Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra oceňování a podnikání
Záměr na založení nového podnikatelského subjektu v České republice Bakalářská práce
Autor:
Elena Gombozhapova Ekonomika a management malého a středního podnikání
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
Červen, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora V Praze, dne 30. dubna 2015
Elena Gombozhapova
Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Heleně Cetlové za trpělivost, odborné vedení, pomoc a cenné rady, které mi poskytovala při zpracování této práce.
Anotace Tato bakalářská práce analyzuje specifický trh kadeřnických sluţeb v České republice a dále konkrétně nabídku kadeřnických sluţeb v lokalitě praţských Vinohrad. Na základě analýzy konkurence v této lokalitě, ale i na trhu v České republice jako celku, je zpracován podnikatelský záměr na zřízení kadeřnického salonu. Klíčová slova: podnikatelský záměr, podnikatel, malý podnik, zaloţení podniku, SWOT analýza, PEST analýza, marketing, marketing mix.
Annotation This bachelor thesis analyzes the specific market of hairdressing services in Czech Republic and, to be more precise the offer of hairdressing services in the area of Prague Vinohrady. On the basis of the analysis of competition in this area, but also considering the hairdressing service sphere in the Czech Republic as a full structured complex, the following business plan for establishment a hair dressing saloon is being prepared. Key words: business plan, businessman, small business, establishing a business, SWOT analysis, PEST analysis, marketing, marketing mix.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.
Základy teorie marketingu a obecná struktura podnikatelského plánu .............................. 8 1.1
Základy teorie marketingu ........................................................................................... 8
1.1.1
Definice marketingu ............................................................................................. 8
1.1.2
Marketingový mix .............................................................................................. 10
1.1.3
Analytické metody .............................................................................................. 13
1.2
Obecná struktura podnikatelského záměru ................................................................ 16
1.1.4
Podnikatelský záměr ........................................................................................... 16
1.1.5
Účel podnikatelského záměru ............................................................................. 17
1.1.6
Zásady pro zpracování podnikatelského záměru ................................................ 17
1.1.7
Struktura podnikatelského plánu ........................................................................ 18
1.3
Základy finančního řízení .......................................................................................... 27
1.3.1
Definice finančního řízení .................................................................................. 27
1.3.2
Finanční plánování ............................................................................................. 27
1.1.8
Finanční ukazatele .............................................................................................. 29
2.
Metodika zpracování ........................................................................................................ 31
3.
Legislativa a postup při zaloţení nového podnikatelského subjektu v ČR ...................... 32
4.
5.
3.1
Právní formy podnikání ............................................................................................. 33
3.2
Podmínky podnikání v oblasti kadeřnických sluţeb .................................................. 34
Analýza vybraného trhu.................................................................................................... 38 4.1
Analýza trhu kadeřnických sluţeb ............................................................................. 38
4.2
Analýza cílového trhu ................................................................................................ 39
Návrh podnikatelského záměru ........................................................................................ 41 5.1
Shrnutí ........................................................................................................................ 41 5
5.2
5.2.1
Základní informace ............................................................................................. 42
5.2.2
Právní aspekt ...................................................................................................... 42
5.2.3
Umístění ............................................................................................................. 42
5.2.4
Popis nabízených sluţeb ..................................................................................... 42
5.2.5
Organizační struktura ......................................................................................... 43
5.2.6
Otevírací doba .................................................................................................... 44
5.2.7
Vybavení salonu ................................................................................................. 45
5.2.8
Marketingový mix .............................................................................................. 47
5.3
Situační analýza ......................................................................................................... 50
5.3.1
SWOT analýza.................................................................................................... 50
5.3.2
PEST analýza...................................................................................................... 51
5.4
Analýza konkurence................................................................................................... 55
5.5
Finanční plánování ..................................................................................................... 57
5.5.1
Zahájení činnosti ................................................................................................ 57
5.5.2
Zakladatelský rozpočet ....................................................................................... 58
5.5.3
Náklady............................................................................................................... 59
5.5.4
Výnosy ................................................................................................................ 60
3.7.4.
Výkaz zisku a ztrát ............................................................................................. 60
5.5.5
Cash flow ............................................................................................................ 61
5.5.6
Ukazatele výnosnosti aktiv ................................................................................. 62
5.5.7
Konečná rozvaha ................................................................................................ 62
5.6 6.
Popis podniku ............................................................................................................ 42
Analýza rizik .............................................................................................................. 63
Shrnutí poznatků ............................................................................................................... 65
Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 67 Seznam obrázků, tabulek a příloh............................................................................................. 70
6
Úvod Plánování je důleţitou součástí kterékoli hospodářské činnosti. Z tohoto pohledu nezbytným předpokladem pro zaloţení podniku je sestavení podnikatelského plánu. Smyslem vypracování podnikatelského záměru je obchodní plánování pro budoucnost v souladu s potřebami trhu. V současné době téma malých a středních podniků je velice aktuální a není jednoduché najít takový sektor, kde bychom mohli navrhnout něco nového, svěţího. K typům podnikatelské činnosti, které nepotřebují vysoké počáteční investice, vztahují takové podniky, které uspokojují kaţdodenní potřeby obyvatelstva. K takovému typu podnikání lze odnést kadeřnictví. Nabízení kadeřnických sluţeb je jedna z vyţádaných a populárních typů podnikatelské činnosti. Poptávka po kadeřnicích je trvale vysoká pro muţe a děti, ale klientskou základnu tvoří ţeny. Pro ţeny střih nebo účes je to jedna z moţností jak zvýraznit své přednosti, jedinečný styl a individuálnost. Proto otevření kadeřnického salonu je skvělý nápad na zaloţení vlastního podniku. Zřídit kadeřnický salon je moţné v kterékoli části města, ale je potřeba vzít v úvahu počet jiţ existujících nabídek podobných sluţeb. Stejně jako v kaţdém podnikání je nutné mít představu o tom, jakých cílů chceme dosáhnout. Proto je třeba zpracovat podnikatelský záměr. Hlavním cílem této práce je zpracování podnikatelského záměru na zaloţení kadeřnického salonu, který bude schopen se udrţet na trhu. Řádně sestavený podnikatelský plán umoţňuje identifikovat rozsah výroby, zhodnotit silné a slabé stránky, zváţit moţnosti alternativy, přijmout opatření, aby se zabránilo rizikům, obejít konkurentů, vypočítat potenciální příjem.
7
1. Základy teorie marketingu a obecná struktura podnikatelského plánu Teoretická část této bakalářské práce čerpá informace ze zahraničních a tuzemských publikací o marketingu jako jsou publikace Kotlera a Kellera Marketing management Kotlera a Armstronga Marketing, Kotlera Marketing od A do Z, Martiny Blaţkové Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Pro zpracování podnikatelského záměru byla obecná struktura čerpána z publikace Srpové, Řehoře Základy podnikání. Dále byly vyuţity odborné knihy, jako jsou od autorů Srpová Podnikání malé a střední firmy, Synek Manaţerská ekonomika, Fotr, Vojík Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU, Synek Podniková ekonomika, Grasseová Efektivní rozhodování, Dluhošová Finanční řízení a rozhodování v podniku, Kislingerová Manaţerské finance. Pro aplikační část byly informace o trhu kadeřnických sluţeb čerpány z webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu a Asociace kadeřníků České Republiky. Pouţity byly i obecně platné zákony pro podnikání a specifické předpisy pro podnikání v kadeřnických sluţbách.
1.1 Základy teorie marketingu 1.1.1 Definice marketingu Principem marketingu jsou především vztahy se zákazníky, je třeba přesvědčit je o našem produktu. To znamená, ţe jedním z hlavních cílů marketingu je seznámit potenciálního klienta s naším produktem či sluţbou. S marketingem se lze setkat všude kolem nás. Reklama v televizi a v rádiu, články v novinách, na internetu, bannery. Jsou to tzv. marketingové nástroje, které se snaţí vzbudit náš zájem a chtějí, abychom utratili své peníze. V současné době marketing není mladá disciplína a doposud nemá určitou definice, která by ji mohla přesně označit. Dále je uvedeno několik základních definic.
8
Zakladatel teorie marketingu Philip Kotler tvrdí: „Marketing je uměním a vědou o tom, jak vybírat cílové trhy a jak si prostřednictvím vytváření, komunikování a dodávání mimořádné hodnoty získat a udržet zákazníky a rozvíjet s nimi vztahy.“1 Dále autor uvádí podrobnější definice: „Marketing je podnikatelskou funkcí, která rozpoznává nenaplněné potřeby a touhy, určuje a měří jejich rozsah a potenciální ziskovost, rozhoduje o tom, kterým cílovým trhům by podnik dokázal sloužit nejlépe, vybírá pro tyto trhy vhodné výrobky, služby a programy a vyžaduje od každého pracovníka organizace, aby měl neustále na paměti zákazníka a sloužil mu.“2 Marketing je trvale se vyvíjející věda a ţádnou definici nelze povaţovat za stále platnou. Kotler ve své poslední publikaci o marketingu píše o tom, ţe marketing můţeme rozlišovat z dvou hledisek: společnosti nebo managementu. „Společenská definice se soustřeďuje na roli, kterou marketing sehrává ve společnosti – jeden marketér například tvrdí, ţe rolí marketingu je „přinést vyšší životní standard“. Následující společenská definice marketingu pak vyhovuje našim účelům: Marketing je společenským procesem, jehož prostřednictvím jednotlivci a skupiny získávají, co potřebují a chtějí cestou vytváření, nabízení a volné směny výrobků a služeb s ostatními. Manaţeři někdy přemýšlí o marketingu jako o umění „prodávat výrobky“, mnozí lidé však překvapeni, kdyţ se dozvědí, ţe samotné prodávání není tou nejdůleţitější částí marketingu! Prodej je jen špičkou marketingového ledovce. Peter Drucker, přední teoretik managementu, to zformulovat následovně: „Můžeme předpokládat, že určitá potřeba prodeje bude existovat vždy. Cílem marketingu je však učinit prodej nadbytečným. Marketing se totiž snaží znát a chápat zákazníka natolik dobře, že navržený výrobek nebo služba mu budou vyhovovat, a prodají se tudíž samy. Výsledkem marketingu by ideálně měl být zákazník připravený koupit. Jediné, co by potom zbývalo, je učinit výrobek nebo službu dostupnými.“3
1
KOTLER, Philip. Marketing od A do Z. Praha: Management Press, 2003, s. 12 KOTLER, Philip. Marketing od A do Z. Praha: Management Press, 2003, s. 12 3 KOTLER, Philip a KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, s. 35 2
9
1.1.2 Marketingový mix Marketingový mix představuje tvorbu marketingového úsilí na cílový trh. Myšlenka „marketingového mixu“ se poprvé objevila jako soubor opatření, pomocí kterých by firma mohla udělat příjemný dojem na zákazníky. Hlavní kriteria: -
aktivní ovlivnění poptávky;
-
dosaţení strategických a operativních cílů;
-
stanovení optimálních nákladů na marketingové aktivity.
„Marketingový mix je souborem taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu. Marketingový mix se skládá ze všech aktivit, které firma vyvíjí, aby vzbudila po výrobku poptávku. Lze je utřídit do čtyř skupin proměnných, které jsou známy jako „čtyři P“ (4P): výrobek (product), cena (price), distribuce (place) a komunikační politika (promotion).“4 Obrázek č. 1 4 P komponenty marketingového mixu
Marketingový mix
Výrobek Rozmanitost výrobků Kvalita Design Vlastnosti Značka Balení Velikosti Sluţby Záruky
Cena Ceníková cena Slevy Rabaty Doba splatnosti Platební podmínky
Komunikace Podpora prodeje Reklama Prodejní síly Public relations Přímý marketing
Distribuce Kanály Pokrytí Sortiment Lokality Zásoby Doprava
Zdroj: KOTLER, Philip a KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, s. 56
Význam jednotlivých nástrojů marketingového mixu v konceptu 4 P Produkt
4
KOTLER, Philip a ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004, s. 105
10
Produkt představuje to, co firma nabízí na trhu pro spotřebitele. Produkt – je to první, čím se firma začíná zabývat. Úspěšný produkt je vţdy zaloţen na pochopení a splnění důleţitých potřeb cílového trhu. Pojem „produkt“ je chápán nejen jako výrobky, můţe zahrnovat i: „materiální věci – potraviny, léky, elektronika apod., také suroviny, materiály či polotovary určené k další výrobní spotřebě; sluţby – poradenské, stravovací, ubytovací, bankovní, zdravotnické atd.; osoby a organizace – umělci, sportovci nebo politické strany, kluby, svazy, ale také jednotlivé firmy jako takové; myšlenku – pomoc hendikepovaným, boj proti drogám, ochrana ţivotního prostředí apod. místo – např. na dovolenou.“5 Cena Cena je důleţitým prvkem marketingového mixu, odpovídá za konečný zisk z prodeje zboţí. „V nejobecnějším smyslu slova cena představuje peněžní vyjádření hodnoty produktů. Hodnota produktu je dána jeho schopností uspokojovat určité potřeby, tedy jeho skutečnou a často psychologickou uţitečností. Cena produktu se ale nemusí shodovat s jeho skutečnou hodnotou. Můţe se od této hodnoty odklonit, a to v závislosti na působení poptávky a nabídky daného produktu. Význam ceny a vnímání její výše je pro různé subjekty (výrobce/prodejce a zákazníka) odlišný. Z pohledu výrobce/prodejce se stanovení ceny pro firmy klíčovým rozhodnutím, které ovlivňuje další činnost firmy. Cena, jak jiţ bylo výše zmíněno, je zdrojem příjmů firmy, a proto při jejím určování firmy primárně zohledňuje princip ziskovosti, tj. cena by měla zabezpečit pokrytí nutných nákladů a tvorbu zisku. Naproti tomu zákazník hodnotí cenu mírou uspokojení svých potřeb spotřebou určitého produktu, za coţ je ochotný se vzdát části svého disponibilního důchodu. Proto cenu můžeme definovat také jako takové množství peněz, které je zákazník ochoten za zboží zaplatit, při současném akceptování ceny výrobcem/prodejcem.“6 Distribuce
5 6
SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 199 SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 206
11
„Distribuce řeší přesun z místa jeho vzniku – výroby ob výrobce na místo jeho prodeje k zákazníkovi tak, aby ho zákazník mohl koupit: na poţadovaném místě; v poţadovaném čase; v poţadovaném mnoţství a kvalitě.“7 Komunikace V rámci marketingového mixu ke komunikaci se vztahují všechny marketingové komunikace, které umoţňují přilákat pozornost spotřebitele na výrobek, vytvořit povědomí o produktu a jeho klíčových funkcích, odlišnost od konkurenčních výrobků, vytvořit potřebu získat zboţí a vykonávat opakované nákupy. K nástrojům marketingové komunikace patří reklama a podpora prodeje, optimalizace pro vyhledávače, PR, direct marketing, osobní prodej a další. Pro malé podniky, které nedisponují dostatečným mnoţstvím finančních prostředků je to většinou reklama přes webové stránky nebo sociální sítě. Kotler vedle tradičního konceptu marketingového mixu 4P definuje 4P moderního marketing managementu. Jsou to tyto faktory: lidé, procesy, programy, výkon. „Lidé reprezentují interní marketing a skutečnost, ţe zaměstnanci jsou pro úspěch marketingu nepostradatelní. Marketing můţe být jen tak dobrý jako lidé uvnitř organizace. Odráţí také fakt, ţe marketéři musí spotřebitele vnímat jako lidi, aby dokázali porozumět jejich ţivotu ve větší šíři, a nejen ve chvíli, kdy kupují a spotřebovávají výrobky a sluţby. Procesy odráţejí kreativitu, disciplínu a strukturu vstupující do marketing managementu. Marketéři se musí vyvarovat ad hoc plánování a rozhodování a zajistit, ţe moderní marketingové myšlenky a koncepty budou hrát odpovídající roli ve všem, co oni sami dělají. Jen při nastavení té správné řady procesů řídících aktivity a programy můţe společnost navazovat vzájemně prospěšné dlouhodobé vztahy. Další důleţitá řada procesů vede kroky firmy při kreativním vytváření převratných výrobků, sluţeb a marketingových aktivit Mezi programy řadíme všechny aktivity firmy namířené směrem ke spotřebitelům. Zahrnují dřívější 4P, stejně jako řadu dalších marketingových aktivit, které nemusí vţdy hladce zapadnout do starého pohledu na marketing. Ať uţ jsou prováděny online nebo offline a ať uţ 7
SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010s. 213
12
se jedná o tradiční nebo netradiční aktivity, vţdy musí být integrovány tak, aby celek byl větší neţ pouhý součet jednotlivých částí a aby ve firmě plnily vícero stanovených cílů. Výkon definujeme stejně jako v holistickém marketingu tak, aby podchycoval škálu moţných ukazatelů majících finanční a nefinanční dopad (ziskovost stejně jako hodnotu značky nebo báze zákazníků) a také dopad za rámec společnosti samotné (aspekty společenské zodpovědnosti, právní, etické a související s komunitou).“8
1.1.3 Analytické metody Součástí marketingových aktivit je řada analytických metod, které slouţí pro zpracování strategických plánů, mezi které patří i podnikatelský plán. Tyto metody pomáhají zkoumat jak konkurenční prostředí firmy, tak i vnitřní aktivity podniku. Takových metod existuje celá řada. Dále je uvedeno několik metod, které budou vyuţity v praktické části této práce. SWOT analýza SWOT analýza pomáhá určit důvod efektivní nebo neefektivní působení firmy na trhu, je to stručná analýza marketingových informací, na jejichţ základě dochází k závěru, kdyţ uţ je určen směr, kterým organizace by měla rozvíjet své podnikání. Výsledkem analýzy je vytvoření marketingové strategii či hypotézy. SWOT analýza je jednou z nejpouţívanějších způsobů vyhodnocování vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících vývoj společnosti. SWOT analýza zahrnuje stanovení silných a slabých stránek společnosti, potenciální vnější hrozby a příleţitosti a jejich hodnocení s ohledem na strategické konkurence. Slovo SWOT je zkratkou prvních písmen anglických slov, které vyjadřují základní smysl této analýzu. Jsou to: „S“ – Strengths – silné stránky, „W“ –Weaknesses – slabé stránky, „O“ –Opportunities–příleţitosti, „T“ – Threats – hrozby. Podklady pro získaní informací dostaneme pomocí provedení interní a externí analýzy.
8
KOTLER, Philip a KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013s. 56
13
Prvky SWOT analýzy „Silné stránky – za silnou stránku jsou povaţovány ty interní faktory, díky kterým má firma silnou pozici na trhu. Představují oblasti, v kterých je firma dobrá. Lze je pouţít jako podklad pro stanovení konkurenční výhody. Jedná se o posouzení podnikových schopností, dovedností, zdrojových moţností a potenciálu. Slabé stránky – jsou přesným opakem silných stránek. Firma je v něčem slabá, úroveň některých faktorů je nízká, někdy nedostatek určité silné stránky znamená slabou stránku, coţ brání efektivnímu výkonu firmy. Příleţitosti – příleţitosti představují moţností, s jejichţ realizací stoupají vyhlídky na růst či lepší vyuţití disponibilních zdrojů a účinnější splnění cílů. Zvýhodňují podnik vůči konkurenci. Aby je mohl podnik vyuţít, musí je nejprve identifikovat. Teprve po jejich vyuţití s nimi můţe počítat. Hrozby – nepříznivá situace či změna v podnikovém okolí znamenající překáţky pro činnost, Mohou znamenat hrozbu úpadku či nebezpečí neúspěchu. Podnik musí rychle reagovat odpovídajícím způsobem, aby je odstranil či minimalizoval.“9 PEST „Analýza prostředí je důleţitá pro poznání externího okolí, v kterém podnik působí, dále pro identifikaci změn a trendů, které se dějí v okolí podniku a mohou mít na něj vliv, a ke stanovení toho, jak bude podnik na vlivy těchto změn a trendů reagovat. Často se mluví o tzv. PEST analýze, coţ představuje analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů prostředí, které mohou ovlivnit podnikání a rozvoj firmy.“10
Do politického prostředí patří nejenom legislativa (politické souvislosti a trendy), ale i jiné faktory, které mohou pozitivně či negativně ovlivnit působení podniku. Firma by měla monitorovat, vyhodnocovat a integrovat tyto faktory, které Grasseová cituje z časopisu Kampfa a Roudné (2010): o
„Míra politické stability – forma vlády, klíčové instituce a politické osobnosti, politické strany koaliční a opoziční.
o
Politicko-ekonomické faktory – postoje k soukromým a zahraničním investicím, státní organizace, postoje ke komerčnímu sektoru.
9
BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 156 10 BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 53
14
o
Vnější vztahy – vztahy k zahraničním regionům, případné konflikty vybraných regionů.
o
Politický vliv různých zájmových skupin – např. skupiny se silným, nebo naopak se slabým vlivem.“11
Ekonomické prostředí
Ekonomické trendy ovlivňují společnost z hlediska např. kupní síly, která záleţí na příjmech a zadluţenosti obyvatelstva, úrokové míry atd.
Kampf a Roudná (2010) jsou citovány
Grasseovou: „Je vhodné zaměřit se na následující oblasti: o
„Makroekonomické ukazatele – HDP, míra inflace, rozpočtový deficit či přebytek, směnné kurzy.
o
Přístup k finančním zdrojům – např. bankovní systém či úvěrové podmínky a náklady.
o
Daňový systém – např. daňové sazby a jejich vývoj.“12
Sociální prostředí
Sociální faktory vnějšího prostředí organizace jsou zpravidla specifické celou řadou atributů, k nimţ lze řadit zejména následující aspekty, které by měly být organizacemi monitorovány: o
„Demografické charakteristiky – hlavní demografickou silou, kterou je vhodné sledovat, je populace a její vývoj, neboť právě populace tvoří nejen trh, ale i pracovní sílu. Organizace by proto měly mít přehled o vývoji struktury populace z různých hledisek. Roli mohou hrát věk či vzdělání obyvatel, poměr pracujících, vývoj rodin a domácností, geografické posuny obyvatel apod.
o
Charakteristiky trhu práce.“13
o
Společensko-kulturní prostředí – organizace musí mít na zřeteli, ţe společnost vytváří názory, hodnoty a postoje, které následně ovlivňují vkus a preference spotřebitelů. Kaţdá společnost vytváří vlastní kulturní hodnoty, které jsou různě silně zakořeněné. Klíčové hodnoty a přesvědčení (např. práce, poctivost, manţelství) jsou vysoce přetrvávající a rezistentní. Jiné hodnoty (sekundární) jsou pak otevřenější změnám.14
11
GRASSEOVÁ, Monika. Efektivní rozhodování. Brno: Edika, 2013, s. 34 GEASSEOVÁ, Monika. Efektivní rozhodování. Brno: Edika, 2013, s. 34 13 GRASSEOVÁ, Monika. Efektivní rozhodování. Brno: Edika, 2013, s. 35 14 KOTLER, Philip, KELLER, Kevin Lane, Marketing Management. Praha: GradaPublishing, a.s., s. 126 12
15
Technologické prostředí
K technologickému prostředí se vztahují faktory, které charakterizují technologický pokrok v odvětví, kde působí podnik. Tato skupina faktorů vyţaduje podrobnou analýzu, protoţe v současné době změny v technologiích mohou významně ovlivnit pozice podniku na trhu. V průběhu analýzy technologických faktorů je třeba se zaměřit na tyto faktory: o
Moţné změny v klíčových technologiích pouţívaných na trhu (např. inovace zařízení, materiálů),
o
Vliv internetů, sociálních sítí a mobilních technologií na vývoj trhu,
o
Inovace v oblasti informačních technologií, které umoţňují efektivněji konkurovat na trhu.
1.2 Obecná struktura podnikatelského záměru 1.1.4 Podnikatelský záměr „Podnikatelský záměr – výstup strategických aktivit podnikatele, který zahrnuje cíle, strategii a projekty, které mají být realizovány ve vymezeném časovém období.“15 Kaţdý podnikatel malého či středního podniku by měl mít představu do budoucna o finančních, materiálových, pracovních a intelektuálních zdrojích a jejich původu, ale také i umět efektivně vyţívat tyto zdroje v procesu výrobních a obchodních aktivit společnosti. Nelze dosáhnout trvalého úspěchu v oblasti malého podnikání bez jednoznačného plánu své činnosti, stálého sběru a analýzy informací, jak o postavení konkurence na cílových trzích, tak i o vlastních cílích a perspektivách. „Základním dokumentem plánování, který pro určitý časový horizont rozpracovává představy podniku o jeho budoucnosti, o účelu podnikání, zdrojích a očekávaných výsledcích, je podnikatelský plán, často označovaný anglickým termínem „business plán“, někdy též podnikatelský záměr.“16
15
VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 92 16 SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 164
16
1.1.5 Účel podnikatelského záměru Existuje další definice podnikatelského plánu, ze které vyplývají jeho hlavní úlohy. Autor tvrdí: „Podnikatelský plán je taktickým plánem činnosti a současně prostředkem získávání potřebného kapitálu.“ Z tohoto tvrzení vyplývají dvě základní úlohy podnikatelského plánu: -
úloha externí (podnikatelský plán vystupuje jako nástroj komunikace s vnějším prostředím, především potenciálními investory či věřiteli, resp. bankami).
-
úloha interní (podnikatelský plán plní úlohu nástroje plánování, resp. řízení podniku).17
Dále je podrobněji řečeno o externích a interních účelech podnikatelského plánu. Externími účely jsou: zdůvodnění nutnosti pro investice a půjčky, demonstrace existujících příleţitostí firmy a přilákání pozornosti investorů a bank, přesvědčení o dostatečné úrovni efektivity investičních projektů a vysokém úrovni řízení podniku. Kaţdý investor chce ohodnotit ziskovost investic do navrhovaného investičního projektu a odhadnout poměr moţného dopadu projektu a rizikovost investic, a nejlepší způsob, jak to udělat - zkoumat a analyzovat podnikatelský plán. Předvádění podnikatelského záměru je podmínkou pro získání bankovního úvěru. Interní účely – plánování podnikání, školení a kontrola znalostí managementu firmy, chápání trţního prostředí a skutečného postavení firmy na trhu.
1.1.6 Zásady pro zpracování podnikatelského záměru Podnikatelský záměr by měl respektovat tyto zásady a být: -
Srozumitelný. Je vhodné se vyjadřovat jednoduše, pro přehlednost sestavit tabulku, ukazovat číselné údaje;
-
Logický. Myšlenky se musejí na sebe navazovat, musejí být podloţeny fakty, tvrzení si nesmí odporovat. Je vhodné vyuţití grafů pro znázornění;
-
Stručný. Podnikatelský plán by měl být stručný, ale ne na úkor postiţení důleţitých faktů;
-
17
Pravdivý a reálný. Pravdivost a reálnost informací je samozřejmostí;
SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 164
17
-
Respektování rizika. Respektování, identifikace rizik a navrhované řešení zvyšují důvěryhodnost podnikatelského plánu.18
1.1.7 Struktura podnikatelského plánu Srpová a Řehoř uvádějí následující strukturu podnikatelského plánu: „V současné době neexistuje závazná právní úprava, která by určovala strukturu podnikatelského plánu. Níţe uvedená struktura je pouze orientační. Je zde zdůrazňován spíše pohled budoucího investora, poskytovatele kapitálu. Právě nedostatek kapitálu při vstupu do podnikání a potřeba jeho získání bývá velmi často impulzem pro sestavení podnikatelského plánu. Pro úplnost uvádíme ve struktuře i ty části plánu, pro které začínající podnikatel nemá zatím dostatek informací a zpracovávají je pouze zavedené firmy. Shrnutí Na začátku shrnutí by mělo být uvedeno, pro koho je podnikatelský plán určen. Shrnutí nesmí být chápáno jako úvod, ale jako zhuštěná informace o tom, co je na následujících stránkách popsáno podrobněji. Po přečtení shrnutí se má v čtenáři vzbudit zvědavost a zájem přečíst si i zbytek plánu a zabývat se podrobnostmi. Rozsah shrnutí závisí na charakteru záměrů obsaţených v plánu a na výši potřebného kapitálu. Nemělo by být kratší neţ dvě a delší neţ sedm stránek. Hlavní problém spočívá v tom, jak zhustit mnoţství důleţitých informací na malý počet stran. Popis podnikatelského záměru Podnikatelský záměr můţe být úspěšný tehdy, jestliţe náš produkt přinese uţitek pro zákazníka. Náš výrobek nebo sluţba musí být lepší neţ konkurenční nabídky. Zejména dnes, kdy vládne tvrdá konkurence, nováčkovi na trhu nestačí být stejné dobrý jako ostatní firmy. Je nutné být kaţdopádně lepši neţ konkurenti. Musíme tedy přijít s lepší nabídkou pro zákazníka, zajímavější koncepcí nebo profesionálnějším servisem. Proto je třeba při popisu podnikatelského záměru zdůraznit, jaký prospěch plyne z naší nabídky pro zákazníky a proč by zákaznici měli nakupovat právě od nás a ne od konkurence. Zmíníme se o hlavni konkurenční výhodě, o tom, jaké jsou současné moţnosti zákazníka při uspokojování jeho potřeb či řešení daného problému a jaké nové moţnosti při řešení problému přinese náš výrobek nebo sluţba. Zdůrazníme, proč právě my a proč právě nyní přicházíme 18
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s. 96-97
18
s tímto výrobkem, sluţbou či s tímto řešením. To přirozeně předpokládá, ţe známe, kdo jsou naši zákaznici, resp. na které trhy se chceme orientovat a víme kdo je naše konkurence. Prokáţeme, ţe trh je dostatečné velký s potenciálem růstu. V případě potřeby doloţíme, ţe výroba a uţití produktu jsou v souladu s existující legislativou. Uvedeme, v jakém stadiu se náš podnikatelský záměr nachází, a definujeme jednotlivé projektové kroky k dosaţení cílů. Mnozí zakladatele firem se neprávem domnívají, ţe jejích nápad nemá konkurenci. To se stává jen výjimečně. Je sice moţné, ţe neexistují konkurenční výrobky se stejným technickým řešením anebo se stejným funkčním principem, zpravidla však existují konkurenční nabídky, které řeší stejné problémy nebo uspokojují stejné potřeby zákazníku, ale jiným způsobem. Popis produktu (výrobku, služby nebo řešení) Nyní následuje popis výrobků, které vyrábíme, nebo sluţby, kterou poskytuje. Popis zahájíme na prvním místě produktem, který bude zajišťovat největší část obratu. Poté se zmíníme o ostatních produktech našeho programu. Podstatné je prezentovat hlavní oblasti pouţití výrobku z hlediska zákazníka. Je sice dobře zmínit se o všech důleţitých technických funkcích, ale dále uţ není nutné zabývat se technologickými podrobnostmi. Nesmíme zapomínat, ţe čtenář podnikatelského plánu není často zběhlý v našem oboru. Proto se o technických parametrech jen lehce zmíníme a zdůrazníme pouze podstatné rysy. Častou chybou podnikatelských plánu je, ţe u popisu výrobků a sluţeb zacházejí příliš do technických podrobností. Pro přehledné znázornění konkurenceschopnosti našeho produktu ve srovnání s konkurencí je moţně pouţit matici, ve které se proti sobě postaví výkonové parametry a cena našeho a konkurenčního produktu. Tyto parametry mají zásadní vliv na rozhodnutí zákazníka o koupi. Do řádků uvedeme vlastní a konkurenční produkty, do sloupců parametry a ceny. Údaje o konkurenčních produktech lze získat z katalogů, prospektů, veletrhů, výstav, od přátel v jiných firmách apod. K dokreslení správné představy o produktu pouţijeme barevné prospekty, výkresy, diagramy, schémata nebo fotografie, které dáme do přílohy. Okolí firmy V podnikatelském plánu bychom měli prokázat, ţe dobře známe okolí firmy, protoţe právě tam na nás čekají moţné příleţitost, ale také ohroţení. Činitele makrookolí jsou v podstatě mimo dosah našeho ovlivňování. Měli bychom nejen analyzovat parametry prostředí, sledovat jejích vývojové trendy, ale také prokázat, ţe je umíme účelně vyuţít pro další úspěšný rozvoj
19
své firmy. K analýze makrookolí můţeme pouţit např. PEST analýzu. Jedná se o analýzu politických, ekonomických, sociálních a kulturních faktorů. Dále provedeme analýzu mikrookolí. Nejvýznamnějšími faktory mikrookolí jsou zákazníci a konkurence. Analýza zákazníků Trh musí být dostatečně velký s potenciálem růstu. Cílem analýzy zákazníků je ukázat, ţe máme vymezeny trţní segmenty a známe okruh cílových zákazníků, kterým budou nabízeny naše produkty. Předpokladem pro výběr těchto cílových segmentů je znalost potřeb či poţadavků budoucích zákazníků. Provedená analýza by se měla zabývat následujícími okruhy (Struck, 1992, str. 48): Které produkty budou poskytovány kterým zákazníkům. Kde budou produkty poskytovány, zohlednění geografického hlediska. Jaký okruh zákazníků muţe být v dané oblasti získán a na jaké zákazníky se tak blíţe zaměříme. Jaké motivy přimějí zákazníka ke koupi (jedná se především o faktory určující poptávku). Jaké má zákazník nákupní zvyklosti (tzn., v jakých časových intervalech nakupuje, jaké jsou zvyklosti v rodině atd.). Ne vţdy jsou všechny otázky významné. Úkolem analýzy je odhadnout činitele budoucího vývoje poptávky. Při odhadu počtu zákazníků mohou být uţitečné různé seznamy – telefonní, průmyslových svazů, statických úřadů, obchodních komor, veletrţní katalogy aj. Poté, co se stanoví mnoţství potenciálních zákazníků v jednotlivých segmentech, je nutné odhadnout roční růst neboli odhadnout průměrný počet nákupů na jednoho zákazníka. Analýza konkurence Cílem je prozkoumat konkurenční poměry a vliv na moţnosti odbytu vlastního výrobku. Do těchto úvah je nezbytně zahrnout silné a slabé stránky konkurence, postupy zavedené konkurencí aj. Jako manaţerskou metodou poznání konkurence můţeme pouţít metodu benchmarkingu. Výsledkem je nejen poznání pozice konkurentů, ale především poznání vlastní pozice a předností oproti konkurenci. Na začátku bychom měli zmapovat všechny konkurenty. Podrobněji (v dalším kroku) bychom se však měli zabývat jen těmi, kteří vůči nám stojí v konkurenčním vztahu. V rámci poznaní konkurence bychom měli sledovat u 20
konkurenčních firem především odbytové cesty, objemy prodeje, kvalitu servisu, image produktů či dodací lhůty (Struck, 1992, str. 58). Informace o konkurenci mohou být opět vyhodnocovány ve formě matice. V rámci vyhodnocení matice bychom měli určit naše přednosti a slabiny a na jejich základě pak stanovíme konkurenční postavení naší firmy. Podrobné informace o konkurenčních podnicích lze získat z prospektů, informačních broţurek, letáků, z tisku aj. Přínosem jsou i zkušenosti osob, které si zakoupily konkurenční výrobky. Získané informace je nutné následně ověřit, abychom se vyhnuli případným spekulacím. Konkurenční firmy totiţ mohou proti nevítané konkurenci provést celou řadu opatření – sníţit ceny, zesílit reklamu, rozšířit nepravdivé informace apod. Informace o firmě V této kapitole podnikatelského plánu se čtenář dozví, kdo bude podnikatelský záměr realizovat. Na začátku popisu firmy zpravidla bývá krátká informace o dosavadní existenci firmy. Mělo by zde být uvedeno nejen datum zaloţení, sídlo firmy, majitelé, ale také motivace k zaloţení. U firem s historií uvedeme, zda došlo k podstatným změnám po dobu existence, např. výměna vedení, reorganizace skupin produktů, změna právní formy nebo vstup strategického investora. Také by se zde měly objevit výrazné úspěchy v minulosti, např. získání patentu, splnění podmínek pro certifikaci, vítězství v důleţité soutěţi apod. Tato část by měla obsahovat pouze fakta a měla by být zaloţena na ověřených údajích, a to minimálně za tři roky zpět. Uvedeme-li k tomu v příloze ještě účetní rozvahu, výsledovku, ukazatele finanční analýzy a stručné zhodnocení minulého konkurenčního postavení firmy, bude mít čtenář o historii firmy věrohodný obraz. Po popisu dosavadní činnosti je třeba definovat strategii firmy, tj. dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosaţení. Formulace cílů by měly být krátké, měly by byt vyjádřeny slovně i číselně (např. pomocí tabulky uvedené v příloze). Kromě cílů je třeba stručně objasnit způsob, jakým bude strategie dosaţena, a je nutno uvést zdroje, které budeme mít k dispozici. Klíčové osobnosti Při posuzování podnikatelského plánu je kladen velký důraz na charakteristiku důleţitých osob ve firmě. Výroba špičkového produktu pomocí nejmodernějších technologií bude málo platná, kdyţ podnikatel nebude umět této konkurenční výhody vyuţít. Obvykle se uvádí 21
dosaţené vzdělaní a praktické zkušenosti vedoucích pracovníků v řidičích funkcích. Úplné ţivotopisy nejsou nutné, pokud se uvádějí, jsou zařazeny do přílohy. V této kapitole je vhodně uvést také organizační schéma. Je-li firma ve fázi zakládání, tak ukáţou její vývoj lépe dvě organizační schémata. Jedno pro období rozběhu a druhé pro období, kdy budou všechny důleţité funkce obsazeny. Marketing a prodej Cílem této části podnikatelského planu je prokázat, jak dostaneme náš produkt k zákazníkovi. Marketing a následně i prodej mají velký vliv na budoucí úspěch firmy. Proto je zapotřebí dobrá marketingová koncepce. Čtenář podnikatelského plánu bude věnovat zvýšenou pozornost také této kapitole podnikatelského plánu. Marketing bychom neměli zuţovat pouze na reklamu nebo jiné aktivity, které mají za úkol získat kupujícího zákazníka. Marketing bychom měli chápat spíše jako nastroj, který nám v trţním prostředí pomáhá řešit situaci, kdy se nadbytek konkurentů na straně nabídky uchází o přízeň nedostatečného mnoţství zákazníků. S touto situací se musí vyrovnávat téměř kaţdý zakladatel firmy. Firma nemůţe být úspěšně řízena, pokud nemá jasně stanovené marketingové cíle. Proto je nutné v podnikatelském plánu zdůraznit, jaké máme cíle v oblasti marketingu. Doporučujeme uvést odpovědi na následující otázky: Jaké bude naše postavení na trhu, o které usilujeme? Např. firma nabízející své produkty v trţní nice (také se pouţívá označení trţní výklenek či mikrosegment – pozn. red.), vedoucí aktér v malém trţním segmentu, vedoucí firma na národním trhu. O jaké obraty a podíly na trhu budeme usilovat v příštích letech? Které růstové cíle sledujeme? Důleţitým faktorem úspěšnosti je cenová politika. Součásti cenové politiky jsou všechna rozhodnutí a veškeré aktivity, které se pojí s tím, co obdrţí firma za svůj výrobek nebo sluţbu. Patři k nim: Stanovení ceny, např. s vyuţitím kalkulace nákladů nebo cen konkurence; Politika cenové úrovně, např. vysoké ceny, nízké ceny; Cenové strategie, např. cenová diferenciace; 22
Politika slev a obchodních rabatů; Platební podmínky, dodavatelská politika atd. Prodej zahrnuje ty činnosti, které mají úzký vztah k trhu, tj. plánování obratu, prodeje, distribuce produktu i opatřeni podporující prodej, jako je reklama, účast na veletrzích a práce s prospekty. Ani ty nejlepší produkty se neprodají samy. Na níţe uvedené otázky hledá čtenář podnikatelského plánu odpověď při posuzování prodeje: Které kroky budou potřebné od prvního kontaktu se zákazníkem aţ po vyřízení zakázky? Jaké jsou běţné postupy při prodeji podobného produktu na trhu, bere firma ve své koncepci tyto postupy v úvahu? Kdo u zákazníka rozhoduje o koupi? Jak dlouho zákazníkovi rozhodovací proces trvá? Která opatření na podporu prodeje jsou plánovaná, proč a kdy? Kolik pracovníků se bude zabývat odbytem a kolik to bude stát? Důleţitý není jenom seznam kroků, ale také zajištění časové a obsahové souhrny všech prodejních opatření. Uvedeme, kdy se zahájí konkrétní propagační kampaň, kdy a jestli k tomu budeme mít kvalifikované pracovníky. Volba, jakým způsobem budeme svoje produkty dodávat k zákazníkovi, není lehká a je třeba v ní zohlednit účinnost kaţdé formy, preference zákazníka směrem ke konkrétní formě prodeje a také hledisko nákladů. Ze základních moţností prodeje můţeme zvolit jmenování obchodního zástupce, buď našeho, nebo externího; prodávat můţeme do sítě velkoobchodů nebo jiným velkoodběratelům. Dále můţeme vyuţit prodej zprostředkovatelům, servisním organizacím aj. U nových produktů či začínajících firem je třeba produkty dokonale představit. Účinnou metodou je odkaz na ověřovací vzorky u klíčových zákazníků nebo osvědčení státních zkušebních institucí. Při navazování prvních kontaktů se zákazníky za účelem prodeje nového produktu je vhodné oslovit renomované firmy. Jejich reference pak budou mít váhu u dalších potenciálních zákazníků. Kdyţ se podnikatel necítí na to, aby navrhl odpovídající prodejní opatření, muţe poţádat o spolupráci externího poradce, aby tento problém zpracoval. Čtenáři podnikatelského plánu to 23
hodnotí kladně a nemusíme se bát toho, ţe si o vedení firmy budou myslet, ţe je neschopné. Naopak to svědčí o tom, ţe spolupráce s jinými subjekty není pro nás ţádný problém. Musíme však počítat s tím, ţe poradenské firmy si obvykle za svoji práci účtují slušný honorář, a proto musíme dobře zváţit, zda spolupráce s externím poradcem je pro nás finančně přijatelná. Důleţitým faktorem v rámci prodejní politiky je cena našeho produktu. Cenovou strategii je třeba v podnikatelském plánu popsat. To platí pro všechny firmy, pro výrobce investičních celků stejně jako pro drobného maloobchodníka. V praxi bohuţel neexistuje ţádný optimalizační výpočet ani matematický model. Firmy se často opírají o neúplné informace, které mají k dispozici, a takto se snaţí přiblíţit k optimální ceně. Stanovení optimální ceny vyţaduje i patřičnou míru zkušenosti. Co je to ale správná nebo optimální cena? Jaké poţadavky musí cena splňovat? Za prvé musí krýt náklady, a tím zajistit přeţití firmy. Kromě toho musí zabezpečit, aby firmy dosahovala zisk. Je třeba zváţit, jaké ceny jsou zákazníci ochotni zaplatit. Dále se cena musí orientovat podle konkurence. Jinými slovy, cena je “správná” tehdy, kdyţ kryje náklady a navíc přináší zisk, kdyţ ji jako přiměřenou akceptují zájemci o koupi a není vyšší neţ ceny srovnatelných konkurenčních produktů. Výroba, provozní činnosti V této části popíšeme výrobní postupy, ale především zdůrazníme konkurenční výhody firmy. Podrobnost a rozsah popisu závisí do značně míry na tom, jaký význam pro firmu výroba či provozní činnost mají. Uvádíme návod, o čem by bylo dobré se zmínit. Jsou to výrobní postupy, stroje a zařízení, výrobní kapacity, materiálové a surovinové zabezpečení, prostorové umístnění výroby. Snaţíme se popsat, jak výroba přispívá k úspěchu firmy. Můţeme jít o různé podoby, např. skutečnost, ţe firma disponuje levnějším výrobním postupem ve srovnání s konkurencí, při srovnatelné kvalitě nebo firma je schopna vyrábět klíčové komponenty, které na trhu chybí. Dále objasníme vztahy se svými dodavateli. Vyjmenujeme komponenty, které jsou pro nás klíčové z hlediska konečného produktu a také ty, které mají vysoké nákupní riziko. Podle toho je moţné zhodnotit nákupní pozici naší firmy a provést odhad rizika. Měli bychom tedy prokázat orientaci v takových oblastech, jako jsou cenové výkyvy surovin a materiálů, počet našich dodavatelů, konkurenční prostředí na trhu jednotlivých dodavatelů, dodrţování termínů ze strany dodavatelů, dostupnost surovin a materiálů do budoucna. 24
Finanční plán Finanční plán transformuje předchozí části podnikatelského záměru do číselné podoby. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru z ekonomického hlediska. Výstupy finančního plánu tvoří zejména plán majetku a zdrojů (zahajovací rozvaha), plán nákladů, plán výnosů, plánový výkaz zisku a ztrát, plánová rozvaha, plán peněţních toků, výpočet bodu zvratu, hodnocení efektivnosti, plán financování. Plánované výkazy se doplní stručným komentářem. Výstupy finančního planu (absolutní ukazatele) musí mít reálné podklady, tzn., musí být zpracovány na základě dílčích plánů (např. prodejů), které musí byt navzájem provázány. Minimální plánovací období je do doby vykázání zisku, splacení úvěru nebo ţivotnosti investice. Velmi důleţité je přesvědčit čtenáře podnikatelského plánu o efektivnosti podnikatelského záměru. Pro doloţení příznivého vývoje finanční situace firmy doporučujeme provést v rámci finančního plánu finanční analýzu pomoci poměrových finančních ukazatelů. Patři mezi ně zejména ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluţenosti. Ukazatele rentability informují poskytovatele kapitálu o schopnosti firmy tvořit zisk a zhodnocovat vloţený kapitál. Ukazatele likvidity informují o schopnosti splácet včas a bez problémů krátkodobé závazky, tedy o krátkodobé stabilitě firmy. Ukazatele aktivity ukazují intenzitu vyuţití jednotlivých sloţek majetku. Ukazatele zadluţenosti poskytují informace o dlouhodobě stabilitě firmy. Dále se doporučuje provést výpočet bodu zvratu, tj. zjistit minimálně mnoţství produkce, které firmě zajistí, ţe nebude ve ztrátě, tj. mnoţství produkce, při kterém se budou náklady a trţby rovnat. U investičních projektů se provede hodnocení efektivnosti investic pomocí doby návratnosti, čistě současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Součásti finančního plánu je návrh na financování projektu. Pokud poţadujeme cizí zdroje, uvedeme jejich potřebnou výši, dobu, za kterou budou splaceny a podmínky, za kterých budou poskytnuty. Projektový plán Projektový plán podnikatelského plánu představuje pro uţivatele jakýsi harmonogram aktivit spojených s podnikatelskou činností. Jedna se o aktivity související s přípravnou fází, o aktivity spojené se samotnou realizací podnikatelského plánu a o aktivity plánované v budoucnosti. 25
Analýza rizik Rizika chápeme jako negativní odchylku od cíle. Je spojeno s nepříznivými dopady na firmu. Analýza rizik nám umoţňuje dva pohledy na náš podnikatelský plán. Kromě nastínění pravděpodobnosti dosaţení očekávaných efektů nám poslouţí i pro přípravu opatření, která bude nutné realizovat v případě, ţe daná riziková situace skutečně nastane. Kaţdá riziková situace má své příčiny. Proto můţeme pomocí analýzy rizika dospět současně k návrhu preventivních opatření, která nám pomohou sníţit konkrétní významná rizika. Rizikovými faktory mohou být například změny v chování zákazníků, legislativní změny, technologický pokrok, obrat v chování a reakcích konkurentů, slabé stránky podniku, chyby manaţerského týmu aj. Analýzu rizika můţeme provádět pomoci expertního hodnoceni nebo analýzou citlivosti. Expertní hodnoceni faktoru rizika je víceméně odborným odhadem jejich významnosti vzhledem k plánovaným cílům podniku. Významnost faktorů rizika posoudíme podle dvou hledisek – pravděpodobnosti jejich výskytu a intenzity negativního vlivu. Rizikový faktor je tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita negativního vlivu. Nezanedbatelný vliv na kvalitu takové analýzy má však míra předvídatelnosti posuzovaných faktorů, která je na relativním trhu relativně malá, a zkušenost osoby, která odhad provádí. Analýza citlivosti obvykle zjišťuje citlivost hospodářského výsledku (nebo jeho sloţek) na faktory, které jej ovlivňují. V prvé řadě se jedná o faktory, které byly vyhodnoceny v rámci expertního odhadu jako významně a jejichţ dopady se analýzou citlivosti pokusíme zpřesnit tak, abychom mohli v rámci přípravy na jejich výskyt pouţít exaktnějších optimalizačních metod. Nejčastěji sledovanými faktory ovlivňujícími hospodářský výsledek jsou výše poptávky, realizovatelná trţní cena našich výrobků s ohledem na konkurenci a změny vlastních fixních nebo variabilních nákladů. Výsledky takové analýzy jsou individuální podnik od podniku a ve vazbě na subjektivitu jejich zpracovatele mohou nabývat dosti odlišných hodnot. Příloha V příloze k podnikatelskému planu je moţně uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, ţivotopisy klíčových osobností firmy, fotografie, resp. výkresy produktů, výsledky průzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, zprávy a články z novin a časopisů o produktu a trhu, 26
technologické schéma výroby, výkazy zisku a ztráty, rozvahy a peněţní toky za uplynulé období, reference významných osobností, důleţité smlouvy, získané certifikáty aj.“19
1.3 Základy finančního řízení Podle Vebera a Srpové financování firmy se týká veškerých fází jejího ţivota, tj. od zaloţení podniku přes běţné fungování po jeho zánik. Finanční řízení firmy je důleţité pro řízení celé firmy bez ohledu na její velikost, formu podnikání a dobu existence.20
1.3.1 Definice finančního řízení Dluhošová definuje finanční řízení a rozhodování jako nedílnou součástí všech aktivit podniku. Finanční řízení plní nezastupitelnou roli v celkovém řízení a rozhodování podniku a je základem strategické a dlouhodobé cíle podniku. Finance plní syntetickou roli, neboť pomocí finančních prostředků a kategorií lze převést na společného jmenovatele různé aktivity a činnosti, a dále ohodnocovat a porovnávat různé činnosti podniku. Finanční řízení je nutné řídit a usměrňovat jak strategické, taktické, tak operativní dimenze a variabilitu v čase. Základním dlouhodobým cílem podniku můţe být růst hodnoty firmy a finanční výkonnosti firmy.21
1.3.2 Finanční plánování Předmětem finančního plánování jsou finanční aktivity podnikatelských subjektů a státu, konečným výsledkem je sestavování finančních plánů. Kaţdý plán uvádí příjmy a výdaje za určité období. Oblastmi finančního plánování jsou téměř veškeré operace s vyuţitím peněz, a v některých případech i bez nich. Následující kapitoly představují základní způsoby finanční evidence výsledků podnikání. Zakladatelský rozpočet Na začátku podnikání je potřeba mít finanční prostředky, pomocí kterých podnikatel začne budovat svůj podnik. V této fázi firmy nejčastěji vykazují ztrátu, protoţe mají většinou náklady, ale ještě nevytvářejí zisk. „Založení firmy a nezbytné výdaje spojené se zahájením podnikání můžeme financovat ze zdrojů vlastních, tj. vkladů podnikatele a případných společníků, a zdrojů cizích, zejména 19
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.: Základy podnikání, Praha: GradaPublishing, a.s., 2010, s.60-66 VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s. 140 21 DLUHOŠOVÁ, Dana a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 2012, s. 12-13 20
27
bankovních úvěrů, půjček nebo leasingu. Z hlediska času mohou mít tyto zdroje financování charakter zdrojů dlouhodobých – splatnost zpravidla delší než 1 rok, nebo krátkodobých – splatnost do jednoho roku. O použití jednotlivých zdrojů financování se rozhodujeme na základě jejich dostupnosti a také finančních nároků na jejich pořízení a splácení. Po zjištění potřeby finančních prostředků nutných na založení firmy a zahájení podnikatelské činnosti a zjištění potřeby a struktury zdrojů financování sestavíme zahajovací rozvahu. Tato zahajovací rozvaha na levé straně zobrazuje strukturu majetku (aktiva), který budeme mít k dispozici ke dni zahájení podnikatelské činnosti a strukturu zdrojů (pasiva), ze kterých bude tento majetek financován. V rozvaze musí platit bilanční rovnice, tj. aktiva se musí rovnat pasivům.“22 Tabulka č. 1 Zahajovací rozvaha
Aktiva
Pasiva
Dlouhodobý majetek
Vlastní kapitál
Nehmotný dlouhodobý majetek
Základní kapitál
Hmotný dlouhodobý majetek Oběžný majetek
Cizí zdroje
Zásoby
Závazky
Peníze
Bankovní úvěry
Účty v bankách
Půjčky
Celkem
Celkem
Zdroj: VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s. 95
Výkaz zisku a ztráty Náklady Náklad představuje hodnotově vyjádřenou spotřebu výrobních zdrojů, které firma vynaloţila s účelem získání výnosů. V účetnictví jsou náklady představeny jako úbytek ekonomického prospěchu a sledovány podle druhů, účelu spotřeby a v souvislosti s objemem výroby, tj. variabilní, které jsou nezávislé na objemu výroby a fixní – stálé do určitého objemu výroby. Výnosy
22
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s. 94
28
Výnosy jsou hodnotově vyjádřené výsledky, kterých firma dostihla za určité období. Do výnosů lze zařadit: veškeré prodeje, výroba a zařazení do uţívání majetku, uţití vnitropodnikových zásob. Výsledek hospodaření Rozdíl nákladů a výnosů je výsledkem hospodaření, který je součástí vlastního kapitálu a je podobou zisku nebo ztráty. 23 Cash flow Cash flow ukazuje informace o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Koncepce cash flow je zaloţena na příjmech a výdajích a vychází z časového nesouladu podnikových operací a jejich finančního zachycení, tj. z rozdílů mezi náklady a výnosy na jedné straně a výdaji a příjmy na straně druhé. Podnikem cash flow je vnímáno jako zásoba peněz, které jsou k dispozici. 24 Výkaz Cash flow můţe být sestavován dvěma způsoby: „Přímou metodou, která předpokládá, ţe se ve firmě evidují příjmy a výdaje. Nepřímou metodou, která je zaloţena na údajích z finančního účetnictví. Základ zjišťování peněţního toku v tomto případě tvoří hospodářský výsledek, který se upraví o náklady nesouvisející s výdaji a výnosy nesouvisející s příjmy.“25
1.1.8 Finanční ukazatele Finanční analýza slouţí jako nástroj hodnocení úrovně hospodaření a finančního stavu firmy. Informace pro finanční analýzu jsou čerpány z rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu o peněţních tocích. Nejpouţívanější metodou je poměrová analýza, která má za cíl zjistit, jak efektivně podnikatel nebo management firmy vyuţívá kapitál. K dosaţení tohoto cíle je třeba sledovat a analyzovat vývoj ukazatelů v čase i v prostoru. Nejčastěji pouţívanými ukazateli jsou: ukazatele rentability, likvidity, řízení aktiv a zadluţenosti.26
23
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.: Základy podnikání. Praha: GradaPublishing, a.s., 2010s. 319-321 KISLINGEROVÁ, E. A kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 73 25 VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s. 149 26 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.: Základy podnikání. Praha: GradaPublishing, a.s., 2010, s. 323 24
29
Rentabilita aktiv (ROA) Je základním měřítkem rentability. Představuje poměr zisku s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na původ zdrojů. ROA = EBIT/Aktiva. (EBIT – zisk před zdaněním a nákladovými úroky). Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Tento ukazatel měří, kolik čistého zisku připadá na korunu investovaného kapitálu. ROE = Čistý zisk/Vlastní kapitál.27
27
KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 98-99
30
2. Metodika zpracování Rešeršní část práce je vypracována s vyuţitím různých zdrojů. Základní metodou je deskripce, tj. popis, protoţe pro snadnější pochopení práce je třeba seznámit čtenáře se základními definicemi. Tato kapitola věnuje pozornost základům teorie marketingu, protoţe přilákání zákazníků a další udrţení vztahů s nimi je důleţité v dnešním konkurenčním prostředí a kaţdý podnik, který se chce udrţet na trhu, musí se tomu věnovat. Při definování pojmu marketing byla vyuţita metoda komparace. Informace byly čerpány z publikací Kotlera a Kellera Marketing management Kotlera a Armstronga Marketing, Kotlera Marketing od A do Z, Martiny Blaţkové Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Následně byla vyuţita příslušná literatura, která obsahuje nezbytné informace k sestavení struktury podnikatelského plánu a jeho náplni. Jsou to publikace Srpové, Řehoře o základech podnikání, Vebera a Srpové Podnikání malé a střední firmy, Vojíka Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU, Synka Podniková ekonomika a jiné. Dále byly vyuţity platné zákony, které upravují podnikání v České republice, jako jsou Nový občanský zákon, Zákon o obchodních korporacích, Ţivnostenský zákon. Také byl vyuţít i zákon o ochraně veřejného zdraví. Na základě poznatků z teoretické části byla vypracována aplikační část, která obsahuje návrh na zaloţení kadeřnického salonu. V rámci praktické části autorka se zabývá především popisem společnosti. Dalším krokem je analýza trhu, která čerpá informace od Asociace kadeřníků České republiky a z webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. Následující zkoumání makrookolí je provedeno na základě PEST analýzy, která rozebírá politické, ekonomické, sociální a technologické prostředí. Data pro tuto analýzu jsou čerpány ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Další metodou je SWOT analýza pomocí které jsou analyzovány silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby firmy.
31
3. Legislativa a postup při založení nového podnikatelského subjektu v ČR Základem kaţdého hospodářství je výroba – výroba zboţí, vykonání práce a poskytování sluţeb. V současné době formou organizace výroby je podnik. Proto podnik působí jako klíčový prvek ekonomiky. Stav ekonomiky závisí na tom, jak je efektivní činnost podniků, jaká je jejich finanční situace, technologické a sociální „zdraví“. Nejdůleţitější místo v sociálně-ekonomickém rozvoji společnosti obsazuje podnikatelská činnost. Subjektem podnikání je především podnik. Podnik – základní organizačně-ekonomická sloţka v jakémkoli trţním hospodářství. Soubor firem určuje efektivitu národní, regionální a globální ekonomiky. Od toho, jak efektivně fungují podniky, jak stabilní je jejich finanční stav, závisí zdraví ekonomiky a průmyslová moc státu. Podnikatelská činnost má významný vliv na dobré ţivotní podmínky společnosti jako celku prostřednictvím zvýšení úrovně HDP, zmírnění nezaměstnanosti, rozvoje vědeckého a technického potenciálu, zvýšení daňových příjmů, formování rozsáhlé střední třídy jako ekonomicky nezávislé společenské jednotky. Dynamika rozvoje podnikání by mohla být povaţována za důleţité kritérium, které ukazuje sílu celého systému ekonomických, sociálních a politických institucí. Základními právními předpisy, které upravují podnikatelskou činnost v České republice jsou: Nový Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích, Ţivnostenský zákon. „Podnikání je v novém občanském zákoníku definováno jako samostatná výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku. Osoba, která takovou činnost vykonává, je povaţována se zřetelem k této činnosti za podnikatele (§ 420 odst. 1 NOZ). Za podnikatele se ve vztahu ke spotřebitelům povaţuje při uzavírání smluv i kaţdá osoba, pokud takovou smlouvu uzavírá v souvislosti se svou vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či samotným výkonem svého povolání (§ 420 odst. 2 NOZ). Taková činnost se totiţ vůči spotřebiteli můţe jevit jako podnikání, i kdyţ některý znak nutný pro podnikání chybí – např. záměr soustavnosti, záměr dosaţení zisku či výkon ţivnostenským či obdobným způsobem.“28
28
ČESKO. Výkladové stanovisko č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014 – k pojmu podnikatel podle občanského zákoníku. [online] [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/Stanovisko_22.pdf
32
3.1 Právní formy podnikání Podnikatelskou činnost fyzických osob upravuje Ţivnostenský zákon č. 455/1991 o ţivnostenském podnikání, který definuje ţivnost takto: „Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“29 Praktická část této práce se zabývá zaloţením podnikatelského subjektu vyuţitím ţivnosti. Proto dále je věnována pozornost podmínkám zaloţení ţivnostenského listu. Všeobecné podmínky -
dosaţení veku 18 let,
-
způsobilost k právním úkonům,
-
bezúhonnost (výpis z Rejstříku trestů). Zvláštními podmínkami jsou odborná či jiná způsobilost, v případě, že to vyžaduje živnost.
Podle zvláštních podmínek se ţivnosti rozdělují na ohlašovací a koncesované.
„Ohlašovací živnosti vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto ţivnosti jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Dělí se na:
Řemeslné živnosti – pro jejich získání a provozování je podmínkou výuční list, nebo maturita v oboru, nebo diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. Příkladem jsou řeznictví, zednictví, klempířství a oprava karoserií, hostinská činnost, montáţ, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení aj.
Vázané živnosti – pro jejich získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona. Příkladem jsou masérské sluţby, vedení účetnictví, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, provozování autoškoly aj.
Volná živnost – pro získání nepotřebuje podnikatel ţádnou odbornou způsobilost. Tato ţivnost má název „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3
29
ČESKO. Zákon č. 455 ze dne 2. 10. 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy
33
ţivnostenského zákona“. Podnikatel si rozsah této ţivnosti vymezí tím, ţe si ze seznamu 80 činností vybere ty, které bude provozovat. Příkladem oborů je velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu a sluţeb, ubytovací sluţby, fotografické sluţby aj.
Koncesované živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto ţivnosti jsou také osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této ţivnosti (koncese) i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem jsou provozování pohřební sluţby, provozování cestovní kanceláře, silniční motorová doprava, taxisluţba aj.“30
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích definuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a druţstva. Obchodní společnosti zahrnují: -
Veřejná obchodní společnost,
-
Komanditní společnost,
-
Společnost s ručením omezeným,
-
Akciová společnost,
-
Evropská společnost,
-
Evropské hospodářské zájmové sdruţení.
Druţstva zahrnují: -
Druţstvo,
-
Evropská druţstevní společnost.31
3.2 Podmínky podnikání v oblasti kadeřnických služeb Podle Zák. č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, musí podnik dodrţovat podmínky, které jsou uvedeny dále. Vyhl. č.137/2004 Sb., o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závaţných.
30
SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 67 ČESKO. Zákon č. 90/2012 ze dne 22. března 2012, o obchodních korporacích (o obchodních společnostech a druţstvech). Praha, 2012, částka 34. Dostupný na portálu Parlamentu České republiky: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=6&T=363 31
34
Zásadní poţadavky: věk nad 18 let, odborná způsobilost, bezúhonnost, bezdluţnost, způsobilost k právním úkonům. Dále musí kaţdá osoba zajišťující činnosti epidemiologicky závaţné dodrţovat:
vysoký stupeň osobní čistoty,
osoby trpící nemocí nebo přenašeči nemocí přenosných potravinami, osoby s infikovanými poraněními a dalšími nesmí manipulovat s potravinami,
zajistit odpovídající uspořádání a úprava prostorů, jakoţ i vnitřního vybavení všude tam, kde se zachází s potravinami,
nekouření v místnostech, kde se jakkoliv manipuluje s potravinami,
zajistit dostatečné mnoţství nezávadné studené pitné vody a teplé vody,
zajistit příslušenství k čištění, dezinfekci a skladování pracovních pomůcek,
zajistit uţívání vhodných chemických prostředků dle návodu výrobce,
zajistit zacházení s potravinami dle poţadavků zákona o potravinách a o souvisejících právních předpisech.
V roce 2009 vydal Evropský parlament a Rada nové nařízení, jehoţ účelem je sjednotit vnitřní trh s kosmetickými přípravky a stanovit pravidla pro jeho fungování; dále upravit a zjednodušit terminologii kosmetických prostředků pomocí jasných definic, a zajistit kontrolu nad trhem a vysokou úroveň ochrany zdraví spotřebitele. Jednotlivé části nařízení vstupovaly v platnost a účinnost od jeho vydání postupně; dne 11.7.2013 nabylo platnost uvedené nařízení jiţ v celém rozsahu. Poţadavky tohoto zásadního právního předpisu s názvem Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích jsou v celém rozsahu vymahatelné a jeho nedodrţení je sankcionováno. Kosmetický přípravek je podle definice nařízení jakákoliv látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokoţkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány), nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převáţně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udrţování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů. Poţadavky předpisu jsou velmi rozsáhlé mají cca 150 stran. Týkají se především:
35
1.
Bezpečnosti pro lidské zdraví: poţadavky na obchodní úpravu, označení, návod k pouţití a k likvidaci a jakékoliv další informace poskytnuté odpovědnou osobou;
2.
Stanovení odpovědné osoby (fyzické nebo právnické), která musí být určena pro kaţdý přípravek před jeho uvedením na trh. Tato osoba zajišťuje soulad přípravků s poţadavky tohoto nařízení. Odpovědnou osobou za výrobek vyráběný ve Společenství můţe být i výrobce působící ve Společenství, který z EU nevyváţí a zpět výrobek nedováţí. Pro dováţený výrobek je odpovědnou osobou kaţdý dovozce, který uvádí konkrétní výrobek na trh Společenství;
3.
Stanovení povinností odpovědné osoby a povinností distributorů;
4.
Dále stanovuje i povinnost identifikovat distributory nebo další osoby, kterým byl výrobek dodán a to po 3 roky od chvíle, kdy jim předmětný výrobek dodal;
5.
Výrobci musí dodrţovat zásady Správné výrobní praxe;
6.
Nařízení obsahuje i velmi obšírný seznam chemických látek zakázaných nebo seznam látek omezujících jejich pouţití popř. mnoţství při výrobě kosmetických přípravků;
7.
Na trh nesmí být uváděny přípravky testované na zvířatech;
8.
Dále i výrobky obsahující látky klasifikované jako látky CMR skup. 1A a 1B (tj. látky karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci atd.);
9.
Stanovena povinnost zajištění vysoké bezpečnosti pro lidské zdraví u výrobků obsahujících nanomateriály, včetně dodání jejich toxikologického profilu;
10. Poţadavky na označování kosmetických prostředků - jsou obdobné jako poţadavky na označování potravin; 11. Tvrzení o přípravku: při označení před uvedením na trh nesmějí být pouţívány názvy, ochranné známky, texty, ani názorné nebo jiné znaky, které by přípravkům přisuzovaly funkce nebo vlastnosti, které nemají; 12. Je stanoven orgán dozoru a způsob prováděných kontrol nad trhem s kosmetickými přípravky, stanovena i odborná pracoviště (v ČR Národní referenční centrum), včetně toxikologických laboratoří; 13. Stanovena povinnost okamţitého oznamování neţádoucích účinků osobami odpovědnými a distributory; 14. Stanovena povinnost předloţit seznam látek obsaţených v přípravku a na poţádání i seznam všech kosmetických přípravků, ve kterých by mohla být obsaţena některá konkrétní nebezpečná nebo podezřelá látka;
36
15. Povinnost okamţitě stáhnout z trhu přípravek, který by mohl být potenciálním rizikem pro lidské zdraví; 16. Povinnost stanoví i Evropské komisi (EK), která zpracuje seznam názvů přísad (nejedná se ale o seznam povolených látek) podle Společné nomenklatury, který bude EK průběţně aktualizovat. Povinnost pouţívat názvy těchto přísad při označování přípravků uváděných na Evropský trh je do 12 měsíců od uveřejnění Seznamu přísad v Úředním věstníku Evropské unie. Uvedené nařízení obsahuje sedm příloh, následuje jejich rámcový obsah: 1.
Poţadavky na zprávu o bezpečnosti kosmetického přípravku;
2.
Seznam látek zakázaných v kosmetických přípravcích (obsahuje více jak 1300 poloţek);
3.
Seznam látek, které mohou být obsaţeny v kosmetických prostředcích při dodrţení stanovených omezení;
4.
Seznam barviv povolených v kosmetických prostředcích;
5.
Seznam konzervačních přísad povolených v kosmetických přípravcích;
6.
Seznam filtrů ultrafialového záření povolených v kosmetických přípravcích;
7.
Přehled jednotných symbolů k pouţití označování na vnějším obalu, nebo obalu, do kterého je kosmetický přípravek plněn.
Je velmi pravděpodobné, ţe se znění příloh bude průběţně měnit a upravovat podle nových vědeckých poznatků; proto je nutné tyto poţadavky průběţně sledovat. Národní referenční centrum pro kosmetiku i příslušné laboratoře lze nalézt na Státním zdravotním ústavu, Šrobárova ul. 48, PSČ 100 42, Praha 10, tel. SZÚ je 267081111. Vedoucím tohoto Národního centra je MUDr. Dagmar Jírová, CSc. Státní zdravotní ústav se nalézá poblíţ stanice Metra A nebo stanice tramvají Ţelivského.
37
4. Analýza vybraného trhu V současné době se stále více lidí rozhodují o tom, ţe chtějí být nezávislé a pracovat pro sebe, proto zakládají vlastní firmy. Podle dat, poskytovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR lze konstatovat fakt, ţe počet podnikajících osob roste poměrně rychle. Tabulka č. 2 Přehled živností v rocích 2011 až 2014
Počet ke dni
31. 12. 2011
31. 12. 2012
31. 12. 2013
31. 12. 2014
Celkem platných 3 146 013 ŢO
3 225 372
3 321 289
3 475 812
ţiv. koncesované
119 234
119 989
143 084
217 926
ţiv. vázané
274 584
296 256
314 764
331 165
ţiv. řemeslné
885 019
900 714
915 777
935 552
ţiv. volné
1 867 176
1 908 413
1 947 664
1 991 169
Počet obyvatel
10 548 527
10 513 209
10 513 834
10 528 477
306,792
315,90
330,13
Počet ŢO na 1000 298,24 obyvatel
Zdroj: ČESKO. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. Roční přehled podnikatelů a živností. [cit-04-04-2015] Dostupné z: http://www.rzp.cz/statistikySbj.html
Z výše uvedené tabulky plyne to, ţe počet ţivnostníků stále roste a nejpopulárnější ţivnosti je volná ţivnost. Řemeslná ţivnost, ke které se vztahuje Kadeřnictví je na druhém místě podle počtu podnikajících osob a k 31. 12. 2014 její počet dosáhl 935 552.
4.1 Analýza trhu kadeřnických služeb Podnikání v oblasti kadeřnictví se vztahuje k rychle rostoucím. Podle aktuálních informací z webových stránek Ministerstva průmyslu a ochodu České republiky, k 31. 12. 2014 počet platných ţivnostenských oprávnění v oblasti Holičství a kadeřnictví byl 34.508.32 Nejnovější údaje jsou k 31. 03. 2015, kdy je těchto oprávnění uţ 34.645. 33 Takovým způsobem, v průběhu třech měsíců se zvýšil počet osob podnikajících v oblasti Holičství a kadeřnictví na 137.
32
ČESKO. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. Statistika ţivností k 31. 12. 2014. [cit-05-04-2015] Dostupné z: http://www.rzp.cz/docs/zivstat_cz_2014.pdf 33 ČESKO. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. Statistika ţivností k 31. 03. 2015. [cit-05-04-2015] Dostupné z: http://www.rzp.cz/docs/zivstat_cz_akt.pdf
38
Praktická část práce se zabývá zaloţením kadeřnictví v Praze, proto byly zjištěny informace i z Asociace kadeřníků České republiky, odkud byl zjištěn přibliţný počet kadeřnických salonů v Praze – 2500. Ale toto číslo je nejisté, protoţe pořád se otevírají a také zavírají salony. Touha lidí vypadat krásně stimuluje kadeřnický a kosmetický trh, proto je vyţadováno otevření salonů s vysokou úrovni sluţeb. Důvody zvýšení počtu firem v oblasti kosmetiky nebo kadeřnictví jsou: o
Trvale rostoucí touha lidí po standardy krásy,
o
Zdokonalování sluţeb,
o
Zvýšení nabídky (manikúra, pedikúra, kosmetologie, masáţ, prodlouţení vlasů, prodluţování řas, permanentní make-up, solárium atd.)
o
Růst klientů muţského pohlaví,
o
Schopnost přilákat vysoce kvalifikované odborníky,
o
Pochopení rozdílu mezi domácí péče a profesionálním ošetřením v salonu.
Trh kadeřnických sluţeb je specifický a lze ho rozdělit například na dvě části: jednotlivé salony, a velké řetězce, tj. síť kadeřnických salonů. Nejznámějšími v České republice jsou Bomton, Klier, Toni&Guy, Petrů&Rossi, Hairpoint, LK Šarm.
4.2 Analýza cílového trhu Zákazníky kadeřnictví jsou obyvatelé jak celého města Praha, tak konkrétněji i městské části Prahy 2 a Prahy 3 s průměrnými a nadprůměrnými příjmy. Následující tabulka znázorňuje pohyb obyvatelstva v městských částech – Praha 2 a Praha 3 v rocích 2011 aţ 2014. V rocích 2012 a 2013 počet osob ţijících v těchto částech Prahy se zmenšoval, ale v roce 2014 uţ čísla šli nahoru. Takovým způsobem, počet obyvatelů v Praze 2 a v Praze 3 činí celkem 121 199 osob k 31. 12. 2014. Tabulka č. 3 Pohyb obyvatelstva v Praze 2 a v Praze 3 v rocích 2011 až 2014
Ukazatele
Rok 2011
Rok 2012
Rok 2013
Rok 2014
Praha 2
Praha 3
Praha 2
Praha 3
Praha 2
Praha 3
Praha 2
Praha 3
Stav 1.1
49 058
71 088
49 237
71 140
49 197
71 409
48 586
71 023
Narození
521
358
509
789
564
841
554
850
Zemřelí
541
838
497
868
477
830
462
763
39
Přistěhovalí
3 555
4 689
3 776
5 178
3 364
4 699
3 890
5 493
Vystěhovalí
3 356
4 614
3 828
4 830
4 062
5 066
3 410
4 562
Přírůstek stěhováním
199
75
-52
348
-698
-397
480
931
Celkový přírůstek
179
52
-40
269
-611
-386
572
1 018
Stav 31.12
49 237
71 140
49 197
71 409
48 586
71 023
49 158
72 041
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce
Aktualizováno dne: 08. 04. 2013 cit. [2015-03-27]. Dostupné z:
Dále je třeba uvést stav obyvatelstva konkrétněji na Vinohradech, kde se bude nacházet salon. Z tabulky plyne, ţe počet obyvatelů se v průběhu čtyř let zásadně neměnil. Tabulka č. 4 Obyvatelstvo v katastrálním území – Vinohrady v rocích 2011 až 2014
Datum
Stav obyvatelstva
31. 12. 2011
50 720
31. 12. 2012
50 769
31. 12. 2013
50 159
31. 12. 2014
50 751
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce
Aktualizováno dne: 08. 04. 2013 cit. [2015-03-27]. Dostupné z:
40
5. Návrh podnikatelského záměru 5.1 Shrnutí Praktická část se zabývá sestavením podnikatelského záměru na zaloţení kadeřnického salonu v historické části Prahy – Vinohrady. Rozhodování právě o této lokalitě bylo zaměřeným díky řadě pozitivních faktorů. Za prvé, je to dobrá dopravní dostupnost: linka metra A, která spojuje velkou část Prahy a prochází centrem hlavního města (Muzeum-Můstek), tramvaje a autobusy. Dostat se do Vinohrad je moţné skoro z kterékoli části města za poměrně krátkou dobu. Za druhé, podle počtu obyvatelstva z Českého statistického úřadu, Vinohrady je jednou ze zalidněných částí Prahy. V této lokalitě ţije 50 751 lidí k 31. 12. 2014. 34 Nakonec na Vinohradech se nachází velké mnoţství kanceláří, několik hotelů a vzdělávacích středisek. Další výhodou je to, ţe Hlavní nádraţí, kde je těsné soustředění lidí, je v blízkém okolí. Základním principem, na kterém je zaloţeno fungování budoucího kadeřnického salonu je zaměřování na zákazníka, tj. nabízení kvalitních kadeřnických sluţeb pro ţeny, muţi a děti za přiměřenou cenu. Další výhodou bude profesionalita pracovníků, pouţití kvalitní vlasové kosmetiky, kterou nepouţívá ţádný salon v okolí, a řádné školení zaměstnanců. Firma by měla se snaţit udrţovat dlouhodobé vztahy se svými zákazníky, tj. jedním z cílů je zaměření na získání stálé klientské bázi. Firma je zaměřena na klienty s průměrným příjmem, takţe průměrné ceny na nabízené sluţby jsou mnohem niţší neţ v módních salonech. Nejlépe pro nejbliţší dobu je vhodné přijat takovou cenovou strategie: průměrné ceny a pak v budoucnu moţnost zvýšení cen v souladu s poptávkou a podmínkami na daném trhu. Z hlediska financování výhoda spočívá v dostatku finančních prostředků potřebných k zahájení salonu, protoţe v dnešní době není jednoduché získat úvěr od banky pro začínající podnikatele. Hlavním cílem společnosti je vytvoření takového kadeřnického salonu, který by byl zajímavý pro velký počet zákazníků, kteří by byli rádi navštěvovat nás stále a doporučovat svým známým. Kvalitní sluţby, profesionální a sympatická obsluha, příjemné prostředí – je to vše, co by nabízela naše firma pro to, aby zákazníkovi se u nás líbilo. Spokojenost zákazníků je
34
Český statistický úřad [online]. ČSÚ, https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce
Aktualizováno dne: 08. 04. 2013 cit. [2015-03-27]. Dostupné z:
41
klíčovém kritériem úspěšnosti fungování společnosti, díky kterému náš kadeřnický salon se bude schopen udrţet na trhu.
5.2 Popis podniku 5.2.1 Základní informace Datum zaloţení podniku je 1. 1. 2016. Majitelem firmy je Elena Gombozhapova, studentka třetího ročníku Bankovního institutu VŠ. Firma sídlí na adrese Vinohradská 60, kde současně se bude nacházet i provozovna. Autorka měla myšlenku otevření vlastního podniku jiţ několik let, ale neměla příslušné znalosti v této oblasti. Ve druhém ročníku rozhodla, ţe po skončení bakalářského studijního oboru se bude zabývat zaloţením vlastní firmy, proto zvolila právě toto téma závěrečné práce. A chtěla by pohybovat v oblasti kadeřnických sluţeb s další moţností růstu nabídky, protoţe povaţuje řízení kadeřnictví za zajímavou činnost, která bude víc poutavá, neţ obtíţná. Samozřejmě hlavním cílem je to, aby podnik byl konkurenceschopný a vytvářel zisk. Velkou výhodou je dostatek vlastních finančních prostředků na zřízení podniku. Počátečný kapitál tvoří 800.000 Kč.
5.2.2 Právní aspekt Otevření kadeřnického salonu je provedeno zřízením ţivnostenského oprávnění. Holičství a kadeřnictví se vztahují k řemeslným ţivnostem. Ohlášení řemeslné ţivnosti se podá na ţivnostenský odbor Úřadu městské části Praha 2 s adresou náměstí Míru 20, 12039, Praha 2. Poplatek za ohlášení ţivnosti činí 1000 Kč.
5.2.3 Umístění Kadeřnický salon se bude nacházet ve Vinohradské ulici 60 na Vinohradech u náměstí Jiřího z Poděbrad (metro A). V současné době v tomto místě je obchod se zdravotnickými potřebami, který se bude přestěhovat. Celková plocha je 60 m2. Prostor má vlastní vchod z ulice. Budova je umístěna výhodně ve vztahu k zastávce tramvaje a stanice metra.
5.2.4 Popis nabízených služeb Kadeřnický salon „Cinderella“ nabízí kompletní sluţby v oblasti péče o vlasy pro ţeny, muţe a děti. Samozřejmě „hlavní“ sluţbou kadeřnického salonu je střihání vlasů. Střihání je jedním 42
z nejsloţitějších, ale také i nejčastějších manipulací prováděných v kadeřnickém salonu. Od toho, zda stříhání je provedeno kvalitně, závisí vzhled vlasů a jejich zdraví. V poslední době se střih jako samotná operace provádí méně často. Proto se naši specialisté mohou mistrně zhotovovat účes, který bude přidávat sebedůvěru a dobrou náladu. Krásné vlasy je jedna z nejdůleţitějších cenností, kterou lidé mají od přírody a je třeba vlasy chránit a řádně se o ně starat. Naše odborní kadeřnici rádi poskytnou pomoc poradenstvím v oblasti péče o vlasy a ve výběru střihu nebo účesu. Nejrychlejší způsob jak se změnit nebo zlepšit náladu je barvení vlasů. Jakou barvu nebo barvicí šampon pouţít, jaký zvolit odstín a které značce dát přednost – v tomto zase pomohou porozumět naši odborníci. Pro ty zákazníci, kteří nejsou připraveni ke kardinálním změnám, salon nabízí melírování. Další sluţbou je mytí vlasů, které je důleţitou procedurou, protoţe si musíte být schopni vybrat správný šampon a pak řádně vysušit vlasy nebo provést styling vlasů pomocí foukání nebo ţehlení. Kadeřnický salon sleduje módní trendy v oblasti péče o vlasy a nabízí různé druhy regenerace vlasů s vyuţitím kosmetických přípravků. Náš salon můţe poskytnout sluţbu vyhotovování účesů pro naše klienty, které ve sváteční den musejí vypadat skvěle např. narozeniny, svatba či výročí.
5.2.5 Organizační struktura Za prvé, pro zaloţení ţivnostenského listu v oboru kadeřnictví potřebuji najít člověka, který bude mít příslušné vzdělání a bude odpovědným zástupce. Touto osobou bude jeden z kadeřníků, který bude dostávat za to 5.000 Kč měsíčně. Celkem organizační strukturu budou naplňovat 9 zaměstnanců. Dva kadeřníky v panské hale, dva v dámské a dva univerzální. Dále bude jedna pomocná síla, která bude provádět úklid a dvě recepční, které mají na starosti pokladnu, vyřízení objednávek, telefonování, vítání klientů a jinou administrativu. Kadeřníky budou mít hlavní pracovní poměr a jejich mzda za hodinu ve všední den činí 130 Kč, a 150 Kč o víkendu. Kaţdý den měly by pracovat tři kadeřníky: pro dámy, pro pány a univerzální. Dále je třeba vypočítat jejich mzdu ve všední dny a svátky.
43
Ve všední den směna trvá 8 hodin, budou pracovat 3 kadeřníky a jejich mzda je 130 Kč za hodinu. 8*3*130=3.120 Kč. Dále částku 3 120 Kč násobíme 22, protoţe v měsíci je 22 všedních dnů. 3.120*22=68.640 Kč. O víkendu směna trvá 6 hodin, budou pracovat také 3 kadeřníky, ale mzda je 150 Kč za hodinu. 6*3*150=2.700 Kč. Dále 2.700 Kč násobíme 8, coţ je počet víkendů v měsíci. 2.700*8=21.600 Kč. Celkové měsíční náklady na mzdy kadeřníků se rovnají 68.640+21.600=90.240 Kč. Jelikoţ kadeřníky budou mít hlavní pracovní poměr, je třeba odvádět 25% na sociální a 9% na zdravotní pojištění. Tyto náklady budou činit 30.681 Kč. Z tohoto plyne výše superhrubé mzdy, která se rovná 120.921 Kč. Dvě recepční, které budou pracovat na Dohodu o provedení práce 52 hodiny v týdnu. Násobíme tuto částku 4, coţ je 4 týdnů v měsíci a budou dostávat 70 Kč za hodinu. Celkové měsíční náklady na recepční činí 14.560 Kč. Uklizečka také bude mít Dohodu o provedení práce, bude uklízet 2 hodiny denně kaţdý den, coţ je 14 hodin týdně. Za svou práci dostane 70 Kč za hodinu. Celkové měsíční náklady na uklizečku je 3.920 Kč.
5.2.6 Otevírací doba Následující tabulka znázorňuje základní otevírací dobu kadeřnického salonu, ale existuje moţnost objednání i jiného termínu dle přání zákazníka. Tabulka č. 5 Otevírací doba salonu „Cinderella“
Pondělí
10:00 – 18:00
Úterý
10:00 – 18:00
Středa
10:00 – 18:00
Čtvrtek
10:00 – 18:00
Pátek
10:00 – 18:00
Sobota
10:00 – 16:00
Neděle
10:00 – 16:00
Zdroj: Vlastní zpracování
44
5.2.7 Vybavení salonu Salon se nachází v přízemí domu ve Vinohradské ulici na celkové rozloze 60 m² v pronajatém prostoru, kde bude provedena rekonstrukce. Interiér bude proveden ve třech barvách: bílá, černá a červená. Dále interiér bude doplněn o obrázky, zrcadla a jiné dekorativní předměty. Vedle vchodu bude stát recepce, kde budou vítáni zákazníci a přijímány telefonní zvonky. Pro větší spokojenost zákazníků náš salon bude vybaven kávovarem. Následující tabulka ukazuje seznam potřebných zařízení, jejich počet a ceny. Tabulka č. 6 Vybavení kadeřnictví
Název
Počet kusů
Cena
Cena celkem
Kadeřnické křeslo s opěrkou na nohy
6
5.990,-Kč
35.940,-Kč
Kadeřnický mycí box
2
8.990,-Kč
17.980,-Kč
Kadeřnická obsluha
6
8.596,-Kč
51.576,-Kč
Sušící helma
2
3.455,-Kč
6.910,-Kč
Kadeřnický stolek
6
2.912,-Kč
14.472,-Kč
Dětské křeslo
2
2.983,-Kč
5.966,-Kč
Vysavač vlasů
1
4.900,-Kč
4.900,-Kč
Recepce
1
16.288,-Kč
16.288,-Kč
Ţidle
3
1.904,-Kč
5.712,-Kč
Pohovka
1
8.661,-Kč
8.661,-Kč
Doplňky
6
1.500,-Kč
9.000,-Kč
Notebook
1
11.990,-Kč
11.990,-Kč
Kávovar
1
1.199,-Kč
1.199,-Kč
Fén
6
1.845,-Kč
11.070,-Kč
Kulma
3
1.479,-Kč
4.437,-Kč
Ţehlička na vlasy
3
2.869,-Kč
8.598,-Kč
Střihací strojek
3
2.422,-Kč
7.266,-Kč
Zdroj: Vlastní zpracování
Další důleţitou částkou pro otevření kadeřnictví je vlasová kosmetika. Dodavatelem vlasové kosmetiky a jiných potřebných pomůcek bude obchodní společnost NECY, s.r.o., které mají
45
širokou nabídku produktů. První značkou kosmetiky, kterou bude vyuţívat salon je Loreal. Ceny na tuto kosmetiku jsou příznivé a produkty mají dobrou kvalitu. Tabulka č. 7 Vlasová kosmetika Loreal
Název kosmetiky
Počet kusů
Cena
Celkem
Šampon Loreal pro různé typy vlasů (500ml)
10
299,-Kč
2.990,-Kč
Kondicionér Loreal pro různé typy vlasů (750ml)
10
459,-Kč
4.590,-Kč
Maska Loreal (500ml)
10
459,-Kč
4.590,-Kč
Vlasový (125ml)
Loreal
10
229,-Kč
2.290,-Kč
přípravky
20
≈175,-Kč
3.500,-Kč
Kúra Loreal (10ml)
5
349,-Kč
1.745,-Kč
Vlasové mléko Loreal (125ml)
5
269,-Kč
1.345,-Kč
Regenerační (150ml)
5
299,-Kč
1.495,-Kč
Sprej Loreal (125ml)
5
219,-Kč
1.095,-Kč
Gel na vlasy (150ml)
6
249,-Kč
1.494,-Kč
Laky na vlasy (500ml)
6
139,-Kč
834,-Kč
Pěna na vlasy (150ml)
6
239,-Kč
1.434,-Kč
Vosk (50ml)
6
239,-Kč
1.434,-Kč
Barva na vlasy (50ml)
80
169,-Kč
13.520,-Kč
olej
Ostatní Loreal
krém
Zdroj: Vlastní zpracování
Druhou značkou, kterou budou vyuţívat naše kadeřníci je luxusní vlasová kosmetika značky Moroccanoil. Tato kosmetika je známá tím, ţe je osnována na bázi arganového oleje. Kosmetické produkty této značky jsou velmi populární a pouţívají je hollywoodské hvězdy. Tabulka č. 8 Vlasová kosmetika Moroccanoil
Název Šampon Moroccanoil (1000ml)
Počet kusů 2
Cena
Celková cena
1.499,-Kč
2.998,-Kč
46
Kondicionér Moroccanoil (1000ml)
2
1.499,-Kč
2.998,-Kč
Krém na vlasy (500ml)
3
1.099,-Kč
3.297,-Kč
Péče s arganovým olejem (100ml)
5
1.039,-Kč
5.195,-Kč
Maska (250ml)
5
839,-Kč
4.195,-Kč
Lak na vlasy (330ml)
3
549,-Kč
1.647,-Kč
Styling gel (180ml)
3
549,-Kč
1.647,-Kč
Sprej (250ml)
3
649,-Kč
1.947,-Kč
Pěna (250ml)
3
649,-Kč
1.947,-Kč
na
vlasy
Zdroj: Vlastní zpracování
5.2.8 Marketingový mix Produkt Hlavním produktem je poskytování sluţeb v oblasti péči o vlasy. Za prvé, je to poradenství s odborným kadeřníkem o současném stavu vlasů a o přáních zákazníků. Dále jsou to dámské, panské a dětské střihy, melírování, barvení, zhotovování účesů a regenerace vlasů. Tabulka č. 9 Produktové portfolio salonu
Služby pro dámy Střih, mytí a foukání vlasů (krátké vlasy) Střih, mytí a foukání vlasů (polodlouhé vlasy) Střih, mytí a foukání vlasů (dlouhé vlasy) Střih, foukání, bez mytí vlasů (krátké vlasy) Střih, foukání, bez mytí vlasů (polodlouhé vlasy) Střih, foukání, bez mytí vlasů (dlouhé vlasy) Mytí vlasů + sušení Mytí vlasů + sušení + ţehlení Mytí vlasů + foukaná Barvení do jednoho tonu (krátké vlasy) Barvení do jednoho tonu (polodlouhé vlasy) Barvení do jednoho tonu (dlouhé vlasy)
Služby pro pany Služby pro děti do 12 let Základní střih nůţkami + mytí a Základní dětský střih sušení Základní střih nůţkami bez mytí Dětský střih + styling (pro kluky) Střih strojkem + mytí a sušení Dětský střih + účes (pro holky) Střih strojkem bez mytí Střih + styling Barvení vlasů Melírování
47
Melírování (záleţí na počtu odstínu) Večerní účes (krátké vlasy) Večerní účes (polodlouhé vlasy) Večerní účes (dlouhé vlasy) Regenerace vlasů pomocí kúry + mytí a sušení (krátké vlasy) Regenerace vlasů pomocí kúry + mytí a sušení (polodlouhé vlasy) Regenerace vlasů pomocí kúry + mytí a sušení (dlouhé vlasy) Zdroj: Vlastní zpracování
Cena Pro tvorbu ceny jednotlivých sluţeb bude podnik brát v úvahu průměrné ceny konkurenčních firem, které jsou uvedeny v části, zabývající analýzou konkurence. Následující tabulka ukazuje ceník sluţeb. Tabulka č. 10 Ceník služeb salonu „Cinderella“
Služby pro dámy Střih, mytí a foukání vlasů (krátké vlasy) Střih, mytí a foukání vlasů (polodlouhé vlasy) Střih, mytí a foukání vlasů (dlouhé vlasy) Střih, foukání, bez mytí vlasů (krátké vlasy) Střih, foukání, bez mytí vlasů (polodlouhé vlasy) Střih, foukání, bez mytí vlasů (dlouhé vlasy) Mytí vlasů + sušení Mytí vlasů + sušení + ţehlení Mytí vlasů + foukaná Barvení do jednoho tonu (krátké vlasy) Barvení do jednoho tonu (polodlouhé vlasy) Barvení do jednoho tonu (dlouhé vlasy) Melírování (záleţí na počtu odstínů) Večerní účes (krátké vlasy) Večerní účes (polodlouhé vlasy) Večerní účes (dlouhé vlasy) Regenerace vlasů pomocí kúry + mytí a sušení (krátké vlasy) Regenerace vlasů pomocí kúry + mytí a sušení (polodlouhé vlasy) Regenerace vlasů pomocí kúry + mytí a sušení (dlouhé vlasy) Služby pro pany Základní střih nůţkami + mytí a sušení Základní střih nůţkami bez mytí Střih strojkem + mytí a sušení Střih strojkem bez mytí Střih + mytí + styling Barvení vlasů Melírování Služby pro děti do 12 let
48
Cena 800,-Kč 900,-Kč 1000,-Kč 600,-Kč 700,-Kč 800,-Kč od 200,-Kč od 450,-Kč od 350,-Kč 750,-Kč 850,-Kč 1050,-Kč od 900,-Kč 700,-Kč 850,-Kč 1000,-Kč 750,-Kč 850,-Kč 1100,-Kč 350,-Kč 300,-Kč 400,-Kč 350,-Kč 500,-Kč od 500,-Kč od 600,-Kč
Základní dětský střih Dětský střih + styling (pro kluky) Dětský střih + účes (pro holky)
od 200,-Kč od 350,-Kč od 400,-Kč
Zdroj: Vlastní zpracování
Distribuce Distribuce v kadeřnickém salonu je součinnost mezi zákazníkem a kadeřnictvím, kdy zákazník přichází do provozovny s cílem uspokojování svých potřeb. Nebo zákazník má moţnost předem objednat volný termín telefonicky a dorazit v určený čas. Důleţitými faktory jsou zdvořilí pracovníci, příjemná atmosféra a samozřejmě profesionální kadeřníci. Jako distribuční místo slouţí pronajatý prostor v historické části Prahy – Vinohrady, přímo vedle stanice metra Jiřího z Poděbrad. Komunikace Pro komunikace se svými zákazníky kadeřnictví bude vyuţívat několik základních nástrojů, které nepotřebují vynakládání vysokých nákladů, coţ je dobré pro nově vznikající podnik. o
Logo. Pro kadeřnický salon je důleţité, aby zákazník si uţ při prvním pohledu všiml, čím se zabýváme, a mohl zapamatovat naši firmu. Proto bylo vytvořeno logo, které obsahuje název a obrázek dámy s účesem. Toto logo bude vyuţito i pro vývěsnou tabuli, která se bude nacházet vedle vchodu v salon. Obrázek č. 2 Logo salonu
Zdroj: Vlastní zpracování
o
Webové stránky. Tento nástroj je velmi uţitečný, protoţe v současné době většina lidí vyuţívá internetové vyhledávače k hledání např. nabízených sluţeb a ceníku. Webové stránky musejí být srozumitelné a obsahovat veškerou potřebnou informace: popis sluţeb a ceník, kontaktní adresa, telefon, emailová adresa, odkazy na sociální sítě, novinky, aktuální akce.
49
o
Sociální sítě. Pro snadnější vyhledávání našeho salonu budou vytvořeny i stránky v sociálních sítích, kde budou uvedeny základní potřebné informace, novinky a recenze našich klientů. (Facebook, Vkontakte, Instagram).
5.3 Situační analýza 5.3.1 SWOT analýza Silné stránky: Výhodné umístění díky rozvinuté infrastruktuře, Dobrý přistup k salonu z ulice, Vysoká úroveň nabízených sluţeb, Vysoce kvalifikovaní pracovníci, Dobře vybavené moderní zařízení, Výhodná otevírací doba. Slabé stránky: Chybí zákaznická základna, Není bohatý sortiment sluţeb ve srovnání s konkurence, Neznámost, Ţádné programy na prosazování sluţeb, Slabá marketingová činnost. Příleţitosti: Rozšíření nabídky, Zvýšení počtu potenciálních zákazníků prostřednictvím zavádění nových sluţeb, Zvýšení trţního podílu, Pravidelné zvyšování kvalifikace zaměstnanců, Zlepšení reklamní kampaně, Poskytování speciálních sluţeb pro stálé zákazníky, Rozsáhlá reklama v mediích a na internetu, Otevření sítě salonu po celé Praze a okolí, Vyuţití informačních systémů, 50
Vytvoření marketingového oddělení. Hrozby: Zvýšení trţního podílu ze strany konkurence, Sníţení cen na sluţby u konkurentů, Vyskytnutí nových konkurenčních firem, Ztráta zákazníků, Zvýšení cen na materiály (např. růst celního poplatku na dovoz kosmetiky), Sníţení poptávky kvůli ekonomické krizi, Nízká porodnost, Přechod zaměstnanců do konkurenčních firem.
5.3.2 PEST analýza Politické prostředí Do tohoto prostředí patří legislativa, která upravuje podnikatelskou činnost jak obecně, tak i konkrétněji v oblasti kadeřnických sluţeb.
Nový občanský zákoník č.89/2012. Vymezuje definici fyzické a právnické osob a uvádí kdo je podnikatelem;
Ţivnostenský zákon č.455/1991 Sb. Upravuje podnikání fyzických osob;
Zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví;
Zákon č.634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Vymezuje pravidla pro nabízení sluţeb v rámci České republiky;
Zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmů. Daň z příjmů fyzických osob činí 15%, daň z příjmů právnických osob je 19%;
Zákoník
práce
č.262/2006
Sb.
Vymezuje
práva
a
povinnosti
účastníků
pracovněprávních vztahů, vznik a ukončení pracovního poměru, pracovní dobu a bezpečnost a ochrana zdraví při práci atd.;
Hygienická stanice, která schvaluje provozní řad;
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Ekonomické prostředí
Zkoumání ekonomického prostředí je důleţité pro stanovení cenové politiky salonu. 51
o
Hrubý domácí produkt
Je to jeden z nejdůleţitějších ukazatelů v makroekonomii, který měří efektivitu ekonomiky daného státu.
Vývoj hrubého domácího produktu je zveřejněn na stránkách Českého
statistického úřadu. Následující tabulka ukazuje vývoj HDP od roku 2012 do roku 2014. Tabulka č. 11 Čtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu
Rok 2012 2013 2014
1 čtvrtletí -0,7 -1,9 +2,0
2 čtvrtletí -1,0 -1,2 +2,6
3 čtvrtletí -1,5 -1,6 +2,3
4 čtvrtletí -1,7 +0,8 +1,3
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 14. 11. 2014 cit. [2015-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ctvrtletni-narodni-ucty-tvorba-a-uziti-hdp-a-predbezny-odhad-hdp
o
Míra inflace
Inflace je růst celkové cenové hladiny, v důsledku čeho přichází k znehodnocení peněz. Znehodnocení peněz se projevuje v podobě růstu cen na výrobky a sluţby. Tabulka č. 12 Míra inflace v jednotlivých rocích
99 2,1
00 3,9
01 4,7
02 1,8
03 0,1
04 2,8
05 1,9
Rok 06 07 2,5 2,8
08 6,3
09 1,0
10 1,5
11 1,9
12 3,3
13 1,4
14 0,4
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 9. 04. 2015 cit. [2015-04-13]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
o
Průměrné mzdy
Průměrná mzda v ČR v roce 2014 dosáhla výše 25686 Kč. Následující tabulka ukazuje vývoj mezd v jednotlivých čtvrtletích od posledního čtvrtletí roku 2012 do konce roku 2014. Tabulka č. 13 Vývoj mzdy v České republice
Q4/12
Q1/13
Q2/13
Q3/13
Q4/13
Q1/14
Q2/14
Q3/14
Q4/14
Průměrná hrubá 27 055 nominální mzda (Kč)
24 013
24 917
24 778
26 591
24 817
25 492
25 213
27 200
Růst nominální 3,2 mzdy (%)
-0,5
1,2
1,4
-1,7
3,3
2,3
1,8
2,3
52
Růst reálné mzdy 0,4 (%)
-2,3
-0,3
0,2
-2,8
3,1
2,1
1,2
1,8
Nominální mzda 25 375 po očištění od sezonních vlivů (Kč)
24 893
25 140
25 256
25 123
25 622
25 667
25 699
25 747
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 11. 03. 2015 cit. [2015-04-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2014-truea9fbwn
o
Míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Nejnovější údaje o míře zaměstnanosti podle Českého statistického úřadu k 31.03.2015, která v únoru dosáhla 70%. Obecná míra nezaměstnanosti se rovná 5,6%. Dále v tabulce je uveden počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob ke konci kaţdého roku. Tabulka č. 14 Počet zaměstnaných a nezaměstnaných v tis.
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 únor
Počet zaměstnaných 15-64letých 4799,8 4824,4 4851,5 4930,0 4951,3
Počet nezaměstnaných 15-64letých 337,3 372,9 352,2 304,1 289,9
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 01. 04. 2015 cit. [2015-04-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2015-1viwzidofb
Sociální prostředí o
Pohyb obyvatelstva v ČR
V tabulce, která je uvedena níţe je sledováno obyvatelstvo České republiky od roku 2011 do roku 2013. Z této tabulky plyne, ţe přírůstek obyvatelstva začal klesat od roku 2013, kdy celkový přírůstek se rovná -3706. Tabulka č. 15 Pohyb obyvatelstva v rocích 2011 až 2013
Ukazatel Střední stav obyvatelstva Narození Potraty Zemřelí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek
Rok 2011 10496672 108990 38864 106848 1825 16889 18714
Rok 2012 10509286 108955 37733 108189 387 10293 10680
Rok 2013 10510719 107117 37687 109160 -2409 -1297 -3706
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 19. 02. 2015 cit. [2015-03-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu
o
Obyvatelstvo v Praze 53
Tato část analýzy se týká počtu obyvatelstva v Praze, protoţe salon se bude nacházet na v Praze na Vinohradech. Tabulka č. 16 Pohyb obyvatelstva v Praze 2011-2013
Ukazatel Stav 1.1. Narození Zemřelí Přestěhovali Vystěhovali Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav 31.11.
Rok 2011 1234037 13968 12092 28291 22540 1876 5751 7627 1241664
Zdroj: Český statistický úřad [online]. https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm
Rok 2012 1241664 14176 12411 32194 28843 1765 3351 5116 1246780 ČSÚ,
©2014
Rok 2013 1246780 13867 12149 30473 35770 1718 -5297 -3579 1243201 cit.
[2015-03-23].
Dostupné
z:
Tabulka č. 17 Pohyb obyvatelstva v Praze 2014
Ukazatel Stav 1.1. Narození Zemřelí Přestěhovali Vystěhovali Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav 31.11.
Rok 2014 1243201 14624 12118 40332 26960 2506 13372 15878 1259079
Zdroj: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 23. 03. 2015 cit. [2015-03-28]. https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva
Dostupné z:
Technologické prostředí V současné době výroba kosmetických přípravků, včetně vlasové kosmetiky se zaměřuje na to, aby co nejméně obsahovala umělé látky, které mohou špatně působit na zdraví člověka. Náš salon sleduje tuto tendence a pouţívá kosmetiku značky Moroccanoil, která obsahuje arganový olej, tzv. „marocké zlato“. Dalším faktorem, který by kadeřnický salon měl brát v úvahu v rámci technologického prostředí je rozvoj internetu a sociálních sítí. Sociální sítě se stávají nástrojem pro plnění takového marketingového cílu jako přilákání zákazníků, které lze vykonat pomocí vytvoření webových stránek a další jejich propagace prostřednictvím Facebooku, Youtubu, Instagramu nebo dalších. Příkladem můţe být pozitivní recenze nějakého populárního blogeru, kterou přečte velký počet lidí a rozhodnou pro výběr právě našeho salonu.
54
5.4 Analýza konkurence Pro analýzu nejbliţší konkurence jsou uvedeny základní informace o podnicích, které působí v okolí, jejich výhody či nevýhody a ceny na poskytované sluţby. Konkurenční mapa viz. Příloha č. 1 pomůţe zobrazit umístění konkurenčních podniků v dané lokalitě. Kadeřnický salon A&A Adresa: Mánesova 94, Praha 2. Výhodný přístup k salonu – přímo u vchodu metra A stanice Jiřího z Poděbrad. Mají samotné oddělení panského, dámského kadeřnictví a dále kosmetiku, manikúru a pedikúru. Ceník sluţeb je příznivý. Dámské střihy od 250 Kč, panské od 140 Kč. Tento salon na trhu jiţ 16 let a pracuje s výrobky italské firmy Selektive Professional. Studio SISSI Adresa: Vinohradská 77, Praha 3. Tento salon se nachází u náměstí Jiřího z Poděbrad, 5 minut pěšky od stanice metra. Studio SISSI působí na trhu jiţ 13 let a zabývá se nabízením sluţeb v oblasti kadeřnictví, manikúry, pedikúry, mají solárium a prodávají kosmetiku. Mají příznivé ceny: dámský střih od 130 Kč pro krátké vlasy a od 380 Kč a 460 Kč polodlouhé a dlouhé vlasy. Pro pány nabízejí střih strojkem za 70 Kč a dále kompletní střihání včetně mytí, sušení a konečné úpravy 180 Kč. Vyuţívají vlasovou kosmetiku Freelimix, Loreal a Matrix. Interiér salonu není moderní, spíše klasický a jednoduchý. Kadeřnictví Zlatovláska Adresa: Slezská 37, Praha – Vinohrady. Kadeřnictví Zlatovláska nabízí nejenom kadeřnické sluţby pro dámy, pany a dětí, ale i manikúru, pedikúru, prodluţování řas, kosmetologie a masáţe. Zaměřuje se především na rusky mluvící zákazníky, mají webové stránky pouze v ruštině a jejich nelze najít ve vyhledavače, coţ je velkým minusem tohoto salonu. Ceník sluţeb je poměrně vysoký: dámský střih od 400 Kč, panský od 300 Kč. V tomto salonu pracují 2 paní z Ruska, kteří se zabývají kadeřnictvím jiţ 20 let a na trhu v České republice jsou 5 let. Kapacita salonu je jenom 2 kadeřnických křesla. Kosmetika, kterou vyuţívají je značek Wella, Matrix, Dusy professional, Green light. Pavel Buřič hair Prague Adresa: Slezská 84, Praha – Vinohrady. Majitelem tohoto salonu je Pavel Buřič – zkušený kadeřník a nabízí rozsáhlou nabídku sluţeb pro ţeny: střih, styling a různé druhy regenerační péče včetně barvení, melírování a tónování; pro muţe: střih strojkem a kompletní střih, úprava vousů; a pro děti střih včetně foukání. Ceník sluţeb je vysoký a pohybuje se od 1200 Kč pro 55
dámské střihy, od 400 Kč pro pany a 600 Kč pro děti. Také představuje vlasovou kosmetiku Fuente, kterou lze nakoupit v salonu. Salon Lucie Vondráčková, s.r.o. Adresa: Řipská 24, Praha – Vinohrady. Toto kadeřnické a kosmetické studio nabízí dámské střihy od 250 Kč, panský střih od 290 Kč a dětský od 80 Kč. Dále se věnují barvením, melírováním, tónováním a ještě nabízejí regenerační kůru. Mimo kadeřnictví lze v tomto salonu vyuţít sluţeb manikúry, pedikúry, masáţe, kosmetické ošetření a jiné. Pracují se značkami Loreal, Kerastase, Goldwell, Previa. Advanced Studio, s.r.o. Adresa: Vinohradská 85, Praha 2. Salon se nachází cca 2 minuty od stanice metra, má vstup s Vinohradské ulice. Advanced studio bylo zaloţeno v roce 2006 v Říčanech, v roce 2009 nově se otevřela pobočka v Praze. Nabízejí manikúru, pedikúru a masáţe. Dále mají sluţby solária a vlastní e-shop. Ještě jednou kreativní sluţbou je proměny. V oblasti kadeřnictví poskytují prodluţování vlasů, střih, vlasovou regenerace, módní účesy a tvarování vlasů. Pracují se značkami WELLA Profesional, SP, Sebastian a LifeTex. Pouţívají odchlorování vody. Los Keros.tv Adresa: Mánesova 85, Praha 2. Nemají vlastní vstup z ulice. Tento salon zaloţil tým z 3 lidí v roce 2013, ale předtím pracovali v jiném známém salonu. Zaměřují se především tetováním a piercingem, opravy a předělávky tetování, piercing. Věnují se dále make-upu a stylingu. Nakonec nabízejí kadeřnické sluţby, prodluţování vlasů, dready a účesy. Dámské střihy od 450 Kč, panské od 100 Kč. Salon Alla, s.r.o. Adresa: Mánesova 77, Praha 2. Řetězec „Salon Alla“ má pobočky v Saint-Petersburgu, Praze a Karlových Varech. Na trhu kosmetických a kadeřnických sluţeb působí jiţ 40 let. Hlavní specializaci je výroba a prodej paruk. Dále nabízejí kadeřnické a kosmetické sluţby, prodluţování vlasů, manikúru, kosmetiku a make-upem. Gentlemen Brothers Barber Shop Adresa: Vinohradská 81, Praha 2. Tato rodinná firma nabízí kadeřnické sluţby jenom pro pány. Provádějí stříhání, úpravu obočí a konturu, barvení, styling, masáţ, holení a úprava vousů. Ceny jsou vysoké: klasické střihání 540 Kč, střihání včetně stylingu a holení 980 Kč, 56
střih a barvení 840 Kč. Mimo jiné nabízejí nápoje a občerstvení zdarma Pouţívají kosmetiku Truefitt & Hill. Salon Delice Adresa: Třebízského 4, Praha 2. Na trhu jsou od roku 2005. Pro ţeny nabízejí rozsáhlé mnoţství kadeřnických sluţeb, estetickou kosmetiku, depilace, péče o tělo, manikúru, pedikúru, vizáţistiku a permanentní make-up. Ceny na střih pro dámy od 500 Kč do 1050 Kč. Muţi mohou vyuţít sluţby holičství, péče o pleť a tělo, manikúru a pedikúru. Nabízejí slevu pro studenty 15%. Salon DéORHair Design Adresa: Budečská 38, Praha 2. Salon DéORHair nachází přímo u tramvajové zastávky Vinohradská trţnice. Mají krásně udělaný interiér a vytvářejí dojem luxusního salonu. Jejich kadeřníci jsou vzděláni v Londýně ve známé akademii Toni&Guy. Nabízejí jak standardní kadeřnické sluţby, tak i jiné, jako jsou narovnání, ošetření a salonní léčba vlasů, proměny. Neobsluhují děti do 10 let. Ceník dámských střihů od 700 Kč, panských od 400 Kč, barvení vlasů od 900 Kč. Pouţívají kosmetiku značek Alterna, Joico, Agáve a ReTex. Salon Silver Adresa: Šumavská 33, Praha 2. Salon s příznivými ceny nacházející vedle tramvajové zastávky Šumavská. Zabývají se sluţbami kadeřnictví, manikúry, pedikúry a kosmetikou. Ceny dámského střihu od 400 Kč, panského od 150 Kč, barvení od 400 Kč. Toto kadeřnictví pouţívá italskou kosmetiku BES.
5.5 Finanční plánování 5.5.1 Zahájení činnosti Tabulka č. 18 Výdaje pro zahájení činnosti
Nájemné
20.000
Poplatky
8.000
Rekonstrukce
250.000
Vybavení
221.965
Televize
15.000
Materiál
68.227
57
Zřizovací výdaje
1.000
Mzdy
108.720
Zdravotní a sociální pojištění na kadeřníky
30.681
Výdaje pro odpovědného zástupce
5.000
Vytvoření internetových stránek
10.000
Reklamní vývěska
2.000
Ostatní
59.407
Celkem
800.000
Zdroj: Vlastní zpracování
Pod ostatními náklady se rozumí nakoupení čaje, kávy, časopisů, provoz telefonu, neočekávané náklady na materiály, nákup čisticích prostředků.
5.5.2 Zakladatelský rozpočet Tabulka č. 19 Počáteční rozvaha salonu „Cinderella“
Počáteční rozvaha k 01. 01. 2016 Aktiva
Pasiva
Dlouhodobý majetek
237.965
Vlastní kapitál
800.000,-Kč
Hmotný majetek
236.965
Základní kapitál
800.000,-Kč
Celkem pasiva
800.000
Kadeřnické a ostatní 221.965 vybavení Televize
15.000
Nehmotný majetek
1.000
Zřizovací výdaje
1.000
Oběžný majetek
562.035
Materiál
68.227
Běţný účet
493.808
Celkem aktiva
800.000
Zdroj: Vlastní zpracování
58
5.5.3 Náklady Výpočet nákladů Tabulka č. 20 Měsíční a roční náklady kadeřnictví
Položka
Měsíční
Roční
Nájemné
20.000
240.000
Poplatky
8.000
96.000
Nákup materiálů
68.227
818.724
Mzdy
108.720
1.304.640
Zdravotní a sociální pojištění
30.681
368.172
Výdaje pro odpovědného zástupce
5.000
60.000
Provozování webových stránek
1.000
12.000
Ostatní
59.407
712.884
Celkem
301.035
3.612.420
Zdroj: Vlastní zpracování
Odpisy Vybavení kadeřnického salonu patří do druhé odpisové skupiny a minimální doba odepisování je 5 let. Bude se odepisovat rovnoměrným způsobem. V prvním roce se bude odepisovat 11% a další roky 22,25%. Tabulka č. 21 Odepisování hmotného majetku
Rok
% odpisu
Roční odpis v Kč
2016
11%
26.066,2
2017
22,25%
52.724,7
2018
22,25%
52.724,7
2019
22,25%
52.724,7
2020
22,25%
52.724,7
Celkem
100%
236.965
Zdroj: Vlastní zpracování
59
5.5.4 Výnosy Tuto finanční stránku podniku nelze do budoucna přesně určit, protoţe není moţné odhadnout určitý počet zákazníků, kteří navštíví náš kadeřnický salon. Proto poloţka „výnosy“ bude rozdělena do dvou částí: optimistická a pesimistická varianty. Optimistická varianta Z optimistického úhlu pohledu denně očekáváme 19 zákazníků, kterých budou obsluhovat 3 kadeřníky a průměrná částka, kterou budou klienti utrácet je 700 Kč. Takovým způsobem lze spočítat měsíční očekávané výnosy pomocí jednoduchého násobení: 19*700*30 = 399.000,Kč. Pesimistická varianta Kromě optimistické varianty je třeba brát v úvahu i variantu pesimistickou. Z tohoto hlediska očekáváme 13 zákazníků denně a průměrné výše částky, kterou klient utratí je 700 Kč. Měsíční očekávané výnosy činí: 13*700*30 = 273.000 Kč. Tabulka č. 22 Celkové výnosy podle optimistické a pesimistické variant
Optimistická varianta
Pesimistická varianta
Za 1 měsíc
399.000
273.000
Za 1 rok
4.788.000
3.276.000
Zdroj: Vlastní zpracování
3.7.4. Výkaz zisku a ztrát Tabulka č. 23 Výkaz zisku a ztrát kadeřnictví k 31. 12. 2016
Výsledovka k 31. 12. 2016 Náklady Nájemné
240.000
Poplatky
96.000
Nákup materiálů
818.724
Mzdy
1.304.640
Výnosy optimistické Trţby
4.788.000
Zdravotní a 368.172 sociální pojištění Výdaje pro 60.000 odpovědného
60
Výnosy pesimistické Trţby
3.276.000
zástupce Marketingové výdaje
12.000
Ostatní náklady
712.884
Odpisy
26.066,2
Celkem
3.638.486,2
Celkem
4.788.000
Celkem
3.276.000
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky lze spočítat výsledek hospodaření před zdaněním společnosti podle optimistické varianty: 4.788.000 - 3.638.486,2 = 1.149.513,8. Daň z příjmů fyzických osob činí 15%. Výše daně lze zjistit násobením: 1.149.513,8*0,15 = 172.427,07 Čistý zisk = výsledek hospodaření - daň: 1.149.513,8-172.427,07 = 977.086,73 Dále stejným způsobem lze spočítat tyto údaje i podle pesimistické varianty. Výsledek hospodaření podle pesimistické varianty: 3.276.000 - 3.638.486,2 = -362.486,2. Podle pesimistické varianty podnik nevytváří ţádný zisk, je ve ztrátě.
5.5.5 Cash flow Tabulka č. 24 Výpočet Cash flow přímou metodou k 31. 12. 2016
Cash flow k 31. 12. 2016 Trţby
4.788.000
Nákup materiálů
-818.724
Vyplacení mzdy zaměstnancům (11x)
-1.195.920
Sociální a zdravotní pojištění (11x)
-337.491
Mzda pro odpovědného zástupce (11x)
-55.000
Nájemné (11x)
-220.000
Poplatky (11x)
-88.000
Marketingové aktivity (11x)
-11.000
Ostatní náklady
-712.884
Cash flow
1.348.981
Počáteční stav běţného účtu
493.808
61
Celkové cash flow
1.842.789
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 25 Výpočet Cash flow nepřímou metodou k 31. 12. 2016
Cash flow k 31. 12. 2016 Čistý zisk
977.086,73
Závazky za nájemné a poplatky
28.000
Odpisy
26.066,2
Závazky vůči zaměstnancům
108.720
Závazky za SP a ZP
30.681
Daňový závazek
172.427,07
Závazek vůči odpovědnému zástupce
5.000
Závazek za provozování webových stránek
1.000
Cash flow
1.348.981
Počáteční stav běţného účtu
493.808
Celkové cash flow
1.842.789
Zdroj: Vlastní zpracování
5.5.6 Ukazatele výnosnosti aktiv Výnosnost celkových aktiv (ROA) = EBIT / aktiva Výnosnost vlastního kapitálu (ROE) = čistý zisk (ztráta) / vlastní kapitál Tabulka č. 26 ROA a ROE kadeřnického salonu podle optimistické a pesimistické variant
Optimistická varianta
Pesimistická varianta
ROA = 1.149.513,8 / 800.000 = 1,436 = 143%
ROA = -362.486,2/ 800.000 = -0,453 = -45,3%
ROE = 977.086,73 / 800.000 = 1,221 = 122,1%
ROE = -362.486,2 / 800.000 = -0,453 = -45,3%
Zdroj: Vlastní zpracování
5.5.7 Konečná rozvaha Tabulka č. 27 Konečná rozvaha k 31. 12. 2016 podle optimistické varianty
Konečná rozvaha k 31. 12. 2016 Aktiva Dlouhodobý majetek
211.898,8
Pasiva Vlastní kapitál
62
1.777.086,73
Základní kapitál
800.000
Kadeřnické a ostatní 221.965 vybavení
Čistý zisk
977.086,73
Televize
15.000
Cizí kapitál
345.828,07
Opravy
-26.066,2
Závazky zaměstnancům
Nehmotný majetek
1.000
Závazky za ZP a SP
30.681
Zřizovací výdaje
1.000
Daňový závazek
172.427,07
Oběžný majetek
1.911.016
Závazek vůči 5.000 odpovědnému zástupce
Materiál
68.227
Závazek za 1.000 provozování webových stránek
Běţný účet
1.842.789
Závazek za nájemné a 28.000 poplatky
Celkem
2.122.914,8
Celkem
Hmotný majetek
210.898,8
vůči 108.720
2.122.914,8
Zdroj: Vlastní zpracování
5.6 Analýza rizik Jak na začátku podnikání, tak i v jeho průběhu není moţné se vyhnout rizikům, proto je třeba naznačit nejdůleţitější rizika, která mohou ovlivnit jak finanční stránku podnikání, tak i existence podniku jako takového. o
Riziko nedodření časového harmonogramu a překročení rozpočtu projektu
Příčiny vzniku těchto rizik mohou být například změna předpisů v celním zákoníku v momentu, kdy je to třeba proclít a jako následek zpoţdění dodávky. Další příčinou vzniku tohoto rizika můţe být nedostatečné propracování a nesladěnost při realizaci projektu. Riziko nedodření plnění plánu přivádí ke zvýšení doby návratnosti vloţených prostředků, coţ ovlivňuje účinnost projektu. Stejně tak i na efektivnost projektu působí riziko překročení rozpočtu. V tomto případě toto riziko můţe být spojeno se zpoţděním rekonstrukce prostoru, nákupu vybavení a materiálů. Další příčinou můţe být i pronajímání zaměstnanců, protoţe pokud nenajdeme nutný počet potřebných pracovníků, tak náš salon nebude pracovat na plný výkon. o
Riziko ztráty dobrého jména 63
Pro tento tip podnikání jako řízení kadeřnického salonu rizikem je ztráta dobrého jména, proto je třeba poskytovat vysoce kvalitní sluţby a mít zdvořilý personál. Dále je třeba se snaţit udrţovat příznivé ceny a dbát se na spokojenost zákazníků. Další rizika jsou uvedeny v následující tabulce, kde jsou popsány následky, faktory rizik a opatření, které je třeba přijmout. Tabulka č. 28 Rizika, jejich následky a opatření
Následky Nesprávní potřebných prostředků
Faktory rizik
Opatření
vyhodnocení Nedostatek zkušenosti finančních
Zapojení financí
Problémy při dosaţení dohody Rozpor zájmů s dodavateli zařízení a materiálů
odborníků
v oblasti
Hledání kompromisu alternativních dodavatelů
Zvýšení cen na vybavení a Zvýšení cen materiály dodavatelů
ze
nebo
strany Uzavření smlouvy s dodavateli za podmínky fixních cen
Přerušení dodávek
Krátkodobá s dodavateli, dodavatelů
spolupráce Uzavření dlouhodobých smluv, malý počet hledání alternativních dodavatelů
Neočekávané náklady
Nedostatek potřebných Pravidelná kontrola zásob materiálů, selhání nebo poruchy materiálů a kvality zařízení zařízení
Sníţení cen na sluţby
Pokles poptávky po nabízených Rozšíření sortimentu sluţeb, sluţbách získávání nových zákazníků prostřednictvím aktivní reklamy
Sníţení cen u konkurenčních Snaha konkurentů zvýšit trţní Podpora prodeje, kladení důrazu firem podíl na kvalitu Růst stíţnosti na poskytovaných sluţeb
kvalitu Ztráta zákazníků
Sníţení objemu prodeje sluţeb
Příchod nových konkurentů
Zdroj: Vlastní zpracování
64
Pravidelné školení zaměstnanců Aktivní reklama a propagace
6. Shrnutí poznatků Kadeřnictví patří do kategorie řemeslných ţivností, které potřebují příslušné vzdělání v daném oboru, Počet ţivnostníků v České republice, kteří se zabývají kadeřnictvím, je 34 645 k 31. 03. 2015, Vybraná lokalita obsahuje dostatečně hodně konkurenčních podniků, Za největšího konkurenta je povaţován salon Delice, protoţe mají kvalitní sluţby za přiměřené ceny, Náklady na zahájení činnosti tvoří 800.000 Kč, Podle optimistické varianty, výše ročních trţeb je 4.788.000 Kč a výnosnost vlastního kapitálu tvoří 122,1%, Podle pesimistické varianty, výše ročních trţeb je 3.276.000 Kč, coţ vytvoří ztrátu rozměrem 362.486,2 Kč, Za hlavní riziko je povaţováno riziko nedodrţení rozpočtu projektu, které můţe být způsobeno neočekávaným zvýšením nákladů.
65
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zpracování podnikatelského plánu na zřízení kadeřnického salonu v České republice. Sestavený podnikatelský záměr odpověděl na nejdůleţitější otázku: zda vkládat vlastní úsilí a investovat prostředky do této činnosti nebo ne, přinese-li to zisk, ze kterého se vyplatí vloţené peníze. Z provedených finančních a ekonomických analýz tohoto projektu vyplývá to, ţe představený návrh můţe být realizován s vysokým výkonem. Ve výsledku lze uvést, ţe tento projekt je investičně zajímavý, neboť se předpokládá, ţe rok co rok kadeřnictví bude zvyšovat nabídku sluţeb, získávat stálé zákazníky, zlepšovat technologie, čímţ bude zvyšovat objem zisku. Dále tento podnikatelský záměr je výhodný tím, ţe není vysoké výše potřebných výdajů a výsledek je vyšší neţ součet vloţených prostředků. Vytvořený zisk je vysoký, coţ přispěje k dalšímu rozvoji a rozšíření salonu. Vypracováním daného projektu chci ukázat, ţe taková činnost jako poskytování kadeřnických sluţeb je zisková. Zpracování této práce přineslo mi zkušenosti, které můţu vyuţít v budoucnu pro otevření vlastního kadeřnického salonu. Svou bakalářskou práci chtěla bych ukončit citací Henry Fordu: „Podnikání, které je věnováno sluţbám pro lidi, bude mít jenom jeden problém s příjmy. Budou velmi vysoké.“
66
Seznam použité literatury Monografie 1. BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1535-3 2. DLUHOŠOVÁ, Dana a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 2012. 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2 3. GRAESSOVÁ, Monika. Efektivní rozhodování. Brno: Edika, 2013. 392 s. ISBN 97880-2660-179-1 4. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9 5. KOTLER, Philip. Marketing od A do Z. Praha: Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261-082-1 6. KOTLER, Philip a KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 816 s. ISBN 978-80-247-4150-5 7. KOTLER, Philip a ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 856 s. ISBN 80-247-0513-3 8. KOTLER, Philip, KELLER, Kevin Lane, Marketing Management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 792 s. ISBN 978-80-2471359-5 9. SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5 10. SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4 11. VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 336 s. ISBN 978-80-247-4520-6 12. VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7357-467-3
67
Elektronické dokumenty 13. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 08. 04. 2013 cit. [2015-0327]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce 14. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 08. 04. 2013 cit. [2015-0327]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce 15. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 14. 11. 2014 cit. [2015-0413]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ctvrtletni-narodni-ucty-tvorba-a-uzitihdp-a-predbezny-odhad-hdp 16. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 9. 04. 2015 cit. [2015-0413]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 17. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 11. 03. 2015 cit. [2015-0408]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2014truea9fbwn 18. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 01. 04. 2015 cit. [2015-0408].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-
nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2015-1viwzidofb 19. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 19. 02. 2015 cit. [2015-0323]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu 20. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, ©2014 cit. [2015-03-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm 21. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, Aktualizováno dne: 23. 03. 2015 cit. [2015-0328]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva 22. ČESKO. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. Statistika ţivností k 31. 03. 2015. [cit-05-04-2015] Dostupné z: http://www.rzp.cz/docs/zivstat_cz_akt.pdf 23. ČESKO. Zákon č. 455 ze dne 2.10.1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87.
Dostupné
z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-
zakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlou vy 24. ČESKO. Zákon č. 90/2012 ze dne 22. března 2012, o obchodních korporacích (o obchodních společnostech a druţstvech). Praha, 2012, částka 34. Dostupný na portálu Parlamentu České republiky: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=6&T=363 68
25. ČESKO. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. Statistika ţivností k 31. 12. 2014. [cit-05-04-2015] Dostupné z: http://www.rzp.cz/docs/zivstat_cz_2014.pdf 26. ČESKO. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. Roční přehled podnikatelů a ţivností. [cit-04-04-2015] Dostupné z: http://www.rzp.cz/statistikySbj.html 27. ČESKO. Výkladové stanovisko č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4.2014 – k pojmu podnikatel podle
občanského
zákoníku.
[online]
[cit.
2015-02-06].
Dostupné
http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/Stanovisko_22.pdf
69
z:
Seznam obrázků, tabulek a příloh Obrázek č. 1 4 P komponenty marketingového mixu .............................................................. 10 Obrázek č. 2 Logo salonu ......................................................................................................... 49
Tabulka č. 1 Zahajovací rozvaha ............................................................................................. 28 Tabulka č. 2 Přehled ţivností v rocích 2011 aţ 2014 .............................................................. 38 Tabulka č. 3 Pohyb obyvatelstva v Praze 2 a v Praze 3 v rocích 2011 aţ 2014 ...................... 39 Tabulka č. 4 Obyvatelstvo v katastrálním území – Vinohrady v rocích 2011 aţ 2014 ........... 40 Tabulka č. 5 Otevírací doba salonu „Cinderella“ .................................................................... 44 Tabulka č. 6 Vybavení kadeřnictví .......................................................................................... 45 Tabulka č. 7 Vlasová kosmetika Loreal .................................................................................. 46 Tabulka č. 8 Vlasová kosmetika Moroccanoil ........................................................................ 46 Tabulka č. 9 Produktové portfolio salonu ............................................................................... 47 Tabulka č. 10 Ceník sluţeb salonu „Cinderella“ ..................................................................... 48 Tabulka č. 11 Čtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu .................................................. 52 Tabulka č. 12 Míra inflace v jednotlivých rocích.................................................................... 52 Tabulka č. 13 Vývoj mzdy v České republice ......................................................................... 52 Tabulka č. 14 Počet zaměstnaných a nezaměstnaných v tis. ................................................... 53 Tabulka č. 15 Pohyb obyvatelstva v rocích 2011 aţ 2013 ...................................................... 53 Tabulka č. 16 Pohyb obyvatelstva v Praze 2011-2013............................................................ 54 Tabulka č. 17 Pohyb obyvatelstva v Praze 2014 ..................................................................... 54 Tabulka č. 18 Výdaje pro zahájení činnosti ............................................................................ 57 Tabulka č. 19 Počáteční rozvaha salonu „Cinderella“ ............................................................ 58 Tabulka č. 20 Měsíční a roční náklady kadeřnictví ................................................................. 59 Tabulka č. 21 Odepisování hmotného majetku ....................................................................... 59 Tabulka č. 22 Celkové výnosy podle optimistické a pesimistické variant .............................. 60 Tabulka č. 23 Výkaz zisku a ztrát kadeřnictví k 31. 12. 2016................................................. 60 Tabulka č. 24 Výpočet Cash flow přímou metodou k 31. 12. 2016 ........................................ 61 Tabulka č. 25 Výpočet Cash flow nepřímou metodou k 31. 12. 2016 .................................... 62 Tabulka č. 26 ROA a ROE kadeřnického salonu podle optimistické a pesimistické variant.. 62 Tabulka č. 27 Konečná rozvaha k 31. 12. 2016 podle optimistické varianty .......................... 62 Tabulka č. 28 Rizika, jejich následky a opatření ..................................................................... 64 70
Příloha č. 1 Mapa konkurentů................................................................................................... 71
71
Příloha č. 1 Mapa konkurentů
Gentleman Brothers
Advanced studio, s.r.o.
Salon Alla, s.r.o.
Los Keros.tv
Kadeřnický salon A&A
Studio Profistyl
Salon Alfa
Kadeřnické studio Dády Kusé
Radka Číţková Hana Edrová
Lenka Špitálská
Salon Helena
The Vixens, s.r.o.
Studio SISSI
Salon Delice Salon Krásná paní
Salon Lucie Vondráčkov á, s.r.o.
Salon Silver
Fanto studio
Milana Koryntová
Kadeřnické studio Lucie
Veronika Deutschová
Salón BB
Hair atelier
Salon Karolina
Renata Hromasová
Korunní, s.r.o.
Lyudmyla Korochanska
72
Studio Artemis s
Kadeřnictví Zlatovláska
Pavel Buřič hair Prague
Karolina Tůmová
