y, oIJ LII{.
:
"*-/l4+
VánočnípísnĚ a }roledy
pro školu a d
rp".
I
li,
cENA
sl]1šlT 26.
S - tudniěkoyá
prrivodem harmonia nc,lr piart;t.
Napsalv; Božena a Ludmila Tegaňoyá. Nápěvyst)žilij Jo .Jandovsk, Dr. Jarosl, Ma r, Václ. Mlao, Frarrt, Pivo"a, Bed . Sequens. A. Schóntagová, Al Šveistyll,F rd. V.lch
|Dena
4 koruny.
ž
ZlalérŤtu srdili;" dětskÉmu. Básničky a píáni"
-
Napsala l-udmila Tesa ov
CL
@(
.
'"":..:.:.n,',
ŽatkÉrmškoly mate skÉ. T eti sbírka privodních písrlí,her a básniček prtl mate ské školy a opatrovny. Napsa|a Ludmila Tesarovrj. e
Cena ! koruna. chváleno vltnosem c. k. mini ferstva k ltu a vyučováni ze dnc 6 íanora l901L čís,2239, jako pomocirá kniha pro škOiy mate ské a opatrovny
a
jako rukovět na vzdělávacich kursech pro pěstounky.
Záčkrimr škJ; rnateňské.
:
I
Čturtá sbírlra p uodních
:
I ,l
I I I
písni, her a básniček pro mate ské školy a opatrovny. Napsala Ludmila Tesa ovri,
CENA
lK
CENAlK20h.
20,
Nakladatel RUDOLF STORCH, knihkupec
Na skladě u vš:ctl knihkupcri. Th. Venta, Praha-I.
drrrtila
\*^r" _n\U
F...S'ť.P
DětlItť
lout[oťť iliťadlo Fro šlíolri Po ádá
LuDMlLA resnŘovÁ,
Sešit 26.
DRAHoKAM. Hra o jednom jednání.
Dle orientálrrí látky napsal .1eR. HI-oušnx.
V
PRAZE.
Nakl,aclatel IiUDOLF STORCH, knihkupec ' v Karlíně,
il
m.
Jednání
"
Pod skalou vyšehradsk_ou. V levo schátral:í, domek Václavriv, v pravo b elr Vltavy, Václav se zástěrou podkasanou kráčízvolna z levé strany na pravo pozpátku, p eda provaz, lefuož konec ie za levou kulisou upevněn. Matěj se sítívystupuje z člunu.
'OSOBY:
Václav, provazník. Apolen6, jeho žena.
VÝSTUP PRVNI.
Václav, Matěj.
Aleš, soukeník, Mikšík,kupec. Matěj, rybá . Jáchym, kramá
I.
Matěj.
Zdaí bilh dílo, sóusede. .
Mikuláš Okáě, zlatnik. 'l'ovaryš.
Václav.
Deiž to
Bťth,. děkuji,
se vracíš?
Bah ! Nevalny
Matěji.
S hojn rn
lovem
Matéj.
byl dnes lov, I( tomu nevod
se
mi strhal, chci tě prosit, abys mi jej pospravil, rátl bych s večerem se ještě jednou vy,dal. '
'
hati.
Poznámka: Redakce, vylrovujíc p ání p átel loutkor,é}ro clivadla, zaŤaclila do sbírlry ně]
Tiskem Th. Venty
v
Praze.
Václav.
od srdce rád. Musíme si po sousedsku
Matěi. 'chuďasu,
Ba, nepomriže_li chuďas nad ním neustrne.
p,omá-
bohat
Václav.
se
V tom se m líš.Mně stalo se tak po dvakráte a neb t z|é náhody, mohl jsem dnes byti zámožnym emeslníkem. Eh, marno vzpominat. _(Poěne
spravovati
síť.)
Matěi.
Toť ku podivu! O tom jse,m dosud neslyšel.
5
4
kopy bíl},ch grošL"r bv mně stačily. Máš je mit, víclá on.
Václav.
Nerad ,o tom vy,právín, lidé se jcštčvvsrttčjí, jsi-li y neštěstí.Ale tobě to povítn. poslorrchám.
Vác
Matěj.
llledrne, hleďme. ŠtěOri kupci. A co ty jsi s penězi počal? Dob e's jich, myslím, neužil.
Bylo to p ed rokem, vystoupili tu jednolro clttcl z člrrnrr dva nruži. Byl to Aleš, soukerrík ze Statťlho Města. a Mikšík,kupec,z Ungeltu, však je znáš.
Václav.
Nerržil. Llo ko zpomenout. Svázal jsen je dcr tlzlu, v tom vidínr: chlapec jakys nekloudně si poóiná a spacll do eky. Vytáhnu jej a béžimk svynl jsou ty tam. Jen nad skálou se vznápeněz m - nesa v zobáku všecko mé jmění, šel havran,
Matěj.
Jak bych nezilz.|. Nejeclnu štikrr jsem jim clob prodal. Štědri kupci.
Václav.
e
Matěj.
t eba k štěstí,
Mor tla něj; jistě ocl šibenice p ilétl. A peněz
jsi se nedopídil.
Matěj.
.Iá bych si v]rvolil bohatství, clclbró svěclcltrrí
nrárn odjakživa. hchehe
Václav.
Dali. Každy kopu.
1a v.
Stěd í jsou. Iáclali se, čelto je zcla bohatství či dobrého svědonlí.
Matůj.
A dali?
Matěj.
pcr-
Václav.
prolezl jsem ce]ou skálu vyšehradskou i v okolí jsem pátral po havraní,m hnizdé, leč marně,
!
Matěj.
Várclav.
Jak to bylo podruhé ?
AIeš tvrclil, žc chndí jsorr pci ácl'chudynri, pro-
Vác]av.
tcže jim nezbyvá groše, aby jej m,ohli uložit a tait si ust ádat jrrrění nebo zlelpšit živnost, Mikšík zase dokazoval, že rlálrodou lidé rychleii zbohatli, než šet ením. A vsaclili se, že učinízkoušku. Nachomytl jsem se k tomu já. Ptali se mne, jak se mi vecle p i živnosti, a co bych dělal, kdybygh měl
Za mésic na to brali se oba kupci do Bavor
a ptali se po mně, Vyprávěl jsem jim vše. Nedrivěivě se usmáli, ale Aleš povídá: zkusíme to ještě jednou; a opět bělaly se p e,d mymi zraky dvě k,orpy grošri. Na poclzim, pravili, zastihneme tě bohdá r. lepšíchčasích.Pěl
Matěj,
Kamž se ti poděly zase ty penize?
I] h nepop
,,,}
ál.
Václav.
7
U
Aleš.
(Z pravé strany volá.) Hej ! hola I Píivoz, Matěji, pospěš! (Matěj skočído loďky a odrazí.)
Václav.
O běda, jak se hanbím, kupci již jdou. Raději bych se propadl. A pi,ece jsem se ničímneprovinil. (Odklidí splavenou
siť.)
VÝSTUP DRUHÝ.
Aleš, Mikšík, Maiěj, p edešl Aleš.
Aleš.
.
Tys posud zde, iá se nadál, že tě pražskym měšťanem zaslanu. (K Matějovi, dávaje mu peníz,) Zde od píiyozu, Macku, a čiň se, af mi po ádnou, štiku zítra p ineseš. Víš,že dob e platím.
Maiěj.
Kdybych celou noc oka neměl zamhou it, p inesu ti, pane Aleši, štiku ne kratšínež Bruncvíktjv
meč"
Nu dob
Aleš, e, strij ale v slově, Jdi ilž, jtli,
Matěji. (Matěj
odejde.)
stary hrltec s otrubami pril groše mi dali a ještě kus plátna dětem na košile. A k,do, kanr šel? ptá,nt se vyděšen, světoběžny jakys kramá a do prahy _se bral, ona na to, A já, nechav zničenou ženu, hěžímdo Prahy, t i dni a noci bloudím po všech žt,zích, ale kdež by'l svétoběžníkakonec. Vidím, že souzello mi žiti v chudobě. Však nena ikám, zdráv isem a dílern sobě i dětem chleba dobyvám. Pánu Bohu brrcliž poručeno.
stary
MikšíIr.
(P ísně). Nenadáli is,me se, že té opét v bídě najdeme. Pr,oč jsi nelž1l pe,néz, jak jsi siiboval?
Aleš.
(Posměšně.) Snad zase nějakjl havran tě oloupil.
Václav.
(Skličen.) Nehněvejte se, šlechetní pánové. Ne-
bylo mi p áno peněz dobíe užíti.Jsem tenkráte tak málo vinen svírm neštěstím jako p ed roketn. když jste mne tak skvěle podarovali, zabalil jsenr penize do plátna a uiožll na dno starého hrnce, plného otrub, jenž nevšimnut stával v temném koutě na peci. Pak s dvěma groši vyclal jsem se do Prahy, nakoupit chleba dětem. Ach, jak trpké zklamáni rnne čekalo p i návratu. zena vyšla rni vst íc s radostnou tvá í. Považ, mužL pavidá, za
Zly osud tě stihá, vidím, že slíibrem aní zlatern nelze ti prospěti. po t etí snad by ti ta gka penize odplavila. Zde vezmí ten kus olova, snarl ti 1épe prospěje než drahé kov5r. p9 čase p ijdeme se opět na tebe podívat.
Mikšík.
(Se smíchern.) D,oufám, že tenlokrát jistě zbohatneš a tvťrj syn bude zalj,m bakalá em pražského
rrčení.Buď
zdráv!
(Odejdou.)
Václav.
Brih provázej kroky vaše, Jak bolí mne jejich posměch. Avšak nedivím se, že zmrzel,o je plytvat penézi, když vidí, že dobry jejich čin v nic se obrátil. co s olovem, Toho mi ani havratl ani kclo jin1 nerrl,oupí. Do eky s ním. (Rozmyšlí se.)
VÝSTUP TŘETÍ.
Matě j se sí,tí,p edešly. Matěj.
Nu, brachu, což tak smuten, Nedali ti dobrodinci grošťr? Netrap se proto. Dá b h, že i bez nich si pom žeš.Bťrh s tebou ! fIr] e jest, že nermám kus olov,a na zatiženi sitě. v celém stavení jsem marně hledal a zitra mám dodaii mnoho ryb.
Václav.
Neschází-li ti nic jiného, snadná polnoc. Zde rrtáš olovo, bude-li ho d,ost.
9
8
Maiěj.
tli
.Iakžc'? 'l'y rrláš olovo? Sousecle, tys Drokázal velkou službu, Bez olova bych špatně po ídil.
.íak jsem rád.
.
nrrrě
áclav.
.Isen také rlid, že jsem ti mohl posloužiti. Co jc olovo?
Matč j.
Zl,aty sousede ! Teď ale již na vodu, jest ted nejlepšídoba k lovu. Slyš, Václave, co na první za],oveni vytáhnu, bude tvé.
Václav.
Chraň brih, ne,p ijmu toho. Nechci, abys byl na
v -dělku svém zkrácen za kousek olova, jenž se mně k ničemu lehodí. Jdi jen, ať p inese ti štěstí.
T
tcbou
rž obraz jako
(Opona padá,)
Těch lososrjakaprťr.Atanr
kus, jistě váhy 20 kamen
Atu
i sunlec
.
ApoIena.
zase štika.
-
ádny
M
Václav,
Tať opravdu zdéll Bruncvíkova meče. S tou jistě k Alešovi na Staré město pocváláš.
Matěj.
Apo]ena.
Buďte t, s sohefrij'"i;"ru k starému městg zamiíítt; abych k trhu se včas p ihodil. (Odrazí.)
Václav. A na Aleše soukeníka nezapomeň.
Prorněna. rra počátku. Václav p ede provaz.
P
eci
VÝSTUP PRVNÍ.
Václav, Matě j, později Apolena. Matěi. :,
(Volá s pravé strany.) Hej hola, Václave, pojď a pohlédni, iaky jsern učinil ]ov. (Vác]av icle k člunLr, jehož pi'íď se zjeví a z ,ti v],strlupi Maiěj.) Ntl, c:rrž 1
nepotopí.
Václav.
domkem stolek.
rlKas
Apolena.
Rány boží! ]'otě požehnarly lov. Člun div se
Děkuji vá,m, sousede, toť se budou děti divit. Však již spěchánt, jej vykuchat. S bohem, mil}- Matěji. (Odeide v levo.)
Václav.
!
)
Matěj.
Nuže budiž! Však nevínl, kcly tobě zase budu moci oplatit tvr]j dar.
s
tlrlrrrkLr
Pravda! Tu toho lososa Qvedá rybu) jsem na poprve vylovil. Dle r]mluvy náležítobě. Vezmi, Apoleno, a ustroj z ného ádny oběd.
Ne tak, Václave, tys mně pornohl z velkych rozpakil a já slib svrij neporuším. Raději ti olovo vrátírn, zdráháš-li se m j dar p ijrnorrti.
Zclar
Václav.
'|'olik ryb jsettt co živ leviděl. (Volá lt Apoleno, pospěš, to jsi jakživa neviděla.
(ze
zákttlisi.)
'r*TÍJ."*á Václav.
první cesta.
(Kyne mu rukou.) Šťastněpluj
a dob e
prodej.
VÝSTUP DRUttÝ.
Apolena, Václav. Apolena, Václave, muži. Yiz, jak div. Když jsem rybu nožem otev elá, tento kámen rni zasvítil v oči, až
]
l
1
{
)
l0
lt
se temná kuchyňka osvětlila, (Podává Václavovi kárrrell, lettž prohliž.íjei a pak položína stolek.)
urrs",,ri
Jak krásně ,. ,Y ii'X barvami hraje. Toť jistě vzácny kárnen. Snad dostanu zaň koptl grošri. Páni milrrjí takové t pytné kameny.
Apolena.
Apolena.
Muž rlení cloma, myslim, že jest tam koudele málo. P ijď s neděle. Ale na něco se tě chci zeptat.
Jáchym.
Nu, jen ven s tím; Jáchym zná mnoho, dovede poradit, pomoci z potthé lásky.
Apo]ena. Poslyš, iest možno, aby kámen měl velkou
Je-li možná, za takovít kámen kopu groš ? V
áclav.
Jak by ne. Povídal ondy Alšťtvsluha, žeťjsou *ameny, za které by koupil poplužni dvrir s poli a
cenu ?
1es5r.
mornaoltáe...
.
Apolena.
J-áchym.
Proč pak ne: pěknír písk,ovec na kostely, mra-
'_
Rány boží!Celv dv r za kámen.
Václav.
Ty slyš, dob e mi
kárnen opatruj. prijdu na Vyšehrad odvést ptoyazy k novému zv,onu. Až se vrátim, dojdir s kamenem do Prahy. Tedy pozor Snacl tají se nám v kameni tom novy,. lepšíosud. !
Apolena,
Buď bez starosti, mily Václave, (Odejde Václav.)
VÝSTUP TŘETÍ. Ap o 1 e n a, později J áchym. Apolena (pistoupi ke stolku). T'oť mi ani na rozaín nejde, aby kámen m,ohl níti takovou cenu. seť eš jej v hrsti a nikdo by netušil takového bohatství. I poplužní dvťtr možno koupit pr za kámen. Což kdyby ten náš kámen byl tak vzácny. Toť bychom si koupili dvťrr, jako mají vyšehradštíkněží.-- Aj, tu si jde stary Jáchym pro k,oudetl, mám se ho zeptati? Ten d,ovede crcenit vše na světě. Jáchym (s pytlem). I)obry den, clobry den, jdrr si pro kouclel.
npolena.
Takovy nemyslím, ale maly 't ,pytnj,, iako
ten zde. (OUaZe kátnen.)
Jáchym
je
(p ekvapen).
Ajajaj! Kde jste ho nabyli? (Krouti se a prohlíží jej.) Krásny kámen! Pěknv kámen! Sám takové kameny - kupuii pro radost oku.
Apolena.
i
Nu, kolik bys zaň dal? Povída|i, že možno dvorec za kámen koupiti,
Jáchym
(směje se).
No, to si z tebe pěknír žert ztropili. Dvorec! Proč ne celé panství? Nu, ale ká,men je pěkn t i groše dám na ruku,
Apolena,
Pěkny peníz. Ale t i gr,oše se snadno rozktttálcjí, Necháme si jej pro íadost.
Jáchym,
Dám tedy pět běloušk , Nu, ekněrne d e s ale ani halé e více. Nikdo ti více nedá,
Apolena.
Neprodám iei, až se poradím s ntužetrt.
e t,
l2 13
,
Jáchyrn,
I-tlállclvá ženo, myslíš, že každéhodtte sc ti nalrodí kupec. Tedy .poslední slovo t icet grošťl - se škodou tak dám, ač za tolik nestojí. ví bťih, že činjm,
Apolena.
Nechci vaši škodě a kámen neprodárn.
Jáchym.
Nu, jakáž tu rada. Budeš vzpominat starého Jáchy,rna: Ó, že jsem neprodala. (Oachezi v levo až za kulisu a zase se vrátí.) Dárn čty icet grošri, jen abychom se v dobrém rozešIi. Tedy padesát grošr] dám, slyšíš?Což jsi ohluchla? Celou kopu dám za ten kamínek. , Apoler-ra. Neprodám.
Jáchym
(zouiale).
Tecly dvě kopy a kámen je mr]j! (nese pytlík grošri),
Není, brachu. D íve si jej prohlédnu já, (Pro-
lrlížíkámen,)
Václav (k ženě).
Toť Mikuláš Okáč, zlatník staroměstsky, bylť právě také v kostele zlaty kalich sličnépráce - mu -vše ekl. kněžímprodal a tu jsem
-
Vě írn, že bys dal
Jáohym
okáč.
Ale stary Jáchyrn má
Václav
- dám Apolena
(zlostně),
Ochocho ! Tak krásny obchod mné p,okazil. Žes
.yaz_si nesrazil
.
"uať Ťké
skály!
v ece vymáchám. Jáchym. Již jdu, ale koudel už tl také více nekoupím, Chutě hledej cesty, nebo iě
(OoeiOe Jáchym.)
P edešlí bez Jáchyma. okáč.
Jak pravím, kárnen stojí za dvě stě kop. Mátn takovy dodati benátskému kniželi. Zde dám ti hned sto kop, které jsem dostal za kalichy, ,ostatní p i_tlesu večer, až pŤijdu pro kámen. Je-li možná, tolik penéz?, Juché, pak jsme bohati, Apoleno, zlatou korduli ti koupím. (Chytí Apo]enu a zatočíse s ní.) A ty, pane, vezmi kámen hned; vě-ím, že m,ne neoklameš.
okáč.
Dobrá tecly. okáži jej knížetia on mi dá hned Denize. Večer pŤijdu s druhou p,olovičkou. Zatínr
s
bohem.
hned 30 kop.
Ticetkop!
Václav.'Ap,o1ena.
Ruď zdr,áv ! Ruď zdráv
!
(Okáč ode!de,)
'I'ot vzácny,kus. Dvě kopy jsi podával? Nu, tedy béž,starjl šejdíi, neboť musím íci, že sánr nemám penéz, abych jej zaplatil.
Jáchym.
tento drahokarn však
- dosti. dl,ě stě kop4ni nezaplatíš
Václav.
VÝSTUP CTVRTÝ.
Václav, Mikuláš Oká5 okáč.
,okáč.
Apolena.
Já béžímdětem o tom povědět. Jaké štěstí. (Apolena odeide.)
.
VÝSTUP sĚsrv. Matě j, p edešly. Matěj (vystupuje z člunu).
l4
l5
Václave, tvé olovo mně p ineslo požehnáni.
'I'rh byl dnes zvláš,tě dobry. Pťrl kopy isem stržil.
Vezmi tu pět grošťrpro svého Jana.
Václav.
Dobry Matěji, také mě potkalo štěsti. Těch pět
groš vezmu a schová,m si je na památku tvojí dobroty. Ty však vezmi tuto sto kop grošri. (Podá lnu pytík.) Jsou právem tvé.
co
penéz?
co
-
-
M at ě; (užaslÝ). co se to stalo. kdo
ti dal
tolik
Václav.
Tvá ryba mi je p inesla. Pojď, star druhu, p i pclháru vína ti vše vypovím. (Odcházejí.) (Opona padá.)
Aleš, Mikšík,t,ovaryš.
je tu známé, milé,
Ano, a
v
vše
Mikšík. Aleš,
něm bydlil provaznik Yáclav. Kam se poděl domek a jeho obyvatel? (Spat iv tovaryše.) Mám smutné tušení, že zemíe1 bídou.
Pálí ně
Mikšík.-
(radostně),
Aleš.
Co se stalo tonlu ubohénru, kam se poděl?
Tovaryš.
Oi, náš mistr r-ná krásny dťlm na Novém Městě, ti 1iclé tam (okáže v pra.vo) všichni pracují pro rlěj. On je veliky boháč, ale p eje každému a zahálce se neodál, sám ještě často p i]ožíruky k dílu. Touto dobou denně sem chodívá pŤihližetk práci,
Aleš.
Je-li možno. Tedy zbohatl?
Mikšík.
svě,domí, mohli jsme mrr ještě jednou pomoci a mV jsme ho odbyli kuse,m olova. Než zeptejme se, kam zapadla ieho stopa. tlej, p íteli! Zda
.
. lle, tu již píichází.Musím po své práci. (Oclejde tovaryš.)
VÝSTUP DRUHÝ.. měšťan),p
Václav.(oděn jako
tovaryše.
Ba, vše jak za našich mlad ch let bvvalo. Avšak něco tu scházi. Po}rleď, zde stával p ece domek.
Tovaryš
Jak bYch neznal,
Tovaryš.
'|'yž obraz. Domek Václavriv zmizel. Aleš a Mikšíkvystupují z člunu. Tovaryš p ede provaz. VÝSTUP PRVNI.
Aleš. v milé naši praze. Jak
cllíva1.
A my jsme myslili, že bídou zahyn
Proměna.
konečně jsme zas
jsi zual starého ptclvazníka Václava, jerlž tuto by-
edešlí
bez
Václav.
a rozpíáhne ruce.) Neklame-li mne zrak, vidím tu své p átele Alše a Mikšíka, své dobrodince. (Tiskne iim ruce,) Jak jsern rád, že vás opět vidím, vás, kte í iste zalroži|i mé štěstí.Do posledvám vděčen. ního vzdechLrutí budu-Aleš, (Stane
Buď zdráv, p íteli. Však zanech chvalo ečí,jež
nás zahanbují,
Mikšík.
Vypravu! raději, kterak jsi zbohatl. Yime liž oc] tovaryše tvého, žes pražskym měštanem a bo-
háóem.
Václav.
To jsem, p iiav štěstíz vašíruky. Olovo, iež
r.JŤí-_-7]]ljFf,s§rffi
'l
16
jste rrri 1li'crJ clr,čllra rrlI
7alech
špryrnťr l
Aleš,
Mikšík.
Pclclnes vyčítirnesi ten tvrdy žert.
Václav.
Zcrty 5i1-311ou, rnlttvím vážnol pravdu, Olovo clal jscrl sc-rtlseclovi rybá i Matějovi, však jej znátc, jellllt se lro tteclostár,alo. za to darova1 mi prvtlí rybtl, již v]zlovil. V rybč byl kirnlen, jcjž ode mnc l<cupil klenotrlík MikLrláš Okáč ze Starého Města
zzt dvé stě kop
grc_rš
.
|íťít[yze, zahťílilIíyltrítoťflyPohídfiy. Privodní pohádxy pro mládež. Napsa|a Ludmila Tesa ovci.
s pětl maloUan ml
g_Dnázty aka_d. mala e
lllustnácemi u textrr.
Fr. Blzy a ěetn ml
Cena skvostně vdzaného vjltisku 4 koruny.
pohádky. MaminĚiny poniary
Nejmladšímčtená ťrm nejmilejšívypravuje Ludmila Tesa ovti. S 12 skvostn mi malovanjlmi obrdzky, Tisknuto velkym písmem. cela 4 R 4O hal.
U pěkné prfruodni vatbě,
Václav.
TatíĚkovy pohádky.
dílrrv a lrróho Jana. l?rosím, pojďte, p-íLtelč tnoji rtcjlcDší,1ltictěte rrrťrj clťrrrr. p i poháru lrrčl-
Tisknuto velklim pismem. ll pěkné p vodnívazbě, cena4 K40ha!.
V
íí-cncpoclobrrcr
Alcš,
!
Mal m čtená m pohádky nejmilejší vypravuje Ludmila Tesa ovd. S I2 skvostnymi malovanilmi obrdzky.
RozclěUl jsetlt sc Doctivě s rl,bá ertr a občrrta sc ttátli vyborrlč clar--í. A nrťrj .Ialr se sta1 bakaliri,cltt ]lražskóhrl učcllí.Ale nrlrsíte sami vše viclět,
tttt]j drinr,
lličirl1" 1lohovo írrre si
o zašlt,c}r čascch.
Aleš.
.Iak prlclivultorlrry to ostrcl! Darmo jsme chtčli ťi pomclci k bohatství pcrlčžitÝrnclirrctrt a hle, B lr
trčirlil tak kuset-tl olova.
(Opona padá,)
/.0\
/0\
:
Říkanty, písně a hry
pro opatrovny a školy od Bed icha Pešky. Nápěvy od L. Bendla, Frant. Kavána,J. Maláta, Fr. Pivody, L. Procházky a A. Šveistylla. lI. vyd. opravené a rozmnožené.(SchváIeno). CENA l K 44 hal.
Vesely zpěváček.
Patnáct dětsklich písnís pr vodem piana neb harmonia
proškoluadm.
Na slova Ludmily Tesa ové složil K. Em. Macan. CENA 2 K.
