lem bylo zlikvidoval cesl\~' domaci odboJ. Gestapo zahaj do zat~·l\al1i. vedouci osobnosti byl v popraveny, Domaci odboj proZlval tezKou krizL
Zahranicni odboj
demonstraci. Otevreny odpor studentstva pouzili naciste j ako zaminku k uzavreni vysokych skol 17. listopadu 1939. ktere bylo provazeno vlnou zatykani. 1200 studentu bylo odvleceno do koncentracnich taboru. 9 studentu bylo pro vystrahu popraveno. Jejich obet si dnes pfipominame Mezinarodnim dnem studentstva. Bezprostfedne po vzniku protektoratu se u nas zaealy formovat prvni odbojove skupiny a organizace. Jednou z nich bylo Politicke ustfedi (PO), jehoz cleny byli predevsim predstavitele byvalych politickych strano pO se melo stat koordimitorem celeho demokratickeho odboje. dfive nel vsak mohlo tento svuj cil splnit. bylo gestapem odhaleno. Nejrozsahlejsi organizaci na nasem tizemi byla skupina byvalych generalil a dustojnfkil cs. armady, legionaro, sokolil, ale i uCitelu a zeleznicaru, ktera se jmenovala Obrana naroda (ON). Levicovy charakter melD tretf nejvyznamnejsi odbojove centrum Peticni vybor Wrni zustaneme (PVVZ). V jeho jadru pusobily byvaIe delnicke strany a spolky, ale nasel rovnez podporu v kruzich intelektualu a mezi evangelickou cirkvi. Na jafe 1940 se tyto odbojove organizace sJednotily a pfiply nazev Ostredni vedeni odboje domaciho (OVOD). Cilem vyboru byla obnova C:SR jako demokratickeho statu. Jeho elenove se zamei'ili na cinnost hospodarskeho a vojenskeho charakteru pro Spojence. I na Morave existovalo nekolik odbojovych center. V Brne vznikJ na podzim 1939 ilegalni Zemsk;/ narodni vYbor. ktery byl ale brzy prozrazen a rozbit a jeho clenove byli pozatYk::i.nia popraveni. Dulelitou roli v odboji hralo i vydavani ilegalnich casopisu - v letech 1939-40 vychazel easopis V hoj, dobrou uroven mel i Cesky kurYr. Komunisticky odboj jako Jediny navazoval na Cinnost byvale politicke wany - KSC:. Do napadeni SSSR (22 6. 1941) stala ilegalni KSC: mimo eeske odbojove hnuti. V cele ilegalniho ustredniho vedeni stali Eduard Urx. bratn Oto a Viktor Synkove. Jan Zika. ProtinacistIChl cinnost KSC: dosahla vrcholu v roce 1941. Nemci zareagovali vyslanim R. Heydricha do Prahy. Jeho uko-
Prvni odchody do emigrace zaealy uz v pomnichovskem obdobi. Do zahraniCi se vydali predevsilll vyznamni politikove (E Benes) a take zidovske obyvatelstvo. ktere se obavalo rasove perzekuce. Druha vlna emigrace byla zahajena po 15. bfeznu 1939. Tenrokrat se tykala take vOJaku. ktefi doufali. ze v exilu vytvofi zahranicni vojsko. jez pfispeje v boji za obnovu ceskoslovenske demokracie. C:eskoslovenska emigrace postupne vylvoiila tfi hlavni centra: v Polsku. Francii. USA. po POI-aZcePolska v lugoslavil. Reprezentantem ceskoslo\'enskeho zahranicniho odboje se stal osmiclenn\; Ceskoslovensky mirodni vybor, jenz byl ustaven v Par-Izi. Po porazce Francie byl vybor premisten do LondYna. kde z iniciatin E. Bende vznikJa exilova prozatirnni viada. Prcdsedoll se stal katolick)i knez Jan Sramek J preziclenrem OP~1 Edvard Benes. V cervenci 19<+ I byla proz:ltimni \I
Pote, co velmoci uznaly existenci prozatimni cs. v1
Ceskoslovenske vojenske jednotky V zahranici Prvni ceskoslovenska zahranicni jednotka byla ustaveno.koncem dubna 1939 v polskem Krakove. Ai po napadeni Polska v zan 1939 polska vlada oficialne uznala Legion Cechu a Siovaku. Tato jednotka citajici asi 1000 muzti se pod velenim podplukovriika Ludvfka Svobody podilela no.obrane mesta Tamopolu (u Lvova). Po porazce Polska byla vetSin a Legionu intemovana v sovetskych taborech, jen casti vojska se podan10 uprchnout pres Rumunsko no.Stfedni vychod a odtud do Francie. Na uzemf Francie vznikla 1. ceskoslovenska pesf divize (asi 11 000 mUlti). Byla tvofena pfevaine ceskoslovensk)'mi dobrovolniky. Kvuli mnichovske dohode byli nasi vojaci nejprve oficialne odrnitani, proto vstupovali do cizinecke legie. Vyjimkou byli letci, ktefi byli pfijimani do francouzske armady pnmo. Po padu Francie bylo vice nez 4000 vojakti a 900 letcti evakuovano do Velke Britanie. V fijnu 1940 se zde
zformovala 1. cs. smisena brigada, ktera pomahala strezit britske ostrovy pfed ocekavanou nemeckou invazi. No. obrane Anglie se vyznamne podileli cs. letci vedeni generalem Karlem Janouskem. Postupne vznikly 310., 312. a pozdeji 313. strnad a 311. bombardovaci perute Ceskoslovenske jednotky bojovaly take na Stfednfm vychode a v Africe. Na podzim roku 1940 vznikl v britske Palestine Ceskoslovensky pesf prapor 11 - Vychodnf, jemuz velel podplukovnik Karel Klapalek. Poprve byl prapor nasazen v kvetnu 1941 v Zapadni pousti, po bojich v Syrii se v fijnu pfesunul k obrane severoafricke pevnosti Tobnik v Libyi. Po skonceni bojti v severn! Africe v kvetnu 1943 se cs. vojaci pfemistili do Velke Britanie a v zan 1943 se stali soucasti Cs. samostatne obrnene brigady pod velenim general a Aloise Lisky. Od fijna 1944 az do konce valky jednotka oblehala pnstav Dunkerque v severni Francii. Po podepsani ceskoslovensko-sovetske smJouvy v cervenci 1941 vznikl v SSSR 1. cs. samostatny prapor. Hlavnim organizatorem byl plukovnik Heliodor Pika. Pod velenim podplukovnika Svobody byl zahajen vycvik v Buzuluku. V bfeznu 1943 bojovali cs. vojaci u Sokolova. Zde padl jejich velitel Otakar Jaros, ktery byl jako prvni cizinec posrru1ne vyznamenan titulem Hrdina SSSR. V lete 1943 se prapor rozsihl na 1. ceskoslovenskou samostatnou brigadu a podilel se no.osvobozovani Kyjeva. No. pocatku roku 1944 zasahla jednotka do krvavych bojti 0 Rudlu a Bilou Cerekev. Na jafe 1944 se brigada rozrostla no. 1. ceskoslovensky armadni sbor. do jehoz cela byl jmenovan general Jan Kratochvil. Od zan 1944 mel sbor vice nei 16 000 muzti, kten se vyznamne podileli na osvobozovani uzemi Ceskoslovenska. Je nutno podotknout, 'ie Cesi a Slovaci nebojovali proti fasismu jen v organizovanych armadach, ale pusobili i v partyzanskych oddflech v Jugoslavii. v SSSR a Halii.
Heydrichiada (obdobi V protektorate od kvetna do cervence 1942) Po napadeni SSSR Nemeckem doslo y protektonite k aktivizaci odboje. Mnozily se stayky a sabotaze. Cesi nevei'ili, ze Nemecko dokaze nejyetsi slovanskou
,ele d (&-1 { 4 Ii; fit" zemi porazit. SSSR i Komunisticka intemaciomila zmenily svou politiku - namisto socialisticke revoluce ted' usilovaly 0 likvidaci fasismu a pomoc okupovanym narodum. Jednotlive odbojove slozky zahajily utsi spolupraci (II. ilegalni vybor KSC se sblizil s Ustfednim vedenim odboje domaciho). V lete 1941 spolecne vytvoi'ily Ustredni narodne revolucni vybor Ceskoslovenska (ONRVC).
ti byly dany na pfevychovu do nemeckych rodin 0 dva tydny pozdeji se akce opakovala - za podporu parasu[istu byla srovnana se zemi obec Lezaky u Chrudimi. TeZkOll ranll utrzil i UVOD a komunistick)i odboJ. zbyla z nich jen torza.
Klid v protektorate znepokojil pfedstavitele okupacni moci, a proto koncem zafi 1941 povolali do Prahy zastupujicfho fisskeho protektora Reinharda Heydricha,
Vsechny deti v protektordtu se muselv podrobir pseudollemeckemll ro· sovemu pnlzkumu. 5vedCi 0 rom tato kana Vi'nceslav\' P/{chmelrm\'li Ta byla. stejni'jako dameh 8/ /idickVch deei. "avraidella ve specidille upravenych aUlech vyfukovymi plyny v nemeckbn "yhla:o\'{/c{m idhol~e v Chelmu nad Nerrem.
R. Heydrieh ve spoleenosti velitele bezpecnoslni policie a bezpeenoslni sloiky (5D) Horsca Bdhmeho (vlevo) a nemeekeho stdtniho tajemnika K. H. Fran kG-.
ktery nahradil dosavadniho Konstantina yon Neuratha. Heydrich zamyslel paralyzovat cesk;' odboj svou politikou "cukru a bice". Drobne zlepseni pracovnich a zivotnich podminek lidi bylo provazeno brutalnimi zasahy vuci vlastencum. Hned po svem pfijezdu vyhlasil Heydrich prvni stanne pravo (zili 1941-leden 1942), nechal zatknout pfedsedu vlMy A. Eliase a rozbehl se kolotoc zatykani, poprav, transportu do koncentracnich taborn. Vsude panoval strach, odboj byl nacas utlumen. V teto pro nas narod tak obtizne situaci se londynske centrum rozhodlo obnovit domaci odbojovou aktivitu. Do ceskych zemi (castecne i na Slovensko) byly vysazovany desanty (paravysadky) z Velke Britanie a SSSR. Zamefovali se pfedevsim na zpravodajskou Cinnost ameli provest nektere sabotaini akce. Skupina Anthropoid. kterou tvofili dva ceskoslovensti parasutiste Jan KubiS a Josef Gabcik. byla poverena specialnim ukolem - provest atentat na Heydricha. Atentat uskutecnili po nekoJikamesicni pfiprave v Praze-Kobylisich 27. kvetna 1942. Heydrich byl smrtelne zranen a 4. cervna 1942 zemiel. Tento zavazny <.:invyvolal okamzitou vlnu represi. Znovu bylo vyhlaseno stanne pravo. Do cervence bylo popraveno vice nez 1600 osob. mezi nimi i tehotne zeny a deti. Vice net 3000 lidi skoncilo v koncentracnich taborech. Teror nacistu vyvrcholil 10. cervna 1942, kdy byla vypalena obec Lidice u Kladna. Vsichni muzi byli vyvrazdeni. zeny poslany do koncentracnich taboru a de-
18. cervna 1942 byl gestapu prozrazen take Likry[ atentatniku v kostele sv. Cyril a a Metodeje v Resslo\'e ulici v Praze. ,,7 statecnych". jak se jim likalo. se brani10 statecne az do posledniho okamziku. V krypte kostela bylo vybudovano muzeum, ktere jejich hrdinslvi dodnes pfipomina.
RotmislF; Jail Kubis (vlevo) a Josef GobCik (\'l'ra\'o). Mrrvi l'arasutiste l,vli vVlla.feni l'red kostel a idenlifikovani cradeem Karlem (urdo/{ IIFerr :provo). lVad mrfrYllli se skhini K. H. Frank.
Cesta k osvobozeni Ceskoslovenska Na pre10mu let 1943-44 doslo k rozhodujicimu zlomu ve 2. svetove vaJce. Po vitezstvi sovetsJeych vojsk u Stalingradu a Orla v roce 1943 a invazi Spojencu v Normandii v cervnu 1944 se Nemecko ocitlo v sevreni dvou front. Jeho definitivni ponizka by1a jen otazkou casu.
Po rozbiti Ustredniho vedeni odboje domaciho na pocatku roku 1943 se domaci odboj nikdy neobnovil v di'ivejsim rozsahu. Presto vznikly nove organizace: PH· pravny revolucni mirodni rybor a Rada tH (R-3), kteni dosahla nejvetsiho vlivu na prelomu let 1944-45. Stale pronasledovanym byl i komunisticky odboj reprezentovany III. i1egalnim vyborem KSC v ce1e s Josefern Molakem. Nacisticke pronas1edovani vsak nedokazalo zastavit vznik a cinnost partyzanskych skupin. By1y to jednotky 1esniho a mestskeho typu; jejich clenove normalne zi1i a pracovali, akce provadeli zv1aste v noci. Na Podbrdsku pusobila Ruda straz, na 010moucku a Ostravsku Prokop Holy, Petras, PartyzansJey oddi1 Jana Zizky. Vyvoj na valCisti postupne naznacova1 vitezstvi spojenecJeych armad, proto se zacala domaci i zahranicni odbojova centra zabyvat otazkou budouclho uspoflidani naSi zeme. Shodli se na obnove predmnichovske republiky, castecne reformovane. Pocatkem prosince 1943 odjel E. Benes do Moskvy, kde podepsal smlouvu 0 pratelsm, vzajemne pomoci a povalecne spolupraci, jez se sta1a zakladem nove zahranicnepoliticke orientace CSR.
SlovenskY stat spolupracoval v prubehu valky s hitlerovskYm Nemeckem. v race 1943 se vnitfui stabi1ita slovenskeho statu zacala hroutit. Zeme by1a vycerpana ucasti ve valce, docasna hospodarska prosperita skonCila a ve spolecnosti narustaly socialni rozpory. Zidovske obyvate1stvo bylo pronasledovano, krize se projevirO) hI. Slab partyzanu po vypuknutl povslanl la take v selh3.ni armady. Sloo hI. st8b partyZlirui po zatlaeenl do hor .•• illIadny a slAby v'fzn. partyz. skup" vensti vojaci, kten bojovali po •••••• pfechody ees. vlastencU k povstalc:ilm _ utoky nemecke armady boku wehrrnachtu, casto utikali do ruskeho zajeti nebo se pfidavali k partyzanum. Odpor proti totalite silil. Za teto situace se aktivizovaly odbojove sHy. Vznikla napftklad organizace Flora a skupina cechoslovakistu Vavra Srobara, ktere udriovaly kontakty s Benesem a podporovaly jeho program obnovy CSR. Spolupracovali s nimi take mnozi slovensti
dustojnici, byvali pfts1usnici ceskoslovenske armady. Ti zalozi1i na jare 1944 i1ega1ni Vojenske ustredi, jehoz predstavitelem se stal podp1ukovnik Jan Golian. Vyrazem soucinnosti jednotlivych odbojovych proudu byl vznik Slovenske narodni rady (SNR - 1943), ktera se vyslovi1a pro pftpravu ce1onarodniho ozbrojeneho povstani a obnovu spolecneho statu Cechu a Slovaku na principu rovnosti.
Na jare 1944 vypracovalo Vojenske ustredi spolu se SNR plan povsrnni. Predpoklada1a se dohoda se SSSR a koordinace s postupem sovetske armady pfi osvobozovani Slovenska. Dve vychodos1ovenske divize a partyzani operujici v tomto prastoru meli Soverum otevfit karpatske prusmyky. Partyzanske skupiny, ktere vznikaly vetsinou kolem paravysadku ze SSSR, odmitly sladit pftpravy povstani s Vojenskym ustredim a zahajily ozbrojene akce predcasne. V teto situaci vyhlasi1a slovenska vlada stanne pravo (12. srpna 1944). 29. srpna 1944 navic zacaly Slovensko obsazovat nemecke vojenske jednotky. Pftchod techto vojsk se stal signalem pro zahlijeni povsrnni, jehoz centrem se stala Banska Bystrica. Vsude vlad1 zmatek a chaos, dustojnici by Ii nerozhodni a dezorientovani. Obe vychodoslovenske divize by1y nacisty obkliceny a odzbrojeny, prusmyky tudiz zusta1y uzavreny. ]iz 1. zari 1944 vyda1a SNR Deklaraci slovenskeho naroda, v niz vyhlasila obnoveni spolecneho statu Cechu a Slovaku. Zaroven tak prevzala politickou moc na Slovensku a fizeni jeho obrany. Povstalci se branili proti neprMelske presile dlouhe dva mesice. Krome 60 000 slovensJeych vojaku zde bojovalo temer 20 000 partyzami. Nejtezsi boje prabehly u Strecna, Martina, Ruzomberoku. 27. ftjna Banska Bystrica pad1a a povstalci byli donuceni k ustupu do hor, kde boje pokracovaly aZ do ptichodu Rude armady. Nemci vypalili 60 vesnic, provadeli hromadne popravy (obeti se sta1 i J. Golian). Prestoze SNP vypuklo predcasne, jeho vyznam byl znacny. Povstalcum podafilo po dva mesice vazat pocetne nemecke vojenske sily. Povstani se stalo i projevem mezinarodni solidarity v baji proti fasismu: krome Slovaku zde bojovali i Cesi, Francouzi, Polaci, Mad'an, Bu1hafi, Jugoslavci, Rusove. Materia1ni pomoc poskytly
1 uzemi Slovenske republiky (mimo ~Sl DQVSWlI 2 uzemi CSR okupovane Madarskem (5.-10. 11. 38) 3 1 a 2. divize s\ovenske armady, i
I ! f
l
DE.JEPIS
Velka Britanie a USA, SovetsIcy svaz navie vyslal na povstalecke uzemi ceskoslovenske jednotky ustavene v SSSR. Povstani melo ovsem i rozmer politicky a monilni. Svym otevrenym vystoupenim proti Nemciim se Siovaci otevfene pfidali na stranu protihitlerovske koalice a rovnez vyslovili pozadavek obnoveni Ceskoslovenska. Karpatsko-dukelskd
ope race
(8.9. 1944-27. 11. 1944)
NA DLANI
18. dubna 1945 pronikly do zapadnich Cech jednotky 3. americke armady pod velenim generala George S. Pattona. Po obsazeni Chebu a Ase bninili Americane horske pasmo Ceskeho lesa a $umavy. Podle dohody se Sovety postoupili v jiznieh a zapadnieh Ceehaeh jen na dohodnutou linii. kde se 7. kvetna zastavili. Take dornaci odboj ehystal zaverecna povstani. Ta vvpukla v nekteryeh ceskyeh a rnoravskyeh rnesteeh poc:itkern kvetna (1. kvetna v Pferove). Irnpulsern se stala zprava 0 Hitlerove sebevrazde.
Sovetske veleni za pnspeni I. ceskoslovenskeho armadniho sboru zahajilo 8. zafi 1944 tzv. karpatsko-dukelskou operaci. Vsadilo na prekvapiCD vyzn. cas. Prahy pod kootrolou povstatcu vy a prudky uder ve smeru Krosno-Duk~ casU Prahy ovlBdane nemecloimi vojsky la-Presov. Bitva s Nemci a Mad'ary 0 dobfe (podveter 7. 5.) ..••• postup nem. jednotek smer Praha 6-7. 5.l opevnene Karpaty se necekane protahla -+ postup 1. divize ROA gen. Vlasova (7 5.) ~ - •••. postup mensich jednotek vlasovcu • na 80 dnL Pocatkem fijna vstoupila so-+ smery pi~hodu RA 9. 5. @ boje na berikadach 6.-7. 5. vetska a ceskoslovenska armada na Slovensko. V tezIcych bojieh 0 Duklu padlo 21 000 Sovetii a 1900 cs. vojakii. OSVOBozovANI CESKOSLOVENSKA Osvobozovfmi Ceskoslovenska probihalo postupne. Americke a sovetske veleni se dohodly na stanoveni demarkacni cary Linec - Ceske Budejovice - Plze" - Karlovy Vary-Saska Kamenice. Na teto care se mela zastavit americka vojska. Bylo jasne, ze kdo uzemi obsadi, bude na nem mit rozhodujici politicIcy vliv. Americane s pozadavky Sovetii souhlasili, protoze jejich Wavrn strategicIcy zajem byl v Pacifiku, kde jim SSSR pnslibil pomoc. Osvobozovam CSR si vyzadalo velke ztraty na zivotech. Zvlasi tezke sti'ety se odehraIy u Liptovskeho Mikulase, v bratislavsko-bmenske a take ostravske operaci. Krome sovetske armady se na osvobozovani nasi republiky z vyehodu podilely take rumunske a polske jednotky. Do konee dubna 1945 bylo osvobozeno temer cele Slovensko.
PraZske povstani vypuklo zivelne 5. kvetna 1945. Jeho vedeni se ujala Ceska narodni rada (CNR) v cele s profesorern UK Albertem Prazakem. Za pnspeni protektoratniho cetnictva a policie ovladli povstalci budovu rozhlasu. odkud vysilali vyzvy 0 pornoc k Prazaniim. Z 5. na 6. kvetna postavili obyvateIe Prahy na 1600 barikad. Prazane posileni fadou rnest a obei zacali likvidovat okupacni spnivu a vyhlasovali obnoveni republiky. • revolucni akee ces. obyvatel a partyzanu !J. misto poslednieh boju a vys!felu Naeiste byli vyvojem v Ces2. svel. valky v Evrope koslovensku zaskoceni. prolO (v dnesni dobe pamatnik) nevahali pouzit nejbrutalnejsieh • veleni nem. armady ve VYeh. Ceehaeh POL S K 0 zpusobu k Jeho zvniceni. Vraidili eivilni obyvatelstvo. vyjedmivanirn se pokouseli ziskat cas. aby se pfipravili k rozhodujicimu utoku. V teto situaei zavisel uspeeh praZskeho povstani na podpofe Spojencu Sovetsk3 armada odmjtla navrh generila Eisenhowera 0 postupu Arnericanu k zapadnirn bfehum Labe a Vltavy a sarna zahajila pfedern pnpravovanou prazskou operaci. Ci-
lem obchvatneho manevru, ktery byl zahajen 6. kvetna, bylo osvobozeni Prahy a zajeti nemeckeho seskupeni armad Stred. Krome sovetskYch, rumunskYch a cs. vojaleU se akce zucastnila i 2. polska armada se 70 000 vojaky. Situace v Praze se nevyvijela pi'iznive. UCinnou pomoc poskytly povstalcum oddily ruskeho genenila Andreje Andrejevice Vlasova, tzv. vlasovci. Byli to byvall sovetsti valecni zajatci, ktei'i az doposud bojovali na strane Nemecka proti ruskemu bolsevismu. Pomoci Praze si chteli zajistit azyl na Zapade. Spojenectvf s Hitlerem jim ale prominuto nebylo, byli povazovani za zradce SSSR a vetsina z nich byla zajata postupujici sovetskou armadou. Velitele byli odsouzeni za velezradu a popraveni, dalSf vojaci skonCili v gulazich. 8. kvetna zahajili Nemci dosud nejtezsi ofenzivu. Barikadnici byli vycerpani a navic nemeli zpravy 0 postupu Rude armady. Zastupci CNR podepsali ze strachu 0 osud hlavnfho mesta s Nemci dohodu 0 kapitulaci nemeckYch vojsk. Nemcum byl po slozeni zbrani zajisten volny odchod na Zap ad. Protokol nerespektovali jen pi'islusnici SS. Posledni boje vzplaly jeste 9. kvetna rano, kdy do prazske metropole pfijela sovetska tankova armada generalplukovnfka PavIa Semjonovice Rybalka. Praha byla osvobozena. 10. kvetna pi'iletela do Prahy z Kosic ceskoslovenska vlada, ktera prevzala od CNR moc. K poslednimu srretnuti mezi sovetskymi a nemeckymi vojsky v Evrope doslo 12. kvetna 1945 u Slivic u Millna na Pi'ibramsku.
na byla i konfiskace rnajetku Nemcu. Madan:l. zradcu a kolaborantu. Narodni fronta Cechu a Slovaku se stala zakJadem politickeho systemu: ve skutecnosti povolova1a jen ctyri vybrane politicke strany. ostatni zakazovala. Kosieky vladni program nastartoval KSC vyhodnou pozici k boji 0 uplnou moc.
Vysledky 2. svetove valky 2. svetova valka byla nejstrasnejsirn konfliktem. ktery byl kdy rozpoutan. Pfinesla obrovske ztrary na zivotech - padlo 58 milionu lidL z toho po]ovinu tvofili civiliste - a take obrovske materialni skody, je]ichz vyse dosahuje az ke 4 bilionum dolaru. Valce byl podrizen veSkery spo]ecensky a hospodarsky zivot. Bylo maximalne vyuzito vedeckotechnickeho pokroku - vyroba mataru, radary, rakety, jademy vyzkum (atomova puma).
Kvetnoveho povstani se zucastnilo na 100000 vlastencu, 8000 jich zahynulo. Ceske povstlini vyrazne ovlivnilo posledni flizi valky v Evrope. Stalo se vrcholem protifasistickeho a narodneosvobozeneckeho boje ceskeho lidu. Ten si tak chtel zajistit nezavisly vyvoj obnovene republiky. Rozpusteni CNR kosickou vladou a neduvera sovetske diplomacie k vudcum Prazskeho povstani vsak ukazaIy, ze v nove republice budou hrat prim mocenske zajmy SSSR. Takova byla dan za osvobozenf. PREDSTAVY o POVALECNEM
USPORADANi
CSR
Predstavy 0 podoM noveho statu se lisily. Jako rozhodujici se ukazaly rozhovory mezi predstaviteli cs. londynske vlady a moskevskeho vedeni KSC probihajici v Moskve ve dnech 22.-29. brezna 1945. Obe strany se dohodly na vytvoreni 1. vlady Narodni fronty Cechu a Slovaku, v jejimz cele stal Zdenek Fierlinger. Vlada byla jmenovana prezidentem Benesem 4. dubna 1945 v Kosicich. Mela 25 Clenu - 16 Cechu a 9 Siovaku. KSC se poprve stala vladni stranou a ziskala nejvyznamnejsi resorty jako vnitro, zemedelstvi, informace. Zadny z Clenu domaciho odboje se clenem nove vlady nestal. 5. dubna 1945 byl zverejnen tzv. Kosieky vladni program. Jeho obsahem byly zasady budovani statu a vladni politiky. Zduvodnoval zahranicni orientaci na SSSR, narodni vybory prohlasoval za zaklad statni a verejn6 spnivy. Rovnez zde byla nastinena pozemkova reforma a zestatneni klicoveho prumyslu a bankovnictvi. Zmine-
Nemecko zacalo provadet totalni vyhlazovaci politiku (genocidu) VLICitzv. nigim rasam. Byla zamefena pfedevsim proti Zidum a Romum. ktefi byli likvidovani v tzv. vyhlazovacich koncentracnich taborech. Tomura holocaustu padio za abet vice t1eZ 6,5 milionu lidi. Rovnez mapa sveta se po vake v)/razne zmenila. Z peti viteznych velmaci (USA, SSSR. Velka Britanie. Francie a Cina) se dostaly do popfedi 2 supervelmoei - USA a SSSR, ktere mezi sebou zacaly soupefit a prvenstvi ve svete. V Asii se zvysoval vliv Ciny. Behem valky vzrostIa ve svete presti? Sovetskeho ,vaZLI.jenz mel I1cjvetsi podil na porazce Nelllecka. To zplisohilo posilu levicovyeh ideologii a komunistickvch stran /\!astc \ EHO-
