Za poznáním
a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu
k í n r Sbo xe a
pr é r b do
1
2
Za poznáním
a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu
3
4
Vážení čtenáři, sborník textů, který máte možnost si na následujících stranách pročíst, vám chce představit nejzajímavější výsledky projektu, který Muzeum Vysočiny Jihlava řešilo v letech 2011-2012. Projekt s názvem „Za poznáním a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu“ byl finančně podpořen částkou 4 781 598,56 Kč z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Projekt byl zaměřen na rozvoj spolupráce muzea se středními a základními školami. Formou netradičního vzdělávání s využitím výhod a specifik muzejního prostředí se žáci, studenti i pedagogové měli (a stále mají) možnost dozvědět se řadu informací a naučit se novým činnostem, na které v běžné školní výuce není čas nebo ani možnost je prezentovat. V rámci projektu tak vzniklo 10 interních a 10 terénních výukových programů z oborů geologie, botaniky, zoologie, ochrany přírody, archeologie, historie a etnografie. Pro každý program byly vytvořeny nebo zakoupeny pomůcky (pracovní listy, modely, hry, přístroje, badatelské pomůcky, výtvarné prostředky apod.), naprogramovány byly edukační hry, e-learningové lekce a webové stránky projektu. Nedílnou součástí projektu byla i podpora nadaných studentů v jejich výzkumných a badatelských aktivitách. Finančně, pracovně, administrativně i organizačně náročný projekt skončil jednoznačným úspěchem: nejlépe o tom svědčí fakt, že namísto plánovaných 1 550 jím nakonec prošlo téměř 3 000 žáků a studentů. Další zájemci z řad středoškolských studentů i žáků základních škol se programů účastní i nyní. Věřím, že o kvalitě práce všech, kdo na projektu spolupracovali, vás přesvědčí i následující stránky.
RNDr. Karel Malý, Ph.D. ředitel muzea
5
6
OBSAH Za poznáním a vědou do muzea aneb jak se rodí výukové programy v muzeu................................................ 9 Geologické programy projektu „Za poznáním a vědou do muzea“............................................... 12 Představení přírodovědných témat v rámci projektu „Za poznáním a vědou do muzea“.................................... 17 Kam horník nemůže aneb co všechno se dá udělat s muzejní expozicí...................................... 20 Cyklus Muzeum škole – krok přes práh nového tisíciletí......................................................... 23 Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska – nosné téma a možnosti jeho pojetí v rámci výukového programu ............ 28 Jihlava v hledáčku objektivu aneb jak najít minulost v současnosti a neztratit se..................................... 32 Etnografie ve škole – přenos netradiční vědecké discipliny do výuky..............................................34 Studentská odborná konference Vysočina 2012: Příroda a společnost.........................................................................................37 Ohlasy učitelů...............................................................................................40 Statistické údaje k realizaci projektu „Za poznáním a vědou do muzea“...................................................................42 Celkové shrnutí.............................................................................................44
7
8
Za poznáním a vědou do muzea aneb jak se rodí výukové programy v muzeu Muzeum Vysočiny Jihlava odstartovalo na začátku roku 2011 projekt s názvem „Za poznáním a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu“. Hlavním cílem celého projektu bylo vytvořit ucelený, systémově promyšlený soubor aktivit různého druhu, určených pro školní mládež, které se budou realizovat na půdě muzea nebo pod jeho garancí. Přípravné práce odstartovaly na začátku roku 2011 a v průběhu školního roku 2011/2012 probíhala vlastní realizace. Hlavní náplní projektu je tvorba a provozování muzejních výukových programů pro základní a střední školy. Do jisté míry tak jihlavské muzeum navázalo na vlastní dlouholetou tradici přednášek pro školy, které probíhaly v rámci cyklu s názvem „Muzeum škole“ a byly zaměřeny na historii a umělecké památky Jihlavy a okolí. Postupně se tak zrodily dvě skupiny výukových programů – jedny zcela nové se zaměřením archeologickým, společensko-vědním a přírodovědným a jedny vycházející právě z tohoto tradičního cyklu. Na tyto programy, které probíhají v prostorách jihlavského Muzea Vysočiny, navazují programy v terénu. Ty se již od začátku realizace setkávají u škol s velkým zájmem. Na rozdíl od programů muzejních, které vede lektor, probíhají terénní programy přímo pod vedením příslušných odborných pracovníků muzea. V rámci terénních programů provádí žáci či studenti sběry vzorků a jejich následnou identifikaci, učí se zaměřovat archeologické objekty a dokumentovat je, příp. vyhledávají vybrané historické objekty přímo ve městě a provádí jejich fotodokumentaci a porovnání jejich vývoje za pomoci různých historických pramenů. Cílem terénních programů je ukázat žákům a studentům vědu v praxi, aby se sami naučili sbírat, třídit a posuzovat získané informace a činit z nich jasné závěry a zároveň si „na vlastní kůži“ vyzkoušeli různé metody vědecké práce.
9
Třetí částí projektu jsou tzv. studentské vědecké projekty. Ty jsou určeny pro studenty středních škol, kteří pod přímým vedením odborného garanta z muzea a s dozorujícím pedagogem pracují na konkrétním vědeckém tématu tak, aby výsledkem byla skutečná odborná práce se všemi parametry (odpovídající možnostem středoškoláků), kterou bude student schopen veřejně prezentovat a obhájit. Pro studenty, kteří se do této aktivity zapojili (a nejen pro ně), byla na 20.–21. června 2012 připravena simulovaná vědecká konference s názvem „Vysočina 2012: Příroda a společnost“, kde výsledky své práce představilo více než 20 studentů či studentských týmů. Konference proběhla přímo na půdě jihlavského muzea za účasti odborníků z různých vědních oborů, pedagogů i médií a byla doplněna mezioborovou exkurzí. Při tvorbě všech částí projektu jsme vycházeli z konkrétních znalostí a profesního zaměření odborných pracovníků jihlavského muzea, které ale bylo třeba zkoordinovat s potřebami škol. Poté, co se v hlavách našich muzejníků vytvořila představa o odborném zacílení jednotlivých programů, byla zahájena spolupráce s vybranými metodiky. Ti se pokusili přenést jejich mnohdy velmi specifické požadavky do podoby, která bude pro školy přínosná a přijatelná. Nutno podotknout, že právě fáze přenosu odborné a muzejní sféry do sféry pedagogické byla nejsložitější a také nejkonfliktnější fází tvorby všech programů. Míra profesního střetávání vědeckých pracovníků a metodiků výrazně ovlivnila délku přípravy jednotlivých programů. Ke každému vytvořenému programu – ať již muzejnímu či terénnímu – poté vznikla krátká anotace a rozpracovaná metodika, každý program má svůj vlastní pracovní list pro žáky, mnohdy ve variantách pro základní a střední školu zvlášť, a bylo třeba vytvořit samostatné sady originálních výukových pomůcek. Neocenitelnou a velmi kvalitní práci právě při tvorbě pracovních listů a všech ostatních dvojrozměrných materiálů odvedli grafikové, kteří dokázali vytvořit řadu rozmanitých materiálů se zajímavými sjednocujícími prvky, které nenarušují původnost a odlišnost a přitom zajišťují určitou „jednotnou tvář“ celého projektu směrem k veřejnosti. Zajímavá byla rovněž příprava a zajištění trojrozměrných pomůcek pro programy, do kterého se zapojili nejen pracovníci našeho technického oddělení, ale i kolegové ze spřátelených institucí, speciální dodavatelské firmy a řemeslníci. Vyrobit repliku svatební koruny k jihlavskému kroji ze současných materiálů, model archeologického profilu či replik středověkého hornického nářadí a nádob se stalo zajímavým oříškem, stejně tak jako navrhnout pojízdnou bednu s úložným prostorem pro odkrývání kostry v rámci archeologického programu nebo vytvoření rozměrné magnetické mapy jihlavského jazykového ostrova. K terénním programům bylo třeba zajistit rovněž ochranné pomůcky, různé měřicí přístroje a techniku – pořizovaly se helmy, geologická kladívka a sady na rýžování, GPS, fotoaparáty, mikroskopy, notebooky a další speciální přístroje, se kterými se studenti učí pracovat.
10
Svízelnou záležitostí se ukázalo vyčlenění prostoru, kde se budou muzejní programy odehrávat. Některé programy probíhají buď celé, nebo jejich části přímo v muzejních expozicích, ale většina z nich potřebuje svůj vlastní prostor. Jihlavské Muzeum Vysočiny sídlí ve dvou historických budovách na hlavním Masarykově náměstí a s ohledem na památkovou ochranu objektů je možnost cokoliv zde přestavovat velmi omezená. Nalezení místnosti, která by poskytovala základní a přitom nutný servis (pokud možno bezbariérový přístup, přívod vody na mytí rukou a dosažitelnost toalet) pro jednu třídu, nakonec znamenalo komplikované stěhování materiálu a vybavení z dosavadního muzejního skladu. Projekt „Za poznáním a vědou do muzea“ doplnily také speciální e-learningové lekce, různé typy seminářů pro žáky i pro pedagogy, workshopy o zásadách vědecké komunikace a další akce, které probíhaly v průběhu celého školního roku 2011/12. Veškeré informace o projektu přinášejí i samostatné stránky projektu – http://zavedoudomuzea.cz. Na tvorbě a realizaci projektu se podíleli a podílejí odborní pracovníci Muzea Vysočiny Jihlava a společnosti Archaia o. p. s., kvalifikovaní metodici, e-learningová vzdělávací společnost Centre for Modern Education (CZ), s. r. o. (CfME), zkušení grafici, lektoři a řada dalších, kteří byli osloveni v souvislosti s tvorbou originálních výukových pomůcek. Muzeum Vysočiny Jihlava se realizací projektu „Za poznáním a vědou do muzea“ pokusilo naplnit jeden ze svých hlavních cílů – oslovit mladou generaci a představit jí vědeckou práci jako obohacující, zábavnou i život naplňující činnost, se kterou mohou bez obav spojit svoji budoucnost. Projekt na druhou stranu prověřil organizační, technické i finanční možnosti instituce a schopnosti jednotlivých zaměstnanců a stal se tak bezesporu zajímavou profesní zkušeností. Projekt „Za poznáním a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu“ byl financován prostřednictvím operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Ludmila Moržolová
11
Geologické programy projektu „Za poznáním a vědou do muzea“ V rámci projektu „Za poznáním a vědou do muzea“ vznikly kromě jiného také čtyři programy zaměřené na geovědní disciplíny – jeden interní a tři terénní. Všechny programy jsou určeny přednostně pro studenty středních škol nebo žáky druhého stupně základních škol; u všech je ale nutným předpokladem, že již absolvovali výuku geologie a lze se u nich tedy odvolávat alespoň na elementární znalosti z tohoto oboru. Interní program (s názvem „Svět pod námi“) je určen k realizaci v muzeu, ale lze ho v podstatě provést kdekoli - i v terénu nebo ve školách. Základní myšlenkou je propojit
12
obecné znalosti, které si studenti přináší z výuky, a geologii konkrétního regionu (v našem případě Jihlavska nebo Českomoravské vrchoviny). Program začíná krátkým vyplněním „životopisu kamene“: studenti se ve skupinách snaží vyplnit „životopis“ konkrétní horniny, jejíž vzorek dostanou (jméno, stáří, původ apod.). Smyslem není zjištění konkrétních a pravdivých informací, ale „nasměrování“ studentů do geologických věd. V druhé části programu studenti dostanou krátký text charakterizující z hlediska historické geologie, vývoje života apod. určité geologické období. Toto období mají pravdivě představit ostatním skupinám, ale tak, aby tyto skupiny odhalily „jejich“ období co nejpozději. Následující část vychází z takto zopakovaných znalostí: studenti se snaží na velké plachtě s vyznačenými geologickými obdobími správně seřadit stáří, etapy vývoje života, vrásnění nebo geologické události, které zformovaly náš region. Praktické využití geologie studenti poznávají ve čtvrté části programu: všeobecně známý předmět (mobil, šperk, zeď) je pomyslně rozebrán na složky-součástky a k těm studenti hledají surovinu, ze které jsou vyrobeny. V expozicích muzea mohou studenti dohledat, zda se tato surovina těžila nebo těží v našem regionu a jak vypadá. Závěr programu je věnován výrobě drobného šperku z drahých kamenů, které se na Vysočině dají najít; studenti si šperk (vyrobený z měděného drátu, kůže apod.) mohou odnést. Zkušenosti s průběhem programu se velmi liší podle konkrétní třídy. Studenti obvykle velmi dobře zvládají úvodní životopis a po uvedení do problému i část zaměřenou na nerostné suroviny. Největší problémy jsou obvykle s interpretací textu o geologických obdobích – schopnost práce s textem je u většiny studentů spíše nízká. Možná trochu překvapivě i studenti v „kritickém“ věku 14-16 let jsou obvykle velmi zaujati výrobou šperku. Terénní program „Svět pod námi“ volně navazuje na muzejní program stejného názvu. Je zaměřen na regionální geologii, mineralogii a ložiskovou geologii. Výběr lokalit, délka programu i konkrétní činnost na lokalitách je vždy do-
13
mlouván předem a sestaven po domluvě s pedagogem. Absolvovali jsme program cca 4 hodinový ale také několikadenní; obvyklá délka je jeden den. Navštěvovány jsou činné i uzavřené lomy, výchozy hornin, staré haldy a několikrát se podařilo realizovat i vstup do zpřístupněných podzemních prostor. Na lokalitách studenti poznávají s pomocí návodných pracovních listů základní horniny a nerosty, odebírají vzorky (sestavují jakýsi vzorník regionálních hornin a typických nerostů), lokalitu mohou dokumentovat (GPS, geologický kompas, digitální fotoaparát apod.), učí se číst v geologických mapách, pracují s geologickým kladívkem, binokulárním mikroskopem atd. Tento program je studenty obvykle velmi dobře přijímán. Důvodem je možná i fakt, že studenti mají jinak jen velmi omezenou možnost vyzkoušet si uplatnění svých geologických poznatků „naživo“ v terénu a dostanou se na neobvyklá a i pro ně atraktivní místa (lomy, haldy po těžbě stříbra, zlata apod.). Nejatraktivnější je samozřejmě vždy návštěva podzemních prostor – tady je třeba dbát na pohyb v malých skupinkách, jinak se studentům jen velmi obtížně podsouvá nějaký „vzdělávací úmysl“. Při tomto programu jsou největším nebezpečím úrazy: pohyb v činných lomech, na skalách, prudkých svazích, rozbíjení kamenů atd. Muzeum je si tohoto rizika dobře vědomo a garant programu (spolu s pedagogem školy) vždy studenty poučují o rizicích prostředí a nutné bezpečnosti práce. Studenti mají k dispozici přilby, ochranné rukavice, ochranné brýle, reflexní vesty apod. Dalším (svým způsobem pozitivním) rizikem je skutečnost, že prakticky v každé skupině studentů se najde nadšenec (nadšenci), který na některé lokalitě propadne hledací „horečce“; pak je na garantovi programu, aby takového „zlatokopa“ dokázal přesvědčit k včasnému návratu do autobusu (jinak hrozí riziko jeho-jejich zapomenutí na lokalitě).
14
Stejně tak se ale v každé skupině obvykle najde jeden nebo i více studentů (resp. obvykle studentek), kteří přes přesné a opakované pokyny ohledně nutného vybavení přijdou naprosto nevhodně připraveni na celodenní pobyt v terénu. Zažili jsme už i boty na vysokém podpatku, značkové oblečení, chybějící pití na celodenní akci atd. Je také třeba počítat s tím, že značná část studentů dnes nedokáže bez problémů absolvovat delší pěší tůru (už cca 10 km je pro část z nich nadlidský výkon) a překonávat drobné problémy spojené s pobytem v přírodě (kopřivy, déšť, komáři…). Druhý terénní program „Stavební kameny v Jihlavě“ je připraven pro realizaci v muzeu a v centru Jihlavy; opět ho však lze provést po předchozí domluvě prakticky kdekoli. Program vychází z potřeby naučit studenty poznávat horniny a jejich praktické využití, současně však bere ohled na omezené časové i finanční (doprava) možnosti škol. Obvyklá délka programu je jeden den. V úvodní prezentaci (v muzeu) jsou studentům pro zopakování představeny základní horniny regionu, horninotvorné procesy a systém hornin. Vlastní práce studentů pak ve skupinách probíhá ve vymezené části města. Studenti se samostatně pohybují po městě a s pomocí pracovního listu, digitálního fotoaparátu, příp. map, GPS apod. (podle domluvené délky programu) vyhledávají, dokumentují a určují horniny použité na stavbách. V určeném čase se pak vrací do muzea a ze získaných údajů sestavují prezentaci (opět podle časových možností buď pouze ústní s promítáním získaných fotografií v „surové“ podobě nebo si studenti sestaví power-pointovou prezentaci). Skupiny pak představí výstup své činnosti ostatním skupinám; ty (s pomocí pracovního listu a „usměrňováni“ odborným garantem) jejich vystoupení hodnotí. Garant zároveň pomáhá s určením nafocených hornin. Program má u studentů dobrý ohlas – pravděpodobným důvodem je skutečnost, že jeho značnou část vykonávají samostatně a bez přímého dohledu. Studenti obvykle velmi dobře reagují i v diskusní části, jejímž smyslem je naučit je vnímat chyby i klady veřejných vystoupení, schopnost provést konstruktivní kritiku i přednést pochvalu, ale také kritiku a pochvalu přijmout. Rizikem je samozřejmě možnost poškození nebo ztráty zapůjčených fotoaparátů; určitým rizikem je i možnost úrazu. Studenti jsou proto vždy předem poučeni o rizicích. Dosud jedinou negativní zkušeností byl problém s ochrankou v jednom
15
z jihlavských obchodů, kde studenti dokumentovali použití mramoru v podlaze – ochranka se zřejmě domnívala, že studenti s foťáky připravují organizovanou loupež… Důležitou součástí instruktáže před programem je proto od té doby i upozornění na rizika spojená s fotografováním uvnitř budov. Třetí terénní program „Geologie a životní prostředí“ je ze všech nejvíce specializovaný a náročný na stávající znalosti studentů; je určen jen vážným zájemcům o obor. Původně byl připraven pro potřeby hlavního partnera projektu – jihlavskou střední školu Farmeko, která se specializuje na výuku v oborech ochrany životního prostředí. Některé aktivity tohoto programu lze ale po domluvě zařadit i do terénní části programu „Svět pod námi“. Program je zaměřen na prezentaci průzkumných geologických metod s důrazem na jejich využití při výzkumu a ochraně životního prostředí. Prezentovány jsou negativní dopady povrchové i hlubinné těžby na životní prostředí, studentům je prezentována nezbytnost těžby i postupy minimalizace jejích rizik. Při programu, který je obvykle celodenní, používají studenti řadu specifických pomůcek a laboratorních přístrojů. S pomocí pracovních listů a vždy pod dozorem odborného garanta se učí odebírat a zpracovávat vzorky půd pedologickou tyčí (určování půdního typu, půdního druhu, měření pH půdy), odebírají šlichové vzorky (včetně určování nerostů pod mikroskopem), měří radioaktivitu přírodních materiálů, odebírají a měří vzorky vod (pH, vodivost, vybrané ionty na fotometru), dokumentují lokalitu s pomocí měřičských pomůcek, GPS apod. Bezpečnostní rizika i problémy s pohybem studentů v terénu jsou u tohoto programu stejná jako u „Světa pod námi“. Osvědčila se práce v malých (ideálně 2-3 členných) skupinách – na začátku je všem studentům vysvětlena činnost a pak již skupinky absolvují „kolečko“ po jednotlivých stanovištích s konkrétními činnostmi (v takovém případě je ideální exkurzní lokalitou jedno místo typu louka u lesa s potokem). Garant průběžně kontroluje a radí; je vhodné, aby na 10tičlenný a větší kolektiv byl k dispozici kromě garanta ještě další lektor. Největší ohlas má u studentů šlichová prospekce (rýžování) – s ohledem na to je vhodné program realizovat v teplých obdobích roku a v dobrém počasí. Částečná koupel výborně uvolňuje atmosféru a studenti pak mnohem lépe přijímají vyšší nároky kladené na ně v jiných částech programu. Karel Malý
16
Představení přírodovědných témat v rámci projektu „Za poznáním a vědou do muzea“ Připravit kvalitní přírodovědný program pro školy je v dnešní konkurenci nejrůznějších institucí a organizací specializovaných na tzv. ekologickou výchovu úkol značně nelehký. Při tvorbě muzejních vzdělávacích programů jsme proto vycházeli z předpokladu, že, mají-li být tyto programy smysluplné, musí a) poutavou, avšak nikoli podbízivou nebo lacinou formou přinášet zajímavé poznatky z oblasti přírodních věd, b) doplňovat, ne však nahrazovat školní výuku, c) učit účastníky chápat, analyzovat a syntetizovat získané informace, přemýšlet o nich, kultivovaně diskutovat a činit vlastní závěry k danému tématu. Výsledkem našeho snažení jsou celkem čtyři vzdělávací programy, z nichž dva jsou určeny k prezentaci v interiéru muzea a dva jsou pojaty jako přírodovědné exkurze. V průběhu programů se počítá s aktivním zapojením všech účastníků. Programy jsou určeny pro žáky 2. stupně ZŠ a zejména pro studenty SŠ. Z tohoto důvodu jsou vytvořeny ve dvou verzích, lektor pak volí míru podrobnosti informací vzhledem k věku a úrovni účastníků.
17
Program Křehké vztahy v přírodě se odehrává v muzejních prostorách. Úvodní teoretická část zahrnuje obecné informace o ekologii jako vědě, o jejích aplikacích při ochraně životního prostředí a o komerčním zneužívání slova ekologie. Následující praktická část je zaměřena na ochranu ohrožených druhů živočichů. Účastníci se učí zpracovat informace o biotopech obývaných konkrétními druhy, odvodit nároky těchto druhů, stupeň jejich ohrožení a navrhnout opatření na jejich ochranu. V průběhu programu je bohatě využívána audiovizuální technika, účastníci mají k dispozici mapy, obrazovou dokumentaci, výtvarné pomůcky a badatelské listy. V závěru účastníci prezentují informace o zadaných druzích a návrhy na jejich ochranu. Program Se zoologem do přírody je pojat jako zoologická exkurze, při níž jsou účastníci seznámeni se základními metodami terénního výzkumu. Úvodní obecná část zahrnuje výklad o navštívené lokalitě (region, nadmořská výška, geologický podklad, vegetační kryt, expozice, vlhkost, zastínění atd.) a vlivu parametrů prostředí na živočišná společenstva a jejich druhovou skladbu. Následuje ukázka základního průzkumu neznámé lokality s poznáváním mikrohabitatů a jejich živočišných společenstev. Účastníci si mohou vyzkoušet některé nedestruktivní metody užívané při výzkumu terestrické a arborikolní fauny. Naučí se používat lupu, entomologické pomůcky, dalekohled a pracovat s mapou, leteckým snímkem lokality a s přístrojem GPS. Získané údaje zaznamenávají do terénního protokolu, případně provádějí fotodokumentaci.
18
Program Přírodní klenoty Jihlavska je interní výukový program. Žáci jsou v úvodu seznámeni s kategoriemi chráněných území a praktickými příklady jak na celorepublikové úrovni, tak v měřítku Kraje Vysočina. Důraz je kladen i na geografickou znalost naší republiky (poloha významných území jako jsou např. Krkonoše, Pálava, Beskydy), tak i Kraje Vysočina. Tyto znalosti jsou procvičeny na slepých mapách a magnetických tabulích. Souběžně jsou představeny typické biotopy našich chráněných území, zejména přirozené lesy, rašeliniště a rašelinné louky, mokřady a vodní biotopy, druhově bohaté louky a pastviny, skály a jejich typické rostlinné druhy. Důraz je kladen i na příčiny ohrožení a možné způsoby ochrany těchto přírodních stanovišť. Program je doprovázen bohatou fotodokumentací, žáci pracují s informacemi uvedenými v trvalých expozicích o živé přírodě Českomoravské vrchoviny, v závěrečné části prezentují ostatním spolužákům informace o konkrétním biotopu. Program Botanická vycházka odpovídá klasické botanicky zaměřené exkurzi. Účastníci jsou seznámeni s typickou terénní prací botanika. Samozřejmostí je úvodní seznámení se s navštívenou lokalitou, jejími přírodními podmínkami, které mají určující vliv na složení a strukturu vegetace, s historií lidského vlivu, současným obhospodařováním a jeho vlivem na budoucnost konkrétní lokality. Následuje poznávání rostlinných druhů včetně práce s určovací literaturou, lupou, ukázka zpracování herbářového materiálu, nutná je práce s mapou, leteckým snímkem a GPS. Součástí je i zapsání fytocenologického snímku vybrané vegetace – tedy seznam druhů rostoucích na vymezené ploše s uvedením dat o jejich pokryvnosti. Získaná data zaznamenávají do terénního protokolu a provádějí fotodokumentaci. Klára Bezděčková, Jiří Juřička
19
20
Kam horník nemůže aneb co všechno se dá udělat s muzejní expozicí „Ze skály vylézali stále menší a menší permoníci, až nakonec nevylézal vůbec žádný…“, promluvil ke mně jednou kamarád Honza tajemným úslovím. Říkala jsem si, že je to docela vtipná představa, a také jsem si pomyslela, jak by bylo skvělé, kdyby šla tahle představa zrealizovat u nás v muzeu ve stálé expozici Dolování stříbra a mincování na Českomoravské vrchovině. Jak by bylo krásné odchytávat tyto malé permoníky ve vestibulu muzea, lákali bychom je na kostky cukru a návštěvníci by je nosili zpátky do výstavky. To by byl zásadní zlom v novém trendu „oživování“ expozic! Bohužel permoníci si dávají veliký pozor, aby nebyli viděni, natož aby byli odchyceni. Začali jsme proto raději přemýšlet, jak jinak stávající expozice změnit bez pomoci nadpřirozených sil. Permoníci přesto ale zřejmě stáli při nás, protože díky projektu Za poznáním a vědou do muzea, v rámci kterého vznikl za spolupráce s kolegy z obecně prospěšné společnosti Archaia Brno (pracoviště Jihlava) nový muzejní dvouhodinový výukový program „Kam horník nemůže, tam nastrčí permoníka“, byla expozice přebudována a doplněna tak, aby umožnila vlastní realizaci tohoto programu. Více než 10 let stará expozice tak doznala novou podobu. Bylo nezbytně nutné aktualizovat prezentované odborné údaje o poznatky z nových archeologických výzkumů hornických lokalit prováděných nejen na území Českomoravské vrchoviny (např. Staré Hory u Jihlavy, Černov u Pelhřimova), ale také z výzkumů v zahraničí (např. v německém Dippoldiswalde, Altenbergu či Schwarzwaldu). Důležité rovněž bylo, aby žáci
21
(i návštěvníci expozice obecně) lépe pochopili technologické postupy při zpracování stříbronosné rudy. V expozici se tak v krátké době objevily návodné informační panely, do vitrin se nastěhovaly nové sbírkové předměty. Postupně byla instalována dobová hornická pracoviště, např. na roztloukání a třídění rudy, sloužící k praktickému vyzkoušení různých činností. V souvislosti s tím přibyly rovněž repliky středověkého hornického nářadí, lojových kahanů a některé části oděvní výstroje horníka. Změnila se také „mincovna“, která byla součástí expozice již dříve. Byla dovybavena napodobeninami brakteátových razidel a mincovních vážek i se závažíčky. Objevily se tu nezbytné cány mincovního kovu, mincovní střížek nebo repliky tavících kelímků či testovacích misek, které k vybavení středověké mincovny rovněž patřily. Mincovna se tak více než předtím hlásí k přemyslovskému 13. století, kdy hornictví a mincovnictví znamenalo pro Jihlavu zdaleka nejvíce. Výukový program Kam horník nemůže, tam nastrčí permoníka, jehož větší část probíhá právě v upravené expozici, se záhy stal jedním z nejoblíbenějších výukových programů realizovaných v rámci projektu Za poznáním a vědou do muzea vůbec. Proběhl nakonec celkem 11x a zúčastnilo se jej 267 dětí a i ze strany pedagogů byl hodnocen velmi pozitivně. Práce na programu i na úpravě expozice byla pro všechny zúčastněné spíše hrou, ve které není poražených. A i když by se mohlo zdát, že vše je hotovo k obecné spokojenosti, novým nápadům a myšlenkám na jejich vylepšení se rozhodně nebráníme. Někdo by přece jen mohl namítnout, že v expozici dolování stříbra něco zásadního chybí. Že bychom ty permoníky přece jen mohli… V tomto směru vás uklidním, oni tam jsou! Záleží ovšem na úhlu pohledu. Pavla Lajtkepová, Petr Hrubý
22
Cyklus Muzeum škole – krok přes práh nového tisíciletí Jako ten, kdo po uplynulý školní rok stanul před dětmi věkového rozpětí zpravidla mezi 10 a 15 lety v celkovém množství atakujícím počet tří tisíc, si dovolím uvést tento text malou osobní vizí muzea. Je to představa moderní a flexibilní instituce nakloněné komunikaci, komunikaci právě s mladými lidmi jako potencionálními pokračovateli žité historie - s tou jsem do celého programu vstupovala, vnímala jsem ji a vnímám nadále jako své vnitřní zadání: buďme Město s živou pamětí! Regionální muzeum by mělo chtít využít potenciál stát se ideální platformou pro veřejnou diskuzi i odborný diskurz. K tomu může přispět maximální šíří odborně a kontinuálně zpracovávaných témat týkajících se města a regionu, nabízených především formou stálých expozic, výstav, přednášek, edukačních a poznávacích programů, organizovaných diskuzí. Cestou je maximální přístupnost – tedy pro
23
muzeum příležitost figurovat jako jedinečný, nenahraditelný a otevřený zdroj informací, pomáhat formulovat otázky, hledat odpovědi a být zdrojem relevantních a objektivních podkladů pro další zpracovávání. Nabízený rozsah edukačních programů spolu s garancí odbornosti, kvality a v neposlední řadě objektivity může být potvrzením významné role muzea v procesu výchovy a vzdělávání. O míře úspěšnosti, s jakou se již podařilo či nadále bude dařit tuto specifickou roli regionálního muzea naplnit, vypoví nejprůkazněji zpětná vazba a bude třeba nahlédnout do statistik zpracovávajících celý projekt školského grantu. Cyklus programů Muzeum škole přitom stále navazuje na dobré základy položené v polovině 80. let minulého století, na kterých je vybudována stabilní podoba spolupráce mezi muzeem a jihlavskými (především základními) školami. Přednášky regionální historie bývají standardně zařazeny ve výukových plánech a jejich oprávněná pozice v procesu výchovy k odpovědnému vztahu k okolí není zpochybňována. Cílem „nového“ cyklu, tedy nadstavbou, o kterou byl v posledním školním roce obohacen, je nabídnout aktivní podíl žáků a studentů na procesu vzdělávání a výchovy tam, kde dosud vše spočívalo na jednostranném toku informací formou školní a neoblíbené frontální přednášky.
24
Příznačná je ve všech variantách nabízených programů snaha o úzký kontakt s moderními pedagogickými přístupy, které upouštějí od mentorování a memorování v zájmu skutečného poznávání a předávání a posouvají se směrem k filozofii známé už od Komenského – škola hrou. Hlavní devizou cyklu není totiž pouze fakt, že se dětem v průběhu školního vzdělávání dostane konkrétních fakt z regionální historie, ale díky moderním edukačním přístupům své město skutečně poznávají, mají možnost navázat osobní vztah s místem, ve kterém žijí a s jeho okolím. V rámci projektu došlo v minulém roce i k překročení standardní nabídky přednášek pro žáky základních škol a cyklus byl nabídnut i středoškolákům. Ukázalo se, že i zde se skrývá nemalý potenciál, neboť pro studenty, kteří často do Jihlavy přicházejí z jiných měst republiky, je muzejní série přednášek jedinou možností, jak blíže poznat město, které je jim druhým domovem po dobu středoškolského studia. Nyní podrobněji k obsahu a podobě jednotlivých historických přednášek: Město, ve kterém žijeme I. – Stříbrné základy se vrací už k prvnímu osídlení Vysočiny vůbec a následnému vzniku města Jihlavy, která se stala záhy po objevu stříbrných rud jedním z nejvýznamnějších hornických středisek 13. a 14. století. Věnuje se dobové architektonické podobě města i důležitým historickým událostem. Je zaměřena primárně na žáky 6. ročníků základních škol. Žáci poznávají tuto část jihlavských dějin formou detektivního pátrání po majiteli brašny plné indicií, skrze které procházejí nejen rutinou hornického života a sledují cestu stříbrné rudy z dolu až po vyražení stříbrné mince; tento edukační prvek dramatické výchovy v podobě brašny se stává i prostředkem k nahlédnutí do práce archeologa, který se záhy ukáže být jejím záhadným majitelem. Město, ve kterém žijeme II. – Velké století provede žáky 7. ročníků ZŠ nejzářivějším obdobím Jihlavské historie, kdy bylo královské horní město na vrcholu nejen hospodářském, ale také co do velikosti a významu nejen politického. Záro-
25
veň se žáci dozvědí mnohé o výlučnosti města a jeho mnohasetletého specifického postavení coby německy mluvícího ostrova, které se promítalo nejen v dění 15. století za husitských bouří, ale také v již zmiňovaném Velkém století, tedy století šestnáctém. Není opomenuta ani zásadní renesanční proměna města, která je dodnes pro Jihlavu typická a určující. Žáci mají možnost nahlédnout takzvaně pod pokličku mnohých řemesel a cechů, které byly zejména pro dané období zvláště důležité. K dispozici jsou stručné katalogy cechů, žáci luští renesanční citáty z fresek na jihlavské radnici, nahlédnou do reality a terminologie renesančního školství v podobě jihlavské humanistické školy, která udělala město v 16. století jedním z ne nevýznamných středoevropských středisek vzdělanosti. Prostřednictvím hudebních ukázek poznají podobu renesanční hudby a přiblíží se jim tak atmosféra středověkého města téměř nadosah. Město, ve kterém žijeme III. – Ve znamení změn je nahlédnutím do velmi složitého a také časově velice rozsáhlého období od bitvy na Bílé Hoře, zahrnuje švédskou okupaci a devastaci města v období třicetileté války, radikální změny, které přinesly josefínské reformy i nástup zcela nových principů, které přineslo 19. století, a zastavuje se až na začátku I. světové války. Program je primárně určen pro žáky 8. ročníků ZŠ a opět počítá s aktivní účastí žáků. K dispozici je magnetická tabule s časovou osou v rozpětí časového úseku od roku 1620 do roku 1914 a pomocí magnetických obrázků i pracovních listů žáci průběžně zaznamenávají změny zejména v průmyslu a výrobě, vojenství a vojenské technice, ve vývoji dopravních prostředků i módy. Pochopení, do jak rozdílného města vstoupili na začátku programu a jaké jej na konci opouštějí, napomáhají i v tomto programu hudební ukázky, reprezentující jednotlivá staletí.
26
Město, ve kterém žijeme IV. – Kde domov můj? je poněkud výlučným programem v tom smyslu, že mnohem více klade důraz na vytváření vlastních názorů a postojů a je postaven zejména na principech metody RWCT (přeloženo: čtením a psaním ke kritickému myšlení). U žáků 9. ročníků ZŠ, pro které je určen, předpokládá a podporuje schopnost diskuze, snahy o objektivní úsudek a sebereflexi. Mapuje historii Jihlavy od konce I. světové války a vzniku samostatné republiky, přesahuje až přes rok 1989 a zahrnuje i proměny podoby města. Hlavní těžiště spočívá v pochopení, či alespoň vnímání důsledků drastických změn proběhnuvších v první polovině 20. století, s nimiž se město muselo v jeho druhé půli vyrovnávat. Program vede žáky k zamyšlení nad zvraty, které vedly k destrukci samotných vnitřních struktur města způsobené dramatickým odchodem jeho židovských a posléze i německých obyvatel. Ke všem programům dostanou žáci a studenti pracovní listy, které jim slouží nejen jako záznamníky informací z průběhu přednášek, ale naleznou zde i přesmyčky a další možnosti, jak si zábavnou i obrázkovou formou odnést s sebou na konci co nejvíce. V rámci edukačních programů je exkluzivita muzejního prostředí povýšena o originalitu obsahu i formy a vytváří tak svébytný prvek představující nabídku skutečně otevřených dveří. Cyklus ve své nové podobě má ambice nebýt pouhou náhražkou školního vyučování ani přetrpěným nudným monologem, ale nechat účastníky si na historii sáhnout, podílet se, vstupovat, pochybovat a ptát se. Dává přitom jasnou zprávu veřejnosti, že regionální muzeum má skutečně nezastupitelnou funkci v rámci města a jeho historie, že v něm návštěvníci naleznou vstřícnost, nikoli podbízivost, otevřenost a objektivitu, že návštěva v muzeu je skutečně obohacující, nikoli samoúčelná show či podívaná a že kvalita v žádném případě neznamená zkostnatělou strohost a uzavřenou nadřazenost „vědeckého“ prostředí. Snad se podaří tyto ambice naplnit. Silvie Čermáková
27
Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska – nosné téma a možnosti jeho pojetí v rámci výukového programu 28
Na počátku přípravy a realizace tohoto vzdělávacího programu stála spolupráce PhDr. Radima Gondy, Ph.D., historika Muzea Vysočiny Jihlava, s panem Ladislavem Vilímkem, bývalým pracovníkem Státního okresního archivu Jihlava, který patří k předním znalcům dějin Židů v naší oblasti. Po odborném historickém zpracování obsahu byl s pomocí metodičky paní Mgr. Štěpánky Maryškové sestaven průběh programu a badatelské listy. Cílem programu je seznámit školáky základních a studenty středních škol s dějinami jihlavských Židů od středověku až po 20. století. Podstatná část vzdělávacího působení se zaměřuje na průběh a výsledky nacistické genocidy zacílené proti Židům v době německé okupace. Součástí vzdělávacího programu Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska je přednáška a dále interaktivní práce s badatelským listem. V závěrečné části programu mají žáci možnost v asi dvacetiminutové tvůrčí dílně vyjádřit své pocity a zjištění získaná v průběhu programu buď výtvarnou anebo literární cestou. Výběr z jejich prací jsme představili v podobě výstavy „Barevná ohlédnutí“, jež byla zpřístupněna veřejnosti nejprve v prostorách obřadní síně židovského hřbitova v Jihlavě (leden až duben 2012) a následně byla zapůjčena brněnské pobočce Židovského muzea Praha (červen 2012). Tato brněnská výstava byla 5. června 2012 zahájena besedou, které se spolu s R. Gondou a L. Vilímkem zúčastnila i studentka Pavlína Dušková, jež představila výsledky své středoškolské odborné práce vzniklé v rámci programu.
29
Výstava Barevná ohlédnutí, která je jedním z výsledků vzdělávacího programu, provází 70. výročí transportů Av a Aw, jimiž byli v květnu roku 1942 z Třebíče deportováni Židé z oblasti Vysočiny do koncentračního tábora v Terezíně. Z celkem 1 370 odvlečených přežilo genocidu pouhých 60 osob. Absolvováním programu a představením výsledků výtvarné a literární dílny formou výstavy se ovšem potenciál programu nevyčerpává. Se studenty, kteří mají zájem o hlubší a osobnější seznámení se s novodobými dějinami židovské společnosti na Jihlavsku, pracujeme dále. Studenti buď individuálně anebo ve dvojicích s odbornou pomocí pana Ladislava Vilímka a Radima Gondy zpracovávají vlastní úžeji pojatá témata. Mapují zejména dosud nezpracované a nepublikované osudy svých starších kolegů - bývalých židovských studentů českého gymnázia v Jihlavě. Vlastní badatelská činnost je přitom založena na studiu primárních archivních pramenů, včetně fondů Státního okresního archivu Jihlava a Archivu města Brna. Výsledný text, který studenti tvoří, je představen jakožto ročníková seminární práce, kterou musí každý student jihlavského gymnázia na závěr svého studia ob-
30
hájit. Další studenti míří se svými texty dále, účastní se s nimi soutěžního klání ve středoškolské odborné činnosti. Vynikajícího výsledku dosáhla studentka Pavlína Dušková, která postoupila se svojí prací nazvanou „Osvobození židovští studenti českého gymnázia v Jihlavě“ z místního i krajského kola soutěže až do celostátního kola SOČ. Odborná spolupráce jihlavského muzea a gymnázia je otevřena i do budoucna. Příprava několika studentských odborných prací se úspěšně rozběhla s vyhlídkou jejich předložení v příštím roce. Protože je cílem pracovníků muzea, vytvořit nejen platformu vzdělávání a odborného bádání, ale také poskytnout mladým lidem možnost prezentovat průběh a výsledky své práce, mohli studenti představit svoji činnost na odborné studentské konferenci nazvané „Vysočina 2012: příroda a společnost“, kterou pořádalo jihlavské muzeum 20. a 21. června 2012. Výsledky výtvarných prací z tvůrčí dílny, ale i vlastní výzkumné odborné činnosti budou moci absolventi programu Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska představit veřejnosti také na výstavě nazvané „ŠOA. JIHLAVA 1939-1945“, kterou od 13. září do 18. listopadu 2012 nabídne veřejnosti ve svých prostorách Muzeum Vysočiny Jihlava. Program Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska se stal nejvyhledávanějším společenskovědním programem MVJ a jedním ze tří nejúspěšnějších v rámci celomuzejní nabídky. Do srpna 2012 jím prošlo celkem 222 žáků a studentů. Radim Gonda
31
Jihlava v hledáčku objektivu aneb jak najít minulost v současnosti a neztratit se Často se setkáváme s lidmi, kteří neznají historii svého rodného města a nedovedou si představit, jak Jihlava vypadala v minulosti. Ale také k nám chodí zájemci o historii a badatelé s dotazy, které se týkají minulosti našeho města. Někteří donesou i staré fotografie a ptají se, která ulice je na snímku, ze které je to doby, co je to za továrnu a podobně. Vždyť za uplynulých sto let se Jihlava změnila v úplně jiné město, některé staré fotografie můžeme určit pouze s pomocí pamětníků či díky muzejním a archivním materiálům. Proto vznikl externí program Jihlava v hledáčku objektivu. Je určen studentům druhého stupně základních škol a studentům středních škol. Samozřejmě se týká primárně škol z Jihlavy, je vhodné alespoň nějaké podvědomí o našem městě. Účelem tohoto programu je zaujmout studenty minulostí Jihlavy, naučit je dívat se očima historika, případně v nich probudit zájem o jejich město a jeho historii. Přiznám se, že při prvním ostrém startu jsem měl obavy, jak studenti úkol přijmou. Dopadlo to ale nad očekávání dobře, jejich zájem byl nefalšovaný. Asi se jim líbilo to pátrání, objevování a srovnávání staré Jihlavy na fotografii se skutečností.
32
Již počáteční prohlídka starých fotografií a pohlednic a diskuze o změnách ve městě probíhala v atmosféře zájmu, překvapení a nedočkavosti řešit následný úkol. Podle staré fotografie, případně s pomocí jistých indicií museli najít určité místo a vyfotografovat ho. Jednalo se např. o panorama Jihlavy, ulici nebo určitý objekt. V některých případech si nevěděli rady, takže se museli vrátit zpět. Byla jim poskytnuta další nápověda, se kterou vyrazili znovu do ulic. Toto se nakonec odrazilo spolu s texty ve výsledném hodnocení. I následná práce s pracovními listy dopadla dobře. Studenti se zamýšleli nad proměnami města v uplynulých desetiletích, někteří novodobé změny schvalovali, někteří naopak litovali konce minulých časů. Jejich úvahy byly zajímavé a čtivé. Konečným produktem jejich snažení je pracovní list, na kterém jsou vedle sebe starý a jimi vyfotografovaný nový snímek daného místa. Dále je zde mapka s vyznačením místa, což napomáhá k orientaci na mapě Jihlavy. Důležitou součástí je i práce s textem - úvaha o objektu, ulici či místě, které se jim podařilo nalézt a také vyfotografovat. S uspokojením mohu konstatovat, že všichni studenti nakonec své objekty našli, vyfotografovali je a ve škole následně vytvořili odpovídající texty. V muzeu bylo následně toto vše zkompletováno a vytištěno na formát A3. Vytištěné listy lze využít k výstavce ve škole, muzeu či v jiné instituci. Případně mohou být doplňujícím materiálem pro školní výuku. Martin Kos
33
34
Etnografie ve škole – přenos netradiční vědecké discipliny do výuky Součástí grantového projektu s názvem „Za poznáním a vědou do muzea“, do kterého bylo Muzeum Vysočiny v Jihlavě v minulých letech zapojeno, byl i program s etnografickou tématikou s názvem „Krajem, krojem, hudbou, tancem“. Informace z tohoto oboru nejsou nijak zahrnuty do učebních osnov škol, nebylo tedy možné na něco navazovat. Program byl proto vytvořen tak, aby vyhovoval oběma stupňům škol – základním i středním školám. Délka výukového celku byla stanovena na dvě vyučovací hodiny a skládal se z mluveného slova přednášejícího ve formě power-pointové prezentace s video a audio ukázkami a z vlastní práce studentů. Ti pomocí pracovního listu řešili konkrétní úkoly ve skupinách, poslouchali ukázky a v poslední etapě programu měli možnost i prakticky si vyzkoušet některé názorné pomůcky. Tématický návrh a odbornou pomoc programu poskytla etnografka muzea PhDr. Dana Nováková, vlastní průběh výukového programu a metodiku připravily externí pracovnice Mgr. Štěpánka Maryšková a Mgr. Taťána Brhlíková. Repliky dobových předmětů a další názorné pomůcky zhotovily muzejní konzervátorka Mgr. Sylva Holendová a výtvarnice Hana Matoušková. Vlastní přednášky pak realizovala lektorka Bc. Silvie Čermáková a PhDr. Dana Nováková. Celkem se uskutečnilo 5 přednášek ve školním roce 2011/2012 pro základní školy a víceleté gymnázium. Program interní – Krajem, krojem, hudbou, tancem – je zaměřen především na vymezení pojmu etnografie a obsahu jejího bádání, dále na vymezení národopisného regionu
35
včetně místního specifika – existence bývalého jazykového ostrova. Studenti měli možnost porovnat toto území s českým prostředím českého a moravského Horácka. Dále je probírána otázka nářečí, zdejších krojů, zvyků a lidového folklóru, především písní a tance. Na základě nabytých poznatků pak studenti pracovali s nářečním textem, určovali význam původních slov, porovnávali český a německý kroj, třídili zvyky do jednotlivých oblastí nebo se zaposlouchávali do zvuků někdejší autentické skřípácké hudby. Na závěr si mohli zkusit svatební korunu, uvázat šátek, vyleštit zástěru nebo zkusit použití zouváku. Výukový program se setkal vždy s velkým ohlasem u studentů i vyučujících. Aktivně se zapojovali do celého programu a shrnuté vědomosti si každý odnášel ve vyplněném pracovním listě. Etnografický výukový program je nabízen pro školy také v podobě programu terénního, který má podobu celodenní etnografické exkurze po okrese Jihlava. Studenti mají možnost seznámit se s lidovou architekturou zdejšího regionu v obcích Praskolesy, Myslůvka a Kaliště. Další část exkurze bude věnována dřívějšímu způsobu obživy v zemědělství, a to konkrétně mlynářství a včelařství - na včelí farmě v Kostelní Myslové a na Chadimově mlýně v Horních Dubenkách, kde bude předvedeno studentům autentické prostředí a terénní výzkum bude opět podložen prací s výukovým listem, který bude zároveň shrnutím nabytých poznatků. Dana Nováková
36
Studentská odborná konference Vysočina 2012: Příroda a společnost Muzeum Vysočiny Jihlava vstoupilo v červnu do závěrečné fáze realizace projektu zaměřeného na spolupráci muzea a škol s názvem Za poznáním a vědou do muzea, který je financován prostřednictvím operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, přípravou a realizací studentské odborné konference. Pod názvem Vysočina 2010: Příroda a společnost proběhla ve dnech 20. a 21. června 2012 pří-
37
mo v jihlavském muzeu. Na konferenci bylo prezentováno celkem 21 příspěvků v podobě ústního referátu či posteru. Výsledky své práce představili studenti středních škol v Kraji Vysočina a i studenti škol vysokých, jejichž práce měla tématickou vazbu k našemu regionu. První konferenční den, tj. 20. června, byl věnován přednáškám a vzájemným diskuzím. Přednášky probíhaly souběžně vždy ve dvou blocích. V dopoledním programu se představily příspěvky z oblasti archeologie, astronomie, geologie, biochemie a hygieny. Po společném obědě byl vyhrazen prostor pro příspěvky se zaměřením historickým, umělecko-historickým, botanickým a zoologickým. Odborný program byl poté zakončen setkáním a diskuzí u posterů, tzv. poster-session, kdy autoři dostali možnost dodatečně obhájit svoji práci, případně odpovídat na další dotazy. Pozdní odpoledne pak bylo vyhrazeno společné cestovatelské přednášce, v rámci které se o své zážitky z vědecky zaměřené cesty po Peru podělil pracovník jihlavského muzea Pavel Bezděčka. Program celého dne uzavřelo závěrečné zhodnocení konference, předání symbolického ocenění autorům nejzajímavější přednášky a posteru a společenské setkání v prostorách Kavárny Muzeum. Druhý konferenční den byl vyhrazen mezioborové exkurzi do okolí Štěpánova nad Svratkou. Na exkurzních lokalitách se
38
prolínala zejména témata botanická, zoologická a geologická: studenti navštívili jalovcovou stráň - národní přírodní památku Švařec, pozůstaky středověkého dolování stříbra na Havírně a průzkumné práce na měděné rudy v Borovci. Hlavní odměnou účastníkům byl nález několika zajímavých živočichů a mineralogických vzorků. Průběh studentské konference Vysočina 2012: Příroda a společnost potvrdil, že pořád ještě máme mezi mladými lidmi řadu talentů a že zájem o vědeckou práci mezi studenty trvá. Zároveň se ale organizátorům konference potvrdilo, že tento zájem je ve své podstatě velice křehký a je nutné jej opatrovat a rozvíjet. Bylo potěšující pozorovat, jak vážně vnímali studenti svoji účast na této akci, s jakým nasazením připravovali a prezentovali svoji práci. Hned v rámci přípravných prací si organizátoři uvědomili, že je zapotřebí, aby tato akce měla pokračování, aby bylo možné se se začínajícími vědci pravidelně potkávat, protože je to přínosné pro obě strany – pro ty již ostřílené vědecké harcovníky je to zdroj energie a neotřelých nápadů a pro ty na startu je tak k dispozici prostor pro radu, podporu, kolegiální kritiku i nastavení dalších možností odborného růstu. První ročník studentské konference dopadl nad očekávání, kontakty byly navázány, vyzkoušely se možnosti komunikace i organizačního zajištění a výsledné dojmy jsou veskrze pozitivní. Muzeum Vysočiny Jihlava se tak těší na další setkání s mladými badateli při druhém ročníku konference v září 2013. Ludmila Moržolová
39
Ohlasy učitelů Výběr z vyjádření pedagogů ke konkrétním programům, které uvedli v hodnotících dotaznících.
„Výklad se mi zdá příliš dlouhý, žáci ztrácí pozornost, proložila bych nějakou jinou činností. Jinak je ale výklad přednášející úchvatný. I já jsem se dozvěděla mnoho nového. Jsem nadšená!“ Program - Město, ve kterém žijeme I. „Domnívám se, že možnost zejména terénních aktivit mimo běžné vyučovací hodiny a s odborným vedením je pro žáky velmi přitažlivá a jako taková naprosto nezastupitelná v celém vzdělávacím procesu. Navíc na gymnáziu převažují činnosti intelektuální a vzdělávací nad manuálními a technickými a tento nedostatek je takto příjemnou formou upravován a doplňován. I v budoucnu vždy ráda přivítám další všestrannou spolupráci našeho gymnázia a Muzea Vysočiny.“ Terénní program - Geologie a ochrana životního prostředí „Akce byla dobře metodicky i odborně připravená. U studentů sklidila velký ohlas.“ Terénní program - Svět pod námi „Uvítala bych více interaktivní program, kdy žáci sami tvoří program – práce ve skupinách apod. Velice pozitivně oceňuji uvítání na začátku programu a autentické ukázky (vzpomínky pamětníků). Postrádala jsem avízovanou aktivitu „vybraného zmizelého/přeživšího židovského obyvatele“, na kterou jsme se těšili.“ Program - Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska
40
„Výukový program se mi velmi líbil. Pro výuku volitelného předmětu – Seminář regionální historie jsem tuto možnost přivítala. S pracovníky Muzea Vysočiny již několik let spolupracujeme na náplni různých exkurzí pro žáky tohoto volitelného předmětu.“ Program - Krajem, krojem, hudbou, tancem „Příjemné poučení a zpestření hodin pro studenty. Do materiálu pro studenty by bylo dobré přidat mapu Jihlavy, kde se nachází památky (ne všichni studenti jsou z Jihlavy) – omyl, nevšimla jsem si, že tam mapu mají! Perfektní!“ Program - Není památka jako památka „Po odborné stránce pečlivě a dobře připraveno. Možná až příliš odborné téma – necitelné zásahy v obnově památek (přenechala bych pro vyšší ročníky, popř. věnovat méně času v přednášce). Dále bych proložila přednášku v powerpointu nějakou praktickou činností. Myslím, že byla příliš dlouhá a děti ztrácí pozornost. Jinak byla dobře a poutavě připravena. Pouze bych změnila činnosti.“ Program - Svět památek „Děkujeme za velmi pěkně, vkusně, poutavě připravený program muzea. Výuka nás všechny skutečně zaujala a líbil se nám čas strávený s paní Čermákovou. V budoucnu určitě zase rádi přijdeme a dozvíme se další nové poznatky o historii nejen našeho města Jihlavy.“ Program - Svět památek
41
Statistické údaje k realizaci projektu „Za poznáním a vědou do muzea“ Muzeum Vysočiny Jihlava nabízí již řadu let klasické přednášky z historie se zaměřením na Jihlavu pro žáky druhého stupně základních škol. Tyto původní přednášky v rozsahu 1 vyučovací hodiny byly inovovány, doplněny o interaktivní části a pracovní list a jejich rozsah v takto upravené verzi činí 2 vyučovací hodiny. Ve školním roce 2011/2012 se pod lektorským vedením Bc. Silvie Čermákové uskutečnilo 97 přednášek, které navštívilo celkem 1.893 žáků - 974 dívek a 919 chlapců. Výjimkou mezi zúčastněnými jihlavskými školami byla Základní škola z Růžené a studenti Střední uměleckoprůmyslové školy Jihlava – Helenín. V rámci grantového programu Za poznáním a vědou do muzea vznikly na základě spolupráce odborných pracovníků Muzea Vysočiny Jihlava a kvalifikovaných metodiků netradiční výukové programy určené pro žáky druhého stupně základních a studenty středních škol. Nabídku 10 interních a 10 terénních výukových programů 35x využily jihlavské /20x ZŠ a 15x SŠ/ a 20x školy z celého regionu Vysočina /16x ZŠ a 4x SŠ/. Během školního roku 2011/2012 tedy celkem proběhlo 55 programů za účasti 1.065 žáků a studentů, dívek bylo 584 a chlapců 481. S větším zájmem ze strany škol se setkaly interní programy, které proběhly 41x za účasti 764 dětí:
42
Přírodovědné terénní programy se uskutečnily 13x /největší zájem byl o geologické programy – 11x a společensko-vědné 1x. Celkem se těchto programů zúčastnilo 301 studentů a žáků. Naprostou většinu terénních programů absolvovali středoškolští studenti, pouze jednou se terénního programu účastnili žáci základní školy. Pokud porovnáme jednotlivá monitorovací období při realizaci projektu, má účast žáků stoupající tendenci. V úplných počátcích /duben až červen 2011/ byl větší zájem o terénní programy – za účasti 99 žáků se uskutečnily čtyřikrát a jednou proběhl interní program s 12 žáky. V září 2011 se pro 75 studentů uskutečnily 3 interní a pro 30 studentů 1 terénní program. V průběhu října až prosince 2011 se třikrát konaly interní programy pro 51 žáků a dvakrát terénní pro 57 žáků. Programy z cyklu Muzeum škole byly realizovány 60x pro 1.066 žáků. Od ledna do března 2012 přišlo do muzea na 11 interních výukových programů 202 žáků. Na 26 programů z cyklu Muzeum škole se dostavilo 631 žáků. 23 interních programů za účasti 424 žáků a studentů, 7 terénních se 115 žáky a 11 programů z cyklu Muzeum škole pro 196 žáků proběhlo v posledním monitorovacím období – duben až červen 2012. V průběhu realizace grantového programu Za poznáním a vědou do muzea se uskutečnilo 152 přednášek a programů za účasti 2.958 žáků z Jihlavy i z celého regionu. Z celkového počtu bylo 1.558 dívek a 1.400 chlapců. Dana Oberreiterová
43
Celkové shrnutí Díky projektu „Za poznáním a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu“, který byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky ve výši 4 781 598,56 Kč, spatřily světlo světa následující produkty, aktivity či nápady: Inovace cyklu Muzeum škole – jednotlivé programy v rozsahu 2 vyučovacích hodin: - Svět památek – Co po nás zůstane - Město, ve kterém žijeme I. – Stříbrné základy - Město, ve kterém žijeme II. – Velké století - Město, ve kterém žijeme III. – Ve znamení změn - Město, ve kterém žijeme IV. – Kde domov můj? Nové muzejní výukové programy – v rozsahu 2-3 vyučovací hodiny - Kam horník nemůže, tam nastrčí permoníka - ABC archeologie - Křehké vztahy v přírodě - Přírodní klenoty Jihlavska - Svět pod námi - Krajem krojem hudbou tancem - Není památka jako památka - Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska - Křížem krážem muzeem - Gustav Mahler a Jihlava: Hudba v ulicích aneb rosolka a symfonie Nové terénní výukové programy – při standardním provedení v rozsahu 1 dne: - Stříbrná Jihlava - Zapomenutá středověká osada - Se zoologem do přírody - Botanická vycházka - Svět pod námi - Geologie a životní prostředí - Stavební kameny v Jihlavě - Cesta za poznáním života našich předků - Jihlava v hledáčku objektivu - Jihlavské historii na stopě.
44
16 speciálních e-learningových lekcí vytvořených ve spolupráci s firmou Centre for Modern Education (CZ), s.r.o., z toho je 8 lekcí určeno pro studenty a 8 pro žáky. Lekce (každá v rozsahu 30 minut) jsou přístupné na samostatných webových stránkách projektu http://www.zavedoudomuzea.cz: - pro pedagogy: - Ze života hmyzu - Svět pod námi - Vysočina plná rašelinišť - V kůži archeologa - Kolonizace Vysočiny - Osobnosti Jihlavy - Okupace Jihlavy - Spolupráce ve skupině - pro žáky: - Ze života hmyzu - Svět pod námi - Vysočina plná rašelinišť - V kůži archeologa - Kolonizace Vysočiny - Osobnosti Jihlavy - Okupace Jihlavy - Svět památek. 4 interaktivní hry na dotykových obrazovkách, připravené rovněž ve spolupráci s firmou Centre for Modern Education (CZ), s.r.o., které jsou rozmístěny v expozičních prostorách jihlavského Muzea Vysočiny: - Cesta za stříbrem - Pátrání v Jihlavě - Stavba od základů - Toulky krajem. 2 semináře pro pedagogy – jeden zaměřený na představení celého projektu, na možnosti spolupráce muzea a škol a především na metody a postupy rozvíjení vědecké práce studentů. Druhý seminář byl zaměřen na představení počítačové aplikace DATEL sloužící k vytváření samostatných studentských projektů a na využití e-learningu v praxi. Semináře a workshop o vědecké komunikaci pro studenty.
45
Speciální metodika pro tvorbu studentských vědeckých projektů ve variantě pro přírodní a pro společenské vědy zvlášť. Realizace studentských vědeckých projektů – vzniklo 12 samostatných středoškolských studentských vědeckých projektů vedených odbornými garanty z jihlavského muzea. Do práce bylo zapojeno 17 studentů středních škol. Některé z projektů se úspěšně zúčastnily soutěže SOČ, některé postoupily i do celostátního kola této soutěže. Většina z projektů se také představila na studentské konferenci Vysočina 2012: Příroda a společnost. Na některých projektech se i nadále pracuje. Další projekty jsou rozpracovány studenty vysokých škol. Realizace výstavy Barevná ohlédnutí – výstava představila výtvarné práce studentů, které vznikly v rámci výtvarné dílny, jež je součástí programu Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska. Výstava se představila nejprve v Jihlavě a poté na žádost brněnské pobočky Židovského muzea v Praze byla ještě v roce 2012 přesunuta a představena veřejnosti v Brně. Příprava a realizace studentské odborné konference Vysočina 2012: Příroda a společnost, na které bylo prezentováno celkem 21 příspěvků z různých vědních oborů. Na základě pozitivních zkušeností bude pořádání podobné konference zachováno a s druhým ročníkem se počítá na září 2013. Příprava a otestování různých variant hodnotících dotazníků, prezenčních listin, osvědčení, pozvánek a elektronických přihlášek. Rozpracování a praktické vyzkoušení různých typů komunikace na úrovni muzeum – škola a s tím související koordinace při plánování jednotlivých programů a jejich logistické zabezpečení. Tvorba jednotné grafické podoby projektu, na které se díky jeho širokému obsahovému záběru zároveň vyzkoušela široká spolupráce grafiků, metodiků, odborných garantů, správců webových stránek a animátorů. Do projektu se zapojilo: - více než 3.000 žáků a studentů v rámci výukových programů, při realizaci studentských vědeckých projektů a v rámci studentské konference - 14 odborných garantů z muzea - 2 externí odborní garanti - 3 lektoři - 2 metodikové
46
- 3 pedagogové z praxe posuzující kvalitu programů a další desítky učitelů, kteří se do projektu zapojili jako účastníci seminářů, vedoucí vědeckých prací studentů či pedagogický doprovod na výukových programech - 3 pracovníci muzea zajišťující koordinaci a hladký průběh vlastní praktické realizace projektu, logistiku, propagaci a komunikaci se školami - 4 pracovníci muzea zajišťující veškerou ekonomickou agendu - 2 pracovníci technického oddělení muzea, kteří měli na starost přípravu prostoru pro grantové aktivity a následně výrobu mnohdy pozoruhodných výukových pomůcek - 1 muzejní a 1 externí grafik a dále realizační tým firmy Centre for Modern Education, s.r.o. - řada dalších institucí a jednotlivců, kteří pomáhali při zajištění výroby a dodávek nutných pro přípravu výukových programů a jejich praktickou realizaci. Děkujeme za spolupráci.
47
Za poznáním
a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu Redakce: Mgr. Ludmila Moržolová, RNDr. Karel Malý, Ph.D., RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D., Mgr. Jiří Juřička, Pavla Lajtkepová, DiS., Mgr. Petr Hrubý, Ph.D., Bc. Silvie Čermáková, PhDr. Radim Gonda, Ph.D., ak. mal. Martin Kos, PhDr. Dana Nováková, Dana Oberreiterová. Grafika: Hana Matoušková, TagaDesign grafika/video/potisk, www.tagadesign.cz Vydalo: Muzeum Vysočiny Jihlava, p.o., Masarykovo nám. 55, 586 01 Jihlava; http://muzeum.ji.cz © 2012 Jihlava První vydání
48
49
Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu Za poznáním a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu.
50
