I{ADACtr ARBORVITAE
vinoČxÍzpnÁve 2004
Audit provedl tng . Zdeněk Dvo ák, auditor, čísloověrení KA Čn l 3 5 l Ciolkovského 84915, t61 00 Praha 6
dozorčírada nadace Ing. Stanislav Dvo ák Mgr. Iveta Hofová
predsedkyně dozorčÍrady Marie Tomášková
spráuní rada nadace Mg.. Dagmar Magincová Mgr. Marcel Rimák Mgr. Laďislav Ntragy RNDr. Petr Mužák
p
edsedkyně správní rady Helena Kubri
s duchy Kniha je ne.jlepšim přítelem' 'Isme knihami spojeni ve věčnosti: jsme f.ak9 všech národů a tJob. V knihovně eJobře vybrané myšle.nlry j-ednu vedle ztrrjcí se historie, mcinte tu nejstaršía nijnovější bytostí historickou Írzai, clruhé, postihujeme, žc člověÍje nejen docela osobní. vzdělanec mťt ntít svott nlášt,ii k,rihorrrl, Svou nejen jsi' Móme mít Pověz mi co čtešajú ti povím, kdo !
T.G. MasarYk
OHLEDNUTI Rok 2004 byl pro Nadaci Arbor vitae rokem bez větších v kyvri. opět jsme vytyčili hlavní směry naŠelrodonátorského risilí a v jejich rámci jsme podpo ili několik, naŠísprávní radou vybran; ch, projektri. Díváme-li se s odstupem zpět myslím, Že jsme vybrali dob e. Máme zprávu o tom, Že podle nánri podpo ené knihy povídek v Čechách ŽijícíhoBosence Aldina Ljucy se bude točit celovečerní film. Činnost Nadace Arbor vitae je otev ená a pestrá. Její rámec tvo í ochrana lidsk; ch práv a zárovet vyvíjímeaktivity, která spadají do oblasti kulturní, do rozvoje regionálního a komunitního Života či do oblasti vzdělávání. Naši činnost se snaŽíme stavět tak, aby byla co možnánejpraktičtější- reagovala jak naživé,bezprost ední podněty a zárove vykazovala smysluplnou koncepci. Činnost Nadace Arbor vitae reaguje na ,'poptávku", tzn. snaŽíme se podporovat to, co považuj eme za aktuální, k podpo e p ipravené ' Z vlastni zkušenosti víme, Že je někdy lepšípočkat s p íspěvkem rok, dva a zabránit tak zbytečn m rinikrim, nevypl; vajícímani takze špatnév le, ale z nezkušenosti a neujasněné vize respondenta. Rok 2005 bude pokračovat v nastavené tendenci azbyvánám jen doufat, Že poněkud vzrostou ťrrokové míry' jejich v še totiŽ tvo í základ námi rozdělovanych prost edk .
Děkuji všem členrim správní i dozorčírady Nadace za čas, ktery nadačnípráci věnovali a všem ostatním spolupracovníkrim
zap ispěníapÍízei.
He]ena
Kub , predsedkyně spráVní rady
V roce 2004 byly na zák]adě rozhodn u tÍ správní rady
přiděleny tyto nadačnípříspěvky občanskésdruženíR_MOSTY (kalendář o 15.000,' Kč na p-i"r't ROMA UNWANTED Romech na rok 2005) občanskésdruŽení FRA Pierre Rigoulot: 40.000,' Kč na p-l"r't Kq'g Čol'hwan' (dÁet let v severokorejském gulagu) Pchjongjangská uíuá.iu Adin Ljuca knihy Adina Ljuci 40.000,' Kč na projekt Podpora tvorby je to dobré"'") ,,Kd'o ví, k čemu Aldin PoPaja a objektů pro soubornou 30.000,' Kč na projekt Svoz obrazů výstavu,,Zevnitř i zvenčí" Egon Schiele Art Centrum o'P's' sdělení II' 35.00b,_ Kč na projekt MoŽná Jiří Červený tělesa 35.000,' Kč na projekt Koncerty^hudebního návidomých Můsica pro Santa Cecilia' příspěvků Podmínky pro poskytování nadačních je pouŽita- forma Při poskytování nad'ačníchpi'íspěvků progrl*ů' Nadační veřejně vyhlášenýct' otuuru"ýcň správní rady' a to příspěvky i"o" poJytovány rozhodnutím ryziótým a právnickým osobám českým i přispět nadaci' která jiŽ "urr.uliJnim v souladu s cíIynadu""' Nu"i možno získalapi.íspovek-zp,o.ti.edkůNIF.Správníradarozhoduje nazákladěŽádosti,podanó',,".,yp,u,,émtermínu.Žádosti do konkurzního Lizení přijaté po *tanou"''ó* tcrmínu''""j*or'l přijaty.
Záďost nrusí být pi'edlclŽctrtt v 1lísemnó fclrmě, musí obsahovat účel,rra který je pi'íspěvek poŽadován, rozpočet, požadovanou
výši příspěvku, předpokládané finančnízajištění a stručnéúdaje o žadateli. Správní rada je oprávněna poŽádat žadatele o doplnění Žádosti. K žádostem, které nebudou ani po této výzvé obsahovat náIeŽítosti, správní radou požadované,nebude na jednání rady přihlíženo. Budou'li třetím osobami, kterým bude poskytován nadační příspěvek, nadace a nadačnífondy, potom vžďy jenza podmínky, že nejméně 80% př'íspěvku bude použito na nadačnípříspěvky třetí osobě a nejvíce 20% na správu nadace nebo na zvýšenínadačního jmění. Budou'li třetími osobami, kterým bude poskytován nadační příspěvek, příspěvkové a rozpočtovéotganizace, potom vždy jen za podmínky, že samy vložínejméně 50% finančních prostředků na předmětný projekt. Nadačnípříspěvky mohou být poskytovány ve formě finančníchprostředků či ve formě movitých předmětů, které sloužík umělecké tvorbě žaďatele. Na všechny druhy nadačníchpříspěvků fyzíckým či právnickým osobám jevžďy sepsána smlouva. Smlouva stanoví mimo jiné podmínky k bezpečnémuurčeníkonečnéhopříjemce příspěvku, omezuje počet dalšíhopřerozdělování, vymezuje použitínadačního příspěvku a stanoví termín vyúčtováníči jiného doloženíužití nadačníhopříspěvku. V případě nedodrženítéto smlouvy příjemcem nadačníhopříspěvku, můženadace žáďat vrácení nebo náhradu poskytnutých prostředků. Na poskytnutí nadačníhopříspěvku není právní nárok.
tak - _ jak mu Je !!vně jak spřádá jazyk ze 1vého j",;i:'š;;i"i íňi'irr"i" ciyta še čIověk "*' do jeho pastíi ka-ždý jazyk v]astnÍho tytt, iruh, odkud není jiného Áreirký lidí,'ffivpáiri, ko]em kres]í 'i";t-, než vykročit do da]šíhokruhu ČIověk žije se svými předmělr
lV/ilhelm von
Hunboltlt
kdo je ona nebo kdo Johnny Štrtiése v jedné yísni r!á: '1Ale íamaráde' uy-padá?" Fakt' jsem já / či jak i' 'ig"_ni'o'ády' já? CL'jsem já v jejích očích?Když kdo je ona? Ane;;; i;; zaLhradě a pozorovali jsme ]oni se Sašou cáurati po rrriogirié mají největšÍ srdce žirafy, i mají je prosté: 'ykláda1"ien-Ái "ť:!"'Ži'ufy -žir1fy ze všech živých;;;;';i' VysvětleÁí od srdce' ;";;;í;; irÉ,j"ji;h hlava 1e hrozně daleko že srdce není nic Vysvětlenri" 'il'""': zdicující:dokazuje' že jen 4roto' jiného n"z pu-p''ZjÁr, Á:;!.největší srdce to Saša jiji"n-vzdáIeného mozku'" musí napu^prír, t iur"ao ně to' Mne by stejně potom využil , i"á"a básni .N9ryrzí i kdyby' Iepšínež on bych nenapadlo p,'ij''o v básni' A b.rd\í v hangáru' protože co nenapsal- s,su "'i"i' "Ži'ury ""'Já bychom r; r riÁ}"i"*'r9 -."'tg"roča]i"'" 91š1napsal: Saša napsal: kina"'' áo by'! vím, co pott"miJi,"i't !ě si mě,--á- srdie jako žirafa' baby!''
,,.-Ňriii
Adin Ljuca
Nadačnípříspěvky Citáty navozují dvě témata loňských grantů, podporu aktivit směřujících ke zlepšeníkvality žívotalidí trpícíchporuchami zraku a podporu aktivit umělců ze zemí bývalé Jugoslávie. Věnujme se nejprve druhému tématu Grantový okruh _ Lidská práva v zemích bývalé Jugoslávie. V něm uspěl Adin Ljuca s projektem na napsání, překlad a vydání knihy S pracovním názvem Kdo ví; k čemu je to dobré....
Tvorba Adina Ljuci, kterou prezentuje od svého příjezďu do Ceska se samozřejmě týká jeho rodné země, Bosny a Hercegoviny. Když v roce 1992 utíkal zraněný z obkLičeného Maglaje, nevěděl, že jeho cílovým městem bude Praha, ale už o několik měsíců později začínápsát svoji první povídku o městě, do kterého ho přivedla válka a kde se procházel po stejných ulicích jako Kafka a Brod se svým přítelem Sašou. Pro Adina Ljucu se změnili sice kulisy jeho poezie i prózy, ale nezměnilo se téma, téma osamocení, téma cizince i ve vlastním známém prostředí, téma cesty, téma důstojnosti a lidskosti konfrontované zkrizovými situacemi. Po vydání básnickó sbírky Hidžra, ve které popisuje velmi autentickým způsobem své zážítky z váIky na Balkáně a z útěku před ní, splácí dluh svému rodnému městu Maglaji a píšeobsáhlou historickou monografii Maglaj'po stopách minulosti. V posledních dvou letech začínákoncepčně pracovat na souborném vydání knihy povídek Kdo ví, k čemu je to dobré....
V povídkách se Adin Ljuca vrací ke své rodině, k přátelům, k pobytu v Bosně před válkou, Za války i po válce. Rada povídek je i o tom, jakým způsobem Se uprchlíkůmdařilo po válce začlenit se do nových společnostíve státech, které je přijaly. Velmi citlivým, neheslovitým, nefrázovítým a v žádnémpi'ípadě žáďným,,lidskoprávním ptydepe", které se
tak čtrsto <-rbjcvuje 1lř'i zpracovírrrí takto silrrých osobrrích traumat, hovoří Ljucir o korrkrótních lidech a tím se mtr dař'í popsat obecné jcvy, ktcró jsou latentně přítomny v kaŽdé společnosti. Bosenská vrirlka byla jen jejich zviditelněním příliš blízko nás. Ljucovy povídky až omrtrčujísvou jednoduchostí stylu i pi'ímostí výpovědi. Nevyhýbá se popisům válečných hrůz, on je prostě nepouŽívá. V jeho povídkách jsou všechna traumata a osobní i národní krize skryta někde mezí řádky a přesto velmi jasně čitelná. Můžepsát o svém vztahu k dívce, kterou poznal po příjezdu do Prahy a př'esto v každémslově čtenář cítíhlubšípravdu o podstatě a podobě bosenské války, cítí kde všude se tato válka ctotkla jednotlivých lidí, cítíjak hluboce byly poškozeny osudy a životy těch, kteří jí zaŽíIi.
Kniha Kdo ví, k čemu je to dobré... není jen knihou povídek a osobních vzpomínek. Jde o jakýsi manuál pro vnímání situací, které málokdo znás dokáže pochopit. Je to moŽná jakýsi stručný návod k použití,ne návod k soucitu, ale návod k lidskosti, ne návod k povzdychnutí, ale návod k odvaze. Českémučtenáři se clostává do ruky příliš málo knih, kteró jsou tak autentickou výpovědí autorovou. Po knize Jana Urbana,,Všem sráčůmnavzdory" která byla hlubokou publicistickou sondou do osudů lidí v obklíčenémSarajevu, po knihách Rehnicera a Karahasana, které českémučtenáři ukázaly částečnědůvody této nesmyslné války všech proti všem, je Ljucova kniha dalšímdílem, pokračováním na které se často zapomíná v domnění, že Daytonem bylo vše již vyi'ešeno. Ve světě Žijí zÍejmě statisíce bosenských, chorvatských a srbských uprchlíků,kteř'í jako ,,nejlepšího" přítele mají bohuŽel své vzpomínky...
Dalšínrpr'ojektcm poclpoi'crrým v rámci tohoto tématu byl projekt pi'vrrí velké retrospektivní výstavy jednoho z nejnadanějších bosenských výtvarníkůAldina Popaji, který se uskutečnív kostele sv. Vavřince v Klatovech. Jde o nesmírně náročný projekt, který předpokládá rozsáhlé svozy exponátů, největšíobjekt je více neŽ 6 metrový, z Bosny. Alďin Popaja, narozen 11.1.1971 v Jajci (Bosna a Hercegovina), studoval v letech 1990'1995 Akaďemie výtvarných umění v Sarajevu, ateliér malby, poté co mu válečnó události znemoŽnily jakými profesní růst, odešeI do Čech a v letech 1995'2000 stud'oval na VŠUPv Ptaze, ateliér malby, prof. P. Nešleha. Účastnil se řady kolektivních výstav, měl i několik výstav samostatných. V roce 2004 získal hlavní cenu Za malbu na bienále Lila Europa ve Švédsku.od roku 2001 pracuje jako asistent v ateliéru malby na VŠUPv Ptaze. Grantový okruh _ Dodržování lidských práv ve světě - cesta z totalitních systémů podpořilprojekt Kang Čol-hwan, Pierre Rigoulot: Pchjongiangská akvária (Deset let v severokorejském gulagu) a projekt ROMA UNWANTED (kalendář o Romech na rok 2005).
Kniha Pchjongjangská akvária Kang Čol-hwana (spolupráce Pierre Rígoulot) je prvním osobním a literárně sugestivním svědectvím o životě v Severní Koreji. Autor knihy vypráví vlastní příběh od návratu rodiny do země v polovině 60. let, několikaletého pobytu v prominentní čtvrti Pchjongiangu'
přes uvěznění a deportaci celé rodiny do koncentračního tábora Jodok, deseti let útrap, až k propuštění a úspěšnému útěku přes Čínudo JižníKoreje a ad'aptace na,,svobodný svět". Kang Čol_hwan jenovinář a spisovatel. Ve věku 6 let se s rodiči přistěhoval z Japonska zpět do Severní Koreje, kde byl po několika letech spolu s rodinou internován v
kotrcentračnímti'rb
Příběh jednó rodiny Žaa"ý stát na světě není tak tajemný a tak děsivý jako Severní Korea. Na tom se bez problémůshodnou lidé nejrůznějšíchnázorů. Až donedávna přitom tamní vyšinutý režim trápil jen vlastní obyvatelstvo, nyní začinábýt nemalou hrozbou pro své sousedy a přeneseně i pro zápaďní svět. Co ale vlastně o této htozné zemí víme? Svět tuší,Že 1e1í vládcové disponují atomovými zbraněmi, o životě konkrétníchlidí ale mnoho informací neexistuje. Pokud režim pustí do Severní Koreje cizí novinái'e, má je pevně pod dohledem a nedovolí jim spati'it víc neŽ pečlivě narežírovanou Potěmkinovu vesnici. Za veškeró znalosti o severokorejském Životě proto vděčíme lidem, kterým se odtamtud podai'ilo uprchnout. Jedním z
rrich je i Iiarrg Col_hwarr (3|l), autor knihy Pchjongjangská akvária. Pan Kang se do soukolí severokorejského gulagu dostal uŽ jako dítě a prožil v něm deset let. Když mu pak hrozilo dalšízatčení,rozhodl se, že raději podstoupí smrtelnó nebezpečípři pokusu o útěk. Marek Svehla, redaktor
týdeníku Respekt
V grantovém okruhu ' Nevidomí a řeč umění byly vybrány dva projekty _ výstava,,Možná sdělení II" a podpora koncertů huďebního tělesa neviďomých Musica pro Santa Cecilia. Výstava ,,Možná sdělení - Umění pro nevidomé" se uskuteční v Egon Schiele Art Centru v ČeskémKrumlově. Čímvíce se snažímevcítit do světa lidí postiŽených vážnou poruchou zraku, tím víc si uvědomujeme, že se pohybujeme pouze v rovině dohadů a i přes všechny snahy o jeho pochopení zůstáváme na jeho okraji, omezeni svými vizuálními zkušenostmi. Nevíme, jak nevidomí vnímají okolní prostor, zbaveni moŽnosti vízuální korekce, oďkázáni pouze na akustické a haptické vjemy, jak vnímajípředměty, často omezeni fragmentárností vjemů, zbaveni možnosti vnímat celistvosti. NemůŽeme si být jisti, jak dalece jsou ti, kdo Žádnou zrakovou zkušenost nemají, vůbec schopni vnímat okolní skutečnost ve shodě s námi. Vědomi si toho, že veškerépokusy o simulaci podmínek přibližujícíchvidomým tento svět jsou nedostatečné,neboť nedokážeme eliminovat všechny předcházející vizuální informace a z nich vzešló představy z našeho vědomí, stále hledáme spojnice mezi těmito v mnohém tak rozdílnými světy. Jedním z podnětů vedoucích k těmto úvahám byl rozhovor s ředitelem Střediska pro pomoc nevidomým a slaboztakým studentům MU v Brně panem Petrem Peňázem o knihách tištěných v Brailleově bodovém systému.
Viztr1rlrrí pclcloba těchto krrih sicc upoutti viclonróho trtr pr'vní pohled hrirvclu proměnlivostí šcsti bodů konkávrrě i korrvcxrrě vystupujících a propaclajícíchse v zrrchu bílóho papír'u, zrle zároveň př'ekvapí svou lleměnnou, fixní podobou zohleclňující pevný i'1rd sazby. IfuiŽní vazba, která podléhá výlučně funkčnímuhledisku, často poznamenaná jistou přezíravostí ze strany vidomých při jcjich tvorbě, je svou konstantní podoborr nudným protějškem knih určených vidomým. Dalšímúskalímspojeným s knihami tištěnými v Brailleově bodovém systému je v současnédobě pociťovaný odklon nevidomých od čteníknih způsobený postupným nahrazováním tohoto nródia zvukovými nahrávkami a hlasovou syntézou.
Všechny tyto informace jsou pro člověka, který se často s nevidomými lidmi nesetkává, novó a velmi překvapivé. Málokdo z vidomých zná braille, málokdo viděl knihy jím tištěné,a pokud uvidí pi'ebal z neupravené lepenky, je přinejmenším zaskočen. oslovili jsme proto typografy a autory věnujícíse umělecké kniŽní vazbě a poprosili je o úpravu knih pro nevidomé. Ti pak na výstavě nazvané Možná sdělení představují knihu nejen jako komunikiit, druh sdělení, v její mnohotvárnosti i různosti pozíc, ale zároveň jako jednu z forem volného umění existujícío sobě a vně své užitnéhodnoty. Poezie, slova a slovní obrazy zďe zátoveň plní roli jistého výchozího bodu jako jectnoho z možných prostředků sdělení.
Jistým pi'edělem v koncepci výstavy bylo osobní setkání autorů koncepce s tvorbou Jiřího Kolái'e. Básníka, u něhož je hranice mezi slovem, slovním obrazem a jeho vtzualtzací tak nezi'etelná, Že prakticky kaŽdou jeho práci výtvarnou
podvědomě vnímáme jakcl báseň. Slovo je v jeho dílech všude čitelné,at již zašifrováno ve změti znaků jeho chiasmáŽí, čt
obnaŽeno v n1rzvech obretz,ťr, vcclouc nás skryto jejich ,,četbou". Slova zcela plynule př'echázcjí do roviny jazyků bezejmenných, neakustických, roviny myšlenek, identifikovatelných objektů, obrazů. Vykroče n í za hr aníce slov ního vyj ádření smě re m k uměleckým jazykům neslovesným se stalo zásadním posunem v koncepci výstavy.
Jiří Kolář byltaké prvním z autorů, kteří darovali své dílo ďo tehdy vznikajícíKolekce uměleckých děl Moravské galerie v Brně pro nevidomé a slabozraké. Jeho Hruška z roku 1960, pokrytá útržkytextu v Brailleově písmu, se stala základem kolekce, která byla i po skončenívýstavy trvale umístěna v prostorách galerie. Její zpřístupnění nevidomým a slabozrakým návštěvníkůmumožnívšem zájemcům soustředěné studium prezentovaných prací. Soubor v současnédobě obsahuje dvaatřicet děl darovaných patnácti oslovenými autory, kteří je vytvořili buď zvtášť pro tuto výstavu, nebo je vybrali ze svých dřívějšíchprací s ohledem na jejich současnéurčení. Kažďé z nich, jako autonomní nositel informací v sobě obsaŽených, vybaveno obrazy a jazyky, tvořícími svébytné symbolické systémy, se stává prostředníkem komunikace mezi autorem a divákem. Jsou sdělením v čistémbytí počitku. Uměleckó dílo otevírá průchod k tělu a krajině tak, jako by chtělo propůjčithlas tělu před všemi slovy, objevit jeho gesta, jeho schopnosti stejně jako síly, jež na ně působí/Philip Goodchild/. JestliŽe se v úvodu zamýšlíme nad nemožností plného postiženísvěta vnímanéhonevidomými, jsme si zároveň vědomi vlivu mnoha shodných komunikačníchprostředků sdělení a podobností při vnímání mnohovrstevných vjemů okolní skutečnosti, které naše světy sbližují.Autoři
vystavellých děl sc sn?lŽí ntůólt uťčitýclruh jazyka, princip...., který v něktcr'ých pi'ípadech sdělení pi'esáhne meze slova mluveného i psaného, jakoŽto pouze jednoho z možných prostředků sdělení a prostřednictvím haptických, akustických a vizuálních výpovědí překlene odlišnosti jindy oboustranně vnímanó jinakosti' Výstava MoŽná sdělení je hledáním východisek z uzavřenosti a do jistó míry také zdánlivým, chvilkovým popřením naší fatá|ni ocllišnosti. Její strategií je prolomení hranic naší rozdílnosti, nalezenívazeb a spojení v daném nekonečnu tůznic. Světlo a tma, opozita spojovaná s pojmy dobra a zla, nebe a pekla.
od dětství pociťujeme úzkost ze tmy. Tmavá zákoutí, nory
plné temnoty spojrrjeme s něčímnežádoucím, nebezpečnýmobdobně pouze černá barva srsti či peÍizvíÍatjakoby předznamenávala, signalizovala něco temného a tajemného zátoveř.. Děsíme se představy, uvyklí světlu, že bychom se do tmy mohli natrvalo ponoi'it bez naděje na Znovurozjasnění. Zmízelésvětlo, které nás tak uzavfuá do osamělosti, mlčení, nás ''znejišťuje''. Proto i v případech, kdy nastolení tmy simulujeme uměle, ať jiŽ pouhým zavřením očíči nasazením si černépásky na oči, co nejrychleji tento stav opouštíme s úlevou, vyděšeni hrůznou představou toho, Že bychom v něm snad mohli zůstat natrvalo.
Zakrytí očínestačíani k tomu, abychom se alespoň na okamžik mohli vŽít do pozice nevidomých. Tato iluze, které často podlóháme, je zároveň možrrá tím nejnebezpečnějším
klermem, ktory zkresluje rrrrrohcly natrvalo náš pohled na Život nevidomych.
Možná právě proto se slepoty tak bojíme a p i náhodnych setkáních s nevidomymi pociťujeme pouze nesmírnou lítost nad lidmi, pro které se stala konstantou. Máme'li však moŽnost setkávat se a hovo it s nimi častěji, teprve potom tento prvotní podvědomy pocit strachu mízía my jsme schopni ''nezas1epeni'' p ijmout nevidomé stejně jako kohokoliv jiného. Tento p echod dany čast m setkáváním je zároveí nutny k tomu, abychom na svět nevidomych mohli pohlížetbez zkreslení, skutečně jej poznávat.
P i tomto
objevování natazíme nutně na Spoustu oblastí neslučitelnych , Zcela odlišnych, zátoven však nale Zneme mnoho skutečnostíkonsensuálních.
Kďyž si zavážete oči, nap áhnete ruce a začnete hledat, tápat v okolním prostoru, spoIéhajícna hmat. Možná také proto považujeme právě hmat za nejdriležitějšísmysl nahrazující zrak nevidomym. Zapomínáme však nap . na sluch, kterj' je pro nevidomého v p ípadě poznávání okolního prostoru mnohem zásadnější, obdobně jako dalšísmysly, které nerozvinuté nedokážeme jiŽ sami plně využít.Je to pochopiteln , běžně nespoléháme na sluch, snad jen okrajově, neorientujeme se na základě zvukovych vjemri', jako jsou ozvěny a dozvuky. Často je ani neslyšíme,buď plně nesoust edění, spíševšak odvyklí v becje registrovat. Spoléháme na zrak. Proto nás p ekvapí, když uŽ malé nevidomé děti upozor ují na prrichody, které p i ch zi míjí,orientujíce se v prostoru díky odrazrim zvuku od okolních stěn a zábtan.
Stejně jakcl fakt, Že akttslickó zrněrry, způsoberró byť jen slabými závany větru či srrěhc.rvou pokrývkou, jeŽ působíjako akustická isolace obdobně jako tlumítko z plsti kladívek klavíru, výtazně mění srozumitelnost ''zvukové četby prostoru'' nevidomým.
Akustická krajina, v nížse pohybujeme, je plná tónů a zvuků o různých kmitových křivkách a spektrech. Yztah zvuku a prostoru vnímáme jako určujícíteprve tehdy, kdyŽ se pokoušíme proniknout do světa nevidomých, kde ''objem prostoru je přenášen zvukovým zážítkem zformovaným řečí tónů'' ( Bernhard Leitner) a okolních ruchů, do světa' kde se paradoxně sami dostáváme do role handicapovaných i v případě smyslového''nepostižení''.
oblast zvuku však nezahrnuje jen přirozené zvuky prostředí, ve kterém se pohybujeme, ale samozřejmě i zvuky vědomě a s estetickýmí záméry vytvái'ené - totiž hudbu. Také na poli
jiného uměleckého oboru _ ve výtvarném umění, které ovládá ztak, se můžemesetkat s překvapivými akustickýmí záŽítky. ZvIáště pro umění 20. století je charakteristické prostupování různých uměleckých forem, propojování jednotlivých disciplin četnýmíspojeními mezí výtvarným uměním, hudbou a literaturou, uměním a životem, nejrůznějšími průniky, kříženíma variacemi mezi slyšitelným a viditelným. Současnéumění pak se svými akustickými obrazy, instalacemi, ozvučenými skulpturami, konceptuální hudbou, minimalismem, hudební performací, akustickými happeningy jako nositeli vizuálních objemů zvuků může zprostředkovat relativně stejný proŽitek jak vidomým, tak nevidomým právě těmito přesahy, reIativizací hranice mezí uměleckým a mimouměleckým.
Jedrrou z cest,jak otevi'ít svět výtvarného umění nevidomým (kromě tradičnícesty haptického poznávánil je zaměřit se právě na výtvarnó projekty využívajícízáměrně také akustickou složku, která se můžestát ''mostem'' spojujícím různésmyslové světy.
prostřcdn i ctv ínr lraptickýclr. ak ustickýcIr a vizr"rálníclr výpověd í překlene odlišnosti jirrdy oboustrannč vnínrané jinakosti. Výstava MoŽná sdělení.ie hledánírrr výclrodisek z uzavÍenosti a do jisté míry také zdánlivým, clrvilkovýrrr popřením našífatální odlišnosti' Její strategií je prolornení hranic našírozdílnosti, nalezení vazeb a spojení v daném nekonečnu rťtznic.
Světlo a tIrra, opozita spojovaná s pojmy dobra a zla' nebe a pekla.
od mala pocit'ujeme úzkost ze tmy. Tmavá zákoutí, nory plné temnoty
spojujeme s něčímneŽádoucírn, nebezpečným. obdobně pouze černá barva srsti či peří zvířat jakoby předznamenávala, signalizovala něco temného a tajemného zároveň.
Děsíme se představy, uvyklí světlu, Že bychom se do tmy mohli natrvalo ponořit bez naděje na znovurozjasnění. Zmizelé světlo, které nás tak uzavírá do osamělosti, mlčení,nás ''znejišt'uje''. Proto i v případech, kdy nastolení tmy simulujeme uměle, ať jiŽ pouhým zavřením očí
Příspěvck z Nadirčníhoinvcstičníhofondu Nadace je příjemcem finančníhopříspěvku určeného usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro účely podpory nadací ve II. etapě, a to ve výši 11.236.000,_ Kč. Na konci roku 2003 činila celková výše příspěvku částku 17.850.000,' Kč. V prosinci roku 2004 byl finančnípříspěvek prostřednictvím Dodatku č. 4 s Fondem národního majetku navýšen a na konci roku 2004 tak činila celková výše příspěvku 24.464.000,- Kč. Pi'íspěvek je vložen do nadačního jmění peněžními prostředky, které jsou uloženy na účtuNadace _ termínovaném vkladu, který je vedený Čsog a. s. pobočka
Praha 1, Na Poříčí40.
"
V roce 2oo4 činily výnosy z nadačního jmění 314.801,' Kč Z výnosů roku 2003 zbývalo rozdělit oástka určená na granty 165.985,- Kč Částka určená na správu naďace 4.L7 I,- Kč Z vynosri rozděIeno Z roku 2004 Zlistatek vynosri Z p eďch ozího roku Celkem rozděIeno Na správu nadace celkem Yvse vynosri v běžnémroce Cástka určená na granty B0 % Čá*tku určená na správu nad ace 20 % Rozdělení vynos v běžnémroce Částka rozďělená na granty Častka vyuŽítá na správu nadace
29.015,- Kč 165.985, - Kč 195.000,- Kč 57.678,- Kč 314.801,- Kč
25I.84I,- Kč 62.960,- Kč 29.015,- Kč 53.507 ,- Kč
Ztistatek uynosu z príspěvku IVIF k rozdě]ení v roce 2005 částka ttrčená na granty částka určená na správu nac|ace
222.826,- Kč 9.453, - Kč
HOSPODARtrI{I I{ADACtr Vynosy Vynosy Z nadačníhojměrrí
414.502,3L4.801, 100.000, -
I{IF'
ostatní Nák1ady I{áktady na správu nadace
64.650, 57.678,-
I{IF'
ostatní
6.972,'
Z celkového hospoda ení nadace tvo í fi.nančníprost edky p idělené Z NIF Vynosy Vynosy z nadačníhojmění
Náklady na správu nadace mzdové náklady kancelá 'ské pot eby
drobny majetek rcžtjnívydaje cestovné náklady na rep tezentaci telefony, poštovné inzerce notá ské a právní poplatky ričetnictvía audit bankovní vylohy celkem
3L4.801, I\TIF
ostatní
18.000,' 1.364, 7.7 38,678,-
670,' 59,' 4.497,' 6.977,5. 120,10.950, 1.625,57 .678, -
263,' L2,4.366, 2.33 1,
6.972,
Nadace Arbor vitae Ne zabudická LO4,252 30 Ř.''''ice 257 7 20830, + 4206038 4648L e-mail : i nfo@) nadacea rporyito*..t www: n adacearborvita e.cz