Z deníku neznámé dívčiny
V botanické diplomárně jsme minulý týden našly pod stolem mezi matracemi deníček. Víme, že se to nedělá číst cizí deníky, nedělá, deníky ale my jsme prostě neodolaly. Je v něm popsáno, jak probíhala zahraniční botanická exkurze a Vy teď máte jedinečnou příležitost si z nějj něco p přečíst. Kdyby y y se náhodou autor v tomto poznal, ať se přihlásí, rády vrátíme.
Den první - 11.6.
Milý deníčku, rozhodla jsem se, že letos spolu s ostatními botaniky vyrazím na zahraniční exkurzi. Má se jet do Rumunska a já jsem slyšela, že je to výborná destinace Exotika destinace. Exotika, dobrodrůžo, dobrodrůžo přitom celkem civilizace civilizace, éú a ke všemu né tak provařené jako třeba Tibet, kam se každý jezdí vyfotit v softšelce s krosnou na zádech jako že je drsnej autdór.
Odjížděli j jjsme až o p půlnoci, takže zatím moc nevím, s kým jedu, ale ráno se uvidí. Už se nemůžu dočkat. Jo a abych nezapomněla, p rozhodla jjsem se, že budu po dobu pobytu držet dietu, takových pět kilo bych shodit mohla. Budu si vařit ve dvojici se svou stanovou spolubydlící, už o mém plánu ví, takže strava bude určitě vyvážená a zdravá.
Den druhý ý - 12.6.
Ahoj deníčku, konečně mám čas zapsat sem pár vět. Cesta byla příšerná, nenávidím Petra Jandu a GPS navigaci!
Přijeli jsme do Maďarska a vyrazili do NP Kiskunság – všude jen samý písek, no a člověk by čekal moře a ono nikde! Fakt nevím, kdo tohle vymyslel. No z bot jsem ho dostávala alespoň 15 minut.
Při denním světle jsem měla konečně možnost prohlídnout si si, s kým vlastně jedu. jedu Nechci být nijak kritická, ale ti lidi mi přijdou přinejmenším zvláštní.
Vede to tady takový malý brýlatý vousáč s pleškou. Má hrozně srandovní styl chůze, chůze kolébá se ze strany na stranu a při tom nadskakuje; moje stanová spolubydlící mě poučila, že to má od pohybu v zaříznutých říčních údolích. To až budu vykládat někde u drinku, to budou holky valit bulvy. Hádala bych mu čtyřicet plus plus, v tom se člověk nevyzná, když to není jeho typ ani cílová skupina. Říká se mu Profesore nebo Milane, to asi podle zásluh. Já mu říkám Kačer Donald.
Pak je tu další plešatý brýlatý vousáč, co nosí zelené montérky s laclem a úplně stejnou čepičku, jako můj děda, když de na ryby. Vypadá o hodně starší než Donald, vousy má už úplně bílé, ale podle mé stanové spolubydlící p p y mu jještě nebylo y ani pětapadesát. p p Říká se prý, p ý že ho takhle poznamenaly čínské polívky, konzervy a pivo. No vidíš, deníčku, rozhodla jsem se správně, když jsem si začala hlídat životosprávu; odteďka už ale opravdu nenechám nic náhodě a hned jak se vrátím domů, nechám se zaregistrovat do programu Krabičky – Dieta do domu. Tenhle Gruli, jak ho ostatní jmenujou jmenujou, tady musí být asi hodně důležitý důležitý, aspoň podle toho toho, jak pořád vykřikuje latinské názvy kytek, rozhoduje o tom, co se vezme do tašky a co ne a rozčiluje se, když nemůže nějakou kytku najít nebo když se na někoho musí čekat. Dovoluje si i na Donalda.
Týpek v pomačkaném slamáku staženém lavinovou šňůrkou jim dělá poskoka. Vláčí se s igelitkou a cpe do ní na povel všechno, na co ti dva ukážou. Moc toho nenamluví, a když jsem se ho zkusila na něco zeptat, spustil na mě nesrozumitelnou řečí vzdáleně připomínající češtinu. Patří k němu vitální blondýna pokročilého středního věku. Jsou oba z nějaké díry u slovenských hranic, ona je prý jeho šéfová a vytáhla ho sem na špacír, aby b se ttaky k jednou j d podíval dí l d do ciziny. i i
Milý deníčku, jsem s nima sotva půl dne a už prostě vůbec nestíhám! Kdybych tady měla mluvit ještě o Pavlovi, co si do jídla strouhá vápenec a žije v kumbálu mezi vlastnoručně nakopanýma geofytama nebo o někom dalším, tak bys mi na to svým kapesním formátem ani nestačil!
Tak a už sedím v našem prvním kempu v Rumunsku v Baile Herculane. Lidi se kolem vesele baví, odpočívají a vaří večeře. V motelu opodál je svatba. Vyhrává jim k tomu něco, něco co u nás doma žerou takoví ti strakatí huliči styl FSS, prostě to, co já teda fakt opravdu nemusím. Ještě že nám vaří moje spolubydlící, já už jsem po dnešku úplně hotová a k tomu ta muzika. Mám jenom trochu obavy obavy, že těstoviny s názvem Dobrý hostinec nebudou úplně ten top dietní stravy. Byla jsem, možná až příliš ostře, přesvědčena, že je…jdu jíst.
D tř Den třetí tí – 13.6. 13 6
Zdar deníčku. Etno Balkán vyhrávalo na plné pecky celou noc, ve stanu bylo nesnesitelné horko a venku štípali komáři. Skoro jsem nespala, a když jsem přece jenom zabrala, zdálo se mi o nekonečné alternativní párty v nějakém umaštěném studentském bytě plném pobíhajících psů; všichni se tam přiblble usmívali a odbíhali zvracet z oken na chodník. Brzo ráno nás vykopali ze spacáků, a že se jde rovnou do hor. Narychlo jsem zhltla trochu müsli, ale chutnalo dnes jako vydělaná kůže a nechtělo vůbec klouzat do krku.
Nevěřil bys, y , můjj deníčku, jak pokročilá je v Rumunsku europeizace romské menšiny, to by bylo téma na seminárku do Multicultural Studies!
Taky bys nevěřil, že tady nikdo nemá chuť chytat bronz, a přitom krásný sluníčko, bílý skály, no prostě jak v katalogu z cestovky.
Jako já si uvědomuju uvědomuju, že jsem se na exkurzi vydala s botanikama, ale někteří tu vášeň trošku přehánějí. Navíc je teprve druhý den a už mi ty názvy lezou i ušima.
Odpoledne Od l d se přesouváme ř á d do většího chládku (možná až moc), na pohoří Retezat. Nafasovali jsme místního průvodce, něco mi na něm nesedí, jen zatím nemůžu přijít na to to, co. co Zrovna jsem dojedla večeři a asi půjdu spát, jako bych v dálce slyšela bouřku… Mimochodem na večeři jsme měli speciální dietní Trenčianské párky s fazolí. Jestli to tak půjde dál, tak se mi těch pět kilo opravdu shodit podaří ☺ Z těch much, co jsem snědla navíc, se prý p ý nepřibírá. p Jěštěže mám tak hodnou spolubydlící. Hm, hřmí nějak víc a začíná pršet. Asi jen nějaká lokální přeháňka.
Den čtvrtý – 14.6.
Deníčku úplně neuvěříš, co se stalo. Prostě totální katastrofa, mám všechno od bláta! A nemám, kde si to vyprat! Lokální přeháňka byla trošku vydatnější p p pod sjezdovkou j nebyl y nejlepší j p nápad. p Prostě a ukázalo se, že kempovat všude bahno. Dokonce i tys to pocítil, můj nebohý deníčku…
spáleniny
Ani jsem se nestihla z toho hrozného zážitku oklepat a už jsme zase vyráželi, no to byl kopec. Jako ty víš deníčku Jako, deníčku, že já mám kondičku kondičku, takže mě to neudolalo neudolalo. Ale ostatní byli vyčerpaní teda dost. Ještěže pravidelně chodím na aerobic, fitness jógu, pilates a zumbu. Sem na sebe pyšná. A to jsme za jeden den ušli trasu za dva! Jen jsem se asi trochu spálila.
Začíná zase pršet a my máme stan na tom samém místě jako předešlou noc…. Ještěže budu usínat se spokojeným žaludkem,, moje j spolubydlící p y jje výjimečná ýj kuchařka. Nikdy bych nevěřila, že nízkokalorický guláš může chutnat tak dobře. PS: Dneska se na mě konečně usmál!
Den pátý – 15.6.
Deníčku, přesunuli jsme se. Dnes budem spát pod obrovskýma bílýma skálama, přemýšlím, jak je možné, ž é žže jjsou ttak k bílé bílé. Já na tto ale l přijdu! řijd !
Byli jsme na nákupech ve městě. Jako sortiment nic moc, vůbec tu nemají čitelně označené složení výrobků, ý jak j mám p pak poznat, co můžu jíst! A ti místní lidi prostě nemají vůbec vkus. Ještěže jsem tady s tak velkou skupinou botaniků, s někým jiným bych y se tu rozhodně bála.
Jako s tím oblékáním jsou taky na štíru, co jsem se naučila pravidelnou četbou módního pekla.cz, na to tady můžu jednoduše zapomenout zapomenout, ale jsou ohromně zdatní, zdatní a jak zvládají stavět stany! Moje spolubydlící mě to učí už čtvrtý den, ale já na tu manuální činnost prostě nejsem. Konečně to vypadá, že bude večer pořádné kulturní vyžití a taky další příležitost navázat oční kontakt… PS: Je to na dobré cestě, úsměvy byly dva…
ÚBZ uvádí krátký film
DVA KAMARÁDI ROZBÍJEJÍ STAN V SEDMIHRADSKÝCH HORÁCH
Vypadá to, že dneska budu stavět zase sám sám...
... tááák, ještě plachtu
...přivážeme pěkně na střed
Už jsem skoro hotový, kde je ksakru ten Vítek?
Vždycky y y se někam zdejchne, j , prej p j překládat kytky, no to bych chtěl vidět, idět tá támhle hl se vykecává k á ás Jongepierovou a pak s velkou Jongepierovou, slávou zatluče tři kolíky.
Mil Milane, nechceš h š pomoctt se stanem?
To bys y nevěřil, kytky y yz předvčerejška nám málem začaly plesni ět kdybysme plesnivět, kd b sme je s Karlem včas neevakuovali do suchých novin, dovezli bysme Danihelkovi do Brna kompost, a ten zvonek jsme nakonec neurčili neurčili, kdoví jestli to vůbec má taxonomickou hodnotu, no jó, lokálpatrioti z Kološváru... Kološváru
...Milane, co budeš dneska vařit, já to vidím asi zase na guláš, jako v Retezatu ale ani polívka by Retezatu, nemusela být ý špatná, p a Milane, co saturace tekutinami?
Vidím,, že ještě j nejsi j hotový, ý, mohl bych třeba zatlouct kolíky.
Milane,, nezdá se ti,, že budeme v noci ujíždět na stranu? A tady je nějaký ěj ký KÁMEN KÁMEN.
Mohli bysme to přesunout o pár metrů dál. Víš co, co přesuň si ten stan sám, sám když y máš tolik rozumu.
No tak dobře, já si teda lehnu sem on ten šutr není zas tak sem, velikýý a když y se o nějj zapřeme, p , nebudeme ani ujíždět pryč.
KONEC.
Den šestý - 16.6.
Naskočila mi divná vyrážka a kousnul mě komár. Možná budu po téhle dovolené opálená a hubená, ale stejně se takhle už nikomu nebudu líbit
Normálně jsem dneska učinila zajímavý objev, ani ti drsní botanici nemají rádi když na ně prší! Nechci být škodolibá, ale jsem ráda, že to jsou taky lidi. Už se po tom všem, co jsem viděla začínala mít opravdu strach. strach
A abych nezapomněla, na večeři jsem měla čtyři čínské polívky. Vypadá to strašně, ale myslím že Krabičky doma ten přísun glutamátu nějak neutralizujou a pro pár nudlí se ze mě ještě Gruli nestane. Už začínám chápat, co nás á kd kdysii učila čil češtinářka č šti ářk na gymplu, jak Kundera napsal Einmal ist keinmal: když si dáš jednou čínskou polívku, polívku neudělá ti to nic. nic Je úžasné, jak se člověku s věkem začnou postupně propojovat souvislosti a zjistí zjistí, že ani taková moderní literatura není nic odtažitýho. Škoda, že moje stanová spolubydlící už spí a já se s ní prostě nemůžu o svůj objev podělit. Teda deníčku, ze mě jako ještě bude intoška, bacha na to! PS: Mrkl na mě!
Den sedmý – 17.6. Já ti nevím milý deníčku, pořád jím tak střídmě, samá vybraná jídla a d dneska k ráno á jjsem nemohla hl zapnoutt kkalhoty. lh t A Asii piju ij moc vody, d no jijinak k sii to nedokážu vysvětlit! Už abych byla doma a mohla se zvážit! Dneska kempujeme přímo u řeky, to byla koupačka. Sice jako ta řeka byla plná nějakých chaluh nebo co a kousek po proudu do ní ústila stoka stoka, ale přece prostě nepůjdu na večerní párty u ohně nemytá.
Konečně se nám p podařilo navázat družbu s místními obyvateli. y Byli y hrozně milí. Házeli po nás z mostu kameny, ale Radim Hédl mě ubezpečil, že se chcou jen kamarádit. Tak a teď vidím, že došli k ohni, vypadá to na zajímavý večer, takže končím.
PS: Stručný raport z večerní párty: Botanici řádili jak urvaní ze řetězu, klopýtali do rytmu ústavních šlágrů, kroutili žárovky a zpívali zpívali, teda spíš hulákali. Gruli se celou dobu pokoušel prosadit píseň Vandrovala má panenka do Bavor, ale zase mu to nevyšlo a musel se spokojit k ji s Ještěřicí. J š ěři í Po P několika ěk lik hl hltech h rumunského vína jsem to už nevydržela a prostě jim musela předvést pár figur ze zumby. Mělo to úspěch: dnes to byly dva úsměvy a jedno mrknutí, jaká škoda, že už musíme domů.
Den osmý – 18.6.
Tak a už jsme skoro doma. Včera v noci mě zase něco kouslo, ošklivě mi to nateklo. Doufám, že mě rodiče ještě poznají. Navíc se k všudypřítomnému rumunskému blátu po dnešku přidal ještě maďarský hnůj z NP Hortobágy. Vyhnali nás z autobusu, že prý unikátní doubrava a místo toho přišel slejvák, komáři a něco, co teda jako podle mě byl akátovej lesejk s kopřivama, za tím si jako teďka už stojím, že akát a kopřivy poznám poznám, a do toho pak normálně přišel ještě ten rozmoklý hnůj hnůj. V autobuse ten bordel ale stejně nikdo neřešil, a tak jsme jeli domů a smrděli a bylo nám to celkem fuk, teda aspoň já jsem úplně vyměkla. To kdyby viděly holky, co s nima chodím na pilates!
Do Rumunska jsem jela za utužením těla a ducha a myslím že se mi to povedlo. myslím, povedlo Ale musím si dát pozor, aby se ze mě nestala lesana ve vydojeném tričku a páskáčích páskáčích. A deníčku, drž mi palce, ať se moje nová láska osmělí!
