Základní škola ZŠ Libice nad Cidlinou Školní 465, 289 07 Libice nad Cidlinou
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
Školní rok 2013/2014
Tomáš Fráňa
Základní škola Libice nad Cidlinou
Libice nad Cidlinou v průběhu dějin
Tomáš Fráňa
Závěrečná práce 2013/2014
2
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím se zveřejněním své práce na internetových stránkách školy. V Libici nad Cidlinou dne 30. 05. 2014 Tomáš Fráňa Vedoucí práce: Mgr. Eva Jiránková
Obsah: 1. Úvod-téma………………………………………………………………………….. 4 2. Nejstarší historie …………………………………………………………………….5 2.1. Archeologické nálezy ve škole …………………………..…..………………..
..6
3. Slavníkovci …………………………………………………………..……………. 7 4. Přemyslovci ………………………………………….…………………….……
8
4.1. Přemyslovci na Libici…………………….………………………………..…… 8 5. Další historická období………………………………………………………………9 5.1. Libice ve vrcholném středověku…………………………………………..……..9 5.2. Libice v novověku……………………………………………………….……….9 5.3. Libice v osvícené době…………………………………………………….……..9 5.4. Libice na přelomu 19. a 20. Století……………………………………….…….10 6. Dotazníkový průzkum ………………………………………………………..….…11 7. Pomníky dějin…………………………………………………………….....………12 8. Závěr…………………………………………………………………………………14 Příloha …………………………………………………………….……………… .15 Seznam použitých zdrojů ………………………………………………………….17
3
1. Úvod Toto téma jsem si vybral z jednoduchého důvodu. Zajímám se o historii, hlavně tu středověkou. O historii Libice jsem toho moc nevěděl. Jen že byla sídlem Slavníkovců, kteří byli vyvražděni. Občas jsem si všiml vystavených předmětů ze středověku, které máme ve škole. To bylo vše, co jsem věděl. Zajímalo mě hlavně, jak vypadala Libice po Slavníkovcích, které šlechtické rody ji měly ve svém vlastnictví a co vše jsou předměty, které máme ve škole. Nejen na to jsem hledal ve své práci odpovědi.
,,Půjdeme-li polní cestou od míst, ,,kde řeka Cidlina tratí své jméno‘‘ ,asi 1km proti jejímu toku, přiblížíme se k obci
Libice. Před sebou uvidíme ves, jakých je v zemi české řada, po
levé straně vám zůstane mírná vyvýšenina, na níž se rozkládá pole. Na první pohled nic, co by připomínalo slavnou kdysi minulost. Teprve Památník na okraji obce, vytvořený architektem Zdeňkem Rossmanem, vám zvěstuje, že stojíte na místě hrdé metropole knížete Slavníka, na místě kde se odehrálo velké drama v zápase o českou státnost.‘‘
Citace z knihy LIVBVZ METROPOLIS
4
2. Nejstarší historie
H
Obr. 1 (železářské pece)
istorie hradiště a s ním i historie Libice začíná na sklonku 8. století, kdy zde stálo kmenové hradiště Zličanů. Ti stejně jako kmen Čechů patří k západoslovanským kmenům. V rámci archeologických výzkumů zde byla ale nalezena keramika již z 6. století. Hradiště bylo bojem mezi kmenem Čechů a Zličanů velmi poškozeno. V letech 955-995 bylo hlavním hradištěm slavníkovského knížectví, které zaujímalo východní a jižní Čechy. Pak se stalo kastelánským hradištěm přemyslovským. Hradiště bylo vybudováno na strategicky výhodné pozici, obklopené lužními lesy. Jádro dnešní Libice je předhradím původního hradiště. Rozvoj Libice dokazují archeologické nálezy, které dokládají, že v Libici bylo velmi vyvinuté zemědělství. Také proto byla Libice dost hustě zalidněna. Hradiště bylo také značně vyspělé, a to v opevnění nebo ve zpracovávání kovů, což dokazují nálezy železářských pecí v severní části předhradí a výheň na tavení stříbra a mědi v jihovýchodní části vnitřního hradiště. Kovy se zde i využívaly k výrobě nástrojů, což dosvědčuje nález kovářské výhně v severní části předhradí. Všechny tyto věci, i přestože bylo hradiště krátce před nástupem Slavníkovců značně poškozeno, přispěly k vzestupu tohoto rodu. Zejména ve zpracovávání kovů, které se zde potom využilo k rozvoji mincovnictví.
Obr. 2 (Kovářská výheň)
Obr. 3 (Zemědělské nástroje)
5
2.1 Archeologické nálezy ve škole a pozemku určeném ke stavbě školy probíhal před jejím zahájením archeologický výzkum a našlo se zde dost cenných předmětů. Tyto nálezy jsou umístěny v prostorách základní školy konkrétně v přízemí v prosklené vitríně poblíž schodiště. Všechny pocházejí z 9.- 11. století. Mezi vystavenými předměty můžeme najít např. střepiny keramiky, různé předměty od zdobených kostěných destiček až po skleněný náhrdelník, dál mnoho kostěných předmětů ať už nástroje nebo jejich ostatky. Tyto věci stojí určitě za prohlédnutí. Mezi exponáty můžete najít:
N
Ukázky nářadí, náčiní, zbraní i dekorací z 9. - 12. století Náhrdelník z foukaného skla z 12. století Železné nože, šídlo, nůžky, hroty šípů, křesadlo, rolničku a jiné kovové předměty Jemný kostěný hrot Hrnce i jiné nádoby Mnoho zvířecích kostí, nejspíše z lovů. A další kostěné předměty.
Fotografie, můj vlastní zdroj.
6
3. Slavníkovci bdobí tohoto rodu spadá do 10. století, konkrétně do let 955-995.První zmínka o Libici pochází z roku 981. Zakladatelem rodu, za kterého se Libice nejvíce proslavila, je kníže Slavník a jeho manželka Střezislava, která je podle některých zdrojů spřízněná s Přemyslovci, ale podle jiných je naopak s Přemyslovci spřízněný Slavník. Tyto údaje jsou nepotvrzené, protože se jedná jen o spekulace a tamější kroniky se většinou neshodují. Podíl na slávě Libice má i jejich syn Vojtěch, který byl r. 999 prohlášen za svatého. O Vojtěchovi vzniklo mnoho legend. Byl to druhý pražský biskup, který přežil vyvražďování svého rodu Přemyslovci v září 995, jelikož byl v zahraničí na křesťanské misi. Zemřel v Prusku 23.4.997 při šíření křesťanské víry. Vzhledem k tomu, že ho zabili pohané, je považován za mučedníka a stal se českým a polským patronem. V období vlády Slavníkovců se vyskytuje taky 1. písemná zmínka o Libici a to v Kosmově Kronice české a vztahuje se k úmrtí knížete Slavníka. Kosmas také sepsal informace o tragédii v Libici neboli o vyvraždění Slavníkovců, zapsal datum i počet zavražděných Slavníkovců. Další cenné informace sepsal o zavraždění kastelána Božeje a jeho syna Bořuta v rámci vyvraždění Vršovců v roce 1108. Autorem tohoto citátu je Kosmas a popisuje v něm slavníkovské knížectví:
O
„Sídlem
toho znamenitého knížete byla Libice, ležící v místě, kde řeka Cidlina tratí své jméno, ústíc do volnějšího toku Labe. Knížectví jeho mělo tyto hranice: na západ proti Čechám potom Surinu a hrad, ležící na hoře, jež slove Oseka, při řece Mži. Rovněž na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Dúdleby a Netolice až doprostřed hvozdu, k východu proti zemi moravské hrad pod pomezním hvozdem ležící, jménem Litomyšl, až k potoku Svitavě, tekoucímu středem hvozdu, na sever proti Polsku hrad Kladsko, ležící nad řekou Nisou.“ Tento citát nám nejvíce řekne o velikosti slavníkovského knížectví. Červeně centrum Přemyslovského Knížectví Žlutě vliv Přemyslovců. Oranžově Slavníkovské Knížectví Obr č. 9 (Slavníkovské území)
Jeden sázavský mnich napsal do kroniky k události z roku 995 údaj o pohřbení libických obětí v chrámu sv. Bonifáce. Další písemný údaj je z pražských letopisů, které končí rokem 1220. K roku 995 je zapsáno toto - ,,Libice byla ztracena’’. V Dalimilově kronice je zapsán počin sv. Vojtěcha, a to o prozatímním umístění potomního břevnovského konventu, neboli o umístění církevního shromaždiště, na Plzeňsku r. 992. To je důležité hlavně kvůli dosud zachované stavbě, a to je chrám v Plzni-Doubravce. Dokument o cášské synodě, neboli o shromáždění biskupů v r. 992 dokazuje, že se jí sv. Vojtěch zúčastnil.
7
4. Přemyslovci o Slavníkovcích nastoupil rod Přemyslovců. Byl to vlastně ten rod, který Slavníkovce sesadil. V podstatě jejich vyvražděním byl sjednocen český stát pod vládou Přemyslovců.
P
Pro lepší představu a dokreslení souvislostí jsem zařadil do přílohy stručnou informaci o Přemyslovcích.
4.1 Přemyslovci na Libici Libice rokem 995 nezanikla. Sice již nikdy nedosáhla slávy a významu slavníkovského období, ale zůstala jedním z nejdůležitějších středisek sjednoceného státu. Přemyslovci hradisko opravili. Z další historie víme, že zde v roce 1108 byl správcem Vršovec Božej se synem Bořutem. Ve stejném roce byli Vršovci vyvražděni. Významným hradiskem byla Libice až do třicátých let 12. století. Přemyslovci Libici využili jako hradiště, středisko správních oblastí, z nichž měli kapitule platit desátky. Tato informace pochází z listiny Soběslava I. z doby kolem roku 1130. Je to jedna ze dvou listin, které z této doby máme. Druhá listina je podezřelý ,později zfalšovaný dokument mezi Přemyslem I. a jeho sestrou, svatojiřskou abatyší, Anežkou. V něm je Libice spolu s nedalekým mladším hradištěm Oldřiší už vsí v majetku svatojiřského kláštera. Tento klášter se nachází v Praze ve východní části Pražského hradu, patří ke komplexu chrámu sv. Víta. Č 13 (Svatojiřský Klášter)
8
5. Další historická období Jelikož bych se měl v práci zaměřit na historii Libice jako takovou, doplnil jsem práci o další historická období. Tím práce dostála svému jménu a opravdu obsahuje alespoň část z každého období obce a tedy i její historie.
5.2 Libice ve vrcholném středověku V tomto období význam a sláva Libice zcela zapadá. Z archeologického výzkumu se lze domnívat, že po roce 1130 hradiště vyhořelo a nebylo již obnoveno. Život zůstal jen v předhradí, které se stalo pouhou vsí. Akropole zpustla a byla od 15. století přeměňována v pole. V královských listinách ze 13. století – za vlády Přemysla Otakara I. a Václava I. – je Libice uvedena jako ves poddaná klášteru sv. Jiří v Praze. K tomuto darování mohlo ale dojít již za vlády Vladislava II.(11401173). V majetku kláštera sv. Jiří zůstala Libice až do husitských válek. Odebral jim ji císař Zikmund. Počátkem 15. století byla Libice poničena uherskými žoldáky (1420) a potom sirotky (1425). V roce 1437 ji Zikmund věnoval Jiřímu z Poděbrad. Od té doby patřila Libice k poděbradskému panství. A její obyvatelé se stali přívrženci Husova učení. V druhé polovině 15. století se obec potýkala s důsledky husitských válek, ale postupně se obnovovala. Následovníci Jiřího z Poděbrad opravili oba kostely. Jinak byla Libice v 15.-16. století nevelkou vsí. Obyvatelstvo tvořili výhradně zemědělci. Mimo válečných událostí trápily lid nejen požáry, ale i povodně, které byly pro Libici velkou pohromou. Vlastně jsou dodnes.
5.3. Libice v novověku Je asi zbytečné připomínat, že od roku 1526 vládnou v Čechách Habsburkové. Jinak ale bylo 16. století pro Libici vcelku obdobím klidu, ale vynahradilo si to 17. století, kdy nejen Evropy, ale i obce se citelně dotkla třicetiletá válka. Při vpádu císařských vojsk roku 1620 byla obec částečně zničena. Znovu byla poškozena v roce 1632. Nejhorší byl vpád císařského kurfiřta (1634). Téměř celá ves tehdy lehla popelem, kostely byly vydrancovány a vypáleny, fara úplně zničena. Z toho se obec dostávala velmi zvolna. Obyvatelé byli vystaveni náboženskému i hospodářskému útlaku. Někteří z těchto důvodů odešli do ciziny.
5.4 Libice v osvícené době Teprve za vlády Josefa II. nastala pro lidi úleva. V Libici dokonce vznikl evangelický sbor (1783), zároveň byla obnovena katolická farnost. Kostel Panny Marie, který zrušil Josef II., byl konce 18. století přestavěn na faru. Kostel sv. Jiří nese od 18. století jméno sv. Vojtěcha. V roce 1832 vyhořel a pak byl přestavěn do dnešní empírové podoby. Tehdy shořela téměř třetina Libice. Protestanté měli nejdříve chrám na západním konci obce (u hradiště), později (1895-1896) si postavili nový v novorenesančním slohu uprostřed obce.
9
5.5 Libice na přelomu 19. a 20. Století Revoluční rok 1848 přinesl změny i do Libice. Nastal konec panování vrchnosti. Došlo k rozvoji techniky, byla zde postavena železniční trať, vybudován cukrovar. Začal se rozvíjet průmysl, vzrostla řemesla, měnil se charakter obce. Libice přestala být ryze zemědělskou obcí. Přibývalo zde obyvatel, začaly se stavět nové domy, obec se začínala rozšiřovat. Od 2. poloviny 19. století se rozvíjí i život společenský. V Libici vznikají různé spolky, například sbor dobrovolných hasičů (1884). Byla zde také postavena nová budova obecné školy (1895). Rozvoj Libice pokračoval i začátkem 20. století. Byla tady třeba založena tělocvičná jednota Sokol. Vývoj přerušila první světová válka. Většina mužů byla na frontě, někteří se nevrátili. Konec války přinesl velkou úlevu a osvobození od habsburské nadvlády. To už jsme se dostali do 20. století, což by byl námět na další práci. Možná se toho ujme v příštích letech někdo z mladších spolužáků.
10
6. Dotazníkový průzkum Rozhodl jsem se udělat dotazníkový průzkum, který by mi poskytl další informace, které bych mohl použít v této práci. Dotazník jsem rozdal v deváté a osmé třídě, dál jsem ho předložil i některým učitelům. Byl jsem zvědavý, jaké jsou znalosti o historii Libice na naší škole. Přestože jsem se snažil udělat dotazník co nejjednodušší, ukázal se jako poměrně náročný. Zahrnul jsem do něj i poznatky, které jsem získal v průběhu psaní této práce. Jak dotazník dopadl a jak jsou na tom se znalostí historie obce žáci a učitelé z naší školy, se můžete přesvědčit sami. Úvodem musím konstatovat, že se dotazník docela povedl. Setkal se příznivým ohlasem nejen u žáků, ale i učitelů. Úplné základy, jako je rok vyvraždění Slavníkovců nebo kdo ze Slavníkovců je českým patronem, znal skoro každý. Tím jsem tolik nebyl překvapen. Další otázky nebyly zase tolik jednoduché, některé dokonce náročné, ale i tak to dopadlo docela obstojně. Příkladem je třeba otázka o prvním nálezu. Tady správně odpovědělo zhruba 2/3 dotázaných, ale otázka, která na ni navazovala, a to o tom, co se zde našlo, dopadla o poznání hůř. Každá z možností by mohla být správná, ale přeci jen se tu našla keramika. V této otázce odpovědělo dobře zhruba 1/3 dotázaných. Další otázka se týkala toho, jaké hradiště tu původně stálo, teda kterého kmene. Správná odpověď byla Zličané a věděla to zhruba ¼ dotázaných. Další otázka opět navazovala, a to proč bylo hradiště poničeno. Byla to bitva s jiným kmenem. Tady se poměrně žáci i učitelé trefovali správně. Zhruba 1/3 dotázaných odpověděla správně. Prozatím to vypadalo dobře, ale poté následovaly otázky: Kdo je kdo. Kdo byl kníže Slavník? Na to se ptala první otázka. Byl to zakladatel rodu Slavníkovců. Většina lidí ale zodpověděla, že neexistoval. Dál jsem se ptal, kdo byl Radim. Myslel jsem, že tohle nebude zas tak těžká otázka. Ale spletl jsem se. Třebaže to byl to nemanželský syn knížete Slavníka, tedy Vojtěchův nevlastní bratr. Tady zase většina napsala, že to byl libický farář. Nejspíše kvůli tomu, že sousoší tvoří společně se svatým Vojtěchem, a tak se nejspíše domnívali, že byl také nějak spojen s křesťanstvím. Abych to opravdu rozebral, tak další otázka se týkala toho, kam sahal vliv Slavníkovců. Tuto otázku jsem se rozhodl vynechat, protože jsem si uvědomil, že vlastně není známo, kam jejich vliv sahal. Ale byl jsem překvapen, že většina zodpověděla buď Libice a široké okolí nebo Libice a východ Čech. Obě tyto skutečnosti nejspíše souhlasí s jejich vlivem. Divil jsem se, že se našli i tací, kteří si myslí, že Slavníkovci nerazili své denáry. A dokonce se našel i někdo, kdo si myslel, že používali přemyslovské, tedy konkurenčního rodu. Ale většina dávala Libici i význam za vlády Přemyslovců a to, že to bylo hradiště spravující tuto oblast. Bylo to samozřejmě správně. Už se dostáváme k poslední otázce. Podle mého názoru nejtěžší, ale i tak je úspěšnost zhruba 3/5 . Otázka zněla:„ Kdo vytvořil památník u hradiště? “ Správná odpověď byla Z. Rossman. Dotazník mě bavilo sestavovat, ale i vyhodnocovat. Hlavně mě potěšilo zjištění, že alespoň základy historie známe. Docela mě pobavily výrazy některých učitelů, když jsem jim předával dotazník. Zřejmě měli obavy, jestli budou znát odpovědi na všechny otázky. Přesto mě nikdo z nich neodmítl a dotazník vyplnili, za což jim i svým spolužákům děkuji. Jsem rád, že jsem se rozhodl dotazník vypracovat. Byl rozhodně přínosem pro mou práci.
Dotazník v příloze na straně 16.
11
7. Pomníky dějin Touto kapitolu bych chtěl zakončit moji závěrečnou práci. Protože je celá o historii, rozhodl jsem se, že by neuškodilo, abych také něco napsal o místech, které nám historii připomínají. Jedná se hlavně o památníky. Těch je v Libici dostatek a každý má svůj příběh.
Slavníkovské hradiště Dnes jsou vidět už jen základy slavníkovského paláce, kostela a vstupní brány. Památník byl postaven roku 1965, ale hradiště bylo prohlášeno za archeologickou památkovou rezervaci již v roce 1961. Před základy hradiště stojí sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima, které vytvořili Marie a Vojtěch Adamcovi Obr. č. 14
Pamětní síň slavníkovské Libice Byla otevřena roku 1981 na obecním úřadě. V loňském roce prošla rekonstrukcí. Zdejší expozice zachycuje historii regionu i historii Libice. Vystavené jsou zde například výsledky archeologických výzkumů. (náhrobní stély slavníkovských kněžen, šperky, zbraně, ozdoby, denáry z 10. století, bohoslužebné a psací náčiní, model slavníkovského hradiště. Obr. č. 15
Památník pod hradištěm Byl vybudován v roce 1966. Je tvořen několika deskovými mozaikami, které zobrazují vybrané nálezy, ale také stručně shrnují historii slavníkovského hradiště.
Obr. č. 16
12
Památník obětem náletu Na sklonku války - 28. prosince 1944 - jel osobní vlak z Libice n. C směrem na Velký Osek. Byl rozstřílen americkým hloubkovým letounem. Osmadvacet cestujících na místě zahynulo nebo podlehlo smrtelným zraněním. Roku 1947 zde byl postavený žulový památník. Odhalení se tehdy i zúčastnil budoucí prezident Antonín Zápotocký. Obr. č. 17
Památník mistra Jana Husa Památník je věnován bojovníkovi za pravdu Mistru Janu Husovi. Stojí na návsi před obecním úřadem.
Obr. č. 18
Památník sv. Vojtěcha Je umístěn na návsi v blízkosti katolické fary. Měl zde být údajně zaslíben bohu sám sv. Vojtěch.
Obr. č. 19
13
8. Závěr V této práci jsem se zaměřil spíše na historii středověkou, ta mě totiž nejvíce baví. Proto mě bavilo i vypracování mé práce. Dozvěděl jsem se hodně zajímavých informací, které myslím jen tak někdo nezná. Práce mi sice zabrala hodně času, ale myslím si, že to stálo za to a že se má práce zúročí.
14
Přemyslovci ( příloha ) Byl to první knížecí a později i královský rod na našem území. A byl to také, s výjimkou Jiřího z Poděbrad, jediný původem český panovnický rod. Ostatní panovnické rody u nás byly původem cizí. Přemyslovci vládli jak u nás tak v Polsku (1300-1306) a také v Uhersku (13011305) u nás vládli podstatně déle, sice se neví kdy tento rod vznikl ,ale jeho vláda u nás sahá až do roku 1306. Jelikož vznik rodu spadá do doby, ze které nemáme moc písemných památek většina údajů jsou mýty, pověsti nebo spekulace. Ale i tak se z toho mála dá hodně zjistit. Založení rodu by mněla předcházet událost kdy Svatopluk Velkomoravský ustanovil knížetem Čechů svého chráněnce Bořivoje někdy po roce 867. Byl to historicky první doložený Přemyslovec a jeho rod vládl v Čechách více než 430 let. Pravděpodobně bylo 30 přemyslovských panovníků a z toho 7 králů. Ke konci 10. Století Přemyslovci umocňují vládu a dochází k boji s rodem Slavníkovců. Po úspěšné vládě Boleslava I a poté Boleslava II české knížectví upadá, naopak okolní země Polsko a Uhersko jsou na vzestupu. Za vlády Břetislava I se situace zlepšila a to hlavně tím, že zavedl tzv. ‚’ seniorátní řád ‚‘ ten přivlastnil dědičné právo pro nejstaršího člena rodu. Obr. Č 11 (Přemyslovské území)
Největší boje v rodu samotném byly asi za vlády Přemysla Otakara I, který se snažil převést veškerou moc do tzv. pražské linie. Vyvražďoval ostatní větve rodu, aby umocnil sílu pražské linie. Rok 1085 je pro Přemyslovce i nejspíš i pro celou naši historii velmi významný, tohoto roku získal jako první z Přemyslovců královský titul Vratislav II. Tento titul nebyl dědičný a jeho potomci se již tímto titulem nemohli nazývat, byly to opět knížata. Avšak v roce 1158 mněl tu poctu mít tento titul i jeho vnuk Vladislav II. Oba titul krále dostali od císaře jako poctu a odměnu. Navíc se v tomto období rozvíjely spory mezi jednotlivými liniemi rodu. Od 11. Století sahá moc Přemyslovců také na Moravu, kde moc udržovaly další linie Přemyslovského rodu. Ty však vymřeli dříve než zbytek rodu a to v rozmezí let 11911247.Když na trůn usedl Přemysl Otakar I. skončila řada rychle se střídajících Přemyslovských knížat, byl vlastně jedním z nich, ale nakonec se udržel. Rok 1212 byl ještě významnější než rok 1085. V tomto roce Přemysl I. zajistil pro své potomky dědičný královský titul. Dědičný titul mu dávala zlatá bula sicilská což je soubor listin , vydal ji římský král Fridrich II za podporu Přemysla I v boji o královskou korunu. Přemyslovci vymřeli po meči a to zavražděním posledního přemyslovského dědice trůnu Václava III. V Olomouci 4. Srpna 1306. Do dnes nevíme, kdo za vraždou stojí. Obr. Č. 12 (Zlatá bula Sicilská)
15
Dotazník , Libice v průběhu dějin
Z jaké doby pochází úplně první nález ?
Kdo byl Radim ?
a) z 6.století
a) Slavníkův nemanželský syn
b) z 8. Století
b) Vojtěchův strýc
c) z 9. Století
c) Libický farář
Co se zde nalezlo ?
Kdo byla Střezislava ?
a) keramika
a) Slavníkova manželka
b) hrob
b) Slavníkova sestra
c) nástroje
c) Vojtěchova sestra
Jako první tu stálo Hradiště kmene…
Kam sahal vliv Slavníkovců ?
a) Zličanů
a) Pouze na Libici
b) Čechů
b) Libice a široké okolí
c) Slovanů
c) Libice a východ Čech
Proč bylo za jejich vlády poničeno ?
Razily Slavníkovci vlastní denáry ?
a) bitva z jiným kmenem
a) ano
b) bylo neudržované a zchátralé
b) ne, používaly Přemyslovské denáry
c) přírodní síly (např. sesuv půdy)
c) ne
V jakém staletí vládli Slavníkovci ?
Přemyslovci vyvraždily Slavníkovce roku ?
a) 8. století
a) 1126
b) 10. století
b) 995
c) přelom 11. a 12. Století
c) 789
Kdo ze Slavníkovců je českým patronem ?
Za vlády Přemyslovců byla Libice…
a) sv. Vojtěch
a) nevýrazná ves
b) sv. Radim
b) hlavní Přemyslovské hradiště
c) sv. Jan
c) Hradiště zpravující tuto oblast
Kdo byl kníže Slavník ?
Kdo vytvořil památník u hradiště ?
a) zakladatel rodu Slavníkovců
a) Z. Rossman
b) bratr zakladatele rodu
b) R. Turek
c) neexistoval
c) J. Hásková
16
Seznam použitých zdrojů: Informace: LVBVZ METROPOLIS. 1.vyd.Libice nad Cidlinou:MNV,1981, str. 9-12 https://cs.wikipedia.org/wiki/Zli%C4%8Dan%C3%A9 Kmen Zličanů https://cs.wikipedia.org/wiki/Libice_nad_Cidlinou Libice nad Cidlinou https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Vojt%C4%9Bch Svatý Vojtěch http://cs.wikipedia.org/wiki/Slavn%C3%ADk Kníže Slavník, citát Kosmas http://cs.wikipedia.org/wiki/Synoda Význam slova Synoda http://cs.wikipedia.org/wiki/Konvent Význam slova Konvent https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99emyslovci Přemyslovci https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A1_bula_sicilsk%C3%A1 Zlatá Bula Sicilská www.libicenadcidlinou.cz Pomníky dějin Obrázky: 1,2,3) LIBVZ METROPOLIS 4,5,6,7,8) Můj vlastní zdroj. 9) http://cr.ic.cz/index.php?clanek=uzemi&dir=premyslovci&menu=premyslovci 10) https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99emyslovci_erb.svg 11) https://commons.wikimedia.org/wiki/File:WenceslausIImap-cs.png 12) https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Golden_Bull_of_Sicily.jpg 13) http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prague_Castle_St_George.JPG 14) http://www.libicenadcidlinou.cz/pamatky-1.html 15) http://www.libicenadcidlinou.cz/obecni-urad-zaklad.html 16) http://www.turistika.cz/mista/libice-nad-cidlinou-pamatnik-pod-hradistem 17) http://prostor-ad.cz/pruvodce/pvychod/libice/libice.htm 18) http://www.libicenadcidlinou.cz/pamatky-5.html 19) http://www.libicenadcidlinou.cz/pamatky-6.html
17
