PRV-3-i
Základní pojmy popisu sítě tratí Pracovní verze výběr dle projektu standardizace ŽDC s přihlédnutím k INSPIRE
Brno, listopad 2010
Přehled základních pojmů potřebných k popisu ţelezničních tratí v systémech typu GIS
zpracoval:
Ing. Mgr. Robert Číhal, CSc.
předchozí spolupráce: Tomáš Alter (ČD-T)
Tato zpráva má charakter pracovního dokumentu projektu VG20102014042 „Informační přehled o ţelezničních přejezdech mimo ţelezniční síť Správy ţelezniční dopravní cesty“. Je v této fázi prací určena pouze pro vnitřní potřebu vedoucích pracovníků a řešitelů KPM Consult a.s. a spoluřešitelů fy. eProjekty.
© KPM Consult a.s 611 54 BRNO, Kounicova 688/26
2
Obsah 1. Literatura 2. Seznam zkratek 3. Úvodní poznámky 4. Přehled pojmů 4.1. Všeobecné pojmy 4.2. Popis topologie a geometrie ţelezniční sítě 4.3. Popis vlastností evidovaných entit 4.4. Další informační charakteristiky popisu evidovaných entit (metadata) 5. Základní pravidla standardizovaného popisu sítě tratí a kolejišť 5.1. Všeobecné zásady
3
4 7 9 11 11 14 22 27 28 28
1. Literatura 1. Projekt CG743-016-910 „Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí“ 2. Číhal R. SPSŢT - I – 2 Projekt CG743-016-910 Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí průběţná zpráva o výsledcích 1. etapy DC001 Analýza současného stavu popisu sítě tratí v relevantních dokumentech státní a oborové legislativy a informačních systémech ČD-Telematika a.s., Brno, leden 2008 3. Číhal R., Hrubeš P., Barnet J. SPSŢT - I – 6 Projekt CG743-016-910 Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí průběţná zpráva o výsledcích řešení DC004 Analýza popisu sítě vleček a pronajatých tratí ČD-Telematika, a.s. Brno, leden 2009 4. Číhal R., Fiala O., Alter T. SPSŢT - I – 7 Projekt CG743-016-910 Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí průběţná zpráva o výsledcích řešení DC004 První návrh systematiky popisu sítě tratí ŢDC ČR ČD-Telematika, a.s. Brno, květen 2009 5. Číhal R. SPSŢT - I – 8 Projekt CG743-016-910 Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí průběţná zpráva o výsledcích řešení DC004 Uplatnění metodiky EU INSPIRE v procesu standardizace popisu sítě ŢDC v ČR ČD-Telematika, a.s., Brno, říjen 2009 6. Děvěrová M., Číhal R. SPSŢT - I – 9 Projekt CG743-016-910 Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí průběţná zpráva o výsledcích řešení DC006 Právní rozbor postupu projednávání návrhu právního předpisu nebo jeho novely ČD-Telematika, a.s. Brno, prosinec 2009 7. Číhal R., Alter T. SPSŢT - I – 10 Projekt CG743-016-910 Standardizovaný popis sítě ţelezničních tratí průběţná zpráva o výsledcích řešení DC006 Návrh uplatnění metodiky směrnice INSPIRE pro popis sítě tratí a kolejišť ve správě SŢDC ČD-Telematika, a.s. Brno, leden 2010 8. dopis ops202/10-C z 8.1.2010 pro CENIA „Připomínky k obsahu dokumentací a uplatnění směrnice EU INSPIRE v podmínkách popisu ţelezniční sítě“ a jeho zkrácená anglická verze ops501/10-C pro JRC z 12.1.2010 9. Číhal R., Děvěrová M., Alter T. SPSŢT - I – 12 Návrhy novel právních předpisů týkajících se standardizace popisu ţelezniční dopravní cesty ČD-Telematika, a.s. Brno, březen 2010 10. Číhal R., Alter T., Šafránek J., Mervartová J., Schöller P. a kol. SPSŢT - I – 14 Návrh softwarové a technické podpory správy standardizovaných dat rozpracováno, dle pokynu zadavatele nedokončeno 11. zápisy z pracovních jednání řešitelů se zástupci potencionálních uţivatelů výsledků řešení: a) 2. pracovní seminář k výsledkům řešení projektu, Pardubice, 23.6. (zápis M_09_06_23_pp12) b) 3. pracovní seminář k výsledkům řešení projektu, Praha, 19.11.2009 (zápis M_09_11_19_pp16) 12. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 189/1999 Sb., zákonem č. 23/2000 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 77/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 144/2002 Sb., zákonem č. 175/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 103/2004 Sb. sbírka zákonů 301/1994 13. vyhláška Ministerstva dopravy 173/95 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů, Praha 22.6.1995 14. vyhláška MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky MD č. 243/1996 Sb., vyhlášky MDS č. 346/2000 Sb., vyhlášky MDS č. 413/2001 Sb. a vyhlášky č. 577/2004 Sb. 15. zákon č. 13/1997 Sb. ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích 4
16. návrh vyhlášky o Centrální evidenci pozemních komunikacích 17. vyhláška 3/2007 Sb. ze dne 19. prosince 2006 o celostátním dopravním informačním systému 18. Směrnice evropského parlamentu a rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) 19. TWG INSPIRE INSPIRE_Data_Specification_Transport_Networks_v1.6.doc DRAFT Guidelines – INSPIRE Data Specification Transport Networks 04 December 2009 20. zákon č. 380 ze dne 8. října 2009, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů 21. návrh vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o právu na informace o ţivotním prostředí (380/2009 Sb.) 22. Directive 2001/16/EC of the European Parliament and of the Council of 19 March 2001 on the interoperability of the trans-European conventional rail system 23. Nařízení komise EC č.62/2006 ze dne 23.12.2005 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro telematické aplikace v nákladní dopravě transevropského konvenčního ţelezničního systému (Telematic Applications for Freight –TSI-TAF) - úřední věstník EU, 18.1.2006 24. Fiche UIC 920-2 Standard numerical coding of location, International Railway Statistics, UIC1994 25. Úřední povolení pro provozování dráhy ţelezniční - celostátní dráhy Č.j.:3-2168/03-DÚ/Bp Ev.číslo ÚP/2003/9000 26. Úřední povolení k provozování regionálních drah (např. Blatná - Nepomuk atd.) rozhodnutí Dráţního úřadu čj. 1809/96-DÚ/O-Sl 27. Prohlášení o dráze pro r. 2009-10 www.szdc.cz 28. ČSN 01 8500 - Názvosloví v dopravě 29. Názvoslovná norma ČD TNŢ 010101 30. TNŢ Názvoslovná norma SŢDC Ţelezniční infrastruktura – Termíny a definice – Ţelezniční stavebnictví 31. ČSN 73 6380 Ţelezniční přejezdy a přechody 32. Předpis SŢDC (ČD) M21 o staničení ţelezničních tratí 33. Předpis SŢDC (ČD) M12 o jednotném označování tratí a kolejišť v IS ČD 34. Předpis SŢDC S3 Ţelezniční svršek 35. Sluţební rukověť SŢDC (ČD) SR103/7(S) Pasportní evidence ţelezničního svršku - sluţební rukověť díl 2 Popis tratí a kolejišť díl 3 Pasport zařízení ŢSv díl 4 Nákresný přehled ţelezničního svršku 36. Sluţební rukověť SŢDC (ČD) SR70 Číselník ţelezničních stanic a ostatních tarifních a dopravně zajímavých míst 37. Předpis SŢDC D2 Dopravní předpisy 38. Tabulky traťových poměrů webové stránky SŢDC http://provoz.szdc.cz/portal/ (přístup pouze s heslem) 39. Předpis ČD M20/1 pro Jednotnou ţelezniční mapu stanic a tratí, účinnost od 1. 7. 1987 40. předpis ČD M20/3 Směrnice pro zakládání a vedení technické dokumentace u středisek ţelezniční geodézie 41. předpis SŢDC (ČD) S66 Základní předpis pro prostorovou průchodnost a přechodnost kolejových vozů na tratích celostátních v České republice 42. Projekt CG942-107-910 – „Evidence prvků ţelezniční dopravní cesty - vytvoření systémového prostředí pro popis, zveřejňování a aktualizaci územně vázaných dat za vyuţití státního mapového díla a dalších garantovaných zdrojů“ 43. Číhal R., Nesvadba B., Berník B., Gavenda I., CDV - I – 8 Projekt CG742-084-910 Vytvoření systémového prostředí pro evidenci, publikaci a aktualizaci informací o ţelezniční síti a dopravnách zobrazovaných nad státním mapovým dílem realizovaného pro potřeby veřejné správy 5
dílčí zpráva k etapě A408 Definování funkcionalit a provozního modelu vstupů dat do cílových IS Zobrazení liniových vlastností sítě tratí a kolejišť ČD-Telematika a.s., Brno, listopad 2008 44. Číhal R., Ţeţula Š., Kalvachová D., Nesvadba B. CDV - I – 7 Projekt CG742-084-910 Vytvoření systémového prostředí pro evidenci, publikaci a aktualizaci informací o ţelezniční síti a dopravnách zobrazovaných nad státním mapovým dílem realizovaného pro potřeby veřejné správy dílčí zpráva k etapě A408 Definování funkcionalit a provozního modelu vstupů dat do cílových IS Návrh prototypové prezentace dat o vybraných objektech ţelezniční sítě ČD-Telematika a.s., Brno, červenec 2008 45. vyhláška UIC 502-2 “Exceptional consignments Outline procedure”, 46. vyhláška UIC 700 “Classification of lines” 47. Zákon č.365/2000 Sb. ze dne 14. září 2000, o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 48. zákon č. 183/2006 Sb..ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 49. Číhal R. M12 - I – 17 Správa dat vedených podle předpisu ČD M12 a její širší souvislosti Uplatnění zásad směrnice EU INSPIRE při inovaci předpisu SŢDC M12 Brno, listopad 2009, ČD-Telematika, a.s. 50. ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje ţelezničních drah a její prostorová poloha – část 1: projektování 51. ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje ţelezničních drah a její prostorová poloha – část 2: stavba a přejímka, provoz a údrţba 52. Evropská dohoda o mezinárodních ţelezničních magistrálách AGC usnesení vlády ČSSR č. 78 z 8.2.1990 53. Evropská dohoda o nejdůleţitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC), sdělení 35 MZV 1995 Sb. 54. Fiche UIC 920-1 Standard Numerical Coding for Railway Undertakings and Infrastructure Managers 55. ENEE Aplikace A7 „Enregistrement Normalisé des Etablisssement Européen“ Mezinárodní číselník ţelezničních sluţeben FGE 56. CWA “Coding for Railway Business Locations” TAF WORKSHOP N 48, final version 2006-02-16 57. Projekt CG743-109-130 (MD616) „Vytvoření standardů informačních vazeb systémů provozovatele dráhy a systémů provozovatelů dráţní dopravy“ 58. Důvodová zpráva k návrhu změny zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů MD http://www.lepsipravo.cz/ 59. projekt VG20102014042 „Informační přehled o ţelezničních přejezdech mimo ţelezniční síť Správy ţelezniční dopravní cesty řešený s podporou Ministerstva vnitra 60. Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu výzkumu, vývoje a inovací s názvem „Informační přehled o ţelezničních přejezdech mimo ţelezniční síť Správy ţelezniční dopravní cesty.“ uzavřená mezi Českou republikou - Ministerstvem vnitra a KPM CONSULT, a.s. září 2010 61. zákon 077/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa ţelezniční dopravní cesty
6
2. Seznam zkratek
AGC AGTC a.s. ČD ČD-T ČSN DCxx DIS DMVS DTU DÚ DVM DVMskr EC ENEE EU GIS GTU HZS HW IČO INSPIRE IS ISO IZS JŢM KPM KÚ MD LTU MKUS MD MS MV MZV OGC OJŘ PČR Sb. s.o. s.r.o. SRxx SW SŢDC TAF TDNU TEN-T TER
Evropská dohoda o mezinárodních ţelezničních magistrálách (Dohoda AGC) European Agreement on Important International Combined Transport Evropská dohoda o důleţité mezinárodní kombinované dopravě akciová společnost České dráhy, a.s. ČD-Telematika a.s., dceřiná společnost ČD, česká (československá) státní norma dílčí činnost xx dílčí informační systém Digitální mapa veřejné správy dílčí traťový úsek Dráţní úřad (v některých částech příloh převzatých z jiných zdrojů téţ „definiční úsek“) dopravně významné místo dopravně významné místo s kolejovým rozvětvením European community – Evropské společenství Enregistrement Normalisé des Etablisssement Européen Mezinárodní číselník ţelezničních sluţeben Evropská unie grafický informační systém, také geografický, geoinformační Globální traťový úsek Hasičský záchranný sbor hardware – označení technické (fyzické) části počítače identifikační číslo organizace Infrastructure for Spatial InfoRmation in the European Community infrastruktura pro prostorová data Evropského společenství informační systém International Organization for Standardization mezinárodní organizace pro standardizaci (International Standard – Mezinárodní norma) Integrovaný záchranný systém Jednotná ţelezniční mapa KPM Consult a.s. krajský úřad ministerstvo dopravy ČR liniový traťový úsek makroúsek Ministerstvo dopravy Microsoft ministerstvo vnitra ministerstvo zahraničních věcí Open Geographical Consortium – otevřené geografické konsorcium občanský jízdní řád Policie ČR Sbírka zákonů státní organizace společnost s ručením omezeným sluţební rukověť software Správa ţelezniční dopravní cesty, státní organizace Telematic Applications for Freight Vyuţití telematiky v nákladní dopravě traťový definiční nadúsek (popisuje celostátní a regionální trati dle státní metodiky) Trans European Network -Transevropská dopravní síť Trans European North-South Railway System - projekt výstavby ţelezniční sítě - organizace
7
TU TÚDC TNŢ TSI TSK TUDU UIC UML UP VS WGS-84 WFS WMS xls XML XSD
ZTU ZZS ŢDC ŢSv
OSN traťový úsek – část označení trati dle M12 Technická ústředna dopravní cesty technické normy ţeleznic Technical Specification for Interoperability -Technické specifikace interoperability Topologická schémata kolejišť definiční úsek - kompletní kód z číselníku, vyjadřující konkrétnost DU v rámci příslušného TU, téţ označení číselníku definičních úseků, označení datového objektu „definiční úsek“ Union internationale des chemin de fer - Mezinárodní ţelezniční unie Unified Modelling Language Unifikovaný modelovací jazyk vhodný pro návrh objektově orientovaných aplikací, databází, procesních analýz, konečných automatů atd. úřední povolení veřejná správa World Geodetic System z r. 1984 - souřadný systém pro udávání polohy pomocí GPS Web Feature Service internetová sluţba popisu vlastností prostorových objektů Web Mapping Service internetová mapová sluţba přípona formátu souborů Excel eXtended Markup Language Značkovací jazyk určený pro popis struktury dokumentů či dalších hierarchicky strukturovaných dat XML Schema Definition - dokument napsaný v jazyce XML označená příponou xsd nebo nástroj generující XML schéma, případně další spustitelné třídy obecných jazyků z XDR, XML, a XSD souborů základní traťový úsek zdravotní záchranná sluţba ţelezniční dopravní cesta ţelezniční svršek
Následující zkratky a označení, z nichţ některé jsou registrovanými značkami svých majitelů, reprezentují mj. i softwarové produkty: INSPIRE SR70, ZABAGED
®
8
3. Úvodní poznámky Řešení projektu VG20102014042 [59] má velmi silný integrační a mezioborový potenciál. Jeho výsledek je prioritně, dle znění příslušné smlouvy resp. cílů řešení specifikovaných v příl. 1 smlouvy [60], určen pro některé z výkonných a správních sloţek ministerstva vnitra (zejména jde o sloţky IZS – tedy HZS, PČR a ZZS, ale nejen o ně), avšak většina jeho metodických podkladů týkajících se popisu ţelezniční sítě spadá jednoznačně do kompetence MD. To se jiţ ale netýká pravidel a postupů kartografického zobrazení sítě potřebného k vytváření systému typu GIS, které vycházejí ze všeobecných zásad zobrazování území a jeho objektů v mapách a je garantováno ČUZK. Ten ale organizačně náleţí do struktury ministerstva pro místní rozvoj. Ovšem v návaznosti na realizaci směrnice INSPIRE [18], zabývající se zobrazením území jako celku a z mnoha hledisek (kromě vlastní kartografie jde o správní členění státu, coţ je v gesci MV, členění poštovní správy, dopravních cest, zobrazení vodstva, lesů, geologických a jiných aspektů popisu přírody i techniky – v celku jde o 37 témat) tato oblast IT spadá do kompetence ministerstva ţivotního prostředí, které je gestorem INSPIRE. Jednotlivé vlečky a dráhy mimo správu SŢDC (resp. jejich majitelé nebo provozovatelé) pak jsou metodicky a správně podřízeni ministerstvu průmyslu a obchodu, obrany, dopravy, zemědělství, Státní správy hmotných rezerv a zřejmě i jiným subjektům. Za této situace, kdy pro celý takto vymetený informační okruh v současnosti neexistuje ţádný závazný a jednotný dokument (ani INSPIRE se v této fázi vlečkami významněji nezabývá), má mimořádný význam pro vybudování standardizovaného popisu území (a v jeho rámci i ţelezniční sítě jako celku), standardizovaný terminologický aparát. Tato potřeba je přitom pociťována i ze strany mnoha dalších specialistů zabývajících se popisem území a/nebo integrovaným zpracováním dat o jeho různých celospolečenských aspektech. Bohuţel však tato tendence není příliš podporována legislativně. Různé typy názvoslovných norem se totiţ stávají všeobecně závaznými jen tehdy, jsou-li citovány zákonem (právní síla vyhlášek je v tomto ohledu jiţ ústavně sporná). Avšak zákonodárce si v řadě případů vytváří svou vlastní terminologii, mnohdy velmi rozdílnou od skutečně odborných textů. Ta se mnohdy svou přesností spíše blíţí komerční, publicistické resp. ideologické praxi „úprav“ původních významů pojmů. To lze nalézt např. u pouţití pojmu „máslo“ jako produktu ryze ţivočišného původu, pro potravinu, jejíţ podstatou je olej (coţ je jiţ předmětem kritiky z EU), pokračovat lze přes obdobně chybná pojmenování „čaje“ pro nálevy a vývary mnoha jiných bylin a končit lze např. aţ u způsobu pouţívání pojmu „komunismus“ pro označení období, v němţ sice byla „vedoucí úloha“ strany obsahující slovo „komunistická“ deklarována ústavně, coţ ale nic nemění na faktu, ţe teoreticky definovaná společenská formace, pro níţ se tento název ve skutečně odborných textech pouţívá, ve skutečnosti dosud nikde a nikdy neexistovala. A naopak, jevy, pro které politická praxe tento název pouţívá, se odborně označují úplně jinak, se všemi důsledky z toho plynoucími. Uvedený stav je dále komplikován běţnou praxí, upravující definice pojmů zpravidla s úvodní klausulí: „pro účely tohoto zákona (vyhlášky)“. Tím mnohé obecné pojmy dostávají mnohem speciálnější charakter, odlišný svými dopady od obsahu jiných velmi podobně nebo stejně znějících pojmů. Typickým příkladem je definice uvedená v zákonu [61], obsahující formulaci: „§ 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí 4 a) ţelezniční dopravní cestou ţelezniční cesta celostátní dráhy a drah regionálních ) ve vlastnictví státu určená k provozování ţelezniční dopravy ţelezničními dopravci,“ 4 ) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. “ Odtud pak plyne potřeba pojmy znovu pro různé účely předefinovávat (v daném případě zpětně generalizovat pojem „ţelezniční dopravní cesta“ tak, aby zahrnoval i tratě a kolejiště mimo správu SŢDC). To ovšem v běţné praxi sice vytváří výborný dynamický manévrovací prostor pro právníky a někdy i ekonomy, pro dorozumění specialistů i nejširší veřejnosti a tvorbu skutečně informačních, nikoli komerčně i jinak dezinformačních systémů však vznikají váţná nebezpečí významných nedorozumění. 9
Tyto důsledky se ovšem výrazně liší podle oblasti, v níţ se takovýto způsob práce s pojmy pouţívá. Zatímco ve společenské a kulturní oblasti (zejména v poezii a krásné literatuře) je změna obsahu pojmu (pokud vůbec o tento obsah jde) běţnou, aţ oceňovanou, technikou práce s textem (často i s humorným, erotickým nebo podobným podtextem), pokus pouţít např. k výrobě másla z mléka technologie, potřebné pro zpracování oleje do podoby pouţitelné pro přípravu pomazánky komerčně označené jako „máslo“, by pravděpodobně skončil technicky (ale tím do skutečných důsledků vzato i ekonomicky a společensky) zcela katastrofálně. To podtrhuje význam technologických a věcných souvislostí (charakteristik, parametrů, jejich hodnot, pracovních postupů atd.), v nichţ se jednotlivé pojmy uplatňují. Velmi podobně tomu proto je i při práci s daty ve skutečně informačních systémech, a zejména při pouţití automatizovaných technologií. V oblasti zájmu projektu [59], samozřejmě, nejde (aţ na obsah zákona [61]) o výše uvedené příklady. Nicméně i zde lze nalézt řadu velmi nepřesných, případně chybějících definic zcela zásadních termínů, pouţívaných často v naprosto nesprávných souvislostech. To se zejména týká nejčastěji se vyskytujících pojmů, jakými jsou především pojmy „kolej“ a „trať“. Přitom ani v těchto případech zdaleka nejde jen o definici samotného objektu, ale mnohem častěji o charakteristiky, které se k němu vztahují. Ovšem počínaje jiţ jejich identifikacemi (coţ zahrnuje mj. i přesné rozlišování mezi pojmy „identifikace“ a „lokalizace“). V případě „trati“ je totiţ její identifikace zcela protismyslně odvozována z tzv. občanského jízdního řádu, v němţ se ale pouţívaný identifikátor netýká skutečné stavební konstrukce, ale tabulky shrnující různé spoje, vedoucí mezi lokalitami v tabulce obsaţenými. Obecně však vyuţívajícími různé tratě ve skutečně stavebněkonstrukčním smyslu, uţívaném i v příslušné ČSN [28]. Podobně tomu je v případě „koleje“, a to jak s její identifikací, která se z dopravního a stavebního hlediska v detailech liší (dopravní evidence např. nezná krátké kolejové spojky, úseky v záhlaví stanic apod.). ale třeba i s údajem „uţitečná délka koleje“, který má význam dopravní (tedy ve vztahu k dopravnímu prostředku a jeho pohybu po kolejišti), na rozdíl od údaje „stavební délka“, který má význam konstrukční a souvisí se správou a údrţbou kolejišť, nikoli pohybem vozidel po nich. Pojem „kolej je přitom pouţit rozdílně, protoţe do „uţitečné délky kolejí“ se započítávají i délky příslušných větví výhybek vloţených do dopravně chápané a identifikované „koleje“. Výstavba IS je ovšem velice sloţitý proces, v němţ se střetává na jedné straně společenská realita (vč. jejích ekonomických, právních, politických kulturních a mnoha dalších rovin) s jeho ryze technickým zázemím, vyţadujícím postupy striktně technologické, někdy aţ vědecké, praxe. Dále uvedený seznam pojmů je proto i z těchto hledisek jen jedním z výsledků řešení projektu [1]. V uvedené podobě je (aţ na pár redakčních detailů) součástí předběţného návrhu obsahu vyhlášky (resp. některé pojmy i návrhu úprav změn zákona o drahách [12]), jejímţ cílem je zavedení standardizovaného popisu sítě tratí a kolejišť v ČR jako celku. Tento návrh je přitom opřen o návrh SW podpory této evidence, postavené na bázi GIS, a proto pracující se zcela přesně formulovanými datovými objekty, vyţadujícími zcela přesné pouţívání pojmů definujících jejich obsah, strukturu, číselníky a algoritmy zpracování dat. Protoţe legislativní proces tuto úpravu vyţadující je v samém počátku, a ani uvaţovaná SW podpora zatím nebyla zcela dořešena (spíš z řady objektivních důvodů zůstala jen v nedokončených fragmentech), jde v této fázi prací jen o návrhy, které stále ještě mohou být předmětem diskuse a případně i upraveny. Prostor pro takovéto úpravy však není příliš velký (v zásadě je vymezen rozsahem poznámek k jednotlivým pojmům), protoţe celý návrh je jednak úzce spojen s informační rutinně zavedenou praxí SŢDC (a to jak IS o dopravním provozu – to se týká zejména popisu lokalit, tak IS o jednotlivých částech ţelezniční infrastruktury), na straně druhé vychází z obsahu směrnice EU INSPIRE (to se zejména týká poţadovaných standardních definic a vlastností spojnic a oblastí, v níţ leţí ţelezniční dopravní cesta). Nicméně i z tohoto důvodu je tento návrh předkládán k pouţití a případně i interní diskusi a úpravám kolektivu řešitelů projektu [59] jako společný nástroj k vzájemné odborné komunikaci.
10
4. Přehled pojmů 4.1. Všeobecné pojmy 1. evidovaná entita Jakýkoli objekt reálného světa, datový (informační) soubor nebo jeho část, které jsou předmětem evidence v systému prostorových dat, případně subjekt, který se podílí na komplexní správě dat podle této metodiky. (není-li nebezpečí z víceznačnosti pojmu, pak zkráceně téţ pouze „entita“) 2. kolejová dráha Dráha, jejímţ základním (charakteristickým) nosným a vodicím prvkem, který vyuţívají dráţní kolejová vozidla při pohybu po ní, je kolej. poznámky: 1. podle zákona o drahách platí obecněji, ţe: „Dráhou je cesta určená k pohybu dráţních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti dráţní dopravy.“ 2. jednou z kolejových drah je i ţeleznice, jejíţ rozsah je v zákonu o drahách vymezen výčtem kategorií, které jsou za „ţelezniční kolejové dráhy“ povaţovány (viz dále) Tento způsob definice, obcházející technickou podstatu ţeleznice, však má své důsledky pro universalitu popisu území ţeleznicí pokrytého i událostí, které se na něm odehrávají. To se zejména týká těch drah, které lze z technických hledisek povaţovat za „ţeleznici“, ale nejsou zařazeny do působnosti zákona o drahách. Počet těchto drah leţících na věcném na pomezí s vlečkami kolísá. K důlním a průmyslovým dráţkám, z nichţ některé přesahují území provozovny a mohou proto mít např. i přejezdy, však v nedávné minulosti přibyly privatizované vlečky, přebudované na provoz i s osobní nepravidelnou dopravou. I ty vedou veřejným prostorem a jsou na nich i přejezdy. To vše činí celou tuto skupinu drah předmětem mapování i potencionálního zájmu systémů IZS. Dlouhodobě je proto jejich vyloučení z okruhu standardizovaného popisu ţelezniční sítě jako celku těţko přijatelné. 3. proto je metodika koncipována obecně tak, aby informační principy popisu sítě byly (v dlouhodobější perspektivě) aplikovatelné i na některé dráhy (jejich úseky ve veřejném prostoru), na něţ se ustanovení zákona o drahách nevztahují (v současnosti tyto dráhy ale nesplňují ani podmínku automatizovaného popisu), 4. předmětem standardizovaného popisu sítě tratí a kolejišť není speciální ţelezniční dráha - metro ani jiné druhy drah, neţ ţelezniční. 3. adhezní kolejová dráha Kolejová dráha, která vyuţívá zpravidla dvě paralelní kolejnice, na nichţ se pohybuje motorové vozidlo nebo vlak taţený lokomotivou, která táhne k ní připojená vozidla tak, aby se po této dráze přesunuly, a aby bylo dopraveno zboţí nebo cestující z jednoho místa do jiného { upraveno podle INSPIRE} poznámka: přesná definice pojmu „vlak“ obsaţená ve vyhlášce 173/95 Sb. je do té míry obecná, ţe zahrnuje oba v definici obsaţené případy (a mnohé další) 4. ozubnicová kolejová dráha Adhezní kolejová dráha, jejíţ konstrukce umoţňuje vlaku překonávat i prudké sklony. Pro tento účel je doplněna o další kolejnici vybavenou ozubením (obvykle umístěnou mezi průběţnými kolejnicemi), přičemţ vozidla jsou vybavená jedním nebo víc ozubenými koly nebo pastorky, jejichţ ozubení se shoduje a zapadá do ozubení této kolejnice. {upraveno podle INSPIRE}
11
poznámka: variantní definice dle Wikipedie je (ČSN 18500 tento pojem neobsahuje) „Ozubnicová dráha je ţeleznice, kde k přenosu taţné síly neslouţí (pouze) adheze, ale tato je přenášena prostřednictvím ozubeného kola zabírajícího do ozubeného hřebene upevněného v ose koleje.“ 5. evidovaná železniční síť Soubor vzájemně propojených úseků adhezní a / nebo ozubnicové kolejové dráhy ve vymezeném rozsahu kategorií dle zákona o dráze, umoţňující pohyb dráţních vozidel po všech úsecích sítě, pro něţ jsou technicky homologována, a která je předmětem standardizovaného popisu. poznámky: 1. definice pouţívá pojem „ţeleznice“ v obecném, dále nespecifikovaném smyslu při respektování výše uvedených poznámek k textu zákona o drahách, 2. v této fázi standardizace se nejeví jako nezbytné se právě těmito detaily a relativně okrajovými objekty zabývat, 3. definice neřeší ţádné provozní podmínky nebo omezení pohybu vozidel ani vztahy mezi subjekty, které se na provozu jednotlivých částí sítě podílejí, 4. reálná ţelezniční síť je tvořena pouze na úrovni prvků ŢSv (kolejí a výhybek resp. jim na roveň postavených zařízení navazujících odvětví ţelezniční infrastruktury), 5. jakákoli generalizace nad touto základní úrovní (trati, dráhy atd.) jiţ zahrnuje zjednodušení, podřízená účelům, jimţ mají slouţit, 6. účelem standardizované evidence ţelezniční sítě je dlouhodobě stabilizovaný popis v ní evidovaných entit formou prostorových dat a pro potřeby vymezeného okruhu veřejnosti, 7. definice z okruhu evidovaných ţeleznic nevylučuje ty, které tvoří uzavřené sítě, nepropojené spojovacími kolejemi s jinými drahami. 6. veřejný prostor Prostor, v němţ při posuzování podmínek a účinků všech procesů souvisejících s provozováním ţelezniční sítě výrazně převládá veřejný zájem nad zájmem soukromým (např. při rozhodování o investičních počinech, řešení moţných konfliktů na ţelezničních přejezdech, hluku nebo jiného znečištění okolí resp. vznikem krizových situací způsobené provozem dráţních vozidel apod.) {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. tato definice je velmi obecná a nepochybně bude potřebovat zpřesnění, 2. při něm půjde především o přesnější specifikaci kritérií standardizovaného popisu, kterými jsou především přístup k jednotlivým částem sítě vyjádřený mj. i v INSPIRE a s ním související hlediska zajištění bezpečnosti (přejezdy na vlečkách ve veřejném prostoru), ale i relativní nezávislosti moţností získání vybraných typů dat o takovýchto částech sítě (především geodetického charakteru) bez aktivní účasti jejich vlastníka (správce) 3. v § 4a zákona o drahách je vymezen prostor s moţným přístupem veřejnosti, ten však je z řady hledisek stanoven úţeji, neţ v uvedené definici, 4. pojem „Veřejný zájem“ je ve speciální vazbě na osobní a obdobně nákladní dopravu upraven mezi základními pojmy v zákonu o drahách takto: „(5) Veřejným zájmem se v oblasti veřejné dráţní osobní dopravy rozumí zájem na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obsluţnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.“ 5. v diskutované souvislosti však jde spíš o moţné konflikty veřejnosti s drahou a provozem na ní, 6. moţnosti vstupu do obvodu dráhy a provádění činností podnikatelského charakteru v něm upravuje čl. 1§ 4a s vyuţitím odkazu na jiné předpisy, většinou však je vstup na území dráhy, mimo její výslovně povolené části, zakázán 7. předpisem specifikujícím podmínky výjimek nad rámec pravidel týkajících se cestující veřejnosti by zřejmě mohla být i navrhovaná vyhláška (citovaná v zákonu o drahách), ukládající informační povinnosti všem provozovatelům dráhy a umoţňující provádět potřebná zjišťování stavu dráhy a
12
jejich zařízení pro tyto účely za zjednodušených podmínek i třetími stranami (informace vlastníka nebo správce, odborný bezpečnostní dohled jako prevence nehodových událostí apod.) 8. z obsahu zákona o drahách plynou i funkce Dráţního úřadu ve stavebním a navazujícím řízení, které však nejsou završeny dotaţením těchto funkcí do informační oblasti. 7. vlastník části železniční sítě Správními pravidly jednoznačně identifikovaný subjekt, který můţe v souladu s právním řádem vykonávat vlastnická práva nad stanovenými entitami, tvořícími příslušnou část evidované ţelezniční sítě. {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. vlastníkem ţelezniční dopravní cesty tvořené celostátní dráhou a regionálními drahami ve správě SŢDC je stát, 2. podle §161 odst 1. stavebního zákona jsou vlastníci technické infrastruktury povinni vést o ní evidenci, 3. tato definice neřeší vztahy mezi vlastnictvím kolejové dráhy a vlastnictvím pozemků, na níţ kolejová dráha leţí, 4. integrální technologickou součástí kolejové dráhy některého vlastníka mohou být i jednotlivé prvky, patřící jiným vlastníkům (např. výhybky vlečkařů vloţené mj. i do hlavních kolejí tratí celostátní dráhy), 5. v takovémto případě metodika neřeší vlastnické vztahy mezi jednotlivými subjekty, pouze způsob správné evidence této části dráhy, vč. označení jejího skutečného vlastníka, 6. právní vztahy mezi jednotlivými subjekty působícími při naplňování této metodiky jsou upraveny pomocí prováděcí dokumentace k metodice. 8. správce části železniční sítě Správními pravidly jednoznačně identifikovaný subjekt zodpovědný za údrţbu prvků tvořících evidovanou část ţelezniční sítě. {upraveno podle INSPIRE} poznámka: údrţbu různých technických zařízení leţících v jednom úseku ţelezniční sítě mohou (s ohledem na jejich technickou podstatu) provádět na základě smlouvy s vlastníkem, který však nepřestává být za stav dráhy odpovědný, různí správci (odborné firmy) 9. správce dat o části železniční sítě Správními pravidly jednoznačně identifikovaný subjekt zodpovědný za obsah a kvalitu prostorových dat popisujících část evidované ţelezniční sítě vymezenou rozsahem vlastnictví a / nebo správy subjektem, jehoţ se tato data týkají. poznámky: 1. datová základna popisující různé části ţelezniční dopravní cesty můţe být ve svém zdrojovém tvaru vedena podle zásad vyhovujících vţdy vlastníkovi nebo / a správci kaţdé části evidované ţelezniční sítě zvlášť, povinnost vytvářet datová rozhraní ve standardizované, centrálně pouţitelné, formě je předmětem navrhované právní úpravy zákona o drahách 2. předmětem metodiky nejsou vztahy mezi správcem dat o části evidované ţelezniční sítě a vlastníkem resp. správcem objektů této části ţelezniční sítě, jíţ se data týkají (můţe jít o vnitřní organizační jednotku nebo smluvně zavázaný nezávislý subjekt) 10. centrální správce dat o železniční síti Správními pravidly jednoznačně identifikovaný subjekt zodpovědný za obsah a kvalitu standardizovaných prostorových dat popisujících ţelezniční síť v předepsaném rozsahu jako celek. poznámka: předmětem metodiky nejsou organizační, legislativní ani ekonomické otázky existence takovéhoto subjektu a jeho vztahů k dalším subjektům, podílejícím se libovolným způsobem na vzniku, správě a vyuţití standardizované formy prostorových dat o ţelezniční síti
13
11. evidovaná vlastnost železniční sítě Veličina vyjadřující uţivatelsky důleţitou charakteristiku některé z entit, které jsou předmětem evidence v informačním systému. Tato vlastnost se můţe týkat celého síťového prvku, s nímţ je spojena nebo (v případě liniových entit) můţe být vztaţena jen na některou jeho část a popsána s pouţitím lineárního odkazu. {upraveno podle INSPIRE} 12. identifikace evidované entity Metoda umoţňující jednoznačné vzájemné odlišení všech v informačním systému evidovaných entit. poznámky: 1. pro různé účely svého popisu můţe být kaţdá evidovaná entita identifikovaná několika způsoby současně, 2. mezi těmito způsoby identifikace musí být ve standardizovaném IS zajištěna jednoznačná vzájemná relace, 3. konkrétním vyjádřením identifikace entity pomocí zvolené identifikační metody je „identifikátor“ 13. lokalizace evidované entity Metoda umoţňující jednoznačné určení polohy evidovaného bodu v síti, který je reprezentantem dané entity. poznámky: 1. pro různé účely svého popisu můţe být kaţdá evidovaná entita lokalizovaná několika způsoby současně, 2. mezi těmito způsoby lokalizace musí být ve standardizovaném IS zajištěna jednoznačná vzájemná relace, 3. pokud nebude bránit jednoznačnost, lze pojmem „lokalizace“ označit i skupinu údajů, které vyjadřují polohu referenčního bodu entity podle některé z lokalizačních metod (geodetické souřadnice, systém staničení). 4.2. Popis topologie a geometrie železniční sítě Dále uvedená skupina pojmů pokrývá zásady popisu ţelezniční sítě z hledisek vyjadřujících vazby jednotlivých charakteristických částí sítě a geometrického popisu prvků sítě standardizovaným, automatizovaně podpořeným způsobem. 1. evidovaný bod železniční sítě Základní geometrická (geodetická) bezrozměrná identifikovaná a v rozsahu potřeb standardního popisu i informačně popsaná, entita. (není-li nebezpečí z víceznačnosti pojmu, pak zkráceně téţ pouze „bod“) poznámky: 1. základní a v zásadě jedinou vlastní charakteristikou bodu je jeho poloha (lokalizační údaje), 2. všechny další charakteristiky jiţ souvisejí s funkcemi IS, 3. většinu věcně formulovaných charakteristik přebírá bod od entity „ţelezniční lokalita“, kterou reprezentuje, které naopak při funkci IS poskytuje svou polohu. 2. referenční bod Evidovaný bod ţelezniční sítě, jehoţ zejména geodetické, ale v případě potřeby i další určené parametry, jsou pouţity pro popis sledovaných vlastností jiné, prostorově sloţitější entity (např. výhybky apod.). poznámky: 1. pojem „referenční bod“ má všeobecný význam pro reprezentaci jakékoli sloţité entity, 2. relace mezi ţelezniční lokalitou a bodem nemusí být jedno – jednoznačná, proto při práci s daty směrem od bodu k abstraktnějším entitám musí být sledován poţadovaný kontext. 3. trasovací bod Evidovaný bod ţelezniční sítě, s jehoţ pomocí se definuje jednoznačný průběh spojnice v ţelezniční síti mezi bodem ţelezniční sítě, z něhoţ spojnice vychází a bodem, v němţ končí.
14
4. hraniční bod Evidovaný bod ţelezniční sítě, který je: a) plošné entity (např. státní hranice průsečíkem osy referenční koleje trati reprezentované spojnicí v ţelezniční síti s hranicí některé, hranice dráhy, obvodu DVM apod.), a/ nebo b) místem změny hodnoty a/nebo kvality některé evidované vlastnosti ţelezniční sítě na této spojnici (např. způsobu elektrifikace, nejvyšší traťové rychlosti, sklonu apod.). poznámka: v jednom evidovaném bodu můţe být definován libovolný počet hranic obou skupin 5. pomocný bod Bod pouţitý pro zpřesnění průběhu hrany. poznámky: 1. pomocný bod nemá obecně ţádný reálný vzor, 2. pomocný bod je vytvářen pouze pro účely zobrazení abstraktní liniové hrany 6. duální bod Evidovaný bod ţelezniční sítě, v němţ se mění alespoň jedna z hodnot umoţňujících jednoznačnou lokalizaci bodu v síti. poznámky: 1. běţný uţivatelský způsob lokalizace pouţívá údaje o staničení, které mohou být jedinečné pouze v rámci jednoho definičního úseku a jednoho prvku ţelezničního svršku, 2. v duálním bodu proto můţe být hranice TUDU nebo prvku ŢSv (např. styk koleje a výhybky) nebo je v něm skok hodnoty staničení, případně nastanou všechny tyto okolnosti současně 7. železniční lokalita Abstraktní, jednoznačně identifikovaná entita, uţívaná k popisu: a) moţných propojení v síti tratí a kolejišť, b) identifikaci míst leţících na liniových úsecích, které mají význam z hlediska standardního popisu sítě. poznámky: 1. příkladem skupiny a) můţe být jakékoli dopravně významné místo s kolejovým rozvětvením, kolejová skupina, místo nakládky na vlečce apod., pro skupinu b) můţe jít o jakýkoli bod v němţ se mění geometrie nebo topologie sítě, ale i významné zařízení ţelezniční infrastruktury, např. přejezd, návěstidlo, bod větvení sítě apod. 2. prováděcí předpis k metodice TSI-TAF [23] definuje ţelezniční lokalitu jako: „Lokalita je místo, geografický bod na ţelezniční síti nebo mimo ni, které musí být identifikováno pro provozní, technické, administrativní nebo statistické účely. Můţe se jednat o lokalitu ţeleznice nebo zákazníka. Lokalitou mohou být stanice, seřaďovací stanice, zastávky, terminály, nakládací místa, návěstidla, sklady dílny pro údrţbu, depa, úřady měst a obcí, ţelezniční hraniční přechody, tranzitní body a předávací body.“ 3. pro identifikaci lokality podle TSI-TAF se pouţívá 17-ti znakový identifikátor obsahující mj. kód země ve formátu 2AN podle ISO 3166 (pro Česko jde o „CZ“) 4. do seznamu lokalit podle TSI-TAF bude integrována i databáze ENEE [55] (Implementační Nařízení EK 62/2005) 5. takto definovaná lokalita je lokalizována pomocí zeměpisných souřadnic, a proto je mj. i v metodice INSPIRE povaţována za bodovou entitu, 6. pro jiné účely však můţe být kterákoli lokalita reprezentována i plochou, zahrnující všechny (dále samostatně nerozlišované) objekty a zařízení ţelezniční infrastruktury. 7. podrobné členění lokalit je podpořeno návrhem datových struktur, s jejichţ pomocí se jednotlivé typy lokalit popisují, 8. v souhrnu lze toto členění vyjádřit schématem uvedeným v tab. 1 15
8. uzel železniční sítě Bodová jednoznačně identifikovaná entita, která reprezentuje dopravně významné místo s kolejovým rozvětvením. poznámky: 1. věcný obsah pojmu „dopravně významné místo s kolejovým rozvětvením“ je uveden v kódovníku), 2. data sledovaná na úrovni uzlu jsou uvedena v příslušné datové struktuře 3. uzel ţelezniční sítě se můţe skládat z několika staničních lokalit dvou hierarchicky členěných úrovní, 4. jedna z těchto staničních lokalit je určena jako reprezentant celého uzlu ţelezniční sítě. 9. staniční lokalita Bodová jednoznačně identifikovaná entita, která reprezentuje provozně a technologicky odlišitelnou část dopravně významného místa s kolejovým rozvětvením. poznámka: Metodika INSPIRE v této souvislosti pouţívá definici: „Tímto územím zpravidla prochází jedna nebo několik, v určitých bodech vzájemně spojených paralelních kolejových tras, které jsou zpravidla uţívané pro: o o o o
zastavení vlaků pro výstup / nástup pasaţérů, nakládku / vykládku zboţí bez přerušování dopravy na hlavních dopravních kolejích, odstavení ţelezničních vozidel, jiné provozně významné účely.“
10. bodová lokalita Bodová jednoznačně identifikovaná entita, která umoţňuje identifikaci míst leţících na liniových úsecích, které mají význam z hlediska standardního popisu sítě. poznámky: 1. bodové entity se dále člení do několika, 2. typickými příklady bodové entity jsou přejezd, portál tunelu, zhlaví jako místo větvení sítě 3. příklady, vyţadujícími další diskusi o způsobu jejich řízené evidence resp. moţnostech automatického vyhledávání na základě dat o sledovaných vlastnostech, jsou hraniční body skupiny b) dle definice 2.2.4. název komplexní entity (zahrnující společně objekty ţel.svršku, spodku, zařízení trakce, zabezpečovací, sdělovací, budovy, …)
název referenčního bodu reprezentujícího (vlevo uvedenou) komplexní entitu
název plochy reprezentující (vlevo uvedenou) komplexní entitu
zcela obecný rozsah platnosti pojmu - platnost v rozsahu celé evidované ţelezniční sítě, tedy platnost pro (celé) DVMsKR, pro "malé lokality" uvnitř DVMsKR (např. přejezdy), pro dílčí části DVMsKR i pro "malé lokality" na širé trati
železniční lokalita
referenční bod železniční lokality
v této úrovni nelze stanovit jednoznačného plošného reprezentanta
platnost pojmu v rozsahu celé evidované ţelezniční sítě (uvnitř DVMsKR i na širé trati) jen pro "malé lokality" (např. přejezdy)
bodová lokalita
referenční bod bodové lokality
okrsek bodové lokality (pokud má jeho existence vůbec smysl – např. přejezd)
16
obecný rozsah platnosti pojmu s vyloučením "malých lokalit", tedy platnost pro (celé) DVMsKR a pro dílčí části DVMsKR
železniční lokalita uzlového charakteru (můţe to být uzel ţelezniční sítě i (dílčí) obvod uzlu ţelezniční sítě i kolejová skupina
referenční bod železniční lokality uzlového charakteru
zóna železniční lokality uzlového charakteru
rozsah platnosti pojmu výhradně pro DVMsKR jako celek (pro celou stanici, pro celou výhybnu, pro celou …)
uzel železniční sítě = (celé) dopravně významné místo s kolejovým rozvětvením
referenční bod uzlu železniční sítě ( = referenční bod DVMsKR)
zóna uzlu železniční sítě ( = zóna DVMsKR)
rozsah platnosti pojmu výhradně pro dílčí části víceobvodových / víceskupinových DVMsKR (pro dílčí obvody a pro dílčí kolejové skupiny víceobvodových / víceskupinových stanic, výhyben,...)
staniční lokalita ( = dílčí část DVMsKR)
referenční bod staniční lokality ( = referenční bod dílčí části DVMsKR)
zóna staniční lokality ( = zóna dílčí části DVMsKR)
rozsah platnosti pojmu výhradně pro (dílčí) obvod víceobvodového DVMsKR (pro dílčí obvod víceobvodové stanice, pro dílčí obvod víceobvodové výhybny, …)
(dílčí) obvod uzlu železniční sítě ( = dílčí obvod DVMsKR)
referenční bod (dílčího) obvodu uzlu železniční sítě ( = referenční bod dílčího obvodu DVMsKR)
zóna (dílčího) obvodu uzlu železniční sítě ( = zóna dílčího obvodu DVMsKR)
rozsah platnosti pojmu výhradně pro "souvislou" skupinu kolejí víceskupinového DVMsKR zakončenou zpravidla z obou stran krajními zhlavími (méně často z jedné strany krajním zhlavím a z druhé strany konci kusých kolejí)
(dílčí) kolejová skupina
referenční bod (dílčí) kolejové skupiny
zóna (dílčí) kolejové skupiny
tabulka 1. Schéma klasifikace ţelezničních lokalit a jejich bodových a plošných reprezentantů 11. spojnice v železniční síti Jednorozměrná entita (v grafickém zobrazení obecná čára), která popisuje způsob propojení dvou evidovaných bodů ţelezniční sítě vč. jejích geometrických aspektů. {upraveno podle INSPIRE} 12. systém staničení spojnice v železniční síti Soustava pravidel umoţňující určit jednoznačnou lokalizaci libovolného bodu ţelezniční sítě, leţícího na některé její spojnici. Obsahuje vţdy určení začátku a konce systému staničení a způsob určení hodnoty liniové souřadnice bodu. poznámky: 1. pro srovnání, předpis SŢDC (ČD) M21 [32] obsahuje definici polohového systému staničení: „jednorozměrný systém lineárních souřadnic vedený po jednoznačně matematicky definované linii souřadnicové ose, od předem definovaného výchozího bodu (počátku)“ 2. tato přesná definice je pouţitelná pro nejnáročnější účely, nemusí však k jejímu vyuţití být vţdy vytvořeny podmínky a pro některé účely je aţ zbytečně náročná, 3. pokud nedojde k nejednoznačnosti významu, lze uţít pojem „staničení“ i ve smyslu „hodnoty údaje“ daného systému staničení 13. tradiční systém staničení Soubor technických zařízení (staničníků) a na ně navazující dokumentace, rutinně zavedený na části ţelezniční sítě ve správě SŢDC. poznámky: 1. rutinně zavedený systém označování polohy pomocí staničníků je odvozen od původního stavebního staničení jednotlivých ţelezničních staveb, od doby svého vzniku byl proto mnohokrát předmětem změn, 17
2. důsledkem uvedeného vývoje je existence řady nepravidelností, které sice neznemoţňují obecné pouţití tohoto systému pro lokalizaci jednotlivých bodů, ale obecně vylučují moţnost s jeho pomocí určovat vzdálenosti mezi nimi, 3. pasportní evidence se však o tento systém opírá při určování směrů vedení technických liniových objektů, a tedy určování jejich následnosti a dalších údajů na směru závislých (polohy vlevo – vpravo, nahoru – dolů), 4. některé z nepravidelností tohoto systému staničení vedou k nutnosti rozdělit popis liniových objektů do samostatných částí nazývaných „základní kolejové trasy“, 5. základní popis způsobu práce se systémy staničení, vč. tradičního jsou upraveny předpisem SŢDC(ČD) M21. 14. definiční bod systému staničení Evidovaný bod na spojnici v ţelezniční síti, jehoţ základní vlastností je hodnota staničení stanovená pomocí souboru pravidel, které tento bod definují. poznámka: v tradičním systému staničení se materiální reprezentant tohoto bodu (návěstidlo ve smyslu předpisu ČD/SŢDC D1) zpravidla označuje jako „staničník“ 15. směr staničení spojnice Vektor určený pomocí počátečního a koncového bodu systému staničení. Oba tyto body přitom musí leţet na společné spojnici v ţelezniční síti tak, ţe hodnoty udávající liniové souřadnice definičních bodů systému staničení této spojnice tvoří uspořádanou posloupnost následníků. poznámky: 1. tato definice předpokládá, ţe je na kaţdé spojnici definován její vlastní systém staničení, nevyţaduje však, aby údaje hodnoty staničení všech bodů byly souvisle rostoucí (přípustný je skok staničení nahoru), ¨ 2. silnější poţadavek souvislého růstu hodnot staničení se týká jen těch systémů staničení, pomocí nichţ se určují vzdálenosti mezi body leţícími na spojnici, 3. příkladem moţné abstraktnější definice systému staničení můţe být pouţití mezníků (např. i sloupů trakčního vedení) identifikovaných tak, ţe lze definovat relaci „předchůdce – následník“ (např. abecedně) a určení vzdáleností bodu leţícího mezi nimi poměrovým údajem relativní vzdálenosti určovaného bodu od krajního mezníku k celkové vzdálenosti obou hraničních mezníků (např. 2/3 ze vzdálenosti mezi body X a Y měřeno od bodu X), 4. systém staničení definovaný na spojnici není obecně totoţný se staničením tradičním, mezi oběma systémy však musí být pro řešení praktických úloh vytvořena dostatečně přesná relace. 16. evidenční směr trati Vektor, jehoţ začátek leţí v lokalitě tvořící začátek trati a konec v lokalitě tvořící konec trati. poznámky: 1. ze způsobu definic evidenčního směru trati a tradičního systému staničení plyne, ţe jsou vzájemně nezávislé, tradiční systémy staničení a jejich vlastnosti se v průběhu úseku definovaného jedním evidenčním směrem trati mohou změnit i několikrát, 2. evidenční směr trati je shodný se směrem staničení spojnice, která trať reprezentuje. 17. bod změny v systému staničení Takový evidovaný bod ţelezniční sítě, v němţ dochází ke změně systému staničení tak, ţe se v daném bodě mění alespoň jeden z údajů:
hodnota staničení skokem nenavazujícím na předchozí posloupnost údajů hodnot,
směr staničení.
18. kolejová trasa
18
Liniově uspořádaná posloupnost stavebních prvků „kolej“ a na ně navazujících větví prvků „výhybka“ nebo „výhybková konstrukce“, tvořících ucelenou dopravní cestu určenou pro pohyb dráţních vozidel a spojující stanovený počáteční a koncový bod ţelezniční sítě. 19. supertrasa Spojnice v ţelezniční síti, která je jednoznačně identifikovaným a mapově v daném měřítku přiměřeně přesným datovým (grafickým a/nebo tabelárním) zobrazením kolejové trasy v informačním systému {DIS ŢSv SŢDC} poznámky: 1. supertrasa se vţdy člení na ucelené prvky ţelezničního svršku, 2. proto vţdy začíná na začátku prvního a končí na konci posledního svého prvku, 3. z tohoto důvodu je délka supertrasy horní hranicí délek všech spojnic, které mohou být definovány mezi jakýmikoli evidovanými body, leţícími na téţe referenční koleji trati. 20. železniční trať Jedna nebo několik paralelně vedoucích kolejových tras a s nimi spojený soubor stavebně technických zařízení určených k zajištění pohybu ţelezničních vozidel (zpravidla vlaků, ale ve veřejném prostoru i posunových dílů), spojující stanovený počáteční a koncový uzel v ţelezniční síti. poznámky: 1. trať je vţdy částí některé dráhy, 2. trať se můţe v některých bodech větvit, 3. k liniové části trati, mající konkrétní význam ve smyslu definice, mohou být evidenčně přiřazena další plošně popsaná kolejiště (sluţební, odstavná apod.), která tvoří celé nebo části ploch (území) staničních lokalit, jimiţ trať prochází, a které slouţí k provozně technickému zajištění hlavních dopravních procesů, které se na trati odehrávají, 4. v případě kříţení tratí v uzlech s větším počtem takovýchto plošných entit musí být správním orgánem rozhodnuto o jejich přiřazení ke konkrétní trati. 5. výše uvedená definice je podřízena potřebám informačního systému a vychází z postupu procesu generalizace od detailnějších entit k obecnějším, její variantou nezávislou na potřebách IS a pouţitelnou v legislativní úrovni můţe být: „tratí je místně vymezená část dráhy tvořená souvislým souborem stavebně technických zařízení určených k umoţnění pohybu dráţních vozidel mezi určenými počátečním a koncovým dopravně významným místem dráhy“ 21. referenční kolej tratí Kolejová trasa, jejíţ základní geometrické a další určené parametry reprezentují ţelezniční trať, jíţ je daná kolejová trasa součástí. poznámky: 1. u vícekolejných tratí jde zpravidla o její první hlavní kolej, 2. informačním obrazem referenční kolejové trasy tratě (popř. referenčních kolejových tras hlavní a vedlejších větví „tratě“) je v DIS ŢSv odpovídající účelová supertrasa popisu tratí, ve standardizovaném systému určená spojnice. 22. referenční spojnice Spojnice v ţelezniční síti, která je jednoznačně identifikovaným a mapově v daném měřítku přiměřeně přesným datovým (grafickým a/nebo tabelárním) reprezentantem referenční koleje trati v úseku mezi určenými evidovanými body sítě. 23. větev tratí Kolejová trasa nebo její část, jejíţ geometrické nebo topologické parametry se v určitém úseku trati významně liší od parametrů referenční koleje trati. poznámky: můţe jít o následující případy: 19
1. souběhu druhé nebo dalších kolejí po samostatném traťovém tělese, případně rozdílný průběh jednotlivých kolejí trati ve sloţitějších kolejištích (např. předjízdné koleje), 2. kusou kolej odbočující z některé z dopravních kolejí, 3. spojovací dvou kolejišť evidenčně patřící k různým tratím, v tomto případě však musí správní orgán rozhodnout, ke které trati je takovouto kolej vhodné evidenčně přiřadit, 4. za větve trati se povaţují jen topologicky významné koleje umoţňující spojení mezi věcně relevantními evidovanými body, nikoli všechny staniční a spojovací koleje, na něţ by se mohla obecná definice vztahovat (standardizovaný popis nemá nahradit staniční schéma ani jinou vnitropodnikovou dokumentaci této úrovně). 24. hrana v železniční síti Abstraktní spojnice v ţelezniční síti, jejíţ zobrazení má formu úsečky nebo lomené čáry spojující stanovenou počáteční a koncovou ţelezniční lokalitu nebo evidovaný bod. poznámky: 1. hrana je topologicky ekvivalentní spojnici, která vychází a končí v tomtéţ bodě ţelezniční sítě, v případě moţné víceznačnosti cesty prochází týmiţ trasovacími body, 2. u vícekolejných tratí hrana zpravidla reprezentuje celou trať, 3. stavební délka hrany je shodná s délkou odpovídající kolejové trasy, 4. hrana má zpravidla definovány jiné atributy, neţ jí odpovídající spojnice vyhovující cílovým úlohám, jímţ je určena 25. fiktivní hrana Taková hrana, která: a. spojuje evidované body leţící na různých spojnicích, nebo b. leţí na jedné spojnici, ale má nulovou délku a evidenčně spojuje dvě reprezentace jednoho duálního bodu. poznámky: 1. fiktivní hrana typu a) můţe reprezentovat dopravní spojení mezi dvěma tratěmi v lokalitě, v níţ nelze takovéto spojení realizovat bezprostředně technologicky (např. ukončení jednoho spoje na kusé koleji jedné trati a pokračování navazujícího spoje na jiné trati) 2. fiktivní hraně typu a) mohou být přiřazeny atributy vyjadřující např. čas přechodu cestujících mezi nástupišti, technologickou dobu posunu soupravy apod., 3. fiktivní hrana typu b) nemá ţádné věcné atributy, slouţí pouze k vizualizaci duálního bodu ve schématu hran 26. zóna pásma železniční trati Plošná entita (polygon) pouţívaná pro reprezentaci území, kterým prochází ţelezniční trať. poznámky: 1. toto území zahrnuje všechny s tratí související části staveb a zařízení (náspy, zářezy, odvodnění, podél trati vedená zabezpečovací a trakční vedení atd., jeho definice je podřízena provozním potřebám 2. metodika předpokládá, ţe v kolejištích SŢDC je moţno všechny typy zón vyjádřit s přijatelnou přesností pomocí entit definovaných v předpisu ČD/SŢDC M12 (TUDU, TDNU apod.)) 3.v zákonu o drahách §4 odst. (1) je definován „Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy.“, tyto plochy, které by zónu určily přesněji, však jsou zatím k dispozici pouze ve stavební dokumentaci a nikoli na mapách, v praxi jsou jako plochy vyjádřenými jen schematicky v systému TSK. 27. okrsek pásma železniční trati
20
Plošná entita (polygon) pouţívaná pro reprezentaci ţelezniční trati způsobem, určeným některou z moţností, vybraných z mnoţiny specifických správních pravidel (např. jako ochranné pásmo dráhy, katastrální území dráţního pozemku, na němţ se lokalita nachází apod.). poznámka: v případě katastrálního popisu nejde o náhradu jednotlivých katastrálních území, ale o jejich souvislou agregaci účelově vytvořenou plochou 28. prostor části železniční sítě Prostorová entita vymezující hranice, v němţ jsou rozmístěna určená technická zařízení evidenčně přiřazovaná k entitě, reprezentující danou část ţelezniční sítě (trať, lokalitu). poznámky: 1. tento prostor není jako celek zobrazován a projevuje se jen v podobě lokalizačních atributů evidovaných objektů, 2. rozhodnutí o příslušnosti evidované entity do některého z prostorů v ţelezniční síti má charakter definice, vycházející, avšak nikoli je nutně respektující, ze základních funkcí a umístění dané entity (např. identifikace polohy závěsu trakčního vedení umístěného na spodní straně mostní konstrukce po níţ vede trať mimoúrovňově kříţící trať k níţ funkčně patří trakční vedení). 29. zóna železniční lokality Plošná entita (polygon) pouţívaná pro reprezentaci území, jehoţ základní dopravní význam je vyjádřen formou některého typu ţelezniční lokality. poznámky: 1. zóna ţelezniční lokality zahrnuje i určená technická zařízení, která nemusí být samostatně evidována, a která slouţí pro realizaci ţelezničního provozu v dané lokalitě, 2. předpokládá se vyjádření zóny pomocí dat vedených podle předpisu M12. 30. okrsek železniční lokality Plošná entita (polygon) pouţívaná pro reprezentaci ţelezniční lokality způsobem, určeným některou z moţností, vybraných z mnoţiny specifických správních pravidel (např. jako ochranné pásmo dráhy, katastrální území dráţního pozemku, na němţ se lokalita nachází apod.). 31. železniční uzel Rozsáhlá plošná aglomerace kolejišť tvořená mnoţinou entit „zóna uzlu ţelezniční sítě“ (zpravidla jde o provozně samostatné ţelezniční stanice) a jejich spojovacími tratěmi. poznámka: plošná entita „ţelezniční uzel“ se evidenčně liší od bodové a přesně identifikované entity „uzel ţelezniční sítě“ – podrobněji viz příslušná ustanovení týkající se detailů popisu a účelů obou entit). 32. dílčí traťový úsek Jednoznačně identifikovaný úsek ţelezniční trati, zahrnující její referenční kolej a další s ní paralelně jdoucí kolejové trasy, případně i její určené větve a evidenčně přiřazená území, spojující dvě ţelezniční lokality leţící bezprostředně za sebou na téţe trati. Dílčí traťový úsek má vţdy jednoznačně určen evidenční směr trati. 33. základní traťový úsek Jednoznačně identifikovaná liniově uspořádaná posloupnost dílčích traťových úseků, které na sebe po dvojicích navazují, majících jeden společný evidenční směr a ţádný z nich se v ZTÚ neopakuje. ZTÚ popisují části trati mezi dvěma určenými hraničními lokalitami (uzly ţelezniční sítě), v nichţ se mění následující vlastnosti sítě: daná trať zde začíná nebo končí (můţe jít o odbočení nebo kusé ukončení), dochází ke kříţení s jinou tratí, hraniční uzel ZTÚ se nachází na státní hranici nebo hranici dané dráhy.
21
poznámka: nejkratší moţný základní traťový úsek se skládá pouze z jediného dílčího traťového úseku 34. globální traťový úsek Jednoznačně identifikovaná mnoţina základních traťových úseků uspořádaných tak, ţe netvoří uzavřené sítě (mohou mít nanejvýš stromovou strukturu). poznámka: z informačního hlediska je GTÚ tvořen seznamem ZTÚ 35. liniový globální traťový úsek Takový globální traťový úsek, v němţ jsou jednotlivé základní traťové úseky uspořádány vţdy tak, ţe:
spojují stanovené uzly ţelezniční sítě, ţádný z nich se v GTÚ neopakuje, navzájem na sebe po dvojicích navazují ve společné lokalitě, mají jeden společný evidenční směr trati.
36. plošný globální traťový úsek Takový globální traťový úsek, jehoţ alespoň jeden základní traťový úsek nenavazuje na jiný ZTÚ téhoţ GTÚ. poznámka: z definice vyplývá, ţe u plošného globálního úseku nelze určit společný směr jeho částí 37. liniový traťový úsek Jednoznačně identifikovaná posloupnost ZTÚ sestavená tak, ţe: vyjadřuje vţdy právě jeden z moţných průběhů tratí mezi přesně stanovenou počáteční a koncovou lokalitou leţící v rámci jednoho GTÚ, neobsahuje ţádnou svoji část vícekrát, neţ právě jednou. 38. účelový traťový úsek Účelově navrţená a jednoznačně identifikovaná posloupnost ZTÚ nebo DTÚ, procházející libovolně celou evidovanou sítí tak, ţe netvoří uzavřené smyčky (neobsahuje ţádnou svoji část vícekrát, neţ právě jednou). 39. elementární úsek trati Jednoznačně identifikovaná část spojnice reprezentující některou liniovou entitu (zpravidla ZTÚ), stanovená tak, aby její určená vlastnost splňovala v jejím průběhu zadanou podmínku. {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. podmínkami mohou být např. stanovená konstantní hodnota, stanovený interval přípustných hodnot apod., 2. graficky se všechny elementární úseky téţe kolejové trasy prezentují na určenou společnou spojnici pomocí lineárních odkazů zdrojové tabulky popisující danou vlastnost 40. mikroúsek Jednoznačně identifikovaná část spojnice reprezentující některou liniovou entitu (zpravidla ZTÚ), stanovená tak, aby všechny její sledované vlastnosti byly v jejím průběhu konstantní. 41. topologický elementární úsek kolejové trasy Jednoznačně identifikovaná část spojnice reprezentující některou liniovou entitu (zpravidla ZTÚ), omezená dvěma sousedními body větvení sítě. 4.3. Popis vlastností evidovaných entit Dále uvedená skupina pojmů pokrývá standardizovaný popis vlastností ţelezniční sítě z hledisek zajištění hlavních potřeb v současnosti známých mezinárodních a vnitrostátních evidencí (INSPIRE, základní státní statistiky apod.). V tomto smyslu jde o reprezentaci nebo zobecnění vybraných a zpravidla přesněji určených věcně ekvivalentních hodnot pouţívaných interně pro potřeby jednotlivých sluţebních odvětví. Konkrétní 22
pouţití poloţek odpovídajících uvedeným pojmům v datových strukturách popisu je předmětem příslušné dokumentace, způsoby jejich získání ze zdrojových agend SŢDC je obsahem dalších částí metodiky. Základním pravidlem je přitom jedinečnost grafické prezentace entit (tratí, kolejových tras atd.), které jsou nositelkami sledovaných vlastností. 1. typ železnice Konstrukční rozlišení kolejových drah podle přenosu trakční síly z taţného vozidla na dopravní cestu. {upraveno podle INSPIRE} poznámka: jde o členění na adhezní a ozubnicový systém 2. kategorie dráhy Rozlišení drah do skupin definovaných zákonem o drahách [12]. poznámka: pro tyto dráhy jsou pouţity následující definice: celostátní dráha: ţelezniční dráha, která slouţí mezinárodní a celostátní veřejné ţelezniční dopravě a je jako taková označena, regionální dráha: ţelezniční dráha regionálního nebo místního významu, která slouţí veřejné ţelezniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy, vlečka: ţelezniční dráha, která slouţí vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky, poznámky k vlečkám: 1. z hledisek zájmu státu (IZS) stojí za zváţení odlišení části vleček provozovaných ve veřejném prostoru a mimo něj, 2. některé vlečky jsou svým způsobem provozování např. z hlediska přejezdů plně srovnatelné s regionálními tratěmi, speciální dráha: dráha, která slouţí zejména k zabezpečení dopravní obsluţnosti obce (není proto předmětem této metodiky), poznámky k dráze speciální: 1. omezení tohoto pojmu v zásadě pouze na metro vyţaduje nalézt jiný obecnější pojem pro další, svými provozními vlastnostmi zvláštní dráhy, které zatím nejsou zákonem [12] definovány, ačkoli naplňují znaky, které je do tohoto okruhu zařazují, 2. jde zejména o dráhy soukromých subjektů, vyuţívané pro osobní dopravu, v jistým způsobem omezeném reţimu (muzejní, zábavní apod.), zpravidla přebudované z vleček, (lze uvaţovat o kategorii „drah se zvláštním provozním reţimem“) 3. počet těchto drah roste, roste i dopravní frekvence na nich (zejména v jistých sezónních obdobích) a také počet přejezdů s veřejnými pozemními komunikacemi i vyšších tříd, 4. tím by se měly dostat mj. do centrálně vedené evidence přejezdů v IZS, coţ se ale z důvodů jejich dosavadní výjimečnosti neděje, 5. z hlediska přejezdů jsou podobně i dráhy zřizované podle jiných předpisů, neţ zákon o drahách (průmyslové a důlní dráţky). 3. mezinárodní a národní klasifikace trati Rozlišení drah resp. jejich částí trati do některého ze systémů mezinárodních nebo/a národních klasifikací odlišných od typu a kategorie dráhy. poznámka: 1. z mezinárodních klasifikací jde především o panevropské koridory a systémy AGC [52], AGTC [53] a TEN-T, 2. o rozsahu jiných pouţitelných národních klasifikací, neţ je „kategorie dráhy“ je třeba jednat (takovouto třídou jsou např. „hlavní dopravní tahy“) 3. bezprostředně navazujícím projektem zaměřeným na standardizaci v této oblasti je projekt MD [57]
23
4. dopravní určení tratí Pouţití trati pro osobní, nákladní, smíšený nebo jinak specializovaný druh provozu. {upraveno podle INSPIRE} poznámka: bliţším určením můţe být specifikováno, zda jde o pouţití výlučné nebo převaţující 5. provozní význam železniční lokality Definuje funkci hierarchicky níţe postavené lokality (kolejiště) leţícího v území hierarchicky nadřazené lokality (ţelezniční stanice). {upraveno podle INSPIRE} poznámka: 1. vnitrostátně je toto členění předmětem sluţební rukověti SR70 (klasifikace dopravny), mezinárodně jsou takovéto klasifikace uvedeny ve vyhlášce UIC 920-2 [24], 2. o rozsahu všech pouţitelných klasifikací pro potřeby standardizovaného popisu je třeba jednat. 6. sledované vlastnosti staniční železniční lokality a uzlu železniční sítě Soustava parametrů popisujících omezení kladená na ţelezniční vozidla a jejich provozní podmínky, která jsou dána provozními a stavebními podmínkami území dané ţelezniční lokality. poznámka: do této skupiny vlastností části dopravní cesty patří: o o o o
normativ délky osobního vlaku {Prohlášení o dráze [27]} normativ délky nákladního vlaku {Prohlášení o dráze} počet (jednotlivých hran) nástupišť v oblasti ţelezniční lokality {INSPIRE} způsob elektrifikace lokality {Prohlášení o dráze}
7. sledované geometrické vlastnosti evidovaných entit Soustava geometrických parametrů ŢDC daných konstrukčními vlastnostmi ţelezničních staveb a/nebo součástí ţelezničního svršku a vymezujících určité, jim věcně odpovídající vlastnosti ţelezničních vozidel a/nebo podmínek provozování dráhy. poznámky: 1. do této skupiny vlastností části dopravní cesty patří (podrobněji viz předpis SŢDC S3 [34]): o stavební délka sledované entity je vzdálenost mezi určenými body počátku a konce daného úseku, leţících na téţe spojnici v ţelezniční síti a určovaná v ose koleje poznámky k této definici: i.
ii.
iii.
iv.
v.
stavební délka supertrasy je dána součtem stavebních délek jednotlivých prvků ŢSv, které ji tvoří, vyjádření stavebních délek jiných entit je předmětem dalších ustanovení této metodiky, k obecně vyuţitelné práci se stavebními délkami různých vlastností kolejové trasy reprezentované danou spojnicí, je nezbytné mít k dispozici systém staničení příslušné spojnice, pracující se souvislým růstem hodnot staničení mezi stanovenými body, předmětem standardizovaného popisu ţelezniční sítě nejsou jiné tzv. „délky tratí“ (zejména „provozní“, určená samostatně pro „nákladní“ nebo „osobní“ dopravu, které předjímají určité polohy stanovených bodů vycházející z provozní dokumentace, natoţ tzv. „tarifní délka“, která vůbec nemusí vyjadřovat délkový údaj v technickém smyslu a je výlučně nástrojem cenové politiky dopravce nebo přepravce), tyto parametry však mohou být připojeny k hranám, stavební délka libovolného úseku spojnice můţe být různým způsobem (jako elementární úsek trati) specializovaná (např. délka zatrolejování, délka úseků dané kategorie dráhy, délka úseků dané kolejnosti trati atd.) V tabelárním vyjádření (např. jako souhrnná délka zatrolejovaných úseků) musí být u příslušné evidenční jednice (v první úrovni MKUS) nadeklarován potřebný počet kvantitativních atributů pro kaţdou sledovanou vlastnost samostatně. přesná aditivita kvalifikovaných úseků je zaručena jen na spojnici s definovaným staničením, při přechodech mezi hierarchiemi entit však některé z vlastností mohou zís24
kat generalizovanější význam (jako „převládající“ nebo „kritická“), proto nemusí být v takovýchto případech součty délek v různých hierarchických úrovních plně srovnatelné, resp. je nutné vlastnosti vyhodnocovat samostatně, nikoli prostým sčítáním z dílčích částí o rozchod koleje, evidenčně dále členěný na: {podle INSPIRE} i. kategorie rozchodu, udává vztah rozchodu daného prvku ŢSv ke stanovenému normativu (normální, široký, úzký, kolejová splítka určitého typu) ii. jmenovitá hodnota rozchodu je vzdálenost mezi stanovenými body umístěnými na hlavách kolejnic obou kolejnicových pásů daného prvku ŢSv a leţícími na společné normále k jeho ose pro geometrické parametry normálně rozchodné koleje platí ustanovení ČSN 73 6360 - část 1 a 2. [50, 51] poznámka: pro evidenční účely se nepouţívá hodnota okamţitá, měřená při inspekcích o maximální sklon v daném úseku kolejové trasy, (tratě) {Prohlášení o dráze } o minimální poloměr oblouku v daném úseku kolejové trasy (tratě) 2. tato skupina vlastností je zpravidla zobecňována z referenční koleje i na abstraktnější entity (zejména trati – v úrovni ZTÚ a vyšší), 8. ukazatele prostorové průchodnosti trati Soustava parametrů ŢDC daných konstrukčními vlastnostmi ţelezničních staveb a/nebo součástí ţelezničního svršku, které vymezují určité, jim věcně odpovídající vlastnosti ţelezničních vozidel z hlediska jejich obrysu. (podrobněji viz vyhlášky UIC 502-2 [45], UIC 700 [46], předpis SŢDC (ČD) S66 [41]) {upraveno podle INSPIRE} poznámka: v této souvislosti je nutné odlišovat „obrys“ vozidla a „profil“, standardizovaný popis pracuje s údajem vztaţeným ke stavebním konstrukcím 9. ukazatele přechodnosti drážních vozidel Soustava parametrů ŢDC daných konstrukčními vlastnostmi ţelezničních staveb a/nebo součástí ţelezničního svršku, které vymezují určité, jim věcně odpovídající vlastnosti ţelezničních vozidel z hlediska jejich dynamických účinků na trať. {upraveno podle ČD TNŢ 010101 [29] } poznámka: do této skupiny vlastností části dopravní cesty patří (podrobněji viz předpis SŢDC (ČD) S66): o o o
dovolené traťové třídy zatíţení povolená největší nápravová hmotnost čtyřnápravového vozu největší povolená hmotnost na běţný metr vozu
10. sledované provozní vlastnosti liniových entit Soustava parametrů ŢDC daných konstrukčními vlastnostmi ţelezničních staveb a/nebo součástí ţelezničního svršku, které vymezují určité, jim věcně odpovídající vlastnosti ţelezničních vozidel z hledisek provozování dráhy a/nebo dráţní dopravy na určité části trati. poznámka: do této skupiny vlastností části dopravní cesty patří: o o o o o
maximální traťová rychlost {Prohlášení o dráze} přidruţená rychlost k dovolené traťové třídě zatíţení {Prohlášení o dráze} počet (hlavních) kolejí trati v daném úseku {Prohlášení o dráze} způsob elektrifikace trati {Prohlášení o dráze} způsob zabezpečení jízdy vlaku {TER}
11. přístupnost evidované entity Vyjádření způsobu, jakým je umoţněn přístup na území evidované entity. {INSPIRE} 25
poznámky: 1. metodika INSPIRE je v této fázi její realizace značně obecná aţ vágní a její výchozí principy vycházejí z vlastností pozemních komunikací, 2. z tohoto důvodu skrývá jejich aplikace na ţeleznici řadu dílčích potíţí, které musí být před přesnou interpretací jednotlivých moţností ujasněny, 3. především jde o odlišení přístupu dopravních operátorů na ŢDC různých vlastníků (vč. vleček) od přístupu nějak strukturované veřejnosti na různé části území drah 4 v této fázi návrhu standardizace resp. realizace podmínek INSPIRE je sledován fyzický přístup veřejnosti na území části trati nebo lokality s moţnostmi: o úsek trati nebo lokalita nejsou pro veřejnost přístupné protoţe: i. je zakázaný podle zákona (předpisem), ii. je fyzicky nemoţný, o přístup na úsek trati nebo do lokality je pro veřejnost omezen, protoţe: i. je v soukromém vlastnictví, ii. závisí na období (sezónní), o přístup na úsek trati nebo do lokality: i. není vůbec omezen, ii. podléhá mýtnému, 5. z výčtu podmínek je zřejmé, ţe některé z nich jsou vzájemně nezávislé, takţe teoreticky jsou pro vyjádření této vlastnosti potřebné dvě úrovně (dva údaje - poloţky), 6. pro ţeleznici obecně neplatí poslední moţnost obecných vlastností evidovaných v INSPIRE, 7. je zřejmé, ţe přístupy k menším lokalitám (okrskům bodových entit) mohou být jiné (povolené pro cestující veřejnost nebo nákladní dopravce), neţ přístupy k rozsáhlejším lokalitám (zóny vyjadřující obvody kolejišť), které jsou ze zákona veřejnosti nepřístupné, 8. při podrobnějším vyjádření přístupu by bylo nutné vzít v úvahu i podrobnější specifikaci veřejnosti (např. dodavatelé prací a sluţeb, v této fázi chápáni jako „smluvní zaměstnanci vlastníka“), 12. provozní stav evidované entity Vlastnost evidované entity vyjadřující moţnost a úroveň její provozní pouţitelnosti resp. stavebního nebo projektového dokončení { upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. do této skupiny vlastností části trati nebo lokality patří: o entita (zařízení) je navrhována, stavba ještě nezačala o entita (zařízení) je ve výstavbě, dosud není funkční (zprovozněná) o entita (zařízení) je plně funkční (v provozu) o entita (zařízení) není uţívaná 2. zdrojová metodika INSPIRE nerozlišuje důvod nevyuţití sledované entity, 3. v praxi IS SŢDC se navíc rozlišuje, ţe i neuţívané zařízení ještě můţe být technicky funkční a důvod jeho vyřazení z provozu je např. administrativní – o tomto detailu je nezbytné jednat resp. rozhodnout. 13. časové charakteristiky existence evidované entity Charakteristiky evidované entity vyjadřující základní okamţiky jejího ţivotního cyklu. {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. do této skupiny vlastností části trati nebo lokality patří: o začátek existence entity (údaje o okamţiku, od kterého entita začala existovat v reálném světě) – datum, čas, o konec existence entity (údaje o okamţiku, od kterého entita přestala existovat v reálném světě) – datum, čas, 2. okamţik začátku existence entity můţe být dále kvalifikován vyjádřením stavu, je přitom zřejmé, ţe přechod do provozně pouţitelnějšího stavu je současně i důvodem změny časového údaje 26
v evidenci, v případě potřeby vyjádření časové posloupnosti různých fází ţivotního cyklu je třeba pracovat s archivovanými údaji, 3. zdrojová metodika INSPIRE nerozlišuje další důvody ukončení ţivotního cyklu, obecně však o nich platí totéţ, co o začátku, protoţe úplným koncem je aţ fyzická likvidace. 4.4. Další informační charakteristiky popisu evidovaných entit (metadata) Informační systémy zpravidla obsahují, kromě souborů popisujících v nich evidované entity i další data, popisující charakteristiky samotného IS. V systému INSPIRE se tato data označují jako „metadata“, která se sama o sobě se člení do dvou úrovní. Pro potřeby standardizovaného popisu ŢDC, který je chápán i jako datové rozhraní umoţňující data poţadovaná směrnicí INSPIRE vytvořit, jsou proto zejména s ohledem na tyto potřeby definovány: 1. časové charakteristiky záznamu o evidované entitě Charakteristiky záznamu o evidované entitě vyjadřující základní okamţiky ţivotního cyklu dat o evidované entitě. {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. do této skupiny vlastností části trati nebo lokality patří: o začátek platnosti záznamu o entitě (datum a čas, v němţ byla daná verze dat o entitě do souboru prostorových dat vloţená nebo v něm změněna), konec platnosti záznamu o entitě (datum a čas, v němţ byla daná verze dat v souboru prostorových dat deaktivována nebo zrušena), 2. zdrojová metodika INSPIRE rozlišuje i další důvody ukončení ţivotního cyklu záznamu, 3. je však zřejmé, ţe pokud by se mělo evidovat zrušení záznamu, musel by k tomu být pouţit pro tento účel specializovaný soubor, protoţe fyzickým zrušením data z evidence mizí, 4. to neplatí o deaktivaci záznamu, která je výrazem pouhé změny stavu fyzicky existujících, ale provozně běţně nevyuţívaných, dat. 2. Omezení přístupu a použití dat Soubor ukazatelů vyjadřujících podmínky přístupu a pouţití souborů prostorových dat odbornou a/nebo širokou veřejností. {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. tato skupina vlastností popisu části trati nebo lokality můţe zahrnovat omezení týkající se: o jednotlivé poloţky nebo určené části záznamu o trati a/nebo lokalitě o všech dat o dané sledované entitě 2. rozsah omezení můţe být definován pro daný záznam (část, na níţ se omezení vztahuje) jako: o přístup k datům je zcela otevřený veřejnosti o přístup k datům je omezený právy vztahujícími se k roli operátora o přístup k datům je omezen pouze na autorskou správu a / nebo administrátora 3. podrobnosti definic rozsahu této skupiny omezení mohou být stanoveny aţ po projednání komplexního provozního modelu správy standardizovaných dat 3. Kvalita (míra souladu) Soubor ukazatelů vyjadřujících míru souladu primárního zdroje dat s prováděcími pravidly standardizace: {upraveno podle INSPIRE} poznámky: 1. stupeň souladu můţe být určen jako: o zdroj je plně v souladu s citovanou specifikací. o zdroj není v souladu s citovanou specifikací. o soulad nebyl hodnocen. 2. Kvalita dat můţe být v některých případech specifikována i odbornějšími kritérii – např.: o třída přesnosti geodetických dat, o indikace konzistenčních závad hodnot nebo vazeb mezi poloţkami dat vzájemně nebo ve vztahu k předepsaným číselníkům
27
3. vzhledem k tomu, ţe v současnosti ještě nebyl ţádný standard ustaven, nemohou být stanoveny ani podrobnosti definic rozsahu omezení kvality dat, 4. to bude v plném rozsahu moţné aţ po projednání resp. schválení komplexního provozního modelu správy standardizovaných dat, 4. Organizace odpovídající za vytváření, řízení, údržbu a distribuci souborů prostorových dat Základní charakteristiky subjektů podílejících se na správě a vyuţívání dat. poznámky: 1. daný subjekt můţe být určen jako: o odpovědná organizace, o pověřená osoba správy dat resp. jiné z přípustných rolí, 2. forma vyjádření subjektu můţe být: o volný text (název organizace, jméno), o číselníkem řízený údaj (zejména IČO, zcela nevhodné jsou postupy vyuţívající vnitropodnikové organizační člselníky), 3. potřebné podrobnosti popisu subjektů účastnících se na správě a vyuţívání standardizovaných prostorových dat mohou být stanoveny aţ po projednání komplexního provozního modelu jejich správy. Většina dat uvedených v této části závisí na technické (resp. komerční) realizaci projednaného provozního modelu výsledného IS. Standardizovaný popis ŢDC však z důvodů dosaţení vnitrostátní i mezinárodní interoperability předpokládá se, ţe jsou v prvotních evidencích, v případě potřeby, alespoň v uvedeném rozsahu, k dispozici. 5. Základní pravidla standardizovaného popisu sítě tratí a kolejišť 5.1. Všeobecné zásady Standardizovaný popis sítě tratí a kolejišť zahrnuje soubor pravidel, upravující pro všechny do něho zahrnuté části zásady jednotné metodiky: 1. identifikace všech entit, které (nebo jejichţ aktivity) jsou jeho předmětem, resp. se podílejí na jeho provozování, 2. lokalizace všech referenčních bodů evidovaných prostorových entit, 3. datového popisu (struktury, číselníky) evidovaných entit, 4. grafické (mapové) prezentace evidovaných prostorových entit, 5. hlavních zásad provozního modelu správy standardizovaných dat. Jeho cílem je vytvoření časově stabilizovaného a strukturálně a metodicky jednotného datového prostředí, umoţňujícího transformovat detailně vedená data popisující ţelezniční síť pro potřeby jejích správců do podoby, která: 1. v úrovni popisů detailů vyhovuje (je interoperabilní) všeobecným potřebám informačního systému veřejné správy a klíčovým informačním systémům Integrovaného záchranného systému, krizového řízení a investičních procesů 2. vytváří předpoklady pro standardizované zpracování různých typů souhrnných kvantitativních ukazatelů charakterizujících síť jako celek i její jednotlivé části (statistiky, normativní ukazatele apod.), 3. umoţňuje vytvářet datová rozhraní k významným mezinárodně zavedeným informačním systémům, 4. neobsahuje jakékoli detaily spojené s podnikatelskými aktivitami zdrojových subjektů. Hierarchicky vrstvený popis sítě tratí a kolejišť vychází prioritně z kartografického zobrazení evidovaných entit, které je doplněno o tabelární popis jejich sledovaných vlastností. Jako pomocný nástroj grafické prezentace zobrazovaných entit přitom mohou být vyuţita i jejich, mapě blízká, schematická zobrazení.
28
Vytvoření komplexního a průběţně aktualizovaného standardizovaného popisu ţelezniční sítě jako součásti informačního systému státní správy ČR ve smyslu zákona [47] je dlouhodobý proces, který musí být členěn podle momentálních priorit a ekonomických moţností státu i správců primárních dat do řady vzájemně plynuje navazujících etap. Vzhledem k rozsahu sítě i metodické kvalitě je základem vytvoření tohoto systému informační systém popisující ţelezniční infrastrukturu ve správě SŢDC. Základními principy tohoto systému jsou vyuţití: ®
1. státního mapového díla (ZABAGED , katastrální mapy atd.) pro základní mapový popis sítě, 2. specializované Jednotné ţelezniční mapy zpracovávané podle předpisu ČD M20 [39] a projektů resp. další dokumentace vedené dle stavebního zákona [48] pro účely výstavby částí ţelezniční sítě na této mapě zaloţených jako základu pro získání detailních informací o geometrických parametrech tratí a kolejišť, 3. soustavy v současnosti platné státní legislativy a mezinárodně poţadovaných pravidel (vč. ţelezničních) pro formulaci hlavních nároků a postupů, umoţňujících jednoznačnou uţivatelskou identifikaci a poţadovaný popis vlastností sledovaných entit, 4. metodiky předpisu SŢDC (ČD) M12 [33] a na něj navazující pasportní evidence prvků ţelezniční infrastruktury, zejména však pasportu ţelezničního svršku vedeného podle předpisu SŢDC S3 [34] a sluţební rukověti SR103/7(S) [35], 5. další relevantní dokumentace sluţebních odvětví SŢDC, zejména předpisu SŢDC (ČD) M21 o staničení [32], sluţební rukověti SR70 [36] upravující zásady identifikace ţelezničních lokalit a jiných předpisů dle jejich odborného zaměření a potřeby zajištění poţadovaných funkcí standardizovaného popisu. Uvedené platné předpisy tato metodika doplňuje o nová, dosud chybějící, pravidla identifikace částí sítě a popis jejich vlastností tak, aby slouţily výše deklarovaným účelům. Typové schéma hlavních částí části standardizovaně popisované sítě je uvedeno na obr. 2.
7
10
12
15
14
B
6 13
2
4
Bn2
1
An1
A
An2
a3
t2 13 8 14
a2 An A3
14 3
t3 b2
a1
t1
b3 Bn2
Bn1 b1
5
11
9
10
obr. 2 Typové schéma hlavních entit standardizovaně popisované sítě a jejich vztahů Legenda ke schématu na obr. 2 1.
dráha (část trati t1), z níţ evidovaný úsek trati (vlečky s charakterem trati) t2 ≡ (A – B) odbočuje (výchozí dráha – můţe jít o celostátní nebo regionální dráhu, případně i jinou vlečku),
29
2.
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
14. 15.
zóna uzlu v ţelezniční síti (dopravna) A na dráze, z níţ evidovaná trať (vlečka) odbočuje – z její strany bývá v případě, ţe jde o celostátní nebo regionální dráhu, vymezeno zpravidla příslušnými návěstidly (zde An1, aţ An3 ), v bočním směru rozmístěním kolejišť a technických zařízení slouţících k realizaci operací v dané části ţelezniční sítě, odbočná výhybka (případně i jako část sloţitějšího kolejiště) odbočující trati (vlečky), část evidované trati t2 leţící přímo v zóně uzlu v ţelezniční síti A (výchozí dráhy), část evidované trati t2 , která má charakter širé trati a prochází ve veřejném prostoru, pozemní komunikace kříţící trať t2 a přejezd na ní leţící, resp. jiný typ provozně nebezpečného místa (kritické průjezdné profily apod.), zóna (koncového) ţelezniční lokality (dopravny) B (srv. bod 2), část kolejiště v zóna uzlu B odpovídající případu 4, kolejiště (lokalita) uzlu v ţelezniční síti B na dráze, do níţ evidovaná trať (vlečka) zaúsťuje, referenční objekt (entita) ţelezniční lokality (A a / nebo B), hlavní dopravní kolej trati t3 procházející ţelezniční lokalitou B (případně křiţující nebo kusá), jednotlivé relativně samostatné větve vnitřního kolejiště s reţimem posunu jednotlivých dílů na zóna uzlu (dopravny) B, referenční body v zóně ţelezniční lokality: a. a1 (b1 ) – počáteční a koncový bod supertrasy referenční koleje trati t2 , b. a3 (b2 ) – průmět referenčního objektu dopraven A (B) do referenční koleje trati t 2 – bodová entita „ţelezniční lokalita“ A (B), c. a2 (b3 ) – průmět referenčního objektu dopraven A (B) do referenční koleje jiné trati nebo kolejiště, zóna pásma ţelezničních tratí t1, t2 , t3 , návěstidla An1 aţ Bn3 vymezující průmět zón ţelezničních lokalit do tratí (spojnic).
ZTÚ AB
uzel B
uzel A DTÚ AZ staniční TUDU Ax
elektrifikace (změny kategorizace apod.)
DTÚ ZB zastávka Z
záhlaví A
záhlaví B
širá trať
staniční TUDU A
mezistaniční TUDU
mikroúsek 1
mikroúsek 3 mikroúsek 2
mikroúsek 4
30
staniční TUDU B
mikroúsek 5 mikroúsek 6
legenda
železniční lokality
dopravna s kolejovým rozvětvením staniční kolejiště zastávka
hraniční body
hranice širé trati a dopravny (území lokality resp. uzlu) hranice systémů staničení
referenční objekt lokality
trakční vedení
návěstidlo
obr. 3 Typové schéma standardizovaně popisované trati a územních celků (zón) definovaných v předpisu SŢDC(ČD) M12 (TUDU aj.) Schéma uvedené na obr. 2 lze prezentovat ve vztahu k popisu sítě metodikou předpisu M12. Plochy území zaujímaných jednotlivými kolejišti jsou v tomto případě vyjádřeny pomocí definičních úseků, jak je uvedeno na obr. 3, které lze v mezistaničních a vnějších krajních částech ţelezničních lokalit povaţovat za první přiblíţení obvodu ochranného pásma dráhy i obvodů hranic majetku resp. správy. Okrsek uzlu A na obr. 3 pak je tvořen sjednocením okrsků lokalit A a Ax (aproximace pomocí ploch TUDU A TUDU Ax). Průměty hranic příslušných definičních úseků do liniových částí tratí současně vytvářejí i hranice tradičního systému staničení věcně odpovídajících tratí a vytvářejí předpoklady pro jedinečnou identifikaci všech objektů a jevů, které se na nich nacházejí.
31