Zápis z 1. jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy na pracovní úrovni Místo konání: Dominikánský klášter, Jilská 7a, Praha 1 Datum konání: 21. ledna 2015, 13:00 hodin Přítomni: dle prezenční listiny
Program 1. jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy na pracovní úrovni 1. Zahájení a úvod 2. Příprava struktury a podmínek implementace programového období 2014-2020 a. Stav vyjednávání o operačních programech b. První výzvy k podávání žádostí c. Stav plnění předběžných podmínek – hlavní rizika 3. Evaluační plán Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020 4. Příprava finančních podmínek pro implementaci programového období 2014-2020 a. Určení orgánů podle čl. 123 Obecného nařízení (resp. proces designace) b. Využívání finančních nástrojů c. Nová meziresortní pracovní skupina pro hodnocení projektů z hlediska směrnice EIA 5. Informace o možném využití Evropského fondu pro strategické investice a. Základní rámec pro Evropský fond pro strategické investice b. Informace o výstupech pracovní skupiny Task Force c. Rozhraní kohezní politiky a Evropského fondu pro strategické investice d. Předpokládaný další vývoj 6. Různé; aktuální informace 7. Shrnutí a závěr
1
Ad (1) Zahájení a úvod Olga Letáčková (MMR, předsedkyně Rady na pracovní úrovni) přivítala přítomné a představila nový koncept Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy („Rada ESIF“), který byl schválen usnesením vlády č. 1055 dne 15. 12. 2014. Uvedla, že Rada ESIF na úrovni ministrů se bude konat dne 9. 2. 2015 po jednání vlády. Podkladem pro jednání této „velké“ Rady ESIF bude, mimo jiné, i shrnutí dnešního jednání Rady ESIF na pracovní úrovni. Vyzvala přítomné, zda mají nějaké podněty k doplnění programu 1. jednání Rady na pracovní úrovni.
Ad (2) Příprava struktury a podmínek implementace programového období 2014-2020 Olga Letáčková stručně shrnula klíčové milníky přípravy programů, zmínila významnou komplikaci z hlediska služebního zákona, kdy v prosinci 2014 Evropská komise („EK“) sdělila, že nedostatečné reflektování připomínek EK k programům bude pravděpodobně blokační pro schvalovací proceduru programů ještě před revizí Víceletého finančního rámce. Z lednového jednání s EK, které se probíhalo pod vedením MV, vyplynulo, že oblast odměňování bude tématem k detailnější diskusi. Z informací následně poskytnutých ze strany EK vyplývá, že služební zákon je skutečně v tuto chvíli blokační; do doby, než bude dosaženo pokroku v jeho implementaci, EK nepřeklopí programy ČR do procedury schvalování před revizí Víceletého finančního rámce. To znamená, že ke schválení programů by mohlo dojít až v květnu či červnu 2015. ČR podniká kroky, aby alespoň v těch případech, kdy služební zákon je jediným blokačním důvodem, bylo stanovisko EK zmírněno; výsledek těchto jednání však nelze předjímat. Přestože služební zákon blokuje proceduru schvalování, neznamená to, že se zastavuje vyjednávání programů; v polovině února je plánováno technické jednání s EK k projednání otevřených problémů v programech, a to za účasti relevantních partnerů. Informovala, že jednotné metodické prostředí bylo dokončeno a všechny závazné metodiky již byly vydány; v současné době zbývá pouze dokončení metodického doporučení k veřejné podpoře, kde MMR úzce spolupracuje s ÚOHS. Dále informovala o monitorovacím systému, o sérii školení pro řídicí orgány („ŘO) a školeních pro žadatele a příjemce. Program školení je připraven do konce dubna, ale v případě zájmu je možné přidat další termíny. Uvedla také, že na webových stránkách MMR jsou k dispozici ukázková výuková videa – tzv. tutoriály. Daniela Nohejlová (MMR) informovala o stavu přípravy jednotlivých programů a stavu jejich vyjednávání s EK; vyzvala zástupce ŘO, aby při komunikaci s EK informovali také MMR, které jim může být ve vyjednávání nápomocno. Vyzvala ŘO k přednesení detailnější informace k jednotlivým programům. Zástupci ŘO za programy PRV (Josef Tabery, MZe), OP Rybářství (Renáta Komiková, MZe), OP ŽP (Jan Kříž, MŽP), OP VVV (Petra Bartáková), OP Praha – půl růstu ČR (Stanislav Schneidr), OP PIK (Tomáš Novotný) informovali o stavu přípravy jednotlivých programů a zdůraznili zejména problém, který je způsobem blokací související se služebním zákonem a který brzdí proces zahájení implementace jednotlivých programů. Josef Středula (ČMKOS) apeloval na aktivní přístup k dořešení problémů souvisejících se služebním zákonem. Zdůraznil, že tlaku na EK využijí při jednáních také odbory. Dále uvedl, že služební zákon není
2
jedinou předběžnou podmínkou, která je riziková. Upozornil, že problém související se služebním zákonem bude řešen i na jednání pléna tripartity dne 2. 2. 2015. Olga Letáčková zdůraznila, že problém služebního zákona všichni vnímají; toto téma bylo i předmětem debaty na koaliční radě. Bude fungovat pracovní platforma, která se bude intenzivně zabývat především oblastí odměňování, primárně za účasti MPSV, MV, MF; návazně by tým byl rozšířen. Jana Menšíková (MV) ke služebnímu zákonu zdůraznila, že v Dohodě o partnerství pro programové období 2014-2020 („DoP“) je závazek ČR, o nějž se nyní EK opírá. Závazek uvádí čtyři konkrétní oblasti, které musí být ze strany ČR naplněny. Dále informovala o jednání s EK k této problematice, při kterém došlo spíše než k vyjednávání k představení vzájemných pozic. Olga Letáčková shrnula, že problémem není skutečnost, že by ČR neplnila předběžnou podmínku vázanou na služební zákon, ale právě zmíněný nesoulad s DoP, což představuje pro ČR nevýhodu, neboť to umožňuje okamžitý postup ze strany EK. Dále uvedla, že problém související se služebním zákonem neznamená, že by nebylo možné při splnění stanovených podmínek v podobě kritérií, bude-li shoda na věcných oblastech, vyhlašovat výzvy. S tímto názorem se ztotožňuje i EK; je třeba doufat, že názor EK se v této otázce neposune, což by bylo vhodné zafixovat na zmíněném únorovém jednání. Dále informovala, že v horizontu 2-3 týdnů je předpokládáno svolání pracovní skupiny ŘO. Daniela Nohejlová doplnila, že pokud jde o vyhlašování výzev, existují kritéria, která, jsou-li splněna, umožňují ŘO vyhlásit výzvu i před schválením programu ze strany EK. MMR připravuje šablonu pro ŘO, jak by mělo vládě prokazovat naplnění kritérií; šablona bude připravena do konce ledna. Vláda má možnost výzvy schválit i v případě, že všechna kritéria naplněna nebudou; již v tuto chvíli je zřejmé, že některá kritéria nebude možné splnit - jedná se např. o vydání všech implementačních a delegovaných aktů ze strany EK. Dále zmínila, že MMR pracuje s těmi verzemi harmonogramů výzev, které byly zaslány do konce roku; MMR bude přistupovat k jejich postupné aktualizaci. Dále informovala, že MMR doposud obdrželo čtyři řídicí dokumentace. V této souvislosti upozornila na zbytečné chyby (například nedochází k dostatečnému rozpracování metodik na úrovni ŘO, je používána terminologie, která neplatí pro 2014-2020 atd.). Olga Letáčková připomněla nutnost, aby ŘO dávali při komunikaci s EK vždy do kopie MMR - kontaktní osoby jsou Kateřina Neveselá a Veronika Picková. Dále informovala, že MMR pravidelně měsíčně předává vládě informace o stavu plnění předběžných podmínek. Vladimír Kváča (MMR) shrnul stav naplňování rizikových předběžných podmínek; zmínil zejména legislativní úpravu ve vztahu k EIA a podmínky zakládání firem. Jan Hauser (MSp) uvedl, že vedení resortu bylo o vazbě právní úpravy zakládání firem na plnění předběžných podmínek ze strany ČR informováno; bude se jednat o variantách. Proběhla diskuse (Josef Středula; Jan Wiesner, KZPS) nad problematikou možností zakládání firem do 100 EUR a negativní postup při přípravě legislativní úpravy této oblasti v souvislosti s tlaky notářské veřejnosti na stanovení výše poplatku za zakládání podniku; tato problematika bude rovněž předmětem jednání tripartity 2. 2. 2015. Vladimír Kváča dále informoval o problematice dvojích dat o odpadech; jedna sada dat je publikována ČSÚ a druhá MŽP, přičemž tato data se diametrálně odlišují. Tento stav je ze strany EK vnímán velmi 3
negativně. Jan Kříž doplnil, že ze strany MŽP je předpokládáno jednání v Lucemburku na půdě Eurostatu, kde by měla být tato otázka reportingu dat řešena. Vladimír Kváča dále informoval o aktuálním problému v oblasti veřejných zakázek, kdy EK se - podle názoru ČR nad rámec svého zmocnění – snaží doplnit mezi předběžné podmínky také oblast centrálního registru smluv spolu s podmínkou, že nezveřejnění smlouvy by bylo důvodem pro její neplatnost. Tento požadavek EK byl ze strany ČR odmítnut; tento postoj byl podpořen i vládou. Josef Středula vznesl dotaz, zda kromě výše jmenovaných předběžných podmínek existují i jiné, které by mohly v budoucnu být rizikové a mohly tak ohrožovat čerpání. Jako příklad uvedl problematiku sociálního začleňování Romů. Apeloval také na důslednou snahu o naplnění předběžných podmínek. Petra Bartáková (MŠMT) potvrdila, že otázka romské inkluze je s EK již uzavřena a jsou stanoveny kroky k naplnění této předběžné podmínky. Václav Velčovský (ÚV) k tomuto tématu doplnil, že v případě Strategie romské inkluze již bylo dokončeno připomínkové řízení a materiál je připraven na předložení vládě. Jan Kříž informoval, že do budoucna může představovat problém otázka spojená s regulací ceny vody, zejména pokud jde o koordinaci plnění této předběžné podmínky, která gesčně spadá pod MŽP, ale věcně přísluší spíše MZe; apeloval proto na zlepšení komunikace mezi oběma resorty při přípravě kvalitního Akčního plánu pro tuto předběžnou podmínku. Martin Kučera (MPSV) uvedl, že již byla schválena Strategie zaměstnanosti; nicméně určité riziko může do budoucna představovat předběžná podmínka související s předvídáním kvalifikačních potřeb trhu práce. Josef Středula navrhl, aby do závěrů z jednání byl zařazen apel Radě pro ESI fondy na ministerské úrovni, aby koordinace naplňování předběžných podmínek, zejména pak koordinace předběžné podmínky v oblasti regulace ceny vody, byla aktivně řešena i nejvyššími představiteli příslušných resortů s jasnou gescí.
Ad (3) Evaluační plán Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020 Vladimír Kváča představil Evaluační plán Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020 („EP“), který je jediným schvalovaným dokumentem v rámci programu. Popsal jeho přípravu, smysl a funkci; zdůraznil, že samotný dokument není jen pouhým výčtem evaluačních aktivit, ale představuje i evaluační strategii. EP bude průběžně vyhodnocován a aktualizován, a to vždy k 15. 9. příslušného roku. Po schválení Rada ESIF na pracovní úrovni bude Rada ESIF na ministerské úrovni o jeho schválení informována, stejně jako bude v budoucnu informována o jeho pravidelných aktualizacích. Petra Bartáková zmínila problematiku financování evaluací synergií a komplementarit; požádala o doplnění EP tak, že ŘO budou evaluovat pouze vazby v rámci příslušného programu, přičemž vazby mezi jednotlivými programy budou řešeny ze strany MMR. MMR s tímto požadavkem souhlasilo. Miloš Rathouský (SPD) se dotázal na míru závaznosti evaluačních doporučení ve vztahu k jednotlivým programům. Vladimír Kváča vysvětlil, že metodika vydaná k evaluacím stanoví povinnost s evaluačními
4
doporučeními pracovat; na rozdíl od auditních zjištění je však v případech evaluačních doporučení vždy na odpovědnosti příslušného subjektu obhájit, jak bude na evaluační doporučení reagovat. Václav Velčovský v souvislosti s výčtem strategických dokumentů uvedených v EP upozornil, že gesce za Strategický rámec udržitelného rozvoje přešla z MŽP na ÚV. Josef Středula zdůraznil, že příslušná evaluační doporučení mají velký význam; musí se jimi proto zabývat kompetentní osoby – poučit se z předchozího vývoje. Současně upozornil na problém, který může nastat v těch letech, kdy dojde ke kumulaci finančních prostředků v souvislosti se zpožděním v zahájení čerpání z ESIF. Olga Letáčková reagovala s tím, že uvedená problematika má skutečně zásadní význam a pokud se bude jevit, že některý program v budoucnu nesměřuje optimálně k plnění cílů a mohou nastat problémy s čerpáním alokace, věcná diskuse související s přeprogramováním je jednou z otázek, kterou by se Rada ESIF měla ve své činnosti zabývat. Miloš Rathouský doporučil schválit pouze evaluační aktivity pro rok 2015. Vladimír Kváča vysvětlil, že MMR je povinno každoročně provádět aktualizaci EP; nicméně některé aktivity je třeba zahájit již dříve, než je předepsáno předložení výstupu z těchto aktivit (např. rozsáhlé zprávy předkládané v letech 2017 a 2019) - proto byl dokument předložen v této podobě, tj. s výhledem evaluačních aktivit na další roky. Navrhuje EP schválit tak, jak byl Radě ESIF na pracovní úrovni předložen. Miroslav Daněk (ÚV) vznesl dotaz týkající se Strategie inteligentní specializace, která není v EP zahrnuta, a vyjádřil názor, že i tato strategie by měla být součástí EP. Vladimír Kváča reagoval, že zahrnutí evaluace této strategie není možné, protože není součástí žádného programu. Olga Letáčková uzavřela diskusi k EP informací, že případné připomínky k EP mohou zaslat MMR nejpozději do 28. 1. 2015, přičemž zdůraznila, že nejde o znovuotevření již vypořádaných připomínek, ale spíše jako prostor pro ty členy Rady ESIF na pracovní úrovni, kteří se doposud k EP neměli možnost vyjádřit. Dokument bude následně předložen ke schválení s využitím procedury per rollam.
Ad (4) Příprava finančních podmínek pro implementaci programového období 2014-2020 Evžen Mrázek (MF) informoval o procesu tzv. designace. Uvedl, že MF zpracovalo a již rozeslalo ŘO příslušnou metodiku k připomínkování. Vypořádání připomínek je plánováno do konce ledna; metodika bude následně uveřejněna na webových stránkách. Určité riziko spatřuje v tom, že většina ŘO přepokládá zahájení procesu designace ve stejném časovém období, tj. na přelomu března a dubna 2015, což může představovat problém s ohledem na personální kapacitu. Ujistil ŘO, že MF se ztotožňuje s názorem, že ŘO mohou vyhlašovat výzvy i v případě, že ještě neprošly procesem designace. Olga Letáčková poté připomněla konání workshopu k finančním nástrojům („FN“) dne 22. 1. 2015 i za účasti zástupců EK a předala slovo zástupcům MF k detailnější informaci o finančních nástrojích. Jana Mayerová (MF) představila dokument „Finanční nástroje jako forma zajištění financování projektů v programovém období 2014-2020“, který byl zpracován MF v součinnosti s MMR a s dalšími subjekty. Připomínky k tomuto materiálu již byly vypořádány a materiál je připraven pro předložení vládě. Při zpracování dokumentu byly využity zkušenosti jiných členských států. Klíčovým faktorem bylo nenarušování funkce trhu; byla proto nejprve zpracována odpovídající analýza. Z analýzy vyplynula jako
5
nejvhodnější řešení centralizovaná struktura obsahující funkci národní rozvojové investiční banky. Po schválení dokumentu vládou bude vypracována studie proveditelnosti; předpokládá se spolupráce s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Zástupci ŘO informovali o možnosti využití FN v rámci jednotlivých programů na základě ex-ante analýz využití těchto nástrojů. V případě OP ŽP (Jan Kříž) se jeví jako relevantní oblast zateplování a odpadového hospodářství. U OP Praha – pól růstu (Stanislav Schneidr) se předpokládá využití FN pro oblasti podpory prioritní osy 1 - v oblasti posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; konkrétně se zaměřením na rozvoj inovačních firem v počátečních obdobích jejich životního cyklu, přičemž navrženým FN je kapitálový investiční fond. Zmíněna byla také problematika veřejné podpory a její notifikace. V OP PIK (Tomáš Novotný) je s využitím FN počítáno; podle předběžných závěrů by FN v OP PIK měly představovat cca 10 % alokace. Jedná se o intervence, kde by měly být FN využity směřují především do prioritní osy 2, a to zejména na podporu rozvoje malých a středních podniků, dále částečně na podporu energetických intervencí v prioritní ose 3, přičemž se předpokládá zapojení ČMZRB. Olga Laaksonen (MZd) upozornila na koordinaci investic do zdravotní infrastruktury; na to reagovala Olga Letáčková informací, že MMR svodná data v rámci koordinace politiky soudržnosti poskytuje pravidelně veřejnosti i vládě. Jiří Krist (NS MAS) vznesl dotaz týkající se budoucích úrokových sazeb FN ve vazbě na jejich atraktivitu. Jan Kříž reagoval, že v některých případech se nemusí jednat o úvěrový nástroj; v této souvislosti zmínil např. tzv. „splátky úsporou“ u aktivit zateplování budov (v jejichž důsledku dojde k úsporám výdajů na vytápění). Stanislav Rampas (SPOV) připomněl, že existuje dohoda, že v případě mikropodniků FN nebudou využívány. Lenka Kudrnová (MPO) doplnila, že FN v tomto období nebudou mít jen formu úvěrů; lze je realizovat i formou záruk a předpokládá se rozvíjení i takových forem, jako je rizikový kapitál a také kombinace FN (např. úvěr a záruka). V případě mikropodniků bylo od počátku uvažováno o využití dotací. Daniela Grabmüllerová (MMR) stručně informovala o vzniku a činnosti nové meziresortní pracovní skupiny pro hodnocení projektů z hlediska aplikace směrnice EIA. Iva Šolcová (MD) zdůraznila, že je pro OP D velice důležité, aby tato nová pracovní skupina posuzovala předkládané podklady s maximální možnou flexibilitou, neboť se jedná o potenciálně velmi problematickou záležitost, která může v podstatné míře ovlivnit čerpání. Olga Letáčková potvrdila, že problematika aplikace směrnice EIA je vnímáno jako pravděpodobně nejvýznamnější riziko pro nedočerpání fondů EU v závěru programového 2007-2013; případné dopady by mohly být poměrně významné. Proto je tato problematika také součástí informace, kterou bude MMR předkládat v únoru vládě. Ing. Lenka Kudrnová se ve vazbě na skutečnost, že nebyl naplněn původní harmonogram plnění obecné předběžné podmínky EIA, obrátila na MŽP s dotazem, zda je předpokládána aktualizace příslušného Akčního plánu. Ing. Jan Kříž potvrdil, že aktualizace Akčního plánu je v závislosti na aktuálním vývoji legislativní procesu předpokládána.
6
Ad (5) Informace o možném využití Evropského fondu pro strategické investice Michal Částek (MF) představil Investiční plán pro Evropu, jehož cílem je v následujících třech letech mobilizovat přes 300 miliard EUR. Uvedl, že plán je postaven na 3 pilířích. Evropský fond pro strategické investice („EFSI“) je prvním z nich a opírá se o záruku z rozpočtu EU ve výši 8 mld. EUR. Druhým pilířem, vytvořeným skupinou Task Force, je předběžný seznam projektů; ten bude muset být nyní v ČR i v dalších státech zásadně revidován. Třetí pilíř předpokládá v rámci EU rozsáhlejší diskusi v otázkách prohloubení vnitřního trhu, a to především v oblasti energetiky, digitálních služeb a tzv. regulatorního rámce. EK k EFSI vydala minulý týden návrh nařízení; v rámci zrychlené legislativní procedury se předpokládá schválení nařízení a zřízení EFSI v polovině roku. Jedná se o nástroj, který je doplňkový ke ESIF a využívá FN. Projekty budou vybírány Investičním výborem, jehož členy budou nezávislí experti. Zdůraznil, že seznam projektů bude ještě ve spolupráci s resorty třeba revidovat tak, aby projekty splňovaly podmínky nařízení. Ing. Jana Mayerová doplnila, že MF se skutečně intenzivně zabývá problematikou, jak podpořit českou ekonomiku; podle názoru MF by bylo možné pod pojem „projekt“ ve vazbě na Junckerův balíček zařadit i investiční fond.
Ad (6) Různé; aktuální informace Olga Letáčková požádala přítomné o případné příspěvky či podněty do bodu „Různé“, poděkovala za aktivní účast a shrnula závěry z jednání Rady ESIF na pracovní úrovni.
Závěry: Rada na pracovní úrovni vzala na vědomí:
informaci o stavu přípravy programového období 2014-2020; informaci o stavu naplňování předběžných podmínek; informaci o určení orgánu podle článku 123 obecného nařízení - tzv. proces designace; informaci o využívání FN v programovém období 2014-2020; informaci a využití tzv. Junckerova balíčku v podmínkách ČR;
Rada na pracovní úrovni vyzvala:
k užší koordinaci resortů při řešení předběžných podmínek, které mají přesah do více resortů; k aktivnímu dořešení problematiky služebního zákona a dalších významných předběžných podmínek (např. otázka nákladů nutných k založení podniku);
Rada na pracovní úrovni souhlasila:
s postoupením Evaluačního plánu Dohody o partnerství k připomínkám členům Rady (lhůta pro zaslání připomínek k EP ze strany členů Rady na pracovní úrovni je do 28. 1. 2015), návazně bude EP zaslán do schvalovací procedury per rollam. ***
7
