Použité materiály 01 Obžalovací spis F Skopala z 21.05 1941 z němčiny přeložil Klos Karel 20.02.1982 – soukromý archiv J. Rosmus 02 Publikace MNV Přerov a Okresního muzea v Přerově – Nebylo bezejmenných hrdinů část I Město Přerov autor PhDr. Gustav Vožda a kolektiv. 1985 str. 35 -36 03 U dopravního úřadu v Přerově byly rozmnoženy a rozesílány následující ilegální tiskoviny . 04 Prohlášení Jaroslava Kvapila
Zpracoval Jiří Rosmus 2009
Nebylo bezejmenných hrdinů Přerov - Vydáno v Přerově 1985
František Skopal „... Umírám rád, protože každá krásná věc potřebuje oběti a naše věc nejkrásnější, svoboda příštích pokolení, stojí za to." Tato slova napsal František Skopal v dopise psaném před popravou. 4. listopadu 1942 byl nacistickým Volksgerichtshofem odsouzen k smrti a popraven 12. března 1943 v Breslau. V uchovaném obžalovacím spise je František Skopal obviněn, že jako vedoucí civilní složky ilegální organizace Obrana národa tuto spolu se Silvestrem Plevou řídil. Měl velmi úzké styky s vojenskou organizací Obrana národa v okrese Přerov. Při soudním přelíčení obvinil vrchní státní žalobce na základě spisů předložených gestapem Františka Skopala, že ilegální činnost prováděl dle dispozic a v úzké spolupráci s pražským ústředím v přímém napojení na skupinu Balabán—Moravek—Mašin. Pracovníci pražského ústředí několikrát navštívili Přerov, kde jednali s Františkem Skopalem a členy vojenské organizace Obrana národa. Byl to podplukovník J. Mašin, který pod krycím jménem major Pobera byl několikráte v Přerově. Dále z pražského ústředí jednali v Přerově škpt. Čáslavský, ing. Pátý a další. Kurýrní službu mezi Obranou národa v Přerově a Prahou vykonával železniční úředník Jan Ulman (popravený 17. 7. 1942). František Skopal (narozený 28. ledna 1885) byl obchodníkem palivy, městským radním a náměstkem starosty Sokola Přerov. Od druhé poloviny roku 1938 spolupracoval s Karlem Kouřílkem, městským radním za KSČ a předsedou OV KSC. Z počátku to byla společná péče o německé antifašisty, kteří našli útulek v Přerově a pak zejména organizovaná péče o odsunuté z pohraničních oblastí Opavska a Znojemska. Podílel se na pomocné akci zv. „Babiččina komora". Po nacistické okupaci 15. března 1939 rozšířil František Skopal spolu se Silvestrem Plevou součinnost s ilegální komunistickou stranou v osobním kontaktu na předsedu prvního ilegálního OV KSČ Rudolfa Kováře a dále na člena OV KSČ Rudolfa Rejhona. Byl vytvořen ilegální národní výbor, napojený na zemský národní výbor v Brně. Do čela přerovského národního výboru byl postaven František Skopal. František Skopal byl dále žalován, že byl jedním z hlavních organizátorů odsunu osob za hranice do čs. odboje, mezi kterými bylo i několik významných politických představitelů. Převážná část ilegální činnosti Františka Skopala zůstala gestapu a nacistickému soudu utajena. Přerovská organizace Obrana národa v čele s Františkem Skopalem také úzce spolupracovala s pražským ústředím PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme). Vedoucí PVVZ K. Bondy a W. Jankovec byli v osobním spojení s Františkem Skopalem a několikráte byli v Přerově. Zvláště profesor Jankovec přijížděl často do Přerova, kde byl ubytován u Fr. Skopala, B. Zedníčka a O. Poura. W. Jankovec spolupracoval s ON Přerov na úseku zpravodajském a při odsunu osob za hranice. Přerovská organizace Obrana národa byla v přímém styku s Bratislavou a Bělehradem. František Skopal ještě v polovině února 1940 kontrolně zajel do Bělehradu, kde jednal s vyslancem Lípou. Dle údajů pracovníka československého střediska v Bělehradě přešlo tímto střediskem 133 osob. Činnost Františka Skopala byla ukončena 27. května 1940, kdy byl při zasedání městské rady v Přerově zatčen.
Vrchní státní nádvladní u Lidového soudního dvoru 12 J 61 / 4 2g
Berlín,
Duben 1942
H.V. a vazba ! protektorátního příslušníka ! Obžalovací spis . 1/.......•• 2/......... 3/ Obchodníka uhlím a městského radu v Přerově Františka S k o p a 1 a z Přerova, Lázeňská ulice 23, nar.27.ledna 1885 v Kelčicích, okr. Prostějov, příslušník protektorátu, netrestaný, 28.květn 1940 prozatímně zatčený a na základě rozkazu k zatčeni vyšetřujícího soudce Lidového soudního dvoru v Breslau z 21.srpna 1941 - 556a 172l/40g - od tohoto dne,nejdříve ve vyšetřovacím vězení v Breslau ve vyšetřovací vazba, do dneška bez obhájce, žaluji ho, ………………… Skopal od srpna 1939 do března 1940 v Olomouci a Přerově, neustále společně,rovněž jako i s ostatními, s tímže jednáním 1/ podnikal velezrádnou činnost,aby násilím neb hrozbou. násilím, připravoval odtržení území náležející říši při čemž skutky směřovaly k tomu, přípravnou velezrádnou činností vybudovat organizační soudružnost neb tuto již zachovati, 2/ podnikati toto ve vnitrozemí,za války proti říši nepřátelské mocnosti pomáhati, neb branné moci říše škody působiti zločiny dle § 80 odst.l, § 83 odst. 2 a 3 č.l a 3, §§ 91b, 47, 73 StGD. …………………………. Obžalovaný Skopal měl vedle svvch stýká k vojenské organizaci v okrese Přerov, ilegální českou civilní organizaci ´´Odboj" v okrese Přerov, kterou řídil a byl ve spojení pomoci prostředníku s vedením téže organizace v Praze. Podstatné výsledky vyšetřování . I. ……………………………….. -2II . ………………. III .
Trestné činy obžalovaného Skopala Obžalovaná S k o p a 1 po své účasti ve svatové válce,v tehdejším rakousko-uherském vojsku, odešel z armády v hodnosti šikovatele v listopadu I9l8. Od roka 1924 až 1938 byl členem české obchodní a živnostenské strany a jako člen výboru činný celou tuto dobu. Od května l938 byl členem obecního zastupitelstva v Přerově. Krátcé na to byl
zvolen městském radním v Přerově. Od roku 1902 byl ,S k o p a 1 členem Sokola a posledně od února 1940 se stal náměstkem v Přerově. Začátkem srpna 1939 navštívil S k o p a l a v kanceláři obchodu s uhlím,již jmenovaný Pleva. Když nejprve projednali sokolské záležitosti,sdělil Pleva Skopalovi.že je pověřen vybudovat ze spolehlivých Čechů organizaci,která by v případě odchodu německých vojenských oddílu z protektorátu,bude se starat o klid a pořádek.Pleva i Skopal byli oba toho mínění,že současné poměry v protektorátě se bezpodmínečně změní a Češi po odchodu německých vojenských oddílů musí opět dosáhnout samostatnosti.Skopal při této příležitosti i v dalších jednáních s Plevou,projevil,že je připraven spolupracovat v této organizaci. Pleva na to ustanovil Skopala svým zástupcem organizace v Přerově, v případě kdyby mu byla znemožněna činnost. Začátkem záři 1939 setkal se nahodile S k o p a 1 na ulici v Přerově se známým Lukaštíkem. Tento se tázal Skopala, zda mezitím nechce za zatčeného Plevu, převzít vedení organizace v Přerově. Skopal prohlásil,že je k tomu připraven a tázal se Lukaštíka co je to za organizaci a v čem spočívá jeho úloha. Lukáštik odpověděl,že se jedná o hnutí odporu jménem "Odboj", s cílem a snahou,získat zpět politickou svobodu českého lidu. Počítá se s tím,že německá branná moc opustí protektorát. V tom okamžiku převezme organizace moc a S k o p a_l by převzal úřad starosty v Přerově, až do doby uspořádaných poměrů. Při dalších pozdějších rozhovorech s Lukaštíkem, uvažoval Skopal jak v okamžiku převzetí moci, by správu města Přerova co nejlépe organizačně zajistil a uspořádal. Po rozmanitých úvahách dospěl k závěru,že při převratě v okamžiku převzetí moci vytvoří ředitelství,v němž by byli zástupci dělnictva, obchodu,živnosti a úřednictva. Lukaštík příležitostně sdělil S k o p a 1 o v i, že v Přerově -3je také vojenská organizace se kterou udržuje: spojení. Tato organizace je vedena kpt. Evženem Vašíčkem, jehož zástupcem je npr. Motáň. ** ………………………………. Poznámka J Rosmuse ** později rozdíly mezi seznamy. …………………………………………. Také bez určité poznámky Lukaštíka k tomuto bodu ,bylo jasné obviněnému Skopalovi, že tato vojenská organizace rovněž vyvíjí činnost o opětovné získání české samostatnosti.Lukaštík sdělil Skopalovi,že v případě převzetí moci obdrží civilní organizace pokyny od vojenské organizace. Tyto pokyny au předá Lukaštík. Brzy na to seznámil Lukaštík obžalovaného Skopala s kpt.Evženem Vašíčkem,který je bratrem v odstavci II. obžalovacího spisu, jmenovaná škpt.Rudolf Vašíček z Olomouce. Skopal se také sešel vícekráte s npr. Motáněm, kterého již delší dobu znal, aniž by však údajně s ním hovořil o záležitostech organizace. Když Motáň po svém přechodném zatčení, začátkem roku 1940 příležitostně potkal Skopala ,sdělil mu,že více nepracuje v této věci, poněvadž již toho má dost. Ve vojenské organizaci v Přerově jsou však ještě činni Bdinka, Rosmus a Pisařik. Když Skopal koncem srpna 1939, při své návštěvě Olomouce,nahodile potkal Lukaštíka, řekl mu tento, že by bylo účelné, seznámit se se spoluobžalovaným Smrčkem, který v civilní organizaci v Olomouci zastává tutéž funkci,jako Skopal v Přerově. Lukaštík potom seznámil Skopala se Smčkem a řekl ,že S k o p a 1 na místo Plevy, převzal vedení civilní organizace v Přerově .Lukaštík a S k o p a 1 se na to
odebrali ke spoluobviněnému Václavíkovi kterého označil Lukaštík jako zástupce Smrčka a Skopal byl s tímto osobně seznámen. Začátkem listopadu 1939 navštívil Lukaštík s Václavíkem a s neznámou osobou Skopala v Přerově a představil mu neznámého jako škpt.Rudolfa Vašíčka z Olomouce, který se bude starat o pořádek ve vojenské organizaci v Přerově. Tehdy totiž trvaly rozdílnosti v názorech mezi Evženem Vašíčkem. a Motáněm. Skopal na to prohlásil,že k tomu připraví všeobecnou společnou diskusi. K tomu již však více nedošlo ,vzhledem k zatčení Evžena Vašíčka a Motáně. Když potom Lukaštík začátkem, listopadu 1939 opustil Přerov poněvadž byl hledán policií, o tři dny později, nechal sjednat se Skopalem schůzku do Rajnochovic u Bystřice. Skopal údajně domlouval Lukaštíkovi, aby se vrátil do Přerova a přihlásil se na policii. Když to však Lukaštík odmítl a Skopal tím ztratil spojení k vyšším místům civilní a vojenské organizace,odjel dva týdny později ke Smrčkoví do Olomouce,sdělil mu zatčení Plevy a útěk Lukaštíka a tázal se
-4ho co má dělat, poněvadž tu stojí bez jakéhokoliv spojení. Smrčka prohlásil,aby vyčkával, že nyní nejsou v Olomouci také činni. Brzy na to, při příležitostném obchodním jednání v Olomouci, setkal se, se spoluobžalovaným Václavíkem. Sdělil mu,že je nyní bez jakéhokoliv spojení a neví co má dělat. Na otázku jaká je jejich činnost v Olomouci, odpověděl Václavík, že nedělají rovněž nic a spí. V prosinci 1939, přišla ke Skopalovi návštěva zástupce pojišťovny, která se představila jménem Malý a pozvolna dala znát,že má spojení k vedení "Odboje“ v Praze a že se také zná s Lukaštíkem. Malý prohlásil,že je ochoten zařídit Skopalovi spojení s vedením v Praze. Na to předal Skopal dopis Malému pro vedení v Praze, ve kterém sdělil,že Pleva a Lukaštík jsou z vedeni organizace v Přerově vyřazeni pro zatčení a útěk a on Skopal nyní řídí organizaci v Přerově. Skopal taktéž v dopise učinil dotaz, zda jsou pro něj nějaké pokyny. Několik dní na to opětně se objevil Malý v Přerově u Skopala a sdělil mu, že dopis předal v Praze mjr. Poberovi. ……………………………………… Poznámka J R - Organizace byla vedena Motáněm a K. Rosmusem do srpna 1939 kpt. Vašíčkem a K. Rosmusem. Motáň se koncem července funkce vzdal. ………………………………… Skopal že má očekávat další pokyny z Prahy. Při této návštěvě sdělil Malý obviněnému Skopalovi, že ve skutečnosti se jmenuje JANÍK a je bývalý rotmistr československé armády. Dále že pojede během dvou týdnu opět do Prahy a před odjezdem učiní dotaz, zda mu Skopa1 něco sebou dá. JANÍK navštívil Skopala vícekráte a obdržel vždy pro Prahu další dopisy. Dopisy obsahovaly výstřižky z novin, se zprávami hospodářského druhu, na příklad o zásobování potravinami v Přerově, které dle mínění Skopala by zajímalo vedení v Praze.Taktéž příležitostně ukázal JANÍK malé bomby Skopalovi ve velikosti holubího vejce, které podle vyjádření JANÍKA především působit morálně, poněvadž explodovaly s velkou detonací. Při jiné příležitosti ukázal JANÍK malé skleněné trubičky s hnědou tekutinou, které,označil jako světelné rakety a několik pastilek, které měly být způsobilé ložiska železničních vagónů neb lokomotiv zavařit a roztavit. Na otázku Skopala kdy tyto sabotážní akty mají být vykonány, odpověděl JANÍK, že mají být použity jen v nejkrajnějším případě. Začátkem roku 1940 rozhodl Skopal , ustaviti za sebe zástupce, který by v případě zabránění výkonu funkce, tuto vykonával za něho a také v případě nutnosti,aby se sním mohl poradit. Proto vyhledal cukráře Miloše Suma. informoval ho o organizaci
"Odboje" ,která má za cíl,získat politickou samostatnost českého národa a obdržel souhlas převzetí funkce zástupce. V tomto časovém období dozvěděl se Skopal od železničního -5Ulmana z Přerova, kterého znal již delší dobu, že tento byl v odboji činný v Moravské Ostravě. Skopal na to mu sdělil, že jako vedoucí odboje v Přerově,navázal spojení s vedením v Praze, od něhož obdržel pokyn, zatím vyčkávat. Na otázku Ulmana rovněž uvedl,jakého druhu zprávy odesílal do Prahy. Na to se Ulman nabídl, že mu bude zprávy podobného druhu obstarávat z Moravské Ostravy . Zprávy které v následující době mnohokráte obdržel od Ulmana,rovněž písemně odeslal do Prahy. Když JANÍK koncem ledna 1940 postavil obviněnému Skopalovi ve výhled návštěvu mjr. Pobery z Prahy,seznámil se Skopal v sokolské restauraci v Přerově s pánem,který se představil jménem ČÁSLAVSKÝ z Prahy,jako člen 0dboje"a rovněž je zpraven o spojení Skopala z Prahou. Když ČÁSLAVSKÝ jako vůdce organizace označil Pavla z Prahy a na to SKOPAL řekl o svém spojení do Prahy na Poberu,prohlásil ČÁSLAVSKÝ,že obě spojení jsou rovnocené a on sám je připraven převzíti zprávy do Prahy.Když se ČÁSLAVSKÝ zmínil , že by chtěl vyhledat skupinu civilní,organizace v Moravské Ostravě,prohlásil SKOPAL, že jeho známý z Přerova ULMAN již má spojení z Moravskou Ostravou a že není účelné,aby bylo dvojí spojení,když se jedná o tutéž skupinu,SKOPAL na to vzkázal Ulmanovi,aby se dostavil do sokolské restaurace, seznámil ho s ČÁSLAVSKÝM a oba potom zjistili, že se jedná o tutéž skupinu v Moravské Ostravě s kterou jsou činni.V následující době navštívil ČÁSLAVSKÝ asi dvakráte SKOPALA, který mu příležitostně představil svého zástupce Suma. Brzy po první rozmluvě s ČÁSLAVSKÝM,obdržel SKOPAL návštěvu mjr. POBERY z Prahy v doprovodu npr.JANKO.Když se jich dotazoval SKOPAL, zda celá činnost má setrvávat v tom jak doposud v odesílání zpráv do Prahy,odpověděli oni,že prozatím to štačí.SKOPAL že má další,pokyny očekávat.Dále v březnu 1940 navštívil SKOPALA pán,který se představil jako ing.Paty z Prahy a spolupracovník mjr.POBERY.Dotazoval se SKOPALA na profesora DORAZILA o kterém však SKOPAL nemohl poskytnouti žádné informace,protože mu byl neznámý.Na další otázky PATYHO,zda SKOPALOVI není známo,že při útěku z protektorátu byli v Přerově ministr Feierabend,Nečas a Šrámek,musel SKOPAL rovněž popřít. Začátkem února 1940 seznámil se SKOPAL v Přerově s učitelem HLUBÍKEM z obce Lipov a dozvěděl se od něj,že bydlí blízsko slovenských hranic a jeho soused za odměnu přepravuje ilegálně lidi přes hranice.Nyní jsou však hranice velice silně střeženy a hraniční přechody sotva mohou nyní být překročeny k vůli -
6–
mrazům a závějím. HLUBÍK prosil SKOPALA,aby to oznámil okruhu svých známých. Sdělení / Hluboká / oznámil SKOPAL svému zástupci SUMOVI, JANÍKOVI, ULMANOVI a také s tím seznámil vedení organizace v Praze. Něco koncem února 1940 vyhledal Ulman SKOPALA v doprovodu dvou pánu /SOLC a PRYBIL/,kteří se nepředstavili pravými jmény. Ulman se vyjádřil,že je spřátelen s PRYBILEM a že tento musel z politických důvodů z Brna uprchnout;.SKOPAL na ULMANOVU prosbu projevil ochotu přijmout PRIBILA a nechal ho jednu noc přenocovat v letním pavilonku své zahrady.Doporučil mu pak, aby se déle nezdržoval v Přerově,aby nebyl poznán,nýbrž se odebral do Hostinských hor a označil mu
víkendovou chatu v Rajnochovicích, náležejicí jistému MESITS - ovi , vhodnou k úkrytu. Později se dozvěděl od Ulmana , že se podařilo PRYBILOVI překročit hranice Průkazní materiály : I. Přiznání obviněného SKOPALUV zvláštní svazek III. Bl. 3/6, 10, 14/15 R, 18/34 : II. Svědek čekatel kriminální asisten BRAUN ; zvláštní svazek II.B1.7 III Výpisy z trestního rejstříku o obviněných v obalu Bl. la hlavního svazku. Navrhuji, Proti obviněným 1, 2 a Františku SKOPALOVI naříditi hlavní přelíčení před 1. senátem lidového soudního dvoru,uzavříti trvání vyšetřovací vazby a obviněným 2 a SKOPALOVI přiděliti obhájce. V zastoupení : podpis nečitelný. Překlad z německého jazyka český opis provedl K 1 o s Karel V Přerově dne 20.2.1982
Žaloba proti Františku Skopalovi Duben 1942 Kopie obžaloby v němčině
OBRANA NÁRODA
OV PŘEROV
FR.SKOPAL - K. ROSMUS.
U dopravního úřadu v Přerově byly rozmnoženy a rozesílány následující
ilegální tiskoviny . Vedoucí skupiny Augustin Bečák čl.skupiny Václav Čurda, Arnošt Heinz Franta Kubica 1. Informační služba národního osvobození.isno 2. V Boj. 3.Naše zprávy 4. Č S R roč.I 1939 5. Český kurýr. 6. Vítězství - Viktoria . 7. Zahraniční zprávy. 8. K situaci . 9. Všem bratřím čsl. Státu. 10. Všem věrným Čechům. 11. Informační rozkaz č.l. 12. Čtěte , rozšiřujte , rozmnožujte . 13. Era Jewell Wiliams: Cesta do pekla. 14. Georges Duhamel: Potupená obět. 15. Věra Geržová : Ježek a Zmije . 16. Výnatek z časopisu : La cause Tsohecoslavagie . Proč zvítězíme. 17. L- Europ Nouwelle 17.6.1939 Německé prostopášnosti v ČSR. 18. New- Zorské listy 18.4.1939 Evropa nad propastí. 19. Henri de Kerillis : L Epoque 12.6.1939 Martyrium Čechum. 20. Přelož. Z časopisu Ken Chicago 3.11.1939 Zákulisí Mnichovské dohody. 21. Předseda rady lid. Kom. Molotov : Zahraniční politika a SSSR. 22. Stalinova řeč z 3 . července 1941. 23.Anthony Eden : Jak rozbíti německá mythus obkličkování. 24. Projevy Dr.Ed. Beneše 21.4. 2.7. 1939 26.7.1941. 25. Pravda o hospodářském vyjednávání Němců v Moskvě. 26.Nad Moskvou hřmí. 27.Jak je skutečně Náchodský případ. 28. Armádní rozkaz generála Lva Prchaly. 29.Národní soud Český při Národní Mafii . 21.6. 1939 . 30. Důležité upozornění všemu českému občanstvu / okres přerovský/. 31. bratři a sestry .Lunapark. 32.Památný den 28. října1968. 33.Náš odboj. 34. Projev gen. Blaskowitze česky a německy . 35. Legenda 1939. 36. Jan Muenzer: Hlasem vlasti . 37.S.K.Neuman : Každý se bojí o svou kůži . 38.S.K. Neuman: Nezrazuj. 39.Henri de Kerillis: Odvahu, důvěru – budete je míti . 40. Řeč vyslance urbana na Randalls Island . Pre.Dr.Ed. Beneš. 41. 26. července 1914 – 26. července 1939. 42. Kulturní program III.Říše. 43. Německé opevnění na Slovensku. 44. Musíme býti připraveni, abychom dovedli, budeli to třeba . třeba násilím, zahnati násilím. 45. Manifest francouzkých profesorů pro Československo. 46.Tisíciletá modlitba . Knižní vydání . SEZNAM NAŠICH KNIH . Noční let , Pirát sedmi moří.všech čechů. 47.Zkázání sousedovi.
JAROSLAV KVAPIL PRAHA XIL, Kouřimská 24 PROHLÁŠENI. Potvrzuji, že jsem v létě roku 1941 za svého pobytu v Přerově pokoušel se vysílati s tamním starostou sokola, Sylvestrem Plevou, místostarostou Frant. Skopalem a MUDr.Václavem Skalákem ilegální projevy, jež jsem koncipoval a které mály za úkol povzbuditi pokleslou náladu obyvatelstva. Vysílaní byl© nejprve zkoušen© v bytě dr. Václava Skaláka, načež přeneseno d© skladiště p.Prant. Skopala, kde se podařil©, jak jsme se nazítří ©devšad dovídali : bohužel naše vysílačka neměla sdostatek síly, aby její projevy byl;/ slyšeny mim© Přerov, a z těchto technických příčin byl© pr®zatím od dalšího vysílání upuštěno. Pokud jde o mého věrného a nezapomenutelného přítele, dr. Václava Skaláka, jenž později zahynul v Pauthausonu, mshu potvrditi, že byl zcela zasvěcen do mé podzemní odbojové činnosti, že byl vždy statečný a nebojácný ve svém odporu a v ilegální práci proti Němcům a že neúnavně povzbuzoval odpor naší veřejnosti vůči okupantům. Zachovám jeho mně tak drahou osobnost ve vděčné paměti! A V Teplicích nad Bečvou dne 23.června 1948.
Fotokopie prohlášeni Jaroslava Kvapila
poznámky dolů pod text do prohlášení vepsal K Rosmus
