ZAJIŠŤOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH SLUŽEB SPOLEČNOSTÍ MĚSTA

ZAJIŠŤOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH SLUŽEB SPOLEČNOSTÍ MĚSTA 1. ÚVOD Hlavním úkolem územně samosprávních celků (dále jen "ÚSC") je uspokojování potřeb jejich občanů a ne působení na trhu a dosahování zisku. Dominantní role ÚSC spočívá především v poskytování služeb veřejného zájmu, resp. tzv. obecně prospěšných činností. Typickými oblastmi, kde ÚSC realizují svou samostatnou působnost, jsou tak např. sociální služby, školství, zdravotnictví, kultura nebo doprava. Specifické postavení ÚSC jako veřejnoprávních korporací oproti jiným (soukromoprávním) právnickým osobám zřetelně vyplývá z vymezení samostatné působnosti obcí v platných právních předpisech, tzn. zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Není však možné, aby obce jako právnické osoby (veřejnoprávní korporace) samy poskytovaly veškeré služby veřejného zájmu. Zákon o obcích v ust. § 35a odst. 1 říká, že obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. Dále jsou v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZRPÚR“), v ust. § 23 odst. 1 vyjmenovány druhy organizací ÚSC, které tyto celky mohou ve své pravomoci zřizovat či zakládat k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností: a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, c) zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, d) zakládat ústavy podle zvláštního zákona, e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona

2. ORGANIZAČNÍ SLOŽKY Vznik a hospodaření organizačních složek (dále jen „OS“) ÚSC jsou blíže specifikovány v ZRPÚR, ust. § 24 – 25. OS vzniká rozhodnutím zastupitelstva. OS hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí ÚSC pro takové činnosti, které a) nevyžadují velký počet zaměstnanců, b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. Pracovníci OS jsou zaměstnanci zřizovatele, který jmenuje vedoucího OS a určí jeho práva a povinnosti.

ÚSC má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých OS které jsou součástí jeho rozpočtu. OS je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Na OS přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel OS formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky. OS je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku. Zřizovatel může pověřit svou OS vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti, která tyto příjmy vybírá buď v hotovosti, nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí OS hradit výdaje. Rozpočtové příjmy je OS povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce. O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele, c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat, g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.

3. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Zákony o rozpočtových pravidlech rovněž upravují základní pravidlo, kdy by měl ÚSC volit typ příspěvkové organizace (dále jen „PO“). Z pohledu ekonomické teorie PO by měl zřizovatel zřizovat zejména pro zabezpečování smíšených veřejných statků, které jsou poskytovány uživatelům za uživatelský poplatek (tzn. finanční spoluúčast občana – uživatele statku). Proto také PO dosahují ze své činnosti výraznější vlastní příjmy, se kterými hospodaří podle svého vlastního rozpočtu. Tyto organizace mají tudíž samostatnou právní subjektivitu. PO se zapisuje do obchodního rejstříku na návrh zřizovatele. Postavení a hospodaření PO je upravováno veřejným právem. PO hospodaří s vlastními příjmy, které dosahují ze své vlastní činnosti, především z vybraných uživatelských poplatků od svých klientů, které si ponechávají profinancování nákladů na tyto činnosti. Poněvadž však zabezpečují a poskytují občanům veřejné statky na neziskovém principu a často uživatelské poplatky nepokrývají ekonomicky nutnou výši nákladů, nejsou zpravidla finančně soběstačné, jejich vlastní příjmy jim nestačí na krytí

výdajů. Proto dostávají z rozpočtu zřizovatele finanční prostředky, buď dlouhodobě, nebo alespoň v některých letech, a to formou příspěvku na provoz. PO zřizované ÚSC dále hospodaří s finančními prostředky svých fondů, mohou získávat i peněžní dary od různých subjektů i finanční prostředky ze zahraničí. Jestliže PO se souhlasem svého zřizovatele zajišťuje i jiné doplňkové činnosti, měla by je zabezpečovat se ziskem, a pak tento zisk použije k financování hlavní činnosti, nicméně zřizovatel jí může povolit i jiné využití. V takovém případě zisk z této činnosti je předmětem daně z příjmů právnických osob. Na rozpočet svého zřizovatele jsou PO napojeny příspěvkem na provoz, který je určen k doplnění chybějících zdrojů na financování běžných (neinvestičních) potřeb,včetně nákladů na opravy a údržbu. Dále je to příspěvkem na investice (typ investiční dotace). Ačkoliv má PO právní subjektivitu, některé úkony může učinit pouze se souhlasem svého zřizovatele. Především to je využití investičních úvěrů a půjček profinancování svých investičních potřeb. Podobně může získat návratnou finanční výpomoc odsvého zřizovatele, jestliže je předpoklad jejího splacení zpět do konce rozpočtového roku. Mělo by tomu být pro překlenutí časového nesouladu mezi zdroji a potřebami. Se souhlasem svého zřizovatele může PO ručit za závazky jiných subjektů, a to svého zřizovatele nebo jiných subjektů, které zřizovatel také zřídil nebo založil. Nesmí však ručit za závazky dalších subjektů, např. soukromých podniků apod. Jen se souhlasem svého zřizovatele může pořizovat věci na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě. PO nemůže nakupovat cenné papíry a jen se souhlasem svého zřizovatele může přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům cenné papíry. PO dále hospodaří s prostředky svých peněžních fondů, které tvoří a používají v souladu s platnými předpisy, a to s finančními prostředky rezervního fondu, investičního fondu, fondu odměn a fondu kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky těchtopeněžních fondů PO převádí na konci roku do roku následujícího k dalšímu použití. Rezervní fond tvoří PO přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření sníženým o převody do fondu odměn, případně i peněžními dary. Rezervní fond PO používá na financování dalšího rozvoje své činnosti, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady (tzn. příjmy avýdaji svého rozpočtu), k úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně, k úhradě ztráty za předchozí léta, dále pak na základě souhlasu zřizovatele na příděl do svého investičního fondu. Investiční fond PO slouží k financování jejích investičních potřeb, tzn. k financování dalšího rozvoje PO, tzn. i k pořizování dlouhodobého hmotného majetku. Investiční fond PO tvoří z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku na základě zřizovatelem schváleného odpisového plánu, z investičních dotací z rozpočtu zřizovatele, z případných investičních příspěvků ze státních fondů, z výnosů z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, pokud k prodeji dá zřizovatel souhlas, z účelových investičních darů a příspěvků od jiných subjektů, případně i z převodů z rezervního fondu, a to ve výši povolené zřizovatelem. Investiční fond používá PO na financování investičních potřeb, tzn. na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček (pokud je mohla použít, neboť k použití investičního úvěru nebo půjčky je nutný souhlas zřizovatele), k posílení zdrojů na financování oprav a údržby nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který

příspěvková organizace používá ke své činnosti (převádějí se do výnosů příspěvkové organizace), případně k odvodu do rozpočtu zřizovatele, je-li odvod uložen. Fond odměn PO je motivačním fondem. Jeho tvorba a použití je usměrňována předpisy. Je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření PO po jeho schválení zřizovatelem po skončení rozpočtového období (roku), a to do výše 20 %, nejvýše však do výše 20 % limitu prostředků na platy a mzdy. Z fondu odměn se hradí překročení mzdových prostředků podle závazných předpisů (nařízení vlády o usměrňovánívýše prostředků na platy a odměny). Fond kulturních a sociálních potřeb je typem sociálního fondu. Jeho tvorba a použití se i v případě PO zřizovaných ÚSC řídí platnou vyhláškou MF ČR. Tvoří se v průběhu roku zálohově základním přídělem z roční plánované výše nákladů na platy a náhrady platů, případně mzdy a odměny. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provádí v rámci účetní závěrky, a to podle skutečného ročního objemu zúčtovaných platů a náhrad platů, mezd a náhrad mezd, případně odměn za pracovní pohotovost. Používá se k financování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců příspěvkové organizace, interních vědeckých aspirantů, důchodců, kteří před odchodem do důchodu pracovali v příspěvkové organizaci, a financování dalších potřeb. Příspěvek zřizovatele na úhradu nákladů (na provoz) není u neziskových poplatníků podle § 18 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) předmětem daně z příjmů a je příjmem toho zdaňovacího období, v němž nezisková organizace dotaci získala. Náklady (výdaje) související s příjmem, který není předmětem daně, nejsou podle § 25 odst. 1 písm. i) považovány za daňově uznatelné. Získá-li tedy nezisková organizace dotaci na provozní náklady, pak výdaje z ní hrazené nejsou daňově účinné. Pro správné stanovení základu daně PO a pro zjištění zdanitelných příjmů zdaňovaných v základu daně je nezbytné postupovat ve smyslu ustanovení § 18 odst. 3, 4 a 6 ZDP. Ze všech příjmů organizace se vyčlení příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů (podle § 18 odst. 4 ZDP) a současně se vyčlení s nimi související výdaje z celkových výdajů. V uvedeném případě jde tedy především o vyčlenění příspěvku od zřizovatele. Ve stejné výši se vyčlení odpovídající výše výdajů, neboť výdaje hrazené z těchto příspěvků nelze považovat za výdaje daňově účinné (souvisí s příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů). Při posuzování příjmů z činností neziskové organizace podle ustanovení § 18 odst. 4 písm. a) ZDP je rozhodující porovnání jejich výše se souvisejícími náklady (výdaji), které lze vynaložit podle zákona, tj. § 24 ZDP. Pokud jsou tyto příjmy z konkrétních činností nižší než související výdaje dle § 24, nejedná se o zdanitelné příjmy. PO je povinna oddělit příjmy z jednotlivých činností a s nimi související výdaje, a to i za každou jednotlivou činnost v rámci téhož druhu činnosti (§ 18 odst. 6 ZDP). Pokud v rámci téhož druhu činnosti provádí jak ziskové, tak i ztrátové aktivity, pak příjmy z těch ziskových – tedy těch, kde příjmy přesahují s nimi související výdaje, zdanění podléhají. Ziskové a ztrátové aktivity nelze kompenzovat, neboť příjmy ze ztrátových aktivit nejsou předmětem daně a daňově neúčinné jsou i výdaje s nimi související. Příjmy z doplňkové (vedlejší) činnosti jsou předmětem daně vždy. Neziskové organizace tedy musí podat daňové přiznání v případě dosažení jakéhokoliv zdanitelného příjmu zdaňovaného v základu daně – např. i úrokového výnosu z termínovaného účtu či v případě jakékoliv ziskové aktivity, byť jejich celkové hospodaření je ztrátové.

U neziskových organizací nemůže existovat výhoda spočívající v nezdaňování příjmů z činností provozovaných se ziskem pouze proto, že jsou “zařazeny do hlavní činnosti organizace”. Jestliže po výše uvedeném vyčlenění dotace a výdajů ve stejné výši jsou zbývající příjmy z příslušné činnosti organizace vyšší než s nimi související výdaje, musí organizace tyto příjmy vykázat na daňovém přiznání. Jako neziskový poplatník může takto zjištěný základ daně snížit a využít daňové zvýhodnění podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Hospodaření PO podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele, účetnímu auditu. O vzniku příspěvkové organizace vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; b) název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace; c) vymezení hlavního účelu, pro který je zřízena, náplňjejí činnosti; d) označení statutárních orgánůa způsob, jakým vystupují jménem organizace; e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává do správy příspěvkové organizaci k jejímu hospodaření a způsob jeho využití, tzn. využití zejména pro zabezpečování veřejných statků; f) vymezení majetkových práv tak, aby mohla řádněspravovat svěřený majetek, včetněmajetku získaného její vlastní činností, tzn. zejména pečovat o ochranu majetku, jeho rozvoj a zvelebení, podmínky pro případnou investiční výstavbu; g) vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou vymezeny jako předmět činnosti příspěvkové organizace; h) vymezení práv a povinností spojených s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům; i) druhy zřizovatelem povolované doplňkové činnosti navazující na hlavní účel činnosti příspěvkové organizace (aby mohla lépe využít všechny svéhospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců), přičemž tato činnost nesmí narušovat plnění hlavní činnosti. Sleduje se včetněhospodaření odděleně; j) vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena.

4. AKCIOVÁ SPOLEČNOST Akciová společnost je společnost, která disponuje určitým jměním. Toto jmění je rozloženo do akcií, které mají příslušnou hodnotu. Akcie je cenný papír. Akcie definují práva akcionáře, který jejím vlastnictvím získává právo podílet se na řízení společnosti (toto právo upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a zakladatelská listina společnosti), na rozdělení jejího zisku a případně také na podmínkách při likvidaci společnosti. Výhodou postavení akcionáře je, že neručí za závazky, které vzniknou činností společnosti. Společnost ručí celým svým majetkem, nikoli majetkem či majetky akcionářů. Rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách je platnými právními předpisy vyhrazeno zastupitelstvu ÚSC. Zastupitelstvo ÚSC tak de facto plní úkoly ustavující valné hromady, tedy konkrétně: a) rozhoduje o založení společnosti, b) schvaluje stanovy společnosti, c) volí orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada; ustanovení o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci se nepoužije.

O rozhodnutí zastupitelstva ÚSC při výkonu působnosti ustavující valné hromady se musí pořídit notářský zápis, který obsahuje též schválený text stanov. Minimální výše základního kapitálu společnosti založené bez veřejné nabídky akcií je stanovena na částku 2 mil. Kč. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo akciové společnosti a podepisují ho všichni členové představenstva. Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Platná právní úprava nevylučuje možnost vložit majetek do založené obchodní společnosti. Je na rozhodnutí příslušného ÚSC, zda a jaký majetek se rozhodne vložit do základního kapitálu akciové společnosti. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná, a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Hodnota nepeněžitého vkladu do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost. V českém právu je tradičním dualistický systém vnitřní struktury akciové společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo jako statutární orgán a dozorčí rada jako kontrolní orgán. Zákon o obchodních korporacích umožňuje zvolit také systém monistický, kde za společnost jedná statutární ředitel, který je doplňován správní radou jako orgánem kontrolně-řídícím. Dualistický systém a)Valná hromada – je shromáždění všech akcionářů, nejvyšší orgán akciové společnosti. Ustavující valná hromada rozhodne o založení společnosti, další rozhodují pak například o změnách stanov, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Každý z akcionářů zde má počet hlasů, dle počtu vlastněných akcií. b) Představenstvo – je statutární orgán, který má za úkol řídit společnost v době mezi valnými hromadami, operativně rozhodovat a vést účetnictví. Obvykle je volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě. Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo 3 členy. Délku funkčního období členů představenstva je možno sjednat libovolně. c) Dozorčí rada – je orgán, jehož úkolem je dohlížet na působnost představenstva, má povoleno kontrolovat účetnictví i všechny další doklady společnosti. Její členy vždy volí valná hromada. Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy a funkční období člena dozorčí rady je 3 roky. Monistický systém a) Valná hromada – je nejvyšším orgánem akciové společnosti stejně jako u dualistického systému. b) Správní rada – kontrolně-řídící orgán. Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy. c) Statutární ředitel – statutární orgán společnosti, je jmenován správní radou. Přísluší mu obchodní vedení společnosti. Společnost podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %. Z disponibilního zisku musí být nejprve vytvořen zákonný rezervní fond v předepsané výši, dále jsou provedeny příděly do statutárního či sociálního fondu a část zisku lze rozdělit na dividendy jako podíl na zisku akcionářům.

Dividendový příjem akcionáře - českého daňového rezidenta z příjmů plynoucích ze zdrojů na území Česka se zdaňuje dle § 36 odst. 2 písm. a) odst. 2 písm. a) ZDP zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve výši 15 %. Pokud je akcionářem daňový nerezident České republiky a pobírá dividendu jako podíl na zisku ze zdrojů na území Česka, zdaňuje se tento podíl na zisku dle § 36 odst. 1 písm. b) odst. 1 písm. b) bod 1 rovněž sazbou daně ve výši 15 %, pokud příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak.

5. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÍM Společnost s ručením omezeným je nejpoužívanější forma obchodní korporace v České republice a je specifikována v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Společnost s ručením omezeným vyžaduje ke svému založení společenskou smlouvu, má-li společnost více zakladatelů, případně zakladatelskou listinu, má-li pouze jednoho zakladatele. Společenská smlouva (stejně tak zakladatelská listina) vyžaduje formu veřejné listiny, tzn., musí být vydána ve formě notářského zápisu. Společenská smlouva (zakladatelská listina) je vyhotovena notářem formou notářského zápisu a musí obsahovat: a) název společnosti b) sídlo společnosti c) předmět podnikání nebo činnosti společnosti d) údaje o zakladatelích, respektive e) základní kapitál a splnění vkladové povinnosti – minimální výše základního kapitálu dána není. Naopak zákon stanovuje minimální výši vkladu každého společníka, která činí 1 Kč. Základní kapitál ve výši 1 Kč je tudíž možný pouze u společností s jedním společníkem. Od výše základního kapitálu se poté odvíjí velikosti podílů společníků. f) Určení druhů podílů, povinností a práv s nimi spojených – tato varianta přichází v úvahu za situace, kdy společenská smlouva umožňuje vznik různých druhů podílů. g) údaje o jednatelích – za předpokladu více jednatelů společnosti musí dojít k určení způsobu jednání za společnost (typicky, zda každý z jednatelů jedná samostatně, zda jednatelé jednají společně apod.). h) údaje o správci vkladu – jde o informace o osobě, která spravuje vklady před vznikem společnosti. i) údaje o nepeněžitých vkladech – v případě vložení například nemovitého majetku, musí být ve společenské smlouvě zahrnut jeho popis, ocenění, částka, která se započítává na emisní kurz, a rovněž určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. Sepsáním notářského zápisu dochází k založení společnosti. Ta však vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Následně je třeba získat živnostenské oprávnění a zaevidovat se na finanční úřad. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci pak společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti jen do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Ručí tedy i společník, který svou část vkladu již splatil, jestliže zbylí společníci ještě nesplatili svoje vklady. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníků zaniká.

Jednatelé mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a s uvážením všech jim známých a dostupných informací. Orgány společnosti a) Valná hromada – nejvyšší orgán společnosti. Členy valné hromady jsou všichni společníci. Svolává ji jednatel společnosti nejméně jedenkrát ročně a do její působnosti patří např. rozhodování o změněspolečenské smlouvy, změně základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu, volba a odvolání jednatele a dozorčí rady (byla-li zřízena), dále valná hromada schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku atd. V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník. b) Jednatelé – statutárním orgánem společnosti jsou jeden nebo více jednatelů. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Jednatelé jsou uvedeni v obchodním rejstříku. c) Dozorčí rada – tento nepovinně vytvářený orgán dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetní dokumentaci, jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě. V postavení společníků se akcentuje kapitálová povaha, nikoli osobní povaha. Rozsah práv a povinností je nerovný, řídí se majetkovou účastí společníků na společnosti. Společníci mají právo na podíl zisku, na vypořádací podíl, na podíl na likvidačním zůstatku, podílet se na řízení společnosti, právo na informace, na společenskou žalobu, minoritní práva. Společníci mají vkladovou povinnost, příplatkovou povinnost, zákaz konkurence povinnost loajality. Mezi hlavní povinnosti společnosti s ručením omezeným patří: a) vedení účetnictví, tj. není možné vést daňovou evidenci, b) podávání daňového přiznání právnických osob, c) zakládání účetní závěrky, návrhu rozdělení zisku, a případně zprávy o vztazích mezi propojenými osobami do sbírky listin na obchodním rejstříku, d) uspořádání valné hromady nejméně jednou za rok. e) registrace k daním, je-li k nim společnost povinná (silniční daň v případě firemních vozidel, DPH v případě překročení obratu 1 mil. Kč za rok, atd.), platba daní a záloh. Společnost povinně zakládá rezervní fond, který se tvoří v roce, v němž společnost dosáhla čistého zisku, a to ve výši nejméně 10% z čistého zisku, avšak ne více než 5% z hodnoty základního kapitálu. V dalších letech se doplňuje minimálně o 5% z čistého zisku, až do dosažení hranice minimálně 10% základního vkladu. Společnost je povinně registrovaná k dani z příjmů právnických osob. Její výše je 19 % a odvádí se z dosaženého zisku. Schválí-li valná hromada vyplacení zisku společníkům, tento zisk se dále zdaní srážkovou daní ve výši 15 %. Pro ostatní daně platí stejná pravidla jako pro jiné formy podnikání.

6. STUDIE ZALOŽENÍ TECHNICKÝCH SLUŽEB Služby komunálního charakteru v minulosti zajišťovaly Městský podnik služeb a Technické služby města Česká Lípa, které ukončily svou činnost v roce 1992. Některé prováděné činnosti zcela zanikly, některé se zprivatizovaly a vznikly nové společnosti, které nadále nabízely služby v těch činnostech, které dříve prováděly pod hlavičkou městských společností. Ostatní činnosti začaly zajišťovat externí subjekty.

Některá města mají vlastní technické služby, jejichž vznik sahá do minulého století. Města je v 90. letech 20. století nezrušila, ale zčásti nebo celé je přetransformovala buď na příspěvkové organizace, nebo na společnosti s ručením omezením. Tím městům odpadl největší finanční vklad, a to investice na pořízení veškeré mechanizace, techniky, zřízení zázemí atd. Dále jsou tyto společnosti konkurenceschopné, neboť se na "na trhu pohybují" desítky let. V této studii je rozpracovaná možnost založení technických služeb jako společnost s ručením omezením, která bude vznikat jako nová společnost bez předchozích transformací, bude vznikat tzv. "na zelené louce".

A) Zázemí společnosti Každá společnost potřebuje pro výkon své činnosti nejen dostatek finančních prostředků, ale také prostory, které budou zázemím společnosti. Tato společnost bude potřebovat administrativní budovy a šatny, garáže, sklady, dílny, odstavné plochy. Pro zázemí společnosti lze využít následující prostory, které jsou v majetku města: a) areál v Poříční ulici - jsou zde umístěny administrativní budovy, garáže, sklady, dílny, odstavné plochy. Tyto nebytové prostory se v současné době celoročně pronajímají. Též zde mají zázemí pracovníci veřejně prospěšných prací a město využívá několik skladových prostor a ruční myčku vozidel pro své potřeby. Je to nejvhodnější místo pro vytvoření zázemí společnosti. V případě využití areálu by byla počáteční investice do areálu cca 3 mil korun, a to především z důvodu vybudování šaten a sociálních zařízení pro zaměstnance společnosti. b) zahradnictví v Děčínské ulici - v tomto areálu bylo v minulosti zahradnictví, které využívalo pro svou činnost skleníky, dílny, garáže, sklady atd. V současné době je zahradnictví ve velmi špatném technickém stavu. Funkční je pouze administrativní budova. Pozemky tohoto areálu mají být součástí plánovaného obchvatu České Lípy. Nyní je areál pronajat. Minimální nutná částka, za níž by byl areál uveden do provozuschopného stavu, bez provozu skleníků, je 3 mil korun. c) garáže v Havlíčkově ulici - jedná se o garáže, které byly součástí hasičské zbrojnice HZS LK. Garáže jsou využívány jako sklady pro potřeby města. Není zde topení a přívod vody a plynu. V případě, že by měl být areál využit pro potřeby společnosti, je třeba počítat s minimální částkou na jeho rekonstrukci ve výši 4 mil korun.

B) Předpokládaná činnost společnosti Společnost bude udržovat, tj. spravovat, opravovat, zhodnocovat a jinak nakládat se svěřeným majetkem. Bude nejen udržovat stávající majetek, ale též bude pořizovat investice. Její činností bude poskytování technických služeb městu Česká Lípa a jeho příspěvkovým organizací, případně jiným městům, obcím a soukromému sektoru v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Rozdělení a popis činností Středisko 100 – správa společnosti Toto středisko by mohlo sídlit v areálu Poříční. K zabezpečení činnosti je třeba pořídit a vybavit kanceláře (nábytkem, výpočetní technikou, kancelářskými potřebami). Hlavním provozním nákladem budou mzdy, energie a pojištění. Předpokládaný pořizovací náklad – 700.000,- Kč Předpokládaný roční provozní náklad – 2.000.000,- Kč Předpokládaný roční příjem – 0

Základní činnosti střediska  managament společnosti  vedení účetnictví  fakturace  objednávky  pokladna  inventarizace  skladové hospodářství Středisko 200 – odpady Prvotně je třeba určit, zda město vybuduje sběrný dvůr nebo bude využívat sběrné dvory jiných společností. V případě, že by město plánovalo zřídit vlastní sběrný dvůr, musí se nejdříve vytipovat vhodný pozemek, který lze využít pro tuto činnost v souladu s územním plánem města. Město Česká Lípa má v současné době určen vlastní pozemek na sídlišti Špičák, který je v územním plánu města veden jako pozemek určený pro nakládání s odpadem. Tento pozemek je vhodný, vzhledem k blízkosti bytové zástavby, využít pouze jako sběrné místo a překládka odpadu s tím, že odevzdané odpady se po jejich kumulaci převezou, buď na jiný sběrný dvůr, nebo k dalšímu zpracování či k likvidaci. Zázemí společnosti může být v areálu Poříční nebo na případném sběrném dvoře. Prvotní investicí je případné zřízení sběrného dvora, vybudování ekoskladu pro uložení nebezpečných odpadů, pořízení automobilů, kontejnerů, odpadových nádob. Nejvyšším ročním provozním nákladem bude skládkovné. Předpokládaný pořizovací náklad – 59.000.000,- Kč Předpokládaný roční provozní náklad – 38.000.000,- Kč Předpokládaný roční příjem – 46.500.000,- Kč Základní činnosti střediska  provozování sběrného dvoru  svoz a likvidace tuhého komunálního odpadu  svoz a likvidace separovaného odpadu  svoz a likvidace bioodpadu  svoz odpadkových košů  svoz košů na psí exkrementy  mobilní svoz objemného odpadu  objednávkový svoz objemného a nebezpečného odpadu  likvidace nepovolených skládek  zpětný odběr, skladování a předání k dalšímu zpracování všech druhů elektrospotřebičů Středisko 300 – komunikace Toto středisko kumuluje správu a údržbu komunikací, veřejného osvětlení, dešťové a drenážní kanalizace, silniční světelné signalizace a zastávek MHD. Zázemí střediska by mělo být v Poříční ulici, kde je dostatek prostor, které lze využít jako sklady nebo garáže pro techniku. Prvotní investicí bude vybudování solankového zařízení na výrobu roztoku NaCl, dále pořízení potřebných vozidel, techniky, nářadí, stavební a posypový materiál. Nejvyššími ročními provozními náklady je nákup stavebního a posypového materiálu, PHM, spotřeba elektrické energie pro veřejné osvětlení a mzdy. Předpokládaný pořizovací náklad – 90.000.000,- Kč Předpokládaný roční provozní náklad – 50.000.000,- Kč

Předpokládaný roční příjem – 45.700.000,Základní činnosti střediska  plošné opravy silnic, chodníků a cyklostezek za účelem obnovení funkčnosti po ukončení jejich životnosti  maloplošné opravy výtluků a místních poškození způsobených běžným opotřebením a klimatickými vlivy  údržba a opravy schodišť a jejich příslušenství  oprava a údržba mostů, lávek  údržba svislého a vodorovného dopravního značení  úklid silnic, chodníků a veřejných prostranství, parkovišť, schodišť, lávek, mostů, podchodů, cyklostezek  provádění blokového čištění po zimním období  v zimě prohrnování silnic a chodníků, posyp kluzkých komunikací, odstraňování sněhu a zmrazků  preventivní a speciální údržba světelné signalizace na přechodech akřižovatkách  operativní odstraňování běžných poruch a závad  provádění změny dopravních programů  pravidelná kontrola optických prvků  provádění revizí elektrických zařízení  letní a zimní úklid zastávek a jejich okolí  opravy přístřešků zastávek a příslušenství  údržba dešťové kanalizace  údržba drenážní kanalizace  údržba vodních toků  údržba nádrží  údržba odlučovačů ropných látek  opravy a výměny svítidel a zdrojů  opravy nebo výměna stožárů  údržba podzemního vedení veřejného osvětlení a zařízení  defektoskopie stožárů Středisko 400 – zeleň a hřiště Zázemí tohoto střediska by mohlo být v areálech Poříční a Děčínská. Areál Děčínská je především vhodný k využití zázemí pro údržbu zeleně, kde lze skladovat rostlinný materiál. Základním investičním nákladem je pořízení mechanizace a potřebného materiálu. Ročně bude vynakládáno nejvíce financí na PHM, materiál a mzdy. Předpokládaný pořizovací náklad – 3.000.000,- Kč Předpokládaný roční provozní náklad – 11.000.000,- Kč Předpokládaný roční příjem – 10.000.000,- Kč Základní činnosti střediska  seč trávy  ořezy keřů a stromů  kácení stromů  pletí záhonů, keřových porostů  výsadby zeleně  opravy prvků dětských hřišť a sportovišť  opravy laviček  výměna písku

 úklid prostranství dětských hřišť a sportovišť Středisko 500 – správa areálů Středisko bude spravovat areály v Poříční ulici, v Děčínské ulici a v Havířské ulici, kde budou především sklady a garáže. Hlavní investicí bude nejen potřebná rekonstrukce areálů, aby splňovaly parametry potřebné pro provoz společnosti, ale také vybudování truhlárny a dílny včetně vybavení, nářadí atd. Truhlárna bude využívána pro přípravu potřebného materiálu na opravu prvků hřišť a laviček. Zřízení dílny je potřebná pro zajištění opravy techniky, mechanizace, nářadí atd. Nejvíce budou vydávány finanční prostředky na nákup materiálu a na mzdy. Předpokládaný pořizovací náklad – 12.000.000,- Kč Předpokládaný roční provozní náklad – 5.000.000.,- Kč Předpokládaný roční příjem – 0,- Kč Základní činnosti střediska  údržba areálů  údržba budov včetně úklidu  zajištění materiálu pro truhlárnu a dílnu

C) Potřebné dokumenty Společnost musí být zapsána v obchodním rejstříku a mít vydány živnostenské listy, které opravňují k výkonu činnosti. Registruje se k daním, je-li k nim společnost povinná (silniční daň v případě firemních vozidel, DPH v případě překročení obratu 1 mil. Kč za rok, atd.), platbě daní a záloh. Dále bude potřebovat souhlas Krajského úřadu Libereckého kraje s provozováním zařízení potřebného k nakládání s odpady. Je též vhodné, aby jeden ze zaměstnanců měl certifikát Český certifikovaný arborista. Živnostenské listy Předmět podnikání  Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady  Silniční motorová doprava nákladní - provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí  Geologické práce  Opravy silničních vozidel  Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence  Provádění staveb, jejich změny a odstraňování  Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení  Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení  Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Obory činnosti  Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost  Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků  Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků  Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů  Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí

                

  

Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti Zprostředkování obchodu a služeb Velkoobchod a maloobchod Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě Pronájem a půjčování věcí movitých Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce Testování, měření, analýzy a kontroly Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy Poskytování technických služeb Zámečnictví, nástrojařství Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky. Výroba dřevěných výrobků (kromě truhlářských a tesařských, nábytku a hraček) Výroba pilařská a impregnace dřeva Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu Vodoinstalatérství, topenářství

Další potřebné dokumenty  Souhlas KÚ Libereckého kraje s provozováním mobilního zařízení  Souhlas KÚ Libereckého kraje s provozováním stacionárního zařízení  Garance přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím odborně způsobilého poradce pro přepravu nebezpečných věcí dle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí tzv. ADR.  certifikát Český certifikovaný arborista

D) Ekonomika Účelem založení společnosti je předně péče o majetek města vlastní společností, která ho bude spravovat, udržovat a rozvíjet. Tato společnost může pružněji reagovat na potřeby města. Druhořadým účelem je tvoření zisku. Hlavní příjem společnosti budou tvořit platby města za objednané služby. Zároveň v omezené míře může mít společnost příjem i od dalších odběratelů služeb, např. jiných obcí či společností. Vše musí být v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, neboť se bude jednat o výjimku in-house při zadávání veřejných zakázek. Výjimka in-house při zadávání veřejných zakázek K aplikaci tzv. in-house výjimky veřejných zakázek v kontextu nově přijaté evropské směrnice podle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ, není zadavatel povinen zadávat zakázky, jejichž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele, a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná

majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. Uvedená výjimka na rozdíl od ostatních ustanovení obsahujících výjimky, na jejichž základě je možné zadávat veřejné zakázky mimo režim ZVZ, zakotvených v § 18 odst. 1 a 2 ZVZ, nemá svůj původ ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „Evropská směrnice 2004/18/ES“); nyní již ve směrnici 2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, která na komunitární úrovni upravuje postupy pro zadávání veřejných zakázek. Původ této výjimky vyplývá z rozhodovací praxe Evropského soudního dvora, proto je nutné při jeho výkladu vycházet z relevantní judikatury ESD a striktně respektovat jeho interpretaci. Pro aplikaci in-house výjimky musí být splněny (kumulativně) následující podmínky: 1. zadavatel musí být veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 ZVZ; 2. veřejný zadavatel má v osobě, které hodlá veřejnou zakázku zadat mimo režim ZVZ, výlučná majetková práva; a 3. příslušná osoba vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele. Na úrovni komunitární úpravy v rámci Směrnice 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 (účinná od 17. dubna 2014), o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, kde je v čl. 12 odst. 1 uvedeno, že: 1. zadavatel (zakladatel) ovládá dotčenou právnickou osobu obdobně, jak ovládá vlastní organizační složky; 2. více než 80 % činnosti ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů pro veřejného zadavatele (zakladatele); 3. žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast. Tato pravidla by se měla ve velmi blízké době (duben 2016) dostat i do české právní úpravy zadávání veřejných zakázek, která tak bude mít zásadní vliv na možnost zadávání zakázek inhouse této společnosti ze strany města Česká Lípa. Podmínkou tohoto postupu vždy bude, aby společnost vykonávala více než 80 % svojí činnosti ve prospěch města Česká Lípa. Náklady a výnosy Jak již bylo zmiňováno výše, společnost bude založena tzv. na zelené louce. Při ucházení se o zakázky u jiných společností nebude moci prokázat zkušenosti z předchozích let, což bývá jedna z podmínek zadávacích řízení. Zpočátku bude tedy finančně závislá na zřizovateli společnosti. Zřizovatel bude nejen muset uhradit veškeré vstupní investice, ale též bude muset u společnosti objednávat takové množství služeb, aby příjem společnosti pokryl veškeré její provozní náklady. V případě, že by příjem nestačil pokrýt potřebné náklady, musela by společnost ukončit některé činnosti a s tím prodat nebo zakonzervovat část majetku, propustit některé zaměstnance. Hlavními provozními náklady budou mzdy včetně odvodů, platby za energie, skládkovné, nákup materiálu, údržba techniky a mechanizace (po skončení odpisů se náklady ještě zvýší), PHM, pojištění.

Podrobné ekonomické rozbory uvádíme níže nebo v samostatných tabulkách.

E) ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, že lze z právního hlediska zřídit Technické služby jako společnost města Česká Lípa. Z prvotních ekonomických rozborů vyplývá, že město bude muset vynaložit nejméně 170 mil na zřízení společnosti a následně ročně objednávat služby za nejméně 105 mil, aby společnost měla vyrovnané hospodářství. Společnosti však budou chybět příjmy, které bude moci ukládat na pozdější nutné investice jako je např. nákup nových strojů, vozidel atd.

Ekonomické rozbory Rozdělení činností TS do středisek a jejich úseků

Poskytovaná služba

Středisko

číslo stř.

číslo úseku

Správa podniku Správa podniku Svoz a likvidace odpadu Sběrný dvůr Komunikace - opravy Komunikace - úklid Světelná silniční signalizace Zastávky a čekárny MHD

Vedení podniku Ekonomické oddělení Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství Komunikace Komunikace Komunikace Komunikace

100 100 200 200 300 300 300 300

110 120 210 220 310 320 330 340

Dešťová a drenážní kanalizace, vodohospodářská zařízení

Komunikace

300

350

Veřejné osvětlení včetně vánoční výzdoby Údržba městské zeleně Zeleň Drobná archit . a dětská hřiště Hřiště a drobná architektura Venkovní sportoviště Budovy Truhlárna Dílna

Komunikace Údržba zeleně Zeleň a hřiště Údržba zeleně Zeleň a hřiště Údržba zeleně Správa areálů (TSB) Správa areálů (TSB) Správa areálů (TSB)

300 400 400 400 400 400 500 500 500

360 410 410 420 420 430 510 520 530

Zřizovací náklady na zahájení provozu TS dle středisek Vstupní investice č. střediska název střediska 100 správa podniku odpadové 200 hospodářství 300 údržba komunikací 400 údržba zeleně 500 správa areálů TS Celkem investice

vstupní investice bez vstupní investice s DPH DPH 580 000 701 800 48 740 000 74 790 000 2 106 500 10 000 000 136 216 500

předpokládaný příjem z města

Úsek 210 - Svoz a likvidace odpadu 220 - Sběrný dvůr 310 - Komunikace - opravy 320 - Komunikace - úklid 330 - Světelná silniční signalizace 340 - Zastávky a čekárny MHD 350 - Dešťová a drenážní kanalizace, vodohospodářská zařízení 360 - Veřejné osvětlení včetně vánoční výzdoby 410 - Zeleň 420 - Hřiště a drobná architektura

Celkem tržby

č. střediska 100 200 300 400 500

název střediska správa podniku odpadové hospodářství údržba komunikací údržba zeleně správa areálů TS Celkem

58 975 400 90 495 900 2 548 865 12 100 000 164 821 965

41 100 000 5 400 000 22 500 000 14 000 000 700 000 1 000 000 2 500 000 5 000 000 8 000 000 2 000 000

102 200 000

výnosy 0,00 46 500 000,00 45 700 000,00 10 000 000,00 0,00

náklady 2 155 400,00 38 044 866,67 49 203 550,00 10 794 966,67 4 892 866,67

102 200 000,00

105 091 650,00