Zranění dětí způsobená úrazem a jejich léčba 06. Zdravotnictví

Zranění dětí způsobená úrazem a jejich léčba 06. Zdravotnictví

Kristýna Maříková 8.A

Gymnázium Cheb Nerudova 7, Cheb 350 02 Karlovarský kraj

Prohlášení Prohlašuji, že na práci jsem pracovala samostatně a všechny použité prameny, jsem řádně citovala. Rovněž děkuji za poskytnutí materiálu a cenné rady Mgr. Lindě Maříkové.

V Chebu dne 4. ledna 2009

……………………………

2

Anotace Úrazy dětí jsou v poslední době jednou z nejčastějších příčin jejich úmrtí. Proto jsem se rozhodla napsat práci, ve které se pokusím popsat co nejvíce druhů úrazů, jejich léčbu a prevenci, která je velmi důležitá, protože většině úrazů se dá předejít, avšak mnozí rodiče nemají ani tušení jak. Injuries of children are one of the most frequent cause sof thein dech. That’s the mason of my decision to write a work, in which I tried to write about a lot of injuries, thein treatment and preventiv, because i tis very important. We can prevent majority of injuries, but many parents have no notion of how to do it. Kinderunfälle sind in der letzten Zeit eine von häufigsten Ursachen ihrer Sterblichzeit. Darum habe ich mich entschieden, meine Arbeit auf Kinderunfälle zu orientieren. Ich beschreibe mehrere Arten von Unfällen, entsprechende Heilung und die Prophylaxe. Die Prophylaxe ist sehr wichtig, denn sie kann Unfälle meistenst vorbengen. Aber viele Eltern haben keine Ahnung, wie. Les accidents des enfants sont une des causes les plus fréquentes de leur trépas. C’est pourquoi j’ai décidé d’écrire un travail dans lequel je vais essayer décrire plusiers types d’accidents, leur traitement et la prévention qu´elle est très importante, parce que nous pouvous prévenir éviter d’ accidents. Mais quelques parents ne savent pas comment on peut prévenir des accidents.

3

Obsah PROHLÁŠENÍ..................................................................................................................................................2 ANOTACE.......................................................................................................................................................3 OBSAH...........................................................................................................................................................4 1. ÚVOD........................................................................................................................................................5 2. ZVOLENÁ METODIKA PRÁCE.......................................................................................................................6 3. SEZNÁMENÍ S ŘEŠENOU PROBLEMATIKOU.................................................................................................7 3.1 VZNIK ÚRAZŮ ....................................................................................................................................................7 4. JEDNOTLIVÉ ÚRAZY....................................................................................................................................7 4.1 ÚRAZY V DOMÁCNOSTI...........................................................................................................................................7 4.1.1 Popáleniny, opařeniny.............................................................................................................................7 4.1.2 Otravy....................................................................................................................................................11 4.1.3 Pády.......................................................................................................................................................15 4.2 ÚRAZY VE ŠKOLE................................................................................................................................................18 4.2.1 Sportovní úrazy.....................................................................................................................................18 4.2.2 Šikana....................................................................................................................................................18 4.3 VENKOVNÍ ÚRAZY...............................................................................................................................................19 4.3.1 Dopravní nehody...................................................................................................................................19 4.3.2 Hra na dětském hřišti ...........................................................................................................................19 5. PREVENCE................................................................................................................................................19 5.1 Prevence opařenin a popálenin................................................................................................................20 5.2 Prevence otravy........................................................................................................................................20 5.3 Prevence pádů..........................................................................................................................................21 5.4 Ostatní......................................................................................................................................................21 6. ZÁVĚR......................................................................................................................................................22 7. PŘEHLED LITERATURY A JINÝCH ZDROJŮ...................................................................................................23 8. SEZNAM VŠECH OBRÁZKŮ V DOKUMENTU...............................................................................................25 9. OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA..............................................................................................................................27

4

1. Úvod Úrazy dětí jsou v poslední době nejčastější příčinou jejich úmrtí. Některá zranění však nezpůsobí smrt, ale zanechají vážné trvalé následky, se kterými se dítě i celá rodina musí naučit žít. V naší hektické době se matky svým dětem nevěnují tak, jako se kdysi věnovaly nám a našim matkám, což je chyba. Dalším důvodem, proč jsou úrazy stále častější je neinformovanost rodičů. Existují mnohé bezpečnostní systémy, o kterých rodiče nemají ani tušení. Touto problematikou se zabývají i odborníci z mnoha zemí, protože mortalita v nejmladších věkových skupinách způsobená úrazy je hlavní příčinou úmrtí ve všech průmyslově vyspělých zemích. Právě z tohoto důvodu dnes není tolik těžké sehnat literaturu zabývající se prevencí úrazů. Každý kdo má, nebo chce mít dítě, by měl vědět, jak ho chránit. Vždyť přečtením pár stránek mu může ušetřit mnoho starostí se začleňováním do společnosti i se soukromým životem.

5

2. Zvolená metodika práce K vytvoření seminární práce jsem využila kompilaci z různých pramenů a konzultaci s odborníkem Mgr. Lindou Maříkovou. Pracovala jsem převážně s tištěnými materiály zabývajícími se chirurgií. Internet mi sloužil hlavně v případech, kdy jsem chtěla objasnit sobě i lidem, kteří budou číst tuto seminární práci, některé odborné termíny užité v dané literatuře.

6

3. Seznámení s řešenou problematikou V různých statistikách se můžeme seznámit s hrozivými čísly spojenými právě s úmrtností, trvalými následky či postižením dětí v důsledku úrazu. “Data z USA uvádí celkem 11 000 usmrcených, 50 000 trvale postižených a 19 milionů zraněných dětí ročně. SRN uvádí 800 mrtvých a 3000 trvale postižených a Rakousko 130 mrtvých a 250 000 zraněných dětí v důsledku úrazů ročně. “(1)

3.1 Vznik úrazů „Úrazy vznikají spolupůsobením čtyř faktorů: 1.) Hostitele – člověk, který je úrazem postižen; významnou roli hraje věk, pohlaví, vzdělání, schopnosti, fyzická zdatnost, psychický stav, rizikové chování 2.) Činitel – přenos abnormálního množství energie /mechanické, tepelné, chemické, elektrické, radiační 3.) Přenašeč – vektor – design výrobků, který je schopen velmi zásadním způsobem ovlivnit přenos energie, např. air-bag v autě, cyklistická přilba, rychlovarná konvice atd. 4.) Prostředí – zásadním způsobem ovlivňuje úrazovost, faktory prostředí dělíme do dvou základních kategorií: fyzikální a sociálně-ekonomické. Do kategorie fyzikální patří např. počasí, místo úrazu, denní doba, roční období, rizikové prostředí. Do kategorie sociálně ekonomické řadíme např. užívání drog, požívání alkoholu, socioekonomické faktory“(2) Na různých místech se setkáváme s různými úrazy. Nejvíce dětí v předškolním věku utrpí úraz v domácnosti. Starší děti jsou nejvíce ohroženy dopravou, injekčními stříkačkami pohozenými na místech, kde si hrají atd. Pokusím se vytvořit stručný přehled úrazů spojených s místem jejich vzniku.  Domácnost • popáleniny, opařeniny, pády, otravy, poleptání, dušení, poranění způsobená ostrými předměty, poranění domácími zvířaty  Škola • úrazy při sportu, šikana  Venkovní úrazy • dopravní nehody, úrazy na dětském hřišti, poranění psem, úrazy elektrickým proudem

4. Jednotlivé úrazy 4.1 Úrazy v domácnosti 4.1.1 Popáleniny, opařeniny Popáleniny a opařeniny jsou jedny z nejtěžších úrazů lidské traumatologie. Jejich léčba je nákladná, zdlouhavá a velice bolestivá. Ve většině případů zanechávají trvalé následky

7

v podobě jizev. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí dítěte. Dochází k nim převážně v kuchyni či v koupelně, kde se dítě setkává s horkou vodou či jinými zdroji tepla. Závažnost popáleniny je dána čtyřmi faktory, a to její hloubkou, rozsahem popálených ploch, celkovým stavem zraněného a lokalizací popáleniny. Máme tři hlavní stupně popálení. Erytém neboli 1. stupeň, který je většinou způsoben slunečním zářením nebo krátkým kontaktem s předměty o vyšší teplotě např. ožehnutí parou, plamenem atd. Kůže je při něm zarudlá a mohou se na ní vyskytovat i drobné puchýřky. 2. stupeň jsou povrchové popáleniny, které se dělí na dva podstupně. Vznikají dlouhodobějším stykem s horkou plochou nebo opařením. Tyto popáleniny jsou již mnohem závažnější a jsou velmi bolestivé. Třetím a také posledním stupeň jsou hluboké popáleniny, ke kterým může docházet opět opařením nebo stykem s plamenem. Kůže je hnědočerně zbarvená a její povrch je necitlivý. Regenerace může být zahájena až po odebrání nekrotické kůže (= nekrektomie) a krytí kožními štěpy (= transplantovaná kůže). „Rozsah popáleniny patří k dalším určujícím faktorům. Orientačně určujeme rozsah popálení pravidlem devíti. Hlava a obě horní končetiny zaujímají po 9% povrchu těla, přední a zadní strana trupu po 18%, obě dolní končetiny po 18%, perineum a zevní genitál 1%. Tato čísla platí jen pro dospělé. U dětí, které mají relativně větší povrch hlavy a menší povrch končetin se používají zvláštní tabulky s přihlédnutím k věku.“(3) Plocha významného popálení by měla být zakreslena do grafu vztaženého k věku. Malé plochy se dají porovnávat s pacientovou dlaní (včetně prstů), což je přibližně 1% jeho tělesného povrchu. Děti, které mají popáleniny na větším povrchu těla, než je 5%, by měli být po konzultaci s lékařem hospitalizovány, kvůli případným komplikacím.

Obrázek 1 Tabulka pro výpočet celkové popálené plochy zdroj: Pediatrie do kapsy 8

9

„Kritéria pro odeslání na oddělení popálenin • • • • • • • •

jakékoliv popáleniny >5% jakékoliv popáleniny vedoucí kolem celého obvodu popáleniny zasahující ruce, nohy, obličej, perineum nebo jiné části těla, které obtížně svlékají chemické popáleniny úrazy elektrickým proudem jakákoliv hluboká popálenina má-li dítě jiné poranění nebo onemocnění při jakémkoliv podezření na způsobení druhou osobou“(4)

Celkový stav pacienta Celkový stav je ovlivněn věkem jedince. U dětí mladších 5 let je prognóza vždy horší. Samozřejmě také záleží na lokalizaci popálenin, kde je důležitá tloušťka kůže. Mnohem závažnější popáleniny jsou například na víčku oka, naopak méně vážné jsou popáleniny například na zádech. „Lehké popáleniny jsou popáleniny I. stupně, II. stupně o rozsahu menším než 15% nebo III. stupně o rozsahu menším než 2%. Středně těžké popáleniny jsou II. stupně o rozsahu 15-30% a III. stupně o rozsahu 2-10%. Těžké popáleniny jsou II. stupně o rozsahu více než 30% a III. stupně o rozsahu více než 10%, popáleniny obličeje, genitálu, rukou a nohou.“(3)

Léčba První pomoc spočívá v oddálení postiženého od zdroje tepla a ochlazení studenou vodou. Chlazení by mělo trvat zhruba 45 minut, působí analgeticky a zastavuje progresi tepelných změn od hloubky. Ochlazování pacienta by však nemělo být nadměrné, protože může způsobovat hypotermii (stav, kdy je teplota lidského těla nižší než 35°C) Postiženého je možné zabalit do vlněné deky, ne však umělé. Samotné zranění je dobré ovázat pokud možno sterilním obvazem. V nemocnici se léčení zahajuje zavedením infuze. Nitrožilně se podávají analgetika. Musí se zjistit jak moc je zasažena dýchací soustava v případě vdechnutí kouře, případně lékaři musí inkubovat. Podle potřeby se dítěti dodají další léky či tekutiny, jejichž množství je nutno po celou dobu pečlivě kontrolovat. Kontroluje se hlavně množství moči, které by mělo zhruba být 1-2 ml/kg/hod. U dětí s popáleninami pokrývajícími více než 15% povrchu těla se zavádí cévka. Jak už jsem dříve zmínila důležité je i odstranění nekrotické tkáně, aby mohlo dojít k opětovné regeneraci. Popáleniny elektrickým proudem „Poranění elektrickým proudem mají tři složky, které se mohou kombinovat nebo vyskytovat samostatně: • patofyziologický účinek elektrického proudu • účinek tepla vznikajícího při průchodu proudu tkáněmi • popáleniny ze vzníceného oděvu“(3) 10

Proud prochází tělem podle odporu, který kladou tkáně. Největší odpor klade kostra a nejmenší odpor klade nervová soustava. Jsou-li při průchodu elektrického proudu tělem zasaženy mozek či srdce může dojít k fibrilaci či zástavě dechu. Fibrilace je v podstatě arytmie, která vede po jedné až dvou minutách k asystolii, což je úplné vymizení elektrické aktivity komor. Průchod elektrického proudu kosterním svalstvem způsobuje křeče, které jsou příčinou zlomenin, vykloubenin nebo toho, že se postižený nemůže pustit zdroje. V důsledku působení elektrického proudu často vznikají trombózy hlubokých cév, které vedou k odumření tkání, proto by měla být všechna popálení elektrickým proudem pečlivě sledována na oddělení popálenin. Nemusí být totiž rozsáhlé, ale může být přítomno podkožní poškození, které vyžaduje i chirurgický zákrok. Vstup a výstup elektrického proudu poznáme podle tzv. proudové známky, což jsou ohraničené nekrózy kůže šedé nebo žluté barvy. Při zasažení bleskem vznikají stromečkovité kresby. Dalším možným nebezpečím je proud o vysokém napětí, který může přeskočit i několik centimetrů (krokové napětí). V tomto případě dochází ke vzniku elektrického oblouku o teplotě až 2500°C, což je teplota, při které se taví i kosti. Léčení Při první pomoci je velmi důležité oddělit postiženého od zdroje tak, aby zachránce nedostal zásah elektrickým proudem, dále by měl zachránce zajistit obnovení alespoň minimálního oběhu krve a dýchání. To učiní tzv. kardiopulmonální resuscitací. V nemocnici se již zranění léčí jako klasická popálenina, avšak s tím rozdílem, že lékař musí zkontrolovat, zda elektrický proud nezpůsobil odumření svalu. Lékaři by měli dále vyšetřit stav myokardu. V případě zasažení končetiny elektrickým proudem o vysokém napětí dochází často k amputaci. K dalším typům popálenin patří popálení chladem a chemická poranění, se kterými se u dětí příliš nesetkáváme. Omrzliny může mít dítě v případě, že rodiče správně nedbají na jejich oblékání, protože mnohým z nich nedochází, že když dají dítě do kočárku, nehýbe se, a proto potřebuje větší vrstvu oblečení než sám rodič, který tlačí kočárek a přitom je mu teplo. Důležité je také například namazat obličej mastným krémem, který pomůže zabránit omrzlinám. Chemické látky jsou pro děti nebezpečné trochu jinak. V televizi vidí mnoho krásných reklam na různé čisticí prostředky, tablety na mytí nádobí atd. Jen si představte, kolik těchto prostředků doma máte. Jak všichni víme, děti milují barvy a pohádky a reklamy na tyto prostředky jsou pro ně velmi zajímavé a lákavé. Proto se také tyto nebezpečné látky pro ně stávají velkým pokušením a děti je moc rády ochutnávají. Naneštěstí látky obsažené v těchto přípravcích jsou pro ně nadmíru nebezpečné. Mohou totiž způsobovat poleptání sliznice a těžké otravy.

4.1.2 Otravy Definice otravy „Otrava /intoxikace/ je škodlivé působení chemických, rostlinných, živočišných, bakteriálních nebo jiných jedů na organismus. Může dojít k závažnému poškození organismu nebo až k smrti. U dětí se setkáváme s otravami nejčastěji ve dvou věkových kategoriích. V předškolním věku jsou zpravidla náhodné, zaviněné nepozorností dospělých. U adolescentů tvoří hlavní podíl cílené požití nejčastěji léků, alkoholu či drog.“(2) „Na otravu u dětí bychom měli mít podezření v případě, že neumíme vysvětlit jinak příznaky jako je tachypnoe („ Je zrychlené dýchání vyskytující se buď fyziologicky při fyzické námaze 11

a po ní, nebo patologicky, například při dechové nedostatečnosti.“(6)), tachykardie („Tachykardie je abnormálně zvýšená tepová frekvence. Je to patologický jev. O tachykardii mluvíme tehdy, pokud aktuální tepová frekvence je o více jak 100 tepů za minutu vyšší než klidová tepová frekvence u daného člověka. Tachykardie vzniká buď z důvodu nějaké velké sportovní nebo obecně tělesné zátěže nebo jako důsledek nějaké choroby. Tachykardie má dva negativní důsledky. Za prvé se snižuje účinnost čerpání krve srdečním svalem, protože za tak krátkou dobu se nestihne naplnit krví. Druhým důsledkem je, že při takovéto namáhavé práci se zvyšuje spotřeba kyslíku v samotném srdečním svalu. To může u člověka, který již trpí nějakou kardiovaskulární chorobou, vést i k infarktu, protože srdeční sval nemá dostatek kyslíku.“(7)), somnolence („Je nejlehčí stupeň poruchy vědomí se sníženou bdělostí, projevující se jako ospalost; zastřené vědomí při vyčerpání či nemoci. Postižený reaguje na smyslové podněty, je schopen odpovědět na otázku; když podněty ustanou, upadá rychle do stavu podobného spánku. Provázena nepřesným vnímáním, zpomaleným myšlením, postižený špatně navazuje kontakt s okolím; slabé podněty postiženého zpravidla neprobudí.“(8)) nebo kóma („Coma = nejtěžší forma ztráty vědomí. Nemocného nelze běžnými podněty probudit a nereaguje ani na bolestivé podráždění. Podle intenzity komatózního stavu se rozlišují dva stupně: a) povrchní kóma (semikóma), zornice jsou rozšířené a reagují na světlo, rohovkový reflex je zachovaný, lze vybavit i ostatní reflexy; b) hluboké kóma, zornice na světlo nereagují, rohovkový reflex nelze vyvolat, ostatní reflexy jsou vyhaslé; chybí jakékoliv známky nervové činnosti, tep je oslaben, tlak krve klesá, nastávají poruchy dýchání.“(9)). Vezme-li si dítě starší sedmi let jed samo, může se jednat o sebevražedný pokus. Všechny děti a dospívající se sebepoškozováním by měli být odesláni k psychiatrickému vyšetření.“(4) Dělení a příznaky otrav „Intoxikace dělíme podle příčiny a způsobu vzniku na náhodné, úmyslné a toxikomanie; podle vstupu škodlivin do organismu na inhalační (plyny, dým, prach, aerosol), perorální (léky, chemikálie, jedovaté rostliny, plody), perkutánní (organická rozpouštědla) a parenterální (tzn. podávání jinou než zažívací cestou). Příznaky intoxikace se liší podle působení škodlivin. Nejčastěji dochází ke změně chování: • neklid až zuřivost při atropinových otravách • malátnost, spavost až poruchy vědomí s kómatem při otravách léky (barbituráty) • veselost, poruchy koordinace s následným hlubokým spánkem až bezvědomím-otravy alkoholem • žaludeční a střevní potíže při otravách zkaženými potravinami a houbami • poruchy dýchání, dušnost až zástava srdeční činnosti • poleptání sliznic a dýchacích cest při požití kyselin a louhů Neúmyslné otravy je možné zařadit mezi neúmyslné úrazy. Do této skupiny můžeme zařadit náhodné otravy léky (nejohroženější skupinou jsou batolata), houbami, rostlinami, různými bobulemi apod. Těmto otravám lze snadno předcházet. Záměrnou, úmyslnou otravou je cílené způsobení otravy dítěti druhou osobou. Patří sem i intoxikace suicidiální, které mají v dětském věku většinou charakter demonstrativní.“(2)

12

První pomoc při požití toxických látek „Všeobecně se uvádějí tyto pokyny: • zjistit, co dítě snědlo • zajistit dítěti pobyt na čerstvém vzduchu • vzít s sebou do zařízení předmět (např. i obal), rostlinu či plod, které mělo dítě nablízku a které by mohly být zdrojem otravy • kontaktovat lékaře • nepodlehnout panice • kontaktovat toxikologické centrum (tel. 224 919 293), není-li lékař k dispozici“(5) Otrava paracetamolem Tato látka se vyskytuje v mnoha lécích, které jsou běžně dostupné. Léčí se jimi nachlazení či chřipka. Při otravě paracetamolem je nejzávažnější selhávání jater, což je velmi závažný problém. Léčení probíhá v nemocnici. Nejprve se zjistí alespoň přibližné množství požité látky, přesnější koncentraci lékaři odečtou z krevních testů. Určí se stav jater a doba, která uplynula od požití látky. Podle všech těchto aspektů následuje medikace. Otrava tricyklická antidepresiva „Látky této skupiny (antidepresiva 1. generace) se považovaly za látky prvé volby při léčbě depresí. Mají však řadu nežádoucích účinků, které vyplývají z působení anticholinergního, antihistaminového a antiadrenergního. Mezi nežádoucí účinky patří blokáda muskarinových acetylcholinových receptorů: ospalost, suchost sliznic, tachykardie, nejasné vidění pro poruchu akomodace, zácpa, retence moče, zvýšení nitroočního tlaku (zhoršení glaukomu), poruchy paměti, delirantní stavy.“(10) Dítě se může otrávit mnoha látkami, které nalezne ve svém okolí, a proto je vždy nejlepší obrátit se na odborníka. Podávání mléka či vody, vyvolávání zvracení, podávání aktivního uhlí a další kroky tohoto typu mohou vést v jistých případech spíše ke zhoršení stavu otráveného. Pokud není k dispozici lékař, je nejlepší obrátit se na již výše zmíněné toxikologické centrum, kde nám poradí, co máme udělat. Avšak je velmi důležité, zjistit alespoň přibližnou dávku a druh látky, kterou dítě požilo ještě před tím, než budete kontaktovat odborníky. Otrava alkoholem „Alkohol je nejrozšířenější, volně dostupná a společensky do značné míry tolerovaná návyková látka. Děti se běžně setkávají s jeho propagací, vidí jej v různých reklamách, obchodech apod. O účinku alkoholických nápojů jsou informované, jejich představy jsou však mnohdy velmi zkreslené. Při lehké otravě (euforické stadium – 0,5 ‰ alkoholu v krvi) má dítě zvýšené sebevědomí, ztrácí zábrany, je hyperaktivní. Při středně těžké otravě (stadium hypnotické – 0,5 – 1,0 ‰ alkoholu v krvi) dochází k poruchám rovnováhy a řeči, smyslovým poruchám, ke sníženému vnímání bolesti, k nevolnosti a zvracení. Těžkou otravu (narkotické stadium – 1,0 – 2 ‰ alkoholu v krvi), provází zmatenost, někdy agresivita, různě vyjádřená porucha vědomí a může nastat i porucha dýchání. Nejtěžší otravy (asfyktické stadium – nad 2 ‰ alkoholu v krvi) provází bezvědomí, podchlazení a apnoické pauzy. Smrtelná dávka pro dítě je kolem 3g alkoholu (kg váhy, to odpovídá 4 ml čistého 13

alkoholu) kg. Pro 50 kilogramové dítě to znamená asi 500 ml 40% lihoviny. Těžká otrava alkoholem může být smrtelná i pro nepřímo vzniklé komplikace – vdechnutí zvratků, těžké podchlazení organismu, úraz při pádu nebo dopravní nehodě.“(2) První pomoc v případě otrávení „Nezabráníte-li dítěti v náhodném požití léků a nemáte-li možnost okamžitě kontaktovat Toxikologické informační středisko nebo lékaře, podejte několik (3-5-8) tablet aktivního uhlí (rozdrcených, rozmíchaných v nápoji). Aktivní uhlí má charakter univerzálního antidota, jeho podání je bezpečnější a účinnější, než nutit dítě ke zvracení. Zvracení může být pro dítě nebezpečné (zvlášť působí-li již požitý lék), jeho účinnost je omezená. V případě požití fluoridových tabletek ordinovaných pro správný vývoj dětského chrupu (Natrium fluoratum, Zymafluor), podat nejdříve mléko, pak po zjištění chybějícího množství kontaktovat Toxikologické informační středisko. Stane-li se dítěti nehoda s chemickým přípravkem, nevyvolávejte zvracení! Nepodávejte bez porady s Toxikologickým informačním střediskem nebo lékařem mléko! Zjistěte, kolik přípravku ubylo a kontaktujte telefonicky Toxikologické informační středisko nebo ošetřujícího lékaře. K telefonu si vezměte obal přípravku, důležité jsou zejména údaje o složení. Pokyny k první pomoci při nehodě nebývají na obalech přípravků někdy správné, proto raději volte radu Toxikologické informační středisko nebo lékaře! Má-li dítě nehodu s rostlinou, vyndejte zbytky rostliny z úst, vypláchněte ústa, zkuste vyvolat nenásilně zvracení, podejte několik tablet aktivního uhlí. Určete rostlinu, kontaktujte Toxikologické informační středisko nebo ošetřujícího lékaře. Výjimka: Po požití části dieffenbachie (v menší míře scindapsu, syngonia, aglaonemi) vyjměte zbytky rostliny z úst, vypláchněte ústa, dejte pít chladivý nápoj (vodu, mléko, čaj), dejte cucat led nebo zmrzlinu, vyhledejte lékaře. Bolesti a otoky sliznic dutiny ústní se dostavují do 15 minut po nehodě, může hrozit udušení postiženého.“(11)

Obrázek 2 Dieffenbachie zdroj: http://botanika.wendys.cz/kytky/ 1186--3482.html

Obrázek 3 scindapsus zdroj: http://www.mineralfit.cz/clanekfoto/1186--3482.html

14

Obrázek 4 Syngonia zdroj: http://www.chovatelka.cz/chovatelka/ images/2/2/1273.jpg

Obrázek 5 Aglaonema zdroj: http://toptropicals.com/pics/garden/ m1/raznozw/aglaonema_ commutatum051.jpg

4.1.3 Pády Pády jsou dalším, velmi častým úrazem, se kterým se u dětí setkáváme. Příčin je mnoho. Například dětská aktivita, která je zdrojem mnoha úrazů, avšak nás zajímají převážně příčiny, jimž se dá zabránit. Nejčastěji se s pády setkáváme na schodištích, patrových postelích, pád může způsobit koberec, který není podložený protiskluzovou položkou, ale mohou se vyskytnout i pády z oken. Další nebezpečí hrozí u nejmenších dětí při přebalování a koupání, protože stačí chvilková nepozornost a dítě se převalí nebo doplazí k okraji přebalovacího stolu. Jelikož člověk získává zkušenosti a prostorovou orientaci postupně, dítě si neuvědomí, že je vysoko. Nemá zážitek z předchozího pádu, a proto se nebojí. Nejčastější následky pádu jsou odřeniny, tržné rány, pohmožděniny, vykloubeniny, zlomeniny, ale bohužel jsou i mnohem vážnější úrazy jako například mozkolebeční poranění, poranění míchy či páteře… Tyto úrazy nemusí být pouze smrtelné, ale mohou způsobit trvalé následky, které se velmi těžce podepíší na psychickém stavu jak dítěte, tak většinou i celé rodiny, která se o nemohoucí dítě musí neustále starat. Zlomeniny Zlomeniny se určují podle mnoha faktorů. Velmi záleží na linii zlomeniny, která může být příčná, šikmá, spirální, tříštivá či kompresivní. Tříštivé zlomeniny mohou být velmi nebezpečné, protože úlomky kostí se mohou dostat do krevního oběhu. Kompresivní zlomeniny jsou časté v oblasti bederní páteře a jejich nebezpečí spočívá v tom, že mohou tlačit na míchu a to může způsobit dočasné i stálé ochrnutí. Dále je důležité zjistit, zda je zlomenina otevřená či zavřená. Toto většinou zjišťují lékaři. Zlomenina je charakterizována zejména bolestí a otokem. První pomoc při setkání se zlomeninou obsahuje zjištění stavu postiženého. Důležité je zjistit zda dochází ke krvácení a zda je zlomenina otevřená. V případě otevřené zlomeniny je dobré zakrýt ránu pokud možno sterilním obvazem a imobilizovat zlomenou končetinu. K imobilizaci se mimo nemocnici mohou používat různé větve či jiné pevné předměty, které můžeme připevnit ke končetině. V případě, že zlomeninu není nutné řešit operativně, lékaři volí fixaci ve vhodné poloze pro hojení kosti na určitou dobu. V některých případech následují rehabilitace pro navrácení hybnosti končetiny. Operativně se řeší například otevřené zlomeniny. 15

Poranění měkkých tkání a kloubů „Úrazy svalů Pohmoždění (kontuze): jedná se o přímé poranění svalu, kdy nárazem vznikne krevní výron. Natažení (distenze): prudkým stahem svalu dochází k přetažení skupiny vláken bez výrazně poruchy funkce. Prasklina (ruptura): částečná nebo kompletní, vede k poruše funkce. Léčení – většinou konzervativní imobilizace, chlazení místa výronu, vzácně nutné sešití svalového bříška. Poranění šlach Natažení (distenze): vzácné poranění vede ke snížení síly šlachy a tím k omezení funkce svalu. Podkoží prasklina (subkutánní ruptura): vzniká u šlachy degenerované předchozím patologickým procesem nebo častěji po předchozí aplikaci steroidů do šlachové pochvy. Nutno operačně sešít nebo provést plastiku šlachy. Přetnutí (transcize): většinou ostrým řezným nástrojem dojde k poranění šlachy. Je nutné i sešít. Poranění kloubů Podvrtnutí (distorze): je vyjádřeno v různých stupních podle míry poranění vazů a pouzdra. 1. 2. 3. 4.

Natažení pouzdra (distenze) se projevuje mírným otokem bez krevního výronu. Natažení vazu – je již přítomen krevní výron, ale kloub je stabilní. Částečná prasklina vazu – velký otok a krevní výron, částečná nestabilita. Kompletní prasknutí vazu – nestabilita kloubu, hematom rozsáhlý. Čtvrtý stupeň je vhodný k operaci, která sestává ze sešití vazu nebo vazů, první tři stupně můžeme léčit konzervativně sádrou nebo měkkou bandáží.

Částečné vykloubení (subluxace) je stav, kdy kloubní plochy nejsou ve správném postavení vůči sobě, ale mají ještě určitý kontakt. Léčba je konzervativní nebo při nestabilitě kloubu operační. Vykloubení (luxace, dislokace) kloubní plochy ztrácejí zcela svůj kontakt. Léčíme repozicí (narovnáním) a imobilizací. Luxační zlomeniny jsou charakterizovány vykloubením spojeným se zlomeninou kloubního konce kosti. Většinou musíme léčit operačně. Zlomeniny chrupavky jsou stavy, kdy je odlomen fragment chrupavky z kloubní plochy a tím vzniká volné kloubní tělísko a může vytvářet překážku pohybu. Léčíme operačně vyjmutím fragmentu. Osteochondrální zlomeniny jsou obdobná poranění jako předchozí s rozdílem, že fragment obsahuje ještě část subchondrální kosti a je tedy patrný na rentgenovém snímku. Operačně vyjmeme fragment nebo, je-li velký, provedeme osteosyntézu (= chirurgické spojování úlomků kostí).“(3) 16

Úrazy hlavy Úrazy hlavy patří mezi nejvážnější následky pádu, protože se poškozuje orgán, který řídí celé tělo. K těmto úrazům dochází nejčastěji při pádu z kola, koně, skateboardu a dalších podobných pádech z výšky. Toto se nachází převážně u starších dětí. Kojenci mohou utrpět úraz hlavy, spadnou-li z nezabezpečené postýlky či z přebalovacího stolu. „Nejlehčím poraněním z této skupiny je otřes mozku (komoce), kdy se jedná „pouze“ o dočasnou poruchu činnosti mozku bez jeho strukturálního poškození a po odeznění příznaků se většinou všechny mozkové funkce upravují k normě. Zhmoždění mozku (kontuze) je závažné poranění, při kterém již dochází k mechanickému poškození mozku a může zanechat i trvalé následky. Stlačení mozku (komprese) patří k nejzávažnějším poraněním této skupiny. V první fázi mohou být nevýrazné příznaky, které mohou zastřít vznik následně těžkého, život ohrožujícího stavu. Pádem na hlavu dochází k poranění nitrolebních cév, ze kterých dochází k pozvolnému krvácení dovnitř lebky. Závažnost takového stavu spočívá v tom, že krvácení postupně utlačuje mozek a pokud není včas rozpoznané a léčené, dojde k zvýšení nitrolebního tlaku a následně k útlaku mozkové tkáně, což může být pro dítě smrtelné. Typické pro tento stav je tzv. „dvoufázové bezvědomí“; po kratší fázi poruchy vědomí dojde k jeho normalizaci, dítě reaguje a po určité době nastupuje druhá fáze již hlubokého bezvědomí s poruchami základních životních funkcí, někdy s nestejnou velikostí zornic (anisokorií), vzestupem tělesné teploty a křečemi.“(2) Úrazy páteře „ Příčinou poranění páteře bývají pády z výšky na dolní končetiny nebo na hlavu. Největší nebezpečí, které poranění páteře provází, je současné poranění míchy, které může znamenat pro dítě trvalé následky. Mícha může být zraněna stisknutím a v nejtěžších případech i zcela přerušena. K vyslovení podezření na poranění páteře svědčí bolesti v zádech, někdy zduření a krevní výron na páteři v místě poranění. Dítě leží v nepřirozené poloze a k těmto projevům se přidružují neurologické příznaky - poruchy hybnosti končetin, poruchy čití, brnění a bolesti končetin. Nejvýraznější nebezpečí představuje vysoké poranění krční páteře, kdy je nebezpečí zasažení dechového a oběhového centra v prodloužené míše s následnou poruchou základních životních funkcí.“(2) Rány „Příčinou rány je působení vnější mechanické síly na povrch těla. Dochází nejen k poškození celistvosti kůže, sliznic, nýbrž i k porušení hlouběji uložených orgánů. Každá rána je doprovázena bolestí a tím nepříznivou psychickou odezvou u dítěte i jeho okolí. Rána dle svého rozsahu ohrožuje dítě krevní ztrátou a druhotně rozvojem šoku a otevřené poranění se může stát zdrojem druhotné infekce. Toto je problematika, kterou je nutné se zabývat už při prvním ošetření rány.

17

Pohybový aparát je tvořen kostrou, svalstvem a klouby. Vlastní pohyb je zajištěn funkcí svalových skupin, které se upínají na kosti. Poranění pohybového ústrojí je vždy doprovázeno velkou bolestivostí a omezením pohyblivosti poraněné části těla. Příčin, kdy dochází k poranění pohybového systému, je celá řada a stručně se dají shrnout do skupiny domácích úrazů (pády), sportovních úrazů (při hře venku, školní úrazy, úrazy v přírodě) a zejména dopravních úrazů, kdy bývají součástí polytraumat – mnohočetných poranění. Pády z výšky, schodů, přebalovacího stolu, kola, úrazy na lyžích, snowbordu, skateboardu a celá řada dalších situací, při kterých je křehký dětský organismus vystaven vnějšímu násilí, bývají častou příčinou tohoto druhu poranění. Při poranění kloubu může dojít k jeho podvrtnutí (distorzi), při kterém dojde k pohybu kloubní hlavice nad maximální mez pohybu a jejímu návratu zpět do kloubní jamky. Dojde ke krevnímu výronu do kloubu a jeho okolí, pohyblivost je omezena otokem a bolestivostí. Při vykloubení (luxaci) hlavice kloubu opustí kloubní jamku, ale zůstává mimo ni a to způsobí, že poraněná část končetiny je v nepřirozené, „vynucené“ poloze. Zranění je velmi bolestivé, kloub je oteklý a brání normálnímu pohybu. Zlomenina může dítě ohrozit rozvojem šoku při vnitřním krvácení z kostní dřeně poraněných dlouhých kostí. Jako příklad lze uvést kost stehenní a pažní. K masivnímu krvácení může dojít i na základě poraněných cév v okolí zraněné kosti. Komplikovaný stav nastává při druhotném poranění nervů a okolních tkání úlomky kostí a infekcí, kterou je ohroženo dítě, zejména při úrazu s otevřenou zlomeninou. Velká bolestivost poranění bývá původcem celkově zhoršeného stavu dítěte.“(2)

4.2 Úrazy ve škole 4.2.1 Sportovní úrazy Mezi nejčastější školní úrazy patří úrazy při sportu, při kterých se dítě může poranit například pádem. Velmi často se mezi školní úrazy řadí subluxace, luxace, zlomeniny, pohmožděniny a zranění tohoto typu, které si dítě způsobí například hrou s míčem. Mohou se vyskytnout i vážnější zranění v důsledku nedostatečné pozornosti vedoucího skupiny například na hodinách tělesné výchovy. Učitel by měl jít příkladem a měl by děti poučit o bezpečnosti práce a dožadovat se dodržování všech těchto pravidel. Další důležitou vlastností vedoucího skupiny by měla být schopnost odhadnout možnosti jednotlivých dětí. Příliš velké požadavky by mohly způsobit v podstatě šikanu dítěte.

4.2.2 Šikana Šikanou trpí v českých školách zhruba 20% dětí, to znamená okolo 300 tisíc dětí. Ve většině případů se jedná o psychické a fyzické týrání jedince nějakou skupinou dětí, která má početní převahu. Dítě si následky šikany může nést po celý život, proto je velmi důležité, máte-li podezření na šikanu, kontaktovat učitele a pomoct dítěti vyřešit jeho problém.

18

4.3 Venkovní úrazy 4.3.1 Dopravní nehody Mezi nejčastější a nejvážnější venkovní úrazy patří dopravní nehody. V mnoha případech tyto nehody končí úmrtím dítěte. K dopravní nehodě může dojít při vběhnutí dítěte do silnice bez rozhlédnutí, proto je velmi důležité již od nejútlejšího věku dítě učit, že se před vstupem do vozovky musí rozhlédnout. Nebezpečné jsou situace, kdy si děti hrají blízko vozovky s míčem. Tehdy nedávají příliš pozor a hrozí opět vběhnutí pod auto. Děti nemají příliš vyvinutý smysl pro odhadování rychlosti a vzdálenosti blížícího se auta, proto je lepší při prvních setkáních se s přecházením vozovky, má-li dítě po boku svého rodiče. Spolu s ním se učí odhadovat situaci. Avšak i přesto se stávají smrtelné úrazy, protože dítě je schopné správně odhadnout situaci až kolem dvanáctého roku života. Při jízdě na kole je důležité umět dobře s ním manipulovat a znát dopravní předpisy. Jízda na silnice bez znalosti předpisů je totiž velmi nebezpečná. Dítě neví, kdy má dát přednost a kdy má přednost samo. Nyní je uzákoněno, že každá osoba mladší osmnácti let musí jezdit s přilbou, ale bohužel mnoho rodičů je nezodpovědných a lhostejných a raději nechají své dítě jezdit bez přilby i přesto, že je to nezákonné. Děti jako spolujezdci v automobilu jsou odkázáni opět na vůli svých rodičů. Záleží opět pouze na nich, jaká ochranná opatření podniknou pro bezpečnost jejich ratolestí.

4.3.2 Hra na dětském hřišti Při hře na dětském hřišti jsou děti nejvíce ohroženy použitým injekčními stříkačkami. Děti se jejich prostřednictvím mohou nakazit virem HIV nebo žloutenkou. Další nebezpečí hrozí od domácích mazlíčků. Děti obvykle nevědí, jak se mohou či nemohou chovat ke psům a to může být příčina jejich napadení. Na dětském hřišti se můžeme setkat i s dalšími úrazy spojenými s prolézačkami, skluzavkami atd.

5. Prevence Děti v předškolním věku vyžadují neustálou pozornost, kterou jim dopřává poměrně málo rodičů. Každý kdo hlídá dítě, by měl věnovat svou pozornost pouze jemu a ne dalším aktivitám jako je vaření, kutilství a podobně. Bohužel ženy jsou v dnešní době velice vytížené i v období mateřské a rodičovské dovolené, což je jedním z důvodů, proč se nemohou o dítě starat po celý den. Nejohroženější je dítě v období batolete. Už dokáže lézt a dostane se na mnohá místa. Právě v tomto věku hrozí nejvíce úrazy jako jsou opařeniny, popáleniny, otravy, pády a dopravní nehody.

19

5.1 Prevence opařenin a popálenin V případě, že jsou s vámi při vaření v kuchyni děti, měli byste dbát jistých zásad. Pokud máte klasický plynový či elektrický sporák, měli byste vařit na zadních hořácích. Děti by po celou dobu vaření měli zůstat v dostatečné vzdálenosti. V případě, že je chcete zapojit do vaření, dejte jim za úkol něco, co se vykonává ve větší vzdálenosti od sporáku. Ideální je například práce se strouhankou či moukou. Jiné řešení může být speciální zábrana, která chrání dítě od přímého styku se žhavými plochami (obrázek 6). Dítě by se nemělo příliš přibližovat k žádným mixérům, šlehačům a jiným elektrickým pomocníkům v kuchyni. Buďte opatrní, když otvíráte troubu, děti mohou být za vámi a popálit se o žhavé plechy či vnitřek trouby. Na trhu jsou k dispozici i speciální zábrany na dvířka trouby, které zabrání dítěti je otevřít (obrázek 7). Pokud pracujete s horkou tekutinou, dávejte velký pozor, aby se k ní dítě příliš nepřibližovalo. Určitě nechovejte dítě v náručí, když pijete horkou kávu nebo čaj. Pokud máte na stolech ubrusy, nepokládejte na ně cokoliv, čím by si dítě mohlo ublížit. Obzvláště žádné horké pokrmy či nápoje. Nejlepší variantou je nemít na stolech ubrusy vůbec, ale je zde i jiné řešení. Mnoho firem vyrábí držáky na ubrus (obrázek 8), které zabrání dítěti ubrus strhnout. Další nebezpečí popálení hrozí při ohřívání jídel v mikrovlnné troubě. Většinou se totiž jídlo neprohřeje rovnoměrně a dítě by si mohlo popálit ústa. Pákové baterie v koupelnách jsou sice pohodlné a jednoduché na ovládání, ale ne jen pro vás, ale i pro vaše dítě. Alespoň do vany či sprchového koutu jsou vhodné upravené baterie, které umožňují přesné nastavení teploty vody (obrázek 9). Klasické elektrické zásuvky jsou pro děti velkým lákadlem. Rády do nich strkají různé předměty. Proto je vhodné používat upravené zásuvky nebo zábrany (obrázek 10).

5.2 Prevence otravy „Několik „ne“, důležitých pro snížení nebezpečí otrav v domácnosti: Nedávejte dětem na hraní obaly od léků, všechny léky bez výjimky uchovávejte pod zámkem. Zbytky nedoužívaných a prošlých léků nevyhazujte do odpadkového koše. Nikdy nepřelévejte a nepřesypávejte prostředky chemické povahy do neoriginálních obalů, hlavně ne do obalů od nápojů a potravin! Nenoste domů v neoriginálních obalech odlité chemické prostředky ze zaměstnání. Bývají nebezpečnější než ty, které jsou určeny laickým spotřebitelům! Nekupujte chemické prostředky opatřené potravinářským obalem, nekupujte odlévané prostředky do přinesených obalů! Nevybírejte si obchodní přípravky, které svým vzhledem nebo obalem imitují potravinu nebo nápoj! 20

Nekupujte přípravky do zásoby, vždy vybírejte obaly s ochrannými uzávěry, ukládejte je na místa dětem nedostupná! Nikdy nezapomínejte ochranné uzávěry po použití prostředku pečlivě zavřít. Nedávejte obaly od chemických přípravků a léků dětem na hraní, obaly se zbytky přípravků neházejte do volně přístupného koše na odpadky. Tam nepatří ani zbytky jedovatých rostlin! Odstraňte z bytu všechny jedovaté, nebo jinak nebezpečné rostliny (s ostrými trny, ostrými hranami listů).“(11)

5.3 Prevence pádů V bytě je mnoho míst, kde si může dítě ublížit v případě pádu. Ale naštěstí existuje mnoho způsobů, jak pádu zabránit či ho alespoň zmírnit. Strašákem pro mnohé rodiče jsou schodiště. Ty se však dají zabezpečit celkem snadno a to hned dvěma způsoby. První způsob spočívá v zabránění vstupu dítěte na schody bez dozoru dospělé osoby. Toho docílíme zábranou (obrázek 11) v horní a dolní části schodiště. Druhý způsob je použití protiskluzových pásek (obrázek 12) na okrajích schodů. Další místnost, kde se dá lehce uklouznout je koupelna či dětský pokoj. V koupelně se proto často používají protiskluzové podložky (obrázek 13) a v dětských pokojích se protiskluzovými podložkami podkládají koberce. V bytech, kde žijí malé děti, se doporučují kryty na ostré rohy (obrázek 14). V případě pádu na ostrý roh hrozí poranění hlavy a různé tržné rány, avšak s použitím těchto krytů se následky pádu minimalizují. Přirozená vlastnost dětí je zvědavost, proto také rády prozkoumávají různá místa. Jsou však prostory, kam by se bez dozoru rozhodně dostat neměli. Například by se mělo zabránit „útěku“ z domova. K tomu slouží zarážky na dveře (obrázek 15). Okna jsou pro děti také nebezpečná, a proto bychom měli být důslední a zabezpečit je pomocí zarážek (obrázek 16). Pokud máte v dětském pokoji patrové postele, sami uznáte, že jsou poměrně vysoké. Proto je dobré mít zábranu i zde (obrázek 17).

5.4 Ostatní U ostatních úrazů je největší prevence dozor a správný příklad. Určitě velmi napomáhá, věnuje-li se rodič dítěti a snaží se ho naučit všechny návyky, které by mělo mít pro svou ochranu. Dítě by mělo vědět, že musí poslouchat příkazy dospělého, ale pouze dospělého, kterého zná nebo kterého schválí rodiče. Dále by mělo vědět, že se nemá dotýkat věcí, které se povalují na ulicích, že musí dávat pozor na injekční stříkačky, že cizí zvířata by se bez svolení majitele neměla hladit, že se musí pořádně rozhlédnout, než vstoupí do vozovky a spousty a spousty dalších pravidel. Trpělivost a ochota věnovat svůj čas dítěti je nejdůležitější prevencí, kterou by žádný rodič neměl podceňovat.

21

6. Závěr Ve všech průmyslově vyspělých zemích jsou úrazy považovány jako celospolečenský problém. Jejich počet neustále narůstá a pro skupinu dětí jsou nejčastější příčinou smrti. V průběhu zpracovávání této seminární práce jsem se dozvěděla mnoho věcí, které jsem dříve neznala, a bylo by velmi dobré, aby se převážně o prevenci úrazů dozvěděla co nejširší společnost. Preventivní opatření totiž nejsou cenově nedostupná ani sociálně slabším rodinám. Rozhodně je lepší ušetřit pár korun a pořídit za ně prostředky, které ochrání nás i naše nejmladší, než celý život sledovat své dítě, které je odkázané na kolečkové křeslo nebo je postižené jiným způsobem, když mohlo mít zcela normální život. Tématem úrazů dětí se v poslední době zabývá mnoho vzdělaných lidí. Setkala jsem se i s názory, že úrazů nepřibývá kvůli nevědomosti, ale převážně kvůli neochotě věnovat se svým ratolestem. Dítě skutečně potřebuje celodenní péči, a proto by si každý měl rozmyslet, zda je připraven nést takovou zodpovědnost či nikoli. Ten kdo nese následky naší hlouposti je totiž stvoření, které nemůže za to, že přišlo na svět a to bychom si všichni měli uvědomit. Důsledkem nevšímavosti rodičů je často také únava, protože dnešní svět je až příliš hektický. Všichni se ženeme za něčím lepším, obětujeme tomu své zdraví a k čemu nám to je? Ženy občas díky emancipaci zapomínají, že důvod, proč jsou na světě je stvoření života a péče o něj. A muži zase zapomínají na to, že žena není stroj a nemůže zvládat vše. Muži by se měli na výchově také podílet, protože dítě potřebuje matku i otce. Je to jeden ze základů pro jeho správný psychický vývoj. Myslím, že se každý, kdo si přečte tuto práci, dozví alespoň něco nového a užitečného pro svůj budoucí život a hlavně pro budoucí život svých dětí, což byl jeden z mých hlavních cílů. Pokusila jsem se objasnit co nejvíce odborných termínů, které by mohli dělat čtenářům potíže. Ještě bych chtěla na závěr poděkovat Mgr. Lindě Maříkové za poskytnutí cenné rady a některých materiálů, které mi napomohly ke zpracování této seminární práce.

22

7. Přehled literatury a jiných zdrojů 1.

ŠEBKOVÁ, Sylva. Úrazy dětí (1. díl) [online]. 2001 [cit. 2008-12-16]. Dostupný z WWW: .

2.

BŘENDOVÁ, Marie. VÝZNAM EDUKACE V PREVENCI DĚTSKÝCH ÚRAZŮ. [s.l.], 2007. 2007 s. Vedoucí diplomové práce prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc.

3.

Chirurgie VALENTA, Jiří, et al. Chirurgie pro bakalářské studium ošetřovatelství. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2003. 237 s.

4.

Pediatrie do kapsy O’CALLAGHAN, Christopher, STEPHENSON, Terence. Pediatrie do kapsy. Jaba Bíbová. 2. přeprac. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2004. 448 s.

5.

VELEMÍNSKÝ, Miloš, VELEMÍNSKÝ, Miloš. Dítě : 3 x 333 otázek pro dětského lékaře. Petra Stejskalová; Libuše Vendlová. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2007. 267 s.

6.

Seznam Encyklopedie [online]. 1996-2009 , 15.1.2007 [cit. 2009-01-04]. Dostupný z WWW: .

7.


8.


9.


23

10.

HYNIE , Sixtus. Medicabáze.cz [online]. 2007 [cit. 2009-01-04]. Dostupný z WWW: .

11.

Toxikologické informační středisko : První pomoc při otravách [online]. 2002 , 20.1.2002 [cit. 2009-01-05]. Dostupný z WWW: .

24

8. Seznam všech obrázků v dokumentu Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5

Tabulka pro výpočet celkové popálené plochy Dieffenbachie Scindapsus

zdroj: Pediatrie do kapsy zdroj: http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?491: zdroj: http://www.mineralfit.cz/clanek-foto/1186--3482.html

Syngonia

zdroj: http://www.chovatelka.cz/chovatelka/images/2/2/1273.j pg

Aglaonema

zdroj: http://toptropicals.com/pics/garden/m1/raznozw/aglaon ema_commutatum051.jpg

Obrázek 6

Zábrana při vaření

Obrázek 7

Zábrana pro otevření trouby

zdroj: http://www.ceskykutil.cz/data/75/812/P5153342.jpg

Obrázek 8

Držáky na ubrus

zdroj: http://www.gastro-prodej.cz/images/HP-1001007.jpg

Obrázek 9

Baterie

Obrázek 10

zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8362


Bezpečná úprava zdroj: http://www.ceskykutil.cz/data/75/812/h/8371.jpg zásuvek

Obrázek 11

Zábrana na schody

zdroj: http://www.klubgenerali.cz/images/FCKeditor/Image/b ezpecnost-byt/byt_zabrana_schody.jpg

Obrázek 12

Protiskluzové pásky


Obrázek 13

Protiskluzová podložka do koupelny


Obrázek 14

Kryt na ostré hrany


Obrázek 15

Zábrana pro otevření dveří

zdroj: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/10098949 25

Obrázek 16 Obrázek 17

Zábrana pro otevření okna


Zábrana pro pád zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8355 z patrové postele

26

9. Obrázková příloha

Obrázek 6 Zábrana při vaření zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8362

Obrázek 7 Zábrana pro otevření trouby zdroj: http://www.ceskykutil.cz/data/75/812/P5153342.jpg

27

Obrázek 8 Držáky na ubrus zdroj: http://www.gastro-prodej.cz/images/HP-1001007.jpg

Obrázek 9 Baterie zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8368

Obrázek 10 Bezpečná úprava zásuvek zdroj: http://www.ceskykutil.cz/data/75/812/h/8371.jpg 28

Obrázek 11 Zábrana na schody zdroj: http://www.klubgenerali.cz/images/FCKeditor/Image/bezpecnostbyt/byt_zabrana_schody.jpg

Obrázek 12 Protiskluzové pásky zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8353

29

Obrázek 13 Protiskluzová podložka do koupelny zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8365

Obrázek 14 Kryt na ostré hrany zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8369

30

Obrázek 15 Zábrana pro otevření dveří zdroj: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/10098949

Obrázek 16 Zábrana pro otevření okna zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8357

Obrázek 17 Zábrana pro pád z patrové postele zdroj: http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=8355

31

Zranění dětí způsobená úrazem a jejich léčba 06. Zdravotnictví

Recommend Documents