! " #$ ! %%%&' RoÏ Ïník ()*x x$+
#$ ,
()*x x$+
# -
.
,/
Î
x
Ï
x
-01
.2 0, , */
Ě 3 3/
Ŀ !
http://one.arch.tamu.edu/news/2012/1/9/locomotive-rails-1896/
Zdokonalený parní stroj skotského vynálezce Jamese Watta byl nejprve užit p i od erpávání vody v dole a k pohonu dmychadel u vysokých pecí. Vyzkoušej si, jak funguje model parního stroje, a zobraz si popis jeho jednotlivých ástí: http://www.parnistroj.cz web.org/schema.html
http://www.ict.mic.ul.ie
www.ltscotland.org.uk
http://en.wikipedia.org
Koncem 18. století dochází ve Velké Británii k modernizaci bývalých manufaktur. Budují se nové továrny na textil. P vodní sp ádací stroje a mechanizované tkalcovské stavy na vodní pohon, které zpracovávaly tradi ní vlnu a len i nov dováženou bavlnu, jsou p evád ny na výkonn jší parní pohon. Tento pr lom ve výrob , který s sebou p ináší n kolikanásobné navýšení vyrobeného zboží za krátký as, nazýváme pr myslovou revolucí. Sp ádací stroj S. Cromptona z r. 1779 m l až 2000 v eten.
Mechanizované tkalcovské stavy obsluhovaly p evážn ženy.
http://inventors.about.com/od/indrevolution/ss/Industrial_Revo_7.htm
Podívej se, jak fungují tyto stroje: www.youtube.com – Spinning mull – Quarry Bank Mill April 2010 http://www.youtube.com/watch?v=RczuXg5nhMI&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=qNJQZ6Zu5L0&feature=related
Zavád ní strojové výroby do dalších pr myslových odv tví vede ke zvyšování t žby uhlí a železných rud. Budují se vysoké pece, kde se z železných rud taví kvalitn jší železo, vyrábí se litiny a ocel. Využívá se koks pro svou vysokou výh evnost a další chemické p ednosti p i tavení. Historická vysoká pec – Moira, Velká Británie
Arkwright Masson Mills - továrna z roku 1804, Velká Británie http://en.wikipedia.org http://www.magicaljourneys.com http://www.refrasil.cz/pouziti/metalurgie
V pr b hu 1. poloviny 19. století se Velká Británie stala nejvysp lejším pr myslovým státem na sv t . M la k tomu ideální podmínky už koncem 18. stol.: 1) vlastnila nejvíce kolonií (zdroj surovin a levné pracovní síly, mohla tam vyvážet hotové výrobky – odbytišt anglického zboží) 2) vlastnila nejpo etn jší lo stvo (levná doprava) 3) m la dostatek pracovních sil – nejen v koloniích, ale i doma, kde lidé z venkova odchází do m st za prací 4) dostatek finan ních prost edk (levná pracovní síla + rychlejší výroba + levná doprava + odbyt výrobk = zisk) 5) podnikatelé modernizují výrobu využíváním technických vynález . http://en.wikipedia.org/wiki/Industrial_Revolution http://web2.uvcs.uvic.ca/courses/lawdemo/mod02/EMPIRE.htm
Porovnej stav britských kolonií v polovin 19. století s obdobím p ed p ed 1. sv
Na grafu vidíme, kolika procenty se na sv tové výrob podílely n které státy sv ta od poloviny 18. stol. do konce 19. stol. Nár st podílu Velké Británie je po roce tovou válkou 1830 velmi výrazný.
Vyt žené uhlí a rudy bylo nutné ve velkém množství p evážet do hutí a železáren. Na to však nemohly posta ovat doposud využívané povozy. Hledal se nový zp sob p epravy zboží, a tím se stává železnice s parními lokomotivami. Mezi m sty Darlington a Stockton vedla v roce 1821 první ko ská železnice. V roce1825http://www.technikmuseum-online.de se na ní objevují první vlaky tažené parními lokomotivami.
Mezi m sty Liverpool a Manchester vedla v roce 1829 železnice, po níž se rovn ž pohybovaly vlaky tažené parní lokomotivou.
Richard Trevithick – lokomotiva 1803 (8km/h)
George Stephenson – lokomotiva „Raketa“ 1829 (16km/h)
Podívej se, jak fungují tyto lokomotivy: www.youtube.com – PENYDARREN – Rocket in Hyde Park Pt 2 http://www.punchinout.com/vapor3d/penydarren.html
http://www.youtube.com/watch?v=50a_v51IgHw&feature=related
Mapa zobrazuje pr myslová st ediska a železni ní sí v Evrop v roce 1850. http://www.wwnorton.com/college/history/worlds-together-worlds-apart3/imaps/ch15/15_03/print.htm
Británie m ní ráz krajiny – pokládají se kolejnice, budují se mosty a viadukty. Osobní p eprava z Liverpoolu do Manchesteru.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Opening_Liverpool_and_Manchester_Railway.jpg
http://real-ale-reviews.com/tag/old-peculiar/
Ribbleheadský viadukt v Yorkshiru m í 400 m a dosahuje výšky 32 m. Na jeho stavb pracovalo po 7 let 6000 muž . Dílo bylo dokon eno v roce 1876.
Viadukt na trati Londýn – Edinburgh z roku 1850.
http://www-mdp.eng.cam.ac.uk
http://cs.wikipedia.org/wiki/Isambard_Kingdom_Brunel
Maidenheadský železni ní most postavený v roce 1838 v Berkshire nad ekou Temží p edstavuje nejširší a nejplošší cihlový most na sv t
Výroba parovoz v 19. století rovn ž navazuje na pokusy ze století p edchozího. Už v roce 1769 se Francií „prohání“ rychlostí 4 km/h t íkolý parov z, jehož autorem je Nicolas Joseph Cugnot [ky o]. K zdokonalení parních automobil p isp l i eský vynálezce Josef Božek, který p edstavil ve ejnosti sv j parní v z v roce 1815 (max. rychlost 15 km/h).
http://cs.wikipedia.org
http://cs.wikipedia.org http://www.auta5p.eu/katalog/bozek/replika_01.php
http://cs.wikipedia.org http://cs.wikipedia.org Na internetových stránkách pa ížského muzea Conservatoire des Arts et Métiers: www.artsemetiers.net si projdi ukázku „Colection Videos Transports Fardier à vapeur de Nicolas Joseph Cugnot, 1770“ i animace technických vynález z 1. poloviny 19. století http://www.artsetmetiers.net/musee.php?P=191
a na www.youtube.com – „1769 Cugnot Steamer in HD“ „Fardier à vapeur“ http://www.youtube.com/watch?v=rU3E5-zIPTo
http://www.youtube.com/watch?v=KP_oQHYmdRs&feature=related
Parní zaR. G. ínají s p(1827) epravou cestujících koncem 20. let Model zautobusy londýnského(omnibusy) muzea – autorem Gurney 19. století v Londýn . Jezdily rychlostí 13 km/h. Podle tehdejších dopravnách p edpis , které cht ly zajistit bezpe nou jízdu m stem, bylo podmínkou, že p ed vozidlem musel b žet b žec s erveným praporkem.
http://www.hybrid-vehicle.org/hybrid-vehicle-first-auto.html
http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704479404575087364040934540.html
Pomocí parních válc se zkvalit uje úprava silnic, budují se mosty a tunely. Se stavbou kvalitn jších silnic je spojeno jméno skotského stavitele Johna Laudona McAdama. Došel k záv ru, že „vozovka musí být zdvižena nad okolní terén, musí být opat ena odvod ovacími p íkopy, urovnaný podklad má být pokryt“ dv ma vrstvami drceného kamene a jednou vrstvou št rku. Poslední dv vrstvy se musí uválcovat. http://www.yesteryeartoys.com/cgi-local/toycatalog.cfm?view=1312
http://www.yesteryeartoys.com/cgi-local/toycatalog.cfm?view=1312
Model parního válce -1. pol. 19. stol.
http://www.avenuedstereo.com/modern/section_week05.htm
Realismus – Gustave Courbet – Št rka i - 1849
V roce 1802 skotský inženýr William Symington postavil první parní lun s lopatkovým kolesem na zádi nazvaný Charlotte Dundas.
http://museumvictoria.com.au
http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/launch_ani_paddle_steamship.shtml
Podívej se, jak fungují lopatková kolesa: www.youtube.com – Trivapor Dampfschiff Neuchatel Dampfmaschine inkl. Schaufelrad a na níže uvedených www.bbc.co.uk p ipoj koleso k parnímu stroji http://www.youtube.com/watch?v=LdizVSOolo4 http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/launch_ani_paddle_steamship.shtml
V roce 1807 se v konstruování lodí prosadil Ameri an Robert Fulton. V Británii, kde studoval, zakoupil Watt v parní stroj pro sv j kolesový parník a po návratu do USA za al s pravidelnou paroplavbou na ece Hudson.
http://www.historycentral.com
http://www.dec.ny.gov http://en.wikipedia.org/wiki/File:Clermont_replica.jpg
Fulton v parník Clermont d íve zvaný „Severní eka“ plul z New Yorku do Albany rychlostí 8 km/h proti proudu. Vzdálenost 240 km zdolal za tehdy rekordních 32 hodin. Díky eskému vynálezci Josefu Resslovi byla pozd ji kolesa nahrazena lodním http://www.google.cz Replika Fultonova parníku Clermont (1909) šroubem.
apka F., Vykoupil L.: D jepis – novov k, Nová škola, Brno 2009
