ZPRÁVA. Polské. hospodářství PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ, POLSKÉ FIRMY A JEJICH VÝROBKY

ZPRÁVA

Polské

hospodářství PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ, POLSKÉ FIRMY A JEJICH VÝROBKY

ZPRÁVA

Polské

hospodářství PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ, POLSKÉ FIRMY A JEJICH VÝROBKY

Varšava 2014

POLSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ: PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ, POLSKÉ FIRMY A JEJICH VÝROBKY

Obsah ÚVOD POLSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ A JEHO SEKTORY

4

Ekonomický růst a produktivita práce

5

Růst hodnoty polského exportu

7

Přímé zahraniční investice v Polsku

8

Polské přímé investice v zahraničí

9

Faktory ovlivňující atraktivitu Polska pro zahraniční investory

PERSPEKTIVNI SEKTORY

12

Polské potravinářské speciality

17

Obranný průmysl

21

Medicínská turistika

28

Oděvy, doplňky, kožená galanterie

33

Stroje a hornické vybavení

38

Kosmetický průmysl

44

Odvětví památkové péče

49

Stavebnictví

54

Výroba oken a dveří

60

Produkce lékařských a měřicích přístrojů

67

Výroba jachet a rekreačních lodí

73

Biotechnologický a farmaceutický průmysl

79

Služby IT/ICT

85

Odvětví klenotnictví a výroby jantarových šperků

90

Nábytkářský průmysl


Úvod Polsko může být považováno za jeden ze států, které se v období globální krize ukázaly jako stabilní z ekonomického hlediska a nepodlehly vlivu aktuálního zpomalení hospodářského vývoje. Je to potvrzeno tím, že se Polsko v posledním období ukázalo jako velmi atraktivní pro zahraniční investory, kteří ochotně přenesli na území Polska své aktivity i přesto, že došlo ke značnému omezení globálního pohybu kapitálu. Polsko také začalo získávat významná umístění v nejdůležitějších mezinárodních hodnoceních, přičemž nejdůležitějším faktorem této skutečnosti, kromě příznivých ekonomických podmínek, byly vhodně kvalifikované lidské zdroje. Dalším faktorem, který měl v posledních letech vliv na rostoucí konkurenceschopnost polského hospodářství, je růst exportu a změna jeho struktury. Ta byla nově založena na zvýšení podílu high-tech a polo high-tech průmyslu a služeb založených na znalostech. Polské podnikatelské subjekty jsou stále častěji přítomny na světových trzích. Jejich expanze již není založena pouze na exportu, ale také stále častěji na přímých investicích v zahraničí. Cílem této zprávy je předložení klíčových informací, které se týkají polské ekonomiky, se speciálním zaměřením na nejperspektivněji se rozvíjející odvětví. Studie se skládá ze dvou částí. První část obsahuje informace o nejdůležitějších makroekonomických trendech v polském průmyslu. Druhá se pak věnuje patnácti odvětvím polského průmyslu, pro která je charakteristická vysoká dynamika růstu a významná úroveň inovace. Jednotlivá odvětví jsou prezentována nejen z hlediska jejich rozvojového potenciálu, struktury trhu a jeho dynamiky, ale též je zde předložena analýza polských podnikatelských subjektů, které s úspěchem podnikají na tuzemském trhu i na trzích zahraničních.

3


Ekonomický růst a produktivita práce

Obr. 1. Růst HDP per capita v Polsku, EU 27 a USA v letech 1996-2014* 7,00

P

olské hospodářství má velký rozvojový potenciál, a je proto do velké míry rezistentní vůči vlivu současného hospodářského zpomalení. Hlavními činiteli, které mají vliv na tento stav, jsou sta-

1,75

nárůst HDP per capita než ekonomika celé Evropské unie a USA. Pozitivní tendence se upevnily po

0

roce 2002. V období krize po roce 2007 v Polsku sice nastalo zpomalení tempa růstu, ale v porovnání

-1,75

s většinou členských států Evropské unie nebo USA Polsko nepostihla recese. V letech 2010-2011

-3,50

období polská ekonomika nadále rostla a zaznamenala jeden z nejvyšších nárůstů HDP v celé Evrop-

USA

Polsko

3,50

bilní vnitřní poptávka a rostoucí vliv exportu na růst HDP. V letech 1996-2002 Polsko vykázalo vyšší

bylo navíc zaznamenáno ekonomické oživení, které bylo silnější než v případě USA i EU 27. V tomto

UE27

5,25

-5,25

2003

2004

2005

ské unii. I v roce 2012 bylo tempo růstu v Polsku, bez ohledu na zpomalení, vyšší než v jiných zemích

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

*Prognóza na léta 2013 a 2014, Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Eurostatu

EU. Podobná tendence je predikovaná i na období let 2013 a 2014, kdy se polský ekonomický růst na základě dat Eurostatu má pohybovat mezi 1,1 % a 2,2 %. Činitelem, který má pozitivní vliv na polskou ekonomiku, je dynamický růst produktivity práce, který v letech 2010 a 2011 dosáhl 3,4 % a 3,5 %. Tento růst byl jedním z nejvyšších v Evropské unii. Jeho

Růst hodnoty polského exportu

důvodem byla opatření polských podniků, které usilovaly o zvýšení efektivity v období krize, zejména v podobě zlepšení organizace práce, zavádění nových technologií a investic do lidského kapitálu.

P

odle Polské národní banky nominální hodnota HDP polského exportu v letech 1994-2012 vzrostla více než devětkrát z 15,5 mld. na 146,6 mld. EUR. Polský export dynamicky rostl zejména od

vstupu Polska do EU. Pokles nastal v tomto období pouze v roce 2009, kdy kulminovala celosvětová hospodářská krize. Prognózy na rok 2013 a 2014 předpokládají udržení pozitivní tendence. Podle odhadů Korporace pojištění exportních úvěrů (KUKE, 2013) export v období nejbližších dvou let vzroste na 8,0 % a 9,7 %. Kromě růstu hodnoty polského exportu je významná změna jeho struktury. Zvyšuje se v něm podíl

Tab. 1. Ekonomický růst v Polsku a EU27 v letech 2003-2014*

zboží vyráběného hi-tech technologiemi a služeb využívajících vysoké úrovně znalostí a postupně se

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

snižuje podíl hospodářských odvětví s technologiemi nízké nebo střední úrovně. V roce 2012 se Polsko

UE27

1,5

2,6

2,2

3,4

3,2

0,4

-4,5

2,0

1,7

-0,4

-0,1

1,4

specializovalo na export strojů, elektrického a elektrotechnického zařízení (23,71 % celkového podílu

USA

2,8

3,8

3,4

2,7

1,8

-0,3

-2,8

2,5

1,8

2,8

1,9

2,6

v exportu) a dopravního zařízení (14,26 %). Jiné skupiny zboží, které měly vysoký podíl v exportu, jsou

Polsko

3,9

5,3

3,6

6,2

6,8

5,1

1,6

3,9

4,5

1,9

1,1

2,2

neušlechtilé kovy (11,72 %), výrobky chemického průmyslu (6,93 %), umělé hmoty a kaučuk (7,08 %),

*Prognóza na léta 2013 a 2014, Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Eurostatu

4

potravinářské výrobky (5,65 %), živá zvířata a živočišné výrobky (4,06 %) (Statistický úřad, 2013).

5


Nejdůležitějšími exportními partnery Polska v roce 2012 byly Německo (podíl 25,1 %), Velká Británie (6,8 %), Česká republika (6,3 %) a Francie (5,9 %) (Statistický úřad, 2013). Na základě prognózy KUKE

Přímé zahraniční investice v Polsku

v letech 2013 a 2014 dynamicky poroste export do zemí střední a východní Evropy, a to o 18,2 % v roce 2013 a 19,0 % v roce 2014, a do rozvíjejících se zemí, kde by plánovaný růst měl být 23,0 % a 21,0 %. Znamená to, že polské podniky se budou snažit o zvýšení aktivity na nových trzích a získání nových příležitostí na rozvíjejících se trzích. Mezi nejvíce konkurenceschopná a proexportní odvětví polského hospodářství lze zařadit následující: potravinářství, obranný, oděvní a obuvnický sektor, sektor strojů a zařízení pro hornictví, kosmetický průmysl, zdravotní turistika, odvětví památkové péče, stavebnictví, výroba oken a dveří, výroba lékařských a měřících zařízení, výroba jachet a rekreačních lodí, biotechnologický a farmaceutický průmysl, služby IT/ICT, klenotnictví a výroba šperků z jantaru a nábytkářský průmysl. Zmíněná odvětví mají velký rozvojový potenciál, neboť polské hospodářství zde má konkurenční převahu. Ta spočívá především v přístupu k množství kvalifikované pracovní síly, v technologii, know-how a odpovídající infrastruktuře. Důležitou roli hraje i fakt, že polské výrobky a služby jsou vysoce kvalitní

P

olsko je atraktivní zemí pro zahraniční investory, což po delší dobu dokumentují výsledky mezinárodních žebříčků, které mají za cíl ověřit úroveň investiční konkurenceschopnosti jedno-

tlivých zemí. V nejnovějším výzkumu UNCTAD (2013) dokumentujícím investiční tendence v letech 2013-2015 se Polsko z hlediska investičního potenciálu umístilo na čtvrté pozici v Evropě a čtrnácté na světě. Výbornou pozici Polska potvrzuje i zpráva EY (dříve Ernest & Young) (2013), kde se Polsko z hlediska investiční konkurenceschopnosti umístilo na prvním místě ve střední a východní Evropě. Podobnou tendenci vykazuje i ranking Best Countries for Business 2013 (Bloomberg), v němž bylo Polsko ohodnoceno jako nejlepší země pro podnikání ve střední a východní Evropě. Zpráva FDI Intelligence (2013) zase zdůrazňuje atraktivitu Polska pro výrobní investice, kde Polsko zaujímá třetí pozici na světě po Číně a USA.

a zároveň cenově konkurenceschopné.

Obr. 2 Polský export a import zboží v letech 1994-2012 (mld. EUR)

141,8

150 Export

119,7

Import

50 16,0 15,5

20,6 19,4

27,8 22,0

35,9 27,2

40,4 29,0

42,4 28,2

52,3 39,0

55,1

57,0

46,5

49,3

58,9 53,8

70,7 65,8

80,1

93,4

133,9

105,9

140,2

107,2

146,6

125,0

120,9

99,2

100

150,2 151,9

101,8

77,6

0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Národní podnikatelské banky.

6

7


Vysoká pozice ve světových žebříčcích se odráží ve velikosti a počtu zahraničních investičních projektů realizovaných v Polsku. Podle UNCAD se v roce 2012 Polsko umístilo na druhém místě v počtu nových investičních projektů typu greenfield v celé EU. Jejich hodnota dosáhla výše 11,5 mld. USD. Zpráva EY (dříve Ernest&Young) uvádí, že v roce 2012 v Polsku vzrostl počet investičních projektů o 22 %, nejvíce mezi evropskými státy. V důsledku přímých zahraničních investic v Polsku v roce 2012 vzniklo 13 111 pracovních míst. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v Evropě, po Velké Británii a Rusku. Nové investiční projekty se týkají zejména odvětví moderních služeb: outsourcingu obchodních služeb, center společných služeb, informačně-technologických odvětví, vědecko-výzkumných služeb a automobilového a leteckého průmyslu.

Faktory ovlivňující atraktivitu Polska pro zahraniční investory

E

xistuje mnoho činitelů, které mají vliv na atraktivitu Polska při hledání obchodních partnerů a alokování investic. Mezi nejdůležitější z nich patří to, že Polsko je jedním z největších evropských

odbytišť se stabilní vnitřní poptávkou. Faktorem, který přesvědčuje zahraniční investory, je kvalifikovaná pracovní síla a také nízká cena práce v porovnání se státy západní Evropy a USA. K důležitým investičním pobídkám patří možnost alokace investic na území 14 Speciálních investičních zón. V praxi to znamená možnost podnikání za výhodných podmínek, které zahrnují např. daňové úlevy, usnadněné zaměstnávání a možnost investic na území se speciálně připravenou infrastrukturou.

Polské přímé investice v zahraničí

Důležitou roli ve zvyšování atraktivity Polska na mezinárodní scéně hraje také stálé zdokonalování administrativy nezbytné pro činnost podnikatelských subjektů. Zlepšuje se také celkové investiční prostředí pro zahraniční investory. Dokazuje to postup Polska v rankingu Světové banky předsta-

P

olské hospodářské subjekty nevyvíjejí na zahraničních trzích pouze exportní činnost, ale

veného v rámci projektu Doing Business, který hodnotí konkurenceschopnost států s ohledem

i investiční. To předznamenává vznik a rozvoj polských mezinárodních korporací, které postupně

rozšiřují svoji působnost na jednotlivých trzích a rozhodují se pro přesun výroby a služeb do zahraničí. Hodnota investic alokovaných v zahraničí začala postupně růst po roce 2005, kdy začaly být vidět pozitivní důsledky vstupu do EU. V letech 2008-2009, které byly obdobím globálního zpomalení a krize světového hospodářství, polské hospodářství a podniky, které investovaly v zahraničí, fungovaly relativně dobře. Hodnota přímých zahraničních investic (BIZ) realizovaných podniky klesla v porovnání s předchozím rokem o 25 %, ale již v roce 2009 došlo k obrácení trendu. Rok 2010 byl ve znamení růstu hodnoty BIZ. V roce 2011 byla hodnota polských zahraničních investic na podobné úrovni jako v roce 2010, ve výši 5,3 mld. EUR, čímž výrazně přesáhla úroveň před krizí v roce 2007. Údaje UNCTAD (2012) potvrzují, že v porovnání s jinými novými členskými státy EU byli polští zahraniční investoři v letech 2010 a 2011 velmi aktivní, což v konečném důsledku mělo vliv na to, že Polsko se stalo největším přímým investorem mezi státy střední a východní Evropy.

8

9


na podmínky podnikání. V roce 2012 Polsko zlepšilo svůj výsledek ve srovnání s přechozím rokem o 19 míst a posunulo se na 55. místo ze 185 států. Byl to nejvýraznější postup ve zmíněném rankingu ze všech zemí a był dosažen hlavně díky zlepšení předpisů, které upravují otázky jako: konkurzní procesy, vymahatelnost obchodních smluv, registrace vlastnictví, daňovou problematiku a zakládání firem. Výše uvedené změny były důsledkem změn předpisů, zefektivnění činnosti některých institucí, jakož i technologického vývoje. Pozitivně je hodnocen i finanční sektor, což vyplývá především z jeho stability a vysoké míry inovace. V rozvoji bezkontaktních plateb Polsko zaujímá jednu z předních pozic na světě. Stále více spotřebitelů využívá pohodlné nástroje, jako jsou bezkontaktní platební karty nebo platby telefonem vybaveným zařízením NFC. Na základě údajů Polské národní banky překročil počet bezkontaktních platebních karet na konci čtvrtletí roku 2013 hranici 16 milionů. K nejznámějším polským finančním institucím patří Burza cenných papírů ve Varšavě. Je to největší národní burza finančních nástrojů v regionu střední a východní Evropy a navíc jedna z nejrychleji se rozvíjejících burz v Evropě. Aktuálně na hlavním trhu Burzy cenných papírů obchoduje 443 společností, z nichž 45 jsou zahraniční firmy (stav ze dne 8. října 2013). Alternativní trh – NewConnect – čítá 445 firem, z toho 9 zahraničních.

10

Perspektivní odvětví polského hospodářství

11


Polské potravinářské speciality

V

90. letech v polském potravinářském průmyslu proběhlo velké množství změn souvisejících s dynamickým technickým a organizačním vývojem. Díky tomu je potravinářský průmysl

jedním z nejdůležitějších a nejrychleji se rozvíjejících odvětví polského hospodářství. Polské potravinářské výrobky jsou konkurenceschopné a známé na mnoha zahraničních trzích. Důležitým momentem, který pomohl rozvoji tohoto odvětví, byl i vstup Polska do EU a z toho plynoucí větší možnosti na zahraničních trzích. V roce 2013 bylo v potravinářském průmyslu zaměstnáno 358 tisíc osob, což představuje 14,5 %

celkově zaměstnaných v průmyslu (Hlavní statistický úřad, 2013). V prvním pololetí roku 2013 činil objem hodnoty prodaných potravinářských výrobků 92,6 mld. PLN, což je nárůst o 14 % v porovnání s prvním pololetím roku 2012. Jedná se o 16,6 % z objemu prodaných výrobků celého polského průmyslu. V roce 2011 výroba v tomto odvětví představovala 14,2 % z celkové výroby polského průmyslu a potravinářský průmysl měl navíc poměrně vysoký podíl přidané hodnoty, který v roce 2011 činil 9,9 %

Obr. 3. Hodnota exportu vybraných odvětví v Polsku v roce 2011, v mil. EUR zvířata a maso ryby mléčné výrobky a vejce tuky a oleje čokoládové výrobky odpady a krmiva zelenina výrobky z masa a ryb výrobky z ovoce a zeleniny tabák

2571 722 1309 323 709 398 759 672 715 1193 0

750

1500

2250

3000

13


(Hlavní statistický úřad, Statistická ročenka průmyslu 2012, vydaná 2013). Podíl potravinářského

potravinářských výrobků směřuje do vysoce rozvinutých zemí a téměř 80 % objemu do zemí EU.

průmyslu v Polsku na objemu prodeje je v průměru o 9 % vyšší v porovnání s 15 státy EU (PAIiIZ, 2011).

Patrnou tendencí je ovšem zvýšený význam rozvíjejících se zemí, jejichž podíl na polském vývozu

V tomto roce se dynamicky zvýšily i příjmy firem podnikajících v tomto odvětví, v porovnání s rokem

vzrostl z 6 % v roce 2010 na 8,4 % v roce 2011. Mění se také struktura polského vývozu, protože se

2010 vzrostly o 17 %. Odvětví potravinářského průmyslu lze charakterizovat jako velmi fragmeto-

zmenšuje význam zemědělských surovin ve prospěch rostoucího prodeje vysoce zpracovaných

vané, neboť více než 77 % veškerých firem podnikajících na tomto trhu jsou spíše mikro a malé

potravinářských výrobků. V současnosti mezi nejvíce konkurenceschopná odvětví potra-

podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob. Velké firmy zaměstnávající více než 250 osob tvoří

vinářského průmyslu patří: sektor masných a uzenářských výrobků, mléčné výrobky, drůbežářství,

okolo 4,5 % všech firem tohoto sektoru (Hlavní statistický úřad, 2012). Většina podniků se specializu-

ovoce a zelenina, výroba cukrovinek. Mezi výrobky, které v roce 2011 měly největší podíl na vývozu

je na pekařskou výrobu (25 % v roce 2011) a na zpracování a výrobu masa a masných výrobků (31 %

potravin, lze zařadit: maso a masné výrobky, mléčné výrobky a vejce, tabák a krmivo pro zvířata.

v roce 2011). I přes svou rozdrobenost v počtu firem je většina produkce koncentrována do velkých

Důležitou výhodou exportovaných potravinářských výrobků je i nadále konkurenceschopnost

podniků, v roce 2011 to bylo více než 54 % všech výrobků.

v cenové oblasti, ale stále důležitější roli sehrávají také vysoká kvalita, chuťové vlastnosti a individuální výběr konzumenta.

Polské potravinářské speciality – Trh a struktura TRH A STRUKTURA Hodnota polského trhu potravinářských výrobků, do kterého jsou započítány veškeré výrobky prodané v obchodech s potravinami, včetně průmyslových výrobků a potravin pocházejících z jiných distribučních zdrojů, v roce 2012 dosáhla hodnoty ve výši 55 mld. EUR (PRM,2013). To je o 2,5 %

MASPEX-GMW s.r.o.

S

polečnost Maspex Wadowice (Maspex) byla založena roku 1990 a je jednou z největších firem v potravinářském průmyslu a lídrem na trhu nápojů ve střední a východní Evropě. Je to soukromá

firma se 100 % polským kapitálem. Svou činnost zahájila výrobou horkých nápojů. S rozvojem firmy

více než v předchozím roce. Potravinářský sektor je považován za relativně stabilní vůči krizi, pro-

rozšířila svoji působnost o studené nápoje a další řady výrobků. Maspex začal budovat svoji pozici na

tože v jeho případě výkyvy hospodářského vývoje nemají zásadní vliv na výši poptávky. Lze však

zahraničních trzích nejprve prostřednictvím exportu, posléze také investicemi do distribuční

předpokládat, že trh se bude rozvíjet rychleji v období hospodářského oživení, které bude mít vliv

a prodejní sítě v sousedních zemích. Po roce 2002 firma začala vyrábět i v zahraničí (Lawniczak-

na zvýšení dynamiky soukromé spotřeby oslabené v roce 2013.

Goscinska, 2006), což bylo možné díky koupi nebo založení nových firem ve státech střední a východní Evropy. Maspex výrazně upevnil svoji pozici v regionu díky převzetí silných regionálních značek.

14

EXPORT A ZAHRANIČNÍ INVESTICE

Konsolidované zisky z prodeje firmy Maspex Wadowice Group v roce 2011 dosáhly cca 0,63 mld. EUR,

V průběhu 9 let od vstupu Polska do EU export polských potravinářských výrobků vzrostl více než

v roce 2012 byl výsledek cca 0,70 mld. EUR. Asi jedna třetina obratu firmy je tvořena zisky ze zahra-

třikrát, z cca 5 mld. EUR na 17,9 mld. EUR v roce 2012. V prvním pololetí roku 2013 tento dynamic-

ničí. Společnost zaměstnává celkově zhruba 5 000 lidí v Polsku i zahraničí. V roce 2012 skupinu

ký růst pokračoval. Export se zvýšil o 14 % (MRiRW, 2013). Podíl zemědělsko-potravinářských

Maspex Wadowice tvořilo 22 firem sídlících v osmi státech střední a východní Evropy: kromě Polska

výrobků na celkové hodnotě polského exportu tvořil v roce 2012 12,33 %, což potvrzuje fakt, že

také v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině a v Rusku.

potravinářský průmysl je jedním ze základních odvětví polského exportu. Polský export potra-

Výrobky skupiny jsou dostupné v téměř 50 státech – v EU, jiných evropských státech, v USA a Kanadě,

vinářských výrobků je z geografického hlediska velmi soustředěný, více než 83 % vývozu

Asii. Nejdůležitější odbytové trhy jsou ale kromě Polska v Maďarsku, Rumunsku a České republice.

15

Výrobní mlékařské družstvo „MLEKPOL“

V

ýrobní mlékařské družstvo MLEKPOL z Grajewa je jednou z největších potravinářských firem v Polsku, lídr polského mlékárenství a jeden z dvaceti největších zpracovatelů mléka v Evropě.

MLEKPOL nakupuje a zpracovává více než 14 % polské produkce mléka. Vlastníky výrobního družstva jsou sami zemědělci, producenti mléka, což znamená, že podnik je ze 100 % majetkem polských výrobců mléka. Výrobní mlékařské družstvo MLEKPOL bylo založeno na začátku 80. let 20. stoletív Grajewu jako

společnost, která se zabývala nákupem a zpracováním mléka. K dynamickému rozvoji firmy MLEKPOL přispělo vytvoření a výrazný marketing značky mléka ŁACIATE, které si dodnes udržuje vedoucí pozici v oblasti mléka upraveného UHT technologií v Polsku. Důležitým faktorem rozvoje družstva a celého mlékárenského odvětví nepochybně była skutečnost, že firma MLEKPOL zahájila proces konsolidace mlékařského odvětví, díky němuž se mlékařství stalo důležitou součástí polského hospodářství a motorem spotřebního trhu. V současnosti se podíl firmy MLEKPOL na polském trhu s mlékem pohybuje kolem 40 %, družstvo zaměstnává 2300 lidí a mléko do družstva dodává cca 12 tisíc zemědělců. MLEKPOL je dnes nejmodernější mlékařskou firmou v Polsku, do modernizace technologií a výroby stále výrazně investuje. Družstvo získalo celou řadu ocenění za podporu osobního rozvoje pracovníků a za společensky odpovědnou činnost. V současnosti je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu Podlesí. Zhruba třetina produkce družstva je určena na export. Hlavními vývozními trhy jsou: Itálie, Francie, Německo, Nizozemí, Rusko, Belgie, Španělsko, Česká republika a Velká Británie. Výrobky firmy můžeme ale najít i na trzích v Africe nebo Asii. Klíčovými exportními výrobky společnosti MLEKPOL jsou tvrdé sýry, odtučněné mléko v prášku, máslo, syrovátka v prášku a mléko upravené technologií UHT.

16


Obranný průmysl

STRUKTURA A POTENCIÁL ODVĚTVÍ Struktura obranného průmyslu v Polsku je ve znamení silného postavení firem, které jsou v současné době sdružené v Polském obranném holdingu. Dalšími významnými hráči jsou Huť oceli Wola

D

rtivá většina obranného průmyslu je v Polsku koncentrována v rámci Polského obranného holdingu s.r.o. (PHO), který sdružuje 40 podnikatelských subjektů, ve kterých pracuje celkově

cca 10 tisíc osob. Společnosti sdružené v holdingu zaměstnávají asi polovinu pracovníků pracujících ve firmách polského obranného průmyslu. Příjmy holdingu v roce 2012 překročily 0,73 mld. EUR. V nejbližších letech se očekává růst odvětví i samotného PHO, a to důsledkem konsolidace odvětví, rostoucí atraktivity nabídky a také růstu vnitřní i zahraniční poptávky na zbraně a výzbroj. Růst významu zbrojařského průmyslu bude ovlivněn i plánovaným dozbrojením polské armády. Nabídka firem polského zbrojního průmyslu je bohatá a různorodá. Zahrnuje systémy vzdušné obrany, protiraketové obrany, rozpoznávací a řídicí systémy, systémy balistické obrany, různé druhy zbraní, jak krátkých, tak pušek a zbraní pro odstřelovače. Zajímavá je i nabídka výrobců pancéřového vybavení, munice a raket.

a.s, která je výrobcem dělostřeleckého vybavení, nebo největší výlučně soukromá společnost v tomto odvětví WB Electronics, která se specializuje na elektronické a informační systémy pro armádu. Specifikem polského obranného odvětví jsou rostoucí výdaje na vědecko-výzkumné práce, které doprovázejí konsolidaci trhu. Polský obranný holding se v roce 2012 umístil na druhém místě v žebříčku společností nejvíce investujících do výzkumu a vývoje v Polsku1, který sestavil Institut ekonomických věd Polské akademie věd. Významným faktorem, který přispívá k rozvoji obranného průmyslu, je i stabilní vnitřní poptávka. Tu stimuluje fakt, že v období nejbližších 10 let Polsko vydá více než 30 mld. EUR na modernizaci polské armády. Tyto finanční prostředky budou ve velké míře určeny výrobcům výzbroje, mezi nimiž budou i polské firmy. Důsledkem bude i významný růst exportních příležitostí polských firem z tohoto sektoru. 1. INE/PAN (2012) Zpráva o největších investorech v oblasti výzkumu a výzvoje v Polsku v roce 2012, INE PAN, MSM, Varšava

Polský obranný holding a.s.

P

olský obranný holding a.s. sdružuje 20 firem polského obranného průmyslu, které se zaměřují na výrobu vojenského zařízení a vybavení. Firmy vyrábějí mimo jiné systémy vzdušné a protira-

ketové obrany využívající moderní technologie, radary, rozpoznávací a řídicí systémy. Nabízejí individuální výzbroj pro vojáky, včetně balistické ochranné výstroje. Jde především o přilby, neprůstřelné vesty, plynové masky, také krátké zbraně, zbraně pro odstřelovače, samopaly, granátomety a moderní systémy modulárních zbraní; vyspělé optoelektronické, nokto- a termovizní vybavení. Firmy se specializují také na výrobu munice, střelného prachu a střelných materiálů, technologicky vyspělých raket, min a munice přesného zásahu. V nabídce holdingu jsou opancéřovaná vozidla, tanky, modulární platformy a mosty. Holding nabízí také vyspělá a inovativní řešení pro školení vojáků, trenažery, simulátory a vojenská vozidla.

18

19

V Polském obranném holdingu jsou mimo jiné sdruženy tyto firmy: • Bumar Elektronika a.s., která zpracovává, vyrábí a logisticky podporuje vyspělé profesionální elektronické systémy určené pro všechny složky zbrojních sil. • PCO a.s., která je výrobcem optoelektronických zařízení určených pro ozbrojené složky, včetně brýlí pro noční vidění. • Mesko a.s., výrobce munice, granátů zápalných i se zapalovačem, protiletadlových a protipancéřových raket a také raketových systémů, včetně GROM. • Závod speciální výroby „Gamrat“ s.r.o., který je výrobcem raketového paliva, pohonné náplně do raketových střel i jiného pyrotechnického zboží. • Bydhošťské elektromechanické závody „BELMA“ a.s., které vyrábějí miny, vytvářejí systémy pro zaminování břehů a přímořských území. Jsou dodavatelem systémů pro hledání min, bomb, nevybuchlých a improvizovaných výbušných materiálů. • Kovozpracující závody „DEZAMET“ a.s., které jsou výrobcem munice, granátů a granátometů, leteckých bomb a zapalovačů. • Chemické závody „NITRO-CHEM” a.s., vyrábějící výbušné materiály. • ZM Labedy a.s., výrobce tanků, např. PT-91, vozidel technické ochrany a jiných modulárních vozidel. • Vědecko-výzkumné středisko mechanických zařízení „OBRUM” s.r.o., které je zázemím pro vědecko-výzkumnou činnost, zaměřené na modernizaci, výrobu a implementaci obranného průmyslu, zejména pro pancéřová řešení. • Mechanické závody Tarnów a.s., které jsou výrobcem pušek pro odstřelovače, samopalů, granátometů, moždířů, dělostřeleckých a dělostřelecko-raketových protiletadlových systémů a tréninkově–školícího vybavení. • Zbrojovka „LUCZNIK” – Radom s.r.o., která se specializuje na výrobu pušek, kulometů a samoopakovacích zbraní a také sportovních zbraní a tréninkového vybavení, včetně pušky Beryl. • Podnik ochranného vybavení MASKPOL a.s., který je významným polským výrobcem široké škály ochranného vybavení pro jednotlivce. • CENZIN s.r.o. – nejstarší polská obchodní společnost, která obchoduje na mezinárodním trhu se speciálním vybavením.

20


Zdravotní turistika

Polsko je oblíbené i mezi pacienty, kteří přijíždějí na stomatologické zákroky. Polské ordinace jsou vybaveny nejmodernějším zařízením. Kritériem výběru je vysoká kvalita služeb, cenová konkurenceschopnost a široká a komplexní nabídka, která zahrnuje preventivní stomatologii, protetiku, ortodon-

P

olsko je jednou z největších a nejdůležitějších destinací zdravotní turistiky v regionu střední a východní Evropy. Polská střediska jsou ceněna za vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a moderní

diagnostické a terapeutické vybavení. Počet zahraničních pacientů, kteří navštěvují Polsko za účelem klinické léčby nebo relaxace ve výborných střediscích pro wellness a spa, stále narůstá. Jednoznačnou výhodou polské medicínské turistiky ve srovnání s jinými konkurenčními zahraničními trhy jsou ceny, které jsou často o polovinu nižší než ve státech západní Evropy. Velký vliv hraje i vysoký standard služeb, jejich komplexnost a také krátká doba čekání na zákrok.1 POTENCIÁL ODVĚTVÍ Na základě odhadů Polského sdružení zdravotní turistiky (PSMT) nabídky medicínské turistiky v roce 2011 využilo 300 tisíc pacientů, kteří utratili za služby kolem 190 mil. EUR. V následujících letech se očekává další růst tohoto sektoru zhruba v řádu 13-15 % ročně. Mezi nejpopulárnější služby patří: stomatologické zákroky, plastická chirurgie, kardiochirurgie, ortopedie, oční chirurgie, estetická medicína a rehabilitace. Kromě velmi atraktivních cen je jednou z nejdůležitějších výhod polského trhu medicínské turistiky vysoce kvalifikovaný personál. Oceňována je znalost cizích jazyků a přístup k pacientovi. V Polsku v současné době pracuje více než 123 tisíc lékařů a 33 tisíc stomatologů. Zaměstnáno je víc než 214 tisíc zdravotních sester a 25 tisíc sanitářů.2

Počet zaměstnaných v tomto odvětví se každým rokem zvyšuje, především o absolventy medicínských oborů, které se vyučují na 11 univerzitách a jsou v Polsku velmi populární. 1. ImPULS z Polska, odvětví výroby zdravotního vybavení v Polsku-studie 2. Medical tourism – find out what is worth comingto Poland, A study of the industry, 2013 r.

cii a stomatologickou chirurgii. Pacienti oceňují i inovativní, pohodlné a netraumatické metody anestezie používané lékaři. Polsko je nyní po Maďarsku druhou nejčastěji navštěvovanou zemí v rámci stomatologické turistiky.3 Dalším dynamicky se rozvíjejícím odvětvím medicínské turistiky v Polsku je estetická chirurgie. Zahraniční pacienti si nejčastěji vybírají následující zákroky: zvětšení prsou, liposukci, plastiku nosu, lifting tváře, botox či korekce uší. K hlavním konkurenčním výhodám patří i zde vysoce kvalifikovaný personál, moderně vybavené kosmetické salony a kliniky, bezpečné a příjemné podmínky při prováděných zákrocích. Je nutné zmínit, že materiály používané při operacích jsou certifikované a dodávané nejlepšími světovými výrobci. Velkého uznání mezi klienty, kteří přijíždějí do Polska v rámci zdravotní turistiky, dosahuje i polská ortopedie, zejména sportovní. Dalším důležitým oborem v Polsku jsou služby zdravotnických zařízení, která provádějí velmi komplikované operace srdce. Realizace těchto zákroků je umožněna díky využití nejnovějšího technického vybavení a vysoce kvalifikovaného personálu, který patří ke špičce kardiologů v Evropě i ve světě. Mezi prováděné operace patří například implantace aortální chlopně (TAVI, vPAVTI) nebo hybridní operace výduti aorty. Příkladem je Slezské centrum nemocí srdce ve městě Zabrze, které má velké zkušenosti s operacemi prováděnými jen v rámci nejlepších světových klinik. Dalšími službami poskytovanými v rámci zdravotní turistiky v Polsku je léčba vad a nemocí sluchu, která zaujímá speciální místo mezi lékařskými specializacemi v Polsku. Mezi zdravotnická zařízení v tomto oboru patří Světové centrum sluchu v Institutu fyziologie a patologie sluchu v Kajetanech, které je držitelem celé řady polských i mezinárodních ocenění. O vysoké úrovni zdravotních služeb a velkých možnostech ve výzkumu svědčí to, že v roce 2011 bylo v tomto odvětví dosaženo mnoha úspěchů. Šlo například o provádění testů odhalujících genetické predispozice k rakovině tlustého střeva a rakovině prostaty na základě DNA chipu, který umožňuje diagnostikování téměř 180 genetických mutací. Dalším důležitým úspěchem je vytvoření implantátu páteře. V Polsku jsou navíc v široké míře prováděny klinické výzkumy – jedná se o jeden z největších trhů ve střední a východní Evropě. Jeho objem se odhaduje na 1 mld. PLN, což odpovídá 3 % světového trhu. Každý rok se v Polsku provádí asi 500 výzkumných úkolů. 3. http://www.tourmedica.pl/artykuly-medyczne/turystyka-medyczna-w-polsce/, datum: 25.08.2013

23


Lázně a spa

L

Zdravotní turistika – Trh a struktura ázně a spa. Polsko je zemí s dlouholetou tradicí lázeňských procedur. V současnosti je v Polsku

TRH A STRUKTURA

40 lázeňských subjektů a zhruba 600 středisek pro wellness a spa, z čehož 250 provozují hotely.

Hodnota zdravotního trhu v Polsku je v současnosti odhadována na více než 7,1 mld. EUR.

Sanatoria nabízejí nejrůznější fyzioterapeutické procedury v oblasti hydroterapie, kryoterapie,

V tomto odvětví jsou silné konsolidační tendence. Lékařská zařízení financovaná samoplátci

elektroterapie, léčby světlem, individuálních a skupinových cvičení. Velmi oceňované jsou procedury

(kromě smlouvy s Národním fondem zdraví) jsou lokalizována nejčastěji ve velkých aglomeracích

jako léčba rašelinou, inhalace a pití vody z léčebných pramenů. Kromě široké nabídky kosmetických

Polska. Na zdravotní turistiku se ovšem specializují i polikliniky a nemocnice, které se nacházejí

a léčebných zákroků mnoho středisek nabízí skvělé a vyvážené stravování, pohodlné ubytování

v příhraničí, především v blízkosti hranice s Německem. V sektoru spa je velká fragmentace,

a odbornou lékařskou péči (chirurgové, dermatologové, kosmetologové, dentisté a dietologové).

svoje služby nabízejí velké hotely i malá střediska, např. lékařská spa poskytující rehabilitační

Vysoká úroveň služeb spa objektů je garantována certifikáty kvality.

a ošetřovatelské služby. Objekty spa se nacházejí nejen ve velkých aglomeracích, ale především

Lázeňské i spa procedury jsou prováděny v turisticky atraktivních regionech situovaných hlavně v horách, u moře nebo v blízkosti jezer na území celého Polska. Největším přírodním pokladem pol-

v turisticky atraktivních lokalitách na území celého státu. Hodnota tohoto trhu je odhadována na cca 47,6 mil. EUR, ale velmi rychle roste, průměrně o 10-20 % ročně.

ských lázní jsou přírodní ložiska surovin, mezi nejvýznamnější patří minerální vody, kde velký podíl

Služeb zdravotní turistiky nejvíce využívají obyvatelé Německa, ale nezanedbatelný je i počet

tvoří léčivé prameny. Některá sanatoria mají unikátní mikroklima, které má samo o sobě léčebný vliv,

klientů z Velké Británie a Švédska. Struktura klientů podle zemí původu je dokumentována na níže

např. sanatorium v Solném dole Wieliczka.

uvedeném grafu.

Výhodou polských středisek spa je, že mnoho z nich bylo vybudováno v posledních několika letech, zatímco v západní Evropě jsou takové objekty provozovány v mnoha případech již 20 let.

Obr. 4 . Struktura klientů zdravotní turistiky podle zemí původu

Znamená to, že nejsou tak moderní a konkurenceschopné jako polské jak v oblasti infrastruktury, 4%

tak nabídky procedur.

4%

4%

37 % z Německa 26 % z Velké Británie

5% 37%

6%

7 % ze Švédska 7 % z Ruska 6 % z Itálie

7%

5 % z Norska 4 % z Belgie 4 % z USA a Kanady

7%

4 % jiné

26%

24

Zdroj: Tourmedica, datum stažení 28.09.2013

25


NZOZ Carolina Medical Center

N

Hotel Farmona Business & Spa

emocnice Carolina Medical Center je jednou z největších a nejmodernějších soukromých nemocnic se specializací na ortopedii ve své kategorii v Evropě. Jsou zde prováděny zákroky jak

v rámci obecně dostupných medicínských postupů, tak i zákroky vysoce specializované a inovativní.

H

OTEL FARMONA BUSINESS & SPA je řízený Laboratořemi přírodní kosmetiky Farmona. Firma

byla založena v roce 1997 v Krakově. Jedná se o rodin-

Nemocnice disponuje 4 operačními sály, oddělením intenzivní péče, které je vybaveno speciálními

nou firmu se 100% polským kapitálem. Na počátku se

lůžky s monitoringem životních funkcí, analytickou laboratoří a 21 jedno- či dvojlůžkovými nemoc-

firma zabývala výrobou přírodní kosmetiky pro péči

ničními pokoji pro pacienty. Od jiných zařízení se odlišuje tím, že využívá nových technologických

o tělo, tvář a vlasy, v roce 2007 rozšířila svoji činnost

postupů, nabízí komfortní podmínky léčby a zaměstnává vysoce kvalifikované lékaře a fyzioterapeu-

a provozuje i hotel se spa v Krakově. HOTEL FARMONA

ty. Nemocnice spolupracuje s lékaři z nejrůznějších lékařských oborů: ortopedie, reumatologie, neu-

BUSINESS&SPA poskytuje služby vysoké kvality , nabízí

rochirurgie, obrazové diagnostiky a rehabilitace, což umožňuje komplexní přístup k léčbě a výběr

konferenční zázemí a dvousetmetrový prostor pro

terapie, která pacientům zaručuje rychlou rekonvalescenci.

WELLNESS&SPA. Hotel se nachází na klidném místě,

Carolina Medical Center získalo akreditaci Ministerstva zdravotnictví, která nemocnici umožňuje další vzdělávání lékařů a stáže z ortopedie a traumatologie pohybového aparátu. Nemocnice je orga-

stojí v jednom ze starých krakovských parků a jeho kapacita je 70 osob.

nizátorem nejrůznějších školení a stáží pro lékaře z celého světa. Nemocnice je partnerem v oblasti

V hotelovém WELLNESS&SPA je nabízena široká

lékařství pro Polský olympijský výbor a je odpovědná za lékařskou péči o polské olympijské družstvo

paleta procedur využívajících výhradně přípravky

i o sportovce národních týmů mnoha sportovních

přírodní kosmetiky. Hoteloví hosté mají možnost vy-

disciplín a také tanečníky národního baletu. Carolina

brat si procedury, které jsou založeny na úspěších

Medical Center vykazuje stálý nárůst počtu zahra-

přírodní medicíny, ať evropské nebo Dálného východu.

ničních pacientů, zejména z členských zemí EU.

Hotel je zajímavý a unikátní i tím, že je také galerií krakovského sochaře a malíře Jana Siuty – pokoje a chodby zdobí grafiky vybrané osobně umělcem.

26

27


Oděvy, doplňky, kožená galanterie

P

olské odvětví oděvního průmyslu, doplňků a kožené galanterie v posledních dvaceti letech zlepšilo svoji pozici na globálním trhu. Po vstupu Polska do Evropského společenství se možnosti

rozvoje polských podniků značně rozšířily. Členství v EU zároveň znamenalo výzvu vyrovnat se konkurenci na západních trzích. Silná mobilizace polských podnikatelů spojená s tvrdou prací ovšem vrátila polskému textilně-oděvnímu průmyslu jeho potenciál. V současné době se nabídka stále rozšiřuje - polské firmy konkurují těm zahraničním především díky dostupnosti kvalifikovaných zaměstnanců, zvýšení kvality výrobků, modernizaci strojového parku a změnám v organizaci výroby. POTENCIÁL SEKTORU Na oděvně-textilním trhu podnikají převážně malé nebo středně velké podniky, vycházející z rodinných tradic; většina z nich pochází z východní části Polska. V prvním pololetí roku 2013 bylo v textilní výrobě zaměstnáno 39,3 tisíc osob a 78,6 tisíc osob pracovalo v oděvním průmyslu. Dalších 19,8 tis. pracovníků bylo zaměstnáno v kožedělné výrobě. Uvedené tři kategorie představovaly celkem 6,8 % průměrné zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Pokud vezmeme v úvahu objem prodeje a obratu zahraničního obchodu, pak se polský oděvně-textilní průmysl stává jedním z nejdůležitějších odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu. Přestože trh byl v minulých letech zasažen krizí, v oděvním průmyslu nastalo oživení konkurenceschopnosti polských firem na zahraničních trzích. Důležitou pozici v polském oděvně-textilním odvětví mají firmy, které vyrábějí v oblasti makroregionu východního Polska. Mnoho tamních firem je známých jako výrobci spodního prádla, které je úspěšně prodáváno v Polsku i v zahraničí. Toto spodní prádlo je určeno klientům všech věkových skupin a je nabízeno v různých cenových kategoriích. Výrobky jsou vyráběny podle aktuálních modních trendů a jsou dostupné v různých velikostech. Vznikají z vysoce kvalitních materiálů pocházejících jak

29


EXPORT A ZAHRANIČNÍ INVESTICE Na základě údajů Hlavního statistického úřadu (2013) hodnota vývozu zboží podniků zaměstnávajících více než 9 osob představovala v roce 2012 v průměru 43,5 % celkové hodnoty příjmů z prodeje výrobků, zboží a materiálů. V případě textilního odvětví se jednalo o 51,4 %. Hodnota pletených oděvů a doplňků (skupina 61 CN) vyvezených z Polska v roce 2012 činila cca 1,18 mld. EUR. Hodnota vývozů nepletených oděvů a doplňků (skupina 62 CN) činila 1,55 mld. EUR a v případě ostatního hotového textilního zboží (skupina 63 CN) se jednalo přibližně o 0,63 mld. EUR.

ze zahraničí, tak z Polska. Mezi společnostmi působícími ve východním Polsku dosáhly dobrých výsled-

GK LPP S.A.

ků firmy vyrábějící saka, pánské punčochové zboží, šaty a sukně, pánské kalhoty a kraťasy, dámské kostýmy a pánské obleky1. Jedním z klíčových faktorů pro rozvoj oděvně-textilního odvětví je kvalifikovaná pracovní síla, ceněná na tuzemském i zahraničním trhu. Každý rok se k nim přidávají absolventi středních odborných textilních škol, kterých je na území Polska 78. Nejčastěji jsou zaměstnáni v technické kontrole nebo jako módní návrháři, kteří pracují za výrazně nižší mzdu nežv západní Evropě. Výraznou roli při rozvoji odvětví hraje aplikace výsledků výzkumu. Zvyšování výrobního potenciálu a konkurenceschopnosti nabízených výrobků vede mnoho firem k investicím do modernizace svých výrobních linek2. 1. Odvětví oděvního průmyslu na východě Polska, Polská agentura pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ) 2. Tamtéž

L

PP SA je polská firma, předmětem jejíž činností je navrhování a distribuce oděvů. Působí v Polsku a v zemích střední a východní Evropy. Počet zaměstnanců v GK LPP se v roce 2012 pohyboval na

úrovni 2 tisíc osob a společnost provozovala 1077 obchodů. Na konci prvního pololetí roku 2013 se počet obchodů zvýšil na 1179. Příjmy společnosti z prodeje v roce 2012 dosáhly 662,6 mil. EUR, a celé skupiny 772,4 mil. EUR. Výrobky LPP jsou prodávány v 13 státech, hlavně střední a východní Evropy: v Polsku, Estonsku, České republice, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Rusku, na Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku, ale také na Kypru a ve Spojených arabských emirátech. Největším odbytištěm firmy je Polsko, ale nejvyšší dynamika prodeje je zaznamenávána v Rusku. Společnost LPP vznikla v polovině 90. let jako dovozce a distributor oděvů spolupracující se supermarkety. V roce 2000 firma začala samostatně navrhovat oděvy, prodávat je pod vlastními značkami

Oděvy, doplňky, kožená galanterie – Struktura trhu

a tím konkurovat výrobcům z rozvinutých zemí. V současné době se LPP zaměřuje na návrhářství oděvů a doplňků a na rozvíjení vlastních distribučních kanálů. Veškerá výroba pochází od nezávislých výrobců především z Číny. Při rozvoji prodejní sítě se LPP opírá o vlastní obchody v obchodních cen-

STRUKTURA TRHU Na základě výsledků výzkumu, provedeného společností PMT, vzrostl trh oděvů a obuvi v Polsku v roce

trech. Firma plánuje v roce 2013 zvětšení prodejní plochy obchodů o jednu třetinu a největší, více než 50 % nárůst, je plánován v Rusku a na Ukrajině. LPP klade důraz svého podnikání na organický růst.

2012 o 2 %, čímž dosáhl hodnoty téměř 6,9 mld. EUR. Podnikatelé působící na trhu nicméně očekávají zpomalení dynamiky růstu, na což má vliv horší makroekonomická situace a snížená spotřeba.

30

31

CCC S.A.

Z

ačátky působení skupiny CCC SA sahají do první poloviny 90. let. 2. prosince roku 2004 firma vstoupila na Varšavskou burzu cenných papírů. Hlavním zakladatelem a akcionářem skupiny

CCC je pan Mariusz Milek, předseda představenstva. CCC S.A. je lídrem v maloobchodním prodeji obuvi v Polsku a jejím největším výrobcem v Polsku. V roce 2012 skupina dosáhla příjmu ve výši 315 mil. EUR. Skupina CCC provozuje více než 700 obchodů v moderních obchodních centrech a prodejních galeriích ve 14 zemích, vlastní továrnu na koženou obuv. Pracuje v ní 7 000 zaměstnanců a během jednoho roku prodá 25 milionů párů obuvi. Pozitivní image svých značek skupina CCC buduje prostřednictvím bohaté a strukturované nabídky výrobků určených širokému spektru klientů. CCC vyznává zásadu „house of brands“, založenou na prodeji různých značek obuvi pod jednou střechou. Nejpopulárnější značkou v CCC je výrobce kožené obuvi Lasocki. Během jednoho roku firma navrhne více než 300 vzorů. Podíl firmy na fragmentovaném trhu s obuví se odhaduje na 17-18 %. Módní a cenově dostupné výrobky jsou nabízeny klientům ve vlastních obchodech v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Turecku a také ve franšízových obchodech v Pobaltí, Rusku, na Ukrajině, v Rumunsku a Kazachstánu. Cílem skupiny CCC je dosažení pozice lídra ve státech střední Evropy při udržení vysokých parametrů rentability a návratnosti vlastního kapitálu. V letech 2013-2015 skupina CCC plánuje zvětšení prodejní plochy svých obchodů o více než 80 % (více než 150 tisíc m2). Velmi dobrá finanční situace, nízká úroveň zadlužení a jasná vize rozvoje umožňuje skupině orientovat se na nové trhy. Po otevření prvních obchodů v Německu bude CCC uvažovat o expanzi do jiných zemí západní Evropy.

32


Těžební stroje a zařízení

T

rh výrobců strojů a zařízení pro hornictví je jedním z tradičních a zároveň inovativních a různorodých odvětví polského hospodářství. Velký vliv na rozvoj výrobců těžebních strojů a zařízení

měl a má vývoj polského trhu, včetně těžby černého a hnědého uhlí a mědi. Zkušenosti polských výrobců strojů a zařízení pro hornictví nevycházejí pouze z potřeb polských těžebních společností, ale

Všechny zmíněné firmy jsou významnými podnikatelskými subjekty a jsou kótovány na Burze cen-

i ze zkušeností získaných na zahraničních trzích, např. v Austrálii, Latinské a Severní Americe, Africe

ných papírů ve Varšavě. Jejich nabídka je široká a pestrá, díky čemuž mohou pokrývat důležité těžební

a také v Číně a jiných asijských zemích.

investice po celém světě. Pozornost si v této skupině zaslouží firmy Kopex a Famur, jejichž příjmy

Nabídka polských výrobců těžebních strojů a zařízení je velmi různorodá a zahrnuje stroje pro

z prodeje v roce 2012 dosáhly výše 487 a 352 mil. EUR a několikanásobně přesáhly příjmy firmy Fasing,

povrchovou a důlní těžbu: stroje pro ražení chodeb a dobývací kombajny, dobývací, nakládací, válcující

aniž bychom zmiňovali jiné menší firmy z tohoto oboru. Kromě již zmíněných čtyř velkých kapitálo-

a transportní stroje, systémy dobývání komora-pilíř, vyztužování, mykací stroje a pásové transpor-

vých skupin v Polsku podniká kolem 40 výrobců základního zařízení pro těžební průmysl. Mimo to je

téry. Důležitou část nabídky zaujímá i doprovodné zařízení, např. transportní systémy, pohony

zde přítomno asi 200 firem nabízejících podpůrné vybavení, kam lze zahrnout stroje, systémy

(hydraulické a pneumatické), systémy detekce, měření a kontroly koncentrace plynů, ventilační

a služby pro těžební průmysl.

a větrací systémy, systémy klimatizace, zařízení pro báňské záchranářství, kabely, řemeny pohonu

Na uvedené firmy je navázáno ještě zhruba 900 dalších menších specializovaných firem.

a jiná zařízení (např. pro malou mechanizaci, spojení a signalizaci).

Prodej zařízení a těžebních strojů není jedinou činností podniků působících na trhu v této oblasti.

1

1. IEI (2012) Analýza místního trhu a exportního potenciálu pro zahraniční trhy, strojů a zařízení pro hornictví . Vypracováno pro odvětvový program propagace hornických strojů a zařízení Institutem ekonomie a informatiky, Polytechnika Slezská, Ministerstvo hospodářství, Varšava.

Výsledky výzkumu IEI (2012) uvádějí, že firmy z uvedeného odvětví prodávají své služby a výrobky i firmám v jiných odvětvích. Je potřeba zmínit, že v letech 2009-2011 příjmy těžebního průmyslu celkově vzrostly z 33,4 % na 38,6 %. V tom samém období vzrostl i podíl příjmů z exportu prodeje těžebních strojů a zařízení z 8,4 % v roce 2009 na 11,3 % v roce 2011.

Těžební stroje a zařízení – Struktura a potenciál odvětví

Globální krize v roce 2007 zapříčinila dočasný propad prodeje u podniků ve zmiňovaném sektoru, avšak po roce 2011 je již zaznamenáno oživení, které se projevuje ve výrazném růstu prodeje a ziskovosti. Období krize po roce 2007 navíc urychlilo konsolidaci, jejíž součástí bylo převzetí menších firem lídry na trhu. Tyto procesy směřují ke konkurenční převaze na polském trhu a také k zahraniční expanzi. V nejbližších letech se očekává další růst těžebního průmyslu spojený s rozvojem těžebního trhu

STRUKTURA A POTENCIÁL ODVĚTVÍ

jak v Polsku, tak v zahraničí.

Na trhu výrobců hornických strojů a zařízení v současné době podniká v Polsku více než tisíc firem. V této početné skupině podnikatelských subjektů je nutné ovšem zmínit čtyři významné kapitálové skupiny soustředěné kolem společností Famur a.s., Kopex a.s., Fasing a.s. a Bumex a.s. Uvedené firmy jsou základem trhu a přímými dodavateli zařízení pro těžební průmysl. Přímo spolupracují s těžebními firmami v Polsku a mají významnou pozici na zahraničních trzích.

34

35


Grupa Kopex a.s.

V roce 2012 dosáhl FAMUR konsolidovaných příjmů ve výši 352,6 mil. EUR, v přepočtu na jednotku dosáhly výše 199 mil. EUR.

H

FAMUR se zaměřuje na výrobu technologicky istorie Kopexu začíná v 60. letech 20. století, kdy byl založen podnik pro výstavbu těžebních

pokročilých a vysoce výkonných mechanických

závodů v zahraničí, který byl hlavním dodavatelem objektů a těžebních zařízení určených na

stěnových komplexů, vybavených systémy řízení

export. Skupina Kopex ve své současné struktuře vznikla po převzetí Kopex a.s. Zabrzanskými me-

a monitoringu strojů, procesů a technických sys-

chanickými závody a.s. v roce 2006. Po dalších kapitálových změnách vznikla společnost Kopex

témů spolu s informačním zázemím, které mají

– největší průmyslová skupina v Polsku, kterou tvoří firmy vyrábějící těžební stroje a zařízení

výrazný vliv na větší bezpečnost a efektivitu prá-

a nabízející služby v těžebním průmyslu. Potenciál skupiny z ní činí nejen největší holding tohoto

ce horníků. Stroje, vyráběné firmou Famur, jsou

odvětví v Polsku, ale umožňuje jí také dostat se mezi největší partnery pro těžební podniky ve světě.

přizpůsobené práci v obzvláště obtížných hornic-

Mezi podnikatelské subjekty společnosti Kopex patří nejen polské společnosti, ale také firmy pů-

ko-geologických podmínkách, což umožňuje

sobící v Rusku, Indonézii, Číně, Austrálii a JAR.

realizaci i těch nejkomplikovanějších objednávek

Skupina Kopex nabízí komplexní řešení pro povrchovou a důlní těžbu. Firmy skupiny patří mezi

na celém světě. FAMUR kromě toho vyrábí stroje

uznávané výrobce a dodavatele dokonalých těžebních strojů, zařízení a moderních technologií pro

a zařízení pro nepřetržitou horizontální dopravu

těžební společnosti. Nabídka Kopexu zahrnuje celý investiční proces v hornictví. Nabízí tedy mimo jiné

a překládku materiálů. Firma se zabývá i projek-

přípravu studie vykonatelnosti, technický dozor nad geologickým výzkumem a odhad zásob surovin,

továním, budováním těžních věží a závodů

vypracování technologie těžby, projekt těžební infrastruktury od výroby přes dodávku až po instalaci

na zpracování uhlí, které jsou vybavené nejmo-

těžebních strojů, zařízení a technologických systémů. Kopex také poskytuje služby pro výstavbu,

dernějšími komplexními linkami. Nabídka

rozšíření, modernizaci, těžbu a likvidaci dolů, školení zaměstnanců investora a inženýrskou podporu

FAMUR je zdokonalována díky investicím

během realizace investice.

do výzkumu a vývoje realizovaného v rámci FamurInstitute-centrum vývoje a výzkumu

Famur a.s.

FAMUR.

H

istorie FAMUR a.s. sahá do 20. let 20. století, kdy byla založena společnost Stephen, Frolich+ Klüpfel AG, od 30. let působící jako Piotrovické strojní závody a.s. Pod názvem FAMUR působí od

poloviny 60. let 20. století. V současné podobě firma funguje od roku 2002, kdy většinu akcií společnosti koupil soukromý investor a zahájil budování kapitálové skupiny koupí podílu v Novosądeckých závodech na výrobu těžebních strojů Nowomag a.s. Skupina v současnosti patří do čela světových výrobců těžebních strojů a zařízení pro povrchové hornictví.

36

37


Kosmetický průmysl

K

osmetický průmysl v Polsku se rozvíjí velmi dynamicky a stává se stále více konkurenceschopný jak na evropském trhu, tak na trzích zahraničních. Na trhu existují firmy, které jsou světovými

lídry, tak i polské podniky, které zahájily svoji činnost v uplynulých dvaceti letech. Počet domácích firem v posledních letech významně roste. Společnosti se vyznačují vysokou inovativností, která je ve spojení s cenovou atraktivitou a vysokou jakostí nabízených výrobků příčinou toho, že jejich podíl na polském trhu roste a stávají se populárnějšími i v zahraničí. Podstatnou roli v propagaci polských kosmetických výrobků hrají stále účinnější marketingové strategie, založené například na používání atraktivních obalů nebo na efektivní marketingové komunikaci. Díky tomu jsou polské kosmetické firmy stále známější a začínají být alternativou mnoha známých světových značek. Na trhu jsou úspěšné i firmy, které prodávají své výrobky pod značkami největších obchodních sítí v duchu trendu private label. POTENCIÁL SEKTORU Kosmetický průmysl v Polsku zaměstnává kolem 19 tisíc osob a tento počet má rostoucí tendenci. Najdeme mezi nimi jak zkušené pracovníky, tak přední světové vědce. V posledních letech se zvýšila i efektivita práce v tomto odvětví. Polský export kosmetických výrobků a zboží osobní hygieny zaujímá v současnosti šesté místo v Evropě. Hlavním faktorem, který ovlivňuje rozvoj potenciálu kosmetického průmyslu v Polsku, je výzkum. Ten se uskutečňuje v mnoha nezávislých laboratořích v různých částech Polska, ale i v laboratořích samotných firem, které získaly dofinancování z fondů EU na vybavení laboratoří. Velkou výhodou pro rozvoj polského kosmetického průmyslu je rozvinuté vzdělávání. Polsko je jedním ze dvou evropských států, kde je kosmetologie vysokoškolským oborem. Mnoho vysokých škol dále nabízí studium v příbuzných oborech, jako jsou například chemie, biochemie a biotechnologie (24 VŠ) a farmacie (11 VŠ)1. 1. Zpráva „The Polish Cosmetics Industry“, Warsaw 2012 http://polishcosmetics.pl

39


Ze všech skupin zboží největší dynamiku růstu prodeje zaznamenávají kosmetické výrobky pro muže a pro dentální hygienu (v roce 2011 růst o 6,5 %) a kosmetické výrobky určené k depilaci a masáži. Podle odhadů v případě zpomalení prodeje na světovém kosmetickém trhu v nejbližších letech polský trh bude nadále vykazovat růstové tendence a v roce 2016 překročí hodnotu 3,5 mld. EUR.23 EXPORT A ZAHRANIČNÍ INVESTICE Polské kosmetické výrobky jsou nyní dostupné ve 130 zemích celého světa. Průměrná roční dynamika růstu dosáhla 25 %. Nejvíce, zhruba 60 % vyvážených výrobků, je prodáváno ve státech EU. Dalších 23 % je vyváženo do zemí střední a východní Evropy. Hlavním importérem zůstává nadále

Za významný pozitivní stimul v rozvoji polského kosmetického průmyslu lze považovat členství

Rusko, kde jsou polské výrobky známé klientům již mnoho let4. Polské kosmetické výrobky jsou

Polska v Evropské unii, které umožnilo polským výrobcům jednodušší vstup na trhy EU. Sbližování

dostupné nejen v sousedních zemích, ale také v drogeriích a parfumeriích v zemích, jako jsou

podnikání v rámci EU umožnilo sjednocení práva závazného pro všechny podnikatele. Díky tomu

například Trininad a Tobago, Nový Zéland, Chile nebo Spojené arabské emiráty.

bylo možné odstranit rozdíly plynoucí z místního zákonodárství a přijmout jednotnou klasifikaci kosmetických výrobků2.

2. www.euromonitor.com 3. Zpráva EMI – Pharmaceuticals&Cosmerics Sector Poland, březen 2013 4. Zpráva „ The Polish Cosmetics Industry”[..]

2. Tamtéž

Kosmetický průmysl – Trh a struktura TRH A STRUKTURA

563,12 17%

V roce 2012 byla hodnota trhu s kosmetickými výrobky v Polsku odhadována na 3,4 mld. EUR

33,75 119,27 1% 4%

Obr. 5. Hodnota podílu jednotlivých kategorií vyráběných na polském trhu v kosmetickém průmyslu v roce 2011 v mil. EUR

295,82 9%

Kosmetické výrobky proti slunci 1 % ( 33,7531 mil. EUR)

(Hlavní statistický úřad, 2012). Hlavní pozici zaujímaly kosmetické výrobky určené pro péči o vlasy

Kosmetické výrobky pro péči o dítě 4 % (119,27 mil. EUR)

(611,5 mil. EUR – 18,5 % v roce 2011) a pokožku (563,1 mil. EUR – 17 %) se společným 35 % podílem na trhu. Následující místa zaujímají parfémy (13,5 %), kosmetické výrobky pro muže (10,5 %) a dekorativní kosmetika (9,7 %). (Hodnoty podílů jednotlivých kategorií kosmetických výrobků

320,76 10%

250,33 8%

jeho hodnota byla odhadována na cca 3,4 mld. EUR, přičemž vykazoval velkou dynamiku růstu, zhruba

273,45 8%

348,82 11%

43,63 1%

o 3,1 % ve srovnání s rokem 2011. Na základě prognóz je očekávána růstová tendence na úrovni 4 % ročně, která by se měla v nejbližších letech udržet1. 1. Zpráva PMR-„Trh distribuce kosmetického zboží v Polsku 2013. Analýza trhu a prognózy rozvoje na roky 2013-2015“.

40

Barevné kosmetické výrobky 10 % (320,756 mil. EUR) Dezodoranty 8 % (273,451 mil. EUR)

znázorňuje Obr. 5.) V letech 2007-2012 trh s kosmetickými výrobky v Polsku vzrostl téměř o 600 mil. EUR. V roce 2012

Kosmetické výrobky pro péči o tělo a tvář 9 % (295,819 mil. EUR)

611,51 18%

447,38 13%

Kosmetické výrobky určené k péči 1 % (43,6272 mil. EUR) Parfémy 13 % (447,38 mil. EUR) Kosmetické výrobky A25 pro péči o vlasy 18 % (611,511 mil. EUR) Výrobky pro péči o chrup Kosmetické přípravky pro péči o pleť Zdroj.: Hlavní statistický úřad, rok 2012.

41


Kosmetické laboratoře Dr Irena Eris a.s.

Obr. 6 Hodnota exportu kosmetických výrobků vyráběných v Polsku podle geografického členění v roce 2011 v mil. EUR 15%

Rusko 15 % (295 586 195 v mil. EUR) Velká Británie 12 % (233 834 716 v mil. EUR) Německo 12 % (230 975 863 v mil. EUR) Ukrajina 6 % (118 090 286 v mil. EUR)

S

polečnost Irena Eris se zabývá jak výrobou kosmetických výrobků, tak provozováním hotelů a kosmetických institutů. Příjmy společnosti v roce 2011 činily 46,7 mil. EUR. Firma je známá pře-

devším výrobou kosmetických výrobků určených pro péči o pleť. Vyrábí např. řadu kosmetických

Nizozemí 5 % (98 691 939 v mil. EUR)

výrobků Lirene a Under 20. Působí hlavně na polském trhu, ale snaží se expandovat i na zahraniční

Itálie 4 % (80 758 188 v mil. EUR)

trhy. V současné době je na export určeno 10 % z celkového objemu výroby firmy. Firma nabízí kosme-

Španělsko 4 % (80 626 154 v mil. EUR)

tiku ve 28 zemích, např. v Rusku, Velké Británii, Ekvádoru, Austrálii, Litvě, na Tchaj-wanu a v USA.

Turecko 4% (73 361 460 v mil. EUR)

Za „mezinárodní ambice, vysokou kvalitu výrobků, inovativnost a etiku podnikání“ byla značka

Maďarsko 4 % (66 532 352 v mil. EUR)

Dr Irena Eris přijata do prestižní francouzské organizace Comité Colbert, která sdružuje 75 nejluxu-

Rumunsko 4 % (66 154 654 v mil. EUR)

snějších značek na světě, jako jsou např. Chanel, Dior nebo Luis Vuitton.

Jiné země 30 % (585 324 108 v mil. EUR) 5%

Zdroj.: Hlavní statistický úřad, rok 2012.

Eveline Cosmetics s.r.o.

S

INGLOT s.r.o.

F

irma Inglot byla založena roku 1983 v Przemyślu panem Wojciechem Inglotem. Na začátku firma nabízela barevné laky na nehty, dále pak oční stíny a balzámy na rty. V současné době je

INGLOT lídrem ve výrobě mnoha výrobků dekorativní kosmeticky s globálním dosahem. Jedním

polečnost Eveline Cosmetics působí na polském trhu od roku 1983 a je jedním z vedoucích

z nejznámějších a nejoceňovanějších výrobků firmy je Freedom System, který umožňuje libovolné

výrobců a exporterů kosmetiky. Její výrobky se prodávají ve více než 70 zemích, hlavně ve střed-

kombinace barev výrobků, např. očních stínů, pudrů, růží na tvář, balzámů, korektorů. První zahra-

ní (Česká republika, Slovensko, Maďarsko) a východní Evropě, balkánských zemích, v USA, Finsku,

niční salon otevřela společnost v roce 2006 v Montrealu v Kanadě. V současné době INGLOT vlastní

na Tchaj-wanu a v zemích Blízkého východu. Export představuje více než 80 % z celkové výroby firmy.

400 salonů v 50 zemích na celém světě (160 v Polsku), na 6 světadílech. S kosmetickými výrobky

V nabídce Eveline Cosmetics je celá řada výrobků určených k péči o tělo a obličej, např. krémy, které

firmy se můžeme setkat například na tak prestižních místech, jakými jsou roh Broadway a 48th

obsahují plátky zlata a diamantový prášek. V roce 2011 firma utržila za prodej výrobků 27 mil. EUR.

Street v New Yorku nebo v Caesars Palace v Las Vegas. Firma se účastní všech nejdůležitějších akcí

Zaměstnává více než 500 odborníků, využívá nejnovějších světových technologií a své výrobky podro-

svého odvětví na celém světě a snaží se aktivně vystupovat na předváděcích akcích make-upu,

buje kontrole kvality ve výrobním procesu, při distribuci a prodeji. Firma Eveline Cosmetics byla

např. The Makeup Show, IMATS nebo Fashion Week v hlavních městech světové módy.

mnohokrát oceněna mezinárodními cenami udělovanými jak zákazníky, tak profesionály.

Bestsellerem se v Polsku staly laky na nehty značky INGLOT, v Austrálii se velmi dobře prodávají

Šlo například o Prix de Beaute časopisu Cosmopolitan nebo Best Beauty Buys, o kterém rozhodují

podkladové laky. 95 % kosmetických výrobků je vyráběno v Przemyślu. Firma zaměstnává několik

čtenářky časopisu InStyle.

set pracovníků a v roce 2001 její příjmy přesáhly 35 mil. EUR.

43


Odvětví památkové péče

P

olská památková péče zahrnuje: památkáře, archeology, výrobce kamene a stavebních materiálů, včetně podnikatelských subjektů specializovaných na archeologické práce, konzervování

a památkářství s působností v Polsku a po celém světě. POTENCIÁL ODVĚTVÍ Jedním z důležitých zdrojů potenciálu polského odvětví památkové péče je skutečnost, že v Polsku se nachází velké množství velmi různorodých památek materiálního charakteru vysoké hodnoty. V posledních letech v Polsku systematicky narůstá počet movitých i nemovitých památek, které jsou zapsány na seznamu památek, a památek uznaných za památná místa minulosti. To znamená, že roste vnitřní poptávka po službách firem z daného odvětví. Podstatně se ovšem mění struktura poptávky po službách v oblasti památkové péče. Jedním z trendů je dlouhodobý pokles rozpočtových prostředků vydaných na ochranu památek, při rostoucích možnostech dofinancování ze strukturálních fondů a jiných fondů EU. Týká se to zejména investic do revalorizace a modernizace nemovitých památek. Dále je viditelný růst soukromých výdajů na konzervaci a restaurování památek a také zvýšené finanční výdaje samospráv1. Již několik let lze

pozorovat významnou angažovanost polských archeologů a konzervátorů v zahraničí. Jako příklad lze uvést objevení polskými archeology Merefnebefovy hrobky s unikátními reliéfy a nástěnnými malbami v egyptské Sakkáře. Polští specialisté se kromě toho nyní zabývají virtuální rekonstrukcí zničeného svatostánku faraona Thutmose III. v Deir el-Bahari v horním Egyptě. V Staré Dongole v Sudánu – dřívějším hlavním městě Sjednoceného křesťanského království Nubie – polští archeologové zase nalezli přes deset kostelů, např. mauzoleum, kostel s žulovým sloupovím, který plnil funkci katedrály, nebo budovu postavenou na půdorysu kříže. Je to jen několik příkladů, které potvrzují zkušenosti a znalosti polských archeologů a konzervátorů, kteří se zapojili do prací v oblasti památkové péče nejen v Polsku, ale i v jiných zemích celého světa.

1. MKiDN (2014) Národní strategie rozvoje kultury na léta 2004-2013:Národní program kultury „ochrana památek a kulturního dědictví“ na léta 2004-2013, Ministerstvo kultury a národního dědictví, Varšava, http://bip.mkidn.gov.pl/.

45


Polské pracoviště konzervace památek a.s.

P

olské pracoviště konzervace památek (PPKZ) je největší a jedna z nejstarších firem zabývající se konzervací památek v Polsku. Specializuje na komplexní konzervačně stavební práce. V rámci

firmy působí specializovaná oddělení: Vědecko-výzkumná laboratoř, Pracoviště pro konzervaci stavebnictví a Pracoviště pro konzervaci uměleckých děl, včetně konzervace tkanin, papíru, kůže, obrazů a soch. PPKZ spolupracuje s dodavatelskými subjekty, mezi něž patří: stolářské firmy, kovárny, kamenické firmy, hutě barevných kovů, štukatéři atd.

Atlas s.r.o.

S

kupina Atlas je polským lídrem v oboru stavební chemie, která dynamicky rozvíjí svoje aktivity na mezinárodních trzích, zejména ve střední a východní Evropě. Atlas má ve své nabídce několik

set výrobků ze všech kategorií stavební chemie. Nabízí exkluzivní řadu konzervačních výrobků Atlas Zlatý věk. Výrobky z řady Atlas Zlatý věk zahrnují materiály pro odborníky, kteří se zabývají restaurováním a konzervací památek. Výrobky jsou seřazeny ve třech skupinách: 1. renovace cihlových a kamenných

Pracoviště úspěšně působí již desítky let na polském i zahraničním trhu. Nabídka firmy zahrnuje:

zdí a stěn (čištění, zpevnění, vyplňování chybějících částí, spárování, hydrofobní přípravky), 2. renova-

komplexní konzervaci architektonických památek, modernizaci chráněných budov, konzervaci hod-

ci omítek (renovační omítky, venkovní omítky včetně ušlechtilých, špachtle, nátěrové barvy);

notných tkanin, výrobků uměleckých řemesel z papíru a kůže, kamenných a cihlových zdí, památko-

3. štukatérské malty (barvené v hmotě malty a štukatérské špachtle). Výše zmíněné materiály jsou

vých vyzdívek, štukatérie, dřevěné architektury, památkových truhlářských výrobků, kovových,

připravovány na základě individuální objednávky tak, aby odpovídaly specifiku restaurovaného

kamenných a keramických objektů, vitráží, teraca, mozajek, zlacení, soch, polychromie, památkových

objektu. Díky výzkumům fyzikálně-chemických vlastností restaurovaných architektonických prvků

malířských vrstev atd.

se výrobky firmy Atlas vyznačují optimálními parametry a skvěle dosahují vlastností původního mate-

Kvalitu služeb poskytovaných touto firmou potvrzují získaná ocenění. Jde např. o ocenění Europa

riálu. Vysoká kvalita výrobků Atlas zlatý věk byla potvrzena a oceněna nezávislou německou Vědecko-

Nostra a Zlatá medaile na mezinárodním veletrhu Denkmal v Lipsku nebo speciální ocenění

technickou organizací pro ochranu a renovaci památek, která udělila certifikát WTA systému reno-

komise VI. kola polské soutěže „Modernizace roku“ za „50 let snah o navrácení dávného lesku

vačních omítek Zlatý věk. Celá řada výrobků Atlas zlatý věk byla také oceněna komisí Programu

polským památkám“.

nejvyšší kvalita Quality International 2012, kdy obdržela nejvyšší ocenění Zlatý erb.

Arch-Tech s.r.o.

A

rch-Tech s.r.o. je firma, která se specializuje na komplexní přípravu stavebních investic v oblasti památkové péče. Firma poskytuje služby z oboru archeologie, architektury apod., např. archi-

tektonické projekty adaptace památkově chráněných objektů, geofyzikální výzkumy, archeologické průzkumné a ověřovací práce, archeologické výkopové práce (rekognoskace a záchranné práce), technické archeologické dozory, architektonické a archeologicko-architektonické výzkumy, inventarizace a dokumentace památkových objektů, consulting a projektová podpora, příprava výzkumných a vědecko-konzervátorských projektů a expertních analýz.

46

47

Základem kompetence Arch-Tech je pracovní kolektiv zkušených vědeckých a technických pracovníků. Ti jsou vysoce kvalifikovaní a mají náležitá oprávnění, která jsou nezbytná k vykonávání nabízených služeb v oblasti péče, konzervace a adaptace památek. Jako příklad může posloužit realizovaný projekt výzkumu a revitalizace Zámeckého ostrova v Elku, v jehož rámci byl proveden výzkum stavu památek (archeologický, architektonický a konzervátorský) a byla připravena koncepce zastavení ostrova a rekonstrukce zámku. Cílem projektu je adaptace prostoru a soustavy památek pro rekreačně-hotelové a konferenční účely.

48


Stavebnictví

Stavebnictví – Trh a struktura

S

tavební průmysl je klíčovým odvětvím polského hospodářství, které v roce 2012 tvořilo téměř

TRH A STRUKTURA

12 % HDP a zaměstnávalo asi 12 % všech zaměstnanců. Ve stavebním průmyslu působí velké

Trh stavebního průmyslu v Polsku v posledních letech dynamicky rostl. Hlavním podnětem pro

množství polských firem vyrábějících stavební materiály a poskytujících služby, které s úspěchem

jeho rozvoj byly investice do silniční infrastruktury a stavba budov určených pro sportovní účely.

podnikají nejen v Polsku, ale i v zahraničí.

Výraznou růstovou dynamiku vykázal ukazatel stavebně-montážní produkce, jehož hodnota v roce 2011 se v porovnání s rokem 2010 zvýšila o 12,4 %, a ukazatel stavebně-montážní produkce

POTENCIÁL ODVĚTVÍ

týkající se prací, které provedli pracovníci podniků zaměstnávajících méně než 10 osob (růst na

Podstatným impulsem pro rozvoj polského stavebního průmyslu byl vstup do EU. To umožnilo

16,3 %). Růst stavebního průmyslu byl viditelný také ve výrobě materiálů užívaných při stavbě

efektivnější výměnu výrobků a služeb mezi členskými zeměmi a zisk zásadních finančních

silniční sítě v Polsku1.

prostředků, díky kterým došlo k rozvoji infrastruktury a realizaci mnoha stavebních investic.

V důsledku nižšího počtu realizovaných infrastrukturních investic v roce 2012 se hodnota staveb-

Intenzivní rozvoj infrastrukturního stavebnictví v letech 2010-2012 je mimo jiné zásluhou

ního trhu v Polsku přiblížila té z roku 2011. Prognóza na rok 2013 je negativní. Podle vstupních údajů

Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2012 pořádaného v Polsku.

Hlavního statistického úřadu v srpnu 2013 byla stavebněmontážní produkce (ve stálých cenách),

Dlouhá a bohatá tradice stavebního průmyslu v Polsku má pozitivní vliv na to, že polští specialisté

zahrnující práce investičního charakteru a opravy, která byla realizována v Polsku stavebními firmami

nabízející své služby a polské stavební produkty jsou známí v mnoha regionech světa. Polské stavební

zaměstnávajícími více než 9 osob, o 11,1 % nižší v porovnání s předchozím rokem. Po vyloučení vlivu

výrobky jsou považovány za vysoce konkurenceschopné, což potvrzuje hned několik faktů. Jedním

činitelů byl pokles nižší a činil 9,8 %. Střednědobé a dlouhodobé prognózy pro stavební průmysl

z nich je využívání inovativních řešení na nejvyšší světové úrovni. Dalším podstatným důvodem je spo-

v Polsku jsou nicméně pozitivní a předpokládají změnu trendu v následujících letech2.

jení vysoké kvality materiálů a výhodné ceny, což často rozhoduje o koupi. Zákazníci, kteří již jednou zakoupili polský výrobek, rádi zkoušejí i další výrobky z nabízeného širokého sortimentu.1


K velmi populárním produktům na zahraničních trzích patří následující polské výrobky: keramické

Situace zahraničního trhu ve stavebnictví v letech 2010 a 2011 se výrazně zlepšila, zvláště v obla-

a sanitární výrobky, stavební chemie, stavební dřevěné výrobky (podlahy, schody), plech, střešní kryti-

sti stavebních materiálů. Polští výrobci stavebních materiálů a dodavatelé služeb stále usilují

ny, zednické materiály a materiály pro dokončovací práce. Velký exportní potenciál má i sortiment

o posílení své pozice na mezinárodní scéně. O jejich úspěších svědčí mj. hodnota exportu polských

tepelných a izolačních komponentů sloužících k získání vyšší energetické efektivity. Poptávka po

stavebních materiálů, která od chvíle přistoupení Polska do EU ročně rostla průměrným tempem

těchto výrobcích je vytvářena mimo jiné díky nařízením EU, jejichž cílem je zvýšení energetické šetrno-

13 % a v roce 2011 dosáhla výše 135,7 mld. EUR. Po propadu trhu v roce 2009 je znatelné zlepšení

sti jak soukromých, tak veřejných budov, díky limitům na emise CO2 a také díky většímu povědomí

na trzích zemí Evropské unie, které jsou hlavními importéry výrobků a služeb polského stavebního

současných spotřebitelů o ekologii a jejich zájmu o snižování nákladů na údržbu. Cizinci často

průmyslu. Důležitý exportní potenciál předpokládají v nejbližších letech polští podnikatelé také

využívají služeb stavebních odborníků: geodetů, geologů, stavebního dozoru a také kvalifikovaných dělníků, například opravářů nebo montážních pracovníků.

1. Information on the Polish construction industry for the years 2012-2013, Polish Construction

50

1. Zpráva „Trh stavebního průmyslu v Polsku a analýza zahraničních trhů z perspektivy exportu polského stavebnictví“, Polské stavebnictví, 2012 2. http://inwestor.msp.gov.pl/portal/si/338/26269/Rynek_budowlany_w_Polsce__obecna_sytuacja_i_perspektywy_na_przyszlosc. html, 25.09.2013

51


ve východních zemích, mj. v Rusku, na Ukrajině nebo v Kazachstánu.3 Nejdůležitější importéři polských výrobků a stavebních služeb jsou uvedení na obr. 8.

Skupina Paradyż

Mezi nejvyhledávanější služby na zahraničních trzích patří služby z oboru stavebnictví týkající se fasád budov, elektroinstalací, obecných stavebních prací, fotovoltaických a solárních prací, vnitřních finálních úprav4. 3. Raport „Stavební trh v Polsku a analýza zahraničních trhů v oblasti možností exportu polského stavebního průmyslu“, Polské stavebnictví, 2012 4. http://www.4budowlani.pl/4budowlani/biznes/komentarze/7929-eksport-uslug-szansa-dla-firm-budowlanych, 20.09.2013r.

S

polečnost Paradyż je firma s polským kapitálem, která zahájila svoji činnost v roce 1989. Jejím hlavním produktem jsou keramické obklady a dlažba. V současnosti má v Polsku silnou pozici

a navíc exportuje své produkty do 39 zemí celého světa. Je v ní zaměstnáno zhruba 1,8 tis. osob pracujících ve dvou podnicích, které tvoří skupinu Paradyż: Ceramika Paradyż s.r.o. a Paradyż s.r.o. Příjmy skupiny z prodeje v r. 2012 dosáhly cca 180 mil. EUR. Pět moderních výrobních závodů skupiny Paradyż se nachází v oblasti Lodžské speciální ekonomické

zóny. Paradyż jako první výrobce v Polsku a jeden z mála na světě používá inovativní technologii zdobení

Obr. 8. Hlavní odběratelé polského exportu rozdělení podle zemí v r. 2011 (mil. EUR)

40 000

35 39 4

obkladů s využitím digitálního tisku, která umožňuje dosáhnout neobyčejně precizních efektů vzorů. Ve své nabídce má i unikátní kolekce rektifikovaných obkladů o rozměrech 97,7 x 32,5 cm a také ekologické a zároveň trvanlivé obklady FIT, které mají tloušťku pouze 7,2 mm. Kolekce nabízené společností Paradyż vynikají jedinečným designem, různorodými strukturami a modularitou. Kolekce Paradyże

30 000

získaly řadu ocenění a titulů, mezi nejvýznamnějších patří: „Velká perla keramiky EU”, „Perla keramiky distributorů”, „Koupelna – Výběr roku” nebo „Kvalita roku”. Skupina byla jedním z vítězů soutěže o Lídra polského byznysu. Podniky se v něm hodnotí mj. podle modernosti a kvality produktů, investic podpo23 76

26 76

27 41

31 40

32 53

33 82

33 04

rujících export, investic vytvářejících nová pracovní místa a sociální zodpovědnosti.

34 72

38 59

59 23

72 72 61 44

83 25

84 16

10 000

87 18

20 000

US A Tu re ck o

Itá lie Ru sk o Ho lan ds ko Šv éd sk o M aď ar sk o Uk ra jin a Sl ov en sk o Šp an ěl sk o Be lgi e No rs ko

Ně m ec Ve ko lk áB Če rit án sk áR ie ep ub lik a Fr an cie

0

Zdroj: GUS (Hlavní statistický úřad)

Cedat s.r.o.

C

edat je firma se 100 % polským kapitálem, která byla založena v roce 1991. Má ve své nabídce více než 40 různých produktů prodávaných pod značkou Cekol. Jde mimo jiné o lepící malty, hladké

omítky, fasádní omítky, sádrové omítky, stavební a fasádní malty, vyrovnávací a podlahové hmoty, pod-

kladové hmoty. Firma vyrábí ve čtyřech vlastních závodech. Moderní laboratoře jsou součástí každého výrobního závodu a pátá, centrální laboratoř, je umístěna v Gdaňsku. Výrobky se vyrábějí podle vlastních receptur ze surovin nejvyšší kvality. Jejich vysokou úroveň potvrzuje nedávno získaný Certifikát systému managementu kvality ISO 9001-2000. Produkty Cekol jsou v zahraničí stále populárnější. Mezi nejdůležitější odbytiště patří Ukrajina, Bělorusko, Litva a Rusko. Cekol vyváží také do zemí EU, mezi které patří Německo, Velká Británie, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Dánsko.

52

53


Výroba oken a dveří

V

ýroba oken a dveří je obecně uznávaná jako jeden z nejvíce inovativních sektorů polského průmyslu. Tento obor má vysokou konkurenceschopnost na světových trzích a perspektivy jeho

dalšího rozvoje jsou velmi pozitivní. Je to dáno tím, že výrobky polských firem mají srovnatelnou

kvalitu a technologická řešení jako výrobky globálních producentů a jsou levnější. V současné době je Polsko na prvním místě v Evropské unii, pokud jde o hodnotu exportu produktů ze dřeva a produktů z PVC (s výjimkou oken a dveří vyráběných z litiny, oceli a hliníku). Kromě toho z údajů polského Svazu výrobců, dodavatelů a distributorů „Polská okna a dveře” vyplývá, že téměř 30 % oken a dveří v zemích Evropské unie bylo vyrobeno v Polsku. Výrobní možnosti polských podniků v tomto oboru stále rostou, což vyplývá především ze zahraniční poptávky. POTENCIÁL TRHU Podle odhadů Ministerstva hospodářství (2013) v Polsku v roce 2011 podnikalo okolo 2,5 tisíce výrobců oken a dveří. Jejich celková výroba činila 21,5 mil. kusů, z toho 12,8 mil. oken a 8,7 mil. dveří. Dle údajů Eurostatu (2012) dosáhla v roce 2012 hodnota polského průmyslu vyrábějícího okna a dveře hodnoty okolo 2,5 mld. EUR. Převážnou část subjektů působících na tomto trhu tvoří malé a střední firmy, mezi něž patří Sokółka Okna i Drzwi, Urzędowski, Pol-Skone nebo Drutex1. Polsko je lídrem i v oboru střešních oken. V současné době vyrábí okolo 40 % světové produkce a jednou z klíčových firem v tomto segmentu trhu je Fakro. Dynamický rozvoj polských výrobců střešních oken přispěl také k rozhodnutí dánského koncernu Velux a německé firmy Roto o přenesení výroby 1. http://targiprodukcjiokienidrzwi.pl/przeglad-producentow-okien-drewnianych-najlepsze-firmy/, datum: 24.09.2013

55


do Polska. Velký potenciál a vysoká konkurenceschopnost polských výrobců oken a dveří je zásluhou


nejen vysoké úrovně inovativnosti, ale i kvalifikovaných pracovníků a stále ještě nízkých nákladů na

V roce 2012 poprvé v historii hodnota exportu polských oken a dveří překročila 1 mld. EUR (GUS

zaměstnance. Polští výrobci směřují ve svém podnikání ke stálému zdokonalování svých výrobků,

– Hlavní statistický úřad, 2013). Ve srovnání s rokem 2011 vzrostla o 5,4 % a od vstupu Polska do

rozšiřování sortimentu a nabízení nových inovativních řešení, zvláště v oblasti ekologie a úspory

Evropské unie se celkově zvýšila o cca 190 %. Nejpopulárnější na zahraničních trzích jsou polská

energie. Rostoucí obeznámenost spotřebitelů způsobila, že výrobci oken a dveří začali nabízet stále

plastová okna a dveře, jejichž podíl na exportu činil v roce 2012 téměř 50 %. Mezi další exportní

funkčnější a ekologičtější řešení, jejichž zavedení má příznivý vliv nejen na životní prostředí, ale je

produkty patří výrobky ze dřeva a z hliníku. Největšími odběrateli polských oken a dveří dále

také atraktivní z ekonomického hlediska. Pořízení takových oken představuje náklad vyšší o cca

zůstávají země Evropské unie (Svaz výrobců, dodavatelů a distributorů „Polská okna a dveře”,

20 % ve srovnání se standardními výrobky, ale tato okna umožňují značně omezit provozní náklady

2013). Podle Hlavního statistického úřadu (2013) je největším odběratelem polských oken a dveří

domů a bytů. Nejenže zajišťují snížení úniku tepla, ale umožňují také získání tepelné energie ze

Německo, kam polští producenti v roce 2012 exportovali své výrobky za více než 242 mil. EUR,

slunečního záření a její využití k ohřevu místností. Takové investice mají často návratnost v průběhu

a klíčovým odbytištěm je také Dánsko a Velká Británie. Podíl polských oken a dveří se na trzích

několika let. V případě dveří je důležitým argumentem rozhodujícím o nákupu výrobku úroveň

Evropské unie v roce 2012 snížil, což znamená, že se výrobky s úspěchem začínají dostávat

bezpečnosti a estetická stránka.

na vzdálenější trhy. Strukturu exportu polských oken a dveří v r. 2011 znázorňuje obr. 9.

Výroba oken a dveří – Trh a struktura Obr. 9. Struktura exportu oken a dveří v r. 2011

TRH A STRUKTURA V r. 2012 se v Polsku prodalo 14,4 mil. oken a dveří. Polská výroba prakticky úplně pokrývá tuzemskou poptávku1. Trh oken a dveří se dělí na následující základní skupiny výrobků: kolem 41 % z nich představují výrobky ze dřeva (z toho 26 % okna a 15 % dveře), 40 % okna a dveře z PVC, 10 % hliníkové a ocelové výrobky a 9 % pak tvoří střešní okna. Na polském trhu roste popularita rámových výplňových konstrukcí a kromě toho stoupá zájem o syntetické povrchy s 3D efektem, které velmi dobře napodobují přírodní dýhy.

22%

Německo Dánsko Velká Británie Česká republika Francie Slovensko Itálie Švédsko Norsko Ostatní země

1. 1http://www.forumbranzowe.com/baza-wiedzy/raporty/3574-podsumowanie-2012-roku-w-polsce-gospodarka-budownictwo-stolarka-budowlana#.UkQpWj9zOZQ, data odczytu: 23.09.2013 r.

56

Zdroj: Vlastní zpracování podle Centra výzkumu a analýz trhu ASM

57


DRUTEX a.s.

F

FAKRO s.r.o. irma byla založena v roce 1985 a zpočátku se specializovala mj. na drátěné výrobky. V roce 1994 Drutex zprovoznil první linku na výrobu oken z plastů a poloautomatickou linku na výrobu

oken s dvojitým sklem. Dále firma důsledně rozšiřovala své produkční kapacity a v roce 2002

zahájila výrobu dřevěných oken a dveří. V současné době je DRUTEX a.s. největším výrobcem oken a dveří z plastů v Evropě. Ve firmě je zaměstnáno 1,7 tisíce osob a příjmy z prodeje v roce 2012 činily okolo 104 mil. EUR. Kromě plastových oken má společnost ve své nabídce také okna, dveře, fasády ze dřeva a hliníku. Tato inovativní firma ve výrobním procesu využívá nejnovější technologická řešení. Velké technické i výrobní možnosti jsou navíc podporovány odbornými znalostmi a zkušenostmi skvěle vyškoleného týmu. Firma se soustřeďuje zvláště na kvalitu a zkrácení času realizace objednávek a dodávek k zákazníkům. V současné době DRUTEX a.s. nabízí výrobky dokonalé kvality a velice konkurenční termíny jejich dodání do libovolného místa na území států Evropské unie. DRUTEX a.s. má prodejní síť v následujících zemích: Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Španělsko, Lotyšsko, Mexiko, Norsko, Německo, Slovensko, Spojené státy americké, Švédsko, Maďarsko a Itálie. Firma má navíc zastoupení v Německu a v Itálii a na export jde 50 % její produkce.

F

akro je světovou dvojkou v oblasti střešních oken. V nabídce firmy najdeme především dřevěná a hliníkovo-plastová střešní okna různých konstrukcí a způsobů otevírání a také různé doplňky

k oknům. Již deset let FAKRO prodává i půdní schody a je již číslem dvě na mezinárodním trhu. Značka FAKRO představuje nejlepší kvalitu, bezpečnost a inovace. Podnik, který dnes patří do malé skupiny polských globálních firem, dokázal, že polská značka může být nejlepší nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Firma FAKRO vždy sází na inovace a patří mezi nejinovativnější polské firmy. Má vlastní moderní vědecko-výzkumné středisko, kde pracuje více než 100 konstruktérů. Ti jsou autory mnoha inovativních řešení chráněných patenty a také více než 100 patentových přihlášek. FAKRO exportuje do mnoha zemí světa nejen střešní okna, ale také kreativitu polských inženýrů. Polská firma takto vymezuje nové směry rozvoje oboru střešních oken na světě a Polsko se stalo světovým lídrem v jejich produkci. Skupina FAKRO, zaměstnávající přes 3300 osob, se skládá z 12 výrobních a 14 distribučních společností, umístěných v Evropě, Asii a Americe. Střešní okna FAKRO se prodávají ve 47 zemích světa.

58

59


Produkce lékařských a měřících přístrojů

V

Polsku od roku 1995 kontinuálně roste počet výrobců lékařských přístrojů. Důvodem je stále rostoucí poptávka nejen na vnitřním trhu, ale i zájem o polské výrobky v zahraničí. Dynamický

růst trhu je přítomný v jeho různých oblastech, což jej činí dodatečně odolným proti sezónním výkyvům poptávky. Vysoká kvalita a vyspělá technologie polských lékařských a měřicích přístrojů způsobuje,

že tyto výrobky jsou stále více konkurenční a posilují svoji pozici na globálním trhu. Kromě toho jsou polské firmy zavázány dodržovat normy a direktivy evropských zákonů a kvalita jejich výrobků je certifikovaná. Polsko má také velký potenciál v oblasti servisních služeb pro lékařské přístroje. POTENCIÁL SEKTORU Polští výrobci měřicích přístrojů se specializují především na výrobu bioelektronických přístrojů, které slouží mimo jiné k monitorování životních funkcí a jimiž jsou vybaveny operační a pooperační sály. Jsou to mj. elektrochirurgické systémy, infuzní pumpy, operační lampy, kardiomonitory, defibrilátory s funkcí monitorování a přenosem dat, přístroje EKG, Holterovy monitory, spirometry a další. Kromě toho polské firmy vyrábějí další výrobky, které se uplatňují ve zdravotnických zařízeních, jako jsou např. nemocniční lůžka a lékařský nábytek. Polští výrobci jsou také dodavateli specializovaného softwaru, který umožňuje například tvorbu síťových systémů kompatibilních s mnoha zařízeními tvořících integrovaný systém centrálního monitorování. Tento systém se využívá především při odesílání a náhledu dat pro potřeby řízení klinických informací. Stále větší uznání získávají i polské systémy pro telemedicínu, které umožňují přímé monitorování stavu pacienta a přenos dat prostřednictvím standardního internetového prohlížeče. Mezi populární produkty patří mimo jiné lampy, které díky použití LED diod umožňují příslušné osvětlení operačního pole při nízké spotřebě energie. Ceněné jsou i systémy audiovizuální komunikace a zařízení, díky kterým je možný digitální záznam, přenos a zpracování obrazu. V Polsku se vyrábějí

61


i systémy pro elektrochirurgii, které kromě klasické technologie řezání a koagulace umožňují

závislý na potenciálu lidských zdrojů. V tom je situace Polska velmi pozitivní díky absolventům mnoha

bezpečné uzavírání cév a práci v argonové ochranné vrstvě. Sortiment služeb polského průmyslu

inženýrských a lékařských vysokých škol a díky činnosti 16 výzkumných institutů a 20 středisek, která

lékařských přístrojů kromě toho zahrnuje služby spojené s vybavováním operačních bloků. Jde o obla-

připravují budoucí konstruktéry lékařských přístrojů. Pracovníci jsou dodatečně školení v oblasti řízení

sti osazení zdí a stropů, nebo dodávky a instalace nezbytných lékařských přístrojů v místnostech. Další

výrobních procesů, prodeje a logistiky lékařských přístrojů.

skupinu firem podnikajících v tomto sektoru představují producenti lékařského nábytku a firmy

Produkci polských technologicky pokročilých a ve světovém měřítku inovativních řešení navíc

zabývající se projektováním a vybavováním nemocničních objektů nezbytnou infrastrukturou, např.

usnadňují četné polské průmyslové a technologické parky. V celé zemi existuje 36 takových parků

rozvodů medicinálních plynů. Část firem je aktivní i v oblasti dodávek produktů a služeb při realizaci

a v nejbližší budoucnosti je plánováno vytvoření dalších 281.

klimatických centrál nebo centrálních sterilizačních místností. Závody na výrobu lékařských přístrojů vznikají na území Polska stále častěji jako součást výroby,

1. imPULS z Polska, Obor výroby lékařských přístrojů v Polsku – Studie

která využívá vysoce specializované technologie. Příkladem může být produkce radioizotopů, které jsou používané mimo jiné ve výzkumech prováděných technologií PET/CT a také v jiných oblastech nukleární medicíny. K nejdůležitějším znakům polských lékařských a měřicích přístrojů patří solidnost jejich provedení a vysoká spolehlivost, které zaručují dlouhé období používání. Další výhodou polských výrobků, kterou se odlišují od konkurence, jsou relativně nízké ceny součástek a provozních materiálů a také široký

Produkce lékařských a měřících přístrojů – Trh a struktura

sortiment servisních služeb. Polští podnikatelé vycházejí vstříc očekáváním zákazníků a nabízejí i možnost individuálních objednávek na míru odběratelům. Spolehlivost přístrojů a jejich bezpečnost pro uživatele a pacienty je potvrzena certifikací a oceněními udělovanými polským výrobcům. Příkladem jsou chirurgické nástroje, při jejichž výrobě se dbá na používání příslušných certifikovaných materiálů, s nejlepšími parametry fyzikálně-chemického složení. Popularitu a uznání pro polské inovativní produkty potvrzuje i jejich zastoupení na mnoha mezinárodních výstavách a kladné hod-

TRH A STRUKTURA Podle odhadů specialistů z firmy PMR Publications (2012) činila hodnota celého trhu lékařských přístrojů v Polsku v roce 2011 okolo 1,2 mld. EUR, což znamená nárůst oproti předchozímu roku o 22 %. V Polsku již řadu let dynamicky roste sektor soukromé zdravotní péče na úkor státních zařízení. Podle odhadů průzkumné agentury PMR Publications (2012) činila hodnota trhu soukromé zdravotní péče v Polsku v roce 2011 okolo 7,33 mld. EUR, což znamenalo 7 % nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. Takový stav je příčinou zvýšené poptávky po produktech výrobců lékařských přístrojů a přináší i větší možnosti zavedení nových produktů a rozvoj technicky-servisního zázemí pro jejich obsluhu. Důležitým impulsem pro rozvoj trhu lékařských přístrojů v Polsku jsou také demografické a sociální změny. Jedním z důsledků změn je rostoucí movitost polských občanů, kteří stále více investují do svého zdraví. Na rozvoj trhu má vliv i stárnutí společnosti, která vyžaduje vysokou kvalitu specializovaných a rehabilitačních služeb, jakož i dlouhodobou péči1.

nocení v soutěžích. Rozvoj polského sektoru lékařských a měřicích přístrojů je z velké části

62

1. imPULS z Polska, Obor výroby lékařských přístrojů v Polsku – Studie

63



18%

Polští výrobci již řadu let s úspěchem exportují lékařské přístroje, mezi něž je třeba především zařadit bioelektronické přístroje, chirurgické nástroje, rehabilitační přístroje (zvláště pro magnetoterapii, laserovou léčbu a elektroléčbu, kryochirurgii a kryostimulaci), vybavení operačních sálů, nábytek určený pro zdravotnická zařízení a lékařské zobrazovací systémy. Hodnota exportu těchto produktů stále roste, v průběhu let 1992 – 2011 vzrostla z 13,73 na 387 mil. EUR. Největšími importéry polských produktů jsou země Evropské unie a mezi nimi je největším odběratelem Německo, které nakupuje polské lékařské nástroje v hodnotě přesahující 148 mil. EUR ročně2. Struktura exportu polských lékařských nástrojů podle geografického rozdělení je znázorněna na obr. 11.

Obr. 11. Struktura exportu polských lékařských nástrojů v r. 2011

1% 1% 1%

42%

3% 3% 3%

4%

Německo

Belgie

Francie

Rusko

USA

Ukrajina

Velká Británie

Itálie

Dánsko

Čína

Holandsko

Ostatní země

6%

2. Tamtéž

8%

10%

Zdroj: Údaje UN Comtrade

Obr. 10. Hodnota trhu lékařských přístrojů v Polsku v letech 2009-2014 v mil. EUR.

Závody zdravotnické elektrotechniky FAMED Łódź a.s. 3000 2215

2250 1744 1500 929

978

1193

F

irma byla založena v r. 1939 pod názvem Elektrosan. Současná společnost s názvem Závody zdravotnické elektrotechniky FAMED Łódź a.s. vznikla v roce 1998 a o dva roky později byla

privatizována a převzal ji polský strategický investor a skupina zaměstnanců. V současné době má společnost přibližně 100 zaměstnanců. FAMED Łódź a.s. je jedním z výrobců

1395

vysoce kvalitních lékařských přístrojů, který je známý v Polsku i na zahraničních trzích. Firma se specializuje hlavně na výrobu operačních a zákrokových lamp a v její nabídce se nacházejí také diagnostické a bakteriocidní lampy UV, průtokové bakteriocidní přístroje a negatoskopy. Produkty společno-

750

sti mají konkurenční ceny a snadno se používají, což vede k tomu, že mohou být exportovány rovněž na trhy s nižší úrovní servisu lékařských přístrojů. Mezi odběratele výrobků společnosti patří státní

0

2009

2010

2011 sz

2012 p

2013 p

2014 p

zdravotnická zařízení, soukromá zdravotnická zařízení, kosmetické salóny a také tuzemští a zahraniční distributoři lékařských přístrojů. Strategie rozvoje společnosti je založena na světelné technologii se zvláštním zohledněním potřeb trhu lékařských služeb, jak v Polsku, tak na celém světě. Její

Zdroj: PMR Publications, 2012

výrobky jsou propagovány mimo jiné na veletrzích v Rusku, Německu nebo Spojených arabských emirátech.

64

65

Aspel a.s.

A

spel a.s. je polská firma, která se od roku 1986 zaměřuje na výrobu elektronických lékařských přístrojů. Přístroje vyvíjí Konstrukční oddělení ASPEL a jsou prověřovány a testovány vlastní

Akreditovanou měřící a výzkumnou laboratoří. V každé fázi vývoje používají inženýři ASPEL nejnovější technologie v oblasti informatiky, elektroniky a mechaniky tak, aby vyráběli moderní produkty odpovídající lékařským směrnicím a světovým požadavkům. Hlavními produkty firmy jsou elektrokardiografy, Holterovy monitory, ABPM, zátěžové a rehabilitační systémy a také zdravotní běhací pásy. Produkty ASPEL jsou známé nejen na tuzemském trhu, ale i v zahraničí. Firma se již léta představuje na polských a mezinárodních lékařských veletrzích. V současné době se výrobky ASPEL prodávají nejen v zemích Evropské unie, ale i na jiných kontinentech. Firma spolupracuje s několika desítkami podniků a zahraniční zákazníci se na prodeji podílejí 30 %.

66


automatů a dálkového ovládání. Předností polských jachet a lodí je také použití moderních materiálů. Velký důraz je dále kladen na estetické provedení, které zvyšuje jejich konkurenceschopnost a oceňují jej zákazníci na celém světě2. Luxusní jachty vyrobené v Polsku lze vidět například v přístavech Monte Carlo nebo Miami. Zřejmou předností polského jachtařského průmyslu je to, že dispo-

Výroba jachet a rekreačních lodí

nuje továrnami, které patří mezi jedny z nejmodernějších v Evropě. Díky tomu mohou výrobci přizpůsobit nabídku individuálním požadavkům zákazníků. Hlavním produktem polských firem v roce 2011 byly motorové lodě o délce od 6 do 10 metrů

P

olský jachtařský průmysl a výroba rekreačních lodí je jednou z dalších oblastí polského hospodářství, kde lze pozorovat dynamický růst potenciálu a konkurenceschopnosti. Polský

jachtařský průmysl je moderní a inovativní jak v oblasti používaných technologií, tak v oblasti projektů. Má mnoho vlajkových produktů, kterými se pozitivně odlišuje od zahraniční konkurence1. Polské

lodě jsou známé především nejvyšší kvalitou materiálů, pečlivým provedením a dokonalou kvalitou finální úpravy. Úspěch polských výrobců spočívá i v použití moderního designu. POTENCIÁL SEKTORU Podle údajů Hlavního statistického úřadu (2012) hodnota prodávaných lodí v Polsku v roce 2011 činila celkem přes 0,9 mld. EUR, což představovalo přibližně 2 % celkové hodnoty prodaných průmys-

s přívěsnými motory. Je třeba zdůraznit, že pokud jde o velikost produkce motorových lodí do 9 metrů, polský průmysl je na druhém místě na světě po USA (POLBOAT, 2013). Polští producenti s úspěchem prodávají levné lodě v ceně několika tisíc EUR i velmi luxusní jachty v hodnotě několika miliónů EUR. Největší prodej však generují lodě v cenách od 20 do 150 tisíc EUR. Průměrná hodnota jachet vyráběných v Polsku je v současnosti 50-60 tisíc EUR s výrazným růstovým trendem. 2. http://polishyachts.eu/przemysl-jachtowy-w-polsce/, datum: 25.09.2013

Výroba jachet a rekreačních lodí – Trh a struktura

lových produktů. Produkce polských jachtařských loděnic byla ohodnocena v roce 2011 Polskou komorou jachtařského průmyslu a vodních sportů POLBOAT na cca 17 tisíc plavidel. Znamená to nárůst

TRH A STRUKTURA

o 10 % ve srovnání s rokem 2010. POLBOAT odhaduje, že v polském jachtařském sektoru bylo v roce

V Polsku roste zájem o jachty, což vyplývá z rozvojového potenciálu trhu luxusního zboží. V roce

2011 aktivních okolo 900 firem, které zaměstnávaly 35 tisíc pracovníků. Okolo 60 % celé roční pro-

2011 nicméně došlo ke snížení poptávky po jachtách, což bylo zapříčiněno globálním ekonomic-

dukce realizuje několik největších loděnic, mezi něž patří Galeon, BaltYacht, Ostróda Yacht, Model

kým poklesem a těžším přístupem k úvěrovému financování. V tomto roce bylo zaregistrováno

Art/Parker nebo Loděnice Ślepsk. Na rozvoj odvětví jachet a rekreačních lodí mají vliv výrobci plavi-

1 141 námořních jachet v hodnotě o 25 % nižší než v roce 2010. Ve struktuře poptávky dominují

del. Dále se na něm podílejí středně velké firmy, vyrábějící jachtařské vybavení a distribuující

lodě o délce od 5 do 10 metrů a také větší lodě. Nejpopulárnější jsou motorové lodě, které před-

subsystémy, které vyrábějí světoví lídři z oboru nebo levnějších produktů z Číny (POLBOAT, 2013).

stavují okolo 90 % registrovaných plavidel (KPMG, 2012). Ve chvíli zlepšení hospodářských podmí-

V současnosti činí produkční potenciál polských jachtařských loděnic okolo 22 tisíc plavidel ročně

nek bude hodnota polského jachtařského trhu pravděpodobně vykazovat růstovou dynamiku.

(POLBOAT, 2013). Podstatně se zvýšil v průběhu posledních několika let a umožnil polským firmám

68

vstup mezi přední světové výrobce. Umožnil to zejména rychlý rozvoj moderních technologií v obla-


sti elektroniky, komunikace i materiálové technologie. Lodě jsou vybaveny nejnovějšími technolo-

Pro rozvoj polského odvětví jachet a rekreačních lodí není natolik důležitá situace na vnitřním trhu

giemi v oblasti pohonu, navigace, elektronických systémů kontroly, bezdrátových technologií,

jako poptávka generovaná na zahraničních trzích. Vyplývá to ze skutečnosti, že přes 90 % plavidel

1. http://polishyachts.eu/przemysl-jachtowy-w–polsce/, datum: 25.09.2013

se vyrábí pro export. Hodnota exportu jachtařského průmyslu v Polsku činí v současnosti okolo

69


0,15 % celé hodnoty exportu. Jachty a lodě produkované v Polsku nacházejí odbyt hlavně v zemích

Od začátku své existence vyráběl Balt Yacht lodě pro náročné zahraniční odběratele, jako jsou

západní Evropy, Skandinávie a ve státech Středozemí . Jsou prodávány pod lokálními značkami

Jeanneau nebo X-Yachts. V současnosti vyrábí pro společnost Brunswick Marine In EMEA INC 11 modelů

i pod značkami velkých zahraničních loděnic2.

motorových lodí značky Quicksilver. Balt-Yacht produkuje 7 modelů vlastní značky, což jsou první

1

polský polokluzák typu houseboat SunCamper 30 (vítěz ceny Polská jachta roku 2011), motorová loď 1. Tamtéž 2. http://www.polboat.eu/images/stories/polski %20przemys %20jachtowy %20- %20raport %202010.pdf, datum 25.09.2013

Balt 545 Family (novinka roku 2013 – plachetnice), Balt 17 Family (vítěz hlavní ceny v kategorii Plachetnice 2013), Balt 23 Amor (výherce 1. místa v soutěži o projekt jachty pro základní školení), Balt 26 (laureát Ceny za Produkt Vítr a Voda 2013) a Balt 27, mořský ekvivalent lodi Balt 26. Všechny lodě mají atesty klasifikačních společností PRS v Polsku a GERMANISHER LLOYD v Německu. Vysoká kvalita

Obr. 12. Hodnota exportu polských jachet a lodí v letech 2006-2011 v mil. EUR

300

ISO9001, který společnost získala v roce 2000. Lodě jsou silnou konkurencí pro jiné značky na evrop-

246

ském trhu. V moderních halách s povrchem okolo 7 000 m2 zajišťují výrobu specializovaní a zkušení

225 150

a standard provedení s využitím moderních materiálů a technologií byly potvrzeny certifikátem

289

148

184

194

2010

2011

pracovníci a lodě se přepravují vlastními specializovanými vozidly s návěsy pro převoz lodí.

123

75 0

2006

2007

2008

2009

Zdroj: GUS, 2012

BALT-YACHT K.A. i B. Kozłowscy v.o.s.

L

oděnice Balt-Yacht se specializuje na výrobu výletních a sportovních lodí. Firmu založila v roce 1990 rodina s mnohaletou tradicí stavby lodí a jachet se 100 % polským kapitálem. V roce 2011

firma vygenerovala příjem z prodeje ve výši okolo 3,5 mil. EUR. V současné době zaměstnává 160 osob a její výrobní možnosti jsou na úrovni okolo 2 000 lodí ročně. Firma plánuje modernizaci a rozvoj, což znamená další růst.

70

71

Delphia Yachts Kot v.o.s.

L

oděnice vznikla v roce 1990 pod názvem „Sportlake“ a ze začátku tento rodinný podnik zaměstnával méně než 20 osob. V současné době je Delphia Yachts Kot v.o.s. největší loděnicí v Polsku,

která produkuje plachetnice a má 450 zaměstnanců. V roce 2011 měla firma příjmy přes 18 mil. EUR a značka Delphia Yachts je známá na celém světě. Název společnosti se změnil v roce 2013 na Delphia Yachts. Změna názvu souvisí se zahraniční

expanzí a také s uvedením nové řady jachet. V roce 2005 firma zahájila sériovou výrobu motorových lodí, což výrazně zvýšilo její výrobní možnosti. V současnosti se ročně realizují objednávky na více než 150 plachetnic a 1 000 motorových jachet. Produkty společnosti jsou z 98 % exportovány na trhy západní Evropy, ale zároveň roste prodej například do Spojených států amerických, Ruska, Japonska a Austrálie. Delphia Yachts využívá moderní technologická řešení. Jako jedna z mála firem ve svém odvětví využívá technologii infuze a pětiosé centrum CNC. Loděnice spolupracuje s Centrem lodní techniky, kde prototypy lodí procházejí podrobnými výzkumy a testy.

72


Biotechnologický a farmaceutický průmysl

Klíčovými faktory pro rozvoj polského biotechnologického a farmaceutického průmyslu je vysoce kvalifikovaný personál. V Polsku získává ročně více než 8 tisíc studentů znalosti mimo jiné z oblasti

P

olský biotechnologický a farmaceutický průmysl je jedním z nejperspektivnějších v Evropě. V současné době je v Polsku mnoho vědeckých týmů, které provádějí vědecké výzkumy. Jejich

efekty budou viditelné za několik let. Možnosti rozvoje tohoto trhu v Polsku i ve světě jsou veliké. Potenciál Polska oceňují mnozí lokální i zahraniční investoři, což je významným impulsem pro jeho rozvoj. Jednou z nejdůležitějších předností polského biotechnologického a farmaceutického průmyslu jsou vysoce kvalifikovaní specialisté. K přednostem tohoto odvětví patří dobře rozvinutá surovinová základna i stále konkurenční náklady na pracovní síly. POTENCIÁL TRHU V současnosti v Polsku podniká okolo 70 biotechnologických firem, z nichž více než polovina poskytuje služby pro biotechnologický a farmaceutický průmysl. Velká část firem se zabývá produkcí bioekvivalentních a nových biotechnologických léků a jsou na různých etapách jejich vývoje. Mnoho subjektů v tomto sektoru propojuje prvky biotechnologií a tradiční farmacie, jako např. Adamed nebo Celon Pharma. Vyrábějí tradiční generické léky, ale zároveň provádějí výzkumy nových originálních léků. Polští producenti generických léků si jsou vědomi obrovského významu biotechnologií pro rozvoj inovativní biofarmacie. Proto také práce na inovativních lécích a nových generacích již existujících preparátů stimulují polské firmy k zavádění moderních výrobních technologií. Důležitou skupinou biotechnologických podniků jsou firmy z oblasti „corebiotech“. Tyto firmy soustřeďují svoji aktivitu na vývoj inovativních produktů z biotechnologického oboru. Pro

farmacie, a to celkem na 36 vysokých školách. Velký zájem o obory spojené s biotechnologiemi způsobuje, že počet absolventů převyšuje možnosti zaměstnání v oboru. Každý rok ukončí v Polsku studia v oboru přírodních věd okolo 30 tisíc absolventů3. Rozvoj oboru je dále možný díky polskému vědeckému výzkumu, který se z více než 70 % týká biotechnologií. Soustředí se na vývoj inovativních produktů v oblasti ochrany zdraví. Výzkum v oblasti biotechnologií a moleku-lární biologie probíhá ve 111 vědeckých institucích, kde pracuje cca 2,8 tisíc vědců. Biotechnologický a farmaceutický sektor v Polsku je navíc podporován 6 pružně působícími centry biotechnologického rozvoje4, která nabízejí podmínky pro zakládání inovativních start-upů. Neustále se rozvíjí i infrastruktura nezbytná pro vedení výzkumu (inkubátory, technologické parky). Pozitivním impulzem je také fakt, že si vědci stále více uvědomují, že je třeba zajistit příslušnou ochranu patentů pro výsledky výzkumů. Biotechnologický a farmaceutický průmysl mají možnosti získat zdroje na vypracování inovativních řešení a produktů jak z prostředků EU, tak ze státních fondů. Velké perspektivy biotechnologického průmyslu oceňuje i mnoho soukromých investorů, o čemž svědčí účast biotechnologických firem na varšavské burze. Předpokládá se, že zájem finanční sféry o rozvoj polského biotechnologického a farmaceutického sektoru bude v následujících letech ještě větší s ohledem na jeho ohromný potenciál.

nová řešení využívají rekombinované DNA, moderní technologie molekulární biologie, buněčné biologie a tkáňového inženýrství. Přestože nejde o více než o 15 % všech biotechnologických firem v Polsku, představují dynamickou skupinu podniků, která má veliký růstový potenciál1.

3. Report on Polish Biotech & Pharma, www.biotech-pharma.pl 4. Polska BIOTECH & PHARMA, Sector Promotion Programme Leaflet, 2013 r.

Farmaceutický průmysl vykazuje v průběhu poslední dekády významný růst a podobně jako průmysl biotechnologický patří mezi nejvíce inovativní oblasti hospodářství. V současné době na polském trhu působí více než 140 farmaceutických firem, z nichž zhruba 80 % jsou mikropodniky. Největší společnosti na farmaceutickém trhu zavádějí každý rok do prodeje nové léky, hlavně volně prodejné, zvané OCT2. 1. Report on Polish Biotech &Pharma, www.biotech-pharma.pl, 2013 r. 2. http://wihepharmacy.pl/przeglad-najwiekszych-producentow-farmaceutycznych-w-polsce/, datum: 23.09.2013

74

75


Biotechnologický a farmaceutický průmysl – Trh a struktura

Farmaceutické závody Polpharma a.s.

P

TRH A STRUKTURA

olpharma je společnost s mnohaletou tradicí, která vznikla v roce 1935. V roce 2000 byla privatizována s účastí výhradně polského kapitálu. Od toho momentu společnost výrazně investovala do

rozvoje, prodeje a marketingu, což posílilo její pozici na polském trhu a zesílilo expanzi na meziná-

Podle odhadovaných údajů firmy PMR (2013) činila hodnota trhu biotechnologických a bioefektivních

rodní trhy. Léky se vyrábějí ve třech závodech, které splňují požadavky Správné výrobní praxe (Good

léků distribuovaných v rámci lékových programů, chemoterapií a v lékárnách v roce 2012 v Polsku oko-

Manufacturing Practice – GMP). Továrna ve Starogardu Gdaňském je jedním z největších a nejmoder-

lo 760 mil. EUR. Tato oblast může v následujících letech zaznamenat růst až o 10 % ročně. Hlavní oblastí

nějších farmaceutických závodů v Evropě, jehož produkční možnosti v oblasti pevných lékových forem

působení polského biotechnologického průmyslu jsou nové léky, které představují polovinu všech pro-

činí 6 mld. jednotek ročně. V roce 2011 byla Polpharma polským lídrem, pokud jde o množství a hod-

duktů a na nichž se bude pracovat v nejbližších 5 letech. Hodnota prodané produkce základních farma-

notu prodaných léků. Její čisté příjmy z prodeje tehdy činily 361 mil. EUR a zaměstnávala 1,6 tisíc osob.

ceutických substancí, léků a ostatních farmaceutických produktů činila v r. 2011 okolo 2,57 mld. EUR

Společnost je největším polským výrobcem léků, který aktivně vystupuje rovněž na zahraničních

(Hlavní statistický úřad, 2012). Biotechnologický sektor nabízí také širokou nabídku služeb, například

trzích. Strategickým cílem společnosti je budování a posilování pozice lídra v regionu střední a východ-

organizování klinických vyšetření na objednávku (Contract Research Organization, CRO).

ní Evropy, střední Asie a Kavkazu. Polpharma má zastoupení na území Ukrajiny, Litvy, Běloruska, Ázerbájdžánu, Uzbekistánu, České republiky a Bulharska. Její produkty jsou exportovány do více než


50 zemí světa. Společnost provedla vydařené akvizice v Rusku, Kazachstánu a Turecku.

Podle odhadů Hlavního statistického úřadu (2012) byla hodnota exportu základních farmaceutických substancí, léků a ostatních farmaceutických produktů v Polsku v roce 2011 přes 1,6 mld. EUR, z čehož 72 % směřovalo do EU, více než 15 % bylo prodáno do zemí střední a východní Evropy

GK Bioton a.s.

a okolo 7 % do rozvojových zemí.

B

Obr. 13. Hlavní skupiny inovativních produktů vyvinutých polskými biotechnologickými firmami Ostatní

23 %

Léky na neurodegenerativní onemocnění

lovém měřítku dodává ve spolupráci s farmaceutickými koncerny inzulín na klíčové světové trhy.

16 %

API (aktivní substance)

V oblasti léčení pacientů s cukrovkou Bioton nabízí komplexní model terapie zahrnující následující

12 %

Imunologické léky

výrobky: rekombinovaný lidský inzulín v ampulkách a náplních, zařízení pro podávání inzulínu, orální

8%

Doplňky stravy

5% 5%

Onkologické léky Léky na metabolické poruchy

proticukrovkové léky, léky bez receptu, glukometry a doplňky stravy. Pacientům s cukrovkou také nabízí informační a osvětové materiály. Bioton po léta zaujímá vedoucí pozici na polském diabetolo-

3%

Nová kosmetika

gickém trhu a působí i na rozvíjejících se trzích včetně Běloruska, Ukrajiny, Uzbekistánu, Indonésie,

7% 0

7,5

15

22,5

30

Zdroj: Polska BIOTECH&PHARMA, Sector Promotion Programme Leaflet, 2013

76

lečnosti je založen na dokonalých znalostech a profesionalitě, mnohaletých zkušenostech ve

výrobě a prodeji biologických léků. Jako jeden z mála producentů inzulínu nejvyšší kvality v průmys-

21 %

Nástroje molekulární biologie

ioton a.s. (Bioton) je jednou z předních biotechnologických firem ve střední Evropě. Úspěch spo-

Indie, Vietnamu, Filipín a Thajska. Ve spolupráci s firmami Bayer Healthcare (Bayer) a GlaxoSmithKline (GSK) dodává inzulín do Číny a Ruska. V dalších letech plánuje rozšíření prodeje do zemí Afriky a Jižní

77

Ameriky a posílení své pozice na trzích EU a USA – prostřednictvím zavedení rekombinovaného lidského inzulínu vyráběného v Polsku a analogů inzulínu na tyto trhy. Bioton je jednou z mála firem na světě, které vyvíjejí rekombinované analogy inzulínu (jak s dlouhodobým, tak krátkodobým účinkem). Ve svém portfoliu má Bioton i jiné z klinického hlediska důležité inovativní biotechnologické produkty. Tím je třeba lidský růstový hormon s prodlouženým uvolňováním, který lze podávat jednou týdně. Je to první růstový hormon s prodlouženým účinkem registrovaný na trhu EU. Bioton také zaujímá silnou pozici v sektoru volně prodejných léků, značkových generických léků v Polsku i na ostatních trzích a také v rychle se rozvíjejícím sektoru veterinárních preparátů. Firma Bioton byla založena v roce 1989 a v roce 2005 vstoupila na varšavskou burzu cenných papírů. V dalších letech společnost rostla jak organicky, tak prostřednictvím akvizice zahraničních farmaceutických firem, jejímž cílem bylo rozšířit nabídku produktů. Výrobní závody Biotonu v Polsku jako jedny z mála na světě mohou vyrábět jak substanci aktivního inzulínu (API), tak různé hotové formy inzulínu. Závody dodržují Správnou výrobní praxi (GMP), byly schváleny EU (Evropská agentura léků; EMA) a splňují i kritéria Amerického úřadu pro léky a potraviny (FDA).

78


Služby IT/ICT

jako Microsoft, HP, Google, Oracle, IBM nebo SAP, které zde prodávají i vytvářejí produkty a IT služby3. Největší IT projekty v Polsku jsou realizovány pro sektory zdravotnictví, telekomunikací, financí, dále pak pro zbrojní a automobilový průmysl. Stále početnější skupina firem je zaměřená

S

ektor informačních technologií se skládá ze třech segmentů: počítačových zařízení, softwaru

na vývoj her. Tento trh se mj. díky spektakulárnímu úspěchu jednoho z vývojářů rychle rozvíjí.

a služeb informačních technologií. Polské odvětví ICT se specializovalo především na segment

Roste i trh outsourcingu, přibývá firem najímajících zaměstnance nebo projekční skupiny pro

spotřební elektroniky, mobilních řešení, výrobu programů na objednávku a elektronických her. Na

realizaci konkrétních projektů zákazníků. O dobrých perspektivách růstu trhu IT v Polsku svědčí

rozvoj sektoru IT/ICT má vliv mnoho faktorů. Jedním z nich je rostoucí poptávka po informačních a te-

skutečnost, že podle specialistů firmy Pierre Audion Consultants (2013) bude v roce 2015 polský

lekomunikačních technologiích, která vyplývá z jejich stále širšího využití v mnoha oblastech ekono-

trh s programy a IT službami druhým největším IT trhem střední a východní Evropy (po Rusku).

miky. Jedním z rozhodujících činitelů rozvoje tohoto oboru v Polsku je také dostupnost vysoce specia-

Růst hodnoty tohoto trhu v letech 2011-2015 se odhaduje na 7,2 % ročně4.

lizovaných pracovníků, kteří zvyšují atraktivitu země v očích zahraničních investorů. Dodatečným motorem rozvoje služeb IT/ICT je postupující globalizace, jejímž vlivem se na polském trhu stále více objevují největší globální koncerny z tohoto oboru.

3. Sektor informačních technologií v Polsku [..].4www.companiesandmarkets.com 4. www.companiesandmarkets.com

POTENCIÁL A STRUKTURA Jednou z největších předností polského sektoru IT/ICT, který domácí firmy odlišuje na mezinárodní aréně, jsou kvalifikované lidské zdroje. Díky odbornosti polských pracovníků jsou služby v této oblasti na velmi vysoké úrovni. Charakterizuje je i vysoká úroveň inovací a kreativity. Potvrzují to

Služby IT/ICT – Trh a struktura

úspěchy polských informatiků v mezinárodních soutěžích, jako jsou např. ImagineCup, Code Jam nebo Central European Programming Contest (CEPC). V oblasti služeb IT, bez zohlednění distribuční sítě, je zaměstnáno přes 100 tisíc informatiků. Celkem v tomto oboru v roce 2010 pracovalo

TRH A STRUKTURA

okolo 160 tisíc osob. Tyto počty se každoročně zvyšují o cca 15 tisíc absolventů vysokých škol v IT

Podle odhadů Polské agentury pro informace a zahraniční investice hodnota trhu IT v Polsku

oborech. S ohledem na outsourcingové služby pro podniky mimo sektor IT se předpokládá,

činila v r. 2011 7,45 mld. EUR, což byla hodnota o 8,3 % vyšší než v roce 2010. V roce 2012 trh

že zaměstnanost v tomto sektoru v nejbližších letech dynamicky vzroste . Důvodem je to, že Pol-

vzrostl o cca 6,3 % (PMR, 2013 odhady v PLN)1.

1

sko je pátou největší ekonomikou v Evropě co do počtu zaměstnaných v sektoru služeb ICT. Jedná

Nejvyšší příjmy v roce 2011 sektor získal z prodeje zařízení – 57 %. V případě informačních služeb,

se o více než 5 % zaměstnaných v celém oboru v Evropě. Důležitým impulsem rozvoje oboru je

do kterých se započítává mimo jiné implementace, integrace, servis, poradenství, školení a outsour-

výzkum a vývoj. V Polsku existuje stále více center pro výzkum a vývoj, vznikají i start-upy, jejichž

cing, to bylo 29 % a prodej softwaru činil 14 %. Ve struktuře odběratelů služeb a produktů sektoru

doménou je vývoj programů . Dalším faktorem, který má vliv na rozvoj trhu IT v Polsku, je příliv

IT/ICT téměř polovinu představovaly velké firmy. Důležitým zákazníkem jsou i subjekty veřejné

zahraničních investic. Podle odhadů PAIiIZ (2013) přibližně 70 % největších IT firem v Polsku je

správy a samosprávy, současně roste i role individuálních odběratelů. Sektory s největším podílem na

vlastněno zahraničním kapitálem. Na polském trhu IT jsou přítomny největší globální koncerny

tržbách v IT jsou zobrazeny na obr. 14.

1.Sektor informačních technologií v Polsku, Polska Agencja Informacji i Inwestycji ZagranicznychS.A. (Polská agentura informací a zahraničních investic a.s.) 2. Rozvoj polského sektoru ICT v Evropě a na světě, Analýza, perspektivy rozvoje, posudky, www.poland-it.pl, Varšava 2012

1. Zdroj: Sektor informačních technologií v Polsku, Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych S.A.

2

80

81


Převážnou část firem ze sektoru ICT tvoří firmy poskytující služby (více než 80 %) – informační (okolo 72 %), telekomunikační (15 %) a velkoobchodní prodej (14 %). V posledních letech je přitom

GK Asseco Poland a.s.

patrné, že role telekomunikačního oboru oslabuje ve prospěch informačního. EXPORT A ZAHRANIČNÍ INVESTICE Podle údajů výzkumně-analytické agentury DiS (2012) polské firmy IT exportovaly v r. 2011 zboží a služby v hodnotě okolo 1,3 mld. EUR, což znamená 10 % nárůst ve srovnání s předchozím rokem, kdy tato hodnota činila necelých 1,2 mld EUR. Ve struktuře exportu polských firem z oblasti IT/ITC hrají největší podíl počítače, které se prodávají hlavně v sousedních státech (mimo jiné i v České republice). Stále větší roli má však prodej softwaru a také her, multimédií a mobilních aplikací vytvářených v malých a středních firmách. Ve struktuře exportu výrobků ICT dominují univerzální elektronické přístroje. Vysoká kvalita IT služeb má vliv na to, že se dobře prodávají dokonce ve vysoce vyspělých zemích, jakými jsou Německo, Francie a USA2.

A

sseco Poland je společnost, která vznikla počátkem 90. let 20. století. Pod stávajícím jménem působí od roku 1997. V současné době skupina Asseco zaměstnává přes 17 tisíc osob a její příj-

my za rok 2012 činily 1 325 mil. EUR. Skupina Asseco působí ve 40 zemích celého světa. Zahraniční expanze společnosti začala v roce 2004. Od té doby Asseco Poland uskutečnila několik desítek akvizic v Evropě i mimo ni. V důsledku toho se Asseco Poland stala největší polskou firmou IT sektoru a sedmým největším evropským producentem programů, pokud jde o příjmy generované prodejem programů. Skupina Asseco, kontrolovaná Asseco Poland, dodává komplexní IT řešení včetně informačních systémů pro finanční sektor, veřejnou správu a podniky a také širokou nabídku informačních služeb. Strategie skupiny Asseco spočívá ve spojování organického růstu generovaného vlastními informačními řešeními, s expanzí prostřednictvím akvizic. Rozvoj pomocí akvizic spočívá hlavně ve skupování většinových podílů v menších a středních firmách, které nabízejí

2. Sektor informačních technologií v Polsku, Polská agentura pro informace a zahraniční investice.

produkty doplňující nabídku skupiny Asseco pro jednotlivé sektory. Skupina přejímá i větší subjekty, aby si vybudovala silnou pozici v dané zemi nebo regionu.

Obr. 14 Sektory s největším podílem prodej IT firem

23 %

Administrativa

22 %

Bankovnictví a finance 15 %

Telekomunikace 10 %

Průmysl Utility

8%

Sektor malých a středních podniků

8% 14 %

Ostatní 0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 %

Zdroj: TOP200Computerworld, 2012

82

83

ABC Data a.s.

A

BC DATA je největší polská společnost distribuující IT zařízení, programy a spotřební elektroniku v Polsku. Firma vznikla v roce 1990. V roce 2012 v ní bylo zaměstnáno 413 osob a příjmy

z prodeje činily 885 mil. EUR. K nejdůležitějším produktům, které společnost prodává, patří počítače, periferie, paměti, programy a telekomunikační produkty. Společnost na polském trhu nabízí produkty až 280 dodavatelů. Souběžně prodává i na zahraničních trzích: českém, slovenském a litevském. V roce 2011 vstoupila na trh lotyšský a estonský a v roce 2012 na maďarský. Struktura prodejního kanálu IT výrobků je velmi podobná na všech trzích. ABC Data a.s. je

zprostředkovatelem mezi výrobcem zařízení a prodejcem, který dodává produkty koncovým zákazníkům. Společnost zajišťuje doplňkové služby, např. instalaci zařízení a integraci informačních systémů. ABC Data zaujímá přední pozici v obsluze zákazníků prostřednictvím internetu. Společnost nabízí také službu ASP (Application Service Provider), kdy zákazníkům nabízí systém internetového prodeje připravený k použití. Toto řešení spočívá v aplikacích a datech dodávaných firmou ABC Data. V současnosti společnost rozšiřuje svou nabídku o podobné služby, např. již fungující internetový obchod, nástroje pro podporu zákazníků při budování internetových obchodů a sítě PC Link.

84


Klenotnictví a výroba jantarových šperků

mnoho příznivců. Ne bezdůvodně je jantar, který používají polští klenotníci, nazýván „baltským zlatem“. Vznikl v přírodních podmínkách před více než 40 miliony let. Charakteristickým rysem bižuterie, především stříbra a výrobků z jantaru, je jejich vysoká přidaná

P

hodnota. Velký význam tu mají schopnosti návrhářů a řemeslníků, móda a schopnost vycházet vstříc olské klenotnické výrobky jsou již po staletí oceňovány po celém světě. V současné době vynikají

očekáváním zákazníků1. O významu klenotnického odvětví v Polsku svědčí i skutečnost, že se zde již

mimo jiné díky unikátním kompozicím, které spojují současné trendy s prvky bohaté a dlouho-

řadu let pořádají designérské soutěže. Mezi nejznámější patří Amberif Design Award organizovaný

leté tradice polského klenotnictví. Díky úspěchům polských výrobců a návrhářů se jejich výrobky

Mezinárodními gdaňskými veletrhy a Legnický festival stříbra, který organizuje Galerie umění

odlišují osobitými a charakteristickými rysy a pohybují se na vysokých tržních pozicích v Polsku

v Legnici. Jsou to jedny z nejznámějších a nejprestižnějších událostí umělecké bižuterie v Evropě2.

i v zahraničí. Za svoji popularitu vděčí polské zlatnické výrobky vysoké kvalitě používaných materiálů a využívání nejnovějších výrobních technologií. Díky tomu se Polsko může pochlubit 1. místem v objemu produkce jantarové bižuterie, 3. místem mezi producenty stříbrných výrobků v Evropě a 7. na světě. POTENCIÁL SEKTORU Hodnota prodané produkce klenotnických výrobků, bižuterie a podobných produktů, vyrobených

1. PROGRAM PROPAGACE KLENOTNICKÉHO ODVĚTVÍ A ZPRACOVÁNÍ JANTARU 2012-2015, konferenční materiály ministra hospodářství, Varšava, září 2012, zpracování Bogusław Zalewski. 2. Fijałkowski S., Rachoń E, Kosior M., Studie na téma odvětví polského hospodářství, které má potenciál k vytvoření polské exportní speciality, Mezinárodní sdružení zpracovatelů jantaru.

firmami v Polsku, činila v r. 2011 106 mil. EUR (Hlavní statistický úřad, 2012). Pro polský klenotnický trh je typická roztříštěnost. Okolo 60 % obratu generují subjekty ze sektoru malých a středních podniků, většími hráči jsou především tři firmy: W. Kruk a.s. (patřící k Vistula Group SA), Apart s.r.o. a YES Biżuteria s.r.o. Je třeba poznamenat, že 96 % subjektů, které působí na tomto trhu, jsou polské firmy. Dynamický rozvoj je typický pro zpracování jantaru, kde bylo v roce 2011 zaměstnáno téměř 10

Klenotnictví a výroba jantarových šperků – Trh a struktura

tisíc osob. Pro srovnání – v roce 1990 to bylo sotva 480 zaměstnanců. Většina firem specializujících se na produkci bižuterie z jantaru jsou firmy jednotlivců a rodinné podniky (PKN, 2012). Velkou předností klenotnictví a oboru zpracování jantarů v Polsku je jeho inovativnost a kvalita provedení, kterou zaručuje ruční práce kvalifikovaných pracovníků a mechanické zpracování na nejvyšší úrovni. O vysoké konkurenceschopnosti klenotnického průmyslu svědčí také skutečnost, že při produkci se využívá metoda rychlé výroby prototypů (rapidprototyping). Je to jedna z nejvíce inovativních metod moderního návrhářství umožňující úspěšně překonat stereotyp, že neznačková bižuterie nemůže být designově zajímavá. Klenotnický trh v Polsku prošel v průběhu posledních necelých dvaceti let vývojem ovlivňován módou a měnícími se preferencemi zákazníků. Je to patrné především v případě výrobků z jantaru, které byly do nedávna mnohými Poláky považovány za staromódní bižuterii. Dnes, díky modernímu designu a autorským kolekcím bižuterie s jantarem, prožívají tyto výrobky módní renesanci a získávají

86

TRH A STRUKTURA V roce 2011 se Polsko umístilo na 12. místě v prodeji bižuterie v Evropské unii, s hodnotou 400 milionů EUR. Přibližně 70 % bižuterie prodané v Polsku připadá na zlatou bižuterii. Kromě hospodářského zpomalení zaznamenaného v posledních letech v Polsku, podobně jako i v jiných evropských zemích, se trh luxusního zboží systematicky rozvíjí. Je patrný nárůst počtu zámožných a bohatých osob i rostoucí výdaje na luxusní zboží v jejich rodinných rozpočtech, včetně výdajů na výrobky klenotnického průmyslu1. Při analýze polského trhu je také nutno poznamenat, že průměrné výdaje na bižuterii v Evropě činí okolo 72 EUR na obyvatele. V Polsku je to pouze mírně přes 15 EUR ročně. Znamená to, že tento trh má stále ještě velký rozvojový potenciál. 1. Trh luxusního zboží v Polsku, KPMG 2012

87


EXPORT A ZAHRANIČNÍ INVESTICE V roce 2012 Polsko exportovalo bižuterii v hodnotě okolo 60 mil. EUR, v roce 2011 tato hodnota

Amber-Ring

dosáhla 50,9 mil. EUR (MG, 20132). Polské klenotnické firmy jsou stále známější v Evropě a na světě světa a jejich exportní specializací jsou především výrobky ze stříbra a jantaru3. Podíl Polska na světovém trhu jantarových šperků s prvky stříbra a zlata činí v současnosti okolo 70 %4. Polští producenti stále usilují o zvyšování konkurenceschopnosti nabízených produktů, přičemž dbají na jejich vysokou kvalitu a atraktivní design. Budují tak silné značky, díky nimž se mohou pochlubit označením „made in Poland“. V případě domácího trhu je více než polovina stříbrné bižuterie dekorována jantarem, ale v exportu je tento podíl daleko vyšší. Většina bižuterie v rámci exportu jde na americký trh a do zemí západní Evropy. Stále častěji se zdůrazňují možnosti vývozu do asijských zemí, zvláště do Číny a na východní trhy, do Ruska, na Ukrajinu a do Kazachstánu. 2. Ministerstvo hospodářství, 2013 za Rzeczpospolita číslo vydání 9627 z 31. srpna 2013, Strana: A-012 3. Fijałkowski S., Rachoń E, Kosior M., Studie [...] 4. Program propagace klenotnického průmyslu 2012-2015 [...]

A

mber-Ring je rodinná středně velká firma. Byla založena v roce 1999. Jejími majiteli jsou manželé, absolventi

Státní vysoké školy umění a návrhářství v Lodži, oboru návrhářství bižuterie. Firma Amber-Ring se zpočátku soustředila na zahraniční odběratele. Zaznamenává systematický růst prodeje a růst podílu exportu na jeho celkové hodnotě. Jejím hlavním odbytištěm je Evropa, především Německo, Francie a Velká Británie. Mezi její perspektivní exportní patří Čína a Spojené státy americké, ale šperky Amber-Ring se v minulých letech prodávaly stejně dobře v tak

vzdálených zemích, jako např. JAR a Nový Zéland. Firma se již řadu let jako vystavovatel účastní veletrhů klenotnického průmyslu v Polsku i ve světě, což jí umožňuje stále rozšiřovat okruh odběratelů. Mezi akce, kterých se vždy účastní, patří veletrhy Amberif a Ambermart v Gdaňsku, Zlato Stříbro Čas

Apart

ve Varšavě, International Jewellery Show a Jewellery and Gem Fair v Hong Kongu a Inchorgenta Munich v Německu. V následujících letech firma plánuje i účast na veletrhu JCK v Las Vegas. Z důvodu rostoucího zájmu o jantarovou bižuterii na domácím trhu, zvláště mezi zahraničními turisty, kteří

A

part je lídrem polského klenotnického průmyslu. Příjmy z prodeje společnosti v roce 2011 činily 112,07 mil. EUR. Společnost byla založena v roce 1983 a je rodinnou firmou vedenou dvěma

bratry. Je 100% vlastněna polským kapitálem. V 90. letech 20. století došlo k dynamickému rozvoji sítě salónů Apart v Polsku, dnes je jich více než 180. Apart zaměstnává přes 1800 osob. Firma se specializuje na produkci zlatých a briliantových šperků. Ve své nabídce má rovněž široké spektrum produktů ze stříbra, jantaru, jiných drahokamů a hodinek. Úspěch firmy vychází ze spojení znalostí, talentu, preciznosti a manuální zručnosti zlatníků a použití moderních technologií, které umožňují zdokonalit výrobu. Firma exportuje své produkty do zemí EU, zvláště do Německa, Velké Británie, Francie a také do Ruska a na Ukrajinu.

88

navštěvují Polsko, se majitelé firmy rozhodli vyčlenit integrální část firmy, která by se zabývala tímto trhem. Klenotnictví Bursztynek (česky: Jantárek) a Galerie Bursztynek se pomalu stávají populárními místy mezi zahraničními turisty a hodnota prodeje zahraničním turistům, tj. de facto exportu turistického zboží, se blíží hodnotě exportu mateřské společnosti. Nejnovějším projektem firmy je Muzeum jantaru ve Varšavě, jehož činnost je zaměřena především na vzdělání. Jsou zde organizovány přednášky na téma jantar a ukázky jeho zpracování, stálá expozice představuje dějiny jantaru od momentu jeho vzniku až po dnešek. Firma Amber-Ring dosahuje tak dobrých výsledků díky modernímu neobvyklému designu výrobků, které byly oceněny na mnoha uměleckých soutěžích. Důležitým faktorem jsou také dlouholeté zkušenosti v oboru, které na jedné straně umožňují pochopit trh a na straně druhé pružně se přizpůsobit potřebám zákazníků.

89


Nábytkářský průmysl

P

olský nábytkářský průmysl je jedním z nejdynamičtějších a nejvíce konkurenceschopných sektorů polského zpracovatelského průmyslu. Charakteristickým znakem tohoto odvětví je jeho inovativ-

nost, která se projevuje mimo jiné v technologiích výroby, ve využívání moderních materiálů a atraktivním designu. Polští výrobci nábytku kladou velký důraz na vysokou kvalitu svých výrobků a nabízejí přitom konkurenční ceny, díky čemuž nacházejí široký okruh odběratelů jak v tuzemsku, tak v různých regionech světa. O vysoké obraty nábytkářského odvětví a veliký význam exportu v této oblasti v globálním měřítku se zasloužily účinné marketingové kroky a dobré obchodní vztahy s partnery po celém světě. Díky tomu polský nábytkářský průmysl nabízí moderní a funkční nábytek, který je charakteristický i svou dobrou kvalitou a konkurenčními cenami. Hodnota exportu nábytku představuje okolo 5 % celého polského exportu, z čehož vyplývá, že toto odvětví zaujímá přední místo mezi polskými exportními odvětvími. Polsko je jedním z lídrů tohoto odvětví, protože je čtvrtým největším exportérem nábytku na světě a třetím v Evropě. POTENCIÁL SEKTORU Podle údajů Hlavního statistického úřadu (2012) polský nábytkářský průmysl v roce 2011 vyprodukoval výrobky v hodnotě 7,5 mld. EUR, což činilo okolo 2 % polského HDP. Výsledky tohoto odvětví za poslední léta jsou rekordní, což je zásluhou rostoucího potenciálu velkých, středních i malých podniků. Mnoho společností působících na trhu patří mezi rodinné firmy. Podle údajů Hlavního statistického úřadu bylo v roce 2011 v tomto odvětví zaměstnáno 133 tisíc osob. Struktura a velikost firem působících v polském nábytkářském průmyslu se podobá struktuře a velikosti charakteristické pro jiné vysoce rozvinuté země. V současnosti tu působí okolo 100 firem zahrnutých do skupiny velkých, téměř 400 firem střední velikosti a více než 1 700 malých firem, které zaměstnávají od 10 do 49 pracovníků. Velmi početná je dále skupina mikropodniků, jejichž počet se odhaduje na cca 5 000. O značném potenciálu odvětví svědčí také počet firem z jiných sektorů, které

91


kooperují s výrobci nábytku. Jejich počet se odhaduje na cca 20 tisíc subjektů. Je nutno podotknout, že

na obyvatele počítána na rok je okolo 37 EUR, což je velmi nízká hodnota. Pro srovnání, v zemích jako

polské firmy, které působí v tomto odvětví, se rozvíjejí velice dynamicky, mnoho z nich bylo založeno

Austrálie, Velká Británie a Německo, se tato hodnota pohybuje v rozmezí 300-400 EUR ročně1.

v posledním desetiletí, přesto si dnes udržují významnou pozici na trhu v Polsku i v zahraničí. Mezi takové subjekty patří například Nowy Styl, Szynaka Meble, Black Red White, Vox, Wajnert nebo firma Bodzio.


Vysoká úroveň konkurenceschopnosti tohoto odvětví v polském i globálním měřítku nutí polské

Téměř 90 % nábytku vyrobeného v Polsku se exportuje do zahraničí. Příjmy z tohoto exportu činí

výrobce ke krokům, které směřují k udržení vysoké pozice na světovém trhu a k tomu, aby dokázali

okolo 6,42 mld. EUR, což Polsko řadí na čtvrté místo na světě ve velikosti exportu nábytku hned za

plnit požadavky těch nejnáročnějších firemních i soukromých zákazníků. Jednou z předností polských

Čínou, Itálií a Německem. Hodnota exportu polského nábytku se v průběhu let 1989-2011 zvýšila

firem jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci. Polský nábytkářský průmysl je rovněž charakteristický svý-

více než 61krát, z 1,08 mil. na 6,42 mld. EUR. V průběhu posledních 15 let se polský exportní po-

mi inovativními výrobními metodami a dobrou technickou infrastrukturou, zvláště strojovými parky

tenciál v tomto odvětví rozvíjel, hned po Číně, nejrychleji na světě a zvětšoval svůj podíl na světo-

vybavenými moderním zařízením. Velký význam mají i suroviny užívané ve výrobě, které podstatnou

vém exportu z 2 % v roce 1995 na 6 % v roce 2007. Tak rychlý vzrůst polského exportního poten-

měrou ovlivňují kvalitu produkovaného nábytku. Na úspěch polského nábytkářského průmyslu má

ciálu nábytku byl možný nejen díky jeho dostupným cenám, ale i díky investicím polských

vliv i spolupráce podniků s vědci a vynikajícími návrháři, kteří dbají o atraktivní, módní a originální

podnikatelů do moderních technologií a lidského kapitálu. Důležitý význam měly také investice

návrhy nábytku a kladou současně důraz na jeho funkčnost. Jedním z příkladů spolupráce je vzdělávací

zahraničních koncernů, a především know-how získané na jiných trzích, které tyto investice

a návrhářský program (PE-P), který probíhá již řadu let na Umělecké univerzitě v Poznani. Všechny tyto

přinesly do Polska.

faktory mají vliv na to, že polský nábytkářský průmysl je jedním z předních odvětví, jehož produkty mohou konkurovat světovým značkám a zaznamenávat úspěchy.

Největšími odběrateli polského nábytku jsou členské státy Evropské unie, které importují 85 % hodnoty exportu nábytku z Polska. Hlavními zahraničními odbytišti jsou Německo (2,5 mld. Eur, 39 % exportu) a Francie (více než 500 mil. EUR,okolo 9 % exportu). Dále jsou to Česká republika, Velká Británie, Švédsko a Nizozemí, které se celkem podílejí na exportu polského nábytku 6,7 – 4,2 %. Tyto výrobky se čím dál lépe prodávají ve Španělsku, Itálii a v USA2.

Nábytkářský průmysl – Trh a struktura TRH A STRUKTURA

Největší podíl na hodnotě exportovaného nábytku v r. 2011 měl čalouněný nábytek (1,4 mld. EUR, 21 % exportu celkem) a nábytek pro jídelny a obývací pokoje (1,3 mld. EUR, celkem 20 % exportu). Důležitými produkty z hlediska jejich absorbování zahraničními trhy byla také křesla a židle, kancelářský nábytek, ložnicový nábytek a matrace. Tyto skupiny nábytku se podílejí na exportu 5 % až 8 %. Naproti tomu na poměrně nižší úrovni se pohyboval export kuchyňského nábytku, který činil pouze okolo 1 %.3

Hodnota polského nábytkářského trhu se odhaduje na 1,5-2 mld. EUR, což je hodnota odpovídající 30 % výrobního potenciálu polských firem v tomto odvětví. Ve struktuře výroby nábytku v Polsku z hlediska hodnoty prodeje představuje největší skupinu na trhu čalouněný nábytek (okolo 29 %).

1. Polish Furniture Magazine nr 1/2012 2. Polish Furniture Magazine nr 1/2012 3. Tamtéž

Na dalším místě jsou křesla a čalouněné židle. Podíl prodeje ostatního nábytku činí 23 % a nábytku pro jídelny a obývací pokoje 16 %. Příjmy z prodeje nábytkových prvků se pohybují okolo 12 % a jiných skupin nábytku (ložnicového, matrací, kuchyňského, kancelářského, křesel a židlí mimo čalouněné) od 1 do 7 %. Polský nábytek je velice populární na domácím trhu a představuje okolo 50 % všech prodaných výrobků. Vývoj tohoto trhu je značně perspektivní, neboť spotřeba nábytku

92

93


GK BLACK RED WHITE a.s.

proběhlo fotbalové EURO 2012, a také stadiony mimo jiné v JAR nebo v Rumunsku. Skupina Nowy Styl má 19 poboček po celém světě a 15 výrobních závodů vybavených nejmodernějšími technologiemi. Export se podílí na většině tržeb firmy a její výrobky se prodávají přibližně ve 10 zemích na všech konti-

B

LACK RED WHITE je největší polská nábytkářská skupina, která se zaměřuje na výrobu a distribuci nábytku a vybavení interiérů. Firma vznikla v roce 1991 a je to podnik se 100 % účastí pol-

ského kapitálu. Její podíl na polském trhu z hlediska hodnoty prodeje činí okolo 20 %. V roce 2012 byly čisté příjmy společnosti z prodeje 215 237 tis. EUR. Ve skupině je zaměstnáno přes 11 tisíc pracovníků a je složena z 22 dceřiných společností, z nichž polovina jsou zahraniční firmy na Ukrajině, Bělorusku,

nentech. V roce 2011 Skupina Nowy Styl převzala německou firmu Sato Office a na jaře 2013 koupila Rohde & Grahl, německého výrobce židlí, kancelářského nábytku, recepčních pultů, křesel a pohovek. Její rozvojový potenciál potvrzuje investice zahájená v Jaślu – výstavba jedné z nejmodernějších továren na nábytek v Evropě, spolufinancovaná z unijních fondů. Řešení použitá v novém závodě umožňují zkrátit čas realizace objednávek, zvětšují produkční sílu a inovativnost výrobního procesu.

Slovensku, Maďarsku, v Rusku a v Bosně a Hercegovině. Maloobchodní prodej skupiny probíhá prostřednictvím vlastní distribuční sítě jak v tuzemsku, tak v zahraničí a za spolupráce s vnějšími obchodními partnery. Skupina má 74 vlastních obchodů v největších polských městech a na Ukrajině, v Bělorusku, Slovensku a Maďarsku. Přes 40 % prodeje je určeno pro export do následujících zemí: Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Rusko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko, Německo, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Řecko, skandinávské země, Kazachstán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Nový Zéland, Velká Británie nebo Kanada. Skupina používá moderní technologická řešení pro zajištění vysoké kvality produktů i pro ochranu životního prostředí. Dokladem toho je, že hlavní výrobní společnost, která je součástí skupiny Black Red White, obdržela certifikát PN ISO 14001:2005 za zavedení a používání systému environmentálního managementu v oblasti „Návrhářství, výroby a prodeje nábytku a nábytkových fasád“.

Skupina Nowy Styl

S

kupina Nowy Styl je jednou z největších a nejpružněji se rozvíjejících nábytkářských firem v Polsku i na světě. Vznikla v roce 1992 a v průběhu 20 let se s úspěchem vyvinula z malého,

rodinného byznysu do podniku působícího v globálním měřítku a zaměstnávajícího přes 5 700 pracovníků. V současné době je Skupina Nowy Styl čtvrtým největším výrobcem židlí a kancelářského nábytku v Evropě (podle žebříčku Evropského sdružení výrobců kancelářského nábytku FEMB). Díky šesti značkám, které firma vlastní, dodává komplexní řešení pro veřejné prostory, jakými jsou kanceláře, konferenční a školící sály, ale i sportovní haly. Vybavila všechny polské stadiony, na nichž

94

95

Tato zpráva byla zpracována jako součást propagační a informační kampaně Ministerstva hospodářství “Made in Poland”. Zpráva je financována z fondů EU v rámci Operačního programu inovativní hospodářství, který je naplánován na období 2007-2013. Koncepce a zpracování: Headlines Porter Noveli Věcné zpracování: SEENDICO Doradcy, upravili, Dorota Ciesielska-Maciągowska, Mariusz-Jan Radło, Maciej Frąszczak a kolektiv Výroba: GRAFFIDEA Agnieszka Dryzek

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ EUROPEAN UNION

EUROPEAN REGIONAL DEVELOPMENT FUND

Ministerstvo hospodářství Odbor podpůrných nástrojů Plac Trzech Krzyży 00-507 Varšava / tel. +48 22 693 59 18 fax +48 22 693 40 23 [email protected] www.mg.gov.pl

Varšava 2014 Náklad 10 000 výtisků / výtisk zdarma

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

EUROPEAN UNION

EUROPEAN REGIONAL DEVELOPMENT FUND

ZPRÁVA. Polské. hospodářství PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ, POLSKÉ FIRMY A JEJICH VÝROBKY

Recommend Documents