Ministerstva vnitra
ZLATÁ a STŘÍBRNÁ Kateřina Emmons OBČASNÍK ROČNÍK IX ČÍSLO 3 - ŘÍJEN 2008
• státní sportovní reprezentace • policejní sport • UNITOP ČR
S
INISTERSTVO
NITRA
ODBOR SPORTU
S
INISTERSTVO
OZVĚNY HER XXIX. OLYMPIÁDY
NITRA
ODBOR SPORTU
ÚVODNÍ SLOVO ředitele odboru sportu MV Jaromíra Vodehnala Neubráním se tomu, abych nezačal stejně jako při hodnocení minulých zimních her v Turíně. Olympijské kruhy znamenají pět kontinentů. Červená barva je Amerika, černá Afrika, modrá Evropa, zelená Oceánie a žlutá Asie. Symbolizují největší sportovní svátek světa. Hry XXIX. olympiády Peking 2008 jsou minulostí, která ve sportu často znamená zapomenutí. Je na nás, budeme-li si hrdiny novodobých her připomínat, a nakolik byly jejich výkony nezapomenutelné, že se zapsaly nesmazatelně do historie českého sportu.
olympiádě a kterou jí dekoroval přímo prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge. Její stříbro v další disciplíně jen umocnilo její fantastický sportovní výkon, kterým je vytvoření nového olympijského rekordu absolutním nástřelem 400 bodů. Tím se její jméno nesmazatelně zapsalo do historie posouvání lidských možností a v budoucnu bude vždy první, které se to povedlo na olympiádě.
Ne jenom sportem živa je i olympijská vítězka ...
Zleva: náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar, zástupce ředitele OS MV Jiří Drbohlav, ředitel odboru sportu MV Jaromír Vodehnal v Českém olympijském domě v Pekingu
Měl jsem to štěstí, že jsem mohl díky pozvání ČOV zhlédnout první polovinu těchto her se zahájením, které mělo nadčasovou dimenzi. Technická dokonalost a impozantnost sportovních areálů musely zapůsobit na každého. Je pravdou, že náklady na hry se vyšplhaly do astronomických částek, ale Čína dala světu jasný signál o své průmyslové vyspělosti. Dopravní problémy v patnáctimilionovém městě a vzdálenosti sportoviš umožňovaly diváckou účast na jedné, maximálně dvou soutěžích denně v případě sousedství areálů. Měl jsem také štěstí jako divák na výběr závodů, při kterých byli naši reprezentanti vidět nebo které přinesly pro naše sportovce medailovou radost. Je třeba smeknout před první medailistkou české výpravy Kateřinou Emmons, která přebírala vůbec první zlatou medaili udělovanou na této
Je třeba ocenit výkon Davida Kosteleckého, který vybojoval další zlato pro Českou republiku hned následující den, a tím jsme se stali střeleckou velmocí. Při jednáních o akademickém mistrovství světa ve střelbě, které má proběhnout v Pekingu na podzim letošního roku, se pořadatelé ptali, kolik má vlastně naše republika obyvatel, když z ní jsou již dva střelečtí olympijští šampioni. Další zlatá medaile Barbory Špotákové byla pověstná třešnička na dortu ve výsledcích našich olympioniků. To, že posledním pokusem zvítězila nad reprezentantkou Ruska v den 40. výročí 21. srpna 1968, je opravdu symbolické. Další stříbrné medaile české výpravy, medaile kanoistů Štěpánka s Volfem nebo skifaře Synka jsou také velmi cenné. To z pohledu na medaile celé české reprezentace. Nás však zajímají i další výsledky sportovců odboru sportu MV, kterých bylo na OH v soutěžích celkem 42. pokračování na 3. straně obálky
státní sportovní reprezentace MINISTR VNITRA IVAN LANGER PŘIJAL RESORTNÍ OLYMPIONIKY Pokud se hovoří o neformálních setkáních, byla jimi bezpochyby obě přijetí resortních sportovců – olympioniků – ministrem vnitra Ivanem Langerem. První schůzka se uskutečnila 16. července 2008. Ministr pozval všechny sportovce resortu Ministerstva vnitra, kteří se nominovali na Hry XXIX. olympiády v Pekingu a projevil radost nad tím, kolik sportovců pojede bojovat o olympijské medaile. Zároveň také přislíbil sportovcům osobní účast a podporu přímo na hrách v Číně. Panu ministrovi byl jednotlivě představen každý sportovec i trenér, od gymnasty Martina Konečného si dokonce nechal „vyseknout“ vzorovou stojku.
sortního sportu byl na světě. Bezprostředně po příjezdu z olympiády si pozval ministr Langer ty nejúspěšnější, aby jim mohl říci pár vřelých slov a osobně poblahopřát k olympijským výsledkům. Setkání provázela opravdu přátelská atmosféra a není přehnané, že šlo o naprosto spontánní výměnu dojmů. Pan ministr se svěMinistr vnitra Ivan Langer si prohlíží pušku olympijské vítězky řil, že „těch medailí mohlo být více“, jak taková éterická bytost, kterou ale chápe, že ne vždy to vyjde. Katka je, může zvládat tak těžký náVyjádřil i nadále podporu resort- stroj svých úspěchů. nímu sportu s tím, že se bude snažit, Bylo zcela zřejmé, že setkání se aby finance byly adsportovci Minisresné a skutečně plyterstva vnitra nuly sportovcům a jebylo pro minisjich trenérům, nikoli tra Langera po„bafuňářům“. Vyvrtěšením, na zácholením setkání bylo věr jim popřál překvapení, které přimnoho dalších pravila Kateřina Emúspěchů a řekl, mons se svým manže se těší na viželem Mattem, když přinesli ukázat děnou na další olympiádě v Londýministrovi nejen své olympijské me- ně, kam se chystá jet i třeba jen jako daile, ale i vítěznou Kateřininu „puš- turista, protože sport zaujímá v jeho ku“. Tu si samozřejmě všichni životě významné místo. se zájmem prohlíželi a obdivovali, Slávka Kalincová
Názorná ukázka gymnasty Konečného....
Sportovci měli prostor probrat s ním své vize a odcházeli s dobrým pocitem, že jim upřímně fandí. Olympijských her v Pekingu se ministr skutečně zúčastnil a měl hned po příjezdu do Číny před sebou příjemnou událost: poblahopřát k úžasnému úspěchu resortní sportovkyni - střelkyni Kateřině Emmons, rozené Kůrkové, které se pod vedením Petra Kůrky, trenéra a otce v jedné osobě, podařilo dosáhnout mety nejvyšší, zlaté olympijské medaile. Zlato Kateřina ještě doplnila stříbrem v dalším závodě a triumf České republiky i re-
Zleva: Petr Kůrka, Josef Nalezený, Ervín Varga, Matt Emmons, Kateřina Emmons, Jiří Drbohlav, Věra Cechlová - Pospíšilová, Marek Švec, Ivan Langer, Jaromír Vodehnal, Jana Pechanová, Lenka Mrzílková, Tomáš Kacovský, Lenka Šmídová, Josef Šilhavý
1
státní sportovní reprezentace POHLED Z ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO DOMU V Aténách 2004 přebírala Kateřina Kůrková z rukou Jacquese Rogga za střelbu ze vzduchové pušky bronz – vůbec první udělovanou medaili na hrách. V Pekingu 2008 nebyla první dekorovanou, ale první v soutěži střelkyň ze vzduchovky, ve které všechny soupeřky nechala za sebou. A zase u toho asistoval šéf Mezinárodního olympijského výboru Rogge. Domácí Číňané sice moc stáli o to, aby první zlato převzala jejich vzpěračka Čchen sie-sia, ale její soutěž se protáhla, a tak primát patřil mladé paní Emmonsové – byla první ve všech směrech…
televizních kamer a fotoreportérů ještě jednou – Matt (na chlup přesně jako v Aténách, kde vyrobil „minelu“ ve střelbě na 60 ran vleže) pokazil v libovolné malorážce na 3 x 40 ran poslední ránu, ze zlaté příčky spadl na čtvrté místo a utěšující objetí Kateřiny čínská televize opakovala v různých formách olympijského zpravodajství snad stokrát. Tento dojemný moment doslova obletěl celou modrou planetu…
Zleva: Ervín Varga, Milan Jirásek, Marek Švec, Jaromír Vodehnal a Petr Kment po úspěšném vystoupení Marka Švece
Střelecká královna pekingských her byla nesporně nejvýraznější postavou reprezentantů naší země, připravujících se „pod křídly“ odboru sportu MV, ale neztratili se ani další. Jaromír Vodehnal a Jiří Drbohlav mohli tlumočit gratulace z domova a popřát zápasníku Marku Švecovi, kterému chyběl k medailovému stupni opravdu jen pověstný vlásek. Stejně maličko chybělo „na bednu“ diskařce Věře Cechlové - Pospíšilové a ona sama nejlépe ví, jaká superšance na životní úspěch jí protekla mezi prsty. S výkonem z Atén, kde byla čtvrtá, by v Pekingu suverénně vyhrála…
Ministr vnitra v ČOD v rozhovoru s olympijskou vítězkou
Členka plzeňského střeleckého klubu SKP Rapid pod hlavičkou odboru sportu Ministerstva vnitra ale měla v rukávu ještě jeden trumf – v „doplňkové“ malorážce pod dokonalým dohledem tandemu otec (trenér) – manžel (Matt Emmons, olympijský vítěz z Atén) v dramatické koncovce sáhla po stříbru a dotáhla svou sbírku medailí s pěti kruhy do kompletní sestavy všech tří kovů, kterou se v poválečné historii mohla pochlubit jen dvojice Eva Bosáková (gymnastika) a Ludvík Daněk (atletika).
Takto probíhaly oslavy úspěchů všech českých sportovců v ČOD
Z dalších sedmým místem bodovaly jachtařky, Lenky Mrzílková a Šmídová, do finále nabité výšky žen se probojovala Iva Straková a jen malý krůček k podobnému úspěchu chyběl Petru Svobodovi. Svůj velký výkonnostní vzestup v olympijském roce ale talentovaný překážkář bude mít určitě možnost potvrdit v dalších sezonách. Suma sumárum – start zástupců MV v reprezentačním dresu pod pěti kruhy postavil další – a nepřehlédnutelný - doklad, že se na této parketě práce daří… Štěpán Škorpil
Věra Cechlová - Pospíšilová po úspěšném olympijském vystoupení
Ministr vnitra Ivan Langer také hned na půdě Českého olympijského domu v hotelu Gloria Plaza využil možnosti a předal při tradičním blahopřání Katce i Petru Kůrkovi velmi příjemné ocenění… Manželský pár Emmonsových se stal terčem zájmu
2
státní sportovní reprezentace UMÍSTĚNÍ DALŠÍCH SPORTOVCŮ RSC ODBORU SPORTU MV od 17. místa 17. místo Kristína LUDÍKOVÁ 17.-32. m. Jaromír JEŽEK 17. místo.Rostislav VÍTEK 18. místo Soňa BERNARDOVÁ Alžběta DUFKOVÁ Michal PROKOP 19. místo Adéla SÝKOROVÁ 21. místo Martin VERNER Kristýna PÁLEŠOVÁ Jarmila KLIMEŠOVÁ 23. místo Václav HAMAN Vendula FRINTOVÁ 25. místo Michael MAIER 26. místo Lenka LEDVINOVÁ 28. místo Jan MARCELL 31. místo Pavla KALNÁ Martin TRČKA
badminton judo - do 73kg plavání - 10km plavání - synchro duo cyklistika kulová střelba plavání SG atletika kulová střelba triatlon jachting atletika atletika kulová střelba jachting
33. místo Květoslav SVOBODA 33.-64. m. Petr KOUKAL 36. místo Květoslav SVOBODA Martin TENK 41. místo Jiří VOJTÍK 42. místo Michal RUBÁČEK 46. místo Tomáš JEŘÁBEK Květoslav SVOBODA 58. místo Martin KONEČNÝ 73. místo Martin KONEČNÝ 75. místo Petr BENČÍK DNF Lenka ZEMANOVÁ Tereza HUŘÍKOVÁ
- BMX - SM 3x20 - 100m VZ - víceboj - oštěp - LM 3x40 - finn - kladivo - disk - VzPu40 - Laser
plavání - 400m VZ badminton - 200m znak plavání kulová střelba - Li Pi 60 atletika - 200m plavání - 100m mot. kulová střelba - LM 60 plavání - 200m VZ SG - kůň na šíř SC - hrazda cyklistika - silnice triatlon cyklistika - cross country
CELKEM 42 sportovců (sportovci umístěni do 16. místa jsou uvedeni v přehledu na zadní straně časopisu).
Historický úspěch, Česká republika na první místě hodnocení států na XXIX. OH v Pekingu (po prvním dnu)
STATISTICKÝ PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH RESORTNÍCH SPORTOVNÍCH CENTER OH 2008 Peking, OH 2004 Atény a OH 2000 Sydney Po skončení OH 2008 v Pekingu se v médiích začínají objevovat různé názory na stávající systém vrcholového sportu, jeho způsob a výši financování, popřípadě nutnost provést určité změny. RSC RSC Rezortní sportovní Armádní sportovní Vysokoškolské centrum sportovní centrum centrum Odbor sporu MV 2008
2004
2000
42
42
37
1. - 3. místo
2
2
4. - 8. místo
6
6
Počet sportovců
2008
38
2004
2000
2008
2008
2004
2000
18
35
32
2
- 1+1
2
-
-
6
5
2
2
3
25
3
4 4 +1
8
6
7
2000
Celkem (mimo RSC)
23
45
19
2004
Ostatní
2
2008
2004
2000
42 134
142
122
1
6
8
8
-
19
18
1
Z uvedené tabulky vyplývá, že na sportovních výsledcích mají zcela značný podíl sportovci připravující se k reperezentaci státu v jednotlivých resortních sportovních centrech, což prokazuje jejich opodstatněnost. Pravdou je, že získat přední umístění na všech vrcholných sportovních akcích a hlavně olympijských hrách, je čím dál tím těžší a náročnější, a to z různých pohledů. Miroslav Hutter
3
státní sportovní reprezentace SLÁVA JE PŘÍJEMNÁ, ALE POMÍJIVÁ… Petr Kůrka je majitelem celého kompletu medailí ze světových a hlavně evropských šampionátů z malorážky, vzduchovky, velkorážních zbraní a dokonce se stal mistrem světa ve střelbě z kuše. Jen ze třech olympijských her, kterých se zúčastnil, nepřivezl žádnou medaili. Co se nepodařilo jemu, podařilo se jeho dceři Kateřině, která na olympiádě v Aténách vybojovala bronz a vystoupením na letošních pekingských olympijských hrách doplnila svou olympijskou sbírku o jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili. Kateřina Emmons spolu se svým manželem Mattem se stali nejúspěšnějším manželským párem olympijských her. na svět. Proto jsme je nejprve s manželkou zrazovali od střelby. Když pak po ukončení základní školy obě stále tíhly ke střelbě, byl ten pravý čas je v tom začít podporovat. Plavání jim oběma dalo velké znalosti, jak vypadá tréninková dřina a co to obnáší, když se soutěží. To vše velice dobře dokázaly hned při vstupu na střelnici využít, a proto obě dvě naše dcery dosáhly poměrně brzy velmi slušných výsledků. To, že moji rodiče s nimi často hovořili o střelbě, je určitě pravda. Zejména jejich děda Libor dodnes střelbou žije a jiné téma než střelecké k rozhovoru těžko hledá.
a o který se bojuje jedenkrát za čtyři roky, dokázala získat v roce 2006 stříbro. Na stupně vítězů na mistrovstvích Evropy se vrací pravidelně. Po bronzu z Olympijských her v Aténách se dokázala v Pekingu na stupně vítězů vrátit hned dvakrát, zlato vybojovala ve střelbě ze vzduchové pušky a stříbro ve střelbě z malorážky. Prožíváme to oba dva s mírou. Víme, že sláva je příjemná, ale pomíjivá. Je třeba mít životní hodnoty položené trochu jinde. To Katka dovede skvěle. Největší radost máme oba dva vždy z toho, že, když se něco povede, mají lidé okolo nás dobrou náladu a důvod k úsměvu. V takovém prostředí Být otcem a současně trenérem se žije mnohem lépe, než kde je zav jedné osobě je zřejmě velmi ná- mračeno. ročné. V mnoha případech se Nastaly v dosavadní sportovní dvojrole nevydaří. Jaká byla Katekariéře u Katky krizové situace, řina jako dcera a jaká jako sporkdy bu ona nebo vy byste nejratovkyně – vaše svěřenkyně? Nedoději vše zabalili a „pověsili pušku cházelo mezi vámi ke konfliktům? nebo malorážku na hřebík“? PoKatka byla od malička tvrdohlavá a za svými dětskými sny si vždy do- kud ano, jak je Katka řešila a jak kázala jít poměrně jednoznačně. Ta- jste jí pomáhal vy? to vlastnost jí dodnes zůstala. ProtoTěch momentů, kdy jsme to že já mám také tvrdou hlavu, tak chtěli jeden nebo druhý zabalit bylo se naše názory občas pochopitelně určitě dost. Je to vždy spojené s tím, střetly. Myslím si, že Katka měla při- že pokud se něco nepodaří, připadá měřeně tvrdou sportovní výchovu, vám to, jako když se celá ta obrovkterou bych na jiném sportovci, než ská dřina, kterou jste tomu dali, nekterý pochází z vlastní krve, nemohl vrací. To je vždy velice demoralizujíuplatnit. Ten by totiž brzy utekl. Mys- cí a když se to stává několikrát za lím, že jsme se s Katkou od sebe na- sebou, je těžké odolat a nepověsit vzájem hodně naučili a dokážeme, nářadí na hřebík. Já měl takový okanyní už v klidu, respektovat názory mžik po Mistrovství světa 1998, jednoho či druhého tak, aby to bylo kdy jsem soutěžení nakonec na hřeco nejlepší pro věc, které se to týká. bík pověsil. Je pravda, že to skutečNemusí se jednat vždy o sport, ně souviselo s tím, že jsem v ten sai když ten hraje pochopitelně v na- mý okamžik dostal nabídku na trešich diskusích prim. néra. Katka měla takový okamžik po olympiádě v Aténách. Najednou Připomeňte čtenářům největší jí připadalo, že už dosáhla všeho Katčiny úspěchy a prozrate, jak a ztratila motivaci. Navíc tenkrát neje prožívá Katka a jak vy? byla připravená na mediální kolotoč. Katka dosáhla již na všechny Já i manželka jsme byli přesvědčemedailové vrcholy. Má zlato z mis- ni, že ještě nedosáhla na vše, že utítrovství světa, Evropy, olympijských ká od rozdělané práce. Naštěstí her, světového poháru… Cennější jsme ji tenkrát ještě dokázali přemlumožná ale je, že se vždy dokázala vit, aby odjela na soustředění na stupně vítězů vrátit. Po titulu mis- do USA, kde jí velice pomohl její nytra světa, který získala v roce 2002
?
?
Šastná vítězka
?
Pane Kůrko, jste otcem a trenérem současné střelecké královny. Máte být na co hrdý a pyšný. V publikaci Karla Felta Zlatá kniha sportovní střelby se ale dozvídám, že jste trpělivě oběma dcerám, Kateřině i Aleně, střelbu znechucoval, zatímco dědeček Libor a babička Gerta oběma vnučkám vysvětlovali její taje. Co je na tom pravdy? A pokud jste tak činil, co vás k tomu vedlo? Protože jsme já i moje manželka vyrůstali ve sportovním prostředí, chtěli jsme, aby naše dcery vyrůstaly podobně. Začaly tedy obě plavat a protože je plavání bavilo, plavaly více jak deset let. Můj názor byl a je, že se střeleckým sportem by měl člověk začít, až když už má jiné sportovní zkušenosti za sebou a když už má trochu utvořený názor
?
4
státní sportovní reprezentace tom byla na programu média a odlet.
? Co vám navždy utkví v paměti a
nější manžel Matt. Po návratu z USA, kde byla asi 14 dní, již řeči o konci kariéry ustávaly. Paradoxně musím říci, že te už bych jí konec se sportováním nerozmlouval. Ale není to aktuální, Katka je zkušenější a nemá v úmyslu sportovní kariéru ukončit.
na co chcete co nejrychleji zapomenout? Celý průběh Katčina vystoupení na Olympijských hrách v Pekingu mi zůstane navždy pevně vryt do paměti. Asi si budu vždy pamatovat stres, který jsem prožil u sedmihodinové opravy zbraně dva dny před soutěží. Taky si budu pamatovat to, jak jsem doslova chytil příslušníka security pod krkem a vyhrožoval mu, když mě nechtěl pustit během závodu z malorážky ke Katce, která měla problémy a potřebovala je řešit. Budu si pamatovat velké slzy, které přišly po zlaté i po stříbrné medaili a pak zejména ty největší slzy, které přišly po Mattově sto třicáté ráně v posledním závodě. Nemám z olympiády zážitek, na který bych chtěl nebo měl zapomenout. I sportovní prohry a tragédie patří ke sportovnímu životu a dělají sport sportem.
?
V současnosti z Kateřiny vyzařuje vyrovnanost a pohoda. Je to zásluha Matta? Jak ho vaše rodina přijala? Diskutujete spolu i o sportovní střelbě? Matt je výborný kluk, stejně jako manžel druhé dcery. Oba dva zapadli do rodiny, jako kdyby s námi vyrůstali. Střelby máme dost na střelnici a domů se to snažíme netahat. Pokud se na diskusi o střelbě doma dostaneme, je to jen nakrátko, protože moje manželka nás hned posílá diskutovat na střelnici. Pokud z Katky vyzařuje pohoda a vyrovnanost, tak je to jistě zásluha celé rodiny, která s Katkou prožívá všechny radosti i trápení.
? Druhé vystoupení na olympiádě Katčina manžela
bylo smolné. V čem vidíte příčinu? Ne vždy se dá nalézt řešení. Každému se někdy na velké soutěži stane malér. Matt je skvělý střelec a dokázal již vyhrát mnoho velkých soutěží, včetně Olympijských her v Aténách a také si veze stříbro z letošních her. Zkrátka měl smůlu, že se „ustřelil“ dvakrát za sebou, když už měl zlato „v kapse“. Já dal dvě nuly kdysi na mistrovství Evropy. Stačí, když si brnknete o spouš , která má odpor jen 50 gramů. Je to hned. Olympijské hry přinášejí velký stres a není jednoduché vše bez chybičky zvládnout. On to třeba ještě dokáže, aby vyhrál dvě medaile na jiných olympijských hrách. Třeba v Londýně v roce 2012. Mně se ale zdá, že stříbro a 4. místo ze dvou disciplín na jedněch hrách je sen každého našeho sportovce.
Rodinná sbírka medailí
?
Vrame se te k letošním olympijským hrám. Jak jste prožíval vy a jak Katka závody, vztyčování naší vlajky, znění české hymny a také celý váš pobyt v Číně? Závody prožívám vždy velice těžce. Jsem hrozně nervózní a musím to skrývat, abych nervozitu nepřenesl na závodníky. Té se nijak nebráním. Vždy si myslím, že čím více jsem nervózní já, tím méně střelec. Okolo Katky byl již před olympiádou dost veliký kolotoč, který se mi podařilo ukočírovat, ale stálo mne to také spoustu sil. Katka prožívá všechny závody podobně. Zpravidla zapomene něco důležitého, takže se o velkých soutěžích rozhodně nenudím. V Aténách ztratila střelecký svetr a v Pekingu měla poruchu na zbrani, za což ale nemohla. Když stoupá vlajka nahoru a hraje se hymna a je to na olympijských hrách a medaili má váš potomek…, nedá se to popsat. Musí se to zažít. Pobyt v Číně zvládli všichni naši střelci na výtečnou. Byli jsme tam poměrně dlouho, 21 dní, a tak by se dala i nějaká ta ponorka očekávat, ale nestalo se. Na olympiádě je vždy dost rozptýlení pro členy jednotlivých výprav. Nejinak tomu bylo i v Číně, ale zvládli jsme to dobře. Snad jen jako vždy – moc jiných sportoviš jsme nenavštívili. Vlastně já s Katkou ani jedno. Během našich soutěží se to nehodilo, pak závodil Matt a po-
Uvítání olympijské vítězky v Plzni - Lobzích
? Olympiáda skončila. Plánujete určitě další přípra-
vu. Jaké jsou vaše společné cíle? Katka s Mattem mají dnes jediný společný cíl, a to založit zdravou rodinu a radovat se ze života ve třech. Sportovní cíle jsou také jasné – Londýn 2012. Aby oba nabrali síly, rok 2009 závodně vynechají a budou se věnovat regeneraci a převážně fyzické přípravě. Tréninky budou pochopitelně také součástí odpočinkové sezony. Katka se možná v Londýně představí jen ve střelbě ze vzduchovky, Matt se naopak pokusí bojovat o medaile ve všech třech disciplínách, které umí. Aby se do Londýna dostali, nejdříve si budou muset účast na hrách vybojovat, takže první opravdu velký cíl bude Mistrovství světa 2010 v Německu. - Petra Drbohlavová -
5
státní sportovní reprezentace BUDE MĚ TO STRAŠIT NADOSMRTI Po úvodních dvou kolech olympijského turnaje, v nichž zápasník Marek Švec porazil v řeckořímském stylu v kategorii do 96 kilogramů Bulhara Kalojana Dinčeva a nečekaně i favorita a úřadujícího mistra světa Nozadzeho z Gruzie, nastoupil v semifinále proti ruskému Aslanbeku Chuštovovi, který ho položil na lopatky. V rozhodujícím duelu o třetí místo s Kazachem Mambetem prohrál. První periodu získal soupeř díky dobré obraně, druhou periodu zakončil chvatem ohodnoceným rozhodčími celkem pěti body. Marek Švec tak zůstal bez medaile a obsadil 5. místo. Olympijským vítězem se stal Aslanbek Chuštov.
?
Podařilo se ti tvůj cíl, s kterým jsi odlétal do Pekingu, splnit? Mým cílem bylo získat medaili. O kousíček mi to uteklo. Nevím, jak se to mohlo stát. Ten kousíček byl tak strašně malý, že mě to bude strašit nadosmrti.
?
V semifinále jsi podlehnul Aslanbeku Chuštovi z Ruska, jenž tě zdolal před limitem položením na lopatky. Při sledování přímého přenosu jsem tomu nemohla společně s kolegy uvěřit. Byly tam ty lopatky či nikoli? Když jsem se těsně po skončení zápasu díval na zpomalený záznam, také jsem je neviděl. Ale od toho jsou tam rozhodčí a ti je prostě viděli, a tak je pískli.
?
Pak jsi v duelu o bronzovou medaili bojoval s Kazachem Mambetovem a prohrál na body 7:1. Co bylo příčinou tvé porážky? Myslím si, že hlavní příčinou bylo to, že jsem strašně moc chtěl získat medaili. Neuměl jsem si počkat na tu pravou chvíli a vše jsem uspěchal.
Marek Švec v akci...
? To musí být náročné a snad to ani není moc zdra-
vé. Tak rychlé hubnutí musí vyčerpávat organismus. Náročné to samozřejmě je. Upraví se strava a zvýší se tréninkové dávky, zvláště aerobního charakteru. Ubytí posledního 1 – 2 kilogramů se provádí omezením příjmu tekutin. Je to taková alchymie.
?
Při prohlížení startovní listiny jsem byla překvapena, že převážná většina zápasníků je z bývalých sovětských republik. Máš pravdu. Mohu říci, že jsem se zúčastnil malého mistrovství Sovětského svazu. Vždy kromě Bulhara v prvním utkání jsem se na žíněnce potkal se sportovci postsovětských zemí.
? Vždy
se ale vážíte den před zápasem, a tudíž sportovec může do druhého dne zase něco přibrat. Ano. Člověk se opravdu takzvaně dojí a dopije. Je faktem, že kdyby se vážilo těsně před vlastním zápasem, potom by byli sportovci nuceni dlouhodobě pracovat na své hmotnosti a nedělaly by se takové náročné úpravy váhy.
?
Nesehrála určitou měrou v porážce také nynější pravidla? Vždy při rovnosti bodů vyhrává ten, kterému zápasníkovi se podaří jako poslednímu získat bod. Současná pravidla platí již skoro tři roky a opravdu jde o štěstí, jak proběhne losování po první minutě zápasu, kdy se rozhodne, kdo jako první zahajuje útok. Rozhodčí sahá do pytlíku pro jeden z míčků. Ale nikdo neví ani se nekontroluje, zda tam náhodou nejsou pouze dva míčky stejné barvy nebo zda rozhodčí neví, na jaké straně je červený a na jaké straně modrý míček. Těžko říci, jak to funguje. Nicméně se nabízí více spekulací než odpovědí. Po olympiádě se mají pravidla zápasu včetně váhových kategorií měnit, ale jak, to teprve uvidíme.
? Pak nastane den „D“ a člověk musí svou přípravu
zúročit. Jak jsi ty minuty zkoušky prožíval? Během vlastních závodů je to složitější. Člověk jde od jednoho zápasu ke druhému. Mě v hlavě strašila medaile. Přemýšlel jsem stále o tom, jak se k ní přiblížit, jak ji vybojovat. Nejhorší situace je taková, když ji má člověk na dosah a v posledním kroku prohraje. Je to šíleně stresující. V zápase to není jako v atletice, kde se sportovec postupně dostává výš k metě nejvyšší a soupeře nechává za sebou. U nás se „propadáme“. Jeden chybný manévr a možnost zisku medaile je nenávratně pryč.
?
Jak jsi prožíval svou účast na olympiádě v čínském Pekingu? Mohu říci, že olympijské hry byly úžasně zorganizovány. Mrzí mě, že jsem však nic z nich ani z Číny jako země neviděl. Nic jsem si neužil. Po příletu do Pekingu jsem absolvoval závěrečné přípravy na vlastní zápasy, adaptaci na nové prostředí a poslední stáhnutí zhruba pěti kilogramů váhy.
? V televizním přenosu bylo vidět, že trenér Ervín
Varga všechna tvá vystoupení na žíněnce velice nervózně prožíval. Ervín emotivně prožívá všechny zápasy. Není takový jediný. Jsou to snad všichni trenéři. V momentě, kdy jsou jejich svěřenci v akci, vědí ze své pozice, co mají svěřenci udělat. Sportovec se ale soustředí sám na se-
6
státní sportovní reprezentace nechci - poslední moje utkání.
? Vždy získání pátého místa na olympiádě je úspě-
be a na soupeře a stejně nevnímá to, co na něj trenér volá. Ti se snaží alespoň slovně poradit, podpořit, ale protože vědí, že v danou chvíli nejsou schopni zápas ovlivnit, tak o to více emotivněji vše prožívají.
chem. Nepodařilo se to z tvého hlediska te, podaří se to možná za čtyři roky v Londýně. Zda pojedu na XXX. olympijské hry, to je ve hvězdách. Pokud budu zdravý a bude se výkonnostně dařit, není důvod, proč nepokračovat.
? Znáš se osobně se soupeři? Jak spolu vycházíte?
Mnoho svých soupeřů znám. Na soutěžích se s nimi potkávám, vyměníme si pozdrav, popovídáme a zavtipkujeme, ale v momentě, kdy se máme utkat, tak pak se soustředí každý pouze na sebe, na svůj výkon a nenechá se zbytečně rozptylovat.
? Takže příprava začne už te.
Te mám pár dnů volno a pak si budu brát měsíc v jednom kuse dovolenou. Potřebuji si vyčistit hlavu, odpočinout psychicky i fyzicky z posledních náročných dnů. Čekají mě i lázeňské kúry. No a po návratu začíná příprava na další sezonu. - Petra Drbohlavová -
?
Marku, co ti navždy utkví v paměti, na co bys rád co nejrychleji zapomněl? Na to mohu odpovědět najednou, a už chci nebo
K ÚSPĚCHU JE DÁL NEŽ K NEÚSPĚCHU Diskařka Věra Cechlová – Pospíšilová si v roce 2003 utvořila osobní rekord v hodnotě 67,71 metru. Na olympiádě v Číně hodem dlouhým 61,75 metru vybojovala páté místo. Od bronzové medaile ji dělily 84 centimetry.
?
Nominovala ses na Olympijské hry v Pekingu. S jakými cíly jsi na ně odlétala? Odjížděla jsem již na svou druhou olympiádu se stejnými ambicemi jako na tu první do Atén. Chtěla jsem, aby to zacinkalo. Nicméně vybojování olympijské medaile je velmi těžké, nebo konkurence ve světě je obrovská a každý se chce předvést v tom nejlepším světle. Myslím si, že nominovat se vůbec na olympiádu je úspěch. K tomu, aby se to podařilo, musí být sportovec po celý rok přípravy především zdravý, aby mohl naplno trénovat a nehonit kvalifikační limit na poslední chvíli. Mně se to de facto povedlo. Celou svou přípravu jsem komplexně olympijským hrám podřídila. Taktéž po příletu do Pekingu jsem oproti loňské Osace udělala změnu. V Japonsku na Mistrovství světa jsem totiž podcenila aklimatizaci a trénovala hned od okamžiku příletu. Cítila jsem se ze začátku dobře, ale na vlastních závodech jsem byla unavená a nesplnila limit postupu do finále.Tentokrát jsme se s trenérem domluvili, že na začátku pobytu v Číně v tréninku povolíme. Nejprve jsem si zvykala na odlišné klimatické podmínky a na časový posun.
? Jak probíhaly vlastní závody?
Olympijský závod byl samozřejmě náročný. Nejdříve jsem musela absolvovat kvalifikaci. Ta je nesmírně důležitá. Mnohokrát se stalo, že připravený sportovec, adept na medaili, podcenil kvalifikaci s tím, že se bude šetřit na finále, a pak se do něj ani neprobojoval. Tímto poučena jsem nastupovala do kvalifikačních bojů s myšlenkou, že musím hodit prvním hodem maximum, abych se zbytečně neznervózňovala a neplýtvala energií. Postup se mi podařil. Do finále jsem nastupovala mírně unavená s myšlenkou, že ale musím dát do závodu maximum. Skutečně jsem do toho šla naplno, dala jsem do toho své srdce, své síly, ale v ten daný okamžik jsem ze sebe víc nevyždímala. Myslím si, že velkou roli v tom, že se mi nepodařilo poslat disk dál, bylo to, že jsem nedokázala skloubit techniku s emocemi. Byla jsem strašně moc přemotivována. Chtěla jsem hodit hodně daleko, ale věděla jsem, že disk padá blízko. V Aténách jsem hodila 66 m, v Pekingu 64,5 m. Hned se mi v hlavě honila myšlenka, že těch 66 m v Aténách by mi tady stačilo na zlatou medaili.
Věra Cechlová - Pospíšilová obdržela za páté místo plaketu Českého olympijského výboru
? Čemu přikládáš hlavní příčinu, že disk nedoletěl
v Pekingu na hranici 66 metrů? Pokud srovnám podmínky v Aténách a v Pekingu, musím zkonstatovat, že byly úplně rozdílné. V Číně byla vysoká vlhkost, oproti Aténám měl kruh drsný povrch, nefoukal jako v Řecku protivítr, bylo strašné vedro a stadion uzavřený. Závod v Asii nebyl jako v Evropě. To se na mě podepsalo včetně časového posunu. Navíc do Atén jsem mohla odletět dva dny před vlastním závodem, připravovat se do poslední chvíle v Praze a tam si jakoby odskočit na závody. Podmínky v Pekingu pro trénink byly fantastické, nic se čínským pořadatelům nedá vytknout. Hlavní roli pro nás Evropany tu hrála aklimatizace, kdo jak se s jiným podmínkami sžije. Já jsem se s tím srovnala tak, že jsem vybojovala až 5. místo. Velký dík i za tento výkon a umístění patří
7
státní sportovní reprezentace výška žen, otevřely se mi oči a své vystoupení jsem přehodnotila. Jasnou favoritkou byla Vlašičová, 37 závodů po sobě vyhrála a poslední nejdůležitější prohrála posledním skokem. Naše Romana Dubnová si v tomto závodu přetrhala vazy. Takže vlastně na druhou stranu jsem měla ve své podstatě štěstí. Nestalo se mi nic v kvalifikaci a postoupila jsem do užšího finále a v něm předvedla to, co se v tu chvíli dalo. Mohlo být i hůř, když jsem viděla, jak odnášejí Romanu na nosítkách. K úspěchu je dál než k neúspěchu.
především trenérovi panu Josefu Šilhavému, který mě v Číně podporoval zvláště psychicky a hlavně mi věřil. Společně jsme pro mé vystoupení na olympiádě udělali maximum. Poprvé jsme letos absolvovali soustředění daleko od domova, v Africe. Udělali jsme i velkou změnu v tom, že jsem se chystala pouze na olympiádu. Věděla jsem, že to bude nejdůležitější závod a nesnažila jsem se za každou cenu objíždět jiné velké soutěže.
Kromě výškařek ? V přímém přenosu jsme tě na závěrečném cere- ?sportovcům?
moniálu mohli vidět v roli vlajkonošky české výpravy. Co to pro tebe znamenalo? Skutečně jsem byla představiteli Českého olympijského výboru vybrána a oslovena. Chtěla bych ale uvést na pravou míru, proč právě já. Všichni naši medailisté už z Číny odcestovali, proto se hledalo, kdo z přítomných sportovců na hrách nejlépe dopadl. Funkci vlajkonošky jsem přijala. Byla to pro mě velká pocta, protože nést českou vlajku na stadionu, který byl do posledního místa vyprodán, bylo pro mne velkým zadostiučiněním a odměnou za páté místo. Závěrečný ceremoniál byl nádherný, ale současně pro mě velmi smutný při představě, že všechno skončilo.
jsi fandila i jiným našim
Společně s ostatními reprezentačními kolegy jsem chodila samozřejmě fandit. Chtěla jsem vidět Marka Švece, ale bohužel závodil den před mou kvalifikací. Sledovala jsem hlavně všechny atletické závody, které byly na pořadu po disku.
? Zkusíš
bojovat na olympiádě v roce 2012 v Londýně? V roce 2012 budou olympijské hry v Londýně. Jestli se mnou nebo beze mne, nedokážu říci. Čtyři roky je hodně dlouhá doba. Příští rok je Mistrovství světa v Berlíně, takže účast na něm je můj první cíl, který si dávám. Všechno bude záviset na mém zdravotním stavu. Když příští rok nebudu házet daleko, nemá smysl pokračovat v přípravě na Londýn. Nechávám to otevřené, nechci, aby nastala situace, že bych sotva splnila kvalifikační limit. Ale když bych házela slušné metry, tak bych neviděla jediný důvod, proč bych do Londýna nejela. Faktorů je více. S manželem jsme doma situaci rozebírali, rádi bychom také založili rodinu. Může se stát cokoli. Chci tomu nechat volný průběh. Tak je to pro sport lepší, protože člověk není svázaný a má takový pocit, že dělá to, co ho baví. Berlín rozhodne. - Petra Drbohlavová -
? Co tě v Číně překvapilo, na co budeš vzpomínat?
Olympiáda byla bezesporu perfektně zorganizována. Číňané měli vše promyšlené a nic nenechávali náhodě. Po nás se tam bude konat paralympiáda, takže hned po zakončení začali domácí organizátoři vše chystat proto, aby mohla začít. Upravovali terén, tělocvičny, všude zajiš ovali bezbariérový přístup. Čína mě snad nejvíce překvapila svou vysokou životní úrovní. Měla jsem možnost se také podívat po závodech na Velkou čínskou ze. V myšlenkách se samozřejmě budu vracet k vlastním závodům a hodnotit, proč jsem svůj cíl nesplnila. Když jsem ale viděla, jak dopadla
SKUTEČNĚ MI PORANĚNÝ KOTNÍK ROMANY NEPŘIDAL Iva Straková se na Olympijských hrách v Pekingu probojovala ve skoku vysokém do finále. V něm nepřekonala výšku 196 cm, na kterou nastupovala chvíli potom, co její reprezentační kolegyni Romanu Dubnovou odnesli z výškařského sektoru na nosítkách s vážným poraněním kotníku. Iva obsadila konečnou dvanáctou příčku.
?
Peking je už historií. Nezbývá, než vzpomínat a hodnotit. S jakým cílem jsi odlétala do Číny? Odlétala jsem s cílem dostat se do finále. Myslím si, že vybojovat si nominaci na olympiádu a být ve finále mezi dvanácti nejlepšími výškařkami je prostě úspěch. Mně se to podařilo. Jsem spokojená, i když v momentě, kdy jsem skončila na 193 cm, jsem se cítila ve větší formě a na to, dosáhnout lepšího umístění než je 12. místo. V tu chvíli je člověk trochu nespokojený.
? Tvůj osobní rekord dosahuje hodnoty 198 cm.
Ano, ale to je rekord halový. Venku mám skočeno 195 cm.
?
Skočit je, jaké by to znamenalo umístění na letošních olympijských hrách? Kdybych překonala výšku 196 cm, udělala bych si „osobák“ a posunula se na 8. – 9. příčku. Konkurence ve skoku vysokém je ve světě velká a výkonnost výškařek za poslední dva roky rapidně vzrostla. Zatímco 196 cm na mistrovství světa před třemi roky bylo oceněno bronzovou medailí, v Pekingu by to na medaili
Soustředěná Iva Straková
nestačilo. Každý sportovec se snaží udělat maximum, mně se podařilo 193 cm.
8
státní sportovní reprezentace budeš vzpomínat nejen jako na sportovní událost, ale i na to, co pořádající země pro účastníky připravila. Co tě v Číně zaujalo? Organizace olympiády byla výborná. Vždy celkově je hodnocena jako jedna z nejlépe zajištěných her v novodobých dějinách. Pořadatelé připravili vše tak dokonale, že není, co vyčíst. Co mě ale překvapilo? Byla jsem ve skupině sportovců, která odlétala jako jedna z posledních. Ihned po zakončení olympiády začali Číňané s úklidem a likvidací toho, co připravili. Takže v olympijské vesničce například zeleň vykopali, dali do květníků a někam převáželi. Takže ta veškerá paráda námi obdivovaná byla jen účelová a připravená pro dobu olympiády.
?
Nebyl tvůj výkon ovlivněn zraněním kolegyně Romany Dubnové? Skutečně mi poraněný kotník Romany nepřidal. Její úraz mě tak rozhodil, že do dvou minut, které jsem měla na přípravu svého pokusu, jsem se nedokázala zkoncentrovat a 193 cm jsem dala až na třetí pokus. Když to člověk vidí, začne se podvědomě bát o sebe. Myslím, že i ostatní soupeřky byly nezdarem Romany ovlivněny a skákaly s respektem.
?
Neovlivnilo tvé vystoupení i zdravotní problémy, které tě v nedávné době provázely? Určitě ovlivnily mou přípravu. Problémy začaly po halové sezoně a já jsem nemohla trénovat naplno hlavně skoky a také zúčastňovat se všech závodů. Věnovala jsem se převážně kondiční přípravě. Velkou zásluhu na vyléčení mých problémů měli lékaři a hlavně rehabilitační pracovník Standa Tábor. Společně udělali pro mě maximum a já mohla nominační limit splnit a jet na olympiádu.
? Příští olympijské hry se budou Iva Straková se odráží ...
jsem trénovala a závodila. Ty první dva dny jsem samozřejmě využila a šla se podívat na sportovní gymnastiku a na tenis. Zrovna hrál Berdych a Federer. Vytvořili jsme tam s našimi sportovci super atmosféru. Měla jsi čas vidět v Pekingu i vy- Vůbec atmosféra mezi českými restoupení některých svých repre- prezentanty byla báječná, poznala jsem mnoho nových sportovců zentačních kolegů? osobně a toho si vážím. Kromě dvou dnů, které jsem měNa Olympijské hry v Pekingu la na adaptaci v novém prostředí,
?
?
konat v roce 2012 v Londýně. Budeš bojovat o účast na nich? To je těžké říci. Když jsem začínala před deseti lety, byla jsem přesvědčena, že v osmadvaceti skončím. Skok do výšky je disciplína náročná, výškař na vrcholu své kariéry musí být zdravý, fyzicky připravený, zkušený a ostřílený závodník. K letošní olympiádě jsem přistupovala tak, jakoby byla moje poslední. Samozřejmě se nevzdávám a pokud bude sloužit zdraví, tak budu ještě skákat. Čas ukáže. - Petra Drbohlavová -
ZAČÍNÁM SE SYSTEMATICKY PŘIPRAVOVAT NA OH V LONDÝNĚ Vystoupení překážkáře Petra Svobody skončilo na Olympijských hrách v Pekingu v semifinále, v němž český rekordman zaspal na startu a po problémech s technikou doběhl až na sedmém místě, v celkovém pořadí skončil čtrnáctý.
?
Zahájil jsi svou sportovní kariéru jako vícebojař. Co tě přivedlo k tomu, že ses začal specializovat na 110 m překážek? Byl jsem převážně halový vícebojař a věděl jsem, že v desetiboji bych nezvládal vrhačské disciplíny. Protože jsem kdysi začínal jako sprinter, měl jsem slibné předpoklady i pro 110 m překážek. Proto jsem si je vybral, no a ono to vyšlo…
?
V letošní sezoně jsi se svými předvedenými výkony byl velkým adeptem na účastníka finále v Pekingu. Co bylo příčinou toho, že ses do něj neprobojoval? Měly určitý podíl na tom i zdravotní problémy? I já jsem do Pekingu odlétal s ambicemi na postup do finále. Avšak aklimatizace neproběhla tak, jak měla a únava se podepsala nejen na technice, ale vůbec na celkovém stavu. Navíc jsem měl problémy se zubem a stažené zadní stehno. Tyto problémy umím zvládnout, ale neumím se srovnat s nedostatkem spánku. Pak se nedokážu plně soustředit.
Petr Svoboda při představování na startu
9
státní sportovní reprezentace tam byl jedinečný.
?
Jak jsi prožíval svou premiérovou účast na olympiádě? Vzhledem k tomu, že jsem byl na svých prvních olympijských hrách, nemohu srovnávat. Mohu jen konstatovat, že vše bylo překrásné. Každý den strávený
? Měl jsi tedy spoustu zážitků. Který z nich ti navždy utkví v paměti? Nikdy nezapomenu na slavnostní zahájení. Stále budu vzpomínat i na řev přítomných fanoušků v hledišti, když jsem běžel s čínským závodníkem. To bylo úžasný…
? Fandil jsi svým reprezentačním kolegům?
Protože jsem závodil až ke konci olympijských her, moc jsem toho jako divák neviděl. Dostat se totiž někam na sportoviště, bylo časově náročné. Takže jsem sledoval v televizi vše, co se dalo. Mohu říci, že jsem byl strašně nervózní za každého našeho závodníka, který právě startoval. Bylo krásné sledovat, jak někdo hájí Českou republiku.
? Narodil ses v roce 1984. To znamená, že máš ješ-
tě vrcholnou sportovní kariéru před sebou. Jaké máš ambice do budoucna a jak bude vypadat tvá příprava na olympijský Londýn? Jsem mladý, proto věřím, že má další vystoupení budou o trochu lepší než to v Pekingu a že budou končit finálovou účastí. V zimě bych se chtěl zúčastnit halového mistrovství Evropy a dosáhnout na jednu z medailí a samozřejmě, i když se Olympijské hry v Londýně budou konat až za čtyři roky, chtěl bych si na ně účast vybojovat. Proto už nyní se začínám systematicky připravovat, aby vše dopadlo podle mých představ. - Petra Drbohlavová -
Že ke sportu přátelství patří, ukazují v tomto případě Petr Svoboda a Tyson Gay
Z VÁCLAVÁKU K OLYMPIJSKÝM METÁM Rozhovor se zasloužilým mistrem sportu Petrem Kmentem, dnes již legendou českého zápasu, o jeho olympiádách i o Pekingu.
?
Petře, kdy a kde si začal zápasit? Kdo tě k zápasu přivedl? Začínal jsem zápasit ve třinácti letech. Já jsem byl totiž ve třinácti nadmíru urostlý a táta, který dříve boxoval,cítil, že je třeba se mnou něco udělat, najít nějaký sport. A tak, když táta jednou potkal zápasnického trenéra Karla Kvačka z Rudé hvězdy Praha, se kterým se znal z dob aktivního sportování, slovo dalo slovo a táta mne přivedl do Karlína, kde měli zápasníci, boxeři, vzpěrači, atleti a fotbalisté hřiště i tělocvičnu. Z Václaváku, kde jsme bydleli, to bylo docela blízko.
? Jaké byly tvoje začátky na žíněnce?
Mohu říci, že víc než krušné. Mírně řečeno, nebyl jsem příliš obratný, chyběla mně fyzička. Každý trénink jsem doslova protrpěl. Po nějaké době, když už jsem nějaký čas pravidelně trénoval, si mě vzal do „parády“ na jednom tréninku Josef Růžička, stříbrný z Helsinek. To víš, vymetl se mnou žíněnku, jak se patří, hned jsem letěl vzhůru a hned jsem byl hlavou dolů. Ráno jsem necítil tělo, lépe řečeno: cítil jsem každý svalík v těle. Však taky trenér Kvaček Růžičkovi domlouval: „Pepíku, to jsi neměl, toho kluka jsi odradil.“ Růžička na to odpověděl: „Jestli v tom klukovi něco je, tak přijde zas.“ A vidíš, Růžička měl pravdu, vydržel jsem! Možná, že to byl zlomový bod. Ale nemysli si, že od té doby šlo v tréninku vše hladce, ještě to „pár týdnů“ trvalo než jsem byl zápasník.
Petr Kment vzpomíná ...
? Kdo byli tví trenéři?
Prvním trenérem byl již zmiňovaný Karel Kvaček, Vašek Tyrok a Josef Růžička. Pak to byli trenéři Antonín Splítek a Jiří Švec. Splítek a Švec byli také trenéři, kteří mne vedli dlouhou dobu v reprezentaci.
10
státní sportovní reprezentace ? Kdy tě zápasnický svět začal brát vážně?
Začal jsem zápasit v roce 1955, ve 13 letech, a za pět roků jsem byl již ligový zápasník. V roce 1960 přivezl z Říma Bohouš Kubát bronzovou medaili a já s Bohoušem po OH remizoval, což byl pro mě ohromný osobní úspěch a odborníci mi začali věnovat větší pozornost. V roce 1961 mne poslali s nároákem na čtyři turnaje do tehdejšího SSSR, kde jsem dvě utkání vyhrál a dvakrát jsem remizoval. V příštím roce začala příprava na MS a já jsem si v tréninkovém utkání jako volnostylař poranil meniskus. V roce 1963 se situace opakovala na druhé noze a tak jsem definitivně přešel na řecko- římský styl. Před vojnou jsem pracoval u ČSD a jako zaměstnanec jsem je jel reprezentovat na ME železničářů v zápase. Mistrovství jsem vyhrál. Dalším úspěchem a vlastně letenkou do Tokia bylo moje vystoupení na Memoriálu Poddubného, což byl „ruský Frištenský“. Konkurence byla tak veliká, že pořadatelé museli turnaj rozdělit na dvě části, aby se mohli zahraniční závodníci vůbec nějak umístit. Vyhrál jsem zahraniční část a v jejich domácí části jsem skončil jako druhý. To znamenalo, jak jsem zmínil, letenku na OH 1964. Asi chápeš, že jsem byl i jako olympionik pořád ještě bažant, poprvé na olympijských hrách. Taky mně to zkušenější borci dávali, podotýkám v dobrém, znát. Všechno bylo nové, neznámé, prostě jiný svět. Na OH jsem skončil za povzbuzování a koučování celé naší výpravy na čtvrtém místě remízou s tureckým zápasníkem Kaplanem, který měl již stříbrnou medaili z volného stylu.
? Jak hodnotíš svoji třetí olympiádu v Mnichově?
Mnichov byl pro mě trochu smolný. V prvním kole jsem vyhrál, ve druhém jsem dostal Američana Taylora, který vážil asi 200 kg a byl stříbrný z volného stylu. Se dvěma sty kilogramů živé váhy se dá těžko udělat nějaký chvat. Jediný, kdo nad Američanem vyzrál, byl v prvním kole Němec Ditrich. Využil šikovně tlaku nepříliš zkušeného Taylora, zabral ho a hodil přes hlavu. V dalším kole, se mnou, byl Taylor opatrný a nedal se zaskočit. V boji s Roščinem jsem měl tak trochu smůlu. Roščin vedl 1:0 na body. V domnění, že jsem udělal na soupeře dva body a že vedu, jsem neriskoval další útok. Bohužel tyto dva body mně rozhodčí nepřiznali. Jirka Švec křičel, co mohl, ale v hale byl hluk, spíš takový řev, že jsem nic z pokynů trenéra neslyšel. Vedle na žíněnce totiž zápasil domácí Ditrich a diváci fandili. Umístění na sedmém místě mě mrzelo, ale takový je život.
? Petře,
byl jsi v Pekingu. Jak hodnotíš Marka Švece? Marka jsem už dlouho neviděl zápasit na vrcholné soutěži. Musím říct, že zápasil výborně. Nebojím se použít slova, že jeho výkon byl „heroický“. Předně los mu určil těžké soupeře. Bulhara Dinčeva, stávajícího mistra světa Nodzeho, budoucího olympijského vítěze Chuštova a Kazaka Mambetova. Dinčeva i Noadzeho porazil. V dalším kole narazil na Chuštova, se kterým prohrál před limitem. Přitom ani videozáznam lopatek není přesvědčivý, ale bohužel platí, co vidí rozhodčí. V rozhodujícím duelu o bronz se utkal s Kazachem Mambetovem. Když jsem viděl, jak ho Marek zabral, myslel jsem, že je vše hotové. Stačilo však malé zaváhání, těžko postřehnutelné pro diváka, soupeř se Markovi ubránil. Vím, že to Marka mrzí. Věřím, že to bude motivace k další přípravě. Marek zápasil dobře a bylo vidět, že na olympijské boje byl technicky, silově i takticky dobře připraven.
? Co pravidla? Nejsou příčinou některých zbyteč-
Z publikace Od Frištenského k Máchovi, Josef Davídek, Olympia 79
?
Švéda, který byl volnostylař. Při záběru na „křižáka“ mě švédský sparing podkopl podvědomě nohu. Dodnes jsem přesvědčen, že to nebyl úmysl. Oba dva jsme vážili okolo 120 kg. Chvat jsem pochopitelně nedokončil a dopadl jsem spolu se soupeřem na rameno. Klíční kost to vydržela, ale vazy byly zle pochroumané. Zranění se jevilo tak vážné, že jsem musel podepsat revers, že zápasím na vlastní zodpovědnost. Na každé utkání mě doktoři rameno obstříkli. K boji o zlato jsem už nenastoupil, už to prostě nešlo vydržet. Byla z toho „jen“ bronzová. Ještě ke všemu jsem dostal žloutenku.
Na olympiádu v Mexiku v roce1968 jste odjížděli po „srpnu“. Jak probíhaly zápasy? Přivítání v místě bylo velkolepé, asi tisíc lidí nás přišlo přivítat na letiště. Hostitelé naši výpravu ubytovali společně s domácími závodníky, což byla velká pocta. Byl jsem mistr Evropy a moje vyhlídky na některou z medailí byly více než reálné. Z pochopitelných důvodů jsme bojkotovali borce z „bratrských zemí“. Trénovat se však muselo, a tak připadal v úvahu v mé váze jedině Švéd, který byl ale jeden z mých hlavních soupeřů. Proto jsme s trenérem Splítkem vybrali dalšího
ných skandálů. Současná pravidla zápasu sledují diváckou atraktivitu, tak jako v jiných sportech. Proto mají přednost boje v parteru, kde je větší možnost atraktivních chvatů. Bohužel pravidla jsou vytvořena tak, že může významnou roli sehrát i náhoda. Ten, kdo udělá poslední bod při rovnosti bodů, vyhrává. Nemám konkrétní poznatky, ale i losování kdo bude první útočit je trochu neprůhledné a dává možnost k různým spekulacím. Petře, děkuji za rozhovor a těším se na další sportovní rozhovory. - Josef Šaman -
11
státní sportovní reprezentace VÝBĚR Z VÝSLEDKŮ SPORTOVCŮ ODBORU SPORTU MV červen, červenec, srpen 2008 MISTROVSTVÍ SVĚTA Cyklistika BMX
5. místo Nýdrle Tomáš skeet 6. místo ČR, podíl Sedláček Radim, Ženčuch Jan trap, družstva 7. místo Málek Jakub skeet
1. 6. Čína
4. místo Horáková Jana 10. místo Prokop Michal
17. - 22. 6. Itálie 2. místo Horáková Jana
four cross
Jiří Lipták
14. – 20. 7. SR
Zápas 5. místo Novák Petr 5. místo Kučera Oldřich
váha do 74 kg váha do 120 kg
Volejbal
Jana Horáková
25. - 31.8.
9. místo ČR, podíl Bonnerová Martina do 18 let plážový volejbal
MISTROVSTVÍ EVROPY Jachting
9. - 15. 6. Itálie
5. místo ČR, Šmídová Lenka, Mrzílková Lenka
Broková střelba 2. místo 2. místo 3. místo 7. místo
tř. 470
5. -14. 7. Kypr
ČR, podíl Gach Jiří, Lipták Jiří ČR, podíl Zapletal Jakub Lipták Jiří Zapletal Jakub
Letní biatlon
trap, družstva skeet, družstva trap skeet
15. - 18. 8. Bulharsko
2. místo ČR, podíl Tomešová Barbora 3. místo Soukup Jaroslav 3. místo ČR, podíl Kuřík Tomáš
smíšená štafeta rychlostní závod smíšená štafeta junioři
MISTROVSTVÍ SVĚTA JUNIORŮ Vzpírání 5. místo Orság Jiří 7. místo Orság Jiří 8. místo Orság Jiří
15. – 20. 6. Kolumbie do 20 let váha nad 105 kg, nadhoz dvojboj trh
Atletika 2. místo Šafránková Kateřina
do 19 let, hod kladivem
SVĚTOVÝ POHÁR
MISTROVSTVÍ EVROPY JUNIORŮ Kulová střelba 4. místo ČR, podíl Křesan Jan
Broková střelba
Jaroslav Soukup
8. – 13. 7. Polsko
7. - 12. 7. ČR RPi družstva
5. -14. 7. Kypr
Veslování 2. místo Knapková Miroslava
Cyklistika horská kola
2. místo ČR, podíl Nýdrle Tomáš, Málek Jakub skeet, družstva 4. místo Macešková Markéta trap
12
1. místo Huříková Tereza
20. – 22. 6. Polsko celkové pořadí SP
26. – 27. 7. Kanada kategorie do 23 let
- kš -
policejní sport STRUČNĚ Z KRAJŮ
*
Mistrovství UNITOP ČR v malé kopané uspořádal 12. června 2008 SKP FC 158 Praha. Do turnaje se zapojilo osm desetičlenných mužských družstev, z nichž nejúspěšnějším se stali zástupci pořádkové a železniční policie z Prahy. Druhé místo vybojovali borci z pořádajícího klubu a třetí příčku obsadili fotbalisté Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Praze. Nejlepším brankářem byl vyhodnocen Martin Maštalíř z okresního ředitelství Policie ČR Most, hráčem číslo jedna byl Roman Havránek z vítězného mužstva a nejvíce branek nastřílel Libor Plicka, zástupce Služby cizinecké policie. Policejní mistrovství ČR v jízdě na koni se v letošním roce konalo dne 14. června v jezdeckém areálu v Kostelanech u Kroměříže. Na jeho technickém uspořádání se především podílela Policie ČR okresní ředitelství ve Zlíně. Policisté na koních soutěžili v kombinovaném parkúru skokových a policejních dovedností. Titul mistra Policie ČR vybojoval Michal Slezák z Brna na koni Boss. Druhé místo obsadila dvojice Lucie Prokešová z Prahy a kůň Calvaro, třetí stupeň patřil brněnskému Radku Šejstalovi s koněm Listrem.
v Kadani soutěžilo 78 hráčů 19 týmů. Mistrem UNITOP ČR mezi jednotlivci se stal M. Koubek soutěžící za SKP Sever Ústí nad Labem, nejlepším družstvem ziskem 2201 bodu se stalo družstvo SKP Kadaň ve složení V. Tauer, Z. Hošek, L. Tauerová a J. Drahoš.
*
Ilustrační foto
*
12. července 2008 se na střelnici Halda u Kladna konalo Mistrovství UNITOP ČR ve střelbě EPP. Jeho pořadateli byl SKP Akademia Praha. Prvenství mezi ženami si vystřílela Růžena Konvičková z Nového Jičína ziskem 230 bodů, 2. místo obsadila Šárka Hurtová z Plzně s 226 body a třetí byla Helena Dlouhá z Loun
Policejní mistrovství ČR v jizdě na koni proběhlo v Kostelanech
*
Ve dnech 9. – 15. června 2008 uspořádala Francie v Clairefontaine nedaleko Paříže 1. ročník turnaje evropských reprezentačních policejních týmů ve fotbale, na který byli pozvání i policisté České republiky - nositelé titulu mistrů světa z roku 2007. Kromě nás se ho zúčastnili fotbalisté Francie, Bulharska, Řecka, Itálie a Ruska. Náš tým se postupně utkal s Bulharskem (1:0), Itálií (4:1) a ve finále s domácími reprezentanty. Po uplynutí základní hrací doby bylo skoré 0:0. V penaltovém rozstřelu byli úspěšnější domácí hráči 3:1. Nejlepším hráčem turnaje se stal náš hráč Lubomír Pinkava. SKP Kadaň byl ve dnech 27. – 29. června 2008 pořadatelem Mistrovství UNITOP ČR v kuželkách. Na čtyřech drahách v podbořanské kuželně a na dvoudráze
*
13
Jedna ze střeleckých poloh při Mistrovství UNITOP ČR v EPP
policejní sport s 204 body. Mezi muži zvítězil Pavel Bárta z pořádajícího klubu s 248 body před Jiřím Šofrem z Loun s 244 body a Miroslavem Zapletalem z Prahy s 243 body. Zlaté medaile v soutěži družstev získalo kvarteto SKP Akademia Praha (Trojan, Bárta, Zapletal, Kloz – 943 body), stříbro si odvezli reprezentanti SKP Rapid Plzeň (Šulc B., Šulc M., Hurt, Hurtová – 907 bodů) a bronz potěšil členy SKP UNITOP Louny (Dlouhý, Dlouhá, Štefl, Šofer – 904 body).
nad 50 let se přihlásilo nejvíce hráčů a vítězství si po zásluze vybojoval brněnský tenista Miloslav Šlégl.
Účastníci Policejního mistrovství ČR v policejním víceboji pozorně poslouchají instruktáž k závodu
*
Z Policejního mistrovství ČR ve fotbale, foto: Ladislav Pilař
*
Na hřištích Sportovního centra mládeže AC Sparta a ČSTV na Strahově se ve dnech 21. – 24. července 2008 utkalo 10 policejních týmů v rámci Policejního mistrovství ČR ve fotbalu o titul mistra Policie ČR pro rok 2008. Získali jej reprezentanti správy hl. m. Prahy, kteří ve finále porazili zástupce správy Severomoravského kraje 2:0. Bronz si vybojovala správa Jihomoravského kraje. Nejlepším střelcem mistrovství byl vyhlášen Hynek Holan, hráčem Ondřej Vosický, brankářem Erik Golinský.
Policejní mistrovství ČR v policejním víceboji se letos uskutečnilo ve dnech 25. – 28. srpna v malebném chodském městečku Domažlice. Na jeho technickém uspořádání se podílelo Školní policejní středisko Policie ČR správy Západočeského kraje. O tituly mistrů Policie ČR se ucházeli v pěti disciplínách navazujících na služební přípravu 43 závodníci z celé republiky. V 1. věkové kategorii do třiceti let jej vybojoval Západočech Antonín Jílek. Ve 2. věkové kategorii třiceti až čtyřicetiletých se vítězem stal Středočech Josef Prchal. Ve 3. věkové kategorii mužů starších nad čtyřicet let prvenství získal Východočech Martin Břeň. Mezi ženami kralovala Lenka Trčová ze Středočeského kraje. V soutěži družstev bylo v letošním roce nejúspěšnější opět kvarteto Středočechů (Homer Hladík, Josef Prchal, Vladimír Hebeda, Lenka Trčová).
Z Policejního mistrovství ČR ve fotbale, foto: Ladislav Pilař
*
Na antukových dvorcích SKP Kometa Brno se ve dnech 7. – 8. července 2008 uskutečnilo Mistrovství UNITOP ČR v tenisu. Ve třech věkových kategoriích se utkali 22 borci. Zlatou medaili a titul mistr UNITOP ČR získal v 1. věkové kategorii do 40 let Daniel Štalmach z Ostravy. Ve 2. věkové kategorii do 50 let zvítězil Miroslav Slavík z Kroměříže. Do 3. věkové kategorie
14
Ilustrační foto
policejní sport
*
Dvacet tříčlenných družstev, tvořených dvěma muži a jednou ženou, bojovalo ve dnech 28. - 29. srpna 2008 na pískových kurtech v areálu SKP České Budějovice o titul mistra UNITOP ČR v beach - volejbalu. Získali jej hráči Policie ČR správy Jihočeského kraje před zástupci SKP Vsetín a volejbalisty Vyšší policejní školy a střední policejní školy MV v Holešově. Vítězné družstvo žen Policie ČR správy Severočeského kraje
tích ve známé volejbalové vesničce v Dřevěnicích u Jičína v režii Policie ČR správy Východočeského kraje. Osm mužských a osm ženských družstev bojovalo pod vysokou sítí o tituly mistra Policie ČR pro rok 2008. Získali jej hráči z jižních Čech a hráčky z Čech severních. Druhá místa obsadili zástupci pořádající správy a Jihočešky. Bronzové medaile si odvezli reprezentanti útvarů MV a policejních škol a v soutěži žen volejbalistky Policie ČR správy hlavního města Prahy. Ilustrační foto
*
SKP Prezidium Praha se stal pořadatelem Mistrovství UNITOP ČR ve stolním tenisu. Turnaj proběhl ve dnech 4. - 5. září 2008 ve víceúčelové hale odboru sportu MV v Praze ve Stromovce za účasti 34 sportovců. Zlatou medaili získal Vladimír Sajdl z Kladna, druhé místo obsadil Martin Matějíček z Jeseníku a třetí skončili Petr Krahulec z Písku a Milan Bořík z Mostu. V rámci mistrovství sehráli reprezentanti resortu Ministerstva vnitra i přátelská utkání se slovenským protějškem. Přestože celkově naši stolní tenisté zvítězili v poměru 10:6, byla jednotlivá utkání velmi vyrovnaná. Dvanáct zápasů skončilo těsně 3:2. Policejní mistrovství ČR ve volejbalu proběhlo v letošním roce ve dnech 4. - 5. září na antukových hřiš-
*
Vítězné družstvo mužů Policie ČR správy Jihočeského kraje
- drp -
V úterý dne 2. září 2008 zemřel ve věku 88 let nadšený vyznavač atletiky, jeden z neZemřel RUDOLF SOUČEK ohrožených a dlouholetých příznivců dnešního klubu PSK Olymp od jeho začátku, kdy se ještě jmenoval ASK Stráž bezpečnosti. Byl dlouholetým vedoucím družstva mužů PSK Olymp, až do svých 84 let, byl statistikářem výkonů atletů klubu, každý rok vydával klubové výkonnostní tabulky a byl také členem výboru oddílu. Nechyběl na žádných atletických závodech, a už žákovských, dorosteneckých či dospělých, významných nebo i méně významných. Ve svých mladších letech pracoval v klubu jako nadšený dobrovolník při výchově mladých atletů a vedl žákovské družstvo, ve kterém byl i pozdější mim Fialka. Nikdy nechyběl při organizaci závodů, které klub pořádal. Když jsme byli spolu na závodech, vždycky mě informoval o tom, jaký výkon ten který závodník má a jakou má naději na umístění. Budu se muset na těch příštích závodech bez něho obejít, ale nikdy na něho, a nejen já, nezapomenu. Kéž by bylo takových věrných a zasvěcených atletických příznivců vždycky dost. Tito nadšenci, tito dobrovolníci jsou vlastně nezbytnou oporou celého atletického rozvoje.
Zdeněk Holler
Rudlo, ČEST TVÉ PAMÁTCE ! 15
Milady Drašarové Můj první kontakt se sportem nastal při nástupu do l. třídy ZŠ, prohlídka školní lékařkou a šup na „nápravný tělocvik“ pro křivá záda. Čtyřikrát týdně hodina sokolského cvičení pod vedením bývalého náčelníka strašnického Sokola - prof. Běhounka. A už jsem byla chycena. Dobrovolně!! jsem začala chodit i odpoledne na normální cvičení do Sokola, kde už byla i atletika, míčové hry a gymnastika, což bylo podstatně „záživnější“. Ve starším školním věku jsem „vymetala“ všechny sportovní soutěže, kam mě vzali. Třikrát jsem byla vybrána „jako talentovaná mládež“ do sportovního klubu - RH Strašnice - atletika, ale to mě nebavilo, takže po první sezoně jsem činnost ukončila sama. Podruhé to byly DP Vinohrady - oddíl tenisu. Kariéru ukončila matka, protože hlavní sezona probíhala přes letní prázdniny, já byla odeslána na venkov, a tak jsem dostala vyhazov a bylo po kariéře tenisové hvězdy. A do třetice to bylo veslování v TJ Blesk Vyšehrad. A opět zasáhla rodičovská moc. Podotýkám, že pocházím z těžce antisportovní rodiny. Tréninky kolidovaly se vzděláváním a v očích rodičů měla absolutní prioritu škola. A tak s nástupem na střední školu jsem se dostala ke své celoživotní sportovní lásce - k odbíjené. Tady se o talentu zase tak mluvit nedalo, ale o to s větším nadšením jsem se tomuto sportu věnovala. Začínala jsem v TJ Solidarita, kterou trénoval Zdeněk Papež, věčný náhradník K. Pauluse v Dukle, a tomuto sportu jsem věrná až do této doby. Prošla jsem TJ Medicina VŠ, a skončila u TJ Vodní stavby Tábor, kde bylo moje první profesní působiště v tamní okresní nemocnici. Musím přiznat, že moje aktivní sportování se výkonnostně nepřeneslo přes krajský přebor. Přes moje další profesní působiště - II. chirurgickou kliniku
FVL UK jsem na sklonku roku 1980 „přestoupila“ na zdravotnické oddělení tehdejšího SVS FMV, dostala jsem na starost chirurgicko - traumatologickou ambulanci a k tomu „nádavkem“ péči o oddíl odbíjené RH Praha - ženy, kde jsem „přežila“ všechny trenéry i šéfy oddílu až do dneška. Kdyby mě to nekazil Zdeněk Groessl, tak bych tam byla nejen služebně nejstarší, ale i nejhezčí. Kromě péče o domácí volejbalistky jsem působila ještě 7 let u reprezentačního družstva žen v odbíjené (1981-88) a musím říci, že toho nelituji, i když některé akce byly pro mě nezáživné. Ale společnost a vazby v kolektivu odbíjenkářek, hlavně domácích, byly skutečně výborné, o čemž svědčí i to, že se pravidelně několikrát ročně „soustřeujeme“na neutrální půdě vybraných pražských restauračních destinací. Takže sport mi přinášel nejen radost a zábavu, ale i mnoho výborných přátel, se kterými se zažilo mnoho legračních situací. Mezi špičkové patřily vždy kondiční pobyty na horách, kde jsem měla sice vždy nejvíc práce, ale za tu legraci to stálo. A na závěr stručně o mé profesní pouti. Promovala jsem v roce 1972 v Praze na Fakultě všeobecného lékařství, pět následujících let jsem pracovala na chirurgickém oddělení nemocnice v Táboře. Tam jsem složila I. atestaci z chirurgie. Poté jsem přešla do Prahy na II. chirurgickou kliniku FVL, kde jsem služila II. atestace z chirurgie a svoji profesní kariéru zřejmě ukončím na zdravotnickém oddělení odboru sportu, kde od roku 1992 pracuji ve funkci vedoucího lékaře. Hráči na pracovišti se mi v poslední době střídají skoro tak rychle, jako hráči na kurtu, ale věřím a pracuji pro to, aby se oddělení nejen udrželo na té úrovni, co je, ale aby bylo stále lepší. Milada Drašarová
Vydává Redakce:
S
INISTERSTVO
NITRA
ODBOR SPORTU
ROČNÍK IX číslo 3
vychází jako nepravidelná příloha časopisu
Policista č. 10/2008 MINISTR VNITRA IVAN LANGER PŘIJAL RESORTNÍ OLYMPIONIKY str. 1 POHLED Z ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO DOMU str. 2 STATISTICKÝ PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH RESORTNÍCH SPORTOVNÍCH CENTER
str. 3
SLÁVA JE PŘÍJEMNÁ, ALE POMÍJIVÁ…
str. 4
BUDE MĚ TO STRAŠIT NADOSMRTI
str. 6
K ÚSPĚCHU JE DÁL NEŽ K NEÚSPĚCHU
str. 7
SKUTEČNĚ MI PORANĚNÝ KOTNÍK ROMANY NEPŘIDAL str. 8 ZAČÍNÁM SE SYSTEMATICKY PŘIPRAVOVAT NA OH V LONDÝNĚ str. 9 Z VÁCLAVÁKU K OLYMPIJSKÝM METÁM str. 10 VÝBĚR Z VÝSLEDKŮ SPORTOVCŮ ODBORU SPORTU MV červen, červenec, srpen 2008 str. 12 STRUČNĚ Z KRAJŮ
str. 13
Zemřel RUDOLF SOUČEK
str. 15
VYZNÁNÍ Milady Drašarové
str. 16
Ministerstvo vnitra České republiky, odbor sportu, ředitel: PaedDr. Jaromír Vodehnal, sídlo: Za Císařským mlýnem 1063, 170 06 Praha 7, tel. 974 835 403, 974 836 285, fax: 974 836 203, e-mail:
[email protected] šéfredaktor: PaedDr. Michal Effmert, zástupce šéfredaktora: Mgr. Petra Drbohlavová, tajemník redakce: Karla Šindelářová, redaktoři: Ing. Jaroslava Kalincová a Ing. Václav Marek, externí spolupracovníci: PaedDr. Josef Šaman, Miroslav Hutter, fotograf: Bedřich Včeliš, grafik: Milan Frolík, další fotografie do tohoto čísla poskytli: Miroslav Hutter, Petr Kůrka, Ladislav Pilař, Ludvík Svoboda, Jaromír Vodehnal Tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o., Bartůňkova 4, 149 00 Praha 11, jako nepravidelnou přílohu časopisu Policista Internet: Časopis je současně zveřejněn na intranetu MV: http://sport.mv.cz Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za původnost a pravdivost odpovídá autor.
16
S
INISTERSTVO
OZVĚNY HER XXIX. OLYMPIÁDY dokončení ze 2. strany obálky
Kousek od medailových umístění zůstalo několik našich sportovců. Velké naděje a očekávání po výborných výsledcích ve světovém poháru nenaplnila skifařka Miroslava Knapková a její 5. místo díky zdravotním potížím je trochu zklamáním. K pěknému 5. místu diskařky Věry Cechlové hodem 61,75 m je možno konstatovat, že všechny závodnice byly hluboko pod svými absolutními výkony a obrazně lze říci, že už dlouho na předchozích olympiádách nevisely medaile tak nízko. Také zápasník Marek Švec byl pověstný krůček od stupňů vítězů, když bojoval o bronz, ale osud mu nebyl nakloněn, a v konečném účtování to bylo 5. místo. Obdobný osud potkal i Lenky Mrzílkovou a Šmídovou v jachtingu, když před poslední jízdou stále medailová naděje žila. Jejich 7. místo je i tak pro nás „suchozemce“ obdivuhodné. K těm nejlepším patřila i plavkyně Jana Pechanová svým 8. místem v premiérovém závodě dálkového plavání na 10 km. Další novou disciplínou v programu OH, kde jsme doufali v medaili, byl i cyklistický závod BMX, kde Jana Horáková
... zahájení, které mělo nadčasovou dimenzi...
NITRA
ODBOR SPORTU
díky pádu nepostoupila do finále a skončila na 10. místě. Do šestnáctého místa skončilo dalších osm našich sportovců. Pavel Petřikov - judo do 60 kg 9. - 16. místo ve své kategorii, Iva Straková - atletika skok do výšky 12. místo, Václav Haman - střelba VzPu60 14. místo, Martin Podhráský – střelba RP 14. místo, Petr Svoboda – atletika 110 m př. 13. místo, Lenka Popkin – sportovní gymnastika trampolíny 15. místo, Libor Wälzer – vzpírání do 105 kg 15. místo a Martin Strnad – střelba RP 16. místo. Ve výsledkových listinách se najdou i ostatní údaje o umístění našich sportovců. Z celkového pohledu na výsledky lze říci, že naši sportovci byli početně a hlavně výsledkově významnou součástí státní sportovní reprezentace na Hrách XXIX. olympiády v Pekingu 2008 a že vynakládané prostředky na přípravu státní sportovní reprezentace České republiky cestou resortních sportovních center nesou své ovoce. Jaromír Vodehnal
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ OLYMPIONICI RESORTNÍHO SPORTOVNÍHO CENTRA ODBORU SPORTU MINISTERSTVA VNITRA NA HRÁCH XXIX. OLYMPIÁDY 2008 V PEKINGU 1. místo
Kateřina EMMONS
kulová střelba
VzPu 40
2. místo
Kateřina EMMONS
kulová střelba
SM 3 x 20
5. místo
Věra CECHLOVÁ Miroslava KNAPKOVÁ Marek ŠVEC Miroslava KNAPKOVÁ Lenka ŠMÍDOVÁ Lenka MRZÍLKOVÁ Jana PECHANOVÁ Pavel PETŘIKOV Jana HORÁKOVÁ Iva STRAKOVÁ Václav HAMAN Martin PODHRÁSKÝ Petr SVOBODA Lenka POPKIN Libor WÄLZER Martin STRNAD
atletika
6. místo 7. místo 8. místo 9. místo 10. místo 12. místo 13. místo 14. místo 15. místo 16. místo
disk
veslování
skif
zápas
ř. ř. do 96 kg
veslování
dvojskif, podíl
jachting
třída 470
jachting
třída 470
plavání judo
10 km do 60 kg, 9. - 16. místo
cyklistika atletika kulová sřelba kulová střelba atletika
BMX výška VzPu 60 RP 110 m překážek
SG
trampolíny
vzpírání
do 105 kg
kulová střelba
RP další výsledky na straně 3
