! " #$ ! %%%&' RoÏ Ïník ()*x x$+
#$ ,
()*x x$+
# -
.
,/
Î
x
Ï
x
-01
x
.2 0, , */
Ě 3 3/
Ŀ
!"
!
Ü
Ě ! $
%
" "# & ' "(
)
*Ě Ě+
,-+ * , +- .
Ostrov Kréta leŀí ve východní oblasti Stěedozemního moěe. Podnebí je zde subtropické – vyznaÏuje se dlouhým suchým létem a krátkou deštivou zimou.
*Ě Ě+
,-+ * , +- .
Vxtšinu ostrova pokrývají hory. Nejvyšší z nich dosahují témxě 2500 m n. m. Horami se táhne nejdelší evropská soutxska Samaria (18 km). Kréta je tvoěena vápencem, proto je také protkaná Ïetnými jeskynxmi.
*Ě Ě+
,-+ * , +- .
Jiŀní poběeŀí je strmé, severní pozvolné.
*Ě Ě+
,-+ * , +- .
Zemxdxlství zde bylo a je zastoupeno hlavnx pxstováním pšenice, jeÏmene, oliv, vinné révy a dalšího ovoce a zeleniny. Uŀ ve starovxku zde rolníci chovali dobytek, ovce, kozy a prasata. Podstatnou Ïást jejich jídelníÏku tvoěily také moěské ryby.
Kİ İZLE
http://www.flickr.com
http://www.olivegrovenurseries.co.uk http://www.greatdreams.com ROHOVNÍK
/-
01 0
Starovxká krétská civilizace neboli minojská kultura vznikla a rozvíjela se od konce 3. tisíciletí. Kolem roku 2000 pě. n. l. uŀ existují mxstské civilizace s paláci jako stěedisky moci a správy. Txŀištxm vývoje se stala stěední Kréta s mxsty Knóssos, Faistos a Mallia.
/-
01 0
Podle informací doloŀených z Homérovy Odyssey existovalo na ostrovx na 90 mxst, mezi kterými nebyly nepěátelské vztahy, a proto mxsta ani nestavxla hradby. Proti útokım zvenÏí je staÏilo ochránit loÑstvo. Ve mxstech se budovaly paláce, vily i obyÏejné stavby ze sušených hlinxných cihel na kamenné podezdívce. REPLIKA STAROVÜ ÜKÉ LODÜ Ü
* 1 2
-3
0
Vnitění vybavení paláce v Knóssu, sídla mytického Minoa, mxlo vysokou technickou i umxleckou úrove{. Stěedem paláce byl obdélníkový dláŀdxný dvır, kde se odehrávaly státní ceremonie a poěádaly slavnosti spojené s býÏími hrami.
* 1 2
-3
0
Budovy byly terasovité, vxtšinou mxly dvx aŀ Ïtyěi patra. Kromx obytných místností zahrnoval palácový komplex kanceláěe, svatynx, dílny, skladištx surovin a výrobkı, koupelny i toalety vybavené kanalizací. Spleħ chodeb a schodišħ byla inspirací pro vznik báje o labyrintu krále Minoa.
Vyhledej na :
udk knossos palace
!"
* 1 2
-3
0
Zdobným architektonickým prvkem byly děevxné sloupy, které se smxrem vzhıru rozšiěovaly. NejÏastxji mxly Ïervený děík s Ïernou hlavicí, objevovaly se však i Ïerné a bílé sloupy. Další ozdobou byly i stylizované býÏí rohy.
#
Vyhledej na :
$
Knossos Palace Reconstruction Crete !!3D
* 1 2
-3
0
Z dochovaných fresek, které zdobily stxny palácı, nacházíme motivy s býky, výjevy z moěských hlubin, figury ŀen se sloŀitými úÏesy v eroticky ladxných odxvech, nechybí ani samotný vládce s korunou lilií a peěí. V trınním sále zdobí stxny bájní gryfové s ptaÏí hlavou a lvím txlem.
$
&
$
$
!%
*1
/ .
Nalezené sošky mají pomxrnx malé rozmxry – nepěesahují 25 cm. Nejznámxjší jsou býÏí hlava z leštxného kamene a hadí bohynx. NejÏastxjším uŀívaným materiálem byla slonovina, bronz a hlína.
$
$
!
4
/
V palácových sýpkách se skladovala úroda v obrovských nádobách – v tzv. „pithos“ keramice. Byly zde soustěedxny zásoby obilí, vína a oleje. Menší uŀitková keramika byla zastoupena dŀbány, amforami, mísami a tzv. krátery, v nichŀ se ěedilo víno. Zdobena byla spirálami, kěivkami, pozdxji rostlinnými a moěskými motivy.
!
*+ Vznik písma souvisí pěímo s obchodem a s hospodáěskou evidencí, nebylo urÏeno k psaní krásné literatury. Na Krétx rozlišujeme těi typy: 1) Hieroglyfické – obrázkové - ovlivnxno Egyptem 2) Lineární písmo A - slabiÏné - nerozluštxno 3) Lineární písmo B - slabiÏné – rozluštxno M. Ventrisem (rozšíěilo se na Peloponés a bylo pěizpısobeno potěebx Ěekı)
A. Evans – archeolog v Knossu, objevil i texty, které rozluštil M. Ventris
!
1/ /- 454
0
01 0 . 1
Texty s lineárním písmem B byly objeveny na poloostrovx Peloponésu a svxdÏí o obchodních kontaktech s Krétou, která výraznx ovlivnila mykénskou kulturu. Krétské zboŀí smxěovalo i na Kykladské ostrovy, na Kypr, do Egypta a do Pěední Asie. Povxst o Theseovi naznaÏuje závislost egejských vládcı na králi Kréty, který v Knossu drŀel jako rukojmí jejich syny a dcery.
!
*Ě Ě+Î Î/-.
-/ 0 /2/ /1/ 24
Nepěítelem prosperující Kréty nebyly kupodivu jiné soudobé národy, ale pěírodní katastrofy. Prvním bylo zemxtěesení, které zpısobilo znaÏné škody hlavnx ve Faistu. Obyvatelé Kréty ruiny opravili a mxsta se zaskvxla opxt ve své kráse. Z druhé katastrofy – výbuchu sopky na ostrıvku Théra – se však nevzpamatovala uŀ nikdy. Podle posledních zkoumání vxdci odhadují, ŀe výbuch svou intenzitou pěedÏil i niÏivý výbuch sopky Krakatoa v Indonésii z roku 1883 a zpısobil následnx vlnu tsunami vysokou 70 m, která dílo zkázy dokonala. Vše se mxlo odehrát v roce 1680 pě.n.l. To, co z ostrova zıstalo, se nazývá souostroví Santorini. $
$
'
'
!