Tento materiál obsahuje stručnou charakteristiku projektu, souhrnné výsledky a návod ke studiu tabulek a grafů z ostatních zpráv v rámci projektu Vektor 1.
ZPRÁVA PRO ŠKOLY VEKTOR 1 16. září - 25. října 2013
OBSAH SOUHRNNÉ ZPRÁVY ZÁKLADNÍ PRINCIPY TESTOVÁNÍ ..................................................................................................................... 3 ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................................................ 4 MNOŽSTVÍ ZPRACOVANÝCH TESTŮ A DOTAZNÍKŮ ...................................................................................... 7 VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ................................................................................................................ 9 PRŮMĚRNÉ VÝSLEDKY TESTŮ ROZŠÍŘENÉ O DATA Z PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK ..................................... 10 PRŮMĚRNÉ VÝSLEDKY TESTŮ ......................................................................................................................... 11 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................... 17 ZÁJEM O STUDIUM NA VŠ ............................................................................................................................... 18 VOLBA SŠ A OČEKÁVÁNÍ NASTUPUJÍCÍCH ŽÁKŮ ......................................................................................... 20 OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY A VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ............................................. 23 SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ TESTŮ ................................................................................................................................. 24
2
ZÁKLADNÍ PRINCIPY TESTOVÁNÍ Cílem testování ve vzdělávání je změřit určitý znak, který není přímo pozorovatelný. Zjišťovanému znaku se v teorii testování říká koncept. Ideální test by měl být vytvořen tak, aby změřil všechny znalosti a dovednosti, jež jsou pro daný koncept zásadní. Spolehlivost měření udává parametr, který se nazývá reliabilita.
Reliabilita vyjadřuje, nakolik můžeme očekávat, že dva žáci se zhruba stejnými matematickými znalostmi získají při použití daného testu velmi podobné výsledky. Při spolehlivém měření výsledek testu vypovídá o skutečných znalostech žáka.
Kromě spolehlivosti testu je vhodné také vědět, zda test měří to, co má měřit – zda je dostatečně validní. Validitu je vždy nutné vztahovat k použití výsledků testování.
Konkrétní test z matematiky může mít velmi různou validitu pro poskytnutí zpětné vazby nebo pro přijímací řízení. Test, který má dobře rozlišovat mezi žáky s různou úrovní matematických znalostí a dovedností, není konstruován tak, aby přinesl maximum informací využitelných pro učitele jako zpětná vazba.
Úkolem srovnávacích testů je rozdělit testované podle úrovně jejich znalostí a vědomostí. Testy srovnávají skóre testovaného se skóre všech ostatních, kteří absolvovali daný test. Cílem srovnávacích testů tedy není zjistit, zda žáci umí všechnu probranou látku nebo zda umí nějakou vybranou část kurikula. Na tuto oblast jsou zaměřeny ověřovací testy – testy absolutního výkonu. Pro srovnávací test se vybírají úlohy, které umožní co nejspolehlivěji seřadit testované podle jejich výkonu. Testy umožňují říct, zda je žák ve srovnání s ostatními podprůměrný, průměrný či nadprůměrný. Výsledek srovnávacích testů se obvykle udává v percentilech. Srovnávací testy většinou obsahují otázky ze širokého spektra znalostí a dovedností. Každá znalost či dovednost bývá testována několika různě obtížnými položkami. Položky jsou vybírány tak, aby dobře rozlišovaly mezi žáky s podprůměrným a nadprůměrným výsledkem. Nejsou-li k dispozici všeobecně přijímaná kritéria pro srovnání, poskytují srovnávací testy užitečné informace pro orientaci ve výkonech žáků.
3
ZÁKLADNÍ POJMY Percentil Vyjadřuje pořadí žáka, jednotlivé třídy a školy v testu. Toto pořadí je přepočtené na stupnici 0 až 100 (0 = nejhorší, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako procento těch, které žák předstihl. 1 Skupinový percentil Vyjadřuje pořadí žáka ve skupině škol nebo tříd stejného typu. Rozšířený percentil Vyjadřuje pořadí žáka ve skupině, která zahrnuje jak žáky z testování Vektor 1, tak žáky, kteří absolvovali letošní přijímací zkoušky na střední školu od společnosti Scio. Skóre Je dáno součtem bodů dosažených v testu. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečte bod nebo část bodu (taková část, která je podílem čísla 1 a počtu všech nesprávných odpovědí v úloze). U otevřených úloh z anglického jazyka se za nesprávně vyřešenou úlohu odečítá třetina bodu. Pokud žák úlohu vynechá, nic se neodečítá ani nepřičítá.2 Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (tedy počtem úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot – pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Hrubá úspěšnost Vyjadřuje v procentech poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Tento ukazatel jsme použili pouze při analýze testů po úlohách (Analytická zpráva – přiložené volné listy). Využití studijního potenciálu Test Obecných studijních předpokladů (OSP) ukazuje, jaké má žák předpoklady k učení. Porovnáním percentilů (pořadí) žáka v testu z předmětu a testu OSP můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají předpokladům žáka. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu žáka v testu z předmětu a průměrného percentilu v testu z předmětu pro úroveň OSP, které žák dosáhl. To znamená, že když žák má OSP percentil 60 – vezmeme všechny žáky s percentilem v OSP 60, z jejich výsledků v češtině uděláme průměr a ten porovnáme s výsledkem žáka v češtině. Směrodatná odchylka Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Vyjadřuje, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. (Je to druhá odmocnina rozptylu, který je definován jako aritmetický průměr druhých mocnin odchylek jednotlivých výsledků od průměrného výsledku.) Referenční rámec Referenční rámec je taková skupina, se kterou vaši školu, třídu nebo žáky porovnáváme. Nejčastěji používanými referenčními rámci jsou skupiny všech zúčastněných škol a skupiny tříd podobného typu oboru. Skupiny škol Počty testovaných žáků u některých typů škol netvoří dostatečně velké srovnávací (referenční) skupiny, aby mohli být žáci z těchto škol v Analytické zprávě srovnáváni se žáky škol stejného typu ve všech předmětech. Skupiny jsme upravili, viz následující kapitola souhrnná část.
1
Příklad: Pokud se testu zúčastnilo 500 žáků a daný žák se umístil na 100. místě, předstihl 400 ostatních žáků a jeho percentil je 80.
Důvodem tohoto výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru 0 bodů. Pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá. Z této hodnoty vychází výpočet čisté úspěšnosti. 2
4
SOUHRNNÁ ČÁST Testování Vektor 1 se zúčastnilo: ●
5558 žáků, 27852 žáků včetně přijímacích zkoušek
●
225 tříd, 225 tříd včetně přijímacích zkoušek
●
104 škol, 396 škol včetně přijímacích zkoušek
Nejvíce škol se zúčastnilo v Hlavním městě Praha, nejméně v Plzeňském kraji. Přesnější počty ukazuje Tabulka č. 1. Tabulka č. 1
Počty zúčastněných škol, tříd a žáků Kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem
Školy 19 6 17 5 9 3 3 11 3 2 13 4 6 3 104
Školy včetně PZ 26 6 27 25 15 33 84 16 49 3 15 49 6 42 396
Třídy 39 11 39 8 19 5 7 27 4 5 28 10 15 8 225
Třídy včetně PZ 46 11 50 63 29 68 187 32 90 7 32 168 15 87 885
Žáci
Žáci včetně PZ
971 256 926 189 473 120 196 736 84 130 649 228 406 194 5 558
1 412 256 1 550 1 626 942 1 601 7 356 956 3 309 194 797 4 710 406 2 737 27 852
V testování Vektor 1 bylo zastoupeno široké spektrum středních škol (Graf č. 1). Největší zastoupení mají čtyřletá gymnázia. V projektu byly nejméně zastoupeny střední průmyslové školy.
Počty testovaných žáků u některých typů škol netvoří dostatečně velké srovnávací (referenční) skupiny, aby mohli být žáci z těchto škol v Analytické zprávě srovnáváni se žáky škol stejného typu ve všech předmětech. Proto jsme sloučili šestiletá (G6) a osmiletá gymnázia (G8) pro všechny předměty do skupiny víceletá gymnázia (GV). Pro předměty AJ, ČJ, MA a OSP jsme zachovali rozdělení G4, GV, OA, SOŠ, SOU, SPŠ.
5
Graf č. 1
Podíl testovaných žáků dle typu školy SPŠ 1%
SOU 1%
SOŠ 26 %
G4 38 %
OA 4% GV 30 %
Podrobnější přehled počtu žáků a tříd rozdělených do krajů naleznete v Tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Tříd
Žáků
3
51
10
246
2
52
0
0
39
971
69
2
31
0
0
0
0
0
0
11
256
12
308
10
241
2
27
15
350
0
0
0
0
39
926
Karlovarský kraj
2
57
3
75
0
0
2
35
1
22
0
0
8
189
Královéhradecký kraj
5
141
7
183
3
70
4
79
0
0
0
0
19
473
Liberecký kraj
2
43
2
51
0
0
1
26
0
0
0
0
5
120
Moravskoslezský kraj
4
122
1
29
0
0
2
45
0
0
0
0
7
196
Olomoucký kraj
12
324
11
300
0
0
3
79
0
0
1
33
27
736
Pardubický kraj
1
30
0
0
0
0
3
54
0
0
0
0
4
84
Plzeňský kraj
2
54
2
55
0
0
1
21
0
0
0
0
5
130
Středočeský kraj
8
198
7
171
0
0
13
280
0
0
0
0
28
649
Ústecký kraj
4
117
2
49
0
0
4
62
0
0
0
0
10
228
Vysočina
5
131
3
77
2
54
5
144
0
0
0
0
15
406
Zlínský kraj
5
134
1
26
0
0
2
34
0
0
0
0
8
194
79
2 113
65
1 650
12
233
65
1 455
3
74
1
33
225
5 558
Celkem
Žáků
324
3
Tříd
13
156
Jihomoravský kraj
Žáků
298
6
Jihočeský kraj
Tříd
11
Hlavní město Praha
Tříd
Žáků
CELKEM
Tříd
SPŠ
Žáků
SOU
Tříd
SOŠ
Žáků
OA
Tříd
GV
Žáků
G4 Kraj
6
MNOŽSTVÍ ZPRACOVANÝCH TESTŮ A DOTAZNÍKŮ V letošním roce jsme zpracovali celkem 17488 testů a 60821 testů včetně přijímacích zkoušek.
Testování probíhalo pouze v on-line variantě. Tato varianta by měla být pro školy nejjednodušší. Stačí zadat seznamy žáků do aplikace ScioDat, poté žákům přiřadit jednotlivé testy a rozdat přihlašovací údaje. Školy měly k dispozici:
test z českého jazyka,
test z matematiky (dvě úrovně),
test obecných studijních předpokladů,
test z německého jazyka,
test z anglického jazyka Scate,
test přírodovědné gramotnosti,
Test učebních stylů.
Největší zájem byl o testy českého jazyka, matematiky, OSP. Součástí testování je každý rok i dotazník, který zjišťuje názory žáků na výuku a jejich představy o budoucím studiu a další otázky. Celkově bylo zpracováno 3612 dotazníků. (Graf č. 2).
Vyplnění dotazníků není věnována taková pozornost jako testům, ačkoli výstupy z nich přinášejí velice zajímavé údaje pro samotnou školu.
7
Graf č. 2
Počty zpracovaných dotazníků SPŠ
SOU
SOŠ
OA
GV
G4 0
500
1000
Zpracované dotazníky
1500
2000
2500
Zúčastnění žáci celkem
Nejmenší návratnost dotazníků jsme letos zaznamenali u středních odborných škol. Nejvíce dotazníků (kolem 100 %) bylo navráceno ze středních průmyslových škol.
8
VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Test Obecných studijních předpokladů (OSP) ukazuje, jaké má žák předpoklady k učení. Porovnáním percentilů (pořadí) žáka v testu z předmětu a testu OSP můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají předpokladům žáka. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu žáka v testu z předmětu a průměrného percentilu v testu z předmětu pro úroveň OSP, které žák dosáhl. To znamená, že když žák má OSP percentil 60 – vezmeme všechny žáky s percentilem v OSP 60, z jejich výsledků v češtině uděláme průměr a ten porovnáme s výsledkem žáka v češtině. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl lepšího výsledku v předmětu, než jaký odpovídá jeho předpokladům – škola tedy „přidala“ k jeho předpokladům více než průměrné množství vědomostí. Naopak záporné hodnoty ukazují, že žák dosáhl horšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům – škola tedy jeho předpoklady pravděpodobně nerozvíjí dostatečně. Využití potenciálu ovšem ovlivňuje mnoho dalších faktorů, např. motivace. Graf č. 3 poukazuje na průměrné využití studijního potenciálu jednotlivých typů škol v různých předmětech. Graf č. 3
Průměrné využití studijního potenciálu podle typu školy
průměrné využití studijního potenciálu
40
30
20
10
0
G4
GV
OA
SOŠ
SOU
SPŠ
-10
-20 český jazyk
matematika základ
matematika rozšířená
německý jazyk
9
PRŮMĚRNÉ VÝSLEDKY Z PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK
TESTŮ
ROZŠÍŘENÉ
O
DATA
Tabulka č. 3
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrný rozšířený percentil o PZ
G4
5 564
38.3
63.9
67.0
GV
1 575
41.5
69.2
73.4
OSŠ
11 773
25.0
41.7
38.8
Celkem 18 912
30.3
50.5
50.0
Typ školy
Počet žáků
OSP včetně PZ
Test
Průměrné výsledky
Tabulka č. 4
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrný rozšířený percentil o PZ
G4
5 742
26.3
65.7
69.2
GV
1 586
27.2
68.1
71.6
OSŠ
12 696
17.6
44.1
38.5
Celkem 20 024
20.9
52.2
49.9
Typ školy
Počet žáků
český jazyk včetně PZ
Test
Průměrné výsledky
Tabulka č. 5
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrný rozšířený percentil o PZ
G4
4 647
11.9
66.0
69.9
GV
565
12.8
71.2
74.7
12 454
7.4
41.0
41.4
Celkem 17 666
8.7
48.5
50.0
Typ školy
Počet žáků
matematika včetně PZ
Test
Průměrné výsledky
OSŠ
10
PRŮMĚRNÉ VÝSLEDKY TESTŮ Tabulka č. 6
Obecné studijní předpoklady Tematické části testu
slovní zásoba orientace v textu logické hlavolamy analýza informací orientace v grafu, tabulce a obrázku porovnávání hodnot číselné operace
1-18 19-22 23-30 31-35 36-43 44-51 52-60
Části testu podle schopností
verbální část analytická část kvantitativní část
1-22 23-35 36-60
Tabulka č. 7
Test
Typ školy
Počet žáků
Správně
Špatně
Vynechal
Neřešil
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrná hrubá úspěšnost %
Percentil
Průměrné výsledky
OSP
Průměrné řešení úloh
G4 GV OA SOŠ SPŠ SOU Celkem
1891 1575 200 1325 33 74 5098
40.3 45.3 32.9 29.3 27.1 25.4 38.4
13.8 11.3 21.9 26.3 19.4 31.5 17.0
4.8 2.7 3.8 3.4 11.0 2.8 3.7
1.0 0.6 1.4 0.9 2.5 0.3 0.9
36.2 41.5 25.4 20.5 20.6 14.9 32.9
60.4 69.2 42.3 34.1 34.3 24.8 54.9
67.2 75.5 54.8 48.9 45.1 42.4 64.0
55.6 67.8 33.2 24.3 22.8 16.4 49.6
Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (tedy počtem úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot – pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí).
11
Graf č. 4
Čistá úspěšnost podle částí testu – OSP číselné operace porovnávání hodnot orientace v grafu, … analýza informací logické hlavolamy orientace v textu slovní zásoba
kvantitativní část analytická část verbální část
0%
20 % SPŠ
40 % SOU
60 %
SOŠ
OA
GV
80 %
100 %
G4
Tabulka č. 8
Český jazyk Tematické části testu
mluvnice literatura sloh a komunikace
1, 2, 6-10, 12, 23, 24, 39 4, 5, 13, 18-21, 25, 26, 30, 32 3, 11, 14-17, 22, 27-29, 31, 33-38, 40
Tabulka č. 9
Test
Typ školy
Počet žáků
Správně
Špatně
Vynechal
Neřešil
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrná hrubá úspěšnost %
Percentil
Průměrné výsledky
český jazyk
Průměrné řešení úloh
G4 GV OA SOŠ SPŠ SOU Celkem
2000 1586 214 1400 33 74 5307
27.2 30.2 22.2 19.9 19.8 18.1 25.7
10.9 8.8 15.7 18.2 14.3 20.1 12.6
1.9 1.0 2.0 1.6 5.7 1.6 1.5
0.1 0.1 0.2 0.2 0.2 0.2 0.1
24.0 27.2 16.9 13.9 15.0 11.5 21.8
59.9 68.1 42.4 34.7 37.5 28.6 54.4
67.9 75.4 55.4 49.8 49.4 45.3 64.3
55.3 66.6 33.2 25.3 26.2 19.7 49.2
12
Graf č. 5
Čistá úspěšnost podle částí testu – český jazyk 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%
mluvnice
literatura G4
GV
OA
SOŠ
sloh a komunikace SOU
SPŠ
Tabulka č. 10
Matematika základní varianta Tematické části testu
základní poznatky algebra aritmetika geometrie a funkce
1, 3 14-17 2, 4-10, 12, 17 2, 4, 11-13, 18
Tabulka č. 11
Špatně
Vynechal
Neřešil
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrná hrubá úspěšnost %
Percentil
G4
807
12.2
4.0
1.8
0.0
10.9
60.6
67.7
61.4
GV
565
13.8
3.1
1.1
0.0
12.8
71.2
76.9
71.6
OA
214
9.6
7.0
1.3
0.1
7.2
40.2
53.2
40.8
SOŠ
1173
8.4
8.2
1.4
0.0
5.6
31.2
46.7
31.9
SPŠ
33
11.8
3.6
2.6
0.0
10.6
59.0
65.7
60.1
SOU
72
7.1
9.9
0.9
0.0
3.8
21.2
39.7
23.1
2864
10.5
6.1
1.4
0.0
8.7
48.1
58.3
48.8
Typ školy
Správně
Průměrné výsledky
Počet žáků
matematika základní varianta
Test
Průměrné řešení úloh
Celkem
13
Graf č. 6
Čistá úspěšnost podle částí testu – matematika základní varianta 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% základní poznatky
algebra
G4
GV
OA
aritmetika
SOŠ
SOU
geometrie a funkce
SPŠ
Tabulka č. 12
Matematika rozšířená varianta Tematické části testu
základní poznatky algebra aritmetika geometrie a funkce
1, 3, 19, 20 14-17, 22-25, 30 2, 4-10, 12, 17, 19, 21, 25-27, 29, 30 2, 4, 11-13, 18, 28, 29
Tabulka č. 13
Špatně
Vynechal
Neřešil
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrná hrubá úspěšnost %
Percentil
G4
1343
18.9
7.6
3.5
0.1
16.3
54.5
62.9
43.4
GV
1104
22.3
5.6
2.0
0.1
20.4
68.0
74.3
60.2
143
11.8
12.5
5.2
0.6
7.6
25.4
39.3
15.2
2590
19.9
7.0
2.9
0.1
17.6
58.7
66.4
49.0
Typ školy
Správně
Průměrné výsledky
Počet žáků
matematika rozšířená varianta
Test
Průměrné řešení úloh
SOŠ Celkem
14
Graf č. 7
Čistá úspěšnost podle částí testu – matematika rozšířená varianta 100 % 90 % 80 %
70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% základní poznatky
algebra G4
GV
OA
aritmetika SOŠ
SOU
geometrie a funkce
SPŠ
Tabulka č. 14
Německý jazyk Tematické části testu
poslech čtení a porozumění textu komplexní cvičení konverzační situace gramatika a slovní zásoba
1-12 19-29 34-40 13-18 30-33
Tabulka č. 15
Test
Typ školy
Počet žáků
Správně
Špatně
Vynechal
Neřešil
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrná hrubá úspěšnost %
Percentil
Průměrné výsledky
německý jazyk
Průměrné řešení úloh
G4 GV OA SOŠ SOU Celkem
367 315 79 165 32 958
21.3 27.9 17.9 12.7 13.4 21.4
14.8 9.9 17.5 24.4 23.4 15.3
3.4 2.1 3.3 1.8 0.8 2.6
0.5 0.2 1.4 1.1 2.4 0.6
15.1 23.6 10.8 3.3 4.4 15.1
37.8 58.9 27.0 8.1 10.9 37.8
53.3 69.6 44.7 31.8 33.4 53.6
49.8 71.4 38.5 19.1 21.4 49.7
15
Tabulka č. 16
Přírodovědná gramotnost Dovednostní části testu
nauka o Zemi neživé systémy živé systémy věda a pokrok
21-23, 25, 26 12-14, 16, 18-20, 24 1-11, 27 15, 17, 28-32
Tabulka č. 17
Špatně
Vynechal
Neřešil
Průměrné skóre
Průměrná čistá úspěšnost %
Průměrná hrubá úspěšnost %
Percentil
G4
302
19.1
10.1
2.4
0.5
15.8
49.2
59.7
46.2
GV
315
21.1
9.3
1.4
0.3
18.0
56.1
65.8
56.7
SOŠ
54
13.2
16.9
1.0
0.9
7.6
23.7
41.3
16.3
Celkem
671
19.5
10.3
1.8
0.4
16.1
50.4
61.1
48.8
Typ školy
Správně
Průměrné výsledky
Počet žáků
přírodovědná gramotnost
Test
Průměrné řešení úloh
16
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Následující část souhrnné zprávy přináší výsledky dotazníkového šetření, které bylo součástí vstupního testování 1. ročníků. Opakované testování v průběhu delšího období nám umožňuje sledovat klíčové tendence ve vzdělávání. Pro školu je důležité znát názory žáků na studium. Právě tyto informace mohou pomoct školám pružně reagovat na jejich měnící se potřeby a vytvářet efektivnější vzdělávací systém, a také mohou být nápomocné samotné škole. Vztah známek z předmětů a výsledků testů Na Grafu č. 8 je vidět, že výsledky studia v průměru odpovídají výsledkům žáků v jednotlivých testech. Čím lepší známku z předmětů žák měl, tím lepšího percentilu v testu dosáhl. Znovu se jedná o průměrné hodnoty a výjimeční žáci ovlivňují hodnoty v obou směrech. Známky mohou být ovlivněny objektivností známkování a také tím, „jaký má žák den“ v době testování. Průměrný percentil pětkařů je zkreslený i malým počtem žáků. V průměru je ale toto známkování objektivní. Graf č. 8
Vztah známek z předmětů a výsledků testů 100 90
průměrný percentil
80 70
67
67
62
61 60
55
54
50
46
50
41 40
38
35
31
37 26
30
25
19
20 10 0 1
2
3
český jazyk
4
1
2
3
německý jazyk
4
1
2
3
4
matematika základní
1
2
3
4
matematika rozšířená
17
ZÁJEM O STUDIUM NA VŠ Vyjádření zájmu o další vzdělávání vypovídá o záměrech žáků. Jedním z velice častých očekávání žáků SŠ je právě dobrá připravenost na přijímací zkoušky na VŠ. Je jasné, že příprava je do značné míry věcí žáků, ale škola by jim tuto přípravu měla usnadnit. Způsobů, jak očekávání žáků naplnit je mnoho – např. nabídka volitelných předmětů zprostředkování specifických kurzů nebo doporučení učitele. Zájem žáků o studium na VŠ Z Grafu č. 9 je patrné, jak žáci odpovídali na dotaz, zda plánují studovat na VŠ. Odpovědi jsou vyjádřeny procentuálním podílem z celkového počtu žáků daného typu školy, kteří dotazník vyplnili. Největší zájem o studium na VŠ, jak je z grafu vidět, je jednoznačně na víceletých a čtyřletých gymnáziích. Graf č. 9
Zájem žáků o studium na VŠ 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% G4
GV Ano
OA
SOŠ
Spíše ano
Spíše ne
SOU Ne
SPŠ
Celkem
Ještě nevím
18
Vztah vzdělání rodičů a plánů žáků jít studovat na VŠ Zda má vzdělání rodičů vliv na zájem o vysokoškolské vzdělání jejich dětí, lze pozorovat na grafu č. 10. Žáci byli rozděleni opět do pěti skupin podle vzdělání rodičů. V rámci každé skupiny je procentuálně vyjádřen podíl žáků, kteří chtějí studovat na VŠ, nechtějí studovat na VŠ nebo ještě nevědí. Graf č. 10
Vztah vzdělání rodičů a plánů žáků jít studovat na VŠ 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Oba VŠ
VŠ Ano
SŠ s maturitou
Spíše ano
Spíše ne
SŠ bez maturity Ne
Oba ZŠ
Ještě nevím
19
VOLBA SŠ A OČEKÁVÁNÍ NASTUPUJÍCÍCH ŽÁKŮ Další otázky dotazníkového šetření byly zaměřeny na zjištění preferencí žáků při výběru střední školy a na jejich očekávání. V levé části grafu vždy naleznete všechny možné odpovědi, které žáci mohli v dotazníkovém šetření vybrat. V následujících otázkách bylo možné vybrat i více než jednu odpověď. Jelikož nebyly rozdíly v odpovědích příliš veliké, sloučili jsme pro přehlednost GV a G4 do jedné skupiny G. Totéž jsme udělali se SPŠ, SOŠ a SOU, které jsme sloučili pro tyto grafy do skupiny OSŠ (ostatní střední školy). Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru SŠ, kterou navštěvujete? Následující Graf č. 11 přehledně znázorňuje, podle čeho si žáci školu především vybírali a v jaké míře. Žáci vybírali maximálně 4 odpovědi. Graf č. 11
Podle čeho se žáci především rozhodovali při výběru SŠ, kterou navštěvují Zaměření školy nebo tříd (jazyky, sport atd.)
OSŠ
Dojem z osobní návštěvy školy
OA
G
Doporučení někoho jiného Rozsah nabídky aktivit pro volný čas Prezentace školy Zkušenosti (sourozenec, kamarádi) Jiná varianta po nepřijetí na jinou SŠ Pověst školy Snadná doprava do školy Úspěšnost žáků u přijímaček na VŠ Obor studia, který mě baví Moje vlastní rozhodnutí 0
20
40
60
80
100
20
Které z následujících cílů školy považujete za nejdůležitější? Z Grafu č. 12 můžeme vyčíst očekávání žáků začínajících střední školu. Žáci vybírali maximálně 4 odpovědi. Graf č. 12
Které z následujících cílů školy považují žáci za nejdůležitější Rozvíjet schopnost samostatně se učit Dobře připravit na maturitu Motivovat k dalšímu vzdělávání Rozvíjet schopnost vést diskuzi a obhajovat vl. názor Vést k respektu k odlišnostem
OSŠ
OA
G
Rozvíjet týmovou práci Rozvíjet zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky Vést ke slušnému chování
Dobře připravit např. na zkoušky Rozvíjet kreativitu při řešení problémů Vést k respektu k živ. prostředí Předat maximum znalostí 0
20
40
60
80
100
Které činnosti očekáváte v rámci výukového procesu na SŠ? Graf č. 13 nabízí zpracovaná očekávání žáků ve výuce. Žáci vybírali maximálně 4 odpovědi. Graf č. 13
Které činnosti žáci očekávají v rámci výuky na SŠ Používání počítačů mimo hodiny IVT
OSŠ
OA
G
Zpracovávání projektů (propojením předmětů) Diskutování nad probíranou látkou Práce s textem (mimo učebnice) Zpracovávání referátů a seminárních prací Samostatné vyhledávání informací Práce ve skupinách Učení se látku nazpaměť bez porozumění Diskutování o aktuálních událostech Samostatné řešení problémů Samostatné navrhování a vytváření Poslouchání a zapisování látky 0
20
40
60
80
100
21
Co je podle vás důležité pro to, abyste se ve škole cítili dobře? Graf č. 14 zobrazuje, co ovlivňuje žáka, aby se ve škole cítil dobře. Žáci vybírali maximálně 4 odpovědi. Graf č. 14
Co je podle žáků důležité, aby se cítili dobře ve škole Dobré kamarádské vztahy se spolužáky
Bezpečné prostředí bez negativních jevů Spravedlivé hodnocení Dobré sportovní zázemí školy
OSŠ
OA
G
Prostor pro mimoškolní aktivity Otevřená spolupráce s učiteli Prostor projevit se
Individuální přístup k žákům Příjemné prostředí a atmosféra 0
20
40
60
80
100
22
OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY STUDIJNÍHO POTENCIÁLU
A
VYUŽITÍ
Test OSP sestává ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení – verbální, analytické a kvantitativní. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Orientace v textu) se v prvé řadě zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, dovednost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a správně je interpretovat. U slov se sleduje umění postihnout jejich význam a souvislosti nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se obecně řečeno testuje logické uvažování. Zjišťuje se např., do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých, pevně stanovených podmínek. Do kvantitativního myšlení (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) spadají základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají s horšími výsledky. VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ŽÁKŮ VE TŘÍDĚ Využití studijního potenciálu je ukazatelem, který vyjadřuje, do jaké míry žák využívá svých schopností. Na vodorovné ose je znázorněn výsledek testu OSP v percentilech, na svislé ose je výsledek testu z jednotlivých předmětů opět v percentilech. Jednotlivé body představují žáky. Přerušovaná přímka vystihuje průměrnou vzájemnou závislost výsledku testu OSP a výsledku testu daného předmětu ze stejné skupiny oborů. Plná přímka vyjadřuje tuto závislost pouze u žáků vaší třídy. Vzdálenost bodů od přímky vyjadřuje průměrné využití studijního potenciálu žáků v konkrétním předmětu. U těch, kteří leží v blízkosti plné přímky, odpovídají výsledky v předmětu průměrnému využití studijních předpokladů. Žáci vyznačení nad plnou čarou mají Využití potenciálu ve třídě - český jazyk výsledky v předmětu nadprůměrné s ohledem na své studijní 100 předpoklady, žáci pod přímkou mají výsledky podprůměrné. 90 80
percentil - český jazyk
Z příkladu je zřetelné, že výsledky žáků jsou poměrně nevyrovnané v OSP i v českém jazyce, protože velká část bodů reprezentujících žáky je od přímky velmi vzdálena. Znamená to, že výsledky těchto žáků (bodů vzdálených od přímky) v českém jazyce neodpovídají jejich schopnostem. Jsou to žáci, kteří dostatečně nevyužívají svých schopností a mohli by mít lepší výsledky (jsou pod přímkou), nebo ti, kteří využívají studijního potenciálu nad své možnosti (jsou nad přímkou).
70 60 50 40 30 20 10 0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
percentil - OSP
VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU TŘÍDY Porovnání využití potenciálu - český jazyk 100 90 průměrný skupinový percentil - český jazyk
Tento typ grafu zobrazuje využití potenciálu všemi testovanými třídami stejného typu, jako je vaše škola. Jednotlivé body představují všechny třídy daného typu, které se testování zúčastnily, vaši třídu představuje trojúhelník. Na vodorovné ose je průměrný skupinový percentil v testu OSP, na svislé ose průměrný skupinový percentil konkrétního testu – můžete tedy sledovat jejich závislost. Přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálu všemi třídami daného typu.
80 70 60 50
vaše třída
40 30 20
Z ukázky je patrné, že výsledek třídy v českém jazyce je 10 přibližně průměrný, zatímco výsledek v testu OSP je 0 0 10 nadprůměrný. Proto je také třída umístěna pod přímkou. Zjednodušeně řečeno to znamená, že žáci dostatečně nevyužívají svých schopností a mohli by mít v českém jazyce lepší výsledky.
20
30
40
50
60
70
80
90
100
průměrný percentil - OSP
23
SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ TESTŮ Obecné studijní předpoklady 1.D, 2.D, 3.B, 4.B, 5.A, 6.C, 7.C, 8.B, 9.C, 10.A, 11.C, 12.C, 13.A, 14.B, 15.D, 16.A, 17.A, 18.D, 19.D, 20.C, 21.B, 22.A, 23.C, 24.A, 25.D, 26.C, 27.A, 28.D, 29.B, 30.D, 31.B, 32.C, 33.D, 34.A, 35.D, 36.B, 37.C, 38.B, 39.B, 40.D, 41.B, 42.A, 43.C, 44.B, 45.A, 46.C, 47.C, 48.C, 49.A, 50.C, 51.B, 52.D, 53.A, 54.B, 55.B, 56.D, 57.C, 58.D, 59.A, 60.B Český jazyk 1.D, 2.C, 3.B, 4.C, 5.C, 6.A, 7.D, 8.B, 9.A, 10.A, 11.D, 12.A, 13.C, 14.C, 15.C, 16.C, 17.C, 18.C, 19.D, 20.A, 21.B, 22.A, 23.C, 24.C, 25.C, 26.C, 27.D, 28.D, 29.A, 30.A, 31.D, 32.D, 33.C, 34.C, 35.D, 36.C, 37.A, 38.C, 39.C, 40.B Matematika základní varianta 1.D, 2.C, 3.B, 4.A, 5.D, 6.D, 7.D, 8.C, 9.B, 10.B, 11.A, 12.C, 13.D, 14.C, 15.C, 16.D, 17.C, 18.C Matematika rozšířená varianta 1.D, 2.C, 3.B, 4.A, 5.D, 6.D, 7.D, 8.C, 9.B, 10.B, 11.A, 12.C, 13.D, 14.C, 15.C, 16.D, 17.C, 18.C, 19.B, 20.A, 21.D, 22.C, 23.D, 24.A, 25.A, 26.B, 27.A, 28.A, 29.C, 30.D Německý jazyk 1.B, 2.A, 3.A, 4.B, 5.A, 6.B, 7.A, 8.A, 9.C, 10.A, 11.D, 12.A, 13.B, 14.C, 15.A, 16.D, 17.A, 18.C, 19.E, 20.B, 21.G, 22.D, 23.A, 24.A, 25.A, 26.A, 27.A, 28.A, 29.A, 30.D, 31.D, 32.D, 33.A, 34.C, 35.A, 36.D, 37.A, 38.B, 39.C, 40.D Přírodovědná gramotnost 1.C, 2.D, 3.D, 4.A, 5.C, 6.C, 7.C, 8.C, 9.B, 10.B, 11.D, 12.C, 13.A, 14.B, 15.D, 16.A, 17.A, 18.B,
24
25
