Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní specifika Mali

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní specifika Mali Bakalářská práce

Autor: Anna Hudečková Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne ………… ………………… podpis studenta

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Soně Gullové, Ph.D. za její ochotu, cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce.

2

Obsah Úvod ....................................................................................................................................................... 5

1. Základní informace o Mali .................................................................................................. 7 1.1

Správní členění, státní symboly, peněžní jednotka a úřední jazyk.............................. 7

1.2

Geografie ............................................................................................................................... 8

1.2.1

Vodstvo .......................................................................................................................... 10

1.2.2

Podnebí.......................................................................................................................... 11

1.2.3

Přírodní bohatství .......................................................................................................... 12

1.3

Historie státu....................................................................................................................... 12

1.3.1

Předkoloniální období ................................................................................................... 12

1.3.2

Koloniální období........................................................................................................... 13

1.3.3

Období nezávislosti ....................................................................................................... 14

1.4

Národnostní složení, náboženství, kulturní zvyklosti .................................................. 14

1.4.1

Národy ........................................................................................................................... 14

1.4.2

Náboženství ................................................................................................................... 17

1.4.3

Zvyky a tradice ............................................................................................................... 18

1.4.4

Jazyk............................................................................................................................... 18

2. Podnikatelské prostředí Mali ......................................................................................... 20 2.1

Ekonomický vývoj............................................................................................................... 20

2.1.1

2.2

Ekonomický vývoj v letech 2008 a 2009 ........................................................................ 21

Politický a právní systém ................................................................................................. 21

2.2.1

Výkonná moc ................................................................................................................. 22

2.2.2

Zákonodárná moc .......................................................................................................... 22

2.2.3

Právní systém ................................................................................................................ 22

2.3

Produkce bavlny a problém kolísání jejích světových cen .......................................... 22

2.3.1

Problém fluktuace světových cen bavlny ...................................................................... 22

2.3.2

Specifika pěstování bavlny na Mali ............................................................................... 23

2.3.3

Fairtrade bavlna na Mali................................................................................................ 25

2.4

Těžba zlata ........................................................................................................................... 26

2.5

Mezinárodní vztahy ........................................................................................................... 26

2.5.1

Členství v organizacích .................................................................................................. 26

2.5.2

Zahraniční obchod ......................................................................................................... 28

2.5.3

Boj proti chudobě a zahraniční pomoc.......................................................................... 30 3

2.6

3

Podnikání na Mali .............................................................................................................. 31

2.6.1

Daňová soustava............................................................................................................ 31

2.6.2

Investiční příležitosti...................................................................................................... 32

Obchodní zvyklosti .............................................................................................................. 34 3.1

Oblékání ............................................................................................................................... 34

3.2

Zdravení ............................................................................................................................... 34

3.3

Oslovování ........................................................................................................................... 35

3.4

Způsob komunikace ........................................................................................................... 35

3.5

Jednání, průběh, nejčastější taktiky a formy ................................................................ 36

3.5.1

Obchodní korespondence a telefonování ..................................................................... 37

3.5.2

Vyjednávání a smlouvání ............................................................................................... 37

3.5.3

Přístup k obchodním podmínkám ................................................................................. 37

3.6

Stolování .............................................................................................................................. 37

3.7

Darování............................................................................................................................... 38

3.8

Postavení žen ...................................................................................................................... 39

3.9

Vnímání času ....................................................................................................................... 39

3.10 Pracovní týden a svátky .................................................................................................... 39

4

Vztahy České republiky a Mali, jejich perspektivy ............................................... 41

Závěr ..................................................................................................................................................... 44 Seznam příloh ..................................................................................................................................... 47 Literatura ............................................................................................................................................. 55

4

Úvod Mali, oficiálním názvem Maliská republika, vznikla v roce 1960, v loňském roce tedy oslavila 50 let od svého vzniku. Tato země mě velmi zaujala, především svojí kulturou, která se naprosto liší od kultury středoevropské. Naprosto jiný je způsob ţivota v rámci rodiny, způsob výchovy dětí, ale vůbec smýšlení celé společnosti, která není příliš dotčena západním světem. Na Mali ţije velké mnoţství etnik (cca 20), které co-existují v jednom státě, aniţ by docházelo k velkým konfliktům, jako tomu je v jiných afrických státech. Hlavním náboţenstvím ve státě je islám, souběţně s ním však obyvatelé vyznávají i jiná náboţenství, z našeho pohledu asi nejvíce zajímavý, ale poměrně komplikovaný, je animismus. Přestoţe je Mali jednou z nejchudších zemí světa, relativně se tam daří budovat stále pevnější demokracii (v porovnání se zeměmi západoafrického regionu). Obyvatelé Mali se potýkají stále s velkou bídou kaţdý den, dokonce i obyvatelé hlavního města. Klimatické podmínky neusnadňují situaci, v zemi jsou obvykle 45 stupňová vedra. Mali je agrární stát, země však v posledních letech láká stále více investorů, zejména v oblasti těţby zlata. Na Mali se postupně otevírají nové doly pro jeho těţbu. Fakt, ţe jsem měla příleţitost poznat osobně obyvatele Mali, kteří mi svoji kulturu přiblíţili, mě vedl k zájmu dozvědět se o této nám vzdálené zemi více. V českém jazyce o této zemi neexistuje téměř ţádná publikace, přestoţe Česká republika má s touto zemí dlouhodobě dobré vztahy. Obchodní výměna mezi Českou republikou a Mali není zanedbatelná, i kdyţ není mnoho českých firem, které s touto zemí obchodují přímo, většinou se obchod uskutečňuje přes francouzského prostředníka. K obchodním stykům či k navázání nových obchodních vztahů napomáhá českým firmám Smíšená obchodní komora Česká republikaSubsaharská Afrika. Cílem mé práce je zanalyzovat specifika maliské kultury, přiblíţit ekonomickou situaci, podnikatelské prostředí a investiční příleţitosti, které tato země nabízí. Pro obchod s Mali je dále důleţité vyznat se nejen v kultuře tohoto státu, ale i znát zvyklosti týkající se obchodního jednání. Moje práce je rozdělena na 4 kapitoly. První kapitola je věnována základním informacím o Mali, tedy geografii, historickému přehledu a především kultuře – tedy národnostnímu sloţení, tradicím a zvyklostem. Druhá kapitola se zabývá podnikatelským prostředím. Ve druhé kapitole charakterizuji maliský právní systém, současnou ekonomickou situaci včetně zahraničního obchodu. Dále se snaţím zachytit základní ekonomické problémy, které tvoří 5

maliskou ekonomiku (těmi je hlavně pěstování bavlny a těţba zlata). V této kapitole jsou nastíněny i investiční příleţitosti. Třetí kapitola obsahuje maliské obchodní zvyklosti a obchodní jednání. Popsány jsou hlavně ty části obchodního jednání, které se liší od toho našeho. Poslední kapitola analyzuje vztahy České republiky a Mali a případné investiční či obchodní příleţitosti pro české firmy.

6

1. Základní informace o Mali 1.1

Správní členění, státní symboly, peněžní jednotka a úřední jazyk

Maliská republika patří do zemí bývalých francouzských kolonií, tzv. AOF (L’AfriqueOccidentale française), mezi které řadíme dále Mauretánii, Senegal, Guineu, Niger, Pobřeţí slonoviny, Burkinu Faso a Benin. Mali se nachází v subsaharské západní Africe, mezi 10. a 20. stupněm severní zeměpisné šířky. Hlavním městem, jak politickým, tak administrativním, je Bamako, které leţí na jihozápadu země, na řece Niger. Město bylo zaloţeno na konci 16. století. V Bamaku je situována většina hotelů země a také jedno ze dvou mezinárodních letišť v zemi, je rovněţ nejdůleţitějším obchodním centrem země. Díky svému strategickému umístění se Bamako stává dopravním uzlem západní subsaharské Afriky. Sídlo prezidenta republiky je v Palais de Koulouba, který můţeme najít na místě, jenţ je obyvateli nazváno Vrch moci. Kromě distriktu Bamako je země dále členěna na kraje (celkový počet je 8 Kayes, Koulikoro, Sikasso, Ségou, Mopti, Tombouctou, Gao, Kidal), na okresy (cercles – celkem 49) a na obvody (communes – celkem 703).1 Obr. č. 1 – Administrativní mapa

GAO KAYES KIDAL KOULIKORO MOPTI SEGOU SIKASSO TOMBOUCTOU

Zdroj: FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Mali Administration. Dostupné z WWW: .

1

Business Info [online]. 2010 [cit. 2010-10-09]. Souhrnná teritoriální informace Mali. Dostupné z WWW: .

7

Maliská vlajka má tři stejnoměrné svislé pruhy, barvy jsou typické pro pan-africký kontinent a značí africkou jednotu – jsou jimi zelená, ţlutá (zlatá) a červená. Zelená symbolizuje zemi a její úrodnost, ţlutá mír a harmonii mezi různými etniky (někdy se barva interpretuje jako zlatá - ta symbolizuje výskyt zlata v Afrických zemích), červená pak znamená krev, která byla prolita při etnických válkách v Africe. Barvy a jejich interpretace jsou převzaty z dějin Etiopie. Další africké státy, jejichţ vlajka obsahuje stejnou trikoloru, jsou jiţ zmíněná Etiopie, dále Benin, Burkina Faso, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kamerun, Konţská republiky, Mosambik, Senegal, Togo a Zimbabwe. Dříve měla vlajka Mali v části ţlutého pruhu (uprostřed) ještě muţskou postavu. Ta byla však z vlajky odstraněna kvůli islámského náboţenství. Současnou vlajku má Maliská republika od roku 1961. Národní hymnu Hymne National Malien - Pour l'Afrique et pour toi, Mali, kterou napsal spisovatel a lékař Seydou Badian Kouyaté, má Mali od roku 1962. Hymna byla rovněţ přeloţena do jazyka bambara.2 Maliskou národní měnou je Frank CFA (zkratka CFA - Communauté financière d'Afrique). Dříve byla tato měna vázána na francouzský frank, nyní je vázána na euro pevným kurzem 100 FCFA je 0,15244 euro (1 euro = 655,957 franků CFA).1 Tato měna je národní měnou v dalších 13 afrických zemích, které jsou stejně tak jako Mali členy Západoafrické měnové unie (Union économique et monétaire africaine occidentale, zkratka UEMOA). První bankovky a mince měny FCFA byly vyrobeny v bývalém Československu.3 Úředním jazykem je francouzština. Nejrozšířenější je jazyk bambara. Tímto jazykem mluví asi 80 % maliské populace. Běţně jsou rozšířené jazyky původních etnik, které jsou státem nazývány národními jazyky. Je jich přibliţně 12 (např. bobo, bozo či dogon). Vzdělané muslimské vrstvy mluví arabsky a znají také arabské písmo.1

1.2

Geografie

Mali je přibliţně dvakrát větší neţ Francie, je největší ze zemí západní Afriky, 17. největší zemí celého kontinentu a asi 24. největší zemí světa (viz obr. č. 1 a č. 2).4 Skutečnost, ţe jde o stát tak rozlehlý, vysvětluje z části nesourodost, se kterou se na Mali můţeme setkat. Maliská republika nemá přístup k moři, sousedí se sedmi státy: na severozápadě s Alţírskem (hranice 2

Maps of World [online]. 2009 [cit. 2011-02-20+. Mali Clothing. Dostupné z WWW: . 3

Monnaies du Monde [online]. 2010 [cit. 2010-11-28+. Mali. Dostupné z WWW: . 4

Nation Master : Mali [online]. 2005 [cit. 2010-10-22+. Dostupné z WWW: .

8

o délce 1 376 km), na východě s Nigerem (821 km dlouhá hranice), na jihovýchodě s Burkinou Faso (1 000 km dlouhá hranice), na jihu s Pobřeţím slonoviny (532 km dlouhá hranice), na jihozápadě s Guineou (858 km dlouhá hranice), na západě se Senegalem (419 km dlouhá hranice) a na severozápadě s Mauretánií (se kterou má nejdelší hranici o délce 2 237 km). Hranice státu nejsou přirozené (jako u většiny Afrických zemí), byly vytvořeny v době kolonialismu, kdy si západní země rozdělily mezi sebe africká území bez ohledu na historické, geografické, ekonomické a etnické souvislosti.5 Asi 90 % povrchu státu je pokryto rozlehlými pláněmi a plošinami. Zhruba polovinu rozlohy státu (celková rozloha činí 1 248 574 km2) pokrývá poušť Sahara, jeţ se nachází na severu.6 Z tohoto důvodu se většina ekonomické a zemědělské činnosti soustřeďuje do severozápadní části země, kde se nachází i hlavní město republiky Bamako.

Obr. č. 2 – Umístění AOF v rámci Afriky

Obr. č. 3 – Mapa Mali

Zdroj: Google (France), Les colonies françaises d'Afrique

Zdroj: Google France, Lexikologos Mali

Jih je pokryt převáţně savanou. Celkově je povrch spíše rovinatý, na severovýchodě pak kopcovitý. Na jihozápadě se rozprostírá plošina Manding končící na západě útesy Tambaoura. Na severu a na severozápadě je terén tvořen pláněmi a níţinami, kterými protéká 5

DECRAENE, Phillipe. Le Mali. Paříž : Presses Universitaires de France, 1980. 5 s.

6

Business Info [online]. 2010 [cit. 2010-10-09+. Souhrnná teritoriální informace Mali. Dostupné z WWW: .

9

řeka Niger. Na severu můţeme najít území, jenţ pokrývá přírodní štěrk, kamení a písečné duny. Na východě se nachází pahorky Bandiangara, které dále přechází v plošinu Dogon. Ta pokrývá území regionu Macina aţ po horu Hombori (viz dále). Na jihu jsou savany a pásy lesů. Nejvyšším bodem je Hombori Tondo (1 155 m. n. m.), stolovitá hora, jejíţ název by se dal přeloţit jako Hora Dnešek je dobrý. Nachází se v pohoří Gandamia. Hora je významným archeologickým nalezištěm se známkami osídlení starými kolem 2000 let a její vrchol je pro maliské obyvatele posvátným místem. Nejniţší bod je řeka Senegal (23 m. n. m.).7 1.2.1 Vodstvo

Územím Mali protékají pouze čtyři velké řeky, proto zemi po většinu roku suţuje sucho. Nevysychající vodní toky můţeme najít pouze na jihu a ve střední části země. Na severu jsou zachovalá údolí jiţ vyschlých řek (např. Tilemsi), která dokládají, ţe Sahara byla dříve regionem relativně bohatým na vodu. Jiţ zmiňované řeky jsou: Niger, Senegal, dále Bafin a Bakaye.8 Řeka Niger (dlouhá celkem 4 200 km, z toho 1700 km na území Mali9, protéká dále Guineou, Nigerem a Nigérií) je velmi důleţitým zdrojem závlahy pro zemědělství, zdrojem pro rybolov a také významnou dopravní tepnou pro domorodou populaci, která ţije při jeho březích. Delta Nigeru, která je sloţená z naplavené země se rozkládá na desítkách kilometrů čtverečních, je důleţitou zónou pro zemědělství, někdy je dokonce nazývána „nigerská Mezopotámie“.2 Domorodci nazývají řeku Niger Djoliba, coţ v jazyce Malinké (viz níţe) znamená Krvavá řeka. Od srpna do listopadu dosahuje voda v řece nejvyšší úrovně. Řeka Senegal je dlouhá 1086 km, z toho 800 km protéká územím Mali, dále protéká státy Mauretánie, Senegal.10 Údolí řeky Senegal není v mnoha svých částech obyvatelné, protoţe se v těchto místech (Senegal protéká tropickým pásem) vyskytuje moucha tse-tse, ale také muchnička, přenašeč nemoci říční slepota (tuto nemoc způsobuje bakterie, která má za následek oční zánět, který často vede právě aţ k oslepnutí). Kvůli této nemoci opustilo mnoho zemědělců úrodné oblasti a dalo přednost raději těm méně výhodným z hlediska klimatu a zemědělství.

7

CIA - The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20+. Mali. Dostupné z WWW: . 8

Utah Education Network [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Rivers in Mali. Dostupné z WWW: . 9

Présidence de la République du Mali [online]. 2009 [cit. 2010-11-20+. Géographie du Mali. Dostupné z WWW: . 10

Geographia [online]. 2005 [cit. 2010-11-20]. Adventure in Mali. Dostupné z WWW: .

10

1.2.2 Podnebí

Maliské podnebí se skládá ze tří klimatických pásů – poušť, polopoušť (Sahel) a tropický pás (súdánský), (viz obrázek č. 3). V pásu pouště roste vegetace pouze po období dešťů, na rozdíl od např. Alţírska, na Mali nenajdeme oázu v pravém slova smyslu. Sever Sahelu tvoří step, kde rostou převáţně akácie, na nichţ se pasou velbloudi, hovězí dobytek, ovce a kozy nomádů (Touaregů a Maurů). Jih Sahelu je pokryt zelení a palmami. Zde ţijí zemědělci, jenţ obývají úrodná údolí, která pravidelně zaplavuje řeka Niger, a nomádi, přicházející do této oblasti v období dešťů, aby zde napojili svá chovní zvířata. Zóna súdánská je nejrozlehlejší, pokrývá asi polovinu povrchu země. Je to nejbohatší část země s nejhustším osídlení. Rostou zde baobaby, africký druh ořešáku karité, strom kapok, strom néré. Směrem na jih přibývá zeleně, u hranic s Guianou a s Pobřeţím slonoviny se vyskytuje tzv. galeriový les, coţ je druh tropického stále zeleného lesa, vázáný na vysokou hladinu spodní vody. Celkově je podnebí subtropické aţ aridní (suché), charakterizované třemi obdobími. První je období sucha, horké a suché, které trvá od března do června. Následuje období dešťů (podzim či období mírných teplot), spadající do období od června do září. Díky počtu spadlých sráţek se země zavlaţuje. Poté přichází období mezisezony či zimní období (studené a suché), které pokračuje do února a je charakteristické suchým větrem ze Sahary, který se jmenuje Obr. č. 4 – Klimatická mapa

Zdroj: 3. VOYAGESPHOTOSMANU [online]. 2008 [cit. 201011-20]. Climat du Mali. Dostupné z WWW: .

11

Harmattan. Co se týče teplot, rozpětí je mezi 24°C (v lednu) a 35°C (v květnu), čím více postupujeme na sever, tím průměrné teploty rostou. V období od března do května dosahují teploty v kraji Tombouctou aţ 50 °C. V noci se teploty pohybují v celé zemi průměrně od 15 do 25 °C. Turistická sezona je od listopadu do února.11 V deltě řeky Niger je klima ovlivněno povodněmi a je mírnější. Údolí řeky Niger je baţinaté díky početným ramenům Nigeru. Průměrné roční sráţky jsou na jihu kolem 1 120 mm a na území, které pokrývá Sahara pouze 130 mm. Co se týče přírodních nebezpečí, země je často suţována velkými vedry a stále se opakujícími obdobími velkého sucha, při nichţ jsou časté písečné bouře způsobené silným větrem. Ty znepříjemňují ţivot především obyvatelům ţijících na severu (nomádům). Méně časté jsou pak povodně způsobené řekou Niger. Rozvodnění, které následuje po období dešťů, a zavlaţení terénu je naopak vítáno zemědělci. Přestoţe v zemi nepřevládá průmyslová výroba, ale zemědělství, Mali je také postiţeno některými globálními ekologickými problémy. Těmi jsou například postupující desertifikace, půdní eroze, dále odlesňování, nedostatek pitné vody a pytlačení. 1.2.3 Přírodní bohatství

Mali oplývá mnoha přírodními zdroji, které nebyly dosud plně vyuţity. Najdeme zde zásoby zlata, fosfátů, kaolinu, soli, vápence, uranu, sádrovce nebo ţuly. Z těchto surovin se těţí především zlato, to se stává stále důleţitější exportní surovinou (viz kapitola věnovaná těţbě zlata). Ze surovin, jejichţ zásoby se v zemi sice nachází, ale ještě nejsou plně vyuţity, je to bauxit, ţelezná ruda, manganové rudy, cín a měď.3 Faktem je, ţe Mali nevlastní takové bohaté přírodní zdroje jako jeho sousední státy.

1.3

Historie státu

1.3.1

Předkoloniální období

Území dnešního Mali bylo osídleno jiţ ve starověku. Na celém území státu je moţné najít stopy po přítomnosti starověké civilizace (např. opracované či hlazené kameny). Pouţívání toto nářadí se v tomto regionu pouţívalo mnohem dříve neţ na území Evropy, nicméně do středověku zůstal tento region nepovšimnut okolním světem.12 1.3.1.1

Ghanské císařství

Od 2. do 11. století vévodilo černé Africe Ghanské císařství (jinak také nazýváno Země zlata, v některé literatuře označováno jako království), pokrývající jih dnešní Mauretánie, západní 11

GLOAGUEN, Phillipe. Afrique Noire : le Guide du Routard. France : Hachette Livre, 2000. 480 s. ISBN 2.01.243238.7. 12

DECRAENE, Phillipe. Le Mali. Paříž : Presses Universitaires de France, 1980. 127 s.

12

Senegal a severozápad Mali. Ekonomii tohoto císařství tvořilo zemědělství, chov a transsaharský obchod s národy na severu Afriky, které dováţely zlato, sůl a otroky. V 10. století bylo Ghanské císařství na vrcholu prosperity. V 11. století bylo však císařství rozvráceno a dobyto Almorávidy (Berbery), muslimským národem, jenţ na toto území přinesl islám. Islamizace Sahelu a súdánské savany probíhala od 11. do 16. století. Hlavním městem Ghanského císařství bylo Koumbi-Saleh (na jihovýchodě dnešní Mauretánie), jehoţ zbytky byly objeveny v roce 1914.13 1.3.1.2

Císařství Mali

Asi nejvýznamnější období Mali – Maliské císařství se datuje od 13. do 15. století. Toto období je spjato s panovníkem jménem Sun Dyata Keïta. Ten údajně podle legendy vyvrátil z kořenů silný baobab, jeho síla měla pocházet ze zlata. Panovník sjednotil říši (skládala se z dnešního Senegalu, Gambie, Guiney, Mauretánie, Mali a Nigeru). Panovník upevnil celou říši a v období jeho vlády bylo císařství Mali na vrcholu, kvetl obchod, těţba zlata a rozvíjelo se pěstování nových plodin, především bavlny. Jako prvnímu panovníkovi se mu podařilo organizovat politicky i administrativně sjednocené národy díky tomu, ţe zavedl solidní vojenskou organizaci. Generálové byli ustanoveni jako guvernéři jednotlivých dobytých provincií. Keïta byl obyvateli nazýván „Mansa“, coţ v překladu znamená „Král králů“. Hlavní město se v té době nacházelo v Niani, dnes malé vesnici na hranicích Mali a Guiney. Za panovníka jménem Kango Moussa prosperita celé říše pokračovala, na území císařství se údajně těţily dvě třetiny zlata celého tehdejšího světa. Císařství Mali nakonec zaniklo, část území obsadila Songhajská říše, jih země byl suţován nájezdy Mossů, na sever říše útočili Tuaregové. Songhajská říše se datuje do 15. – 16. století. Říše vzkvétala, byla rozšířena o území dnešního Čadu. Timbuktu, obchodní a náboţenské centrum, bylo zároveň i centrum intelektuálů, obchodní i náboţenské. Říše zanikla pod nájezdy Maročanů. Do období kolonizace se na území Mali vystřídalo několik království. 1.3.2

Koloniální období

Ve druhé polovině 19. století začali Francouzi pronikat na území Afriky. Podmanili si i území dnešního Mali, kde vytvořili kolonii Súdán. Místní národy se snaţily francouzské okupaci vzdorovat, ale po sedmileté válce byli nakonec poraţeni. Mali se pak stalo součástí skupiny francouzských kolonií AOF (viz Obr. č. 1). V době kolonizace se začala budovat 13

GLOAGUEN, Phillipe. Afrique Noire : le Guide du Routard. France : Hachette Livre, 2000. 480 s. ISBN 2.01.243238.7.

13

infrastruktura a komunikační cesty, jako první se začala stavět ţeleznice vedoucí z Bamaka do Dakaru (dnes hlavní město Senegalu). Francouzská vláda se rovněţ snaţila o zlepšení sociální sféry, v Bamaku postavila školní zařízení. V době velké hospodářské krize čerpal Súdán finanční pomoc od Francie.14 Po druhé světové válce dostala kolonie Súdán (v té době Súdánská republika) od francouzské vlády úplnou autonomii. V roce 1959 se k Súdánské republice přidal ještě Senegal a vytvořila se tak federace. Datum 22. září 1960 je spojené s vytvořením samostatné Maliské republiky (uţ bez území Senegalu), která přestala být součástí Francouzského společenství.15 V roce 2010 tedy Mali, ale i další africké státy, oslavily 50 let od svého vzniku. 1.3.3

Období nezávislosti

Do čela nově vzniklého státu se postavil charismatický Modibo Keita, který byl zvolen demokratickými volbami. Od jeho vlády však nebyla cesta k demokracii na Mali jednoduchá. V letech 1970 – 1974 postihla zemi navíc velká sucha, 100 000 lidí zemřelo hladem, z nejvíce postiţených regionů navíc uprchlo dalších asi 100 000 obyvatel, kteří se usadili ve 30 táborech poblíţ Gao. Mali tehdy čerpalo pomoc od Spojených států a od Evropského hospodářského společenství.16 Aţ na konflikty s kmenem Tuaregů (jednalo se o revolty v 60. a 70. letech, dodnes je situace napjatá) však Mali nezaţilo ţádnou etnickou válku, na rozdíl od jiných zemí Afriky, které získaly samostatnost. V roce 1991 propukly v zemi vládní nepokoje, demonstraci za demokracii ziniciovali studenti, ke skupině se přidali i vládní pracovníci. V roce 1992 byla referendem přijata nová ústava, byl povolen multipartismus a byl zvolen Alpha Oumar Konaré jako prezident v pořadí jiţ třetí republiky. V roce 2002 byl demokraticky zvolen prezident, bývalý generál Amadou Toumani Touré, znovuzvolení se dočkal v roce 2007. V africkém měřítku je dnes země povaţována za demokratickou.17

1.4

Národnostní složení, náboženství, kulturní zvyklosti

1.4.1

Národy

Populace na Mali čítá cca 13,8 milionů obyvatel (v roce 1980 to bylo cca 6 milionů), cca 50 % populace tvoří obyvatelé od 15 do 64 let, nad 65 let je pouze 3 % z celé populace. Na 14

DECRAENE, Phillipe. Le Mali. Paříž : Presses Universitaires de France, 1980. 127 s.

15

Background Note: Mali [online]. 20-09-2010 [cit. 2011-01-16+. U.S. Department of State. Dostupné z WWW: . 16

DECRAENE, Phillipe. Le Mali. Paříž : Presses Universitaires de France, 1980. 127 s.

17 Background Note: Mali [online]. 20-09-2010 [cit. 2011-01-16+. U.S. Department of State. Dostupné z WWW: .

14

jednu ţenu připadá asi 6,54 dětí, míra porodnosti je hodně vysoká (třetí nejvyšší na světě), dětská porodnost je na naproti tomu také velmi vysoká, 4. nejvyšší ze všech zemí světa. Průměrná délka ţivota je u muţů 50,56 let, u ţen téměř 53 let. Míra gramotnosti je pouze 46,4 %. Drtivá většina obyvatel (70 %) ţije na venkově, největší hustota osídlení je v deltě řeky Niger.18 Na Mali je velké mnoţství národností. Můţeme je rozdělit na 2 skupiny: bílí obyvatelé, především Maurové, Tuaregové a Fulbové (jinak také Peuhl); národy patřící k černé rase (většina maliské populace) tvoří velkou skupinu Mandinků (např. lid Bambara, Malinké, Soninké, Dogoni, Bozo) a dále Songhajové, Bobo a mnoho dalších. Tuaregové (5 % populace), ţijící na severu země (kraj Tambuktu a Gao) v poušti, jsou kočovní pastevci a obchodníci. Chovají velbloudy, kozy a osly, částečně se věnují i zemědělství. Jejich náboţenstvím je umírněný islám, který ještě kombinují s prvky přírodního náboţenství. Z velké většiny jsou monogamní, ţena má významné postavení (jedná se o matriarchální společnost) a nemusí si zahalovat tvář. Rodinný ţivot se soustřeďuje kolem stanu, který do manţelství přináší ţena, nikoli muţ. To je i důvod, proč si muţi ţen váţí. Rozvod ve společnosti je moţný, a tak muţ ţije stále pod hrozbou, ţe si ţena obydlí sbalí a odejde. Kmen se postupně sţívá s demokratickými principy a jeho kastovní systém pomalu zaniká. Tuaregové jsou vysocí a štíhlí, oblečení do plášťů zvaných „bubu“, na hlavě jim nesmí chybět omotaný šál, barvy šálu jsou různé podle příleţitosti. Slouţí nejen jako ochrana před větrem a pískem, ale i jako vyjádření úcty ke druhému. Kmen hovoří jazykem Tamašek. Dnes si někteří Tuaregové snaţí drsný způsob ţivota v poušti ulehčit, usazují se kolem vesnic a malých měst a k ţivobytí si přilepšují jako turističtí průvodci.19 Významná je kultura Dogonů (jen asi 4 % populace), která ţije na severu země (útes Bandiagara), u hranic s Burkinou Faso a Pobřeţím Slonoviny. Území se nazývá Le Pays Dogon (Země Dogonů). Kmen zde ţije v domech z písku, které zapadají do celkového rázu krajiny. Lid Dogon se téměř vţdy uzavíral a stále uzavírá před světem. Z tohoto důvodu si uchoval většinu svých tradic, především svojí specifickou a velmi rozvinutou nauku o vzniku světa (kosmogonii), hluboké znalosti astronomie či sloţité náboţenství vycházející z 18

CIA - The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20+. Mali. Dostupné z WWW: . 19

Lidé a země [online]. 2010-08-11 [cit. 2011-01-29+. Kam vedou cesty Tuaregů. Dostupné z WWW: .

15

animismu, které se dodnes nepodařilo úplně popsat. Obsahem jsou různé mýty o stvoření světa, stvořitel vesmíru se nazývá Amma. Malé procento dogonské populace je jiţ islámského vyznání, kmen se však islamizaci důsledně brání. Sloţitý je rovněţ kastovní systém.20 Nám vzdálený je i rodinný ţivot Dogonů. Dva měsíce před svatbou chodí budoucí ţenich navštěvovat dívku, kterou si vybral za svou manţelku. Dívka i po svatbě stále čas od času zůstává u svých rodičů. První dítě je vychováváno svými prarodiči z matčiny strany. Ti ho dostávají do své péče jako kompenzaci za svou dceru. Další potomci páru jsou jiţ vychováváni svými rodiči. Po narození třetího dítěte si můţe muţ vybrat druhou manţelku. Dogoni neumějí psát, všechny jejich tradice jsou šířeny ústně, po určitých zasvěcovacích rituálech. Zasvěcení mají svůj vlastní jazyk, který se učí od kněţích.21 Nejpočetnější skupinou obyvatel na Mali je kmen Bambara (tvoří asi 33 % populace), který má i svůj jazyk stejného názvu. Po francouzštině je druhým nejrozšířenějším jazykem v zemi, jímţ se mluví hlavně v obchodním styku. Členové kmene Bambara ţijí hlavně ve středu údolí řeky Niger a většina kmene jsou farmáři a zemědělci. Ţiví se ovšem i jako lovci. Tíţivým problémem jsou sucha stěţující farmářům obţivu. Na polích pracují nejen muţi, ale i ţeny. Děti většinou hlídají dobytek na pastvách. Kmen Bambara ţije ve vesnicích, které jsou tvořeny několika rodinnými jednotkami. Většinou jde ale pouze o rozšířenou rodinu, takţe všichni ve vesnici jsou příbuzní. Domy jsou proto velké, větší neţ je charakteristické pro ostatní kmeny. Někdy v jednom obydlí ţije i více neţ 60 lidí. Ti spolu pak pracují na polích kaţdý den kromě pondělí, coţ je den odpočinku, věnovaný tradicím. Všichni dospělí vstupují do manţelství. Svatba je drahá záleţitost pokládaná za jakousi investici, jejímţ účelem je mít děti a rozšířit tak rodinu. Děti jsou pokládány za pracovní sílu pomáhající rodině, přičemţ většina ţen má osm dětí. Náboţenstvím je islám, přesto mnoho vesnic není islamizováno a uctíváni jsou předkové, jejichţ duše vstoupila do těla zvířat či rostlin. V islamizovaných vesnicích byly postaveny školy, neislámské vesnice jsou většinou negramotné.22

20

KLICPEROVÁ, Lenka . Lidé a země [online]. 2009-06-24 [cit. 2011-01-29+. Dogoni, lidé nelidé. Dostupné z WWW: . 21

GLOAGUEN, Phillipe. Afrique Noire : le Guide du Routard. France : Hachette Livre, 2000. 480 s. ISBN 2.01.243238.7. 22

The Africa Guide [online]. 1996, 2011 [cit. 2011-01-29]. TRIBES & PEOPLE GROUPS THE BAMBARA. Dostupné z WWW: .

16

Další skupinou obyvatel, kteří ţijí tradičním způsobem ţivota, jsou jiţ výše jmenovaní Fulbové (tvoří asi 10 % populace). Tito nomádští pastýři a obchodníci jsou největší nomádskou národností na světě. Jejich původ je nejasný. Předpokládá se, ţe jsou severoafrického či arabského původu. Tento kmen byl prvním z kmenů západní Afriky, který přijal islám za své náboţenství. Všeobecně jsou Fulbové pyšní lidé, a to zejména na své tradice. V minulosti měli tendenci vládnout ostatním národům. Díky tomu, ţe se ţiví jako obchodníci, vybudovali v západní Africe mnoho obchodních cest. Velmi si váţí dobytka, který chovají. Počet krav, které jednotlivec vlastní, vyjadřuje jeho bohatství. Fulbové chovají respekt ke kráse, ta je u nich povaţována za velmi důleţitou. Jedním ze znaků krásy je pro ně tetování, často po celém těle. Ţeny si henou dokonce začerňují rty. Fulbové u sebe často nosí zbraně, aby tak potvrdily svoji udatnost a odvahu. Ve společnosti se udrţuje přísný kastovní systém skládající se ze čtyř vrstev: aristokracie, obchodníci, kováři a potomci otroků bohatých Fulbů.23 1.4.2

Náboženství

90 % obyvatel je muslimského vyznání24. Muslimové jsou především v regionech Gao, Tambuktu, Mopti a v hlavním městě. Existují zde souběţně dvě větve islámu – Qadriya (Tuaregové, Fulbové) a Tidjania (západ země). Regiony Tambuktu a Djenné jsou povaţovány jiţ od středověku za významná centra islámu. V době císařství Mali však byla většina populace ještě animistického vyznání. Dnes se zbylé kmeny vyznávající animismus snaţí odporovat islamizaci, přesto se počet stoupenců islámu stále zvyšuje. V hlavním městě Bamaku je i křesťanská menšina, existují zde katolické školy, které jsou součástí veřejného školství. Protestanti zde své školy nemají, Bible (přeloţená do jazyka Bambara a do jazyka kmene Dogon) je šířena hlavně díky protestantským misionářům.25 Animisté věří v existenci určité ţivotní síly, která se nachází v přírodních bytostech, nezáleţí na tom, zda je to člověk, zvíře, rostlina, strom či dokonce řeka. Animistické rituály hledají pochopení této ţivotní síly, jeţ obývá celý vesmír. Ačkoli existuje jeden všemohoucí bůh, animisté jej často vidí v sekundárních podobách, například v přírodních silách či ve svých předcích, které uctívají. Z tohoto důvodu katastrofy jako nemoci, sucho či hlad jsou 23

FULANI [online]. 1996 - 2011 [cit. 2011-02-05]. TRIBES & PEOPLE GROUPS. Dostupné z WWW: . 24

CIA - The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Mali. Dostupné z WWW: . 25

DECRAENE, Phillipe. Le Mali. Paříž : Presses Universitaires de France, 1980. 127 s.

17

následkem váţného pochybení.26 Animismus u Dogonů se liší tím, ţe bůh stvořitel byl nejdříve Slovo, poté se vtělil do čtyř základních elementů, které tvoří svět – země, vzduch, voda, ţivot.27 1.4.3

Zvyky a tradice

Zvláštní tradici na Mali je „tontina“. Tontina je jakýsi druh pokladnice, kterou sdílejí přátelé a sousedé. Členové jedné pokladnice dávají dohromady určitou sumu peněz. Na konci kaţdého měsíce dostane celou pokladnici ten, na něhoţ došla řada. Tyto peníze jsou nejčastěji pouţity na zaloţení podniku. Nepodepisuje se ţádný papír či smlouva, všichni si vzájemně důvěřují, jde vlastně vţdy o jednu rodinu v rámci jedné vesnice či čtvrti. Pro obyvatele Mali neznamená tento zvyk pouze povinnost spořit. Je to příleţitost ke vzájemnému setkání, kdy si všichni vzájemně pomáhají. Pokladnice slouţí rovněţ k výstavbě škol či plní funkci sociálního zabezpečení (v případě nehody nebo nemoci). Pokud jsou nemocní v nemocnici, jejich rodina jim stále zůstává nablízku, připravuje jim jídlo. Důleţitá je právě pomoc, kterou si poskytují členové rodiny. Proto Afričané nemohou pochopit Evropany, kteří své rodiče odkládají do hospiců či domovů pro důchodce. Většinou je přijetí vesničany povaţováno za velmi přívětivé. Místní obyvatelé si velmi cení kolových ořechů. Na Mali se totiţ dováţejí z Pobřeţí slonoviny, a proto jsou velmi drahé. Cizinec se zavděčí maliským obyvatelům tak, ţe pár kolových ořechů přinese. Vůdce vesnice pak cizince rád provede.28 1.4.4

Jazyk

Úředním jazykem na Mali je francouzština. Francouzsky je moţné domluvit se bez větších problémů hlavně v hlavním městě. Jinak je země národnostně, i jazykově velmi pestrá. Některé zdroje uvádí, ţe v zemi existuje 50 – 60 různých jazyků. 13 původních jazyků má právní statut národní jazyk. Těmi jsou například jazyk Bambara (tím mluví cca 80 % populace), Bomu, Bozo, Dogon, Soninké, atd. Pro představu – jazykem Bambara mluví asi

26

Routard [online]. 2011 [cit. 2011-01-30+. Traditions Mali. Dostupné z WWW: . 27

SALMON, Pierre. L'Afruque Noire. Brusel : Les Ateliers d'Art Graphique Meddens, 1976. 220 s. ISBN 87013007-4. 28

Routard [online]. 2011 [cit. 2011-01-30+. Traditions Mali. Dostupné z WWW: .

18

2 700 000 obyvatel, francouzsky asi 9 000 obyvatel, zatímco jazykem Zarmaci se mluví pouze ve dvou vesnicích.29

29

Mali Travel Diaries [online]. 2009 [cit. 2011-02-05+. Languages and dialects of Mali. Dostupné z WWW: .

19

2. Podnikatelské prostředí Mali 2.1

Ekonomický vývoj

Mali patří k nejchudším zemím světa, asi polovina obyvatel státu (celkem 14,517 milionů) ţije pod hranicí chudoby. Index lidského rozvoje země sice stále roste, avšak v roce 2009 činila hodnota Human Development Index (HDI) 0,371, coţ řadí zemi na 178. místo ze 182 zemí světa. Chudší je například Sierra Leone či Niger.30 Přesto je země povaţována za politicky a ekonomicky stabilní, v regionálním kontextu demokratickou zemi, především díky tomu, ţe se nemusí potýkat s etnickými či náboţenskými válkami. Maliskou ekonomiku stále ještě z většiny tvoří zemědělství, které zaměstnává asi 80 % obyvatel a podílí se cca 40 % na tvorbě HDP (podrobnější informace viz graf č. 3), i přesto ţe orná půda zabírá pouze 20 % rozlohy státu. „Maliské zemědělství lze rozdělit na 3 sektory – rostlinnou výrobu (53 %), živočišnou výrobu (31 %) a rybolov a lesní hospodářství (16 %).“31Z rostlinné výroby je nejdůleţitější pěstování bavlny, významné je také pěstování manga, jenţ se vyváţí do zemí Evropské unie. V ţivočišné výrobě stále ještě převládá kočovný způsob chovu. Ačkoli je Mali stát, který nemá přístup k moři, důleţitý je rybolov sladkovodních ryb, a to díky řece Niger. Přestoţe zemědělská výroba tvoří velký podíl HDP, nestačí pokrýt potřeby obyvatel a země musí potraviny dováţet. Mali rovněţ vyuţívá humanitární pomoc. Co se týče sekundárního sektoru, kromě potravinářského průmyslu je významné především zpracování bavlny (textilní výroba a výroba oleje z jader bavlny) a těţba zlata. Továrny, kde dochází ke zpracování, mají své kořeny jiţ v dobách kolonialismu, avšak od roku 2000 dochází k jejich postupné privatizaci.32 Mezi hlavní problémy ekonomiky patří slabá diversifikace produkce (dominantní je stále ještě primární sektor). To má za následek, ţe je ekonomika Mali velmi citlivá jak na přírodní a klimatické podmínky (počet sráţek, sucha), tak na výkyvy cen zlata a bavlny. Ekonomika by se rovněţ měla postupně zbavit stále trvající závislosti na humanitární pomoci.

30

Human Development Report 2009 : Mali - The Human Development Index [online].

31

Business Info : Souhrnná teritoriální informace Mali *online+. 27.07.2010 *cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: <services.czechtrade.cz/pdf/sti/mali-2010-07-27.pdf>. 32

African Economic Outlook [online]. 2010 [cit. 2010-10-09+. Mali. Dostupné z WWW: .

20

2.1.1 Ekonomický vývoj v letech 2008 a 2009

V zemi se daří sniţovat inflaci a HDP sice velmi pomalu, ale trvale roste. Růst HDP v roce 2008 byl asi o 5,2 %, inflace byla 3 %32. V porovnání s Českou republikou: růst HDP v roce 2008 byl asi o 2,5 %33 a průměrná míra inflace byla asi 6,3 %34. Zvyšuje se také podíl průmyslu a sluţeb, proto se situace Mali velmi zvolna, ale vytrvale zlepšuje. Přesto není růst maliské ekonomiky dostatečný, podle Millennium Development Goals by měl být cca 7 % ročně, aby se země vymanila z chudoby. HDP na obyvatele v posledních letech také stále roste, v roce 2009 mírně stagnuje (viz graf č. 1 v příloze). Rok 2009 byl pro maliskou ekonomiku významný i přes trvající světovou recesi, kterou bylo zasaţeno i maliské hospodářství. V tomto roce byla hojná zemědělská úroda, cena zlata se pohybovala vysoko a cena ropy naopak nízko. Díky legislativním změnám v roce 2009, které umoţňují rychlejší získání stavebního povolení, větší ochranu investorů a vynutitelnost smluvních závazků35, země láká stále více investorů. Naopak problémem pro investory je stále ještě málo rozvinutá infrastruktura a rozsáhlá korupce.

2.2

Politický a právní systém36

Mali je demokratická republika, která má platnou ústavu od roku 1992. V ústavě je zakotvena mnohostranná demokracie. Strany, které jsou zaloţeny na základně etnické či náboţenské příslušnosti, jsou zakázané. Největší politické strany jsou ADEMA (Alliance pour la démocratie au Mali-Parti Africain pour la Solidarité et la Justice), RPM (Rassemblement Pour le Mali) a URD (Union pour la République et la Démocratie). Mali je rozděleno na osm administrativních regionů a hlavní distrikt Bamako. Kaţdý administrativní celek je pod správou guvernéra. Rovněţ probíhají volby jednotlivých regionálních úředníků. Je snaha o větší kontrolu financování a o větší decentralizaci.

33

Světová banka : World Development Indicators (ukazatele světového rozvoje) *online+. 2008 *cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: . 34

Český statistický úřad : Míra inflace *online+. 2008 *cit. 2010-10-22+. Dostupné z WWW: . 35

Business info : Mali: Ekonomická charakteristika země *online+. 2010 *cit. 2010-10-22+. Dostupné z WWW: . 36

U.S. Department of State [online]. 20.08:2010 [cit. 2011-02-25+. Background Note: Mali. Dostupné z WWW: .

21

2.2.1 Výkonná moc

Podle ústavy z roku 1992 je prezident hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil. Je volen na pět let a můţe být znovuzvolen, nicméně v úřadě můţe být maximálně dvě po sobě jdoucí pětileté období. Prezident jmenuje premiéra, který je v čele vlády. Nynější premiér se jmenuje Modibo Sidibe. Prezident předsedá Radě ministrů (ta se skládá z premiéra a 28 ministrů). Rada ministrů schvaluje návrhy zákonů, které jsou poté předloţeny ke schválení Národnímu shromáţdění. Nynější maliský prezident je Amadou Toumani Toure, který je v úřadě od roku 2002, byl znovuzvolen v roce 2007. Jeho předchůdce byl Alpha Oumar Konare. 2.2.2 Zákonodárná moc

Vrcholným a jediným orgánem zákonodárné moci je Národní shromáţdění, které má nyní 147 členů. Počet členů a proporční rozdělení je závislé na počtu obyvatel kaţdé administrativní oblasti. Volby do shromáţdění jsou přímé, volič můţe volit přímo kandidáta nebo celou politickou stranu. Funkční období v Národním shromáţdění je 5 let. V národním shromáţdění je zastoupeno 16 politických stran, které jsou seskupeny do pěti hlavních skupin. Shromáţdění zasedá pravidelně dvakrát ročně. Hlasuje o zákonech, které byly předloţeny buď vládou, nebo některým z členů shromáţdění. Má také právo kontrolovat výkonnou moc, respektive její činy a jednotlivé politiky. 2.2.3 Právní systém

Maliský právní systém je zaloţený na zákonech zděděných ještě z doby francouzského kolonialismu. Ačkoli byly přijaty nové zákony, aby se systém více přiblíţil maliské kultuře, většina zákonů z francouzského koloniálního systému je stále platná. V ústavě je zakotvena nezávislost soudní moci. Přesto ministerstvo spravedlnosti jmenuje do funkce soudce a dohlíţí na vynucování zákonů a justiční činnost. Nejvyšší soud má soudní a správní pravomoci. V ústavě je vymezen oddělený ústavní soud a vrchní soud, který soudí státní představitele a úředníky v případě zrady.

2.3

Produkce bavlny a problém kolísání jejích světových cen

2.3.1 Problém fluktuace světových cen bavlny

Od roku 1995, kdy byl zaznamenán obrovský propad, se světové ceny bavlny pohybují velmi nízko (viz příloha č. 6.3). Cena se od té doby pohybuje pod 1 USD za 1 libru (0,32 kg) bavlny. Více neţ 2/3 světové produkce bavlny pochází z rozvojových zemí, které jsou na fluktuaci cen velmi citlivé.

22

Problém nepřizpůsobení se cenám však není záleţitostí pouze posledních 15 let. Jiţ na konci 80. a na začátku 90. let se začala projevovat rigidita frankofonních afrických ekonomik vůči změnám na světových trzích. Navíc kvůli nadhodnocené měně společnosti zpracující bavlnu téměř zkrachovaly. Musely být restrukturalizovány a k jejich záchraně rovněţ přispěly svou finanční pomocí i mezinárodní organizace. Podle nejnovějších zpráv však ceny bavlny v roce 2010 stoupají. Cena za libru bavlny překročila na světových trzích hranici 1 USD. Od začátku roku 2010 stoupla cena bavlny cca o 33 %. Za tento obrat mohou pravděpodobně rozsáhlé povodně v Pákistánu (čtvrtý největší producent bavlny na světě) a dále sílící nepříznivé klimatické podmínky pro pěstování bavlny v zemích hlavních vývozců – v USA, Indii. Celosvětově tedy panuje strach z neúrody, rovněţ spekulanti počítají se zvyšováním cen. Čína, která je největším světovým dovozcem bavlny, ještě zvýšila její dovoz.37 Zvýšení světových cen bavlny by však mohlo být pozitivním signálem pro rozvojové ekonomiky, jimţ by vývoz mohl přinést větší mnoţství peněz do státní pokladny a také pomoci od zadluţenosti společností zpracující bavlnu jako je např. maliská společnost CMDT (viz níţe). 2.3.2 Specifika pěstování bavlny na Mali

Díky ruční sklizni má maliská bavlna vysokou kvalitu a je konkurenceschopná na světových trzích. Naopak nízká míra mechanizace a téměř ţádné či velmi zvolna postupující inovace mají za následek to, ţe produkce bavlny je zbytečně nákladná a pěstování celkově málo efektivní. Výše uvedené problémy patří k obecným rysům všech rozvojových ekonomik. Naopak sofistikovanější pěstování bavlny v ostatních zemích, které mají na produkci mnohem menší náklady, tlačí světové ceny „bílého zlata“ stále níţ, čímţ jsou znevýhodněny rozvojové ekonomiky, jejich export i domácí výrobci. Během posledních 25 let se produkce bavlny v afrických frankofonních zemích asi čtyřikrát zvýšila. Mali je největším pěstitelem bavlny v rámci subsaharské Afriky, bavlna zajišťuje hned po zlatě největší příjem z exportu a tvoří asi 8 % HDP. Do pěstování bavlny je zapojeno asi 3,3 milionu lidí, coţ je cca 16 % obyvatel. Bavlna se pěstuje na jihu země, celkem je bavlnou oseto přes 150 000 km2 zemědělské plochy. Roční produkce se pohybuje kolem 620 000 tun.38 37

Hospodářské noviny : Cena bavlny je kvůli počasí na 15letém rekordu [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Dostupné z WWW: . 38

Business info : Mali: Ekonomická charakteristika země *online+. 2010 *cit. 2010-10-22+. Dostupné z WWW: .

23

Největším zpracovatelem bavlny (výroba textilu) je společnost CMDT (Compagnie Malienne pour le Développement du Textile)39, která byla zaloţena v roce 1974 vládou Mali, aby koordinovala maliskou produkci bavlny a následný obchod s touto surovinou.40 Společnost je vlastněna ze 60 % státem a ze 40 % francouzskou společností DAGRIS (Développement des Agro-Industries du Sud). Společnost CMDT je monopolem v oblasti obchodu s bavlnou na Mali. Jejím problémem je obrovská zadluţenost, která pramení z tvorby cen tohoto produktu na světových trzích. Řešením situace by byla privatizace společnosti, veškerá opatření však zatím byla odloţena.41 Jak jiţ bylo uvedeno výše, maliská ekonomika je velmi citlivá na kolísání cen na světovém trhu s bavlnou. Na světových trzích panuje dlouhodobá deprese cen bavlny, které se pohybují pod úrovní cen výrobních. V roce 2005 a 2006 tak firmě CMDT vznikal nadbytek způsobený neprodanou produkcí z let 2004 a 2005. Stát musel uhradit ztráty společnosti CMDT ve výši 28,2 milionů CFA franků.11 Na ochranu zemědělců existuje mechanismus fixace a vyhlášení garantované ceny ještě před vysetím, coţ pěstitelům umoţňuje lepší ochranu před riziky, na které jsou citliví. Nevýhodou pro malé zemědělce je totiţ fakt, ţe jejich jediný příjem je právě z pěstování bavlny. Společnost CMDT dojednává kaţdoročně cenu bavlny s National Union of Cotton Producers (Národní jednota výrobců bavlny)10, při čemţ garance cen je oficiálně prezentována společností CMDT. Nicméně skutečnost je však taková, ţe cenu bavlny určují, alespoň z části, např. vláda či manaţeři státem vlastněné společnosti. Dále je v účetnictví manipulováno s cenami dopravy bavlny. Samotné pěstování bavlny je pro malé zemědělce náročné. Je obtíţné získat zemědělskou půjčku, proto mají pěstitelé velice špatné technické vybavení. Potýkají se s málo rozvinutou infrastrukturou, s přístupem k pitné vodě. Velmi vysoké jsou náklady na elektrickou energii. V zemi neexistuje průmysl na výrobu hnojiv či pesticidů. V neposlední řadě je pak problém s přístupem, přenosem a sdílením informací, které se týkají situace na světových trzích, technických inovací a technologií, přestoţe existují jistá uskupení pro výzkum, jeţ zvýhodňují

39

MINISTERE DE L'AGRICULTURE [online]. 2004 [cit. 2010-10-22]. CMDT. Dostupné z WWW: . 40

Fairtrade Foundation [online]. 2006 [cit. 2010-10-31]. Dougourakoroni Cotton Producers Co-operative, Mali. Dostupné z WWW: . 41

African Economic Outlook : Mali - Structural Issues [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: .

24

pěstitele poskytováním technických rad.42 Jako řešení pro větší efektivitu pěstování se nabízí například geneticky modifikovaná bavlna. Náklady na její produkci by se tak sníţily, pro malé pěstitele by to znamenalo aţ zdvojnásobení jejich čistého příjmu.43 2.3.3 Fairtrade bavlna na Mali

Organizace pro fairtrade (The Fairtrade Foundation) působí na Mali a to rovněţ v oblasti pěstování bavlny. Hlavním cílem podle Fairtrade organizace je pomoci zvýšit svým členům jejich ţivotní úroveň, tedy pomoci jim vybudovat infrastrukturu, zlepšit zdravotnictví či úroveň gramotnosti. Spolupráce začala jiţ v roce 1996, produkce je soustředěna kolem regionu Kita (viz příloha č. 6.1). Společnost DAGRIS byla tou hlavní, která umoţnila zavedení Fairtrade bavlny ve Francii. V roce 2006 se zapojilo do Fairtrade celkem 169 pěstitelů bavlny (v roce 2003 byl počet 81), přesto je však význam pěstování Fairtrade bavlny na Mali stále zanedbatelný. Plocha, na které pracují farmáři, činí pouze 7 hektarů. Farmáři, zapojení do programu Fairtrade, mají status pouze „Cotton Producers Co-operative“. Kooperace

s Fairtrade

organizací

umoţňuje

farmářům

získat

zemědělské

půjčky,

sofistikovanější technické vybavení a školení v oblasti zemědělství. Organizace rovněţ pořádá pro maliské farmáře workshopy, na kterých dochází k výměně zkušeností. Členové tak mají mnohem snadnější přístup k informacím, jenţ obecně maliským zemědělcům chybí. Kooperace spočívá v tom, ţe se od jednotlivých členů nashromáţdí vypěstovaná bavlna, která se dále setřídí podle kvality a uloţí do hlídaných skladů. Takto připravenou bavlnu pak od farmářů odkoupí CMDT. Ta dá bavlnu ke zpracování továrnám, které oddělí bavlněné vlákno a semena. Bavlněné vlákno je pak dále určeno k vývozu, semena jsou prodána továrnám na výrobu oleje. Jako členové organizace mají zemědělci garantovanou výkupní cenu bavlny (pravděpodobně spolehlivěji neţ jakou cenu jim zaručuje CMDT), která jim má pokrýt náklady na pěstování a náklady na ţivobytí. Navíc přispívá organizace celé komunitě na její rozvojové projekty

42

Hospodářské noviny : Cena bavlny je kvůli počasí na 15letém rekordu [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Dostupné z WWW: . 43

The World Bank : Prospects. In BAFFES, JOHN ; BADIANE, OUSMANE; NASH , JOHN. Cotton: Market Structure, Policies and Development Issues [online]. [s.l.] : [s.n.], 23.3.2004 [cit. 2010-10-23+. Dostupné z WWW: http://econ.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTDEC/EXTDECPROSPECTS/0,,contentMDK:20283189~menuP K:567978~pagePK:64165401~piPK:64165026~theSitePK:476883,00.html

25

(například podporuje vzdělání dětí výstavbou učebních prostor, neboť obyčejně výuka probíhá venku).44

2.4

Těžba zlata

Těţba zlata tvoří druhý největší příjem z exportu, hned po bavlně. Země je třetím největším producentem zlata v Africe (po JAR a Ghaně). Od roku 2001 dochází na maliském území k otevírání nových dolů, v tomto roce byly otevřeny doly Morila a Yatela. Nyní se nachází na Mali celkem 13 těţebních dolů na zlato (viz příloha č. 6.5 - kompletní seznam dolů), z nichţ 6 je plně aktivních. Mezi hlavní investory patří společnosti Rangold (sídlo v USA), AngloGold (angloamerická společnost) a část kaţdého dolu je z 20 % vţdy vlastněna státem.45 V roce 2009 bylo vydáno 89 licencí k těžbě zlata. Příjem do státní pokladny z této těžby stoupá, není však zatím příliš výrazný, zvláště kvůli poskytnutým daňovým úlevám. V roce 2009 činil cca 92 mil. USD.46 Obyvatelé Mali z těţby zlata nemají téměř ţádný uţitek, hlavně co se týče zaměstnanosti či veřejných příjmů. Těţařské společnosti zastávají velmi silnou pozici, nejen ţe profitují z daňových a sociálních úlev, často i neplní do důsledku plány, které mají pomoci sociální situaci země a které společnosti v rámci „corporate social responsibility” slibují. To vše jim umoţňuje dosahovat co moţná nejvyššího zisku.47 Tento problém platí všeobecně pro rozvojové země. Nadnárodní společnosti vyuţívají nerostné bohatství, nedokonalý legislativní systém a rozsáhlou korupci k maximalizaci svého zisku, aniţ by zemím přinášely výraznou podporu, co se týče jak sociální oblasti, tak například i rozvoje infrastruktury.

2.5

Mezinárodní vztahy

2.5.1 Členství v organizacích

Mali je členem Organizace spojených národů a také mnoha jejích přidruţených organizací. Dále je členem Mezinárodního měnového fondu, skupiny Světové banky a Africké rozvojové banky. Patří také do Africké unie a je přidruţeným členem EU.

44

Fairtrade Foundation [online]. 2006 [cit. 2010-10-31]. Dougourakoroni Cotton Producers Co-operative, Mali. Dostupné z WWW: . 45

Gold Mining in Mali [online]. 2010 [cit. 2010-10-23+. MBendi. Dostupné z WWW: . 46

Business info : Mali: Ekonomická charakteristika země *online+. 2010 *cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: . 47

Fédération internationale des droits de l'homme *online+. 2005 *cit. 2010-10-23]. Gold Mining and Human Rights in Mali. Dostupné z WWW: .

26

Velmi důleţité je pro Mali členství v regionálních organizacích. Mezi ně patří dvě nejdůleţitější – ECOWAS či CEDEAO (Economic Community of West African States, Communauté économique des États de l'Afrique de l'Ouest), se kterou postupně dochází k uvolňování obchodních překáţek, a UEMOA (Union économique et monétaire ouestafricaine – Západoafrická ekonomická a měnová unie).48 Členové měnové unie mají společnou měnu CFA, která má pevně stanovený kurz vůči Euru. Unie existuje od roku 1994 na základě smlouvy z Dakaru (Senegal), její členové jsou Benin, Burkina Faso, Mali, Niger, Pobřeţí slonoviny, Senegal, Togo a Guineu-Bissau (od roku 1997). Mali má s těmito státy zavedenou rovněţ celní unii. Mali tudíţ nemá svoji vlastní centrální emisní banku, maliská finanční politika je řízena centrální bankou celé UEMOA, její oficiální název je Centrální banka pro západoafrické státy (Banque centrale des États de l'Afrique de l'Ouest – BCEAO), sídlí v Dakaru. Banka zastupuje členské státy vůči jiným měnovým a finančním institucím.49 Mali má uzavřenou obchodní dohodu s EU, jinak nazývanou také Dohoda z Cotonu, z roku 2000. V rámci dohody pomáhá EU místním společnostem, aby se staly konkurence schopnými a vyrovnaly se tak standardům EU. Západoafrické země jednají s EU prostřednictvím CEDEAO a UEMOA, cílem jednání je posílit západoafrickou integraci, stále větší liberalizaci a volný přístup na evropský trh a posílit zemědělství. V rámci obchodu s EU existuje seznam produktů tohoto regionu citlivých na obchod, který EU respektuje.50

48

U.S. Department of State [online]. 20.08:2010 [cit. 2011-02-25]. Background Note: Mali. Dostupné z WWW: . 49

Business info : Mali: Ekonomická charakteristika země [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: . 50

European Comission - Trade [online]. 23.11.2010 [cit. 2011-02-26]. The ACP regions - West Africa. Dostupné z WWW: .

27

2.5.2 Zahraniční obchod

Mali je otevřenou ekonomikou, přesto tamní podnikatelské prostředí není příliš příznivé pro obchodní výměnu, hlavně kvůli délce trvání dovozních a vývozních procedur a dále také kvůli přeshraničnímu pašování zboţí. Přestoţe je Mali agrární stát, není potravinově soběstačné, ale musí je dováţet. Dovoz Graf č. 1 - Dovoz

Dovoz (v tis. USD) 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: ITC - International Trade Centre [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. International Trade Statistics. Dostupné z WWW: .

Objem dovozu zboţí měl stále rostoucí tendenci, zlom nastal v roce 2009. Důvodem byl opoţděný dopad světové krize. V roce 2008 byl dovoz cca 3,4 miliard USD, v roce 2009 poklesl na cca 2 miliardy USD. Mezi hlavní dováţené komodity patří nafta (hlavně ze Senegalu, Pobřeţí Slonoviny a Beninu), cement (opět především ze Senegalu a z Pobřeţí slonoviny) a strojní součásti (z USA, Francie a Jihoafrické republiky). Nejdůleţitějším dovozním partnerem je pro Mali Senegal, druhé místo jiţ tradičně zaujímá Francie. Stále důleţitějším dovozcem se stává v posledních letech Čína.

28

Graf č. 2 – Dovoz 2008

Dovoz 2008 (teritoriální struktura)

Senegal Francie Pobřeţí slonoviny

Čína USA JAR Japonsko

Belgie Německo Rusko Ostatní Zdroj: ITC - International Trade Centre [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. International Trade Statistics. Dostupné z WWW: .

Vývoz

Od roku 2005 se objem vývozu stabilně drţel na hodnotě přes 1 miliardu USD, v roce 2009 se vývoz prudce propadl, opět kvůli zpoţděnému dopadu krize. Podle statistik o cca 1,7 miliardy USD, oproti roku 2008 se tedy sníţil na cca 11 %. Kvůli poklesu dovozů nebyl dopad na obchodní bilanci tak katastrofální, přesto byl zahraniční obchod země podle dostupných ukazatelů prokazatelně zasaţen celosvětovou ekonomickou krizí. Graf č. 3 - Vývoz

Vývoz (tis. USD) 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: ITC - International Trade Centre [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. International Trade Statistics. Dostupné z WWW: .

Nejvíce vyváţenou komoditou je nezpracovaná bavlna (většina putuje do Senegalu, Číny a Thajska), dále nezpracované zlato (exportované hlavně do Jihoafrické republiky, Švýcarska a Belgie) a hnojiva (vyváţená především do Burkiny Faso, Pobřeţí slonoviny a Nigeru).

29

Hlavními vývozními partnery země jsou Jihoafrická republika, Senegal a Pobřeţí slonoviny. Graf č. 4 – Vývoz 2008

Vývoz 2008 (teritoriální struktura)

JAR Senegal Pobřeží slonoviny Švýcarsko Čína

Thajsko Francie Vietnam Burkina Faso Togo Ostatní

Zdroj: ITC - International Trade Centre [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. International Trade Statistics. Dostupné z WWW: .

2.5.3 Boj proti chudobě a zahraniční pomoc

Podle studií, které byly uskutečněny, je chudoba na Mali tvořena třemi sloţkami. Masová chudoba je spojena s nedostatkem potravin, zdravotnických zařízení, moţností vzdělání a bydlení. Monetární chudoba (příjmová) vyjadřuje nedostatek zdrojů, který způsobuje nedostatečnou spotřebu.

Konečně třetí sloţkou je nedostatek potenciálu – kapitálu, tzn.

nedostatečný přístup k půdě, vybavení (výrobní stroje), úvěrům a zaměstnání. Maliská vláda zavedla jiţ několik strategických plánů pro sníţení chudoby v zemi. V roce 2002 vydalo Ministerstvo hospodářství a financí dokument CSLP I 2002 – 2006 (Cadre Stratégique de Lutte Contre la Pauvreté – Strategický rámec boje proti chudobě), v roce bylo vydáno pokračování toho plánu – CSLP II 2007 – 2011. Cíle CSLP se podařilo splnit, avšak v menším rozsahu neţ bylo původně plánováno (např. monetární chudoba byla v roce 2001 68,3 %, v roce 2005 pak 59,2 % oproti cíli, který byl vytyčen na 47,5 %). Cíle CSLP II navazují na cíle CSLP I, jde tedy především o sníţení chudoby ve výše zmíněných třech oblastech, dále 7 % hospodářský růst a celkové zlepšení blahobytu občanů. Navíc by se měla zlepšit infrastruktura a výrobní sektor a měly by být konsolidovány strukturální reformy a posílen sociální sektor.51

51

Confed [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. CADRE STRATEGIQUE DE LUTTE CONTRE LA PAUVRETE (CSLP). Dostupné z WWW: .

30

Mali dále přijímá finanční pomoc od mezinárodních organizací (např. od Mezinárodního měnového fondu, skupiny Světové banky, atd.) a má uzavřeny i bilaterální dohody o finanční pomoci, konkrétně např. s Čínou, Kanadou, USA, Německem, Nizozemím a Francií. Do roku 1991 mělo Mali velmi kladné vztahy se Sovětským Svazem, od kterého se Mali dostalo pomoci v oblasti vojenské a ekonomické, SSSR přispělo také k otevření cementárny a dolu na těţbu zlata. Dále má Mali velmi dobré vztahy s Čínou, v letech 1999 – 2002 vznikalo mnoho čínsko-maliských společností typu joint venture. Čína podporuje výstavbu infrastruktury, hlavně v oblasti kolem řeky Niger (stavba mostů, atd.). Dalším významným zahraničním partnerem jsou pro Mali rovněţ USA, které přispívají finančně na různé regionální projekty, podporují modernizaci průmyslu, infrastruktury (letiště) či obchod se zemědělskými produkty.52

2.6

Podnikání na Mali

Podle portálu doingbusiness.com se podmínky pro zaloţení podniku stále lepší, přesto se v roce 2011 Mali umístilo na 117. příčce (ze 183 zemí světa). Meziročně si polepšilo o 4 místa. Pro vstup na trh je zapotřebí 8 dnů a je potřeba projít celkem 6 procedurami: 

uloţit základní kapitál za přítomnosti notáře či banky (1 den)



notářsky ověřit interní směrnice (1 den)



zakoupit právně předepsaný kolek (na oddělení správy daně), ten umoţňuje začít s činností, podat daňové přiznání, ţádost na Obchodní tribunál a na statistický úřad (1 den)



odevzdat všechny výše uvedené dokumenty na oddělení správy daně (3 dny)



pořídit dokumentaci o najmutí všech zaměstnanců (1 den)



pro Direction Nationale du Travail (Úřad práce) pořídit dokumentaci o smlouvě se všemi zaměstnanci společnosti (1 den).53

2.6.1 Daňová soustava

Současný daňový systém na Mali existuje od roku 1999. UEMOA se snaţí sjednotit daňový systém ve svých členských zemích. Daňová soustava se skládá klasicky z daní přímých a nepřímých. Daň právnických osob je 35 % danitelného hospodářského výsledku. Daň z přidané hodnoty je do 18 %, záleţí na daném typu produktu. Sociální pojištění činí 20,4 % 52

U.S. Department of State [online]. 20.08:2010 [cit. 2011-02-25]. Background Note: Mali. Dostupné z WWW: . 53

Doing Business [online]. 2011 [cit. 2011-02-26+. Ease of doing Business in Mali. Dostupné z WWW: .

31

z hrubé mzdy, zdravotní pojištění je 20 %. Palivová daň má více sazeb. Stát má nejvyšší příjmy právě ze sociálního zabezpečení a dále z daně právnických osob. 2.6.2 Investiční příležitosti54

Vláda se snaţí podporovat příliv investic do země. Nabízí různé investiční pobídky a zvýhodnění, nejvíce klade důraz na daňové zvýhodnění nově příchozích firem (po dobu 5 – 8 let), nabízí ale i sníţení cen energií. Většina firem je soustředěna v hlavním městě, proto vláda podporuje investice do ostatních regionů. Vláda také vybrala oblasti, které je potřeba přednostně rozvíjet, ty nejdůleţitější z nich jsou zemědělství, rybolov a zpracování ryb, chov dobytka a lesnictví. Důleţitým aspektem je tvorba pracovních příleţitostí, ta podmiňuje právě daňové úlevy a jiná zvýhodnění pro investory. Firmy, které zaměstnávají čerstvé absolventy, mají úlevy ze sociální dani. Přímé zahraniční investice nejsou ohroţeny nepokoji či násilím v zemi. Konají se sice příleţitostně stávky studentů či dělníků, které někdy vyústí v drobné politické demonstrace doprovázené vandalismem a násilím, ale nejsou tak velké, aby odlákaly investory ze země. Na severu země se vyskytuje Al-Káida (se sídlem v sousedním Alţírsku). Sever země však nemá vybudovanou infrastrukturu a není tam soustředěn obchod, proto z toho hlediska není ţádný vliv na zahraniční investice. Investice proudící do země však přímo ohroţuje rozsáhle panující korupce. Nezisková organizace Transparency International hodnotí korupci na Mali stupněm 3,1 (na stupnici 0 – 10, kdy 0 představuje nejniţší skóre). Jsou známy případy, kdy byly podplaceny důleţité kontrakty či velké investiční projekty. Státní úředníci často poţadují úplatek za vyřízení všech procedur, které jsou vyţadovány státem. Nejrozšířenější je korupce právě ve státním sektoru a státních úřadech a při rozhodování soudních sporů. Proto si současný prezident klade eliminaci korupce za svůj prioritní cíl. Prezident v roce 2004 zřídil Úřad generálního auditora (Bureau du vérificateur général) jako nezávislou agenturu, která má za úkol kontrolovat jakoukoli činnost spojenou s veřejným financováním. Mali je signatářem CIRDI (Centre international pour le règlement des différends relatifs aux investissements – Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů), dále má podepsané dohody o ochraně investic s Alţírskem, Senegalem, Lybií a JAR. Současně je od roku 1990

54

U.S. Department of State [online]. 2009 [cit. 2011-02-27]. 2009 Investment Climate Statement Mali. Dostupné z WWW: .

32

Mali členem organizace při Světové bance MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). V letech 2002 a 2003 Mali zaznamenalo velký příliv do investic, především do oblasti stavebnictví (hlavně díky pořádání Afrického fotbalového poháru), poté došlo k útlumu především kvůli pomalé privatizaci. Nyní jsou největší investiční příleţitosti v oblasti těţby zlata (otevírání stále nových dolů). V těţebním sektoru jsou největšími investory společnosti z Japonska, Austrálie, Kanady a JAR. Do zpracovatelského průmyslu a zpracování potravin pak nejvíce investovala Francie, Německo a Čína.

33

3 Obchodní zvyklosti55 Pro vyhnutí se chybným krokům při obchodu je neodmyslitelná znalost obchodní i společenské etikety, neboť společnost Mali je velmi konzervativní. Je třeba mít stále na paměti kulturní odlišnosti, které jsou znatelné. Důleţité je pomalu si vybudovat určitý vztah k obchodnímu partnerovi a při uzavírání obchodu nespěchat. Maliští obchodníci či zákazníci jsou velmi nedůvěřiví. Dávat pozor si musíme na to, abychom neprojevili ţádnou rasovou odlišnost či rasový předsudek. Při prvních stycích se zákazník chová velmi plaše, v kaţdém našem projevu hledá úmysl podvést ho, je nutné velmi opatrně budovat důvěru a bedlivě si ji udrţovat.

3.1

Oblékání

Je třeba brát na vědomí, ţe ačkoli je Mali sekulární stát, většina jeho obyvatel je muslimského vyznání. Ţeny ale nemusí nosit přes hlavu šátek, běţně však mají na hlavě turban, který se jim hodí k šatům. Běţné oblečení ţen je sukně s trikem či dlouhé šaty, u muţů jsou to volné kalhoty a košile. Nejčastěji je oblečení vyráběno z hedvábí. Oblečení je barveno ručně přírodními barvivy, oblíbená je batika pomocí vosku. Tuaregové jsou známí pro své turbany a oblečení, které je barveno indigem (modrá barva je pro kmen barvou sváteční), modré jsou i svatební závoje.56 Cizinci – muţi i ţeny – by se měli drţet konzervativního způsobu oblékání. Pro příleţitost formálních obchodních jednání by měli muţi zvolit lehký oblek a kravatu, obojí v tmavších barvách. Pro méně důleţitá či méně formální jednání postačuje lehká košile rozhalená u krku. Ţeny by se měly vyvarovat nošení a ukazování drahých šperků. Sukně by měly být délky pod kolena a šaty by měly mít dlouhé rukávy. Některá odvětví dovolují neformální oděv, ţeny by však nikdy neměly nosit dţíny a jakékoli odhalené oblečení. Nepřípustné jsou pro muţe i ţeny krátké kalhoty.

3.2

Zdravení

Pozdrav mezi dvěma muţi probíhá potřesením ruky. Navíc, jako známka respektu ke druhému, je obvyklé po potřesení rukou ještě přiloţit pravou ruku na hruď. Mezi přáteli je běţné objetí, zvláště pokud se oba delší dobu neviděli. Jako pozdrav mezi dvěma ţenami se pouţívá lehké potřesení hlavou, které můţe být doprovázeno i verbálním pozdravem. Pokud muţ zdraví ţenu, je opět běţné lehké potřesení hlavou, popřípadě malá úklona či pokývnutí. 55

EHow [online]. 2010 [cit. 2011-02-05+. Mali Business Etiquette. Dostupné z WWW: . 56

Maps of World [online]. 2009 [cit. 2011-02-20+. Mali Clothing. Dostupné z WWW: .

34

Vţdy platí, ţe musíme pouţít při potřesení ruky pravou ruku. Pokud zdravíme staršího, je slušná malá úklona hlavou na důkaz respektu. V některých jiţních regionech země je moţné vidět, ţe ţeny při pozdravu staršího pokleknou.

3.3

Oslovování

V obchodním vystupování se Mali řídí francouzskými tradicemi. Pří setkání s obchodním partnerem se pouţívají profesní tituly ve francouzštině, například Monsieur le Directeur či Madame la Docteur. Obyvatelé Mali se běţně mezi sebou oslovují příjmením. Je třeba vţdy pouţívat při oslovení tituly do té doby, neţ dostaneme svolení pouţívat příjmení (výjimečně křestní jméno). Mladší by měl pozdravit jako první, tím vyjadřují respekt vůči staršímu.

3.4

Způsob komunikace

Nejrozšířenější je jazyk bambara (viz 1. kapitola). Je proto slušné se naučit v tomto jazyce základní pozdrav, zejména kdyţ se jedná o domácí návštěvu. Mluvit francouzsky je však nezbytné hlavně pro obchodní účely, ale i ve školách, médiích a v neposlední řadě při jednání s úřady. Obyvatelé Mali mají sklon udrţovat spíše nepřímý způsob komunikace. Je dobré vţdy začít konverzaci krátkým rozhovorem, který se netýká ústředního námětu, kvůli kterému jsme konverzaci začali. Tento krátký rozhovor můţe obsahovat témata týkající se rodiny druhého, zdraví či jeho etnického původu. Lidé na Mali často komunikují prostřednictvím někoho dalšího. Proto zprávy často obdrţíme nepřímo od nějakého prostředníka. Je povaţováno za velmi hrubé přerušovat starší osobu, kdyţ mluví. Je také nepřípustné s tímto starším nesouhlasit, i v případě, kdy se úplně mýlí. Při konverzaci se často pouţívají různá přísloví. Je proto dobré se pár takových přísloví naučit. Co se týče osobního prostoru a odstupu při konverzaci, vše záleţí na vztahu obou účastníků. Čím bliţší jsou si osoby, tím kratší bude jejich vzdálenost. Obvyklé je drţet si odstup na délku paţe či o trochu méně. Přestoţe jde o konzervativní kulturu, dotyky při konverzaci jsou běţné, zvláště u ţen (nejčastěji ruka chytne paţi). Pokud se jedná o konverzaci mezi opačnými pohlavími, pouţívá se méně dotyků a většího odstupu. V případě, ţe bylo řečeno něco vtipného nebo byl vysloven nějaký dobrý postřeh, často je moţné vidět, jak si oba plácnou rukou pozvednutím paţe. Ukazování na někoho ukazováčkem je neslušné a hrubé, pokud chceme na někoho upozornit, je třeba pouţívat k ukazování celou paţi. Obyvatelé Mali pouţívají při konverzaci nepřímého očního kontaktu. Obecně je brán přímý oční kontakt jako hrubý, dokonce jako hrozba. Mezi přáteli je tolerován, jednáme-li s někým 35

starším, náboţenským představitelem, s někým z vyšší společenské třídy či se svým nadřízeným, je zdvořilé mít hlavu skloněnou a dívat se dolů, dívat se přímo do očí je vyloučené. Gesta jsou při komunikaci běţná. Velmi však záleţí na tom, s jakým etnikem právě komunikujeme. Při stolování je říhání obvyklé, je známkou toho, ţe hostu chutná. Jiné časté gesto je vyjádřením toho, ţe o nic nejde, sešpulením rtů a mručením.57

3.5

Jednání, průběh, nejčastější taktiky a formy

Při obchodních jednáních je nutné dodrţovat poměrně striktní společenský protokol. Je třeba dodrţovat respekt ke svému obchodnímu partnerovi, hlavně s ohledem na jeho sociální statut. Jednání obvykle začínají pozdě, neboť dochvilnost nepatří k vlastnostem Afričanů. Přesto by měli účastníci dorazit včas, aby se mohli zúčastnit krátkých rozhovorů předcházející samotné jednání. Musí se počítat s tím, ţe jednání trvá déle, neţ je plánované. Je třeba být trpělivý a dávat najevo svoji flexibilitu. Nikdy se nesmí přerušovat mluvčí. Na konci jednání si účastníci vyměňují vizitky. Pro přijímání či dávání (nebo pro cokoli, co drţíme v rukou) se vţdy pouţívá pravá ruka. Vizitky však v africkém světě nejsou příliš zavedenou záleţitostí. Seznámení bývá velmi spontánní, téměř vţdy bez ohlášení. Pokud vizitky jsou, jsou většinou s uvedením obchodu číslo …, jména ulic ani čísla objektů nejsou obvyklá, většinou je uvedeno číslo pobočky. Jednání českých firem s jejich maliskými partnery, konají-li se v České republice, probíhají přímo v zasedacích místnostech nebo na letišti, případně v hotelu. Maliští partneři jsou zvyklí jednat na pokojích, naopak čeští obchodníci dávají přednost lobby či jiným vhodným prostorám. Jednání na Mali probíhají opět v hotelu, případně v obchodě maliského partnera. Málokdy v malé kanceláři přilehlé k obchodu. Partneři domů zvou aţ při opravdu dobré a dlouhodobé spolupráci, pozvánka domů je projev maximální důvěry a úcty. Maliské obchodní taktiky jsou různé, záleţí na osobě, která na jednání přichází. Často je snaha docílit slev, vyšších objemů, uplatnit stíţnost a zjistit partnerovu reakci, zjistit něco o dalších obchodních partnerech firmy, se kterou jedná maliská strana, apod.

57

Culture Crossing [online]. 2011 [cit. 2011-02-13]. Mali. Dostupné z WWW: .

36

3.5.1 Obchodní korespondence a telefonování

Korespondence není příliš častá, obvyklejší jsou spíše telefonáty. Jazyk se poněkud liší od francouzštiny školní, v korespondenci se vyskytují gramatické chyby. Psaní v ruce není silnou stránkou ani nejbohatších vzdělaných obchodníků. Ze zkušenosti českých firem, které jednaly s maliským partnerem prostřednictvím korespondence, probíhá tento typ komunikace s maliskou stranou velice dobře. Maliští podnikatelé vedou bez problému korespondenci i v anglickém jazyce. Pouţívají uhlazené a vhodné formulace, reakce na e-mail či dopis je velmi rychlá. Při telefonování se zákazník málokdy představí, je nutné ho poznat, rovněţ rozlučkové formule nejsou běţné. Vţdy se ptá na rodinu i např. na obchodní partnery, pokud je jiţ při nějaké příleţitosti potkal. Vychrlí své poţadavky a chvatně ukončí hovor. 3.5.2 Vyjednávání a smlouvání

Na trţišti platí mnoho pravidel. Musí se počítat s tím, ţe velmi často jsou ceny nadnesené kvůli rituálu směňování (vyuţívá se barteru – naturální směny) a také v případě, ţe je zákazník cizinec. Předpokládá se automaticky, ţe kupující smlouvá o ceně úplně všeho, co kupuje. Nepřistoupí-li prodávající na cenu, zákazník můţe zkusit odejít. Pokud ho prodejce zavolá zpět, přistupuje tím na usmlouvanou cenu. V případě, ţe chceme na trţišti fotografovat, měli bychom poţádat o povolení majitele prodejního místa. 3.5.3 Přístup k obchodním podmínkám

Maliské obchodní partnery většinou zarazí dodací lhůty českých firem – jsou pro ně delší. Po vysvětlení (někdy po osobním seznámení se s provozem) je maliská strana akceptuje a objednává s dostatečným předstihem. Platební disciplína maliských partnerů je dobrá, poţadavky českých firem dodrţují. Uhrazení částky české firmě probíhá převodem na účet (většinou z Francie či z Dubaje), běţně se skládá hotovost na maliské poště (důvodem jsou vysoké bankovní poplatky maliských bank za mezinárodní transakce), někdy je hotovost sloţena přímo v bance v České republice.

3.6

Stolování

Je nutné stále myslet na to, ţe obchodujeme především s muslimskou společností. Nepodává se vepřové, mušle či alkohol. Během muslimského svátku Ramadán je třeba respektovat to, ţe se po celý den nejí ani nepije. Stolovat se v tomto období začíná aţ po západu slunce. Na Mali se běţně jíst ze společné velké misky či pánve. Společnost je rozdělena na menší skupiny, většinou na muţe, ţeny a děti. Muţi pak jí společně z jednoho talíře, to samé platí pro ţeny a 37

děti. Není neobvyklé jíst rukou, k jídlu však pouţíváme výhradně pravé ruky. Vţdy si bereme jídlo ze své části mísy, nikdy ne z opačného konce či vedlejší části.58 Málokdy, zejména v začátcích, jí maliský obchodní partner před cizími osobami, občerstvení je omezeno jen na pití, a to většinou jen čisté vody. Místní restaurace jsou pak většinou jen hotelové nebo fast foodové (velmi jednoduchá podoba, ne jako v Evropě či v Severní Americe). Při obchodním obědě či obchodní večeři je většinou podávána zeleninová polévka, kuře s rýţí a místním kořením. Ryby jsou rovněţ výborné, jakoţ i např. cous-cous s masem nebo vařené hovězí v silném vývaru.

3.7

Darování

Na Mali má dar (dama) neobvyklou hodnotu. Dávání darů je regulováno komplexními společenskými pravidly, dar nikdy neznamená jen materiální statek či sluţbu. Účel daru je udrţet společenský kontakt. Pomocí darů se udrţují pouta mezi přáteli, rodinou, náboţenskými skupinami a celými komunitami. Samotný předmět, který je darem, není pro obyvatele příliš důleţitý. Hlavní je právě být propojen s ostatními. Dama udrţuje celou komunitu v dobrých vztazích. Maliští obyvatelé věří, ţe pokud jsou schopni poskytnout něco ostatním, celá komunita se udrţí v blahobytu a je ochráněna před vnějšími hrozbami. Většinu věcí, které jedinec vlastní, dostal od někoho jiného. Dále platí základní pravidlo – kaţdý by měl darovat právě tolik, kolik můţe. Toto společenské pravidlo funguje jako prevence proti příliš velkému bohatství jedince. Být bohatý ve společnosti znamená, ţe dotyčný opustil své zásady, ostatní si o něj začnou dělat starosti. V průměru dá kaţdý vesničan 1,5 darů denně. Samotná procedura darování funguje následujícím způsobem.59 Od příjemce daru se očekává, ţe dá dar někomu dalšímu. Kaţdý obdarovaný dá dar dál, to pokračuje do té doby, neţ darovaný předmět obdrţí opět jeho původní dárce. Dary jsou většinou jednoduché předměty denní potřeby, např. pero, zápisník či nějaká domácí ozdoba. Pokud jsme pozváni domů na večeři, hospodyni se nenosí dar. Majitel domu by se cítil být společensky neúspěšný. Ze zkušenosti českých firem víme, ţe obdarování je jiţ projev určité nabyté důvěry. Pokud dar předává česká strana, je zákazník poněkud stydlivý a rozpačitý, chová se jako dítě. Dar většinou nerozbaluje. Pokud předává dar maliský zákazník, je velmi zvědavý na reakci, očekává rozbalení a projev radosti a vděčnosti. 58

Etuquette scholar [online]. 2010 [cit. 2011-02-13]. International dining etiquette, Mali. Dostupné z WWW: . 59

BELL, Beverly. Yesmagazine [online]. 2009 [cit. 2011-02-12+. Mali's Gift Economy. Dostupné z WWW: .

38

3.8

Postavení žen

Postavení ţen se pomalu mění, stále je však ţena povaţována spíše za hospodyni, která zůstává doma, stará se o děti a o domácnost. Vzdělaná ţena si můţe najít práci. Stále je to ale muţ, který drţí rodinné finance a který je povaţován za ţivitele rodiny. Ţeny by se měly za normálních okolností oblékat spíše prostě. Vše však záleţí na kmeni, ke kterému náleţí.

3.9

Vnímání času

Na Mali se nepovaţuje včasný příchod za slušnost či ctnost, naproti tomu trpělivost ano. Jen zřídkakdy lidé přijdou včas, všichni však s touto skutečností počítají, a proto z toho nejsou rozladěni. Obvyklé zpoţdění je cca dvě hodiny. Proto čekáme-li někoho na 16. hodinu, je dobré ho pozvat na 14. hodinu. V případě, ţe se jedná o obchodní jednání, většinou se účastníci více snaţí o včasný příchod, přesto je běţné, ţe pokud je jednání domluveno např. na osmou hodinu, i samotný ředitel často přijde aţ o dvě hodiny později. Tento způsob vnímání času je však téměř zvykem a proto není brán jako nezdvořilost. Co se týče veřejné dopravy, např. autobus odjíţdí, aţ kdyţ je zaplněn. Je poměrně obvyklé, ţe některý den nepřijede vůbec. Naopak vlak jede téměř vţdy na čas.

3.10 Pracovní týden a svátky Podle Maliské obchodní a průmyslové komory obchodní hodiny jsou od 7:30 do 16:00, a to od pondělí do čtvrtka. V pátek jsou obchodní hodiny od 7:30 do 13:30 a odpoledne od 14:30 do 17:30 kvůli návštěvě mešity. Maliské pevné státní svátky jsou: 1. leden (Nový rok) 10. leden (Tabaski) 20. leden (Svátek armády) 8. březen (mezinárodní den žen) 26. březen (Den mučedníků) 1. květen (Svátek práce) 25. květen (Den Afriky) 22. září (Den nezávislosti) 25. prosince (Vánoce)

39

V Mali se slaví i náboženské svátky, a to jak muslimské, tak i křesťanské. Jejich datum je pohyblivé. Jedná se o Velikonoce, narození Proroka Mohameda a konec posvátného měsíce Ramadánu.60

60

BUSINESS INFO : Mali: Ekonomická charakteristika země *online+. 2010 *cit. 2010-10-22+. Dostupné z WWW: .

40

4 Vztahy České republiky a Mali, jejich perspektivy V současné době se vztahy naší země s Maliskou republikou nadále rozvíjejí. V porovnání s celou subsaharskou Afrikou má Česká republika nejvíce rozvinutou spolupráci (hlavně co se týče zahraničního obchodu) právě s Mali. I přes ekonomickou recesi, která s časovým zpoţděním a mírněji postihla rozvojové země Afriky, se objem obchodu zvětšuje. Mimo zahraničního obchodu je však navázána i spolupráce rozvojová. Historicky byly diplomatické styky ČR (tehdy Československa) a Mali navázány jiţ v roce 1960, tedy bezprostředně po vzniku samostatné Maliské republiky. Československo-maliská spolupráce trvala aţ do roku 1990, poté mírně stagnovala. Během komunistické vlády vystudovalo vysokou školu v Československu asi 250 maliských studentů. Československá republika měla s republikou maliskou několik smluvních dohod, v roce 1960 byla uzavřena v Praze Dohoda o vědecké a technické spolupráci, v roce 1961 opět v Praze byla podepsána Dohoda o leteckých službách. V roce 1974 byla uzavřena obchodní dohoda, ta zanikla vstupem ČR do Evropské unie a byla nahrazena Dohodou z Cotonu. Od roku 2003 se začaly vztahy ČR opět obnovovat a začal postupně kvést obchod mezi oběma státy. Byly navázány diplomatické vztahy. V roce 2008 proběhla oficiální návštěva tehdejšího premiéra Mirka Topolánka v Bamaku, kde ho přijal prezident Amadou Toumani Touré. Roku 2009 navštívila Mali delegace Parlamentu ČR v čele s Jiřím Dientsbierem. Tehdy se delegace setkala se svými maliskými protějšky, ale i s maliským premiérem. Cílem návštěvy bylo obnovit bilaterální rozhovory. V roce 2010 navštívila Mali delegace vedená Janem Vidímem (předseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), návštěvy se zúčastnil i velvyslanec ČR pro Alţírsko a Mali Pavel Klucký. Cílem návštěvy byla pomoc Mali v boji proti terorismu, převáţně v oblasti Sahelu, kde působí al-Káida. Na Mali měly být dodány česká letadla a radary. Jiţ několikrát zmiňovaný zahraniční obchod není zanedbatelný. Vývoj obchodu je zaznamenaný v následující tabulce, údaje v tisících USD. Graf č. zaznamenává vývoj obchodní bilance Mali a ČR.

41

Tabulka č. 1 – Vývoz a dovoz ČR do Mali v tis. USD

Rok

Vývoz

Dovoz

1999 2001 2003 2005 2007 2008 2009

1 357 4 632 3 756 4 061 3 466 6 270 1 111

993 1 368 1 158 18 622 22 357 34 925 37 479

Zdroj: Business info [online]. 1997 - 2011 [cit. 2011-02-20]. Mali: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupné z WWW: . Graf č. 5 – Obchodní bilance ČR a Mali

Obchodní bilance 40000 tis. USD

30000 20000 10000 0 -10000

1999

Bilance -364

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-2 667 -3 264 -3 995 -2 598 5 899 14 561 18 953 18 891 28 655 36 368

Zdroj: Business info [online]. 1997 - 2011 [cit. 2011-02-20]. Mali: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupné z WWW: .

Hlavním pilířem vzájemné obchodní výměny je bavlna. Ta se do ČR dováţí z Mali jako materiál pro výrobu látky, která je následně vyvezena zpět do Mali. Kromě látky se z ČR do Mali vyváţí dále pneumatiky a duše do pneumatik, ruční svítilny a stavební ţelezo. Naopak z Mali je do ČR dováţeno v zanedbatelné míře tropické ovoce nebo řemeslné výrobky (např. sošky). Spolupráce mezi českou a maliskou stranou probíhá za podpory českého honorárního konzulátu v Bamaku. Maliským podnikatelům konzulát zprostředkovává kontakt s českými dodavateli. Poptávka po českých výrobcích je poměrně široká, poptává se nábytek, české sklo, stavební materiály či výpočetní technika. Rozvojová spolupráce ČR a Mali čítá několik projektů, které byly a stále jsou realizovány v oblasti vzdělávání, zásobování či podpory primárního a sekundárního sektoru. V roce 2008 byla zahájena kooperace mezi ČR, Mali a Lucemburskem, jejímţ cílem bylo zásobování pitnou vodou provincie Ségou. ČR byla zastoupena v této třístranné spolupráci Českou 42

rozvojovou agenturou. V témţe roce byl rovněţ zahájen projekt „Průzkum nerudných surovin Mali“, který realizuje firma GET s. r. o. Praha. Náplní projektu je průzkum moţností těţby a následného zpracování vápenců a surovin pouţívaných jako stavební materiál. Přednostně by měl být materiál vyuţíván českými firmami. Projekt by měl skončit v roce 2012, rozpočet projektu je asi 4 miliony EUR. V oblasti vzdělávání jsou udělována maliským studentům vládní stipendia ke studiu na českých vysokých školách.61

61

Business info [online]. 1997 - 2011 [cit. 2011-02-20+. Mali: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupné z WWW: .

43

Závěr Stát Mali je i v Africkém kontextu poměrně velkým státem, jak svojí rozlohou, tak i počtem národností, které na Mali ţijí. Novodobá historie státu by se mohla datovat od roku 1960, kdy Mali získalo svoji nezávislost. Země je kulturně bohatá, z archeologických vykopávek známe například typické umění – sošky či obličejové masky. Kaţdý národ obývající území státu má však svá vlastní specifika, často se tradice, způsob ţivota i jazyk diametrálně liší. Například kmen Dogonů byl schopný si své zvyky uchovat neporušené dodnes, příslušníkům jiných kmenů či národů se je všechny ani nepovedlo zmapovat. Mnohé maliské kmeny mají propracované náboţenství, teorie o vzniku světa, ale i astronomii. Významný (i početně) je kmen Tuaregů, jejichţ ţivot se musel přizpůsobit pouštnímu drsnému klimatu. Ekonomika Mali je výjimečná v kontextu daného regionu, neboť je povaţována za stabilní a její vývoj jde stále dopředu, i kdyţ příliš pomalým tempem. Ekonomika se ještě musí spoléhat na pomoc mezinárodních organizací, se kterými spolupracuje (například velmi dobrá kooperace s Mezinárodním měnovým fondem). Jak z mé práce vyplývá, dobře se pro ekonomiku vyvíjejí základní makroekonomické ukazatele – poměrně stabilní růst HDP, a to i přes světovou krizi, a nízkou míru inflace. Ekonomika je zaměřena na primární sektor, především na zemědělství. Podle dosavadního vývoje odhaduji, ţe Mali zůstane nadále agrárním státem, přestoţe investice do dolů na zlato skýtají potenciál, který ekonomika ještě vyuţívá nedostatečně ve svůj prospěch. Investice by mohly přilákat do země vysokoškolsky vzdělané pracovníky, sofistikovanější metody výroby, ale i zvednout zaměstnanost v sekundárním sektoru. Dále by vláda měla omezit daňové úlevy, které hojně poskytuje nově příchozím investorům, a zvýšit tak veřejné příjmy. Prvním krokem ke zlepšení celkové ţivotní úrovně ve státě a posilnění ekonomiky by však mělo být odstranění rozsáhlé korupce. Ta odlákává příliv zahraničních investic. Znevýhodňuje rovněţ zemědělce při odkupu vypěstované bavlny, kdy je manipulováno s výkupními cenami. Vláda by se rovněţ měla snaţit podpořit zemědělce dotacemi, aby byla zemědělské výroba celkově efektivnější. Do budoucna by mohl růst počet zemědělců zapojených do Fairtrade, tato organizace jim můţe pravděpodobně nabídnout lepší podmínky výkupu bavlny, neţ maliská vláda, resp. CMDT. Fairtrade organizace také podporuje investice do technického vybavení a poskytuje potřebné informace, coţ napomáhá zefektivnění pěstování bavlny.

44

Při zpracování práce jsem se dozvěděla mnoho nových poznatků o maliské ekonomice. Zaujalo mě, ţe Maliská republika je třetím největším africkým producentem zlata, ale bohuţel má ještě velkou nevýhodu v tom, ţe nedokáţe tohoto faktu dostatečně vyuţít pro své obohacení. V zemi je otevřeno poměrně velké mnoţství dolů a další se ještě plánují otevřít. Můţe tak dojít rychlému vyčerpání této suroviny, kdy nadnárodní společnosti vyuţijí zdrojů pouze ve svůj prospěch, aniţ by zanechaly maliské ekonomice jakoukoli přidanou hodnotu např. v podobě zdaněných zisků, know-how či vybudované infrastruktury. Co se týká obchodních zvyklostí a obchodního jednání, překvapila mě v této zemi hlavně etiketa darování, kdy jeden dar koluje stále dál, od jednoho člena rodiny k dalšímu. Některé zdroje dokonce uvádějí, ţe maliská ekonomika je v podstatě zaloţena na dávání darů. Shrnu-li maliské obchodní jednání, je z velké části ovlivněno francouzskou kulturou, i obchodním jazykem je francouzština. Velkou roli však hraje i náboţenství islám, jehoţ vliv je velmi patrný například u stolování. Naprosto odlišná je samozřejmě kultura oblékání, to je ve velké míře ovlivněno také islámem. Stále musíme mít na paměti, ţe prostý a jednoduchý oděv poslouţí mnohem lépe, neţ luxusní oblečení. Ţeny by dále měly myslet na to, ţe se maliské ţeny oblékají střídměji, neţ je evropským zvykem, a nosit oděv, který je více zahaluje (zde jde především o dlouhou sukni). Znalost maliské kultury stolování je dalším důleţitým článkem při obchodním jednání. Zde platí hlavně pravidla pro islámské náboţenství, proto bychom se měli vyhnout úplně konzumaci alkoholických nápojů. Dále bychom měli brát ohled na své maliské obchodní partnery hlavně v období, kdy probíhá ramadán a zdrţet se konzumace jídla i nápojů během dne. Podle vyjádření českých obchodníků, kteří měli tu šanci navázat kontakt s maliskými firmami, v obchodování je velmi znát kulturní rozdíl mezi naší zemí a Mali. Africká kultura obecně je velmi různorodá. Kvůli značným odlišnostem v kultuře není lehké s touto zemí vést obchodní styky. Maliští partneři jsou velmi nedůvěřiví, vzájemná důvěra mezi obchodními partnery tudíţ není bezprostředně po navázání obchodního styku, trvá déle si ji vybudovat. Maliští obchodní partneři jsou spolehliví, dochází ke včasné úhradě faktur. Také jednání s nimi probíhá bez větších těţkostí, co se týká například jazyka. Jsou schopni se přizpůsobit svému obchodnímu partneru a komunikovat i v jiných jazycích neţ ve francouzštině. Maliské

45

obchodní taktiky jsou početné, nejedná se pouze o jeden případ. Zde záleţí, s jakou osobou konkrétně jednáme. Maliští partneři se snaţí velmi často vyjednat například slevu. Obchodní vztahy s Českou republikou jsou velmi dobré a do budoucna se budou dle mého názoru ještě více rozvíjet, například díky pomoci jiţ zmíněné Smíšené obchodní komory. České firmy mají se svými maliskými obchodními partnery dobré zkušenosti. Nenastává zde ani problém v komunikaci, přestoţe ve většině českých firem chybí francouzsky mluvící zástupce. Maliští obchodníci jiţ běţně vyřizují korespondenci v anglickém jazyce. Jako největší příleţitost pro rozvoj obchodních vztahů s naší zemí vidím např. investování do těţby některých surovin. Čeští exportéři by mohli vidět svoji příleţitost na maliském trhu např. v podobě vývozu investičních celků či vývozů zemědělských strojů a jejich součástí, tak by mohlo dojít k mírné modernizaci maliského zastaralého zemědělství.

46

Seznam příloh Příloha č. 1: Státní vlajka Příloha č. 2: Státní znak Příloha č. 3: Sídlo prezidenta Palais de Koulouba Příloha č. 4: Člen kmene Touaregů Příloha č. 5: Dogonská vesnice Příloha č. 6: Obrázky a grafy ke kapitole č. 2 Příloha č. 6.1: Region Kita Příloha č. 6.2: Vývoj HDP Příloha č. 6.3: Vývoj světových cen bavlny Příloha č. 6.4: Sektorový podíl na HDP v % za rok 2007, 2008, 2009 Příloha č. 6.5: Kompletní seznam dolů na zlato

Příloha č. 7: Měna Mali - bankovky

47

Příloha č. 1: Státní vlajka

Zdroj:

Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-04-08+. Flag of Mali. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 2: Státní znak

Zdroj:

Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-04-08+. Coat of arms of Mali. Dostupné z WWW: .

48

Příloha č. 3: Sídlo prezidenta Palais de Koulouba

Zdroj: Présidence de la République du Mali [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. CENTENAIRE DU PALAIS DE KOULOUBA. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 4: Člen kmene Touaregů

Zdroj: OK RAIDS [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Mali. Dostupné z WWW: . 49

Příloha č. 5: Dogonská vesnice

Zdroj: Geo photos [online]. 2008 [cit. 2011-04-08]. Mali. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 6: Obrázky a grafy ke kapitole č. 2 Příloha č. 6.1: Region Kita

Zdroj: Wikimedia Commons [online]. 2010 [cit. 2010-11-07+. File:Cercle Kita.PNG. Dostupné z WWW: .

50

Příloha č. 6.2: Vývoj HDP HDP na obyvatele (běžné ceny, US dolary) 700 600 500 400 300 200 100

0 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Economy Watch [online]. 2010 [cit. 2010-11-07]. Mali Economic Statistics and Indicators. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 6.3: Vývoj světových cen bavlny

Zdroj: New Internationalist Magazine [online]. 2007 [cit. 2010-11-07]. The Cotton Chain – The Facts. Dostupné z WWW: .

51

Příloha č. 6.4: Sektorový podíl na HDP v % za rok 2007, 2008, 2009 2007 - Sektorový podíl na HDP v %

7,6

zemědělství průmysl služby ostatní

33,4

20,4

38,6

2008 - Sektorový podíl na HDP v %

24,5

38,5

zemědělství průmysl služby

37

2009 - Sektorový podíl na HDP v %

14 zemědělství 45 41

průmysl služby

Zdroj: Business Info : Souhrnná teritoriální informace Mali *online+. 27.07.2010 *cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: <services.czechtrade.cz/pdf/sti/mali-2010-07-27.pdf>.

52

Příloha č. 6.5: Kompletní seznam dolů na zlato Zdroj: Gold Mining in Mali [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. MBendi. Dostupné z WWW: .

1. Kalana 2. Loulo mine 3. Sadiola mine 4. Syama 5. Alamoutala 6. Kodieran 7. Loulo 8. Morila 9. Sadiola 10. Segala 11. Syama mine 12. Yatela (otevřené dva doly)

53

Příloha č. 7: Měna Mali – bankovky

Zdroj: Baudelet, Monnaies du Monde [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Le Franc - Monnaie du Mali. Dostupné z WWW: .

54

Literatura 1.

AFRICAN ECONOMIC OUTLOOK : MALI - STRUCTURAL ISSUES [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: .

2.

AFRIQUE NOIRE : LE GUIDE DU ROUTARD. GLOAGUEN, Phillipe. France : Hachette Livre, 2000. 480 s. ISBN 2.01.243238.7.

3.

BACKGROUND NOTE: MALI [online]. 20-09-2010 [cit. 2011-01-16]. U.S. Department of State. Dostupné z WWW: .

4.

BUSINESS INFO : Mali: Ekonomická charakteristika země *online+. 2010 *cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: .

5.

BUSINESS INFO [online]. 1997 - 2011 [cit. 2011-02-20+. Mali: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupné z WWW: .¨

6.

BUSINESS INFO [online]. 2010 [cit. 2010-10-09+. Souhrnná teritoriální informace Mali. Dostupné z WWW: .

7.

CIA - THE WORLD FACTBOOK [online]. 2010 [cit. 2010-11-20+. Mali. Dostupné z WWW:

. 8.

CONFED [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. CADRE STRATEGIQUE DE LUTTE CONTRE LA PAUVRETE (CSLP). Dostupné z WWW: .

9.

CULTURE CROSSING [online]. 2011 [cit. 2011-02-13+. Mali. Dostupné z WWW: .

10.

DOING BUSINESS [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Ease of doing Business in Mali. Dostupné z WWW: .

11.

EHOW [online]. 2010 [cit. 2011-02-05+. Mali Business Etiquette. Dostupné z WWW: .

12.

ETUQUETTE SCHOLAR [online]. 2010 [cit. 2011-02-13]. International dining etiquette, Mali. Dostupné z WWW: . 55

13.

EUROPEAN COMISSION - TRADE [online]. 23.11.2010 [cit. 2011-02-26]. The ACP regions West Africa. Dostupné z WWW: .

14.

FULANI [online]. 1996 - 2011 [cit. 2011-02-05]. TRIBES & PEOPLE GROUPS. Dostupné z WWW: .

15.

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY : CENA BAVLNY JE KVŮLI POČASÍ NA 15LETÉM REKORDU [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Dostupné z WWW: .

16.

GEOGRAPHIA [online]. 2005 [cit. 2010-11-20+. Adventure in Mali. Dostupné z WWW: .

17.

KEITA, Y. Charakteristika obchodního jednání a národních zvyklostí v Mali *elektronický zdroj]. Bakalářská práce. 2007.

18.

L'AFRUQUE NOIRE SALMON, Pierre. . Brusel : Les Ateliers d'Art Graphique Meddens, 1976. 220 s. ISBN 87013-007-4.

19.

LIDÉ A ZEMĚ [online]. 2010-08-11 [cit. 2011-01-29+. Kam vedou cesty Tuaregů. Dostupné z WWW: .

20.

LIDÉ A ZEMĚ *online+. KLICPEROVÁ, Lenka. 2009-06-24 [cit. 2011-01-29+. Dogoni, lidé nelidé. Dostupné z WWW: .

21.

LE MALI. DECRAENE, Phillipe. Paříž : Presses Universitaires de France, 1980. 127 s.

22.

MALI TRAVEL DIARIES [online]. 2009 [cit. 2011-02-05]. Languages and dialects of Mali. Dostupné z WWW: .

23.

MAPS OF WORLD [online]. 2009 [cit. 2011-02-20+. Mali Clothing. Dostupné z WWW: .

24.

MAPS OF WORLD [online]. 2009 [cit. 2010-11-28+. Mali Flag. Dostupné z WWW: .

56

25.

MINISTERE DE L'AGRICULTURE [online]. 2004 [cit. 2010-10-22]. CMDT. Dostupné z WWW: .

26.

MONNAIES DU MONDE [online]. 2010 [cit. 2010-11-28+. Mali. Dostupné z WWW: .

27.

NATION MASTER : MALI [online]. 2005 [cit. 2010-10-22+. Dostupné z WWW: .

28.

PRÉSIDENCE DE LA RÉPUBLIQUE DU MALI [online]. 2009 [cit. 2010-11-20+. Géographie du Mali. Dostupné z WWW: .

29.

ROUTARD [online]. 2011 [cit. 2011-01-30+. Traditions Mali. Dostupné z WWW: .

30.

THE AFRICA GUIDE [online]. 1996, 2011 [cit. 2011-01-29]. TRIBES & PEOPLE GROUPS THE BAMBARA. Dostupné z WWW: .

31.

THE WORLD BANK : PROSPECTS. In BAFFES, JOHN ; BADIANE, OUSMANE; NASH , JOHN. Cotton: Market Structure, Policies and Development Issues [online]. [s.l.] : [s.n.], 23.3.2004 [cit. 2010-10-23+. Dostupné z WWW:

32.

U.S. DEPARTMENT OF STATE [online]. 20.08:2010 [cit. 2011-02-25]. Background Note: Mali. Dostupné z WWW: .

33.

U.S. DEPARTMENT OF STATE [online]. 2009 [cit. 2011-02-27]. 2009 Investment Climate Statement Mali. Dostupné z WWW: .

34.

UTAH EDUCATION NETWORK [online]. 2010 [cit. 2010-11-20+. Rivers in Mali. Dostupné z WWW: .

57

35.

YESMAGAZINE [online]. BELL, Beverly. 2009 [cit. 2011-02-12]. Mali's Gift Economy. Dostupné z WWW: .

36.

ZAMYKALOVÁ, M. Mezikulturní rozdíly a jejich vliv na obchodní jednání a podnikání na zahraničních trzích. In BALÁŽ, P. -- ŠÍBL, D. -- URBAN, E. (ed.). Slovensko v medzinárodnom obchode a podnikani 2002. Bratislava: Ekonomická univerzita, 2002, s. 237--241. ISBN 80-225-1535-3.

37.

ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 171 s. ISBN 80-86419-28-2.

38.

ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001. ISBN 80-245-0216-X.

39.

ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2.

40.

ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001. ISBN 80-245-0216-X.

Ostatní zdroje 41.

Přednášky a cvičení z předmětu 2RO50 Frankofonní země Afriky a země Maghrebu.

42.

Poskytnuté informace od českých firem obchodující s Mali (Prexim diesel s.r.o. Praha, Veba a.s. – Broumov).

58