Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:
Katedra pedagogiky a psychologie
Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor:
Učitelství odborných předmětů
ZDRAVÝ ŢIVOTNÍ STYL (PŘETĚŢOVÁNÍ ŢÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL) HEALTHY LIFESTYLE (HAZING SECONDARY SCHOOL STUDENTS) Bakalářská práce: 09–FP–KPP–5
Autor:
Podpis:
Ing. Kateřina Huňorová
Vedoucí práce: PhDr. Jitka Josífková Konzultant:
Mgr. David Horák
Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
60
0
7
13
27
1 + 1 CD
CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Liberci dne: 9. 12. 2011
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Název práce:
Zdravý ţivotní styl (přetěţování ţáků středních škol)
Jméno a příjmení autora:
Kateřina Huňorová
Osobní číslo:
P09001227
Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom(a) povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 09. 12. 2011 Kateřina Huňorová
PODĚKOVÁNÍ
Mé poděkování za cenné připomínky si jistě zaslouţí vedoucí této bakalářské práce PhDr. Jitka Josífková. Ráda bych poděkovala i ţákům gymnázia v Mladé Boleslavi a ţákům obchodní akademie v Praze za vyplnění dotazníků k analýze školní zátěţe a stresových situací. Mé díky patří také konzultantovi Mgr. Davidu Horákovi za cenné rady při psaní této práce.
ANOTACE Jak jiţ napovídá název práce, tedy Zdravý ţivotní styl (přetěţování ţáků středních škol), hlavním tématem textu, který právě drţíte v ruce, je zdravý ţivotní styl a školní zátěţ a její dopady na fyzické i psychické zdraví ţáků. V jednotlivých kapitolách práce se hovoří nejprve o zásadách zdravého ţivotního stylu, později práce plynule přechází k popisu hlavních důvodů a jednání, které vedou k přetěţování ţáků. Stres je hlavním tématem dnešní hektické doby, ale také hlavním důsledkem přetěţování ţáků. Naopak zdravý ţivotní styl je to, co dokáţe stres odbourat. Jak je vidět ze dvou předchozích vět, stres je se zdravým ţivotním stylem a s tématem přetěţování ţáků pevně svázán, proto i pojednání o stresu našlo své místo v této práci. Pro podloţení veškerých teoretických pojednání a osobních názorů autorky, je práce uzavřena dotazníkovým šetřením.
KLÍČOVÁ SLOVA Zdravý ţivotní styl, zdraví, přetěţování ţáků na středních školách, stres
ANNOTATION As mentioned in the title of this thesis: „Healthy lifestyle (secondary school students hazing), the main theme of the text you are currently holding in your hands is a healthy lifestyle and study load and its impacts on physical and mental health of students. In single folders thesis describes principles of a healthy lifestyle and later describes main reasons causing students hazing. The stress is the main topic in today‘s hectic times but also stress is the main reason of hazing students. On the other side healthy lifestyle is that could eliminate the stress. As could be read in two preceding sentences the stress is closely tied with healthy lifestyle and students hazing, therefore article regarding the stress takes its part in this thesis. To windicate all of the theoretical writings and author’s personal opinions this thesis is closed by questionnaire.
KEY WORDS Healthy lifestyle, health, high school students hazing, stress
OBSAH Čestné prohlášení ................................................................................................................... 2 Poděkování ............................................................................................................................ 3 Anotace .................................................................................................................................. 4 Klíčová slova ......................................................................................................................... 4 Annotation ............................................................................................................................. 5 Key words .............................................................................................................................. 5 Obsah ..................................................................................................................................... 7 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 9 Seznam obrázků..................................................................................................................... 9 Úvod .................................................................................................................................... 10 1
Zdravý ţivotní styl ....................................................................................................... 12 1.1
Zdraví .................................................................................................................... 12
1.1.1 1.2
Zdravý ţivotní styl ................................................................................................ 13
1.2.1
Vyváţená strava ............................................................................................. 15
1.2.2
Pitný reţim ..................................................................................................... 17
1.2.3
Aktivní pohyb ................................................................................................ 18
1.2.4
Relaxace a odpočinek .................................................................................... 18
1.3
Podpora zdraví a zdravého ţivotního stylu ........................................................... 19
1.3.1 2
Škola podporující zdraví................................................................................ 20
Přetěţování ţáků na středních školách ........................................................................ 23 2.1
Pojem přetěţování ţáků ........................................................................................ 23
2.1.1 2.2
Vlastnosti reakcí na zátěţ .............................................................................. 25
Příčiny přetěţování ţáků ....................................................................................... 25
2.2.1
Biologické kolísání funkcí ............................................................................. 27
2.2.2
Reţim dne ...................................................................................................... 29
2.3
Dopady přetěţování .............................................................................................. 31
2.3.1
Únava ............................................................................................................. 31
2.3.2
Psychické poruchy ......................................................................................... 32
2.4 3
Determinanty zdraví ...................................................................................... 12
Přetěţování ţáků jako moderní problém? Nikoliv. .............................................. 32
Stres ............................................................................................................................. 34 3.1
Definice stresu ...................................................................................................... 34
3.2
Příčiny stresu ......................................................................................................... 34 7
4
3.3
Příznaky stresu ...................................................................................................... 36
3.4
Dopady stresu ....................................................................................................... 38
3.5
Boj proti stresu ...................................................................................................... 39
Vlastní průzkum .......................................................................................................... 41 4.1
Respondenti .......................................................................................................... 42
4.2
Dotazník na častost daných situací ....................................................................... 43
4.3
Dotazník na nepříjemnost daných situací (intenzitu)............................................ 46
4.4
Hypotézy ............................................................................................................... 49
4.4.1 4.5
Výsledky hypotéz .......................................................................................... 49
Diskuze nad výsledky ........................................................................................... 51
Závěr .................................................................................................................................... 54 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 56 Seznam příloh ...................................................................................................................... 60
8
SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Přehled mnoţství tekutin dle věku ........................................................................ 18 Tab. 2 – Příznaky stresu v tělesných funkcích .................................................................... 36 Tab. 3 – Příznaky stresu v emocionálním a citovém proţívání ........................................... 37 Tab. 4 – Příznaky stresu pozorovatelné v chování .............................................................. 38 Tab. 5 – Rozloţení respondentů .......................................................................................... 43 Tab. 6 – Aritmetické průměry dle skupin a celkem, modus ................................................ 44 Tab. 7 – Nejčastěji zatěţující situace................................................................................... 45 Tab. 8 – Nejméně časté situace ........................................................................................... 46 Tab. 9 – Aritmetické průměry dle skupin a celkem, modus ................................................ 47 Tab. 10 – Nejnepříjemnější situace ..................................................................................... 48 Tab. 11 – Nejméně nepříjemné situace ............................................................................... 48 Tab. 12 – Celkové výsledky od doktorky Urbanovské ....................................................... 52 Tab. 13 – Celkové výsledky dotazníkového šetření ............................................................ 52
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Hlavní determinanty zdraví ................................................................................... 13 Obr. 2 – Potravinová pyramida............................................................................................ 16 Obr. 3 – Mechanismus zátěţe .............................................................................................. 23 Obr. 4 – Křivka výkonnosti ................................................................................................. 28 Obr. 5 – Jak moc proţívají stres oslovení respondenti ........................................................ 49 Obr. 6 – Nejvíce zatěţující oblast ........................................................................................ 50 Obr. 7 – Nejčastěji zatěţující oblast .................................................................................... 51
9
ÚVOD Práce, která vznikla jako pojednání o zdravém ţivotním stylu a přetěţování ţáků na středních školách, shrnuje, vyhodnocuje a dále rozvádí a zkoumá konkrétní důvody a příčiny v posledních letech tohoto tolik diskutovaného tématu. Dotýká se jednání učitelů, které k přetěţování ţáků vede, a na druhou stranu rozebírá dopady, které má toto jednání učitelů jednak na psychické zdraví, ale i na fyzické zdraví ţáků. První kapitola tohoto materiálu přináší teoretický, odborný i vlastní (praktický) popis zásad zdravého ţivotního stylu. Ve třech podkapitolách naleznete definici zdraví, tak jak je moţné ji nalézt v odborné literatuře. Následují determinanty zdraví. Subkapitola s názvem Zdravý ţivotní styl pojednává o zásadách, které by měly být dodrţovány, aby bylo moţné nazývat ţivotní styl zdravým. Kapitola se v krátkosti dotkne zásad stravování, pitného reţimu, cvičení k udrţení fyzické kondice a nedílné části zdravého ţivotního stylu – odpočinku. Poprvé se o jednom z hlavních témat této práce, tedy přetěţování ţáků, dočte čtenář ve druhé kapitole. Čtyři podkapitoly odráţí stejnou strukturu, se kterou byla napsána první kapitola. První podkapitola opět přináší teoretický pohled na přetěţování ţáků. Přes druhou a třetí kapitolu, ve kterých bude čtenář seznámen s příčinami přetěţování ţáků a dopady, které s sebou přetěţování přináší (opět napsané z části podle odborné literatury a z části odráţející osobní názory), práce plynule přechází k článku, který nabízí pohled do minulosti. Tedy v kapitole 2.4 je moţné se dočíst, ţe přetěţování ţáků není pouze důsledkem posledních let nynější velmi hektické doby, ale existuje, a v odborné literatuře je popisováno, jiţ dlouhou řadu let. Jedním z nejtěţších (a nejnebezpečnějších) důsledků přetěţování a nepřiměřeného tlaku na ţáky je stres. Jelikoţ stres je i velice často diskutovaným tématem, je této problematice vyhrazena i podstatná část práce, kterou právě drţíte v ruce. Na několika stránkách bude čtenář seznámen jednak s oficiálně uváděnými definicemi stresu, příčinami a příznaky stresu a dopady stresu na duševní a tělesné zdraví. Na závěr kapitoly budou shrnuty principy a zásady boje proti stresu. Čtenář se dozví o obecně uváděných postupech, jak stresu předcházet a jak se tomuto problému vyvarovat. Kapitola číslo čtyři má za úkol zdánlivě jednoduchou věc. Za pomoci dotazníkového šetření v rámci středních škol by v této kapitole mělo dojít k naplnění definovaného cíle. 10
Tím je zjistit situace, které nejvíce a nejčastěji zatěţují ţáky oslovených středních škol. Pro účely dotazníkového šetření budou vysloveny hypotézy, k jejichţ potvrzení či vyvrácení následně dojde. Závěrem úvodní části bych ráda shrnula hlavní body, kterých se čtenář v následujícím textu dočká. Práce mapuje zásady zdravého ţivotního stylu se zaměřením na přetěţování s důrazem kladeným na analýzu školní zátěţe a jejím vlivu na vznik stresových stavů u studentů.
11
1 ZDRAVÝ ŢIVOTNÍ STYL Tato bakalářská práce byla vypracována na téma Zdravý ţivotní styl (přetěţování ţáků na středních školách). Co si ale můţe člověk představit pod pojmem zdravý ţivotní styl? A co je vůbec zdraví? Tyto pojmy budou objasněny v první kapitole této bakalářské práce, přetěţování ţáků středních škol bude věnována kapitola druhá.
1.1
Zdraví
Říká se, ţe zdraví máme jen jedno. Co to ale vlastně zdraví je? Jistě existuje celá řada definic zdraví. Stejně tak kaţdý z nás by zdraví definoval jinak. Například Rajan Sankaran prohlásil: „Zdraví znamená svobodu člověka být v současném okamžiku a naplnit smysl svého života.“1 Jiná definice říká o zdraví, ţe je to: „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady.“2 Toto je asi nejznámější a nejčastější definice zdraví a pochází od Světové zdravotnické organizace (WHO). Kaţdý jsme jiný a rozdílní jsme i co se týče zdraví. Jeden má oslabené zdraví, jakmile se venku ochladí, druhý můţe chodit celé dny v mrazech a zdraví se mu nepodlomí. Čím je to dané? Záleţí totiţ na faktorech, které zdraví ovlivňují, čili na determinantech zdraví.
1.1.1 Determinanty zdraví Faktorů majících vliv na zdraví je celá řada. Jistě záleţí na našem ţivotním stylu. Člověk se zdravou ţivotosprávu, coţ znamená například přísun ovoce a s tím spojených vitamínů, je méně náchylný k nastydnutí a nemocem. Do ţivotního stylu kromě stravovacích návyků můţeme zařadit téţ pohyb. Naše zdraví ovlivňuje i ţivotní prostředí, tedy například ovzduší. Lidé ţijící ve městech se zvýšeným výskytem smogu mohou být častěji nemocní, hlavně pak mohou trpět na respirační potíţe. Zde byly jmenovány jen dvě determinanty. Celkový přehled determinant je uveden na obr. 1.
1
2
URL 1 URL 16
12
Obr. 1 – Hlavní determinanty zdraví zdroj: URL 8
Obr. 1 zachycuje faktory ovlivňující úroveň zdraví člověka. Úroveň zdraví záleţí na genetické výbavě jedince (genotypu). Genotyp znamená, jak je člověk odolný či naopak náchylný k nemocem či zdravotním problémům. Jak moc se genotyp projeví, záleţí ale i na vnějších vlivech. Mezi ně lze zařadit sociální a ekonomické faktory, jeţ ovlivňují následující kategorie: faktory ţivotního stylu (například způsob stravování jedince, pohyb, cigarety, alkohol atd.), ţivotní prostředí (kvalita ovzduší či pitné vody), zdravotnictví3
1.2
Zdravý ţivotní styl
Tato tři slova v sobě skrývají široký pojem. Do zdravého ţivotního stylu lze zařadit dostatek pohybové aktivity, vyváţené jídlo, ţádné či pouze malé mnoţství alkoholu a ţádné cigarety. Ale také prostředí okolo nás. Do zdravého ţivotního stylu totiţ také patří
3
URL 8
13
ţivot bez stresu. Zatímco změnit své stravovací a pohybové návyky není tak sloţité, přestat se stresovat a ţít ţivot v pohodě je pro většinu lidí větší problém. Kdyţ se podíváme na pojem zdravý ţivotní styl u dětí, zjistíme, ţe jim je tento pojem často cizí. Moţná by děti mohly vědět, co ta tři slova znamenají, rozhodně se podle toho ale neřídí. Dokazují to studie, dle nichţ se stává český národ tlustší a obéznější a to nejen populace dospělých, ale i dětí. Například v roce 2006 zveřejnila Mezinárodní asociace pro výzkum obezity výsledky průzkumu, ze kterých vyšlo, ţe Češi jsou druhý nejtlustší národ v Evropě4. A jak je to s váhou u dětí? Dětí s nadváhou je u nás zhruba 30 %, obézních dětí asi 10 %. Obezita u dětí je problém, který se můţe přenést i do dospělosti v podobě různých onemocnění. Avšak dnes jiţ není neobvyklé, ţe by i děti měly vysoký krevní tlak či dokonce cukrovku, obtíţe s pohybovým aparátem a další5. Odpověď na to, proč jsou děti obézní, je jednoduchá. Nedostatek pohybu, špatná strava a stravovací návyky. Rodiče nemají čas dětem připravit svačinu, tak jim dají peníze, aby si něco koupily. Děti nepřemýšlí o tom, co je pro ně zdravé, ale o tom, co jim chutná. Takţe místo celozrnného pečiva a ovoce si koupí sušenky a slazený nápoj. Nebo si nekoupí nic, aby peníze ušetřily, a celé dopoledne hladoví, coţ pro lidský organismus také není zdravé. Dle průzkumu v rámci projektu Ţij zdravě dokonce 20 % dětí vůbec nesnídá a ještě větší část dětské populace nesvačí (i přestoţe dostávají svačinu připravenou doma)4. Kromě sladkého mají děti v oblibě téţ výrobky z rychlého občerstvení, jeţ jsou kaloricky velmi bohaté. Druhou příčinou nadváhy či obezity u dětí je nedostatek pohybu. Místo procházky ze školy zvolí děti jízdu autobusem, místo odpoledního hraní s kamarády na hřišti zvolí sezení u počítače. Z výsledků průzkumu vyplynulo, ţe dokonce 30 % dětské populace tráví denně více neţ 2 hodiny u počítače6. Při pohledu na nerovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem je výsledek jasný - nadváha či dokonce obezita. Jak jiţ bylo uvedeno, do zdravého ţivotního stylu patří vyváţená strava, pohyb atd. Jednotlivé zásady budou nyní podrobně popsány.
4
URL 6
5
HAMPLOVÁ, L. České děti tloustnou. Lidové noviny. 12. 11. 2011, Relax, s. VI.
6
URL 18
14
1.2.1 Vyváţená strava Jak jiţ bylo uvedeno, i mezi dětmi se vyskytuje nadváha či dokonce obezita. Jedním z důvodů, proč jsou děti silné, je špatná strava a stravovací návyky. Dnes je moţné na školách potkat automaty na slazené (často aţ přeslazené) a kávové nápoje, čokoládové tyčinky a různé jiné pro děti velmi atraktivní pochutiny. Jak by ovšem měla vypadat správná skladba potravin? To je moţné vyčíst z potravinové pyramidy (viz obr. 2). Potravinová pyramida zachycuje všechny druhy potravin a udává, jak často by měly být konzumovány. Je tak moţno vidět, ţe je například lepší preferovat zeleninu před ovocem, ryby před pečivem a ovoce před pečivem. Pouze výjimečně by měly být konzumovány sladkosti, cukry, klobásy a jiné. Důleţité je také mnoţství potravin, které by mělo být denně snědeno. Během dne by měla být strava rozloţena do 5-6 menších porcí – snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře a pozdní večeře. U dětí a mládeţe ve vývoji by neměla být ţádná z těchto porcí vynechána. Skladba potravy u středoškoláka uţ je podobná skladbě potravy dospělého člověka. Jak by mohlo vypadat sloţení jídla pro středoškoláka na jeden den? O snídani se říká, ţe je nejdůleţitější jídlo dne, protoţe nastartuje celý organismus. Mělo by zde tedy být dostatečné mnoţství sacharidů (nikoliv cukrů). Vhodným příkladem je třeba bílý jogurt (středně tučný, smetanovým a nízkotučným je lepší se vyhýbat) s ovesnými vločkami, oříšky a rozinkami, ovoce, čaj. Ke svačině by ţák střední školy mohl dostat ovoce/zeleninu, chléb se sýrem, ovocnou (nedoslazenou) šťávu. Oběd by mohl obsahovat polévku (vývar či zeleninovou), plátek kuřecího masa, dušenou zeleninu a rýţi, nápoj. K odpolední svačině by bylo vhodné podávat křupavý grahamový či kukuřičný chléb, tvarohovou pomazánku a zeleninu, čaj. Večeře by jiţ měla být lehčí, aby nezatíţila organismus během spánku a také by měla být podávána dostatečnou dobu před ulehnutím do postele. Vhodný by byl zeleninový salát se sýrem, tmavé pečivo, nápoj. Jelikoţ jsou v ovoci obsaţené cukry, je vhodné jíst ovoce v první polovině dne, zatímco zeleninu je moţné konzumovat i večer. U zeleniny se často traduje, ţe je nejlepší v syrovém stavu. To není tak úplně pravda, jelikoţ například betakarotén z mrkve se více uvolňuje a tělo ho lépe přijme, pokud je mrkev krátce podušená či jinak tepelně zpracovaná. Zelenina obsahuje vitamíny rozpustné v tucích, coţ jsou vitamíny A, D, E a K. Z toho důvodu je dobré připravovat zeleninové saláty se zálivkou z kvalitního (například olivového) oleje7.
7
URL 15
15
Obr. 2 – Potravinová pyramida zdroj: URL 15
Základnu pyramidy tvoří zelenina a ovoce – to by se tedy mělo jíst nejčastěji. Uvádí se, ţe starší děti a dospělí by měli sníst 5-6 porcí zeleniny denně. 1. patro pyramidy obsahuje pečivo, obiloviny, rýţe – denně by měly být zkonzumovány 34 porce. Vyskytují se zde i tuky a oleje a s tím souvisejí ryby. Ryba by na talíři měla být alespoň jednou týdně. 2. patro pyramidy zahrnuje mléko a mléčné výrobky – starší děti a dospělí by měli denně sníst 2-3 porce mléčných výrobků. Středoškoláci by také mohli do jídelníčku zařazovat zakysané mléčné výrobky s obsahem probiotických látek. V tomto patře se také vyskytuje maso. Preferované je spíše libové, světlé maso před červeným. To ovšem neznamená, ţe by starší děti a mládeţ neměli vůbec konzumovat hovězí maso. V hovězím masu se vyskytuje ţelezo, a proto by téţ mělo být součástí zdravého jídelníčku. 3. patro tvoří sladkosti a ostatní méně vhodné potraviny. Potraviny z tohoto patra by se měly konzumovat spíše výjimečně. Často je moţné potraviny z tohoto patra nahradit něčím zdravějším z patra niţšího. Například místo čokolády by si středoškolák mohl vzít banán či jablko7.
16
Vyváţená a pestrá strava pomáhá předcházet řádně nemocí a chorob. Konzumací zdravých potravin můţe kaţdý člověk předejít zvýšenému mnoţství cholesterolu v krvi, zvýšenému či vysokému krevnímu tlaku, rakovině (například rakovině tlustého střeva se dá předcházet konzumací vlákniny), infarktu myokardu, cukrovce, problémům s pohybovým aparátem atd. 7 Rodiče by měli jiţ od útlého věku dítě vést ke správným zásadám zdravého stravování. Pokud sami rodiče neholdují zdravému ţivotnímu stylu, dá se očekávat, ţe ani jejich děti nebudou vyznavači tohoto stylu. Jelikoţ je zdravý ţivotní styl moderním trendem, snaţí se i školní jídelny jít tímto směrem a vaří dle zásad zdravého stravování. K podpoře konzumace zeleniny ve školních jídelnách vznikl například i projekt Škola plná zdraví. Dalším projektem zabývajícím se stravou dětí ve školách je Výţiva dětí. Zde mohou jak rodiče, tak i školy získat spoustu cenných informací o tom, co by děti měly jíst. Spolupráci na tomto projektu má i řada odborníků a nutričních terapeutů, kteří poskytují konzultace. 7,8
1.2.2 Pitný reţim Do zdravého ţivotního stylu nepatří jen vyváţená strava, ale i příjem tekutin. Pitný reţim je pro tělo velice důleţitý, jelikoţ nedostatek tekutin můţe způsobovat bolesti a motání hlavy, nevolnost. Častá absence příjmu tekutin můţe způsobit váţnější zdravotní problémy, jako jsou třeba močové kameny a jiné onemocnění močového traktu. Navíc pokud není tělo zásobeno tekutinami, vytváří si zásoby, čili zadrţuje tekutiny, coţ často způsobuje otoky nohou. Je tedy patrné, ţe je nezbytné mít dostatečný příjem tekutin. Kolik to ovšem znamená? Záleţí na věku ale například i na fyzické námaze. Pokud je středoškolák fotbalista, který má několikrát v týdnu trénink, vypije během tréninku jistě více tekutin neţ jeho spoluţák, který sedí doma u počítače. Mnoţství tekutin zachycuje následující tabulka.
8
URL 12
17
Tab. 1 – Přehled mnoţství tekutin dle věku
Věk
4-7 let 7-10 let 10-13 let 13-15 let 15-19 let
Tekutin (l/den)
1,6
1,8
2,15
2,45
2,8
Zdroj: URL 15
Ţák střední školy by měl denně vypít 2,8 litrů tekutin. Důleţité ovšem je, co děti pijí. Vhodné jsou například ovocné či zelené čaje, ředěné šťávy z ovoce (nedoslazované) nebo například voda s citrónem či pomerančem. Určitě by ţáci středních škol neměli za vhodné tekutiny povaţovat alkoholické nápoje, kávu, slazené limonády. Mezi zásady zdravého ţivotního stylu rozhodně nepatří pití alkoholických nápojů, uţívání drog a návykových látek a kouření.9
1.2.3 Aktivní pohyb Jak jiţ bylo uvedeno v části věnované vyváţené stravě, pravidelný pohyb je důleţitou součástí zdravého ţivotního stylu. Problém dnešních dětí je právě absence pohybu. Většina dětí místo tělesné aktivity zvolí raději sezení u počítače či televize. Například z výsledků průzkumu, které provedla agentura STEM/MARK, se středoškolské děti věnují pohybové aktivitě zhruba 4 hodiny týdně. Přitom v tomto věku by středoškoláci měli sportovat 7 hodin týdně. Zaráţející je údaj o denní době sezení u počítače či televize – 2 hodiny, čili 10 hodin týdně. Z toho je vidět značná nerovnováha mezi aktivní a neaktivní činností (4 hodiny sportu ku 10 hodinám sezení u počítače).10
1.2.4 Relaxace a odpočinek Mezi zásady zdravého ţivotního stylu patří i relaxace a odpočinek. Pro lidský organismus je důleţitá regenerace, která probíhá v noci. Proto je důleţitý pravidelný a dostatečný spánek jak u dětí, tak u dospělých. Během dne potřebuje mysl taky „vypnout“, proto je dobré zajít na procházku do přírody. Po návratu ze školy by děti místo počítače mohly relaxovat u oblíbené knihy. Kaţdý si jistě najde svůj způsob relaxace.
9
URL 15
10
URL 18
18
Mezi důleţitou zásadu zdravého ţivotního stylu je vyhýbání se či eliminace stresu. Stres má na lidský organismus neblahé dopady, proto mu je věnována celá kapitola. O to, aby se situace s obezitou, ale i s celkovým ţivotním stylem obyvatelstva, zlepšila, se snaţí nejen školy, ale téţ vláda prostřednictvím různých projektů.
1.3
Podpora zdraví a zdravého ţivotního stylu
V roce 2002 byl vládou přijat Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21). Obsahuje celkem 21 cílů. cíl 1: Solidarita ve zdraví v evropském regionu cíl 2: Spravedlnost ve zdraví cíl 3: Zdravý start do ţivota cíl 4: Zdraví mladých cíl 5: Zdravé stárnutí cíl 6: Zlepšení duševního zdraví cíl 7: Prevence infekčních onemocnění cíl 8: Sníţení výskytu neinfekčních nemocí cíl 9: Sníţení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy cíl 10: Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí cíl 11: Zdravější ţivotní styl cíl 12: Sníţit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem cíl 13: Zdravé místní ţivotní podmínky cíl 14: Zdraví, důleţité hledisko v činnosti všech resortů cíl 15: Integrovaný zdravotnický sektor cíl 16: Řízení v zájmu kvality péče cíl 17: Financování zdravotnických sluţeb a rozdělování zdrojů cíl 18: Příprava zdravotnických pracovníků cíl 19: Výzkum a znalosti v zájmu zdraví cíl 20: Mobilizace partnerů pro zdraví cíl 21: Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny11 11
URL 2
19
Cíl 4: Zdraví mladých a cíl 11: Zdravější ţivotní styl se zabývá téţ výše popsanou problematikou a to špatnými stravovacími návyky a vůbec obezitou u dětí školního věku a mládeţe. Zájem škol na zdraví a na zdravém ţivotním stylu je téţ vidět účastí v programu Škola podporující zdraví. Tento program navazuje právě na jiţ zmíněný cíl 4: Zdraví mladých ze Zdraví 21. A smyslem je, aby děti měly právo na vzdělání ve škole podporující zdraví12.
1.3.1 Škola podporující zdraví V podpoře zdraví mládeţe hrají důleţitou roli pedagogové a samozřejmě rodiče. Významná je zde i škola, jelikoţ ji navštíví valná většina populace. „Filozofie podpory zdraví vychází z vědeckých poznatků o tom, že zdraví každého jednotlivce (ať si to uvědomujeme či ne) je výslednicí vzájemného ovlivňování všech stránek jeho bytosti a jeho vztahů k okolnímu světu. Bez uvědomování nezbytného vnitřního i vnějšího souladu není možné uchovat zdraví individuální ani zdraví světa. Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci, zdraví je výslednicí vzájemných interakcí celého člověka, všech jeho systémů a složek na úrovni biologické, psychické, sociální, duchovní a environmentální - holistické pojetí zdraví.“13 Vliv na zdraví nejen dětí, ale i dospělých má téţ ţivotní styl. Vytvářet u dítěte správný postoj k ţivotnímu stylu je dobré jiţ v předškolním a školním věku. Nejlepším způsobem, jak dítě naučit, aby si osvojilo dobrý ţivotní styl, je jít mu příkladem a vytvářet mu zdravé prostředí a ţivotní podmínky. „Cílem programu ŠPZ je rozvíjet životní kompetence každého žáka tak, aby úcta ke zdraví a schopnost chovat se odpovědně ke zdraví svému i druhých, patřily mezi jeho celoživotní priority. Klíčové životní kompetence jsou formulovány na úroveň dospělého člověka. U dětí a dospívajících v edukačním prostředí slouží vytýčená podoba kompetence k tomu, aby pedagogové mohli určit a naplánovat směr dlouhodobého výchovně-preventivního 12
13
URL 13 HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál,
s. r. o., 2006, s. 36-38
20
procesu již od jeho počátku. To zároveň vyžaduje, aby klíčové kompetence podrobně specifikovali pro jednotlivé stupně osobnostního vývoje žáka a našli pro ně odpovídající vzdělávací obsahy a vyučovací styly.“13 Klíčové životní kompetence, kterými se člověk podporující zdraví vyznačuje: 1. Rozumí holistickému pojetí zdraví, pojmům podpory zdraví a prevence nemocí 2. Uvědomuje si, že zdraví je prioritní hodnotou 3. Dovede řešit problémy a řeší je 4. Má vyvinutu odpovědnost za vlastní chování a způsob života 5. Posiluje duševní odolnost 6. Ovládá dovednosti komunikace a spolupráce 7. Spolupodílí se aktivně na tvorbě podmínek a prostředí pro zdraví všech13 Program Škola podporující zdraví obsahuje 12 zásad pro mateřské školy a 9 zásad pro základní a střední školy. Zásady základní a střední školy podporující zdraví 1. pilíř: Pohoda prostředí
Pohoda věcného prostředí
Pohoda sociálního prostředí
Pohoda organizačního prostředí
2. pilíř: Zdravé učení
Smysluplnost
Moţnost výběru, přiměřenost
Spoluúčast a spolupráce
Motivující hodnocení
3. pilíř: Otevřené partnerství
Škola – model demokratického společenství
Škola – kulturní a vzdělávací středisko obce13
V tuto chvíli se do programu Škola podporující zdraví zapojilo jiţ: 96 mateřských škol, 21
112 základních škol, 6 středních škol 7 speciálních a praktických škol13
22
2 PŘETĚŢOVÁNÍ ŢÁKŮ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH V předchozí kapitole bylo definováno zdraví a zásady zdravého ţivotního stylu. Naše zdraví avšak můţe ohrozit například i přetěţování či jednostranné zatíţení. A právě o přetěţování bude následující kapitola. Přetěţování ţáků, by se dalo téţ nazvat nadměrným zatíţením ţáků. Co to vůbec je? Jak k tomu dochází? Jaké dopady má na zdraví ţáků? To jsou jistě otázky, které se k tomuto tématu váţí a které budou dále objasněny.
2.1
Pojem přetěţování ţáků
Škola se jistě snaţí vytvářet vhodné prostředí pro výuku, kde by vládla pohoda a ţáci nebyli výrazně stresováni. Ovšem existují rizika, která toto prostředí mohou ohroţovat. A právě i nadměrné zatěţování s sebou přináší různá rizika. Mezi tato rizika je moţné zařadit rizika výkonová, adaptační, psychologická, zdravotní atd. Co to ale zátěţ vůbec je? Jedná se o vzájemné působení poţadavků a vlastností. Čili vzájemné působení toho, co se na jedinci poţaduje a toho, čím jedinec disponuje. Jak zátěţ funguje, je patrné z obrázku 3.14
Obr. 3 – Mechanismus zátěţe Zdroj: HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006, s. 57.
23
Na horizontální ose je moţno vidět úkoly, poţadavky a podmínky. Jedná se tedy o to, co na jedince působí. Na vertikální ose je vybavenost jedince. Zde se nacházejí jeho vrozené vlastnosti a schopnosti. Na zátěţ má vliv prostředí. Kaţdý jedinec je ovlivňován prostředím a zároveň on sám prostředí ovlivňuje. Z tohoto vzájemného působení mohou vzniknout různé druhy zátěţe, jak vyplývá z obrázku 3. Ideálním výsledkem vztahu jedinec a prostředí je optimální zátěţ. Tedy poţadavkům daných prostředím je jedinec schopný svými vlastnostmi a schopnostmi vyhovět. Jde tak o předpoklad zdravého vývoje jedince, proto tato situace není stresová. Vztah jedinec a prostředí ovšem nemusí mít pouze ideální výsledek. Můţe dojít téţ k nepřiměřené zátěţi, která je vyvolána zátěţí nadměrnou či naopak nedostatečnou. 14 Nadměrná zátěţ je situace, kdy vztah prostředí a jedinec není v rovnováze. Kdyby byl, jde o optimální zátěţ. Prostředí klade na jedince takové nároky, které on svými schopnostmi a vlastnostmi není schopen splnit. Například jedinec je ještě malý na splnění nároků. Tento nerovnocenný vztah ovšem můţe mít za následek různé nemoci, poruchy a hlavně stres. Jak bude člověk řešit situaci, kdy jsou na něj kladeny poţadavky, kterou jsou „nad jeho síly“? Kaţdý jsme jiný a kaţdý se zachováme jinak. Záleţí také na době, po jakou budu tyto poţadavky působit. Krátkodobou zátěţ lidský organismus unese, větší problém je s dlouhodobou zátěţí. Někdo se bude snaţit dlouhodobou zátěţ vyřešit nadměrnou konzumací sladkých pochutin či jiných potravin, jiný naopak nebude mít ani myšlenky na jídlo. Někomu to můţe způsobit podráţděnost, únavu či vyčerpanost organismu. 14 Opakem této situace, tedy nadměrné zátěţe, je nedostatečná zátěţ. Situace je to taková, kdy jedince svými schopnostmi a vlastnostmi poţadavky dané prostředím hravě zvládne. Při představě, ţe má člověk splnit úkol, který je pro něj příliš jednoduchý, je jasný výsledek. Úkol bude vypracován rychle a po zbytek času se člověk bude nudit. A právě toto můţe být stresová situace. I děti ve školách se nudí. Co to bude mít za následek? Nebudou dávat pozor, budou utíkat do svých představ, kdy například budou přemýšlet o tom, co vymyslí po škole, či budou vyrušovat hodinu. Dle autorčina názoru můţe mít nuda ve škole i další negativní dopady. Ţák, jenţ se během vyučování značně nudí, postupně zpomalí své tempo a jeho výkon bude omezený. A pak například při přechodu 14
HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál,
s. r. o., 2006, s. 56-65
24
na střední školu, bude mít problém, protoţe on byl zvyklý pracovat na malý výkon a jednou se po něm chce rychlejší tempo. A ţáka to začne stresovat. Otázkou zůstává, jak řešit nudu. Zadat nudícím se ţákům vypracování dalších, podobných úkolů? Povede to k rozvoji těchto ţáků? 14
2.1.1 Vlastnosti reakcí na zátěţ Kaţdý z nás reaguje jinak na zátěţ. Pro někoho můţe být daná zátěţ nadměrná, zatímco pro jiného optimální. Jde tedy o to, jak jsme na zátěţ citliví. Z toho vyplývá, ţe reakce na zátěţ má individuální charakter. 14 Reakce na zátěţ má další vlastnost a to, ţe je výběrově strukturovaná. Ţe se jedinec nachází v zátěţi, se můţe projevit různými způsoby. Například zvýšení krevního tlaku či pulsu, poruchy trávení. Jde o poruchy organismu. Jiné projevy mohou být problémy s pozorností, myšlením, úzkost či obavy. Jsou to poruchy psychické či emoční. Zátěţ se můţe ukázat změnou v mezilidských vztazích či v osobním způsobu ţivota. 14 Poslední důleţitou vlastností reakce na zátěţ je dynamika. Nastalá zátěţová situace prochází několika fázemi. Chování jedince v různých fázích záleţí také na jeho vlastnostech či odolnosti vůči stresu. 14
2.2
Příčiny přetěţování ţáků
Význam slova přetěţování by velmi zjednodušeně mohl znít, ţe je něčeho mnoho, příliš. Čili přetěţování ţáků znamená, ţe je na ně kladeno velké břímě, jsou tedy nadměrně zatíţeni, čímţ dochází k přetěţování. Aspoň takto by definovala přetěţování sama autorka. Čím jsou ovšem ţáci ve školách přetěţování? Je jisté, ţe břímě, jeţ je na ně ve školách kladeno, není hmotné povahy. I kdyţ sama autorka si někdy při cestě do školy říkala, ţe ta školní taška je tentokrát pěkně těţká. Nicméně přetěţováním ţáků je myšleno hlavně nehmotné břímě. Způsobů, jak mohou být ţáci přetěţování, je celá řada. Například ţáci dostávají mnoho úkolů na domácí přípravu, coţ je snad nejčastější způsob přetěţování ţáků. Autorka si dle svého názoru přetěţováním na střední škole sama prošla. Jednalo se o téměř kaţdodenní přípravu na hodiny cizího jazyku, kdy příprava na jednu 45minutovou vyučovací hodinu trvala i několik hodin. Pokud se domácí příprava týkala pouze toho předmětu, nebylo to ještě neúnosné. V případě, ţe bylo ovšem potřeba naučit se i na jiný 25
předmět, začínala domácí příprava ihned po příchodu ze školy a končila pozdě v noci. Takovéto zatíţení, občas aţ přetíţení, trvalo naštěstí pouze jeden školní rok. Představa delšího časového úseku připadá autorce i s odstupem několika let neúnosná. Z tohoto důvodu je potřeba věnovat pozornost přetěţování ţáků. Ono se můţe zdát, ţe kdyţ učitel zadá do druhého dne třeba tři krátké domácí úkoly, není to ţádná práce. Ale je důleţité si uvědomit, ţe výuku vedou i jiní pedagogové. A jestliţe mají děti denně 6 vyučovacích hodin a kaţdý učitel jim zadá stejnou „dávku“ domácích úkolů, je z toho práce na celé odpoledne a třeba i večer. Vedle velkého počtu domácích úkolů zadávaných ţákům, jsou ţáci přetěţování například i obyčejným sezením ve škole. Kaţdý z nás si prošel sezením v dřevěných lavicích. Někomu to stačilo osm let, jiní dobrovolně podstoupili i další roky. Nejenţe je sezení na dřevěných ţidličkách nepohodlné, navíc ţáci tráví většinu času ve školách právě vsedě. Dlouhé sezení vede také k přetíţení zad ţáků a můţe to poznamenat ţáky špatným drţením těla. Navíc přetěţování se můţe prohloubit i špatným osvětlením ve třídě, hlukem nebo teplotou v místnosti (ideální je 20-22°C). Také nadměrné mnoţství informací sdělovaných ţákům můţe způsobit jejich přetěţování. Autorka vzpomíná na řadu situací, ve kterých si říkala: „K čemu mi tohle jednou bude“. Někdy je ţákům probíraná látka vykládána příliš podrobně, jindy se zdá zbytečná celá. Jenţe škola nemá příliš na výběr. Ţákům látka připadá nepotřebná, učitelům můţe připadat také, ale škola se musí řídit osnovami či Rámcovými vzdělávacími programy. Viz dále. Ţáci mohou být nadměrně zatíţeni také ve chvílích, kdy jim učitel celých 45 minut vykládá látku jako monolog, nezastaví, nedá prostor na dotazy či nezjistí vhodnými otázkami, zda ţáci chápou probíranou látku. Pak jsou ţáci často odkázání na samostudium. V textu byly zmíněné Rámcové vzdělávací programy, které se postupně zavádějí na základních školách. Od 1. září 2012 se těmito programy začnou řídit také střední školy. Tím budou nahrazeny osnovy. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vydává pro kaţdý obor vzdělání Rámcový vzdělávací program obsahující kurikulární rámce. Autorka se domnívá, ţe můţe docházet k přetěţování ţáků, jelikoţ se v kurikulárních rámcích objevují předměty pro dané obory nepotřebné. Například obor vzdělání Ekonomika a podnikání. Ţáci studující tento obor budou očekávat své vzdělání v oblasti matematiky, ekonomie a ekonomiky, výpočetní techniky a samozřejmě v oblasti cizích jazyků. Ovšem v Rámcovém vzdělávacím programu pro tento obor jsou zařazeny předměty, jako je biologie,
fyzika,
chemie.
Vyuţije
v budoucím 26
povolání
tento
ţák
znalosti
z mechanického kmitání a vlnění či ze speciální teorie relativity? Bude z něj úspěšnější podnikatel jen kvůli tomu, ţe zná rozdíly mezi rostlinou a ţivočišnou buňkou? To nejspíš ne. Výsledek spíš bude ten, ţe ţáci budou přetíţeni mnoţstvím informací, které stejně při výkonu svého povolání nebudou potřebovat a jakmile se za nimi zavřou dveře školy, většinu informací netýkajících se jejich oboru zapomenou. Na druhou stranu jsou tyto předměty vyučovány během týdne alespoň méněkrát neţ podstatně důleţitější.15,16 Přetěţování ţáků můţe způsobit také činnost, kterou pedagogové občas dělají. A to zadávání domácích úkolů přes vánoční, podzimní, velikonoční či dokonce letní prázdniny. Učitelé si moţná myslí, ţe děti mají přes prázdniny dostatek volna, takţe napsat slohový úkol či vypočítat pár desítek příkladů pro ně nebude nijak sloţité. A pokud si to opět řekne kaţdý učitel, mají děti na prázdniny úkolů víc neţ dost. A pak místo odpočívání a uţívání prázdnin vypracovávají pouze domácí úlohy. Další moţností, která vede k přetěţování ţáků, je téţ zařazení učení nazpaměť. Kaţdé dítě se jistě někdy učilo různé definice jako básničku. V podstatě jde o to, umět definici přeříkat. Problém je ovšem v tom, ţe ţáci mnohdy nerozumí tomu, co říkají. Učení definic je časté například ve fyzice či matematice. Vhodné by bylo, aby pedagogové nechtěli po ţácích přesné znění všech definic. Naopak mělo by jim jít o to, aby ţáci byli schopni třeba i svými slovy dané zákonitosti postihnout. K čemu je dobré, kdyţ ţák zná definici, ale nechápe, oč v ní jde.
2.2.1 Biologické kolísání funkcí Aby pedagog mohl určit, jaká zátěţ je ještě přiměřená a jaká naopak jiţ nadměrná, je potřeba znát a dodrţovat biologické kolísání funkcí. Proč je to pro pedagoga důleţité? S tím, jak dochází k biologickému kolísání funkcí, dochází téţ ke kolísání výkonnosti.
15
URL 3
16
URL 4
27
Obr. 4 – Křivka výkonnosti Zdroj: URL 11
Při pohledu na výkonnostní křivku je zřejmé, ţe k největším odchylkám od denního průměru dochází v době od 9 do 12 hodin. Coţ znamená, ţe výkonnost je v tuto dobu nad úrovní průměru a člověk je tedy v této době nejvýkonnější z celého dne. Kolem poledne jiţ výkonnost klesá k průměru, kde se nachází aţ do zhruba 15. hodiny. Po třetí hodině odpolední můţe znova stoupat výkonnost nad průměr, ovšem dopoledního maxima jiţ nedosáhne. Ve večerních hodinách náš výkon klesá i pod průměr. Nejvíce podprůměrný je náš výkon kolem třetí hodiny ranní.17 Podle toho, jak se vyvíjí výkonnostní křivka, by měl vypadat téţ školní rozvrh. Samozřejmě, ţe ne vţdy lze sestavit ideální školní rozvrh. Ideální by tedy bylo dávat sloţitější předměty do 12. hodiny. Čili dávat výtvarnou výchovu v době od 10 do 11 není tak dobré, jako zařadit do tohoto časového rozmezí matematiku či cizí jazyk. Výtvarnou výchovu je lepší zařadit například po obědě. V závislosti na křivce výkonu musí být také určena délka vyučovacího dne. K přetěţování ţáků můţe dojít také ve chvíli, kdy učitel vyţaduje od studentů drţení pozornosti po dobu delší, neţ jsou schopné. Schopnost udrţet pozornost záleţí samozřejmě na věku, ale i třeba na okolních podmínkách (světlo ve třídě), aktuálním zdravotním stavu dítěte nebo na předchozí vyučovací hodině. Pokud má například ţák jiţ čtvrtou vyučovací 17
URL 11
28
hodinu a tři předchozí vyţadovaly zvýšenou pozornost, nemusí být jiţ tak soustředěný. Jak jiţ bylo řečeno, pozornost záleţí hlavně na věku. V 1. – 2. třídě jsou děti schopné udrţet pozornost kolem 20. aţ 25. minut, kdeţto ţáci na středních školách 40 – 45 minut. Proto je nutné zařazovat mezi vyučovací hodiny přestávky, které jsou určené k odpočinku, relaxaci a svačině. 17
2.2.2 Reţim dne Reţim dne souvisí s programem Školy podporující zdraví a týká se třetí zásady – Pohoda organizačního prostředí v prvním pilíři – Pohoda prostředí a je to důleţitý prostředek pro podporu zdraví ve škole. Reţim dne znamená rozloţení práce, volného času, koníčků, jídla a ostatních činností, které člověk během dne vykonává, v čase. Reţim dne má několik částí: ranní povinnosti – kaţdé ráno ţáci vstanou, provedou osobní hygienu, obléknou se, nasnídají a vydají se na cestu do školy. Jistě se najdou i tací ţáci, kteří si ráno připravují na poslední chvíli věci do školy. Je důleţité, aby děti měly ráno dostatek času a mohly se v klidu nasnídat. Snídaně je velice důleţitá pro děti i dospělé. Tělo potřebuje po ránu dostatečný příjem energie. školní povinnosti – začátek vyučování se na základních i středních školách liší. Zatímco některé školy začínají ještě před osmou hodinou ranní, jiné zahajují výuku později. I v České republice se začíná debatovat o posunutí počátku vyučování na devátou hodinu. Tato myšlenka vznikla také díky studii, kterou provedla rakouská společnost pro zdraví dětí a mládeţe. Ţákům by pozdější začátek vyučování údajně pomohl v lepší koncentraci18. relaxace – mezi vyučovací hodiny jsou zařazeny přestávky, díky kterým si ţáci odpočinou, zrelaxují a na chvilku změní myšlenky. Ţáci jistě uvítají moţnost jít se proběhnout na školní hřiště, posedět s kamarády v relaxační zóně, zajít do školní knihovny. Například na jedné škole v Ostravě zavedli pro děti různé aktivity, jeţ mohou dělat o přestávkách. Jde o činnosti – čtenářský koutek, dětský, výtvarný, sportovní, 18
URL 17
29
společenský, taneční a soutěţní koutek. Děti zde tak mají mnoho příleţitostí a mnoho tematických míst, kde mohou trávit přestávky. obědová pauza – kolem poledne by ţáci měli mít delší přestávku na oběd. Stejně jako u snídaně i u oběda je důleţité, aby čas na jídlo byl dostatečný a děti nemusely s obědem pospíchat. Tzn., ţe pauza na oběd by měla být aspoň 60 minut. V ideálním případě by pauza na oběd měla být kaţdý den ve stejném čase. odpolední vyučování – na středních školách je odpolední vyučování samozřejmostí. Ale do kolika hodin by měli ţáci ve škole být? Při pohledu na výkonnostní křivku je patrné, ţe od 15 do 18 hodiny výkon roste, později jiţ pouze klesá. Šestá hodina odpolední je tak doba, kdy má odpolední vyučování končit. domácí příprava do školy – naučit se na test, provést výpisky z probírané látky, vypočítat matematickou úlohu, přeloţit článek z angličtiny do češtiny atd. Ţáci dostávají celou řadu domácích úkolů a v různém mnoţství. Jelikoţ ţáky úkoluje více pedagogů, můţe nastat situace, kdy má ţák úkolů aţ moc a můţe u něj dojít k nadměrnému zatíţení. Po návratu ze školy by ţáci neměli ihned začínat s přípravou do školy, ale trochu si odpočinout. Jít ven s kamarády, pustit si oblíbenou hudbu, přečíst si kníţku, věnovat se koníčkům. Jednoduše změnit aktivitu a „vypnout mozek“. Jak jiţ bylo v předchozím bodě zmíněno, mezi 15 a 18 hodinou dochází k růstu výkonnosti, z toho důvodu je dobré v tuto dobu provést domácí přípravu do školy. Délka domácí přípravy je individuální a záleţí na mnoţství domácích úkolů a schopnostech ţáka. mimoškolní aktivity – po škole mívají ţáci celou řadu koníčků. Ovšem není koníček jako koníček. Pokud ţák po škole jde na kurz cizího jazyka, jedná se v podstatě také o výuku. Ţáci by tak měli mít aktivity, které nemají charakter výuky. zábava dětí – jedná se o činnost během dne, která je pro ţáky velmi důleţitá. Hlavně z důvodu, ţe si děti odpočinou. Ale jistě není ideální zábava v případě, kdy dítě prosedí celé odpoledne u televize či u počítačových her. spánek – velmi důleţitá sloţka dne. Během spánku si děti ale i dospělí odpočinout, zregenerují a načerpají síly do dalšího dne. Děti na rozdíl od dospělých potřebují delší dobu spánku. Například prvňáček potřebuje přibliţně 11 aţ 12 hodin spánku, zatímco ţákovi na střední škole stačí 9 aţ 10 hodin spánku.19 19
HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál,
s. r. o., 2006, s. 104-108
30
V této části bylo popsáno, co všechno vede či co způsobuje přetěţování ţáků. Jaké jsou ovšem dopady na ţáky, kteří jsou přetěţování. O tom pojednává následující část.
2.3
Dopady přetěţování
Způsobů, jak na ţáky dopadá přetěţování, je celá řada. Samozřejmě záleţí na psychické odolnosti jednotlivce. Existuje následující situace. Ţáci jsou dlouhodobě vystavování nadměrnému mnoţství domácích úkolů. Jaké to na ně bude mít dopady? Pokud se bude jednat o ţáka svědomitého, pracovitého a pečlivého, bude pracovat třeba celé odpoledne a noc, jen aby stihl vše, co má zadáno. A jaký bude dopad na tohoto ţáka? Únava, vyčerpanost, stres, podráţděnost, případně i neuróza. Na druhé straně můţe být ţák méně svědomitý, který domácí úkol udělá, jen pokud bude mít čas. Takový ţák počítá s trestem za nevypracování úkolu v podobě pětky a přetěţování na něj vlastně ani nemá ţádný dopad. Nyní budou blíţe definovány dopady přetěţování ţáků.
2.3.1 Únava Jedná se o přirozený fyziologický jev. Hranice únavy je u kaţdého jedince jiná. Někdo vydrţí více, jiný se unaví rychleji. Projevy únavy jsou různé. Můţe to být bolest hlavy, celková slabost, nechuť, niţší výkon, sníţení pozornosti nebo nepřiměřené reakce na okolí. Ţáci by si také měli osvojit, jak vyzrát na únavu. Pokud jsou zatíţeni celou řadou domácích úkolů, je vhodné střídat předměty. Například učit se společenské vědy a po chvíli si spočítat úkol na matematiku. Tento postup by byl vhodný z toho důvod, ţe v kaţdém úkolu je namáhána jiná mozková hemisféra. Dále je také dobré rozmyslet postup provedení úkolů. Některému ţákovi můţe vyhovovat na počátku domácí přípravy „zahřát mozek“ jednoduchým úkolem a sloţitější nechat na později, jinému přijde vhodný opačný přístup – začít sloţitější a jednoduché úlohy nechat nakonec.20 K předcházení únavy také pomohou přestávky. Čili stejně jako jsou přestávky ve škole, měli by ţáci i při domácí přípravě zařazovat pravidelný odpočinek. 20
20
GILLERNOVÁ I., BURIÁNEK J. Základy psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, 2001, s. 52-57
31
Existují různé druhy únavy. Člověk se můţe setkat s fyzickou, psychickou či emocionální únavou. Fyzická únava je spojená s tělesným pohybem, dojde tedy k zapojení svalů těla. Psychická únava vzniká jako důsledek nějakého nervového zatíţení. Emocionální únava má souvislost s emocemi, jeţ jsou ve chvíli únavy přetíţené. 20 Ţáci připravující se doma na školní výuku jsou převáţně vystaveni psychické únavě.
2.3.2 Psychické poruchy Kromě únavy se u ţáků mohou působením přetíţení vyskytovat také různé psychické poruchy. Psychické poruchy mají různý stupeň závaţnosti. Nejméně závaţné a u ţáků časté mohou být neurózy (jedná se o jakousi duševní nerovnováhu). Projevem neurózy můţe být velká únava, bolest hlavy, bušení srdce, stres, problémy s trávením atd. 20 Mezi další psychické poruchy lze zařadit psychózy, psychopatii či oligofrenii. Nicméně tyto poruchy jsou závaţné a zřejmě nebudou dopadem přetěţování. Další dopadem přetěţování ţáků je stres. Jelikoţ je význam stresu v přetěţování ţáků podstatný, je tomuto dopadu věnována samostatná kapitola.
2.4
Přetěţování ţáků jako moderní problém? Nikoliv.
Mohlo by se zdát, ţe přetěţování ţáků je problém, který se týká posledních několika let. Coţ ovšem není tak úplně pravda, jelikoţ problematikou přetěţování ţáků se lidé zabývali jiţ v 19. století. „Již v roce 1876 vydalo vídeňské ministerstvo spravující školské záležitosti v celé rakousko-uherské monarchii výnos proti přetěžování žáků. V něm se pak neomezilo jen na jakýsi obecný zákaz přetěžování, ale charakterizovalo i skutečnosti, které k přetěžování žáků vedou. Na předním místě jmenovalo nadměrně rozsáhlé učebnice, které svádějí k přepínání požadavků. Uvádělo i nevhodný způsob učitelovy výuky - obzvláště uchýlí-li se k nepřípustnému způsobu souvislé přednášky. Jako velmi častý důvod přetěžování uváděl ministerský výnos i neomezování předepsané látky(!) spolu s nesouladem mezi jednotlivými předměty.
32
Již o šest let později se vídeňské ministerstvo vyučování a kultu zabývalo problémem přetěžování znovu. A nařídilo školám, aby nebyly žákům zadávány časově náročné úlohy a větší opakování ke zkouškám přes vánoční a jiné svátky a také ne přes neděli, protože i ta je „dnem feriálním“ a má sloužit žákům k odpočinku a tělesnému vyžití. Poměrně zajímavé bylo, že ministerstvo tehdy stanovilo i maximální časový rozsah běžné domácí přípravy na druhý vyučovací den. U žáků mladšího věku (11 - 14 let) to nemělo být více než 2 - 3 hodiny. Ve vyšších třídách gymnázia neměla domácí příprava žáka na následující den přesahovat dobu 3 - 4 hodiny.“21
21
URL 10
33
3 STRES Předchozí kapitola o přetěţování velmi úzce souvisí s následující kapitolou o stresu, jelikoţ přetěţování můţe mít vliv na vznik stresu. Stres je slovo, které pouţívá snad kaţdý z nás. Jaký je ovšem význam tohoto slova, co znamená? Definovat stres není tak snadné a existuje celá řada definic od různých autorů. Některé definice budou nyní uvedeny.
3.1
Definice stresu
Stres dle H. H. B. Selyeho znamená: „stav projevující se ve formě specifického syndromu, který představuje souhrn všech nespecificky vyvolaných změn v rámci daného biologického systému.“ 22 Jinou definici uvádí M. Nakonečný – uvádí, ţe stres je vlastně silná frustrace, která vznikne v případě, ţe je jedinec dlouhodobě vystaven přílišnému působení podnětu anebo pokud se jedinec vyskytne v náročné situaci, které se nedá vyhnout. Mnoho autorů spojuje stres s frustrací. Kromě jiţ zmíněného M. Nakonečného to je například i M. H. Appley, D. H. Funkenstein, S. King, M. E. Drolette, A. Howard a další. Jako poslední bude uvedena definice E. Urbanovské, která chápe stres: „jako extrémní zátěž vyplývající z nerovnováhy mezi požadavky prostředí a reakčními možnostmi organismu, při níž dochází v organismu k celému komplexu výrazných fyziologických, psychických i behaviorálních změn, jejichž hlavním cílem je mj. mobilizace energetických a jiných zdrojů a příprava k reakci na stav ohrožení. Vnímá jej jako stav interakce mezi požadavky, které na jedince daná situace klade, a vlastnostmi, jimiž jedinec disponuje ve směru zvládnutí těchto požadavků. Přitom ovšem považuje za nezbytné zdůraznit aspekt významné determinace subjektivního hodnocení situace jedincem.“22
3.2
Příčiny stresu
Stres je běţnou součástí ţivota kaţdého jedince. To, co u člověka vyvolá pocit stresu (tzn. příčiny stresu), je u kaţdého z nás individuální. Existují vnitřní i vnější stresory neboli spouštěče stresu. Mezi ty vnější lze zařadit partnerské či pracovní problémy. Do vnitřních stresorů patří například vlastnosti jednotlivce. Pokud je člověk zvyklý dělat všechno perfektně (perfekcionista) a najednou se mu to nedaří, můţe pro něj tento „neúspěch“ 22
URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010.
s. 29- 52
34
znamenat stresor. Stresor se téţ nazývá spouštěč, jelikoţ v jeho důsledku dojde ke spuštění stresové reakce. Výsledkem tohoto procesu je stres. Kaţdý den se setkáváme s různými stresory, jeţ by mohly rozdělit do 4 základních kategorií. 23 stresory související s osobními vztahy – patří sem vztahy s rodiči a dětmi, partnery. Konkrétně třeba problémy v partnerském vztahu (ukončení vztahu), problémy v rodině (odchod dítěte od rodičů, bydlení dohromady s rodiči) stresory vyplývající ze ţivotního stylu – nedostatečné bydlení, monotónnost a stereotyp, málo zájmů a aktivit stresory související se zaměstnáním – moţnost výpovědi, nedostatečná mzda, málo práce, hodně práce, nevhodné pracovní podmínky (tma v místnosti, zima či teplo atd.) stresory vyplývající z nemocí či závislostí v rodině – postiţení blízké osoby, váţné onemocnění člena rodiny, gamblerství či hazard. 23 U ţáků středních škol se také vyskytuje celá řada stresorů. Kromě výše uvedených kaţdodenních stresorů jsou ţáci škol vystaveni také školním stresorům. Můţe se jednat o obavy ze zkoušení, z testu, neshody s učiteli či spoluţáky, přetěţování ţáků úkoly, poţadavky od učitelů a rodičů, nepochopení výkladu. U ţáků středních škol se vyskytuje ještě stresor související s ukončením střední školy, a to s maturitou, a s následným přijímacím řízením na vysoké školy. Pokud se ţák střední školy nerozhodne pro pokračování studia na vysoké škole, můţe se dostavit další stresor a to první zaměstnání anebo neúspěch při hledání zaměstnání.23 Stres v přiměřené míře můţe být dokonce prospěšný, jelikoţ člověka motivuje k lepším výkonům. Pokud je ale stresu příliš a jeho úroveň je jiţ neúnosná, projeví se stres dopady na zdraví a psychiku člověka. 23 Stres u lidí ovšem nezpůsobuje pouze negativní události. Za stresující faktor se povaţují také pozitivní či radostné chvilky. Například stresorem můţe být svatba. Stresor, kterému je vystavován kaţdý člověk kaţdý rok představují i Vánoce. Nakupování a hlavně vymýšlení dárků, fronty a davy lidí v obchodech, vytváření vánoční atmosféry to všechno
35
představuje pro lidský organismus stresor. A to se o Vánocích říká, ţe to jsou svátky klidu a pohody.23
3.3
Příznaky stresu
Příznaky stresu je moţné pozorovat v tělesných funkcích, v emocionálním a citovém proţívání, v chování. Tato klasifikace příznaků stresu je uznávána Světovou zdravotnickou organizací. U kaţdého člověka se stres projevuje různě. V tělesných funkcích tak můţe ţák zaţít bušení srdce, bolest hlavy, křeče, pocit zhoršeného dýchání, neustálý pocit potřeby močení, knedlík v krku atd. Viz tab. 2. Tab. 2 – Příznaky stresu v tělesných funkcích
Příznaky stresu v tělesných funkcích Bušení srdce, projevující se subjektivně poznáním, ţe srdce bije příliš rychle, moc silně a dost nepravidelně Bolest a pocity sevření na prsou Nechutenství a rozpínání plynů v břišní oblasti Křečovité, svírající bolesti v oblasti břicha a průjem Neobvykle časté nucení k močení Impotence nebo nedostatek sexuální touhy Změny v menstruačním cyklu Bodavé, řezavé a palčivé pocity v končetinách Nadměrné svalové napětí - často bolesti v krční oblasti a bolesti v bederní části páteře Neustávající bolesti hlavy, často počínající v krční oblasti a rozšiřující se od temene hlavy směrem vpřed k čelu Migréna - jednostranná, záchvatová bolest hlavy Vyráţka na kůţi, tzv. exantém Nepříjemné pocity v krku - jako bychom měli v krku knedlík, otok či bouli Dvojité vidění a obtíţe se soustředěním pohledu obou očí na jeden bod (tzv. fokusace) zdroj: HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006, s. 66
23
PRASKO J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada, 2002. s. 25-29
36
V emocionálním a citovém proţívání je pro stres příznačná změna nálady. Dále pak neustálé myšlení na ty samé věci a pocit, ţe člověk neví, jak z toho ven. Problémy se soustředěním se. Další příznaky jsou uvedeny v tab. 3. Tab. 3 – Příznaky stresu v emocionálním a citovém proţívání
Příznaky stresu v emocionálním a citovém proţívání Prudké a výrazné změny nálad (radost měnící se ve smutek, nadšení rychle vyprchávající a nastupující deprese) Nadměrné trápení se věcmi, které zdaleka nejsou tak důleţité, jak se domnívá člověk stresem stísněný Neschopnost empatického vztahu (vcítění se do situace druhých lidí) a soucítění Nadměrné starosti o tělesný stav a zdraví - trápení se a starosti s "kaţdou maličkostí" Nadměrné denní snění a stahování se ze sociální komunikace a sociální interakce s druhými lidmi Nadměrné pocity únavy, obtíţe s koncentrací - soustředění pozornosti a neschopnost dovést věci do konce Zvýšená podráţděnost, popudlivost a úzkostnost (anxiozita) zdroj: HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006, s. 66
Stres se také projevuje v chování. Dospělý člověk často řeší stres větší konzumací alkoholu a cigaret, případně i drog. Pro ţáky niţších ročníků střední školy (věk do 18 let) by měla být tato oblast tabu. Avšak v dnešní době (i přes kontroly policie) se ţáci k alkoholu a cigaretám v restauraci dostanou. Takţe i u ţáků středních škol dochází k zahánění stresu alkoholem. Kromě těchto prostředků se stres můţe projevit i v hůře odvedené práci, nespavosti atd. Důleţitým příznakem stresu je přejídání, coţ můţe dovést nejen k nadváze či obezitě, ale také k řadě zdravotních problémů. Zásady jak správného stravování, tak i zdravého ţivotního stylu byly jiţ popsány v první kapitole. Ostatní příznaky stresu, které souvisejí s chováním jedince, je moţno vidět v tab. 4.
37
Tab. 4 – Příznaky stresu pozorovatelné v chování
Příznaky stresu pozorovatelné v chování Nerozhodnost a neopodstatněné nářky Zvýšená absence z důvodů nemoci a pomalejší průběh úzdravy z nemocí a úrazů Sklon ke zvýšení osobní nehodovosti a větší nepozornost při řízení auta Podstatně zhoršená kvalita práce, snaha uniknout a vyhnout se úkolům, případně i tendence k podvádění Zvýšené mnoţství vykouřených cigaret Zvýšená konzumace alkoholu Zvýšená závislost na drogách - např. zvýšený příjem léků na spaní, na tišení bolesti, k uvolnění napětí apod. Přejídání, anebo - méně často - ztráta chuti k jídlu Změněný denní rytmus - špatné usínání (ponocování), častější buzení se uprostřed noci, spojené s obtíţemi při pokusu usnout znova (zaspání), a probuzení s pocitem nevyspání (únavy), nedokonalého osvěţení spánkem apod. Podstatně sníţené mnoţství práce, kterou se podařilo udělat zdroj: HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006, s. 66
3.4
Dopady stresu
Na jedince, který je často či dlouhodobě vystavován stresu, můţe mít stresu mnoho dopadů. Tyto dopady se mohou projevovat na zdravotním stavu či na emocích. To, zda se u jedince vůbec stres projeví a v jaké míře se projeví, záleţí téţ na odolnosti jedince, na tom, jestli umí se stresem bojovat. Ten, kdo neumí na stres „vyzrát“, se můţe potýkat s všelijakými zdravotními problémy. Stres na zdravotní stav dopadá různými nemocemi a onemocněními. Skoro by se nedalo věřit, ţe existuje souvislost mezi stresem a infekčními nemocemi. Na toto téma provedl výzkum Stone, který zjistil, ţe u sledované skupiny lidí, jeţ byla pravidelně pod vlivem stresu, se během pár dní objevilo infekční onemocnění. Stres souvisí téţ i s kardiovaskulárními onemocněními. Výzkum na tuto souvislost provedl Rosengren a došel k závěru, ţe existuje vztah mezi stres a zrodem anginy pectoris. Dle výzkumu ovšem vznik kardiovaskulárního onemocnění je ovlivněn, pouze pokud je jedince vystavován silnému působení stresu. Většina lidí pod vlivem stresu jistě zaţívá asi nejčastější dopad 38
stresu a to bolest hlavy. U astmatiků můţe mít stres vliv na spuštění astmatického záchvatu.24 Jak bylo napsáno, stres má vliv také na emoce jedince. Stres můţe způsobit deprese. Vzniklo mnoho studií, které říkají, ţe lidé s kardiovaskulárním onemocněním či rakovinou (nemoci, které pro pacienta představují značnou míru stresu) trpí více depresí. Stresové situace mohou mít vliv téţ na úzkost. 24
3.5
Boj proti stresu
Se stresem se setkává kaţdý člověk a nejspíš ani neexistuje moţnost vyhnout se stresu úplně. Jsou ovšem moţnosti, jak se stresem bojovat či alespoň sníţit jeho působení na lidský organismus. Někdo například bojuje se stresem čokoládou či jinou pochutinou, jiný alkoholem, cigaretou či léky. Toto samozřejmě není dobrý směr pro boj proti stresu pro ţáka střední školy ani pro dospělého člověka. V boji proti stresu můţe pomoci sama škola společně s učiteli, která pro své ţáky vytvoří vhodné pracovní prostředí. Tím je myšleno, ţe sami učitelé se budou snaţit eliminovat stres během vyučování. Moţnostmi je vhodnější reţim dne, rovnoměrné rozloţení úkolů a písemných prací, nezkoušení u tabule, jiný systém hodnocení ţáků atd. Ve sniţování stresu můţe pomoci i prostředí ve škole, například relaxační zóny. Metody, které pomáhají proti stresu, jsou relaxace, meditace, různá dechová cvičení, masáţe, odpočinek. Pro ţáky středních škol by tedy mohlo být prospěšné, kdyby se ve škole naučili nějaká dechová cvičení, která by mohli při stresu velmi rychle a téměř kdekoliv praktikovat. Relaxace pochází z latinského slova relaxare (re=znovu a laxus=volný). Mohlo by se zdát, ţe relaxace přišla aţ s dnešní hektickou dobou, ale není tomu tak, existuje jiţ dlouhá léta. Smyslem relaxace je postupné uvolňování svalů v těle. Cvičení je vedeno cvičitelem. Tím, ţe dojde k uvolnění svalů, projeví se to téţ na psychice jedince, jelikoţ i zde dojde k uvolnění. Relaxace tak můţe pomoci v uvolnění bolesti či zbavení se stresu. Další metodou je meditace. Meditace pomocí neustálého opakování jednoho slova po dobu třeba 24
KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, s. r. o. 2001. s. 184-188
39
15-20 minut znemoţňuje myslet na problém. Člověk během kaţdého výdechu říká totéţ slovo (například a-o-u-m). Během tohoto opakování se jedinec soustřeďuje na pomalé a správné provedení, čímţ nemyslí na nic jiného a odpočívá od stresu. Imaginace je také moţnost jak bojovat se stresem. Spočívá v záměrném představování si nějakého příjemného záţitku – procházka v lese, dovolená u moře, lyţování v Alpách. A opět tím, ţe člověk zaměstná svou mysl hezkou vzpomínkou, nedovolí myslet na stresovou situaci.25 Kromě těchto „pomalých“ metod, pomůţe proti stresu také sport. Při sportu se v těle uvolňuje hormon, jenţ způsobuje zlepšení nálady a navozuje pocit štěstí. Také proto se tomuto hormonu říká hormon štěstí neboli endorfin. Ţáci středních škol mají v rozvrhu vyučovacích hodiny zařazeny i hodiny tělesné výchovy. Přínos tohoto předmětu je tak mnohem větší, neţ se můţe zdát. Ţáci zvyšují svoji fyzickou kondici, bojují proti nadváze či obezitě, učí se být týmovým hráčem a také bojují proti stresu.
25
KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, s. r. o. 2001. s. 88-92
40
4 VLASTNÍ PRŮZKUM Další částí této bakalářské práce je dotazníkové šetření. Cílem průzkumu je zjistit, jak silné zatíţení v určitých situacích cítí oslovení ţáci 2 středních škol a jak často zaţívají tyto zatěţující situace. Pro dotazníkové šetření byl pouţit dotazník DSS 47. Dané situace (otázky) jsou rozděleny do 5 oblastí (kategorií) A-G. Kategorie A – vztah učitel a ţák Kategorie B – školní klasifikace Kategorie D – podmínky učebního procesu Kategorie E – interpersonální vztahy ţáků Kategorie F – ostatní faktory Vzor dotazníku DSS 47 je uveden v příloze. Dotazník obsahuje 47 situací, které představují moţnou zátěţ, se kterou se lze setkat na základní či střední škole. Tento dotazník ukazuje míru psychické zátěţe ve školním prostředí subjektivně vnímanou ţáky. Lze tak určit, které situace jsou pro studenty „aţ moc“, kdy jiţ dochází k jejich nadměrné zátěţi či přetíţení.26 Dotazník má dvě části. Nejprve respondenti odpovídají na častost daných situací, ve druhé části oslovení označují, jak moc jim jsou ty samé situace nepříjemné. Příklad situací Učitel Vás poníţí a zesměšní před celou třídou, Jste zkoušený/á u tabule, Píšete více písemek v jeden den atd. Ţáci pak mají k dispozici škálu od 1 do 5 a na té zaznamenají, jak se v těchto situacích cítí a jak často se v nich nacházejí. V části na častost je škála v této podobě - vůbec ne = 1; málokdy = 2; občas = 3; často = 4; skoro pořád = 5. V části na intenzitu zátěţe je škála podobná - vůbec ne = 1; slabě = 2; středně = 3; značně = 4; silně = 5. Otázky jsou tedy uzavřené. Přesto měli ţáci moţnost sdělit i jiné situace, které je zatěţují a to prostřednictvím jedné otevřené otázky. Dotazník zjišťuje pouze základní informace o ţácích – pohlaví, třídu a školu. Jinak je dotazník samozřejmě anonymní. Před samotným vyhodnocením dotazníků byly naformulovány hypotézy, pak proběhlo šetření a následné vyhodnocení jednotlivých části a nakonec i hypotéz.
26
URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. s. 110
41
Celkem byly stanoveny 4 hypotézy: dívky budou více citlivé k zátěţi ve škole, a tedy budou proţívat stres silněji neţ chlapci kategorie A (vztah učitel a ţák) bude nejvíce zatěţovat ţáky kategorie A (vztah učitel a ţák) bude nejčastěji zatěţovat ţáky ţáci 4. ročníků budou nejvíce a nejčastěji pociťovat stres (blíţící se maturita a přijímací řízení na vysoké a vyšší školy) Výzkum proběhl pomocí dotazníkového šetření. Dotazníková metoda byla zvolena z důvodu, ţe prostřednictvím dotazníků lze získat velké mnoţství dat, oslovit více ţáků, za poměrně krátkou dobu a způsobem, který respondenty příliš dlouho nezdrţí. Dotazník byl publikován v knize PhDr. Evy Urbanovské, Ph.D. Škola, stres a adolescenti27. Výsledky z dotazníkového šetření v této práci budou porovnány s výsledky dotazníkového šetření PhDr. Urbanovské, Ph. D.
4.1
Respondenti
Dotazníky byly rozdány na 2 střední školy – gymnázium v Mladé Boleslavi a obchodní škola v Praze do 3. a 4. ročníku. Celkem tak bylo osloveno 78 ţáků středních škol (pouze jeden dotazník musel být vyřazen pro neúplnost). Jaké bylo sloţení respondentů, ukazuje tab. 5. Celkem bylo osloveno 38 ţáků 3. ročníků a 40 ţáků 4. ročníků, 47 dívek a 31 chlapců, 49 ţáků gymnázia a 29 ţáků obchodní akademie.
27
URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. s. 155- 159
42
Tab. 5 – Rozloţení respondentů
škola
ročník pohlaví počet označení
gymnázium
3.
ţena
13
3.G/D
gymnázium
3.
muţ
11
3.G/K
gymnázium
4.
ţena
16
4.G/D
gymnázium
4.
muţ
9
4.G/K
obchodní akademie
3.
ţena
5
3.O/D
obchodní akademie
3.
muţ
9
3.O/K
obchodní akademie
4.
ţena
13
4.O/D
obchodní akademie
4.
muţ
2
4.O/K
zdroj: dotazníkové šetření
4.2
Dotazník na častost daných situací
Zvolený dotazník má dvě části. V první části studenti odpovídali na otázky způsobem, ţe na škále 1 aţ 5 volili, jak často následující situace zaţívají. Dále se mohli vyjádřit, zda je zatěţuje ještě něco dalšího. V druhé části jim byly poloţeny ty samé otázky, ale měli stejným způsobem vyjádřit, jak moc jsou pro ně dané situace nepříjemné či tísnivé. Ve volných odpovědích si ţáci často stěţovali na jejich přetěţování. Dle odpovědí jim učitelé dávají hodně úkolů, mají se naučit velké mnoţství učiva. Nyní bude popsána první část dotazníku – častost výskytu dané situace – a nejzajímavější odpovědi ţáků (hlavně pokud se budou v jedné skupině vyskytovat nějaké významné odchylky od ostatních oslovených skupin, od celkového průměru atd.). V kaţdé části dotazníku byly vypočítány u kaţdé otázky průměrné hodnoty za jednotlivé skupiny, dále pak průměrná hodnota za kaţdou otázku u všech oslovených a poslední vypočtenou hodnotou je modus, tedy nejčetnější odpověď na otázku u všech respondentů.
43
Tab. 6 – Aritmetické průměry dle skupin a celkem, modus číslo 1 2 3 4 5 6 7
oblast otázka
3.G/D
3.G/K
4.G/D
4.G/K
3.O/D
3.O/K
4.O/D
průměr modus
4.O/K
A
Učitel Vás poníţí a zesměšní před celou třídou
1,38
1,73
1,94
1,78
2,60
2,00
1,54
2,00
1,78
2
B
Známku, kterou dostanete, uţ si nemůţete opravit
2,92
3,00
3,25
2,78
3,00
2,67
2,38
2,50
2,86
3
B
Musíte doma nechat podepsat špatnou známku
1,00
1,00
1,00
1,22
1,00
1,44
1,00
1,00
1,08
1
E
Spoluţák Vám hrubě nadává
1,38
2,00
1,25
3,33
2,80
2,78
1,31
2,50
1,94
1
A
Učitel se Vás v hodině fyzicky dotýká
1,00
1,18
1,00
1,22
2,60
1,33
1,00
1,00
1,19
1
F D
1,00 3,00
1,00 2,91
1,06 3,75
1,11 3,56
1,00 3,80
1,00 4,22
1,00 3,15
1,00 3,00
1,03 3,42
1 3
2,69
2,91
3,75
3,89
3,20
2,44
2,69
2,00
3,06
3
2,15
2,09
2,56
2,67
3,60
2,00
2,69
1,00
2,42
2
1,85
1,73
1,94
2,44
3,20
3,22
2,92
3,00
2,37
2
3,54
4,00
3,81
3,22
3,60
3,33
4,15
3,50
3,71
4
1,77
1,64
2,19
2,22
2,20
2,00
2,38
1,00
2,03
2
8
A
9
A
10
B
11
D
12
E
13 14 15 16
A
V jídelně Vás nutí sníst celou porci Výuka odpoledne trvá dlouho Učitel dělá rozdíly mezi ţáky s dobrými a špatnými známkami Učitel slíbí, ţe nebude zkoušet, a nedodrţí to Nesete domů vysvědčení s nepříliš dobrými známkami Do druhého dne se máte naučit velké mnoţství učiva Ve třídě jsou malé skupinky, které mezi sebou soupeří Učitel některým ţákům viditelně nadrţuje
2,69
2,45
3,63
3,44
2,80
2,67
2,08
2,00
2,82
2
F
Polijete se v jídelně
1,00
1,00
1,50
1,56
1,60
1,11
1,00
1,00
1,22
1
D
Jste zkoušený/á u tabule
3,54
3,36
3,06
3,00
3,80
3,11
3,31
2,50
3,26
3
A
1,38
2,45
2,38
2,56
2,60
2,78
1,85
2,50
2,22
2
17
A
2,08
2,18
2,56
2,78
2,60
1,56
1,54
2,00
2,15
2
18 19
Učitel na Vás zvýší hlas nebo přímo křičí Píšete písemku a učitel u toho neustále mluví a jinak vyrušuje Školník bezdůvodně napomíná a trestá ţáky
1,62
1,82
2,88
3,22
1,60
1,56
1,62
1,00
2,06
1
D
3,00
3,18
3,19
2,67
2,60
2,56
2,46
2,00
2,83
3
20
A
1,38
1,73
1,25
1,22
2,00
1,56
1,23
1,00
1,41
1
21 22 23 24 25 26
A
Máte vypracovat náročný samostatný úkol Učitel po Vás hází nějakým předmětem (křída, houba, klíče…) Učitel nikdy neuzná Váš názor
1,62
2,18
2,38
1,78
2,60
2,44
1,92
2,00
2,09
2
B
Známka se Vám zdá být nespravedlivá
2,54
3,09
2,94
2,56
3,20
2,56
2,85
2,00
2,78
3
D
Recitujete báseň před celou třídou
1,69
1,82
1,25
1,78
3,20
1,89
1,77
1,50
1,76
2
E
Starší spoluţáci se posmívají mladším
1,46
1,64
1,69
3,56
2,60
2,00
2,00
1,50
2,00
1
A
Učíte se, aby jste zlepšil/a, a učitel to neocení
2,31
2,64
2,06
2,44
3,20
2,11
2,08
2,50
2,32
2
D
2,38
2,09
2,31
2,67
4,20
2,89
3,31
3,00
2,71
3
27
D
3,92
3,91
3,50
3,00
3,40
3,00
4,31
3,00
3,63
3
1,54
1,91
1,81
2,11
2,40
1,67
2,15
2,00
1,90
2
2,15
2,18
3,25
3,33
3,20
2,22
2,62
2,00
2,67
2
F
Píšete nečekanou písemku, tzv. přepadovou Píšete písemnou práci, na jejímţ výsledku Vám velmi záleţí Třídy mezi sebou soupeří a chovají se nepřátelsky Během zkoušení opravuje učitel kaţdé nespisovné slovo (skáče do řeči) V jídelně kuchařky dávají jídlo na talíř rukama
2,38
2,36
2,00
2,78
1,60
1,22
1,31
2,50
1,99
1
D
Učitel hledá v seznamu, koho vyvolá
4,31
3,55
3,25
3,22
3,00
4,44
4,38
3,00
3,77
5
A
Učitel Vás za trest pošle za dveře
1,62
1,18
1,69
2,44
2,60
2,11
1,46
1,00
1,74
1
F
Starší spoluţáci v jídelně automaticky předbíhají
3,92
2,27
2,88
2,89
1,80
1,11
2,62
3,00
2,65
1
A
Není Vám dobře a učitel Vás nepustí na WC
1,15
2,82
1,25
1,78
3,20
2,00
1,62
1,00
1,78
1
F
Máte ţízeň a nesmíte se napít
1,00
1,27
1,31
1,22
2,20
1,22
1,00
1,00
1,23
1
D
Píšete více písemek v jeden den Učitel Vás zaslouţeně, ale velmi důrazně kárá před ostatními Nepřipravil/a jste na hodinu a hrozí Vám vyvolání (učitel Vás neomluvil) Učitel si prohlíţí Vaše osobní věci Jste zkoušený/á a učitel si přitom něco píše (neposlouchá) Rodiče jdou na třídní schůzky
4,00
4,09
4,44
3,33
3,20
3,67
4,08
3,00
3,92
3
1,54
2,36
1,88
2,33
2,60
2,33
1,62
1,50
1,99
2
2,77
3,18
2,63
2,67
2,80
2,89
3,15
2,00
2,85
3
1,15
1,45
1,94
2,00
2,00
1,22
1,23
1,00
1,53
1
1,62
1,55
1,81
2,00
2,40
1,67
1,62
2,00
1,76
1
4,54
3,36
4,50
3,78
3,80
3,44
4,31
3,00
4,03
5
Učitel mluví sprostě Učitel Vám dal špatnou známku, protoţe Vaši odpověď nemohl přečíst Zadané otázce nerozumíte
1,23
1,55
1,56
2,11
1,60
1,22
1,23
2,50
1,50
1
1,23
1,64
2,19
2,00
2,00
2,00
1,69
2,50
1,82
1
2,85
2,64
2,63
2,44
2,80
2,33
2,92
2,50
2,67
3
Třída je neútulná Při vyučování je ve třídě hluk (ţáci jsou neukáznění, hlasitě se baví) Učitel při mluvení prská nebo je mu cítit z úst
3,23
2,91
3,00
3,67
3,20
2,78
3,23
3,50
3,14
3
2,92
2,55
2,94
3,22
4,00
2,78
3,38
3,00
3,04
3
1,69
1,64
1,50
1,89
2,80
2,56
2,08
2,50
1,92
2
13
11
16
9
5
9
13
2
F
28
E
29
A
30 31 32 33 34 35 36 37
A
38
D
39
A
40
D
41 42
A
43
A
44 45
D
46
D
47
A
F
D
celkem respondentů
zdroj: dotazníkové šetření
44
V tab. 6 se nachází průměrné odpovědi na otázky týkající se problematiky častosti výskytu dané situace, dále průměr za celý vzorek a modus. Ţáci na škále 1 – 5 odpovídali, jak často ve škole zaţívají zatěţující a stresové situace (1=vůbec ne, 2=málokdy, 3=občas, 4=často, 5=skoro pořád). Zajímavá je například otázka číslo 5 – Učitel se Vás fyzicky dotýká – chlapci na gymnázium odpovídali i jinak neţ vůbec ne. Na obchodní akademii zase dívky 3. ročníku volily i jiné odpovědi neţ jen č. 1. U otázky číslo 10 – Nesete domů vysvědčení s nepříliš dobrými známkami – je vidět, ţe dle respondentů častěji tato situace nastává na obchodní akademii. U otázky č. 19 – Máte vypracovat náročný úkol – si lze všimnout, ţe častěji se s touto situací (dle odpovědí) setkávají ţáci gymnázia. Ţákyně 3. ročníku na akademii vypovídají, ţe častěji recitují básně před celou třídou neţ ostatní respondenti (otázka č. 23). Tyto ţákyně se domnívají, ţe také píší poměrně často nečekanou (přepadovou) písemku – otázka č. 26. Stejnému okruhu respondentů se téţ dle nich častěji stává, ţe je učitel nechce pustit na WC, pokud jim není dobře. Zaráţející je, ţe na obou školách se najdou ţáci, podle nichţ málokdy aţ často mluví učitel sprostě (otázka č. 42). U dívek ve 3. ročníku obchodní akademie se dle jejich názoru často vyskytuje zátěţ v podobě nevhodného pracovního prostředí ve škole (hluk…). Tab. 7 – Nejčastěji zatěţující situace
číslo 41 36 31 11 27
oblast F D D D D
otázka Rodiče jdou na třídní schůzky Píšete více písemek v jeden den Učitel hledá v seznamu, koho vyvolá Do druhého dne se máte naučit velké mnoţství učiva Píšete písemnou práci, na jejímţ výsledku Vám velmi záleţí
průměr 4,026 3,923 3,769 3,705 3,628
zdroj: dotazníkové šetření
Dle tab. 7 je vidět, ţe všichni oslovení ţáci jsou dle jejich názoru nejčastěji stresováni situací, kdyţ jejich rodiče jdou na třídní schůzky. Významný je i výsledek u druhé situace – ţáci se domnívají, ţe jsou často zatěţování více písemkami v jednom dni. Stejně tak je vidět častá zátěţ i u otázky č. 11, kdy se ţáci musejí naučit do druhé dne velké mnoţství učiva. Z pěti otázek s nejvyšším průměrem je patrné, ţe ţáci jsou často stresováni a zatěţováni. V tab. 8 je zachyceno 5 nejméně častých odpovědí.
45
Tab. 8 – Nejméně časté situace
číslo 35 14 5 3 6
oblast F F A B F
otázka Máte ţízeň a nesmíte se napít Polijete se v jídelně Učitel se Vás v hodině fyzicky dotýká Musíte doma nechat podepsat špatnou známku V jídelně Vás nutí sníst celou porci
průměr 1,231 1,218 1,192 1,077 1,026
zdroj: dotazníkové šetření
Zde je vcelku zajímavé, ţe z odpovědí ţáků vyplynulo, ţe je téměř nikdy nestresuje situace, kdy musejí nechat doma podepsat špatnou známku.
4.3
Dotazník na nepříjemnost daných situací (intenzitu)
Princip byl stejný jako u první části. Ţáci na škále 1 aţ 5 hodnotili, jak moc jim jsou dané situace nepříjemné, tísnivé. Škála: 1= vůbec ne, 2=slabě, 3=středně, 4=značně, 5=silně. V tab. 9 jsou uvedeny aritmetické průměry za jednotlivé skupiny respondentů, průměr a modus za celkový vzorek respondentů. Z tabulky vyplývá, ţe například v otázce 4 – Spoluţák Vám hrubě nadává – jsou odpovědi značně rozdílné. Pro jednu skupinu je situace značně nepříjemná (dívky na gymnáziu ve 3. ročníku), pro druhou skupinu není vůbec tíţivá (chlapci na akademii ve 4 ročníku). Rozdíly jsou i u otázky č. 13 – Učitel některým ţákům viditelně nadrţuje – většina respondentů se domnívá, ţe je tato situace středně aţ značně nepříjemná, jen u chlapců z akademie ve 4. ročníku je (dle jejich názorů) tato situace slabě tíţivá. Otázka číslo 15 – Zkoušení u tabule – ukazuje rozdíly mezi školami. Na gymnáziu byla odpověď do čísla 3 (středně nepříjemná), na obchodní akademii se odpovědi pohybovaly mezi 3-4 (středně aţ značně nepříjemná situace). U otázky č. 27 se vyskytují také značné rozdíly. Pro jednu skupinu je pouze středně nepříjemné, pokud píší písemku, na jejímţ výsledku záleţí. Na druhé straně je i skupina, která se domnívá, ţe tato situace ji tíţí silně. Pro ţáky gymnázia je (dle jejich odpovědí) méně nepříjemné, kdyţ jdou jejich rodiče na rodičovské schůzky, neţ pro ţáky obchodní akademie, ty to stresuje více (otázka č. 41).
46
Tab. 9 – Aritmetické průměry dle skupin a celkem, modus číslo 1 2 3 4 5 6 7
oblast A B B E A F D
8
A
9
A
10
B
11
D
12
E
13 14 15 16
A F D A
17
A
18 19
F D
20
A
21 22 23 24 25 26
A B D E A D
27
D
28
E
29
A
30 31 32 33 34 35 36
F D A F A F D
37
A
38
D
39
A
40
D
41 42
F A
43
A
44 45
D D
46
D
47
A
otázka 3.G/D 3.G/K 4.G/D 4.G/K 3.O/D 3.O/K 4.O/D 4.O/K průměr modus Učitel Vás poníţí a zesměšní před celou třídou 4,23 4,09 4,25 3,44 3,20 3,44 3,92 2,00 3,86 5 Známku, kterou dostanete, uţ si nemůţete opravit 3,69 3,27 3,50 2,67 3,00 2,89 3,62 2,50 3,29 3 Musíte doma nechat podepsat špatnou známku 2,08 2,09 1,69 1,89 1,40 2,56 2,46 2,50 2,06 1 Spoluţák Vám hrubě nadává 4,00 3,64 3,31 2,22 3,20 1,89 3,62 1,00 3,17 5 Učitel se Vás v hodině fyzicky dotýká 4,54 3,18 3,31 2,89 3,20 4,11 4,31 3,50 3,71 5 V jídelně Vás nutí sníst celou porci 3,92 3,55 2,88 3,33 2,40 3,44 4,00 5,00 3,47 5 Výuka odpoledne trvá dlouho 3,77 3,55 3,94 4,22 3,40 4,33 3,23 4,50 3,79 5 Učitel dělá rozdíly mezi ţáky s dobrými a špatnými 3,69 3,64 3,88 4,00 4,00 3,89 3,92 3,00 3,82 4 známkami Učitel slíbí, ţe nebude zkoušet, a nedodrţí to 3,69 3,64 3,75 3,56 4,20 4,56 3,69 4,50 3,83 4 Nesete domů vysvědčení s nepříliš dobrými 3,23 3,64 3,69 3,11 3,80 4,22 3,69 4,50 3,63 5 známkami Do druhého dne se máte naučit velké mnoţství 4,23 3,82 3,88 3,22 4,40 4,44 4,46 5,00 4,08 5 učiva Ve třídě jsou malé skupinky, které mezi sebou 3,00 2,55 2,81 2,67 3,00 3,33 2,77 1,50 2,82 3 soupeří Učitel některým ţákům viditelně nadrţuje 3,92 3,18 4,19 4,00 3,40 4,22 3,69 2,00 3,79 4 Polijete se v jídelně 3,69 2,73 2,00 2,00 1,80 3,89 2,46 5,00 2,74 1 Jste zkoušený/á u tabule 2,69 2,91 2,75 2,56 4,00 3,11 3,38 4,00 3,00 3 Učitel na Vás zvýší hlas nebo přímo křičí 3,69 3,09 3,69 3,33 3,80 2,33 3,77 3,50 3,42 4 Píšete písemku a učitel u toho neustále mluví a jinak 3,31 2,91 3,38 3,67 3,60 3,67 3,54 2,50 3,38 4 vyrušuje Školník bezdůvodně napomíná a trestá ţáky 3,85 2,64 3,44 3,33 3,00 3,89 3,00 3,50 3,33 5 Máte vypracovat náročný samostatný úkol 3,15 3,27 2,75 3,22 3,00 3,56 3,38 4,00 3,19 3 Učitel po Vás hází nějakým předmětem (křída, 3,77 2,36 3,19 3,11 4,20 3,78 3,69 4,00 3,40 5 houba, klíče…) Učitel nikdy neuzná Váš názor 4,08 4,00 3,75 3,56 4,20 4,33 3,92 3,50 3,94 5 Známka se Vám zdá být nespravedlivá 3,69 3,73 4,19 3,56 4,40 4,22 3,77 4,50 3,92 4 Recitujete báseň před celou třídou 3,38 2,55 2,50 2,78 3,60 2,78 3,00 3,50 2,90 3 Starší spoluţáci se posmívají mladším 3,15 2,55 2,88 2,44 3,40 2,78 3,38 2,50 2,92 3 Učíte se, aby jste zlepšil/a, a učitel to neocení 3,54 3,36 3,19 2,33 3,40 3,67 3,92 4,00 3,38 4 Píšete nečekanou písemku, tzv. přepadovou 3,92 3,36 3,25 3,00 4,00 3,89 4,08 5,00 3,65 5 Píšete písemnou práci, na jejímţ výsledku Vám velmi 3,23 3,36 3,81 3,00 2,80 3,67 4,23 5,00 3,58 3 záleţí Třídy mezi sebou soupeří a chovají se nepřátelsky 3,00 2,64 2,75 3,11 2,20 3,00 2,92 2,00 2,82 3 Během zkoušení opravuje učitel kaţdé nespisovné 3,62 3,09 2,94 3,67 3,00 3,56 3,46 1,50 3,28 3 slovo (skáče do řeči) V jídelně kuchařky dávají jídlo na talíř rukama 3,92 3,27 3,50 2,89 3,20 3,33 4,08 5,00 3,56 5 Učitel hledá v seznamu, koho vyvolá 2,54 2,82 2,81 2,33 3,40 2,78 3,15 3,50 2,82 2 Učitel Vás za trest pošle za dveře 2,46 2,45 2,44 1,78 2,40 2,56 2,31 3,00 2,37 2 Starší spoluţáci v jídelně automaticky předbíhají 3,08 2,64 2,25 2,89 2,20 2,22 2,46 3,00 2,56 3 Není Vám dobře a učitel Vás nepustí na WC 3,92 4,00 3,88 3,44 3,60 4,44 4,08 5,00 3,96 5 Máte ţízeň a nesmíte se napít 3,69 3,27 3,56 3,22 3,00 3,78 3,92 5,00 3,59 4 Píšete více písemek v jeden den 4,00 3,82 3,88 3,44 3,80 4,11 4,38 4,00 3,95 4 Učitel Vás zaslouţeně, ale velmi důrazně kárá před 3,15 3,36 3,06 2,89 3,40 2,67 3,69 2,00 3,15 3 ostatními Nepřipravil/a jste na hodinu a hrozí Vám vyvolání 3,62 3,45 3,13 2,22 3,40 2,67 3,77 3,00 3,22 4 (učitel Vás neomluvil) Učitel si prohlíţí Vaše osobní věci 4,54 3,45 4,25 3,78 3,80 4,56 4,00 4,50 4,10 5 Jste zkoušený/á a učitel si přitom něco píše 2,85 2,82 2,75 3,22 3,40 3,89 2,77 2,50 3,00 3 (neposlouchá) Rodiče jdou na třídní schůzky 1,38 1,55 1,75 2,22 3,00 2,89 2,38 3,50 2,08 1 Učitel mluví sprostě 2,54 2,09 2,44 1,67 3,20 2,44 2,77 1,50 2,40 1 Učitel Vám dal špatnou známku, protoţe Vaši 3,00 3,18 3,56 3,33 4,20 4,00 3,54 3,50 3,47 4 odpověď nemohl přečíst Zadané otázce nerozumíte 3,46 3,91 3,31 3,22 3,80 3,56 3,31 4,00 3,49 4 Třída je neútulná 2,08 2,55 2,56 2,44 3,20 2,78 2,77 3,50 2,59 3 Při vyučování je ve třídě hluk (ţáci jsou neukáznění, 3,46 2,55 2,63 3,11 2,80 2,78 2,31 2,00 2,77 1 hlasitě se baví) Učitel při mluvení prská nebo je mu cítit z úst 3,69 4,18 3,31 4,00 4,40 4,22 3,69 4,00 3,83 5 celkem respondentů 13 11 16 9 5 9 13 2
zdroj: dotazníkové šetření
47
Stejně jako u první části dotazníkového šetření byly vybrány otázky, které jsou pro respondenty nejvíce a nejméně tíţivé či nepříjemné. V tab. 10 jsou uvedeny otázky, jeţ jsou pro ţáky v tomto dotazníkovém šetření nejnepříjemnější. Největší průměr a to 4,1 získala otázka č. 39 – Učitel si prohlíţí Vaše osobní věci. Ţákům je tato situace značně nepříjemná, naštěstí v odpovědích na to, jak často tuto situaci zaţívají, odpověděla většina, ţe vůbec ne. Další značně nepříjemnou situací je dle respondentů situace, kdy se ţáci musejí naučit do dalšího dne velké mnoţství látky. Tato otázka se také vyskytla v tab. 7, jde tedy o často se vyskytující a značně nepříjemnou situaci, která bude nejspíš způsobovat u ţáků stres. Podobná situace nastala i u otázky č. 36. Tato otázka také patří mezi časté a značně nepříjemné situace. A přesně tyto situace, kdy se ţáci musejí naučit velké mnoţství učiva a píší v jeden den více písemek, byly uvedeny v kapitole 2 jako příčina vzniku přetěţování ţáků. Tab. 10 – Nejnepříjemnější situace
číslo oblast otázka
průměr
39
A
Učitel si prohlíţí Vaše osobní věci
11
D
Do druhého dne se máte naučit velké mnoţství učiva 4,077
34
A
Není Vám dobře a učitel Vás nepustí na WC
3,962
36
D
Píšete více písemek v jeden den
3,949
21
A
Učitel nikdy neuzná Váš názor
3,936
4,103
zdroj: dotazníkové šetření
Na druhé straně byly vybrány i situace, které ţáky nijak netrápí, nejsou jim nepříjemné. Zajímavé jistě je, ţe je ţákům pouze slabě nepříjemné nechat si doma podepsat špatnou známku. Otázka číslo 41 – Rodiče jdou na třídní schůzky – jsou respondentům často, ale nejméně nepříjemné. Viz tab. 11, která zachycuje nejméně nepříjemné situace respondentů. Tab. 11 – Nejméně nepříjemné situace
číslo oblast otázka
průměr
33
F
Starší spoluţáci v jídelně automaticky předbíhají 2,564
42
A
Učitel mluví sprostě
2,397
32
A
Učitel Vás za trest pošle za dveře
2,372
41
F
Rodiče jdou na třídní schůzky
2,077
3
B
Musíte doma nechat podepsat špatnou známku
2,064
zdroj: dotazníkové šetření
48
4.4
Hypotézy
Celkem byly stanoveny 4 hypotézy: dívky budou více citlivé k zátěţi ve škole, a tedy budou proţívat stres silněji neţ chlapci kategorie A (vztah učitel a ţák) bude nejvíce zatěţovat ţáky kategorie A (vztah učitel a ţák) bude nejčastěji zatěţovat ţáky ţáci 4. ročníků budou nejvíce a nejčastěji pociťovat stres (blíţící se maturita a přijímací řízení na vysoké a vyšší školy) Nyní budou porovnány výsledky průzkumu s hypotézami.
4.4.1 Výsledky hypotéz První hypotéza říká, ţe dívky jsou více citlivé ke školní zátěţi a budou tak silněji proţívat stres neţ chlapci. Z dotazníkového šetření vyšel tento závěr – průměrný výsledek hodnocení otázky, jak moc jsou dívkám dané situace nepříjemné, je 3,3522. Průměr u chlapců na ty samé otázky činí 3,2224. Je tedy vidět alespoň drobný rozdíl. Hypotézu je moţno přijmout pro daný vzorek. Na obr. 5 je moţné vidět, jak moc proţívají stres jednotlivé oslovené skupiny. Červený sloupec představuje dívky, modrý chlapce.
Obr. 5 – Jak moc proţívají stres oslovení respondenti Zdroj: dotazníkové šetření
49
Druhá hypotéza říká, ţe kategorie A bude nejvíce zatěţovat oslovené ţáky. Jen pro připomenutí oblast A znamená vztah učitel – ţák. Dle odpovědí oslovených ţáků vyplynulo, ţe ţáky skutečně nejvíce zatěţuje oblast A (průměr je 3,51). Pro oslovený vzorek je moţno hypotézu přijmout. Rozloţení výsledných průměrů je moţné vidět na obr. 6.
Obr. 6 – Nejvíce zatěţující oblast Zdroj: dotazníkové šetření
Třetí hypotéza je definována takto - kategorie A bude nejčastěji zatěţovat oslovené ţáky. Kategorie A = vztah učitel – ţák. Oslovení ţáci se cítí být nejčastěji zatěţováni situací z oblasti D – podmínky učebního procesu – průměr je 3,03, zatímco průměr v oblasti A je 2,02. Hypotéza č. 3 pro daný vzorek byla vyvrácena. Konkrétní rozloţení výsledných průměrů je moţné vidět na obr.7.
50
Obr. 7 – Nejčastěji zatěţující oblast Zdroj: dotazníkové šetření
Z obr. 6 a 7 je patrné, ţe nejméně (co do intenzity a častosti) zaţívají ţáci školní zátěţ v oblasti E – interpersonální vztahy ţáků. Čtvrtá hypotéza očekává, ţe nejvíc a nejčastěji se školní zátěţí setkají ţáci 4. ročníků, jelikoţ se jedná o maturující ročník. Z výsledků šetření vyplývá, ţe nejčastěji jsou stresování ţáci 4. ročníku. Průměr za respondenty v této skupině vyšel 2,38, zatímco u ţáků 3. ročníku činí průměr odpovědí 2,30. Rozdíl v odpovědích existuje, ale ve skutečnosti není příliš markantní. Přesto byla jedna část hypotézy pro oslovený vzorek potvrzena. V druhé části hypotézy jsou uţ rozdíly citelnější. Ţáci maturitního ročníku dosáhli v průměru hodnoty 3,83 (intenzita zátěţe = značně). Ţáci, které čeká maturita aţ v následujícím školním roce, označili odpovědi v průměrné hodnotě 3,23 (intenzita se blíţí spíš střední síle zátěţe). Respondenti zařazeni do čtvrtých ročníků jsou více vystaveni školní zátěţi. I druhá část hypotézy pro tento vzorek byla potvrzena.
4.5
Diskuze nad výsledky
V této části bude uskutečněno porovnání výsledků z tohoto dotazníkového šetření s výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v moravském regionu. Na závěr bude učiněno vyjádření k věrohodnosti výsledků dotazníkového šetření v této bakalářské práci.
51
Výzkum paní doktorky Urbanovské probíhal na základních školách, niţších a vyšších gymnáziích a středních odborných školách moravského regionu. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce – tab. 12. Z této vyplývá, ţe celková průměrná hodnota míry subjektivní zátěţe činí 3,11, coţ by mohlo odpovídat střední míře školní zátěţe. Z dotazníkového šetření v této bakalářské práci vyplynulo, ţe průměrná hodnota míry subjektivní zátěţe je 2,82. Ţáci z oslovených škol jsou tedy v průměru méně zatíţeni neţ dotázaní ţáci z moravského regionu. Kaţdé ze šetření přineslo jiné výsledky v oblastech A-F. Z výzkumu paní doktorky Urbanovské plyne, ţe největší míra subjektivní zátěţe u oslovených ţáků je u situací z oblasti A, zatímco z dotazníkového šetření v této práci se nejvyšší míra subjektivní zátěţe jeví pro oblast D. Více citlivým pohlavím na zátěţ je z obou průzkumů pohlaví ţenské. U dívek jsou celkové průměrné hodnoty za jednotlivé oblasti (A-F) vţdy vyšší neţ u chlapců, a to jak v šetření v moravském regionu, tak i v šetření v této práci.28 Tab. 12 – Celkové výsledky od doktorky Urbanovské
Průměr A
B
E
F
D
Prům.celk. 3,11
3,25 3,01 2,65 2,96 3,19
Muţi
2,98
3,08 2,95 2,33 2,88 3,07
Ţeny
3,22
3,38 3,05 2,90 3,01 3,27
Zdroj: URL 14
Tab. 13 – Celkové výsledky dotazníkového šetření
Průměr A
B
E
F
D
Prům.celk. 2,82
2,76 2,75 2,45 2,54 3,16
Muţi
2,78
2,74 2,73 2,43 2,49 3,09
Ţeny
2,85
2,78 2,76 2,46 2,57 3,20
zdroj: dotazníkové šetření
Obě šetření probíhala u různých respondentů. Jedno šetření zahrnovalo ţáky z různých stupňů škol (základní i střední školy), druhé pouze ţáky středních škol. Průměrné hodnoty jsou vyšší v šetření doktorky Urbanovské, která oslovila i ţáky základních škol. Tyto děti moţná ještě neumí tolik bojovat se stresem a zaţívají tak dané situace častěji a jsou jim více nepříjemné. Moţná i to je vysvětlení, proč jsou zde výsledky vyšší. 28
URL 14
52
Z dotazníkového šetření v této bakalářské práci je zjištěno, ţe dívky jsou citlivější na školní zátěţ – dívky rovněţ proţívají více stresu. Více stresu také zaţívají ţáci 4. ročníků (moţno vysvětlit tím, ţe se jim blíţí maturita a přijímací řízení na vysoké školy). Dále vyplynulo, ţe nejčastěji zaţívají ţáci školní zátěţ v oblasti podmínek učebního procesu a nejvíce nepříjemných pocitů ve vztahu ţáka k učiteli. Ve volných otázkách na další zatěţující situace neuvedené v dotazníku ţáci z oslovených tříd často uvádějí, ţe mají učitelé přehnané nároky. Z toho se jeví, ţe se ţáci cítí být dosti zatěţováni, někteří i přetěţováni. V jednom z dotazníků oslovený uvedl, ţe si na nich učitelé „vylívají“ své problémy a silně mu to vadí. Dle autorčina názoru je toto závaţný problém a ve školství by k tomu určitě nemělo docházet. Nicméně byl to názor pouze jednoho respondenta nikoliv celé třídy. Na gymnáziu mají na chodbě fotografie nejlepšího ţáka z kaţdé třídy. V jednom dotazníku bylo uvedeno, ţe pro osloveného je velmi zatěţující, kdyţ se jeho fotka vyskytuje na této nástěnce. Je to vcelku zajímavý poznatek. Škola chce ukázat, kdo z ţáků je nejlepší a tyto ţáky to na druhé straně velmi stresuje. V závěru je jistě vhodné zamyslet se nad tím, co můţe mít vliv na věrohodnost výsledků z dotazníkového šetření v této práci. Pouţitý dotazník má jasně a srozumitelně definované otázky a autorka se domnívá, ţe je nepravděpodobné, aby ze strany oslovených ţáků došlo k nepochopení či k dvojímu výkladu otázek. Všechny odevzdané dotazníky byly vyplněny celé (aţ na jeden) a odpovědi ţáků vypadaly věrohodně. Vzhledem k tomu, ţe se ţáci aktivně zapojili i do vyplňování otevřených doplňujících otázek, dá se usuzovat, ţe dotazník ţáky zaujal a nebyl pro ně přítěţí. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno celkem 78 respondentů, coţ je samozřejmě malý vzorek. Tím také mohlo dojít k ovlivnění výsledků. Na věrohodnost výsledků mohl mít dopad i výběr středních škol. Výsledky na kaţdé z oslovených škol byly rozdílné, a proto je celková průměrná hodnota pouţitá ve vyhodnocení hypotéz pouze hrubý ukazatel. Vliv na věrohodnost výsledků by mohlo mít i nerovnoměrné rozloţení studentů v jednotlivých oslovených skupinách. Například na obchodní akademii byli v jedné třídě pouze 2 chlapci. Jistě by nebylo špatné provézt stejné dotazníkové šetření s větším mnoţstvím zapojených respondentů, čímţ by mohla stoupnout věrohodnost výsledků.
53
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce na téma Zdravý ţivotní styl (přetěţování ţáků středních škol) bylo zmapovat zásady zdravého ţivotní styl a zaměřit se na přetěţování ţáků středních škol. Oba tyto cíle mají něco společného a tím myslím stres. Pokud člověk neţije dle zásad zdravého ţivotního stylu, můţe se stát, ţe bude méně odolný vůči působení stresu. A jestliţe jsou ţáci středních škol často přetěţování, můţe se toto přetěţování projevit právě stresem. Z toho vyplývá, ţe v problematice této bakalářské práce má stres opodstatněné místo a z tohoto důvodu byla stresu věnována samostatná kapitola. První kapitola této práce nabídla pohled na zásady zdravého ţivotního stylu, přinesla ponaučení o správné stravě či pohybu a objasnila pojem zdraví a co zdraví ovlivňuje. V této kapitole téţ byly zmíněny projekty, které se zabývají zdravým ţivotním stylem u dětí (hlavně pak zdravou stravou). A v neposlední řadě jsem v této kapitole popsala projekty, kterými stát podporuje zdraví a zdravý ţivotní styl. Ve druhé kapitole je čtenář seznámen s velmi aktuálním problémem, tedy přetěţováním ţáků. Charakterizovala jsem, jak mohou ţáci reagovat na školní zátěţ a kdy tato zátěţ překračuje únosnou mez a přechází k přetěţování. Domnívám se, ţe tato kapitola obsahuje spoustu informací o přetěţování. Je zde definováno, co to vůbec přetěţování je, jaké jsou příčiny přetěţování, a v závěru této kapitoly je téţ uvedeno, jaké dopady přetěţování můţe mít. Pro dokreslení, ţe přetěţování ţáků není problém pouze dnešní doby, jsem zařadila článek z Učitelských novin, ve kterém čtenář zjistil, ţe touto problematikou se zabývali naši předci jiţ v 19. století. Třetí kapitola odráţí další často diskutované téma a tím je stres. Je jisté, ţe mnoţství práce a úkolů, které se na ţáky valí, vede k psychickému a posléze i fyzickému nepohodlí, které nazýváme stresem. V této části bakalářské práce jsem uvedla pár definic stresu od různých autorů. Mimo jiné jsem uvedla, jaké příznaky stres má, proč vzniká, jak na nás dopadá a důleţitou součástí této kapitoly jsou i způsoby, jak se stresem bojovat. Čtvrtá a zároveň závěrečná kapitola je jiţ věnována praktické části a to dotazníkovému šetření. Pro tento výzkum jsem převzala dotazník DSS 47 od doktorky Urbanovské, který se týká stresových situací a pomáhá určit školní zátěţ oslovených ţáků. Pomocí tohoto dotazníku jsem tedy určila, které z daných situací jsou pro oslovené ţáky 2 středních škol 54
nejčastěji zatěţující a které z těchto situací oslovené ţáky zatěţují nejvíce. V praktické části byly stanoveny hypotézy a cíl. Ze 4 hypotéz se podařilo 3 potvrdit a pouze jedna byla vyvrácena. Cílem bylo zjistit, které stresové situace ţáky zatěţují nejvíce a nejčastěji, coţ bylo provedeno. Dotazování jsem učinila na malém vzorku - 78 ţáků a výsledky jsem pak porovnala s průzkumem, který proběhl v moravském regionu. Jako námět pro další rozšíření bakalářské práce by jistě mohlo být zapojení většího mnoţství respondentů, čímţ by došlo ke zvýšení věrohodnosti výsledků průzkumu. Téţ si myslím, ţe by nebylo špatné rozdat tento dotazník pedagogům, aby oni určili, jak si myslí, ţe jsou jejich ţáci zatěţování. Domnívám se, ţe tato bakalářská práce splnila definované cíle – zmapovat zásady zdravého ţivotního stylu a zaměřit se na problematiku přetěţování ţáků středních škol. Ráda bych apelovala na čtenáře, ať uţ je na Vás kladen jakýkoliv tlak, snaţte se nepodlehnout. Hledejte si vţdy čas pouze pro sebe, relaxujte a ţijte zdravě.
55
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Bibliografie GEISSELHART, R., HOFMANN-BURKART, Ch. Zvítězte nad stresem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 112 s. ISBN 80-247-1518-X. GILLERNOVÁ I., BURIÁNEK J. Základy psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, 2001, 157 s. ISBN 80-7168-749-9. HAMPLOVÁ, L. České děti tloustnou. Lidové noviny. 12. 11. 2011, Relax, s. VI. HAVLÍNOVÁ, M., et al. Program podpory zdraví ve škole: Rukověť projektu Zdravá škola. Praha: Portál, s. r. o., 2006. 311 s. ISBN 80-7367-059-3. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, s. r. o., 2001. 280 s. ISBN 80-7178-551-2. NOVÁK, T. Jak bojovat se stresem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 139 s. ISBN 80-247-0695-4 PRAŠKO, J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 201 s. ISBN 80-247-0185-5. URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 159 s. ISBN 978-80-244-2561-0. WASSERBAUER, S., et al. Výchova ke zdraví: pro vyšší zdravotnické školy a střední školy. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. 47 s. ISBN 80-7071-172-8.
56
Internetové odkazy URL 1: Homeopatická fakulta s klinikou [online]. 2000-2011 [cit. 2011-10-30]. Homeopatické studium. Dostupné z WWW: <www.homeopatickafakulta.cz/fakulta/ctyrlety.htm>. URL 2: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2011-01-12]. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století. Dostupné z WWW:
. URL 3: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-04-04]. Vydání rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání. Dostupné z WWW: . URL 4: Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Rámcové vzdělávací programy. Dostupné z WWW: . URL 5: Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Rámcové vzdělávací programy – obory L0 a M. Dostupné z WWW: . URL 6: Nejtlustší národy v EU: Němci a po nich Češi. Lidové noviny [online]. 22. dubna 2007, [cit. 2011-06-20]. Dostupný z WWW: . URL 7: Portál [online]. 2005-2011 [cit. 2011-07-20]. Determinanty zdraví. Dostupné z WWW: . URL 8: Prevence nemocí a podpora zdraví [online]. 2004 [cit. 2011-10-30]. Na čem závisí, jak jsme zdraví. Dostupné z WWW: <www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=16 >.
57
URL 9: Psychické-zdraví.cz [online]. 2011 [cit. 2011-09-17]. Ideální začátek školy pro děti v pubertě je deset hodin. Dostupné z WWW: . URL 10: Škola a přetěţování. Týdeník školství [online]. 2009, 03, [cit. 2010-10-20]. Dostupný z WWW: . URL 11: Škola a školní zátěž [online]. 2010 [cit. 2011-02-04]. Zdroje a nepřiměřené zátěţe dítěte ve škole. Dostupné z WWW: . URL 12: Škola plná zdraví [online]. 2010 [cit. 2011-11-04]. Škola plná zdraví. Dostupné z WWW: . URL 13: Škola podporující zdraví [online]. 2006 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . URL 14: URBANOVSKÁ, E. Citlivost –náctiletých ke školní zátěţi (Analýza dotazníku stresových situací). In School and health 21 [online]. Brno : Paido, 2006 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-7315119-7. URL 15: Výživa dětí [online]. 2011 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: . URL 16: Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2002-2011 [cit. 2011-08-30]. Zdraví. Dostupné z WWW: . URL 17: Začátek vyučování aţ v devět? Experti jsou PRO! CO VY NA TO?. Tn.nova.cz [online]. 1.9.2011, [cit. 2011-10-05]. Dostupný z WWW: .
58
URL 18: Zdravotní ústav se sídlem v Brně [online]. 2011 [cit. 2011-11-20]. Rizika vyplývající ze ţivotního stylu. Dostupné z WWW: .
59
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A……………………… Vzor dotazníku 29
29
URBANOVSKÁ, E. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 159 s.
ISBN 978-80-244-2561-0.
60
