t t t t t +
b
.! . .
i ng.J ar os l avZ l ámal ,Ph. D.
EKONOMI KAAPRÁVO VEVZT AHUKVÝKONU L ÉKAŘSKÉPROF ESI
Pr acov ní s eš i t
2
EKONOMIKA A PRÁVO Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D.
Olomouc, 2013
Obsah 1.
Řízení financí
8
2.
Řízení financí
10
3.
Daňové přiznání privátního lékaře – FO (OSVČ) k DPFO
26
Test
33
7
Celá oblast ekonomiky se opírá o řadu zákonů, které významným způsobem ovlivňují a determinují ekonomické chování všech subjektů, lidí, podniků či institucí či samotného státu a nadstátních (integračních) seskupení. V tomto kurzu se zabýváme ekonomickým chováním lékařů a zdravotníků. To je rovněž silně ovlivňováno jednak ekonomickou legislativou, jednak všeobecným ekonomickým podnětem čili snahou o dosažení žádoucího ekonomického efektu, profitu označovaného jako zisk anebo ještě konkrétněji, tj. snahou o dosažení určité výše ekonomické odměny za činnost, tj. peněz. Je ovšem skutečností, že peníze anebo zisk nejsou jediným a často ani rozhodujícím aspektem ekonomického chování zvláště zdravotnických subjektů. Výraznou a často zcela převažující roli hraje primární snaha zdravotníků pomoci jiným lidem, léčit a vyléčit či alespoň zmírnit utrpení, bolest, nemoc člověka, navrátit zdraví, uchovat kvalitu života atd. Tento etický rozměr práce zdravotníků je převažující v každodenní činnosti těchto lidí i celých institucí. Na druhé straně musíme říci, že i tato humánní oblast lidského snažení, má své ekonomické aspekty, lékařská a zdravotnická zařízení jsou řízena prostřednictvím ekonomických nástrojů, zařízení vykazují své hospodářské výsledky, jednají ekonomicky, dodržují či porušují ekonomická pravidla či hospodářskou legislativu. Tak jako každé jiné ekonomické subjekty, mohou si i zdravotnická zařízení či přímo soukromí lékaři a zdravotníci půjčovat peníze, žádat a splácet či nesplácet úvěry, pořizovat si investice prostřednictvím leasingu, vést daňovou evidenci či účetnictví, přiznávat se k daním a platit určité druhy daní. Z tohoto úhlu pohledu jsou tedy všechna zdravotnická zařízení včetně soukromých lékařů, lékárníků či ostatních zdravotníků, ať už fyzických či právnických osob, zcela běžným ekonomickým subjektem, který však při svém jednání je determinován celou řadou specifických zákonů, výjimek a nařízení. V následujícím textu se zaměříme jen na několik málo aspektů ekonomického chování zdravotníků, když vycházím z předpokladu, že účastníci kurzu mají k dispozici i jiný písemný materiál, studijní oporu a poznámky z přednášek. V tomto pracovním sešitě se proto zaměříme jen na oblast ryze pragmatické ekonomie, na činnosti, které jsou stěžejní při určení hlavního ekonomického cíle, tj. dosažení odpovídající peněžní odměny za svou činnost a určitou optimalizaci daňového zatížení. Pro dosažení tohoto ekonomického cíle je zásadní věcí dobré řízení financí, jakožto hlavního nástroje k ekonomické prosperitě každého ekonomického subjektu.
8
1. ŘÍZENÍ FINANCÍ
1) Finance Obecně platí, že řízení financí patří k nejdůležitějším činnostem kteréhokoliv ekonomického subjektu, neboť optimální stav a struktura financí má rozhodující vliv na prosperitu a často i samu existenci každého subjektu. V běžném životě často ztotožňujeme pojem „finance“ s pojmem „peníze“. Když říkáme, že máme málo financí (to říkáme nejčastěji), rozumíme tím, že máme málo peněz. V odborné řeči je však třeba odlišit oba pojmy, neboť z ekonomického, účetního ani právního hlediska nejsou totožné. Pojem finance vyjadřuje i finanční vztahy, tj. nároky, pohledávky a závazky, tedy právo na platby, právo na peníze. Rovněž z časového hlediska je mezi oběma termíny rozdíl, který je dán disponibilitou peněz. Jestliže existují hodnoty, které mají vysokou likviditu, tedy rychlou proměnitelnost na peníze, odehrávají se takovéto operace na peněžních trzích. Jestliže máme hodnoty, například obchodovatelné cenné papíry s lhůtou splatnosti za pět roků, odehrávají se případné operace s nimi na finančních trzích. Hranice mezi finančními trhy s finančními operacemi a peněžními trhy s peněžními operacemi je však hranice umělá, je to hranice jednoho roku.
Příklad Dalším možným kritériem pro odlišení obou pojmů je vyjádření účetní. Daňová evidence zobrazuje v peněžním deníku příjmy a výdaje, tedy peněžní toky (můžeme také říci, že zobrazuje tzv. dynamický cash flow), zatímco podvojné účetnictví se pohybuje v kategoriích náklady-výnosy, vyjadřujících závazky a pohledávky, tedy finanční nároky na budoucí peněžní toky. Pojem finanční toky znamená kromě vlastního peněžního toku, i toky znamenající zvýšení nebo snížení finanční hodnoty věci, které se později projeví na toku peněžním. Pokud se tedy budeme pohybovat v pojmech výnosy-náklady, je matematickým rozdílem těchto ukazatelů zisk nebo ztráta, pokud hovoříme v kategoriích peněz tedy v pojmech příjmy a výdaje, je matematickým rozdílem mezi těmito kategoriemi statický cash flow, tedy určitý objem peněz. Pokud tedy dosáhneme zisku, nijak to neznamená, že máme peníze, stejně tak jako situace, že je subjekt ve ztrátě neznamená, že peníze nemá. U každého ekonomického subjektu existuje tok peněžních prostředků, který má na jedné straně příliv peněz, na druhé straně jejich odliv. Tento peněžní tok je třeba řídit. Správný a úspěšný finanční manažer se musí na jedné straně starat o maximální možné příjmy, na druhé straně musí racionálně, účelně a efektivně rozdělovat peníze tak, aby zabezpečil spokojenost věřitelů, spokojenost zaměstnanců, ale zabezpečil i kvalitní
9
technické vybavení, moderní prostředí, správně alokované investice a zajistil tak trvalý vzestup podniku i do budoucnosti. Řízení finančních toků je složitější a rozsáhlejší činnost, která vyžaduje i jednání a chování, které se zdánlivě může jevit, že s peněžními toky třeba ani nesouvisí, respektive jejich dopad může být vzdálený.
Příklad Teoreticky může nastat každý den u každého ekonomického subjektu odliv finančních prostředků. Například činností i nečinností ztrácejí věci svou hodnotu, opotřebovávají se, jejich finanční ocenění podléhá času. Jejich finanční hodnota tedy kolísá. Pravidelně prováděné odpisy dlouhodobého majetku jsou účetním výrazem postupné ztráty jeho užitných vlastností, účetním snížením jeho hodnoty (ceny) na tzv. cenu zůstatkovou. Ve skutečnosti však neznamenají žádný peněžní odliv. Současně jsou však skryty v cenové kalkulaci služeb a jsou tak nepřímo tvorbou možných zdrojů dalšího financování. Každý pracovní den vynakládají pracovníci svou energii, sílu, vědomosti a dovednosti, každý pracovní den konají práci, a za tuto činnost jim přísluší nárok na finanční ocenění, realizovaný v dohodnutých termínech ve formě mzdy či platu. Tyto finanční nároky znamenají pozdější pravidelný, cyklický odliv peněz. Každý pracovní den mohou být spotřebovávány suroviny, materiál, jsou vynaloženy součástky a náhradní díly na údržbu či opravy technických zařízení či přístrojů, vznikají náklady na topení, vodu, plyn a další režijní položky, je spotřebována elektrická energie atd. Všechny tyto spotřeby se stávají dílčími hodnotami celkové hodnoty výrobků nebo služeb. I jejich ceny tak vstupují do celkové hodnoty produktů. Vložená hodnota navýšená o zisk poskytovatele služeb, by se měla ekonomickému subjektu vracet zpět ve formě plateb za prokázané služby či produkty. Pokud budeme hovořit o odlivu finančních prostředků, budeme se účetně pohybovat v kategorii „náklady“, budeme-li hovořit o odlivu peněz, budeme se účetně pohybovat v kategorii „výdaje“.
Recipročním jevem je příliv finančních prostředků
10
Příklad Nejčastějším jevem, je příliv financí ve formě vystavených faktur, tzn. v účetním označení jako „tržby“. Rovněž v této rovině musíme diferencovat mezi pojmem finance a peníze, když vydané faktury za poskytnuté služby jsou výnosy, zatímco úhrada těchto faktur představuje peněžní tok. V účetním vyjádření se pro příliv financí pohybujeme v kategorii „výnosy“, pro příliv peněz užíváme kategorii „příjmy“. Pak vzniká diference mezi výnosy a příjmy a objevuje se kategorie neuhrazených pohledávek. Hladina finančních prostředků (tedy hodnot) neustále kolísá, mění se. Nástrojem pro zjišťování přílivu a odlivu finančních prostředků, a tudíž skutečného stavu financí ekonomického subjektu, je jeho účetnictví.Účetnictví však zachycuje vždy stav k určitému datu, s určitým časovým odstupem, zachycuje tedy stav minulý. I když při počítačovém zpracování může být účetní závěrka mnohde rychlou záležitostí, je to vždy zjištění minulosti, dnešní situace může být jiná. Pohyb finančních i peněžních prostředků může být značný, ekonomický subjekt může vynakládat velké prostředky jak pravidelně, tak i nárazově, a recipročně může přijímat opět značné prostředky. Přitom musí stále počítat i s náhodnými jevy (především na straně nákladů či výdajů) a vytvářet si určité rezervy či jiné zdroje k jejich krytí. Stav finančních prostředků ekonomického subjektu se neustále mění, finance jsou v pohybu. Do určité míry můžeme vysledovat jakýsi trend. U prosperujícího subjektu by v dlouhodobém sledování měla převažovat křivka výnosů nad křivkou nákladů, respektive křivka příjmů nad křivkou výdajů.
2) Řízení financí Řízení financí znamená řízení jejich pohybu. Ten je možné do určité míry předvídat, ovlivňovat a regulovat. K tomu má finanční management určité nástroje a používá k tomu určitých metod. Mezi nejdůležitější patří:
a) finanční plánování je základní funkcí, finanční manažer musí umět předvídat potřebu finančních prostředků a musí umět naplánovat nejlepší způsob jak a kde je získat, b) řízení daní znamená plnit daňovou povinnost v souladu s právními předpisy na co nejnižší úrovni a zvažovat všechna rozhodnutí i z hlediska případných odvodových povinnosti, dodržovat platební a splátkové kalendáře, platit včas a bez možného postihu. Výši daní lze do určité míry regulovat, hovoří se o tzv. daňové optimalizaci. Ta je dána možnostmi vytváření rezerv, opravných položek a dalších účetních a daňových opatření,
11
c) vytváření vhodné odpisové politiky, řádné vedení hospodářské evidence v oblasti investic i provozních prostředků, d) časté provádění inventarizací především v oblasti zásob (hlavně s ohledem na možné ztráty hodnot v důsledku objektivních procesů, jako například vysychání, ale i subjektivního zanedbání například v oblasti prošlé konzumační doby, prošlé expirace apod.), e) udržování dobrých a korektních vztahů s bankami, dodavateli, odběrateli, pojišťovnami, finančním úřadem, orgány sledujícími kvalitu produkce atd. Finanční vztahy, jakožto i běžné partnerské vztahy ovlivňují chování všech ekonomických subjektů možnými výhodami či naopak sankcemi, f) je nutné věnovat péči stavu a pohybu finančních prostředků, tzn. sledovat možnou výši a druhy úvěrů, sledovat inkasa se snahou snížit na minimum opožděná inkasa a ztráty vyplývající z nevhodného či značného zadlužení a domáhat se okamžitě úhrady pohledávek, g) je třeba mít vhodné pojištění majetku k eliminaci rizik, jako zajištění proti případným ztrátám vyplývajících z rizik hospodářských, personálních, dopravních atd. a proti všem druhům nebezpečí ohrožujícího majetek ekonomického subjektu, h) každý ekonomický subjekt by měl mít rovněž řádné vedené účetnictví, jak na úrovni celého podniku, v oblasti finančního účetnictví, tak i na jednotlivých střediscích, tj. v oblasti manažerského účetnictví, resp. v případě soukromých lékařů a zdravotníků tzv. daňovou evidenci, ch) plánování a rozpočetnictví v jednotlivých činnostech, v jednotlivých střediscích, provozech atd. Znamená to samostatné vykazování a hodnocení nákladů a výnosů daných činností či středisek, s plánováním a rozpočítáváním jejich zisku, sledováním míry zisku mezi činnostmi a na základě porovnávání úspěšnosti jednotlivých činností či středisek pak volba různých alternativ a rozhodnutí o dalším vývoji, i) řízení finančních rizik, například jejich eliminací pomocí dobrých smluv, přenášením rizik na jiné osoby, rozkládáním rizik atd.
Jmenoval jsem 10 nástrojů k řízení financí. Dál se budeme zabývat jen dvěma. Rozpočetnictví, podrobné finanční plánování, účetnictví atd., to ve velkých zdravotnických zařízeních, nemocnicích, lázních atd. většinou provádějí specialisté, ekonomové, účetní, finanční specialisté. Malá zdravotnická zařízení či soukromí lékaři či zdravotníci využí-
12
vají služeb účetních kanceláří nebo daňových poradců. Co však mohou všichni ovlivnit je pojištění majetku včetně pojištění výkonů a dále řízení rizik.
Úkol č. 1 Zamyslete se nad nutností pojištění majetku, výkonů a dalších aspektů činnosti zdravotníků, pokuste se vyjmenovat, jaká rizika provázejí činnost zdravotní péče a jakým způsobem se proti nim dá bránit, vyloučit, eliminovat či zmírnit. Pokuste se utřídit tato rizika (například pojistitelná, nepojistitelná apod.). Jmenujte několik možných opatření obrany proti rizikům (podotýkám, že velké instituce k této činnosti mají specialistu tzv. risk manažera). Každý podnikající subjekt, potřebuje na financování svých potřeb nejen vlastní prostředky, ale mnohdy i zapůjčené cizí zdroje. I jako občané pociťujeme nedostatek finančních prostředků především tehdy, jsme-li nuceni uskutečnit větší investice vyžadující značné finanční prostředky. Ani velká instituce, nemocnice či soukromý lékař - OSVČ nevystačí ke krytí svých finančních potřeb jen se svými vlastními zdroji. Navíc by to nebylo ani ekonomické, nebylo by to efektivní. Ba naopak, nevyužívání cizích zdrojů je považováno za finanční nemoc, je posuzováno negativně. Financováním rozumíme všechna opatření, kdy dochází ke změně výše nebo skladby finančních zdrojů. Vzhledem k tomu, že především velké investice jsou finančně značně náročné a každý ekonomický subjekt disponuje pouze určitým omezeným kontingentem finančních zdrojů, je nutné využívat určitého množství cizích zdrojů. Podle původu rozlišujeme tedy financování z vlastních a cizích zdrojů. Vhodná skladba vlastních a cizích zdrojů, řízení dluhu, vytváření optimální struktury finančních prostředků, důsledné vymáhání či prodej pohledávek, vhodné využití leasingu, výhodné úvěry a uložení volných finančních prostředků, řízení daní a ostatní metody a nástroje finančního řízení představují do značné míry i kus osobního umění správného finančního manažera, který svou činností může výrazným způsobem přispět k prosperitě daného zdravotnického zařízení. Velké instituce jsou řízeny finančními manažery, menší ekonomické subjekty, především fyzické osoby využívají často služeb daňových poradců. Nedílnou součástí správného řízení financí je odpisová politika. Ta se týká dlouhodobého majetku, tedy budov, strojů, přístrojů, automobilu a dalších technických prostředků tvořících vybavení zdravotnických zařízení čili tzv. firemní majetek poskytovatele zdravotní péče. Protože se jedná o oblast, která výrazným způsobem ovlivňuje ekonomické výsledky každého subjektu, probereme si odpisové možnosti podrobněji.
13
2. ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU Proces postupného opotřebovávání dlouhodobého majetku vyjadřujeme pomocí odpisů. Odpisy představují relativní podíl dlouhodobého majetku na tvorbě nového bohatství. Zatímco materiál a jiné formy oběžných prostředků jsou spotřebovávány a vstupují do hodnoty služby nebo výrobku zcela (dá se tedy přesně vyjádřit jejich hodnota použitá v hodnotě nové věci), dlouhodobý majetek vstupuje do hodnoty nového bohatství postupně, po částech a dlouho. Je skutečností, že dlouhodobý majetek se dá používat vícenásobně, vstupuje však do hodnoty mnoha věcí, nikoliv jako například spotřeba určitého materiálu úplně a přesně měřitelně. U dlouhodobého majetku jsou odpisy nástrojem umělým, nedokážeme přesně vyjádřit výši opotřebení a tudíž ani zcela přesně vyjádřit stupeň odepsanosti majetku, tj. jeho zůstatkovou cenu. V současné době známe dva způsoby provádění odpisů: - odpisy účetní a
- odpisy daňové
Funkcí odpisů je postupné vytváření vlastních zdrojů tvůrce (výrobce, poskytovatele služby). Odpisy jsou tak pro zdravotnické zařízení nákladem, který se zohledňuje v ceně produkce (služby).
a) Odpisy účetní nemají pro soukromé lékaře či soukromé zdravotníky žádný význam. Jsou záležitostí jiných ekonomických subjektů, a to těch, které si vytvářejí ceny své produkce na základě vlastních kalkulací. To však není v současné době u zdravotnických subjektů možné (ceny jednotlivých výkonů jsou pevně dány). Proto se dále o této problematice nezmiňuji. Účetní odpisy mají význam pouze pro ČLK (ČSK). Ceny ve zdravotnictví jsou pevně dány úhradovou vyhláškou. Pokud by však někdy v budoucnosti mohli i lékaři či zdravotníci tvořit své vlastní, individuální ceny, pak by informace o tvorbě, použití, struktuře a dalších podstatných náležitostech účetních odpisů, měly i pro ně svůj význam. Pro zdravotnické instituce jsou však velmi důležité druhé odpisy, ty, které skutečně využívají, a které podstatným způsobem ovlivňují jejich daňové zatížení, tzn. odpisy daňové.
b) Odpisy daňové Poplatníci daně z příjmů (to jsou zdravotníci pracující v režimu FO, ale i zdravotníci pracující ve formě kolektivního výkonu – PO) musí provádět daňové odpisy pro potřebu výpočtu daně z příjmů fyzické (nebo právnické) osoby na základě zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). Tento zákon však podléhá časté novelizaci. Každá osoba musí striktně dodržovat tento zákon, který je jednotný pro všechny podnikající osoby, popřípadě pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Daňové odpisy vyjadřují
14
makroekonomickou politiku vlády. Zákon o daních z příjmů stanoví, které výdaje může daná osoba zahrnout do výdajů zahrnovaných do základů daně, které výdaje tvoří investice a co tvoří majetek vyloučený z odpisování.
a1) Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Zákon striktně stanovuje postup při výpočtu odpisů dlouhodobého hmotného majetku: •
v prvním roce odpisování zařadí poplatník dlouhodobý hmotný majetek (DHM) do odpisových skupin. Dobu odpisování ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. 1 Odpisová skupina 2 3 3 4 5 6
Doba odpisování 3 5 10 20 30 50
Současně zákon umožňuje dva způsoby daňového odpisování: - rovnoměrný a
- zrychlený.
Pro každý nový dlouhodobý majetek stanoví vlastník způsob odpisování, který pak již nelze měnit. Dále platí, že DHM se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Zvýšená vstupní cena se použije v případě „technického zhodnocení majetku“ v průběhu odpisování. Technickým zhodnocením se rozumí:výdaje na: * dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, * rekonstrukce a * modernizace majetku. Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
15
Technické zhodnocení v průběhu existence a používání majetku zvyšuje jeho cenu, proto se postupuje s ohledem na tuto skutečnost. Platí však zásadní parametr, a to, že náklady na toto technické zhodnocení musí převyšovat částku 40.000 Kč (viz definice dlouhodobého hmotného majetku).
Příklad * V budově, ve které se nachází ordinace, je po pěti letech používání zřízena půdní vestavba, která slouží jako sklad materiálu: výdaje na půdní vestavbu se připočítají ke vstupní ceně odpisované budovy . * Rekonstrukcí bude například přestavba sklepních prostor na sklad dokumentace. * Modernizací bude například úprava ordinace tak, že kromě vlastní činnosti zubního lékaře nyní umožní i některé práce laboratorní.
a2) Vzory výpočtů 1. Při rovnoměrném odpisování jsou odpisovým skupinám přiřazeny následující odpisové sazby v procentech:
Tabulka č. 2 Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6
V prvém roce odpisování 20% 11 5,5 2,15 1,4 1,02
V dalších letech 40% 22,25 10,5 5.15 3,4 2,02
Pro zvýšenou vstupní cenu 33,3% 20 10 5 3,4 2
16
* Odpisy se stanoví za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu vstupní ceny DHM a přiřazené roční odpisové sazby, * při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny se stanoví odpisy ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. Odpisy stanovené uvedeným způsobem se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Příklad Lékař si zakoupil firemní automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. Vypočítejte daňové odpisy rovnoměrné.
Řešení Z přílohy zákona o daních z příjmů vyplývá, že automobil je zařazen do odpisové skupiny č.2. Pomocí roční odpisové sazby vypočítáme roční daňové odpisy:
1. rok 500000 Kč x 11 procent
………
55000 Kč
2. rok 500000 Kč x 22,25 procent ……
111250 Kč
3. rok 500000 Kč x 22,25 procent ……
111250 Kč
4.rok 500000 Kč x 22,25 procent ……
111250 Kč
5.rok 500000 Kč x 22,25 procent ……
111250 Kč
celkem
500000 Kč
2) Při zrychleném odpisování jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
17
Tabulka č. 3 Odpisová skupina
V prvním roce
1 2 3 4 5 6
3 5 10 20 30 50
Koeficienty v dalších letech 4 6 11 21 31 51
Pro zvýšenou VC 3 5 10 20 30 50
Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy: * v l. roce odpisování jako podíl vstupní ceny DHM a přiřazeného koeficientu pro 1. rok odpisování (viz dále uvedený příklad), * v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let, po které byl již odepisován (viz příklad), * při zrychleném odpisování DHM zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví: * v 1. roce zvýšení zůstatkové ceny (ZC) jako podíl dvojnásobku této ceny a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro pro zvýšenou ZC, * v dalších letech jako podíl dvojnásobku ZC a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou ZC a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené ZC. V případě použití zvýšené zůstatkové ceny v některém roce odpisování platí (stejně jako u rovnoměrného odpisování), že použije-li se v průběhu odpisování zvýšené ZC v důsledku technického odpisování, pak až do konce odpisování se používá údajů tohoto sloupce.
18
Příklad Lékař – FO, si pořídil nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. Vypočítejte daňové odpisy zrychleným odpisováním.
Řešení 1. rok
500000 : 5 = 100000 Kč, tj. odpis
500000 - 100000 = 400000 Kč, tj. zůstatková cena (ZC)
Dvojnásobek ZC = 800000 Kč
2. rok
800000 : (6-1) = 160000 Kč, tj. odpis
400000 - 160000 = 240000 Kč, tj. ZC
Dvojnásobek ZC = 480000 Kč
3. rok
480000 : (6-2) = 120000 Kč, tj. odpis
240000 - 120000 = 120000 Kč, tj. ZC
Dvojnásobek ZC = 240000 Kč
4. rok
240000 : (6-3) = 80000 Kč, tj. odpis
120000 - 80000 = 40000, tj. ZC
Dvojnásobek ZC = 80000 Kč
5. rok
80000 : (6-4) = 40000 Kč, tj. odpis
40000 – 40000 = 0, tj. ZC
Automobil je za 5 roků odepsán.
19
Výpočty odpisů jsou častou ekonomickou prací, provádí se při každém pořízení nového dlouhodobého majetku.
3) Při technickém zhodnocení – rovnoměrná metoda Pokud v průběhu odpisování dojde k jakékoliv formě technického zhodnocení (stavební úpravě, modernizaci, rekonstrukci) výpočet odpisů se za rok, kdy k této akci došlo, výrazně mění. Při výpočtu se přechází na poslední sloupec tabulky (označený „pro zvýšenou vstupní cenu“) a dále se již používá výhradně tento sloupec. To platí pro obě metody, rovnoměrnou i zrychlenou. Způsob výpočtu se ale u obou metod výrazně různí. Technické zhodnocení je nejčastější u budov, staveb, méně pak u zařízení či strojů. Zvláště u budov dochází v průběhu odpisování k četným přístavbám, půdním vestavbám a dalším stavebním úpravám, které zvyšují hodnotu dané věci. Často je kolizním problémem modernizace nebo rekonstrukce, neboť někdy je hranice mezi prostou opravou (která se plně dává do nákladů) a technickým zhodnocením velmi úzká. Je někdy sporné, zda se jedná jenom o opravu, nebo již modernizaci, neboť je skutečností, že některé staré věci nelze opravit, aniž by se provedla alespoň dílčí modernizace či rekonstrukce. Proto v praxi existují pro potřeby účetních četné výklady, upřesnění a pokyny, které vydává Ministerstvo financí ČR ve Finančním zpravodaji. Podíváme se na výpočet již uvedeného příkladu, tj. nákupu auta za 500000 Kč a provedeme si ukázku, i když jen z hlediska jednoduchosti výpočtů. V praxi se v tomto případě nejedná o častý případ, vesměs si každý po odepsání automobilu raději koupí nové, neboť z daňového hlediska je to pro nás výhodnější. Mějme tedy stejný příklad s tím rozdílem, že v třetím roce odepisování bylo provedeno technické zhodnocení.
20
Příklad Lékař – FO, si pořídil nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. V třetím roce odpisování provedl jeho modernizaci za částku Kč 50.000. Vypočítejte daňové odpisy rovnoměrné.
Řešení Prvé dva roky byly odpisovány standardním způsobem rovnoměrného odpisování takto:
1. rok 500000 Kč x 11 procent
………
55000 Kč
2. rok 500000 Kč x 22,25 procent ……
111250 Kč
V třetím roce došlo k technickému zhodnocení, byla vynaložena částka 50.000 Kč, kterou musíme připočítat k původní vstupní ceně. Vstupní cena bude pro třetí rok ve výši 550.000 Kč. Z této částky budeme nyní následující roky vycházet. Při technickém zhodnocení však budeme muset nově počítat i se zůstatkovou cenou.
3. rok
550.000 Kč x 20 /100 ……….
110000 Kč
Zůstatková cena po 3. roce odpisování činí 550.000 – (55000 + 111250 + 110.000) = 550.000 – 276250 = 273750, pokračujeme v odpisování 4. rokem:
4. rok
550.000 Kč x 20 /100 ………… 110000 Kč
Zůstatková cena po 4. roce odpisování činí 500.000 – (55000 + 111250 + 110.000 + 110000) = 550.000 - 383750 = 166250, pokračujeme v odpisování 5. rokem:
21
5. rok
550.000 Kč x 20/100 …..
110000 Kč
Zůstatková cena po 5. roce odpisování činí 550000 – (55000 + 111250 + 110000 + 110000 + 110000) = 550000 – 493750 Kč = 56250 Kč.
Po pátém roce odpisování není věc zcela odepsána, zůstává odepsat ještě 56250 Kč. Teoreticky bychom postupovali stejně jako v pátém roce, ale zůstatková cena je již menší. Odepíšeme tedy zbytek.
6. rok
činí odpis 56250 Kč.
Vidíme, že existence technického zhodnocení uskutečněného ve 3. roce odpisování znamenala prodloužení odpisování ještě o jeden rok. Prodloužení odpisování bude tím delší, čím později k ultimu odpisování technické zhodnocení uskutečníme a čím vyšší bude částka tohoto technického zhodnocení majetku. Potvrďme si toto tvrzení ještě jedním příkladem.
Úkol č. 2 Pořídili jste si nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. Ve čtvrtém roce odpisování provedete jeho modernizaci za částku Kč 250000. Vypočítejte daňové odpisy rovnoměrné.
4) Při technickém zhodnocení – zrychlená metoda
Příklad Při výpočtech odpisů zrychlenou metodou opět použijeme uvedeného výchozího zadání, kdy si lékař – FO, pořídil nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč a ve třetím roce odpisování provedl jeho modernizaci za částku Kč 50.000. Znamená to, že první dva roky budeme opět počítat standardní metodou.
22
Řešení 1. rok
500000 : 5 = 100000 Kč, tj. odpis
500000 - 100000 = 400000 Kč, tj. zůstatková cena (ZC)
Dvojnásobek ZC = 800000 Kč
2. rok
800000 : (6-1) = 160000 Kč, tj. odpis
400000 - 160000 = 240000 Kč, tj. ZC
Dvojnásobek ZC = 480000 Kč
V třetím roce došlo k modernizaci částkou 50.000 Kč, algoritmus výpočtu se mění, přecházíme a až do konce odpisování zůstáváme u posledního sloupce tabulky č. 2 pro zrychlené odpisování, sloupce, který stanovuje koeficient pro zvýšenou VC (vstupní cenu). Naším koeficientem v tomto případě je opět koeficient 5. Avšak pozor! Zatímco u rovnoměrné metody připočítáváme částku technického zhodnocení ke vstupní ceně, u zrychlené metody připočítáváme tuto částku v daném roce technického zhodnocení k zůstatkové ceně. 3. rok
240000 + 50.000 = 290000, tj. ZC
(240000 + 50.000) x 2 = 580000, tj. dvojnásobek ZC
580000 : 5 = 116000, tj. odpis 3. roku
ZC po odpisu : 290000 – 116000 = 174000
4. rok
174000 x 2 = 348000, tj. dvojnásobek ZC
348000 : (5-1) = 87000, tj. odpis 4. roku
ZC po odpisu = 174000 – 87000 = 87000
5. rok
87000 x 2 = 174000, tj. dvojnásobek ZC
174000 : (5-2) = 58000, tj. odpis 5. roku
ZC po odpisu = 87000 – 58000 = 29000
23
Protože v důsledku technického zhodnocení není po standardních 5 letech majetek zcela odepsán, pokračujeme ve výpočtech dalšího roku. 6. rok
29000 x 2 = 58000, tj. dvojnásobek ZC
58000 : (5-3) = 29000, tj. odpis 6. roku
ZC po odpisu = 29000 – 29000 = 0
Automobil je po 6 letech zcela odepsán. Vidíme, že i zrychlená metoda v tomto případě prolongovala dobu odpisování o 1 rok, výše odpisů se však liší od metody rovnoměrné.
24
Úkol č. 3 Propočítejte si ještě druhý případ technického zhodnocení, který jste řešili nejprve rovnoměrnou metodou v Úkolu č. 2. Pořídili jste si tedy nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. Ve čtvrtém roce odpisování provedete jeho modernizaci za částku Kč 250000. Vypočítejte daňové odpisy zrychlenou metodou. Technické zhodnocení, ať již ve formě modernizace nebo rekonstrukce či stavební úpravy je i určitou formou řízení financí prostřednictvím odpisové politiky, zvláště v oblasti stavebních úprav, neboť budovy jsou odpisovány 30 roků, což vesměs vyžaduje provedení určitých rekonstrukcí, modernizací, přístaveb, půdních vestaveb atd.
a3) Hlavní zásady při provádění odpisů Pro odpisování platí několik podstatných zásad, které jsou často v praxi využity. Jmenujeme nejdůležitější: 1) Ze zákona o daních z příjmů vyplývá, že odpisuje vlastník věci, avšak může toto právo přenést písemnou dohodou na nájemce. Odpisovat tedy může i subjekt, který má k dané věci právo hospodaření. Výjimku tvoří případy, kdy na základě rovněž písemné dohody s vlastníkem věci nájemce odpisuje technické zhodnocení pronajatého majetku a dále případy, kdy nájemník užívá soubor nemovitého a movitého majetku dle § 28 odst. 2 zákona. 2) U spoluvlastníků je možné odpisování u všech dle výše jejích podílů, popřípadě na základě rovněž písemné dohody je možné přenechat tuto možnost pouze některému z nich. Pokud účtovatel užívá daný majetek k zajištění svých zdanitelných příjmů pouze částečně, může uplatnit pouze částečnou, poměrnou část odpisů v rozsahu daném využitím tohoto majetku pro svou samostatně výdělečnou činnost. 3) Odpisy pro účely zákona o daních z příjmů není povinen poplatník uplatnit, popřípadě odpisování je možné i přerušit. Přerušení odpisování je ekonomicky výhodné v situaci, kdy se daňový poplatník dostává do ztráty a odpisy by tuto ztrátu jen zvyšovaly. Z daňového hlediska tedy pokračování v odpisování nemá pro účtovatele žádný daňový efekt. Přerušení znamená pouze oddálení odpisů o daný rok, neboť po skončení přerušení se pokračuje návazným rokem odpisování, tj. jako kdyby k přerušení nedošlo. 4) Některé formy hmotného majetku jsou vyloučeny z odpisování. Mezi hlavní skupiny majetku vyloučeného z odpisování patří zejména pozemky a umělecká díla. U těchto typů majetku se předpokládá, že jejich hodnota časem neklesá, spíše se zvyšuje.
25
5) Daňové odpisování slouží k zahrnování odpisů z hmotného majetku poplatníka daně z příjmů, tedy takového majetku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, dovýdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. 6) Odpis ve výši ročního odpisu (tedy v plné výši) lze uplatnit z majetku evidovaného u poplatníka s určitými výjimkami ke konci příslušného zdaňovacího období. 7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu lze uplatnit například v případech, kdydojde v průběhu zdaňovacího období, k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby, nebo například k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu, atd. 8) V odpisování započatém původním vlastníkem především pokračuje právní nástupce poplatníka a další osoby (dle zákona o daních z příjmů).
26
3. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ PRIVÁTNÍHO LÉKAŘE – FO (OSVČ) K DPFO Výpočty daně z příjmů FO probíhají v několika krocích, a to ještě v závislosti na různých faktorech, které mohou (či nemusí) konečnou výši daně ovlivnit.
1) Pokud se privátní lékař v pozici FO (OSVČ) nerozhodne platit daň z příjmů FO formou paušálu, bude vypočítávat daň běžnou formou ze zdanitelného základu. Ten je v prvé řadě tvořen rozdílem mezi zdanitelnými příjmy a zdanitelnými výdaji čili mezi příjmy zahrnovanými do základu daně a výdaji zahrnovanými do základu daně. Tento rozdíl však může být ještě dále upravován. Pokud lékař bude evidovat své příjmy a výdaje standardním způsobem, tj. za kalendářní rok, většinou tak bude činit v průběhu měsíce ledna následujícího roku, nicméně na podání daňového přiznání a úhradu dané částky má čas až do 31.3., popřípadě, pokud má svého daňového poradce a tato skutečnost je známa (nahlášena) místně příslušnému finančnímu úřadu předem, může tak učinit (a rovněž zaplatit) až k 30.6. následujícího roku.
Příklad Privátní lékař evidoval své příjmy a výdaje v peněžním deníku. K 31.12. daného roku podtrhl poslední záznam čarou (tlustou čarou za minulostí, v účetnictví se tato vodorovná čára nazývá zamezovka) a součtem zjistil následující údaje: * Příjmy zahrnované do základu daně činí 926342 Kč * Výdaje zahrnované do základu daně činí 348516 Kč * Rozdíl tedy činí 577826 Kč To je poměrně vysoký základ daně, nicméně nyní provede závěrkové operace. Nejčastějšími závěrkovými operacemi jsou zápočty odpisů dlouhodobého majetku, zápočty alikvotní části leasingových splátek, zápočty rezerv atd. Předpokládejme tedy, že v souhrnu činí u tohoto konkrétního případu tyto závěrkové operace částku celkem 176516 Kč. O tuto částku bude opraven zdanitelný rozdíl, který tak po tomto standardním kroku bude činit 401310 Kč. S touto částkou pak bude lékař dále počítat, neboť nyní mohou následovat ještě další úpravy této částky, jak vyplývá z následujícího textu. 2) Zákon o daních z příjmů obsahuje institut tzv. spolupracující osoby, popřípadě i více spolupracujících osob s daným daňovým poplatníkem, privátním lékařem. To je v praxi poměrně běžné, vesměs se touto spolupracující osobou stává manželka/manžel privátního lékaře/ky, která/ý například vede daňovou evidenci, vyřizuje a zajišťuje objednávky vůči dodavatelům, zajišťuje administrativu vůči zdravotním pojišťovnám atd. Privátní lékař nesmí zaměstnávat manželku/manžela v běžném pracovně
27
právním vztahu. Avšak jako spolupracující osobu to zákon připouští, a v takovém případě je možné rozepsat část vlastních příjmů a výdajů na tuto spolupracující osobu. Cituji příslušný paragraf zákona o daních z příjmů dle znění platného v roce 2009, jedná se o § 13: „ Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50%. Přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30%. Přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění.“ Jak vyplývá z textu zákona, mohl by nyní náš příklad být ještě korigován o rozdělení na spolupracující osoby, a to nejen na manželku (manžela), ale i na větší děti žijící však s lékařem v jeho domácnosti, pokud však na ně neuplatňuje daňové zvýhodnění. To se týká i manžela (manželky). 3) Celková výše daně se netýká pouze daně z výkonu vlastní profese, tedy dle §7, který pojednává o příjmech z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Zdaňovány jsou i příjmy: * dle §8, tj. příjmy z kapitálového majetku, * dle § 9, tj. příjmy z pronájmu, * dle § 10, tj. ostatní příjmy. Všechny typy těchto příjmů může mít i privátní lékař. Jako příklad uvádím ukázku:
Příklad * Příjem dle § 8: nezdaňované úroky (je třeba je sám zdanit),
28
* Příjem dle § 9: lékař pronajal ve svém vlastním objektu nebytové prostory jinému subjektu * Příjem dle § 10: honorář za článek do odborného časopisu, podíl společníka obchodní společnosti atd. Příjmy dle paragrafu 9 mohou být redukovány o výdaje skutečně vynaložené na dosažení, udržení a zajištění příjmů, lze rovněž tady uplatnit paušál, a to dle současně platného znění zákona ve výši 30% z příjmů (toto procento se může měnit). 4) Od základů daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na: * financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových projektů, * financování kultury, školství, na policii, na požární ochranu, * na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, * na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, * na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, * tělovýchovné a sportovní účely, * politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, * fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení * na financování zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, * na financování fyzických osob, které mají bydliště na území ČR a jsou poživateli * částečného nebo plného invalidního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi, * na zdravotnické prostředky atd., pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje při poskytnutí daru na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR nebo členského státu EU, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč
29
(Poznámka: to lze zaznamenat v průběhu jednoho roku maximálně čtyřikrát) Vyjmenované položky se označují jako „nezdanitelné části základu daně“. Patří mezi ně i uvedené dary poskytnuté právnickým a fyzickým osobám z uvedených důvodů se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu.
Příklad Předpokládejme nyní, že náš lékař nepoužil možnosti rozpisu příjmů a výdajů na spolupracující osoby, avšak uplatnil v závěrkových operacích právě hodnotu darů, které poskytl na některý z uvedených účelů v celkové částce 10000 Kč. V takovémto případě by se po této závěrkové operaci snížil jeho zdaňovací základ na 401310-10000 = 391310 Kč. 5) Mezi nezdanitelné položky patří dále: * Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru za stavební spoření, z hypotečního úvěru v souvislosti s úvěrem použitým poplatníkem na financování bytových potřeb s určitými podmínkami, * příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou lze odečíst od základů daně, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6000 Kč. Maximální částka, kterou lze odečíst činí 12000 Kč. * od základů daně lze odečíst i zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění podle smlouvy s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, rovněž zde platí maximální částka, kterou lze za zdaňovací období odečíst, a to 12000 Kč, * lze odečíst i zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, maximálně do výše 3000 Kč za zdaňovací období, * úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, nejvýše však 10000 Kč, případně 13000 Kč či 15000 Kč u osob se zdravotním postižením. Některé z těchto možností jsou lékaři poměrně často využívány, a to především příspěvky na penzijní a soukromé životní pojištění, které je výhodné platit ve výši 18000 Kč a 12000 Kč ročně. V takovém případě může privátní lékař odečíst od základě daně dalších 24000 Kč.
30
Příklad Privátní lékař – OSVČ platil pravidelně na své penzijní připojištění měsíčně 1500 Kč a na soukromé životní připojištění částku 1000 Kč měsíčně. V našem případě bychom tedy od výše uvedeného základu daně mohli odečíst 24000 Kč. Pak bychom došli k základu daně 391310 – 24000 = 367310 Kč.
6) Od základu daně lze dále odečíst položky odčitatelné od základů daně. Mezi položky této kategorie, připadající v úvahu pro použití daňového přiznání privátního lékaře platí zejména možnost odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena, za předchozí zdaňovací období, nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Zde je potřeba zmínit důležitý moment, a to, že ztráta musí být vyměřena finančním úřadem. Lékař tedy podává daňové přiznání, příslušný pracovník finančního úřadu je kontroluje a případně upravuje. Na základě této činnosti pak FÚ vyměří skutečnou daň z příjmů FO (může být vyšší, pak lékař musí doplatit tzv. doměrku, v případě nižší částky, je mu přeplatek vrácen).
Příklad V našem případě lékař uplatnil vyměřenou ztrátu z předcházejícího roku, která činila 27160 Kč. Tím se zdaňovací základ snížil na 367310 - 27160 = 340150 Kč.
7) „Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.“ To je citace paragrafu 16 o sazbě daně z příjmů FO pro minulý rok.
Příklad Náš lékař má konečný zdaňovací základ ve výši 340150 Kč. Jeho daň z příjmů bude činit 340150 x 15/100 = 51022,50 = 51023 Kč.
31
8) Ze zjištěné výše daně může však daňový poplatník ještě uplatnit slevy na dani. Ty jsou taxativně vyjmenovány v paragrafem 35 (a-d). Z těch, které se mohou týkat privátního lékaře je třeba zmínit především: * slevu na dani ve výši 18000 Kč (případně 60000 Kč) při zaměstnávání osoby se zdravotním postižením (nositelem průkazu ZTP) nebo osoby s těžším zdravotním postižením (ZTP-T), případně poměrnou část (dle počtu měsíců zaměstnání daného zaměstnance), * částku na poplatníka (tato částka se aktualizuje téměř každý rok a momentálně činí 24840 Kč), * částku na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti rovněž ve výši jako na poplatníka (momentálně činí 24840), pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku 68000 (může se měnit). Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod (ZTP-P) zvyšuje se částka 24840 na dvojnásobek, * částku ve výši 2520 (částka se může měnit) v případě, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, * daňové zvýhodnění (bonus) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10680 Kč ročně (částka se mění). Za vyživované dítě se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka) pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové uplatnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem, zletilý dítětem až do dovršení věku 26 let za určitých podmínek. Přinejmenším jedna z těchto možností (minimálně tzv. zákonná sleva na poplatníka) se týká privátních lékařů, předpokládá se však i zápis bonusu za vyživované dítě, respektive děti. Náš příklad tedy korigujme o tyto dvě možnosti.
Příklad Privátní lékař, jehož daň jsme vypočítali ve výši 51023 Kč uplatňuje nyní slevu na poplatníka ve výši 24840 a jedno vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Výpočet: 51023 - 24840 – 10680 = 17503 Kč. Lékař uhradí částku 17 503 Kč jako svou daň z příjmů FO. V našem případě se jedná o poměrně malou částku, spíše nižší než je obvyklý průměr
32
9) V případě, že částka daně přesáhne určité hranice (mění se v závislosti na aktualizaci zákona), platí daňoví poplatníci ještě zálohu (popřípadě zálohy) na daň na příští rok (uvedené částky se mohou měnit dle aktuálního znění zákona o daních z příjmů): * poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30000 Kč, avšak nepřesáhla 150000 Kč , platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce, druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce, * poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/40 poslední známé daňové povinnosti.
*
Příklad Pokud by v našem případě, přesáhla daňová povinnost částku 30000 Kč a činila například 45650 Kč ( a to by byla částka spíše obvyklá), pak by privátní lékař k 31.3. byl povinen uhradit částku daně ve výši 45650 Kč, k datu 15.6. a 15.12. téhož roku ještě zálohy ve výši 18076 Kč v obou měsících, celkem ve výši 36152 Kč. Celkem by tedy v daném roce na daň a zálohy vydal částku 81802 Kč. Daňové přiznání se podává na předepsaném formuláři, lze však použít i výstupu ze speciálních programů při zpracování daňového přiznání přímo počítačem.
33
TEST
1) Pojem „finance“ je a) širší pojem než slovo „peníze“ b) užší pojem než slovo „peníze“ c) identický pojem jako slovo „peníze“.
2) Dlouhodobý majetek vyřazený z odpisování jsou: a) Stroje, přístroje a zařízení b) Pozemky c) Stavby a budovy
3) Náklady na technické zhodnocení musí převyšovat částku: a) 4.000 Kč b) 40.000 Kč c) 400.000 Kč
4) Privátní lékař – OSVČ nesmí zaměstnávat jako svého zaměstnance svou: a) dceru b) manželku c) tchyni
5) Daňovou ztrátu z předcházejícího období a) lze odečítat od základu daně z příjmů po dobu 5 let b) nelze v následujících letech odečítat od základu daně z příjmů c) lze odečítat v následujících 2 letech
34
ŘEŠENÍ TESTU PRO LEKTORA 1) a) širší pojem než slovo „peníze“ 2) b) Pozemky 3) b) 40.000 Kč 4) b) manželku 5) a) lze odečítat od základu daně z příjmů po dobu 5 let
Řešení úkolů č. 2 a 3 Úkol č. 2 Pořídili jste si nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. Ve čtvrtém roce odpisování provedete jeho modernizaci za částku Kč 250000. Vypočítejte daňové odpisy rovnoměrné. Řešení První 3 roky budeme postupovat standardním způsobem. 1. rok
500000 Kč x 11 procent
………
55000 Kč
2. rok
500000 Kč x 22,25 procent ……
110000 Kč
3. rok
500000 Kč x 22,25 procent ……
110000 Kč
Ve čtvrtém roce došlo k technickému zhodnocení, cena ze které nyní budeme odpisovat činí 750.000 Kč a budeme standardně odpisovat následující roky 20 procent. 4. rok
750.000 Kč x 20/ 100 ………..
150000 Kč
Nyní si opět vypočítáme zůstatkovou cenu za 4 roky odpisování. Zůstatková cena za 4 roky činí 750.000 – (55000 + 110000 + 110000 + 150000) = 750000 – 425000 = 325000. Budeme tedy standardním způsobem počítat odpis 5. roku. 5. rok
750.000 Kč x 20/100 …………
150000 Kč
Zůstatková cena za 5 roků činí 750000 – (55000 + 110000 + 110000 + 150000 + 150000) = 750000 – 575000 = 175000 Kč Z výsledku vidíme, že ještě další rok budeme odpisovat standardním způsobem:
35
6. rok 750000 Kč x 20/100 ……..
150.000 Kč
Zůstatková cena za 6 roků činí 750000 – (55000 + 110000 + 110000 + 150000 + 150000 + 150000) = 750000 – 725000 = 25000 Kč Vidíme, že věc není zcela odepsána, neboť zbývá k odpisu ještě 25000 Kč. Tento zbytek tedy odepíšeme 7. rok 7. rok bude činit odpis 25000 Kč, tj. 750000 – (55000 + 110000 + 110000 + 150000 + 150000 + 150000 + 25000) = 750000 – 750000 = 0 Z výpočtů učiníme závěr, že technické zhodnocení uskutečněné k ultimu doby odpisování a v poměrně vyšší částce prolongovalo dobu odpisování dokonce o 2 roky. Tohoto principu prolongace doby odpisování mohou využívat finanční manažeři při řízení financí, je to jedna z metod optimalizace finanční situace podniku.
Úkol č. 3 Lékař si pořídil nový automobil za vstupní cenu ve výši 500000 Kč. Ve čtvrtém roce odpisování provedl jeho modernizaci za částku Kč 250.000. Vypočítejte daňové odpisy zrychlenou metodou. Řešení Podobně jako u standardního výpočtu bude výpočet až do 3. roku stejný. 1. rok
500000 : 5 = 100000 Kč, tj. odpis
500000 - 100000 = 400000 Kč, tj. zůstatková cena (ZC)
Dvojnásobek ZC = 800000 Kč
2. rok
800000 : (6-1) = 160000 Kč, tj. odpis
400000 - 160000 = 240000 Kč, tj. ZC
Dvojnásobek ZC = 480000 Kč
3. rok
480000 : (6-2) = 120000 Kč, tj. odpis
240000 - 120000 = 120000 Kč, tj. ZC
Dvojnásobek ZC = 240000 Kč
36
Ve 4. roce došlo k technickému zhodnocení o 250.000 Kč, tuto částku proto připočítáme k zůstatkové ceně a vynásobíme dvěma. 4. rok (120000 + 250.000) x 2 = 740000, tj. dvojnásobek ZC před odpisem 4.roku
740000 : 5 = 148000, tj. odpis 4. roku
370000 – 148000 = 222000, tj. ZC po odpisu
Dvojnásobek ZC = 444000 Kč
5. rok
444000 : (5-1) = 110000, tj. odpis 5. roku
222000 – 110000 = 112000, tj. ZC po odpisu
Dvojnásobek ZC = 224000
6. rok
224000 : (5-2) = 74667, tj. odpis 6. roku
ZC 112000 – 74667 = 37333, tj. ZC po odpisu
Dvojnásobek ZC = 74666
7. rok
74666 : (5-3) = 37333, tj. odpis 7. roku
ZC 37333 – 37333 = 0
V sedmém roce je automobil s technickým zhodnocením zcela odepsán. Vidíme, že i v tomto případě prolongovala modernizace automobilu ve 4. roce odpisování a vyšší částka proces odpisování o další 2 roky. Částky odpisů jsou v prolongaci opět rozdílné od metody rovnoměrné.
