ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily a vypalovaly se lesní porosty, vznikaly nové vesnice, význam českého státu rostl a zvyšovala se také vážnost českých knížat. O jejich podporu stál papež i římský císař. Sporu mezi papežem a císařem obratně využil kníže Vratislav II., který vojensky podpořil císaře a roku 1085 byl korunován prvním českým králem. Tento titul získal pouze pro svou osobu, tedy doživotně. Také jeho vnuk Vladislav II. získal doživotní královský titul.
Kníže Vratislav II.
1
PRVNÍ ČESKÝ KRÁL S DĚDIČNÝM KRÁLOVSKÝM TITULEM
Teprve Přemyslu Otakarovi I. se podařilo získat od německého krále za pomoc v boji dědičný královský titul. Toto zaručovala tzv. Zlatá bula sicilská roku 1212. Zvláštní listina, která potvrzovala nezávislost českého království a zaručovala, že se královský titul bude dědit z otce na syna. Měla zlatou pečeť. Následníkem trůnu se měl stát vždy panovníkův prvorozený syn. Za vlády Přemysla Otakara I. se znakem českého království stal stříbrný lev v červeném poli, který nahradil černou přemyslovskou orlici.
Přemysl Otakar I.
Zlatá bula sicilská
Přemysl Otakar I. měl syna Václava a dceru Anežku. Také za vlády Václava I. se upevňuje postavení Čech v Evropě. Václavova moc rostla také díky bohatým nalezištím stříbra na našem území. Jedno z těchto nalezišť bylo i v Jihlavě, další bylo později objeveno v Kutné Hoře.
Středověké město Jihlava 2
Do středověkých měst přicházeli noví obyvatelé hlavně z Německa. Ti s sebou přinášeli nové výrobky a nové způsoby života. České země se tak staly vlastí dvou národností s dvěma jazyky – češtinou a němčinou. Měnila se móda i stavební sloh. Nové chrámy, hrady i domy měšťanů byly stavěny v gotickém slohu. Ten se vyznačoval vysokými a štíhlými okny s lomeným obloukem.
Rozvojem obchodu a řemesel a růstem počtu obyvatel bohatla města, král i část poddaných. Přesto zůstávalo mnoho lidí chudých, opuštěných a nemocných. Osud těchto lidí trápil dceru Přemysla Otakara I. Anežku. Ta se rozhodla využít svého majetku a založila v Praze mužský a ženský klášter se špitálem. Špitály sloužily jako nemocnice a útulky pro nemocné, chudé a postižené lidi. Prostí lidé ji považovali za svatou již tehdy, ale svatořečena (prohlášena za svatou) byla mnohem později, až v roce 1989.
Svatá Anežka Česká 3
PŘEMYSL OTAKAR II. – KRÁL ŽELEZNÝ A ZLATÝ Nástupcem krále Václava I. se stal jeho syn Přemysl Otakar II. Byl to schopný a cílevědomý panovník, smělý a tvrdý válečník. Železným se jevil svým spojencům i nepřátelům díky svým oddílům rytířů v těžkém brnění a zlatým pro své bohatství, které získal ze stříbrných dolů. Válečnými taženími i dvojím sňatkem se Přemysl Otakar II. stal jedním z nejmocnějších evropských králů. Území českého státu se za jeho vlády zdvojnásobilo. Za jeho vlády sahalo české království až k Jaderskému moři. Jeho pokus stát se i německým císařem se nezdařil a německým císařem byl zvolen mnohem slabší Rudolf Habsburský. Poté začalo opouštět českého krále i válečné štěstí. V roce 1278 bylo jeho vojsko poraženo v bitvě na Moravském poli nedaleko Vídně a Přemysl Otakar II. v této bitvě zahynul.
VÁCLAV II. – SCHOPNÝ POLITIK A DIPLOMAT Po smrti Přemysla Otakara II. nastaly v českých zemích velmi zlé časy. Syn Václav II. byl pouze sedmiletý, nemohl tedy převzít vládu. Zmocnit vlády se chtěl jeho strýc a poručník Ota Braniborský. Ten malého Václava uvrhl do vězení. V zemi panovalo bezvládí, násilí a nejistota. Tlupy německých zbrojnošů „Braniborů“ ničily zemi a loupily.
„Braniboři“
Ota Braniborský 4
Teprve po pěti letech se Václav II. za pomoci české šlechty mohl vrátit domů. V zemi se začal obnovovat klid a pořádek. České země začaly opět vzkvétat. V dospělosti byl Václav II. schopný politik a diplomat. Zavedl nové peníze – pražské groše. Ty se razily ze stříbra těženého v Kutné Hoře. Český král byl velmi vážený a stal se i polským králem a pro svého syna Václava III. získal i uherskou korunu.
VYMŘENÍ PŘEMYSLOVCŮ PO MEČI Syn Václava II. – Václav III. měl po smrti svého otce v držení tři koruny – českou, polskou a uherskou (dnešní Maďarsko). Neměl však dost sil všechny tři koruny uhájit. Vzdal se proto koruny uherské a jel obhájit korunu polskou do Polska. Na cestě do Polska byl v Olomouci roku 1306 neznámým vrahem zavražděn. Václav III. vládl pouze rok a zemřel velmi mladý. Neměl následníka. Protože již nebyl živ žádný mužský potomek Přemyslovského rodu, říkáme, že Přemyslovci roku 1306 vymřeli po meči.
Václav III.
Přemyslovský rod vládl v českých zemích více než 400 roků. 5
Zdroj použitých materiálů a dokumentů: CD VLASTIVĚDA - Terasoft, a. s. Hořovice Obrazy ze starších českých dějin nakladatelství ALTER Hlavní události nejstarších českých dějin nakladatelství Nová škola jpg - upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/ jpg - www.knihy-a.cz/.../2010/08/full2_23570.jpg jpg - leccos.com/.../vaclav_ii.-_mapa_historicka.jpg jpg - www.satalka.cz/slohy/gotika/goticka_okna.jpg
6
