ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ V PROBLÉMOVÝCH OBLASTECH

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UN IVE RSIT Y OF T E CHNO LOG Y

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FAC ULT Y OF BUSINE SS AND M ANAGE ME NT INST IT UT E OF MANAGE ME NT

ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ V PROBLÉMOVÝCH OBLASTECH E VAL UAT ION O F T HE FINANCI AL SIT UAT IO N OF A COMPANY AN D P ROPO SA LS FO R IT S IMPRO VE ME NT

DIPLOMOVÁ PRÁCE MAST E R’S T HE SIS

AUTOR

Ing. SYLVIA KOVANDOVÁ

A UT HO R

VEDOUCÍ PRÁCE S UPE RVISO R

BRNO 2012

doc. Ing. MAREK ZINECKER Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2011/2012 Ústav managementu

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE _____________________Kovandová Sylvia, Ing._______________________ Řízení a ekonomika podniku (6208T097)

Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Zhodnocení finanční situace podniku a návrhy na zlepšení v problémových oblastech v anglickém jazyce Evaluation of the Financial Situation of a Company and Proposals for its Improvement

Pokyny pro vypraco vání:

Úvod Cíle práce, metody a postupy zpracování Teoretická východiska práce Analýza problému Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury

________________________________________________________________ Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatu ry: BERNSTEIN, Leopold. Analys is o f financial st at ement s. 5.vydání. New York: McGraw-Hill, 2000. ISBN 0-07-094504-7 GRUNWALD, Rulf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a pláno vání podniku. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2. KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza a plá nování. 11. vydání. Br no: Zdeněk Novot ný, 2006. ISBN 80-7355-016-X. RŮČKOVÁ, Pet ra. Finanční analýza. 2. Akt ualizo vané vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2481-2. SEDLÁČE K, Jaroslav. Účet ní dat a v rukou manažer a. 2. doplněné vydání. Praha: Co mput er Press, 2001. ISBN 80-72226-562-8.

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven Časovým plánem akademického roku 2011/2012. L.S.

__________________________ PhDr. Martina Rašticová, Ph.D. Ředitel ústavu

_________________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty

V Brně dne 4.01.2012

Tato dip lo mo vá pr áce byla zkrácena podle směr nice Děkanky č. 1/2010. Spo lečnost , kde byla t at o diplomo vá pr áce vyko nána, si nepřeje zveřejnění své ident it y nebo jiných int er ních infor mací.

Abstrakt

Cílem t ét o diplo mo vé práce je na základě výs ledků finanční analýzy, zhodnot it finanční sit uaci podniku a formulo vat návr hy na zlepšení v problémo vých o blast ech. Diplo mo vá práce je rozdělena do t řech část í. V první část i byly shro mážděny t eoret ické znalo st i a post upy, kt eré jsou nut né k pochopení podst at y finanční analýzy. Druhá část práce t yt o t eoret ické znalo st i aplikuje a používá ke zhodnocení sit uace v dané spo lečnost i. Ve t řet í část i práce jsou pak prezent ovány doporučení pro zlepšení v problémo vých oblast ech.

Abstract

The aim o f t his t hesis is t o asses t he financial sit uat io n of a co mpany based on t he result s o f financial analys is and t o present proposals for improvement s in proble m areas. T he t hesis is divided int o t hree part s. I n t he fir st part were collect ed t heoret ical knowledge and procedures necessar y t o underst and t he nat ure of financial analys is. The seco nd part applies t he t heoret ical knowledge and assess t he s it uat io n in t he given co mpany.

In

t he

t hird

part

of

t he

work

are

t hen

present ed

reco mmendat ions for improvement of a pr oblemat ic areas.

Klíčová slova

Finanční ř ízení podniku, finanční analýza, po měrová analýza, PEST analýza, SWOT analýza.

Keywords Financia l management , financial analys is, rat io a nalys is, PEST analys is, SWOT analys is.

Bibliografická citace KOVAN DOVÁ, S. Zhodnoc e ní f i nanč ní si t uace podni k u a náv rhy na zl e pše ní v probl é mov ý c h

obl ast e c h.

Brn o:

V ys ok é

uč en í

t echn i cké

v

Br n ě,

Fa kul t a

podn i ka t el ská , 2012., s. 93, Vedoucí di pl om ové pr á ce d oc. In g. Mar ek Zi n ecker , Ph . D.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že t at o diplo mo vá práce je původní a zpracovala jsem ji samo st at ně. Všechny cit ace jsou úplné, nedošlo k porušení aut orských práv v smys lu zákona č. 121/2000 S b. o právu aut orském a o právech souvisejíc ích s právem aut orským. Brno, 20.1.2012 _______________________ Ing. S ylvia Kovandová

Poděkování Děkuji, doc. Ing. Marku Z ineckerovi P h.D., za vedení mé diplo mo vé práce a za jeho cenné r ady. Děkuji, všem zaměst nancům spo lečnost i None IT. a.s., kt eří mi poskyt li své odborné zkušenost i a zna lost i o spo lečnost i. Poděkovat , chci t aké své rodině, kt erá mě podporovala ve st udiu.

OBSAH

1 ÚVOD........................................................................................................... 10 2 CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ…………....... 11 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE………………….................... 12 3.1 Finanční analýza………………………………………................................ 12 3.2 Cíle finanční analýzy……………………………………............................. 13 3.3 Zdroje dat finanční analýzy…………………………................................... 14 3.3.1 Přehled o peněžních tocích……………………………................................ 15 3.3.2 Výkaz zisku a ztráty……………………….................................................. 15 3.3.3 Rozvaha…………………………………..................................................... 16 3.3.4 Účetní závěrka a výroční zpráva………………………............................... 18 3.4 Metody finanční analýzy…………………………....................................... 18 3.4.1 Analýza trendů……………………………….............................................. 19 3.4.2 Procentní rozbor………………………………............................................ 20 3.4.3 Analýza rozdílových ukazatelů……………………..................................... 21 3.4.4 Analýza poměrových ukazatelů………………………................................ 22 3.4.5 Analýza systémů ukazatelů…………………………................................... 27 3.5 PEST analýza……………………………………….................................... 29 3.6 Porterova analýza konkurenčního prostředí…………………...................... 31 3.7 SWOT analýza……………………….......................................................... 32 4 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU……………………....................... 34 4.1 Charakteristika společnosti None IT a.s………………………………...

34

4.2 Organizační struktura společnosti None IT a.s.………………………......

36

4.3 Předmět podnikání………………………………………………................ 37 4.4 Účetní metody, účetní zásady a metody oceňování……………………….. 40 4.5 PEST analýza…………………………………………................................ 42 4.6 Porterova analýza…………………………………………….......……....... 46 4.7 Finanční analýza…………………………………………………................ 50 4.7.1 Horizontální analýza rozvahy………………………………....................... 50 4.7.2 Vertikální analýza rozvahy……………………………............................... 53 4.7.3 Horizontální analýza hospodářských výsledků……………………………. 56 4.7.4 Analýza poměrových ukazatelů…………………………............................ 57 4.7.5 Analýza soustav ukazatelů………………………………............................ 68 4.8 SWOT analýza společnosti None IT a.s.………………………................... 70 5 VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ…………………………………………... 74 6 ZÁVĚR……………..................................................................................... 83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………...................................... 85 DALŠÍ INTERNETOVÉ ZDROJE….......................................................... 87 SEZNAM TABULEK ………………………………….............................. 88 SEZNAM GRAFŮ …………………………............................................... 89 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………….................................. 89 SEZNAM ZKRATEK…………...................................…………………… 89 PŘÍLOHY………………………………….................................................. 90

ÚVOD Dle t eorie finančního management u je cíle m podnikové činno st i produkt ivní využit í vlast ního i ciz ího kapit álu k maximalizaci t ržní hodnot y podniku během delš ího časového období a ke zvět šení bo hat st ví podnikat ele př i respekt ování ekono mického prost ředí. (Ko nečný, 2006). Současná ekono mická sit uace na glo bálních t rzích př ináší podnikům nejen nečekané př íležit ost i, ale je spo jena t aké s širokou škálou r izik. Jednou z klíčo vých oblast í ř ízení podniku jsou jeho finance. Teor ie finančního ř ízení nabízí podnikové sféře celou škálu nást rojů, kt eré lze používat

k prevenci r iz ik a zhodnocování př íležit ost í. E fekt ivní ř ízení

r izik je jeden z předpokladů dobrého zdraví podniku. Finanční analýza, jako jeden z nást rojů finančního ř ízení, je hlavním zdro jem infor mací důležit ých k posouzení současného st avu podniku a jeho silných a slabých st ránek.

Mot ivem pro výběr t ohoto t émat u diplomo vé práce bylo podat vedení spo lečnost i None IT a.s. věrohodný přehled o současné sit uaci v podniku a návr hy na zlepšení v problémo vých oblast ech. Práce může být použit a pro porovnání s jinými subjekt y na t rhu. Spo lečnost None IT působí v odvět ví lo kalizace a má za sebo u více než 20 let působnost i na českém

t rhu.

Mez i

její

vůbec

hlavní

spec ializo vané překlady a vývo j so ft waru.

11

předmět

podnikání

pat ř í

2 CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ Cílem diplo mo vé práce je na základě vybraných analyt ických met od zhodnot it finanční sit uaci podniku a formulo vat návr hy na zlepšení v problémo vých o blast ech. Pro t yt o účely byla vybrána spo lečnost None IT, kt erá se zabývá profesio nálním překladem zejména so ft warových aplikac í pocházejíc ích od zahraničních zákazníků. Dip lo mo vá práce je rozdělena do t řech hlavních část í. První část pojednává o t eoret ických východiscích práce, kt erá jsou nezbyt ná pro seznámení se s základními po jmy a met odami finanční analýz y. Jsou vybr ány t y po jmy a met ody, u kt er ých je pravděpodobné, že budou v prakt ické část i efekt ivně aplikovány a př ine sou odpovědi na kladené ot ázky. V druhé část i diplo mo vé práce jsou apliko vány vybrané met ody st rat egické a finanční analýz y. Tvoř í ji analýza o becného okolí, analýza oborového okolí, analýza abso lut ních, t okových a rozdílo vých ukazat elů, poměrová

analýza

diplo mo vé

práce

a je

analýza podat

soust av

věrohodný

ukazat elů. obraz

Cíle m

současné

t éto

část i

sit uace

ve

spo lečnost i None IT a vyt voř it t ak základ pro vlast ní doporučení na zlepšení v problémo vých oblast ech. Závěrečná část se soust ředí na for mulo vání vlast ních návr hů na zlepšení v problémo vých oblast ech.

12

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE První část t éto diplo mo vé práce se zabývá vymezením t eoret ických

znalo st í,

kt eré jsou pot řebné ke

správnému pochopení post upů a

met odick ých nást rojů využívaných v procesu analyzo vání finančního zdraví podniku. Teoret ická část t éto diplo mo vé práce vymezí jak t y nást roje, kt eré jsou všeobecně uznávané, t ak t y, kt eré budou dále prakt icky aplikovány v pro jekt ové čast i, t edy v část i finanční analýz y vybr aného podniku.

3.1 Finanční analýza Účel finanční analýzy je zhodnot it finanční sit uac i v podniku. Podnik je považován za finančně zdravý t ehdy, pakliže dokáže dost át svým závazkům v současnost i ale i v budoucnost i. Finanční sit uac i podniku lze hodnot it z něko lika hledisek a t o zejména z hlediska rent abilit y vloženého kapit álu, t edy ziskovost i, dále pak z hlediska kapit álo vé st rukt ury,

t edy zda

jsou

akt iva podniku

využívána co

nejefekt ivněji a t aké např. k posouzení zadluženost i podniku a jeho schopnost i plnit své závazky. V rámci finanční analýz y lze poskyt nout vedení podniku dost at ek infor mací, kt eré jsou důležit é př i mno hýc h rozhodovacích

procesech.

( Konečný,

2006)

Jedná

se

zejména

o

rozhodnut í finančního charakt eru, kde se vedení rozhoduje o opt imá lní finanční st rukt uře, o vhodném přerozdělo vání finančních prost ředků, př i vo lbě nových úvěrových produkt ů a jejich míře nebo o poskyt ování obchodních úvěrů svým part nerům apod. Finanční analýza je nást roje m finančního ř ízení a posuzu je sit uaci jak z hlediska krát kodobého , t ak z hlediska

dlouhodobého .

Je

důležit ou

zpět nou

vazbou.

Výsledky

finanční analýz y mo hou pomoci př i změnách, kt eré je nut no zavést t ak, aby např. podnik snížil zadlužení či naopak navýšil výro bní kapacit y. Výsledky finanční analýz y jsou určeny nejen manažerům, ale t aké

13

invest orům, vlast níkům podniků, za měst nancům a inst it ucím. Všechny t yt o zájmo vé skupiny se v dnešní době zajíma jí o finanční zdraví daného podniku a finanční analýza je souhr nný a srozumit elný způsob sdělo ván í infor mací. Zdro je infor mací pro finanční analýzu js ou účet ní výkazy podniku, t edy rozvaha, výkaz zisku a zt rát y, výkaz cash flow a př ílo ha k účet ní závěrce. Podniky, kt eré jsou svou velikost í a obrat em zavázány ke zveřejnění t ěcht o dokument ů, musí t yt o výkazy vyst avit v daném o bdobí a v určit ém for mát u. Dalším zdro jem informací mo hou být různé int er ní mat er iály, bullet iny, zprávy, st at ist ická dat a, odhady budoucího vývo je apod. (Knápková & Pavelko vá, 2010)

3.2 Cíle finanční analýzy Jak již bylo řečeno, výsledky finanční analýzy mo hou poskyt nout cenné infor mace mno ha různým zájmo vým skupiná m. Něco bude zajímat vlast níka fir my, a něco jiného bude zajímat obchodního part nera. Na začát ku každé finanční analýz y je t řeba, si st anovit , jaké výsledky chceme dosáhnout , resp. jaké infor mace analýza poskyt ne a pro koho . Cíle finanční analýz y se liš í a t ak se t aky liš í met ody, kt eré je nut né použít k dosažení t ěcht o cílů. Různé met ody mají různou časovou i finanční náročnost . Cíle finanční analýz y dle jejich uživat elů znázorňuje obrázek č. 1

14

Obr ázek 1. Cíle finanční analýz y d le uživat elů (Růčková, 2008, s. 11)

3.3 Zdroje dat finanční analýzy

Jak již bylo zmíněno v úvodu, exist ují různé zdro je vst upních dat pot řebných pro finanční analýzu. Jedná se t edy zejména o int er ní a ext erní vst upní dat a. (Růčková, 2008) Dat a by mě la být relevant ní, srozumit elná a úplná t ak, aby se př edešlo dezint erpret aci a t ím pádem špat ným závěrům plynoucích z analýz. Dat a by t aké měla být měř it elná a mělo by být možné st anovit číselné charakt erist iky t ěcht o dat . Číselným vyjádřením jsou potom ukazat ele st avové, tokové, abso lut ní, rozdílo vé a poměrové. (Sedláček, 2001) Jejich vyjádření je možné v peněžních i nepeněžních jednot kách. Int er ní vst upní dat a lze poř ídit z mno ha zdro jů, jako jsou zejména manažerské účet nict ví, finanční účet nict ví, int er ní st at ist ická dat a, zprávy vedení podniku , výkazy jednot livých úseků, audit orská zpráva, hist orie popt ávky a predikce budoucí popt ávky, report ing apod. Ext erní jsou t aková dat a, kt erá jsou veřejně dost upná všem uživat elům a jsou zveřejněná např. na webu Obchodního rejst ř íku.

15

Mohou to být

t aké ext erní analyt ická dat a, průzkumy t rhu, dat a

zveřejněná Českým st at ist ickým úřadem, Českou národní bankou, vládou apod.

3.3.1 Přehled o peněžních tocích Tent o výkaz bývá čast o primár ní zdro j infor mací pro invest ory analyt ik y a dalš í zájmo vé skupiny, jeliko ž zachycuje př íchozí a odchozí peněžní t oky podniku. Na základě t ohoto výkazu si každý může odvodit , zda podnik dosahuje ziskovost i a zda je vhodné do něj invest ovat . Přehled o peněžních t ocích zaznamenává očekávané př íjmy a výdaje a mimo jiné usnadňuje vedoucím pracovníkům pláno vat dalš í akt ivit y, kt eré jsou závis lé na vo lném finančním kapit álu. (P inson, 2008) Vět šinou se jedná o t yt o zaznamenávané t ypy peněžních t oků: 

provozní peněžní toky,



investiční peněžní toky,



peněžní toky z f inancování.

Aby bylo hodnocení peněžních t oků směrodat né, je dobré př ipravo vat t ent o výkaz na měsíční bázi a v aspo ň jedno let é predikci a neust ále se k němu vr acet a doplňovat jej o akt uální hodnot y.

3.3.2 Výkaz zisku a ztráty Účelem t ohoto výkazu je podrobně vést hist or ii nákladů, výnosů a výs ledků hospodaření. St andardně se výkaz peněžních t oků vyst avuje na roční ale i krat ší bázi. Účelem t ohot o výkazu př i hodnocení eko no mické sit uace v podniku, je zhodnot it zejména zisko vost , resp. jednalo - li se o kladný

nebo

podnikání,

záporný

může

se

výs ledek t aké

hospo daření.

měnit

16

členění

Jak

se

liš í

jednot livých

předmět výs ledků

hospodaření. Růčková (2008) ve své knize uvádí t oto členění výs ledků hospodaření: 

provozní,



z f inančních operací,



z běžné činnosti,



mimořádný,



za účet ní období,



před zdaněním.

S měrodat ným by mě l být zejména provozní výsledek hospodaření, jelikož ukazu je, jak podnik dokáže, nebo nedokáže genero vat zisky ze své hlavní podnikat elské činno st i. Ten se dále dle Růčko vé (2008) dělí na: 

výsl edek z prodeje zboží,



výsl edek z prodeje investičního majet ku a materiálu,



výsl edek z ost atní provozní činnosti.

Výkaz zisku a zt rát y zachycuje t okové velič iny v rámc i určit ého časo vého období, a na rozdíl od rozvahy nezachycuje akt iva a pasiva pouze v okamžiku vyst avení výkazu.

3.3.3 Rozvaha Rozvaha

je

písemným

vyjádřením

majet ku

účet ní

jednot ky

k určit ému dat u. Rozvaha podrobně specifikuje veškerá akt iva a pasiva, kt erá jsou zdro ji financování podniku. Sest avuje se vět šinou ke konci kalendář ního roku a je součást í účet ní závěrky. S ynek (2007) uvádí dva t yp y sest avo vání rozvahy: 

hori zontální f orma,

17



verti kální f orma.

V př ípadě hor izont ální for my se jedná o klasické zobrazení ve t varu písmene T, kde se akt iva nacházejí vlevo a pasiva na pravé st raně. Vert ikální znázornění ukazuje akt iva a pasiva seřazeny pod sebou v t omt o

pořadí.

Aby

byla

rozvaha

směrodat ná,

je

t řeba

dodržet

náležit ost i obsahu. To jest , ukázat pravdivě majet ek podniku a zdro je financování t ohoto majet ku, respekt ive zadlužení podniku a likvid it u jeho prost ředků. V zásadě se pro účel finanční analýz y užívá srovnání více rozvahových výkazů za různá období po sobě jdoucích. Tako vé srovnání ukazuje procent uální změny v sumách akt iv a pasiv a dává vedení podniku náhled do současné sit uace a možnost nepř íznivý st av zlepšit . Za účele m přehlednost i a akt uálno st i se od rozvahy odvozují účt y akt iv a pasiv, na kt eré se v reálném čase zapisují dané změny. Rozvaha mus í být rovno vážná, každé akt ivum musí mít svůj zdro j financování a t ak plat í:

∑ aktiv=∑ pasiv nebo ∑ aktiv=∑ zadlužení + ∑ vlastní kapitál Obecně se akt iva dělí na st álá akt iva, oběžná akt iva a přechodná akt iva. Pasiva jsou pak zejména vlast ní zdro je kapit álu, ciz í zdro je a přechodná pas iva Řádná rozvaha se sest avuje v České Republice na konci účet ního období, spo lu s výkazem zisku a zt rát y a př ílo hou t voř í účet ní závěrku. Náležit ost i všech účet ních výkazů jsou uvedeny v záko ně č. 563/1991 Sb. o účet nict ví. (Bus iness cent er.cz, 2011)

18

3.3.4 Účetní závěrka a výroční zpráva Dle zákona o účet nict ví musí účet ní závěrka obsahovat výkaz zisku a zt rát y, rozvahu a př ílo hu. Př ílo ha účet ní závěrky vysvět luje a doplňuje infor mace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a zt rát y a „obsahuje infor mace o výši splat nýc h závazků po jist ného na sociální zabezpečení a př íspěvku na st át ní po lit iku zaměst nanost i, o výši splat ných závazků veřejného zdravot ního po jišt ění a o výši evidovaných daňových nedoplat ků u míst ně př ís lušných finančních orgánů. “ (Business cent er.cz, 2011) Záko n dále ukládá povinnost ověřování uzávěrky audit orem a vyhot ovování výroční zprávy. Tut o povinnost mají ze jména akcio vé spo lečnost i s ročním úhr nem čist ého obrat u více jak 80 milio nů Kč, s akt ivy

v hodnot ě

více

jak

40

milionů

Kč,

nebo

více

než

50

zaměst nanci. Dále t uto povinno st mají ost at ní obchodní spo lečnost i a družst va, kt erá t aké dosáhla výše zmíněných paramet rů a dalš í účet ní jednot ky dle t ohoto zákona. Výroční zprávu musí vyst avit t y účet ní jednot ky, kt eré mají povinno st ověřování účet ní závěrky audit orem. Výroční zpráva obsahuje účet ní závěrku a zprávu au dit ora a je to ucelený přehled o akt ivit ách podniku pro všechny zájmo vé skupiny, jako jsou zákazníc i, odběrat elé, dodavat elé, banky apod. Účet ní závěrku a výroční zprávu musí zveř ejnit t y účet ní jednot ky, kt eré se zapisují do obchodního rejst ř íku a t y, kt er ým t uto povinno st st anoví zvlášt ní př edpis.

3.4 Metody finanční analýzy Sedláček (2001) uvádí dva t yp y př íst upů hodnocení hospodářských jevů a t o fundament ální a t echnickou analýzu. Fundament ální analýza je založena na znalo st ech př ímých účast níků daných ekono mických procesů a

k

zhodnocování

finančního

zdraví

podniku

využívá

zejména

kvalit at ivní infor mační zdro je. Technická analýza používá kvant it at ivní

19

infor mace

získané

za

po mocí

algor it mizo vaných

met od,

např.

mat emat ických met od, st at ist ick ých měření apod. V př ípadě, že si podnik zvo lí provést finanční analýzu po mocí t echnické analýz y, je pot řeba se rozhodnout , jaké konkrét ní met ody pro analýzu využít , jaké ukazat ele si zvo lit a určit vzt ahy mezi nimi. V potaz je t řeba brát t aké analýzu časo vých t rendů. Exist uje celá řada met od finanční analýz y, avšak t at o kapit ola předst aví t y, kt eré jsou považovány za st ěžejn í met ody a t y, kt eré budou dále použit y v t ét o práci. Jedná se o: 

analýzu trendů neboli hori zontál ní analýzu,



procentní rozbor neboli vertikál ní analýzu ,



analýzu rozdílových ukazatelů,



analýzu poměrových ukazat elů,



analýzu soustav ukazatelů.

T yt o met ody jsou označovány jako element ár ní, kt eré využíva jí základní mat emat ické post upy a kalku lace. Dá le se jedná o t zv. vyšší met ody finanční

analýz y,

kt eré se dají rozdě lit

na

mat emat icko -

st at ist ické a nest at ist ické. Vzhledem k tomu, že podklady pro t yt o analýz y jsou účet ní výkazy, je nut né se zajímat t aké o to, co je může ovlivnit . Ovlivňujíc í fakt ory jsou zejmé na bilanční př íst up, oceňování majet ku, koncepce účet nict ví, inflace, odpisy d louhodobého majet ku, daně a kvant ifiko vat elno st údajů účet nict ví.

3.4.1 Analýza trendů Analýza

t rendů,

t edy

hor izo nt ální

analýza,

se

zaměřuje

na

pozorování hodnot položek účet ních výkazů v daném časo vém o bdobí. Vět šinou je prováděna na roční bázi, ale t aké je možné po mocí t ét o analýz y, zkoumat vývo j za více let hospodaření. Aby byla t at o analýza relevant ní, je dobré brát v úvahu více po sobě jdoucích časových obdo bí,

20

ale t aké zohledňovat vývo j int er ního a ext erního prost ředí podniku. (Grünwald & Ho lečková, 2009) Hor izont ální analýzu lze pro vádět dvěma způso by a t o sledováním „relat ivního růst u hodnot y po ložky rozvahy nebo výkazu zisku a zt rát y, t j. po měřuje se hodnot a v obdo bí n k hodnot ě v minulé m obdo bí ( n-1), provádí se t edy t zv. podílo vá analýza. Měř í se abso lut ní růst hodnot y po ložek rozvahy, nebo výkazu zisku a zt rát y, t j. sleduje se rozdíl po ložky v obdo bí n a n-1. Zde se jedná o rozdílo vou analýzu. “ (Scho lleo vá, 2008, s. 152) V př ípadě, že se měř í procent ní změna hodnot daných po ložek účet ních výkazů různých o bdobí, st anovují se dané indexy t ěcht o hodnot a vypočíst je lze podle následujícího vzorce. Po vynásobení t ohoto vzorce se získá hodnot a indexu vyjádřená v procent ech. B i (t ) je hodnot a položky výk azu v čase. ( Kis lingerová, 2008)

I t/t-1 =

( ) ( )

V př ípadě, že nelze zjist it index vývo je hodnot položek výkazů, lze aplikovat následující vzorec pro výpočet abso lut ní hodnot y respekt ive difer ence hodnot položek. Dt /t -1 je hodnot a změny oprot i minu lému období. (Kis lingerová, 2008, s.)

D t/t-1 =B i (t)-B i (t-1) 3.4.2 Procentní rozbor Vert ikální analýza je jednoduchá analýza, kt erá je založená na pozorování jednot livých pr vků účet ních výkazů. Analýza je prováděna svis le a jednot livé změny jsou vyjádř eny v abso lut ních i relat ivních hodnot ách. Analýza rozvahy je velice vypo vídajíc í a jasně for mulu je např. vývo j st rukt ur y akt iv, t edy do čeho podnik invest uje a z čeho získává své finanční prost ředky. Také vypoví o st rukt uře pasiv a t edy o př ípadné zadluženost i a zdro jích financování. Analýza výkazu zisku a zt rát y se bude zaměřovat na vývo j t ržeb z prodeje, provozní náklady a

21

jejich pokles či nárůst , výno sy z dlouhodobého majet ku, daní z př íjmu a t edy na vývo j hospodářského výs ledku. Z hlediska ř ízení podniku je t at o analýza velice užit ečná, jelikož po máhá vedení podniku efekt ivněji ř ídit své zdro je a maxima lizo vat výnosy. (Sedláček, 2001) Vzorec pro výpočet percent uálního vyjádření z měny hodnoty jednot livých pr vků účet ních výkazů je níže, kde Bi vyjadřuje velikost prvku výkazu a ∑Bi sumu hodnot prvků v rámci daného výkazu. ( Kislingerová, 2008)

Ii=∑

. 100

3.4.3 Analýza rozdílových uka zatelů

Analýza podnikání.

rozdílo vých

ukazat elů

slouží

Jedná se zejména o rozdíl mezi

k měření

likvidnost i

akt ivy a pasivy podniku.

Nejčast ěji používaným je t zv. čist ý pracovní kapit ál, kt er ý předst avuje právě rozdíl mezi krát kodobými akt ivy a krát kodobými pasivy. Míra rozdílu mezi t ěmit o položkami má zna čný vliv na akt ivit y podniku. Přebyt ek

krát kodobých

akt iv

nad

rámec

krát kodobých

po hledávek

znamená, že podnik má dost at ek prostředků na vykonávání své činno st i a je t edy dost at ečně likvidní. Pravidelné přebyt ky v hospodaření lze vidět jako fo nd vo lných peněžních prost ředků, kt er ý lze využít v př ípadě náhlé negat ivní změny podnikat elského prostředí, jako je změna výše daní, př íchod nové konkurence, změna inflační mír y, změna úrokové mír y, negat ivní vývo j měno vých kur zů apod. Tent o ukazat el je však limit ován mo žnost í

exist ence

málo

likvidních

akt iv,

akt iv

s dlouhodobou

splat nost í, neúplné výroby, špat ně vymahat elných pohledávek apod. (Sedláček, 2001) Dalš í je ukazat el nazvaný čist é po hotové prost ředky a je t o

rozdíl mezi okamžit ými pohot ovými prost ředky a okamžit ě

splat nými závazky. jelikož položky.

jsou

Mír a likvidit y je t edy určena s vět ší přesnost í,

z výpočt u

Naopak

jsou

vyloučeny zahr nut y

výše

jmeno vané

hotovost ní

22

proble mat ické

prost ředky,

peníze

na

podnikat elsk ých

účt ech,

krát kodobé

cenné

papír y

a

krát kodobé

t ermíno vané vklady. Alt er nat ivo u k výše jmeno vaným ukazat elům je t zv. čist ý peněžní po hledávkový fo nd.

3.4.4 Analýza poměrových uka zatelů Analýza po měrových ukazat elů převádí všechny číselná vyjádření různých po ložek účet ních výkazů na procent ní vyjádř ení t ak, že mo hou být dále porovnávány v čase. Na základě procent ního vyjádř ení a vzt ahů mezi nimi vznikají různé po měrové ukazat ele. (Bragg, 2007) Jako i dalš í analýz y, i t at o používá dat a zejména z rozvahy a výkazu zisku a zt rát y. Infor mace získané z rozvah y mají vypovídající hodnot u k určit ému dat u, infor mace získané z výkazu zisku a zt rát y naopak ukazují vývo j za určit é časo vé

období.

Tat o

analýza

je

všeobecně

uznávanou

pro

svou

vypo vídajíc í hodnot u a nízkou náklado vost . Je čast o používána jako pr imár ní

analýza

sloužící

ke

sp ecifikaci

problémo vých

o blast í

a

ident ifikaci nejnaléhavějš ích problémů. Na základě t éto analýzy se provádějí jak int er ní analýzy, t ak může sloužit jako základ pro analýzu odvět ví, konkurenčních podniků apod. (Sedláček, 2001, p. 61-62) Poměrové ukazat ele se obecně dělí na ukazat ele: 

ukazatele rentability,



ukazatele aktivity,



ukazatele zadluženosti,



ukazatele likvidity,



ukazatele t ržní hodnoty a dal ší.



Ukazatele rentability Vyjadřují výno snost daného podniku, jsou indikát or y finanční

návrat nost i invest ovaného kapit álu do podnikání. Řadí se mezi hlavní

23

používané ukazat ele př i provádění fina nční analýz y. Jedná se o t yt o používané ukazat ele: ř

Rentabi lita vložen ého kapitálu =

í

á−

ě í ú á é á

V př ípadě t ohoto ukazat ele není jednoznačně dán vzorec výpočt u, jedná se především o t yp analýz y, pro kt er ý je určen výpočet . V zásadě se jedná o po měr nezdaněných zisků plynoucích z invest ovaného kapit álu a vlast ního kapit álu sníženého o krát kodobé závazky.

Rentabi lita vložen ých aktiv =

Č

ý

Rent abilit a vložených akt iv je ukazat el návrat nost i akt iv vlo žených do podnikání nehledě na jejich původ. Ukazat el vyjadřu je výno snost akt iv po zdanění a odečt ení úroků.

Č

Rentabi lita vlastního kapitálu =

ý í

á

Tent o ukazat el vyjadřuje ziskovost vlast ního kapit álu podniku a je určujícím ukazat elem zejména pro inve st ory, kt eř í si mo hou změř it invest iční výno s z daného kapit álu a ověř it si t ak r iziko své invest ice.

Rentabi lita ci zího kapitálu =

Č

ý í

á

Ukazat el na rozdíl od předchozího poměřuje návrat nost cizího kapit álu invest ovaného do podnikat elské činnost i. Lze si t ak např. ověř it , zda je výhodné hledat cizí zdro je financování podniku. Takt o lze dále analyzo vat t aké návrat nost dlouhodobého či krát kodobého kapit álu apod.

Rentabi lita t ržeb = Ukazat el

slouží

ž

ř



ě í ú

ž

k posouzení

schopnost

podniku

získávat

zisk

z t ržeb. Je důležit ým zejména pro vedení podniku a je dobr é ho akt ualizo vat a porovnávat s předchozími obdobími a na jeho základě

24

např. st anovo vat odhady prodeje v určit ém obdo bí a jiné t rendy, kt eré mo hou mít st rat egický a t akt ický význam. (Sedláček, 2001, s.62-66)



Ukazatelé aktivity Jsou ukazat ele vhodné zejména pro analýzu ř ízení akt iv podniku.

Jsou t vořeny podílem vybraných akt iv a vázanost í kapit álu v nich. Jedná se o t yt o ukazat ele: Vázanost celkových aktiv =

č í ž

Měř í míru schopnost i využit í akt iv k dosažení t ržeb a celkovou produkční efekt ivnost podniku. Pro bezchybnou analýzu je pot řeba brát ohled na oceňování ma jet ku a met od odpisů.

ž

Obrat celkových aktiv =







é

í

á

Udává ko likr át se celková akt iva t zv. obrát í a jaký je počet t ěcht o obrát ek za daný časo vý int er val. Podobně lze vypočíst obr át ky st álých akt iv záměnou celko vých akt iv za fixní akt iva.

Obrat zásob =

ž





é č

é

í

á

Udává frekvenci obr át ky zásob, t edy kolikr át je daná zásoba prodána a zno vu uložena na sklad. Dále lze st anovovat konkrét ní do bu obrát ky zásob ve dnech či měsíc ích, podíle m průměr ného st avu záso b a denní spot řeby zásob.

Doba ob ratu pohledávek =

á í ž





Určuje průměr nou dobu splat nost i pohledávek podniku. Zejména pomáhá vedení podniku analyzo vat dobu plat eb jejich part nerů a zajist it t ak včasnost inkasa. Dlouhodobějš í pr odlevy mezi inkasem mo hou výrazně ovlivnit likvidnost a t ak by podnik měl věno vat t omut o ukazat eli pozornost. Následující ukazat el pak ukazuje opačný st av a měř í jak

25

r ychle je podnik schopný dost át svým závazkům. (Sedláček, 2001, s. 6669) á

Doba ob ratu závazků =





í ž



Ukazatele zadluženosti

Měř í zadluženost podniku. Jedná se o t yt o nejvíce používané ukazat ele:

Celková zad lu ženost =

í

á á

Určuje podíl ciz ího kapit álu na akt ivech podniku. Ne vždy je t ent o ukazat el směrodat ný, jelikož je mo žné, že financování ciz ím kapit álem se vzhledem k nákladům na něj vyplat í více, než financováním vlast ním kapit ále m.

í

K vóta vlastního kapitálu =

á

á

Vyjadřuje ko lik procent akt iv je financováno vlast ním kapit álem a je dodat ečným ukazat elem pro měření zadluženost i. Dalš í používané ukazat ele jsou např. úrokové kr yt í, běžná zadluženost , dlouhodobé kr yt í akt iv, dlouhodobé kr yt í st álých akt iv apod.

Zad lu žen ost vlastního kapitálu

é á

=

í

á

Ukazat el měř í ko lika procent y se vlast ní kapit ál podílí na cizíc h zdro jích. (Sedláček, 2001, s. 69-73)



Ukazatele likvidity Vyjadřují

schopnost

podniku

plat it

své závazky z obchodních

vzt ahů. Aby byl podnik považován za likvidní je nut né, aby dr žel část svého majet ku v peněžní for mě nebo např. ve for mě kr át kodobých cenin.

26

Pro zjišt ění so lvent nost i se používají následující ukazat ele (Sedláček, 2001, s. 74-75):

Běžná li kvidita =



ěž á á

é á

Tent o ukazat el je jedním ze základních a měř í pokr yt í závazků podniku jeho o běžnými akt ivy. Čast o se u výrobních podniků jedná o záso by výrobků, kt eré mohou t ent o ukazat el zkreslo vat . Čím je t ent o ukazat el vyšší, t ím vyšší je pokr yt í závazků a t edy so lvent nost podniku.

Pohotová li kvidita =

ěž á

á

á

é á

Tent o ukazat el měř í v podst at ě st ejně so lvent nost podniku jako předchozí, ale nepočít á do akt iv zásoby, kt eré mo hou být špat ně zpeněžit elné vzhledem ke svému charakt eru. Měř í t edy podíl čist ě peněžních prost ředků a závazků.

Okamžitá li kvidita =

ž í

ř ž ě

é á

Tent o ukazat el měř í okamžit ou schopnost plat it závazky resp. dluh y podniku v mo ment jejich splat nost i. Vst upují do něj t edy peněžní prost ředky na banko vních účt ech podniku a jiné vysoce likvidní finančn í inst rument y.



Ukazatelé tržní hodnoty jsou zejména důlež it é pro zájmo vé skup iny. Zájmo vé skup iny

podniku zajíma jí ukazat ele t ržní hodnoty, účet ní hodnot y akcií, po měr dividend k akciím, výplat ní po měr, akt ivační po měr, udržit elná mír a růst u, dividendo vý výno s, po měr t ržní ceny akcie k zisku z jedné akcie, zisko vý výno s apod. (Sedláček, 2001, s. 75-77)

27

3.4.5 Analýza soustav ukazatelů Hlavní výhodou soust av ukazat elů oprot i jednot livým jednosměr ně zaměřeným ukazat elům je ucelená vypo vídající schopnost . Jejich snahou je hodnot it výko nnost podniku po mocí synt ézy různých ukazat elů. Obecně se rozlišují dva t yp y s yst émů ukazat elů a jsou jimi s yst émy ukazat elů hodnot ící např. rent abilit u, zadluženost , likvidit u, př íp. další ukazat ele a nebo syst émy ukazat elů hodnot ící konkrét ní následky určit é finanční sit uace, jako je pravděpodobnost konkursu a nebo bankrot u. (Dluhošo vá, 2008) Pro pot řebu t éto diplo mo vé pr áce budou použit y následující syst émy ukazat elů.

Altm anovo Z-skóre Z-skóre vzorec pro predikci bankrot u byl poprvé zveř ejněn v roce 1968

profesorem

Alt manem.

Vzorec

lze

použít

pro

předpovídání

pravděpodobnost i, že podniku eminent ně hrozí bankrot během dvou let . Z-skóre se používá k předpo vídání fir emních krachů a snadno lze spočít at ko nt rolní o pat ření pro finanční t ísni. Z-skóre dohro mady pr acuje s 5 ukazat eli a sluču je je do hro mady v následující vzorec, kt er ý v původním znění vypadá t akto: (Sholleo vá, 2008, s. 175-176):

Z=1,2x 1 +1,4x 2 +3,3x 3 +0,6x 4 +1x 5 Kde:

x1

– Čist ý pracovní kapit ál/ Akt iva

x2

- Nerozdělený zisk z minulých let / Akt iva

x3

– Zisky před zdaněním a úroky/ Akt iva

x4

– Vlast ní kapit ál/ Cizí zdro je

x5

- Tržby/ Akt iva nebo li Obrat akt iv

28

Rozmezí r izika: Z> 2.99 - podniku nehrozí bankrot 1,81
Upravený

pro

pot řeby

menších

a

st ředních

subjekt ů

neobchodovat elných na kapit álo vých t rzích vypadá t akt o:

Z=0,717x 1 +0,847x 2 +3,107x 3 +0,420x 4 +1x 5 Rozmezí r izika: Z>2.99 – podniku nehrozí bankrot 1,2
Krali ckův test Tent o t est vybraným ukazat elům př iřazuje bodová hodnocení a měř í jejich

výkon.

Výs ledek

je pak st anoven jako

ar it met ický průměr

př idělených bodů za jednot livé ukazat ele. Jedná se o t yt o ukazat ele: kvót a

vlast ního

kapit álu,

doba

splácení

dluhu

z peněžních

t oků,

rent abilit a t ržeb a rent abilit a akt iv. Hodnocení pak probíhá na základě st upnice hodnocení viz. t abulka. Tabulka 1: Hodnocení Kra lickova t est u, (Kis lingerová, 2005, s. 75)

Ukazat el

Kvót a vlast ního kapit álu Doba splácení dluhu PT Rent abilit a t ržeb Rent abilit a akt iv

Výbor ně

Dobře

Špat ně

Ohrožení

1 >30%

Velmi dobře 2 >20%

3 >10%

4 >0%

5 Negat ivní

<3 roky

<5 let >8% >12%

>12 let >0% >0%

30 let

>10% >15%

<12 let >5% >8%

29

Negat ivní Negat ivní

3.5 PEST analýza PEST analýza se za měřuje na čt yř i hlavní fakt ory, kt eré působí na podnik z vnějšku. T yt o fakt ory podnik nemůže ovlivnit a je t edy dobré, se jim podrobně věno vat . (Oxford Univer sit y Press, 2007) Ext er ní fakt or y jsou t edy po lit ické, eko no mické, sociální a t echno logické. Někt eř í aut oři dále uvádějí t aké legislat ivní a environment ální fakt ory. T yt o

však

mo hou

být

zahr nut y

do

fakt orů

polit ických

a

nebo

t echno logických.

Politické faktory Analýza t ěcht o fakt orů dává infor mace o hospodářské a po lit ické sit uaci v zemi. Po lit ic i a zákonodárci ma jí značný vliv na t vor bu zákonů a jejich změn, kt eré mo hou v reálné m čase ovlivnit akt ivit y podniku. Někt eré změny mo hou mít pozit ivní charakt er, jako daňové úlevy, dot ace apod., naopak to mo hou být environment ální nor my, mzdo vé nor my apod. Polit ická s it uace se může měnit rychle a se zavedením novýc h evropských směr nic a regulací by se měl podnik zaměř it na soulad s t ěmit o i lokálními nař ízeními. Blíže se jedná o t yt o fakt ory: 

složení vlády,



stabilita vl ády,



tržní regulace



zákoník práce



tržní omezení



povinné daně, poplatky a nebo daňová zvýhodnění

Ekonom ické faktory V dnešním glo bálním prost ředí hrají ekono mické fakt ory klíčo vou roli. Kr ize posledních let př inesla celo světové t rendy poklesu úrokových měr, zvýšené inflační mír y a zadlužení st át ních rozpočt ů. Podniky mo hou

30

být t ěmit o fakt or y ovlivněny ne jen na míst ních, ale i zahr aničních t rzích. Kupní síla se snižuje nebo zvyšuje podle vývo je ekono mických fakt orů a v době ekono mických t urbulencí se t ím pádem navyšuje nezaměst nanost a snižuje se schopnost podniků vyt vářet zisk. Naopak ekono mická st abilit a a pozit ivní vývo j na mezinár odních t rzích př ináše jí t vorbu nových pracovních pozic, hospodář ský r ůst , vyšší úrokové mír y, nižší míru inflace apod. Zejména v podnikání se zahr aničím je ideální se soust ředit na všechny lokální fakt ory a př izpůsobit t ak st rat egii a ř ízení r izik a jednot livým t r hům. Podniky podnikající v E vropské unii se t aké musí ř ídit svrcho vanými nař ízeními evropských orgánů.

Sociální faktory Tato

analýza

určuje,

nako lik

sociální

fakt ory

ovlivňují

makroekono mické prost ředí fir my. T yt o fakt or y jsou např. kult ur a, růst počet obyvat el, st rukt ura, nat alit a a mort alit a, vzdělávání, post oje k život ního st ylu, ale t aké vzáje mné vzt ahy, sociální sít ě, vliv kamar ádů, spo lupracovníků, a t ak dále. Velmi důležit ým fakt orem jsou sociáln í média, kt erá šíř í infor mace mezi lidmi a mo hou zapůsobit na je jich názor y. Sociální fakt ory jsou velmi důle žit é, protože mají př ímý dopad na spot řebit elské chování. Pokud chce podnik vst oupit na t rh, musí zvážit , jaký t yp spot řebit elů t am žije. Globalizace př ináší dalš í změny, kt eré mo hou být předem neodhadnut elné. Migr ace vyt vář í zcela no vé komunit y v Evropě a t ím dává více možno st í uspoko jit jejich pot řeby.

Technologické faktory Podíváme- li se zpět do 20. st olet í, můžeme vidět obrovský pokrok lidst va a rozvíje jící se t echno logie. Nejen ko munikační t echno logie, ale veškeré

t echno logie

diskut abilní,

kt erá

např íč z

nových

odvět vím i t echno logií

se

výrazně př inesla

změnily. největ ší

Je

rozdíl

v dosavadních post upech. Výraznou t echno logií je však int er net , kt erý umožnil podnikům vyt vářet infor mační syst émy, kt eré jim po mo hou vyt vářet lepší procesy a zlepšit vnit ř ní a vnější podniko vou komunikaci.

31

S po mocí různých so ft warových programů

mo hou fir my efekt ivně

spravovat objednávky zákazníků, poskyt ovat zákaznické služby, provádět různé market ingové výzkumu. Techno logické fakt ory v oblast i podnikání jsou t aké dost upnost potřebných t echno lo gií, je jich právní rámce, různá nař ízení vlády apod.

3.6 Porterova analýza konkurenčního prostředí Oborové prost ředí podniku lze analyzovat podle Port erovi analýz y. Cílem

t ohoto

modelu

je

zhodnot it

př it ažlivo st

a

t ak

ziskovost

požadované t rhu. Port er (s. 4, 1998) ř íká, že: "Ko nkur enční st rat egie musí vyrůst at ze so fist ikované pochopení pravidel hospodářské sout ěže, kt erá určují př it ažlivost i odvět ví. Ko nečným cílem ko nkurenční st rat egie je vyrovnat se a ideálně umět se př izpůsobo vat t ěmt o pravidlům ku prospěchu podniku." Port er poznal 5 s il, kt eré mohou ovlivnit ziskovost podniku a kt eré by měly být analyzo vány vedením podniku před vst upem na t rh.



Riziko vstupu nových konku rentů Jak da lší podniky vst upují na t rh, t y kt eré t am již působí mo hou

pravděpodobně zaznamenat zt rát y na zis ku. Je ovšem jasné, že exist uje široké spekt rum překážek, kt eré dělají vst up na daný t rh obt ížným. Takové překážky mo hou být vysoké invest ice všeho druhu, nedost at ek know- how, omezení vlády, spot řebit elských preferencí a nákupních zvyklo st í, absence vzt ahů s pot enciá lními dodavat eli, ceno vou válku apod.



Vyjedn ávací síla odběrat elů Vliv odběrat elů je vyjádř ením je jich vlivu na akt ivit y podniku a t o

zejména na jeho cenovou polit iku. Se snižujícím se počt em odběrat elů má podnik st ále menší prost or pro vyjednávání cen. Podnik by mě l najít

32

rovno váhu mezi cenou a kvalit ou, aby si udržel své odběr at ele. Vyjednávací pozice je zejména důležit á, když se jedná např. o možnost převzet í podniku odběrat elem.



Vyjedn ávací síla dodavatelů „Čím vět ší je vliv dodavat elů v odvět ví, t ím je slo žit ějš í pro podnik

dosáhnout zisků vzhledem k t omu, že dodavat elé určují podmínky v daném odvět ví. “(Oxford univers it y press, 2007) Vyjednávací pozice dodavat elů sílí z poklesem jejich počt u a v př ípadech, kd y je výhodnějš í a levnějš í neměnit daného dodavat ele.



Stávající konku ren ce Analýza ko nkurent ů ukazuje, ko lik podniků si v požadovaném

sekt oru navzájem konkuruje. Pokud exist uje t rh plný st ejné ko nkurence, pak je nepr avděpodobné, že jeden z nich bude dosaho vat obrovské zisky, jako kdyby t am byly jen dva nebo t ři z nich. Dalš ími fakt ory jsou mír a využit í kapacit , snížení popt ávky na t rhu, úbyt ek zákazníků a fakt , že mo hou měnit své preference.



Substituty Jsou poslední sílou, kt erá je součást í o borového prost ředí podniku.

Předst avuje jak snadno mo hou uživat elé přejít na jiný produkt st ejné funkce. Spotřebit elé se čast o rozhodují na základě ceny výrobku, t akže pokud si cht ějí koupit např. vo lací paušál u T-Mobile, ale Vodafo ne jim nabídne nějakou dalš í službu, je pravděpodobné, že změní pro vozovat ele. Na druhou st ranu, pokud má podnik uzavřeny dohody s T- Mobile na t elefo ny a hands- fr ee sad y s levným voláním, bylo by pro něj př íliš nákladné operátora změnit .

33

3.7 SWOT analýza SWOT analýza je považována za efekt ivní a jednoduchý nást ro j k prozkoumání možnost í změn a vývo je podniku. Její výs ledky mo hou být použit y pro rozhodování na různých úr ovních ř ízení. S WOT analýza pomáhá prohlédnout další možnost i a t o pomocí s yst emat ického šet ření zaměřeného jak pozit ivně, t ak negat ivně. Je to poměr ně jednoduchý způso b,

jak

sdělit

myš lenky,

vize a

další

po lit iky podniku.

Asi

nejvýznamnějš í výhodou S WOT analýzy je, že bez ohledu na výs ledk y manažeř i mo hou rozhodnout , jest li posílí silné a o mezí slabé st ránky, zvýší počet př íležit ost í nebo se vyhnou pot enciá lnímu nebezpečí. S WOT analýza je znázor ňována mat icovým způsobem a je základní analýzou st rat egického a t akt ického ř ízení podniku. (Oxford Univer sit y press, 2007)

34

4

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU V t ét o část i dip lo mo vé práce je po mocí vybr aných analyt ick ých

met od zhodnocena současná sit uace spo lečnost i None IT s důrazem na finanční zdraví. Bude popsána podnikat elská činnost spo lečnost i, je jí hist or ie, organizační st rukt ura, vlast ní výro bky a služby a účet ní st andardy. V t éto část i práce bude t aké analyzo váno obecné okolí a oborové oko lí spo lečnost i po moci PEST analýzy a Port erova modelu pět i sil. Finanční analýza se pak zaměřuje na hor izont ální a vert ikáln í analýzu vybr aných účet ních výkazů, analýzu po měrových ukazat elů a na analýzu soust av ukazat elů. Závěr y p lynoucí z jednot livých analýz se st anou podkladem pro návr hovou část diplomo vé práce.

4.1 Charakteristika společnosti None IT a.s. None IT byla založena v roce 1990 v Br ně. Společnost se původně jmeno vala None Překlady a.s. Díky pádu Ber línské zdi v Německu a samet ové r evo luci v Českoslo vensku, se odehrálo mno ho změn, kt eré dovo lily založení soukromých podniků. Zakladat elé fir my, E va a Rudo lf F., se celý život zabývali překladat elst vím a bylo pro ně logické založit překladat elskou agent uru, kt erá se měla zabývat překlady t echnické dokument ace, ověřenými překlad y a konfer enčním t lumočením. Jak nadnárodní spo lečnost i vst oupili na t rhy, pot řebovaly překlady manuálů pro výrobk y v elekt ronické podobě.

Fir ma se post upně t ransfor mo vala v oboru. Předmět em její činno st i byly zpočát ku výlučně IT překlad y a high-t ech jazykové služby. V polo vině 90. let , byla rozšíř ena půso bnost společnost i a kancelář e byly založeny v Po lsku, Maďarsku a S lo vensku. Z původně č ist ě lokální spo lečnost i se st ala lídr em na t rzích výc hodní E vropy s koncent rací na full- ser vice vícejaz yčné služby. Později byla založena i kancelář v Číně,

35

kt erá rost e velmi r ychle z hlediska kapacit y a spekt ra poskyt ovanýc h služeb.

V roce 2001, None IT ot evřela kancelář v US A a t o v důsledku rostoucí popt ávky od amer ických zákazníků po vícejazyčných s lužbách spo lečnost i.

V roce 2002 None IT získala prest ižní ocenění od spo lečnost i Microso ft . Zařadila se t ak mezi o mezený počet prémio vých dodavat elů, se kt er ými Microso ft spolupracuje na lokalizaci svého so ft waru.

Od roku 2003 None působí pod novým obchodním názvem, None Wor ldwide

a.s.

Tat o

změna

nast ala

za

účelem

z měny

image

na

mezinárodních glo balizo vaných t rzích.

V roce 2004 None Wor ldwide ot evír á vůbec pr vní kancelář v Japonsku za účele m lepšího ser visu pro japonské zákazníky. None Wor ldwide t aké začala obsluhovat další st át y sever ní Amer iky a jižní Amer iky. V průběhu času se None Wor ldwide st ala předním uznávaným odborníkem na po li odborných překladů. ( None Wor ldwide.co m, 2012)

36

4.2 Organizační struktura společnosti None IT a.s.

Společnost None IT je akcio vou spo lečno st í a její vedení se skládá z t ěcht o osob: 

výkonný ředitel,



spolumajitel,



f inanční ředitel,



inf ormační ředitel,



personální ředit el.

Společnost zaměst nává v současnost i asi 330 zaměst nanců a jejic h počet se v posledních t řech let ech výrazně nezměnil. Ve spo lečnost i je uplat ňována především divizio nální organizační st rukt ura, avšak někt eré t ýmy se mo hou svou organizací podobat t aké mat r ixové organizační st rukt uře. Vět šinou se jedná o různé úseky jako je personální oddělení, finanční

oddělení,

oddělení

vývo je,

oddělení

lokalizace,

oddělen í

překladů apod. Někt eré t ýmy a někt eř í jejich členo vé spo lupracují na více bodech pro jekt ů zároveň a t aké se zodpovědnost za svěřené osoby a úko ly může měnit pružně s pot řebou spo lečnost i. None IT a. s. je dceř innou pobočkou None Translat io ns, kt erá se původně za měřovala na překlady. None IT a.s. pak poskyt uje lokaližační so ft warové a t est ovací služby svým klient ům. Takt o ot evřené zahraniční kancelář e po máha jí spo lečnost i př i fyzickém ko nt akt u s klient y a t aké s neo mezenou 24 hodino vou zákaznickou podporou. Hlavní podnikat elské činno st i se st ále odehrávají v Br ně, ale hodně z nich bylo převedeno na kancelář v Nanjingu, Číně a kancelář v argent inském Rosar iu. Dalš í dceř inně pobočky zajišťují zejména kont akt s klient y na úrovni o bchodní a market ingové. Díky t omut o pojet í je None mult ir egio nálně or ient ovaná a může t ak využívat výho d z t éto organizační st rukt ur y. Na druhou st ranu se může t aké jednat o nevýhody, jako např. fakt , že vět šina klient ů plat í v amer ick ých do larech, ale zaměst nanci js ou odměňo váni v lokální měně,

37

t edy že vět šina př íjmů je v jiné měně než vět šina výdajů. (None IT, 2010)

Obr ázek 2: Organizační st rukt ura spo lečnost i (No ne Wor ldwide.co m, 2012)

4.3 Předmět podnikání None IT poskyt uje ko mplet ní jazyková řešení zahr nu jící služby spo jené s př ípr avou a uvedením př izpůsobených produkt ů pro míst ní t rhy. Předmět em hlavní a vedle jší podnikat elské činnost i spo lečnost i je (None IT, 2010): 

lokalizace sof t ware,



překladatelst ví a tlumočení,



poskytování sof t ware,



škol ení v oblasti sof t ware,

38



projektový management v obl asti sof t warových služeb,



poradenská činnost v oblasti výpočetní techniky,



obchodní či nnost - koupě zboží za účel em jeho další ho prodeje,



zprost ředkovat el ská činnost,



graf ické a kresličské práce,



poskytování sof t waru a poradenské činnosti v oblasti hardwaru a sot waru,



zpracování dat, služby databank, správa sítě,



činnosti

účetních

poradců,

vedení

účetnict ví,

vedení

daňové

evidence.

Poskyt ované služby jsou: 

vývoj obsahu,



sof t ware lokali zace,



testování a inženýrst ví,



technické překl ady,



jazykové služby,



lokalizace mul timédií,



web global izace,



služby na zakázku.

Nejvyhledávanějš ími službami spo lečnost i None IT jsou: Překladatelské

a

lokali zační

slu žb y,

umožňujíc í

k lient ům

dosáhnout na glo bální t rhy s mno hajazyčnými produkt y, obsahem nebo webovými st ránkami. T yt o služby zahr nují zejména t echnické př eklad y, lokalizaci so ft waru, lokalizaci mu lt imédií, globalizaci webo vých st ránek a specializo vané aut omat izované překlady a edit ace. Profesionální jazykově orientovan é slu žby, kt eré zahr nují všechn y nezbyt né činno st i, kt eré se zabýva jí mnoho jaz yčným obsahem od jeho vývo je až po konečné zveřejnění. T yt o služby jsou zejména kont rola

39

kvalit y

jaz yka,

management

ter mino logie,

mno ho jazyčné

int er nacio nalizace a služby spo jené s vývojem o bsahu. Slu žby jazykových technologií, jež mají zvýš it produkt ivit u a efekt ivit u

celého

procesu

překladů

a

lokalizací.

Mezi

ně

pat ř í

opt ima lizace procesů poradenst ví, st rojový překlad, nasazení vícejazyčné webové st ránky, on- line př eklady port álů a vlast ní vývo j. Software testování p rodu ktů a in ženýrské slu žb y, jejichž cíle m je zajist it vícejazyčné výrobky splňují funkční a jazykové požadavk y míst ních

koncových

int er nacio nalizace,

uživat elů.

funkční

T yt o

nebo

služby

jazyko vé

zahr nují

zkoušky,

lo kalizaci, st ejně

jako

spec ializo vané aut omat izace, t estování, soft warové služby, lokalizace a inženýr st ví. None IT překládá výro bky a služby v celé řadě průmys lo vých odvět ví, se zvlášt ní kvalifikací v oblast i so ft ware a IT, vědy, včet ně lékařských

zař ízení

a

far maceut ického

průmys lu,

t eleko munikac í,

průmys lo vé výro by a spot řební elekt roniky. Spo lečnost přináší na t rh nové t echno logie, no vé výrobk y a nový obsah pro stovky milio nů uživat elů po celém svět ě ve více než 100 jazycích. To zahr nuje konco vé uživat ele v hlavních ekono mikách svět a, ale t aké v oblast i rozvíje jících se t rhů. Mezi t ypy mat er iálů, kt eré None IT přeloží a lokalizuje nejčast ěji pat ř í: 

sof t warové uživatelské rozhraní,



výrobní dokumentace (online nebo tišt ěné) ,



uživat elská podpora, podpora syst émů,



marketingové mat eriál y,



balení a označování,



webové st ránky a další on-li ne obsah a aplikace,



materiály p ro podporu produktu,



multimédi a, audio a video,



graf ika a umění,

40



e-learning a studi jní materiály.

Společnost None Wor ldwide sout ěží na globálních t rzích jako poskyt ovat el jaz ykových služeb a zařadila se pro rok 2010 na 17. míst o k top 50 společnost em v oboru. (Commo n S ense Advisor y, 2011) Lokalizace na t rhu je po měr ně mladá a rost e t ak pot enciál pro budouc í rozvo j, kt er ý je velmi opt imist ický. Hlavní klient i jsou z US A, kde finanční kr ize př ispěla k selhání mno ha subjekt ů a t ak se i ost at ní spo lečnost i začaly více soust ředit na náklady. Spo lečnost

t ak musí

někdy snižovat ceny poskyt ovaných služeb. Spo lečnost doufá, že t o vyt voř í silnějš í vzt ah mezi ní a jejími obchodními part ner y po celém svět ě.

4.4

Účetní metody, účetní zásady a metody oceňování

Společnost účt uje v podvo jném účet nict ví jak jí uk ládá záko n č. 563/1991 S b. o účet nict ví v plat ném znění, vyhláškou č. 500/ 2002 S b., kt erou se provádějí někt erá ust ano vení zákona o účet nict ví. Spo lečnost oceňuje majet ek a závazk y ke dni uskut ečnění účet ního př ípadu a ke konci rozvahového dne, k němuž se sest avuje účet ní závěrka. Spo lečnost rozlišuje svůj dlouhodobý hmot ný a nehmot ný majet ek podle výše ocenění.

Majet ek

oceněný

na

více

jak

60 000

Kč

je

ma jet ke m

dlouhodobým nehmot ným a majet ek oceněný na více jak 20 000 Kč a doba použit elno st i je více jak 1 rok,

je majet kem dlo uhodobým

hmot ným. Dlouhodobý nehmot ný ma jet ek se oceňuje poř izo vací cenou, t edy cenou poř ízení včet ně nákladů na pořízení. Na st ejném pr inc ipu je oceňován i d louhodobý hmot ný majet ek s t ím, že do poř izovací ceny jsou zahr nut y

i

náklady

na

dopravu,

clo

a

další

náklady

souvisejíc í

s pořízením t ohoto majet ku. Do dlouhodobého majet ku je zahr nut i nábyt ek, kt er ý je součást í vybavení pracovních míst a to bez ohledu na

41

výš i ocenění. Úroky a dalš í finanční náklady spo jené s poř ízením dlouhodobého majet ku, jsou do doby uvedení do provozu, zahr nut y do pořizovací ceny. Př ípadný dlo uhodobý majet ek vyt vořený spo lečnost í je oceňován vlast ními náklady. Darovaný dlouhodobý majet ek se oceňuje reprodukční cenou a účt uje se ve prospěch ost at ních kapit álo vých fo ndů. Nově zjišt ěný ma jet ek v účet nict ví se oceňuje t aké reprodukční cenou. Hmot ný majet ek s dobou použit elnost i méně jak 1 rok se zahr nuje do záso b.

Majet ek

s poř izo vací

cenou

vyšší

než

5 000

Kč

podléhá

invent ar izaci. Technická hodnot a jednot livého majet ku vyšší než 40 000 Kč v celkovém ročním úhr nu zvyšuje pořizo vací cenu. U dlouhodobého nehmot ného majet ku zvyšuje poř izovací cenu t echnické zhodnocení, kt eré přesáhne 40 000 Kč jednot livě. Dlo uhodobý ma jet ek je odpisován časo vou

rovno měrnou

met odou.

Při

t vorbě

daňových

odpisů

se

spo lečnost ř ídí záko nem č. 586/1991 S b. o daních z př íjmu v plat né m znění.

Jsou

uplat ňovány rovno měr né

odpisy.

Dlouhodobý

finanční

majet ek je oceňován poř izovací cenou. Př i prodeji či úbyt ku jsou oceňovány met odou FIFO. Zásoby jsou oceňovány poř izovací cenou a př i vyskladnění t aké met odou FIFO. Pohledávky spo lečnost účt uje ve jmeno vit é hodnot ě a v př ípadě post oupení jejich poř izovací cenou. Úvěr y jsou sledo vány ve jmeno vit é hodnot ě. Za krát kodobé úvěr y spo lečnost považuje dlouhodobé úvěr y se splat nost í krat ší než jeden rok od účet ní závěrky. Vyčerpaný kont okorent na běžném účt u je t aké po važo ván za krát kodobý

úvěr.

Rezer vy

spo lečnost

vyt vář í

na

známé

náklady

budoucího období a nevyt vář í daňově uznat elné rezer vy. Pro přepočet kurzů mezi českou korunou a ciz ími

měnami spo lečnost

devízový kurz České Národní Banky. (None IT, 2010)

42

používá

4.5 PEST analýza Politické faktory

Respekt ive legis lat ivní fakt or y ovlivňující podnikání spo lečnost i jsou zejména daňo vá po lit ika. Dle zákona č. 563/1991 S b. o účet nict ví v plat ném znění, je v současnost i zdanění podnikat elsk ých subjekt ů na úrovni

19%

a

r efor my

vlády

mají

př inést

dalš í

změny zejména

v administ rat ivě. Vzhledem k působnost i spo lečnost i je důležit é brát v pot az exist ence smluv o dvo jím zdanění. Ze zemí, kde No ne IT působí nemá Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvo jího zdaně ní s Argent inou. Zákoník práce o mezuje pr acovní do bu na 40 hodin t ýdně, nař izuje pr avidelné pauzy a minimální mzdu, kt erá činí br něnskou pobočku nejdr ažš í, co se t ýče per sonálních nákladů. Po lit ická sit uace je v současnost i do brá a vláda zavedla několik z měn v oblast i zákoníku práce a t o zejména změnou do hody o provedení práce a do hody o pracovní činno st i. Byla změněna t aké pravidla o výpovědi v nemo ci, výše odst upného

dle odpracovaných let ,

výpovědní

lhůt y a da lší

podnikat elsk ými subjekt y vít ané z měny, kt eré po mohou sníž it mzdové náklady. (P or tal.gov. cz, 2012) Ekonom ické faktory Jedním z výr azných fakt orů ovlivňujících hospodář ské výs ledk y podniku je vývo j devizo vého kurzu CZK vůči EUR a USD. Důvodem je angažo vanost

podniku

v zahraničí

a

inkaso

vět ší

část i

př íjmů

v zahraničních měnách. Následujíc í graf ukazuje vývo j kurzu české koruny vůči euru a amer ickému do laru.

43

Graf 1., Kur zový vývo j české koruny k EUR a USD v roce 2011 (Kurz y. cz, 2011) Hospodářská kr ize v EU byla skrze mezinárodní podniky a banky do České republiky zavlečena v menší míře než v jiných zemích, nicméně st ávající zadlužení t uzemské eko no mice př ináší výr azné zpo malení a vláda musí o mezovat výdaje. Nejno vě jší čísla ukazují, že český hr ubý domácí produkt pomalu rost l o 2,8% mezi rokem 2010 a 2011. Česká národní banka zveř ejnila prognózu ekono mické sit uace, kde roční př írůst ek inflace by měl být asi 3% a kde hrubý do mácí produkt by měl st oupnout o 2,2% do roku 2012 a o 3,8% v roce 2013. Očekává se nárůst sazby 3M P RIBOR z 1,2% v roce 2011 na 2,5 v roce 2013. (ČNB, 2011) Česká republika si prozat ím drží hodnocení zahraniční agent ur y Moody’s kt erá dává

hodnocení

A1.

(Moody’s,

2011)

Minimální

mzda pro

st ano venou t ýdenní pracovní do bu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. (Nasepenize, 2011) Výše mzdo vých nákladů je důvodem, proč spo lečnost přesouvá svou činnost např. do Číny a Argent iny. Pro českou pobočku jsou pak upřednost ňo váni st udent i, se kt er ými se lépe uzavír ají do hody o pracovní činno st i, kt eré po máhají šet ř it mzdo vé náklady a t ak po mohou lépe vyjít vst ř íc klient ům s cenou služeb a výrobků. I přest o, že ekono mická kr ize zasáhla glo bální t rhy,

44

spo lečnost v jejím důsledku nesnižuje počet zaměst nanců, spíše se snaží přesouvat část i zakázek do mzdově méně náročných lokalit . Sociální faktory Z hlediska

sociálního

bude

hlavním

fakt orem

mno žst ví

kvalifikované praco vní síly v regio nu. Měst o Brno je cent rem kult ur y a vzdělání a t ak zde není nouze o t echnicky a infor mačně vzdělané abso lvent y a nebo i st udent y, kt eř í se o obor zajíma jí. Najímání st udent ů a čerst vých abso lvent ů je vhodné zejména z pohledu jejich vyško lení na spec ifiko vané pozice oboru, jejich flexibilit ě praco vní doby a nižších mzdových nákladů. Jedná se zejména o bakalář ské a mag ist erské obor y na Vysokém učení t echnickém a Masar ykově univer zit ě, odkud pocház í vět šina kvalifikované pracovní síly v regio nu a v o boru výpočet ní t echniky. Nezaměst nanost se v České Republice řadí mezi jedny z nejnižších v E vropské unii a nás ledující graf ukazuje je jí t rend za poslední kalendář ní rok.

Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti 2010-2011 v % (vlastní zpracování dle Kurzy.cz 2011.)

45

Jak již bylo zmíněno, mzdo vé nák lady jsou důlež it ou mot ivací přesunu výroby do zahranič í. Následu jící graf ukazuje jak se průměr ná mzda změnila za poslední 3 roky, resp. mezi 3. čt vrt let ím 2007 až 3. čt vrt let ím 2011. V roce 2008 byla průměr ná mzda v České r epublice 22.691 Kč, v roce 2009 byla 23.488 Kč a v roce 2010 již činila 23.932 Kč. S dalším růst em průměr ných mezd bude spo lečnost čelit rostoucím mzdovým nák ladům a t edy poklesu zisků.

Graf 3:

Vývo j

průměr ných

mezd

čt vrt let ně

v Kč,

2011

(vlast ní

zpracování dle Kurz y. cz, 2011) Technologické faktory Techno logické fakt ory působíc í na danou spo lečnost jsou zejména dost upnost infor mačních t echno logií, př ipojení k int er net u, dost upnost hardwaru a so ft waru pot řebného k poskyt ování služeb spo lečnost i apod. V České republice exist uje celá řada poskyt ovat elů int er net u. Nut nost zabezpečo vat

si

správu

ser verů

zaměst nanců.

Vzhledem

k t omu,

spo lečnost že

řeší

spo lečnost

po mocí poskyt uje

vlast ních vysoce

spec ializo vané IT a překladat elské služby je nut né, aby se ř ídila nejen t echnickými nor mami vydávanými Úřadem pro t echnickou nor malizaci,

46

met rologii a st át ní zkušebnict ví, kt er ý byl zř ízen zákonem č. 20/1993 Sb., ale je t aké nut né se vzhledem k povaze podnikání ř ídit aut orským zákonem č. 121/2000 S b.

4.6

Porterova analýza Jak již bylo zmíněno v t eoret ické část i t ét o diplo mo vé práce

Port erova analýza pět i sil zkoumá mikroprostředí, kt eré o vlivňují mno hé fakt or y. Jedná se zejména o: 

Riziko vstupu nových konku rentů Společnost

se

zabývá

lokalizací so ft waru,

vysoce

grafickými a

specializovaným

IT

překladem,

vývojo vými službami.

Aby jiná

spo lečnost mohla př ijít na nejen český a mezinárodní t rh, musela by získat specializo vané překladat ele a t aké vývo jáře a další IT specialist y. Získat t akové pracovníky je však časově i finančně nákladné. Spo lečnost byla zalo žena krát ce po revo luci a t ak získala náskok před event uelní konkurenc í.

V současné

so ft warovými

chvíli

vydavat eli

jako

spo lečnost jsou

např.

spo lupracuje Adobe,

s předními

F-Secure,

IBM,

Logit ech, Microso ft , Novell, Oracle, Tek t ronix a Toshiba. None IT není jediná překladat elská IT spo lečnost v t uzemsku, dále se jedná o spo lečnost

Skr ivanek

Group.

Riziko

ohrožení

no vě

vst upujícími

spo lečnost mi lze považovat za velmi nízké.



Vyjedn ávací síla odběrat elů None IT se zabývá zejména B2B podnikáním a vyjednávací sílu

kupujících lze po važo vat za signifikant ní. Společnost pracuje s něko lika klíčo vými odběrat eli, kt eř í jsou vedoucími subjekt y na t rhu se so ft ware m a hardwarem. Vzhledem ke glo balizovanému t rhu lokalizačních služeb se u získávání zakázek jedná vět šinou o t endr y, kdy si významní vydavat elé so ft waru

vyberou

nejspo lehlivě jšího

a

náklado vě

nejvýhodnějšího

dodavat ele. Z pohledu odběrat elů není př íliš t ěžké přejít ke konkurenc i a

47

najmout si jinou lokalizační spo lečnost . V době eko no mické recese na glo balizo vaných t rzích byla spo lečnost nucena př ist oupit na nižší ceny a vyjít klient ům vst ř íc s náklady na lo kalizaci. Odběrat elé mají t edy na činno st podniku výr azný vliv. Za účelem snížení nákladů a udržení zákazníků spo lečnost využívá služeb t řet ích st ran, zejména pak menších spo lečnost í specia lizujíc ích se na překlady a vývo j so ft waru. None se od roku 2002 st ala jedním z mála prémio vých dodavat elů Microso ft u.



Vyjedn ávací síla dodavatelů Dodavat eli nakupovaných služeb jsou zpravidla sing le language

provideř i ( jedno jazyční dodavat elé) a nebo freelanceř i (přek ladat elé samo st at ně

výdělečně

činní).

None

IT

je

mult i

language

vendor

( mnoho jazyčný poskyt ovat el) a nabízí až 100 jaz yků, nic méně vět šinu z nich t zv. out source (nakupuje jinde) a t ak i dodavat elé jsou značně glo balizo vaní. Spo lečnost

není limit ována počt em t ěcht o

subjekt ů,

vět šinou se jedná o menší subjekt y z řad konkurence. So ft ware, kt er ý spo lečnost nakupuje pro výkon svého podnikání pochází vět šinou od podobně velkých nebo vět ších korporací a t ak je s íla dodavat elů převážně menší než s íla None IT.



Stávající konku ren ce Dík y t o mu, že vět šina zákazníků jsou zahraniční korporace, kt eré

podnikají na glo bální úrovni je i konkurence značně glo balizo vaná. Mezi hlavní

konkurent y

Techno logies,

pat ř í

amer ické

Lio nbr idge

společnost i

Techno logies,

HP

Language

ACG, Line

McNeil Ho ldings,

br it ská SDL a dalš í. T yt o spo lečnost i mno ho násobně převyšují svými výnosy None IT a t éměř všechny ma jí své sídlo v US A. Na českém t rhu dále

exist uje

spo lečnost

překladat elskými

Skr ivanek

službami,

ale

Group,

víceméně

kt erá se

se

jedná

t aké o

zabývá překlady

dokument ací a grafické lo kalizace produkt ů než so ft waru. Glo bálně je t edy konkurence značná a vět šina pochází ze sever ní Amer ik y, nicméně v ČR je None a Skr ivanek Group v dominant ním post avení v oblast i

48

překladat elst ví a lokalizace produkt ů a služeb. Ko nkurenční výhoda None IT spočívá v samot ném inženýrst ví, t edy spo lečnost je známá svou kvalifikovanost í a pro fesio nalit ou. Společnost je t aky velmi flexibilní svou velikost í a geografickým rozmíst ěním a t ak může lépe uspoko jit požadavky zákazníků. Spo lupr áce s t zv. blue chip podniky ( Microso ft ) dělá z None spo lehlivého part nera.



Substituty V př ípadě vst upu spo lečnost i na t er it oriálně nové t rhy musí být

produkt

či

služba

př izpůsobeny

míst ním

požadavkům.

V př ípadě

lokalizace so ft waru není mo žné spo léhat se, že uživat el si př eloží např. čínsk ý so ft ware do

češt iny sám. Pro velké nadnárodní korporace

v oblast i IT je t edy služba překladat elů a lokalizace nevyhnut elná. Riziko subst it uce je t edy nízké. Aut o mat izované př eklady bez účast i člo věka jsou čast o nepřesné a vyžadují opět ovnou manuální kont rolu.

4.7

Finanční analýza V t ét o část i dip lo mo vé práce je analyz ována finanční st abilit a a

výnoso vá sit uace spo lečnost i na zákla dě vybraných met od finanční analýz y. Zdro jem dat jsou účet ní výkazy spo lečnost i za období 2008, 2009 a 2010.

4.7.1 Horizontální analýza rozvahy

Horizont ální

analýza

rozvahy

slouží

k porovnání

vývo je

jednot livých složek rozvahy v čase a změnu vyjadřuje v peněžních jednot kách i v procent ech. Nejdř íve byly analyzo vány akt iva a pot é pasiva spo lečnost i. P lné znění účet ních výkazů je uvedeno v př íloze č. 1.

49

Hori zontální analýza aktiv Mezi let y 2008-2010 akt iva spo lečnost i post upně klesla o cca 31,8% z celkových 497 540 t is. Kč (2008) až na konečných 350 345 t is (2010). Kč. Tent o sest upný t rend se pro jevuje ve všech složkách akt iv, nicméně s různou int enzit ou. Mezi let y 2008 a 2009 se ce lková akt iva snížila o 10,5%. Dlouhodobý ma jet ek se sníž il celko vě o 18,4%, kde se jednalo o snížení hlavně hmot ného ma jet ku vlive m odpisů. Významnou část dlouhodobého nehmot ného majet ku v roce 2009 t voř il soft ware Navisio n PC v hodnot ě 6217 t is. Kč a so ft ware P asso lo v hodnot ě 3385 t is. Kč. Dlouhodobý finanční majet ek se snížil o t éměř 25% oprot i předchozímu o bdobí. Dlouhodobý finanční ma jet ek spo lečnost i je t vořen hlavně cennými papír y a der ivát y, kt eré spo lečnost musí používat k zajišt ění r iz ik t ermíno vaných kont rakt ů v cizích měnách. Oběžná akt iva byla t vořena zejména krát kodobými po hledávkami t edy účt y nedokončené výroby, pohledávkami

za

spo lečníky,

pohledávkami

za

ř ízenými

daňovými

po hledávkami,

pohledávkami

z obchodních

osoba mi,

pohledávkami

poskyt nut ými

zálo hami,

za

vzt ahů,

spo lečník y,

do hadnými

účt y

akt ivními a dalš ími po hledávkami. Celkově oběžná akt iva klesla o 9,1%. Na účt u časového rozlišení, kde se vět šino u jedná o časové rozlišení nákladů výpočet ní t echnik y, spo lečnost eviduje negat ivní změnu po ložky v hodnot ě 15,5% oprot i minulému období. Mezi let y 2009-2010 se po ložky akt iv snížily o da lších 21,3%. Dlouhodobý majet ek však klesl pouze o 0,7%. Sest upná t endence položek d louhodobého majet ku se oprot i předchozímu obdo bí mění na rostoucí vlivem nákupu so ft waru a dalš ího vybavení jako jsou počít ače, ser ver y, kopírky, aut o mobily apod. Dlouhodobý finanční majet ek však i nadále klesal a t o o dalších 17,5%. Oběžná akt iva klesla o 25,1% a t o hlavně v důsledku poklesu kr át kodobého finančního ma jet ku o 41,7%, dále krát kodobých po hledávek a záso b. Výrazný pokles krát kodobého finančního ma jet ku způsobilo použit í část i krát kodobých cenných papírů spo lečnost i na vyplacení dividend spo lečnost i None Translat io ns resp.,

50

financování podílů př evedených na spo lečnost Trench 15 s.r.o. a Hill 4 s.r.o., kt eré vznikly rozšt ěpením spo lečnost i No ne Translat io ns, kt erá byla konso lidujíc í jednot kou None IT. Na t yt o dvě spo lečnost i byly převedeny nemo vit ost i, ve kt er ých None IT vykonává svou činno st a budou se zabývat výhradně správou daných budov. Celkový sest upný t rend účet ních po ložek ve všech sledovaných o bdobích lze př ičíst ekono mické kr iz i, kt erá post ihla a st ále post ihuje spo lečnost i na české m t rhu, ale i v zahranič í. Vzhledem k t omu, že se krát kodobé pohledávk y snížily jen nepat rně a t o o 9% za t ři účet ní období je zřejmé, že se spo lečnost i

dař í

udržet

zákazníky.

Následující

t abulka

znázorňuje

hor izont ální analýzu a graf upřesňuje vývoj akt iv v peněžním vyjádř ení.

Tabulka 3: Hor izont ální analýza akt iv společnost i None IT ( v t is. Kč/%, vlast ní zpracování)

2009/2008 Kč

2009/2008 %

2010/2009 Kč

2010/2009 %

Aktiva celkem

-52 215

-10,5

-94 980

-21,3

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

-12 708

-18,4

380

0,7

2342 -11434 -3616 -38 461 4198 -142 -7288 -35229 -1046

20,8 -26,5 -24,7 -9,11 60,8 -100 -4,6 -13,8 -15,5

1227 1085 -1932 -96 102 -2493 0 -6826 -91796 742

9 3,4 -17,5 -25,1 -22,4 0 -4,48 -41,7 13,1

51

600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč 100 000 Kč - Kč 2008

hodnoty v tis. Kč

Aktiva celkem

2009

Dlouhodobý majetek

2010

Oběžná aktiva

Časové rozlišení

Graf 4: Vývo j akt iv spo lečnost i None I T 2008-2010 ( v t is. Kč, vlast ní zpracování)

Hori zontální analýza pasiv Výsledek hospodaření spo lečnost i z minulých let byl roce 2008 324 296 Kč, kd yž v roce 2009 poklesl o 40,1%. V roce 2010 pak dále klesl o asi 6%. Snížení vlast ního kapit álu je spjat o s post upným vyrovnáním

účt ů

kapit álo vých

fo ndů,

kt eré

vykazovaly

negat ivní

hodnot y v průběhu daného období. Výs ledek hospodaření za běžné účet ní období byl v roce 2008 21 267 t is. Kč, v r oce 2009 meziročně kles l o asi 39% a v roce 2010 se meziročně zvýšil o 219%. Rezer vní fo ndy a základní kapit á l zůst aly nez měněné. Cizí zdro je jako celek vykázaly růst , a to jak mezi roky 2009/2008, t ak i mezi roky 2010/2009. Účet krát kodobých závazků zaznamenal na konci roku 2009 růst o asi 23% oprot i př edchozímu obdo bí, a by pak na konci roku 2010 meziročně zaznamenal pokles o 50%. Krát kodobé závazky spo lečnost i jsou t vořeny závazky z obchodních vzt ahů, kde vět šinu t ěcht o závazků t voř í dodavat elé překladů t ýk ajících se lokalizace

52

so ft waru, dále se jedná o závazk y k ovládaným a ř ízeným osobám, závazky ke spo lečníkům, členům družst va a k účast níkům sdružení, závazky

k zaměst nancům,

závazky

ze

sociálního

zabezpečení

a

zdravot ního po jišt ění, daňové závazk y vůči st át u, jiné závazky a dohadné účt y pasivní. Významnou po ložkou, kt erá zapř íčinila nárůst závazků mezi let y 2008 a 2009, byly ze jména závazky vůči spo lečníkům, členům družst va a k účast níkům sdružení, kde se jednalo o vyplacení dividend konso lidující spo lečnost i None Translat ions v hodnot ě 130 mil. Kč. Ve st ejném

o bdobí

došlo

t aké

k výr aznějš ímu

poklesu

závazků

vůči

zaměst nancům, avšak se nejedna lo o propušt ění za měst nanců. Spíše se jednalo o úspor y na zák ladě přesunu část i zakázek do levně jšíc h poboček.

Účet

banko vních

úvěrů

a

výpo mocí

vykázal

ve

všech

sledo vaných o bdobích nulo vý st av. Následující t abulka znázorňuje hor izont ální analýzu pasivních účt ů rozvahy mezi rokem 2008-2010.

Tabulka 4: Hor izont ální analýza pasiv společnost i None IT (v t is. Kč/%, vlast ní zpracování) 2009/2008 2009/2008 2010/2009 2010/2009 Kč % Kč %

Pasiva celkem

-52 215

-10,5

-94 980

-21,3

Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní Výsledek hospodaření z minulých let

-97 347 0 41112

-33,6 0 69,1

26 964 0 10354

14 0 56,2

0 -130211

0 -40,1

0 -11981

0 -6,2

Výsledek hospodaření za běžné účetní období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

-8248 44 499 1084 -2171 45586 0 633

-38,8 21,5 23,7 -69,9 22,8 0 118,3

28591 -123 295 208 348 -123851 0 1351

219 48,9 3,7 37,1 -50,5 0 115,6

53

600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč 100 000 Kč - Kč hodnoty v tis. Kč.

Pasiva celkem

2008

2009 Vlastní kapitál

Cizí zdroje

2010 Časové rozlišení

Graf 5: Vývo j pasiv spo lečnost i No ne I T 2008-2010 ( v t is. Kč, vlast ní zpracování)

4.7.2 Vertikální analýza rozvahy

Vert ikální analýza popisuje st rukt uru akt iv a pasiv a ur čuje procent ní podíly jednot livých s ložek akt iv a pasiv. Analyzo vána byla rozvaha spo lečnost i za roky 2008, 2009 a 2010.

Verti kální analýza aktiv Podíl dlouhodobého majet ku na celkových akt ivech spo lečnost i se ve všech sledovaných obdo bích po hybuje mez i 13 a 16 %. Nízký podí l fixních akt iv v ma jet kové st rukt uře je t ypický pro t zv. kapit álo vě lehká odvět ví a odpovídá t ak předmět u činnost i analyzo vaného podniku. Dlouhodobý nehmot ný majet ek, t j. majet ek s oceněním vyšším než 60 000 Kč a do bou použit elnost delš í než rok, t vořil v roce 2008 2,2% z celkových akt iv, kde se jednalo zejména o soft ware a nedokončený nehmot ný majet ek. Dlo uhodobý hmot ný majet ek s hodnotou ocenění nižší než 20 000 Kč t voř il 8,6% a jedná se o samost at né mo vit é věci a

54

soubor y mo vit ých věcí jako jsou vybavení kancelář í, st o ly, nábyt ek, počít ače a menší př íslušenst ví a invest ice do nových po boček mimo Českou

republiku.

Dlouhodobý

finanční

majet ek

t voř il

2,94

dlouhodobého majet ku. Dominant ními

po ložkami

rozvahy

jso u

ve

všech

sledovaných

obdobích o běžná akt iva – ko nkrét ně pak krát kodobý finanční ma jet ek a krát kodobé pohledávky. Obě t yt o položky t voří ca 80 % celko vých akt iv spo lečnost i.

Krát kodobý

finanční

majet ek

je

t vořen

zejména

krát kodobými cennými papír y a penězi na účt u spo lečnost i. Záso by a dlouhodobé pohledávky t voř ily dohro mady asi 2% všech akt iv. Skladba akt iv odráží povahu podnikání spo lečnost i, kde se jedná o poskyt o vání služeb a niko liv k las ický výrobní proces. Následujíc í t abulka shr nuje vert ikální analýzu akt iv spo lečnost i.

Tabulka 5: Vert ikální analýza akt iv spo lečnost i None IT (v t is. Kč/%, vlast ní zpracování)

2008 Kč

Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2010

%

Kč

%

100,00% 13,86%

445 325 56 243

100% 13%

11 219

2,25%

13 561

3%

14 788

4%

43 092

8,66%

31 658

7%

32 743

9%

14 640 421 863

2,94% 84,79%

11 024 383 402

2% 86%

9 092 287 300

3% 82%

6 901

1,39%

11 099

2,49%

13 592

4%

142

0,03%

0

0%

0

0%

159 528

32,06%

152 240

34%

145 414

42%

255 292 6 726

51,31% 1,35%

220 063 5 680

49% 1%

128 294 6 422

37% 2%

Aktiva celkem 497 540 Dlouhodobý majetek 68 951 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva

2009

55

Kč

%

350 345 100% 56 623 16%

Verti kální analýza pasiv Základní kapit ál spo lečnost i činí 3 miliony Kč. Skládá se ze 100 kusů veřejně neobchodovat elných akcií na jméno v list inné podobě a v no miná lní hodnot ě 30.000 Kč za akc ii. Výše základního kapit álu se za sledo vaná období neměnila. Vlast ní kapit á l t voř il v roce 2008 58,2% celkových akt iv a jeho výše se v roce 2009 snížila na 43%, avšak v dalším roce 2010 opětovně t voř il 63% všech pasiv. Cizí zdro je t voř ily v roce 2008 asi 42% všech pasiv, v roce 2009 se výše cizích zdro jů zvýšila až na 57% vešker ých pasiv a v roce 2010 došlo k opětovnému poklesu procent uálního podílu ciz ích zdrojů na ce lkových pasivech. Podnik nečerpá bankovní úvěr y, jeho cizí zdro je jsou t éměř výlučně t vořeny krát kodobými závazky a v menší míře rezer vami. Nás ledujíc í t abulka ukazuje procent ní po měr jednot livých slo žek pasiv.

Tabulka 6: Vert ikální analýza pasiv společnost i No ne IT ( v t is. Kč/%, vlast ní zpracování) 2008 Kč

2009 %

Kč

%

2010 Kč %

Pasiva celkem Vlastní kapitál

497 540 100,00% 445 325 100% 350 345 100% 289 632 58,21% 192 285 43% 219 249 63%

Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z minulých let

3 000 0,60% 3 000 -59 531 -11,97% -18 419

324 296

1% -4%

3 000 -8 065

1% -2%

0%

600

0%

65,18% 194 085

44%

182 104

52%

Výsledek hospodaření za běžné účetní období Cizí zdroje

21 267 4,27% 13 019 207 373 41,68% 251 872

3% 57%

41 610 128 577

12% 37%

Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

4 568 3 108 199 697 0 535

1% 0% 55% 0% 0%

5 860 1 285 121 432 0 2 519

2% 0% 35% 0% 1%

600

0,12%

600

0,92% 5 652 0,62% 937 40,14% 245 283 0,00% 0 0,11% 1 168

56

4.7.3 Horizontální analýza hospodářských výsledků

Provozní výsledek hospodaření zaznamenal mezi obdo bím 2008 až 2010 značný růst a to o 75%. Důvodem je výrazný růst výko nů, t j. t ržeb za prodej vlast ních výrobků a služeb. Znamená t o, že None IT je úspěšná př i akviz ici nových zakázek. V dalším sledovaném obdo bí se ale opět objevil sest upný t rend a provozní

výsledek

hospodaření

poklesl

o

asi

15%.

Vzhlede m

k předchozímu st r mému růst u to však není výrazný pokles. Finanční výs ledek hospodaření však vykazuje výrazně k lesající t endenci mezi rokem 2008/2009 a t o o 638%, naopak v dalš ím období mezi roky 2009/2010 se o 102% opět navýš il a dost al se t ak z minusových hodnot do plusových hodnot . St ejný t rend lze sledovat v př ípadě výsledku hospodaření před odečt ením daní a úroků. Ten zaz namenal v roce 2009 meziroční propad o 46%, aby v dalším o bdobí meziročně vzrost l o t éměř 244%. Téměř st ejné procent uální změny lze sledovat

na hodnot ě

výs ledku hospodaření po zdanění, kde mezi roky 2009/2008 hodnot a ukazat ele klesla o 39%, nicméně v dalším obdo bí vzrost la o 219%. Výsledek hospodaření po zdanění se ve sledovaném období let 20082010 pohybo val v kladných čís lech.

Tabulka 7: Horizont ální analýza hospodářských výs ledků (údaje v t is. Kč/%, vlast ní zpr acování) Hospodářské výsledky

2009/2008 2009/2008 2010/2009 2010/2009 Kč % Kč %

Provozní výsledek hospodaření

27 686

75

-9 953

-15,4

Finanční výsledek hospodaření

-41 902

-637,6

49 546

102,2

Hospodářský výsledek před odečtením úroků a daní

-14 070

-46,3

39 768

243,3

-8248

-38,8

28 591

219,6

Výsledek hospodaření po zdanění

57

Jelikož

t abulka

přesně

neilust ruje

část ky

jednot livých

výsledků

hospodaření, následujíc í graf znázorňuje změny hospodářských výs ledků v peněžních jednot kách.

80 000 Kč 60 000 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč - Kč 2008

2009

2010

-20 000 Kč -40 000 Kč -60 000 Kč hodnoty v tis. Kč

Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Hospodářský výsledek před odečtením úroků a daní

Graf 6: Změny hospodář ských výs ledků 2008-2010, (v t is. Kč vlast ní zpracování)

4.7.4 Analýza poměrových uka zatelů

V t ét o část i diplo mo vé pr áce jsou finanční výsledků podniku hodnoceny na základě vybr aných ukazat elů poměrové analýzy.



Ukazatelé rentability Rent abilit a je jak bylo dř íve ř ečeno schopnost podnikat elského

subjekt u př inášet svým zakladat elům a invest orům zisk z vlo ženého kapit álu. Tent o zisk ukazat ele vyjadřují procent ním vyjádřením výnosu z jednot livých slo žek rozvahy. Z pohledu invest ora by pak výsledný výnos vyjádřený v procent ech měl být vyšš í, než úrok získaný např. invest icí do st át ních dluhopisů, t er míno vaných vkladů apod. Pro pot řebu t ét o analýz y byly vybrány pouze někt eré z ukazat elů jmeno vaných

58

v t eoret ické část i práce a t o z důvodu vypo vídající hodnot y daných ukazat elů na konkrét ním př ípadu spo lečnost i.

Rentabi lita vložen ého kapitálu (ROCE) Rent abilit a vlo ženého kapit álu spo lečnost i se mezi roky 2008 až 2010 měnila se st oupajíc ím a nebo klesajíc ím výs ledkem hospodaření. Krát kodobé závazky spo lečnost i byly v roce 2009 signifikant ně vyšší než v ost at ních sledo vaných let ech a t o v důsledku změny krát kodobých závazků o 130 mil. Kč., kt eré byly použit y na zaplacení dlouhodobého úvěru mat eřské spo lečnost i No ne Trans lat io ns.

Tabulka 8: Rent abilit a vlo ženého kapit álu None IT, (v t is. Kč/%, vlast ní zpracování) Výsledek hospodaření běžného účetního období (tis. Kč) Vlastní kapitál + dlouhodobé závazky (tis. Kč) Rentabilita vloženého kapitálu (%)

2 008

2 009

2 010

21 267

13 019

41 610

292 740 193 222 220 534 7,3% 6,7% 19%

Rentabi lita vlastního kapitálu (ROE) Ukazat el ROE je zák ladním ukazat elem hodnot ícím efekt ivnost daného podniku z pohledu vlast níků. Rent abilit a vlast ního kapit álu spo lečnost i No ne IT byla v pr vních dvou sledovaných let ech na st ejné úrovně, avšak je do bré si po všimnout rozdílu ve výs ledku hospodaření v roce 2008 a 2009, kdy byl výs ledek hospodaření nižší, ale přest o si spo lečnost udržela st ejnou rent abilit u. V roce 2010 pak rent abilit a výrazně st oupla na 19%. Výs ledek hospodaření byl o vlivněn hlavně rozšt ěpením ko nso lidující spo lečnost i None Translat io ns, jak popisuje hor izont ální analýza rozvahy.

59

Tabulka 9: Rent abilit a vlast ního kapit álu None IT ( v t is. Kč/%, vlast ní zpracování)

Výsledek hospodaření běžného účetního období (v tis. Kč) Vlastní kapitál (v tis. Kč) Rentabilita vlastního kapitálu (v %)

2008

2009

2010

21 267 289 632 7,3%

13 019 192 285 6,7%

41 610 219 249 19%

Rentabi lita celkového investovaného kapitálu (ROA) Ukazat el hodnot í rent abilit u všech vlo žených akt iv nehledě na jejic h původ. Je čast o ukazat elem schopnost i manažerů efekt ivně vyt vářet zisk za použit í akt iv. Rent abilit a akt iv korespondo vala s t rendem vývo je hospodářského výs ledku a kopíro vala jeho pokles v roce 2009. V roce 2010 se pak výrazně zvýšila t ím, jak vzrost l zisk společnost i. Je pat rné, že finanční páka je kladná, jelikož výsledek ROE je vět ší než ROA a t o t edy znamená, že spo lečnost efekt ivně využívá cizí kapit ál. Spo lečnost ovšem nevyužívá dlouhodobý bankovní úvěr k financování dlouhodobých akt iv. Toto naznačuje konzer vat ivní př íst up k financování akt iv. S po lečnost využívá t zv. dodavat elských úvěrů plynoucích z podnikat elské č inno st i.

Tabulka 10: Rent abilit a vlo žených akt iv None IT, (v t is. Kč/%, vlast ní zpracování) Výsledek hospodaření před odečtením daní a úroků (tis. Kč) Aktiva celkem (tis. Kč) Rentabilita vložených aktiv (%)

2008

2009

2010

30 419 497 540

16 349 445 325

56 117 350 345

6,1%

3,7%

16%

Rentabi lita t ržeb (ROS) Rent abilit a t ržeb se po celé sledované obdo bí vyvíjela v závis lo st i na hospodářsk ých výs ledc ích. Spo lečnost obchoduje s vlast ními výro bky a službami a t ak po ložku t ržby t voř í t ržby za vlast ní výrobu a služby a

60

niko liv t ržby z prodeje zboží. Vývo j t ržeb je více méně neměnný po celé sledo vané období. Změna v ukazat eli je způsobena změnou výs ledku hospodaření,

kt er ý

byl

ovlivněn

zejména

rozšt ěpením

mat eřské

spo lečnost i a převedením podílů.

Tabulka 11: Rent abilit a t ržeb No ne IT, (v t is. Kč/%, vlast ní zpracování) Výsledek hospodaření před odečtením dání a úroků (tis. Kč) Tržby (tis. Kč) Rentabilita tržeb (%)



2 008

2 009

2 010

30 419

16 349

56 117

695 817 771 365 757 539 4,3% 2,1% 7,4%

Ukazatele využití aktiv

Vázanost aktiv Tent o ukazat el vyjadřuje jaký je podíl akt iv na celkových t ržbách za prodej zboží a služeb. V př ípadě None IT jsou hodnot y uvedeny v následující t abulce.

2 008 497 540 689 178 72,2 %

Aktiva celkem (v tis. Kč) Tržby z prodeje zboží a služeb (v tis. Kč) Vázanost aktiv (%)

2 009 2 010 445 325 350 345 775 564 760 032 57,4 % 46,1 %

Tabulka 12: Vázanost akt iv No ne IT, (v t is. Kč/%, vlast ní zpr acování)

Z t abulky je pat rné, jak se vázanost akt iv měnila v průběhu daného období. Na počát ku sledovaného období se vázanost akt iv rovnala 72%, ale posléze klesla na 57% resp. 46%. Tento pokles byl vyvo lán zejména změnou na st raně akt iv, kdy se změnila položka krát kodobých cenných papírů. T yt o cenné papír y spo lečnost použila na financování úvěru na nemo vit ost i a na převod t ěcht o nemo vit ost í z mat eřské spo lečnost i na následovnické spo lečnost i Trench 15 s.r.o a Hill 4 s.r.o. V dalšíc h

61

položkách se akt iva výrazně neměnila a t ržby s i po celé o bdobí uchovaly uspokojivé výsledky. Dalo by se soudit , že si spo lečnost v období hospodářské kr ize výrazně nepohoršila v obje mu t ržeb a dokázala efekt ivně využívat akt iva k jejich dosažení a navyšo vání.

Obrat celkových aktiv Tent o ukazat el měř í počet obrát ek celko vých akt iv, t edy ko likr át se akt iva t zv. obrát í př i t vorbě t ržeb. Jedná se o podobný ukazat el jako vázanost akt iv, ale vyjadřuje počet obrátek a niko liv procent uální podíl akt iv na t ržbách. Počet obrát ek se zvyšoval jak se zvyšo va ly t ržb y z prodeje a klesala akt iva. Výs ledek pro rok 2008 t edy 1.4% naznaču je mír ně neefekt ivní hospodaření s akt ivy, avšak v da lších let ech spo lečnost None vykazuje zvyšující se obrát ku celkových akt iv.

Tabulka

13:

Obr at

celkových akt iv

None IT,

( v t is.

Kč,

vlast ní

zpracování) 2 008 689 178 497 540 1,4

Tržby z prodeje služeb (v tis. Kč) Aktiva celkem (v tis. Kč) Obrat celkových aktiv (počet obrátek)

2 009 2 010 775 564 760 032 445 325 350 345 1,7 2,2

Obrat stálých aktiv Ukazat el měř í využit í st álých akt iv a je požadováno, aby hodnot y tohoto ukazat ele byly vyšš í než u ukazat ele obrat u celko vých akt iv. Význam má t ent o ukazat el zejména př i r ozhodování o poř ízení dalšího dlouhodobého majet ku a nebo př i oborovém srovnání. St álá akt iva spo lečnost i jsou t vořena z hlavní část i soubor y samost at ných mo vit ýc h věcí

a

st avbami,

dlouhodobým

finančním

ma jet kem

pak

podíly

v ovládaných a ř ízených osobách, so ft warem a nedokončenou výrobou. Výpočet obrat u st álých akt iv ukazuje t abulka.

62

Tabulka 14: Obrat st álých akt iv None IT, (v t is. Kč, vlast ní zpracování) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (tis. Kč) Stála aktiva (tis. Kč) Obrat stálých aktiv (počet obrátek)

2 008 695 817 68 951 10,1

2 009 2 010 771 365 757 539 56 243 56623 13,7 13,4

Obr at st álých akt iv spo lečnost i se z lepšova l v průběhu sledovaného období z 10 obrat ů až na 13,5 obr át ky. Zlepšení lze pozorovat zejména po snížení st álých akt iv spo lečnost i, ale t aké v důsledku nárůst u t ržeb. Nárůst t ržeb má však na zlepšení hodnot y ukazat ele vět ší vliv.

Obrat zásob Je ukazat el hodnot ící počet obrát ek zásob na skladu. V př ípadě spo lečnost i None IT se jedná o t ent o výpo čet

Tabulka 15: Obrat záso b None IT, (v t is. Kč, vlast ní zpracování) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (tis. Kč) Zásoby (tis. Kč) Obrat zásob (počet obrátek)

2 008 695 817 6901 100,8

2 009 2 010 771 365 757 539 11099 13592 69,5

55,7

Z t abulky je pat rné, že vývo j obrát kovost i zásob byl značně ovlivněn zvýšením po ložky zásob a niko liv t ržbami, jelikož t y si udržely víceméně podobný t rend zvyšo vání po celé o bdobí. Hodnocení obrát kovost i zásob je vhodné provádět s porovnáním v oboru, avšak je likož je konkurence na českém t rhu velice limit ovaná, nebylo by t oto hodnocení směrodat né. Výr azné navýšení po ložky záso b by v př ípadě výro bního podniku mo hlo ukazovat na nedost at ečný odbyt

vyrobených zásob, v př ípadě t éto

spo lečnost i se t aké může jednat o změnu v dodavat elsko -odběrat elských smlouvách a na fakt , že společnost musela na přání zákazníků aloko vat část výroby do levnějš ích regio nů a t ím zvýšila produkci, ale nezvýšila př ímo úměr ně ceny.

63

Doba ob ratu pohledávek Jinak nazývané průměr né inkasní o bdobí, je ukazat el značící průměr nou dobu plat eb za fakt ur y od odběrat elů a part nerů spo lečnost i a je do bré jej průběžně mo nit orovat t ak, aby navýšení do by proplácení fakt ur neohrožovalo likvidit u spo lečnost i. Na průměr né inkasní o bdobí spo lečnost i None lze pohlížet ze dvou perspekt iv a t o zda je výpočet uskut ečněn na základě počt u kalendář ních dnů v roce a nebo pracovních dnů v roce. Následující t abulka vyjadřuje oba t ypy výpočt u průměr né inkasní doby pohledávek. Z t abulky je pat rné, že ať je použit jed en či druhý t yp výpočt u, doba splat nost i po hledávek spo lečnost i je st abilní a nijak se za poslední 3 účet ní období nezhoršovala. Vzhledem k t omu, že je běžná praxe, že spo lečnost poskyt uje svým zákazníkům kr edit , t edy odloženou splat nost fakt ur, je dobré sr ovnat délku splat nost i fakt ur s t ěmit o výsledky. Spo lečnost poskyt uje odběrat elský kredit na 30 dní a t ak je zř ejmé, že průměr ná inkasní doba je př íliš dlouhá. Z výsledků však spíše plyne, že part neř i plat í pozdě a spo lečnost se od roku 2008 snažila t ent o negat ivní jev zvr át it . V pot az je t řeba brát , že vět šina klient ů je ze zahranič í a t ak pokud plat í v době sp lat nost i, př ičít á se ješt ě prodleva za zahraniční plat ební st yk.

Tabulka 16: Doba obrat u pohledávek None IT, (v t is. Kč, vlast ní zpracování) 2008

2009

2010

Pohledávky z obchodních vztahů (tis. Kč)

77 255

88 799

73 891

Denní tržby na fakturu (tis. Kč) Průměrné inkasní období / kalendářní dny (doba obratu) Průměrné inkasní období / pracovní dny (doba obratu)

695 817 771 365 757 539 40,5

42

35,6

27,8

28,8

24,4

Doba ob ratu závazků Naopak od předchozího ukazat ele měř í rychlo st , s jakou podniku dost ává svým závazkům. Tent o ukazat el určuje ve dnech dobu, kt erá

64

uplyne mezi poř ízením ext erních dodávek a je jich zaplacením. P eníze zadržené po dobu t rvání kredit ního období je možné využít na pokr yt í jiných nákladů, avšak je dobré, aby si společnost hlídala t uto dobu t ak, aby nepřesáhla dobu splat nost i. Mohlo by t o vést ke zhoršení dobr ých vzt ahů

s dodavat eli.

Spo lečnost

None

má

mezinárodní

port fo lio

dodavat elů a značná část z nich jsou subjekt y ko nkurence a nebo freelanceř i. Zejména u t ěcht o freelancer ů by zhoršení fr ekvence inkasa mo hlo znamenat exist enční pro blémy. P roto se None snaží plat it své fakt ur y s předst ihem, je likož na rozdíl od svých zákazníků, nadnárodních korporací, počít á s do bou prodlení něko lik dní na zahr aničním plat ebním st yku. Jak si None plní své závazky ukazuje následující t abulka.

Tabulka

17:

Do ba

obrat u

závazku

None

IT,

( v t is.

Kč,

vlast ní

zpracování) 2008

2009

2010

Závazky z obchodních vztahů (tis. Kč)

63 949

53 483

59 378

Denní tržby na fakturu (tis. Kč)

695 817 771 365 757 539

Doba obratu závazků (kalendářní dny)

33,5

25,3

28,6

Doba obratu závazků/ (pracovní dny)

23,0

17,3

19,6



Ukazatele zadluženosti

Celková zad lu ženost Je ukazat el určujíc í po měr ciz ího kapit álu a akt iv spo lečnost i. V př ípadech vysoké úro vně zadlužení a nízkých t ržeb by None hrozila inso lvence. None je značně ko nzer vat ivní spo lečnost , co se t ýče st rat egie financování.

Hlavní

součást

jejích cizích zdro jů t voř í kr át kodobé

závazky a niko liv bankovní úvěr y. Ukazat el celkové zadluženost i s t ímt o př íst upem koresponduje. Krát kodobé závazk y plyno ucí z obchod ních vzt ahů býva jí včas uhrazeny.

65

Tabulka

18:

Celková

zadluženost

None

IT,

(v t is.

Kč/%,

vlast ní

2008

2009

2010

zpracování)

Cizí zdroje (tis. Kč)

207 373 251 872 128 577

Celková aktiva (tis. Kč)

497 540 445 325 350 345

Celková zadluženost (%)

41,7%

56,6%

36,7%

Př i pohledu na výše uvedenou t abulku je navíc pat rný t rend snižování výšky cizích zdro jů. Cizí zdro je se snížil y zejména díky poklesu objemu krát kodobých závazků, rezer vy a dlouhodobé závazky se víceméně neměnily. Pokles akt iv byl již výše vys vět len. Celko vá zadluženost ve sledo vaném období byla t edy př íznivá a pro společnost ner iziko vá.

K vóta vlastního kapitálu Ukazat el dokazuje, že spo lečnost None IT je finančně st abiln í spo lečnost í. I přes mír ný pokles v roce 2009 kr yje vět ší část svých akt iv vlast ním kapit ále m.

Tabulka 19: Kvót a vlast ního kapit álu None IT, (v t is. Kč/%, vlast ní zpracování)

Vlastní kapitál (tis. Kč)

2008 2009 2010 289 632 192 285 219 249

Celková aktiva (tis. Kč)

497 540 445 325 350 345

Kvóta vlastního kapitálu (%)

58,2%

43,2%

62,6%

Zad lu žen ost vlastního kapitálu Měř í ko lika procent y se vlast ní kapit ál podílí na dlouhodobých cizích zdro jích. Ukazat el je důležit ý zejména pro fir my, kt eré využíva jí úvěrování a nekr yjí si dlouhodobé závazky dost at ečně velk ým vlast ním kapit ále m.

V př ípadě No ne IT

je úroveň dlo uhodobé zadluženost i

minimá lní, což je pat rné z níže uvedeného výpočt u.

66

Tabulka 20: Zadlužení vlast ního kapit álu None IT, ( v t is. Kč/%, vlast ní zpracování)

Dlouhodobé závazky (tis. Kč) Vlastní kapitál (tis. Kč) Zadlužení vlastního kapitálu (%)



2008

2009

2010

3 108

937

1 285

289 632 192 285 219 249 1,1% 0,5% 0,6%

Ukazatele likvidity

Běžná li kvidita Je t o ukazat el měř ící míru kr yt í kr át kodobých závazků spo lečnost i oběžnými akt ivy.

Tabulka 21: Běžná likvidit a None IT, (v t is. Kč/%, vlast ní zpr acování) 2008

2009

2010

Oběžná aktiva (v tis. Kč)

421 863 383 402 287 300

Krátkodobé závazky (v tis. Kč) Běžná likvidita (%)

199 697 245 283 121 432 211,3% 156,3% 236,6%

V př ípadě t éto společnost i se jedná o významno u schopnost kr ýt krát kodobé závazky o běžnými akt ivy. Společnost sice snižo vala post upně oběžná akt iva, nic méně klesajíc í t endenci zaznamenaly i krát kodobé závazky a t ak se dař ilo udr žet více než 150% kr yt í po celé sledované období. V roce 2010 se dokonce jednalo o t éměř 237% kr yt í závazků. Růčko vá (2008, s. 48-50) uvád í, že podnik by mě l dosáhnou hodnot y aspoň 150%, ale ideální je 200% a více.

Pohotová li kvidita Je podobný ukazat el jako běžná likvidit a, ale po ložka oběžných akt iv je snížena o po ložku záso b. Je t ak učiněno proto, aby nedošlo k nadhodnocení ukazat ele po mocí o bt ížně prodat elných zásob. Z výpočt u pro společnost None vyplývá, že spo lečnost si nedrží významnou část

67

záso b a t ak se pohotová likvidit a t éměř rovna běžné. Růčko vá (2008, s. 48-50) uvádí, že ideá lní hodnot y by mě ly být aspo ň 100% resp, 150%.

Tabulka

22:

Pohotová

likvidit a

None

IT,

(v t is.

Kč/%,

vlast ní

zpracování) 2 008 421 863 6 901 199 697 207,8 %

Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky Pohotová likvidita (%)

2 009 383 402 11 099 245 283 151,8%

2 010 287 300 13 592 121 432 225,4%

Okamžitá li kvidita Ukazat el udává do jaké mír y je spo lečnost schopna okamž it ě hradit své závazky. Ukazat el okamžit é likvid it y je vět šinou nižší než ukazat el likvid it y po hotové a běžné. Nic méně z výpočt u plyne, že si spo lečnost dokáže zajist it dost at ečné mno žst ví krát kodobých finančních inst rument ů zejména t zv. FX forwardů u bank ČSOB a HSBC, za jišťujících budoucí peněžní t oky v různých měnách. Spo lečnost k tomut o post upu př ist upuje, aby zajist ila minimální dopady výk yvů devízových kurzů EUR a US D. Jsou zajišťo vány pouze pravděpodobné t ržby v daném období. Spo lečnost má dále sjednány smlouvy na zajišt ění výdajů z CNY (čínsk ý juan). Růčko vá (2008 s. 48-50) uvádí, že ideální hodnot y se pohybují ko lem 20% dle met odiky min ist er st va průmys lu a obchodu.

Tabulka

23:

Okamž it á

likvidit a

None

IT,

(v t is.

Kč/%,

vlast ní

zpracování) 2008 2009 2010 255 292 220 063 128 294 199 697 245 283 121 432 127,8% 89,7% 105,7%

Krátkodobý finanční majetek (tis. Kč) Krátkodobé závazky (tis. Kč) Okamžitá likvidita (%)

68

4.7.5 Analýza soustav ukazatelů

Alt manův index Alt manův index je t vořen z něko lika různých dílčích ukazat elů, výs ledkem

výpočt u

je t zv.

Z skóre.

Následujíc í t abulka

vyjadřuje

jednot livé po ložky vst upující do výpočt u Z skóre a sa mot ný výpočet . Pro spo lečnost i neo bchodované na burze prof. Alt man uvádí t yt o hodnot ící body: Hodnocení - Altmanův index Firma je v dobré finanční situaci Firma je v neurčité finanční situaci Firma s určitými finančními problémy

Mimoburzovní společnosti 2,9 1,2 - 2,9 1,2

Tabulka 24: Hodnocení Alt manova indexu, (Sedláček, 2001)

Z skóre spo lečnost i No ne IT v průběhu sledo vaného o bdobí mělo sest upnou i vzest upnou t endenci. V roce 2008 se spo lečnost pohybuje v zó ně označované jako „neurčit á finanční sit uace“. V roce 2009 se sit uace mez iročně zhoršila, ale pouze o pár deset in procent a a spo lečnost se t edy ani t ehdy nedost ala do kr it ického rozmezí finanční kr ize. V roce 2010 se naopak podař ilo spo lečnost i dosáhnout výr azně lepšího výs ledku a Z skóre překonalo hranic i 2,9 a dosáhlo hodnot y 3,82 což značí velmi dobré finanční zdr aví. Dalo by se t edy ř íci, že Z skóre koresponduje ze závěr y z ost at ních analýz, kt eré hodnot í všechna sledo vaná o bdobí jako bez výraznějš ích problé mů v oblast i finanční st abilit y a výno sové sit uace.

Změny

ve

výkazech

byly

vět šinou

způsobeny

reorganizací spo lečnost i a dopady hospodářské glo bální kr ize.

69

hlavně

Altmanův index pracovní kapitál (tis. Kč) zisk po zdanění (tis. Kč) EBIT vlastní kapitál tržby za prodej X1 X2

2008 2009 2010 222 166 138 119 165 868 21 267 13 019 41 610 30 419 16 349 56 117 289 632 192 285 219 249 689 178 775 564 760 032 0,45 0,31 0,47 0,04 0,03 0,12

X3 X4 X5 Z skóre pro None IT

0,06 1,40 1,39 2,52

0,04 0,76 1,74 2,42

0,16 1,71 2,17 3,82

Tabulka 25: Alt mano vo Z skóre None IT, (vlast ní zpr acování)

K ralickův rych lý test Je t aké naz ýván t est em bonit y. A posuzuje čt yř i vybrané ukazat ele. Jedná se o kvót u vlast ního kapit álu, do bu splácení dluhu z peněžního toku, peněžní t ok t ržeb a rent abilit u celkových akt iv. Každému ukazat eli je př iř azeno hodnocení viz. t abulk a v t eoret ické část i práce. Pakliže je aplikován t eoret ický post up výpočt u na společnost None IT, lze dospět k následujícím výs ledkům jak ukazuje t abulka 26. Jak je zřejmé z dílč ích výs ledků hodnocení jednot livých ukazat elů, vět šina

z nich vykazuje

uspoko jivé hodnot y. Nevyho vujíc í jsou hodnot y ukazat ele peněžníc h toků z t ržeb.

T yt o

hodnot y jsou

však v souhr nném

hodnocení za

jednot livé roky pozit ivně vyrovnány a celkové hodnocení je t ed y př íznivé. Výs ledk y se opět víceméně shodují s výsledky ost at ních analýz a pot vrzují dobré finanční zdraví analyzo vaného podniku

70

Tabulka 26: Kralickův t est None IT, (v %, vlast ní zpracování) Kralickův test I. Hodnocení II. Hodnocení III. Hodnocení IV. Hodnocení Celkové hodnocení

4.8

2008 kvóta vlastního kapitálu

2009

58,21% 43,18% 1 1

doba splácení dluhu z peněžních toků peněžní toky z tržeb rentabilita celkového kapitálu (ROA)

2010

Prům.hodnocení (2008-2010)

62,58% 1

1

4,05 1 5,68% 3

-4,35 -1,61 1 1 -4,57% -12,11% 5 5

4,3

6,10% 3

3,70% 3

16% 1

2,3

2

2,5

2

1

SWOT analýza společnosti None IT a.s.

SWOT analýza je jedním ze základních nást rojů management u a dovo luje manažerovi r ychle a jasně nalézt odpovědi na základní ot ázk y jako: jaká je hlavní výhoda spo lečnost i oprot i konkurenci, co je naopak slabou st ránkou podnikání, kde jsou problé my, kt eré by mo hly zásadně ovlivnit spo lečnost a kt eré z nich se dají řešit nejméně obt ížno u a finančně nenákladnou cest ou. SWOT analýza t edy jednoduše ilust ruje silné a slabé st ránky, př íležit ost i a hrozby. S ilné a slabé st ránky jsou int er ními

fakt or y,

načež

př íležit ost i

a

hrozby

ext er ními

fakt ory.

Následujíc í obr ázek znázor ňuje S WOT analýzu spo lečnost i No ne IT a.s.

71

Silné stránky

Slabé stránky

Silné postavení na lokálním i mezinárodním trhu Kvalifikovaní zaměstnanci Ojedinělé know how Finančně stabilní společnost (konzervativní přístup k financování) Uspokojivá výnosová situace Schopnost hradit včas a v plné míře své závazky

Výsledky finančního hospodaření výrazně podléhají změnám devizového kurzu Odběratelé neplatí své závazky včas – průměrná doba inkasa přesahuje dobu placení závazků

Příležitosti

Hrozby

Stát se dominantním hráčem v regionu vybraných zemí východní Evropy Možnost změnit zaměstnaneckou politiku v souladu s novelou zákoníka práce a snížit personální náklady

Posílení pozice konkurentů Nově příchozí konkurenti Zvyšující se mzdové náklady bez vazby na výnosy

Obr ázek 3: S WOT analýza spo lečnost i None IT, (vlast ní zpr acování)

Silné stránky None IT je spo lečnost , kt erá funguje na české m t rhu od roku 1990 a je t aky jedinou českou překladat elskou spo lečnost í, kt erá dosáhla úspěchu na glo bálních t rzích. Díky kvalifikovaným zaměst nanců m se st ala úspěšným part ner em největ ších so ft warových spo lečnost í, jako jsou

72

Ado be, F-Secure, IBM, Logit ech, Microsoft , Novell, Oracle, Tekt ronix a Toshiba a dalš í. Dík y její schopnost i navazovat vzt ahy se zahranič ím, se spo lečnost i podař ilo přesunout část pracovišť a zakázek do levně jšíc h lokalit a vyjít t ak svým zákazníkům vst říc cenovou po lit ikou. Díky své profesní

vyhraněnost i,

t edy

so ft waru

do

jazyků,

asi

100

specializaci dokáže

na

př eklad y

být

a

spo lečnost

lo kalizaci významným

konkurent em podst at ně vět ších podniků působíc ích na glo bálních t rzích. Dík y svému ko nzer vat ivnímu způso bu financování si spo lečnost udržuje dobrou finanční st abilit u a výno sovou sit uaci. Spo lečnost má t aké velmi dobrou schopnost hradit své závazky plně a včas. Slabé st ránky Jelikož se vět šina zákazníků nachází v US A a E vropě, kde se používá

euro

a

amer ický

do lar,

výs ledky

finančního

hospodaření

spo lečnost i podléhají změnám devízo vých kurzů t ěcht o měn. S ilný pokles nebo růst devízo vých kurzů eura a amer ického dolaru by mo hl negat ivně ovlivnit hospodářské výs ledky. Další slabou st ránkou, ne však t ak významnou, je průměr ná doba inkasa. Odběrat elé plat ící v zahraničn í měně

a

zahraničním

plat ebním

př íkazem

neplat í

své

závazky

s dost at ečným předst ihem t ak, aby dodrželi 30 denní odběrat elský kredit , kt er ý spo lečnost svým zákazníkům poskyt uje. Z analýz y vyplynu lo, že spo lečnost se snažila v průběhu o bdobí kor igovat průměr nou dobu inkasa, avšak t a byla st ále delš í než 30 kalendář ních dní. Naopak doba placení závazků byla v průměru o 10 dní krat ší, t edy 20 dní. Příleži tosti Mezi hlavní př íležit ost i pat ř í, st át se dominant ním jazykovým IT poskyt ovat elem ve východní E vropě a zaměř it se na další st át y východní Evropy, kde spo lečnost zat ím nepůso bí. Další př íležit ost í je možnost změnit zaměst naneckou po lit iku v souladu s novelou záko níku práce a sníž it p ersonální náklady hlavních poboček v České Republice.

73

Hrozby Hrozbou

je

posílení

pozice

konkurent ů,

kt eř í

do minují

lokalizačnímu t rhu. No ne IT je v porovnání s předními subjekt y t rhu z hlediska podílu na t rhu st ředně velká spo lečnost , nicméně dík y své kvalifikaci

a

specia lizaci

dokáže

velkým

korporacím

ko nkurovat .

V př ípadě, že by došlo u velkých konkurent ů k posílení pozice na t rhu např. for mou akviz ice slabších lo kalizačních podniků a t ím páde m k posunu cen t ěcht o podniků, musela by společnost hledat dalš í způso by snižo vání nákladů vlast ní výroby. Přest ože Port erova analýza ukazuje, že vst oupit na lokalizační t rh a konkurovat velkým korporacím není snadné, i dalš í spo lečnost i by se mohly pokusit napodobit úspěch No ne IT. Pravděpodobnost , že t ak učiní je však malá vzhledem k t omu, že No ne IT si za posledních 20 let vybudo vala silné vzt ahy s předními výro bci so ft waru jako je Microso ft apod.

74

5 VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ

Vlast ní návr hy řešení pro spo lečnost None IT se koncent rují na oblast i, kt eré byly ve SWOT analýze označeny jako slabé st ránky, př ípadně jako hrozby. Z provedených analýz vyplynulo, že spo lečnost je v dobré finanční sit uaci a na konkurenčním po li si vede t aké velmi dobře.

Následu jící

doporučení

se

t edy

zaměřují

na

návr hy,

jak

post upovat v pot enciálně problémo vých oblast ech. Jedná se o t yt o návr hy ze t řech oblast í a t o z pohledu úspor y nákladů, finančního ř ízení a st rat egického ř ízení.



investice do projektu Machine Translation ,



monitorování plat ební morál ky odběrat elů,



investice do inst rumentů f inančního trhu,



pojištění pohledávek z obchodního styku,



akvi zice nových odběratelů a dodavat elů,



opatření v oblasti personální politiky,



přesun

zhotovení

vybraných zakázek

do zemí

s nižšími

náklady.

Investice do projektu Machine Translation Z výkazů vyplynulo, že spo lečnost None IT čerpala dot aci z fo ndu Evropského

spo lečenst ví

Let sMT

na

projekt

vývo je

t zv.

Machine

Translat io n (St rojový přek lad pro mno ho jazyčné sít ě). Spo lečnost i None IT byla schválena dot ace ve výši 208 008 EUR, kt erá byla určená na úhradu 50% nákladů pro jekt u. V roce 2010 spo lečnost čerpala pouze část ku 685 t is. Kč. Z analýz y vyplynu lo, že náklady na ruční přek lad t voř í významnou část

závazků

z obchodních

vzt ahů.

75

Dle

zkušebního

provozu

lze

dosáhnout úspor y až 60% původní část ky vyp lacené př ekladat eli za jedno slo vo překladu. Je možné zr ychlení celého procesu lo kalizace a snížení mzdových nákladů spo jených se samot ným překladem. St rojo vý překlad by t ak mo hl zajist it krat ší dodací lhůt y, kt eré mo hou hrát roli př i uvádění produkt ů na t er it oriálně no vé t rhy a vyt voř it t ak konkurenční výhodu. Dík y st rojovému překladu a možnost i neust álé akt ualizace dat abáze, by bylo možné kont inuálně zvyšovat úroveň překladů a st andardizovat celý proces lo kalizace. Následujíc í t abulka uvádí př íklady snížení mzdových nákladů na samot ný překlad slo v v př ípadě použit í t echno logie Machine Translat io n. Byly použit y hodnot y ze zkušebního provozu a byly upraveny z důvodu zacho vání

firemního

t ajemst ví.

Je jich

vypo vídajíc í

hodnot a

je

ve

vzájemné m po měru a pot enciá lu ilust rovat snížení nákladů v př ípadě použit í st rojo vého překladu. V př ípadě, že se spo lečnost rozhodne dále pokračovat s projekt em, měla by př ist oupit opět k čerpání dot ace, kt erá jí byla př idělena, aby snížila náklady vývo je st rojo vého překladu na minimu m.

76

Tabulka 27: Pot enciá lní snížení mzdov ých nákladů překladu s Machine Translat io n, (v EUR, vlast ní zpracování)

Náklady za slovo (€)

Jazyk Chorvatský Korejský BrazilskoPortugalský Francouský Francouzský: Kanada Čínský: Tradiční Čínský: Zjednodušený Panjabi Indonéský Vietnamský

Celkové náklady překladu (€) Počet slov Náklady Náklady Úspora Úspora Náklady Náklady průměrného projektu projektu nákladů nákladů bez MT s MT překladu bez MT s MT (€) (%) 12 250 0,14 0,08 1715,0 980,0 735,0 43 12 250 0,24 0,15 2940,0 1837,5 1102,5 38 12 250

0,15

0,09

1837,5

1102,5

735,0

40

12 250

0,25

0,14

3062,5

1715,0

1347,5

44

12 250

0,22

0,1

2695,0

1225,0

1470,0

55

12 250

0,13

0,07

1592,5

857,5

735,0

46

12 250

0,09

0,05

1102,5

612,5

490,0

44

12 250 12 250 12 250

0,14 0,1 0,15

0,09 0,05 0,08

1715,0 1225,0 1837,5

1102,5 612,5 980,0

612,5 612,5 857,5

36 50 47

Společnost by mě la usilo vat o pokračování pro jekt u, z důvodu jeho pot enciá lu snížit nák lady překladu z anglického jazyka do více než 100 řečí, kt eré None IT podporuje.

Monitorování platební morálky odběratelů

Z finanční analýz y vyplývá, že spo lečnost se pot ýká z pozdním inkasem pohledávek z obchodního st yku. Přestože v ro li zákazníků převažují glo báln í spo lečnost i s velkým význame m, spo lečnost None IT by se měla zasad it , aby se průměr ná doba inkasa spíše snižovala a event uelně

nepř ekračo vala

dobu

splat nost i

vyst avených

fakt ur.

Společnost None IT by mě la z lepšit svoji ko munikaci se st ávajíc ím i zákazníky s cílem zkrát it dobu inkasa pohledávek, př ípadně st imulo vat zákazníky, aby dodržovali sjednanou splat nost vyst avených fakt ur. V úvahu by u vybr aných zákazníků př ipadalo rovněž zavedení syst ému

77

skont – slev za předčasné zaplacení. Navr hnout lze rovněž syst ém mo nit orování

vzniklých po hledávek

na

měsíční

bázi

a

pravidelně

vyhodnocovat t rend vývo je ukazat ele průměr né doby inkasa. Včasné plat by od zákazníků pak budou mít pozit ivní vliv na likvidit u spo lečnost i a na možnost dalších invest ic do dalších zakázek, pot ažmo do výzkumu a vývo je.

Investice do vybraných instrumentů finančního trhu Vzhledem k t omu, že spo lečnost si ponechává značné finanční prost ředky na svém bankovním účt u, konkrét ně v roce 2010 necelých 126 mil. Kč., bylo by vhodné část t ěcht o dočasně vo lných prost ředků, vzhledem k jejich nízkému zhodnocení invest ovat . Část prost ředků by mo hla být u ložena na spoř ících účt ech a nebo invest ována např. do vybr aných st át ních dluhopisů, kt eré se vyznačují nízk ým r izike m zt rát y invest ice a jist ým výno sem. V př ípadě, že se spo lečnost rozhodne invest ovat do st át ních dluhopisů a nebo jiných t er míno vaných vkladů, zajist í s i finanční zdro je, kt eré by mo hly v budoucnu slouž it např. ke kr yt í nenadálých finančních událo st í. Mezi let y 2008-2010 byla na bankovním účt u na konci účet ního období průměr ná část ka 100 975 000 Kč. Př i současné úrokové sazbě 2% p.a. by výno s z jedno let ého diskont ovaného dluhopisu splat ného v list opadu 2012 činil ca 3 mil. Kč. Dále na českém t r hu exist uje celá řada subjekt ů poskyt ujíc ích t zv. spoř ící účt y pro podnikat ele. Následujíc í t abulka uvádí někt eré z nich.

Tabulka 28. Př íklad y spoř ících účt ů pro podnikat ele na českém t r hu, ( v Kč/%, vlast ní zpr acování)

78

Banka

Úrok: Vedení:

ING mBank

1,75% Zdarma 0.65% Zdarma

Připisování úroků: Čtvrtletně Měsíčně

GE Money

2,00% Zdarma

Měsíčně

FIO

1,60% Zdarma

Čtvrtletně

ČSOB

1,10% Zdarma

Měsíčně

UniCredit Bank

0,52% Zdarma

Měsíčně

Min.: Není Není 40 000 Kč Není 5 000 Kč 50 000 Kč

Výpovědní lhůta: Okamžitě Okamžitě Okamžitě 7 dní 7 dní 3 měsíce

V př ípadě, že by spo lečnost None invest ovala do t ěcht o finančníc h inst rument ů, mo hla by zhodnot it svo je volné prost ředky např. na pokr yt í dalšího vývo je pro jekt u Machine Translat ion.

Pojištění pohledávek z obchodního styku Jak bylo uvedeno, spo lečnost realizuje vět šinu svých př íjmů od zahraničních zákazníků v eurech a amer ick ých do larech. Prot i r iziku plynoucích z pohybů devizo vých kurzů se spo lečnost jist í nákupem t zv. FX forward. Dalš ím způsobem, jak zlepšit oblast řízení pohledávek je jejich po jišt ění. Po jišt ění pohledávek z obchodního st yku je způsob zajišt ění

pro

odběrat elů.

případ

Hlavním

plat ební důvodem

neschopnost i, pro

sjednání

nebo

plat ební

po jišt ění

nevůle

po hledávek

z obchodního st yku je schopnost tohot o nást roje o mezit , nebo snížit negat ivní důsledk y nezaplacení na podniko vou likvidit u a výnosnost . Pojist it se lze v př ípadě do mácích i zahraničních pohledávek. S nabídkou pojišt ění pohledávek z obcho dního st yku na t uzemském t rhu př icházejí např. Euler Her mes, Ko merční úvěrová po jišťovna EGAP, Coface Czech Credit Management Ser vices a At radius. Vedle po jišt ění pohledávek nabíze jí t yt o spo lečnost i rovněž jejich vymáhání, po jišt ění záruk

a

dalš í

služby.

Or ient ační

následující t abulce.

79

ceny po jišt ění

jsou

uvedeny

v

Pojištovna Atradius Coface Czech Credit Management Services Euler Hermes Komerční úvěrová pojišťovna EGAP

Zpracován í smlouvy (Kč) 500-800 0 0 0

Pojistná sazba(%)

Spoluúčas t (%)

0,4-1,5 0,3-0,8 0,5-0,9 0,2

15-25 10-20 20-25 10-20

Tabulka 29: Porovnání nákladů pojišt ění pohledávek z obchodního st yku, (v Kč/%, vlast ní praco vání)

Zpraco vání

smlo uvy

posk yt uje

vět šina

po jist it elů

zadar mo,

výše

pojist ného pro st ředně velké spo lečnost i se po hybuje mezi 0,2 – 1,5% obrat u z pohledávek. Spo luúčast je mezi 10 – 25%. Nejvýznamnějš í je spo lečnost

Eules

Her mes.

Hlavní

v ýho da

po jišt ění

pohledávek

z obchodního st yku je, že v př ípadě inso lvent nost i odběrat ele po jišťo vna uhradí nezaplacené pohledávky po jišt ěnému podniku a pak dále vymáhá pohledávky od dlužníků. Podniku se t ak nest ane, že by v př ípadě velkého objemu nezaplacených pohledávek přest al sám být so lvent ní.

Aktivní vyhledávání nových odběratelů a dodavatelů

S rozvojem infor mačních t echno logií a int er net u se ot evřely nové mo žnost i pro podniky v lo kalizačním odvět ví. Počít ače lidé vlast ní po celém svět ě a so ft ware významných zákazníků None IT je používán v mno ha svět ových jaz ycích. S po lečnost by v rámci budoucího rozvo je měla akt ivně hledat nové obchodní part ner y zejména v asijských a jiho amer ických zemích, kde se rodí nové so ft warové pro jekt y a podniky. Obecně by se mělo jednat o zákazníky z oblast i Life Science, výro bce ERP syst émů, nebo jiných specializo vaných so ft warů. Dále by se mo hlo jednat

o

výrobce

konzumní

elekt roniky,

kt eř í pot řebují

překládat

manuály, ovládací so ft ware nebo propagační let áky apod. Společnost může pokračovat ve své současné st rat egii, t edy růst u

80

dík y navyšo vání výst upů, ale z dlo uhodobého hlediska by pro ni mo hla být výhodné např. akviz ice loká lních překladat elských agent ur a ot evření poboček v zemích jako je I ndonésie resp. S ingapur, Jižní Korea, I ndie, nebo Brazílie apod. Tyt o pobočky by mo hly časem plně př e vzít akvizic i zákazníků v daných regio nech a př inést t ak nové možnost i zisků.

Opatření v oblasti personální politiky Pro společnost None IT by bylo vhodné využít možnost i, kt eré př ináší novela zákoníku práce ( Zákon č. 262/2006 S b., zákoník práce) od roku 2012 s cíle m sníž it své relat ivně vysoké osobní náklady. Ke zvýšeným osobním nákladům vede mj. flukt uace za měst nanců, je jíž snížení se mě lo st át základní úlo hou per sonálního management u. V roce 2008 byla ve

spo lečnost i No ne IT flukt uace zaměst nanců na úrovni

22,3% a v roce 2009 činila již 14,5%. Údaje za rok 2010 nebyly známy k dat u vydání t ét o práce. Flukt uace zaměst nanců vede ke zvýšeným mzdovým nákladům a mě lo by být jedno u z hlavních úlo h perso nálního management u dále flukt uaci snižo vat . Opat ření, kt erá by mo hla vést ke snížení oso bních nákladů jsou následující: 

prefer ence pracovního po měru na základě dohod o provedení práce



sjednání zkušební do by u osob na vedoucích pozicích na dobu delší než 3 měsíce a t o po vzájemné do hodě.



zavedení pružnějšího kont a pracovní doby

Průměr nou mzdou ve t řech největ ších pobočkách uvádí následujíc í t abulka.

Počet zaměstnanců 365 68 49

Země Česká Republika Čína Argentina

81

Průměrná mzda ($) $1400 $650 $850

Tabulka 30: Průměr ná mzda zaměst nanců None IT, (v USD, vlast ní zpracování)

T yt o průměr né mzdové náklad y, jak ukazuje t abulka 30, jsou pouze náklady na zaměst nance, kt eř í př ipravu jí zákazníkem zadaným so ft ware pro překladat ele, kt eř í pak provedou překlad slo v. Nejvíce t akových zaměst nanců je v České Republice a t aké průměr ná mzda je nejvyšš í zde. Zvýšení maximálního rozsahu dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin

by

po mohlo

spo lečnost i

lépe

rozpoznat

pot enciál

no vých

zaměst nanců a t aké odhalit závažné překážky úspěšné spo lupráce dř íve, než do jde ke sjednání praco vního po měru např. na dobu neurčit ou. Výhodou

t edy

je

mo žnost

snížení

mzdových

nákladů

spo jených

s rozvázáním praco vního po měru. Vazbou odst upného na odpracovaná lét a u vedoucích pozic by spo lečnost snížila náklady odst upného či odměny v př ípadě, že bude pr acovní po měr ukončen.

Novela

zákoníku

práce

umo žňuje

snížit

odst upné

dle

odpracovaných let a vzhlede m k okolnost em, za kt er ých byl praco vní poměr skončen. Zavedení pružného ko nt a je v zákoníku novinkou a je vhodné jej zavést z hlediska různých pot řeb podnik u. Společnost None v současné chvíli musí v do bě út lumu vyp lácet

zaměst nancům p lnou mzdu i

v př ípadě, že jejich práce není pot řebná. Se zavedením pružného kont a pracovní doby, by bylo mo žné po dohodě se zaměst nanci v do bě út lumu zavést pružné kont o pracovní do by a povo lat je na pr acovišt ě pouze t ehdy, když budou pot řební. S po lečnost by měla povinno st zavést účet pracovní do by zaměst nance a

účet

mzdy zaměst nance za úče lem

vykazo vání rozsahu úvazku. Na t omt o účtu se eviduje jednak st ála mzda, kt erá nesmí být méně než 80% průměr ného výdělku a jednak mzda, kt erá mu náleží dle s jednaných podmínek a dle odpracované do by na pracovišt i v daném měsíc i. Tot o opatření může př ispět ke snížení oso bních nákladů v obdo bí út lumu až o 20% a naopak dá možnost si vydělat více v období zvýšené produkt ivit y. Zaměst nanec může být požádán o přesčasy, délka

82

směny však nesmí přesáhnout 12 hodin denně. T yt o změny by se však nemě ly t ýkat všech zaměst nanců st ejně. Dlouho let í, zkušení a kvalifikovaní zaměst nanci by měli být mot ivo váni a spo lečnost by se mě la snažit jim nabídnout jist ot u zaměst nání a kvalit ní pracovní podmínky, jakožt o i mo žnost osobního rozvo je for mou jazykových ško lení, odborných seminářů apod. Pozit ivně podpoř it změny personálních pravidel lze t aké for mou společných akt ivit zaměst nanců, jako jsou sout ěže a podnikové akce.

Přesun zhotovení vybraných zakázek do zemí s nižšími náklady None IT začala př esouvat část i zakázek do nákladově výho dnějš ích lokalit a ot evřela své pobočky např. v Č íně a Argent ině. V tomt o t rendu by mě lo být pokračováno, avšak by mě l být kladen důraz na kvalit u zpracování část í zakázek, je likož právě kvalifiko vanost a pro fesio nalit a je konkur enční výhodou spo lečnost i. V př ípadě zt rát y t ét o výhody, by se mo hlo spo lečnost i st át , že neobst o jí v náročných výběro vých ř ízeních předních výrobců so ft waru a bude ohrožena její pozice na t rhu. Dále je na spo lečnost i, aby zvážila, zda by nebylo vhodné se zaměř it

na

přesun

zhot ovení

zakázek

př ípravy

so ft waru

z České

republiky do poboček v Argent ině a Číně. Vzhledem k t éměř o polo vinu nižším mzdových nákladům v t ěcht o zemích, jak ukazuje t abulka 30., by bylo vhodné se v dlouhodobém výhledu zaměř it na st andardizaci post upů a ško líc ího syst ému pro zahr aniční zaměst nance, aby jejich výko ny dosaho valy kvalit výkonů českých zaměst nanců.

83

6 ZÁVĚR Cílem t éto diplo mo vé práce bylo zhodnot it současnou sit uaci ve spo lečnost i None IT a.s. a navr hnout případná řešení v problé mo výc h oblast ech. K dosažení t ohot o cíle bylo zapot řebí

zpr acovat t eoret ick ý

rámec a analyzo vat podnik na základě vybraných met od.

Práce je

rozdělena na šest hlavních kapit o l. Teoret ická část práce po jednává o t eoret ick ých východiscích práce a předst avuje met ody, kt eré jsou použit y př i analýze současné sit uace ve spo lečnost i

No ne

IT,

a.s.

Kapit o la

se

zaměřuje

na

výklad

nejpoužívanějších analyt ických post upů - finanční analýzu, analýzu oborového oko lí a analýzu obecného o kolí. Prakt ická část práce pak aplikuje vybr ané met ody na podmínk y spo lečnost None IT a.s. t ak, aby bylo mo žné ur čit její silné a slabé st ránky, hrozby a př íležit ost i. Z analyt ické část i diplo mo vé práce plyne, že spo lečnost None IT a.s. je úspěšným podnikem a v současné době nečelí žádným zásadním finančním či organizačním problémům. Dík y své odbornost i a úrovni poskyt ovaných

služeb

se

řadí

mezi

přední

podnik y,

se

kt er ými

spo lupracují významní výrobci so ft waru z mnoha zemí svět a, zejména pak zákazníci z US A. Spo lečnost si díky konzer vat ivnímu způsobu financování udržuje velmi dobré finanční zdraví a není t ak ohrožena její finanční st abilit a. Analýza účet ních výkazů ukázala, že hospodářské výs ledky nebyly ve všech t řech sledovaných o bdobích st ejně pozit ivní, nic méně t ent o fakt vysvět lu je reorganizace spo lečnost i v roce 2010 a splacení podílů dvěma nást upnickým spo lečnost em, kt eré nahradily mat eřskou spo lečnost None Translat ions. Tyt o podíly byly financo vány t aké

z prost ředků dceř iné spo lečnost i None IT a. s., kt erá genero vala

z tohoto konso lidovaného celku hlavní př íjmy. Na mír ný pokles t ržeb po roce 2008 měla t aké vliv hospodářská kr ize, kt erá zasáhla všechny glo balizo vané t rhy např íč odvět vími a vyvo lala t ak pot řebu zákazníků

84

šet ř it . Analýza oborového okolí ukázala, že spo lečnost None IT a.s. má mno hé ko nkurent y a celá ř ada z nich ji svým o brat em a působnost í přesahuje. Nicméně pr ávě spo lehlivo st , profesio nalit a, kvalifiko vanost a ojedinělé know how jsou silné st ránk y společnost i. Spo lečnost vyko nává vět šinu svých činnost í na území České Republik y a je t ak ovlivňo vána míst ní legis lat ivou, t echno logickými nor mami, eko no mick ými vlivy a sociálními fakt ory. Analýza vnějš ího okolí ukáza la, že současný vývo j v České Republice lze z pohledu spo lečnost i po važovat za po zit ivní, neboť jí umožňuje vyko návat hlavní podnikat elskou činno st za velmi př íznivých oko lnost í. Nevýhodou podnikání na českém t rhu jsou zejména vysoké mzdové náklady, kt eré jsou v r ámci t er it or ií, kde spo lečnost realizuje podnikat elské akt ivit y,

nejvyšší. Spo lečnost si však zat ím

nemůže dovo lit zcela př esunout svou činno st do zahranič í, jelikož kvalifikace zaměst nanců v ČR je na vyšš í úrovni. V závěrečné část i t éto diplo mo vé práce jsou uvedeny návr hy na zlepšení v problé mo vých o blast ech, kt eré se koncent rují zejména na invest ice

do

projekt u

Machine

Translat io n,

mo nit orování

plat ební

morálk y odběrat elů, invest ice do inst rument ů finančního t rhu, po jišt ění pohledávek

z obchodního

st yku,

akvizice

nových

odběr at elů

a

dodavat elů, opat ření v oblast i per sonální po lit ik y a přesun zhot ovení vybr aných zakázek do zemí s nižšími náklady.

85

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BERNSTEIN, Leopo ld. Analys is o f financial st at ement s. 5. vydání. New York: McGraw-Hill, 2000. ISBN 0-07-094504-7 BRAGG S., Financial analysi s: a cont roller' s guide,Ne w Jersey: John Wile y and Sons, 2007, 339 s., ISBN: 978-04-700-5518-2, (online), [ekniha], Dost upné na Google books:

BUSINESS.CENTER.CZ, (Akt ualizo váno,

Zákon

15.12.2011),

č.

Dost upné

563/1991 na:

Sb.,

(online),

<www.business.center.cz>

15.12.2011)

COMMON SENCE ADVISORY, T he top 50 language service providers, (online), [e-dokument ], (Akt ualizo váno 8.1.2012) Dost upné na: , (Použit o 18.12.2011)

DLUHOŠOVÁ, D., Finanční ř ízení a r ozhodování podniku: ana lýza, invest ování, oceňování, r iziko, flexibilit a, Praha: Ekopress, 2008, 192s., ISBN: 978-80-86929-44-6, (online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

GRUNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a pláno vání podniku. Praha: Ekopress, 2009., s. 318,

ISBN 978-80-86929-26-2.,

(online),

na

[e-kniha],

Dost upné

Google

books:



KIS LINGEROVÁ E., Finanční anal ýza: krok za krokem, Praha: C. H. Beck, 2008, 135 s., ISBN: 978-80-717-9713-5, (online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

86

KNÁP KOVÁ A., PAVE LKOVÁ D., Finanční anal ýza, Praha: Grada Publishing, 2010, 205 s., ISBN:978-80-247-3349-4, (online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

KONEČNÝ M., . Finanční anal ýza a plánování. 11. vyd. Br no: Zdeněk Novot ný, 2006. 102 s., ISBN 80-7355-016-X., (online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

NONE

IT

A.S.,

Účetní

závěrka

2010,

(online),

[e-dokument ],

(Akt ualizo váno 30.3.2011) Dost upné na:

NONE WORLDWIDE, About None Wor ldwide, (online), [e-dokument ], (Akt ualizo váno

30.3.2011)

Dost upné

na:



PORTER M.E., Competitive advantage: creating and sustaining superior perf ormance : with a ne w int roduction, 1998, New York: The Free Press div. Of S imo n&S chust er Inc., 557 s., ISBN: 0-684-84146-0 (online), [ekniha], Dost upné na Google books:

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. Akt ualizo vané vydání. Praha: Grada, 2008.120 s., ISBN 978-80-247-2481-2., (online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

SEDLÁČE K J., Účetní dat a v rukou manažera Fi nanční analýza v řízení f irmy, 2. dopl. vyd., Praha:Co mput er Press, 2001, 220 s., ISBN:80-7226562-8,

(online),

[e-kniha],

Dost upné

na

Google

books:



SCHOLLEOVÁ H., Ekonomické a f inanční řízení pro neekonomy, Praha: Grada Publishing a.s., 2008, 256 s., ISBN: 978-80-247-2424-9, (online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

87

SYNEK M., Manažerská ekonomi ka, 4. vyd., Praha: Grada Publishing a.s. 2007, 452 s., ISBN: 80-2471-992-4, ( online), [e-kniha], Dost upné na Google books:

OXFORD UNIVERSITY PRESS, PESTEL analýza makroekonomického prostředí, [e-článek], (online), ( Akt ualizováno, 2007), Dost upné na: , (Použit o 7.12. 2011)

OXFORD UNIVERSITY PRESS, Port erova analýza 5 ko nkurenčních sil Porter's Fi ve Forces anal ysi s of market structure, (online), [e-článek], (Akt ualizo váno 2007) Dost upné na: , (Použit o 8.12. 2011)

OXFORD UNIVERSITY PRESS, Tvorba strategi e: SWOT analýza, (online), [e-art icle],( Akt ualizo váno 2007) Dost upné na: , (Použit o 8.12.2011),

PINSON, L., Anatomy of a business plan, 7. il. vyd., Tust in: Out of yor mind...and int o t he market place 2008, 352s., 452s., IS BN: 978-80-2471992-4,

(online),

[e-kniha],

Dost upné

na

Google

books:

zákoník práce v platném znění,

(online),

ht t p://www.google.co m/ books

Zákon č.

262/2006 Sb.,

[Akt ualizo váné 1.1.2012], Dost upné na: < ht t p://www.sagit .cz>, (Použit o 25.1.2012)

DALŠÍ INTERNETOVÉ ZDROJE www.cnb.cz www. just ice.cz www.kurzy.cz

88

www. nasepenize.cz www. moody’s.cm www.pat r ia.cz www.port al.gov.cz www. nejucet.cz www. coface.cz www. eu ler her mes.cz www.p odnikat el. cz

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Hodnocení Kra lickova t est u Tabulka 2: Odpis y majet ku None IT Tabulka 3: Hor izont ální analýza akt iv společnost i None IT Tabulka 4: Hor izont ální analýza pasiv společnost i None IT Tabulka 5: Vert ikální analýza akt iv spo lečnost i None IT Tabulka 6: Vert ikální analýza pasiv spo lečnost i No ne IT Tabulka 7: Hor izont ální analýza hospodář ských výs ledků Tabulka 8: Rent abilit a vloženého kapit álu None IT Tabulka 9: Rent abilit a vlast ního kap it álu None IT Tabulka 10: Rent abilit a vložených akt iv None IT Tabulka 11: Rent abilit a t ržeb No ne IT Tabulka 12: Vázanost akt iv No ne IT Tabulka 13: Obrat celkových akt iv No ne IT Tabulka 14: Obrat st álých akt iv None IT Tabulka 15: Obrat záso b None IT Tabulka 16: Doba obrat u pohledávek None IT Tabulka 17: Doba obrat u závazku None IT Tabulka 18: Celková zadluženost None IT Tabulka 19: Kvót a vlast ního kap it álu None IT Tabulka 20: Zadlužení vlast ního kapit álu None IT Tabulka 21: Běžná likvidit a None IT Tabulka 22: Pohotová likvidit a None IT

89

Tabulka 23: Oka mžit á likvid it a None IT Tabulka 24: Hodnocení Alt manova indexu Tabulka 25: Alt mano vo Z skóre None IT Tabulka 26: Kralickův t est None IT Tabulka 27:Pot enciální snížení mzdovýc h nákladů překladu s Machine Translat io n Tabulka 28. Př íklady spoř ících účt ů pro podnikat ele na českém t rhu Tabulka 29: Porovnání nákladů po jišt ění pohledávek z obchodního st yku Tabulka 30: Průměr ná mzda zaměst nanců None IT

SEZNAM GRAFŮ Gr af 1: Kur zový vývoj čes ké kor u ny k E UR a USD v r oce 201 1 Gr af 2: Vývoj neza měst nanost i 2010 -2011 Gr af 3: Vývoj pr ů měr ných mezd čt vr tlet ně, 2 011 Gr af 4: Vývoj akt iv sp olečnost i N one IT 2008-2010 Gr af 5: Vývoj pasiv sp olečnost i N one IT 2008-2010

Graf 6: Změny hospodářských výs ledků 2008-2010

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr ázek 1. Cíle finanční analýz y d le uživat elů Obr ázek 2: St rukt ura společnost i None IT Obr ázek 3: S WOT analýza spo lečnost i None IT

SEZNAM ZKRATEK EUR – Euro USD - Amer ický do lar CNY - Čínský juan FI FO - Fir st in fir st out IT - Infor mační t echno logie

90

Př ílo ha 1: Rozvaha spo lečnost i None IT 2008-2010, v t is. Kč 2008 2009 2010 497 540 445 325 350 345

Aktiva celkem A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B

Dlouhodobý majetek

68 951

56 243

56 623

B.I

Dlouhodobý nehmotný majetek

11 219

13 561

14 788

B.I 3

Software

7 264

12 011

11 807

B.I 7

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

3 955

1 550

2 981

B.I 8

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

43 092

31 658

32 743

B.II 1

Pozemky

B.II 2

Stavby

6 267

6 320

6 953

B.II 3

Samostatné movite věci a soubory movitých věcí

36 825

25 319

25 653

B.II 7

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

19

137

B.III

Dlouhodobý finanční majetek

14 640

11 024

9 092

B.III 1

Podíly v ovládaných a řízených osobách

11 806

11 024

8 734

B.III 4

Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem

2 834

B.III 5

Jiný dlouhodobý finanční majetek

C

Oběžná aktiva

C.I

Zásoby

C.I 1

Materiál

C.I 2

Nedokončená výroba a polotovary

C.I 3

Výrobky

C.II

358 421 863 383 402 287 300 6 901

11 099

13 592

6 901

11 099

13 592

Dlouhodobé pohledávky

142

0

0

C.II 4

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

142

C.III

Krátkodobé pohledávky

159 528 152 240 145 414

C.III 1

Pohledávky z obchodních vztahů

77 255

88 799

73 891

C.III 2

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami

41 662

39 932

40 643

C.III 4

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

3 933

137

C.III 5

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

C.III 6

Stát - daňové pohledávky

16 169

7 369

2 973

C.III 7

Krátkodobé poskytnuté zálohy

2 744

7 920

7 825

C.III.8

Dohadné účty aktivní

5 058

718

736

C.III.9

Jiné pohledávky

12 707

7 365

19 346

C.IV

Krátkodobý finanční majetek

255 292 220 063 128 294

C.IV 1

Peníze

C.IV 2

Účty v bankách

62 612

C.IV.3

Krátkodobé cenné papíry a podíly

192 113 105 000

D.I

Časové rozlišení

6 726

5 680

6 422

D.I 1

Náklady příštích období

6 726

5 680

6 422

567

91

533

2 510

114 530 125 784

Pasiva celkem

497 540 445 325 350 345

A

Vlastní kapitál

A.I

Základní kapitál

289 632 192 285 219 249 3 000

3 000

3 000

A.I 1

Základní kapitál

3 000

3 000

3 000

A.II

Kapitálové fondy

-59 531 -18 419

-8 065

A.II 3

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

-59 531 -18 419

-8 065

A.III

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

600

600

600

A.III 1

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

600

600

600

A.III 2

Statutární a ostatní fondy

A.IV

Výsledek hospodaření z minulých let

324 296 194 085 182 104

A.IV 1

Nerozdělený zisk minulých let

324 296 194 085 182 104

A.V

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

21 267

B

Cizí zdroje

207 373 251 872 128 577

B.I

Rezervy

4 568

5 652

5 860

B.I.4

Ostatní rezervy

4 568

5 652

5 860

B.II

Dlouhodobé závazky

3 108

937

1 285

B.II.10

Odložený daňový závazek

3 108

937

1 285

B.III

Krátkodobé závazky

199 697 245 283 121 432

B.III 1

Závazky z obchodních vztahů

63 949

53 483

59 378

B.III 2

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

9 498

3 203

1 789

B.III 4

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

B.III 5

Závazky k zaměstnancům

46 737

12 628

12 404

B.III 6

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

4 863

4 769

5 647

B.III 7

Stát - daňově závazky a dotace

8 171

1 913

9 499

B.III.10 Dohadné účty pasivní

20 925

38 150

31 748

B.III.11 Jiné závazky

45 554

1 137

967

0

0

0

13 019

41 610

130 000

B.IV

Bankovní úvěry a výpomoci

C.I

Časové rozlišení

535

1 168

2 519

C.I 1

Výdaje příštích období

337

114

120

C.I 2

Výnosy příštích období

198

1 054

2 399

92

Př ílo ha č. 2: Výkaz zisku a zt rát None IT, v t is. Kč. 3 4 5 6 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

+ II II. 1 II. 2 B B. 1 B. 2 + C C. 1 C. 2 C. 3 C. 4 D E III III. 1

22 23 25 26 27 29 32 38 39 41 43 44 47 48 49 50 51 52 54 57 59 60

F F.1 G IV. H * VII. IX. L. X. XI. O * Q. Q1. Q2. ** XIII. S. * ***

Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Změna stavu vnitrop. zásob vl. výroby Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy investičního majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek z hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Daň z příjmů z mimořádné činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní jednotku-období Výsledek hospodaření před zdaněním

93

2008 0 689 178 695 817 -6 639 370 312 6 281 364 031 318 866 235 766 178 840

2009 0 775 564 771 365 4 199 430 093 5 962 424 131 345 471 248 758 191 057

51 412 5 514 1 332 28 009 47 47

52 213 5 488 1 600 23 098 266 266

6 6 13 509 6 553 9 853 36 991 0

75 75 1 900 -364 5 262 64 677 0 190 34 440 3 465 67 240 84 929 -48 474 3 330 5 501 -2 171 12 873 146 0 146 13 019 16 349

8 822 82 549 97 943 -6 572 9 152 9 172 -20 21 267 0 0 21 267 30 419

2010 0 760 032 757 539 2 493 433 440 5 822 427 618 326 592 251 251 188 935 1 350 55 879 5 087 2 328 17 285 154 154 0 -509 2 227 3 892 54 724 0 11 749 4 901 953 44 892 51 621 1 072 14 507 14 158 349 41 289 321 0 321 41 610 56 117

Př ílo ha 3: Cash flo w None IT, v t is. Kč. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku P účetního roku Z Účetní zisk nebo ztráta z běžného činnosti před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace A.1 Odpisy stálých aktiv (s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých A.1.1 aktiv) A.1.2 Změna stavu opravných položek a rezerv A.1.3 Zisk nebo ztráta z prodeje stálých aktiv Vyúčtované nákladové úroky (+) (s výjimkou kapitalizovaných) a A.1.5 vyúčtované výnosové úroky (-) A.1.6 Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu, Změny stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového A.2.1 rozlišení A* A.2

Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, pasivních A.2.2 účtů časového rozlišení A.2.3 Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do A.2.4 peněžních prostředků a ekvivalentů Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a A** mimořádnými položkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků A.3 Přijaté úroky A.4 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období A.5 Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, které tvoří mimořádný HV včetně uhrazené splatné daně z příjmů z mimořádné činnosti A.6 A*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv B.1 Příjmy z prodeje stálých aktiv B.2 Půjčky a úvěry spřízněným osobám) B.3 B*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Dopady změn dlouhodobých závazků popř. takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti na peněžní prostředky a ekvivalenty C.1 Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty C.2 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně vztahující se k těmto nárokům včetně finančního vypořádání se C.2.6 společníky VOS a komplementáři u KS C*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci R. období

94

2008

2009

2010

215757 30418 32655

255292 16348 21342

220063 55796 15671

28009 13509 -41

23098 1900 191

17285 -509 -152

-8822

-3456

-953

63073 53499

37690 -42799

71467 -2177

-2126

7661

-16065

48987 6638

-46262 -4198

15227 -1339

116572

-5109

69290

8409

3465

953

-22811

2029

-898

102170 -20432 47 -20385

385 -14698 266 296 -14136

321 69666 -5493 154 -1096 -6435

-42250

-21478

-155000

-42250 -42250 39535

-21478 -21478 -35229

-155000 -155000 -91769

255292

220063

128294