Význam transakčních nákladů pro nadace The Importance of the Transaction Cost for Foundations Petr Boukal* ABSTRAKT Řízení transakčních nákladů je důležité jak pro podniky, tak pro neziskové organizace. V případě neziskových organizací jde o významný faktor ovlivňující naplnění poslání neziskové organizace. U nadace transakční náklady působí na proces sdružování majetku za účelem podpory veřejně prospěšných projektů jiných neziskových subjektů. Jedná se o to, kolik majetku se podaří shromáždit a zejména, jak efektivně je s ním nakládáno. Řízení transakčních nákladů vyžaduje spolupráci více nadací. Lze doporučit např. společné investování nadací do cenných papírů, které tento proces zlevňuje. Příspěvek upozorňuje na podstatu nadace a význam společného investování s cílem snížit transakční náklady. Problematika transakčních nákladů musí být řešena ve všech fázích životního cyklu nadace včetně fáze její případné krize a likvidace. Klíčová slova: Nadace; Transakční náklady; Optimalizace. ABSTRACT Management of transaction costs is important for all organizations: businesses and nonprofit organizations. In the case of nonprofit organizations it is an important factor affecting the fulfillment of the mission of nonprofit organizations. The transaction costs in the foundation s are managed according to the process of pooling assets to support community projects of other nonprofit entities. The amount of the property is influenced by the managing of the transaction cost. The effective using of the property is influenced too. The cooperation among the foundations is very important for the effective managing of the transaction cost. A common foundation investment in securities can be recommended as the process of the reduction of the transaction cost. This is one of the important notices of this article. The transaction costs must be solved in all stages of the life cycle, including the foundation stage for crisis and its liquidation. Key words: Foundation; Transaction cost; Optimization. JEL classification: G30
*
Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin“ registrovaného u Technologické agentury České republiky (TA ČR) pod evidenčním číslem TD010093. Ing. Petr Boukal, Ph.D. – odborný asistent; Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra podnikové ekonomiky.
5
Vymezení podstaty nadace Nadace je účelovým sdružením majetku zřizovaným podle zákona o nadacích (227/1997 Sb.), jehož smyslem je dosahování obecně prospěšných cílů. Těmito cíli se míní zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana životního prostředí, kulturních památek a tradic, vědy, vzdělání, sportu. Jde o poměrně obecné určení cílů, které umožňuje širší výklad. Rozhodně lze za obecně prospěšný cíl považovat podporu veřejné kulturní služby, jako je provozování divadla, hudby, výtvarného umění atd. V budoucnosti by nadace měly sehrát výraznou roli při financování českých nestátních neziskových organizací (dále NNO). To předpokládá nejen transparentní přidělování prostředků nadace na seriózní projekty NNO, ale i celkově efektivní řízení procesů v nadaci včetně optimalizace transakčních nákladů. Stručná statistika nadací Ve vývoji počtu nadací a nadačních fondů v letech 1992 – 2011 lze pozorovat výrazný zlom v roce 1998. Právě tehdy vstoupil v platnost výše zmíněný zákon o nadacích a nadačních fondech. Proč vlastně byl zákon přijat a proč byly jeho dopady tak výrazné? Samostatný zákon o nadacích jako celek si vyžádaly opakující se pokusy zneužít formu nadace jako prostředek nabytí zdrojů z Nadačního investičního fondu, který byl založen jako podpora státu při zdrojovém vybavování obnovované nadační sítě v ČR, přičemž ne všichni nabyvatelé plánovali naplňování obecně prospěšných cílů. Kontrola serióznosti jednotlivých žadatelů vyvolávala transakční náklady, které byly poměrně vysoké. Odborné komise musely trávit mnoho hodin prověřováním řady subjektů. Pokud naopak tyto kontroly neprobíhaly precizně, mohly být prostředky přiděleny nepoctivému žadateli, čímž docházelo k tunelování Nadačního investičního fondu. Zmizelé prostředky, které pak skončily na nejrůznějších soukromých účtech a byly spotřebovány k soukromým účelům, lze rovněž považovat za náklady těchto procesů. Nadační síť nebyla podpořena a prostředky Nadačního investičního fondu byly vynaloženy zbytečně. Bylo nutné velmi rychle a jednoznačně vymezit, co je skutečně nadace, jaké má charakteristické rysy, kdo a jak ji může založit a jakými pravidly se řídí. Nebylo možné čekat na přijetí komplexního občanského zákoníku tak, jak ho má např. Německo, který po mnoha průtazích s největší pravděpodobností vstupuje v platnost od roku 2014, český stát potřeboval právní rámec pro obnovu nadací včetně jejich majetkové výbavy ihned (v roce 1997), aby ji mohl racionálně uskutečnit a, jak již bylo napsáno, zabránil zneužívání. Lze zpětně konstatovat, že zákon měl být schválen dříve (hned v roce 1990) před zahájením obnovy nadační sítě. Předešlo by se mnoha zbytečným ztrátám. Následující tabulka svědčí o naléhavosti daného problému. Tab. 1: Statistika počtu nadací a nadačních fondů v letech 1992 – 2011 v ČR Statistika k datu Nadace Nadační fondy 1 551 0,00 Počet 12/1992 4 253 0,00 Počet 11/1995 282 735 Počet 5/2000 368 925 Počet 12/2005 455 1 224 Počet 3/2011 Zdroj: http://www.neziskovky.cz
Nový zákon o nadacích a nadačních fondech začal platit od 1. 1. 1998. Za první rok jeho platnosti se zaregistrovalo pouhé cca 1 % předchozího počtu subjektů nazývajících se 6
nadacemi. Za dva roky šlo o něco málo přes 5 %. V současné době působí cca 455 nadací (viz předchozí tabulka), což představuje cca 8,7 % počtu subjektů, které působily jako nadace bez zakotvení samostatným zákonem před rokem 1998. Neznamená to sice, že 90 % předchozích subjektů museli být nutně podvodníci, ale na druhou stranu tato krátká statistika potvrzuje důležitost průhledné legislativy při optimalizaci transakčních nákladů jednotlivých procesů. Když legislativa chybí (a bohužel není příliš možné spoléhat se na dostatečnou morální vyspělost účastníků procesů), transakční náklady (potřeba podrobné kontroly prostřednictvím komisí složených z „drahých“ odborníků, s jejichž kontrolní prací souvisejí vysoké mzdové náklady) výrazně rostou. Pokud kontroly neproběhnou, lze za transakční náklady považovat sumu prostředků, které byly vyčleněny z Nadačního investičního fondu neoprávněně (výše zmíněné tunelování). Je otázka, zda se toto prostředí počátkem 90. let vyvinulo objektivně, nebo se ho někdo snažil vědomě nastavit, tyto spekulace již nejsou předmětem této stati.
Transakční náklady nadace Transakčními náklady se obecně míní náklady na tržní transakce. Konkrétně může jít např. o náklady spojené s uzavíráním smluv, vyhledáváním obchodních partnerů, prověřováním věrohodnosti partnerů, získáváním informací o cenách apod. Výši transakčních nákladů ovlivňují aktuálně platné právní normy (viz výše). V případě nadací a jejich administrativních a transakčních nákladů, pokud jde o jejich další fungování po roce 1998, bude nutné vrátit se zpět k již několikrát zmiňovanému zákonu o nadacích a nadačních fondech. Zákon v této souvislosti mj. stanoví, že nadace smí použít majetek pouze v souladu s účelem a podmínkami, které jsou zveřejněny v nadační listině nebo ve statutu (nadační příspěvek), a na úhradu nákladů spojených se správou nadace zahrnující náklady vyplývající z jednotlivých rozhodnutí tohoto subjektu. Náklady související se správou nadace musí nadace vést striktně odděleně od nadačních příspěvků. Tyto náklady zahrnují zejména náklady na udržení a zhodnocení majetku nadace, náklady na propagaci účelu nadace a náklady související s provozem nadace včetně odměn za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora. Vymezované náklady související se správou nadace a v jejich rámci i transakční náklady jsou omezeny zákonem. Je nutné je řídit a optimalizovat jejich výši Konkrétně musí nadace v souvislosti s náklady na správu dodržet některé z následujících pravidel: celkové roční náklady nadace související s její správou nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu, celkové roční náklady nadace související s její správou nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků nebo celkové roční náklady nadace související s její správou nesmí převýšit určité procento nadačního jmění podle jeho stavu k 31. prosinci téhož roku. Výše zvolené pravidlo nelze měnit nejméně po dobu pěti let. Rozhodným obdobím přitom je kalendářní rok. Dodržení zvoleného pravidla je zákonná věc, k tomu je nutné přidat aplikaci, kdy se předpokládá, že seriózní nadace vykáže mnohem nižší hodnotu nákladů na správu, než vyhlašuje jako svůj limit. Je možné sledovat celkový trend úspor. Nadace zdůrazňují, že limit stanovený pro velikost správních nákladů nejen, že není překročen, ale nadace má velký prostor „pod ním“. Informace, že místo limitu 2,5 %, činily správní náklady maximálně 0,2 % nadačního jmění má velký marketingový význam. Okolí nadace pečlivě sleduje, jestli shromažďované prostředky nejsou vynakládány neefektivně, jestli nadace nespotřebovává příliš mnoho prostředků na procesy zajišťující její majetek (poplatky za vedení účtů atd.), který by měl spíše sloužit vyhlášeným veřejně prospěšným účelům. Drahý 7
provoz může být i faktorem vedoucím ke krizi nadace, protože vyvolává pochybnosti potencionálních podporovatelů o efektivitě využití poskytnutých prostředků. Vnější důvěra v nadaci je podmíněna transparentností finančních toků. Podporovatelé musí být průběžně informováni o využití právě jejich prostředků, nadace musí zveřejňovat jak zdrojový, tak projektový rozpočet. Musí být jasné, odkud zdroj pochází a na jaký účel je využit. Dále musí být transparentní, jaké náklady souvisejí s jednotlivými procesy. Tab. 2: Příklady nadací a limitace jejich správních nákladů Nadace
poskytnuté nadační příspěvky (PNP)
Limit nákladů Náklady na správu NNSN/PNP na správu nadace (NNSN) nadace (NNSN)
Nadace ČEZ
162 573 tis. Kč
15 % PNP
9 393 tis. Kč
5,78 %
NROS
48 511 tis. Kč
20 % PNP
4 083 tis. Kč
8,42 %
Stejný trend (zajištění výrazně nižších transakčních nákladů v porovnání s hodnotou, kterou nadace předem deklaruje) lze doporučit také do oblasti transakčních nákladů. Zde je velký prostor např. v oblasti finančních investic. Všechny velké nadace investují do cenných papírů, s čímž transakční náklady bezprostředně souvisejí. Pokud by nadace investovaly každá zvlášť, každá zvlášť by zároveň platila různé poplatky, dílčí menší investice by se nemusely zhodnotit v takové výši, která by přicházela v úvahu u velkých investovaných objemů. Řešením v této oblasti je spolupráce nadací. Banky nabízejí možnosti společného investování nadací (viz dále), kterým při využití této nabídky mohou klesnout transakční náklady a vzrůst výnos z investice. Balancovaný fond nadací Nadace jako sdružení majetku se průběžně snaží svůj majetek zvětšovat tak, aby mohlo být podpořeno co nejvíce projektů NNO odpovídajících poslání nadace. S cílem zvětšit svůj majetek může nadace investovat prostředky tvořící nadační jmění, není nutné ponechávat tyto prostředky výhradně na zvláštním účtu banky. V souladu se zákonem o nadacích a nadačních fondech mohou být tyto prostředky použity na nákup instrumentů peněžního trhu, dluhopisů a jiných cenných papírů představující pohledávku, které jsou registrovány na veřejném trhu v členském státě OECD, podílové listy otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných instrumentů do výše 30 %, podílových listů ostatních otevřených podílových fondů, popřípadě podílů vydaných jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, dluhopisů, jejichž emitenty jsou státy nebo centrální banky. Dále mohou nadace vynakládat prostředky na nákup nemovitostí. Rovněž mohou nakupovat investiční instrumenty v cizí měně, podílové listy otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, mimo podílové fondy a jednotky kolektivního investování uvedené v zákonu o nadacích, dluhopisy, jejichž hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu ("rating"), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nedosahuje 8
nejméně stejné kvality jako rating České republiky nebo které nemají garanci státu anebo garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami. Celková hodnota investičních instrumentů uvedených v předchozím odstavci nesmí přesáhnout 30 % hodnoty nadačního jmění. S výše uvedeným investováním souvisejí transakční náklady. Např. nadace jako klient musí s bankou podepsat smlouvu na obstarání nákupu a prodeje cenného papíru. Banka potom zřídí portfoliový účet a zřídí podúčty peněz a cenných papírů. Za zřízení, vedení účtu a obstarání nákupů a prodejů cenných papírů si banka účtuje poplatky, resp. provize, jejichž výše je dána stanoveným sazebníkem banky. Pokud chce nadace tyto transakční náklady snížit, je vhodné spojit se s ostatními nadacemi a zajistit společné obchodování ve velkém. Malé objemy nákupů a prodejů provedené pro jednotlivé subjekty jsou, jak již bylo řečeno, nevýhodné, jde o nákladný proces. Každá nadace zvlášť musí posoudit dílčí výnosnost své finanční investice, zhodnotit kvalitu cenného papíru, do kterého má být investováno. To předpokládá analýzu ekonomické pozice a perspektivy emitenta daného cenného papíru. Takové analýzy musí provádět finanční odborník, pokud se má na jejich výsledky nadace spoléhat. A takové odborníky si musí nadace eventuálně zaplatit. Proto s cílem snížit transakční náklady Fórum dárců iniciovalo vznik tzv. Balancovaného fondu nadací. Jde o otevřený podílový fond umožňující společné investování nadací. Sdružuje 38 nadací (a nadačních fondů). Fond spravuje od roku 1999 společnost Pioneer Investments Austria GmbH, člen bankovní skupiny UniCredit. Do portfolia cenných papírů jsou zařazeny zejména dluhopisy, což snižuje rizikovost finančního investování. Výhodou je snížení nákladů na obhospodařování portfolia a rovněž zvýšení výnosu i v případě menších nákupů a prodejů. Finanční odborníci v tomto případě pracují za 38 nadací zároveň. Společný postup lze neziskovým organizacím doporučit všeobecněji při zachování maximální investiční opatrnosti. Tab. 3: Transakční náklady Balancovaného fondu nadací Charakteristika Hodnota Úplata za obhospodařování 0,4 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu ve fondu 0% Přirážka ke kupní ceně Srážka při zpětném odkupu 0 % Zdroj: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/ZakladniUdaje.asp?fond=ZBFondNadaci
Úplata za obhospodařování fondu činí maximálně 1 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu ve fondu, přičemž fond stanovil konkrétní hodnotu 0,4 %. U transakčních nákladů je patrný stejný trend jako u administrativních nákladů nadací jako celku (viz výše). Další snížení transakčních nákladů v souvislosti s konkrétním příkladem Balancovaného fondu nadací je následující: zřízení a vedení účtu nadace zdarma, zřízení a vedení internetového bankovnictví zdarma, zvýhodněné transakce platebního styku, zvýhodněné úročení běžného účtu.
9
Pokud by např. nadace vložila na účet 5 000 000 Kč a účet se úročil ročně 0,1 %, přibylo by nadaci za rok 5 000 Kč. Zlepšené úročení (např. 0,15 %) by přineslo 7 500 Kč. Podobné částky může přinést snížení nebo odpuštění poplatků za různé bankovní operace. Lze konstatovat, že řetězení uváděných úspor, případně dosažením vyššího zhodnocení může nadace získat navíc až desetitisíce korun, které pak uplatní ve prospěch projektů, s jejichž návrhy přicházejí NNO. Pravidla efektivního ekonomického řízení platí v oblasti transakčních nákladů stejně pro podniky i nadace, ostatní právní formy NNO nevyjímaje.
Závěr Problematika transakčních nákladů je spojována na prvním místě s výdělečnými organizacemi, podniky. U neziskových organizací je situace stejná. Vhodnou volbou banky, vhodným nastavením bankovních produktů může nezisková organizace ušetřit, případně navíc získat poměrně vysoké prostředky. Jejich výše závisí na konkrétním příkladu, u velkých neziskových organizací může jít o poměrně vysoké částky. Jako příklad neziskové organizace jsou uvedeny nadace, účelové sdružení majetku. Efektivní řízení transakčních nákladů může nadaci přinášet mnohem větší možnost podpory konkrétních projektů. Pro státní rozpočet je to důležitá informace zdůrazňující jednu z poněkud opomíjených možností zvýšení míry nezávislosti NNO na veřejných rozpočtech.
Literatura: [1] Boukal, P. (2009): Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha, Oeconomica, 2009. [2] Boukal, P (2010).: Dopady krize na nestátní neziskové organizace. In: Nová teorie ekonomiky a managementu organizací. Praha, Oeconomica 2010. [3] Hindls, R. – Holman, R. – Hronová, S.: (2003): Ekonomický slovník. Praha, C. H. Beck, 2003. [4] Kislingerová, E. (2010): Manažerské finance. Praha, C. H. Beck, 2010. [5] Rektořík, J. (2010): Organizace neziskového sektoru. Praha, Ekopress, 2010.
10
