! " $%%& ' ./
"
( ) # *+ .! " , 0 .' 1 2
# "
, 03
!
"
,
Vážení kolegové, milí žáci, dostává se vám do rukou zp vník, ve kterém najdete lidové písn z našeho regionu a to od Valašských P íkaz, p es Študlov, St elnou, Valašskou Senici až po Seninku a Valašskou Polanku. Tento zp vník vznikl v rámci projektu „Spole ná cesta“, jehož cílem bylo p iblížit žák m našich škol regionální u ivo v p edm tech hudební výchova, eský jazyk, d jepis, p írodopis a zem pis. Lidová píse a její sb ratelé Lidová píse byla po staletí sou ástí každodenního života venkovského lidu. Zpívalo se tém p i všech p íležitostech - p i práci na poli, na pastv , p i pravidelných ob adech jako byly nap íklad fašanky, velikonoce, vánoce. Dlouhým a d íve komplikovaným ob adem byla svatba p i které zazn lo mnoho písní. Zp v nemohl chyb t ani p i tane ních zábavách, kdy se také asto ozývaly písn žertovné. V dobách, kdy lidová píse ješt žila mezi prostým lidem, za ali ji sbírat národní buditelé, kte í nám svými sbírkami zanechali skute né poklady. V echách to byli nap . básník a spisovatel K.J. Erben ( 1811 - 1870) a po n m malí Ludvík Kuba. Na Morav byl prvním významným sb ratelem kn z František Sušil ( 1804- 1868), následovali ho František Bartoš ( 1837- 1906) a hudební skladatel Leoš Janá ek ( 1854- 1958). Na Valašsku sesbírali spoustu písní sb ratelé Arnošt Kubeša ( 1905- 1993 ) a Jan Nepomuk Polášek ( 1873- 1956) v letech 1939 - 1958 a vydali je v sedmi dílech Valašských p sni ek. Sbíráním a úpravami písní se zabýval i u itel a vynikající cimbalista Milan Švr ina. Byl i autorem n kolika písní, které postupn zlidov ly. Na Vsetínsku a Karlovicku sbíral písn a tance též u itel a primáš Jasénky Zden k Kašpar. Postup p i tvorb zp vníku P i práci na zp vníku jsme použili jako základní materiál dvoudílné „Lidové písn a tance z Valašskokloboucka“, které pod vedením Karla Vetterla vypracoval kolektiv „Kabinetu pro etnografii a folkloristiku SAV v Brn a šest díl Valašských p sni ek od sb ratelské dvojice Polášek a Kubeša. Tento základ byl dopln n n kolika písn mi ze zp vník Zde ka Kašpara. Celkem bylo nalezeno asi 170 písní, které byly sb rateli zapsány ve vesnicích, které pat í do výše zmi ované oblasti. V další fázi naší práce nám velmi pomohl pan Ladislav Tarabus, který se podílel na výb ru 120 písní, k nim pak doplnil akordy a p epsal je v po íta ovém programu. P vodn jsme uvažovali, že zp vník uspo ádáme podle pís ových druh . V jednom oddílu m ly být nap . písn milostné, v dalším písn zbojnické, pak žertovné, atd. U každé kapitoly jsme cht li napsat stru nou charakteristiku t chto písní. Nakonec jsme z praktických d vod ponechali písn bez rozd lení, pouze v abecedním po adí. Stru nou charakteristiku hlavních pís ových skupin tedy uvádíme zde. Charakteristika pís ových skupin Písn pastevecké a žatevní Písn pastevecké a žatevní pat í k nejosobit jším projev m lidové hudební tvo ivosti na Valašsku. Zpívaly se výhradn p i práci na poli, na pastv nebo na salaši. Haleka ky si prozp vovaly nej ast ji d ti, hlavn d v ata, pasoucí dobytek na horských pasekách. as na pastv si krátily písní. Jejich zp vy se nesly ze strán na strá a v tšinou za ínaly zvoláním „ej,hoja, hoja“ nebo „helelo, helelo, ímž na sebe upozor ovaly. A proto íkaly tomuto zp vu hojákání ( hojáka ky) nebo helekání ( haleka ky). -3-
He ené jsou na rozdíl od haleka ek krátké táhlé pop vky, prodlužující záv ry verš dlouze vydržovanými tóny, vypo ítanými na ozv nu. Zpívaly se v tšinou p i žních. Písn svatební Svatba bývala velmi složitým ob adem, který se skládal z mnoha jednotlivých ástí. Byl zde vyjád en smutek nev sty z lou ení se svobodou ( epení), láska k rodi m (odprošování, odjezd z rodného domu), skromnost nev sty, n kdy láska k milému, asto však nev stin žal nad vnuceným s atkem a obavy z odpov dnosti manželství. V lidové svatb byla velmi nápadná divadelnost a rozd lení rolí. Základní osnova i text byly pom rn p esn dány a v bohatém sledu scén se st ídaly d stojné, smutné i veselé výjevy. V d ív jších dobách bývala svatba z velké ásti záležitostí „hospodá skou“. Nev sta p icházela do hospodá ství jako pracovní síla na poli i v dom . Na její obratnosti, vytrvalosti, píli, na jejím fyzickém zdraví, na po etnosti a zdraví potomk závisel z velké ásti zdar celého hospodá ství. K zajišt ní t chto vlastností sm oval proto výb r nev sty i zachování n kterých pov r, nap . nev sta dostává svatební kolá , aby hospodá ství bylo bohaté, zametá práh ženichova domu, aby byla pracovitá a m la v dom po ádek, plá e, aby krávy v hospodá ství byly „dojné“ atp. S uvol ováním svatebního ob adu, s r stem žertovných prvk vnikaly do svatby nové písn , zejména milostné, tane ní a pijácké. Na jejich zdomácn ní ve svatební slavnosti m la zna ný podíl i okolnost, že velká ást svatebního veselí byla p enesena do hostince. Písn fašankové Fašank náleží mezi nejdéle zachovávané ob ady. Jím se uzavíralo období veselí p ed velkým velikono ním postem. Nejvýzna n jší akcí na masopustní ob adnosti bylo obcházení s medv dem. Na Valašsku obcházel jednak medv d, kterého doprovázel muž oble ený v ženských šatech a zahalený až po o i, jednak husar, což byl p evle ený chlapec. Obcházeli po d din s hudbou, v každém stavení se zastavili a zato ili se s hospodyní n kolikrát dokola. P i tanci bylo d ležité hodn vysoko vysko it, protože se v ilo, že tak vysoké bude konopí a len, jak vysoko vysko í medv d nebo hospodyn o fašanku. Za velikou urážku bylo považováno, jestliže n které stavení bylo p i obch zkách s medv dem vynecháno. V masopust se konalo nejvíce zábav a svateb. Bylo to vhodné období, protože práce v polích byly dávno ukon eny, takže nic nebránilo tomu, aby svatby byly p ipraveny. Proto byl masopust vyhlášen jako doba s atk a dívka, která se ani v masopustu nevdala, byla ter em posm šk v písních. Písn k tanci „to ená“ Z písní tane ních jsme do našeho zp vníku vybrali písn k tanci v našem kout Valašska nejrozší en jšímu a to k „to ené“. Písn k to ené nežijí jen ve spojení s tancem , nejsou to tedy výhradn písn tane ní. K figurálnímu tanci je možno zazpívat jedinou píse a ta je s ním neodlu n spjata. Naproti tomu k to ivému tanci se m že zpívat nep eberné množství písni ek, proto se písn k to ené prolínají s jinými pís ovými skupinami. Hlavní obsahový rys písní k to ené spo ívá ve sklonu k humoru, k žertu a vtipu. To plyne p edevším z nálady a z prost edí, v nichž se tane ní písn zpívaly, tedy hlavn p i zábav r zného druhu. Starouherské písn Stará uherská neboli ardáš, jak už název napovídá, pochází z Ma arska odkud se p es Slovensko dostala do našich kraj . Jsou to písn a tance „ohnivé“, které se z pomalejšího - 4-
za átku postupn zrychlují. Písn k tomuto tanci už nejsou pro naši oblast tak typické jako písn k to ené. Stylov se kryjí nejvíce se slováckými verbu ky a obdobnými tanci slovenskými. Písn milostné Milostné písn pat ily vždy k nejživ jším složkám lidového zp vu v naší oblasti. Jako v celé naší lidové písni, tak i tady byla láska nej ast jším nám tem zp vu. Mnoho milostných písní najdeme také mezi písn mi tane ními, svatebními, ale i žatevními a haleka kami. Milostné písn pat í k nejkrásn jším skladbám, protože se v nich projevuje vroucí cit, up ímnost a láska k milované osob . Písn žertovné K mnoha r zným pís ovým žánr m pat í i písn žertovné. I tato skupina písní není samoz ejm p esn ohrani ena. To znamená, že žertování, popichování, škádlení a posm šky se objevují v písních milostných, fašankových, haleka kách, v písních k tanci to ená a v dosti velké mí e i v písních svatebních. Lidové písni ky se v bec ast ji a rad ji sm jí nebo alespo usmívají než plá í. Písn zbojnické Zbojnictví na Valašsku vzniklo a nejvíce se rozší ilo v dob povstání poddaných proti cizí vrchnosti v letech 1621 - 1644. Násilí císa ských vojsk, náboženské pronásledování , sociální rozpory, bída, to všechno pohán lo Valachy, aby hledali spravedlnost se zbraní v ruce. Docházelo k výbuch m odporu a zámecká v zení se plnila rebelanty. Mnozí chlapci tehdy utíkali do hor a dali se na zboj. Hornatý kraj s rozlehlými lesy a ráztokami, se salašemi a pasekami, možnost snadného út ku a p íze lidu, to všechno dalo zbojnictví na Valašsku osobitý ráz. Když se zbojnictví rozší ilo natolik, že státní moc si nev d la se zbojníky rady, byl roku 1638 z ízen zvláštní sbor horského etnictva z místních chlapc - portáši. N kdy se však stávalo, že se portáš p idal ke zbojník m. Zrušeny byly sbory portáš definitivn až roku 1829. Nejznám jšími valašskými zbojníky byli z ejm Ondráš, syn fojta z Janovic u Frýdku, a Juráš, který za peníze svého druha zradil. Proto se Ondráš stal v lidových písních hrdinou, Juráš pak p edstavitelem zrady a zlo inu. Ve zbojnických písních je zobrazen t žký život zbojník . Najdeme zde balady, ve kterých se objevuje motiv nebezpe í smrti na šibenici, ale také písn plné hrdosti, nepoddajnosti a vzdoru.Ale i ve zbojnických tancích poznáváme chlapství, odhodlání a také kus nevázaného veselí horních chlapc . Zbojnické písn a tance pat í u valašských soubor lidových písní k nejoblíben jším nám t m. Písn váno ní V koledách lidé projevují velkou radost z narození Spasitele. Tak jako byl prostý jejich život, vyjad ovali se i v koledách prost a up ímn . V koledách, zejména z horských pasteveckých oblastí, se ztotož ovali s betlémskými pastý i, jako by and lská zpráva o narození jezulátka pat ila p ímo jim. Biblický betlém p enášejí do svého kraje a chystají se písn mi, hudbou a dary uvítat novorozené dít . Melodie jsou prosté a radostné. Rytmicky se d vtipn p izp sobují textu. Jsou to vlastn zpívané dialogy, které jsou na Valašsku zcela spontánní a bezprost ední.V tšina koledních písní vznikla v pr b hu 18. století, p ípadn na -5-
po átku století následujícího. Tomu také odpovídá jejich barokní jazyk. Prolnutím p vodních p edloh s domácí tvorbou vytvo ilo z valašských pastorel p vabnou sm sici projev lidové slovesnosti i víry. Balady
Balady jsou epické písn , vyjad ující ur itý p íb h, v tšinou s tragickým koncem. Balady se od jiných písní v tšinou také liší svou délkou, mívají mnoho slok. V baladách se nap íklad objevuje popis tragických st et se zbojníky, poslední chvíle života a rozlou ení s rodi i, p ípadn s milou, p ed popravou na šibenici. Jiná balada je o dívce otrávené na svatb , známá je balada o vážném úrazu zp sobeném ko mi, jindy se zase dva chlapci porubou o d ve ku. Další balady jsou z doby vpád a ád ní Turk . Balad se nezachovalo p íliš mnoho, protože tyto písn pat í mezi ty, které upadly v zapomn ní mezi prvními.
Záv r Lidová píse ve své p vodní podob postupn z b žného života mizela. V dnešní dob se s ní setkáváme hlavn prost ednictvím soubor lidových písní a tanc . Je nám jasné, že v hodinách hudební výchovy na základní škole není prostor k systematické výuce lidových písní, p esto doufáme, že zp vník bude sloužit k prohlubování lásky k rodnému kraji a k posilování v domí, že pocházíme z kraje s bohatou kulturní tradicí, a že máme právo být hrdí na své ko eny a na tradice našich p edk . Za kolektiv autor - M. Trlica Použitá literatura: Vetterl, K. : Lidové písn a tance z Valašskokloboucka I., 1. vydání. Praha: SAV, 1955 Vetterl, K. : Lidové písn a tance z Valašskokloboucka II.,1. vydání. Praha: SAV, 1960 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské p sni ky I., 1. vydání. Milotice n. Be vou, 1939 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské p sni ky II., 1. vydání. Milotice n. Be vou, 1940 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské p sni ky III., 1. vydání. Milotice n. Be vou, 1941 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské p sni ky IV., 1. vydání. Milotice n. Be vou, 1944 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské p sni ky V., 1. vydání. Milotice n. Be vou, 1946 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské p sni ky VII., 2. ást - Písn zbojnické. Okresní vlastiv dné muzeum Vsetín. Vsetín, 1993 Kašpar, Z. : Valašský zp vník, St edisko služeb školám. Vsetín, 1999 Kašpar, Z. : Zahraj n , hude ku. 1. vydání. Ob anské sdružení „Jasénka“. Vsetín, 2006
-6-
Obsah 1. Osobnosti regionu v oblasti folklóru ……………….. str. 2 2. Prolínání folklóru do jiných hudebních žánr …….. str. 6 3. Hudební soubory regionu …………………………
str. 18
4. Seznam doporu ených CD k poslechu ……………. str. 21
Prameny:
webové stránky soubor a zp vák Wikipedie - internetová encyklopedie dr. Josef Plavec: Hodnota lidové písn Bohumír Št dro : Leoš Janá ek www.folklorweb.cz
1
1. Osobnosti regionu v oblasti folklóru Milan Švr ina – primáš, cimbalista, u itel Narodil se 27. srpna 1927 v Brn v u itelské rodin . Otec Florián Švr ina (1900-1945) potom p sobil jako ídící u itel ve Valašských P íkazích. Hrál výborn na housle - absolvoval extern brn nskou konzervato . Sestavil si vlastní cimbálovou muziku z lidových muzikant a jako primáš této muziky zapojil do své folklórní skupiny celou svou rodinu - manželku, dceru Jasnu a syna Milana. "Cimbálová muzika Floriána Švr iny" vystupovala po valašských vesnicích a m ste kách na moravském Slovácku i na Slovensku nejen s lidovým repertoárem, ale v dob p edmnichovské republiky a protektorátu i s koncerty vážné hudby. Milan Švr ina se nau il hrát na housle u svého otce a už ve trnácti letech hrál také na cimbál. Zasloužil se o to jeho u itel - cimbalista Alois Fabian z kdysi slavné Matalíkovy valašské kapely. Zdokonalil se též u uherskohradiš ského cimbalisty Otakara Ju íka. Škola, kterou mu dali byla opravdu vynikající. V letech 1945 - 1947 studoval na u itelském ústavu ve Valašském Mezi í í a po jeho ukon ení nastoupil na své první u itelské místo, Osmiletou st ední školu Valašské Klobouky. Po návratu z vojenské základní služby se stal u itelem na osmiletce ve Štítné nad Vlá í. V roce 1953 byl p eložen do Slavi ína op t na osmiletku, kde poznal svou manželku Svatavu též u itelku, pocházející z jižní Moravy. Vychovali spolu ty i d ti- dva syny Milana a Kv toslava a dcery Svatavu a Lenku. Už od mali ka byli všichni zapojováni do národopisných soubor , které založil. Po roce 1965 se odst hovali do Valašských Klobouk, do domku po rodi ích a manželé p echázejí u it na Základní devítiletou školu ve Valašských Kloboukách. Po 18. listopadu 1974 je Milan Švr ina nucen odejít na své poslední u itelské místo na Základní devítiletou školu do Francovy Lhoty. V té nejpiln jší práci jej náhle zastihla smrt - 4. zá í 1981 ve v ku 54 let. Folklórní a národopisná innost Pln ní otcova odkazu a velká láska k drahému Valašsku, jeho písním, pov stem, tanc m a lidovým zvyk m, to vše vedlo Milana Švr inu k soustavné a ob tavé práci p i sbírání lidových písní, tanc a zvykosloví - z Bylnice, Štítné, Slavi ína, Nedašova a moravskoslovenského pomezí. Získaný materiál pak upravoval pro ve ejná vystoupení a koncerty národopisných soubor , jejichž byl zakladatelem. Svoji první "Švr inovu cimbálovku" sestavil ze svých spolužák na u itelském ústavu ve Valašském Mezi í í v letech 1945~1947. Hráli po celém Valašsku, v Praze v eskoslovenském rozhlase a v roce 1947 získali 2.místo na národopisných slavnostech ve Strážnici. Vystupovali se skupinou tane ník a zp vák , kterou vedl profesor Dr. Arnošt Kubeša. 2
Na prvním u itelském p sobišti - Základní škole ve Valašských Kloboukách, založil Švr ina sv j první d tský soubor, který za dva roky p sobení získal v d tské Strážnici 1. cenu za zp v a provedení tance ardáše. Švr inova muzika pak vyhrála v roce 1949 1.místo v sout ži cimbálových muzik ve Vsetín . V letech 1949 - 1951 vykonával Milan Švr ina vojenskou základní službu, byl lenem Armádního um leckého souboru Víta Nejedlého, v n mž založil první osmi lennou cimbálovou muziku. V letech 1951 - 1953, kdy p sobil jako u itel ve Štítné nad Vlá í, založil národopisnou skupinu žák i soubor dosp lých. Zde se mu poda ilo získat do cimbálové muziky kolegy u itele, kte í pozd ji adu let tvo ili jádro jeho muziky ve Slavi ín . Žákovská skupina ze štítenské školy slavila zase úsp chy - v roce 1952 vyhrála ve Strážnici se svými zbojnickými tanci. Roku 1953 odchází Švr ina do Slavi ína, kde na místní osmiletce zakládá soubor "Slaví ek". Jeho první vystoupení se uskute nilo 24. íjna 1954. Milan Švr ina po léta p sobil jako vedoucí souboru i cimbálové muziky. Podílel se i na rekonstrukci p vodního slavi ínského kroje. V roce 1965 se odst hoval do Valašských Klobouk, avšak ani zde nezapomn l na slavi ínské. Stále s nimi spolupracoval, radil a pomáhal svým odchovanc m. V letech 1971 - 1974 ve Valašských Kloboukách založil žákovský soubor Sk ivánek a zárove za al cvi it i žákovskou cimbálovku, kterou primášoval. Hráli v ní oba jeho synové - Milan na basu a Kv toš na cimbál. Dále Pavel Šurá , Vladimír Sulovský a Leon Überal druhé housle a Ladislav Tarabus a Karel Okénka kontry. V roce 1971 se zasloužil o znovuobnovení souboru Slaví ek. V té dob m l soubor 25 len , p evážn z bývalých len žákovských soubor . Pod jeho vedením tehdy Slaví ek uskute nil adu vystoupení na r zných místech naší republiky. V roce 1975 nato ila eskoslovenská televize Brno za režie V ry Mikuláškové a pracovníka BROLNu Jaroslava Juráška ty icetiminutový národopisný snímek soubor Slaví ek a Sk ivánek za doprovodu Švr inovy d tské cimbálové muziky, nazvaný "Zazpívej Slaví ku". Valašské písn , tance, lidové hry, cimbálová muzika a zbojnické tance se prolínaly s krásnou p írodou jihovýchodního Valašska, Závrší a luha ovického Zálesí. Milan Švr ina také pomáhal p i nácviku a choreografii i dalším soubor m, nap .souboru Závršan z Nedašova, složenému p evážn z místních ob an starší generace, kte í ješt sami zachovávali n které prastaré lidové zvyky a oby eje (dožinky, kosení luk, ve ery p i dlaní pe í, p edení, výroba lou í apod). Se svým programem "Nedašovjané" sklidili velký úsp ch na strážnických slavnostech. Valašskoklobucký soubor Sk ivánek se udržel do roku 1974 a m l za sebou adu úsp šných vystoupení nejen v naší republice, ale také v Polsku a bývalé NDR. Po p estoupení do svého posledního u itelského p sobišt ve Francov Lhot získal brzy velkou p íze školy i ob an a ve velmi krátké dob založil sto lenný žákovský soubor, od roku 1978 i soubor dosp lých. Oba soubory vedl až do své smrti v roce 1981 a vystupoval s nimi za doprovodu vlastní, již poslední Švr inovy cimbálové muziky. Jako výborný cimbalista, houslista a zp vák byl Milan Švr ina asto zván od sp átelených soubor a muzik k hostování, zvlášt k p ipravovaným reprezenta ním zájezd m do zahrani í. Byly to soubory - Valašský krúžek z Brna, Slovácký krúžek ze Strání, soubor OIšava z Brodu, Vsacan a Ky era ze Vsetína, Lipta z Liptálu a Sv tlovan z Bojkovic, s nimiž procestoval celou Evropu a Skandinávii.
3
Milan Švr ina zasv til celý sv j život národopisné, sb ratelské a hudební innosti. Byl výborným pedagogem, dob e rozum l d tem menším i odrostlejším. S velikou láskou k lidem a milovanému kraji uvád l v život prastaré lidové tance a zvykosloví, aby tento poklad nezahynul, neupadl v zapomn ní. Z jeho folklorní innosti dodnes erpá ada soubor . I když se n kdy setkal s nepochopením, nikdy nezatrpkl. Šel po své vlastní vyty ené cest dál p esto, že jemu i jeho rodin kladli mnozí lidé v dob totalitního režimu velké p ekážky. Nedal se odradit, ale znovu a znovu za ínal s novými d tmi, mládeží i dosp lými. Soubory - tane níci i muzikanti byli zvyklí vystupovat v tvrdých podmínkách, t eba na louce a bez mikrofonu. Jeho heslem bylo: "Nic než národopis". N kdy chodil i do školy na vyu ování ve valašském kroji a ve valašském kroji byl také pochován. Na záv r slova Jana Rokyty, hudebního redaktora eskoslovenského rozhlasu Ostrava: ... v osob Milana Švr iny odešel lov k: - U itel, jakých je málo. Každá obec, kde u il se mohla pochlubit zvýšenou folkloristickou aktivitou, mnohdy i novým souborem nebo vesnickou skupinou, na jejímž vzniku m l Švr ina lví podíl. - Cimbalista, jakých je ješt mén - naprosto sv j jak technicky, tak stylov i úderov . Navíc excelentní dramaturgie a ich pro "klenotnicové" typy písní, což souvisí také s lidem. - Aranžér a skladatel - myslím, že adu melodií sám anonymn složil a nenápadn pustil tak íkajíc do ob hu, až splynuly s tradi ním materiálem. A aranžér - zejména svérázný harmonizátor s p ímo arými p ekvapivými nápady, které jakoby nesly už tak trochu pel té pohrani ní slovenskosti - ta sem ur it pat í a je správná. Neobvyklý a nekonformní zp sob hudebního myšlení. - Eticky, moráln a esteticky na výši s vnit ní kázní a smyslem pro povinnost. Nositel nesmírné lásky a citu k folklorní materii svého kraje a její prezentaci pro široké vrstvy poslucha a divák . Nebylo vždy lehké najít k n mu cestu - byl plachý a tu a tam ned v ivý - ale komu bylo dovoleno tu cestu najít a po ní jít - ten byl odm n n bohatstvím myšlenkovým, citovým, hudebním. / Ze Vzpomínek na Milana Švr inu, které napsala Emílie Malíková (PoIášková) ze Slavi ína, upravil Ladislav Tarabus, /
N hoslav Ryl
Narodil se 2.8. 1928 v Osv timanech na moravském Slovácku, kde také chodil na základní školu. Od d tství sportoval, ale musel i pracovat na polích a ve vinohrad svých rodi . Tatínek a maminka ho ve sportovních aktivitách podporovali a d de ek zase rozvíjel jeho mimo ádné hudební nadání. Když m l p t let, dostal na vánoce pod strome ek housle, které ho provázejí celý život. Byl velice všestranný a sv j talent uplatnil i na vojn . V Praze hrál ve vojenské hudb na k ídlovku a lesní roh. Pozd ji byla hudba p evelena do Olomouce. Zde také p sobil jako instruktor sportu na Vojenské akademii. Dalším jeho p sobišt m byl Gottwaldov, kde pracoval na Odborném u ilišti Pozemních staveb.Tam absolvoval v letech 1955 - 56 Tyrš v ústav t lesné výchovy a sportu. Od roku 1956 byl zam stnán v hornickém u ilišti v Karviné, kde za al také dálkov studovat Pedagogický institut v Opav . Na základní školu v Horní Lid i nastoupil jako u itel Tv - Hv a j roku 1961 a p sobil zde až do roku 1984. Založil zde
4
p vecký soubor, který m l 25 - 30 len , p evážn chlapc . Žáci byli v tšinou z H. Lid e, Lide ka a La nova. Stál u zrodu folklórního souboru „Valášek“, ve kterém se b hem mnoha let vyst ídalo velké množství žák . Soubor byl rozd len na dv skupiny. První byla malá skupina d tí p edškolního v ku a potom to byli žáci prvního a druhého stupn základní školy. Oba dva soubory vystupovaly na sout žích a p i r zných slavnostních p íležitostech. Postupn se dostavovaly úsp chy i za hranicemi regionu a tak se našly i prost edky na materiální vybavení, jako ušití kompletních kroj , atd. Mnozí z len „Valášku“ pokra ovali velmi úsp šn v této zálib i po skon ení školy v jiných folklórních souborech. Pan u itel Ryl byl pozd ji také dlouholetým primášem cimbálové muziky folklórního souboru „Lipta“, s kterým úsp šn reprezentoval valašskou muziku a tanec nejen u nás, ale i v mnoha zemích v zahrani í.
5
2. Prolínání folklóru do jiných hudebních žánr P i hledání pramen pro tuto ást p ílohy „Zp vníku valašských lidových písní z Hornolide ska“ jsme na folklorwebu narazili na krásný lánek Ji ího Plocka, který se hodí pro úvod k této kapitole tak dokonale, že jsme se rozhodli jej uve ejnit v plném zn ní.
Lidová píse a její poselství dnes Ji í Plocek
Lidová píse v echách a na Morav byla po staletí sou ástí každodenního života venkovského lidu. V selském prost edí se zrodila ve své p vodní podob a odtud p sobila na další vrstvy národa nejen jako zdroj um lecké inspirace, ale v bec jako živá míza procesu národního sebeuv domování. Její obrozenecká síla se ukázala poprvé ve velkém rozm ru na ve ejnosti v rámci Národopisné výstavy v Praze roku 1895, kde se eský národ p edstavil jako národ kulturní s bohatými tradicemi. V dobách, kdy ješt píse žila nenápadn mezi prostým lidem, za ali ji sbírat národní buditelé, kte í nám svými sbírkami zanechali skute né poklady. Poklady plné jednoduché, krystalické poezie a hudebn vyt íbených, inspirativních melodií. Z on ch sb ratel jmenujme v echách alespo básníka Karla Jaromíra Erbena (1811-1870) a po n m malí e Ludvíka Kubu (1863-1956), který mimo eských písní vydal i písn z v tšiny území obývaných Slovany na p elomu 19. a 20. století (Slovanstvo ve svých zp vech). Na Morav byl prvním významným sb ratelem kn z František Sušil (1804-1868), jehož následovali dialektolog František Bartoš (1837-1906) a hudební skladatel Leoš Janá ek (1854-1958). Bartoš postupn vydal t i rozsáhlé sbírky o n kolika tisících písních (od druhé z nich ve spolupráci s Janá kem). Sb ratel bylo samoz ejm více, ale toto jsou jména z nejd ležit jších. Do druhé poloviny 20. století byly tak zaznamenány písn ze všech folklorn významných oblastí ech a Moravy, p i emž na pís ov "bohaté" Morav jdou celkové po ty zápis do desetitisíc . Leoš Janá ek s Otakarem Zichem stáli i u zrodu prvních zvukových záznam lidových písní z po átku 20. století, které byly po ízeny na voskové vále ky v p ístroji zvaném fonograf. Tyto vále ky pak byly uchovávány v archivech a vícemén pro ve ejnost zapomenuty, technologie pokro ila dále (tvrdé gramofonové desky). Teprve na konci 20. století se poda ilo s pomocí speciáln zkonstruovaných za ízení pro p epis vále k a též díky možnostem digitální technologie vydat tyto unikátní nejstarší snímky na CD, samoz ejm s pat i nou dokumentací: Nejstarší zvukové záznamy moravského a lidového zp vu (z folkloristické innosti Leoše Janá ka a jeho spolupracovník ), Brno 1998 a Dudy a dudácká muzika 1909 (Nejstarší zvukové záznamy lidové hudby v echách I.), Praha 2001. Lidová píse však ve své p vodní podob (zp vy p i práci, malé selské muziky i jednotliví hrá i - gajdoši, houslisté, citeristé) postupn z venkovských oblastí mizela. Z ech rychleji než na Morav . Z eských region si vícemén pouze oblast jihozápadní podržela dudáckou tradici. K ní se každoro n vracíme p edevším na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích v druhé p li srpna. Jinak se tém všude místo zaniklé staré selské hudby rozší ily od 2. poloviny 19. století dechové muziky hrající krom úprav lidových písní i nov komponované populáry. Na Morav , a zvlášt na moravsko-slovenském pomezí, se tradi ní selská hudba v n kterých lokalitách udržela hluboko do 20. století a nap íklad na Hor ácku (oblast kolem Velké nad Veli kou poblíž Veselí nad Moravou) žije ve svérázné podob dodnes. Kdo se o tom chce p esv d it, a se vypraví t etí víkend v ervenci na každoro ní Hor ácké slavnosti do Velké nad Veli kou. Nebude zklamán, zážitek to bývá silný.
6
Krojované muziky, a už v hudecké sestav (tedy bez cimbálu) nebo i s cimbálem doprovázejí zp váky a sbory ze všech deseti hor áckých obcí, program je dopln n lidovými vyprav i a vzpomínáním pam tník . Písn k typickým hor áckým tanc m starosv tská a sedlácká jsou ob as prokládány mužským tancem verbu kem i zp vy táhlých písní, s doprovodem i bez doprovodu. Nezam nitelná karpatská melodika i rytmika místních písní p sobí na nov p íchozího až exoticky - jakoby z jiného sv ta, z doby, kdy pastevci vyhán li svá stáda na horské louky, sedláci orali s ko mi kamenitá polí ka a mládenci byli odvád ni na vojnu na dlouhá léta do dalekých krajin: Bude jar, bude jar, ej, budú chlapci orat a já nebožátko, ej, mosím mašírovat.
Bude jar, bude jar, aj, budú chlapci kosit, a já nebožátko, ej, mosím šablu nosit.
Bylo to doba roboty, doba násilných p epadání v hrani ních územích, doba válek, kdy se na Moravu dostaly nejednou vojska z dalekých kon in - t eba až z tureckých: M j koní ek v tráv zelený pod abrakem celý zemdlený. M j koní ek sa leká, vi a Turka zdaleka, že tam bude vojna veliká.
M j koní ek v tráv zelený pod abrakem celý zemdlený. M j koní ek sa t ese, že a na smrt ponese, má mam nko, pomodlete se.
eknete si, co nám písni ky z té doby mohou íkat dnes? Nu, zdá se, že jejich témata a symbolika, a to zvlášt v oblasti milostné poetiky, jsou v né. Ale nejen témata milostná vztah k rodi m nebo vztah k "pán m". Pocity oby ejného lov ka ve sv t neosobních mocenských sil, které s ním proti jeho v li asto r zn manipulují. To vše rezonuje i v duši sou asného lov ka a žije nejen ve folklorních souborech, ale i v žánrech, které jsou moderní a z lidové písn erpají inspiraci - jako t eba folk nebo world music. Folklorních soubor je hodn - v eské republice stovky, p i emž v tšina z nich p sobí na Morav , kde lidová hudba žije - zvlášt na jihovýchod - intenzivním životem.V každém folklorním regionu najdeme výrazné stylové kapely, které jej reprezentují - nap íklad na Hor ácku jsou to mezi jinými Hor ácká cimbálová muzika Martina Hrbá e i Hor ácká muzika Mirka Minkse, na Podluží CM (Cimbálová muzika) Jožky Severina, na Strážnicku Danaj, na Kyjovsku CM Jury Petr a Varmužova cimbálová muzika, na Uherskohradiš sku CM Jaroslava echa a Dolina, na Uherskobrodsku Olšava, na Valašsku Jasénka ze Vsetína i Solá z Rožnova. To jsou však jen n která jména! Ale ani v echách bychom nem li zapomenout na jméno významného dudáka Josefa Režného, Zde ka Bláhy (soubor Úsm v), Ji ího Icy Posíšila (Malá eská muzika) a dalších. Tyto inteprety a mnohé další m žeme vid t na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici a na dalších folklorních slavnostech, které se konají jak ve velkých m stech, tak v menších obcích v regionech. V oblasti sou asných hudebních žánr nem žeme pominout interprety, kte í si na inspiraci lidovou písní z velké ásti vybudovali svou um leckou pozici - od 70. let písni ká Jaroslav Hutka, Minneseng i, sourozenci Ulrychovi a jejich kapela Javory, pozd ji pak Ji í Pavlica s Hradiš anem, Cimbal Classic, echomor, Vlasta Redl, Teagrass, z nejmladších skupin Benedikta, Muziga, Marcipán a další. Ti všichni se po svém napojili na proud tradi ní lidové hudby a rozvád jí jej oživujícími cévami do dalších a dalších hudebních oblastí. S nar stáním tohoto "netradi ního" hudebního prostoru se objevují i p íležitosti, kde je možno jej sledovat folkový festival Zahrada v Nám šti na Hané, festivaly world music Colours of Ostrava nebo Hudba bez hranic ve Valticích. A t chto p íležitostí p ibývá. 7
Dalo by se povídat o lidové písni, popsat stránky a stránky, až by se lov k úpln ztratil. Ale mezi t mi všemi slovy z stávají po ád nem nná základní lidská témata a z nich p edevším to nejkrásn jší, sou asn i nejbolav jší, ale nakonec i nadevše nad jeplné - láska. Dovolím si na záv r uvést dv p ekrásné moravské písni ky, možná mírn melancholické, ale ve svém poselství jako tesané do kamene. Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá jako vod nka mezi b ehama. Voda uplyne, láska pomine jako líste ek na rozmarýn .
Vyle , sokol, sivý pták, to k mému milému, pozdravuj ho nastokrát, takto ekni k n mu: že ho v rn miluju, ve svém srdci nosím, aby ve er došel k nám, že ho p kn prosím.
Léto 2002, psáno pro Zem d lský kalendá p ipravovaný k vydání v Kladn , který nakonec nevyšel. Uve ejn no na www.folklorweb.cz
Folklór ve vážné hudb a jazzu Chceme-li mluvit o eské hudb , o jejím významu, ím p isp la do pokladnice celosv tové kultury, musíme p edevším vycházet z jejich inspira ních zdroj . Tím nejvýznamn jším zdrojem a zárove živnou p dou, ze které vyrostla eská hudba, byla lidová píse . Z ní vyšli skladatelé všech generací. Tato jedine ná a nep eberná studnice nápad založená na bezprost edních dojmech z konkrétních situací, citových vztah , meditací, na dojmech z p írody apod., se vytvá ela po celá staletí a p edávala se postupn z generace na generaci. Tímto bezprost edním p sobením, intenzitou a vývojem, zabezpe ovala originalitu a kontinuitu eské hudby. K nejstarším kulturním památkám pat í lidové písn duchovní "Hospodine, pomiluj ny" a "Svatý Václave". Doba husitská kladla d raz na chrámový zp v v jazyce lidu. Tento významný reformní in dosv d ují zachované kancionály, Jistebnický (1420), kancionál kn ze Václava Mi ínského a další. Lidové písn z doby pohanské známe jen vzácn , protože v té dob byly považovány za "carmina diabolika" (básn ábelské). Lidová píse nebyla cilem, ale prost edkem zbožného života. Zachované písn nap . "Andilku rozkochaný", "D evo se listem odieva", sv d í o velmi vysp lé eské hudebnosti opírající se o lidové um ní. Teprve romantismus objevuje a doce uje krásu lidové písn (K. J. Erben "Prostonárodní písn a íkadla"), n kdy i za cenu napodobování. Kritické zkoumání hodnoty lidové písn , za ínající v 19.století nazna uje, že i lidový tv rce erpal asto z dostupných zdroj poplatných dob (módních prvk ) a nem žeme být tedy bezvýhradným vodítkem skladateli. Lidové písn jsou od té doby p edm tem bádání a výsledkem jsou mimo jiné sbírky Fr. Sušila, Fr. Bartoše, L. Janá ka, . Holase... Byl z ízen ústav pro lidovou píse , který m l za úkol kritické vydání, aby ty nejhodnotn jší z staly národní kultu e trvale zachovány. P edstavují tak sbírku více než 24 000 písní.
8
"Lidová hudební tvo ivost, jež dala vznik našim prostonárodním písním, je nesmrtelná. Je to plynulý tisíciletý proud, jenž ani v p ítomnosti nevysychá, je to mohutný, v kovitý kmen, v n mž dosud koluje živá a zdravá míza". Dr. Josef Plavec
Naši hudební skladatelé minulosti i sou asnosti vycházejí z velké ásti z tónového materiálu lidové písn . Dávají se jím inspirovat a hledají tak protiváhu k hudb um lé. Od harmonizací písní a úprav, p echázejí k zpracování složek melodických, rytmických, harmonických, textových až k autorským stylizacím a vlastním kompozicím, ve kterých jsou tyto inspirace z ejmé. Nap . ve Smetanov hudb nejde jen o napodobování lidové písn , jak bylo v té dob módní, ale o vytvá ení skladeb v duchu lidové písn jako nap . "Let la b lounká holubi ka" z opery "Hubi ka" nebo " eské tance", "koncertní fantazie na eské národní písn ", vstupní motiv z "Vltavy" atd. Bed ich Smetana asto používá melodický typ, patrný v lidových písních, vzestupné durové linie ( eská píse , Prodaná nev sta, Libuše...) nebo typ se vzestupnou kvartou (V no, Z eských luh a háj , motiv Vyšehradu) nebo typ rozloženého kvintakordu (Libuše, Hubi ka..) nebo pro eskou píse typické rozvíjení motivu opakováním na jiných stupních (Pro bychom se net šili). Dalším výmamným skladatelem, který vyr stal z lidových tradic, byl Antonín Dvo ák. Jeho "Moravské dvojzp vy", které mu otev ely cestu do sv ta, jsou naprostá jednota mezi ist lidovými texty a komponovanou hudbou. Jeho sborová tvorba vychází z lidové kultury i symfonická "Slovanské tance", operní " ert a Ká a" a další. Jeho dílo je dnes jedno z nejhran jších na celém sv t . Podobn i další osobnosti jako L. Janá ek, Zd. Fibich, J. B. Foerster, V. Novák, B. Martin , J. Suk, E. Axman, Zd. Blažek, J. K i ka, K. Hába, V. Petrželka, V. Trojan nebo sou asní hudební skladatelé jako M. Raichl, Zd. Lukáš, I. Hurník, P. Eben a další, jsou dnes svým hudebním odkazem pro charakter naši národní hudby hodnotou ur ující. Jejich tvorba vychází z pramen eské lidové zp vnosti, obohacena o prvky a projevy sv tového hudebního vývoje. Opírají se p itom o nejstarší lidové písn obsažených ve sbírkách nap . F. Sušila, Fr. Bartoše aj. Bohuslav Martin našel zdroj nám t v oblasti lidové poezie a hudby. Vznikla tak " eská íkadla", "Špalí ek", kantáta "Kytice", madrigaly pro ženský sbor "Petrklí " na texty moravské lidové poezie, "zbojnické písn " atd. Sou asný hudební skladatel Petr Eben napsal nap . kantátu "Starodávné arování milému" na archaickou milostnou poezii z Valašska, nebo sborové skladby "Láska a smrt" na slova eské, moravské a slovenské lidové poezie. Nejvýznamn jším hudebním skladatelem, který vyšel z folklóru a stal se tv rcem osobitého realistického slohu, byl Leoš Janá ek. Sou asník Smetan v, Dvo ák v, Fibich v, Novák v, významná všestranná osobnost, kdy se z u itele, sb ratele, sbormistra, kritika, teoretika a spisovatele stal skladatel sv tového významu. Leoš Janá ek byl ve své dob uznáván za p ední autoritu v otázkách lidové písn . "Držím se ko en života našeho lidu, proto rostu a nepodlehnu". Jeho sb ratelská innost byla neuv itelná. Se svými spolupracovníky získal na 20 000 záznam . Krom sb ratelské innosti se zabýval i studiem lidové písn . Našel tak spole n typy melodické, rytmické, formové i modula ní. Zabýval se 9
také náp vky lidové mluvy, které využíval jako inspira ní zdroj ve svých operách nap . geniální moravská opera z lidového prost edí "Její pastorky a". Tím se snažil dosáhnout realismu, tj. pravdy v um ní. Jeho celoživotní krédo bylo "Pravda, nejen krása". Dílo Leoše Janá ka vychází z lidových základ . Janá ek byl p esv d en, že lidová píse váže národ, váže národy, všechno lidstvo v jednoho ducha, v jedno št stí, v jedno blaho. Z jeho rozsáhlého díla, které se vztahuje k našemu regionu uve me: Národní tance na Morav , Valašské tance z Jasenice, Valašské nocturno Na Soláni arták, Moravské písn milostné, Kytice z národních písní moravských - 195 písní, které sestavil s Fr. Bartošem a další. Za zmínku stojí, že L. Janá ek navštívil v roce 1893 Valašskou Polanku, aby si vyslechl lidové písn a nástrojovou hudbu, aby zde vybral písn , tance, zvyky a vhodné p edstavitele pro vystoupení Valach na Národopisné výstav eskoslovenské v Praze roku 1895, nebo byl jedním z organizátor moravské ú asti na této výstav . Lidová hudba proniká i do jiných hudebních žánr , než je klasika. Jako inspirativní zdroj a životadárná síla, nabývá v novém kontextu nových výrazových ú ink . Snad nejorigináln jší spojení je s jazzovou hudbou, která se vyvinula z lidových tradic, z afroamerického folklóru a je schopna p ijímat nejr zn jší vlivy evropské i mimoevropské a p etvá et je. Propojením eské lidové hudby s jazzovou hudbou dochází k vytvo ení nové kvality, která není už jen nahodilým projevem, ale cílenou snahou obohatit hudební kulturu o nové prvky. U nás p edstavitelem t chto snah je jazzmen J. Stivín a p edevším Emil Viklický, který p ichází s propojením moravského folklóru v takové mí e, kterou naše domácí scéna ješt nezaznamenala. Spolupracuje p itom s p edními muzikanty, našimi i zahrani ními. V roce 2000 spolu s cimbalistkou a zp va kou Zuzanou Kap íkovou, Billy Hartem nato ili v New Yorku nahrávku George Mraze „Morava“, která se setkala v jazzovém sv t s mimo ádnou odezvou, když se v prestižním žeb í ku deseti nejlepších jazzových nahrávek r. 2001 Jazztitude umístila na pátém míst ve sv t . Další nahrávka CD „Strom života“ byla vyhlášena v hudebním asopise Folk a Country za nejlepší nahrávku v roce 2002. Další zp va ka Iva Bittová, která spolupracuje s E. Viklickým a vystupuje i ve svých vlastních projektech, povýšila tuto fúzi na sv j bytostný hudební projev. Lidová píse je pro um leckou tvorbu jedine nou inspirací. Je tedy naší povinností, abychom je uchovávali a p edali dalším generacím. Proto je d ležité se jim u it, poznávat je a p edevším zpívat, aby dále žily, protože jsou opravdovým bohatstvím každého národa.
Soubory a osobnosti Vlasta Redl (* 14. dubna 1959 Nový Ji ín) je p ední eský folkový písni ká , texta , osobitý zp vák, skladatel a kytarista.
Podobn jako Karel Plíhal nebo Jaromír Nohavica stojí i tento písni ká mimo hlavní proud populární hudby a na sídle v Kobe icích u Brna u Slavkova si d lá hudbu po svém. Ve svých skladbách obohatil folkový žánr o hru na elektrickou kytaru a propojil bigbít s moravskou lidovou písní. Zpo átku hrával na bigbítových tancova kách v okolí Valašského Mezi í í. V roce 1984 se stal zp vákem skupiny AG Flek, která po tak ka ro ní odmlce zp sobené odchodem zp va ky Blanky Táborské obnovila koncertní innost. V témže roce navázal Vlasta Redl spolupráci se skupinou Fleret, která do svého repertoáru za adila jeho písn Holky z Utopie, Sbohem
10
galáne ko, Ve er k upavých srdí ek i Be va. Na Port 1986 vystoupila skupina Fleret s písni kou Letišt , za níž Vlasta Redl vyhrál autorskou sout ž. Zárove taky koncertoval se Slávkem Janouškem a také Jaroslavem Samsonem Lenkem, s nimiž pozd ji vydal t i spole né desky (Z stali jsme doma, Kde domov m j, Barvy domova). V roce 1989 vyšla deska AG Fleku Dohrála hudba obsahující to nejlepší, co muzikanti skupiny složili od roku 1984. Na nátlak p átel se Redl dal na sólovou dráhu, vydal album Na výlet a pak i výb r svých nejv tších hit Staré pecky. Redlovo u inkování v AG Fleku vyvrcholilo v roce 1994, kdy vyšlo multižánrové album Vlasta Redl - AG Flek + Hradiš an - Ji í Pavlica. Byl to jeden z prvních pokus u nás skloubit rockový p ístup k hudb s citlivou lidovou písní, a dodnes jedna z nejvyda en jších desek - jedine ná syntéza folku, rocku a folklóru. Za vše mluví písn Husli ky, Vracaja sa dom i Be va. Nemén zajímavá je Redlova t íletá spolupráce se slovenskou interpretkou lidových písní Zuzanou Homolovou, završená vydáním alba Slovenské balady, kde nahrál všechny nástroje a jednou provždy dokázal sv j mimo ádný smysl pro aranž lidové písn . V roce 1997 mu vyšlo již t etí sólové album s názvem O kolo zp t. V roce 1998 vydal album s kapelou „Skupina, která se jmenuje Každý den jinak“, jejíž sestava se zformovala již v roce 1994 p i spole ném projektu s Pavlicovým Hradiš anem. Krom Redla byl výraznou skladatelskou a p veckou osobností této formace Karel Macálka. Tato kapela spolu hrála od roku 1994, aniž vyst ídala jediného lena. Nakonec však neustála vleklé finan ní, existen ní a rodinné tlaky a na ja e 2006 se dohodla, že si pod strome ek nad lí ukon ení své innosti poslední sérií „Koncert na rozlou enou“ - poslední z nich se uskute nil ve velkém sále pražské Lucerny.
Jaroslav Hutka (21. dubna 1947 v Olomouci) je eský folkový hudebník, skladatel
a zp vák. Studoval na pražské um leckopr myslové škole. Od konce šedesátých let za al vystupoval se svým vlastním hudebním programem, ve kterém popularizoval moravské lidové písni ky. Získal si velké množství p íznivc , n kolikrát byl vyhodnocen jako písni ká roku. Byl zakladatelem a lenem folkového sdružení Šafrán. Stal se signatá em Charty 77. Kv li politickému nátlaku opustil v íjnu 1978 eskoslovensko a žil v emigraci v Nizozemsku. Po pádu komunismu se ihned v roce 1989 vrátil a již v listopadu zpíval na Letenské pláni. Postupem asu se ale z n ho stal kritik eské postkomunistické demokracie. Gramofonové desky, na kterých hrál J. Hutka lidové písn v tšinou ze sbírek Sušilových jsou: St j, b ízo zelená a Vandrovali hudci
echomor je eská hudební skupina zpracovávající lidové písn z ech a Moravy a také ze
Slovenska.
Vznikla na ja e roku 1988, tehdy ješt jako I. eskomoravská nezávislá hudební spole nost. Svoje první album Dov cnosti vydala skupina na p elomu roku 1990 a 1991. Album obsahovalo celkem 18 lidových písní, které nebyly p íliš známé. Roku 1994 za ala skupina pozvolna p echázet z akustického pojetí zvuku do elektrického.
11
Skupina se rozhodla pro zkrácení jména na eskomoravská hudební spole nost a pod tímto názvem vydává v roce 1996 album Mezi horami, které je podle n kterých kritik nejlepším, které skupina vydala. O rok pozd ji vydává skupina nové album echomor, podle kterého si zkrátila jméno do sou asné podoby. Na tomto albu se poprvé jako host podílela i Lenka Dusilová, která je dnes stálým hostem (kytara, zp v). Téhož roku se echomor vydal na turné s Jarkem Nohavicou. V roce 2001 se konal koncert v Rudolfinu, kde hrál echomor s komorním orchestrem Collegia eských filharmonik . Tento koncert aranžoval známý zp vák a skladatel Jaz Coleman. Jazovi se spolupráce s echomorem zalíbila a tak se pod jeho producentským vedením nahrálo další album Prom ny. Na tomto albu hraje spole n s echomorem op t Collegium eských filharmonik a po et skladeb je roven dvanácti. Po vydání multiplatinové edice se po et skladeb rozší il na 16. Za toto album získal echomor 3 And ly – za skupinu roku, album roku a píse roku Prom ny. V té dob také skupinu oslovil režisér Petr Zelenka a spolu s Jazem Colemanem a Jarkem Nohavicou za ali natá et film Rok ábla. Film byl uveden do kin v roce 2002 a získal eského lva za nejlepší hudbu k filmu. Další živá nahrávka je z roku 2003. Záznam koncertu Prom ny Tour 2003 vyšel na VHS, DVD a dvou CD. Obsahuje 28 skladeb a echomor za n j získal And la pro nejlepší DVD roku. Poslední album Co sa stalo nové obsahuje 14 skladeb, které jsou narozdíl od p edchozích alb zcela nové. Na albu se jaké hosté podíleli irský zp vák Iarla O´Lionaird a japonský bubeník a hrá na flétnu Joji Hirota.
Sourozenci Hana a Petr Ulrychovi. za ínali hudební dráhu v bigbítových kapelách
Vulkán a Atlantis, v sedmdesátých letech se vydali na cestu inspirovanou moravským folklorem, pozd ji dosp li k žánru world music.
Ulrychová Hana, *31.3.1949 (Liberec), eská zp va ka. Roku 1964 za ala ú inkovat spolu se svým bratrem Petrem Ulrychem v rockové skupin Vulkán a v roce 1967 ve skupin Atlantis, kde interpretovala vedle p vodního repertoáru také p evzaté písn . Vedle toho hostovala s olomouckými Bluesmeny, od roku 1968 také sólov , od 1970 spolupracovala s TO R, pozd ji s orchestrem Gustava Broma. V roce 1971 získala zlatou Bratislavskou lyru za píse Spoutej m autor Ondrá ka a Borovce. V roce 1974 vydané album Nikola Šuhaj loupežník ji spolu s bratrem zcela posunulo do oblasti hudby vycházející z moravského folklóru, která je dodnes hlavním repertoárem skupiny Javory s níž sourozenci Ulrychovi vystupují. V roce 1975 nato ila Hana Ulrychová své profilové album Poj te dál, chci být chvíli s vámi. Spolu s bratrem ú inkovala v muzikálech Radúz a Mahulena, Kolo ava a Máj. . Ulrych Petr, *21.2.1944 (Hradec Králové), eský zp vák, skladatel a texta . V roce 1964 se stal lenem rockové skupiny Vulkán, v roce 1967 vstoupil do skupiny Atlantis, kam pozd ji p ešla i jeho sestra Hana Ulrychová. Nejv tším hitem skupiny se stala píse Necho do kláštera, která zvít zila v rozhlasové Houpa ce. Atlantis ve spolupráci s orchestrem Gustava Broma p ipravoval vydání tématického alba Odyssea, které ovšem bylo vydáno až po roce 1989. Koncem roku 1970 p ešli sourozenci Ulrychovi i se skupinou Atlantis do pražského Rokoka, kde vystupovali s po adem Nep jdeme do kláštera.
12
Petr Ulrych stále více tíhnul k syntéze rockové hudby s folklórními motivy, což se v plné mí e projevilo albem Nikola Šuhaj loupežník (1974), které získalo cenu asopisu Mladý sv t Bílá vrána, a na n j navazujícím po adem v pražském divadle Ateliér, v n mž skupinu Atlantis nahradila cimbálová skupina Javory. I v následujících monotématických albech (P íb h, Tichý hlas) se Petr Ulrych projevil jako autor originální pís ové tvorby, rozvíjející moravské kulturní tradice. Je ovšem i autorem scénické (Dynamit v pražském Divadle J.Wolkera, Býk Klemens a arovná Barborka ve Státním divadle v Brn ) a filmové (Sonáta pro zrzku, O state ném ková i, Díky za každé dobré ráno) hudby. Se Stanislavem Mošou spolupracoval jako autor hudby na p edstaveních Legenda, Radúz a Mahulena, Kolo ava, Máj uvedených v M stském divadle Brno. Za hudbu ke Kolo av získal Petr Ulrych cenu Alfreda Radoka. Vybraná diskografie: 13 HP (1970), Hej, dámy, d ti a páni (1972), Nikola Šuhaj loupežník (1974), Me a p eslice (1975), Ententýny (1978), Bylinky (1985), P íb h (1987), Tichý hlas (1988), Odyssea (1990), Bílá místa (1993), O nad ji (1997), Kolo ava (2002), Písn (2005).
Docuku Šesti lenná hudební formace Docuku pochází z Valašského Mezi í í, kde také žije a tvo í. Její název dle slovníku valašského ná e í znamená „honem“ nebo „rychle“, a tomu odpovídá i zna ná ást repertoáru. Svižné, melodické písni ky na pomezí folklóru a bigbítu erpají z lidového odkazu, p edevším moravsko – slezského, polského, slovenského i balkánského.O valašských hudebních ko enech samotných hudebník vypovídají také osobitá aranžmá a vlastní skladby, postavené na f zi folkloru a rocku nebo milostné balady. Vznik skupiny Docuku inicioval v roce 2002 zp vák, kytarista a heligonká Ji í Buksa.Hlavní slovo ve výb ru repertoáru má v kapele Lukáš Španihel, folklórní muzikant a primáš cimbálovky Solán, jedné z nejoblíben jších muzik na Valašsku. Jediný ženský element ve skupin – Lucie Redlová – zpívá a hraje p edevším na mandolínu. Pravideln ú inkuje také sólov i jako host dalších zajímavých hudebník (James Harries, Žamboši ad.). Na akordeon, d ležitý zvukomalebný a náladutvorný nástroj hraje konzervatorista Roman Vav ík, který se také velkou m rou podílí na tvorb p vodního repertoáru skupiny. Rytmickou složku, bicí nástroje, obsluhuje Karel Mikuš, bubeník s undergroundovou hudební minulostí a desetiletou zkušeností v rockové skupin M ága a Ž orp. Kontrabasista Martin Kucha p išel do kapely p vodn jako host v n kolika písních pro nahrávání debutového alba, po n kolika spole ných zkouškách a hudebních prožitcích se stává platným lenem skupiny. V ervnu 2003 nahrává skupina 2 své skladby na kompilaci vydavateství Indies Records s názvem arohraní.Ve spole nosti za ínajících, ale i renomovaných interpret ( Ji í Pavlica s Hradiš anem, Iva Bittová, Teagrass ad.) vyznívají tyto nahrávky velmi zda ile,o emž sv d í i jejich umíst ní v hitparád Radia Proglas i nasazení do rotace R Ostrava. Na základ t chto úsp ch natá í Docuku záznam z koncertu pro po ad T1 Folkomotivy. Velkou výzvou a zárove mezníkem pro další vývoj kapely bylo nahrávání debutového CD „Mezi e í“, které prob hlo v dubnu 2004 ve studio eského rozhlasu Otrava. V roce 2007 vyšlo druhé album s pon kud zvláštním názven „Domrt “.
13
Ko aboj Datum založení: 2002 lenové: David ehák (kytara) Ji ka Šánová (kytara, zp v) Milan Šána (housle, mandolína) Tomáš Béza (kontrabas, zp v, perkuse ) Ko aboj je moravská hudební skupina na pomezí folk-rocku a world music. Založena byla v roce 2002 ve Vyškov a od svého vzniku hraje moravské a slovenské lidové písn v rockovém podání. V roce 2003 zvít zila na folkovém festivalu Zahrada v Nám šti na Hané. Ješt v témže roce skupina Ko aboj zamí ila do hudebního studia a v roce 2004 jí vyšlo debutové album Já sa ko a bojím. Na natá ení alba se podílela i cimbálová muzika Zádruha z Dolních Bojanovic. Album obsahuje celkem 15 písní a najdete mezi nimi nap . Dojdi ty, šohajku, Padalo jab ko nebo Dvanasta hodyna. V únoru 2006 vydala skupina u v po adí již své druhé album s názvem Omalovánky. Tentokrát si Ko aboj jako hosty k nahrávání dvou písni ek p izval hrá e na dechové nástroje, se kterými se p edstavil už na festivalu Zahrada 2005. Na albu najdete nap . skladby Ej, lásko, lásko, Ej, echodce parobci i Dej mn , Bože, ten dar.
Zuzana Lap íková Hraje od d tství na klavír a na cimbál, tan í a zpívá. Na brn nské konservato i absolvovala hru na cimbál a v sou asnosti studuje etnomuzikologii na Masarykov universit v Brn . Už léta pat í k nejžádan jším sólovým zp va kám a cimbalistkám na naší folklórní scén . Vyhrála adu národních sout ží a zú astnila se mnoha mezinárodních festival . Hrála a nahrávala s n kolika cimbálovými muzikami, Brn nským rozhlasovým orchestrem lidových nástroj , r znými komorními seskupeními i orchestrálními t lesy. Od svých patnácti let vede hudební i tane ní složky národopisného souboru V elaran z Bílovic u Uherského Hradišt (Laureát MFF ve Strážnici 91´, 96´), pro který dramaturgicky, hudebn i choreograficky zpracovala vyjíme n p vabný program bílovského folklóru nazvaný "Balada o Verun ". Jako CD a LP (Bonton) sklidilo toto album cenu kritiky jako nejlepší autorská nahrávka folklórního materiálu roku 1991. Od té doby zpracovala Zuzana Lap íková pro sv j soubor další programové celky, zejména úsp šný váno ní cyklus založený na lidových zp vohrách z Moravy. Natá ela s velkou radostí hudbu brn nského muzikologa Prof. Miloše Št dron a podílela se s Idou Kelarovou na ojedin lém propojení krásných ženských hlas r zných žánr . Do doby studia na brn nské konservato i spadají po átky spolupráce se spolužákem, houslistou Petrem R ži kou lenem Pražské komorní filharmonie a absolventem nejvyššího cyklu komorní hudby na pa ížské konservato i. Od roku 1992 se jako zakládající lenka podílí na výb ru repertoáru, aranžích, sólové h e a zp vu v triu Ad Lib Moravia, které je otev eným
14
seskupením hudebník kolem mezinárodn proslulého jazzového pianisty a skladatele Emila Viklického. V roce 2000 spolu s E. Viklickým a Billy Hartem natá ela v N.Y.C. pro Milestone Records CD George Mraze " Morava".
Emil Viklický Pianista a skladatel Emil Viklický je jednou z nejvýrazn jších postav tuzemské hudební scény. Svým syntetickým p ístupem již dávno p esáhl hranice jazzu. Vedle nahrávek s p edními sv tovýmijazzmany, mezi nimiž najdeme i basieovského veterána Joe Newmana, piani stu Jamese Williamse a jednoho z nejlepších sou asných kytarist Billa Frisella, a snah o fúzi folkloru s jazzem se v nuje také soudobé hudb a složil i operu F aidra. Emil Viklický se narodil v roce 1948 v Olomouci. Od d tství se v noval h e na klavír, takže ho po ukon ení studia matematiky na P írodov decké fakult Palackého university ekala vojenská služba v Armádním um leckém souboru (AUS). Záhy p ešel na profesionální dráhu, v první polovin sedmdesátých let hrál v Jazz Sanatoriu Lu ka Hulana, SHQ Karla Velebného a byl lenemjazzrockového Energitu. Mezinárodn se prosadil v roce 1976, kdy zvít zil v sout ži improvizujících jazzových klavírist v Lyonu a vyhrál první cenu v autorské sout ži Monackékonzervato e se skladbou Zelený satén.
Iva Bittová Iva Bittová (* 22. ervence 1958 Bruntál) je eská zp va ka, houslistka a here ka. Pat í k nejvýrazn jším osobnostem eské alternativní hudební scény. Vystudovala hudebn dramatický obor na konzervato i v Brn , zp v a houslovou hru. Vedle toho spolupracovala jako zp va ka s Brn nským rozhlasovým orchestrem lidových nástroj . Od roku 1978 byla lenkou Divadla na provázku (dnes Husa na provázku), kde na sebe upozornila rolí Eržiky ve h e Balada pro banditu. Od roku 1984 vystupovala jako zp va ka a houslistka s vlastními písn mi na lidové texty, také se známou brn nskou formací Dunaj a pozd ji se Škampovým kvartetem. Ve spolupráci se skladatelem a bubeníkem Pavlem Fajtem dosáhla mnoha úsp ch na evropských scénách progresivní hudby. Rozsah jejích aktivit je pozoruhodný – v hudb od vlastních interpretací lidových písní p es experimentální jazz, rock až po houslové aplikace skladeb vážné hudby a operní zp v. V roce 2004 ú inkovala v newyorské Carnegie Hall v roli Elvíry v Mozartov ope e Don Giovanni. Na tuto spolupráci pak navázala n kolika koncerty s tamní formací Bang On A Can All Stars, které vyvrcholily vydáním alba Elida.
Ji í Pavlica a Hradiš an Ji í Pavlica (*1.12.1953) stojí v ele hudebního souboru Hradiš an od roku 1978. P vodn folklorní kapela se vlivem jeho um leckého vedení a dramaturgie prom nila v alternativní hudební seskupení, které obsáhne oblouk od lidové tradice až po oblast soudobé hudby. Žánrové stylovosti je však vždy nad azeno sd lení, které je v hudb zakódováno a p edáváno. Hudba Hradiš anu, spojující se samoz ejmou bravurou r zné hudební žánry a proudy, je tak právem považována za originální fenomén eské kulturní scény. Ji í Pavlica má za sebou bohatou hudební diskografii: vydává vlastní autorské projekty, je autorem filmové a divadelní hudby, pravideln koncertuje. Jeho kvality uznává 15
jak odborná ve ejnost, tak široké publikum. Je držitelem ady ocen ní odborných kruh a jeho práce byla ocen na n kolika zlatými deskami za nejprodávan jší alba (Ozv ny duše, O slunovratu – s verši Jana Skácela, album Mys dobré nad je – vzniklé ve spolupráci s jihoafrickým multiinstrumentalistou Dizu Plaatjiesem). O ší i jeho záb ru i schopnosti spojovat lidi i projekty sv d í i jeho spolupráce s adou výte ných interpret a soubor (Komorní orchestr Leoše Janá ka, AG Flek, Spirituál kvintet, Bambini di Praga aj.). Ji í Pavlica se rovn ž uplat uje jako autor filmové a divadelní hudby a jeho snahy jsou zam eny i k volné soudobé tvorb .
O Hradiš anu Cimbálová muzika Hradiš an s um leckým vedoucím Ji ím Pavlicou pat í k nejznám jším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedin lým hudebním t lesem s vysokou um leckou i interpreta ní úrovní, nezvykle širokým žánrovým záb rem a netradi ním repertoárem, jehož inspira ním zdrojem se stal folklór. Vznikla spole n s tane ním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala ada generací hudebník , zp vák a tane ník pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Sta ka (20.4.1922 - 28.2.1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace folklóru od volného p edvád ní hudebních a tane ních ísel sm rem k propracovan jším kompozicím, které již snesly m ítka um lecké práce. Od roku 1978 je primášem a um leckým vedoucím Hradiš anu tv r í osobnost houslista a hudební skladatel Ji í Pavlica. Pod jeho vedením se za al soubor postupn transformovat. Dramaturgie erpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového um ní v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vedle samostatné soustavné tvorby muziky vznikaly i hudebn -tane ní tematické projekty (Byla vojna u Slavkova, Zbojné písn moravské…). Postupn se za ala významn prosazovat autorská tvorba, která zcela p evládá v posledních hudebn tane ních projektech (O Slunovratu, O lov ku…). Folklór se stává inspira ním zdrojem, p i emž jeho filosofická podstata z stává zachována. Zp sob práce, dramaturgie a um lecká úrove adí Hradiš an k ojedin lým t les m nejen ve svém regionu. Je astým hostem TV po ad , domácích i zahrani ních festival tradi ní, alternativní, ale i vážné hudby, kde získal adu ocen ní. astá je i spolupráce s rozhlasem a filmem a také s p edními soubory a sólisty r zných žánr . Hradiš an nato il více než 25 st žejních zvukových nosi a na mnoha dalších spolupracoval.Tleskali mu diváci ty kontinent . Mezi kmenové sólisty pat í Alice Holubová, Ji í Pavlica a David Burda. Hlavní nápl práce tvo í koncertní innost, která p edstavuje p ibližn 150 vystoupení ro n . Prolínání žánr u Hradiš anu Prolínání lidové hudby s oblastí vážné hudby (CD s Komorním orchestrem L. Janá ka „Pokoj Vám“, CD s Bambini di Praga „Moravské koledy“ a „Zpívání o lásce“). Dále fúze s osobnostmi folkové scény (CD s Vlastou Redlem „Hradiš an + AG Flek“, se Spirituál kvintetem „Váno ní koncert“) a také propojení s jinými hudebními kulturami (CD s japonským multiinstrumentalistou Yas-Kazem „Svítání“, s Afri anem Dizu Platiezem „Mys Dobré nad je“). Setkání osobností r zných hudebních oblastí zachycuje série 4 CD z televizních po ad Ostravské televize „Sešli se“.
Veselá bída a František Segrado Ve skupin Veselá bída se v roce 2002 sešli hudebníci Karel Proisl, Karel Spá il, Jan Vol ík a František Segrado, kte í spolu už v sedmdesátých letech hráli ve folkové, pozd ji pod 16
vn jšími tlaky n kolikrát p ejmenované skupin K ováci. Hrá na baskytaru Karel Proisl mezitím získal zkušenost rockovou i countryovou, kytarista Karel Spá il jazzovou a houslista Jan Vol ík folklorní. Sou asnou sestavu pak doplnil nejd íve hrá na klávesy, aranžér a skladatel Evžen Proisl a nedávno také kytarista Aleš Mrnuštík. K lidové písni m l dlouhá léta nejblíže Jan Vol ík. Hrával v cimbálové muzice Jasénka pod vedením legendárního primáše Zde ka Kašpara, který shodou okolností býval na základní škole t ídním u itelem Františka Segrada, texta e a zp váka jedné z dávných mutací K ovák a nyní i skupiny Veselá bída. Práv on je nejznám jším a nejviditeln jším lenem Veselé bídy. František Segrado za ínal ve vsetínských rockových kapelách a pozd ji v osmdesátých letech na dlouho zakotvil ve výjime n osobité skupin Dobrohoš , kterou založili hudebníci z okruhu Etc... Vladimíra Mišíka. S Dobrohoští Segrado nahrál své první desky, nejd íve ty pís ové EP a pak zatím jediné album Dobrohošti, kde se uplatnil také jako autor. Hostoval též v kapele Irish Dew kytaristy a harmoniká e Václava Veselého a zpíval v 1. eskomoravské nezávislé hudební spole nosti, tedy v echomoru. Segradova talentu si p ed asem povšimnul texta Michal Horá ek a pozval jej, vedle Jana Spáleného, i slovenské šansoniérky Szidi Tobias, do projektu Tak to chodí, který realizoval se skladatelem a zp vákem Jaroslavem Svobodou ze skupiny Traband. Z alba Tak to chodí pak vzešly Segradovy hity Praha a N co hezkého.
17
3. Hudební soubory regionu Uvádíme p ehled hudebních soubor našeho regionu, které p i svých vystoupeních interpretují lidovou hudbu, p ípadn z ní vycházejí nebo v ní alespo hledají inspiraci. Dechová hudba "Kotáranka" KOTÁRANKA vznikla v roce 1975. Brzy se za adila mezi soubory, které se prezentují hudebním stylem svého kraje. Jako valašská dechovka za adila do svého repertoáru i n které p vodní valašské písn . Pro Kotáranku je však charakteristická p edevším nová tvorba ve valašském stylu. Netrvalo dlouho a kapela byla zvána na každou významn jší kulturní akci v širokém okolí. Hrála a hraje na tane ních zábavách, v estrádních po adech, na festivalech a sout žích. Nato ila více než deset televizních po ad , vydala gramofonouvou desku a natá ela také v eském rozhlase. Kotáranka se ú astní i zahrani ních zájezd , navázala družbu s holandskou dechovkou Zwarte fanfare. V nejprestižn jší sout ži dechovek "Zlatá k ídlovka" dvakrát zvít zila v okresním kole, jednou v krajském kole a v celostátním finále obsadila 3. místo. Kotáranka vystupovala také na Nové scén Národního divadla v Praze. Zakladatelem a kapelníkem dechovky je JUDr. Josef Filgas Dechová hudba „Polan anka“ Ve Valašské Polance byla vždycky dobrá dechovka, která hrála p i r zných p íležitostech, jak sv tských, tak i církevních. Hudba nechyb la p i žádné d ležit jší události v obci. Jak léta ubíhala, tak i hudba prod lávala r zné zm ny – personální, ve vybavení i v profesionalit . V roce 1969 byly po ízeny nové nástroje nízkého lad ní a o rok pozd ji nové valašské kroje pro celou kapelu, na což si musela vyd lat peníze, zejména po ádáním tane ních zábav. Kapela získávala popularitu, proto musela být dopl ována dobrými hrá i. Za ala jezdit do zahrani í, kde sklízela velké úsp chy, zejména v bývalé NDR. Vystoupení v Polance, na Valašsku a jiných místech p ibývalo. V 70. letech se po et len v kapele v etn zp vák pohyboval od 14 do 16. Na tane ních zábavách a plesech hrála Polan anka ( kdy název vznikl se nepoda ilo zjistit) v pr m ru 30x , na svatbách 5-6x, na poh bech asi 20x a jiných spole enských p íležitostech 10x ro n . Z významných ve ejných produkcí je t eba p ipomenout nahrávky do rozhlasu, n kolik po ad do televize, každoro ní ú inkování na Rožnovských slavnostech, ú inkování na dožínkách na r zných místech Valašska, ale také v Polance p i dožaté, kterou p edvádí národopisný soubor Polan an. Z izovatelem kapely je obec Valašská Polanka. Kapelníkem je v sou asné dob Josef Grycman. Národopisný soubor „Polan an“ Polan an - národopisný soubor, jehož innost zajiš uje kulturní komise p i OÚ. Sdružují se v n m ti, kte í se snaží zachovat tradi ní zvyk "valašských dožínek". S tímto programem naši p edkové vystoupili už p i Všeslovanských národopisných slavnostech v Praze roku 1885. Ve Valašské Polance mají folklórní aktivity velmi dlouhou tradici. Známé je vystoupení s „Valašskou svatbou“ na Národopisných slavnostech v Praze v roce 1895. Po sto letech, roku 1995 znovuobnovený soubor Polan an zopakoval toto pásmo v Praze na Žofín . Od tohoto 18
roku vyvíjí soubor pravidelnou innost. Na programu má nap íklad tanec „To ená“, který se práv ve Valašské Polance a Lužné velmi liší od okolních ástí Valašska.. Dále má v repertoáru „Uherské“, tane ní pásmo „A tam hore nad Lide kem“. V sou asné dob ( podzim 2007) nacvi ují „Zbojnické pásmo“.
Polanka - d tský p vecký sbor P vecký sbor Polanka p sobí na scén sborového zp vu už 35 let. Od roku 1985 vede sbor Jaromír Bazel. Díky jeho bohatým hudebním zkušenostem a promyšlené, cílev domé práci se b hem n kolika let dostal tento školní sbor na tém profesionální úrove . Sborem prošly stovky len . V sou asnosti je tvo en zp va kami, jejichž v ková hranice je 15-32 let a zpívá pod názvem PS Polanka. Sbor dosáhl pod vedením Jaromíra Bazela mnoha úsp ch doma i v zahrani í. S velmi bohatým repertoárem– od lidové písni ky p es starou muziku, spirituály a jazzové skladby až po hudbu 20. století, mohl sbor Polanka reprezentovat eskou republiku na festivalech a p ehlídkách v ecku, Itálii, Švýcarsku, Polsku, N mecku a Rakousku. 2001 - zlatý diplom v mezinárodní sout ži v n meckém Lindenhozhausenu. 2004 - zlaté pásmo v Praze na mezinárodním festivalu adventní a váno ní hudby s cenou Petra Ebena, kterou získal. 2007 - vít zství na Festivalu Svátky písní v Olomouci v kategorii ženských sbor a zárove umíst ní ve zlatém pásmu i v kategorii smíšených sbor spolu s MP Lumír. Od roku 1997 doprovází Polanku na klavír Robert Chytil. Dále P vecký sbor Polanka pravideln spolupracuje s MPS Lumír, jazzovou kapelou Jazzev ik, aj. Ú astní se r zných p ehlídek, festival a sout ží, po ádá tradi ní májové a váno ní koncerty.
Dechová hudba Lide anka Dechová hudba Lide anka má po átky v roce 1920.V tomto roce se vrátil z USA lide ský rodák Josef Sekula. V Americe ve volných chvílích v noval hudb a po ídil si bask ídlovku.Poté koupil hudební nástroje pro celou kapelu a za al u it hru na n .Na podzim roku 1921 poprvé Lide anka vystoupila jako devíti lenná kapela a zahrála na kate inské hodové zábav .Zakladatel Josef Sekula (nar.1893) byl prvním kapelníkem.Po n m následovalo dalších dev t kapelník .Nejdéle byl na tomto postu kapelník Ji í Bu ek.S kratšími p estávkami vedl kapelu více jak 20 let.Lide anka navštívila ve svých valašských krojích Itálii, Polsko, Francii a další zem . Nejv tšího úsp chu dnešní Lide anka dosáhla v roce 1998 na moravském Polka festu,kde obsadila první místo. První kazetu nahrála v roce 1994 s Fryštáck Javo in .Dalších 5 kazet a CD nahrála v letech 1995-2004.První videokazetu v roce 2001 k 80.výro í dechové hudby v Lide ku. Dechová hudba Lide anka vám zahraje na festivalech, p ehlídkách, tane ních zábavách, plesech, koncertech domácích i zahrani ních, oslavách ale také na váno ních koncertech.....Repertoár obsahuje skladby z Valašska, Slovácka i ech. Lide anka každým rokem organizuje Mezinárodní festival dechové hudby v Lide ku, který byl letos již 18. ro níkem!!
19
ertovka ze St elné založená v roce 1974, to z poloviny ze spolupracovník na bývalém zem d lském družstvu.Další polovinu tvo ili muzikanti ze St elné. V po tu 6 muzikant , 2 klarinet , harmoniky (heligonky), benja (4 strunné tenorové), tuby, ozemboucha se tvo il lidov folklorní styl moravsko-chodsko-bavorský, valašský a smíšený. Pozd ji se vyvíjel až do stylu dixilendové folklórní dechovky. (Použitím trumpety). Mimo p evzatý repertoár se hrál vlastní s komickou tématikou. Kapela hraje doma a v širokém okolí, ve Valašském muzeu v Rožnov pod Radhošt m. Zahrani ních zájezd se zú astnila v Polsku, N mecku, Rakousku, Ma arsku, Rusku a Slovensku. ertovy skály daly kapele jméno a determinovaly rovn ž její nespoutaný hudební styl. Valášek Národopisný soubor Valášek p sobí v obci Horní Lide od zá í roku 2003. Navázal tak na tradici, která zde byla zapo ata již p ed t iceti lety. V té dob byli vedoucími pan u itel N hoslav Ryl paní u itelka Vlasta Plšková. Kroje a pot ebné zázemí souboru poskytuje obec Horní Lide a místní základní škola, velkou oporou je také národopisný soubor Klobu an. Nácvik zabezpe uje vedoucí paní Vladislava Bístrá a paní Silvie Mat šová. V sou asné dob má soubor 40 d tí ve v ku od 5 do 13 let. Schází se pravideln jednou týdn . Soubor p edvádí tance, písn , hry a zvyky z oblasti Valašska. Mimo vystoupení na nejr zn jších akcích je snahou p iblížit d tem zapomenuté tradice a zvyky. Nejedná se o soubor, který vybírá jen velmi talentované d ti, ale snaží se pro každé dít v souboru najít uplatn ní. Snahou je naplnit d tem jejich volný as, a tak p isp t k jejich estetickému, lidskému a národnímu cít ní. V neposlední ad d ti motivuje k jinému zp sobu zábavy, než jaký v negativním smyslu pramení z nudy. Navíc vede d ti k odpov dnosti za práci v kolektivu.
20
4. Doporu ené CD k poslechu k projektu ECHOMOR -
1991-1996/MEZI HORAMI/DO V
NOSTI
CO SE STALO NOVÉ FLERET A JARMILA ŠULÁKOVÁ -
ZAP AHAJTE ŽEB I ÁK TOŽ Š ASNÉ A VESELÉ
HUTKA J. - SLUNE NICE ST J,B ÍZO ZELENÁ VANDROVALI HUDCI LAP ÍKOVÁ Z. - MORAVSKÉ PÍSN MILOSTNÉ LAP ÍKOVÁ - VIKLICKÝ - R ŽI KA: USPÁVANKY PAVLICA/HRADIŠ AN -
OZV NY DUŠE O SLUNOVRATU
REDL V.
- PECKY TÉM
VŠECKY
REDL V.& HRADIŠ AN SEGRADO F. A VESELÁ BÍDA -
ULRYCHOVI -
NEBOZÍZEK
TY ICET NEJ PÍSN
DOCUKU JASÉNKA
DOMRT
-
P ES JAVORNÍK CHODNÍK
ŠULÁKOVÁ JARMILA SOLÁ
-
VALAŠSKÉ P SNI KY
LAŽA JOSEF 21
22
