,-

! " #$ ! %%%&' RoÏ Ïník ()*x x$+

#$ ,

()*x x$+

# -

.

,/

-01

Î

x

Ï

x Î

.2 0, , */

Ě 3 3/

Ŀ Î

OBDOBÍ VÁL ÍCÍCH STÁT • zahrnuje krvavé 5.- 3. století p .n.l. • neustálé spory knížat ešeny válkami • situace vy ešena vít zstvím jednoho z nich - chi Š-chuang- ti, který p ijal titul Prvního císa e a založil dynastii CHIN, podle níž má zem i jméno

OBDOBÍ VÁL ÍCÍCH STÁT

http://landsofwisdom.com/?p=728

CÍSA STVÍ 221 - 206 p .n.l. První císa a zakladatel nové dynastie CHIN -

chi Š-chuang-ti - vládl pouze

15 let, ale poda ilo se mu sjednotit íši. ZAVEDL: • jednotný systém m r, vah a platidel • zjednodušení znakového písma • sjednocení ší ky náprav voz • propojení Dlouhé zdi

PRVNÍ CÍSA • používal kruté tresty ( tvrcení, poh bívání zaživa) • byl zodpov dný za smrt tisíc lidí - p i dostavb Velké zdi a p i budování své hrobky • nechal pálit knihy • Evropané za ali nazývat Zemi st edu -

ÍNOU - podle jeho

jména chin • svým lidem byl nenávid n

http://www.crystalinks.com/chinahistory.html

DOSTAVBA VELKÉ ZDI

http://famouswonders.com/the-great-wall-of-china/

STAVBA VELKÉ

ÍNSKÉ ZDI

• byla budována na obranu p ed opakovanými nájezdy ko ovník ze severu • je jedinou lidskou stavbou z eteln viditelnou z M síce • nejprve byly stav ny její jednotlivé úseky • byla opravována a budována až do 15. století • sv j strategický význam m la až do 17. století • její délka dosahovala 6500 km a na výšku m la 9 m • ší ka zdi umož ovala projížd ní i 5 jezdc vedle sebe • sou ástí zdi byly v pravidelných intervalech rozmíst né brány a strážní v že (celkový po et - 25 000)

DOSTAVBA VELKÉ ZDI

http://traveltripjourney.blogspot.cz/2012/08/great-wall-of-china-china.html

BUDOVÁNÍ CÍSA SKÉ HROBKY • hrobka byla objevena náhodnou p i kopání studny v roce 1974 • byla za azena do seznamu sv tového d dictví UNESCO • hrobka m la být st ežena armádou z terakoty - speciální druh hlíny s použitelnými zbran mi z bronzu • ítala p es 7 000 voják , 6 000 koní, 125 voz • hrob císa e nebyl odkryt

HROBKA V XI‘AN (SIAN)

http://www.hedvabnastezka.cz/a_image/6662

SJEDNOCENÍ TVARU MINCÍ

http://www.historyhaven.com/wiki/index.php?title=The_Qin_Dynasty

http://www.yscoin.com

Za Prvního císa e se prosadil kruhový tvar mince se tvercovým st edem – tzv. BAN-LIANG

VLÁDA DYNASTIÍ CHAN A TCHANG • zahrnuje 2.století p .n.l. - 9. století n.l. • podle dynastie Chan se

í ané sami nazývají Chanové,

pro zbytek sv ta jim však z stal název podle p edchozí dynastie chin • státní ideologií je konfucionismus • období rozkv tu zem na úkor rolník • objevují se dokonce manufaktury • výnosný export po Hedvábné stezce • vynálezy: papír, kompas, st elný prach, knihtisk • filozofie: zenbuddhismus

VLÁDA DYNASTIÍ CHAN A TCHANG

http://www.bcps.org/offices/lis/models/chinahist/han.htm

HEDVÁBNÁ STEZKA

• významná obchodní spojnice mezi Asii a Evropou (p es 6500 km) • ve starov ku se rozvíjela v období císa ství ímské íše • do Evropy se dováželo nejen hedvábí, ale i ko ení, aj, porcelán, exotické ovoce, pistácie atd.

http://silkroadtoronto.wordpress.com/silk-road-maps/silk-roads/ http://oko.yin.cz/8/hedvabna-stezka/

VYNÁLEZ PAPÍRU

http://www.computersmiths.com/chineseinvention/paper.htm

• vynález papíru je p ipisován Cchai-Lunovi (105 n.l.) • papírovou kaši vyrobil má ením k ry, konopí a hadr (i hedvábí) • po rozva ení se kaše lila do forem, lisovala a sušila • vyráb ly se: deštníky, v jí e, kapesníky, papírové peníze (970 n.l.)

TRADI NÍ PAPÍROVÉ VÝROBKY

http://www.xtimeline.com/evt/view.aspx?id=97795

http://en.wikipedia.org

http://yayashoes.com/chinatr aditional/ebaystore.html

http://equator.eftours.com/currency/friday-fun-fact-3 http://traditions.cultural-china.com/en/16Traditions4951.html

papírová bankovka 10. stol.

KERAMIKA

http://arts.cultural-china.com/en/31Arts13572.html

KORMIDLO A KOMPAS

http://www.the-ship-estore.com/chinese-junk-model-large-p-220.html

• ínská džunka - plachetnice s bambusovými plachtami • o prvních je zmínka ve 3. stol. p .n.l. • na zádi m ly kormidlo s otvory • pluly na ekách i po mo i

http://www.vhinkle.com/china/inventions.htm

• í ané nazývali kompas „ukazatel jihu“ (ukazatel - lžíce - byl vyroben z magnetovce a sm oval na jih • kompas byl znám od 4. stol. p .n.l., v Evrop až koncem 12. století

ST ELNÝ PRACH

www.cctsbeijing.com

http://kaleidoscope.cultural-china.com/en/136Kaleidoscope1.html

• p edstavuje sm s složenou z ledku, síry a d ev ného uhlí • nejprve se užíval k oh ostroj m, r zné tvary zápalných šíp

pozd ji k vojenským ú el m

KNIHTISK

http://ed101.bu.edu/StudentDoc/Archives/ED101fa09/lbryfo/history.html

http://www.history-of-china.com/yuan-dynasty/three-great-invention.html

• p edch dci knihtisku byla pe etítka a razítka • tisk textu z d ev ných desek je znám ze 7. století - tzv. technika xylografie • z roku 868 pochází první ínská kniha http://kaleidoscope.cultural-china.com/en/136K4K15.html

• pozd ji byly nahrazeny deskami keramickými

BUDDHISMUS • ší ení buddhismu z Indie do íny souvisí s budováním obchodních cest a s misijní inností buddhistických mnich

Klášter v Luoyangu

• díky zájmu císa e Ming-ti z dynastie Chan o u ení Buddhy se za ínají zakládat první kláštery a po izovat p eklady posvátných text - súter

http://members.virtualtourist.com/m/tt/ab0ce/

http://en.wikipedia.org/wiki/White_Horse_Temple

ZENBUDHISMUS • slovo zen je p eloženo z ínského chan a znamená meditaci, na níž je toto u ení založeno • vzniklo v 5. století v ín po p íchodu indického Mistra Bodhidharmy a prosperovalo až do 17. století, kdy za aly vznikat nové školy • rozší ilo se v Japonsku, kde se stalo kultem samuraj • na rozdíl od buddhismu, mniši v klášterech pracují a mist i vyžadují od svých žák tv r í p ístup v u ení a ne u ení nazpam

http://www.rugusavay.com/

BOJOVÉ UM NÍ d jiny bojových um ní za aly p íchodem Bodhidarmy do ínského kláštera Shaolin, kde vyu oval zenbudhismus a gymnastické bojové um ní

http://www.romeroswingchun.com

http://www.obrhi.com/hawaii/shaolin-warriors-kung-fu/

Zdroje: Pe írka, J.: D jiny prav ku a starov ku II, SPN, Praha 1979 Volný, Z.: Toulky minulostí sv ta, 4. díl, VIA FACTI, Praha 2002 http://cs.wikipedia.org