1
Děti, Velikonoce lidé slaví protože je to takový zvyk. My se však spolu ve velikonočních příbězích podíváme do událostí, které se o židovských svátcích skutečně udály. Zkuste se nad příběhem zamyslet a možná se vám povede něco z něho nakreslit nebo namalovat. Hlavní postavou Velikonoc je Pán Ježíš. Na jeho životě, poslání a učení vzniklo křesťanství. Jeho učení o lásce k druhým lidem ho stálo život krutou smrtí. Jeho moci se báli ti, kteří bohatli na utrpení druhých. Všichni ubozí a nemocní se k Pánu Ježíši hlásili a následovali ho. Ježíš věděl, jaký osud ho čeká, ale také věděl, když podstoupí svou smrt, že se jeho učení rozšíří na celém světě. Měl moc lidi uzdravovat, učit a měl moc i nad přírodou. Byl jiný než všichni ostatní lidé. V křesťanství je pro svoji dokonalost a schopnosti zván Božím synem a synem člověka. Každý člověk vzdělaný a kulturní zná pravou podstatu Velikonoc. Nejde nám děti o to, abyste příběhům uvěřily, jde o to, abyste věděli, že křesťanství a svátky, které slavíte, máte prázdniny a nazýváte je Velikonoce, mají svou historii. Vyzýváme vás proto všechny děti, ze školy, z města (věk nerozhoduje), abyste se zapojily do výtvarné akce, která bude projevena výstavou ve Společenském klubu. Zahájena bude dne 25. 3. 2013 v 17 hodin. Měly byste ztvárnit jakoukoli výtvarnou technikou (kreslení, malování) některý z velikonočních příběhů. Za účast v této akci si vyberete dárek v hodnotě 60 kč. Z evangelijních příběhů zpracovala Nová M., Čeháková L., upravil Ing. Vlach
2 Cesta do Jeruzaléma. Ježíš věděl, že ho čeká poslední období života. Také věděl, že se soud mocných bohatců a farizeů (židovští kněží) uskuteční právě v Jeruzalémě. „Je můj čas, který se naplnil, abych dokončil své dílo.“ řekl apoštolům. „V Jeruzalémě budu zajat, odsouzen a zabit.“ „To se nesmí stát!“ volali apoštolové (Ježíšovi žáci, bylo jich 12). Pán Ježíš přikázal přivést osla a na tom pak cestoval do Jeruzaléma ze svými apoštoly, kteří ho stále provázeli. Přestože vjížděl do města jako ten nejchudší, volali mu lidé slávu a pokrývali jeho cestu palmovými listy. Tak ho obyčejní lidé milovali. Měli v paměti, jak uzdravoval, odpouštěl a pomáhal těm nejubožejším. To se nelíbilo farizeům a židovskému králi Herodovi. Ještě více se rozhodli, že Ježíše odsoudí a zabijí.
Zkuste nakreslit nebo namalovat Pána Ježíše na oslu, jak ho doprovází jeho žáci. Zkuste i nakreslit či namalovat jak Pán Ježíš vjíždí do hlavního města Izraele Jeruzaléma a jak na cestu před něj lidé hází palmové listy. Také si prohlédněte obrázek, jak tuto událost namalovala malířka Alice Bohuslavová.
3 Poslední velikonoční večeře Pána Ježíše V Izraeli se v období velikonoc slavil svátek na památku vysvobození židů z egyptského otroctví. Také učedníci na příkaz Pána Ježíše připravili velikonoční večeři. Když nastal večer, usedli apoštolové kolem stolu s Ježíšem. Ježíš věděl, že je to poslední setkání se svými milovanými žáky. Také věděl, že až bude zabit, budou pronásledováni i oni. K pečenému beránku byl podáván chléb a k pití víno smíchané s vodou. Před ukončením večeře lámal Ježíš chléb a pravil jim. Tento chleba je jako mé tělo, které se vydalo na smrt pro člověka. Kdykoli budete jísti chleba, vzpomeňte na mne .Také toto víno jest podobno mé krvi, která se za člověka prolije. To čiňte na mou památku. Tato slova byla prorocká a apoštolové jim ještě nerozuměli. Ježíš věděl, že jeho smrt přinese člověku v budoucnu smír mezi lidmi a jeho učení plné lásky a odpuštění se rozšíří po celém světě a bude zváno křesťanstvím.
Úkol: Nakresli nebo namaluj poslední večeři Pána Ježíše u stolu s 12 jeho žáky, učedníky..
4
Modlitba v Getsemanské zahradě a Ježíšovo zatčení. Ježíš věděl, že jeho smrt nebude lehká. Židovští kněží připravovali nemilosrdný soud. Věděl, že bude souzen a mučen a potřeboval sílu. Sílu nacházel v modlitbě. Odešel do getsemanské zahrady se svými žáky a požádal je, aby s ním vysílali prosby k Bohu. Takto se modlil. „Bože, odejmi ode mne toto utrpení, které mne čeká, chceš-li. Ne jak chci já, ale jak chceš Ty.“ Úzkostí se objevila na jeho čele krev. Ale bylo mu pomoženo. Bůh mu dodal sílu, aby mohl dokončit svůj úkol zde na zemi. Když se domodlil vzbudil své učedníky, kteří usnuli a řekl jim. Hle má hodina nastala. Jeden z vás mne zradil. Ještě v noci vtrhli do getsemanské zahrady římští vojáci a čekali, až Jidáš, který Pána Ježíše zradil, políbí toho, koho mají zajmout. Jidáš přistoupil k Ježíši a políbil ho. Vojáci se na něj vrhli a vlekli ho k soudu židovských kněží.
Zkus nakreslit nebo namalovat tento příběh. Podívej se na obrázek.
5 Ježíš mučen a souzen římským úředníkem Pilátem. Izrael byl v době před dvěma tisíci lety ovládán Římany. Ti sice zdánlivě nechali vládnout krále Heroda, žida a nechali vládnout farizee, židovské kněze, ale všichni museli poslouchat římské úředníky. Jedním z nejvyšších úředníků, který zastupoval římského císaře byl Pilát. Nejdříve odsoudili Pána Ježíše farizeové. A rozhodli, že za své učení a pomoc lidem půjde na smrt. Ale pak ho museli nechat předvést před Piláta. Než k tomu došlo, římští vojáci Pána Ježíše mučili, bičovali ho a posmívali se mu. Upletli mu z trní korunu a zaryli mu jí do hlavy, až stékaly potůčky krve. Když pána Ježíše přivedli před Piláta a ten ho vyslýchal, neshledal žádné provinění. Ale kněží si přáli jeho smrt a na Pilátovi si jí vynutili. Byl odsouzen, jako byli souzeni zloději a lotři k smrti ukřižováním.
Zkuste tuto událost nakreslit nebo namalovat. Je to jistě těžké, ale určitě se Vám to povede.
Křížová cesta Pána Ježíše a ukřižování.
6
Zmučený a zbičovaný Pán Ježíš nastoupil svou poslední cestu na popravčí horu Golgotu. Těžký dřevěný kříž vložili na jeho zmučená záda a z Jeruzaléma ho poháněli římští vojáci. Sledovali je i židovští kněží. Zloději a lotři se mu posmívali a křičeli: „Dělal jsi zázraky a uzdravoval nemocné, pomoz si teď sám sobě.“ Ostatní přátelé a učedníci ho doprovázeli s velikým smutkem. Nejtěžší cesta to byla i pro Ježíšovu matku Marii. Pán Ježíš byl tak zeslabený, že pod křížem padal. Na vrchu ho římští vojáci přibili živého na kříž. Na kříž přibili cedulku. Ježíš Nazaretský, král židovský. S ním křižovali i dva zloděje. Jeden prosil Ježíše o odpuštění, uvěřil, že je Syn boží. „Ještě dnes budeš se mnou v ráji,“ slíbil Ježíš. Druhý se jen posmíval. Smrt na kříži byla obrovské utrpení, ale Pán Ježíš ještě než zemřel, odpustil svým vrahům a prosil Boha „Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí.“ Obloha byla zatažená v pravé poledne a všude byla tma. Ve chvíli, když Pán Ježíš zemřel, roztrhla se veliká chrámová opona v židovském chrámu. I někteří římští vojáci se začali bát a říkali, možná je to opravdu Syn Boží. Tato nejsmutnější velikonoční událost je často zobrazena na obrazech těch největších světových malířů. Pokus se jí nakreslit buď křížovou cestu nebo Pána Ježíše na kříži. Uvědom si jakou oběť pro člověka přinesl.
PRÁZDNÝ HROB
7
Umírání na kříži bylo mučivé a nesmírně bolestné. Po dlouhých hodinách Pán Ježíš v krutých bolestech zemřel. Když ho jeho milující přátelé sejmuli s kříže, namazali jeho tělo oleji a zabalili do plátna. Uložili ho do hrobu. V Izraeli byly hroby jiné než u nás. Byly vyhloubeny jeskyně ve skalách a tam pokládali zemřelé na vytesané lavice. Hrob se pak uzavřel kamenem. Tak bylo i s Pánem Ježíšem, hrob mu daroval kněz, který ho miloval a nesouhlasil s ostatními kněžími. Římští vojáci a židovští kněží se obávali, aby tělo Ježíše učedníci neodnesli jinam a nešířili pak pověsti, že Ježíš nezemřel. Postavili před hrob vojáky a hrob zavalili obrovským těžkým kamenem. Jeho přátelé mysleli na slova, která Pán Ježíš často opakoval. Nejdříve mne budou mučit, pak mne zabijí a třetího dne vstanu z mrtvých. Téměř nikdo tomu nevěřil a neuměl si to vysvětlit. Jak by se to mohlo stát? Ráno, když přišli jeho žáci a přátelé ještě k hrobu, zůstali v úžasu stát. Kámen byl odvalený, ani vojáci nevěděli jak se to stalo. Hrob byl plný zářivého světla a tělo Ježíšovo na lavici nebylo. Byl to opravdu Boží Syn, říkali vojáci plni strachu a údivu.Také ostatní zůstali stát v úžasu.
Zkuste nakreslit či namalovat skupinku lidí v prázdné jeskyni s kamenou lavicí a na ní je plátno z těla Pána Ježíše.
VZKŘÍŠENÍ To, co děje po smrti s člověkem, nikdo neví. Někdo věří, že člověk zemře, je pohřben a všechno skončilo. Jiný věří, že po smrti existuje jiný svět. Že sice tělo zemře, ale duch, který tělo oživuje, žije v jiném světě dál. To také sliboval Pán Ježíš. Ale nikdo se o tom z živých lidí nepřesvědčil. Kde je Pán Ježíš, trápilo všechny jeho přátele. A pak se něco stalo. Pán Ježíš se zjevil svým žákům a přátelům. Ukázal jim své probodené ruce i nohy a ránu mečem do boku. Odejdu od vás brzy, nemohu v tomto světě žít, řekl jim Pán Ježíš. Ale Vám jsem se ukázal a ukáži se ještě jiným, abych vás přesvědčil, že kdo žije v lásce a míru, neubližuje jiným, po své tělesné smrti žije dál v jiném světě, který je člověku neviditelný, ve světě plném lásky.
8
Vy pak se rozejděte do celého světa a říkejte všem lidem, co jste viděli a učte je pomáhat si navzájem a mít se rádi. Všichni, co se Ježíšem setkali, viděli na vlastní oči, jak se od nich vzdaluje a stoupá nahoru k oblakům, až se ztratil všem lidem z jejich očí.. Jeho žáci, kterým se říkalo apoštolové (zvěstovatelé), se rozešli do celého světa a učili. Učení Pána Ježíše se jmenuje křesťanství (podle slova Kristus), to bylo druhé jméno Pána Ježíše. Křesťanství přijalo mnoho lidí po celém světě. Nakreslit tento příběh je velmi těžké. Jde o to abys nakreslil / a/ několik lidských postav a i postavu Krista. Podívej jak to nakreslila naše malířka..
Úkol: Zkuste nakreslit nebo namalovat Pána Ježíše na oslátku, jak ho doprovází jeho žáci. Zkuste i nakreslit či namalovat jak Pán Ježíš vjíždí do hlavního města Izraele, Jeruzaléma a jak na cestu před něj lidé hází palmové listy. Také si prohlédněte obrázek jak tuto událost namalovali jiní.
.1. Co rozumíme pastorací Když mluvíme o pastoraci, nemáme na mysli jen dílčí úseky pastorace, jako je péče o nemocné, udílení svátostí nebo duchovní vedení, ale máme na mysli pastoraci v intencích druhého vatikánského koncilu, všech jeho konstitucí a dekretů. Tedy: působení církve z inspirace evangelia jak interní - tím je rozuměna pastorace věřících v užším slova smyslu, tak externí - tím je míněna jak péče o obecné blaho, tak péče o ty, kdo stojí na okraji církve. Pastorace znamená zabývání se lidmi v konkrétních životních podmínkách, tedy v určité zemi, v určité dějinné situaci, v určitém historickém a kulturním kontextu. Jejím posláním je řešit konkrétní problémy konkrétních lidí ve světle a síle evangelia. Má se tedy uplatnit to, co jako motto čteme na začátku konstituce Gaudium et spes: "Radost a naděje, smutek i úzkost lidí dnešní doby, zvláště trpících a chudých, je radostí i nadějí, smutkem i úzkostí učedníků Kristových..." Pastorace tedy musí znát: - problémy a očekávání lidí - odpověď evangelia - směr cesty, po níž máme lidi doprovázet - metody, kterými realizuje své úkoly. Aby se to mohlo stát je třeba následujících věcí: - dobrá znalost lidí a jejich problémů s přihlédnutím k sociální situaci (město, venkov, pohraničí, diaspora, lidová církev) a osobní situaci (staří, mladí, konvertité, rozvedení, studující atd.); - dobrá znalost současných odpovědí církve na problémy lidí. Tedy znalost současné teologie, koncilových textů a pokoncilních dokumentů; - analýza minulosti a současnosti, poznání jací jsme, čím jsme ovlivněni, co si s sebou neseme jako bohatství i jako zátěž; - vize konkrétního života církve v různých oblastech naší země. Z této vize a z tvůrčího zpracování analýzy se odvíjí poznání cest, po kterých je třeba jít; - teprve na konci celého procesu je třeba formulovat praktická, pastorační, právní a organizační opatření.
PROJEKT K PASTORAČNÍ PRÁCI ASISTENTŮ OBVODU ŽEBRÁK , TMAŃ VŠERADICE ,ZDICE Vzhledem k tomu, že se činnost pastoračních asistentů prohlubuje a rozšiřuje,dotýká se celkem již většího množství různorodých sociálních skupin a v podstatě je řešena individuálním záměrem každého z nás. Dochází v podstatě k jakési částečně utajené činnosti .Málo se předávají zkušenosti a také vzhledem k obavě o soukromí klienta ztrácíme částečně možnosti propojit dvě důležité složky naší práce. Očekávání lidí jak přistupuje pastor. asistent k jejich problému. A nalezení vhodné a srozumitelné odpovědi prostřednictvím evangelia. V druhé řadě musíme si utřídit určité metody svého působení podle toho v které sociální skupině působíme. K tomu je třeba přiřadit cíle jaké chceme v pastorační činnosti dosáhnout Jak sami máme problémy, které řešíme v sobě zpracované.
Šimon připomíná dětem rozdíl mezi dobrem a zlem. Připomíná chování dětí a kamarádů Tomáše z příběhu Tomášovo tajemství. Připomíná jednání Milana a jeho party v příběhu Jak si Jakub splnil přání.
Co všechno Pán Ježíš dělal, aby naučil lidi se správně chovat a mít se rádi. Přát jim všechno dobré. Umět odpustit. Kdo pomáhal Pánu Ježíši ! Jeho žáci, kterým se říkalo apoštolové. Připomenout příběh: Uzdravení Jairovy dcery Utišení bouře na moři Velký výlov rybářů. Pán Ježíš měl velkou moc a zlí lidé se ho báli. Proto se uradili, že Pána Ježíše zabijí. Pán Ježíš to věděl a přesto se nikam neschovával, učil, uzdravoval nemocné a činil velké zázraky dále.
Děti, Velikonoce lidé slaví protože je to takový zvyk. My se však spolu ve velikonočních příbězích podíváme do událostí, které se o židovských svátcích skutečně udály. Zkuste se nad příběhem zamyslet a možná se vám povede něco z něho nakreslit nebo namalovat. Hlavní postavou Velikonoc je Pán Ježíš. Na jeho životě, poslání a učení vzniklo křesťanství. Jeho učení o lásce k druhým lidem ho stálo život krutou smrtí. Jeho moci se báli ti , kteří bohatli na utrpení druhých. Všichni ubozí, nemocní se k Pánu Ježíši hlásili a následovali ho. Ježíš věděl jaký osud ho čeká, ale také věděl, když podstoupí svou smrt, že se jeho učení rozšíří na celém světě. Měl moc lidi uzdravovat, učit a měl moc i nad přírodou. Byl jiný než všichni ostatní lidé. V křesťanství je pro jeho dokonalost a schopnosti zván Božím synem a synem člověka.
