VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ÚSTAV SOUDNÍHO INŽENÝRSTVÍ
Ing. Pavel ALEXANDR, CSc.
Forenzní ekotechnika: les a dřeviny Forensic Ecotechnique: Forest and Trees
Teze habilitační práce v oboru SOUDNÍ INŽENÝRSTVÍ
BRNO 2011
Klíčová slova: Soudní inženýrství, speciální metody oboru soudní inženýrství, ekotechnické znalectví, znalecké objekty v soustavě LES-DŘEVINY-ČLOVĚK, FEld systémová metodologie, typologie znaleckých posudků, metoda kontaktního ohodnocování rostlinstva „CFA“, funkční diagnostika stromů, bezpečnostní diagnostika. Key Words: Forensic engineering, special methods of forensic engineering, ecotechnique expertise, expert objects in system of FOREST-TREES-MAN, FEft system methodology, typology of expertise, contact flora assessment method „CFA“, functional diagnostics of trees, safety diagnostics.
Místo uložení habilitační práce: Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství
© Pavel Alexandr, 2011 ISBN 978-80-214-4407-2 ISSN 1213-418X
PŘEDSTAVENÍ AUTORA ........................................................................................................................................... 5 ÚVOD .............................................................................................................................................................................. 7 1
DEFINICE OBORU .............................................................................................................................................. 7 1.1 1.2 1.3
PŘÍČINY VZNIKU .............................................................................................................................................. 7 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ A CÍLE OBORU............................................................................................................... 8 ETICKÝ KODEX SOUDNÍHO ZNALCE .................................................................................................................. 9
2 SYSTÉMOVÉ ZJIŠŤOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ STAVŮ A VAZEB ZNALECKÉHO OBJEKTU – S DŮRAZEM NA LES A DŘEVINY – PŘIBLIŽOVÁNÍ SE EXAKTNOSTI VE ZNALECKÉM DOKAZOVÁNÍ .............................................................................................................................................................. 9 2.1
FELD
SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE
(VYMEZENÍ,
ČLENĚNÍ A STRUKTURA)
–
STRUKTUROVANÉ SCHÉMA
HLAVNÍCH SUBSYSTÉMŮ A POSLOUPNOST PŘENOSU INFORMACÍ ................................................................................. 10
2.1.1 2.1.2
Typologie znaleckých posudků v relevantních oborech znalecké činnosti ................................................ 14 Historický průzkum a jeho význam ........................................................................................................... 14
3 LES – BIOLOGICKÝ ORGANISMUS – VYSOCE ORGANIZOVANÉ SPOLEČENSTVÍ ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A MIKROORGANISMŮ, ZÁVISLÝCH VZÁJEMNĚ NA SOBĚ A NA PŘÍRODNÍCH PODMÍNKÁCH (PROSTŘEDÍ), VE KTERÉM SE VYSKYTUJÍ ......................................................................... 15 3.1 CO JE TO LES? (LES JAKO JEV SOCIÁLNÍ, ZEMĚPISNÝ A HISTORICKÝ) .............................................................. 15 3.2 VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚK A LES ...................................................................................................................... 15 3.2.1 Příklad na části regionu Šumava .............................................................................................................. 15 3.3 LESNÍ EKOSYSTÉM – ROZMANITOST LESA A ZNAKY POROSTŮ ........................................................................ 15 3.4 FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES A DŘEVINY – SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ.................................................. 16 4
ZÁKLADNÍ LESNICKÉ DISCIPLÍNY – HOLISTICKÉ POJETÍ LESA .................................................... 17
5 DŘEVINY – SOUBOR PŘEVÁŽNĚ STROMOVÝCH TAXONŮ, VÝZNAMNÝ KOMPONENT LESA A TRVALÉ ROZPTÝLENÉ ZELENĚ (TRZ) V MĚSTSKÉ I VENKOVNÍ (VOLNÉ) KRAJINĚ SE ZAMĚŘENÍM NA ASPEKTY SOUDNĚ-ZNALECKÉ ........................................................................................... 18 6 METODA KONTAKTNÍHO OHODNOCOVÁNÍ ROSTLINSTVA „CFA“ (CONTACT FLORA ASSESSMENT) ............................................................................................................................................................ 19 6.1 6.2 6.3 7
CFA SUBSYSTÉM A: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ STROMOVÉHO JEDINCE (POROSTU) ............................................... 19 CFA SUBSYSTÉM B: VIZUÁLNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ ................................................................................. 19 CFA SUBSYSTÉM C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ .................................................................................. 20
BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA ................................................................................................................. 21 7.1 SYMPTOMY, VADY A ODCHYLKY V RŮSTU A STAVBĚ DŘEVA OVLIVŇUJÍCÍ STABILITU (DŘEVIN) STROMŮ ...... 22 7.2 STROMOVÝ JEDINEC – IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ RIZIK JEHO SELHÁNÍ ...................................................... 22 7.2.1 Hodnocení (posuzování) stavu stromového jedince a jeho stanoviště ...................................................... 23 7.2.2 Nebezpečný (rizikový) prostor .................................................................................................................. 23 7.2.3 Potenciální rizika selhání šetřeného stromu ............................................................................................. 23 7.3 PRACOVNÍ A TECHNOLOGICKÉ POSTUPY (CHRONICKÁ RIZIKA) V LESNICTVÍ (BOZP). DŘEVINY, LES A EKOSYSTÉM VE SMYSLU JEJICH POŠKOZENÍ (PŘÍPADNÉ HAVÁRIE), Z POHLEDU EKOTECHNICKÉHO. ............................ 24
8
OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ LESA A DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES ............................... 24 8.1 OCEŇOVÁNÍ LESA .......................................................................................................................................... 24 8.2 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN A JEJICH POROSTŮ NA NELESNÍCH POZEMCÍCH................................. 24 8.2.1 Účel a způsoby oceňování ........................................................................................................................ 24 8.2.2 Oceňování trvalých porostů dle zákona o oceňování majetku a oceňovací vyhlášky ............................... 24 8.2.3 Metodiky ČUOP, AOPK ČR ..................................................................................................................... 25
3
8.2.4 Památné stromy ........................................................................................................................................ 25 8.2.5 Zjištění věku dřevin rostoucích mimo les – původu generativního a vegetativního .................................. 25 8.3 MEZINÁRODNÍ OCEŇOVACÍ STANDARDY IVS/EVS ........................................................................................ 25 9
KRIMINALITA PÁCHANÁ NA SUBSYSTÉMU: LES A DŘEVINY .......................................................... 25
10 PRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU ZNALECKÉ ČINNOSTI ............................................................................. 26 11 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 26 11.1 11.2 11.3
PŘÍNOS AUTORA VĚDNÍMU OBORU SOUDNÍ INŽENÝRSTVÍ .............................................................................. 26 PŘÍNOS PRO PRAKTICKOU ZNALECKOU ČINNOST ............................................................................................ 26 PŘÍNOS PRO OBLAST PEDAGOGICKOU............................................................................................................. 26
12 POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................................................................. 27 13 ABSTRACT.......................................................................................................................................................... 31
4
PŘEDSTAVENÍ AUTORA
Ing. Pavel Alexandr, CSc., narozen 3. 4. 1952, Praha
Studium 1967 - 1971
Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, studium ukončeno maturitou
1973 - 1979
Vysoká škola zemědělská v Brně, Lesnická fakulta, dálkové šestileté studium, obor lesní inženýrství, státní závěrečná zkouška, diplom lesní inženýr
1982 - 1988
Vysoká škola zemědělská v Praze, Ústav aplikované ekologie a ekotechniky v Kostelci nad Černými lesy, externí aspirant, vědecká hodnost kandidáta zemědělsko-lesnických věd, obor technika a mechanizace lesnické a zemědělské výroby
Odborná praxe 1972 - 1973
TIS - Svaz pro ochranu přírody a krajiny, Praha, administrativní pracovník
1973 - 1983
Vědecký lesnický ústav Vysoké školy zemědělské v Praze, Kostelec nad Černými lesy, oddělení „Teoretických základů lesní těžby, dopravy a zpracování dřeva“; pedagogická praxe 1980 - 1982 - příprava a vedení cvičení předmětu Lesní těžba. Od r. 1982 ústav reprofilován na Ústav aplikované ekologie a ekotechniky VŠZ Praha, práce na oddělení metodicko-pedagogickém - pedagogická praxe 1982 – 1983 - předmět: Mimoškolní výchova k péči o životní prostředí
1983 - 1992
Středočeské státní lesy, podnikové ředitelství Benešov u Prahy, specialista pro technicko-hospodářské normy, vedoucí útvaru řízení výroby
1992 - 2000
manažerská činnost ve společnostech s převážně lesnickou problematikou: obchodní (Silvaco, a. s. - technický náměstek, Tesas, s. r. o., obchodní manažer), výstavnictví a PR (Silva Regina, a.s. - generální ředitel), stavovské (Česká asociace podnikatelů v LH - ředitel Nadace Lesy)
2000 - dosud OSVČ - soudní znalec - znalec jmenovaný rozhodnutím předsedy Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 1992 pod č. j. Spr 1000/91 pro obor lesní hospodářství, odvětví dříví - těžba, myslivost, obor bezpečnost práce v lesním hospodářství a pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace lesní pozemky a porosty, dřeviny a škody na nich, rozšíření oprávnění dne 12. 5. 2000 pod č. j. Spr 1000/91 pro obor ochrana přírody 2006 - dosud externí zaměstnanec ÚSI VUT V Brně Členství v profesních společnostech 2000 - dosud Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství, představenstva
zakládající
člen,
předseda
5
2001 - dosud člen poradního sboru znalců předsedkyně Krajského soudu v Praze pro obor: Lesní hospodářství - odvětví: dříví – těžba, myslivost, a obor: Ochrana přírody Odborné stáže:
6
-
1981 - studijní pobyt (3 měsíce), SGGW - Lesnická fakulta, Varšava
-
1993 (duben-květen) - pracovní delegace Ministerstva zemědělství ČR: USA (oblast New England) a Kanada (Ottawa)
ÚVOD Žadatel předkládá jako svoji habilitační práci tiskem vydanou monografii „Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“1), na níž jeho autorský podíl činí 70 %, tj. kapitoly 1, 2, 3, 4 (240 stran); 5. část (27); 6.1, 6.2 část, 6.4, 6.5 (51); 7.2 - 7.5 (60); 8.2 - 8.5 (44), celkem 422 strany. Monografie přináší nové vědecké poznatky definující původní speciální oblast oboru soudního inženýrství, zpracovávající vědní problém v takové hloubce a rozsahu, jenž umožnil vytvoření samostatného oboru, resp. dílčího oboru soudního inženýrství „Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“. Jde o původní a první systémově podaný návod, jak zpracovávat znalecké posudky, naplňující dosavadní nedostatek informací pro žadatele o jmenování znalcem z hlediska zvládnutí požadavků nejen na formu, ale i na obsah znaleckého posudku. Monografie i díky tomu, že se žadateli podařilo vytvořit kolektiv nejrenomovanějších autorů a připomínkám recenzentů, zahrnuje poznatky jednak praktické znalecké činnosti (Poradní sbory krajských soudů, Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství), dále z obou lesnických i z přírodovědecké fakulty, z Policejního prezidia České republiky a z doktorských studijních programů (zvláště ÚSI VUT v Brně a Mendelovy univerzity v Brně). Teze jsou členěny do stejných kapitol, jako obsáhlá monografie; stručně je pro úplnost uveden i jejich obsah vč. jmen spoluautorů.
1
DEFINICE OBORU Forenzní ekotechnika: les a dřeviny je součástí speciálních metod oboru soudní inženýrství.
DEFINICE: FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES a DŘEVINY je interdisciplinární nauka o vědeckém, systémovém zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu, s důrazem na LES a DŘEVINY, za účelem jejich ohodnocení pro potřeby soudně znalecké. Obor se zabývá relevantními vztahy a kauzalitami reálných znaleckých objektů soustavy LES – DŘEVINY – ČLOVĚK, získanými prostřednictvím multidisciplinárního přístupu a mezioborového prolnutí (při respektování kvantitativního i kvalitativního ohodnocení2)), zvláště: - lesnických předmětů a disciplín v holistickém pojetí, matematicky verifikovaných, - biologických (vč. biofyzikálních a biochemických) zákonitostí, - ekonomických kritérií a - morálních a etických zásad, vč. nezávislosti (nestrannosti) znalce, v právním prostředí České republiky. 1.1
PŘÍČINY VZNIKU
Skutečně prvotní iniciační příčiny, vedoucí ke vzniku tohoto oboru, vycházely z objektivních signálů soudní praxe, služby kriminální policie a vyšetřování (resp. Policejního prezidia ČR) a rovněž složek státní správy v oblasti životního prostředí o kvalitě forem a obsahu znaleckých posudků v oblasti životního prostředí a jeho důležité složce patřící 1) ALEXANDR P. a KOLEKTIV. Forenzní ekotechnika: les a dřeviny. Akademické nakladatelství CERM s.r.o., Brno, 2010, ISBN 978-80-7204-681-2, 626 stran 2) Výraz „ohodnocování (ohodnocení)“ je užit ve smyslu společenské hodnoty představující ohodnocení všech společensky užitečných funkcí dřevin (biologické, ekologické, ochranné, estetické, kulturní, historické) v životním prostředí člověka [8, 65, 70]. Výraz tedy postihuje i kvalitativní vlastnosti řešeného znaleckého objektu.
7
k nejvýznamnějšímu ekologickému stabilizačnímu činiteli v krajinných typech – lesnímu ekosystému a dřevinám rostoucích mimo les. Následovalo (11. 8. 2000, Planá nad Lužnicí) založení České unie soudních znalců v lesním hospodářství, jež měla především: - postupně vytvořit podmínky pro dostupnost komplexních informací a laboratoří za účelem integrace biologických a ekotechnických oborů. Cílem bylo zajistit po odborné a vědecké stránce objektivní hodnotu znaleckých posudků; - vypracovat a průběžně revidovat dlouhodobý a kvalitní systém vzdělávání znalců. Autor se ale stále, např. na Poradním sboru Krajského soudu, setkával se skutečnostmi, že ani jedinec s vědecko-pedagogickým titulem nezaručuje vypracování kvalitního znaleckého posudku (zvláště z hlediska formy), a dále že přístup znalců k informacím neznamená jejich zvládnutí (hledisko obsahu, neboť jde o propojení několika znaleckých oborů). Proto se autorovi (praktikujícímu znalci) jevilo potřebné vytvořit z celé problematiky prostřednictvím již zmíněného multidisciplinárního přístupu a mezioborového prolnutí samostatnou disciplínu, sice velmi obsáhlou, ale uchopitelnou, např. znaleckými ústavy a postupně i některými znalci. Další příčiny vzniku oboru, ovlivňující již i samotnou podobu a obsah, patří do několika rovin, daných hledisky potenciálních uživatelů, kterými jsou zvláště zájemci o jmenování znalcem, stávající znalci, vlastníci a správci nemovitostí, pracovníci - specialisté státní správy a studenti doktorského studijního programu na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně (v současné době 9 doktorandů a 3 doktorandky, z toho dva složili státní doktorskou zkoušku). Pro potřeby magisterského studia byl následně vytvořen i výukový předmět. Již při zpracovávání jednotlivých kapitol byl jejich obsah využíván službou kriminální policie a vyšetřování (SKPV), včetně Policejního prezidia ČR, a to jak v rámci policejní praxe, tak při diplomových pracích [19]. 1.2
OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ A CÍLE OBORU
„Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ (FEld) zahrnuje stávající obory znalecké činnosti tak, jak jsou obsaženy v současném číselníku Ministerstva spravedlnosti3): - lesní hospodářství, odvětví dříví, těžba a myslivost (návrh do budoucna - obor: lesnictví), - bezpečnost práce v lesním hospodářství (bezpečnostní diagnostika, viz kapitola 7.), - ochrana přírody (nemá uvedeny specializace); návrh specializace: ochrana lesní přírody a krajiny, vč. stromových jedinců, - ekonomika: odvětví: ceny a odhady; specializace: oceňování lesních pozemků, lesních porostů, dřevin a škod na nich. Cílem je vědecky, systémově zjišťovat a posuzovat stavy a vazby v řešených znaleckých objektech. Účelem není „biflování“ čísel, vzorců a metodik, ale orientace a způsob přístupu k řešenému znaleckému posudku po stránce obsahové, jako k otevřenému systému, s chronologicky určenými kroky po stránce formy. Jde tedy o systémové pojetí komplexního znaleckého posudku [11], jež se řídí atributy systémového přístupu [35] ve smyslu naplnění množiny podstatných atributů (entit, skutečností, veličin) řešeného systému.
3)
8
Směrnice ministerstva spravedlnosti ČSR ze dne 15. února 1973, čj. 10/73, o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti.
1.3
ETICKÝ KODEX SOUDNÍHO ZNALCE
V současné době neexistuje „de iure“ výše zmíněný kodex. Stávající právní norma4) ukládá ve slibu znalce např. dodržování právních předpisů, nestrannost při výkonu činnosti dle svého nejlepšího vědomí, resp. plné využití všech svých znalostí a zachovávání mlčenlivosti o zjištěných skutečnostech. Dále existuje – v rámci publikace [12, 14] – „Třicet rad na závěr obecné metodiky“. Tyto rady obsahují také některé pasáže, jež by měly být součástí kodexu znalce. Zajímavý a obsahově hodnotný je návrh „Etického kodexu znalce“ [34]. Autor vytvořil – i na základě svých zkušeností a poznatků v této problematice (vykonávání znalecké činnosti, práce ve vedení České unie soudních znalců v lesním hospodářství, poradním sboru KS a pedagogického působení) – deset základních axiomů, které by měl znalec při vypracovávání posudku respektovat.
2
SYSTÉMOVÉ ZJIŠŤOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ STAVŮ A VAZEB ZNALECKÉHO OBJEKTU – S DŮRAZEM NA LES A DŘEVINY – PŘIBLIŽOVÁNÍ SE EXAKTNOSTI VE ZNALECKÉM DOKAZOVÁNÍ
Systémová metodologie je abstraktním objektem, jehož struktura je tvořena systémovým přístupem, systémovým myšlením, systémovými metodami a systémovým postupem [35].
OBR. 1: Hierarchie systémového zařazení a vazeb v rámci předmětu Forenzní ekotechnika: les a dřeviny (orig.)
Systémové pojetí znamená, že na základě otázek položených zadavatelem znaleckého posudku postupujeme již při vymezování předmětného znaleckého objektu, tj. při vyhledávání a definování obsahu jednotlivých subsystémových rovin a jejich prvků, prostřednictvím systémové 4)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9
metodologie. Pro živé systémy, řešené v rámci FEld, je typická hierarchie organizačních úrovní: buňka, individuum, populace a společenstvo. Z toho vyplývá další podstatný moment spočívající v systémových přístupech, zkoumajících funkční propojení, jako protiklad řešení mechanistickoanalytického. Zvláště na základě přístupů již zmíněných autorů a vlastních prací bylo vytvořeno hierarchické zařazení a uspořádání předmětu FEld, viz OBR. 1. 2.1
FELD SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (VYMEZENÍ, ČLENĚNÍ A TRUKTURA) – STRUKTUROVANÉ SCHÉMA HLAVNÍCH SUBSYSTÉMŮ A POSLOUPNOST PŘENOSU INFORMACÍ
Většina zadání řešených v rámci relevantních oborů znalecké činnosti v oboru „Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ se týká znaleckých objektů, nacházejících se mezi oběma vyhraněnými metodologiemi (obdobně jako např. teorie rozhodování), viz OBR. 2. Při řešení – díky charakteru a chování předmětných systémů – většinou nelze použít pouze jeden z uvedených metodologických přístupů. Z těchto důvodů, tj. pro svoji strukturu, formu i obsah, je pro potřeby předmětu FEld zaveden systémový přístup, jenž je nazván: „FEld systémová metodologie“. Kromě výše zmíněných skutečností je pro ni typické – z hlediska časové osy - existence řešených systémů v čase: - reálném (t = tp), - minulém – retrospektivní, a to jak přezkoumat závěry posudku v čase nedávno minulém, tak závěry posudku provedeném před desítkami roků (t < tp), - budoucím – prognózování, např. chování stromového jedince (t > tp). Z hlediska formy patří „Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ do oboru Soudní inženýrstvíspeciální metodika, z hlediska obsahu náleží do ekotechnického znalectví.
OBR. 2: Zjednodušené blokové schéma lesního ekosystému nezatíženého lidskou činností (ALEXANDR, P. 1982)
10
Ostré hranice neexistují, resp. může docházet při pohledech (a názorech) z jiných oborů k částečnému překrývání skutečností obou výrazů. Za určitých okolností se může stát část formy obsahem, zatímco určité obsahové prvky mohou tvořit formu. Zde uvažujeme např. prolnutí oboru FEld do oboru soudní inženýrství a současně do znalectví ekotechnického. Případný výskyt částí posudku (analytický charakter kapitol „Nález“ a syntetický charakter kapitol „Posudek“) charakteru formy, ale současně, ve smyslu funkčního propojení náležejících obsahu. Schematicky tyto skutečnosti znázorňuje OBR. 3.
OBR. 3: Rozdělení a prolínání formy a obsahu (orig.)
Strukturované schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací v oboru Forenzní ekotechnika: les a dřeviny v blokové podobě sestává ze dvou navzájem propojených a zpětnovazebně se ovlivňujících částí: - systémová analýza, OBR. 4/1 - systémová syntéza, OBR. 4/2 Takto strukturované schéma obsahuje 7 hlavních subsystémů5): 1. ETICKÝ KODEX znalce 2. OTÁZKY ZADAVATELE POSUDKU – podkladové materiály TYPOLOGIE POSUDKU – výstavba kapitol (NÁLEZ a POSUDEK)6) 3. METODA „CFA“ (Contact Flora Assessment) 4. MÍSTNÍ ŠETŘENÍ 5. VENKOVNÍ KONZULTACE 6. HISTORICKÝ PRŮZKUM 7. DALŠÍ DŮLEŽITÉ PRVKY: 7.1. Průběžné vzdělávání 7.2. Databáze obecně (IT) 7.3. Legislativa 7.4. ÚNMZ7) 7.5. Informační zdroje o území 7.6. Certifikované laboratoře 7.7. Letecké snímky (DPZ8)) 7.8. Specializované služby (geodetické kanceláře apod.) 5)
tj. soubory souvisejících prvků, majících vzájemné vztahy, příp. zpětné vazby či interakce s okolím viz „Strukturované schéma hlavních subsystémů…, část systémová analýza“, OBR. 4/1 7) Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 8) dálkový průzkum Země 6)
11
OBR. 4/1: Strukturované schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací; část: systémová analýza
12 VÝSTAVBA KAPITOL (NÁLEZ, POSUDEK)
TYPOLOGIE ZNALECKÝCH POSUDKŮ (TZP)
2.1. KN
ŽP STR. JED.,
ARCHIVNÍ MATERIÁLY
STÁTNÍ SPRÁVA VÝZKUM. INST.
6. HISTORICKÝ PRŮZKUM
DIA GNO STI KA
DIA GNO STI KA
VENKOVNÍ KONZULTACE
FUN.
VIZ.
5.
METODA „CFA“ SUBSYSTÉM A B C
3.
7.1. Průběžné vzdělávání
DALŠÍ PRVKY:
7.
1+n
7.8. Specializované služby (Geodet. kanceláře)
7.7. Letecké snímky (DPZ)
7.6. Certifikované laboratoře
7.5. Informační zdroje o území
7.4. ÚNMZ
7.3. Legislativa
7.2. Databáze obecně (IT)
INFORMAČNÍ VÝSTUPY PRO ALGORITMUS ŘEŠENÍ
4.
PODKLADOVÉ MATERIÁLY
OTÁZKY ZADAVATELE POSUDKU
2.
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ (účast žalobce a žalovaného)
ETICKÝ KODEX ZNALCE
1.
STRUKTUROVANÉ SCHÉMA HLAVNÍCH SUBSYSTÉMŮ A POSLOUPNOST PŘENOSU INFORMACÍ V PŘEDMĚTU FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES A DŘEVINY
A N A L Ý Z A
S Y S T É M O V Á
OBR. 4/2: Strukturované schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací; část: systémová syntéza
13
LOGICKÉ METODY
VÝSTUPY charakteru:
STROMOVÝ JEDINEC (identifikace hodnocení rizik)
MODELOVÁNÍ
POU 1
RS1
RS1+n
CHRONICKÁ RIZIKA V LH - STAV BIOTOPU DŘEVINY, LES. EKOSYSTÉMU - OHODNOCENÍ/OCEŇOVÁNÍ (LESA / DŘEVINY MIMO LES) - ÚJMY/ŠKODY lesní lidský faktor - SPECIALIZOVANÉ (rekonstrukce parku, exteriéry při ekosystém (smrtelné úrazy) filmování, produktovody)
- BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA
ODPOVĚDI NA OTÁZKY ZADAVATELE POSUDKU ve formě pro něj srozumitelné
MATEMATICKÁ STATISTIKA
VYŘEŠENÍ OTÁZEK ZADAVATELE POSUDKU
SYSTÉMOVÉ METODY – realizace algoritmů řešení
např. POU 1(Rs 4 – Rs16) až P OU 1+x(Rs 1+m - Rs1+n )
Vzájemné vazby a interakce např. V 2/6(RS2 /RS6)
Množina poznatelných úhlů pohledů (názorů),
DETEKCE
Množina rovin podstatných skutečností (entit) Rs 1 až Rs 1+n
INFORMAČNÍ VSTUPY PRO ZKOUMÁNÍ FUNKČNÍHO PROPOJENÍ
POU 1+x
S Y N T É Z A
S Y S T É M O V Á
2.1.1
Typologie znaleckých posudků v relevantních oborech znalecké činnosti
Provedená analýza využila znalecké objekty obsažené v jednotlivých znaleckých posudcích. Sledovaný interval má rozpětí 18 let (roky 1993 – 2010); algoritmus řešení tak mohl zahrnout několik set posudků (reprezentujících přes deset tisíc stran). Z tohoto vzorku bylo 77 % posudků tvořeno znaleckými posudky, jež byly vyžádány soudy různých úrovní (vč. posudků revizních) a Policií České republiky. 2.1.1.1. Typologicky jednotná část znaleckého posudku Při zjišťování, jak setřídit vybrané jevy dle podobných znaků v analytické části, před vytvořením případných TZP, bylo šetřeno, zda existují takové části znaleckých posudků, které obsahuje každý posudek relevantních znaleckých oborů, a to nezávisle na vlastním zadání. Existují-li, potom takové skutečnosti mohou být - z hlediska formy - pro každý posudek jednotné. Typologicky jednotné kapitoly a prvky jsou pro charakter zadání: složitá (SL) až středně složitá (SS) a pro charakter zadání: jednoduchá (JE).
2.1.1.2. Typ znaleckého posudku (TZP) – soubor typů znaleckého posudku (STZP) Základními jednotkami třídění pro konečnou podobu a název jednotlivých typů znaleckých posudků (TZP) byly relevantní obory znalecké činnosti tak, jak jsou obsaženy v současném číselníku Ministerstva spravedlnosti. Pro posuzování charakteru zadání bylo při rozhodovací analýze použito jako kriteriálních parametrů zvláště: − složitost a potřebnost jednotlivých subsystémů a dalších prvků systémové analýzy, jak vyplývá ze „Strukturovaného schématu…“, − potřebné systémové metody v již zmiňovaném „Strukturovaném schématu…“, v části systémové syntézy. Jako pomocný parametr byl využit údaj o celkovém počtu stran hodnoceného znaleckého posudku. V závěrečném stadiu tohoto procesu bylo možné zařadit jednotlivé TZP do souborů typů znaleckých posudků (STZP), kdy kriteriem je složitost zadání. Tímto přístupem vzniklé typy znaleckých posudků (dle oborů znalecké činnosti) a jejich soubory (STZP) dle charakteru zadání, jsou sestaveny v TAB. 1. SOUBOR TZP:
TYP ZNALECKÉHO POSUDKU (TZP):
Zadání jednoduchá (JE)
2E, 3B, 4O
Zadání středně složitá (SS)
1L, 5LO, 5EB, 6EO, 6LEB, 7BO
Zadání složitá (SL)
3LE, 4LB, 7LEO, 8LBO, 9EBO, 10LEBO
TABULKA 1: Typ znaleckého posudku (TZP), soubory TZP dle charakteru zadání (ALEXANDR, P. 2010)
-
Význam a využití typologie znaleckých posudků umožní zvláště: standardizaci a harmonizaci postupů v rámci jednotlivých TZP, jako prostředek zvýšení jejich exaktnosti, vč. eliminace subjektivních přístupů ve znalecké činnosti, vědecký, systémový přístup při zdokonalování dané disciplíny v procesu modelování.
2.1.2
Historický průzkum a jeho význam
Historický průzkum by měl poskytnout skutečnosti pro posouzení všech vlivů, včetně antropogenních činností, na vývoj lesa a dřevin předmětného znaleckého objektu v čase a prostoru.
14
To vše na základě posouzení dostupných historických podkladů charakteru hospodářské úpravy lesa, klimatických záznamů, bilance živin a dalších informačních zdrojů (např. leteckých snímků, příp. DPZ), spojených se zjištěním současného stavu.
3
LES – BIOLOGICKÝ ORGANISMUS – VYSOCE ORGANIZOVANÉ SPOLEČENSTVÍ ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A MIKROORGANISMŮ, ZÁVISLÝCH VZÁJEMNĚ NA SOBĚ A NA PŘÍRODNÍCH PODMÍNKÁCH (PROSTŘEDÍ), VE KTERÉM SE VYSKYTUJÍ
Tato kapitola se zabývá jednou ze tří součástí soustavy LES – DŘEVINY – ČLOVĚK, z pohledu ekosystémového se zaměřením na atributy, jevy a aspekty soudně znalecké. Jeden z předpokladů objektivního a nestranného posouzení všech vlivů je znalost údajů aproximující exaktnosti, dodávající narůstající povědomí o fungování komplexního organismu lesa (v interakci s prostředím). Jde již o známé vstupy abiotické, biotické i antropogenní vč. samovolných přírodních procesů, potenciálně probíhajících v uměle založených monokulturních plantážích, případně (z hlediska lesních typů) i na neodpovídajících stanovištích. 3.1
CO JE TO LES? (LES JAKO JEV SOCIÁLNÍ, ZEMĚPISNÝ A HISTORICKÝ)
Znalost odpovědi na tuto zdánlivě jednoduchou otázku je vstupním – základním – požadavkem na navazující skutečnosti všech zahrnutých subsystémů v rámci „Strukturovaného schématu hlavních subsystémů a posloupnosti přenosu informací“. 3.2
VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚK A LES
Pro objektivní – systémové – posouzení zásahů člověka, resp. přírodních živlů v krajině, nejen ve zvláště chráněných územích ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, je důležitá znalost zmíněného historického vývoje předmětné oblasti. Rovněž tak dohledání dalších příčin nynějšího stavu lesních ekosystémů vč. vnímání zobecnitelných poznatků a zkušeností významných, ve smyslu životu lesa s pokorou naslouchajících „fořtů“. -
Dnes je pro znalce mnohdy složité: správně dešifrovat onen „původní“ stav, a také k jakému datu vztahujeme onu „původnost“, resp. zdali nejde již o tzv. druhotnou (druhou) přírodu.
3.2.1
Příklad na části regionu Šumava
Z hlediska názvu této subkapitoly je myšlena zvláště oblast ohraničená na východě lokalitou „Ztracená slať“ (Lesní správa Modrava) a končící na západě v CHKO Šumava, a to Národní přírodní rezervací Černé a Čertovo jezero. Skutečnosti zasazené do konkrétní chronologie byly získány studiem literárních pramenů při pracích na znaleckých posudcích pro soudy a Policii ČR v období let 2001-2009, a to ve smyslu vývoje dané oblasti (antropická činnost, vývoj vztahu člověk a les, narůstající vliv řemesel atd.). 3.3
LESNÍ EKOSYSTÉM – ROZMANITOST LESA A ZNAKY POROSTŮ
Struktura lesního ekosystému - ve smyslu lesnické ekologie – zahrnuje veškeré biotické a abiotické složky tohoto ekosystému [76].
15
Přístup znalce k řešení znaleckého problému - systémovým přístupem zjišťované skutečnosti potřebné pro odpovědi na otázky zadavatele posudku - spočívá v nestrannosti, a tedy nepoplatnosti společenské poptávce v dané době. Samozřejmě při vědomí, že obsahově se závěry řešeného posudku pohybují v interakci s aktuálním právním prostředím příslušného státu. Environmentální lesnictví se ve své podstatě snaží o optimalizaci (koexistenci) zvláště dvou součástí zmíněné soustavy, tj. jak člověka, jeho výskytu a činnosti v krajině, tak i lesního ekosystému s jeho biologickými zákonitostmi, a to většinou v nepřirozeném prostředí. Výchozím parametrem - pro přístup znalce ke znaleckému objektu – by měl být obsah spojený s výrazem: kategorie lesů. Tento způsob hodnocení používající převážně vnější vizuální hodnocení, tj. strukturu prostorovou a druhovou (nikoliv strukturu funkční) při zjišťování skutečností, dále materiály hospodářské úpravy lesů (podrobně monografie kapitola 4.5. Hospodářská úprava lesů), označujeme:
„LES VVD“ = lesní ekosystém – Vnější, Vizuální Diagnostika stromů Stav bychom mohli zapsat ve smyslu rovnice:
„LESVVD“ = Subsystém B:Vizuální diagnostika stromů (Metoda „CFA“) 3.4
FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES A DŘEVINY – SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ
Hlavní atributy v prostředí znaleckého objektu (v tomto případě lesního ekosystému) a definovaného znaleckého problému: 1. zvláště skutečnosti - ze způsobu hodnocení „LESVVD“ - jejichž údaje jsou na individuu znalce nezávislé, 2. základní principy ekologického inženýrství, resp. ekotechnologických přístupů [43], transformovaných do polohy forenzní ekotechniky: les a dřeviny, kdy do vytvářeného modelu zahrnujeme: - předmětný stav lesa - jako ekosystému (struktura a jeho fungování) – který je výsledkem působení hnacích systémů [3], - diverzita (chemická a biologická), - dynamické vyšetřování entit v určitém časovém a prostorovém měřítku 3. kontaktní ohodnocování rostlinstva, prostřednictvím Metody „CFA“ (Contact Flora Assessment), Subsystém C: Funkční diagnostika stromů. Tento – z hlediska metodických postupů „otevřený“ – způsob hodnocení označujeme:
„FEld NFD“ = Forenzní ekotechnika: les a dřeviny – Nedestruktivní-Funkční Diagnostika stromů a opět můžeme zapsat ve smyslu rovnice: „FEldNFD“ = Subsystém C: Funkční diagnostika stromů (Metoda „CFA“)
16
4
-
ZÁKLADNÍ LESNICKÉ DISCIPLÍNY – HOLISTICKÉ POJETÍ LESA Přístup v této kapitole vychází z obsahu daného výrazu, zvláště: holismus znamená pojetí celistvosti nabývající nové vývojové kvality, holismus je široce mezioborový pohled, jenž zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí.
V monografii následuje uvedení základních lesnických disciplín, sestávající z: - definice disciplíny (resp. oboru), event. popisu, - stručného obsahu, charakteristiky (příp. krátké historické reminiscence), - průběžného odkazování na důležité skutečnosti z hlediska znalecké činnosti. Pro potřeby přístupů v oboru FEld, řešení v rámci znalecké činnosti i s ohledem na ty, kteří nestudovali speciálně lesnictví9), byly vytvořeny (samozřejmě z obecně lesnického hlediska velice zjednodušené, nicméně pro vstupní orientaci postačující) následující „okruhy lesnických disciplín“ (označení okruhů odpovídá subkapitolám v monografii): 4.1. úvodní kapitola, která slouží pro základní „praktickou“ orientaci v problematice má název „Základní principy hospodaření v lese“ 4.2. Typologie lesů 4.3. pěstování – pěstění - lesa (lesní semenářství a školkařtví, šlechtění lesních dřevin, zakládání a výchova lesních porostů, obnova lesa) 4.4. sklizeň úrody (lesní těžba) 4.5. znalosti (ve smyslu respektování) lesního stanoviště - hospodářská úprava lesů (HÚL) 4.6. ochrana – ošetřování – lesa 4.7. myslivost (se zvláštním postavením, neboť patří jak do ochrany lesa, tak tvoří samostatnou základní disciplinu) 4.8. důležitý význam – a pro znaleckou činnost potřebný – má okruh: „Vazby lesního hospodářství na Evropskou Unii“ Uspořádání svým obsahem respektuje soulad činností z hlediska péče o10) lesní ekosystém.
9) Zvládnutí celkové náplně lesnických disciplín – zestručnělých v monografii do 80 stran 4. kapitoly - je předmětem několikaletého univerzitního studia. Během tohoto studia musí student (kromě zde uvedených předmětů a nauk), zvládnout také např. obory, resp. předměty, jako: geologie, pedologie, botanika (všeobecná, speciální), geodezie, zoologie, entomologie, fytocenologie a typologie, technika a technologie lesní těžby, zpřístupňování lesa, ergonomie, nauka o dřevě, základy zpracování dřeva, lesnické meliorace a hrazení bystřin, základy GIS, lesnická ekonomika, aplikovaná chemie, ekofyziologie lesních dřevin, lesnická politika, ochrana přírody a její legislativní úprava, funkce lesa v životním prostředí, dendrologie s ekologií lesních dřevin, bioklimatologie. 10) Důležitá připomínka nesprávně užívaného termínu „management lesních ekosystémů“, v kontradikci výrazu: péče o…“
17
5
DŘEVINY – SOUBOR PŘEVÁŽNĚ STROMOVÝCH TAXONŮ, VÝZNAMNÝ KOMPONENT LESA A TRVALÉ ROZPTÝLENÉ ZELENĚ (TRZ) V MĚSTSKÉ I VENKOVNÍ (VOLNÉ) KRAJINĚ SE ZAMĚŘENÍM NA ASPEKTY SOUDNĚ-ZNALECKÉ
Tato kapitola se zabývá druhou součástí soustavy LES – DŘEVINY – ČLOVĚK. Úvodní subkapitola 5.1. Charakteristika lesa a trvalé rozptýlené zeleně (TRZ), je zde minimálně ze dvou důvodů: - důležitosti objektivně definované terminologie a průběžné terminologické čistotě ve znaleckém posudku, - v mnoha TZP musí znalec správně definovat, o jakou kategorii vegetace jde, neboť toto ovlivňuje charakter dalších analytických kroků. K základním požadavkům při šetření znalce na místě samém patří znalost rozlišit – identifikovat - a tedy určit jednotlivé stromové taxony (v monografii subkapitoly 5.2. Stromové taxony – požadavky na znalost a 5.2.1. Základní identifikace – rozlišovací znaky). Tato činnost patří do části základních analytických prací. Souběžně s tím znalec – zvláště z důvodů detekce zdravotního stavu, sadovnické hodnoty a biomechanické vitality – řeší také otázky náležející do systematiky, subkapitola 5.2.2. Systematika (taxonomie, nomenklatorika) a biologické a ekologické nároky stromových jedinců, tj. subkapitola 5.2.3. Morfologie, fyziologie, proměnlivost – biologické a ekologické nároky. Významný autorský podíl na těchto subkapitolách má Doc. Ing. František FÉR, CSc., dendrolog a dlouholetý pedagog na lesnické fakultě v Praze. Dřeviny rostou v mnoha případech tam, kde se rozhodne člověk a ne tam, kde mají svoje odpovídající stanoviště. Člověk si v prvopočátcích neuvědomí, že strom je živý organismus, který jednak poroste a jednak potřebuje zejména světlo, živiny a vodu. Tuto problematiku se snaží řešit subkapitola 5.3. Dřeviny v antropogenních ekosystémech, resp. 5.3.1. Stromoví jedinci v alejích; 5.3.2. Antropogenní půdy na recentních útvarech. Stromoví jedinci a jejich prostředí mají v těchto člověkem „vytvořených“ a silně ovlivňovaných ekosystémech značně odlišné podmínky vývoje a růstu, a to nejenom v porovnání s lesními ekosystémy, včetně uměle založených plantáží, ale samozřejmě i z hlediska kvalit mnoha lokalit okrasných dřevin ve starších zahradách apod. Znalec v určitých TZP hodnotí kvalitu dřevin v těchto antropogenních ekosystémech, počítá cenu jejich poškození, resp. zabývá se otázkami souvisejícími s bezpečnostní diagnostikou. Odpovídá zadavateli posudku na jeho otázky a musí - v rámci struktury řešených subsystémů i celkové posloupnosti informací (viz OBR. 4/1 a 4/2) - jednak teoreticky znát potenciální stresující faktory a jednak je umět v terénu kvantifikovat. Ať již prostřednictvím vizuální diagnostiky, resp. exaktnosti se více blížící využití přístrojové techniky, tedy funkční diagnostikou. Do celkových hodnocení jsou zahrnuty parametry vyjadřující užitečnost zeleně. Zjištění stanovištních - včetně vegetačních (fytocenologických) poměrů - je neoddělitelnou součástí v případě znaleckých posudků, týkajících se trvalých porostů charakteru lesních porostů, resp. charakteru rozptýlené zeleně vč. solitérních stromových jedinců, tj. zvláště v typech znaleckých posudků: 1L, 3LE a 7LEO. Jde o provedení okolního, podrobného, nebo přinejmenším povšechného stanovištního průzkumu, resp. objektivního zjištění stanovištních poměrů, v nichž dřeviny či les jako soubor dřevin roste. Těmito otázkami se zabývá subkapitola 5.4. Základy stanovištního průzkumu (znalost ekologických vlastností).
18
6
METODA KONTAKTNÍHO OHODNOCOVÁNÍ „CFA“ (CONTACT FLORA ASSESSMENT)
ROSTLINSTVA
Z definice oboru FEld vyplývá, že nástroje, které používáme k systémovému posuzování stavů a vazeb, viz OBR. 1, musí splňovat podmínku nejen přítomnosti znalce na místě samém, ale také požadavek na „kontaktní“ diagnostikování. Slovo „kontaktní“ je sice v uvozovkách, ale ve skutečnosti jde - v pravém slova smyslu - o dotyk s měřeným jedincem, případně porostem. Pro oblast všech typů znaleckých posudků (TZP), resp. STZP, všech typů zadání, tj. jednoduchá, středně složitá a složitá, ve kterých se vyskytuje požadavek na ohodnocení dřevin, resp. stromových jedinců, tato skutečnost znamená: -
-
vizuální ohodnocování používající současně znalostní a zkušenostní vybavení znalce a přesto, že jsou používány měřicí přístroje (většinou charakteru laserových výškoměrů a dálkoměrů, GPS přístrojů, dále různých nedestrukčních i destrukčních pomůcek a přístrojů, vč. případných následných softwarových aplikací apod.) nešetříme však vnitřní stav jedince, resp. jeho fyziologické pochody, v návaznosti na mikromorfologické utváření - převažuje vizuální složka hodnocení dřeviny „zvenčí“, funkční ohodnocování užívající přístrojovou techniku, prostřednictvím které jsme schopni se dívat „dovnitř“ dřevin. Zde máme na mysli: např. posoudit činnost transpiračního proudu, efektivní tvar stromové koruny (vč. parametrů asimilačních orgánů), provést hodnocení kořenových systémů (počínaje „kotvícími“ parametry – šířka, hloubka, absorpční plocha atd.). Na kořenový systém se v současné době většinou pozapomíná, neboť jeho detekování - pokud má být nedestruktivní - je provozně a ekonomicky velice nákladné. Ve výsledné syntéze provedeme korelaci mezi nadzemní a podzemní částí dřeviny, ve smyslu určení (stanovení), resp. rozpoznání vnitřních pochodů a kvalitativních parametrů.
Metoda „CFA“ sestává ze tří subsystémů. 6.1
CFA SUBSYSTÉM A: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ STROMOVÉHO JEDINCE (POROSTU)
Subsystém obsahuje celkem 93 základních vstupních informací související s lokalizací místa výskytu, včetně „vztahových“ informací z hlediska strom (porost)-okolní prostředí, dále dříve provedená opatření (ošetření) a příp. dřívější poškození. Číselné kódy přidělené jednotlivým informacím slouží pro možnost venkovního sběru dat prostřednictvím PC, resp. jejich následné používání prostřednictvím SW, při sestavení, doplňování a precizaci jednotlivých rovin podstatných skutečností (entit), tj. množiny rovin = RS1 – RS2 - RS3 - RS4 …RS1+n (viz „Strukturovaného schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací“, OBR. 4/2, část systémová syntéza). 6.2
CFA SUBSYSTÉM B: VIZUÁLNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ
Jde o možnost nedestruktivních – v převažující míře, což vyplývá z otázek zadavatele posudku - zjištění potřebných údajů a charakteristik o předmětném jedinci, jedincích, či porostu. Genetická výbava a souhrn faktorů prostředí určuje vlastnosti daného stromového jedince z hlediska jeho celkového vývoje, růstu, odolnosti vůči škůdcům a chorobám, rozmnožovací a regenerační schopnosti a přizpůsobivost k prostředí. Posuzujeme zdravotní stav, biomechanickou vitalitu a sadovnickou (estetickou) hodnotu na místě samém v rámci místního šetření, kdy zvláště mechanická poškození mohou v konečném důsledku vést ke snížení parametrů z hlediska bezpečnostní diagnostiky.
19
Číselné kódy přidělené jednotlivým informacím navazují na předchozí subsystém „A“. Stejně jako v předchozím subsystému, slouží pro možnost venkovního sběru dat prostřednictvím PC, resp. jejich následnému používání prostřednictvím SW, při sestavení, doplňování a precizaci jednotlivých rovin podstatných entit. Pro některé STZP, zvláště charakteru zadání jednoduchá a středně složitá, se pro místní šetření vypracovává zjednodušená verze „Venkovního protokolu“, jejíž využití nepředpokládá nasazení konkrétního SW programu. Mezi základní informace pro subsystém „B“ patří: taxon a původ dřeviny, věk (stáří), základní dendrometrické veličiny (živý jedinec, pařez, souše, pahýl, zlom, vývrat), koruna, listy, kmen, kořenový systém, kvalitativní vlastnosti předmětného druhu (dřevo), syntéza veličin, tj. celkem přes 150 údajů. Speciální metodiky vizuálního hodnocení v subkapitole 6.2.1.11) řeší prostřednictvím modelů (matematických, empirických) problematiku náležející do zvláště dvou významných oblastí znalecké činnosti: a) bezpečnostní diagnostika, její část stromový jedinec - identifikace a hodnocení rizik, potenciální rizika selhání šetřeného stromu, detekce vad (vč. vad skrytých), b) oceňování okrasných rostlin (dřevin) – objektivní určení hodnoty případných srážek a jejich prokazatelné zdůvodnění umožňující přezkoumatelnost znaleckého posudku. Redukční koeficient RKFA [8], viz subkapitola 6.2.2., vychází z potřeb a současných možností soudního znalectví, co možná objektivně určit hodnotu případných srážek - ve smyslu ekonomické hodnoty hmotného statku - stromových jedinců charakteru okrasných rostlin (stromových taxonů na nelesních pozemcích) při aktuálním právním stavu. Redukční koeficient nebyl vydán žádnou právní normou, prošel vnitřní oponenturou v rámci České unie soudních znalců v LH. Jde o jednu z možných pomůcek, vytvořenou z podkladů při vykonávání praktické znalecké činnosti. Jeho účelem je objektivizace používání výše zmíněných srážek - vč. jejich přezkoumatelnosti - jako jednoho z nejzodpovědnějších kroků v rámci oceňování předmětného stromového jedince. 6.3
CFA SUBSYSTÉM C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ
Autorem této kapitoly v citované monografii je Prof. Ing. Jan ČERMÁK, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně. Pro potřeby úrovně požadované zadavatelem znaleckých posudků (soudy, Policie ČR), však zjišťování klasických morfologických znaků prostřednictvím vizuální diagnostiky většinou nestačí. Vždyť jak vizuálně charakterizovat obvykle neviditelné podzemní části stromů, nebo zjistit jejich životní projevy, tedy fyziologické procesy, které jsou neviditelné a priori, ale mají pro stromy zásadní význam. Na základě transformace dendroniky (Prof. Čermák, Mendelova univerzita v Brně) do prostředí a potřeb soudně znalecké praxe (Alexandr, ÚSI VUT v Brně) se funkční diagnostika, ve smyslu “Metody CFA”, nachází ve stadiu: -
měření kalibračních etalonů (parametrů stromových jedinců) - podmíněno znalostí funkce a struktury nenarušených systémů, resp. blížících se přírodnímu optimu (např.
11) Podrobně jsou obsaženy v subkapitolách: 6.2.1.1. Metoda SIA (Statics Integrating Assessment); 6.2.1.2. Metoda WLA (Wind Load Analysis); 6.2.1.3. Metoda VTA (Visual Tree Assessment); 6.2.1.4. Metody a systémy užívané v USA a Kanadě.
20
-
v některých zvláště chráněných územích) - pro následnou determinaci systémů narušených, současného sledování parametrů prostředí, tj. atmosféry, půdy (plošné charakteristiky podloží, dostupné živiny, vodní kapacita aj.). Týká se především TZP majících v zadání otázky související s ekologickou újmou.
V doktorandském studiu na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně jsou – v rámci výzkumných a studijních programů dendroniky a forenzní ekotechniky:les a dřeviny - používány nové instrumentální metody pro měření struktur a vybraných fyziologických procesů u vzrostlých stromů. V současné době jde zvláště o měření: -
struktury, tj. kvantitativní měření kořenového systému a stromové koruny, OBR. 5, fyziologických procesů – sledovány jsou především ty, které lze měřit mobilním zařízením kdekoliv v terénu, na úrovni celých stromů a porostů, a hodnocení mechanických parametrů stromů (dosud prováděno převážně pomocí vizuálních metod založených na identifikaci vizuálně patrných znaků vnitřního poškození a probíhajícího rozkladu, vnějších poškození a habituálních defektů).
Tyto metody umožňují získání kvalitativních informací o funkčním stavu celých stromů (nikoli jen jejich dílčích pletiv) a jsou použitelné v jakýchkoli terénních podmínkách u nejrůznějších druhů dřevin.
OBR. 5: Postup měření a příklad distribuce listoví vypočtené ze souboru stromových vzorníků Picea excelsa Link., na úroveň jednotky plochy porostu (1ha). LS Modrava, Ztracená slať, porostní skupina 46 B4 „Monitorovací plocha A“, věk (LHP) 154 let (zalesněno okolo r. 1850), 1150m n. m., TZP 3LE, (ČERMÁK, J. – ALEXANDR, P., 2004).
7
BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA
Bezpečnostní diagnostika (dále též BD) je proces vymezení (klasifikace), zjištění (rozpoznání) a stanovení kvantitativních a kvalitativních parametrů (úrovně): - stromového jedince ve smyslu identifikace a hodnocení rizik jeho selhání,
21
7.1
pracovních a technologických postupů (chronická rizika) v lesnictví ve smyslu bezpečnosti práce a ochrany zdraví, dřeviny, les a ekosystém ve smyslu jejich poškození (havárie) z pohledu ekotechnického. SYMPTOMY, VADY A ODCHYLKY V RŮSTU A STAVBĚ DŘEVA OVLIVŇUJÍCÍ STABILITU (DŘEVIN) STROMŮ12)
Subkapitola významného vědce a pedagoga na lesnické fakultě v Praze, která alespoň stručně (10 s.) zmiňuje vady a abnormity růstových vlastností dřeva, resp. dřeviny, které snižují jejich vlastnosti a mohou se týkat buď anatomické stavby, nebo fyzikálních, případně chemických vlastností. 7.2
STROMOVÝ JEDINEC – IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ RIZIK JEHO SELHÁNÍ
Skutečnosti a poznatky autora zde uvedené, vznikly na základě vyšetření, resp. práce na znaleckých posudcích týkajících se také stromových jedinců rostoucích mimo les v absolutním počtu 2818 ks stromových jedinců. Celkové procentické pořadí šetřených stromů dle jednotlivých druhů je zobrazeno, viz TAB. 2. CELKOVÉ POŘADÍ
JEDINEC DRUHU
PODÍL (%)
1.
topol černý, Populus nigra L.
21,00
2.
lípa, Tilia sp.
10,80
3.
javor mléč, Acer platanoides L.
9,60
4.
trnovník akát, Robinia pseudoacacia L.
8,30
5.
borovice lesní, Pinus sylvestris L.
8,10
6.
jasan ztepilý, Fraxinus excelsior L.
5,80
7.
smrk ztepilý, Picea abies L. Karsten
5,10
8.
olše lepkavá, Alnus glutinosa L.
4,60
9.
javor klen, Acer pseudoplatanus L
4,50
10.
bříza bradavičnatá, Betula verrucosa Ehrh.
3,00
11.
jírovec maďal, Aesculus hippocastanum L. Sm 1-11
2,14 82,94
dalších 33 druhy dřevin
17,06
CELKEM
100,00
TABULKA 2: Zastoupení druhů dřevin, rostoucích mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa, v zadání znaleckých posudků v období let 1993-2009, v procentech (ALEXANDR, P., 2010)
Autor dodává, že na zbývajících 17,06 % se podílí 33 druhy dřevin, přičemž nejvíce jsou zastoupeny: vrba bílá, Salix alba L. 1,7 %, tis obecný, Taxus baccata L. 1,7 %, pajasan žláznatý, Ailanthus glandulosa Desf. 1,6 %.
12) Prof. Dr. Techn. Ing. Karel BALABÁN
22
7.2.1
Hodnocení (posuzování) stavu stromového jedince a jeho stanoviště
Jednotlivé určující parametry jsou v monografii popisovány v závislosti na dílčích stromových částech tak, jak jsou členěny ve znaleckém posudku, tj. kořenový systém (subkapitola 7.2.1.1.), kmen (7.2.1.2.), koruna stromu (7.2.1.3.) a stanoviště stromového jedince (7.2.1.4.). 7.2.2
Nebezpečný (rizikový) prostor
V této části „Bezpečnostní diagnostiky“ (BD) provádíme posouzení tří důležitých hledisek, na něž zadavatelé posudku především požadují odpovědi: 1) stav a parametry kořenových systémů, z důvodů zvláště: a) selhání jedince b) poškozování základů c) příp. zavádění inženýrských sítí 2) korunní habity dospělých stromových jedinců (vč. půdorysných průmětů korun) a: a) možnosti poškození střech domovních nemovitosti b) přesahy nad parcelní čísla a nebezpečí úrazu pádem větví 3) celkové ohrožení nemovitostí a lidského činitele (vč. příp. budoucích domovních nemovitostí), jež se vyskytující v menší vzdálenosti, než je nebezpečný (rizikový) prostor Základní kategorie „Nebezpečného (rizikového) prostoru“, definované v BD, viz OBR. 6.
OBR. 6: Bezpečnostní diagnostika – kategorie „Nebezpečného (rizikového) prostoru“ (orig.)
7.2.3
Potenciální rizika selhání šetřeného stromu
Znalec musí konstatovat, že až na výjimky každý stromový jedinec od určitého věku, kterým je obvykle dána jeho výška a tedy i hmotnost celkové biomasy kmene, větví a asimilačních orgánů, začne posléze představovat potenciální nebezpečí pro své okolí. Obsahově řeší tato subkapitola zvláště skutečnost, že některé vnitřní, diagnostickými přístroji kvantifikovatelné stavy či predispozice stromového jedince, nejsou vizuálními metodami detekovatelné!
23
7.3
PRACOVNÍ A TECHNOLOGICKÉ POSTUPY (CHRONICKÁ RIZIKA) V LESNICTVÍ (BOZP). DŘEVINY, LES A EKOSYSTÉM VE SMYSLU JEJICH POŠKOZENÍ (PŘÍPADNÉ HAVÁRIE), Z POHLEDU EKOTECHNICKÉHO.
V rámci „Bezpečnostní diagnostiky“ jde o velice složité TZP, ještě více náročné na zodpovědnost, neboť se ve většině případů jedná o poranění neslučitelná se životem, nebo významná poškození životního prostředí. Prostřednictvím typologie znaleckých posudků, jsou vytvořeny TŘI TYPOLOGICKY VÝZNAMNÉ SKUPINY: A. Porušení pracovních a technologických postupů (BOZP) a poranění osob (jak pracovníků, tak návštěvníků lesa),TZP: 3B, 4LB B. Selhání stromových jedinců v nebezpečném (rizikovém) prostoru a poranění osob, případně i poškození majetku, TZP: 6LEB C. Poškození ekosystému (vč. např. havárie), TZP: 9EBO
8 8.1
OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ LESA A DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES OCEŇOVÁNÍ LESA
Problematiku oceňování přírodních zdrojů, lesa, na pozadí historického vývoje, teorie oceňování, zvláštností lesa a lesního hospodářství vč. problematiky určování výše škod na lese, zde zpracoval na 75 stranách (34 subkapitol) přední odborník na tuto problematiku a významný znalec, Ing. Jiří MATĚJÍČEK, CSc. z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady, Praha – Zbraslav. 8.2 8.2.1
OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN A JEJICH POROSTŮ NA NELESNÍCH POZEMCÍCH Účel a způsoby oceňování
Zvláště v těchto TZP 4O, 6EO, 7LEO a 9 EBO je důležité v úvodu práce na každém znaleckém posudku, správně se zeptat (tj. přesně popsat – definovat - znalecký problém), případně si vyjasnit konkrétní účel daného posudku. Z toho plyne, že exaktnost závěrů těchto znaleckých posudků je závislá z velké míry právě na tomto úvodním kroku. Ve svém důsledku jde o značně složitou a interdisciplinární problematiku, obsahující požadavky na znalosti „ekotechnicko - legislativně - ekonomické“. Zvládnutí je ztíženo i proto, že: - legislativa v této oblasti zčásti chybí, - přístup právní praxe není jednotný. 8.2.2
Oceňování trvalých porostů dle zákona o oceňování majetku a oceňovací vyhlášky
Základním předpisem v současné době, je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), účinnost dnem 1. 1. 1998 a vyhláška provádějící některá ustanovení tohoto zákona v jednotlivých obdobích. Dle názoru autora je důležitá informace, že nově koncipované oceňovací vyhlášky – dle konzultací na MF - ve své filosofii a konstrukci postupují obdobně jako např. metodiky Agentury ochrany přírody
24
a krajiny ČR. Jde o sankční ceny v pozici ochrany okrasné veřejné i privátní zeleně, ocenění okrasných rostlin je provedeno nákladovým způsobem. Značnou náročnost reprezentuje oceňování okrasných rostlin (subkapitola 8.2.2.1 monografie). V říjnu 2011 platná vyhláška obsahuje 179 stromových druhů (vč. kultivarů), 311 keřových druhů (vč. kultivarů), případně 732 druhů (vč. kultivarů), zahrneme-li všechny okrasné rostliny. 8.2.3
Metodiky ČUOP, AOPK ČR
Porovnáme-li cenu úřední – při definovaných souborech dřevin – s cenami dle první metodiky Českého ústavu ochrany přírody (ČUOP) z roku 1992, pohybovaly se úřední ceny na průměrné úrovni 1,3 % u jehličnanů a 1,5 % u listnatých druhů. V současné době mohou dosahovat ceny zjištěné u některých stromových jehličnatých druhů v průměru 60% ceny dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), případně průměrně 72 % u listnatých druhů. 8.2.4
Památné stromy
Památný strom je mimořádně významný strom, skupina stromů nebo stromořadí, který je rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášen za památný (ČSN 83 9001, termín 3. 7. - parafráze § 46 odstavec 1, zákona č. 114/1992 Sb.). V říjnu 2011 je v ČR 24 327 památných stromů na celkem 5221 objektech. 8.2.5
Zjištění věku dřevin rostoucích mimo les – původu generativního a vegetativního
V monografii je předloženo kompletní tabulkové zastoupení hlavních dřevin generativního, tj. semenného i vegetativního (výmladkového) původu pro lokality charakteru větších nelesních porostů na nelesních pozemcích, např. i v ochranných pásmech a volných pruzích nadzemních vedení. 8.3
MEZINÁRODNÍ OCEŇOVACÍ STANDARDY IVS/EVS
Pro práci znalce zvláště jde o harmonizaci zásadních pojmů – názvosloví a oceňovacích postupů (metodik), používaných při oceňování. Vlastní odborné skutečnosti týkající se ocenění trvalých porostů – jež v ČR obsahuje vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška) – tyto standardy neobsahují.
9
KRIMINALITA PÁCHANÁ NA SUBSYSTÉMU: LES A DŘEVINY
Autorem této kapitoly je – v té době – pracovník Policejního prezidia České republiky, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, oddělení ochrany nehmotných práv, Ing. Miroslav SOUKUP13).
13) Kapitola se věnuje specifice kriminality na lesích z pohledu téměř dvacetiletého vývoje, nejčastějším formám deliktu na lesích, vč. záměru pachatelů nelegálních (devastačních) těžeb.
25
10
PRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU ZNALECKÉ ČINNOSTI
Autorem této kapitoly je pracovník Ministerstva zemědělství České republiky, který se podílel na tvorbě všech legislativních norem, týkajících se lesa a životného prostředí, JUDr. Ing. Jiří STANĚK, CSc.14).
11
ZÁVĚR
Cílem monografie bylo vytvořit ze zmiňované problematiky celistvý definovaný obor, resp. dílčí obor soudního inženýrství (SOI), mající svoji formu a obsah a – protože každý posudek je originál – také případný předmět bádání a metody výzkumu. 11.1 PŘÍNOS AUTORA VĚDNÍMU OBORU SOUDNÍ INŽENÝRSTVÍ Pro speciální metody oboru soudní inženýrství znamená vytvoření oboru, resp. dílčího oboru SOI „Forenzní ekotechniky: les a dřeviny“ systematický způsob poznávání a pochopení skutečností (jejich stavů, vazeb a tedy činnosti) v další oblasti znalecké činnosti. Předmětem tohoto poznání jsou relevantní vztahy a kauzality jednotlivých znaleckých objektů soustavy LES-DŘEVINY-ČLOVĚK, vytvářené na základě otázek zadavatelů znaleckých posudků. Vznikla interdisciplinární nauka o vědeckém, systémovém zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu – s důrazem na LES a DŘEVINY – za účelem jejich ohodnocení pro potřeby soudně-znalecké. Základním prostředkem obecně je osobní kontakt, pozorování na předmětné lokalitě, dále původní metoda kontaktního ohodnocování rostlinstva („CFA“ contact flora assessment), jejíž použití má charakter aplikovaného výzkumu a v mnoha případech experimentu. 11.2 PŘÍNOS PRO PRAKTICKOU ZNALECKOU ČINNOST Vytvořená typologická klasifikace jednotlivých typů znaleckých posudků (TZP), integrace biologických a ekotechnických oborů umožní postupnou standardizaci a harmonizaci postupů v rámci jednotlivých TZP, jako prostředek zvýšení jejich exaktnosti, vč. eliminace subjektivních přístupů ve znalecké činnosti. 11.3 PŘÍNOS PRO OBLAST PEDAGOGICKOU Z hlediska edukace, tedy výchovy a vzdělávání, jde o dvojí efekt, tj. možnost vědecké výchovy doktorandů v nové oblasti a prostřednictvím výsledků jejich prací současné zvyšování a zdokonalování odborné úrovně této disciplíny.
14) Jde o právní aspekty výkonu znalecké činnosti a základní legislativní normy, v nichž by se měl znalec orientovat a sledovat jejich aktualizaci
26
12
POUŽITÁ LITERATURA
Monografie obsahuje v kapitole 1.4. „Základní terminologický slovník a seznam zkratek“ s 208 výrazy. Literatura v závěru každé kapitoly sestává celkem z 390 titulů. [1] [2] [3]
[4] [5]
[6] [7]
[8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17]
ALBERS, S. J. – HAYES, E. How to detect, assess, and correct hazard trees in recreational areas. St. Paul, MN: Minnesota Depart. of Natural Resources. 1991. 64 str. ALBERS, S. J. – HAYES, E., principal authors. How to assess and correct hazard trees in recreational areas. St. Paul: Minnesota Department of Natural Resources. 1993. 63 p. ALEXANDR, P. Studium procesů souvisejících s komplexním zužitkováním lesní stromové biomasy. Referát k odborné aspirantské zkoušce, Ústav aplikované ekologie a ekotechniky Kostelec nad Černými lesy, VŠZ Praha, 1982, 69 stran ALEXANDR, P. Lesní ekosystém a komplexní zužitkování biomasy lesních porostů. Sborník referátů Životní prostředí venkovské krajiny. VŠZ Brno. 1982. s. 242-251 ALEXANDR, P. Znalecký posudek č. 0212304, „Došlo neponecháním dřevní hmoty na místě označeném jako I. zóna NP a CHKO Šumava, Lesní správa Modrava č. 55 Ztracená slať k poškození životního prostředí zejména ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb.? ČTS: OKFK26/3 – 2004 (pův. ČTS: 443/3 – 2003)“. 2004, 120 stran, z toho 38 stran Příloh ALEXANDR, P. – FÉR, F. – STANĚK, J. Theses of forensic experts education, Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství, 2004, 7 stran ALEXANDR, P. – ČERMÁK, J. – FÉR, F. Podklady pro objektivizaci soudního znalectví spojením historických dat a funkční diagnostiky na příkladu národního parku Šumava. Sborník „Historie a vývoj lesů v Českých zemích“. FLE ČZU Praha, Správa NP a CHKO Šumava, Národní zemědělské muzeum Praha, Státní oblastní archív Třeboň a Kašperskohorské lesy s. r. o. X/2006. Str. 71-80 ALEXANDR, P. – FÉR, F. Ohodnocování stromových taxonů na nelesních pozemcích, část: Redukční koeficient RKFA. Vydala Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství v edici Ekotechnica Iuridica, ročník IV., svazek 4. 2008. 25 str. BALABÁN, K. Nauka o dřevě. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1955, 216 stran BEGON, M. – HARPER, J. L. et TOWNSEND, C. R. Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc. 1997. BRADÁČ, A. a kol. Soudní inženýrství, akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999, 725 stran, ISBN 80-7204-133-9 BRADÁČ, A. – KLEDUS, M. – KREJČÍŘ, P. a kol. Úvod do soudního znalectví, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2004, 221 stran, ISBN 80-7204-365-X BRADÁČ, A. a kol. Teorie oceňování nemovitostí (VIII. přepracované a doplněné vydání), akademické nakladatelství. CERM, Brno, 2009, 754 stran, ISBN 978-80-7204-630-0 BRADÁČ, A. – KLEDUS, M. – KREJČÍŘ, P. a kol. Soudní znalectví, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, 242 stran, ISBN 978-80-7204-704-8, 2010 ČERMÁK, J. Solar equivalent leaf area as the efficient biometric parameter of individual leaves, trees and stands. Tree Physiology 5: 1989. pp. 269-289. ČERMÁK, J. Leaf distribution in large trees and stands of the floodplain forests in southern Moravia. Tree Physiol.18: 1998. pp. 727-737. ČERMÁK, J. – NADEZHDINA, N. Minimizing errors when up-scaling sap flow data from sensors to the whole tree level based on measurement the radial pattern of flow. In: MARCHI, S. – STORZI, S. – RASCHI, A. eds. 5th International Workshop on Measuring Sap Flow in Intact Plants. Firenze, Italy (in press). 2002.
27
[18] ČERMÁK, J. – KUCERA, J. and NADEZHDINA, N. Sap flow measurements with two thermodynamic methods, flow integration within trees and scaling up from sample trees to entire forest stands. Trees, Structure and Function 18: 2004. pp. 529-546. [19] ČERNÝ, Z. Aktuální problémy Služby kriminální policie a vyšetřování při odhalování a objasňování hospodářské trestné činnosti na úseku životního prostředí a spolupráce s orgány státní správy ČR a na mezinárodní úrovni. Diplomová práce. Univerzita Jana Amose Komenského Praha. Magisterské kombinované studium. Praha. 2009. 80 stran. [20] Český národní komitét MAB UNESCO: GEO-BIO-DIVERZITA ŠUMAVY: Trilaterální výzkum, ochrana a management hraničního pohoří. Praha. 1995. [21] DUVIGNEAUD, P. Ekologická syntéza. ACADEMIA Praha. 1988. 414 stran. [22] FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy: vývoj, současnost, perspektivy. Academia Praha. 2005. 339 stran. ISBN 80-200-1304-0 [23] FARKAČ, J. – PODRÁZSKÝ, V. Potential of ground-beetle communities as bioindication, forest ecosystems, ground-beetles (Coleoptera: Carabidae), EH-Ekologie - společenstva, ČZU FLD Praha, Příspěvek ve sborníku, 2009, ISBN: 978-80-213-1894-6 [24] FÉR, F.: Systematická botanika lesnická díl I, II. Skripta VŠZ Praha, fakulta lesnická. 1992. 121 stran. ISBN 80-7168-644-1. [25] FÉR, F. – ALEXANDR, P. Rozlišovací znaky dřevin. Ekotechnica iuridica ročník I., svazek 1. Vydala Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství, Kostelec nad Černými lesy. 2005. 128 stran [26] FORMAN, R. T. T., GORDON, M. Krajinná ekologie. Praha: Academia, 1993. 583 strany, ISBN 80-200-0464-5 [27] HIEKE, K. České zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha. 1985. 464 stran [28] HOLLING. C. S. Panarchy: understanding transformations in human and natural systems. with L. Gunderson, (editors) Washington, DC: Island Press. 2002 [29] HORNÝ, S. Analýza a návrh systémů. VŠE Praha. 2000. 98 stran. ISBN 80-245-0007-8 [30] CHADT (ŠEVĚTÍNSKÝ) JAN EVANG. Dějiny lesů a lesnictví (hospodářství lesního a hospodářského lesního zřízení či úpravy lesa – soustav) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Nákladem spisovatelovým v Písku. 1913. 1122 stran [31] CHECKLAND, P. B. Systems Thinking, Systems Practice. John Wiley&Sons Ltd., New York, 1981 [32] CHMELÍK, J. a kol. Místo činu a znalecké dokazování. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň. 2005. 303 stran. ISBN 80-86898-42-3 [33] JANÁČKOVÁ, H. – ŠTORKÁNOVÁ, A. Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 2004 [34] JANÍČEK, P. Systémové pojetí technického znalectví, Soudní inženýrství, ročník 12, 4, 2001, s. 200-221 [35] JANÍČEK, P. Systémové pojetí vybraných oborů pro techniky – hledání souvislostí. 1. a 2. díl. 1. vydání Brno:AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s. r. o. Brno, 2007. 1234 stran. ISBN 978-80-7204-554-9 [36] JENÍK, J. Lesní ekosystém základem lesního hospodářství. Bulletin Národního lesnického komitétu. č. 1/1994. str. 3-5 [37] KAVKA, B. Krajinářské sadovnictví. SZN Praha. 1970. 580 stran [38] KIMMINS, J. P. Forest ecology. A foundation for sustainable forest management and environmental ethics in Forestry, third edition, The University of British Columbia. 2004. 609 stran
28
[39] KINCL, M. - KRPEŠ, V. Základy fyziologie rostlin. Vydavatelství Montanex a. s.. 2000. 224 stran. ISBN 80-7225-041-8 [40] KOLAŘÍK, J. a kol. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Vydáno za podpory AOPK ČR, ČSOP Vlašim. 2. doplněné vydání. 2005. 720 str. ISBN 80-86327-44-2 [41] KOLEKTIV. Šumava, příroda, historie, život. Baset Praha. 2003. 800 stran [42] KOMPENDIUM. Člověk a les. Vydala Masarykova univerzita v Brně – Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. 2006. ISBN 80-210-4202-8 [43] KOVÁŘ, P. Ekosystémová a krajinná ekologie (textové teze). Nakladatelství Karolinum UK Praha. 2008. 89 stran. ISBN 978-80-246-1507-3 [44] LOŽEK, V. Příroda ve čtvrtohorách. Academia Praha. 1973. 372 strany [45] LOŽEK, V. Zrcadlo minulosti, Česká a slovenská krajina v kvartéru. Vydáno s podporou Grantové agentury Akademie věd ČR, Dokořán. 2007. 198 stran [46] MADĚRA, P. Geobiocenologický přístup k mapování biotopů lesních společenstev. In: Kučera, T. - Navrátilová, J. Biotopy a jejich vegetační interpretace v ČR. Praha: Česká botanická společnost, 2006, s. 13-20. ISBN 80-86632-08-3 [47] MADĚRA, P. Problems of floodplain forest classification. In: HOBZA, P. Forest Management Systems and Regeneration of Floodplain Forest Sites. Brno: MUAF , 2007, s. 183-194. ISBN 978-80-7375-089-3 [48] MASER, CH. The Redesigned Forest. Miles Publish., San Pedro, USA. 1988. 280 s. [49] MATĚJÍČEK, J. – PRČINA, A. Lesnicko-dřevařský sektor a Evropská unie. Vydal VÚLHM, v. v. i. 2. aktual. a rozšířené vydání. 2008. 348 stran. ISBN 978-80-86461-96-0 [50] MEZERA, A. Tvorba a ochrana krajiny. SZN Praha. 1979. 120 stran [51] MÍCHAL, I.: Ekologická stabilita, Veronica, ekologické středisko ČSOP a MŽP ČR, Brno, ISBN 80-85368-22-6, 1994, 276 stran [52] MÍCHAL, I. – PETŘÍČEK, V. Péče o chráněná území, díl II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 1999. 714 stran [53] MOUCHA, P. Význam a využití lesů chráněných krajinných oblastí Středočeského kraje. Sborník ČSVTS, společnost lesnická. Praha. 1985. 38 stran [54] NADEZHDINA, N. – ČERMÁK, J. – NERUDA, J. – PRAX, A. – ULRICH, R. – NADEZHDIN, V. – GAŠPÁREK, J. – POKORNÝ, E. Roots under the load of heavy machinery in spruce trees. European J. For. Res. 125: 2006: pp. 111-128 [55] NERUDA, J. Determination of damage to soil and root system of forest trees by the operation of logging machines. Monograph, MZLU Brno. 2008. 137 p. ISBN 978-80-7375251-4 [56] NOŽIČKA, J. Přehled vývoje našich lesů. SZN Praha. 1957. 463 stran [57] PODRÁZSKÝ, V. Effect of thinning on the formation of humus forms on the afforested agricultural lands. Scientia Agriculturae Bohemica, 2006, roč. 37, č. 4, s. 157 - 163. ISSN: 1211-3174. [58] PODRÁZSKÝ, V. Logging and forest decline effects on the surface humus horizons in the Šumava Mts. Journal of Forest Science, 2006, roč. 52, č. 10, s. 439 - 445. ISSN: 1212-4834. [59] PODRÁZSKÝ, V – REMEŠ, J. Vliv druhové skladby lesních porostů na stav humusových forem na území ŠLP v Kostelci nad Černými lesy. Zprávy lesnického výzkumu, 2010, roč. 55, č. 2, s. 71-77, ISSN:0322-9688 [60] POKORNY, J. D., coordinating author: Urban Tree Risk Management: A Community Guide to Program Design and Implementation. USDA Forest Service, Northeastern Area, State and Private Forestry. Folwell Ave. St. Paul, MN 55108. 2003. 204 str.
29
[61] POLENO, Z. Trvale udržitelné obhospodařování lesů v České republice. Lesnická fakulta ČZU Praha. 26 stran. 1995 [62] PRAUS, L. – HORÁČEK, P. Assessment of tree stability – The mechanical behavior of a tree. Wood research 50 (1): 2005. pp. 9-18. [63] PRIMACK, R. B. – KINDLMANN, P. – JERSÁKOVÁ, J. Biologické principy ochrany přírody. Vydalo nakladatelství Portál, s. r. o. Praha. 2001. 349 stran. ISBN 80-7178-552-0 [64] PRŮŠA, E. Přirozené lesy České republiky. SZN Praha. 1990. ISBN 80-209-0095-0 [65] REŠ, B. Památné stromy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 1998. 64 strany [66] RUŽIČKA, M., RUŽIČKOVÁ, H. Druhotná struktura krajiny ako kritérium biologickej rovnováhy. Questiones Geobiologicae, 12, 1973. 23-62 s. [67] SBORNÍK příspěvků z konference. Ochrana krajinného rázu, třináct let zkušeností, úspěchů i omylů…. Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT v Praze, Katedra biotechnických úprav krajiny, Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze, Ministerstvo životního prostředí ČR. Nakladatelství Naděžda Skleničková. Praha. 2006. 189 stran. ISBN 80-903206-7-8 [68] SCHULZE, E. D. – BECK, E. – MÜLLER, K. Plant ecology. Hohenstein Springer. 2002. 702 strany [69] SEJÁK, J. A KOL. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. Grada Publishing. Praha. 1999. 256 stran. ISBN 80-7169-393-6 [70] SEJÁK, J. – DEJMAL, I. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí č. 2. Praha. 2007. 429 stran [71] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. [72] ŠALAMON, P. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v lesnictví (při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru). Vydal Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha. 2003. 18 stran [73] ŠALAMON, P. Práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Praha: ASPI, a. s.. 2009. 104 stran. ISBN 978-80-7357-398-0 [74] ŠIŠÁK, L. - ŠVIHLA, V. - ŠACH, F. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Ministerstvo zemědělství ČR, odbor lesního hospodářství. Praha. 2006. 71 stran. ISBN 80-7084-234-2 [75] ÚHÚL Brandýs nad Labem. Oblastní plány rozvoje lesů. PLO ČR. Vydala Lesnická práce, s. r. o.. 2002. 104 strany. ISBN: 80-86386-24-4 [76] VACEK, S. a kol. Horské lesy České republiky. Ministerstvo zemědělství ČR. 2003. 320 stran. ISBN 80-7084-239-3 [77] VAČKÁŘ, D. Ukazatele změn biodiverzity. ACADEMIA Praha. 2005. 299 stran. ISBN 80200-1386-5 [78] VYSKOT, I. A KOL. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Ministerstvo životního prostředí. Praha. 2003. 186 stran. ISBN 80-900242-1-1 [79] ZONNEVELD, I. S. Land Ecology. SPB Academic Publishing, Amsterdam, 1995
30
13
ABSTRACT
"Forensic ecotechnique: forest and trees" (FEft) is interdisciplinary science about of science, system identification and assessment of stocks and bonds expert object - with the emphasis of forest and trees - for their needs assessment for forensic expert. Described and explained a total of ten chapters. Causes of genesis content focus and objectives, the draft Code of Ethics of forensic expert and the basic terminology and abbreviations (208 terms). Introducing FEft system methodology (definition, classification and structure) is explained “Structured scheme of the main sequence and sub-transmission information”. Based on the typology of expertise is determined typologically an integral part of expert opinion, types of expertise and files types of expertise, including practical examples. Is emphasized the importance of historical research. Problems of development of the man and the forest (an example of Šumava region) to the discourse of the forest ecosystem in terms of diversity and the importance of an expert system approach to the solution. Basic Forestry disciplines in a holistic approach to forest and trees as an important both component not only of the forest, and permanent vegetation scattered in urban and outdoor (free) land - all with a focus on aspects of forensic expert. Special methods of visual assessment (especially SIA, WLA, VTA) an overview of methods and systems used in the U.S. and Canada and its own “Contact flora assessment method “CFA”. Safety diagnostics, definition, risk identification and evaluation of an individual tree failure, dangerous (risk) zone, work and technological processes (chronic risk) in forestry, damage the ecosystem from the perspective of ecotechnique. Valuation (affecting the quality parameters, in the sense of social value, representing an appreciation of all the socially useful function of trees - biological, environmental, safety, aesthetic, cultural, historical) - valuation of forests and trees growing outside forests, incl. protected trees and the international valuation standards IVS/EVS. Crimes committed on the subsystem forest and trees, and legal aspects of business performance expert. Monograph thanks to the composition of its team and the comments of reviewers - including expert knowledge of both practical activities (Czech union of forensic expert in the forestry, Advisory Councils of the District courts), followed by two forestry faculties, as well as the Faculty of Science, the Police Presidium and doctoral degree program (especially Institute of Forensic Engineering University of Technology Brno, Mendel University Brno). Information for applicants for the appointment of an forensic expert in terms of managing the requirements of form, as well as content of forensic expertise.
31
