14
zeměpis a škola
Čtení v hodinách zeměpisu (7. díl) Těžištěm článku je popis metod vhodných pro aktivní čtení naučných, informacemi relativně nasycených textů, které kromě potřebného přehledu faktů popisují projevy a vysvětlují principy fungování určitých jevů. Příklad takového textu je na stránce 19 kapitola O troposféře, převzatá z knihy Stručná historie téměř všeho od Billa Brisona. Tuto práci čtenářům vřele doporučujeme, neboť podává populárně‑naučným způsobem i další geografická témata (Jak vytvořit vesmír; Vítejte ve sluneční soustavě; Země se pohybuje; Oheň v hlubinách; Doba ledová aj.). Použití níže uvedených metod čtení ve výuce zeměpisu, stejně jako jakékoli jiné metody, může být zpočátku rozpačité a málo účinné. Pravděpodobně se pocit uspokojení u učitele a jeho žáků nedostaví po první hodině procvičování aktivního čtení. Úspěch závisí mimo jiné na zkušenostech učitele a studentů s touto činností, na kvalitě a délce zvoleného textu, na použité metodě, času věnovaném realizaci dané metody. Účinné osvojování aktivního čtení nastane pouze tehdy, když je přirozenou funkční částí celkové koncepce výuky zeměpisu. Není‑li tomu tak, pak použití popisovaných metod představuje jen nahodilé zpestření výuky. Účinné osvojování dovedností rozvíjející aktivní čtení je také spojeno s pochopením jejich smyslu a podstaty, a to ze strany učitelů i žáků. Proč tedy v hodinách zeměpisu procvičovat aktivní čtení (ale i psaní)? Na úkor čeho? Vždyť již nyní máme tak málo výukového času! Nestačí, když si daný text žáci přečtou doma? Těmto a dalším otázkám jsme se věnovali již dříve (viz seznam literatury), a proto shrňme jen to nejzákladnější: procvičováním aktivního čtení přímo ve výuce umožňujeme osvojovat si studiem geografických témat nejen určitý věcný obsah, ale postupně i škálu pro život potřebných dovedností. Žáci se tak učí mj. koncentrovat na danou činnost v rušnějším prostředí, poznávat svůj styl poznávání a učení, vysvětlovat látku druhým spolužákům aj. (přehled dovedností uvádí Klumparová 2006, Řezníčková 2007 aj.). Všichni aktéři vzdělávacího procesu, tj. učitelé, žáci, ale i jejich rodiče a širší veřejnost, by tak měli přijmout myšlenku, že cílem výuky předmětů vzdělávacího charakteru je kromě „předávání“ dosaženého poznání (tj. určitého věcného obsahu) i osvojování způsobů poznávání a využívání poznaného. Mělo by jít o účinné procvičování dovedností včetně těch, které jsou v rámcových vzdělávacích programech zahrnuty do tzv. klíčových kompetencí. V předchozí větě používáme podmiňovací způsob záměrně, protože výzkumy z posledních let Geografické rozhledy 2/08–09
(např. Rychlá šetření UIV) i naše osobní zkušenosti dokládají, že tomu tak není, a to nejen ve výuce zeměpisu a nejen na základních a středních školách. I ve vysokoškolské výuce geografie máme slabiny v procvičování profesních i pro běžný život potřebných dovedností. Ne všichni studenti dokáží se učit, pracovat v týmu, vést rozhovor či diskusi, kultivovaným způsobem se vyjadřovat aj. Žádnou z těchto dovedností se nikdo z nás důkladně nenaučí jen tak mimoděk. Možná, že by bylo řešením zavést do výuky pravidelná cvičení (třeba jednou za měsíc), kde učivo není prvořadým cílem, nýbrž prostředkem k osvojování různých dovedností včetně dovedností potřebných pro aktivní čtení (obdobný způsob navrhuje Marada 2006). Při těchto „geografických praktikách“ třeba využijete i níže popisované metody.
Podstata metody I.N.S.E.R.T.
Dříve než rozdáte žákům text ke čtení, je vhodné jim vysvětlit, proč by ho měli číst způsobem, který navrhujete. Podstata této metody vychází z poznání, že jedinec se učí aktivně číst text tím, že uvažuje o tom, co již ví anebo tuší, které teze jsou v rozporu s jeho názorem, co je pro něj zcela nové, čemu nerozumí. Během četby proto vpisujeme určité značky například po pravé straně textu, popřípadě podtrháváme konkrétní slova, ke kterým se značka vztahuje. Známé myšlenky můžeme zatrhávat „fajfkou“, k neznámým, novým informacím přidáme „plus“, k myšlenkám, se kterými nesouhlasíme, napíšeme „minus“ a u tezí, kterým nerozumíme nebo o kterých bychom se chtěli dovědět něco více, připíšeme „otazník“ (viz tabulka). Obměnou tohoto značení textu může být používání různých barev. Například červeně se podtrhávají myšlenky, kterým čtenář nerozumí, modře pak pojmy či myšlenky, které považuje za důležité, a proto si je chce zapamatovat aj. Časem by každý čtenář měl přijít na způsob, který odpovídá jeho stylu učení a který dokáže využívat samostatně po celý život k efektivnímu sebevzdělávání. Znaménka uvedená v tabulce symbolizují hlediska, pomocí kterých čtenář daný text analyzuje. Informace nejen vnímá, ale
také vyhodnocuje, třídí, systematizuje a porovnává se svými původními představami (prekoncepty). Počet a typ používaných značek není závazný. Jejich výběr je vhodné upravit podle věku žáků, cíle hodiny a zaměření textu. Chceme‑li, aby žáci analyzovali text podle všech hledisek, resp. znamének z tabulky, měl by obsahovat informace, které pravděpodobně žáci znají, i informace nové, problematické, provokující. Upozorněte žáky, že nemusejí označit každou informaci, kterou text obsahuje. Postačí jedna či dvě značky na odstavec. Neměli by označovat celé „shluky“ až odstavce, protože obvykle obsahují více než jednu informaci. Chceme‑li dovést žáky k tomu, aby si ještě více uvědomili, co si díky článku ujasnili, co zůstalo nezodpovězeno, jaké informace je zapotřebí ještě doplnit, je užitečné, aby si do sešitu napsali odpovědi právě na tyto otázky. Mohou je zapisovat do tabulky, kde v prvním řádku shrnou, co vše vědí, druhý řádek bude obsahovat informace, se kterými polemizují atd. Po takovémto osobním rozboru textu může následovat učitelova diskuse s celou třídou, aby zjistil, kterým tezím žáci nerozumějí a je potřeba se jim více věnovat. Popisovaná metoda I.N.S.E.R.T je převzata z mezinárodního projektu RWCT (např. Steelová, Meredith, Temple, Walter 1997) a představuje určitou modifikaci metody SQ3R (podrobněji Řezníčková 2004).
Podstata metody Učíme se navzájem
Další metoda vhodná pro naučné a informativní texty je metoda zvaná Učíme se navzájem (převzato Steelová, Meredith, Temple, Walter 1997). Práce probíhá ve skupinách, které tvoří tolik členů, na kolik logických a zhruba stejně rozsáhlých celků můžeme čtený text rozdělit. V případě čtení textu O troposféře se nabízí 2–3členné skupiny. Každý ve skupině má k dispozici kopii téhož textu a všichni se vystřídají v roli učitele. Ta vyžaduje, aby se vypořádali s pěti následujícími požadavky. Jakmile si žáci přečtou text (obvykle potichu), musí ten, kdo je právě učitelem: pokračování na straně 19
Značky metody I. N. S. E. R. T
Udělejte „fajfku“ na okraji textu, jestliže něco z toho, co čtete, již víte.
–
Udělejte minus, jestliže je informace, kterou čtete, v rozporu s tím, co víte nebo co jste slyšeli.
+
Udělejte plus, jestliže informace, kterou se dozvíte, je pro vás nová.
?
Udělejte otazník, jestliže se objeví informace, které nerozumíte, která vás mate nebo o které byste se chtěli dovědět více.
Zdroj: M. Šobr
1. Co znamená slovo geneze? Podle jakého kritéria jsou vymezeny typy jezer na mapě? Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi jezerem a rybníkem nebo umělou vodní nádrží. Jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem antropogenního původu? 2. Pozorně si prohlédněte mapu genetických typů jezer a porovnejte ji s obecnou zeměpisnou mapou ve školním atlase. Existuje souvislost mezi výskytem určitého typu jezer a znaky prostředí, v němž se tato jezera nacházejí? Pokud ano, uveďte příklady. 3. Které jezero se nachází nejblíže vaší škole? Jak vzniklo, jakého je původu? Znáte jméno tohoto jezera? Jestliže jezero žádné jméno nemá, navrhněte mu pojmenování, které by zohledňovalo jeho původ a vlastnosti. 4. Podle tvaru mnohých jezer, především těch přírodního původu, lze dobře určit jejich genezi. Prohlédněte si schémata jezer (A–D) a rozhodněte na základě jejich tvaru a velikosti, která z nich jsou a) poříční, b) rašelinná, c) krasová nebo d) hrazená sesuvem. Svá rozhodnutí zdůvodněte. Jmenujte příklady míst v Česku, kde byste taková jezera našli. Znáte některé příklady i ze zahraničí? 5. Které jezero v Česku je největší? Jakou má rozlohu a do kterého genetického typu patří? Jak velké je v porovnání s největším českým rybníkem nebo umělými vodními nádržemi Lipno, Nové Mlýny apod.? Jak velké je v porovnání s největším jezerem světa? Víte, kde se u nás v prehistorických dobách nacházela poměrně velká jezera? Která energetická surovina je do dnešní doby jejich dokladem? Silvie Kučerová
V jezerní říši
V tomto čísle Geografických rozhledů jsme pro vás připravili další díl seriálu ukázek mapových podkladů pro vznikající kartografické dílo s názvem Atlas krajiny České republiky. Při výběru grafických materiálů jsme se pokusili částečně zohlednit tematické zaměření dnešního čísla – vítr. Kromě vlastních autorských mapových podkladů pro Atlas krajiny najdete v dnešní rubrice i několik dalších grafických výstupů, pomocí nichž lze vhodně propojit tematiku vítr s dalšími tématy z fyzické a regionální geografie. Právě hledání vzájemných vazeb mezi jevy a procesy, jejich širších souvislostí a podmíněností, vztahů mezi prostředím a organismy, které v něm žijí, práce s různými řádovostními/měřítkovými úrovněmi prostoru, to vše je podstatou geografického vzdělávání. Tyto souvislosti a vztahy by měl žák vnímat, v rámci nich uvažovat a dokázat s nimi pracovat při interpretaci různých geografických jevů a procesů. Nejjednodušší vztahy v prostoru by si měl být schopen uvědomit i žák základní školy.
Území Česka v proměnách aneb pracujeme s podklady Atlasu krajiny České republiky
15
na pomoc škole
Geografické rozhledy 2/08–09
Geografické rozhledy 2/08–09
Řešení úkolu na straně 17: Černého; Čertova; západní; západního; severozápadní; severních; firn; ledovce; Černého; Čertova; severu; nižší; kary; morény
Autorský podklad pro tvorbu mapy v AK ČR Autoři: T. Hrdinka, M. Šobr, J. Česák, B. Janský
Genetické typy jezer
16
Na pomoc škole
Zdroj dat: http://geoportal.cenia.cz
Mapa 2: Orientace svahů v okolí Černého a Čertova jezera na Šumavě
Řešení najdete na straně 16.
geomorfologické tvary: ....................... a ....................... . Silvie Kučerová, Klára Vočadlová, PřF UK v Praze
[email protected] [email protected]
Na těchto svazích jsou v důsledku zastínění celoročně ....................... teploty. Jako pozůstatky ledovců z poslední doby ledové můžeme v dnešní krajině nalézt kromě samotných jezer také
Výhodou pro vznik ledovce byla nejen závětrná poloha s dostatečným přísunem sněhové hmoty, ale i převažující orientace svahů k ....................... až východu, tzv. chladná orientace (obr. 2).
Když se nahromadilo dostatečné množství materiálu, sníh se změnil ve ....................... a postupně pak v malé karové ....................... v místech dnešního ....................... a ....................... jezera.
Řezná (Weisser Regen) a podle průběhu údolí měnily svůj směr ze ....................... na ....................... (obr. 1). Sníh se akumuloval na závětrných ....................... a severovýchodních svazích.
k ledové akumulaci sněhu a jeho následnému svívání do závětrných poloh. Převažujícími větry tehdy byly, stejně jako dnes, ....................... větry, tj. větry vanoucí ze západu, údolím řeky Bílá
Ve vrcholové části hřbetu Šumavy v okolí ....................... a ....................... jezera se nachází několik plošin, zbytků zarovnaných povrchů. Na těchto plošinách docházelo během poslední doby
Pokuste se doplnit podle map chybějící slova do následujícího textu:
Pozn.: Modré šipky udávají převažující směr vzdušného proudění
Mapa 1: Systém vzdušného proudění v údolí Weisser Regen a poloha vrcholových plošin
Příběh ledovcových jezer
17
na pomoc škole
Geografické rozhledy 2/08–09
Hustota výkonu větru ve 40 m nad povrchem
1. Hustota výkonu větru na určité ploše odpovídá toku energie nad danou plochou, představuje tedy výkon větru na dané ploše. Znáte například z fyziky, jak se počítá výkon? Dovedete si představit, jaké vlastnosti větru zohledňujeme při výpočtu zmíněné veličiny „hustota výkonu větru na ploše“? Myslíte si, že je důležité znát výkon větru? V jakých situacích, při jakých činnostech byste se zajímali o takovou veličinu? 2. Najděte na mapě místo, které je vám blízké (místo vašeho bydliště, bydliště někoho z vašich příbuzných nebo kamarádů, místo, kde stojí škola nebo vaše chalupa, chata apod.) Podle barevné stupnice zjistěte hodnotu hustoty výkonu větru v této oblasti. Patří spíše k těm větrným, nebo zde vítr nemá velkou sílu? Porovnejte vybraná místa se spolužáky. U koho „fouká“ nejvíce a u koho nejméně? Které faktory podmiňují výkon větru? Pokuste se je rozdělit na mikroregionální faktory, které působí přímo v daném místě, a na faktory makroregionální, které podmiňují výkon větru šířeji. Může člověk některými svými činnostmi, úpravami prostředí snížit nebo zvýšit výkon Autorský podklad pro tvorbu mapy větru? V jakých situacích provádí v AK ČR člověk takové zásahy záměrně, Autoři: D. Hanslian, J. Hošek, J. Štekl kdy si naopak důsledky svého jednání často neuvědomuje? 3. Výkon větru využívá lidská společnost po mnoho staletí k získávání energie pro pohon různých zařízení, ať už to jsou větrné mlýny sloužící pro mletí obilí, přečerpávání vody apod., v moderní době pak především větrné elektrárny pro výrobu elektrické energie. Dnešní elektrárny, které najdete i na území Česka, mívají střed rotoru přibližně 100 m nad zemí a k jejich správné funkci je potřeba hustota výkonu větru přibližně 200 W/m2. S použitím mapy se pokuste určit oblasti, ve kterých by bylo podle výše zmíněných kritérií výhodné postavit větrnou elektrárnu. Pokuste se zjistit, jaký má běžná větrná elektrárna průměrný výkon (informace naleznete např. na internetové stránce http://www.alternativni‑zdroje.cz). Myslíte si, že by taková elektrárna stačila pokrýt spotřebu elektrické energie ve vaší vsi nebo městě? Zjistěte dále, jaký výkon má jeden blok jaderné elektrárny Temelín (viz např. http://www.je‑temelin‑dukovany.cz). Kolik větrných elektráren by bylo potřeba postavit, aby vyráběly tolik elektrické energie, kolik vyrobí jeden blok jaderné elektrárny Temelín? Diskutujte o kladech a záporech výroby elektrické energie pomocí větrných, jaderných, tepelných, vodních, případně dalších druhů elektráren. Silvie Kučerová
Jak moc to u nás fouká?
18
Na pomoc škole
Geografické rozhledy 2/08–09
19
zeměpis a škola – shrnout, co se v textu dočetli, – vymyslet otázku, která se vztahuje k textu, a požádat ostatní, aby na ni odpověděli, – objasnit místa v textu, kterým někdo ze skupiny neporozuměl, – předvídat, jak bude text pokračovat v následující části, – vymezit, která část textu se bude dál číst. Uvedený přehled požadavků představují dílčí dovednosti, které se prostřednictvím této metody procvičují. Je pravděpodobné, že někteří žáci hned napoprvé všechny kroky nezvládnou na dobré úrovni, neboť nedokáží shrnout podstatu odstavce, pokládat relevantní otázky aj. V tomto případě je vhodné zaměřit se nejprve na procvičování jednotlivých dílčích dovedností. Text O troposféře se nabízí využít například pro procvičování shrnutí hlavních myšlenek. Žáci mohou k jednotlivým odstavcům vytvářet marginálie s klíčovými slovy anebo pokládat otázky, které vystihují jejich podstatu. Výsledkem mohou být otázky jako: Proč potřebujeme atmosféru? Je, či není atmosféra rozsáhlá? Co je na troposféře zajímavého? a další. O tom, jak procvičovat kladení relevantních otázek, ale i dalších dílčích dovedností potřebných pro aktivní čtení budou pojednávat další díly tohoto seriálu. Dana Řezníčková, PřF UK v Praze,
[email protected] Literatura BRISON, B. (2003): Stručná historie téměř všeho. PRAGMA, Praha, 504 s. Grecmanová, H., Urbanovská, E. (2007): Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Hanex, Olomouc, 178 s. KLUMPAROVÁ, Š. (2006): Jak rozumějí pojmu čtenářské kompetence v Německu? Kritické listy, 24, s. 6–11. MARADA, M. (2006): Jak provést propojení vědomostního obsahu výukových předmětů s oborovými a obecnými kompetencemi? – příklad zeměpisu (geografie). Školní vzdělávací program krok za krokem, 5. aktualizace. kap. 4/5.8.1–4, s. 1–16. ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2004–2008): Čtení v hodinách zeměpisu 1.–6. díl. Geografické rozhledy, roč. 13–18, rubrika Zeměpis a škola. STEELOVÁ, J. L., MEREDITH, K. S., TEMPLE, C., WALTER, S. (1997): Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka I. a III., PAU, Praha.
O troposféře
Díky Bohu za atmosféru. Udržuje nás v teple. Bez ní by Země byla koule ledu bez života s průměrnou teplotou minus 50 oC. Kromě toho atmosféra absorbuje nebo vychyluje přicházející kosmické paprsky, nabité částice, ultrafialové paprsky a podobně. Plynný obal atmosféry poskytuje stejnou ochranu jako betonová deska o tloušťce pěti metrů. Bez ní by tito neviditelní návštěvníci z vesmíru námi procházeli jako malé dýky. I dešťové kapky by na nás nelítostně dopadaly, kdyby nebylo atmosféry jako retardéru. Nejzajímavější na naší atmosféře je, že jí není mnoho. Sahá do výše asi 190 kilometrů, což se může zdát rozumně štědré, když se díváme zdola, z úrovně Země, ale jestliže zmenšíme Zemi na velikost běžného stolního globu, bude mít tloušťku jen několika nátěrů laku. Pro vědecké účely se atmosféra dělí na čtyři nestejně silné vrstvy: troposféru, stratosféru, mezosféru a ionosféru (dnes často nazývanou termosféra). Troposféra obsahuje dost tepla a kyslíku, abychom v ní mohli fungovat, i když stoupáme‑li výše, brzy přestává být slučitelná se životem. Od základní úrovně po nejvyšší bod je troposféra silná asi 16 km u rovníku a 8–10 km v mírných šířkách, kde většina z nás žije. Osmdesát procent masy troposféry ve skutečnosti tvoří voda, a tak skutečně veškeré počasí je obsaženo v této tenké a slabé vrstvě. Mezi námi a další vrstvou toho opravdu není mnoho. Nad troposférou se nachází stratosféra. Když vidíte vrchol bouřkového mraku zploštělého do klasického tvaru kovadliny, díváte se na hranici mezi troposférou a stratosférou. Tento neviditelný strop je znám jako tropopauza. Rychlým výtahem, jaký se používá v moderních mrakodrapech, byste se tam dostali asi za dvacet minut. Ale pozor. Takový rychlý výstup bez tlakového skafandru nebo přetlakové kabiny by vedl přinejmenším k vážným mozkovým a plicním otokům a k nebezpečnému hromadění tekutin v tělesných tkáních. Po otevření dveří na vyhlídkové plošině by každý uvnitř téměř okamžitě umřel. I postupnější výstup by byl doprovázen značně nepříjemnými pocity. Teplota ve výši 9 km klesne přibližně na –57 oC a navíc byste potřebovali doplňkový kyslík. Po opuštění troposféry se teplota brzy znovu zvýší asi na 5 oC díky absorpčním účinkům ozonu. V mezosféře potom zase klesne až na –90 oC, než prudce vystoupí na 1500 oC nebo ještě více ve vhodně pojmenované, ale nevypočitatelné termosféře, kde se teploty ve dne a v noci mohou lišit o tisíc stupňů – i když je nutné říct, že „teplota“ v takové výšce se stává ja-
kýmsi čistě spekulativním pojmem. Teplota je ve skutečnosti jen mírou aktivity molekul. Na úrovni moře jsou molekuly vzduchu tak husté, že se jedna molekula může pohybovat jen na nejmenší vzdálenost, asi miliontinu centimetru, než narazí do druhé. Vzhledem k tomu, že do sebe neustále narážejí biliony molekul, vzniká a vyměňuje se mnoho tepla. Ale ve výšce termosféry, asi na úrovni padesáti mil i více, je vzduch tak řídký, že jakékoli dvě molekuly jsou od sebe vzdáleny na míle a sotvakdy přijdou do kontaktu. Takže i když je každá molekula velmi teplá, je mezi nimi málo interakcí, a tím i nedostatečný přenos tepla. To je dobrá zpráva pro satelity a kosmické lodě, protože při účinnější výměně tepla by jakýkoli člověkem vytvořený objekt obíhající v této úrovni shořel v plamenech. I tak si musí kosmické lodě ve vnější atmosféře dávat pozor, zejména při návratech na Zem. Přestože je atmosféra velmi řídká, jestliže kosmické plavidlo do ní vstupuje pod úhlem větším než asi šest stupňů nebo příliš rychle, může narazit do dostatečného množství molekul, aby vznikl značný odpor a vyvíjelo se teplo velmi výbušné povahy. Jestliže na druhé straně vstupující plavidlo narazí na termosféru pod příliš malým úhlem, může vyletět zpátky do vesmíru jako oblázek poskakující po vodě. Vzduch je ošidný materiál. I na úrovni moře si myslíme, že vzduch je lehký, skoro nehmotný. Ve skutečnosti má velkou masu a ta se často projeví. Jeden vědec před více než sto lety napsal: „Když někdy ráno vstaneme, zjistíme pohledem na barometr, že stoupl o jeden palec, jinak řečeno, že na nás během noci v tichu naložili půl tuny, ale neprožíváme žádné nepohodlí, spíš pocit veselí a bujnosti, protože v hustším médiu nemusíme k pohybu vynakládat takovou námahu.“ Důvod, proč se necítíte drceni pod půltunovým tlakem navíc, je stejný jako ten, proč není vaše tělo rozdrceno pod hladinou moře – protože je většinou tvoří nestlačitelné kapaliny, které se vytlačí nazpět a vyrovnají tlaky uvnitř a venku. Jakmile je však vzduch v pohybu, jako je to například u hurikánu, brzy si uvědomíte, že má značně velkou masu. Kolem nás je asi 5200 milionů milionů tun vzduchu, tedy téměř 10 milionů tun na čtvereční kilometr planety. To není nevýznamné množství. Když si představíte miliony tun vzduchu ženoucí se rychlostí 50–60 km/ hod, sotva vás překvapí, že se končetiny lámou a střešní tašky létají. Zdroj: B. BRISON (2003, zkráceno s. 275–279) Geografické rozhledy 2/08–09
20
zeměpis a škola
Uplatnění geografů v praxi – slovo pro maturanty Nastává čas, kdy středoškolští studenti začínají vážněji přemýšlet o své budoucí profesi, a to v souvislosti s blížícím se rozhodnutím, kterou vysokou školu zvolit, kterým oborem zahájit svoji profesní dráhu. Na rozdíl od relativně jasných představ o tom, čím se zabývají lékaři, ekonomové, právníci, architekti nebo žurnalisté, není profesní zaměření geografů veřejnosti a středoškolským studentům dostatečně známé. Článek nabízí základní informaci o možnostech uplatnění geografů v praxi, resp. klade si za cíl alespoň částečně odkrýt onen pomyslný závoj, do kterého je profese geografa zahalena. Domnívat se, že z většiny absolventů studia geografie se stanou cestovatelé, je mylné a zavádějící. Každoročně tuto chybnou
představu má i určitá část studentů geografie přijatých do 1. ročníku vysokoškolského studia. Jejich prvotní rozčarování či zklamání je však vzápětí (v průběhu prvních přednášek) vyváženo širokou a obsahově pestrou škálou aktivit, které studentům přiblíží četné možnosti geografů uplatnit se v zajímavých profesích. Někteří z čerstvých „prváků“ ani netuší, že v mnohých profesích se geograf uplatní lépe než ekonom, politolog, hydrolog, geolog či profesionální ochránce přírody a krajiny. Tuto skutečnost dokládají výsledky opakovaně prováděných výzkumných šetření (Bičík a kol. 1998, Řezníčková a kol. 2005). Pestrost profesí je dána objektem i předmětem výzkumu geografie ve svém celku, resp. jejích dílčích disciplín. Základní před-
stavu o obsahové rozmanitosti geografie dokládá např. organizační struktura geografické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ta sestává ze čtyř pracovišť: katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, demografie a geodemografie, fyzické geografie a geoekologie, sociální geografie a regionálního rozvoje. V rámci posledně jmenované katedry je pak i oddělení zabývající se vzděláváním v geografii. Obdobná zaměření mají i další vysokoškolská geografická pracoviště v Česku. Studium geografie se tradičně dělí na učitelské a neučitelské. Absolventi prvního směru jsou způsobilí vyučovat geografii zejména na středních školách. Studenti neučitelského zaměření po absolvování společného zákla-
Tabulka 1. Zdůvodnění pomyslné vlády geografů Ministerstvo/oblast řízení a rozhodování pro místní rozvoj: regionální rozvoj; regionální politika; územní a regionální plánování; cestovní ruch, rekreace; rozvoj obcí, mikroregionů, regionů – krajů; evropská integrace (zastoupení v orgánech EU) – dohled na čerpání fondů EU financí: finance; koncept státního rozpočtu; daně – daňová výtěžnost (obcí, měst, regionů); bankovnictví; pozemkový katastr; dohled na čerpání financí z fondů EU práce a sociálních věcí: politika zaměstnanosti (nezaměstnanost); populační politika; migrace a integrace dopravy: doprava; dopravní politika; rozvoj dopravní infrastruktury; zatížení území dopravou; rozvoj dálniční, silniční, železniční sítě a letecké dopravy; dopravní obslužnost území zahraničních věcí: mezinárodní politika; mezinárodní spolupráce; evropská integrace; rozvojová pomoc; zastupitelské úřady vnitra: územní správa/samospráva; integrovaný záchranný systém; mezinárodní migrace; bezpečnost průmyslu a obchodu: sektor hospodářství; průmysl; obchod; zahraniční investice zemědělství: sektor hospodářství; zemědělská ekonomika; venkov; údržba krajiny; vodní a lesní hospodářství životního prostředí: člověk/společnost versus krajina/prostředí, trvale udržitelný život školství, mládeže a tělovýchovy: základní, střední školství; vysoké školy; věda a výzkum kultury: kultura; ochrana památek; církve zdravotnictví: zdraví; zdravotní stav populace obrany: národní obrana; mezinárodní integrace; zahraniční mise; terorismus; topografická služba informatiky: rozvoj informačních technologií spravedlnosti: právo a spravedlnost; vězeňství
Geografické rozhledy 2/08–09
Problematika řešená geografy koncepce regionální politiky a územního rozvoje; tvorba územních plánů; rozvoj venkovského i městského prostředí (rozvoj a restrukturalizace měst a periferních oblastí: hospodářsky slabých i strukturálně postižených regionů, revitalizace území); rozvoj/financování krajů; rozvoj cestovního ruchu a rekreace (CZECHTOURISM) územní diferenciace daňové výtěžnosti v území (lokální, regionální, národní úroveň); finanční toky; koncentrace kapitálu Český úřad zeměměřický a katastrální (absolventi kartografie a geoinformatiky) územní diferenciace nezaměstnanosti a její příčiny (regionální, národní a nadnárodní úroveň); teorie migrací; demografické prognózy (demografické chování populace, demografická struktura populace, problematika porodnosti, úmrtnosti, sociální segregace), stárnutí populace koncepce rozvoje dopravních sítí; modelování dopravních vztahů v území; vliv dopravy na rozvoj regionů; územní diferenciace dopravy (regionální, národní a nadnárodní úroveň); vývoj dopravních systémů dopady integrace Česka do nadnárodních struktur; přeshraniční spolupráce; rozvojová pomoc; mezinárodní migrace; územní diferenciace čerpání z fondů EU, jeho dopady a souvislosti; globalizace a její dopady; civilizační okruhy; kulturní oblasti světa, multikulturní výchova reforma státní správy a samosprávy v návaznosti na výzkum vývoje systému osídlení a sociogeografické regionalizace; ilegální migrace; geografie volebního chování; patologické jevy v chování populace (např. kriminalita) průmyslová produkce a její vztah k vyspělosti regionů či pracovnímu trhu; zaměstnanost/nezaměstnanost; energetická politika; zatížení území průmyslovými odpady; investice do území (CZECHINVEST); průmyslové zóny; územní diferenciace průmyslu a zahraničního obchodu produkce; rozvoj venkova; dotace z fondů EU; změny funkcí venkovské krajiny; změny krajiny a vývoj využití ploch (land use); ochrana půdního fondu územní diferenciace (lokální – evropská úroveň); povodně vývoj využití krajiny; potenciál/bariéry rozvoje území; ochrana přírodního dědictví; ochrana krajiny; kvalita vod; protipovodňová opatření; environmentální výchova kurikulární reforma; koncepce všeobecného vzdělávání; územní diferenciace vzdělanosti; evropská integrace a její průmět do systému českého školství; dostupnost školských zařízení ochrana kulturního dědictví; rozvoj kultury ve vztahu k cestovnímu ruchu; kultura měst a venkova; tradiční – moderní – postmoderní kultura; kultura jako prvek regionální identity; religiozita, multikulturní výchova nemocnost; dostupnost lékařské péče; územní diferenciace zdravotního stavu (zdraví) populace (lokální – národní úroveň) kartografické a geoinformační zázemí; vztah k rozvoji průmyslu; lokalizace vojenských zařízení x rozvoj regionů; rušení vojenských zařízení versus revitalizace „brownfields“ (bývalých vojenských areálů) geografické informační systémy (GIS); začlenění geografické problematiky do informačních systémů analýzy pro řešení soudních sporů, znalecké posudky z oboru
21
zeměpis a škola du geografie a kartografie v prvních ročnících se při zpracovávání bakalářské práce a výběrem volitelných předmětů specializují na jeden z oborů navazujícího magisterského studia, jež zastřešují výše zmiňované katedry. Nemálo z nich pak také pokračuje v programech doktorského studia. Po absolvování studia geografie mnozí studenti nacházejí uplatnění ve veřejné správě (viz graf), nezřídka dokonce v důležitých pozicích na krajském úřadě, některém ministerstvu, v evropských (EU) či světových
(OSN) institucích. S určitou nadsázkou říkáme, hlavně v době, když se v našich médiích začne diskutovat o slabé vládě, o vyhlášení předčasných parlamentních voleb a překlenovacím období od pádu „politické“ vlády s vládou „úřednickou“ (vládou odborníků), že podobný kabinet by mohli sestavit jen geografové. Studium geografie, jakož i výzkumné aktivity, které geografové realizují, je k tomu totiž vybavují znalostmi a dovednostmi, které bychom jen stěží hledali v případě zástupců jiných disciplín či oborů. Tuto
neskromnou myšlenku se pokoušíme konkretizovat v tabulce 1. Absolventi geografie nacházejí samozřejmě uplatnění nejen na jednotlivých ministerstvech Česka. Poměrně časté je zastoupení geografů v různých regionálních rozvojových agenturách (např. Agentura CZECHINVEST, ARR – Agentura regionálního rozvoje, CEP – Centrum evropského projektování, Agentura regionálního rozvoje Euregionu Labe, Euroregion Glacensis, Regionální rozvojová agentura již-
Tabulka 2. Příklady pracovišť geografů – státní instituce Název organizace, instituce Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR
Webová adresa www.nature.cz www.crr.cz
Centrum pro studium vysokého školství
www.csvs.cz
Česká centrála cestovního ruchu
www.czechtourism.cz
Česká informační agentura životního prostředí
www.cenia.cz
Česká inspekce životního prostředí
www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav
www.chmi.cz
Český statistický úřad
www.czso.cz
Český úřad zeměměřičský a katastrální Eurocentrum Praha – Úřad vlády ČR Grantová agentura ČR Greenpeace CZ Hospodářská komora České republiky Správa chráněné krajinné oblasti X
www.cuzk.cz www.euroskop.cz www.gacr.cz www.greenpeace.cz www.komora.cz webové stránky jednotlivých CHKO
Informační centrum pro mládež
www.icm.cz
Lesy České republiky, s. p.
www.lesycr.cz
Správa národního parku X
webové stránky jednotlivých NP
Národní vzdělávací fond
www.nvf.cz
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Povodí, s. p. (např. Labe, Moravy, Odry) Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů Stálá mise České republiky při OECD
webové stránky jednotlivých povodí www.rozvojovestredisko.cz www.mzv/oecd.paris
Státní fond životního prostředí
www.sfzp.cz
Státní zemědělský intervenční fond Státní zdravotní ústav
www.szif.cz www.szu.cz
www.drogy-info.cz
Středisko vzdělávání, informací a služeb SVIS
www.svis.cz
Technologické centrum AV ČR
www.tc.cz
Technologické a inovační centrum ČVUT
www.tic.cvut.cz
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
www.ufa.cas.cz
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
www.irsm.cas.cz
Ústav územního rozvoje
www.uur.cz
Vodohospodářské inženýrské služby, a. s.
www.vis-praha.cz
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický
www.vugtk.cz
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd
www.vumop.cz
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
www.vupsv.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
www.vuv.cz
Zemědělská vodohospodářská správa
www.zvhs.cz
Zeměměřičský ústav
www.cuzk.cz
Zaměření činnosti ochrana přírody podpora regionální politiky vlády ČR terciární vzdělávání, mechanismy řízení školství, problematika uplatnění absolventů cestovní ruch poskytování informačních služeb o životním prostředí Česka kontrola dodržování zákonů v oblasti životního prostředí předpověď počasí, stav ovzduší, vody statistické databáze v oblastech ekonomika, lidé, životního prostředí a zemědělství poskytování údajů z katastru, digitalizace map poskytování informací o EU udělování grantů pro vědu a výzkum ochrana životního prostředí podpora podnikání, zejména MSP, v celé ČR ochrana životního prostředí poskytování informací o vzdělávání, práci, cestování, ekologii pro mladé lidi péče o lesní majetek Česka, vodní toky a bystřiny a snaha o jejich zlepšování ochrana životního prostředí rozvoj lidských zdrojů ve spolupráci s EU, podpora zaměstnanosti průzkumy o postojích k užívání drog, geografické projekce dat režim a kvalita vodních toků koordinace zahraniční rozvojové spolupráce Česka agenda OECD pro Česko podpora realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí společný trh pro zemědělské produkty, konkurence hygiena ovzduší, vody, půdy, monitoring zájmové vzdělávání a péče o účelné využívání volného času dětí a mládeže strategické studie podpora a rozvoj malých a středních inovačních firem výzkum v oblasti meteorologie, klimatologie, atmosféry, kosmické fyziky výzkum přirozených hornin a horninového prostředí zemské kůry, ale i uměle vytvořených geomateriálů územní plánování a územní rozvoj laboratorní činnost v oboru vodovodů a kanalizací – rozbory pitných, povrchových a odpadních vod, kalů a odpadů, výkon zeměměřických činností – GIS, investorsko-inženýrská činnost staveb výzkum a vývoj v oboru zeměměřictví a katastru, vývoj a testování nových technik, postupů a software a odborné konzultace ochrana půd aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni vodní hospodářství, ochrana půdy sledování vybraných proměnných prostředí ve spravovaných vodních ekosystémech, správa dat geodetické základy ČR
Zdroj: CareerMarket (2006) Geografické rozhledy 2/08–09
22
zeměpis a škola Tabulka 3. Příklady pracovišť geografů v podnikatelském sektoru Název organizace
Webová adresa
AC Nielsen Czech Republic, s. r. o.
www.acnielsen.com/cz
Agentura DUHA DVD, s. r. o.
http://home.tiscali. cz:8080/duharokycany
ALTEC International s. r. o.
www.altec-int.cz
ATEM, s. r. o.
www.atem.cz
AQUAPROTEC, s. r. o.
www.aquaprotec.cz
AQUAŠUMAVA s. r.o.
www.aquasumava.cz
AQUATEST a. s.
www.aquatest.cz
ARCDATA PRAHA, s. r. o.
www.arcdata.cz
AUGUR Consulting, s. r. o.
www.augur-consulting.cz
Bergman group – služby ekonomického rozvoje, s. r. o.
www.bermangroup.cz
DATA Systém, spol. s. r. o.
www.datasystem.cz
DIGIS, s. r. o. ELTODO EG, a. s. ENVI, s. r. o. EURONEST s. r. o. FINESPA CZ, s. r. o. GEFOS a. s. geocentrum, s. r. o. INCOMA Research, s. r. o. Kartografie PRAHA, a. s. Median, s. r. o. REDECO STEM/MARK, a. s.
www.digis.cz www.eltodo.cz www.envi.cz www.euronest.cz www.finespa.cz www.gefos.cz www.geocentrum.cz www.incoma.cz www.kartografie.cz www.media.cz www.redeco.cz www.stemmark.cz
ní Moravy, Pardubického kraje, středních Čech, Vysočiny aj.) a na krajských úřadech. V tabulce 2 a 3 uvádíme abecedně seřazené příklady dalších pracovišť, kde jsou geografové, podle šetření společnosti CareerMarket (2006), zaměstnáni. Jde o státní instituce i soukromé společnosti. Uvedené tabulky dokládají, kde všude
Geografické rozhledy 2/08–09
výroba a prodej audiovizuálních vzdělávacích pořadů pro ZŠ a SŠ řešení ekologických problémů a poskytování služeb v oblasti vodního hospodářství GIS, EIA, rozptylové studie služby v oblasti hydrogeologie a ochrany životního prostředí projekce, stavba a provoz čistíren odpadních vod, úpraven vody, ekologické studie služby v oblasti ochrany životního prostředí geografické informační systémy (GIS) služby v oblasti průzkumu trhu, sociologického výzkumu a výzkumu veřejného mínění místní a regionální ekonomický rozvoj – územní rozvoj a strategické plánování poskytování služeb v oblasti návrhových systémů, GIS a zpracování geografických dat ucelená řešení v oblasti GIS navigační systémy, GIS ekologické, obchodní a projekční služby dotační a strukturální politika EU poradenství v oblasti zahraničního obchodu služby v oboru geodézie zeměměřičství, projekty, GIS marketing a management zábavy, volného času zpracování a tvorba kartografických děl výzkum trhu, médií a veřejného mínění regionální a ekonomické poradenství marketingový výzkum na českém trhu
jsou a mohou být geografové zaměstnáni. Kde našli v posledních letech zaměstnání „čerství“ absolventi, ukazuje graf 1. Shrnuje výsledky odpovědí 183 respondentů (absolventů z let 1998–2004), z toho 57 % byli absolventi neučitelského zaměření (podrobněji Řezníčková a kol. 2005; Marada, Řezníčková 2005; Chromý, Řezníčková 2006).
Sféra zaměstnání absolventů geografie PřF UK v Praze v roce 2004
Zdroj: Řezníčková a kol. (2005)
Zaměření činnosti mezinárodní poradenská firma poskytující široké spektrum informací o místních trzích
Tento příspěvek vznikl v rámci rozvojového projektu MŠMT Vyhledávání, podpora a individuální rozvoj studentů přírodních věd. Dana Řezníčková, PřF UK v Praze,
[email protected] Pavel Chromý, PřF UK v Praze,
[email protected] Literatura bičík, I. a kol. (1998): Uplatnění absolventů Univerzity Karlovy. Závěrečná zpráva grantového projektu FRVŠ. PřF UK Praha, KSGRR. Praha. CareerMarket (2006): Katalog geografie. PřF UK Praha. Praha. CHROMÝ, P., ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2006): Placement of graduates in geographical disciplines of the Faculty of Science, Charles University in Prague at labour market. Acta Geographica Universitatis Comenianae. No. 49, Bratislava, s. 27–35. MARADA, M., Řezníčková, D. (2005): Charles University geography graduates in practice: the relationship between the concept of education and professional success. In: Donert, K., Charzyński, P. (eds.): Changing horizons in geography education. Herodot Network and Association of Polish Adult Educators, Toruń, s. 156–160. ŘEZNÍČKOVÁ, D. a kol. (2005): Uplatnění absolventů geografických oborů na trhu práce. Závěrečná zpráva grantového projektu GA UK. PřF UK Praha, KSGRR. Praha.
23
zeměpis a škola
Ekonomická a sociální geografie Publikace vzešla ze společných aktivit odborníků tří univerzitních pracovišť –Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Všichni autoři se danou problematikou dlouhodoběji zabývají jak ve výukovém procesu, tak při svých vědecko ‑výzkumných aktivitách. Text je uspořádán do deseti kapitol pojednávajících o dílčích disciplínách a vybraných průřezových tématech sociálně ‑geografických věd. Postupně tak jdou za sebou: vývoj moderního geografického myšlení, geografie obyvatelstva, geografie sídel, geografie zemědělství, geografie průmyslu, geografie dopravy, geografie služeb, geografie cestovního ruchu, en-
vironmentální problémy světa a regiony a regionalizace. Důraz je kladen na makroprostor světa, resp. jeho dílčí části, odkazy na Českou republiku jsou uváděny v případech nutných komparací či signifikantního významu České republiky pro řešenou problematiku. Struktura jednotlivých kapitol má do určité míry jednotný řád. Součástí je stručná historie a vývoj dané vědní disciplíny, vlastní text kapitoly a závěr s rozvahou o aktuálních trendech a budoucím vývoji. Každá z kapitol je samostatný článek, který je možné pojímat a studovat zvlášť, na druhé straně je však také součástí syntetického celku. Iniciativa vzniku vzešla z přesvědčení, že podobný titul na českém i slovenském trhu v takto komplexně pojaté podobě chybí a je potřebný. Ekonomická a sociální geografie jako součást společenských věd má svoje významné postavení v systému vysokoškolského vzdělávání, autoři toto posta-
vení respektují a předloženým titulem se ho pokoušejí posílit. Publikace je určena jednak studentům vysokých škol regionálního, ekonomického a sociálního zaměření, jednak širší odborné veřejnosti. Po jejím přečtení by měli čtenáři získat ucelený přehled o ekonomické a zčásti i sociální geografii, jež se na širší ekonomickou část bezprostředně váže. Cílem autorského kolektivu byla snaha o čtivý text, postavený na odborné erudici, pro názornost doplněný řadou jednoduchých vzorečků, tematických rámečků, schémat, tabulek, grafů a mapek. Josef Kunc, PřF MU v Brně
[email protected] Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň, Aleš Čeněk, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4 Objednávky: www.alescenek.cz
Mladí čeští geografové se prosadili v mezinárodním srovnání Vyvrcholením zeměpisné olympiády je účast nejúspěšnějších řešitelů kategorie D (studenti středních škol) na mezinárodních soutěžích. V letošním roce to byla Mezinárodní geografická olympiáda (IGEO), která se konala ve dnech 7.–12. 8. 2008 v tuniském Kartágu. Zúčastnily se jí čtyřčlenné soutěžní týmy z 24 zemí pěti světadílů. Český tým se v silné konkurenci neztratil. Petr Janský (Gymnázium J. Heyrovského, Praha) získal zlatou medaili (celkově 6. místo), bronzové medaile získali Michal Honzíček (Gymnázium Chrudim, Pardubický kraj; 29. místo) a Ladislav Robotka (Gymnázium Velké Meziříčí, Vysočina; 45. místo). Petr Procházka (Gymnázium Písek, Komenského 89, Jihočeský kraj; nejmladší, teprve absolvent druhého ročníku gymnázia) byl úspěšným řešitelem a obsadil 50. místo. Všichni naši zemi důstojně reprezentovali. Organizátoři připravili bohatý, ale rovněž náročný program, v jehož průběhu soutěžící absolvovali celkem dva testy a práci v terénu. Podstatou multimediálního kvízu zaměřeného na zeměpisné znalosti a schopnost analyzovat informace byl výběr správné odpovědi ze čtyř nabízených možností. Otázky byly prezentované prostřednictvím projekce vizuálních ukázek (obrazového materiálu, schémat, tabulek, grafů). Mnohem náročnější a současně nejvíce hodnocenou částí soutěže byl písemný test (210 min.) s otevřenými úkoly, při jejichž řešení soutěžící posuzovali komplexní problémy (např. rozvoj subsaharské Afriky, využívání obnovitelných zdrojů energie, globální klimatické změny). Poslední částí soutěže byla terénní práce, spočívající
v bezprostředním mapování předem neznágeografického vzdělávání v Česku i kvalita mého území. jazykové přípravy studentů gymnázií (souNedílnou součástí celé akce byla exkurtěž probíhala v anglickém jazyce). „Letošní ze, při které účastníci získali cenné informaolympiáda pro mě byla fantastickým zážitce pro vlastní soutěž a která se zároveň stala kem a předčila má očekávání ve všech směpro všechny velkým zážitkem. Během tří rech. Odborné zaměření soutěže bylo velmi dnů a na trase cca 1 500 km měli jedinečnou zajímavé a otázky a úkoly kvalitně připramožnost blíže se seznámit s krajinou i způveny. Zároveň jsme procestovali velkou část sobem života obyvatel pořadatelské země. Tuniska a poznali celou řadu zajímavých „Letošní ročník znamenal přelomovou míst. Nejcennějším přínosem této akce však změnu v celkovém pojetí terénní práce. byla možnost seznámit se a spřátelit se spousZatímco předchozí ročníky jsme zůstávali tou zajímavých lidí z celého světa“ (Petr Janpo celou dobu na jednom místě a téma práský). ce bylo omezeno možnostmi jeho bezprostředního okolí, tuniská koncepce nabízela Jana Peštová, Milan Jeřábek, mnohem více. Tím, že jsme cestovali po PřF UJEP v Ústí n. L. celé zemi, dostali jsme možnost poznat
[email protected]; notlivé regiony, porovnat je, hledat společné
[email protected] prvky a rozdíly a v konečném výsledku získat ucelený pohled především na problematiku hospodaření s vodou v Tunisku“ (Petr Janský, držitel zlaté medaile). Poděkování patří MŠMT ČR za finanční zajištění celé akce, ale především učitelům zeměpisu a anglického jazyka všech soutěžících, kteří je pro mezinárodní soutěž velmi dobře připravili. Závěrem lze konstatovat, že akce byla pro náš tým velmi úspěšná, neboť jsme celkově obsadili Exkurze na olivovníkovou plantáž. Soutěžící se snažili zachytit od 5. místo mezi 24 státy. svých průvodců co nejvíc informací, aby je mohli využít v testu. Foto: Prezentována byla kvalita J. Peštová Geografické rozhledy 2/08–09
