Využití marketingu v řízení školy

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta

Využití marketingu v řízení školy Bakal{řsk{ pr{ce

Vedoucí pr{ce: Ing. Lenka Proch{zkov{

Ludmila Drahozalov{

Brno 2010

R{da bych poděkovala vedoucí pr{ce Ing. Lence Proch{zkové za odborné vedení při zpracov{ní bakal{řské pr{ce, poskytnuté konzultace, rady a připomínky.

Prohlašuji, že jsem tuto bakal{řskou pr{ci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Lenky Proch{zkové s použitím literatury, kterou uv{dím v z{věru pr{ce v seznamu literatury.

V Moravském Krumlově dne 30. prosince 2010 ______________________ Ludmila Drahozalov{

Abstrakt Drahozalov{, L. Využití marketingu v řízení školy. Bakal{řsk{ pr{ce. Moravský Krumlov: 2010 Předmětem této bakal{řské pr{ce je problematika využití marketingu v řízení Střední odborné školy obchodní a Středního odborného učiliště řemesel. Pr{ce je rozdělena do dvou č{stí, na teoretickou a praktickou č{st. V teoretické č{sti jsou vysvětleny z{kladní pojmy týkající se daného tématu. Praktick{ č{st je zaměřena na průzkum trhu pomocí dotazníkového šetření, analýzu mikroprostředí a makroprostředí školy, rozbor ekonomické situace a zhodnocení současného marketingového řízení školy. Výsledné poznatky jsou shrnuty a zpracov{ny do SWOT analýzy. V z{věru jsou navrženy doporučení pro tvorbu marketingového mixu. Klíčov{ slova Řízení školy, školský marketing, financov{ní, marketingový mix, Abstract The subject of this thesis is and issue of marketing utilization in college (SOSO and SOUR). It has been divided into two parts, a theoretical and practical part. The theoretical section explains the basic concepts related to the topic. Practical part is focused on market research through questionnaire surveys, analysis of micro and macro environment of school, analysis of economic situation and estimation of current marketing management at school. The resulting findings are summarized and processed in the SWOT analyse. In conclusion you can find recommendations of marketing mix creation. Key words: Principalship, Scholastic marketing, Financing, Marketing mix

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl pr{ce

8

3

Liter{rní přehled

9

3.1

Příspěvková organizace ........................................................................... 9

3.2 Marketing školy ......................................................................................11 3.3 Řízení středního školství ....................................................................... 12 3.4 Marketingový mix ................................................................................. 17 3.5

Mikroprostředí školy ............................................................................. 19

3.6 Makroprostředí školy ........................................................................... 20 4

Metodika pr{ce

26

5

Vlastní pr{ce

28

5.1

Charakteristika školy.............................................................................28

5.2

Marketingový mix .................................................................................34

5.3

Mikroprostředí ...................................................................................... 37

5.4 Markoprostředí .....................................................................................46 5.5

SWOT analýza .......................................................................................49

5.6 Výsledky dotazníkového šetření............................................................ 54 5.7

Doporučení ............................................................................................63

6

Diskuze

68

7

Z{věr

71

8

Literatura

75

9

Seznam obr{zků

77

Seznam tabulek .............................................................................................. 77 Seznam obrázků ............................................................................................. 77 10

Přílohy

79

Příloha č. 1: Dotazníky pro žáky devátých ročníků ZŠ .................................. 79

6

Příloha č. 2: Dotazník pro žáky SOŠO a SOUŘ .............................................85

7

1 Úvod Rozhodla jsem se svoji bakal{řskou pr{ci zaměřit na problematiku řízení Střední odborné

školy

obchodní a

Středního

odborného

učiliště

řemesel

v Moravském Krumlově, kde pracuji a využít praktických zkušeností z dlouholeté praxe na této škole a teoretických znalosti získaných na Mendelově univerzitě v Brně. Kvalitu školy z{sadně ovlivňuje kvalita zúčastněných lidí. Mezi nejdůležitější řídící funkci ředitele patří řídit lidi. Prokazuje v ní, jak umí získ{vat, vybírat a rozvíjet pracovníky školy, pl{novat, rozdělovat a hodnotit pr{ci. Musí vytv{řet, udržovat a zvyšovat úroveň efektivních pracovních vztahů, rozvíjet jednotlivé osobnosti, ale i celý tým za účelem zkvalitnění nejen pracovních podmínek, ale i kvality vykon{vané pr{ce v podobě spokojených zaměstnanců a především ž{ků. V důsledku nedostatku finančních prostředků na vzděl{v{ní do středních škol lze pozorovat zvýšenou rivalitu mezi jednotlivými školami o ž{ky do jednotlivých učebních a studijních oborů. Jak získat optim{lní počet studentů? To je prvořadý úkol zejména pro vedení školy, včetně získ{ní dostatečného množství finančních prostředků na zabezpečení provozu. Kvalitní vzděl{ní je z{kladním vkladem při vstupu mladého člověka do pracovního procesu. A tak je logickou ot{zkou, do jaké míry vnímají obyvatelé naší republiky způsob vzděl{v{ní na středních odborných škol{ch. Pokud budeme mluvit o perspektivě učňovského ale i středoškolského vzděl{v{ní, je nutné zn{t jejich n{zor, stejně tak jako bude cenný n{zor odborné veřejnosti na současnou situaci v dané oblasti.

8

2 Cíl pr{ce Hlavním cílem pr{ce je navržení vhodné propagace školy s důrazem na využití n{strojů marketingové komunikace pomocí marketingového šetření - dotazníků. K dosažení hlavního cíle je zapotřebí naplnit dílčí cíle a to identifikovat marketingové faktory ovlivňující činnost školy, zjistit povědomí o škole a zhodnotit st{vající stav propagace prostřednictvím marketingového šetření, kdy bude zjištěno co nejvíce informací od uchazečů o studium ze z{kladních škol a od st{vajících studentů Střední odborné školy obchodní a Středního odborného učiliště řemesel Moravský Krumlov. Navrhnout opatření aby škola měla dostatečný počet uchazečů o studium a zefektivnila marketing. D{le bude zhodnoceno, zda je škola schopna hradit veškeré n{klady z dotací, které jí poskytuje zřizovatel, kterým je Jihomoravský krajský úřad v Brně nebo se musí přičinit a snažit se získat finanční prostředky i z jiných zdrojů.

9

3 Liter{rní přehled V liter{rním přehledu budou uvedeny a definov{ny z{kladní pojmy týkající se řízení školy, marketingu, marketingového prostředí, marketingový mix, mikroprostředí a makroprostředí marketingových n{strojů a problematiky středního školství jako neziskových pr{vnických organizací zřízených Jihomoravským krajským úřadem.

3.1 Příspěvkov{ organizace Příspěvkov{ organizace (PO), zřizovan{ územními samospr{vnými celky (ÚSC) je pr{vnickou osobou veřejného pr{va, kter{ vznik{ i zanik{ na z{kladě rozhodnutí zřizovatele. Účelem zřízení příspěvkové organizace mohou být pouze takové činnosti a z{ležitosti, které spadají do samostatné působnosti zřizovatele. Zřizovatel jí svěřuje k hospodaření svůj majetek a vymezuje rozsah vlastnických pr{v, kter{ přen{ší na organizaci k zajištění ř{dného hospodaření s majetkem dle účelů vymezených jako předmět činnosti ve zřizovací listině. Příspěvkov{ organizace je jediný typ pr{vnické organizace, kter{ m{ k ÚSC rozpočtový vztah. Finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele nejsou poskytov{ny smlouvou, ale rozhodnutím zřizovatele o výši příspěvku. (Mockovčiakov{, 2010) 3.1.1

Marketingové z{sady v neziskových organizacích

Konkrétní opatření pro definov{ní marketingových cílů s co nejmenší n{mahou a v co nejkratším čase hrají důležitou roli marketingové z{sady. Patří mezi ně: Zajištění konkurenční výhody – čím více se odliším od konkurence, tím více z{kazníků (klientů) získ{m. Přednosti se dostanou k dalším potencion{lním z{kazníkům. Důležit{ je snaha o rozvíjení nejsilnějších str{nek organizace.

10

Aktivní využív{ní tržních příležitostí -

v dnešní době nelze čekat

na z{kazníky, je třeba je aktivně získ{vat. Nabídka je samozřejmě ovlivněna populačním vývojem, strukturou obyvatel, postoji, zvyky, konkurencí. Příležitosti a hrozby lze rozpoznat na z{kladě rozboru informací o popt{vce a konkurenci. Zaměření se na jednotlivé tržní segmenty – raději menší skupině z{kazníků nabídnout vše než všem z{kazníkům nabídnout trochu. Různorodé potřeby z{kazníků lze identifikovat segmentací trhu. (Šimkov{, 2008) Tab. 1

Segmentov{ní trhu ve zděl{v{ní

Vnitřní trhy

Vnější trhy

Členové školské rady Zaměstnanci (učitelé a neučitelé) St{lí n{vštěvníci a pomocníci školy Současní ž{ci Rodiče současných ž{ků

Příští možní ž{ci Rodiče příštích možných ž{ků Příští možní zaměstnanci Bývalí ž{ci/jejich rodiče/zaměstnanci Jiné vzděl{vací instituce Místní komunita (obec) Obchodní a průmyslové subjekty Místní školské úřady Inspekce Organizace poskytující vzděl{v{ní učitelů N{rodní skupiny/organizace

Zdroj: Pol, 2007

Koncentrov{ní použití sil – rozšíření vlastní nabídky – diverzifikace – rozšíření studijních oborů pro nové trhy. Koncentrace sil sleduje dva cíle:  Zlepšení výkonnosti organizace – úspora n{kladů a vz{jemn{ informovanost  Zlepšení tržní pozice – společné reklamní akce (Šimkov{, 2008)

11

3.2 Marketing školy Marketing školy představuje proces řízení, jehož výsledkem je pozn{ní, ovlivňov{ní a v konečné f{zi uspokojení potřeb a př{ní z{kazníků školy efektivním způsobem a zjišťujícím z{roveň splnění cílů školy.(Světlík, 1996) Trh vzděl{vacích služeb je oblastí ekonomické reality společnosti, ve které doch{zí k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (škola, dom{cnost, st{t) prostřednictvím směny. Tento trh je výjimečný a m{ své zvl{štnosti. Nabídka a popt{vka zde nefunguje zcela tržně. Hlavním důvodem je nízk{ informovanost o kvalitě nabízených produktů.(Světlík, 1996) Cílem školy je poskytnout jedinci vzděl{ní rozvíjející jeho schopnosti a kultivující jeho charakter respektive postoje tak, aby se co nejlépe uplatnil ve společnosti. Vzděl{vací instituce mají problémy se získ{v{ním kvalitních ž{ků/studentů, resp. ž{ků vůbec. Při jejich nedostatku jsou omezeny finanční zdroje pro další rozvoj školy. Pokles a úroveň přich{zejících ž{ků může mít negativní dopad na image školy. Školy musí mít kvalitní vzděl{vací program, který je přitažlivý pro studenty a z{roveň vych{zí vstříc měnícím se potřeb{m společnosti. (Světlík, 1996) 3.2.1

Koncepce školního marketingu

V klasickém pojetí koncepce školního marketingu jsou studenti považov{ni za z{kazníky školy. Jejich potřeby a př{ní týkající se jejich vzděl{ní musí tedy školou být uspokojeny co nejlépe. Díky rozdílnému chov{ní se snaží škola uplatnit segmentaci svých z{kazníků podle různých potřeb skupin studentů. (Hanzelka a kol., 2009)

12

3.2.1

Marketingové prostředí

Ovlivňuje schopnost vyvinout a udržovat úspěšné vztahy s cílovými z{kazníky. Představuje příležitosti, ale i hrozby. Je velmi důležité neust{le sledovat změny v prostředí a přizpůsobovat se jim. Cílem je zajistit vytvoření trvalých vztahů se z{kazníky a externími partnery. Marketingový specialisté musí sledovat trendy

a

hledat

příležitosti

pomocí

marketingových

průzkumů

pro shromažďov{ní informací o marketingovém prostředí. Tr{ví čas v prostředí z{kazníků a konkurence, což jim pom{h{ přizpůsobovat strategie výzv{m a příležitostem trhu. (Kotler, 2007) 3.2.2

N{stroje marketingu

Prov{dění strategie firmy se opír{ o čtyři z{kladní n{stroje marketingu, které jsou označov{ny jako tzv. čtyři „P“ neboli marketingový mix. Na rozdíl od jiných ekonomických skutečností jsou ovlivnitelné a kontrolovatelné. Vhodnou propagační činností je možné docílit uspokojení z{kazníka a současně získat výhodu.(Hor{kov{, 1992)

3.3 Řízení středního školství Naději na úspěch na trhu vzděl{vacích služeb mají všechny školy, které uplatňují marketingovou filozofii na všech úrovních. Všichni pracovníci školy, od ředitele až po školníka jsou v každodenním kontaktu s klienty a z{kazníky školy (ž{ky, studenty, rodiči a veřejností) a ovlivňují vztah a postoj ke škole. Spokojenost vytv{řející dobrou image školy vede k vyšší loajalitě ž{ků/studentů a ochotě dalších partnerů školy s ní blíže spolupracovat. Loajalita a spokojenost vedou jednak k lepšímu pracovnímu klimatu uvnitř vzděl{vací instituce, jednak také k lepšímu krytí finančních potřeb školy a k nižším n{kladům spojeným se získ{v{ním nových, kvalitních ž{ků/studentů a rovněž vy-

13

tv{ří předpoklady pro vybudov{ní pevné sítě vztahů přin{šejících škole cennou spolupr{ci s rodiči, praxí a veřejností. (Hanzelka a kol., 2009) Marketingové řízení předpokl{d{ orientaci na z{kazníka, to znamen{ především na studenty školy. (Hanzelka a kol., 2009) V č{sti řízení a strategie by se vedení školy mělo zabývat i oblastí financov{ní školy, zejména ot{zkami týkajícími se struktury výdajů školy, tj. do jaké míry tyto výdaje odpovídají cílům, strategii a stanoveným priorit{m školy. Vedle výdajů je nutné věnovat pozornost i struktuře příjmů školy. Mohou být tvořeny přidělenými normativními prostředky, finanční spoluúčastí studentů, hospod{řskými aktivitami či prostředky plynoucími ze sponzoringu. (Hanzelka a kol., 2009) 3.3.1

N{stroje marketingového řízení

Z{kladním n{strojem marketingového řízení je považov{n účelný systém informací a způsob jejich zpracov{ní. Důležité je množství a kvalita údajů, které se ve škole zpracov{vají, shromažďují a interpretují pro účely řízení. Ne každý údaj je informace, každ{ informace je údajem. Informace – údaj, který m{ určitý obsah a ve spr{vné době musí být před{n spr{vnému pracovníkovi, který jej může použít. (Nykryn, 1969) Hanzelka (2009) uv{dí n{sledující priority v marketingově řízené škole, které lze takto označit:  Strategické řízení školy, kdy vedení školy definuje příležitosti a hrozby přich{zející z vnějšího prostředí školy,  Takový styl řízení školy, který zajišťuje rychlé reakce na nepředvídatelné změny ve vývoji a promít{ tyto změny do pr{ce celé školy,

14

 Vytvoření efektivní organizace podporující strategii rozvoje školy,  Uplatňov{ní vnitřního, person{lního marketingu, kterým rozumíme pr{ci s lidmi, zlepšov{ní mezilidských vztahů, motivaci pedagogů, podporu jejich týmové spolupr{ce, vytv{ření pozitivního vnitřního klimatu školy,  Uplatňov{ní

relačního

marketingu

vytv{řejícího

podmínky

pro participaci odborníků jak ze školy, tak i ze vztahové sítě školy na aktivit{ch školy,  Soustavn{ evaluace výsledků pr{ce školy zaměřen{ na důkladnou vnitřní analýzu všech faktorů ovlivňujících výsledky na další rozvoj školy. (Hanzelka a kol., 2009)

ŠKOLA

INTERNÍ (vnitřní) MARKETING

EXTERNÍ (vnější) MARKETING

ZAMĚSTNANCI

ZÁKAZNÍCI INTERAKTIVNÍ (vztahový) MARKETING

Obr. 1

Typy marketingu ve škole

Zdroj: Jakubíkov{, 2009



Externí marketing: zahrnuje veškeré pr{ce a procesy spojené s přípravou, oceňov{ním, distribuov{ním a stimulací „prodeje“ vzděl{vacího programu a dalších školních a mimoškolních aktivit.

15



Interní marketing: školení a motivov{ní všech zaměstnanců školy, nejen učitelů Interaktivní marketing: zručnost zaměstnanců při styku se z{kazníky.

(ž{ci rodiče, širok{ veřejnost obce, podniky, atd.) (Jakubíkov{, 2000) Důležit{ pro kvalitu řízení školy je struktura jejího řízení. Vypovíd{ o rozdělení kompetencí v řízení školy, odpovědnosti a dalším pl{novaném vývoji. Způsob delegov{ní pravomocí na nižší úroveň, požadavky na pracovníky na jednotlivých úrovních řídící struktury (viz str. 42). Vedení školy by se mělo také v{žně zabývat řízením a kontrolou. Kontrolní systém, zúčastněné osoby a způsob kontroly by neměly chybět v sebeevaluační zpr{vě, hodnocení vyučujících, dle jakých kritérií a kdo pr{ci hodnotí. Není ovšem možné se spolehnout pouze na vnitřní hodnocení kvality, ale je třeba zapojit do hodnocení kvality školy i externí partnery. (Jakubíkov{, 2009) Koncept řízení školy byl dlouhou dobu univerz{lní, zastřešoval vše co se ve škole děje. Byl zúžen a vydělil se z něj koncept vedení – zvl{d{ní každodenních n{roků. Velmi významn{ je ot{zka rozvoje školy a jejího směřov{ní. Vedení – proces vlivu o inspirov{ní, podporu a snahu druhých dosahovat společnou vizi a přibližovat se k ní. Dosahov{ní vyšší kvality, nové struktury, postupy a cíle. Řízení – účinné fungov{ní v současném souboru okolností. Především se týk{ exekutivy, pl{nov{ní, organizov{ní a koordinace zdrojů. Významnou roli hraje vytv{ření a udržov{ní dohodnutých organizačních struktur a systémů, které skýtají vhodné podmínky pro učení a vyučov{ní především. Dobře fungující struktury a systémy jsou znakem dobrého řízení, napom{hají vytv{řet vnitřní soudržnost lidí ve škole v jejich hlavních činnostech. (Pol, 2007)

16

Obr. 2

Vztah vedení a řízení

Zdroj: Pol, 2007

3.3.1

Efektivní marketing

Odvíjí se od analýzy z{kazníka a analýzy konkurence. Organizace musí respektovat př{ní z{kazníka, musí usilovat o nabytí výhody nad ostatními konkurenty. Analýza z{kazníka: výzkum chov{ní spotřebitele, psychologických a soci{lních faktorů. Výzkum vním{ní, hodnocení a rozhodov{ní, studium lidské psychiky. Posouzení úlohy mezilidských vztahů, rozhodov{ní v rodině, vliv z{jmových skupin, hromadných sdělovacích prostředků a kulturního a soci{lního z{zemí daného jedince. Analýza konkurence: nejobvyklejší hrozbou je rivalita mezi již existujícími firmami (školami), poskytující stejné služby (Hor{kov{, 1992) 3.3.2

Faktory ovlivňující volbu školy

Ne vždy mají rodiče a ž{ci dostatek objektivních informací o škole. Rozhodnutí o pod{ní přihl{šky na školu je často z{ležitostí okamžitých a jiných

17

než racion{lních rozhodnutí. Často se rodiče rozhodují na z{kladě informací z tisku, doporučení zn{mých o úrovni školy a jejím vzděl{vacím programu. Dítě ovlivní spíše první dojem, interiér, setk{ní s učiteli, motivace je i v možnosti příjmu za kvalitní pr{ci na praxi. Důležitou roli hrají i kamar{di ze školy či sousedství. Mezi další ovlivňující faktory patří vzd{lenost školy od místa bydliště či možnost ubytov{ní na domově ml{deže. (Jakubíkov{, 2009) 3.3.3

Marketingový program ve vztahu k ž{kům (z{kazníkům)

Marketingový program ve vztahu k z{kazníkům je především zaměřen na vytvoření spr{vného produktu, budov{ní pozitivní image a dobré komunikace. Škola m{ specifikovaný okruh svých z{kazníků, jejichž potřeby a př{ní se snaží svými službami uspokojit. Veškeré získané prostředky by měla škola využít ve prospěch ž{ků a zkvalitnění výuky. Proto je nutné kl{st velký důraz na kontrolu hospodaření školy. Marketing musí vych{zet především z toho, že: 

Posl{ní je nejdůležitějším smyslem existence školy,



Cílem školy je změnit nejenom jednotlivce, ale i společnost,



Produktem činnosti školy je změněn{ lidsk{ bytost, (Jakubíkov{, 2001)

3.4 Marketingový mix Marketingový mix znamen{ výběr nejvhodnějších n{strojů, technologií a postupů k dosažení definovaných cílů. Zaměřuje se především na: 

Přizpůsobení studijní nabídky školy potřeb{m studentů,

18



Poskytov{ní studijní nabídky v ceně odpovídající výši její vnímané hodnoty,



Přiměřenou studijní z{těž kladenou na studenty



Dod{ní vzděl{vacích služeb školy ve spr{vném místě a v dobrém edukačním prostředí,



Podporu služeb školy vhodnými n{stroji propagačního mixu,



Vytvoření marketingově orientované organizační struktury školy.

Marketingov{ koncepce vych{zí z předpokladu, že škola, kter{ chce v tržním prostředí přežít a rozvíjet se, by se měla zaměřit na studenta jako na svého z{kazníka a vz{jemný vztah ch{pat jako směnu hodnot mezi ní a studentem. Management musí br{t v úvahu kr{tkodobé a dlouhodobé potřeby a př{ní z{kazníků, ale i potřeby a z{jmy společnosti.(Šimkov{, 2008) Marketingový mix služeb může být rozšířen o další „P“. Neziskový marketingový mix klade velký důraz na službu, menší důraz na cenu reklamu. Kvalita služby m{ velkou prioritu. Skl{d{ se z těchto P: 

Product (produkt) – lidský výkon kolís{, proto nelze předem a jednoznačně zaručit konkrétní úroveň.



Price (cena) – cena je považov{na za nedůležitou, protože je často poskytov{na „zdarma“. Poskytov{ní bezplatné služby vyžaduje stejn{ marketingov{ rozhodnutí jako poskytov{ní služby s cílem vytvořit zisk. N{klady spojené se službou musí být uhrazeny.



Place (distribuce) – škola hled{ z{kazníky sama.



Promotion (komunikace, propagace) – úkolem je sdělení veřejnosti, že existují a jsou poskytov{ny konkrétní služby. (Šimkov{, 2008)

19



Mezi důležitou č{st komunikace patří ústní před{v{ní zpr{v mezi z{kazníky. Je to velmi účinn{ a levn{ propagace. Nespokojenost přetlumočí z{kazník v průměru jeden{cti dalším osob{m, zatímco pozitivní doporučení před{ pouze třem. (Hor{kov{, 1992)



People (lidé) – pracovníci, kteří služby poskytují a na druhé straně z{kazníci, kteří tyto služby spotřebov{vají. Důležit{ je kvalifikace, komunikační schopnosti, zvl{d{ní krizových situací.



Process Pedagogical Approaches (pedagogické přístupy)- přístupy pedagogů k ž{kům, veřejnosti, rodičům.



Participation Activating (participace) – podílení zaměstnanců na rozhodnutích, navrhnutí nových aktivit pro školu. (Jakubíkov{, 2001)

3.5 Mikroprostředí školy Mikroprostředí je vnitřní prostředí školy, které tvoří souhrn veškerých prvků, vztahů a vazeb. Do mikroprostředí spad{ vedení školy, střediska školy a vz{jemn{ komunikace mezi nimi, podnikové klima, což je vstřícnost, d{le podnikov{ kultura – vybavení zaměstnanců. Patří sem i finance, personalistika, výroba, prodej a marketing. (Světlík, 2006) Úkolem marketing managementu je vytv{řet a udržovat vztah se z{kazníky vytv{řením hodnoty a uspokojení pro z{kazníka. Tento úspěch z{visí i na ostatních, dodavatelích, zprostředkovatelích, z{kaznících, konkurenci a veřejnosti, kteří tvoří dohromady firemní systém poskytov{ní hodnoty. Školy tvoří institucion{lní trh (z{kazníci), který poskytuje služby lidem. Konkurenti - k dosažení úspěchu musí společnost poskytnout vyšší hodnotu a uspokojení pro z{kazníka než konkurence. Marketingový specialisté musí dělat více než

20

jen přizpůsobit se potřeb{m cílových z{kazníků. Musí získat strategickou výhodu tím, že nabídku pevně umístí v myslích z{kazníků v porovn{ní s nabídkou konkurence. Je třeba si uvědomit svoji velikost a pozici ve srovn{ní s postavením konkurence. Veřejnost – jak{koli skupina, kter{ m{ skutečný nebo potenci{lní z{jem na schopnostech firmy dos{hnout svých cílů, případně m{ na ně vliv. Finanční instituce (banky), média (noviny, časopisy, televizní stanice), místní komunita a občané (sousedé, občané, místní organizace), vl{dní instituce a občanské iniciativy, širší veřejnost (vybudov{ní spr{vné image firmy), zaměstnanci (jejich dobrý pocit je pozitivním postojem ke komunikaci s širší veřejností. (Kotler, 2007)

3.6 Makroprostředí školy Pro každou školu je životně důležité poznat a vyžít svého makroprostředí. Na makroprostředí, které odr{ží z{kladní trendy vývoje celé společnosti, mají vliv ekonomické, demografické, technické, politické a kulturní jevy. Makroprostředí školy se neust{le mění a vyvíjí a doch{zí ke změn{m v demografické křivce. Změny v technologii v oblasti výpočetní techniky vytv{ří na školy tlak na n{kup nové techniky, softwaru, aby nezůstaly za vývojem pozadu. V důsledku soci{lních změn se mění i myšlení a kulturní hodnoty mladých lidí. (Světlík, 2006) Většina vlivů z makroprostředí je školou neovlivniteln{. Škola by měla rozpoznat z{kladní směry svého makroprostředí, předvídat možné změny a přizpůsobit se jim. (Světlík, 2006)

21

3.6.1

Ekonomické vlivy

Většina škol vyvíjí svoji aktivitu na místní, region{lní, maxim{lně na n{rodní úrovni. Je souč{stí nejen EU, ale i celosvětového ekonomického prostředí, které hluboce ovlivňuje stav a rozvoj naší n{rodní ekonomiky. (Světlík, 2006) Financov{ní školy Odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje v přenesené působnosti s vědomím Zastupitelstva JMK prostřednictvím krajských normativů rozepisuje a poskytuje prostředky přidělené ze st{tního rozpočtu přímo školským organizacím. 1) Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle Školského z{kona č. 49/2009 Sb., § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzděl{v{ní a školské služby pro jedno dítě, ž{ka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzděl{v{ní, z{kladního vzděl{v{ní, středního vzděl{v{ní a vyššího odborného vzděl{v{ní na kalend{řní rok a zveřejňuje je ve Věstníku MŠMT. 2) Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle Školského z{kona č. 49/2009 Sb., § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalend{řní rok za podmínek stanovených prov{děcím pr{vním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, ž{k, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jin{ jednotka stanoven{ zvl{štním pr{vním předpisem 34a). Souč{stí krajských normativů jsou příplatky na speci{lní vzděl{vací potřeby dětí, ž{ků a studentů. 3) Při stanovení krajských normativů vych{zí krajský úřad zejména z: a) dlouhodobého z{měru vzděl{v{ní a rozvoje vzděl{vací soustavy v jihomoravském kraji,

22

b) r{mcových vzděl{vacích programů nebo akreditovaných vzděl{vacích programů pro vyšší odborné vzděl{v{ní, c) rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speci{lně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a d) naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých škol{ch a školských zařízeních. 4) Ministerstvo stanoví prov{děcím pr{vním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minim{lní úrovně krajských normativů a z{sady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. (Školský zákon, § 161) 3.6.2

Demografické vlivy

Demografie zkoum{ populaci a ta v příslušném věku tvoří klienty školy, tj. ž{ky a studenty. Jsou důležitou souč{stí marketingového řízení školy, zejména v oblasti analýzy potencion{lního trhu, kr{tkodobého i dlouhodobého pl{nov{ní školy. (Světlík, 2006) 3.6.3

Politické vlivy

Jsou tvořeny především legislativou, vl{dními org{ny a krajskými úřady. Vytvořen{ legislativa určuje škol{m „pravidla hry“, kter{ jsou stanovena z{kony, nařízeními vl{dy, vyhl{škami a směrnicemi. (Světlík, 2006) Školský z{kon - upravuje předškolní, z{kladní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzděl{v{ní ve škol{ch a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzděl{v{ní a výchova (d{le jen „vzděl{v{ní“) uskutečňuje, vymezu-

23

je pr{va a povinnosti fyzických a pr{vnických osob při vzděl{v{ní a stanoví působnost org{nů vykon{vajících st{tní spr{vu a samospr{vu ve školství. Pr{vním postavením škol a školských zařízení je kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (d{le jen „svazek obcí“), zřizuje školy a školsk{ zařízení jako školské pr{vnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvl{štního pr{vního předpisu). (Školský z{kon, § 1 a 8)

N{zev pr{vnické osoby a její souč{sti N{zev pr{vnické osoby a organizační složky st{tu nebo její souč{sti, vykon{vající činnost podle Z{kona č. 49/2009 Sb. § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy: a) označení příslušného druhu nebo typu školy, pokud vykon{v{ činnost školy, b) označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, pokud vykon{v{ činnost tohoto školského zařízení, c) označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykon{v{ činnost pouze tohoto školského zařízení. (Školský zákon, § 8a)

Stupně středního vzděl{ní Škola považuje za úspěšné ukončení příslušného vzděl{vacího programu středního vzděl{v{ní dosažením těchto stupňů vzděl{ní: a) střední vzděl{ní, b) střední vzděl{ní s výučním listem,

24

c) střední vzděl{ní s maturitní zkouškou. (Školský z{kon, § 5)

Organizace středního vzděl{v{ní Podle Školského z{kona č. 561/2004 Sb, § 65 se vzděl{v{ní ve střední škole člení na teoretické a praktické vyučov{ní a výchovu mimo vyučov{ní. Praktické vyučov{ní se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzděl{ní. Odborn{ nebo uměleck{ praxe a sportovní příprava může být uskutečňov{na i v období školních pr{zdnin po dobu stanovenou r{mcovým vzděl{vacím programem. Praktické vyučov{ní se uskutečňuje ve škol{ch a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo pr{vnických osob, které mají opr{vnění k činnosti související s daným oborem vzděl{ní a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučov{ní a podmínk{ch pro jeho kon{ní. Na ž{ky se při praktickém vyučov{ní vztahují ustanovení z{koníku pr{ce, kter{ upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při pr{ci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při pr{ci. (Školský zákon, § 65)

3.6.4

Kulturní vlivy

Kulturní a soci{lní prostředí představují faktory, které vyplývají z hodnot, zvyků, přístupů a preferencí obyvatelstva určité oblasti. Lidé vyrůstají a žijí v určitém prostředí, které usměrňuje a vytv{ří jejich hodnoty a normy chov{ní. Naše zvyky, chov{ní a hodnoty jsou ovlivňov{ny kulturou českého n{roda, odlišností obyvatel různých regionů, generace, vzděl{ní, profese. (Světlík, 2006)

25

Přes veškerou homogenizaci, jež přinesly hromadné sdělovací prostředky, si i nad{le uchov{v{ řadu tradičních a dodnes silně působících hodnot, místních specifik (jazykových, n{boženských), projevujících se v množství odlišných subkultur. (Foret, 2005)

26

4 Metodika pr{ce Pr{ce je rozdělena do dvou celků, na teoretickou a praktickou č{st. Teoretick{ č{st je prim{rně zaměřena na objasnění z{kladních pojmů, které se týkají školství a využití marketingu v řízení školy: školský z{kon, příspěvkov{ organizace a její znaky, zřizovací listina, školský marketing, marketingový mix, přístup k ž{kům, řízení školy, mikroprostředí a makroprostředí. V praktické č{sti je představena škola, její logo a koncepce, bude zhodnocen st{vající marketingový mix školy, případné nedostatky, preference, d{le bude provedena analýza mikroprostředí a makroprostředí včetně SWOT analýzy a rozboru ekonomické situace školy. Pomocí zhotovení SWOT analýzy – analýza vnějšího a vnitřního prostředí, jsou zjištěny příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí, silné a slabé str{nky vnitřního prostředí, z nichž vyplývají jednotlivé strategie (opatření). Sběrem prim{rních dat (dotazníků) budou zjišťov{ny preference cílových skupin (ž{ci vych{zejících dev{tých ročníků z{kladní školy, ž{ků SOŠO a SOUŘ), jejich spokojenost včetně povědomí o střední škole. Důvody, které ovlivnily jejich rozhodnutí při volbě střední školy. Zdrojem prim{rních údajů jsou z{kazníci, v našem případě ž{ci z{kladních škol a ž{ci SOŠO a SOUŘ. Při sestavov{ní dotazníku byl využit systém ReLa, který umožňuje velice efektivně prov{dět výzkum prostřednictvím elektronického sběru dat. Jeho prostřednictvím lze vytvořit velmi sofistikovaně různé dotazníky, které jsou vyplňov{ny respondenty. Formulace ot{zek musí být spr{vn{, logick{ a vz{jemně navazující, aby bylo dosaženo potřebných informací ke stanovení cílů. Dotazníky budou rozesl{ny pomocí elektronické pošty na z{kladní školy v okolí (ZŠ Ivančice, ZŠ Moravský Krumlov na n{městí Kl{šterním i na ulici Ivančick{, ZŠ Miroslav) a na SOŠO a SOUŘ, kde budou anonymně vyplněny

27

a odesl{ny v elektronické podobě zpět. Na SOŠO a SOUŘ budou dotazníky rozd{ny i v tištěné podobě. Vr{cené dotazníky budou zpracov{ny. Pr{ce je zaměřena na navržení vhodné propagace školy s důrazem na využití n{strojů marketingové komunikace, volbu marketingové strategie, hled{ní, n{vrh a doporučení nového vhodného marketingového mixu, který pomůže škole dostat se do povědomí široké veřejnosti v okolí na z{kladě dotazníkového šetření. Škola musí nabízet zajímavé učební a studijní obory pro získ{ní optim{lního počtu ž{ků.

28

5 Vlastní pr{ce Střední odborn{ škola obchodní a Střední odborné učiliště řemesel se snaží zabezpečit co nejvíce zdrojů potřebných pro přežití, rozvoj a zvyšov{ní kvality vzděl{v{ní ž{ků. Mezi nejdůležitější zdroje patří bezesporu dotace, které jsou přidělov{ny normativně na počet ž{ků, proto škola usiluje o jejich dostatečné množství. Dalším zdrojem jsou kvalitní pedagogičtí pracovníci, dobrý vztah se zřizovatelem, kterým je Jihomoravský krajský úřad a snaha získat dotace z různých fondů, grantů a projektů. Důležitým faktorem je dobré jméno školy, hodnocení veřejnosti a okolí, tzv. goodwill.

5.1 Charakteristika školy Škola byla zřízena v roce 1960 v objektu bývalého ONV Moravský Krumlov jako Zemědělské odborné učiliště. Vyučov{ny byly obory zemědělské, kovo, dřevo, sedl{řství u chlapců, vaření a šití u děvčat. Každý rok ukončilo studium přes 50 ž{ků (dnes kolem 200 ž{ků). Od roku 1965 byl zaveden učební obor pěstitel-mechaniz{tor. Současně se zde učili ž{ci Odborného učiliště železničního stavitelství v oborech instalatér, z{mečník a zedník. V roce 1969 byla otevřena dvoulet{ Dívčí odborn{ škola, kter{ vytrvala do roku 1976. Pro OU železničního stavitelství byly zavedeny obory klempíř, malíř - natěrač. V roce 1979 došlo ke sloučení ZOU Tavíkovice a ZOU Moravský Krumlov. Od tohoto školního roku se vyučuje obor kov{ř a truhl{ř. O rok později doch{zí ke sloučení s Odborným učilištěm v Miroslavi, kde se vyučovaly obory z{mečník a soustružník. Vlivem restrukturalizace n{rodního hospod{řství po roce 1989 se mění skladba učebních oborů – zav{dí se učební obory kov{ř a podkov{ř, klempíř. V letech 1988 byla vybudov{na vedle původní budovy školy nov{ dvoupatrov{ přístavba.

29

Od roku 1991 vznik{ Rodinn{ škola se stejnojmenným čtyřletým studijním oborem určeným pro dívky, v roce 1993 byl poprvé otevřen učební obor umělecký kov{ř, oprav{ř zemědělských strojů a mechanik oprav{ř pro silniční motorov{ vozidla a od roku 1994 učební obor pro dívky provoz služeb pro dom{cnost. V roce 1995 se učiliště rozšiřuje o Odborné učiliště zemědělské, které poskytuje odborné vzděl{ní ž{kům ze zvl{štních škol v učebních oborech truhl{řské pr{ce, zednické pr{ce, klempířské pr{ce, oprav{řské pr{ce, kuchařské pr{ce a automont{žní pr{ce. Rozhodnutím MŠMT ČR byla zřízena od 1. 9. 2001 Střední odborn{ škola se čtyřletými studijními obory s maturitou v oborech strojírenství se zaměřením na autodiagnostiku a oprav{renství a obchodně podnikatelsk{ činnost. Od 1. 7. 2002 se zřizovatelem st{v{ Jihomoravský kraj. Delimitací vznikla zcela nov{ polyfunkční integrovan{ škola s novým n{zvem SOŠ, SOU a OU. V prosinci 2003 získala škola certifikaci Společenstva kov{řů a z{mečníků a kov{řů podkov{řů Čech, Moravy a Slezska. Roku 2005 byla dokončena stavba truhl{řské dílny v díln{ch odborného výcviku v Pol{nce. 1. 9. 2007 proběhla poslední změna n{zvu na Střední odbornou školu obchodní a Střední odborné učiliště řemesel. Díky shovívavosti a dobrým vztahům se zřizovatelem byl škole schv{len investiční z{měr a na přelomu roku 2008/2009 zrekonstruovala celý domov ml{deže včetně školní jídelny. Nově otevřený domov ml{deže, skvěle vybaven{ školní kuchyň a nov{ jídelna přispěli ke zlepšení image školy a bude nejenom ž{kům, ale pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům přin{šet uspokojení a dobré z{zemí. O absolventy učebních a studijních oborů je v podnikatelské praxi z{jem, což dokladuje minim{lní počet nezaměstnaných na úřadu pr{ce. Výborní ž{ci se po ukončení učebního oboru mohou přihl{sit na n{stavbové studium, někdy

30

i na čtyřletý studijní obor a dokončit úplné středoškolské vzděl{ní s maturitní zkouškou. D{le pokračují na vysoké škole, nebo si hledají pr{ci.

5.1.1

Logo školy

SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov m{ vlastní logo. I bez dobrého loga může škola existovat. Investice do tvorby profesion{lního loga si zajistila škola pro přísun nových z{kazníků, zak{zek a vyšších zisků vlastními silami v kov{řské dílně. Logo je zhotovené z měděného plechu umístěné nad hlavním vchodem do budovy školy. Není tak významné jako u výrobků Nike, Coca Cola, ale d{v{ škole jméno a dost{v{ jí do povědomí veřejnosti. Logo reprezentuje školu navenek, představuje ji těm, kteří ji ještě neznají, nebo teprve pozn{vají. Těm by mělo napovědět, čím se škola zabýv{. Na každém dopise je uvedeno v hlavičce, na propagačních předmětech jako jsou tužky a trička. Logo je umístěno nad vchodem do budovy školy.

Obr. 3

Foto - logo školy

Zdroj: Vlastní foto

31

Obr. 4

Logo školy

Zdroj: SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov

5.1.2

Střední odborn{ škola

Představuje širokou oblast středního odborného vzděl{v{ní. Poskytuje kromě všeobecného vzděl{ní i profesní přípravu, kter{ vyžaduje potřebné odborné vědomosti a dovednosti. Získané vzděl{ní umožňuje vykon{vat samostatně rozs{hlý okruh komplexních pracovních činností, které vyžadují spíše vyšší úroveň intelektu{lních dovedností než rutinní přístupy. Studium je nejméně čtyřleté a je zakončeno maturitní zkouškou. V nabídce oborů existuje i nabídka pro absolventy tříletých učebních obor na středních odborných učilištích. (Světlík, 1996) Střední odborn{ škola obchodní a Střední odborné učiliště řemesel nabízí ve školním roce 2010/2011 tyto studijní a učební obory: Střední vzděl{ní - čtyřleté studium s maturitou Tab. 2

Kód a n{zev oboru – střední vzděl{ní s maturitou

39-41-L/001 Autotronik 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 78-42-M/01 Technické lyceum Zdroj: SOŠO a SOUŘ Mor. Krumlov

32

N{stavbové studium- dvouleté denní studium pro absolventy tříletých učebních oborů – ž{k získ{ střední vzděl{ní s maturitní zkouškou. Tab. 3

Kód a n{zev oboru – střední s maturitou

64-41-L/52 Podnikání Zdroj: SOŠO a SOUŘ Mor. Krumlov

5.1.1

Střední odborné učiliště

Střední vzděl{ní s výučním listem získ{ ž{k úspěšným ukončením vzděl{vacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzděl{v{ní nebo vzděl{vacího programu zkr{ceného studia pro získ{ní středního vzděl{ní s výučním listem. Nedílnou souč{stí vzděl{v{ní je praktický výcvik. Praktické vyučov{ní může vedle teoretického a výchovy mimo vyučov{ní zabezpečovat střední odborné učiliště. Pokud škola zajišťuje pouze teoretické vyučov{ní, star{ se o praktickou výuku středisko praktického vyučov{ní nebo pracoviště praktického vyučov{ní. Vzděl{ní se skl{d{ ze vzděl{v{ní všeobecného a teoretického vztahujícího se k příslušnému oboru a z přípravy na ovl{dnutí manu{lních dovedností nutných pro výkon příslušných pracovních funkcí. Obvykle jde o stupňovitou přípravu, kdy ž{ci získ{vají v prvních třech letech studia výuční listy a pak mohou pokračovat ve dvouletém cyklu v přípravě k maturitní zkoušce. (Světlík, 1996) Střední odborn{ škola obchodní a Střední odborné učiliště řemesel nabízí: Střední vzděl{ní - tříleté studium s výučním listem. Tab. 4

23-51-H/01 23-68-H/01 33-56-H/01 41-54-H/01

Kód a n{zev oboru – střední vzděl{ní s výučním listem

Strojní mechanik Mechanik opravář motorových vozidel Truhlář Podkovář a zemědělský kovář

33

65-52-H/01 Kuchař-číšník 82-51-H/01 Umělecký kovář a zámečník, pasíř Zdroj: SOŠO a SOUŘ Mor. Krumlov

Vzděl{ní ž{ků se speci{lními vzděl{vacími potřebami - tříleté studium s výučním listem. Tab. 5

23-51-E/01 23-57-E/01 65-51-E/01 41-55-E/01

Kód a n{zev oboru – tříleté s výučním listem

Strojírenské práce Kovářské práce Stravovací a ubytovací služby Opravářské práce

Zdroj: SOŠO a SOUŘ Mor. Krumlov

5.1.2

Vzděl{vací koncepce SOŠO a SOUŘ

SOŠO a SOUŘ

připravuje ž{ky pro výkon povol{ní a činností v n{rodním

hospod{řství, spr{vě, kultuře, umění a v ostatních oblastech života, připravuje ž{ky i pro studium na vysokých škol{ch. Doplňkovým vzděl{vacím programem je vzděl{v{ní a příprava pracovníků ve vybraných profesích, včetně rekvalifikace, poskytov{ní prací a služeb včetně vzděl{vacích kurzů (příprava uchazečů pro získ{ní řidičského opr{vnění, sv{řečsk{ škola, podkov{řský kurz). Mezi další činnosti patří zapojení do projektu EU, zabezpečení projektu pod n{zvem Evaluace vzděl{ní – projekt CERMAT1 a projekt SCIO2. Ve školním roce 2010/2011 studuje na SOŠO 250 studentů a na SOUŘ 423 ž{ků, celkem 673 ž{ků. 1

CERMAT – centrum pro zjišťov{ní výsledků vzděl{v{ní.

2

SCIO – internetové kurzy a online testy, které slouží jako příprava k přijímacímu řízení na školy střední,

gymn{zia, vysoké školy

34

5.2 Marketingový mix 5.2.1

Marketingové n{stroje

Mezi marketingové n{stroje patří tvorba popt{vky, marketingový výzkum a propagace výrobků a služeb a marketingový mix. Ve školství jej lze rozšířit do podoby 7P: Produkt (Product) – produktem SOŠO a SOUŘ je kvalitní školní vzdělávací program. Pro jednotlivé studijní i učební obory je stanovený školní vzděl{vací pl{n (d{le jen ŠVP), ve kterém je uveden: kód oboru, dosažený stupeň vzděl{ní, délka a forma vzděl{ní, způsob ukončení školy. Lze zde najít uplatnění absolventa, získané dovednosti a předpoklady pro jeho další rozvoj. D{le nezbytné podmínky přijetí ke studiu, organizace výuky, hodnocení ž{ků včetně učebního pl{nu, kde je stanovený r{mcový vzděl{vací program a jeho jednotlivé okruhy, které jsou rozděleny na vyučovací předměty. Vyučovací předměty nesmí mít menší rozsah vyučovacích hodin, než m{ daný okruh. Je zde rozeps{na i učební osnova pro jednotlivé předměty a ročníky. Výsledky klasifikací pro praktické vyučov{ní (d{le jen PV) i teoretické vyučov{ní (d{le jen TV) včetně hodnocení chov{ní ž{ků. Mezi čtyřleté studijní obory s maturitou patří: Obchodně podnikatelsk{ činnost, Ekonomika a podnik{ní, Strojírenství, Technické lyceum a Autotronik. Obory tříleté s výučním listem: Z{mečník, Automechanik, Truhl{ř, Umělecký kov{ř a z{mečník, Kov{ř a podkov{ř, Kuchař, Kuchař – číšník. Obory pro ž{ky se speci{lními vzděl{vacími potřebami: Kuchařské pr{ce, Oprav{řské pr{ce, Strojně mont{žní pr{ce – automont{žní pr{ce. Cena (Price) - veškeré n{klady na výuku, učební pomůcky, n{klady na ubytov{ní a stravov{ní nebo dojíždění ž{ků. Školné se týk{ pouze soukro-

35

mých škol. Dekret prezidenta republiky ze dne 21. 9. 1945 zrušil školné na st{tních středních škol{ch. Distribuce, místo (Place) - škola i domov ml{deže jsou umístěny v centru města, dílny odborného výcviku jsou vzd{leny asi 5 km od Moravského Krumlova v Pol{nce. Od 1. 7. 2010 je zavedený integrovaný dopravní systém, což školu posílilo. Zlepšení spojení do okolních vesnic, ž{ci nebudou muset končit dříve ve vyučov{ní kvůli spojení nebo se lépe dostanou do jiných škol – konkurenčních, které jsou například v nedalekém městě Znojmě. Komunikace, propagace (Promotion) - den otevřených dveří se stanovuje třikr{t ročně, ale každý z{jemce je vít{n kdykoliv během školního roku. Zaměstnanci by měli šířit dobrou image školy a být na ni v první řadě hrdí. Dalším marketingovým n{strojem je propagace výrobků a služeb. SOŠO a SOUŘ se musí neust{le zviditelňovat. K pades{tému výročí založení školy, byl vyd{n almanach obsahující veškeré informace o škole. Propagace řemesla s uk{zkou kov{řských prací na akcích města Moravského Krumlova je velmi l{kav{ a zajímav{. Na webových str{nk{ch ve fotogalerii je možnost nahlédnout na kuchařské umění včetně uk{zek ze zhotovení rautů. Reprezentace na burze povol{ní, které poř{dají konkurenční školy, patří mezi samozřejmost. Při zhotovení propagačních předmětů jako jsou propisky a trička je vždy uvedeno logo včetně n{zvu školy. Předměty jsou využív{ny při různých soutěžích poř{daných školou, při sportovních akcích poř{daných pro zaměstnance školy. Lidé, osobnosti (Personalities) – ve škole působí 60 učitelů, z toho 38 učitelů teoretické výuky a 22 učitelů odborného výcviku a 4 vychovatelé. Aby pedagogičtí pracovníci byli kompetentní k výkonu svých funkcí, musí zn{t celou řadu z{konů, vyhl{šek a vl{dních nařízení nejen z oblasti školské problematiky.

36

Většina pedagogických pracovníků splňuje předepsané vzděl{ní. Zaměstnanci, kteří nesplňují vzděl{ní, mají možnost si jej doplnit nebo si zvýšit kvalifikaci. Po domluvě a písemné ž{dosti předložené řediteli školy je jim umožněno studovat daný obor, pokud je v souladu s výkonem jeho funkce a zařazení a neohrožuje provozní podmínky školy. Pedagogické přístupy (Process Pedagogical Approaches) – podle české školní inspekce je škola na výborné úrovni. Výsledky vzděl{v{ní ž{ků na úrovni školy: “Vedení školy a pedagogové zjišťují a pravidelně se zabývají hodnocením úspěšnosti ž{ků na pedagogických rad{ch, předmětových komisích i v celém průběhu vzděl{v{ní. Ž{ci oborů ukončených maturitní zkouškou se účastnili n{rodního testov{ní – Scio a Marurita na nečisto s dosaženými výsledky, které jsou srovnatelné s podobným typem škol. Škola zjišťuje výsledky ž{ků, vytv{ří dostatečné podmínky k dosažení jejich dobrých výsledků ve vzděl{v{ní, respektuje n{zory ž{ků a komunikuje s nimi. Ž{ci, zejména oborů ukončených z{věrečnou zkouškou, projevují menší z{jem o vzděl{v{ní a osobní růst. Popt{vka po absolventech, především technických oborů, je vysok{ a jejich počty naplňují požadavky budoucích zaměstnavatelů“. (z{pis z kontroly ČŠI) Participace (Participation Activating) – podílení zaměstnanců na rozhodnutích, navrhnutí nových aktivit pro školu. Na poradě vedení m{ každý vedoucí jednotlivých úseků prostor pro vyj{dření veškerých připomínek a n{zorů. Může navrhnout řešení daných situací, sezn{mí ostatní s připomínkami a n{vrhy svých podřízených pracovníků a zkonzultuje vše s ostatními, kdy po prodiskutov{ní dojde k n{vrhu řešení či zamítnutí.

37

5.3 Mikroprostředí SOŠO a SOUŘ obdržela v letošním roce 310 přihl{šek ke studiu, po prvním a druhém kole přijímacího řízení obdržela 184 z{pisových lístků. Někteří rodiče si přijdou vyzvednout z{pisový lístek ještě během letních pr{zdnin. Vedení školy m{ pouze orientační počty ž{ků, kteří nastoupí. Během pr{zdnin je nutné mít připravený pl{n, rozvrh hodin, úvazky jednotlivých pedagogických pracovníků, který je velice složitý díky roztříštěnosti učeben po odloučených pracovištích. V z{ří přijde další vlna, kdy ž{ci zjistí, že se jim na daném oboru nelíbí nebo nezvl{dají n{roky na studium a chtějí přestoupit. Dotace škola obdrží na z{kladě výkazu, který se odevzd{v{ k datu 30. 9. 20xx daného roku. Předběžné počty ž{ků se odesílají zač{tkem z{ří. Tab. 6

Počty ž{ků v letech 2006 – 2010

SOU Odborné učiliště celkem učební obory Nástavbové studium SOŠO Celkem maturitní obory Celkový počet žáků

r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 285 311 332 338 378 83 72 62 50 45 368 383 394 388 423 50 54 58 58 57 230 212 215 190 193 280 266 273 248 250 648 649 667 636 673

Zdroj: vlastní výpočty

Z tabulky č. 6 je vidět, že počet ž{ků na středním odborném učilišti i přes výsledky statistického úřadu roste. Ž{ků se specifickými vzděl{vacími prostředky kles{ každoročně o přibližně 10 ž{ků. U n{stavbového studia se počty pohybují kolem 58 ž{ků, na střední škole počet ž{ků kles{. Z{jem o učební obory jako je kov{ř a umělecký kov{ř postupně sl{bne.

38

Tab. 7

Celkový počet přihl{šených a přijatých ž{ků v letech 2005 - 2010

SOŠO a SOUŘ MK Školní rok 2009/2010 2008/2009 2007/2008 2006/2007 2005/2006 Celkem

1. kolo přihlášení

310 261 198 224 199 1192

další kola přijatí 184 204 189 194 171 942

přihlášení

přijatí

23 15 41 38 48 165

18 15 41 38 46 158

celkem přijatí žáci 202 219 230 232 217 1100

Zdroj: vlastní výpočet

Počet celkem přihl{šených ž{ků byl největší ve školním roce 2006/2007 kdy dos{hl počtu 232 ž{ků.

r. 2010

r. 2009

SOŠO

r. 2008

Nástavbové studium Odborné učiliště r. 2007

SOU

r. 2006

0

100

200

300

400

Počet žáků Obr. 5

Počty přijatých žáků v letech 2006 – 2010

Zdroj: vlastní výpočet

V tabulce č. 8 jsou uspoř{d{ny dotace na jednotlivé obory ve školním roce 2009/2010 od nejnižší dotace po nejvyšší. První dvě uvedené kuchař a umělecký kov{ř a z{mečník jsou na individu{lní studium. Modře podbarvené jsou učební obory, zeleně obory ukončené maturitní zkouškou – mají v učebních

39

osnov{ch praktické vyučov{ní. Nepodbarvené jsou obory ukončené maturitní zkouškou bez praktického vyučov{ní a žluté jsou obory pro ž{ky se speci{lními vzděl{vacími potřebami. Dotace na poruchy chov{ní, učení, ment{lní postižení a sluchové postižení jsou přiděleny k jednotlivým oborům, který ten daný ž{k studuje. Snahou je integrace ž{ků se speci{lními vzděl{vacími potřebami (zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, soci{lní znevýhodnění) do norm{lních tříd mezi ostatní zdravé ž{ky. Mezi ž{ky se speci{lními vzděl{vacími potřebami nepatří ž{ci nadaní, resp. mimoř{dně nadaní. Tab. 8

Celkov{ dotace na 1 ž{ka TV + PV na jednotlivé obory

Členění Kuchař

Celková dotace na žáka TV + PV na obor 7036

Členění

Celková dotace na žáka TV + PV na obor

Kuchař

49248

Umělecký kovář a zámečník

13146

Autotronik

50565

Obchodně podnikatelská činnost

40707

Zámečník

53773

Podnikání

41707

Strojně montážní práce - automontážní práce

54251

Ekonomika a podnikání

42228

Autotronik

55236

Technické lyceum

43438

Automechanik

55891

Technické lyceum

43453

Kovář a podkovář

58329

+ Vývojové poruchy učení

44815

Truhlář

58560

+ Mentální postižení

45082

Umělecký kovář a zámečník

59948

Strojírenství

45120

+ Vývojové poruchy chování

68348

Kuchařské práce

45485

+ Sluchové postižení

85453

Opravářské práce

45683

Zdroj: vlastní výpočet (obory školní rok 2009/2010)

V sousedství se nach{zí Gymn{zium, které je konkurenční školou ve městě Moravský Krumlov pro naše maturitní obory. Ž{ci, kteří mají v pl{nu jít na vysokou školu, jdou přímo na gymn{zium. I když vybaveností naší škole konkurovat nemohou. Ani Střední zemědělsk{ škola mechanizační v Ivančicích. Střední odborn{ škola obchodní a Střední odborné učiliště řemesel m{ všechny

40

třídy vybavené novými lavicemi a židlemi, 3 kr{sně vybavené počítačové učebny s dataprojektory, interaktivními tabulemi. A to vše díky dobrým vztahům se zřizovatelem - Jihomoravským krajem. 5.3.1

Marketingové řízení SOŠO a SOUŘ

Marketingové řízení školy vych{zí z předpokladu, že přispív{ k osobnímu rozvoji ž{ků a studentů za předpokladu příznivého prostředí efektivním způsobem. Mezi profesion{lní vedení školy patří dostatečn{ kreativita jednotlivých vedoucích pracovníků, ale i zaměstnanců, ujasnění cílů kr{tkodobých i dlouhodobých. Schopnost ředitele a vedoucích pracovníků motivovat zaměstnance

k lepším

pracovním

výkonům.

Vnitřní

prostředí

je

jedním

z rozhodujících faktorů, které významně ovlivňují kvalitu školy. Vedení SOŠO a SOUŘ se snaží rozšířit vzděl{vací nabídku oborů, staré obměnit za nové, více ž{dané. Od vedení školy, ale i od zaměstnanců se oček{v{ ř{dné plnění pracovních povinností a komunikace. SOŠO a SOUŘ m{ zavedený třístupňový systém řízení školy, jak je vidět na organizačním schématu. Na třetím stupni řízení (zeleně označeno) je ředitel školy, na druhém stupni (modře označeno) vedoucí školní jídelny a z{stupce ředitele pro praktické vyučov{ní. Na první stupni řízení (žlutě označeno) jsou z{stupci ředitele pro teoretické vyučov{ní, vedoucí vychovatel, vedoucí technicko-ekonomického úseku, vedoucí učitelé odborného výcviku a vedoucí směny ve školní jídelně (obr. 6). Všechny postupy stanovov{ní příplatků za vedení jsou uvedeny ve vnitřních směrnicích SOŠO a SOUŘ. Stupeň řízení je d{n podle složitosti organizační struktury dané příspěvkové organizace odpovídající rozsahu a členitosti zajišťovaných činností.

41

Ředitel školy svol{v{ pravidelné porady vedení, kde se všichni vz{jemně informují o aktu{lních situacích, problémech a úspěších. Ředitel pl{nuje, rozděluje a hodnotí pr{ci. Je přesvědčivý, reaguje dynamicky na dané situace. Před{ svým podřízeným úkoly, které je třeba vyřešit. Ty jsou d{le delegov{ny podřízeným pracovníkům nebo je řeší sami vedoucí pracovníci. Informační systém je nastaven po jednotlivých úsecích, plnou odpovědnost mají vedoucí úseků. Podřízení od ředitele oček{vají vysoké pracovní nasazení, disciplínu, osobní flexibilitu, ochotu přijmout odpovědnost, vstřícný pracovní postoj, pochopení a zvyšov{ní dobrého pracovního kolektivu, který je zapotřebí neust{le utužovat.

42

Obr. 6

Organizační schéma


43

SOŠO a SOUŘ m{ zavedený vnitřní kontrolní systém a řídí se vnitropodnikovými směrnicemi. Spad{ sem předběžn{, průběžn{ a n{sledn{ finanční kontrola před provedením příjmové či výdajové operace. Ž{danku (předběžnou kontrolu) si vyplní zaměstnanec, který m{ určitý požadavek a nech{ si ji schv{lit od vedoucího úseku, spr{vce rozpočtu a ředitele. Poté si může daný výrobek, materi{l, službu, učební pomůcku koupit či objednat. Jedn{-li se o vyšší č{stku, je projedn{na na poradě vedení. Přepočtený počet zaměstnanců naší školy je 97,71 osob na 636 ž{ků a 3 pracoviště. V hlavní budově se nach{zí škola, další budova je domov ml{deže na n{městní Moravského Krumlov, kde je i školní kuchyň, jídelna a v současné době po rekonstrukci a modernizaci celého objektu i třídy. Dílny odborného výcviku jsou vzd{lené asi 5km od Moravského Krumlova v Pol{nce. I zde jsou třídy pro vyučov{ní teorie. Tab. 9

Počet přepočtených zaměstnanců ke dni 31. 12. 2009

Funkce Ředitel Zástupce řed. pro TV Zástupce řed. pro OV Učitelé OV Učitelé Vychovatelé Vedoucí TEÚ THP POP (údržbáři, uklízečky, skladní)

Přepočtené osoby za rok 209 1 2 1 21,76 37,13 3,56 1 4

kuchařky

12,32 8,94

Celkem

92,71


44

Mezi z{kladní informační systém ve vztahu k ž{kům patří n{stěnky, ve vztahu k učitelům porady, ve vztahu k rodičům třídní schůzky. Škola m{ zřízené internetové str{nky, na kterých se prezentuje. Obsahem těchto str{nek je historie školy, nahlédnete do fotogalerie, jsou zde zveřejněny akce, které škola poř{d{ včetně informací o přijímacím řízení ž{ků o výběrových řízeních na investiční akce, nabídky jednotlivých studijních ale i učebních oborů, kritéria a podmínky pro přijetí. V nabídce je i odkaz na program SAS, kde je možnost nahlédnout do struktury tříd. Lze si najít konkrétního ž{ka v jednotlivých tříd{ch, třídního učitele, učitele dalších předmětů, profil řídících pracovníků. Kromě tohoto programu je vedena matrika ž{ků, kde je vešker{ evidence o ž{cích a z{konných z{stupcích. Kromě školního ř{du zde najdete i ř{d domova ml{deže a veškeré informace o ubytov{ní. O webové str{nky se v současné době star{ ICT koordin{torka. Všechny budovy a počítače jsou propojeny internetovou sítí, kter{ umožňuje přeposíl{ní a stahovaní nejrůznějších strategických, ale i pracovních dokumentů, které jsou uloženy na disku „S“. Vz{jemn{ komunikace mezi odloučenými pracovišti je na dobré úrovni díky vybavenosti počítačové techniky (počítače, tisk{rny, scannery, kopírky). Všichni pedagogičtí pracovníci absolvovali školení pro zdokonalov{ní při pr{ci na PC zaměřené na nejrůznější dovednosti s programovým vybavením (WORD, EXEL). Někteří si doplňují vzděl{ní ať už doplňkové pedagogické, nebo vysokoškolské aby splňovaly kritéria požadovan{ pro výkon jejich zaměstn{ní. Mezi partnery školy patří Škoda auto Mlad{ Boleslav, JE Dukovany, První brněnsk{ strojírna Třebíč (z{vod Moravský Krumlov a softwarov{ firma Špinar software. Škola je členem Kov{řského společenstva, Asociace školních

45

autoškol, podílí se na projektu IQ AUTO a je zapojena do projektu UNIV 2 KRAJE, který je spolufinancov{n Evropským soci{lním fondem a st{tní rozpočtem České republiky. Studenti mají možnost získat mezin{rodní certifik{t International Education Society, London (IES) www.iescertifikat.cz, který v měsíci dubnu škola získala. Certifik{t IS je doplněk k maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu. Certifik{t nehodnotí znalosti absolventa, ale úroveň školy, tzv. raiting. Kultura školy je soubor postojů a hodnot, který se mění stejně jako zaměstnanci školy a s nimi i klima školy. Pracovní podmínky pro pr{ci učitelů jsou dobré, prostředí školy m{ výbornou estetickou úroveň a působí čistotou. Škola by měla v budoucnu více věnovat motivaci a informovanosti pracovníků, větší pozornost si zaslouží i vz{jemn{ komunikace. Škola musí počítat s tím, že i v kolektivu jsou kolegové, kteří by v jistých situacích našli jiné a lepší řešení dané situace. Příležitostí je účast v soutěžích, na kterých se podílí studenti i zaměstnanci. V soutěži se skupinou ČEZ lze získat novou učebnu s kompletním vybavením zdarma za splnění soutěžních podmínek. Škola, kter{ zašle co největší počet hlasů pře internet získ{ novou učebnu. Sbír{ním pokladních dokladů a paragonů s firmou Domestos vyhraje pět škol půl milionu na vybavení. Jsou to snadno získané peníze a podpořit školu mohou i rodiče, zkr{tka kdokoliv.

46

5.4 Makroprostředí 5.4.1 Ekonomické prostředí Střední odborn{ škola obchodní a Střední odborné učiliště řemesel se člení do pěti paragrafů, na které jsou přidělov{ny dotace podle jednotlivých č{stí školy. § 3122 – Střední odborn{ škola, § 3123 – Střední odborné učiliště, § 3124 – Odborné učiliště, § 3142 – školní jídelna a § 3147 – Domov ml{deže. Do všech č{stí jsou přepočít{v{ny koruny na výkony, což je přepočet na jednoho ž{ka. Dotace na přímé n{klady jsou rozděleny na ukazatele z{vazné a orientační. Z{vazné ukazatele tvoří neinvestiční výdaje: prostředky na platy, prostředky na ostatní platby za provedenou pr{ci (OPPP – dohody o provedení pr{ce a dohody o pracovní činnosti) a limit zaměstnanců. Orientační ukazatele tvoří odvody zdravotního a soci{lního pojistného, fond kulturních a soci{lních potřeb (FKSP), ostatní přímé neinvestiční výdaje (ONIV), ONIV n{hrady (č{stka vypočtena normativně z objemu rozpočtovaných mzdových prostředků 0,415 % na výdaje, které je povinen zaměstnavatel vypl{cet jako n{hradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti v souladu § 9 z{kona č. 589/1992 Sb. o pojistném na soci{lní zabezpečení a příspěvku na st{tní politiku zaměstnanosti, v platném znění. ONIV - ostatní neinvestiční výdaje na učebnice, školní potřeby, povinné pojištění zaměstnanců ve výši 0,42 % z objemu prostředků na platy, d{le na přímé výdaje vyplývající z pracovně pr{vních vztahů, tj. přímé výdaje na vzděl{v{ní jako je cestovné, ochranné pomůcky, školení. SOŠO a SOUŘ může překročit z{vazné ukazatele z oblasti mzdové regulace stanovené odborem školství krajského úřadu Jihomoravský kraje o počet

47

zaměstnanců, kterými zabezpečují činnost z jiných zdrojů než z prostředků st{tního rozpočtu a o vyplacené mzdové prostředky hrazené také z jiných prostředků než je st{tní rozpočet. Jde zejména o vedlejší hospod{řskou činnost, kterou škola provozuje. Také provozní dotace jsou přidělov{ny normativním způsobem. Při výpočtu normativu na daný rok se výsledn{ č{st porovn{ s rozpočtem loňského roku. Na z{kladě porovn{ní Jihomoravský kraj rozhodne o tom, jestli normativ ponech{ nebo jej sníží dle svého uv{žení což je v jeho kompetenci a jako zřizovatel na to m{ pr{vo. Nejvíce finančních prostředků je přiděleno na obory umělecký kov{ř a z{mečník, kov{ř a podkov{ř, truhl{ř. Vysoké dotace jdou na ž{ky se speci{lními vzděl{vacími potřebami, jejichž přípravě je nutné věnovat zvl{štní a ojedinělou péči, vzhledem k přihlédnutí jejich postižení (na z{kladě lékařského posudku) ať už ment{lního, poruch{m učení, poruch{m chov{ní nebo sluchového postižení. Jihomoravský kraj stanovil kapacity každé škole na jednotlivé obory. Ale pro nedostatek ž{ků a studentů tyto kapacity nejsou naplněny. EU struktur{lní fondy- škola pož{dala za rok 2009 a 2010 o tyto dotace ze struktur{lních fondů EU: 

Operační program vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost – zvyšov{ní kvality ve vzděl{v{ní (vyřazen pro nesplnění kritérií přijatelnosti)



Operační program vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost – rovné příležitosti dětí a ž{ků, včetně dětí a ž{ků se speci{lními vzděl{vacími potřebami – rozšiřov{ní kompetencí ž{ků se speci{lními vzděl{vacími potřebami a ž{ků nadaných

48



Operační program vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost - zvyšov{ní kvality ve vzděl{v{ní – otevřen{ škola



Operační program vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost - zvyšov{ní kvality ve vzděl{v{ní – modulov{ výuka diagnostiky osobních aut na SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov



Operační program vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost - podpora nabídky dalšího vzděl{v{ní – zvyšov{ní konkurenceschopnosti občanů moravskokrumlovského regionu (na z{kladě výběrového procesu nebyla doporučena)

5.4.2 Demografické prostředí Na z{kladě tabulek Českého statistického úřadu ubýv{ ž{ků na z{kladních škol{ch. Ve školním roce 2006/2007 byl počet ž{ků 95 529, školní rok 2007/2008 91 546, školní rok 2008/2009 88 365 ž{ků. Podle ČSÚ se demografický pokles začal projevovat naplno. Ve školním roce 2008/2009 došlo k propadu proti předchozímu období jak v počtu nově přijatých ž{ků, tak v celkovém počtu studujících. V Jihomoravském kraji se vzděl{valo celkem 64 333 ž{ků, z nich 61 014 v denním studiu. Do prvních ročníků bylo nově přijato 17 585 ž{ků, z nich 16 235 v denním studium.

49 Tab. 10

Přirozený úbytek školní populace (demografický vliv)

Zdroj: ČSÚ

5.5 SWOT analýza 5.5.1 Silné str{nky: 

vynikající vybavenost počítačových a odborných učeben včetně dílen odborného výcviku,



vysoký počet ž{ků,



ide{lní nabídka vzděl{ní, vyučení spojené s n{stavbou a dokončením úplného středního vzděl{ní,



širok{ nabídka studijních a učebních oborů,



bezplatné studium,



dlouholet{ tradice v širokém okolí – SOŠO a SOUŘ patří mezi 5 největších škol v Jihomoravském kraji,



nově vybudovan{ sportovní hala s využitím jak pro ž{ky, tak i pro širokou veřejnost,



zak{zky produktivní pr{ce za velmi nízké ceny,



bezdr{tový přístup na internet,

50



umožnění doplnění studia pro neaprobované pedagogické pracovníky, ale i ostatní,



možnost získ{ní řidičského opr{vnění skupiny B, C a T,



pravidelný lyžařský výcvikový kurz,



pr{ce s dětmi se speci{lními vzděl{vacími potřebami,



přitažlivost a dostupnost školy pro děti ze sp{dových okolních vesnic,



dobré vztahy mezi pracovníky,



dobr{ image3 školy,



podíl školy na akcích poř{daných městem Moravský Krumlov (trhy, výstavy, jarmarky,<), účast ž{ků na krumlovských v{nocích, kde ž{ci předv{dí uk{zky kov{řského řemesla, ve st{nku prod{vají výrobky, které vyrobili sami – prkýnka, podkovičky, vizovické pečivo, perníčky, svíčky a jiné,



kreativita4 učitelů,



spr{vně zvolen{ profilace studijních a učebních oborů,



každoroční praxe na 14 dnů pro ž{ky v Mladé Boleslavi ve firmě Škoda,



nízk{ cena za ubytov{ní na domově ml{deže,



dobře vybaven{ sportovní hala,

5.5.2 Slabé str{nky: 

roztříštěnost budov domova ml{deže a dílen odborného výcviku,



odchod kvalitních pedagogických pracovníků,



nedůvěra z{kazníků v produktivní pr{ci ž{ků,

3

Image – vnější působení, celkový dojem na veřejnost

4

Kreativita – tvůrčí činnost učitelů a vychovatelů

51



umístění ž{ků na praxi, zejména u ž{ků se speci{lními vzděl{vacími potřebami,



aprobace pedagogických pracovníků- pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují vzděl{ní potřebné pro výkon jejich povol{ní, si musí vzděl{ní doplnit. Zah{jit studium musí do doby 4 let po n{stupu do zaměstn{ní. Po dohodě s ředitelem školy je jim studium umožněno, jejich volna při studiu musí suplovat kolegové, školní rozvrh je přizpůsoben rozvrhu jednotlivých zaměstnanců,



chov{ní a neuk{zněnost ž{ků ve veřejném prostranství města (nedopalky od cigaret),



nedostatek učeben ve škole, výuka rozložena i na odloučen{ pracoviště do dílen odborného výcviku v Pol{nce a na domov ml{deže, kde jsou po přestavbě vybudované nové učebny i studovna,



klesající z{jem o vzděl{ní ze strany některých ž{ků i rodičů,



ne vždy dostatečn{ spolupr{ce mezi učitelem, učitelem odborné výchovy a vychovatelem,



nedostatečn{ komunikace s některými rodiči,



zvyšující se výskyt poškozov{ní majetku školy, vybavení učeben atd.,



nedostatečn{ reprezentace ž{ků,



spojov{ní dvou učebních oborů do jedné třídy při malém počtu ž{ků v jednotlivých oborech,



nevyužití ubytovací kapacity domova ml{deže v době pr{zdnin,

5.5.3 Příležitosti: 

možnost spolupr{ce školy s městem Moravský Krumlov, městem Aldhaim v Rakousku a Škodou Mlad{ Boleslav,

52



vzrůstající ruch ve městě Moravský Krumlov,



veletrh středních škol,



burza oborů,



zvyšující se z{jem o učební obory,



rostoucí z{jem o vzděl{v{ní dospělých při zaměstn{ní,



nedostatečné z{zemí pro sport ve městě Moravský Krumlov a jeho okolí,



reprezentace ž{ků školy při různých akcích města u n{s i v zahraničí,



spr{vn{ volba profilace školy, kter{ vede ke zvýšení z{jmu o školu,

5.5.4 Hrozby: 

znatelný pokles ž{ků vych{zejících ze z{kladních škol,



přirozený úbytek školní populace,



klesající z{jem o učební obory, tj. vzděl{ní s výučním listem,



školy konkurující stejnými učebními a studijními obory,



nedostatek finančních prostředků v soci{lně slabých rodin{ch,



neust{le kr{cení veškerých dotací na provoz a zajištění chodu školy,



zvyšov{ní cen energií,



snižov{ní kvality školství na z{kladě systému dotací, dotace jsou přidělov{ny na počty ž{ků podle jednotlivých učebních a studijních oborů, což vede k tomu, že do výběru jsou přijím{ni i studenti, kteří nemají na úspěšné ukončení studia,

5.5.5 Strategie 

Zaměření na n{bor ať už učebních (zejména uk{zky kov{řských prací, které nejsou příliš obvyklé a k vidění) či studijních oborů (uk{zky prací

53

v programech autocad), reprezentace na burze povol{ní (uk{zky výrobků truhl{řů a kuchařů). 

Zaměření výuky na rekvalifikaci dospělých jako placenou formu studia s využitím vynikající vybavenosti učeben a po praktické str{nce i vybavenost dílen odborného výcviku.



Reklama oborů v mediích prostřednictvím profesion{lně vytvořených internetových str{nek.



Podpora dalšího vzděl{v{ní pedagogických pracovníků a profilace učitelů odborných předmětů, což je pro školu oproti gymn{ziím konkurenční.



Výměna zkušeností s konkurenčními školami.



Budovat a udržovat u ž{ků vztah ke škole.



Snaha udržet co nejvíce ž{ků zpříjemněním podmínek a vhodným studijním pl{nem.



Nabídnout zaměstnancům soci{lní podmínky, umožnit studium při zaměstn{ní - doplnění kvalifikace, aby se zabr{nilo odchodu dobrých pracovníků ke konkurenci.



Snaha eliminovat co nejvíce neochotu zaměstnanců.



Snaha zapojit rodiče do spolupr{ce.



Nízk{ cena za ubytov{ní na domově ml{deže v době pr{zdnin, včetně stravov{ní.



Uk{zka kov{řského řemesla, reprezentace při sportovních akcích jako je v{noční laťka, turnaj ve floorbale, fotbal, soutěže automechanik Junior, Turbocad, psaní na stroji.

54

5.6 Výsledky dotazníkového šetření Marketingový průzkum – dotazníkové šetření bylo zaměřeno na dvě kategorie dotazovaných. Jednou z nich byli ž{ci dev{tých ročníků z{kladních škol, kteří pr{vě hledají nejvhodnější školu pro další studium. Rozhodují se, kter{ škola je pro ně ta nejvhodnější a nejatraktivnější ať už z hlediska oboru, vzd{lenosti, či představ o jejich budoucím povol{ní. Druhou kategorií dotazovaných jsou současní ž{ci SOŠO a SOUŘ a jejich osobní zkušenosti. Výsledky dotazníku ž{ků ze z{kladních škol Dotazníky vyplnilo celkem 82 respondentů ze z{kladních škol v okolí (ZŠ Ivančice, ZŠ Moravský Krumlov na n{městí Kl{šterním i na ulici Ivančick{, ZŠ Miroslav). Na z{kladě první ot{zky je jasné, že 70 % ž{ků je již v měsíci prosinci rozhodnuto, na kterou střední školu půjdou. Z n{sledujícího grafu lze přehledně vyčíst, kde hledají ž{ci informace o nabízených škol{ch. výchovný poradce

interner

burza povolání

veletrh středních škol

den otevřených dveří

propagační letáky

kamarádi, známý

tisk 2% 17%

10% 23%

11%

13% 20% 4%

Obr. 7

Kde hledají žáci informace o školách?

Zdroj: Dotazníkový průzkum, 12/2010

55

Internet se zd{ jako nejčastějším zdrojem hled{ní školy, na druhém místě je n{vštěva veletrhu středních škol, ale i reference kamar{dů a zn{mých přispívají ke hled{ní té spr{vné školy. Nemalou mírou přispív{ k rozhodnutí den otevřených dveří společně s propagačními let{ky. Podle odpovědí na ot{zku č. 2 z jakého zdroje byly informace nejužitečnější, vede jednoznačně den otevřených dveří. Ž{ci i rodiče si mohou na vlastní oči projít celým are{lem školy, učebnami a k tomu jim podají pedagogičtí pracovníci veškeré informace týkající se provozu, ale i učebních oborů, n{ročnosti studia, požadovaných znalostí, možností výběru vhodného zaměstn{ní k danému zaměření oboru. Na druhém místě jsou informace z internetových str{nek, jsou doplněny fotogalerií, kde si mohou všichni prohlédnout i výrobky z různých učebních oborů. Vliv rodičů na výběr školy je vidět na obr. č. 8. 47 ž{ků (58 %) odpovědělo trochu, 24 ž{ků (29 %) se nech{ ovlivnit rodiči a 10 ž{ků (12 %) se ovlivnit vůbec nenech{. ano

trochu

ne

bez odpovědi

1% 12%

29%

58%

Obr. 8

Mají vliv na rozhodnutí o výběru školy Tví rodiče?

Zdroj: Dotazníkové šetření, 12/2010

56

Na většinu uchazečů mají největší vliv spoluž{ci a kamar{di, učitelé, ale i výchovní poradci. V obr{zku č. 9 jsou nejzajímavější formy propagace, které ž{ky zaujaly nejvíce. Opět v popředí stojí den otevřených dveří, internetové str{nky zaujímají druhé místo a jako třetí v pořadí jsou propagační let{ky školy. reklama v rozhlase a rádiu


propagační letáky

reklama v tisku

upoutávka v regionální televizi

burza povolání

internetové stránky

jiné 3% 1%

26%

33%

10% 24% 1%

Obr. 9

2%

Nejzajímavější formy propagace školy, které žáka zaujaly.


V ot{zce zaměřené na požadované dosažené vzděl{ní odpovědělo 36 respondentů, že by r{di dos{hli úplné střední odborné vzděl{ní s maturitou (bez vyučení), 25 respondentů by r{do úplné střední odborné vzděl{ní s výučním listem i maturitou. Pouze 11 ž{ků ze z{kladních škol by r{do dos{hlo střední odborné vzděl{ní s výučním listem. Vysoké n{roky by měly odpovídat i průměrné zn{mky ze z{kladních škol. Většina respondentů nestojí o výuční list. Většina chce dos{hnout maturitní zkoušky.

57

Na obr. č. 10 je vidět n{zor na den otevřených dveří. Dny otevřených dveří jsou poř{d{ny každým rokem třikr{t ročně. V každé třídě jsou přichystaní pedagogičtí pracovníci a ž{ci s uk{zkami prací na jednotlivých výukových programech. Hned po příchodu do školy, domova ml{deže nebo dílen se n{vštěvníků (potencion{lních z{kazníků) ujme pedagogický pracovník a podle př{ní provede rodiče po budově a pod{v{ jim po celou dobu potřebné informace, odpovíd{ na případné dotazy. Pouhé 2 % respondentů považují den otevřených dveří za zcela zbytečný. velmi přínosné

přínosné

nemám názor

nezajímavé

zcela zbytečné

0% 2% 10% 41%

47%

Obr. 10

Jsou přínosné dny otevřených dveří na školách?


V dev{té ot{zce zaměřené na road show, které je dosud ve školství m{lo využívané, byl zjišťov{n n{zor na tuto zajímavou propagaci. 42 respondentům se tato propagace zd{ jako velmi zajímavý n{pad, 20 respondentů vůbec netuší co road show je, proto se vyj{dřili, že nemají na tuto propagaci ž{dný n{zor. Většina ze ž{ků z{kladních škol se o Střední odborné škole obchodní a Středním odborném učilišti řemesel dozvědělo tím, že školu s celou třídou

58

navštívili. 51 respondentů (ž{ků) školu navštívilo z celkového počtu 82 oslovených k vyplnění dotazníku. Na většinu respondentů zapůsobila škola včetně pedagogických pracovníků dobře nebo velmi dobře. zaujaly

jsou průměrné

spíše zaujaly

nezaujaly

5% 5% 39%

51%

Obr. 11

Pokud jsi navštívil (a) webové stránky, zaujaly Tě?


Podle n{zoru 51 % respondentů jsou webové str{nky školy pouze průměrné, zaujaly jen 39 % ž{ků. Proto je důležité str{nky aktualizovat, aby byly ještě více poutavé, než jsou nyní. Podle dotazníkového šetření jsou velice důležitým marketingovým krokem pro další rozvoj školy a pro přil{k{ní spousty nových uchazečů o vzděl{v{ní na středních škol{ch. Většina respondentů se vyj{dřila i k díln{m odborného výcviku, že prostředí, ve kterém se nach{zí, je zaujalo nebo se jevilo jako průměrné.

59

Výsledky dotazníku ž{ků SOŠO a SOUŘ Dotazníky vyplnilo celkem 75 respondentů (ž{ků SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov). Někteří vyplnili dotazníky přes internetový odkaz, jiní zase obdrželi dotazníky v tištěné formě a odpovídali písemně. Ž{ci, kteří odpovídali na ot{zky dotazníku pro ž{ky SOŠO a SOUŘ, byli přev{žně z druhých ročníků ze 47 %. 34 % respondentů bylo z prvních ročníků, ze třetích ročníků 15 % a ze čtvrtých pouze 3 % ž{ků. Dotazníky byly vyplňov{ny n{hodně při výuce. U ot{zky číslo 2 měli ž{ci vybrat 3 nejdůležitější zdroje, kde hledali informace o středních škol{ch a učilištích. výchovný poradce

internet

burza povolání



propagační leták

reklama v tisku

upoutávka v regionální televizi 1% 13%

0% 16%

21% 33% 14%

2% Obr. 12

Kde jsi hledal (a) informace o středních školách a učilištích?


Mezi nejdůležitější zdroj hled{ní informací patří internet se 33 % kladných odpovědí. Den otevřených dveří měl 21% úspěch. Podle výsledků si

60

spousta ž{ků nechala poradit i od výchovného poradce, ale i propagační let{ky mají své důležité místo. U ot{zky č. 3 „ Kde si se dozvěděl o SOŠO a SOUŘ?“ je na prvním místě odpověď z internetu, v těsné blízkosti je od výchovného poradce a na třetím místě propagační let{ky. Vyskytla se i odpověď od kamar{da, ze z{kladní školy, od sourozence, viděl jsem jí ze z{kladky. ano

spíše ano

spíše ne

ne

3% 11% 40%

46%

Obr. 13

Přesvědčily Tě nalezené informace o studiu na SOŠO a SOUŘ?


Většina ž{ků odpovědělo, že je nalezené informace spíše přesvědčily nebo ano přesvědčily. 11 % spíše nepřesvědčily. Informace na internetu jsou přesvědčivé a zajímavé, ale neust{le je co vylepšovat a zdokonalovat.

61

přání rodičů

blízkost a dostupnost školy

doporučení kamarádů a známých

pověst školy

nedostal jsem se na jinou školu


absolventi školy

možnost získat řidičské oprávnění

jiná možnost 3%

2%

4% 1% 5% 5%

4% 9% 67%

Obr. 14

Co Tě vedlo k rozhodnutí studovat na SOŠO a SOUŘ?


Z obr{zku č. 14 je zřetelně zn{t, že spousta ž{ků při výběru školy se dív{ nejvíce na její vzd{lenost od místa bydliště, její dostupnost dopravou. Ostatní motivy jsou naprosto nepodstatné a nesrovnatelné s dostupností školy. Na ot{zku, zda škola splnila oček{v{ní ž{ků, odpověděla většina respondentů 55 % spíše ano a 30 % respondentů ano. 5 % ze všech vybraných spokojeno není. O n{ročnosti studia na této škole můžeme říci, že podle převl{dající 49% většiny n{zorů převažuje n{zor, že studium na SOŠO a SOUŘ je spíše n{ročné, na druhé straně pro 40 % dot{zaných je studium spíše snadné. Z{leží na nad{ní ž{ka a na oboru, který studuje. Zda maturitní či učební. Co je pro jednoho snadné může být pro jiného velmi obtížné a n{ročné. V navazující ot{zce z dotazníku, kter{ zní „Co jsi od studia na SOŠO a SOUŘ oček{val (a)?“ můžeme konstatovat, že 40 % respondentů oček{valo kvalitní výuku, 31 % respondentů příjemné prostředí. 17 % respondentů si představovalo, že výuka

62

na škole bude méně n{ročn{, ale najdou se i ž{ci, kteří si mysleli, že n{roky na výuku budou n{ročnější. U ot{zky č. 9 zaměřené na ochotu ž{ků SOŠO a SOUŘ prezentovat svoji školu ž{kům dev{tých ročníků se uk{zalo, že 42 % ž{ků je ochotných školu prezentovat, ale s ohledem na formu jak{ prezentace bude. 36 % ž{ků odpovědělo, že nem{ ž{dný z{jem na prezentaci a 22 % ž{ků to bere jako příležitost a zajímavou zkušenost. příjemní a ochotní ped.pracovníci

dobře vybavené učebny a DOV

chutné jídlo ve školní jídelně

hezké ubytování na DM

jiná možnost 2% 16%

35%

16%

31%

Obr. 15

Co by si doporučil (a) ze SOŠO a SOUŘ žákům 9. ročníků ZŠ?


Mezi nejlepší doporučení od ž{ků patří příjemní a ochotní pedagogičtí pracovníci 35 %, hned za ochotou jsou velmi dobře vybavené učebny a dílny odborného výcviku s podílem 31 %. O 16 % se dělí chutné jídlo ve školní jídelně a hezké ubytov{ní na nově zrekonstruovaném domově ml{deže. Mezi jinými možnostmi se vyskytla odpověď, že jsou mnohem kvalitnější školy než SOŠO a SOUŘ a také doporučení jít na jinou školu. Každý m{ pr{vo na svůj n{zor, stejně tak jako možnost na tu lepší jinou školu přestoupit.

63

5.7 Doporučení Produkt ( Product) Nabídka pro chlapce je celkem širok{, bylo by vhodné otevřít učební obor pro dívky např. kadeřnice. Vhodn{ by byla i změna stylu výuky pro zaujetí, ale i pro získ{ní nadšení ž{ků a respektu pedagogických pracovníků. Cena (Price) Pro snížení n{kladů školy by si ž{ci, kteří mají praktické vyučov{ní, měli sami zakoupit pracovní oděv a pracovní n{řadí. Ž{ci by si více v{žili svých pomůcek a škola by ušetřila nemalé finanční prostředky. U oboru kuchař by si zakoupili kromě bílého oděvu i sadu nožů, pro z{mečníky, kov{ře a truhl{ře také pracovní oděv a z{kladní sadu n{řadí. Na konkurenčních škol{ch je toto nařízení běžné. Distribuce, místo (Place) SOŠO a SOUŘ neust{le bojuje s nedostatkem prostor pro výuku. Nebylo by špatné přebudovat půdní prostory školy na učebny. Půda se již nevyužív{. Komunikace, propagace (Promotion) Porovn{v{ní výkonů školy se školami konkurenčními a využití jejich zkušeností, tzv. banchmarking. Komunikace přes internet je naprosto ide{lní a soukrom{ sdělení na třídních schůzk{ch nejsou pr{vě taktní. Vz{jemn{ komunikace je pro školsk{ zařízení to nejdůležitější. N{vštěvníkům jsou k dispozici let{ky, které obsahují nejdůležitější infomace o škole a jednotlivých učebních a studijních oborech.

64

Je třeba neust{le doplňovat změny a aktualizovat webové str{nky, uvedením kov{řských výrobků včetně ceny do fotogalerie, možnost objedn{ní ubytovacích a stravovacích služeb přes internet, ale i objedn{vky výrobků. Doplnění více odkazů a akcí. Zajímavé by bylo nav{z{ní družby se zahraniční školou ze Slovenska. Uskutečňov{ní výměnných pobytů v Anglii pro ž{ky, které vedou ke zdokonalení jazykových bariér. Využít příležitost zviditelnit se na veletrhu středních škol, snažit se o origin{lní prezentaci ve snaze co nejvíce zaujmout a přil{kat co nejvíce z{jemců. Let{ky, které doposud zajišťovala firma, by byly zajímavou a l{kavou nabídkou pro n{pady studentů vyšších ročníků školy, kteří by mohli zajistit distribuci, aby kromě pouhého rozd{v{ní tiskovin, mohli fundovaně pod{vat informace o škole. Velmi výhodné propojení student – škola - veřejnost. N{vrh let{ku, který je přiložen, je vhodný pro nahodilé rozd{v{ní ať již při prezentacích školy, n{vštěv{ch z{kladních škol, pro n{hodné kolemjdoucí. Let{k není podrobný, spíše poukazuje na z{kladní nabídku učebních a studijních oborů. Podrobnější popis lze najít v propagačních let{cích, kde je popis studijních oborů stručně rozeps{n. Tyto let{ky by stačilo vytisknout v r{mci výuky a úspor na kopírovacím stroji ve velikosti A5. Kalkulace n{kladů na tento reklamní n{borový let{k: Form{t:

A5 (148 x 210 mm)

Druh papíru:

90 g/m2 – dopisní papír

Počet kusů:

400

Barevnost:

jednostranný barevný 4/0

65

Povrch:

bez úpravy povrchu

L{m{ní:

bez l{m{ní

Cena:

2,57 Kč/ks bez DPH

Při množství 500 ks:

2,47 bez DPH

Ceny se pohybují podle dodavatelů v rozmezí od 2,47 Kč – 3,63 Kč/ks. Kopie na školním kopírovacím stroji vych{zí okolo 1,80 Kč/ks za barevnou kopii včetně papíru, rozstříh{ní let{ků provedou ž{ci v r{mci výuky. Odpadají n{klady na dovoz nebo poštovné. Pro školu je výhodnější zhotovení let{ků ve vlastní režii (viz obr. č. 15 na str. 68).

66

Obr. 16

Návrh reklamního náborového letáku

Zdroj: Vlastní pr{ce

D{le by bylo vhodné poř{dat Road show, jehož cílem je před{ní zkušeností ž{ků SOŠO a SOUŘ ž{kům dev{tých ročníků z{kladní školy a inspirovat je, podpořit je v rozhodnutí a ve výběru spr{vného studijního nebo učebního oboru. Diskuze studentů se ž{ky, reprezentace prací ať už uk{zkou výrobků nebo předvedením uk{zky v počítačových programech ve 3D animaci (turbocad).

67

Lidé, osobnosti (Personalities) Pom{hat novým kolegům v orientaci v novém prostředí. Ve škole převažuje většina zaměstnaných žen. Velmi důležité je zaměřit se na interní komunikaci mezi zaměstnanci a obzvl{ště mezi učitelem, rodičem, vychovatelem a učitelem odborného výcviku. Informovat se vz{jemně o doch{zce a předch{zet tím nejenom z{škol{ctví. Pedagogické přístupy (Process Pedagogical Approaches) Zaměřit výuku na prosazov{ní nových prvků v přístupu k učení. Je zapotřebí db{t na zkvalitnění mezilidských vztahů a to na všech úrovních: vedení školyučitel, učitel-učitel, učitel-ž{k, zaměstnanec školy-rodiče a další z{kazníci školy. Je nutné budovat oboustranně s uvědoměním si svých rolí. Je nezbytné posílit soun{ležitost a odpovědnost vyučujících vůči škole a upřednostňovat týmovou pr{ci před přímým řízením. Demokratické rozhodov{ní a respektov{ní by mohlo vést k dosažení zlepšení v této oblasti. Participace (Participation Activating) Získ{vat příspěvky, podněty a připomínky od zaměstnanců. Na porad{ch vedení při zad{ní úkolů vedoucích pracovníků svým podřízeným, by měl být zad{n i termín maxim{lního časového horizontu vyřešení jednotlivých činností nebo zadaných úkolů. Při nedodržení termínu by měl být zad{n postih odpovědnému zaměstnanci za nesplnění úkolu.

68

6 Diskuze Při dotazníkovém šetření byl proveden průzkum současného stavu marketingové propagace, n{zoru ž{ků z{kladních škol a ž{ků SOŠO a SOUŘ, kteří již mají své zkušenosti. Bylo zjištěno, že z obou skupin dotazovaných vedou marketingové faktory, jako jsou webové str{nky, den otevřených dveří a propagační let{ky. Proto by bylo dobré kromě propagačního let{ku zhotovit let{ky informačního charakteru, které ž{ci mohou rozd{vat kdykoli a kdekoli. S vlastním přičiněním a nízkými n{klady. D{le z marketingového průzkumu vyplynuly faktory, na které by se škola měla více zaměřit a věnovat se větší mírou jejich propagační činnosti. Burza oborů patří mezi navštěvované akce, ale při rozhodov{ní potencion{lních z{kazníků (ž{ků) o výběru vhodné školy nebyla v dotazníkovém šetření přesvědčující. Do pravidelných akcí školy by měl být zařazen veletrh středních škol. Touto cestou by se škola mohla lépe prosadit a proniknout na trh vzděl{vacích služeb a tím zvýšit informovanost o kvalitě nabízených produktů. Doporučení propagace školy novou formou road show se uk{zalo jako velmi zajímavý n{pad, který by měl úspěch a podílení ž{ků na této akci zajímavým přínosem do praktického života. Podle statistických údajů (demografický vliv) ž{ků na středních odborných učilištích ubýv{. Na SOŠO a SOUŘ počty ž{ků v učebních oborech st{le rostou. Ubývají ž{ci se speci{lními vzděl{vacími potřebami a na střední škole. Na z{kladě vypočítaných dotací, které jsou přidělov{ny na 1 ž{ka dle jednotlivých studijních a učebních oborů, nelze jednoznačně určit, zda je výhodnější zaměřit školu spíše na studijní či učební obory. Příděl finančních prostředků na učební obory je vyšší, ale n{ročnější na n{kup materi{lu, autoškolu

69

a pracovní oděvy, které studenti střední školy nepotřebují. Zavedením n{kupu vlastního pracovního oděvu a z{kladních pomůcek by škola ušetřila z rozpočtu p{r tisíc korun. Rozborem ekonomické situace bylo zjištěno, že potřeba (n{klad) na jednoho ž{ka v průměru za studijní i učební obory za roky 2006 – 2009 je 66,5 tis. Kč. Na druhé straně bilance dotace na jednoho ž{ka. Průměrn{ dotace je zhruba mezi 45 – 55 tis. Kč, což ukazuje na situaci, kdy se škola musí snažit získat finanční prostředky z jiných zdrojů. Nejvíce škola získ{ z vedlejší hospod{řské činnosti a to stravov{ní, ubytov{ní, pron{jem tělocvičny. Ze SWOT analýzy vyplýv{ jako příležitost spr{vn{ profilace školy, kter{ vede ke zvýšení z{jmu o školu. Možnost spolupracovat s městem Moravský Krumlov, zahraničním městem Aldhaim v Rakousku a Škodou Mlad{ Boleslav je nejen příležitost, ale i skvěl{ propagace pro školu. Velkou příležitostí je zvyšující se z{jem ž{ků o učební obory a o vzděl{v{ní dospělých. Město Moravský Krumlov m{ nedostatečné z{zemí pro sport, proto se nabízí využití sportovní haly, které přin{ší škole výdělečnou činnost. Stejně tak i využití nízké ceny za ubytov{ní na domově ml{deže v době pr{zdnin s výhodnou nabídkou stravov{ní. Marketingové řízení školy je nastaveno ve vnitřních směrnicích organizace. Myslím, že je potřeba db{t na větší důslednost plnění úkolů a pl{nů. Zlepšit komunikaci mezi zaměstnanci, rodiči a studenty. Do pedagogického sboru přijmout učitele – muže, budí zajisté větší respekt u ž{ků. Mezi aktivity školy patří rozhovory v místním tisku s úspěšnými ž{ky, ale i zpr{vy o různých aktivit{ch poř{daných školou. Internetové str{nky jsou podle průzkumu nejzajímavější formou marketingové komunikace. Je velmi

70

důležité str{nky neust{le aktualizovat a přin{šet novým z{jemcům o vzděl{v{ní nové informace.

71

7 Z{věr Hlavním cílem této pr{ce bylo navrhnout vhodnou propagaci školy s důrazem na využití n{strojů marketingové komunikace pomocí marketingového šetření dotazníků. Předmětem této pr{ce je i ekonomick{ bilance a řízení školy, identifikace silných a slabých str{nek, jednotlivé příležitosti a eliminace hrozeb. Marketingového řízení školy se jeví jako širok{ problematika školství. Od ředitele je oček{v{no vysoké pracovní nasazení, disciplína, flexibilita, ochota a vstřícnost k zaměstnancům. Na opl{tku i od podřízených a zaměstnanců jsou oček{v{ny plnohodnotné, ohleduplné a vysoké pracovní výkony. Ředitel svol{v{ pravidelné porady vedení, kde jsou delegov{ny úkoly. Doporučením je větší důslednost. Řízení je složitější o roztříštěnost odloučených pracovišť a hlavně jejich dostupnost. Důležitý je pro školu dostatečný objem finančních prostředků - dotací, které přiděluje její zřizovatel Jihomoravský krajský úřad Brno. Dotace jsou přiděleny přímé a provozní. Veškeré dotace jsou přidělov{ny normativně na 1 ž{ka. Škola nabízí vzděl{ní s výučním listem, s maturitní zkouškou a vzděl{v{ní pro ž{ky se speci{lními vzděl{vacími potřebami. Na tyto ž{ky jsou dotace nejvyšší. Každým rokem nastupuje do prvních ročníků kolem 200 ž{ků. Rozborem ekonomické situace školy bylo zjištěno, že škola musí vydělat finanční prostředky pomocí vedlejší hospod{řské činnosti a to stravov{ním, ubytov{ním a pron{jmem tělocvičny, musí využít každé příležitosti k získ{ní finančních prostředků z EU – struktur{lních fondů. Za poslední dva roky podala již 5 ž{dostí. Zatím nebyla ž{dn{ schv{lena.

72

Dalším krokem byla SWOT analýza školy, jejíž pomocí byly vytyčeny silné str{nky jako st{le vysoký počet ž{ků a širok{ nabídka studijních a učebních oborů vzděl{v{ní. Ž{k, který získ{ výuční list, si na n{stavbovém studiu dokončí středoškolské vzděl{ní s maturitou. Velkou chloubou školy je nově vybudovan{ sportovní hala, zrekonstruovaný domov ml{deže. Možnost získat řidičské opr{vnění B, C a T je silnou str{nkou, ale podle dotazníkového šetření není důležitým faktorem. Hlavní slabou str{nkou školy je roztříštěnost budov. Pomoci by mohlo přebudov{ní půdních prostor v budově školy na učebny. Další slabinou je nedůvěra v produktivní pr{ci ž{ků a zvyšující se výskyt poškozov{ní majetku. Možnost spolupr{ce s městem Moravský Krumlov, reprezentace školy je příležitost, kterou škola využív{ všemi způsoby reprezentací na burz{ch oborů, jarmarcích. Hrozby, které by škola r{da eliminovala, jsou nedostatek finančních prostředků, klesající z{jem o učební obory jako je kov{ř a podkov{ř. Také siln{ konkurence škol s nabídku stejných učebních oborů je nebezpečn{. Na z{kladě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že jako nejdůležitější marketingový faktorem jsou internetové str{nky, které je nutno neust{le vylepšovat, aktualizovat informace, fotografie, snažit se o jejich zajímavý vzhled a atraktivnost. Druhé nejdůležitější jsou dny otevřených dveří, kdy n{vštěvníci mohou zhlédnout prostory školy, dílen a domova ml{deže. Setk{vají se s pedagogickými pracovníky i ž{ky, kteří jsou vstřícní a ochotně pod{vají veškeré informace o studiu. Škola m{ dny otevřených dveří, ale z{jemci o studium jsou vít{ni i během průběhu školního roku kdykoliv, samozřejmě po domluvě. Třetím nejzajímavějším poutačem jsou st{vající propagační let{ky. Byl navržen reklamní propagační let{k bez podrobných informací, který mohou rozd{vat ž{ci na ulici, zn{mým, ž{kům na z{kladních škol{ch. Jako přednosti vyšly z dotaz-

73

níkového šetření také n{ročné studium, kvalitní výuka, vynikající vybavenost učeben a dílen. Výborným hodnocením školy je nově získaný certifik{t IES, který hodnotí nikoliv prospěch ž{ka, ale úroveň a kvalitu školy samotné, tzv. raiting. Do marketingového mixu bylo doporučeno zavedení nového učebního oboru pro dívky (kadeřnice), komunikace mezi pedagogickými pracovníky, když ž{k nepřijde na praktické vyučov{ní nebo do školy. Musí to být rychl{ spolupr{ce, kdy absenci ž{ka hl{sí vz{jemně mezi sebou učitelé teoretického vyučov{ní učiteli praktického vyučov{ní a vychovateli, pokud je ž{k ubytovaný na domově ml{deže a v neposlední řadě nahl{sit absenci rodičům. Ale také komunikace vz{jemn{, tolerance ke kolegům a důslednost. Kvalitní informace na webu - znamen{ novou výzvu, kterou by se vedení školy mělo zabývat v blízké budoucnosti. St{le více klientů se orientuje podle informací na internetu, pro školy už připojení není problém, proto je nutné vyhled{vat st{le nové prostředky komunikace. Trend internetu je ve většině dom{cností standardem a bude st{le silnější. Důležité jsou aktu{lní informace na webových str{nk{ch o studijních programech a složení učitelského sboru. Ani informace o úspěších nestačí, přesto, že tu prokazatelně jsou také komunikace s již našimi klienty – tj. ž{ky a jejich rodiči je velmi důležit{ pro obě strany. Škola m{ šanci se širokou nabídkou učebních a středoškolských oborů získat spoustu nových z{kazníků, ž{ků. Je k tomu ovšem zapotřebí vz{jemn{ spolupr{ce a komunikace, řada strategických rozhodnutí, kter{ ovlivní její budoucnost.

74

Hodnota vzděl{v{ní je devalvov{na úrovní středních škol, na které se dost{vají děti se slabým prospěchem na z{kladních škol{ch; tento stav je motivov{n snahou škol o přežití, o naplnění kapacity školy a dosažení dotací. Výsledky uvedené v bakal{řské pr{ci budou použity pro zlepšení marketingového řízení a marketingových n{strojů SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov.

75

8 Literatura 1. EGER, L.; EGEROVÁ, D. Image školy. 1. vyd{ní. Liberec: Vysokoškolský podnik s.r.o. Liberec, 2001. 22 s. ISBN 80-7083-440-4.

2. FORET, M. Marketingový průzkum: Pozn{v{me svoje z{kazníky. 1. vyd{ní. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2.

3. FORET, M. Marketing - z{klady a principy. 2. vyd{ní. Brno: Computer Press, a.s., 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6.

4. HANZELKA, M. et al. Řízení školy. 1. vyd{ní. Praha: MERITUM, 2009. 258 s. ISBN 97880-7357-413-0.

5. HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada a.s., 1992. 368 s. ISBN 80-85424-83-5.

6. ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE – Inspekční zpr{va ze SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov, č.j. ČŠI-1624/08-12, ze dne 14. 1. 2009

7. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing školy. 1. vyd{ní. Liberec: Technick{ univerzita v Liberci, 2001. 54 s. ISBN 80-7083-460-9.

8. KOTLER, P. et al. Moderní marketing. 4. vyd{ní. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2.

9. MOCKOVČIAKOVA, A. et al. Příspěvkové organizace 2010. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 326 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7357-533-5.

10. NYKRYN, J. Marketing. Praha: SNTL, 1969. 188 s. ISBN 04-310-69. 11. SOUKALOVÁ, R. Marketing I : Studijní opora pro studenty kombinované formy studia. [s.l.]: [s.n.], 2004. 37 s.

12. SVĚTLÍK, J. Marketing - Cesta k trhu. 2. Vyd{ní. Zlín: EKKA, 1994. 256 s. 13. SVĚTLÍK, J. Marketing školy. 1. vyd{ní. Zlín: EKKA, 1996. 382 s. ISBN 80-902200-8-8

76

14. SVĚTLÍK, J. Marketingové řízení školy: Řízení školy. 1. vyd{ní. Praha: ASPI, 2006. 300 s. ISBN 80-7357-176-5.

15. ŠIMKOVÁ, E. Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Kr{lové: Gaudeamus, 2008. 173 s. ISBN 978-80-7041-083-7.

16. POL, M. Škola v proměn{ch. 1. vyd{ní. Brno: Coprint, 2007. 194 s. ISBN 978-80-2104499-9.

17. POŠVÁŘ, Zdeněk. Management I. 1. vyd{ní. Brno: ES MZLU, 2002. 156 s. ISBN 80-7157633-6.

18. Rozbor hospodaření Střední odborné školy obchodní a Středního odborného učiliště řemesel. 2006 – 2009

19. VALENTA, J. Školské z{kony a prov{děcí předpisy s koment{řem. 4. vyd{ní. Olomouc: ANAG, 2009. 800 s. ISBN 978-80-7263-530-6.

Internetové zdroje 1. MAREK, M. Vyd{ní z{pisového lístku ke vzděl{v{ní ve střední škole (konzervatoři). [on-line]. 2008. [cit. 2008-11-28]. Dostupný na Internetu:

2. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/skolstvi_v_jihomoravskem_kraji

77

9 Seznam obr{zků Seznam tabulek Tab. 1

Segmentov{ní trhu ve zděl{v{ní

10

Tab. 2

Kód a n{zev oboru – střední vzděl{ní s maturitou

31

Tab. 3

Kód a n{zev oboru – střední s maturitou

32

Tab. 4

Kód a n{zev oboru – střední vzděl{ní s výučním listem

32

Tab. 5

Kód a n{zev oboru – tříleté s výučním listem

33

Tab. 6

Počty ž{ků v letech 2006 – 2010

37

Tab. 7

Celkový počet přihl{šených a přijatých ž{ků v letech 2005 - 2010

38

Tab. 8

Celkov{ dotace na 1 ž{ka TV + PV na jednotlivé obory

39

Tab. 9

Počet přepočtených zaměstnanců ke dni 31. 12. 2009

43

Tab. 10

Přirozený úbytek školní populace (demografický vliv)

49

Seznam obr{zků Obr. 1

Typy marketingu ve škole

14

Obr. 2

Vztah vedení a řízení

16

Obr. 3

Foto - logo školy

30

Obr. 4

Logo školy

31

Obr. 5

Počty přijatých ž{ků v letech 2006 – 2010

38

Obr. 6

Organizační schéma

42

Obr. 7

Kde hledají ž{ci informace o škol{ch?

54

78

Obr. 8

Mají vliv na rozhodnutí o výběru školy Tví rodiče?

55

Obr. 9

Nejzajímavější formy propagace školy, které ž{ka zaujaly.

56

Obr. 10

Jsou přínosné dny otevřených dveří na škol{ch?

57

Obr. 11

Pokud jsi navštívil (a) webové str{nky, zaujaly Tě?

58

Obr. 12

Kde jsi hledal (a) informace o středních škol{ch a učilištích?

59

Obr. 13

Přesvědčily Tě nalezené informace o studiu na SOŠO a SOUŘ? 60

Obr. 14

Co Tě vedlo k rozhodnutí studovat na SOŠO a SOUŘ?

61

Obr. 15

Co by si doporučil (a) ze SOŠO a SOUŘ ž{kům 9. ročníků ZŠ?

62

Obr. 16

N{vrh reklamního n{borového let{ku

66

79

10 Přílohy Příloha č. 1: Dotazníky pro ž{ky dev{tých ročníků ZŠ 1. M{š již zvolenou školu? vyberte 1 odpověď 

ano



ne

2. Kde jsi hledal (hled{š) informace o škol{ch? vyberte max. 3 možnosti 

pomocí výchovného poradce



na internetu



burza povol{ní









v propagačních let{cích



od kamar{dů a zn{mých



v tisku



Jin{ možnost:

3. Z jakého zdroje, dle tvého n{zoru, byly informace nejužitečnější? vyberte 1 odpověď 


80



z internetu



burza povol{ní









z propagačních let{ků



od kamar{dů a zn{mých



z tisku



Jin{ možnost:

4. Mají vliv na rozhodnutí o výběru školy Tví rodiče? vyberte 1 odpověď 

ano



trochu



ne

5. Kdo kromě rodičů m{ vliv na Tvoji volbu? vyberte 2 nejdůležitější odpovědi 

výchovný poradce



učitelé



spoluž{ci, kamar{di



nikdo



Jin{ možnost:

6. Jaké formy propagace (reklamy) škol Tě zaujaly?

81

vyberte 2 - 3 odpovědi 




propagační let{ky



reklama v tisku



upout{vka v region{lní kabelové televizi



burza povol{ní



internetové str{nky



reklama v rozhlase a r{diu



Jin{ možnost:

7. Jakého vzděl{ní chceš dos{hnout? vyberte 1 odpověď 

z{kladní vzděl{ní



střední odborné vzděl{ní s výučním listem



střední nebo střední odborné vzděl{ní bez maturity i výučního listu



úplné střední všeobecné vzděl{ní



úplné střední odborné vzděl{ní s výučním listem i maturitou



úplné střední odborné vzděl{ní s maturitou (bez vyučení)

8. Jsou dle Tvého n{zoru dny otevřených dveří na škol{ch přínosné? vyberte 1 odpověď 

velmi přínosné



přínosné



nem{m n{zor



nezajímavé

82



zcela zbytečné

9. Jaký m{te n{zor na propagaci školy prostřednictvím road show? (ž{ci středních škol navštěvují a prezentují svoje obory na z{kladních škol{ch) vyberte 1 odpověď 

velmi zajímavé



zajímavé



nem{m n{zor



nezajímavé



zcela zbytečné

10. Jak jsi se o SOŠO a SOUŘ dozvěděl (a)? vyberte 1 odpověď 

o vaší škole jsem nikdy neslyšel (a)



navštívili jsme jí s celou třídou






od kamar{da



od rodiny



webové str{nky



inzer{t v tisku



reklama v region{lní kabelové televizi



na burze povol{ní



z n{borového let{ku



Jin{ možnost:

83

11. Navštívil (a) jsi SOŠO a SOUŘ Moravský Krumlov? vyberte 1 odpověď 

ano



ne (již nevyplňuj další ot{zky)

12. Škola a její pedagogičtí pracovníci na mě zapůsobili: vyberte 1 odpověď 

velmi dobře



dobře



spíše negativně



negativně

13. Pokud jsi navštívil (a) naše webové str{nky, zaujaly Tě? vyberte 1 odpověď 

zaujaly



jsou průměrné



spíše nezaujaly



nezaujaly

14. Zaujalo Tě prostředí dílen odborného výcviku? vyberte 1 odpověď 

zaujaly

84



jsou průměrné



spíše nezaujaly



nezaujaly

85

Příloha č. 2: Dotazník pro ž{ky SOŠO a SOUŘ 1. V jakém jsi ročníku? vyberte 1 odpověď 

v prvním



ve druhém



ve třetím



ve čtvrtém

2. Kde jsi hledal (a) informace o středních škol{ch a učilištích? vyberte 3 nejdůležitější zdroje 




na internetu



burza povol{ní












reklama v tisku






Jin{ možnost:

3. Kde si se dozvěděl (a) o SOŠO a SOUŘ? vyberte 1 odpověď 

od výchovného poradce

86



na internetu



na burze povol{ní



na veletrhu středních škol






z reklamy v tisku






Jin{ možnost:

4. Přesvědčily Tě nalezené informace o studiu na SOŠO a SOUŘ? vyberte 1 odpověď 

ano



spíše ano



spíše ne



ne

5. Co Tě vedlo k rozhodnutí studovat na SOŠO a SOUŘ? vyberte 1 nejdůležitější motiv 

př{ní rodičů



blízkost školy bydlišti a její dostupnost



doporučení kamar{dů a zn{mých



pověst školy



nedostal (a) jsem se na jinou školu



dny otevřených dveří



výchovný poradce ze ZŠ



burza oborů

87



absolventi školy



možnost získat řidičské opr{vnění



Jin{ možnost:

6. Splnila škola Tvoje oček{v{ní? vyberte 1 odpověď 

ano



spíše ano



spíše ne



ne

7. Studium na SOŠO a SOUŘ je: vyberte 1 odpověď 

snadné



spíše snadné



spíše n{ročné



n{ročné

8. Co jsi od studia na SOŠO a SOUŘ oček{val (a)? vyberte 1 nejdůležitější odpověď 

příjemné prostředí



kvalitní výuku



větší n{roky na učení

88



menší n{roky na učení



Jin{ možnost:

9. Byl by si ochotný({) prezentovat svoji školu ž{kům 9. ročníků ZŠ? vyberte 1 odpověď 

ano, je to zajímav{ zkušenost



z{leží na formě prezentace



ne, nem{m z{jem

10. Co by si doporučil (a) ze SOŠO a SOUŘ ž{kům 9. ročníků ZŠ? libovolný počet odpovědí 

příjemné a ochotné pedagogické pracovníky



velmi dobře vybavené učebny a dílny odborného výcviku



chutné jídlo ve školní jídelně



hezké ubytov{ní na nově zrekonstruovaném domově ml{deže



Jin{ možnost:

89

Využití marketingu v řízení školy

Recommend Documents