mezinárodní konference
Zločiny komunistických režimů pohled historiků a právních expertů
Hlavní sál Senátu, Parlament České republiky (24. - 25. února 2010) Úřad vlády České republiky (26. února 2010)
Konferenci pořádá MVDr. Jiří Liška, místopředseda Senátu Parlamentu České republiky a Úřad vlády České republiky
organizace Ústav pro studium totalitních režimů společně s partnerskými institucemi z pracovní skupiny pro Platformu evropské paměti a svědomí
záštitu laskavě poskytli
Ing. Jan Fischer, CSc. předseda vlády České republiky
Miroslava Němcová 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Heidi Hautala (Finsko) předsedkyně Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu
Göran Lindblad (Švédsko) předseda švedské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a předseda podvýboru pro vnější vztahy
Sandra Kalniete (Lotyšsko) bývalá disidentka, členka Evropského parlamentu
Tunne Kelam (Estonsko) bývalý disident, člen Evropského parlamentu
László Tökés (Rumunsko) biskup, bývalý disident, člen Evropského parlamentu
Milan Zver (Slovinsko) člen Evropského parlamentu
Jana Hybášková (Česká republika) bývalá členka Evropského parlamentu
a Martin Mejstřík (Česká republika)
bývalý senátor Parlamentu České republiky
partneři Konrad Adenauer Stiftung festival MENE TEKEL České muzeum hudby Robert Schuman Foundation for cooperation between Christian Democrats in Europe DEMAS Zastoupení Evropské komise Informační kancelář Evropského parlamentu Polský institut v Praze
3 O konferenci
Konference “Zločiny komunistických režimů” byla svolána jako odpověď na výzvy formulované zejména v následujících dokumentech: Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 25.1.2006 O nutnosti odsoudit zločiny totalitních komunistických režimů Pražská deklarace O svědomí Evropy a komunismu ze dne 3.6.2008, a Rezoluce Evropského parlamentu O svědomí Evropy a totalitě ze dne 2.dubna 2009.
Dvacet let po pádu železné opony atéměř šest let po vstupu postkomunistických zemí do Evropské unie zůstává jedna zásadní oblast našeho společného evropského dědictví stále nevyřešena. Ačkoliv má Evropa dlouholeté zkušenosti s překonáváním nacistické totality, počínaje souzením válečných zločinů nacismu až po důkladné informování o těchto zločinech a o holocaustu, vyrovnání se se zločiny spáchánými komunistickými diktaturami ve střední a východní Evropě se takřka neuskutečnilo. Nedošlo k ucelenému zveřejnění a posouzení zločinů, z nichž mnohé lze pravděpodobně označit za zločiny proti lidskosti podle definic mezinárodního práva od roku 1945. Dnešní sjednocená Evropa staví svou existenci na závazku chránit lidská práva svých občanů. V nových členských státech EU však žijí nesčetné oběti zločinů komunistických režimů bok po boku s neznámým počtem pachatelů těchto zločinů. Bylo vykonáno velmi málo spravedlnosti, což vede k deziluzi občanů a k jejich ztrátě důvěry v demokratické instituce. Komunismus a jeho dědictví si vyžadují obdobný přístup jako nacismus. Je třeba zveřejňovat o něm fakta, provést jeho právní posouzení a poctivě se vyrovnat s jeho důsledky. Tato konference pořádaná v srdci Evropy si klade za úkol vytvořit přehled zločinů spáchaných komunistickými režimy za železnou oponou, zhodnotit je z právního hlediska a hledat možná řešení dnešní situace, s cílem dosáhnout usmíření v rámci postkomunistických společností a posílení evropské integrace přes bývalou východo-západní hranici.
O Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav vznikl na základě zákona č. 181/2007 Sb. a oficiálně zahájil činnost dnem 1. února 2008. Posláním Ústavu je mimo jiné zkoumání a hodnocení období nacistické okupace a komunistické totality, antidemokratických a zločinných aktivit státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a Komunistické strany Československa, analýza a dokumentace příčin likvidace demokratického režimu a aktivní podpory a odporu proti diktaturám, jakož i dokumentace nacistických a komunistických zločinů. Ve spolupráci s podřízeným Archivem bezpečnostních složek, který spravuje více než 18 km archiválií, Ústav získává, digitalizuje a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty z doby nesvobody. Další rolí Ústavu je zvyšování povědomí, šíření informací a vzdělávání veřejnosti ve spolupráci s obdobně zaměřenými institucemi a osobami doma i v zahraničí. Ředitelem Ústavu je PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.
24. ÚNORA – SPÁCHANÉ ZLOČINY 8.00-8.30 registrace 8.30 Slavnostní zahájení konference Jiří Liška (Česká republika), místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
Moderuje: Alexandr Vondra, senátor, bývalý disident, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti Rusko – Nikita V. Petrov, místopředseda, Memorial
Pavel Žáček (Česká republika), ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů
Estonsko – Toomas Hiio, člen vedení, Ústav historické paměti, a ředitel pro výzkum, Estonské válečné muzeum
9.00-9.30 Zahajovací projev Harry Wu (USA), bývalý disident a politický vězeň v Číně, ředitel, Laogai Research Foundation, Washington, D.C.
Lotyšsko – Valters Nollendorfs, ředitel pro zahraniční záležitosti, Muzeum okupace Lotyšska 1940-1991
9.30 – 10.30 I. Komunistické režimy a zločiny proti lidskosti Zločiny spáchané komunistickými vládami na vlastních občanech ve 20. století. Dvacet let od pádu komunismu v Evropě. Definice zločinů proti lidskosti. Povaha komunistických zločinů z hlediska mezinárodního práva. Náš závazek ke spravedlnosti. Mezinárodní úmluvy a rezoluce. Moderuje: Jiří Liška, místopředseda Senátu Parlamentu České republiky Naděžda Kavalírová (Česká republika), předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky, předsedkyně Rady ÚSTR Martin Mejstřík (Česká republika), studentský lídr sametové revoluce, bývalý senátor Dainius Žalimas (Litva), vedoucí Ústavu mezinárodního práva a práva Evropské unie, právnická fakulta Univerzity ve Vilniusu Diskuse 10.30 – 11.00 přestávka na kávu 11.00 – 13.00 II. Zločiny spáchané komunistickými režimy v bývalém Sovětském svazu, v nových členských státech EU, v Německu a na Balkáně – případové studie jednotlivých států I
Litva – Emanuelis Zingeris, předseda litevské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, předseda Mezinárodního výboru pro zhodnocení zločinů nacistického a sovětského okupačního režimu v Litvě Ukrajina - Igor Juchnovskij, ředitel, Ústav národní paměti Ukrajiny; Volodymyr Vjatrovyč, ředitel pobočky státního archivu, Bezpečnostní služba Ukrajiny Diskuse 13.00 – 14.00 oběd 14.00 – 15.30 III. Zločiny spáchané komunistickými režimy – případové studie států II Moderuje: Zuzana Vittvarová (Česká republika), členka rady, občanské sdružení Dcery 50. let Bělorusko – Zianon Pazniak, bývalý vůdce běloruské opozice Polsko – Władysław Bułhak, vedoucí oddělení výzkumu, expertízy, dokumentace a knihovních fondů kanceláře pro vzdělávání veřejnosti, Ústav paměti národa Slovensko – Lubomír Morbacher, Ústav paměti národa Maďarsko – Janos M. Rainer, ředitel, Ústav pro historii maďarské revoluce roku 1956 Německo – Hans Altendorf, ředitel, Úřad
spolkové zmocněnkyně pro podklady státní bezpečnostní služby bývalé NDR Diskuse 15.30 – 16.00 přestávka na kávu 16.00 – 17.30 IV. Zločiny spáchané komunistickými režimy – případové studie států III Moderuje: Zdeněk Křivka (Česká republika), člen Konfederace politických vězňů České republiky
Slovinsko – Andreja Valič, ředitelka, Studijní centrum pro národní usmíření Rumunsko – Marius Oprea, prezident, Ústav pro vyšetřování komunistických zločinů Bulharsko – Vasil Kadrinov, ředitel, Centrum Hannah Arendtové Srbsko – Marina Jelić, výkonná ředitelka, Centrum pro mír a rozvoj demokracie
18.30-20.00
Recepce a koncert
České muzeum hudby
25. ÚNORA – (NE)VYKONANÁ SPRAVEDLNOST 8.00 - 8.30 registrace
Christoph Schäfgen (Německo), bývalý nejvyšší státní zástupce, Berlín
8.30 Zdravice Hubert Gehring (Německo), ředitel, KonradAdenauer-Stiftung Praha
Witold Kulesza (Polsko), profesor trestního práva, bývalý šéf odboru vyšetřování Ústavu paměti národa
8.35 Zahájení Miroslava Němcová, 1. místopředsedkyně Poslanecké sěmovny PČR
Jernej Letnar Černič (Slovinsko), specialista na mezinárodní právo lidských práv, European University Institute, Florencie, Itálie
9.00 – 10.10 V. Případová studie: Komunistické zločiny v Československu a jejich stíhání. Československo jako příklad: Klasifikace zločinů spáchaných v letech 1948-1989 a jejich stíhání po pádu komunistického režimu. Moderuje: Milan Hulík, právník, člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Miroslav Lehký, 1. náměstek ředitele, Ústav pro studium totalitních režimů Pavel Gregor, bývalý vedoucí odboru vyšetřování, Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Eduard Stehlík, vedoucí Odddělení vzdělávání a vojenské knihovny, Vojenský historický ústav Diskuse 10.15 - 11.45 VI. Souzení komunistických zločinců – případové studie. Německo, Polsko – země s nejdelší zkušeností vyšetřování a souzení komunistických zločinů. Střelba u Berlínské zdi a další rozsudky nad zločinci bývalé NDR. Zkušenosti polského ÚPN. Soud s Jaruzelským? Slovinsko – právní odpovědi na zločiny totalitního komunismu. Rumunsko – cesta ke spravedlnosti a problematika aplikace mezinárodního práva. Bylo kdy uplatněno mezinárodní právo nebo zvažováno jeho uplatnění? Moderuje: Göran Lindblad (Švédsko), předseda švédské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, předseda podvýboru pro vnější vztahy
Raluca Grosescu (Rumunsko), vedoucí oddělení pro výzkum a dokumentaci, Ústav pro vyšetřování komunistických zločinů v Rumunsku Diskuse 11.45 - 12.30 občerstvení 12.30 – 14.00 VII. Tlusté čáry, omezená spravedlnost a následky. Proč byla cesta ke spravedlnosti zatím neuspokojivá? “Tlustá čára” - vyslovený či skrytý fenomén a jeho důsledky. Práva obětí. Role práva a soudnictví v post-totalitních zemích. Co se stalo se soudci, prokurátory a policií komunistického režimu? Byly v různých postkomunistických státech použity různé přístupy? Jaké jsou důsledky v dnešních společnostech střední a východní Evropy? Moderuje: László Tökés (Rumunsko), biskup, bývalý disident, člen Evropského parlamentu Joachim Gauck (Německo), bývalý spolkový zmocněnec pro archivy Stasi, předseda sdružení „Proti zapomnění – za demokracii“ Hynek Baňouch (Česká republika), právník, sociolog, soudce Okresního soudu v Chrudimi Vytautas Landsbergis (Litva), bývalý disident a prezident Litevské republiky, člen Evropského parlamentu Diskuse
26. ÚNORA – ŘEŠENÍ? 8.00 - 8.30 registrace 8.30 Zahájení Jana Hybášková (Česká republika), bývalá členka Evropského parlamentu 9.00 – 10.30 VIII. Zločiny komunismu a nacismu – co jsme se naučili? Můžeme srovnávat zločiny spáchané oběma diktaturami 20. století? Podobnosti, rozdíly. Co věděly západní demokracie o rozsahu porušování lidských práv v komunistickém bloku? Nacistické zločiny byly zdokumentovány a důsledně trestně stíhány. Měli bychom se pokusit dosáhnout téhož pro zločiny komunistické, a jak? Moderuje: Sandra Kalniete (Lotyšsko), bývalá disidentka, členka Evropského parlamentu Anders Hjemdahl (Švédsko), ředitel, Ústav pro informování o zločinech komunismu Petr Brod (Česká republika), novinář, bývalý vedoucí pražské redakce BBC Milan Zver (Slovinsko), politolog, sociolog, člen Evropského parlamentu Diskuse 10.30 – 11.00 IX. Evropská unie a lidská práva Role Evropské unie. Jak dosáhnout pokroku ve sbližování v Evropě, ve které zůstávají nepotrestána závažná porušování základních práv? Úvod: Heidi Hautala (Finsko), předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva Diskuse 11.00 - 11.30 přestávka na kávu
11.30 - 13.00 X. Mezinárodní spravedlnost: tribunály OSN, jihoafrická Komise pravdy a usmíření. Spravedlnost v transformačních společnostech
na konci 20. a začátkem 21. století. Lze nalézt paralely se situací ve střední a východní Evropě? Jak zacházet s komunistickými zločiny v bývalých komunistických státech? Moderuje: Tunne Kelam (Estonsko), bývalý disident, člen Evropského parlamentu Ivana Janů (Česká republika), soudkyně Ústavního soudu, bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Alexandra Mihalcea (Rumunsko), právnička, bývalá spolupracovnice Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Ntsiki Sandi (Jihoafrická republika), právník, bývalý člen Výboru pro amnestie, Komise pravdy a usmíření Boris Burghardt (Německo), právník, katedra trestního práva, Humboldtova Univerzita, Berlín Diskuse 13.00 – 14.00 oběd 14.00 – 16.00 XI. Jak dosáhnout spravedlnosti v postkomunistických společnostech, zejména v nových členských státech EU? Získané poznatky. Jak překonat nečinnost národních soudů? Moderuje: Pavel Žáček (Česká republika), ředitel, ÚSTR Kulatý stůl účastníci: Sandra Kalniete, László Tökés, Joachim Gauck, Harry Wu, Milan Zver, Vytautas Landsbergis, Tunne Kelam, Göran Lindblad a další přednášející a VIP hosté konference 16.00 - 16.30 přestávka na kávu 16.30-16.45 Slavnostní zakončení konference 17.00 -17.30
Tisková konference
Doprovodný program
Milan Svoboda Jazz Quartet Hudební večer s jazzovými standardy Datum a čas: 24. února 2010, 18.30-20.00 Místo: České muzeum hudby, Praha 1, Karmelitská 2/4 Vstup volný a exkluzivní pro účastníky konference
Promítání filmu “Živi” (Ukrajina 2008) film Sergije Bukovského o Holodomoru Datum a čas: 25. února 2010, 15.00-16.45 Místo: Polský institut v Praze Vstup volný pro veřejnost
Výstava “Společný jmenovatel: smrt” Exhumace obětí Securitate Výstava se koná v rámci festivalu MENE TEKEL (viz níže) Autor: Ústav pro vyšetřování komunistických zločinů v Rumunsku Datum: 22. února – 7. března 2010 Místo: Křížová chodba Karolina, Praha 1, Ovocný trh Vstup volný pro veřejnost
Festival MENE TEKEL 4. ročník mezinárodního festivalu proti totalitě a násilí letošní téma: intelektuální odboj Datum: 22. února – 7. března 2010 Různé akce, program: www.menetekel.cz Vstup volný pro veřejnost
__________________________________________________________________________
Internetové stránky konference: www.zlocinykomunismu.eu
registrace: tel.: 221 008 325 nebo e-mail
[email protected]