2011 ZÁKLADY MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY
Základy makroekonomické analýzy Jan Kubíček
ZÁKLADY MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY Jan Kubíček
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace
Dlouhodobý růst Příklad: Kolikrát vyšší bude produkt v zemi A než v zemi B, pokud v ní poroste o X p.b. rychleji po dobu N let?
Počet let
o 0,5 p.b. ročně
o 1 p.b. ročně
o 1,5 p.b. ročně
10
5%
11%
16%
20
11%
22%
35%
40
22%
49%
82%
60
35%
82%
146%
100
65%
172%
348%
Potenciální produkt • Takový HDP, při kterém nejsou výrobní zdroje nevyužity, ale zároveň nejsou nadužívány. To vše při daných technologických omezeních. Nabídková strana ekonomiky Vstupy: Práce Kapitál Půda Technologie
Potenciál Y Nabídkové šoky
Skutečné Y
Poptávka a poptávkové šoky (C, I, G, X)
Potenciální produkt II USA
ČR Potenciál 160 1995 = 100
Potenciál 160 1995 = 100
150
150
140
140
130
130
120
120
110
110
100
100
1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Potenciál ČR
Skutečný reálný HDP ČR
1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Potenciál USA
Skutečný reálný HDP USA
Potenciální produkt III • • •
Odhadování potenciálu: Statistickým filtrováním Produkční funkce
Ad 1) Statistickým filtrováním, např. tzv. Hodrickovým-Prescottovým filtrem (nalezení trendu τ pomocí minimalizace následujícího výrazu při vhodné volbě λ)
Produkční funkce Produkční funkce jako popis procesu transformace vstupů na výstup Vstupy jsou obvykle velmi agregované: • Kapitál (K) • Práce (L) • Technologie (A) • Přírodní zdroje (T, často se subsumují pod kapitál)
Y = F (K , A ⋅ L )
Produkční funkce II Různé způsoby zohlednění technologií: • a) Práci rozšiřující • b) Kapitál rozšiřující • c) Hicksovsky neutrální Nejobvyklejší je práci rozšiřující forma, např. Cobb-Douglas Y = K α ( AL )(1−α ) Jak interpretovat index technologického pokroku?
Rozdělení produkce
• •
Produkce je rozdělena (při prvotním rozdělování) mezi výrobní faktory Teorie rozdělování dnes založena na mezních produktivitách, komplikací je tzv. smíšený důchod
ČR 2009
ČR 1995 43%
48%
44%
47%
9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod
9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod
Růstové účetnictví • •
Rozklad celkového růstu na příspěvky podle výrobních faktorů Teoretické odvození vychází z produkční funkce: Y 1 = Y Y
∂Y ⋅ A = MPK ⋅ K + MPL ⋅ L + ∂A MPK ⋅ K K MPL ⋅ L L ⋅ + ⋅ + SPF = Y K Y L K L α ⋅ + (1 − α ) ⋅ + SPF L K
Dlouhodobý růst v různých odvětvích Dlouhodobý růst doprovázen změnou odvětvové struktury
Příčiny strukturální změny: 1) Změna technologií 2) Změna preferencí 3) Akumulace kapitálu
Změna struktury doprovázena: a) Změnou relativních cen b) Změnou struktury zaměstnanosti
Dlouhodobý růst v různých odvětvích II Průměry v % 1995 - 2009
Růst přidané Růst hodnoty přidané Růst/pokle v hodnoty Deflátor s relativní běžných ve stálých přidané ceny v cenách cenách hodnoty odvětvích CELKEM 6,6 2,7 4,0 A Zemědělství, myslivost, lesnictví 0,8 0,6 0,2 -3,7 D Zpracovatelský průmysl 6,4 5,2 1,2 -2,8 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7,2 -0,9 8,1 4,1 F Stavebnictví 7,5 -0,6 8,1 4,1 G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží 7,1 7,1 0,0 -4,0 K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj 7,1 1,1 6,0 2,0 L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 7,1 0,9 6,3 2,3
Tempa růstu produktivity pro různé země 1994 -2009 Uni ted States Uni ted Ki ngdom Sweden Spai n Sl ovak Republ i c Pol and New Zeal and Korea Japan Ital y Irel and Hungary Greece Germany France Fi nl and Denmark Czech Republ i c Canada Bel gi um 0
1
2
3
4
5
6
Růstové teorie • Neoklasická • ekonomiky směřují do tzv. stálého stavu • Stálý stav závisí na míře investic, tempu růstu populace, dostupnosti technologií • Ve stálém stavu ekonomika roste tempem n+g Nová teorie růstu Explicitní zahrnutí tzv. lidského kapitálu Př. produkční funkce Y = K α H β ( AL )(1−α − β )
Mezinárodní komparace • • •
Převedení na PPS (Purchasing power standard) : a) Statky se ocení stejnými cenami ve vybrané měně nebo v umělé měně (jednotkách PPS) b) Přepočte se HDP v těchto srovnatelných cenách
POZOR – pro mezinárodní srovnání nestačí to, že dvě země mají stejnou měnu, protože to ještě neznamená, že mají stejné ceny (viz EMU)
Mezinárodní komparace II Lithuania Latvia Cyprus Italy France Spain Greece Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria Belgium European Union (15 countries) European Union (27 countries) 0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
Mezinárodní komparace II Croatia Switzerland Iceland United Kingdom Sweden Finland Slovakia Slovenia Romania Portugal Poland Austria Netherlands Malta Hungary Czech Republic 0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
Srovnatelné cenové hladiny • V různých zemích jsou různě vysoko cenové hladiny při použití běžného směnného kurzu • Odlišnosti v cenových hladinách lze měřit pomocí tzv. CPL • CPL – průměrná cenová hladina v daný moment vyjádřená jako procento vůči zvolené srovnávací základně (např. EU, EMU, USA…)
Srovnatelné cenové hladiny II Japan United States Switzerland Norway United Kingdom Sweden Finland Slovakia Romania Poland Austria Netherlands Hungary Italy France Spain Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria European Union (15 countries) 0
20
40
60
80
100
120
140
160
Parity kupní síly • Kurz podle parity kupní síly je takový směnný kurz, při kterém by cenové hladiny byly shodné • Př. Jestliže cenová hladina v ČR byla v roce 2009 na úrovni 65,3 % EMU a zároveň průměrný směnný kurz byl 26,44 CZK za euro • Kurz podle parity = 26,44*CPL = 17,26
Veřejné finance a fiskální politika
Fiskální politika Hlavní funkce fiskální politiky
– Přerozdělovací (přerozdělování důchodů a bohatství prostřednictvím transferů) – Poskytování veřejných statků a služeb (na netržním principu)
• Pro kolektivní spotřebu (správa, obrana, bezpečnost) • Pro individuální spotřebu (zdravotnictví, školství)
– Stabilizační politika (působení na domácí poptávku) – Alokační (alokace zdrojů)
Soustava veřejných rozpočtů v ČR • Finanční toky veřejných financí probíhají přes soustavu veřejných rozpočtů • Soustava veřejných rozpočtů v ČR- hlavní složky: • Státní rozpočet • Místní rozpočty • Rozpočty zdravotních pojišťoven • Mimorozpočtové fondy
Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů Příjmy VF
– Daně (včetně dalších příjmů obdobného charakteru pojistné) • Nepřímé daně (DPH, spotřební daně) • Přímé daně (DPPO, DPFO, pojistné)
– Přijaté úroky, platby z pronájmu – Přijaté dotace
• Výdaje VF – – – –
Transfery domácnostem Transfery podnikové sféře Financování veřejných statků Platby úroků z veřejného dluhu
Soustava veřejných financí v ČR,2009,mld.Kč b.c. Státní rozpočet Zdravotní poj. Mimorozpočtové fondy Místní rozpočty
Příjmy 951,2 212,2
Výdaje 1172,6 218,6
Saldo -221,4 -6,4
137,2
132,1
5,1
394,6
419,3
-24,7
• Hlavní částí VF je státní rozpočet – každoročně schvalován formou zákona Parlamentem ČR
Příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2009, mld.Kč Celkové příjmy SR Daňové příjmy+pojistné na sociální zabezpečení Nedaňové příjmy
951,2 822 129,2
• Dominantní část příjmů SR představují daňové příjmy • Daňová kvóta: poměr mezi celkovým výběrem daní a HDP (v %)
Daňové příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2009 Daňové příjmy celkem
822
Daně ze zboží a služby
297,2
100% 36,2
Daň z přidané hodnoty
172,1
21
Spotřební daně
123,8
15
Clo
5
0,6
Pojistné
348
42
Daně z příjmu
169
20,5
Daně z příjmu FO
85,8
10,4
Daně z příjmu PO
83,4
10,1
Ostatní daně
8
1
Transfery obyvatelstvu, rok 2008, mld. Kč Sociální dávky
400,9
98,6
Důchody
312,5
76,8
Dávky státní sociální podpory
41,9
10,3
Podpora v nezaměstnanosti
7,1
1,7
Ostatní sociální dávky
39,3
9,7
Aktivní politika zaměstnanosti
6,1
1,3
Dvě metodiky statistiky VF • Metodika vládní finanční statistiky (Government Financial Statistics, GFS) – Tvůrce Mezinárodní měnový fond (IMF) – IMF GFS 1986, revidovaná v IMF GFS 2001 – S metodikou GFS pracuje v ČR Min. fin. (prozatím s GFS 1986, plánován přechod na GFS 2001)
• Metodika národních účtů (European System of Accounts, ESA – Tvůrce Eurostat (ESA 95) – S metodikou ESA 95 pracuje ČSÚ
• Revize GFS 2001 obě metodiky sbližuje
Dvě metodiky statistiky VF •
GFS 1986 (tvůrce MMF), vykazuje MF – Užší pojetí vládního sektoru (SR včetně operací NF a FNM, státní fondy, ZP, mimorozp. st. fondy) – Pracuje jen s běžnými příjmy a výdaji – Báze peněžních toků (cash princip) – Dříve dostupná data, ale neposkytuje komplexní obraz – Používá se při přípravě SR
•
ESA 95 (tvůrce Eurostat), vykazuje ČSÚ •
• • • •
– Poslední revize statistiky VF (GFS 2001)se snaží harmonizovat statistiku VF se soustavou ŃÚ
Komplexní pojetí vládního sektoru, oproti GFS 1986 navíc ČKA, ČF, Konpo, Prisko, Česká inkasní Pracuje nejen s běžnými výdaji, ale i pohledávkami a závazky Akruální princip (princip vzniku pohledávky ne momentu platby) Náročnější na data, později k dispozici, ale komplexnější obraz o hospodaření Rozhodující pro vztahy k EK, pro specifikaci maastrichtských kriterií
Units in yellow boxes are included in methodology ESA 95 in addition to methodology GFS 1986.
State budget incl. transactions of National Fund and Privatisation Fund (former National Property Fund) Organisations partly funded from state budget - centrally controlled
GENERAL GOVERNMENT IN THE CZECH REPUBLIC
CENTRAL GOVERNMENT
State Agricultural Intervention Fund
Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, a. s.
State Fund for Housing Development
Wine Fund of the Czech Republic
State Fund of Transport Infrastructure
Czech Consoidation Agency
State Environmental Fund
Česká finanční, s. r. o.
State Fund for Culture
KONPO, s. r. o.
State Fund for Czech Cinematography
Prisko, a. s.
Land Fund of the Czech Republic
Česká inkasní, s. r. o.
Public Universities
Railway Infrastructure Administration, s. o.
PPP Centrum, a. s.
LOCAL GOVERNMENT
SOCIAL SECURITY FUNDS
Units of local self-government (municipalities, regions, regional councils)
Health Insurance Companies
Organisations partly funded form state budget - locally controlled
Saldo veřejných rozpočtů • Celkové saldo = čistá provozní bilance – čisté pořízení nefinančních aktiv (fixních aktiv, zásob, cenností) - Čisté půjčky (+)/výpůjčky(-) v systému NÚ • Saldo veřejných rozpočtů = Sg-Ig • Jak VS poskytuje nebo čerpá finanční zdroje ve vztahu k ostatním sektorům NH • Finanční dopad VS na ekonomiku • Je totožné s maastrichtským kriteriem
Typy sald VF • Různě specifikované typy salda (deficitu) pro různé analytické účely, očišťované o vliv různých faktorů • Běžný deficit • Primární deficit • Strukturální deficit • Operační deficit
Cyklický a strukturální deficit BS = BSSTR+ BSC • BC - Cyklická složka salda • BSTR- Strukturální složka salda • Neměřitelné ukazatele, využívají pojem potenciálního produktu – taktéž přímo neměřitelná veličina
Potenciální produkt a produkční mezera • Pojem široce využívaný v ekonomické analýze pro různé účely (nejen VF, ale např. v měnové politice) • Potenciální produkt – produkt při plném využití výrobních faktorů – Odhad na základě různých metod (produkční funkce, filtrační techniky)
Deficit VF v ČR a jeho složky, v % HDP 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
BS
-6,8
-6,6
-3,0
-3,6
-2,7
-1,0
-1,5
-6,6
BSSTR
-6,4
-6,2
-2,4
-3,5
-2,9
-1,3
-2,0
-0,6
BSC
-0,4
-0,4
-0,6
-0,1
0,2
0,3
0,5
-6,0
• Hlavní část deficitu VF ČR tvoří strukturální deficit • Generuje-li ekonomika na úrovni produktu odpovídající potenciálu deficit, jedná se o strukturální deficit
Maastrichtské fiskální kriterium Maastrichtské kriterium udržitelnosti VF 2 složky • Kriterium vládního deficitu
– Kriteriální veličina je deficit sektoru vládních institucí v metodice ESA 95 (čisté půjčky/výpůjčky) – Hodnota kriteria: 3 % HDP
• Kriterium vládního dluhu
– Kriteriální veličina je dluh vládních institucí v metodice ESA 95 – Hodnota kriteria: 60 % HDP
Splnění kriteria je podmíněno splněním obou složek!
Maastrichtské kriterium VF v ČR 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Kritérium vládního deficitu, ref=3 % HDP Kriterium vládního dluhu, ref=60 % HDP
2009
6,6
3,0
3,6
2,7
1,0
1,2
6,6
30,1
30,4
29,8
29,6
28,9
29,8
35,6
• Kriterium vládního deficitu ČR dlouhodobě neplnila • Kriterium vládního dluhu ČR plní s rezervou
Mezinárodní srovnání • Podíl výdajů VF na HDP (v %), míra intervence • Podíl příjmů VF na HDP (v %) – Podíl daňových příjmů na HDP (v %), daňová kvóta
• • • •
Poměr přímého a nepřímého zdanění Podíl salda VF na HDP (v %) Podíl výše veřejného dluhu na HDP (v %) Výše dluhu na 1 obyvatele
Daňová kvóta v EU 60 50 40
55,5 54,7
52,9 49 48,3 48,1
46,2 45,8 44,8 43,5 43,3 42,3 42,2 40,7 40 39,9 39,7 39,1 38,7 38,5
44,6 44,5 44,5 44 36,8 36,7 33,6 33 32,9 32,7 32,5
30 20 10 0
• V r. 2008 byla česká daňová kvóta přibližně na průměru EU 27 • Hlavní ekonomiky EU 15 mají daňovou kvótu mezi 40 a 50 %
Podíl nepřímého zdanění v zemích EU (% celkových daňových příjmů) 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25
0,47 0,42 0,37 0,37 0,36 0,36
0,35 0,35 0,35
0,33 0,33 0,33 0,33 0,32 0,31 0,31 0,30 0,30 0,30 0,29 0,29 0,29
0,28 0,27 0,26 0,26
0,29 0,29 0,29 0,30 0,24
0,20 0,15 0,10 0,05 0,00
• ČR má jeden z nejnižších podílů nepřímých daní na celkových daňových příjmech (28 %)
Výše příspěvků na zdravotní a sociální pojištění v zemích EU 27 (v % HDP), r. 2008 20 18 16 14 12 10 8
17,9 16,4 16,2 16,1 15,9
15,2 14,7 14,3 13,9 13,7
15,3 15,3 13,1 12,9
13,9 13,7 12,2 12,1 11,9 11,9 11,4 10,9
10,3
9,4
8,6
8,4
8,1
7,7
7,6
6,9
6 4 2
1,8
0
• ČR má po Francii a Německu třetí nejvyšší podíl odvodů na pojistné v EU 27 (cca 16,2 % HDP)
Dluhová dynamika • Provázanost vývoje deficitu (toková veličina) a dluhu (stavová) dosti těsná, nicméně • Změna dluhu v čase se nemusí rovnat výši deficitu v období – SFA • Stock flow adjustment
Dluhová dynamika Dt Dt
= =
Dt-1+ NBt + SFt, s úpravou o vliv primárního salda Dt-1 + Dt-1 rt + PDt + SFt, po úpravě na relativní hodnoty Dt-1/Yt-1 (1+rt/1+gt)+PDt/Yt + SFt /Yt ,
Dt/Yt= kde D výše dluhu Y HDP v b. c. gt tempo růstu HDP v b.c. (nominální růst) r úroková míra NB vládní deficit PD primární deficit (deficit po vyloučení úrokových plateb) SF stock-flow adjustment (1+rt/1+gt)
– faktor rizika tzv. dluhové pasti, > 1, hrozí dluhová past
Inflace a měnový vývoj
Změna cenové hladiny • Inflace – růst cenové hladiny • Deflace- pokles cenové hladiny • Dezinflace – zpomalení růstu cenové hladiny
Proinflační faktory Na straně nabídky (nákladová) – Mzdové tlaky – Dovezená inflace – Monopolně-zisková – Regulační Na straně poptávky – Jednotlivé složky poptávky – Monetární expanze – Fiskální expanze Prvotní inflační impuls v moderních ekonomikách obtížně rozlišitelný (členění teoretické)
Druhy inflace v členění dle výše • Mírná inflace (do 10 % ročně) • Pádivá inflace (nad 10 % ročně) • Hyperinflace (nad 100 % ročně)
Měření inflace (změn cen) • Změnu cen měříme pomocí cenových indexů • Individuální cenový index (index pro jednotlivé komodity)
p t ,i i p i (t ) = p 0 ,i
Měření inflace (změn cen) • Agregace dílčích indexů vážením: složené indexy (za větší počet komodit) jsou váženými průměry individuálních cenových indexů (pro jednotlivé komodity) • Váhy – podíly jednotlivých položek na celkových výdajích v základním období (0) – Laspeyresův souhrnný cenový index n
C
= tP / t −1 I
∑p i =1 n
i ,1
∑p i =1
i ,0
⋅ qi , o ⋅ qi , o
n
=
∑i
i ,1
i =1
⋅ wi , o
n
∑w i =1
i ,o
Druhy cenových indexů • Deflátor HDP – Nejširší – sleduje změnu cenové hladiny celého NH • Index spotřebitelských cen,(consumer price index,CPI) • Index výrobních cen (producer price index, PPI) – Průmysl – Zemědělství – Stavebnictví – Výrobní služby
Typy indexů podle srovnávaného období • Bazické indexy, bazické období =100 • Meziměsíční indexy, předchozí měsíc = 100 • Meziroční indexy, stejné období předchozího roku = 100 • Průměrná míra inflace (obvykle roční průměrná míra inflace)= změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců
Vztahy bazických, meziměsíčních a meziročních indexů 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
2007
103,3
103,6
103,9
104,6
105,0
105,3
105,8
106,1
105,8
106,4
107,4
107,9
2008
111,1
111,4
111,3
111,7
112,2
112,4
113,0
112,9
112,7
112,7
112,1
111,8
2009
113,5
113,6
113,8
113,7
113,7
113,7
113,3
113,1
112,7
112,5
112,7
112,9
2010
114,3
114,3
114,6
115,0
115,1
115,1
115,5
115,2
114,9
• •
Průměr roku 2005= 100 – bazické indexy I122009/112009 (112,9/112,7=1,002)
• • •
Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziměsíčně stouply o 0,2 % I122009/122008 = (112,9/111,8=1,01) Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziročně stouply o 1 %.
114,7
114,9
115,5
7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 1.1.2003 1.3.2003 1.5.2003 1.7.2003 1.9.2003 1.11.2003 1.1.2004 1.3.2004 1.5.2004 1.7.2004 1.9.2004 1.11.2004 1.1.2005 1.3.2005 1.5.2005 1.7.2005 1.9.2005 1.11.2005 1.1.2006 1.3.2006 1.5.2006 1.7.2006 1.9.2006 1.11.2006 1.1.2007 1.3.2007 1.5.2007 1.7.2007 1.9.2007 1.11.2007 1.1.2008 1.3.2008 1.5.2008 1.7.2008 1.9.2008 1.11.2008 1.1.2009 1.3.2009 1.5.2009 1.7.2009 1.9.2009 1.11.2009
CPI: meziroční a meziměsíční indexy
CPI %, y/y
CPI %, m/m
2002
Celková inflace (CPI) roční průměr CPI (e.o.p) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 3,6 1,0 1,5
0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 6,3 1,0 2,4
CPI Komoditní složení CPI- 775 reprezentantů, členěných do 12 hlavních skupin
Starý koš
Nový koš 2010
Potraviny a nealko nápoje
16,20
17,03
Alkohol, tabák, narkotika
8,20
8,60
Odívání a obuv
5,20
4,72
Bydlení, voda, energie, paliva
24,80
25,34
Bytové vybavení, zařízení, opr.
5,80
5,52
Zdravotnictví
1,80
2,50
Doprava
11,40
11,49
Pošty a telekomunikace
3,90
3,99
Rekreace a kultura
9,90
9,37
Stravování, ubytování
5,80
4,42
Ostatní
6,30
6,24
Modifikace indexu spotřebitelských cen • Celková inflace - všechny komoditní skupiny) • Čistá inflace - vylučuje položky s regulovanou cenou a položky s vlivem administrativních úprav • Jádrová inflace - obsahuje všechny položky, ale změny cen položek s regulovanou cenou a vlivy administrativních úprav nejsou brány v úvahu – jejich individuální indexy jsou rovny 100 • Korigovaná inflace (core inflation) - vylučuje ceny potravin • Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)- sjednocená metodika pro mezinárodní srovnání
Maastrichtské kriterium cenové stability • Průměrná míra inflace – 12 měsíční průměr HICP oproti předchozímu 12 měsíčnímu průměru • Hodnota kriteria - nevážený aritmetický průměr 3 zemí EU s nejnižší kladnou hodnotou + 1,5 p.b.
2005 2006 2007 2008 2009 Průměr 3 zemí EU 27 s nejnižší hodnotou Kriterium= ř.1+1,5 p.b.
ČR
1,0
1,6
1,3
2,6
0,1
2,5
3,1
2,8
4,1
1,6
1,6
2,1
3,0
6,3
1,0
Měnová statistika • Měnová statistika dává syntetický pohled na vývoj finanční soustavy • Jeden z makroekonomických systémů pro analýzu ekonomiky
Měnový přehled • Dvojí podoba peněz • Hotovostní- emituje centrální banka • Bezhotovostní – emitují komerční banky • Měnový přehled: rozvaha za celý sektor finančních institucí (dává představu o objemu peněz v ekonomice) – Členění na aktiva a pasiva
• Aktiva – shrnutí způsobů tvorby peněz • Pasiva- přehled druhů peněz v ekonomice
Strana aktiv měnového přehledu • Čistá zahraniční aktiva (net foreign assets – NFA) • Čistá domácí aktiva (net domestic assets - NDA) – Domácí úvěry (DC) • Čistý (jsou odečteny vládní vklady) úvěr vládě vč. cenných papírů (NDCG) • Úvěry domácnostem a podnikům (bez cenných papírů), DCPS
– Ostatní čisté položky (other items net), OIN
Strana pasiv měnového přehledu • Strana pasiv obsahuje jednotlivé typy peněz emitované bankovní soustavou (měnové agregáty) • M0 - oběživo • M1- oběživo+ jednodenní vklady+ rezervy v pokladnách kom. bank • M2 – M1+ kvazipeníze (vklady s dohodnutou splatností a výpovědní lhůtou, repo operace, vklady v cizích měnách)
Vztahy měnového přehledu • NFA + NDA = M + QM • Strana aktiv: • NDA = DC + OIN • DC = NDCG+ DCPS, • Strana pasiv • M1 = M0 + CD • M2 = M1 + QM • M3 = M2 + L
Měnová báze a peněžní zásoba • Měnová (peněžní) báze (není peněžním agregátem, ale základnou, která podmiňuje peněžní agregáty – Oběživo + vklady peněžních institucí u centrální banky • Peněžní zásoba (kriteriem zahrnutí, je zda peníze představují likviditu nebo prostředek uchování hodnoty) – Užší pojetí (narrow money) – oběživa a běžné vklady – Širší pojetí (broad money) – navíc i termínované vklady a vklady v cizí měně
Měnová politika Měnová politika spadá do kompetence centrální banky Hlavní cíl měnové politiky: cenová (měnová) stabilita Nástroje: základní úrokové sazby operace na volném trhu PMR devizové rezervy
Hlavní varianty měnové politiky • Cílování peněžní zásoby (prostřednictvím zvoleného peněžního agregátu) • Režim fixního měnového kurzu • Cílování inflace
Cílování inflace • • • •
Systémové prvky režimu cílování inflace Stanovení inflačního cíle Tvorba inflační prognózy Operativní řízení krátkodobou úrokovou sazbou centrální banky
Měnová politika ČNB • Hlavní cíl ČNB (dle Ústavy ČR a Zákona o ČNB): zabezpečovat stabilitu české měny • ČNB: vznik 1.1. 1993
Historie české měnové politiky • Od 1993 to 5/97 cílování peněžní zásoby při fixním měnovém kurzu (smíšené schéma měnové politiky) – Do 2/96 fluktuační pásmo kurzu +/-2,25 % – Od 2/96 rozšíření pásma na +/- 7,5 % – 5/97 zrušení fluktuačního pásma • 12/97 vyhlášen režim cílování inflace – Do r. 2002- čistá inflace (bez regulovaných cen a vlivu změn daní) – Od r. 2002 - celková inflace
Inflační prognóza • Inflační prognóza - klíčový prvek režimu cílování inflace (nahrazuje zprostředkující cíl měnové politiky v režimu cílování peněžní zásoby) • Do 7/02 podmíněná prognóza (nepředpokládající změny úrokových sazeb v prognózovaném období) • Od 7/02 nepodmíněná prognóza- zahrnuje změny úrokových sazeb konzistentní s prognózou (prognóza s reaktivní měnovou politikou)
Inflační cíl a realita 2001
Inflační cíl (čistá inflace)
Realita
2-4 %
2,4 %
Inflační cíl (celková inflace) 2002 2003
0,6 % Průběžně klesající pásmo 3-5 % (leden 2002) k 2-4 % (prosinec 2005)
2004
1,0 % 2,8 %
2005
2-4 %
2,2 %
2006
2-4 %
1,7 %
2007
2-4 %
5,4 %
2008
2-4 %
3,6 %
2009
2-4 %
1,0 %
2010
1-3 %
2,4 %
• Inflační cíl byl často podstřelován – od roku 2010 snížen na 1 – 3 %, střed cílového pásma shodný s cílem ECB
Úrokové sazby 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 01/04
10/04
CNB repo
06/05
02/06
10/06
3M PRIBOR
06/07
02/08
10/08
Domácnosti (bydlení)
06/09
03/10 Podniky
Zahraniční obchod, platební bilance, vnější rovnováha
Zahraniční obchod • Význam zahraničního obchodu • Hlavní oblasti analýzy • Vývoj zahraničního obchodu ČR
Zahraniční obchod • Význam zahraničního obchodu pro ekonomiku – Otevřenost ekonomiky - podíl vývozu, dovozu, obratu na HDP v %, – Výše dovozu, vývozu v USD na 1 obyvatele, – Podíl země na světovém obchodě, v %
Zahraniční obchod
Otevřenost české ekonomiky stále roste – Růst citlivosti na změny vnějšího prostředí • Konjunktura v zemích hlavních partnerů • Ceny dovážených vstupů Obrat se zbožím a službami (dovoz + vývoz) v % HDP 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60
19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 e
•
Analýza zahraničního obchodu • Dynamika zahraničního obchodu (D a V) – Nominální a reálná dynamika
• Struktura zahraničního obchodu (D a V) – Komoditní a teritoriální struktura – Indexy diverzifikace a koncentrace
• Saldo obchodní bilance a jeho vývoj • Vývoj cen zahraničního obchodu (D a V), směnné relace
Vývoj zahraničního obchodu ČR 3 000 000 2 500 000 2 000 000 Vývoz
1 500 000
Dovoz 1 000 000
Saldo
500 000 0 -500 000
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
Komoditní struktura ZO SITC klasifikace (SITC 1) – – – – – – – – – –
SITC 0 - Potraviny a živá zvířata SITC 1 - Nápoje a tabák SITC 2 - Surové materiály, s výjimkou paliv SITC 3 - Minerální paliva, mazadla a příbuzné SITC 4 - Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky SITC 5 - Chemikálie a příbuzné materiály SITC 6 – Tržní výrobky tříděné dle materiálu SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky SITC 8 - Průmyslové spotřební zboží SITC 9 - Komodity jinde nezatříděné
Komoditní struktura ZO • Podíly jednotlivých skupin na D a V • Salda vytvářená jednotlivými skupinami • Strukturální posuny v čase
• Analýzu zjemní detailnější členění (SITC 2 – 62 položek), SITC 5 (2900 položek)
Komoditní struktura ZO • SITC 7: Stroje a dopravní prostředky • (2 místné členění) – – – – – – – –
71 – Stroje a zařízení k výrobě energie 72 – Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - Kovozpracující stroje 74 - Stroje a zařízení všeobecně užívaná v průmyslu 75 - Zařízení k telekom., záznamu a reprodukci zvuku 76 - Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 77 - Silniční vozidla 78 - Ostatní dopravní a přepravní prostředky
Měření diverzifikace obchodu • Index diverzifikace vývozu a dovozu měří stupeň rozdílnosti obchodu určité země od průměru (celosvětového nebo vybrané skupiny zemí)→ podobnost struktury
∑h
ij
Sj =
i
2
− hi
,
• kde - hij - podíl i-té komoditní skupiny na vývozu (nebo dovozu) j- té země, • hi - podíl i-té komoditní skupiny na celosvětovém vývozu (dovozu). • Hodnoty: 0 - 1, kdy – 0 značí naprostou shodu struktury – 1 nejvyšší stupeň nepodobnosti struktury
Měření koncentrace obchodu • Stupeň koncentrace vývozu a/nebo dovozu) lze měřit HerfindahlHirschmannovým indexem koncentrace: xi ∑ i =1 X n
H
j
=
1−
2
− 1 n
1 n
,
• kde - xi je hodnota exportu i-té komoditní skupiny u vývozu (nebo dovozu), • X je celková hodnota vývozu (dovozu) příslušné země, • n je počet komoditních skupin. • Hodnoty 0 - 1, • kde 1 představuje nejvyšší koncentraci na jedinou komoditní skupinu.
Obchodní bilance ČR:komoditní skupiny, 1999 a 2010 • Koncentrace výsledku OB do 3 skupin: stroje, paliva, chemie • Mimořádně vysoký posun strojírenského salda • Rostoucí význam dopravních prostředků pro strojírenský obchod
Průmyslové spotřební zboží Stroje a dopravní prostředky Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1999 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.
2010
Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Potraviny a živá zvířata -200
-100
0
100
200
300
400
Teritoriální změny struktury • Hlavním obchodním partnerem se stala EU -15 – Podíl na vývozu stoupl z 14 % v r. 1989 na 41,4 %v r 1993 a 66 % v r. 2005
• Postupná konsolidace OB s EU 15 • Dnešní EU 27: 71 % dovozu a 85 % vývozu
Ceny dovozu, vývozu, směnné relace
Směnné relace: poměr indexů cen vývozu a dovozu IT= Px/PM 100 Přínos (ztráta) z titulu vývoje směnných relací T=(X-M)/P - (X/Px- M/PM), kde • • • • •
X - vývoz zboží, M - dovoz zboží, Px- cenový index vývozu, PM- cenový index dovozu, P – průměr cenového indexu dovozu a vývozu
Vývoj cen dovozu a vývozu, směnné relace a jejich dopad na OB Meziroční index vývozních cen
Meziroční index dovozních cen
Meziroční změna směnných relací IT
Zisk/ztráta pro OB (mld. Kč) T
2002
93,3
91,4
2,1
29
2003
100
99,7
0,3
4
2004
102,1
101,4
0,7
12,3
2005
97,2
98,9
-1,7
-33,1
2006
98,5
100,2
-1,7
-36,4
2007
99,8
98,6
1,2
29,1
2008
94,2
96,4
-2,3
-59,8
Měnový kurz • Nominální měnový kurz = cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé • Reálný měnový kurz – zohledňuje úroveň cenové hladiny v obou zemích – Kurzový kanál – Cenový kanál RD/F= ED/F * PF/PD
Efektivní měnové kurzy • Efektivní měnový kurz: určovaný vůči koši měn – Váhy jednotlivých měnových kurzů: podíly na ZO
• Nominální efektivní měnový kurz (NEER) • Reálný efektivní měnový kurz – (REER)
Vývoj české měny 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Nominální kurz (CZK/EUR) 29,8
28,3
27,76
24,94
26,44
25,29
2000=100
120,5
122,8
136,7
129,0
134,8
Nominální kurz (CZK/USD) 23,9
22,6
18,04
19,48
17,84
19,03
2000=100
141,5
177,3
164,2
179,3
168
116,3 138,1
• Dlouhodobá apreciační tendence CZK vůči hlavním obchodním partnerům
Maastrichtské kriterium kurzu • 2 roky před přístupem k eurozóně ERM II • ERM II – specifický kurzový mechanismus pro země EU podmíněný stanovením centrální parity vůči EUR a dodržením fluktuačního pásma (+/- 15 %) • Formální vymezení maastrichtského kriteria • 2 roky před vstupem musí účastník dodržovat fluktuační rozpětí aniž by byl kurz vystaven silným tlakům
ERM II a EMU • Formální vyhodnocení kurzového kriteria: na rozdíl od ostatních maastrichtských kriterií nelze, protože není stanovena centrální parita • Vstup do ERM II – krok zpět od současného řízeného floatingu – rizikový faktor • Zpětné hodnocení kurzového kriteria?
Platební bilance • PB je statistický dokument, který zachycuje veškeré finanční transakce, které v určitém období proběhly mezi příslušnou ekonomikou a zbytkem světa • Transakce mezi rezidenty a nerezidenty se vztahují ke zboží, službám, důchodům, transferům a finančním operacím
Platební bilance: struktura • Běžný účet – – – –
Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Jednostranné převody
• Kapitálový účet • Finanční účet
– Přímé zahraniční investice – Portfoliové investice – Ostatní investice
• Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly • Změna devizových rezerv (záporné znaménko =nárůst !)
Platební bilance : příklady kreditních a debetních položek • Kreditní položky (zvyšují nabídku peněz), příklady • Export zboží a služeb • Příliv důchodů a transferů • Příliv PZI, • Nákupy akcií domácích firem zahraničními subjekty • Přijaté splátky úvěrů
• Debetní položky (snižují nabídku peněz), příklady • Dovoz zboží a služeb • Odliv důchodů a transferů • PZI českých subjektů v zahraničí • Nákupy akcií domácích investorů • Poskytnuté úvěry do zahraničí
Běžný účet • Obchodní bilance (bilance zboží -mírné odlišnosti od celní statistiky ZO ČSÚ) • Bilance služeb – Doprava – Cestovní ruch – Ostatní služby
• Bilance výnosů – Výnosy z práce a kapitálu (mzdy, dividendy, úroky, reinvestované zisky)
• Jednostranné převody (transfery)
Bilance výnosů Příjmy
Výdaje
1)Příjmy z práce tuzemců v zahraničí
1)Náklady na práci cizinců v ČR
2)Přijaté výnosy z investic
2)Vyplacené výnosy z investic
•Příjmy z PZI (dividendy, reinvestice, úroky)
•Výdaje z PZI (dividendy, reinvestice, úroky)
•Příjmy z portfoliových investic(dividendy, úroky)
•Výdaje z portfoliových investic(dividendy, úroky)
•Přijaté úroky z ostatních investic
•Placené úroky z ostatních investic
Saldo běžného účtu Celkové saldo běžného účtu = součet jeho dílčích bilancí Standardní makro zápis salda běžného účtu: CAB = (X-M) + NY+ NCT, kde • CAB - saldo (bilance) běžného účtu, • (X-M) - bilance zboží a služeb (výkonová bilance), • NY - bilance výnosů, • NCT - bilance běžných transferů
Finanční účet • Přímé investice • Portfoliové investice – Majetkové cenné papíry – Dluhové cenné papíry
• Ostatní investice
Vztahy mezi položkami PB Součet všech částí platební bilance se musí rovnat 0, a tedy CAB= NKA+ ΔR, kde CAB - bilance běžného účtu, NKA – saldo kapitálového a finančního účtu, ΔR - změna rezervních aktiv Vzhledem k tomu, že dochází ke statistickým nepřesnostem, obsahuje PB vyrovnávací položku chyby a opomenutí
Platební bilance ČR
2002
2003
•Běžný účet
-136,4
2004
2005
2006
2007
-160,6 -147,5
-48,5
-100,8
-89,0
•Obchodní bilance -71,3
-69,8
-13,4
59,4
65,1
117,5
•Bilance služeb
21,9
13,2
16,6
36,5
42,2
55,4
•Bilance výnosů
-115,6
-119,9 -156,6
-155,7 -201,3
-253,8
•Transfery
28,7
15,8
6,0
11,3
-6,8
-8,1
Finanční účet
347,8
157,1
177,3
154,8
104,9
104,5
•Přímé investice
270,9
53,5
101,8
279,6
102,8
158,2
•Portfoliové inv.
-46,7
-35,7
53,0
-81,2
-26,9
-53,2
•Ostatní investice
127,9
135,4
25,7
-40,8
35,3
-2,3
Změna DR
-216,9
-12,9
-6,8
-92,9
-2,1
-15,7
Strukturální změny platební bilance • Změna struktury finančního účtu – změna struktury přílivu kapitálu – hlavním zdrojem přílivu investic se staly PZI
• Změna struktury běžného účtu: – Narůstání významu bilance výnosů na BÚ – Pokles významu obchodní bilance pro výsledek BÚ – Pokles aktivního salda obchodu službami
PZI: hlavní zdroj strukturálních změn platební bilance Přímé zahraniční investice, PZI (foreign direct investment, FDI) 3 Složky PZI • Základní kapitál - vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (limitem získání alespoň 10% podílu na základním jmění firmy) • Reinvestovaný zisk -podíl přímého investora na hospodářském výsledku (nerozděleném formou dividend). • Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry (včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů) mezi přímými investory a dceřinými firmami a pobočkami.
Stav přímých zahraničních investic v ČR (v mld. Kč) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007*
2006
2005
2004
Reinvestované zisky
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
Základní kapitál
Ostatní kapitál
Zahraniční dluh a investiční pozice • Platební bilance obsahuje tokové veličiny – zahraniční dluh a investiční pozice stavové veličiny ! • Zahraniční dluh = objem dluhu domácích subjektů vůči zahraničí • Zahraniční dluh odráží kumulativní příliv dluhových forem kapitálu (především ostatních investic a platby úroků z portfoliových a PZI) • Investiční pozice = saldo aktiv (prostředky, které domácí subjekty investují v zahraničí) a pasiv (prostředky, které zahraniční subjekty investují v domácí ekonomice)
Vnější rovnováha Základní makroekonomická příčina deficitu BÚ je rozdíl mezi národními úsporami a investicemi CAB = S – I CAB = (Sp – Ip) + (Sg – Ig) Vazba vnější nerovnováhy na vnitřní – vládní sektor kryje deficit půjčkou od soukromého domácího sektoru nebo ze zahraničí
Financování deficitu BÚ • Příliv dluhového kapitálu (ostatní investice) – má přímou vazbu na zahraniční zadluženost • Příliv nedluhového kapitálu (PZI + majetkové portfoliové investice) – má jen omezenou vazbu na vnější zadluženost (úvěry v rámci PZI), projevuje se pouze v investiční pozici
Význam vnější rovnováhy Vnější nestabilita (nerovnováha) ekonomiky může vést až k měnové krizi – důležitý rizikový faktor Vnější stabilita má pro malou otevřenou ekonomiku mimořádný význam Měnová krize: „výrazná depreciace kurzu postižené měny, vyvolaná útěkem od této měny do aktiv v jiných měnách“ Teorie měnových krizí není schopna uspokojivě vysvětlit proč a kdy měnová krize vzniká (velká různorodost konkrétních situací) Nicméně existují indikátory rizik – většina koncentrována do oblasti vnější rovnováhy
Indikátory vnější stability Indikátor Deficit běžného účtu/HDP Zahraniční dluh/ HDP Dluhová služba/HDP Dluhová služba/export Krátkodobý dluh/celkový dluh Krytí importu devizovými rez.
Rizikový limit 5% 40 % 5% 25% 40% 3 měsíce
• Poměrové ukazatele oblasti platební bilance: rizikové hranice empiricky stanoveny (MMF, ratingové agentury, zahraniční investoři) • Reflektují relativní výši zadlužení a snaží se identifikovat problémy země s devizovou likviditou
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
