E50
2 Matyáš criineuald,: jelrc lt'olorisrn,, clair.obscur i styl Zajiždé| jsem často v šedesá{ich letech z Curychu do Kolmaru osvěžit se a posilnit se v pochybách na tomto nejmohutnějším némeckémo, šš,h,* Jméno Griinervaldovo
dostalo plo mne jako pro tak mnohého obsah,
když jsem roku 1893po prvéčetlJ' K. Huysmansrivparadoxníromán moďerníhosatanismuLá-bas' V tétoknize jest několik stranl věnováno stŤednímupoli isenheimskéhooltáŤe,pathetickémuUkŤižování:s naléhavostí a reliefnostíslova, kterémunení snaď pŤíkladuve francouzské modernípr6ze, jest tu parafrazováno základní mysterium kieséauské, tragediegolgatská.Y tétoparuftázineníHuvsmans zcela věcuě správnf : ušlo mu, ženejde zd'eGriinewaldovi o jedinečnfakt ukŤižování,nj,brž - ne ted.Y o scénutheologickou,o oběéKristovu trvale pŤedstavovanou, oukŤižování,n1fbrž,piesně mluveno,o Kruciflx. Ále pŤesto!Jak dovedl zde pŤevéstve slovo a vyvážíbv ně všeckypodstatnésložky malíŤského temperarnentuGriinewalďova:jeho robustnost,jeho utajen)i vat a žát, jeho vznětlivou krev, jeho baroknípathos!od publikaceHuysmansova románu neznati Griinervaldaalespoř z reprodukce bylo hanbou ve francouzskémliterárním světě, zatím co v Německu byl Grtinewald.a namnoze ještědnes jest znám jen odborníkrim'kterym jest tak trochu corpusuile jejich atribucionistick1ichdohadťta šrú.tek, nebo _ hriŤeještě _ záminkou k deklamacímo tyzim,,seveŤanském.., ,,náIodním..,,,německérn..uměníprotivou k poitalštělémuDtirerovi nebo kosmopolitic. kému Holbeinovi mladšímu. Grůnewalďovskébaclánínení dnes nikterak uzavŤeno;naopak: plno jest v něm dohadťr, hypothes,sporri.PŤesto,ttvám, probralase jižhlavní díla Grtlnewald'ovanatolik ze tmy, žejest možnojiž oďvážiti se jejich analysy vjvojově formovéi stylové. I - Stnna 0-15.
dal trochu beztlěěněAl,|reil 3 5 1 Pevrr1ipod.kladgriinewaldskémubadání po pŤedchozínegaci pŤiznal definitivně W,tt,,on,, kďyž byl r. 1873 Ixrasma a Mauritia, nádoltd,Ť,e.z isellhe,imského criinervalďovi autorstaď kteréodmítalještě bernéd.íloposledníhotvrirčíhoobdobíGriinewald'ova, roku (1874)Wilhelm restituovalmu hnednásledujícího tehdy Wotir.rarrn, skepseta již Fleurentovu;3 pŤes skepsi z .stane a mu scnÁiat a zústalo toho roz. Yed.le podepÍena. pevně d'ost ani založena není dost hluboce ještě UkŤižování basilejském v ruku noznal Woltrrrann Griinewal
352
má nahraditi trpělivou práci odbornou pŤíjemnfi nebezpečnf,poněvad.ž a vědeckou jistotu; u Bocka irituje zejmena podceřování Diirera a l{ol. beina jako uměIcri cizáck,fch proti ,,národnímu..pr;i Griinewaldovi. Z oboutěchto pracíjako positivnf zisk zbude asi jen několik pravděpo. dobnfch atribucí' R. 1907 bylo nám znár:;ré oeuvTeGriinewald.ovotozmloženo o Madonu v rrižovémhouští,která byla nalezena na podzim t. r. ve vsi Stuppachu u Mergentheimu;obraz prranírozpoznal jako dílo Grtinewaldovo a popsal, žel ne dosti pŤesně,Lange v Jahrbuch der preussischen Kunstsammlungen XXIX. Chatrnézbyt,kyol,kiŤesu.Domini,lcav Darmstad.tě(tŤiscényze života Dominikova: smrt, nanebevzetí,korunovacea tŤiscénypašijové: Kristus jat, bičován, oplakáván) jest možnone bez pravděpodobnostipŤičísti mlad'émuGriinewald'ovi.Tvurce obrazri těch, nenípochyby, vychází od Schongauera;tomu nasvědčujíhubené,ostréprofily těla Kristova na pŤíklad.Ále s touto hubenou a chudoduchoumanj,rou malíŤskouzápasi zďe již místy siln1i talent malíŤsk1i. Y pozadí oplakávání Kristova jest skalná krajina ve slunci; ve Smrti Dominikově Ťaclabíl/ch kuten jest tak odstupĎována barevně, jak by toho dovedl sotva kterf souěasník. Kolem r.1500 vstoupil Griinewald asi do dílny Diirerovy v Norimberce a pobyl tu několik let. Griinewaldovci vyŤadili by tecly pŤirozeně rádi z Diirerova díla tédoby komplex obraz , kreseb i dŤevorytťl, kt,ery by pŤipsaliGriinewaldovi. Nemá zde v1fznamllsledovati atribuce ně]i:ter1ichdŤevorytťr a ne bez opráurění téťlobyGrtinewaldovi;pozoruhodnější zdá se mně, pŤipisuje-lise mladémuGriinewaldovi temnosvitná kresba vídeůské Álbertiny, nesoucítam jménoDúrerovo:TŤi jezclci a tŤi smrti. Jest to kresba nevšedníkoncepce i nevšedníhoprovedení,cit,énáryze malíŤsky,a již proto, zdá se mně, nesvedl by ji nikcly Dtirer, kterf myslil vžďycky kresebně.Z hnědéhopodkladu tryskají zde náhle pŤíkrá světla a dodávají scéněcosi duchově piíšerného. Také ráz fantastiky tohoto listu odchyluje se zŤejměod fantastiky Diirerovy; i patrná skreslenina zaďnich nohou prostŤedního koně jest ned'iirerovská. Velmi spornéjest autorstvísedmi mal1ichdesek(0,45x0,63m, jindy 0,45x0'8B m) Sedmi bolestí Mariiniich v drážďanskégalerii. Bock a Rieffel piipsali tato ďíla Griinewaldovi, Riefťelv poslednídobě upustil
ocl tétoatribuce; Thoďe vidí v nich dílo Diirerovo, ale neclošelsouhlasu u badatelú diirerovskfch; oficielní ozlačefr:i,,škola Diirerova.. neŤíká než u Diirera nic. Těchto sedm scénsvou koncepcíjest mal퍚tějších, mají ve volném vzďuchu a svékarakte. se odehrávají zvyketn;scénytyto jest zde piioďpolední, veěerní; světlu jitÍní, poleťlní, ristickéosvětlení, jinakv soudobé německémalbě.Dvanáctiletf Ťčenvfznam,kteréhonemá trojí osvětlení! To všeckopoukazuje na to, dokonce má ohrámě Ježišv není ruožné vylučovat. Griinewaldovo žeautorství Nesporně Griinewaldovi lá|ežíPo|cušenísu.Antonína (0,77x0,88 m) Gtinewald, rozpoutal v Kolíně nad R1inem.Zde promluvil po prvémal,í,Ť všeckusyou sílu i hloubku barevnou; plastická forma jihne v barevném i světelnémpŤíboji,kterf tryská odevšad.MalíŤjako by se nemohl nasytit červeně:h1iňív ní, zpíjíse jí. Kolem r. 1510vzniklo hlavní díloGriinewald'ovo,arcidílojeho zralého prostÍedníhoobdobí,isenhei,msk,olaií (rry.riv Kolmaru). Zďe se dovršuje malíŤskfstyl mistrriv, zd'e získává volnou, širokodechoutechniku, zďe tozpolltává, všecky své rejstŤíkycitové, umělecké,technické, zde se soustŤeďujek velikému whu tvrdé vťrle. Tento skladn! o|t'áŤ,malovan1ipro klášter antonitri na ripatí Yogés, má několik vrstev. Pruní .wstua, kI'etá byla patrná, byl-li oltái zavŤen1i:ve stŤedu prosluléUkŤižování,po stranách Ántonín Poustevník a Šebastián(levé jsou tyto a pravékňíďlo).Stylistickérivahy vedou k tomu, ženejčasnější jeho jest obě figury světcri, zvláště Antonín: typus diirerovskf, forma plastická, záhyby roucha gotické. MalíŤ ovšem propuká všude také zŤejmě:oba světci jsou patrně malíŤské preludium k ostatnímčástem oltáie. obě figury jsou mod.eloványv temnosvitu; u Antonína šlomalíŤi o to,lkázat', jak seměníbarva lokální pťrsobením světla: pťrvodní karmín jest tak od.mocnén látky plášéové až v bleďě rťržovou. Měkce, paráatě malovaná krajina v pozadísv' Šebestiánaukazuje tozenémalíŤské ingenium, jakéhoNěmci dosud nemě]ia nebud'oumíti dlouho potom. StŤední jest veliká orgie světe]nái bare.r,'ná' pole, UkŤižování, Scenerie:noc měsíčná,v nižse pŤedmětyjen tuší.Ze|enaváŤeka koupe měsíěné světlo;v pozadítratí se hory. Na nizklmkŤižisurověve spěchu stesaném(krira zbyla ještěna něm) svíjíse zmučenámrtvola protkaná motlr1imipŤischlfmi
8|l Krltlcké
projevy
.
Ianami; prsty rukou pocl svaly napjat1imi jsou kŤečovitěztrnuléa trčí do vfšky; hiava klesla ve smrti na stranu, sta se rozevŤelav marné hlavě divoká trnová koruna, kolem bokri haďry; mohutn1i kl"ti "u pŤecházís grotesknínáhlostí ve vychrtl/ pás; nohy zcela hrudní koš zkroucenéa naběhlébortí se v kolenou k sobě.Veclletohoto mohutného, nadlidskéhoKrista prisobíostatníherci zdrobněle a trochu loutkovitě: Matku v millobách klesající,a Magďa. Jan, poclchycující naplavo plačící leia, vrženáv hysterickékŤečina kolena, lomícínepoměrnědrobnyma rukama; nalevo Jan KŤtitel, v levici knihu, ukazuje ztuhl1im prstem pravice na Krista a zvěstuje rraplněnízaslíbení.Celf obraz jest kompo. io.,á^ ne lineárně, ale bare,gně:nesejej velikf jeďnotn1iakord barevnf. S vfšin paitá měkké,laskavésvětlo a polévá zmučenétělo Kristovo; se vyvažují.Malíii šlo oup,u.,oi nalevo masy bílé,světležlutéa červené podává valérybarev, ploto atmosféru, zŤejměo celkovou temnosvitnou dolri ve v1lkrch spl/vají prjo unikl ťrplnězlomkovitépestrosti.Roucha gotická tvrdost jest zde píeilochách pro'art1i"n světlem; rozsekaná Looá,'u. Ještěvětšímalíiskouplynulost má predella: oplakávání Kristo. sarko. vo. Napravo bezvládnézelenavétělo Kristovo, nalevo červenavy Jest stavba-. rytmická barevná fág, uprostŤeclbíl1ršátek Mariin: celá dovedl kterf malíŤe, tlJuu ;iti až k Rembrandtovi, abychom nalezli jako by byla podatitak ryze malíŤskybezvládí zlomenéhoté|a,z něhož jsou i,ybiěována a vylisována všeckaplasticita;6jak ťržasně namt,lované A co šklebíse hŤeby! uua.y _ opra,,do.,éhadry nohou rozedranfch tak namalované málokdy z t,i,reMagia1eniny, jest ápravdovéšílenství, autenticky jako zde.? Druluí uistuo, která byla patrná o svátcích mariánskj.-ch,když byl and,ěly,nalevo oltáŤjednou otevÍen:stŤednípo|eMad,onas koncertují,cími Kristno. napTavoZm,rtalchusttiní, Zuěstoadni,, 6.SrovnejvtomtosměrusGriinewaldemRembrandtovoKlacleníKrista do * hrobu, malované v l. 1633.34 v Glasgowě. abn1r1ních ; --% c. uyr ,'".,s"a.,o bystqi a bápiedsudkovÝ no-z9roy'at.9l ,i k]eÓÍcÍu, nohou sv. osvchopathologick.íchstavir, ukazuje žena ďáblem posedlá' piípadě Ý jeno aoůo spokojovali se malíii v takovém ě.iJ"ď;;"F.";"ti"*o. jak se pro. šílenství, studii c. poaa"a však.autentickou ;í-;;-;.h;;";;. j"o"i" o" vyvrácenén pobledu a kiečovitě zkroucenfch rukou'
StŤednípole, tvoŤícídvojii}i obtaz znaěntíchrozměrťl(2,69x3,07), 3 5 5 jemností. jest barevná a světelná komposiceznamenitésíly a nevšedních (jehož tváŤ, Napravo sedíMaria a povznášík sobě v plenkách bambino jest jeclna z nemohoucnostíGriinewalclovfch mimochodem Ťečeno, kolemníhotovézátišínizo. viz i tváÍ bambinana Mad.oněstuppachské); a d'omáckosti: hrneček, kolébka, intimity káď. Nalevo v popŤetlí zemské klečíanďěl hrajícína cello; za ním otevŤenákaple pozdnígotickéorna. tétokaple kleěí mentiky vyplněná huďoucímiantlěly; v pňednímprťrčelí postava velkéušlechtilosti,na hlavě dvojitou korunu, hlavu i hruď clívčí zalitu světlem.8Pozadí zaMariivyplněno jest barevnoukrajinou viděnou zcela vzdušně a světehé. Za žlutfmi lukami, modrozelenou vodou, moďravfm lesemtrěí ve sněhu a ledu vysoképohoŤímodie a rrižověprokmitajícíjako zápatlnínebe nad' ním.Zcelavysoko nad.nímzcela drobnf a nehmotnf Brih otec na trrině; kolem něho hemžíse drobnínehmotní anděléa jiní sestupujípo paprscích. l\ÍalíŤské centrum obrazu, nejvyššísvětelnf bod jeho, jest anděl s cellem nalevo v popŤeclí. Jasná běl jeho roucha svítív duhov/ch barvách a jest sám pÍechodlomenfch tÓnri nejrriznějšíchbělí; tento anděl jest již sám o soběvelikf koloristickf čin.S Marií naplavo spojuje tohoto anděla Ťadabíle žlut1ichploch (prádlo dětské);tvoŤíjak1ísimost mezi ním a karmínovfm rouchem Mariinfm, jejž jasnésvětlo odstupřovává a místy jaksi vyssává až do běli. Na druhéstranévycházi od anděla s cellem druhékoloristickékŤíillo;anclěl s altovou violou jest variantou v běli k andělu s cellema oba zatápějíbarevnfmi reflexyandělatŤetího, fialově a zelenésvítícího.Celá kaple nad nimi vŤe a šumíbarvami a svěťlem.Anima fidelis koncentruje v sobě pak všechentento světeln1i var a vyráží jej v mohutnémfortc jakoby světelnfm pozounem do prostoru. Krajina sama co do vzdušnéperspektivy a t6novéjemnosti jest unikum ve svédobě a ve svémněmeckémprostŤedí' Kdo ví, s jakou 8 . Jest to t, zv, anima fidelis mystikri. rkonograficky vyložil obraz tento nedávno Schneider v čIánku MatthiasGrÍinewald und die Mystik. Beilage zur Miin. clrener Allg. Zeitlng 1904' č. 234. Poďe Schneidra jde tu o to, zpodobniti božskf riradek o synu.člověku a vykupiteli a jeho nobeské i pozemské prisobení. KŤes. éanská duše, onima fid,etris,jost zde pojítkem mezi vykoupen;fmi (anděly) a vy. kupitelem.
356 těžkopáilnostía plasticitou podávali soudobímalíŤitakové mystick6
scény,jako jest Brih otec s anděly v oblacích,užasnenad lehkfm ma. líÍskfm visionáŤstvímGriinewaldov1im.Griinewaldriv uměleckf činjest zde v tom, jak pro svou koncepci visionáŤskoudovedl na|éztadekvátní prostŤedekv,ftazov,j ve světle a vzd'uchu,v měkce a vonně namalované dálce oblačné a nadoblačné. Jest tieba vystoupiti ažk Tintorettovi, abys nalezl analogon k tomuto malíŤskémuvisionáŤství.Jako komposico bare.vná a světelná jest tento obraz vrcholem díla Griinewaldova; orchestracebarevná jest bohatší,instrumentacejasnějšínežna UkŤižování. Síla a jemnost ďržísi zd'erovnováhu, a podivuhodnéjest, jak celé toto moŤerozžihan,lchsvětel a barev jest sevŤenoa zkroceno několika hlavními akordy, }:teréje nesou jako u-krytá nehmotná kostra. LevékŤídlo:Zoěstoutin,í, Marii. Scéna:interiérgotickékaple, prochvělf světlem a barvami; zezaďu vpadá trojím oknem do ní polední slunce a halí ji v teplé t6ny; zalopena světlem vznáši se holubice. YpŤedu šero,zápas světla se stínem,clair-obscur.Světlo zaléváhlavu soumračné a ruce Mariiny, červenouoponu na tyčizavěšenou,částanděla. Souběžně s touto pŤedníoponou umístil Griinewald v pozadíoponu druhou, zlatě zelenoua dosáhl tím krásnéhoplnozvukéhoodstupřování prostoru.A do tétomístnosti,zdramatisovanéjiž hrou a zápasembarev, stínu,světla, vpadl anděl, opravdovf dramatickf anděl, jako by jej sem vichr vnesl a zavá|. Á zase: jest nutno myslit na Tintoretta, na jeho Zvěstování v Scuola di San Rocco, které jest ovšemještěpohnutějšía vášnivější jest tfž! i psychicky bohatší.Ale duševnírod obou mal퍝r Kristoao.I{a zemi v směl1ichmistrn ch f,ry71trlchustdní PravékŤídlo.. zktat'kách poraženízbrojnoši; jejich kabátce hoŤív intensir,'nížluti, zeleni, červeni,jejich kovová" zbtoj o&áži světelnédrama podnebeské. obklopen ohromnfm-ohnivfm kruhem záÍea světla nese se Kristus ne téžk,!,hmotnf člověk,ale jak)isi spirit - slavnostně k nebi; nese se i visí; jde tu zŤejměo transsubstanciacihmoty světlem: světlo pr/štíse z.těla Kristova a zaplavuje celé okolí. Roucho, které na uěm ulpělo a smfká se nyní cllouh1imbíl m měkkfm tokem za nim až do hrobu, prodlužujetento světelnf zilroj a pojí světelněvyššísféruse sférounižší. Běl rubáše láme se ve světlemodrou, r žovou a fialovou a celá tato barevná féerieotlrážíse s jeclinečnfmpathosem ocl mlěícího,temného,
nebo,od tmy, která hltá pozatlí.Ye světle našelzde Griine. ohvězclěného wa|d t,j,žstylisačníprincip jako poztlěji Rembrandt: světlo jest zde ekvivalentem mravního vítězství, duchovétranssubstanciace,drama. tickéhoboje. Tíetíarstua,která byla patrna' ot,evŤel-lise olt፠dvakráte (tak byl otevírán o svátku sv. Antonína Poustevníka, patlona chrámového). uprostŤedsv. Ántonín na tr ně, Prostiednípole vyplněno dŤevoŤezbami, po stranách sv. Augustin (vlevo) a sv. Jeronym (vpravo). Pod tímto stŤednímpolem predella: uprostŤeduěícíJežíš,po stranách clisputující Zde, kde se obírám jen Griinewaldem apoštolé_ vesměs dŤevoŤezby. malíŤem,pŤecházímmlčky tuto částjeho díla. Antoní,nem a Pav)Iem.Ántonín LevékŤícllo:Rozhoaormnz,ipousteaní,lcy piišel navštívitpoustevníkaPavla. Starci sedía hovoŤíse širckfmi drilaskav1imsvětlem letního razn!,mígestyve fantastickékrajině zat,opené večera.Drsné, odumŤelé,mechem ověšenévětvoví kreslí arabesky na západním nebi; za Pavlem v;rťrstá palma a r!ěi se dále skalní brána; pak náslectujílouky protékanépotokem a jetllovf les, kterf stoupá v pÍíkrélysépohoŤí.obraz jest komponován dualisticky: popŤedískoro propracovánojest s celou svou hmotnou karakterisací;pozadí uzavŤené jest světelná, skoro plenéristická dálava. Koloristicky nevšednějest traktováno roucho Antonínovo;jest jen jevištěmpro hru nejdelikátněj. šíchpÍechotl mod.ré,šedéa fialové. Srna, mech, listoví i stromy malovány jsou se stejnou měkkou šéavnatostí. sa.Antoní,na(mátohami, ne ženou).Totéž Pravé kŤídlo..Po|cušení, thema jako obraz kolínskf, ale šamostatněpojaté.DějištěmmístopŤed zboŤeništěm chatrče,která se temně oďrážiod jasnéhovečerníhonebe; za ní lyséskály; nalevo v oblacíchvztlušnf Brih otec. Ántonín ležípo. ražeuna zemi; na něho se sápou,po něm clupají,do něho buší'jej rvou za vlasy pÍíšerné larvy zvíÍecích potlob. Bawy hfŤí zde velmi směle, ale nenízd.etékomposicea toho učleněnív nich jako na Marii s koncertu. jícími anděly. Jeclin1i element, kterf členírytmicky tuto scénu,jest clair.obscur, do něhožjest ponoŤenocelépopŤedí. Jest sporno, kam Ťaditi ve v1ivoji Griinewaldově stuppachskou houští,objevenou na podzim r. 1907,zda mezi díla Mad,onunsrú,žouém posletlnínebo díla stŤední;mně zdá se pravděpodobnější toto. obraz jest
3 5 8 velmi špatnězachován' několikrát pŤemalována okrájen, i jest velmi
nesnadnoutvoŤitisi soud o jeho kvalitách malíŤsk;ich. Sujet jeho jest Marie v mystickémhortusconcluszs.Napravo v popiectí rrižea lilie v květinovéváze, jin!,květinov/ hrnec posazenna kamenném pažen!,napravo v pozadígotická katedrála, nalevo v pozadíměsto,nad nímlyséhory a ještěv)išezcela drobn Brih otec nebo Kristus obklopen1i drobnfmi anděly. Koloristickf stŤeďobrazu byl asi bohat1tod'ěvMariin, spl1ívající v mocnfch záhybech: po těchto záhybech nakupen5ichke světlu proudí jeho jas a pŤehoďnocujdv nové valéry žlutočerven brokát šatu, modrou pláště, fialovou poclšívky.obraz měl asi ďvojí plamen světla: jedno světlo pocházi shora vler'o _ světlo mystické a atmosférické zároveĎ -, d'ruhépr1tští 8ezprava zezaduz hlubin: světlo večerní. Hnětlémasy velikékateclrály jest užitoasi jako repoussoiru,aby se soustŤediloco nejvíc světelnéhoživolado popŤedí. obraz byl asi pln barevn1ichkontrastri a vepŤedendo tajemnéhoživota clair-obscurového _ cožm žese dnes již spíšetušit nežprokazovat. Schmitlriv dokumentov! ná|ezg zjišťuje,že Griinewald v druhém desetiletíXVI. stol. prodlel tlelšídobu v Áschaffenburce: Schmid ilokáza!, žeaschaffenbursk1ikanovníkReitzmann nebo Retzmann objednal u něho r. 1514oltáŤpro Uissigheim u Tauberbischofsheimu(dnesztracenÝ). Z této doby pocházi také asi Posleď,ní, soud dnes v Germánském museu norimberském(l,33x1,76). Vysoko v rozstouplfch nebesích zjevuje se Kristus v jemně zlatémsvětle, nohy na zeměkouli, světlétělo v temnémplášti. Nalevo Maria zcela bi|á v žIuté a modré,napravo Jan v plášti zelenoz|atém.Za Matii andělské putti tfčí masivn1i kŤíž;jné putti troubí spíšov dlouhérohy past1ďskénežv trouby soudné.(Děti jsou slabinou Griinewald'ovoua jsou jí i zde jako drobníandělíci_ tato částjest bez malíŤské velkosti.) Tato Ťíše oblačného světla zaujímáwchní dvě tŤetiny; spoďní tŤetinu plní blaženci a odsouzenci,bouf lidsk1ich aktri pojat;ich a viclěn;ich ryze malíŤsky.Napravo vítr rozdmychává světov)i požáta v žlutěčerveném žáru ďáblové zviŤecichforem oddělují jako na gotick;ich tympanonech Íetězemsvé oběti nebo bijí do nich fantastickfm kyjem. Nalevo Petr pŤijímáblažencev p6zách poněkud I . Monatshefte fiir Kunstwissenschaft I, 537.
Mezi obojímtáborem rczeyfuáse propast a zďevzniká jako konvenčních. ďábel na hranici boj o jeďnoho člověka,kterf se zachytilmeziblaženci: skvostnf anděl, ale do něho, se zatyl lawy v poťloběgrotesknía děsivé v pravdivémdrženítěla, zved.ájiž meč,aby jej oďrazil. obtaztento nepočítámpŤessvětelnou záp|avunebeskoumezi nejlepší Griinewalďy:jest malíŤskychudší,jaksi lysf a ustyctlf. Nejen s Micheljej angelem,nejen s Rubensem, ani se Signorellim není možno srovnáv určit1ich nad.ání svého ,uíi. Zď" narazil Griinewald patrně La mez směrech opravdu geniálního;nestačilsvfm formoqim fondem, sv1im repertoárempohybu i gesta na tuto dramatičnostmas a hromad.. V městskémmuseu vo x'rankfurtě nad Mohanem chovají se dvě a So,Cyriak (0,43x0,8Bm), patrnévnějšístrany grisaille, Su.VauŤ,inec a zbytky oltáŤe.Grisaille ty jsou traktovány ryze malíŤsky:temnosvitem a měkk1im, plynul1ímštětcem. desetiletíxu. stol.bude asi tŤebaumístitiPosled,ní Na konecd.ruhého soud,v Cácbách, obraz malíŤskymnohem bohatšía plnějšínežPoslední soud.norimberskf. obraz jest nám l,titkou,suietemtemnf a nejednotnf, méněcennost.Na a proto usuzuje se, ale neprávem, i na jeho m,aliŤskou pravé prili nahoŤeopakuje se motiv Krista soudce prostŤedmezi Marií a Janem z obtazu norimberského,dole vítá anděl zezaďu malovan a zachycen! v rížasněměkkém,až lyvém sklonu těla dušestoupající z hlubin k rajskébráně. Na levépťrlináilherně malovanf lotr na kŤíži, viděnf skoro z profilu, v šikmémrihlu velmi ostrém;a pod ním jinf matíŤskfzázrak, z propasti se vproiující hejtman na koni s bílfm chocholem. Y obraze jest plno utajenéhožátu a mystické vloucnosti' k nížnám chybí dnes klíě. jestpočibatina prvnímmíslěPi,etuvAschafMezi dílaposleď,niho obď,obí, fenburce, pravděpodobněfragment většíhoobrazu oplakávání Krista Marií, objednanéhou Griinewalcla Álbrechtem Braniborskfm, arcibiskupem mohučsk)ima braniborskfm, jehožznakípodoba cum licentia interpretovaná umístěnyjsou nalevo.loMrtvola Kristova ležís pokleslou 10 . Albrechta Brandenburského ryl také Diirer t. L522, kdy byt na norim. berském Ťíšskémsněmu, tehdy ještě pjcha humanistri a prostíodkovatel mezi stranou konservativnou a reformní'
hlavou bezmocně jako plynulá masa krásnéhopohnutéhoobrysu, a sice tentokrát opačnfm směrem (s hlavou na pravéstraně) nežna preďelle jinak jest mezi obojímtělem dostipodoby,i v d'etailu,na pi. isenheimské; ve zprisobu,jak jsou traktcvány rozedŤené haďroviténohy; ale Kristus aschaffenburskf jest rytmičtějšív obrysu než Kristus isenheimsk . Z matky, která asymetricky ch;ilí se v levéprili obrazu nad.s;znem,za. chovány jsou jen rižasněproduševnělé ruce a kus modléhopláště. obraz ve freiburském(v Breitsgavě)museuchovan!,,Z aloženiStaM arďa aď,N,bes a Ř,í,mě papežem L,iberi,em(1,76 x 0,83),byl hiavní obraz na oltáŤi kaple P. Marie Sněžnév Áschaffenbutce, objednanf, jak ilovodil nyní Schmiď, od' Griinewalda r. 1517. Sujetem jest známá legenda. Papežza pŤítomnostiklečícíhopatricia Jana a jeho ženy v bohatémcírkevním pruvodě zvedá právě motyku naclpacll m sněhoqim polem na Esquilinu _ klade tím zák|aď ku chrámu Sta Maria Maggiore' Proti běli sněhové a běli alby papežovystojí rcasa červeněv ornátě papežověi v rouchách pŤisluhujících mu jáhnri. Y pozadí bílí ministranti s rudfmi praporci. Perspektiva obrazu jest ryze malíŤská:v stŤednímplánu umístil velmi rafinovaně lomenoumod.rou,rud.ou,bílou a vystihnul lomem timvzdá|enost. r pŤeďnesbarevn;i jest volnf a širok ; v pozadíjsou pouhébarevné masy; obraz poěítá se značn1imodstupem _ podstatn!, znak malby opravdu moderní! Totéžplatí o Rozm,lulě sa.Erasma se sa.Mauritiem (nynív Mnichově ve Staré pinakotéce), hlavním díle poslbclní doby Griinewaldovy (I,76x2,26); dílo bylo malováno pro hlavní olt፠kolegiátního chrámu v llalle na objednávku arcibiskupa Albrechta. obraz tento v Mnichově prisobí zvláštním kouzlem a jest nebezpečn1imsousedemDiirerov1im Čtylem apoštolrim.Griinewald staví ztle pŤednás scénuuspoŤád.anou zvláštnímzprisobem:v popŤedíobě figury světcri v životnívelikosti zality světlem, které paďá shora, Erasmus v těžkémbrokátovémornátě arcibiskupském,ll Mauritius v stŤíbrnémbrnění, Erasmus v plném světle, Mauritius ve světle pluhovém; figury v pozadi jsou mnohem menší,než by měly b/t podle perspektivy lineárné, _ ale zvláštnost Griinewalďova jest právě v tom, že perspektivu lineárnou potlaěuje l1 . Drasmusjest portrétAlbrechtaBrandonburského.
a zaneďb6,,váve prospěch perspektivy barevnéa vzdušné.Za figurami 361 tlruhéhoplánu, ponoŤen1imido temnosvitu, ihned veliká zelená opona lzavirá scénu'která jest tedy - mluveno geometricky prostorně _ nehluboká,mělká; ale Griinewald směstnaldo nítakovébohatstvístavby takto ve barevné,ocllišilna ní tolik wstev světla i vzd.uchu,žeji rozšíŤil jeho znící volumen slavně prostorn1i. pro V tomto směru styl velikf vyvrcholují Erasmus a Mauritius jeho dílo. Starf a snahy pÍíznačném stiedověk/' a tedy konservativní principlz neprohloubenéhojeviště obrazovéhojest zde kolorismem, clair-obscurem a luminismem pŤe. hodnocenv činitelestylu zcela mod.erněmalíŤského! o kolorismu samémnutno Ťícitolik: jest učleněnf a odstupfiovanf tak logicky a rytmicky jako na žádlémjinémdíleGriinewaldově. obraz jest mnohem sladěnějšínežo|iá,Ťisenheimskf. Jest to tentokrát opTavdová harmonie ve zlatě, šedi a cinobru, abych užil termínu, kter;i si oblíbil Whistler. Celá barevná komposice jest uzavŤenamezi dvojí neutráInou, mezi šeďpodlahy a zeleř.opony. Nalevo svítífortissimemz|atj, brokát arcibiskupriv, podloženf trochou běli, zeleně a červeně;mitra na hlavě Erasmově a vyšit1iznak u jeho nohou jsou samy o sobě malo. vanéplameny. osvětlená tv፠arcibiskupova odrážíse čistěmalíŤskyod pozadí.StaŤecza Erasmem něžnfmi r žovfmi, šedfmi a fialov1imi tvoŤí most k druhéhlarrnífiguŤe,k mouŤenínovi, kter1ijest bouquet vzácného koŤenného akordu barevného:hnědé(na pleti), stŤíbrné (brnění),zlaté (nimbus),ěervené(kalhoty), bílé(rukavice).Co by tu mohlo bft kŤiklavé, jest utlumeno stínem,clo něhožjest vnoŤenafigura. Barbarsk)i lučištník a kopiníci za Mauritiem jsou malováni pestÍe,ale ne suše'n1ibržv su. márních nápovědích:veliká jednolitá barevná masa Mauritiova žádala si tohoto thematickéhorozved'ení.obraz jest naplněn barevn1imobsa. hem až po sám rám' ale obsah ten jest také podivuhoďněovládnut a sharmonován. obraz jest malován _ jako všeckadíla posledníhoob. dobíGriinewalďova - pTo znaěnj,odstup a jest v něm pňekonánavšecka podrobná malba nablízko, v niž véze|i Diirer i ostatní vrstevníci ně. . Jest zajímavépovšimnouti si, že ve věcech vnějškovétradice jest Griine. .l2 wald konservativní: zdo jsou stiedověkou konvencí veliké terěovité aureoly, jindo zlato na rouchácb ondělri a na rouše Magdalonině.
mečtí.Griinewald osvědčujetu vzácnou hotovost a bezpečrrost pohleclu ilálkového. Galerie v Karlsruhe chová d.věposleťlnídíla Griinewald'ova:UkŤi,žo. txiní,a Kristus kles poď,kŤ,í,žem; byla kdysi lícía rubem téžedesky na oltáŤi taubenbischofsheimském.obrazy by|y dvakrát restaurovány a ztéžajitedy soud o svfch ryze malíÍsk ch kvalitách. Tii figury, z nicb Kristus v život,nivelikosti, skládají toto UkŤižováni(l,52xl,96). KŤíž sám i Kristus na něm svfm drženímupomínajív mnohémna Krucifix isenheimskf. AJetentoKristus jest robustnější; hrudníkošjest zde zhrou. cenf a pŤecházípŤímov masu tlupu stŤedního. l\{ariadržíse klidně vnoŤenav hlubinu svéhohoŤe,Jan lomí tukama, kŤičízoufal/m vzkŤekem šílencovfm.Scenerie holé skály, osvětlení měsíčné. Celkovf barevn1i jest akord chmurnější,temnějšínežv Isenheimě:prisobítu temněmodré s bílfmi děsiv)imi hadry ko. nebe a temnéskály. Kristovo tělo ze|enavé lem bokú;Jan rrižovf, žlut1i,jasně zel'en'!;Marie jasně moďrá a hnědo. červoná.Clair-obscur vyrovnává tvrdosti. obraz myšlen na značnější odstup. (1,51x1,92).Dílo v mnohémsměru hodné Kristus klesdpoď,kŤ,í,žem pozoTu.Scénakraje pied'branou,jížse vychází z města;archizv1išeného tektura renesanění.Kristus pokleslna zem,\Irukou držímohutné,zhruba piitesanébŤevno,kterétvoŤímocnou diagonálu v pravépolovině obrazu. Kristus v modrošedém roušekoncentruje na sebe světlo. Kolem Krista několik bi}icťrv barvách chvílemipŤíkrfch,ale patrně rimyslně tak volen1ich_ Griinewald chtěltento náraz barevnf, právě jako chtěl na|evo v popŤedítvrd/ rihel nohy klečícího biŤice:bylo mu obéhotŤebak dramatičnostiričinku:šlo mu o to, podat trapnou neurvalost scény.obraz jest velmi rafinovaně skrojen: na pravéstraně dva biŤicovépodáni jsou piibližněze dvou tŤetin,nalevo z koně s jezdcem podána jen nezapomenutelná hlava kořská,zaba|ená v ěernésukno'a drobounká hlava polo. blbéhojezdce. Griinewald byl velikémalíŤské ingenium, duch, kter5i myslil v barev. nfch akordech,jako Diirer myslil v linii. Nalezl malíŤskounálad.ua malíŤskoujetlnotu obrazu, jednotu tÓnu, která podává každf pŤedmět v souvislostis jeho okolím,s jeho atmosférou'Byl malíŤv plnémsmyslu ďova, jak lozumímo mu dnes: nepodává ani geometrickou konstrukci
věcí,ani jejich plasticitu hmotnou a látkovou, n1ibržjen jejich ieo, jejich barevnf a světelnf pourch' Konvence geometrickéa plastickéredukovány jsou u něho v míru tak malou jako u žáďnéhoz jeho vrstevníkri. se těsněji k modelu Maloval prostě, co uiď,ěla jak to oiddl.NepŤib|lžova| nežprávě tolik, jak se měl jevit v jeho poclání;nezkoumalzblízkajeho látkovou sklad'bua nesnažilse tyto hmatovévněmy nebo rozumovépo. znatky pŤekládativ barvu. Diirer a jiní vrstevnícijeho toužínamalovati kažď! jednotlivf vlas, Griinowald celou masu vlas v jednotnémcelkovém dojmu širokfm štětcem.Grtinewalď maluje pro velk od,stup,pro pohleil z ďáIky, a upozornil jsem na pŤedchozíchstrán}ách, jak v jeho v1ivoji tento tyze moderníprincip mohutní a si|i až clo děl posledních. U jinfch malíiťrjeho doby rozpadá se obraz malíŤskyobyčejněv několik částí;vitlěli rriznévfseky pŤíroclynebo života za filznj,ch okolnostía te. ptve en7lostabstraktnímrozumov m pochcdemskládajíje v jak1itakf organism.Griinewald' zabírá'proti nim mnohem širšípole zorné,objímá ceJ'j,obtaz jako jeilnotu barevnou i vzduchovou. Kde jiní malíŤisnažili se vystihnouti prostor geometricky oďstupĎovanfm pozadím a tvoŤili tak vlastně dva obrazy za sebe položené, Griinewald podává obrazovou jednotu t'im, ževystihuje světlo a vzd'uch prostoru. VytwÍí,í, prostorbareuně a spěte|,ně, 3igury vrstevníkri Griinewaldovych stojí nebo sedí, pŤesněmluveno, píed,krajnou, Griinewaldovy sedíopravdu a ní, žijís nt stejnou stylovou jednotou. SoučasníTlorenéanéa Římané komponují lineárně a lineárná jest v podstatě i komposice Diirerova a Holbeinova. Griinewald komponrrje jako BenátčanépŤevážněbarevně a světelně pŤi lineárné nesy'metrii; Griinewald vyjaďŤujedistance v prostoru ryze malíŤsky. Ye vyspěl)ich dílechGriinewaldov}ichnení lokálních barev, jsou jen barevnéreflexe, vzájemnéumocřování a odmocilovánítÓnri barevn1ich; cel;i obraz jest setkán v jedinou barevnou harmonii. Ále Griinewald neníjen kolorista, Griinewald jest i malíŤsvětla a tím i temnosvitu; Griinewald vládne i tímto duchovějšíma dramatičtějším pathosem.Griinewald viclí a potlává nejprve ualéry,t. j. světelné hoclnoty barev, a sice i ve volné pŤíroctě pŤi piíkrémosvět,leníi v mdlém, laskavémsvětle večerními v uzavŤeném prostoru. Látky b1ivajíu Grii. nowaldanositelkamisvětla atmosférického a Grtinewaldumívystihnouti,
361 jak na pŤ.světlo slunečnívypíjí rudou nebo fialovou až skoro v bílou
zduchovĎujebílf cár (na krucifixu v Karlsruhe). nebo jak světlo měsíční jeho uměníperspektivy atmosférické, kterou Na tomto citu jest za|oženo jemnosti. do velké dovedl odstupřovat Světlo empirickédopailá u Grilnewalda vžďy shora, ale neprochvívá rovnoměrně prostor, netvoŤíjednotnésvětelnémoŤev obraze. Griinewald jest dramatik světla a není mu světla bez stínu a bez boje s ním. Y tomto boji bfvají některébarvy spojenkyněmisvětla, jinéstínu,a tím dostává se teprve Ťeklbych posledníhodrivodu jich existenci,posledního posvěcenípro ně. Sv1impojetímclair-obscurublížíse Grijnewald nejvíce pojímá clair-obscur d.ramaticky, Rembrandtovi, jest jeho pŤeclchridcem: jest mu rovnomocninou boje, vnitŤníhonapětí,mravního vítězství.Jím Poslednísoud a Zmrt. stylisuje piímo svéobrazy mysticko-náboženské, vfchvstání Kristovo. Griinewald pŤedešelv mnohém zŤenísvfch vrstevnílr& a tomuto zjemnělémuvidu odpovíclájako u všech opravdovjch malíŤrii nová techni,ka. Griinewald čímstarší,tím určitěji ziskává volnf, širokf pŤed. nes; osvobozujese skoro riplně od rizkostlivémalby piedmětné;na posleilních obrazech hmotnéjednotlivosti prisobíjiž častojako barevné skvrny a t6novéhodnoty. Není snadnékarakterisovati jedinou formulí styl Griinewaldrir'.Grii. do tvaru, newald vycházizpozďni gotiky, ale neristído tenesance,nslbrž kter/ jest nejblížebaroku. Nejlépedá se sledovati tento pŤerodna louchách figur Griinewaldovj,ch;z počátku tvrdě lomenézáhyby dmou se později volněji, a|e zároveú'vzrušeněji, sdílejícerytmus těla; v jejich kŤivkách jest pohnut1iživot. Není to abstraktníharmonie roucha rene. sančního,jest to barokní pathos dramatick)i. Ále nejvíce pŤesvědčuje v celkovémbarokním rázu stylu Griinewaldova v!,značnémísto, které v něm zaujimá clair.obscur jako sám živel stylotvornf. NazvalJi Sandrart Griinewald'a ,,německ1imCorreggiem..,karakterisoval jej jako duchovou inďiviďualitu zcela pochybeně.ale malíisky napověděl alespoí rodinu, do nížGriinewald ná|eži;metafysickf clair-obscurGri.inewaldriv j est ovšempravfm protinožcemsensitivněsensualistického clair.obscuru Correggiova.Tam, kde má lineárnéakcenty, ukazuje se Griinewalil také jako mistr barokní;stuppachskáMadona i Kristus nesoucíkrYíž z Karls.
ruhe jsou komponovány cliagonálně,tedy typicky barokně. Diagonála 366 obrazu z Karlsruhe upomíná piímo na spoďnídiagonálovou komposici posledníhotlíla Raffaelova, ProměněníKristova. Hmotnérekvisity Griinewaldova díla a tím i znaková Ťeějeho umění jsou leckde gotické.Grtlnewald byl v těchto věcechtradicionalista a konservativec a patrně bylo mu tŤebatohoto konservatismu jako pevné opory k jeho velikému rozletu do sférbarevnfch a světelnfch, k jeho rozletu za malíŤskfmuměním opravd.unovfm. Je-li tetly i forma sem tam u Griinewalda gotická, tluch jest duch novf, duch.malíŤstvíprohloubenéhoa plnokrevného- to jest v našempŤípaděbarokního.
3 alaoje Jan Vermeeraan DelJt: skizzajeho malíŤského
'"HÍ:' ""u*.,;1,nil .1Í:#; Jff "
Vermeer jest objeven nedávno a objeven jen odborníkrim.JeštěTro. mentin ve svfch Maitres d'autrefois neuvádíani jeho jménaa Taine ve svéPhilosophie de l'art má sice jeho jméno,ale nic víc:nespojujes ním žátlnéurěitépŤedstavy.Na konci xvIII. stoletíbyl Vermeer zapomenut až do svéhojména;na poěátku XIX. stoletíobjevíse sice jménojeho v historickfch knihách, ale jest to prázclnf zvuk. Tak citují jej Lebrun v Galerie d'espeintres flamands, hollandais et allemand's(PaŤíž1796)' tak Gault de Saint Germain v Guides des amateurs: ]ícole allemande, flamand'e,hollandaise (PaŤíž1818),- ale n'eznajiděl jeho: ta jsou pŤičítánav tédobě skoro vesměs mnohem menšímvrstevníkťrm Yermeerovfm, Pietrovi de Hooch, Gabrielovi Metsu, Mikuláši Maesovi' Čestbfti objevitelem tohoto zapadléhopokladu náležíjemnocitnémuenthusias. tovi uměleckému,pŤíteliThéodoraRousseaua a jin1ich krajináŤri mo. derníškolyfontainebleauské a horlivémujich propagátotl Thoré-Btirgeroaď,:v Les muséesde }Iolland (v PaŤíži1858u Renouarda),v Galerie d,Arenberg (Brusel 1859)a ve zvláštnímčlánkuvěnovanémYermeerovi v Gazett,edes beaux-arts r. 1866 jest hlasatelem obrozenéslávy Ver.
