VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Volba profesního zaměření dětí a adolescentů z vybraného dětského domova

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Zdravotně sociální pracovník

Volba profesního zaměření dětí a adolescentů z vybraného dětského domova Bakalářská práce

Autor: Jana Kuchařová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Jana Kuchařová

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/200 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též ‚‚AZ‘‘). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahu AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………………... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za poskytnuté cenné rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat vedení Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín za možnost psát bakalářskou práci o jejich zařízení.

Anotace KUCHAŘOVÁ, Jana: Volba profesního zaměření dětí a adolescentů z vybraného dětského domova. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem práce je zjistit na základě rozhovorů s adolescenty spokojenost s výběrem oboru na odborných učilištích a na základě rozhovorů s dětmi ze základní a praktické školy popsat výběr budoucího oboru. V této bakalářské práci jsem se zaměřila na děti a adolescenty z Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín. Teoretická část práce se zabývá pojmy ústavní výchova, dětský domov, děti, adolescenti, riziková mládež, vliv prostředí na výchovu dítěte a volba profesního zaměření. Poté se zaměřuji na předškolní a základní vzdělávání, s návazností na střední všeobecné a odborné vzdělávání. Praktická část představuje pojem kvalitativního výzkumu a rozhovoru. Dále jsou zmíněny organizace a instituce, která jsou pro práci důležité: Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Radenín, Základní škola a Mateřská škola Choustník, Odborné učiliště a Praktická škola Černovice, Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav. V práci jsou vyhodnoceny kazuistiky a rozhovory s dětmi a adolescenty, vyhodnocení výzkumných otázek a následuje poté diskuze. Práce bude přínosem pro Dětský domov, Základní školu a Školní jídelnu Radenín a studenty sociální práce. Klíčová slova Adolescenti, děti, dětský domov, odborné učiliště, ústavní výchova, výběr oboru, základní škola

Annotation KUCHAŘOVÁ, Jana: Choice of Career Orientation of Children and Adolescents from the Selected Foster Home. Bachelor thesis. College of Polytechnics. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Professional qualification degree: Bachelor. Jihlava 2016

The aim of thesis is to find out on the basic of interviews adolescents satisfaction with the choice of their branch of study by vocational training school and also, according to interviews, to describe the choice of next branch of study by primary school children and practical school. In this thesis I focused on children and adolescents from the Foster Home, Primary School and School Canteen. The theoretical part deals with terms such as institutional care, foster home, children, adolescents, risk youths, the influence of environment on education of children and the choice of career. I focus on preschool and primary education after that, in connection with general secondary and vocational training education. The practical task of this thesis represents terms qualitative study and interview. Organizations and institutions are mentioned thereafter, which are important for this thesis: Foster Home, Primary School and School Canteen, Primary school and Kindergarten Choustník, Vocational Training School and Practical School Černovice, Secondary School of Crafts and Primary School Soběslav. Casuistics and interviews with children and adolescents are evaluated in this thesis, the evaluation of research questions and the discussion follows. Key words Adolescents, children, foster home, institutional care, primary school, vocational training school, the choice of branch of study

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počty zaměstnanců Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín Tabulka č. 2 Přehled studovaných oborů adolescenty z dětského domova ve školním roce 2015/2016 Tabulka č. 3 Volby dětí při podávání přihlášek v 9. třídě na Základní škole a Mateřské škole Choustník ve školním roce 2014/2015 Tabulka č. 4 Nabídka oborů Odborného učiliště a Praktické školy Černovice Tabulka č. 5 Nabídka oborů středního odborného učiliště na Střední škole řemeslné a Základní škole Soběslav Tabulka č. 6 Nabídka oborů odborného učiliště na Střední škole řemeslné a Základní škole Soběslav Tabulka č. 7 Základní informace o dětech Tabulka č. 8 Základní informace o adolescentech

OBSAH 1.

Úvod........................................................................................................................ 11

I.

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 13

2.

Ústavní výchova ..................................................................................................... 13 2.1

Dětský domov .................................................................................................. 14

Děti a adolescenti .................................................................................................... 16

3.

3.1

Děti ................................................................................................................... 16

3.2

Adolescenti ....................................................................................................... 18

3.3

Riziková mládež ............................................................................................... 19

4.

Vliv prostředí na výchovu dítěte ............................................................................. 21

5.

Volba profesního zaměření ..................................................................................... 23

6.

Předškolní a základní vzdělávání ............................................................................ 26 6.1

Mateřské školy ................................................................................................. 26

6.2

Základní školy .................................................................................................. 26

7.

Střední všeobecné a odborné vzdělávání ................................................................ 29

II.

EMPIRICKÁ ČÁST ............................................................................................... 32

8.

Cíl práce a výzkumné otázky .................................................................................. 32

9.

Popis souboru .......................................................................................................... 33

10. 10.1 11.

Kvalitativní metoda výzkumu ............................................................................. 34 Rozhovor ...................................................................................................... 34 Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Radenín ................................... 36

11.1

Dětský domov ............................................................................................... 37

11.2

Základní škola .............................................................................................. 40

11.3

Školní jídelna ................................................................................................ 41

12.

Základní škola a Mateřská škola Choustník ....................................................... 42

13.

Odborné učiliště a Praktická škola Černovice .................................................... 43

14.

Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav ............................................. 45

15.

Kazuistiky dětí a adolescentů ............................................................................. 48

15.1

Michal ........................................................................................................... 48

15.2

Pavlína .......................................................................................................... 49

15.3

Denisa ........................................................................................................... 50

15.4

Miloslav ........................................................................................................ 51

15.5

Nikola ........................................................................................................... 53

15.6

Kristina ......................................................................................................... 54

16.

Shrnutí kazuistik a rozhovorů ............................................................................. 56

16.1

Shrnutí kazuistik a rozhovorů s dětmi .......................................................... 56

16.2

Shrnutí kazuistik a rozhovorů s adolescenty ................................................ 60

16.3

Vyhodnocení výzkumných otázek ............................................................... 63

16.4

Shrnutí výsledků šetření ............................................................................... 64

17.

Diskuze ............................................................................................................... 66

18.

Závěr ................................................................................................................... 68

19.

Použité zdroje ..................................................................................................... 70

Tištěné zdroje .............................................................................................................. 70 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 71 20.

Seznam příloh ..................................................................................................... 72

Příloha č. 1 Otázky do rozhovorů ............................................................................... 73 Příloha č. 2 Rozhovory s dětmi studujícími na základních školách ........................... 74 Příloha č. 3 Rozhovory s adolescenty studujícími na odborných učilištích ............... 76

1.

ÚVOD

Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma ‚‚Volba profesního zaměření dětí a adolescentů z vybraného dětského domova‘‘. Zaměřila jsem se na děti a adolescenty z Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín. Důvodem výběru daného tématu byla osobní zkušenost v tomto zařízení, během studia jsem zde byla na měsíčních odborných praxích. Získala jsem zde nový pohled na dětské domovy a zde umístěné děti, načerpala jsem nové poznatky a zkušenosti v této oblasti sociální práce. Téma jsem si zvolila, protože výběr oboru dětí a adolescentů je pro jejich budoucí život velmi důležitý, a proto je potřeba se o výběr oboru více zajímat. Prostředí dětských domovů a dětí, které v nich žijí, mě velmi zajímá a láká, proto bych po absolvování studia chtěla pracovat v této sféře sociální práce. Cílem mé bakalářské práce je zjistit na základě rozhovorů s adolescenty spokojenost s výběrem oboru na odborných učilištích a na základě rozhovorů s dětmi ze základní a praktické školy popsat výběr budoucího oboru. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se nejprve zabývám pojmy ústavní výchova, dětský domov, děti, adolescenti, riziková mládež. Další kapitoly se zabývají vlivem prostředí na výchovu dítěte a volbou profesního zaměření dítěte. Jedna z kapitol se zaměřuje na předškolní a základní vzdělávání, s návazností další kapitoly středního všeobecného a odborného vzdělávání. Praktická část představuje pojem kvalitativního výzkumu a rozhovoru. V následujících kapitolách jsou představena zařízení, kterými jsem se v souvislosti s výběrem oboru dětí zabývala. Nejdůležitějším zařízením je samotný Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Radenín, kde byl samotný výzkum prováděn. Dále jsou představeny školy, které děti a adolescenti navštěvují. Patří sem: Základní škola a Mateřská škola Choustník, Odborné učiliště a Praktická škola Černovice, Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav. V praktické části jsou vyhodnoceny kazuistiky a rozhovory vedené s dětmi a adolescenty v listopadu a prosinci 2015. Dále se zaměřuji na výzkumné otázky, zda děti ví, co by chtěly studovat a jakým způsobem probíhá výběr oboru u dětí v 9. třídě. S adolescenty jsem se zaměřila na výzkumné otázky, jak probíhal výběr oboru a zda jsou se svým

11

studujícím oborem spokojeni. Závěrem následuje vyhodnocení výzkumných otázek a diskuze s výsledky kvalitativního výzkumu. V bakalářské práci jsou uvedena reálná křestní jména respondentů. Od všech respondentů jsem získala souhlas s prováděným výzkumem a vedením rozhovoru v rámci bakalářské práce. Pro teoretickou část jsem čerpala převážně z monografických zdrojů od autora Oldřicha Matouška z jeho dostupných publikací: Ústavní péče, Rodina jako instituce a vztahová síť, Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže, Slovník sociální práce, Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi, Encyklopedie sociální práce. Čerpala jsem také ze Zákona č. 109/2002, z knihy Davida Fontany Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele a z knihy Ivy Švarcové Základy pedagogiky. V praktické části jsem čerpala z knihy Jana Hendla Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Informace o Dětském domově, Základní škole a Školní jídelně Radenín a školách, které navštěvují děti a adolescenti, jsem čerpala z webových stránek zařízení. Téma bakalářské práce bude přínosem pro Dětský domov, Základní školu a Školní jídelnu Radenín, především tedy pro vedení a zaměstnance dětského domova, kde zjištěné informace mohou napomoci pro zlepšení výběru oboru dětí. Přínosem může být i pro další dětské domovy, základní školy, střední školy a odborná učiliště. Dále bude práce přínosná pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, kteří mohou na tuto bakalářskou práci navázat nebo ji rozšířit.

12

I.

TEORETICKÁ ČÁST

2.

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

‚‚Ústavní výchova má být nařízena jen v těch případech, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena a jiná opatření nevedla k nápravě. Jinými opatřeními jsou napomenutí, dohled, omezení a uložená povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení. Před nařízením ústavní výchovy má soud přezkoumat, zda není možné výchovu dítěte zajistit náhradní rodinnou péčí, která má mít přednost před výchovou ústavní.‘‘1 Ústavní výchova je navržené opatření orgánem sociálně-právní ochrany dětí a schválené soudem. Navrhuje se v případech, kdy rodina o dítě není schopna nebo není ochotna náležitě pečovat o dítě a výchovu dítěte není možné zajistit jiným přiměřeným způsobem. Soud je povinen před nařízením ústavní výchovy zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ukončení ústavní výchovy navrhuje soudu příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Podle zákona musí soud ústavní výchovu zrušit, pokud pominou důvody, které dříve vedly k jejímu nařízení, nebo pokud lze dítěti jinak zajistit náhradní rodinnou péči.2 Dlouhodobá forma ústavní výchovy představuje pro děti hendikep a zvyšuje pravděpodobnost jejich pozdějšího sociálního selhání.3 Při pobytu v ústavních zařízeních působí na jedince několik deprivačních vlivů. Po odchodu jedince z ústavního zařízení většinou mladí lidé obtížně hledají vlastní bydlení a zaměstnání. Přestože se jim snaží pomáhat ‚‚domy na půli cesty‘‘, bohužel nestačí potřebě jedinců. Domy na půli cesty dělají pro klienty mnoho, ale vliv ústavní deprivace

MATOUŠEK, O, P. KODYMOVÁ aj. KOLÁČKOVÁ (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, str. 32, ISBN 978-80-7367-818-0 1

2

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, str. 240, ISBN 978-80-7367-368-0

3


13

zcela odstranit nemohou. U mladých lidí opouštějící ústavní zařízení existuje vysoká pravděpodobnost, že následně přijdou brzy do konfliktu se zákonem. 4 Jedním z nejzávažnějších rizik dlouhodobého pobytu v ústavním zařízení je tzv. hospitalismus, kdy se jedinec v ústavních podmínkách sice dobře adaptuje, ale poté není schopný přizpůsobit se normálnímu, neústavnímu prostředí. V ústavu většinou mívají klienti plné zaopatření. Většinou jim někdo vaří, uklízí, pere, stará se o finanční záležitosti apod. Takový klient se poté po odchodu z ústavní výchovy špatně adaptuje na tyto nové situace a neví si s nimi rady. V uzavřených ústavech také často dochází k ponorkové nemoci. Stává se to především ve stereotypním prostředí, ze kterého se nedá nikam uniknout. Optimistické a přátelské prostředí se může změnit na nepřátelské a útlumové. Lidé se v takovémto prostředí mohou stávat agresivními a vztahovačnými. V jejich chování přibývá obranných prvků, ubývá konverzace a oční kontakt, vymezují si osobní teritoria. Skupina lidí s ponorkovou nemocí dokáže svého člena zcela vyčlenit ze svého kolektivu. 5

2.1 Dětský domov Matoušek definuje Dětský domov jako: ‚‚Zařízení pro děti, které nemají možnost vyrůstat v rodině a to proto, že rodinu nemají, nebo proto, že rodina není schopna či ochotna se o ně starat (tzv. sociální sirotci). V zemích našeho kulturního okruhu vysoce převažují sociální sirotci nad sirotky faktickými.‘‘6 V České republice existují dětské domovy dvojího typu. Do dětských domovů internátního typu jsou umisťovány děti stejného věku a vychovatelé se zde střídají na směny. Druhým typem jsou dětské domovy rodinného typu, zde domov napodobuje prostorově velký byt, skupina dětí je menší a věkově nestejnorodá. Zde se dětem věnují stálí vychovatelé.

MATOUŠEK, O, P. KODYMOVÁ aj. KOLÁČKOVÁ (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, str. 272, ISBN 978-80-7367-818-0 4

MATOUŠEK, Oldřich. Ústavní péče. Vyd. 2. (rozšířené a přepracované). Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), str. 118-119, ISBN 80-85850-76-1 5

6


14

Dětské domovy pro děti od 3 do 18 let věku dítěte jsou školskými zařízeními. Pracují v nich pedagogové a vychovatelé (případně asistenti pedagoga). Dětské domovy spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a jsou dotovány podle počtu obsazených míst dětmi (na rozdíl od kojeneckých ústavů, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví).7 Každý dětský domov pečuje o děti v zařízení podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní důležitou roli v oblasti vzdělávací, výchovné a sociální. Hlavním účelem dětského domova je zajišťovat péči dětem s nařízenou ústavní výchovou, u nichž se neobjevují závažné poruchy v chování. Děti se proto vzdělávají v běžných školách, které nejsou součástí daného dětského domova. Do dětských domovů jsou umisťovány děti ve věku nejčastěji od 3 do 18 let. Zařízení může zletilé nezaopatřené osobě, která se připravuje na budoucí povolání, poskytnout přímé zaopatření na základě žádosti nejdéle do věku do 26 let. Dětem je poskytováno plné přímé zaopatření v různých oblastech: ve stravování, ubytování a ošacení, jsou jim hrazeny učební potřeby a pomůcky, doprava do školy, nezbytně nutné náklady na vzdělávání, zdravotní služby, léčiva a zdravotnické prostředky, dostávají přiměřené kapesné, osobní dary a věcnou pomoc při odchodu ze zařízení. Dále mohou být dětem hrazeny potřeby pro využití volného času, náklady na kulturní, uměleckou, sportovní a oddechovou činnost, náklady na soutěžní akce, rekreace, náklady na dopravu k osobám odpovědným za výchovu. V dětských domovech je základní organizační jednotkou rodinná skupina, tu tvoří 6 až 8 dětí různého věku a pohlaví. Sourozenci se nejčastěji zařazují do stejné rodinné skupiny, jen výjimečně jsou z výchovných problémů rozděleni do různých skupin. V dětském domově lze v jedné budově či ve více budovách v areálu zařídit 2 až 6 rodinných skupin. Děti se do rodinných skupin zařazují vždy se zřetelem na jejich individuální výchovné, vzdělávací a zdravotní potřeby.8

7


Zákon č. 109/2002, ze dne 5. 2. 2002 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 200. částka 48. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-109 8

15

3.

DĚTI A ADOLESCENTI

Vzhledem k tomu, že se moje bakalářská práce zaměřuje především na děti a adolescenty z Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, vysvětlím v následující kapitole, jaký je rozdíl mezi dítětem a adolescentem a co znamená pojem riziková mládež.

3.1 Děti Vztah rodičů k dítěti vzniká již před porodem dítěte samotného. V posledních letech se prosazuje neoddělování matek od dětí ihned po porodu, doporučuje se co nejintenzivnější kontakt mezi nimi. Dítě rozezná matku od jiné osoby několik dní po porodu od jiné osoby, pravděpodobně pomocí čichu. Dochází mezi nimi ke slaďování interakčních rytmů, vzájemného zrcadlení výrazů a napodobování hlasových projevů. Někteří rodiče nejsou ke svým dětem dostatečně empatičtí, přesto instinktivní základ rodičovského chování je v každém z nich. I rodiče prvorozených dětí se k nim umí správně chovat hned po narození. Chování rodičů může být ale nepříznivě ovlivněno vrozenou povahovou vadou nebo deprivací v jejich vlastní rodině během dětství. První měsíce po narození je dítě převážně v přítomnosti matky, vzniká proto velmi pevná emoční vazba dítěte na matku. Odloučení od svých nejbližších osob, hlavně od matky, dítě velmi špatně snáší. Pokud se do rodiny narodí další dítě, rodiče si již počínají mnohem zkušeněji. Sourozenec představuje pro prvorozené dítě konkurenta, někdy může protestovat, snaží se vynutit si pozornost od rodičů. Před nástupem do školy většina dětí navštěvuje mateřskou školu. Dítě se učí pracovat v kolektivu, získává nové návyky, učí se novým dovednostem. Role matky se mění při nástupu do zaměstnání, mění se také denní režim rodiny. Mateřská škola a později i základní škola představují pro dítě příchod do nového sociálního prostředí, kde platí jiná pravidla než doma v rodině. Dítě se ve škole srovnává s ostatními spolužáky, srovnává učitelku s rodiči, svoji rodinu srovnává s rodinami spolužáků. Většina rodičů v průběhu školní docházky bedlivě sledují výsledky svého dítěte, jiní mohou mít na dítě až

16

nepřiměřené nároky. Jsou však i ti, kteří se o výchovu a vzdělávání dítěte nezajímají a vše nechávají na škole a ztrácí o dítě většinový zájem. 9 Vstup na základní školu pro děti představuje reorientaci, protože z přirozeného rodinného prostředí jsou přesunuty do pro ně naprosto cizího prostředí. Musí si zvykat na vyšší disciplinovanost, emoční zdrženlivost aj. Škola pokračuje v socializaci nastavenou v rodině. Děti přicházejí z rodin s různým stupněm a úrovní socializace, škola se je tedy snaží vyrovnat a rozvíjet. Při vstupu do školy probíhá také adaptace dítěte na nové prostředí, je to však individuální a dlouhodobý proces. Na základní škole se má žák naučit vyrovnávat se zátěžovými situacemi, při nich by mu měl být oporou hlavně třídní učitel. Ve školním prostředí se bohužel setkáváme i s diskriminací. 10 Dětství je časovým obdobím od narození do 15 let věku dítěte, jedinci jsou nejčastěji dětmi označovaný do ukončení základního vzdělávání. V této etapě života dítěte se rozhoduje o osobnosti jedince, budují se jeho základy pro život. Dětství každého dítěte je odrazem toho, v jakém prostředí a společnosti dítě žije nebo žilo. Dítě v tomto věku nemá ve společnosti zatím pevné místo, ale prostřednictvím své rodiny, školy, obce si svůj vztah ke společnosti postupně vytváří. Socializační proces v dětství vrcholí ukončením základní školy, kdy se rozhoduje o svém budoucím profesním zaměření a životních perspektivách. 11 Dítě je podle platných norem České republiky osoba mladší 15 let a není trestně odpovědné. Podle jiných norem mezinárodních konvencí je dítě osoba mladší 18 let. Zájmy dětí jsou chráněny nejen zákony, ale i dalšími právními předpisy. Zájmy dětí jsou neodmyslitelnou součástí rodičovské odpovědnosti. 12

MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vyd. 2. (rozšířené a přepracované). Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), str. 58-62, ISBN 80-8585024-9 9

10

KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, str. 112, ISBN 978-80-7367-383-

3 11

KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, str. 62, ISBN 978-80-7367-383-

3 12


17

3.2 Adolescenti Adolescence neboli dospívání se označuje jako období přípravy na dospělý život, dospívajícím se v tomto období říká adolescenti. Adolescence navazuje na pubescenci. Na počátku adolescence začíná biologické dozrávání organizmu člověka a získávání schopnosti zplodit děti. Adolescenti v tomto období mění svůj postoj k rodičům, někdy dochází k vybojovávání identity pomocí konfliktů. Adolescenti ukončují své vzdělávání na středních školách či odborných učilištích. Pro dospívající má velký význam vrstevnická skupina, ve které se pohybují. Často se stává, že se adolescent v tomto období spojí s vrstevnickou skupinou, která na něj má špatný vliv, např. začne chodit za školu, začne kouřit, brát drogy, pít alkohol. 13 Dospívající si během dospívání vytvářejí svoji vlastní osobní identitu, často ve střetech s rodiči či jinými dospělými lidmi. Hlavním prostředkem hledání vlastního já je vrstevnická skupina. Ta se stává nejdůležitější referenční skupinou, je dokonce důležitější než rodina adolescenta. Děti zároveň tráví více času v kolektivních zařízeních (škola, zájmové organizace) i v neformálních skupinách v jejich bydlištích. Tyto skupiny mají na adolescenta mnohem větší vliv než rodina, učitelé a vychovatelé. 14 Adolescent často vnímá a hodnotí okolní svět černobíle. Často také mívá kritický vztah vůči rodičům, jejich názorům i zákazům. Ne vždy musí probíhat adolescente bouřlivou formou. Ale některé studie ukázaly neuniverzálnost a nevyhnutelnost některých konfliktů, jako jsou např. odchody a příchody domů, pořádek, chod domácnosti apod. Ve většině rodin kvůli těmto situacím nedochází k výrazným hádkám a adolescente probíhá klidnou formou. V některých rodinách adolescence probíhá klidnou formou. Zcela výjimečně naruší dospívání dítěte rodinné vztahy mezi členy rodiny.15

13


MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Vyd. 3. (aktualizované) Praha: Portál, 2011, str. 81-82, ISBN 97880-7367-825-8 14

MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vyd. 2. (rozšířené a přepracované). Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), str. 71, ISBN 80-85850-249 15

18

3.3 Riziková mládež Za rizikovou neboli problémovou mládež lze označit mládež, u které jsou v období dospívání působením různých vlivů a předpokladů vytvořeny podmínky pro takové chování. Z dlouhodobého hlediska jsou tyto předpoklady a vlivy velmi ohrožují na zdravý psychický a sociální vývoj mládeže. Sociálním prostředím je toto chování považováno za ohrožující. Chování problémové mládeže se nejčastěji spojuje s etapou psychosociálního vývoje, se kterou je spojeno hledání identity jedince a jeho vyzrávání po biologické, psychické, sociální a profesionální stránce. Vrcholná etapa dospívání je charakterizována procesem sociální a profesionální vyzrálosti. Tento proces může být mládeží vnímán jako zatěžující. Patří sem například snaha o ekonomickou nezávislost na rodině, ukončení studia a hledání si zaměstnání, vlastní samostatné bydlení apod. Syndrom rizikového chování u mládeže nalezneme ve třech hlavních okruzích. Prvním z nich je zneužívání návykových látek. Prvotními návykovými látkami bývá nikotin, alkoholové nápoje, dále také kanabinoidy, postupem času další ilegální drogy. Dalším okruhem rizikového chování jsou negativní jevy v oblasti psychosociální. Sem patří např. poruchy v chování, agrese i autoagrese (včetně sebevražedného chování, úmyslných úrazů apod.), dále také delikvence a kriminalita mládeže. Třetím okruhem rizikového chování jsou poruchy reprodukčního zdraví, zde se jedná o brzký pohlavní život, časté střídání partnerů, vysoký výskyt pohlavně přenosných chorob, neplánované těhotenství.16 Kriminologie zdůrazňuje, že nynější kriminalita mládeže je páchaná většinou v partách vrstevnických skupin. Nejčastěji je tvoří spolužáci ze škol, učilišť, svěřenci ústavů či pobytových zařízení pro rizikovou mládež. Tyto party jsou ke kriminální činnosti přivedeny tím, že tráví většinu času v rizikových oblastech či místech, např. herny, bary, diskotéky. Když jim začnou docházet finanční prostředky pro jejich potřeby, volný

MATOUŠEK, O., KŘIŠŤAN, A. (ed.). Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, str. 347-349, ISBN 978-80-262-0366-7 16

19

čas apod., začnou si opatřovat peníze drobnými krádežemi, které se poté vyvíjejí až k organizovaným akcím s větším počtem lidí a větším množstvím kradených věcí. 17 Sledování kriminálních statistik mladistvých chovajících se delikventně ukazuje, že jen část z nich se již v dětství chovala tak, že by se dalo předvídat delikventní chování v budoucnosti. U některých lidí dochází k projevům delikventního chování nečekaně, bez předchozích náznaků takového chování. Delikventní chování je určováno i prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Záleží také na okolnostech a příležitostech, které se adolescentovi nabízejí. 18 Všem typům sociálního selhání, kterými jsou kriminalita, závislost na drogách, odchod ze školy, těhotenství, nákazy přenosnými chorobami apod., by měla předcházet prevence. Cílovou skupinou prevence mohou být: děti selhávající ve škole, děti s poruchami chování, děti zneužívané a týrané v rodinách aj. 19

MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Vyd. 3. (aktualizované) Praha: Portál, 2011, str. 82-83, ISBN 97880-7367-825-8 17

MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Vyd. 3. (aktualizované) Praha: Portál, 2011, str. 256-257, ISBN 978-80-7367-825-8 18

MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Vyd. 3. (aktualizované) Praha: Portál, 2011, str. 263, ISBN 97880-7367-825-8 19

20

4.

VLIV PROSTŘEDÍ NA VÝCHOVU DÍTĚTE

Prostředí, kde se dítě narodilo nebo kde vyrůstá, je pro jeho správný vývoj velmi důležité. Významnou roli v životě dítěte hrají samozřejmě samotní rodiče, jejich osobnost, výchova a mnoho dalších aspektů. Vlivem prostředí na výchovu dítěte se budu zabývat v následující kapitole. Životní prostředí lze vymezit jako část světa, kterou jedinec obývá a kde je spolu s okolím ve vzájemném působení. Prostředí na jedince působí určitými podněty, ovlivňuje jeho vývoj, jedinec na tyto podněty reaguje, přizpůsobuje se, ale prostředí může také svým jednáním měnit. Do jaké míry a jak ovlivňuje prostředí život jedince a rozvoj jeho osobnosti, je předmětem řady diskuzí a úvah po celá století. T. Campanella na počátku 17. století uvažoval o důležitosti podmínek v souvislosti s výchovou a rozvojem osobnosti. A. Adler pokládá za hlavní pramen duševních zážitků jedince a vývoje psychiky hlavně společenské prostředí a v něm především rodinu jedince. V dnešní době již nikdo nepochybuje o tom, že na nás prostředí, ve kterém vyrůstáme a žijeme, zanechává stopy, poznamenává nás a ovlivňuje náš život. A. I. Bláha pojmenoval pojem sociální dědičnost, kde se vedle genetických dispozic přenášejí na jedince i způsoby života a model prostředí, především rodinného prostředí jedince.20 Pokud pečující osoba nebo rodina dítěte o něj špatně ať úmyslně, či neúmyslně pečuje, ohrožuje svým chováním především samotné dítě. Rozlišují se čtyři základní typy poškozování dětí. Patří sem tělesné týrání (bití, odpírání jídla a tekutin, dušení aj.), sexuální zneužívání (incest, pornografie aj.), zanedbávání (opomíjení potřeb dítěte, opouštění dítěte) a emoční týrání (kritizování, nadávky, ponižování). U většiny dětí se objevuje emoční týrání v kombinaci s dalším druhem týrání. Nejčastěji se vyskytuje zanedbávání potřeb dítěte. Děti s vrozeným poškozením, děti zaostávající ve vývoji, děti chovající se v rozporu s očekáváním rodičů (např. neklidné, obézní, často nemocné, koktající, pomočující se, špatně se učící) se nejčastěji stávají obětmi špatného zacházení.

KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, str. 66-73, ISBN 978-80-7367383-3 20

21

Ne vždy se setkáváme s úplným pochopením ze stran rodičů také u např. nechtěných dětí, dětí s autismem, dětí s psychickými poruchami. Rodiče zneužívaných a týraných dětí často sami zažili podobné věci ve svém dětství, poznamenalo je i okolí, ve kterém žili. Často se projevují agresivně, reagují tak nejen na dítě, ale i na svého pozdějšího partnera. Často se tak stává v rodině, kde se hromadí problémy z různých osobních a sociálních znevýhodnění (např. duševní nemoci, závislosti, chudoba, nezaměstnanost). Negativní vlivy působící na dítě mají dlouhodobý charakter. Takové projevy rodičů mohou vést k posttraumatickému stresovému syndromu. Dítěti se může zážitek vracet ve formě připomínání situace nebo ve formě nočních můr. Nálada dítěte je natrvalo změněná, dítě se stává apatickým apod. Děti často trpí sníženým sebevědomím, úzkostmi a depresemi, anorexií a bulimií, mívají špatné vztahy k vrstevníkům a dospělým. U dětí se také často vyskytuje autoagrese, formou sebevražedných pokusů, sebepoškozování, vyhledávání nebezpečných situací apod. Sexuální zneužívání dítěte v mnoha případech v dospělosti jedince předchází k prostitučnímu chování. 21

MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ aj. KOLÁČKOVÁ (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, str. 27-31, ISBN 978-80-7367-818-0 21

22

5.

VOLBA PROFESNÍHO ZAMĚŘENÍ

Při volbě profesního zaměření dítěte je důležitá jakákoli forma poradenství, aby si dítě pokud možno co nejlépe vybralo. Poradce by si měl v této souvislosti položit dvě zásadní otázky: ve kterém povolání bude dítě spokojené a jaké povolání se pro dané dítě hodí. V nejlepším případě by se obě tyto otázky měly shodovat. Děti mají často vyšší ambice, než jim umožňují jejich předpoklady. Přesto by žádný poradce neměl dítěti bránit v tom, aby se pokusilo o zvládnutí oboru, který se mu opravdu líbí. Děti nás mohou i překvapit, pokud budou chtít dosáhnout toho, co si opravdu sami přejí. V takovém případě děti dokážou leckdy zvládnout i náročnější situaci a jejich možnosti se tak mohou podstatně zvýšit. Pravdou však je, že děti často nemají představu o náročnosti práce, o potřebné kvalifikaci a dovednostech, které musejí pro danou práci získat. Při výběru oboru děti procházejí několika stádii. V některých stádiích se mohou dostavit nedostatky realismu, neboť děti neznají náplň práce, ani způsoby jejího provádění. Průběh jednotlivými stádii je individuální. Někteří jimi procházejí později, jiní se mohou v dospělosti stále nacházet ve stadiu fantazií. 1. Stadium fantazií – Stadium fantazií probíhá nejčastěji v raném dětství, nejdéle do prvních ročníků základní školy. Děti si sebe představují v povoláních, která vyhovují jejich fantaziím a nedomýšlejí skutečnosti, které se s povoláním spojují. 2. Stadium zájmu – Stadium zájmu probíhá nejčastěji v pozdním dětství, kdy děti postoupí do vyšších tříd základní školy. Zde se fantazie mění na vážnější zájem dítěte o dané povolání. Povolání jim připadá zajímavé a chtějí se o něm dozvědět více. 3. Stadium schopnosti – Stadium schopnosti se týká dětí ve věku 14 nebo 15 let. Při volbě povolání jsou rozhodující jejich schopnosti. Odmítají takové možnosti, které jsou pod jejich úroveň nebo jsou nepřiměřené jejich schopnostem. 4. Stadium ohledávání – Stadium ohledávání je určeno pro věk blížícímu se k 20. roku života. Dospívající získávají první zkušenosti v pracovním procesu a seznamují se s dalšími skutečnostmi spojenými s pracovním životem. Úkolem poradce je vést děti k důkladnému rozvažování o jejich nejvhodnějším povolání. Podstatné je získat dostatek informací o povolání, o kvalifikaci a potřebných dovednostech. Poradce dítě informuje o dlouhodobějších výhledech a příležitostech 23

v daném povoláních, které se mohou dítěti naskytnout. Poradce může dítěti navrhovat vhodné obory, ale neměl by mu vnucovat svoji ideu, čím by dítě mělo být. Dítě by také mělo vzít v potaz, jak dostupné je pro něho dané povolání, či jaká je možnost uplatnění na trhu práce po vystudování oboru. Na tuto informaci by ho měl správně upozornit právě jeho poradce. Poradce by neměl opomenout ani to, že existují ještě i další činitelé, kteří mohou jeho volbu zaměstnání ovlivnit. Sem patří například ochota se odstěhovat, schopnost udělat dobrý dojem při pohovoru o práci, svědomitost, pečlivost apod. Není vhodné nutit dítě, aby si své budoucí povolání vybralo příliš brzy. Nejdříve postačí, když se dítě alespoň zamyslí například nad tím, které volitelné předměty na základní škole by se mu k následnému studiu mohly hodit. Nedílnou součástí tohoto procesu je dostatečná poradcova motivace k tomu, aby dítě na konci 8. třídy a v první polovině 9. třídy mělo co nejlepší prospěch, neboť je součástí přihlášek. Dalším užitečným pomocníkem při výběru oboru dětí jsou testy pro volbu povolání, které se většinou provádějí na školách či úřadech práce. Nejsou vždy neomylné, mohou se také neshodovat ve výsledcích, a proto by měly být používány spolu s jinými druhy testování. Tyto testy pomáhají dítěti nalézt tu oblast zájmů, která je blízká i vhodnému výběru budoucího povolání. Je dobré si vždy po absolvování takového testu s dítětem sednout a promluvit si o povoláních, která z testu vyplynula. Jako jednu z dalších forem poradenství mohu uvést např. návštěvy různých středních škol a odborných učilišť formou exkurzí či dnů otevřených dveří. Zde se děti dozvědí další důležité informace o škole, oboru, studentech, ale také o nárocích na studium, absolvování apod. Vhodné mohou být také besedy se zaměstnavateli, exkurze do různých pracovišť, rozhovor se zaměstnanci z různých oborů. Velice často se stává, že žáci po ukončení školy mají stále nejasnou představu o tom, co chtějí v životě dělat za povolání. Mívají nulovou představu o kvalifikačních nárocích profese, často jim chybí i potřebné informace. Škola by se tedy měla snažit o to, aby měl žák pocit, že jí samotné záleží na jeho budoucnosti a výběrem mu pomoci. V dětském domově by měl roli poradce zajišťovat vychovatel v rodinné skupině, ve škole třídní učitel, neboť ti znají dané dítě nejlépe a vědí, jaké jsou jeho schopnosti. V některých

24

případech roli poradce může mít i ředitel dětského domova, sociální pracovník nebo výchovný poradce. 22 V novodobé společnosti ne vždy nastane situace, že mladý člověk, který projde vzdělávacím systémem zakončeným výučním listem nebo maturitní zkouškou, se ihned uplatní na trhu práce V České republice je nyní pro mladé lidi nedostatek pracovních pozic a příležitostí, zaměstnavatelé neradi poskytují práci čerstvě vyučeným lidem. Dalším problémem je, že mladí lidé nemají reálnou představu o možnostech pracovního uplatnění a o mzdových nárocích za práci. Úřady práce po celém světě se snaží čelit zvyšující se nezaměstnanosti, poskytují mládeži profesní poradenství, podle potřeb daného regionu organizují rekvalifikační kurzy. Díky jim se zvyšuje šance na nalezení odpovídajícího pracovního místa. 23

FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Vyd. 4. Překlad Karel Balcar. Praha: Portál, 2014, str. 326-331, ISBN 978-80-262-0741-2 22

MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Vyd. 3. (aktualizované) Praha: Portál, 2011, str. 276, ISBN 97880-7367-825-8 23

25

6.

PŘEDŠKOLNÍ A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

6.1 Mateřské školy Předškolní vzdělávání se uskutečňuje v mateřských školách, speciálních mateřských školách a přípravných třídách pro děti se sociální znevýhodněním. Předškolní vzdělávání v mateřských školách představuje počátek veřejného vzdělávání. Vzdělávání probíhá podle Rámcového vzdělávacího dokumentu pro předškolní vzdělávání, podle něj si školy vytvářejí své školní vzdělávací programy. Cílem předškolního vzdělávání je dovést dítě před vstupem na základní školu k tomu, aby v rozsahu svých možností a věku získalo přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a získalo základy pro další rozvoj v učení, pro život a vzdělávání. Dítě by mělo během navštěvování mateřské školy získat zdravé sebevědomí a sebejistotu, mělo by být schopné být samo sebou, vytvořit si základy pro celoživotní učení. Mateřské školy dětem zlepšují znalosti z rodinné výchovy, posiluje jejich socializaci, podílejí se na jejich zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji. Vyrovnávají i rozdíly mezi kulturním a sociálním zázemím v rodinách dětí. V mateřských školách jsou děti nejčastěji ve věku od tří do šesti let. Docházka do mateřských škol je podle nynější legislativy nepovinná a rozhodují o ní rodiče dítěte. Mateřské školy navštěvuje vysoké procento dětí čtyřletých a pětiletých, ale ve stále vyšší míře i děti šestileté, které mají odklad povinné školní docházky. 24

6.2 Základní školy Základní školy poskytují základní vzdělávání od šesti let věku dítěte zpravidla devět školních let. Povinná školní docházka trvá devět let, realizuje se na prvním a druhým stupni základní školy. Část povinné školní docházky může být také absolvována na nižším stupni na šestiletého nebo osmiletého gymnázia.

ŠVARCOVÁ I. Základy pedagogiky. Vyd. 2. (dotisk) Praha KANAG-TISK, 2011, str. 69-71, ISBN 97880-7080-690-6 24

26

Základní vzdělávání se zaměřuje na to, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení, byli motivování k celoživotními učení, aby se učili tvořivě myslet, řešit problémy, komunikovat a spolupracovat, učí se být ohleduplní a tolerantní k ostatním lidem apod. Základní vzdělávání začíná zápisem dítěte do školy. Zápisy probíhají většinou od poloviny ledna do poloviny února. K zápisu mají povinnost dostavit se i děti, které nejsou pro vzdělávání dostatečně zralé, jejich rodiče mohou požádat o odklad povinné školní docházky. Dříve platilo, že se dítě muselo přihlásit do školy podle spádovosti podle místa bydliště. 25 Děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na stejné vzdělávání jako ostatní děti. Obsah, forma a metody výuky odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem. Vzdělávání se uskutečňuje pomocí různých podpůrných opatření, která jsou poskytována dětem nad rámec individuálních potřeb ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Využívají se speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. Některá postižení vyžadují osobního asistenta nebo snížení počtu žáků ve třídách. Pro děti se zdravotním postižením se zřizují speciální třídy v běžné škole s upraveným vzdělávacím programem. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem se mohou vzdělávat také v základní škole speciální. Žáci se zdravotním postižením byli ještě nedávno vzdělávání v základních školách speciálních. Situace se změnila a momentálně se stále častěji tito žáci integrují do běžných základních škol. Pro úspěšnou integraci je potřeba překonat mnoho bariér, od materiálních prostředků, nedostatku vhodných učebních textů apod., až po bariéry sociální, psychologické a lidské. Ty působí často negativně jak na lidi s postižením, tak i na ostatní, často se pak komplikuje vzájemné porozumění těchto stran. 26 Průběh vzdělávání žáků s mentálním postižením probíhá rozdílně od normálního vzdělávacího procesu, záleží na míře a hloubce jejich postižení. Vzdělávání vyžaduje

ŠVARCOVÁ I. Základy pedagogiky. Vyd. 2. (dotisk) Praha KANAG-TISK, 2011, str. 71, ISBN 97880-7080-690-6 25


27

speciální vyučovací metody, vhodný výběr učiva a individuální přístup speciálního pedagoga. Třídy pro speciální vzdělávání jsou zřizovány s nižším počtem žáků. Tyto požadavky jsou v rámci běžné školy velmi těžko splnitelné. Děti s mentální retardací mívají poruchy koncentrace, pozornosti, které velmi ztěžují výuku v běžných třídách. Bývají vzděláváni v upraveném nebo přizpůsobeném prostředí, záleží na stupni mentální retardace v praktických nebo speciální základních školách.27

ŠVARCOVÁ I. Základy pedagogiky. Vyd. 2. (dotisk) Praha KANAG-TISK, 2011, str. 105, ISBN 97880-7080-690-6 27

28

STŘEDNÍ VŠEOBECNÉ A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

7.

Střední vzdělávání rozvíjí získané vědomosti, dovednost, schopnosti, postoje a hodnoty na základních školách. Studium na těchto školách poskytuje žákům obsahově mnohem širší všeobecné vzdělání a odborné vzdělání než základní školy. Pomáhá jim vytvářet lepší předpoklady pro plnoprávní a občanský život, vede je k samostatnému vyhledávání informací a připravuje je pro budoucí povolání a výkon pracovní činnosti. V české republice se střední vzdělávání dosahuje formou několika stupňů vzdělávání, řadíme zde střední vzdělávání, střední vzdělávání s výučním listem a střední vzdělávání s maturitní zkouškou. Střední vzdělávání se uskutečňuje ve třech odlišných proudech: 

všeobecné na gymnáziích,



odborně technické, ekonomické, zemědělské, umělecké apod., studium zajišťují střední odborné školy



učňovské na odborných učilištích a středních odborných učilištích.

Středoškolským vzděláváním prochází většina populace, proto je důležité, aby se tomuto vzdělávání věnovala dostatečná pozornost. Prioritou je vytvoření základů pro další celoživotní učení, dále občanské a pracovní uplatnění ve společnosti. Střední vzdělání poskytuje mladým lidem potřebnou motivaci, rozvíjí jejich zájmy, učí je pracovat s informacemi a ovlivňuje jejich hodnoty do budoucna. Připravuje je k dobrému pracovnímu uplatnění po celý jejich život. Podstatné je, jak širokým všeobecným a odborným vzděláváním je člověk vybaven. Znalosti a dovednosti jsou velice důležité pro pracovní uplatnění, umožňují také snadnější rekvalifikaci jedince. 28 Střední odborné vzdělávání nabízí široké spektrum vzdělávacích oborů. Každý uchazeč o odborné vzdělání by se měl tedy bez problémů vybrat vzdělávací program podle svého zájmu, svých schopností i podle potřeb trhu práce. Střední odborné školy jsou nejméně čtyřleté a jsou zakončeny maturitou. Kromě všeobecného vzdělání poskytují také profesní přípravu, která vyžaduje odpovídající


29

odborné vědomosti a dovednosti dle zaměření školy nebo studovaného oboru. Po složení maturitní zkoušky získává žák úplné střední vzdělání a může pokračovat v dalším studiu například na vyšší odborné škole nebo vysoké škole. Střední odborná učiliště připravují ve svých učebních oborech žáky pro výkon dělnických povolání a odborných činností a to ve studijních oborech pro výkon náročných dělnických povolání a některých činností provozního charakteru. Učební obory obvykle žáci studují tři roky na nematuritním oboru, čtyři roky na studijním maturitním oboru. Zakončení je tedy učňovskými nebo maturitními zkouškami. Odborná učiliště jsou střední školy určené pro žáky se sníženou úrovní rozumových schopností. Navštěvují je především adolescenti, kteří úspěšně ukončili základní školu praktickou, ale i adolescenti ze základních škol běžného typu. Formou odborné přípravy se připravují na výkon dělnických profesí. Žáci zde studují dva až tři roky a ukončují vzdělání závěrečnou zkouškou. Praktické školy jsou součástí speciálního školství, zde se připravují žáci se závažnějšími formami zdravotního postižení. Získávají zde základní dovednosti pro výkon jednoduchých praktických činností, v chráněných pracovištích nebo přímo v rodině. Příprava na praktických školách trvá jeden až tři roky. 29 Střední školy a odborná učiliště v okolí Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín: 

Odborné učiliště a Praktická škola Černovice



Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav



Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Tábor



Základní škola speciální a Praktická škola Černovice



Střední škola strojní a stavební Tábor



Střední škola spojů a informatiky Tábor



Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí



Střední odborná škola a Střední odborné učiliště HEUREKA Tábor


30



Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Tábor



Obchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická Tábor



Střední zdravotnická škola Tábor



Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor



Táborské soukromé gymnázium a Základní škola Tábor



Gymnázium Soběslav



Střední odborná škola ekologická a potravinářská Veselí nad Lužnicí



Střední umělecko-průmyslová škola Bechyně

V praktické části se budu dále podrobněji zabývat Odborným učilištěm a Praktickou školou Černovice a Střední školou řemeslnou a Základní školou Soběslav. Na těchto školách studují adolescenti z dětského domova, se kterými jsem vedla rozhovory. Nejvíce adolescentů z Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín studuje na Odborném učilišti a Praktické škole Černovice, jedna dívka studuje na Střední škole řemeslné a Základní škole Soběslav. Dále jeden adolescent také navštěvuje praktickou školu na Odborném učilišti a Praktické škole Černovice a další poté studuje Praktickou školu na Základní škole speciální a praktické škola Černovice při Domově Kopretina. A jeden adolescent studuje na Střední škole obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škole s právem státní jazykové zkoušky Tábor.

31

II. EMPIRICKÁ ČÁST 8.

CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Cílem práce je zjistit na základě rozhovorů s adolescenty spokojenost s výběrem oboru na odborných učilištích a na základě rozhovorů s dětmi ze základní a praktické školy popsat výběr budoucího oboru. Byly stanoveny 4 základní výzkumné otázky. 1. výzkumná otázka Mají děti představu o tom, jaký obor chtějí studovat? 2. výzkumná otázka Pomáhají vychovatelé dětem s výběrem oboru v dětském domově nebo jim pomáhá někdo jiný? 3. výzkumná otázka Bavil se s adolescenty o výběru oboru někdo z dětského domova, jak to probíhalo? 4. výzkumná otázka Jsou adolescenti spokojeni s výběrem oboru?

32

9.

POPIS SOUBORU

Jak jsem se zmínila již v úvodu své práce, výzkum byl prováděn kvalitativní metodologií, přesněji formou řízených rozhovorů. Rozhovory byly vedeny ve dnech 26. 11. 2015 až 3. 12. 2015 v Dětském domově, Základní škole a Školní jídelně Radenín. Bylo vedeno celkem 6 rozhovorů, se 3 dětmi studujícími na základní školách (Základní škola u Dětského domova, Základní škole a Školní jídelně Radenín, Základní škola a Mateřská škola Choustník) a se 3 adolescenty studujícími na odborných učilištích (Odborné učiliště a Praktická škola Černovice, Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav). Rozhovory trvaly 3 až 6 minut, i když jsem se snažila děti a adolescenty rozmluvit, nebyli komunikativní, jak jsem doufala. Při plánování rozhovorů jsem se nesetkala s neochotou adolescentů ani dětí. Vždy jsem si rozhovory domluvila předem tak, aby s nimi souhlasili a byli na ně připraveni. Snažila jsem se vybírat respondenty, se kterými jsem se již znala a u kterých se dalo předpokládat, že jejich odpovědi budou mít jasnou a přínosnou podobu pro moji bakalářskou práci. Nejprve bylo nutní získat souhlas s vedením rozhovoru a se zpracováním jejich kazuistik do mé bakalářské práce. Vzhledem k tomu, že i v dětském domově je méně chlapců než dívek, snažila jsem se domluvit spolupráci především s dívkami. Nakonec jsem vedla rozhovory s jedním chlapcem a dvěma dívkami z odborných učilišť a s jedním chlapcem a dvěma dívkami ze základních škol. Také jsem se snažila o výběr vždy alespoň jednoho adolescenta, který studoval na základní škole patřící pod dětský domov a také jednoho dítěte zatím studujícího na této základní škole. Ostatní respondenti studovali nebo studují na Základní škole a Mateřské škole v Choustníku.

33

10. KVALITATIVNÍ METODA VÝZKUMU Kvalitativní výzkumník si na začátku výzkumu vybírá téma a určuje si základní výzkumné otázky, které může v průběhu výzkumu různě modifikovat a doplňovat. Proto se kvalitativní výzkum považuje za pružný druh výzkumu a práce výzkumníka je přirovnávána k činnosti detektiva. Výzkumník musí vyhledávat a analyzovat informace, které pomáhají k vysvětlení výzkumných otázek. Kvalitativní výzkum se převážně provádí formou delšího intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou jedinců. Výzkumník se snaží získat pohled z jiné perspektivy ve zkoumané oblasti. Data se v kvalitativním výzkumu se mohou získávat různými postupy, např.

přepisem

rozhovorů,

přepisem

dokumentů

jedinců,

videozáznamem,

audiozáznamem apod. Hlavním úkolem je vyjasnit jak se dotazovaní jedinci v dané situaci chovají a projevují. Data se poté analyzují a interpretují na daný problém, kterým se kvalitativní výzkum zabývá. Přednosti kvalitativního výzkumu je získávání podrobného popisu a vhledu při zkoumání jedince, získávání informací od jedince v jeho přirozeném prostředí. Dále kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie, snaží se hledat souvislosti a dobře reaguje na různé místní situace a podmínky. Velkou výhodou kvalitativního výzkumu je získávání hloubkového popisu případů. 30

10.1

Rozhovor

Před samotným vedením rozhovoru je důležité si promyslet otázky, na které se budeme daného respondenta ptát. Dále se také musí zvážit délka samotného rozhovoru, aby se předešlo tomu, že by respondent či výzkumník měli málo času. Při řazení otázek neexistují daná pravidla. Pokud však na sebe otázky navazují, měly by být řazeny za sebou již při samotném rozhovoru. Nejčastěji se začíná s otázkami o neproblémových skutečnostech, např. o současných aktivitách. V další fázi se snažíme získat více informací o interpretacích, názorech a pocitech o popisované situaci. Nejdříve klademe otázky týkající se současnosti, až poté

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, str. 49-53, ISBN 80-7367-040-2 30

34

otázky směřujeme k budoucnosti či minulosti dotazovaného. Otázky o budoucnosti respondenta jsou spekulující, těžko se na ně odpovídá. Jedním z nejdůležitějších prvků je samotná formulace otázky, protože formulace rozhoduje o tom, jak na ně bude respondent odpovídat. Otázky by měly být otevřené, neutrální a srozumitelné pro respondenta. Otevřené otázky dovolují respondentovi zvolit si vlastní variantu odpovědi, podle svého názoru volí slova v odpovědi. Je důležité klást vždy jen jednu otázku, aby respondent přesně věděl, na co se tazatel ptá. Při správně vedeném rozhovoru zúčastnění cítí, že se jedná o rovnocennou komunikaci. Tazatel by měl udržovat motivaci respondenta k vyprávění, ale nesmí ovlivňovat respondenta v jeho sdělení. Při rozhovoru také dbáme o jeho průběh, snažíme se vyvarovat rozvleklým a nepodstatným odpovědím, které snižují jeho efektivnost. Tazatel musí dopředu vědět, co se chce od respondenta dozvědět a náležitě klást správné otázky.31

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, str. 166- 171, ISBN 80-7367-040-2 31

35

11. DĚTSKÝ DOMOV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA RADENÍN Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín, Radenín 1 Webové stránky: ddradenin.cz Dětský domov se nachází v obci Radenín (okresu Tábor), nedaleko města Chýnov. Dominantou obce je zámek, ve kterém se Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Radenín nachází. Zámecká budova byla roku 1950 předána do užívání státu. Od tohoto roku zde byla provozována škola v přírodě pro pražské děti, až později se změnila na nynější dětský domov. Od roku 1966 fungovala budova jako Zvláštní škola internátní. Po roce 1989 byl zámek navrácen původním dědicům, kteří jej zpět prodali státu. V lednu 2000 byl název změněn na Dětský domov a Speciální školu, součástí byla speciální mateřská škola a zvláštní škola. Od roku 2006 je dětský domov školským zařízením a vykonává činnost dětského domova, základní školy a školní jídelny. 32 Součástí areálu dětského domova je i rozlehlá zahrada s vybudovaným hřištěm, trampolínou, ke sportu je k dispozici také fotbalové a multifunkční hřiště. Děti navštěvují zájmové kroužky v dětském domově, ale i v Základní škole a Mateřské škole Choustník.33 Dětský domov má nyní nenaplněnou kapacitu se 42 jednotlivci, kteří jsou zde v péči ústavní výchovy. Sociální pracovnice je v domově jen jedna, stará se např. o vedení agendy, dorozumívání s rodiči, komunikaci se soudy dětí, s orgánem sociálně-správní ochraně dětí, státním zástupce, školou dítěte apod. Počet zaměstnanců Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín je znázorněn v následující tabulce, nejnovější informace čerpány od sociální pracovnice dětského domova dne 13. 4. 2016.

Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín [online]. Radenín: 2014, [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://ddradenin.cz/ 32

Dětský domov Radenín: Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín [online]. Radenín: 2014, [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://ddradenin.cz/domov/ 33

36

Počet Pracovní pozice

zaměstnanců

Ředitelka

1

Zástupkyně ředitelky

1

Sociální pracovnice

1

Ekonomka

1

Hospodářka

1

Denní vychovatelé

12

Denní asistenti

2

Noční asistenti

6

Kuchařky

3

Uklízečky

2

Údržba (školník – údržbář, údržbář – zahradník, řidič – údržbář)

3

Učitelé

2

Asistent pedagoga

1

Tabulka č. 1 Počty zaměstnanců Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín Výběr školy dětí je zcela v jejich režii, sociální pracovník, třídní učitel a vychovatelé se snaží jen o korigování možností dětí. Například se jim snaží vysvětlit, zda si se svým prospěchem mohou dovolit maturitní obor, nebo by byl lepší učňovský obor. Pokud si dítě není jistý s výběrem oboru, poradí jim, co by se k nim mohlo hodit vhledem k jejich povaze, zručnosti a zájmům. (Tyto informace čerpány od sociální pracovnice dětského domova dne 13. 4. 2016).

11.1 Dětský domov Cílovou skupinou byly již od samotného zřízení děti od 3 do 18 let. Pobývat zde mohou i starší zletilé děti na základě smlouvy o dobrovolném pobytu v domově až do 26 let, nebo do doby ukončení přípravy na povolání. Děti jsou přijímány na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo o předběžném opatření.

37

Kapacita domova je 50 dětí, umisťovány jsou zde děti se zdravotním postižením (mentálním postižením, kombinovaným postižením), také s poruchami chování, psychiatrickým onemocněním, poruchami autistického spektra. Dětský domov je rozdělen do šesti rodinných skupin, pět rodinných skupin sídlí přímo v Radeníně a jedna sídlí v pronajatém bytě na Sídlišti nad Lužnicí v Táboře. V rodinných skupinách je nejméně 6 a nejvíce 8 dětí, různého věku a pohlaví, sourozenci jsou většinou umístěni do stejné rodinné skupiny. Na každé skupině se střídají 2 speciální pedagogové (vychovatelé) a 2 noční asistenti pedagoga. Rodinná skupina žije v prostředí běžného bytu, složeného z kuchyně, obývacího pokoje, pokojů dětí, sociálním a technickým zařízením. Děti se maximálně zapojují do chodu domácnosti, pomáhají s vařením, nakupováním, úklidem apod. Součástí domova jsou také 2 garsoniéry pro adolescenty starší 16 let, kteří se připravují na samostatný život. V jedné garsoniéře mohou bydlet 2 adolescenti a ve druhé 3 adolescenti, jsou jen pod dohledem vychovatele. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvují základní školu při dětském domově, kde se nachází praktická a speciální základní škola. Další děti dojíždějí do Základní školy a Mateřské školy Choustník, kde většina dětí předškolního věku navštěvuje také mateřskou školu. Po ukončení základního vzdělávání pokračují adolescenti v přípravě na povolání na odborných učilištích a praktických školách. Nejčastěji na Odborném učilišti a Praktické škole Černovice a Střední škole řemeslné a Základní škole Soběslav a na dalších středních odborných školách v Táboře. Při dosažení dobrých studijních výsledků navštěvují dále i vyšší odborné školy nebo vysoké školy. 34 Nejčastější důvody umísťování dětí do Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín jsou např. syndrom CAN, poruchy chování spojené s poruchou emocí, nerespektování autorit, záškoláctví, agresivita, útěky z rodiny, krádeže, užívání návykových látek.

Dětský domov Radenín: Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín [online]. Radenín: 2014, [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://ddradenin.cz/domov/ 34

38

V posledních letech do dětského domova přicházejí i mladší děti, průměrný věk se snížil na 11 let. Zvýšil se však počet psychických onemocnění dětí umístěných v dětském domově a také počet pobytů v Dětské psychiatrické nemocnici. 35 Momentálně je v Dětském domově, Základní škole a Školní jídelně Radenín 9 adolescentů, kteří studují na odborných učilištích nebo středních školách (nejnovější informace čerpány od sociální pracovnice dětského domova dne 13. 4. 2016). V následující tabulce uvádím, které obory a na jaké škole adolescenti studují. Počet Škola

Kód a název oboru

studujících

Odborné učiliště a 75-41-E/01 Pečovatelské služby Praktická škola

ŠVP Pečovatel/pečovatelka, pečovatelské

Černovice

služby 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby ŠVP Kuchař, kuchařské práce 36-67-E/01 Zednické práce ŠVP Zedník, zednické práce 33-56-E/01 Truhlářská a čalounická výroba ŠVP Čalouník, čalounická výroba 78-62-C/02 Praktická škola dvouletá ŠVP Praktická škola dvouletá

Základní škola

78-62-C/02 Praktická škola dvouletá

speciální a

ŠVP Praktická škola dvouletá

Praktická škola

2

1

1

1

1

1

Černovice Střední škola

75-41-E/01 Pečovatelské služby

řemeslná a

ŠVP Pečovatelské služby

Základní škola

1

Soběslav

Výroční zpráva o činnosti DD, ZŠ a ŠJ Radenín za školní rok 2013/2014 – Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Radenín. Dostupné z: http://ddradenin.cz/dokumenty/VZ_2013_2014.pdf [online] 35

39

Střední škola

65-51-H/01 Kuchař – číšník pro pohostinství

obchodu, služeb a

ŠVP Kuchař – číšník pro pohostinství

řemesel a Jazyková škola s

1

právem státní jazykové zkoušky Tábor Tabulka č. 2 Přehled studovaných oborů adolescenty z dětského domova ve školním roce 2015/2016

11.2 Základní škola Základní škola je umístěna v samostatné budově nedaleko hlavní budovy Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín. Škola je určena pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, převážně tedy pro děti bydlící v dětském domově, ale mohou ji navštěvovat i další žáci z okolních obcí. Základní škola je plně organizovaná s 1. – 9. postupným ročníkem, výuka probíhá ve 3 třídách se dvěma i více ročníky zároveň. Jedna třída je určena pro žáky se středně těžkou mentální retardací a s kombinovanými vadami. 36 Ve školním roce 2013/2014 probíhalo vyučování ve 3 třídách, z nichž jedna je třídou speciální, v této třídě pracovala se žáky nejen třídní učitelka, ale také asistentka pedagoga. Kapacita základní školy je 40 žáků a kapacita speciální školy je 10 žáků. Škola má celkem 5 učeben, 3 z nich slouží jako kmenové učebny, 2 další jsou odborné učebny. První odborná učebna je PC učebna využívána také jako učebna hudební výchovy, druhá odborná učebna je se cvičnou kuchyňkou a slouží také jako společenská místnost. Součástí budovy jsou také kabinety učitelů, sborovna a k budově také patří i menší zahrada. K rozvoji manuálních činností slouží žákům k výuce i 2 školní dílny, kde se učí pracovat se dřevem, kovem apod.

Základní škola Radenín: Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín [online]. Radenín: 2014, [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://ddradenin.cz/skola/ 36

40

Ve škole se vzdělávají žáci s lehkým až středně těžkým mentálním postižením, často ale i s více postiženími současně. Převažují žáci s vývojovými vadami řeči, s poruchami hrubé i jemné motoriky, s poruchami chování a emocí, plynoucí z psychické deprivace. Nejzávažnější a také nejčastější jsou psychická onemocnění. Žáci přicházející na tuto základní školu často nejsou motivováni k získávání nových poznatků, mívají mezery ve vědomostech, chybí jim pracovní návyky. V rodinách jim velmi často chyběly dobré pracovní podmínky pro domácí přípravu do školy. Tito žáci potřebují proto individuální přístup, přiměřenou a diferenciovanou náročnost kladených požadavků. Nejlépe se pracuje tedy v menším kolektivu s nižším počtem žáků ve třídě. 37

11.3 Školní jídelna Součástí Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny je tedy školní jídelny s kapacitou 80 jídel. Ve školní jídelně se stravují děti ze základní školy, která je součástí dětského domova, ale i zaměstnanci zařízení a ostatní strávníci z obce a blízkého okolí. Denně se uvaří v průměru 50 obědů a 40 večeří. Ostatní děti se stravují ve svých mateřských a základních školách, odborných učilištích a středních školách. 38



41

12. ZÁKLADNÍ

ŠKOLA

A

MATEŘSKÁ

ŠKOLA

CHOUSTNÍK Základní škola a Mateřskou škola Choustník, Choustník, Choustník 3 Webové stránky: http://www.zschoust.cz Tuto školu navštěvují děti z 22 obcí podle trvalého bydliště, celkový počet žáků na konci školního roku 2014/2015 byl 133. Škola prošla v posledních letech několika rekonstrukcemi, např. stavba nové tělocvičny, rekonstrukce školní jídelny a kuchyně. Kapacita základní školy je 200 žáků, školní družiny 30 žáků, mateřské školy 45 dětí a školní jídelny 190 vydávaných obědů. 39 Na začátku školního roku 2014/2015 se vzdělávalo ve škole 5 integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáci se vzdělávali podle individuálního plánu. S žáky se slabším prospěchem bylo pracováno formou individuálního přístupu, a to s ohledem na jejich zájmy a souhlas rodičů. Pro několik žáků s logopedickými potížemi byl otevřen kroužek logopedie. Škola nabízí žákům i řadu dalších kroužků s různým zaměřením (např. pěvecký kroužek, kroužek dovedných rukou, zdravotní kroužek, dramatický kroužek, keramický kroužek aj.). Nyní následuje tabulka, kde jsou znázorněny volby dětí při podávání přihlášek na střední školy, z 9. třídy vycházelo 12 dětí. 40 Typ školy

1. volba

2. volba

Gymnázium čtyřleté

1

2

Gymnázium soukromé

0

0

SOŠ čtyřleté

7

5

SOU tříleté

4

4

Tabulka č. 3 Volby dětí při podávání přihlášek v 9. třídě na Základní škole a Mateřské škole Choustník ve školním roce 2014/2015

Roční plán práce Základní školy Choustník na školní http://www.zschoust.cz/cz/rocni-plan-prace-20152016-307.html 39

Výroční zpráva o činnosti školy ve školním http://www.zschoust.cz/cz/vyrocni-zprava-20142015-316.html 40

rok

roce

2015/2016. Dostupné 2014/2015.

Dostupné

z: z:

42

13. ODBORNÉ

UČILIŠTĚ

A

PRAKTICKÁ

ŠKOLA

ČERNOVICE Odborné učiliště a Praktická škola Černovice, Černovice, Mariánské náměstí 72 Webové stránky: www.uciliste-cernovice.cz Odborné učiliště a Praktická škola Černovice vzdělává žáky ze škol pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami i ze základních škol v okolí. Odborné učiliště je pro žáky snadno dostupné vlakovou i autobusovou dopravou. Škola se nachází přímo na náměstí, v blízkosti vlakového nádraží i autobusové zastávky. Odborné učiliště a Praktická škola jsou zařízeními, která slouží k výchově, odborné přípravě a výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 41 Učivo je upraveno podle individuálních potřeb žáků a hlavní důraz je především kladen na získávání odborných dovedností při práci v dílnách. Škola poskytuje odměny za produktivní činnost všem žákům podle práce, kterou si odpracovali na zakázkách přímo u zákazníků, ve školních dílnách a na smluvních pracovištích. Odborné učiliště má kapacitu do 150 žáků, proto každému z nich mohou věnovat plnou individuální péči. Cílem školy je zajistit komplexní výchovnou a vzdělávací péči pro všechny žáky a připravit je na k výkonu budoucích povolání. Po absolvování studia na Odborném učilišti Černovice získá žák výuční list, který žákovi umožňuje výkon ve zvoleném povolání. Škola má moderně zařízené třídy, odborný výcvik je prováděn ve vlastních dílnách a na smluvních pracovištích. Studenti mohou být také ubytováni v nově zrekonstruovaném internátu, který náleží ke škole. Samozřejmě je zajištěno i stravování studentů ve školní jídelně. Škola také bezplatně poskytuje žákům učební a pracovní pomůcky potřebné pro studium, jako jsou učebnice, pracovní obuv a oděv apod. 42

Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2014/2015. Dostupné z: http://www.ucilistecernovice.cz/index.php/dokumenty/vyrocni-zprava-o-skole 41

Proč studovat na OU a PrŠ v Černovicích?: Odborné učiliště a Praktická škola Černovice [online]. Černovice: 2016, [cit. 2016-04-07]. Dostupné z http://www.uciliste-cernovice.cz/index.php/skola/procstudovat-na-ou-a-prs-v-cernovicich 42

43

Skoro dvě třetiny žáků byly ve školním roce 2014/2015 ubytovány na internátu, kde mimo jiné probíhá také výchova mimo vyučování ve škole. Nyní zde uvádím nabízené obory na Odborném učilišti a Praktické škole Černovice. Počty přijatých žáků pro školní rok 2015/2016 převzaty z výroční zprávy.43 Kód a název oboru 33-56-E/01 Truhlářská a čalounická výroba ŠVP Čalouník, čalounická výroba 31-59-E/01 Šití oděvů ŠVP Šití oděvů 36-67-E/01 Zednické práce ŠVP Zedník, zednické práce 33-56-E/01 Truhlářská a čalounická výroba ŠVP Truhlář, truhlářská výroba 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby ŠVP Kuchař, kuchařské práce 75-41-E/01 Pečovatelské služby ŠVP Pečovatel/pečovatelka, pečovatelské služby 35-57-E/01 Malířské a natěračské práce ŠVP Malíř a natěrač, malířské a natěračské práce 29-51-E/01 Potravinářská výroba ŠVP Cukrář, cukrářská výroba 23-51-E/01 Strojírenská výroba ŠVP Zámečník, zámečnické práce a údržba 78-62-C/02 Praktická škola dvouletá ŠVP Praktická škola dvouletá

Počet přijímaných žáků 8

8

14

14

14

14

8

14

14

8

Tabulka č. 4 Nabídka oborů Odborného učiliště a Praktické školy Černovice

Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2014/2015. Dostupné z: http://www.ucilistecernovice.cz/index.php/dokumenty/vyrocni-zprava-o-skole 43

44

14. STŘEDNÍ ŠKOLA ŘEMESLNÁ A ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOBĚSLAV Střední škola řemeslná a Základní škola, Soběslav, Wilsonova 450 Webové stránky: http://www.ssrsobeslav.cz Součástí školy jsou: střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, základní škola praktická, internát, domov mládeže, školní jídelna s výdejnou a školní družina. Povolený počet žáků na základní škole je 116, na střední škole 583, ve školní družině 49, na internátu 62 a v domově mládeže 80. 44 Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav momentálně poskytuje vzdělávání a speciálně pedagogickou péči přibližně pro 270 žáků nejen se speciálními vzdělávacími potřebami. Střední škola poskytuje teoretické vzdělávání, odbornou přípravu a výchovu v učebních oborech středního odborného učiliště a oborech odborného učiliště. 45 Nábor nových žáků probíhá formou přímého kontaktu s výchovnými poradci a vedením základních škol a také formou pohovorů s rodiči. Učební obory jsou bohatě propagovány (nabídka oborů na Úřadech práce, inzeráty v tisku, webové stránky školy, účast školy na burzách škol, prezentace na výstavě Vzdělání a řemeslo v Českých Budějovicích apod.). Přijímací řízení probíhá formou výběrového řízení.46 Nejdůležitějším a hlavním cílem školy je zapojení žáků do odborné přípravy, která trvá 3 roky. Odborná příprava směřuje k úspěšnému ukončení vzdělávacího programu v učebním oboru žáka, k integraci do společnosti a profesní připravenosti na trhu práce ve zvoleném oboru. Vzdělávání žáků je uskutečňováno pedagogickými metodami (i speciálně pedagogickými metodami) a učením s využitím různých pomůcek a moderní techniky. Praktické

Výroční zpráva o činnosti školy školní http://www.ssrsobeslav.cz/vzpravy/vzprava14_15.pdf [online] 44

rok

2014/2015.

Dostupné

z:

Historie školy: Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav [online]. Soběslav: 2016, [cit. 201604-09]. Dostupné z: http://www.ssrsobeslav.cz/IShistorie.html 45


rok

2014/2015.

Dostupné

z:

45

vyučování probíhá v moderních odborných dílnách a učebnách školy a na smluvních pracovištích. Po absolvování středního odborného učiliště získá žák střední vzdělání s výučním listem. Žáci po absolvování odborného učiliště získají střední vzdělání s výučním listem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Nyní zde uvádím nabízené učební obory na středního odborném učilišti. 47 Počty přijatých žáků pro školní rok 2015/2016 převzaty z výroční zprávy. 48 Kód a název oboru

Počet přijímaných žáků

23-51-H/01 Strojní mechanik

0

ŠVP Zámečník – zaměření na svařování 23-56-H/01 Obráběč kovů

0

ŠVP Obráběč kovů 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje

0

ŠVP Mechanik pro chladící a klimatizační zařízení 26-51-H/01 Elektrikář – silnoproud

6

ŠVP Elektrikář - silnoproud 36-52-H/01 Instalatér

12

ŠVP Instalatér – topenář 41-55-H/01 Opravář zemědělských strojů

32

ŠVP Opravář zemědělských stojů 69-51-H/01 Kadeřník

27

ŠVP Kadeřník 82-51-H/01 Umělecký kovář a zámečník, pasíř

7

ŠVP Umělecký kovář a zámečník, pasíř 69-53-H/01 Rekondiční a sportovní masér

21

ŠVP Rekondiční a sportovní masér

Učební obory středního odborného vzdělávání: Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav [online]. Soběslav: 2016, [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.ssrsobeslav.cz/SOUobory.html 47


rok

2014/2015.

Dostupné

z:

46

33-56-H/01 Truhlář

0

ŠVP Truhlář 41-52-H/01 Zahradník

0

ŠVP Zahradník

Tabulka č. 5 Nabídka oborů středního odborného učiliště na Střední škole řemeslné a Základní škole Soběslav Nyní zde uvádím nabízené učební obory na odborném učilišti. 49 Počty přijatých žáků pro školní rok 2015/2016 převzaty z výroční zprávy. 50 Kód a název oboru

Počet přijímaných žáků

36-67-E/01 Zednické práce

8

ŠVP Zednické práce 33-56-E/01 Truhlářská a čalounická výroba

3

ŠVP Truhlářské práce 41-52-E/01 Zahradnické práce

3

ŠVP Květinářské a aranžérské práce 41-52-E/01 Zahradnické práce

0

ŠVP Zahradnické práce 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby

6

ŠVP Kuchařské práce 29-51-E/01 Potravinářská výroba

12

ŠVP Cukrářské práce 75-41-E/01 Pečovatelské služby

4

ŠVP Pečovatelské služby 23-51-E/01 Strojírenské práce

0

ŠVP Obrábění kovů

Tabulka č. 6 Nabídka oborů odborného učiliště na Střední škole řemeslné a Základní škole Soběslav

Učební obory odborného učiliště: Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav [online]. Soběslav: 2016, [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.ssrsobeslav.cz/OUobory.html 49


rok

2014/2015.

Dostupné

z:

47

15. KAZUISTIKY DĚTÍ A ADOLESCENTŮ Nyní uvádím kazuistiky dětí a adolescentů vypsané ze složek dětí a adolescentů v pracovně sociální pracovnice v Dětském domově, Základní škole a Školní jídelně Radenín během mé praxe v zařízení během listopadu až prosince 2015.

15.1

Michal

Věk: 15 let Trvalé bydliště: Nové Hrady Rodinná anamnéza: -

Matka – rozvedená, nezaměstnaná

-

Otec – rozvedený, příležitostné brigády a práce na černo

-

Sourozenci (všichni v Dětském domově Radenín) – sestra Kateřina, sestra Lenka, bratr Petr, bratr Ondra, sestra Klára, bratr Patrik, sestra Sandra, bratr (bez dalších informací, zemřel)

-

Matka si děti bere pouze v létě a na Vánoce, příležitostné návštěvy v domově, posílá balíčky

-

Častější návštěvy u otce, řadí Michala na 1. místo před ostatními dětmi (hovory, dárky, návštěvy), otec žije se sestrou jejich matky (jejich tetou)

Umístění: -

Důvod umístění do ústavní výchovy byla nedostatečná a zanedbávaná péče rodiny, znaky týrání, postupné odebírání všech dětí (nejmladší Sandra byla v Kojeneckém ústavu)

-

V Dětském domově příležitostné hádky se sourozenci, Michal se je snaží ukočírovat a okřikovat, nakonec se většinou domluví mezi sebou

-

Na rodinné skupině je jen se svými sourozenci

Vzdělávací anamnéza: -

Od 4. třídy navštěvuje Základní školu v Choustníku, měl mezery ve vzdělání, problémy s chováním, nyní zanedbává přípravu do školy, průměrný prospěch (má problémy s cizími jazyky) 48

Sociální anamnéza: -

Cítí povinnost dohlížet na své mladší sourozence

-

Snaží se být středem kolektivu

Zdravotní anamnéza: -

Operován zánět slepého střeva

-

ADHD

-

kouření

15.2

Pavlína

Věk: 15 let Trvalé bydliště: Tábor Rodinná anamnéza: -

Matka – rozvedená, nezaměstnaná, bydlí na ubytovně s přítelem, dříve v Azylovém domě se 2 nejmladšími sestrami

-

Otec – rozvedený, brigádně roznáší noviny a v zimě odklízí sníh, alkoholik

-

Sourozenci (všichni v Dětském domově Radenín) – sestra Petra, sestra Aneta, bratr Jiří, sestra Jitka, sestra Tereza, sestra Lucie

-

Rodiče mají mezi sebou špatně vztahy, nekomunikují spolu, hází na druhého špínu, přemlouvají a slibují dětem různé věci

-

Pavlína je více v kontaktu s matkou, volají si, navštěvuje jí v Táboře, otec problematičtější kontakt, očerňuje matku před dětmi, Pavlína k němu nechce jezdit, otec je na ní vulgární, otce se bojí a nechce k němu jezdit

Umístění: -

Důvodem umístění byla špatná komunikace rodičů, domácí násilí v rodině, otec měl podmínku za týrání dítěte, fyzické i psychické týrání, syndrom CAN

-

Před umístěním do Dětského domova Radenín byla již dříve se sestrou Petrou v Klokánku v Brně

-

Příchod do Dětského domova v roce 2014, na rodinné skupině je pouze se svými sourozenci

-

Se sourozenci většinu času dobře vychází, pouze výjimečně neshody a konflikty 49


Nyní navštěvuje Základní školu praktickou při Dětském domově Radenín, nadprůměrný prospěch, je snaživá a nekonfliktní


Občas je výbušná, bojácná

-

Špatný vztah s otcem


15.3

Bez informací

Denisa

Věk: 14 let Trvalé bydliště: Roudná Rodinná anamnéza: -

Matka – bydlí v domě s novým partnerem, slabší rodina

-

Otec – nepodílí se na výchově, bez kontaktu, bez aktuálních informací

-

Sourozenci – sestra Klára, sestra Veronika také v Dětském domově Radenín, bratr Jakub, bratr David a nevlastní bratr Lukáš

-

Dobrý vztah s babičkou, se sestrou Veronikou a bratrem Jakubem

-

Občasný kontakt s matkou a sourozenci přes sociální sítě

-

Velmi dobré vztahy s hostitelskou rodinou, se kterou jezdí na dovolenou, na prázdniny apod.

Umístění: -

Dříve

umístěna

v Dětském

diagnostickém

ústavu

Homole

v Českých

Budějovicích, přijetí kvůli problematickému rodinnému prostředí, fyzické trestání nevlastním bratrem, bála se chodit domů, matka nezvládala výchovu dcery, nechtěli se s Veronikou domů vrátit, proto se dostali do Homolí a chtěla do Dětského domova, příležitostně je zde navštívila matka s přítelem -

V Dětském domově Radenín pokusy o útěk, experimentování s THC a kouřením, problémová parta, agresivní, vulgární 50


Do 4. třídy chodila na Základní školu v Soběslavi (zhoršení známek i chování, zbrklá, upovídaná, bez kamarádů)

-

V Dětském diagnostickém ústavu Homole měla občasné chyby, byla hlučná a drzá na autority

-

Nyní navštěvuje Základní školu v Choustníku, má podprůměrný prospěch, vyrušuje v hodinách


Snaží se o zapadnutí do kolektivu

-

Hlučná, zbrklá

-

Agresivní a vulgární na autority


Nosí brýle

-

Porucha osobnosti, deprese, posttraumatická stresová porucha

-

Kouření, THC

15.4

Miloslav

Věk: 17 let Trvalé bydliště: Praha Rodinná anamnéza: -

Matka – žije v Praze s přítelem

-

Otec – bez aktuálních informací

-

Sourozenci – sestra Zuzana (15 let, žije s matkou), bratr (bez informací)

-

Dříve v rodině kritika ze strany matky (nemocný, špatný a zlobivý), ze začátku umístění nezájem ze strany matky (nevyzvednutí po domluvě)

-

vztahy s matkou jsou nyní lepší, občasné hovory a návštěvy (iniciativa převážně ze strany Miloslava)

51

Umístění: -

Důvodem k přijetí do ústavní výchovy byla nezvládnutá výchova a péče rodiny, výchovné obtíže, poruchy emocí, matka byla s dětmi v azylovém domě, občasné brigády, žádala o výživné od otce (odešel od nich), do péče chtěla poté pouze dceru, Miloslava nechala v ústavní výchově

-

Před umístěním do Dětského domova Radenín byl 2 měsíce v Dětském diagnostickém ústavu u Michelského lesa v Praze

-

Do Dětského domova Radenín přijat v roce 2010

Vzdělávací anamnéze: -

V rodině časté problémy ve škole (do 5. třídy vystřídal tři Základní školy)

-

Po 5. třídě přesunut do základní školy praktické

-

V Dětském diagnostickém ústavu u Michelského lesa v Praze i v Dětském domově Radenín navštěvovat Základní školu praktickou

-

Prospěch na Základní škole praktické podprůměrné

-

Po Základní škole nastoupil na Odborném učilišti Černovice na učební obor: Malířské a natěračské práce, na jeho žádost (špatně snášel výšky a výpary z barev, strach z epilepsie, stres z chození do školy a na odborné praxe)

-

Nyní studuje na Odborném učilišti Černovice na učebním oboru: Truhlářská a čalounická výroby, nyní aktuálně ve 2. ročníku (průměrný prospěch)


Touží po kontaktu s okolím a po uznání od okolí

-

Snaží se o začlenění do kolektivu, převážně rizikovým chováním (kouření, krádeže)

-

Časté změny nálad, porušování pravidel, útěk, agresivita, nejistota, nespokojenost se sebou


Epilepsie

-

Lehká mentální retardace

-

ADHD

-

Oční vada

-

Kouření 52

15.5

Nikola

Věk: 17 let Trvalé bydliště: České Velenice Rodinná anamnéza: -

Matka – rozvedená, bydlí s přítelem

-

Otec – rozvedený, bez kontaktu

-

Sourozenci – sestra Darina (dříve také v Dětském domově Radenín, nyní v jiném ústavním zařízení), sestra Bára (žije s matkou)

-

Nyní ve styku s matkou a sestrou Darinou, jezdí k matce na návštěvy, stará se o mladší sestru Báru

-

S otcem nejsou v kontaktu a nejeví o něj zájem

-

Se sestrou Darinou dobré vztahy, příležitostně vyhrocené vztahy a vulgarita

Umístění: -

Žili s matkou, jejím druhem a sestrou Bárou, kterou upřednostňovali, závislost na alkoholu a automatech, upírali dětem jídlo, přítomné fyzické i psychické týrání

-

Důvodem přijetí do Dětského diagnostického ústavu Homole v Českých Budějovicích byla nedostatečná a zanedbávaná péče rodiny, nedostatek jídla, zranění po potyčce kvůli jídlu (bodné zranění)

-

V Dětském diagnostickém ústavu Homole časté výkyvy nálad, problémy s kouřením, zde umístěna se sestrou Darinou

-

Příchod do Dětského domova Radenín v roce 2011

-

Ze začátku umístění ji matka navštěvovala, jednou i s přítelem a sestrou Bárou


Propadnutí ve 2. třídě, až do 5. třídy na Základní škole v Českých Velenicích (špatný prospěch i chování)

-

Při Dětském domově dříve navštěvovala Základní školu v Choustníku, měla zde špatný prospěch

-

Poté přemístění na Základní školu praktickou při Dětském domově Radenín, zde nadprůměrný prospěch

53

-

Nyní studuje na Odborném učilišti Soběslav na učebním oboru Pečovatelské služby


Emočně labilní, úzkostná, nejistá

-

Časté vyrušování, nedodržování pravidel, vulgární

-

Pokusy o útěk, krádeže


Sexuální zneužití

-

Kouření

15.6

Kristina

Věk: 16 let Trvalé bydliště: Kardašova Řečice Rodinná anamnéza: -

Matka – násilně zemřela, byli rozvedení

-

Otec – nezaměstnaný, drogově závislý

-

Sourozenci – nevlastní sestra Dana, nevlastní sestra Karolína, nevlastní bratr Luděk

-

Poslední dobu bez kontaktu s otcem, pouze přes sociální sítě z iniciativy Kristiny, sestra Dana si ji výjimečně bere k sobě na víkendy

Umístění: -

Důvod přijetí do ústavní výchovy: po smrti matky nejednotná výchova otce a nevlastní sestry, výchovné problémy doma i ve škole, problémy s kouřením a experimentováním s THC, záškoláctví, nedodržování pravidel, vulgarita na okolí, drzost

-

Umístěna 3 měsíce v roce 2014 v Dětském diagnostickém ústavu Homole v Českých Budějovicích, otec ji zde navštěvoval, několikrát byla na propustku u něj (nerada k němu jezdila, mezi jak říkala ‚‚feťáky‘‘), s otcem byla v kontaktu přes sociální sítě, neměla ráda jeho stávající partnerku 54

-

Příchod do Dětského domova Radenín v roce 2014, pokusy o útěky, nedochvilnost a experimentování s THC


Dříve navštěvovala Základní školu v Jindřichově Hradci, časté absence ve škole, přestupky a vyrušování v době výuky, nerespektování autorit učitelů, nevhodná parta,

riziko

drogové

závislosti,

sexuální

zneužívaní

(orální

styk),

sebepoškozování -

Nedostatky v učivu a podprůměrný prospěch

-

Při umístění v Dětském domově Radenín navštěvovala Základní školu v Choustníku, neomluvené absence, podprůměrný prospěch

-

Nyní studuje na Odborném učilišti Černovice na učebním oboru Pečovatelské služby (průměrný prospěch), utíká často od problémů, řeší to často nemocemi (hypochondrické sklony)


Emočně nestabilní, neurotické projevy

-

Pocity zbytečnosti a nejistoty

-

Riziko sebepoškozování

-

Pokusy o útěk


Omniocentéza (porucha reprodukce)

-

Vrozená dentická vada

-

Kouření, THC, alkohol

-

Vada očí (měla by nosit brýle)

55

16. SHRNUTÍ KAZUISTIK A ROZHOVORŮ Nyní se budu zabývat kazuistikami, které byly vypsány ze složek dětí během listopadu až prosince 2015 a strukturovanými rozhovory, které byly vyvedeny ve dnech 26. 11. 2015 až 3. 12. 2015 v Dětském domově, Základní škole a Školní jídelně Radenín. Rozhovory s dětmi studujícími na základních školách obsahovaly 7 otázek, některé z nich obsahovaly i podotázky. Rozhovory s adolescenty studujícími na učilištích obsahovaly 8 otázek, některé z nich obsahovaly také podotázky. Celkem bylo vedeno 6 rozhovorů, se 3 dětmi studujícími na základních školách a se 3 adolescenty studujícími na odborných učilištích. Nejdříve jsem se zamyslela, s jakými dětmi a adolescenty bych chtěla rozhovor uskutečnit. Poté po konzultaci se sociální pracovnicí nebo vychovatelkou na dané rodinné skupině dítěte či adolescenta, jsem se rozhodla definitivně. Rozhovory jsem si vždy domluvila dopředu, abych získala souhlas a byli na rozhovor připraveni. Také jsem je předběžně seznámila s tématem bakalářské práce, čeho se budou rozhovory týkat apod. Nesetkala jsem se s nezájmem nebo neochotou ze strany dětí a adolescentů. Byla jsem tedy potěšena, že jsem mohla udělat rozhovory s těmi, se kterými jsem chtěla a kteří mne zajímali nejvíce. Děti a adolescenty jsem si vybírala především ze sympatií, aby se mi nebáli nic říci a nebylo to pro ně nepříjemné. Dále také, aby rozhovor s nimi byl co nejpřínosnější. Bála jsem se, že někteří z mého výběru nebudou chtít spolupracovat. Počítala jsem s tím, že rozhovory budou delší a že se děti a adolescenti více rozmluví, to se mi bohužel nepovedlo a rozhovory byly proto kratší (3 až 6 minut). Obsahově si myslím, že se mi povedlo zjistit dostatek důležitých informací pro bakalářskou práci.

16.1 Shrnutí kazuistik a rozhovorů s dětmi Následující informace čerpány z kazuistik dětí, které jsem si vypsala během praxe v tomto zařízení v listopadu až prosinci 2015. Jméno dítěte

Věk

Základní škola

Michal

15

Základní škola a Mateřská škola Choustník

Pavlína

15

Základní škola u DD, ZŠ a ŠJ Radenín

Denisa

14

Základní škola a Mateřská škola Choustník

Tabulka č. 7 Základní informace o dětech 56

Michal: Michal je nejstarší z 8 dětí (všichni jsou v dětském domově), všechny své sourozence se snaží na rodinné skupině vést a krotit. V otci vidí velký vzor, pracuje v zemědělství, staví ho na první místo nad všechny dětmi. Snaží se být středem kolektivu. Na základní škole má průměrný prospěch, dělají mu problémy cizí jazyky, občas má problémy s chováním. Zajímá ho přírodopis, příroda a zvířata. Pavlína: Pavlína je nejstarší ze 7 dětí (všichni jsou v dětském domově), snaží se být sourozencům vzorem. Lepší vztah má s matkou, se kterou si volají a navštěvují, s otcem špatné vztahy. Dříve několik měsíců v Klokánku v Brně. Na základní škole má oproti ostatním nadprůměrný prospěch, snaží se. Denisa: V domově je společně se sestrou, v kontaktu s matkou a ostatními sourozenci přes sociální sítě. Navštěvuje hostitelskou rodinou, která ji bere na dovolenou, prázdniny apod. Na základní škole má podprůměrný prospěch, často vyrušuje v hodinách. Občas je velmi agresivní a vulgární. Vždy se snaží o zapadnutí do kolektivu. Nyní se budu již věnovat souhrnu informací, které jsem se dozvěděla z rozhovorů s dětmi. Výzkumná otázka číslo 1: Mají děti představu o tom, jaký obor chtějí studovat? Otázka číslo 2: Co bys chtěl/a dělat za povolání? Michal: Zemědělce, protože se mi líbí dělat s těma zvířatama, obzvlášť s krávama a tak. Pavlína: Chtěla bych jít na cukrářku nebo na kuchařku, ale to ještě nevim, zatím o tom přemýšlím. Denisa: Chtěla jsem dělat cukrářku nebo pečovatelku. Ale pečovatelka, to mi všichni říkají, že je to namáhavější, takže uvidím ještě. Ale ta cukrářka je asi lepší, ráda něco dělám rukama. Z odpovědí dětí lze vyčíst, že již několik měsíců před podáváním samotných přihlášek na školy, měly děti představu o tom, jaký obor by chtěly příští rok studovat. Michal byl již rozhodnutý, co by ho bavilo, vzhledem k tomu, že v podobném oboru pracuje i jeho otec, vidí v něm velký vzor. Pavlína s Denisou ze začátku rozhovoru neměly zcela jasnou představu, který obor by byl pro ně lepší, ale alespoň o výběru oboru již přemýšlely a napadly je nějaké možnosti, které by je mohly bavit studovat.

57

Otázka číslo 4: Víš, na jakou školu se můžeš vzhledem k tvému prospěchu hlásit? Michal: No, asi ta Soběslav a pak v Černovicích, tam jsou takový ty éčkový obory myslím. Ale asi bych mohl jít do té Soběslavi na ten háčkový obor. Pavlína: Chci jít na učiliště, abych nemusela dělat maturitu. Denisa: Na učňáky, buď do Černovic nebo do Tábora. Z těchto odpovědí je dobře vidět, že si všichni tři respondenti uvědomovali svoje možnosti dalšího studia. Největší přehled o těchto informacích měl Michal, Pavlína i Denisa měly jasno, že chtějí určitě na učiliště. Je velmi dobře, že neměli přehnané vize o studiu, ale vědí, co si mohou se svými známkami na základní škole dovolit. Otázka číslo 5: Jaký obor bys chtěl/a studovat po Základní škole? Michal: Toho opraváře zemědělských strojů v Soběslavi, to je učiliště. Protože v Táboře by mě na zemědělku s prospěchem na maturitní obor nevzali, tam jsou i zkoušky a to bych asi nedal. A tam by mě asi nevzali ani kvůli tomu prospěchu, to si teda myslím. Pavlína: Cukrářku nebo kuchařku. Denisa: Asi nejspíš tu cukrářku teda. Zde jsme se v odpovědích dostali k přesnějšímu definování oboru, který by po ukončení základní školy chtěli děti studovat. Michal mě velmi překvapil, že měl mnoho informací, které se mu určitě při rozhodování hodně hodily. Pavlína nebyla stále zcela rozhodnutá, zde si ale myslím, že to není takový problém, oba obory jsou podobné a bavily by ji určitě oba. Denisa se zde již rozhodla, především tedy na základě zjištění, že pečovatelka je mnohem náročnější práce, jak se zmínila již u otázky číslo 2. Výzkumná otázka číslo 2: Pomáhají vychovatelé dětem s výběrem oboru v dětském domově nebo jim pomáhá někdo jiný? Otázka číslo 6: Promluvil si s tebou někdo o výběru oboru? Pokud ano, pomohlo ti to v rozhodování? Michal: No byli u nás ve škole náboráři a tam nám říkali co a jak. A pak jsme ještě byli na úřadu práce o volbě povolání. Tam jsme dělali test. A ty náboráři byli z různých škol, 58

z COPky, z nějakých táborských škol a myslím, že i z Černovic. Ani ne, já už byl docela rozhodnutý o tom opraváři, takže ani ne. Bavil ses o tom s někým z domova, nebo s taťkou ses o tom bavil? Tátovi jsem to spíš asi tak řekl, že bych tam šel. A tady jsem jim to taky jenom oznámil, že bych tam asi šel. Jinak mi nikdo neříkal tady v Radeníně zatím, že bych chtěl jí na tohle nebo na tohle. A nechtěl jsi původně do toho Tábora na tu zemědělku nebo pak sis to teda nějak rozmyslel? Chtěl jsem tam, ale jak jsem pak uznal podle vysvědčení a podle prospěchu, že by mě tam asi nevzali. Pavlína: Zatím vůbec ne, ani paní učitelka ani vychovatelka. Paní ředitelka říkala, že v únoru podepíšeme ty přihlášky a v dubnu budeme čekat na ty kódy. Tetě jsem to jenom říkala. Moc ne, protože jsme to vlastně s nikým moc neprobírala. Denisa: Jo, učitelky se mě furt ptají, co bych chtěla dělat a říkají mi, co to obnáší a tak. Jo pomohlo mi to, že jsem si uvědomila, že ta pečovatelka by byla asi víc náročná. Tak jsem se nad tím zamyslela, že bude ta cukrářka lepší. Zde se opět ukázalo, že byl Michal opravdu nejvíce informovaný a byl již pevně rozhodnutý pro obor. I když chodí Denisa s Michalem do třídy, tak se o náborářích, ani o úřadu práce nezmínila. Bohužel se zde ukázalo, že do doby než jsem s dětmi vedla rozhovory, se s nimi o výběru oboru vychovatelé spíše nebavily. Michal řekl, že jim to jen oznámil, Pavlína to vychovatelce také jen říkala a Denisa má zkušenost jen s iniciativou ze strany učitelů na základní škole. Otázka číslo 7: Ovlivnil tě názor ostatních v tvém okolí při volbě oboru? Pokud ano, jak? Michal: No dřív jsem chtěl jít teda na tu zemědělku, akorát jsem se takhle o tom bavil s vedoucím, kde dělá táta v zemědělství. A on říkal, že tam asi ne, že tam by mě nevzali s takovýmhle prospěchem. Tak právě proto jsem potom zvolil toho opraváře, protože ten má k tomu nejblíž k těm zvířatům a k tomu zemědělství. Pavlína: Sama od sebe jsem se rozhodla, prostě to vím. Protože jsme se o tom bavili už v Klokánku, když jsme tam byli se sestrou. Tam jsme furt zdobili perníky a tak, mě to prostě začalo bavit, tak jsem řekla mojí tetě tam v Brně, že půjdu asi na tu cukrářku, že mě to baví hrozně. Jsem chodila i na kroužky vlastně v Táboře, když jsem tam ještě byla. Třeba i na keramiku jsem tady v domově chodila.

59

Denisa: Znám kámošku, která se učila na pečovatelku a ona říkala, že je to fakt dost namáhavý. A cukrářku, co říkala, že se dělají ty dobré dorty a že jsem se na to i koukala a že by to mohlo být asi dobrý. Tak snad to bude dobrý, až tam půjdu. V této otázce se opět ukázalo, že většinu informací a názorů získaly děti od jiných lidé, než od vychovatelů a ostatních zaměstnanců z dětského domova. Michal se o oboru bavil s vedoucím zemědělského zařízení, kde pracuje jeho otec. Pavlína o cukrářce už přemýšlela při pobytu v Klokánku v Brně a Denisa čerpala především ze zkušeností svých kamarádů na různých oborech, kteří ji o oborech blíže informovali.

16.2 Shrnutí kazuistik a rozhovorů s adolescenty Následující informace čerpány z kazuistik dětí, které jsem si vypsala během praxe v tomto zařízení v listopadu až prosinci 2015. Jméno adolescenta

Věk

Studovaný obor

Miloslav

17

Truhlářská a čalounická výroba (Odborné učiliště a Praktická škola Černovice)

Nikola

17

Pečovatelské služby (Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav)

Kristina

16

Pečovatelské služby (Odborné učiliště a Praktická škola Černovice)

Tabulka č. 8 Základní informace o adolescentech Miloslav: Pochází z rodiny, kde mu bylo často vytýkáno, že je nemocný, zlobivý a špatný. S markou nyní občasné kontakty z iniciativy Miloslava. Miloslav touží po kontaktu s okolím a po uznání. Na odborném učilišti nemá problém s výukou, má průměrný prospěch, snaží se. Na začátku studia byl na oboru Malíř a natěrač, malířské a natěračské práce, tento obor mu dělal problémy ze zdravotní stránky, proto raději přestoupil na nynější obor. Nikola: Dříve v dětském domově společně se sestrou, mají dobré vztahy a jsou v kontaktu. Dobrý vztah také s matkou, jezdí k ní na návštěvy a stará se o nejmladší sestru. Dříve navštěvovala Základní školu Choustník, poté ale přemístěna na základní školu patřící k dětskému domovu. Zde měla nadprůměrný prospěch, občas měla problém

60

v dodržováním pravidel. Nikola je často nejistá a úzkostná, snaží se o zapojení do vrstevnické skupiny. Kristina: Nyní málo v kontaktu s otcem, jen přes sociální sítě a z Kristininy iniciativy. Na základní škole měla podprůměrný prospěch a neomluvené absence. Nyní má průměrný prospěch na odborném učilišti a baví jí to. Často utíká od problémů, je emočně nestabilní, mívá pocity zbytečnosti a nejistoty. Výzkumná otázka číslo 3: Bavil se s adolescenty o výběru oboru někdo z dětského domova, jak to probíhalo? Otázka číslo 2: Bavil se s tebou někdo o výběru oboru? Pokud ano, jak to probíhalo? Ovlivnilo tě to při výběru oboru? Miloslav: Paní ředitelka a vychovatelky z děcáku. Nejdřív jsem chtěl být malíř, ale to se mi dělalo špatně, tak jsem se přehlásil na čalouníka. Nejprve to probírali se mnou vychovatelé. To jsem měl takový sešit a tam byli na výběr učební obory a tam jsem si vybral potom čalouníka. Tak na to jsem šel a od té doby mě to baví. Tam bylo víc oborů zámečník, kuchař, pečovatel, zedník a tak. A to jsem si vybral toho čalouníka. Nikola: Pan učitel ve škole v Radeníně. Dal nám prostě knížku, tam jsme měli různé obory, jaký tam jsou. A když jsme se chtěli zeptat, jako jestli je to třeba lehká práce nebo tak, tak jsme si o tom povídali. A on mi řekl, že se hodím na tu pečovatelku. Jo ovlivnilo mě to, když mi to doporučil. Kristina: Bavil, protože jsem chtěla jít i na jiný obor, tak se mě ptali, jestli nechci jít na ten jinačí, jestli bych na to měla i žaludek s těma lidma a tak. A já jsem si prostě vybrala tenhle obor, protože mě to baví. Přišla za mnou teta z Radenína. No, první jsem se jako bála, že jsem se vážně zamyslela nad tím, jestli to jako bude dobře, když si vyberu pečovatelku než aranžérku. A pak, když mi řekla, že si třeba, když budu mít aranžérku, že si v budoucnu asi moc peněz nevydělám. Takže jsem si spíš vybrala tu pečovatelku, protože je to i lepší pro peníze a tak. Když si Miloslav měnil obor, mluvila s ním paní ředitelka a vychovatelky z dětského domova. Nyní je na svém oboru spokojený a baví ho. S Nikolou probíral výběr oboru pan učitel na základní škole, dle jejího popisování zvolil dobrý styl informování žáků, mohli se zeptat na vše, co je zajímalo. Vím, že pana učitele mají děti ve škole hodně rádi, proto 61

je tento způsob zprostředkování informací pro ně přínosný a příjemný. S Kristinou výběr oboru probírala vychovatelka na rodinné skupině, dodala jí několik dalších informací o oborech a poradila jí s výběrem oboru. Opět je zde vidět, že s každým byl probírán výběr oboru naprosto jinak, chtělo by tedy asi sjednotit informování dětí. Výzkumná otázka číslo 4: Jsou adolescenti spokojeni s výběrem oboru? Otázka číslo 5: Baví tě obor, který studuješ? Miloslav: Jo baví. Nikola: Jo, ale nebaví mě šít. Kristina: Jo baví. Jako hodně ne, někdy je to i docela těžký. Asi podle toho jakou mám náladu, hlavně když mám dobrou náladu. Jako celkově mě to baví, ale když má člověk blbou náladu, tak je jasný, že ho pár věcí nebaví. Ale jinak mě to baví. Z odpovědí adolescentů vyplívá, že je studovaný obor všechny baví. Občas jako u každého je okamžik, že člověka něco nebaví, nějaká část toho co se musí učit nebo dělat. Toto je naprosto přirozené, a proto si nemyslím si, že by to byl velký problém. Otázka číslo 6: Chtěl/a bys po vyučení v tomto oboru pracovat? Miloslav: Já nevím, jestli na takovouhle práci berou lidi. To si musím někde najít na internetu nebo sehnat brigádu nebo aspoň takovýho něco. Nikola: Jo, fascinuje mě to, budou za to dobrý peníze. Kristina: No to právě zatím nevím přesně, jestli bych do toho šla. Protože u některých lidí musíš být 24 hodin denně a tak jako to nevím. Jedině do nějakého toho zařízení, kde budu jenom pár hodin, třeba ty dvanáctky a tak. Ale že bych měla být u nějakýho člověka 24 hodin denně, to bych asi nedala. Třeba, když si vezmeš domů nějakého důchodce, tak u něj musíte být 24 hodin denně a to bych nechtěla. Zde se názorně ukázalo, jak je každý z nich naprosto jiný. Miloslav byl trochu zmatený, neví, jestli sežene v budoucnu práci v tomto oboru. Byla z něj cítit při rozhovoru i nejistota. Nikolu motivují peníze, které by si v budoucnu mohla prací v jejím oboru vydělat. A Kristina zatím nemá přesné informace o tom, jak probíhá práce pečovatelky, ráda by tedy byla pravděpodobně v nějakém zařízení. Dle mého názoru by ještě 62

potřebovala více informací o možnostech práce v oboru, které snad postupem času ještě poskytnou na odborném učilišti. Otázka číslo 8: Kdyby sis mohl/a vybrat jiný obor, co by sis vybral/a? Miloslav: Já nevím, malíře bych asi nevzal, zedníka nevím. Asi ne. Asi jsem si vybral dobře. Nikola: Nejspíš kuchařku, protože ráda vařím a chtěla bych vařit líp a taky pro ostatní. Tady na bytě vařím, tak mě to celkem baví. Kristina: Byla by to aranžérka nebo cukrářka. Protože mě baví péct, když jako třeba zdobím dorty nebo tak doma se ségrou, tak mě to baví. A aranžérka, že teta aranžuje ty kytky a věnce, tak to mě taky baví, že bych na to taky šla. Miloslav, vzhledem k tomu, že na začátku studia chodil na jiný obor (Malíř a natěrač, malířské a natěračské práce), je nyní na oboru Truhlářská a čalounická výroba spokojený a baví ho to. Pokud by si Nikola mohla vybrat jiný obor, vybrala by si kuchařku. Na bytě, kde společně s několika dalšími adolescenty a vychovatelkami bydlí, velmi ráda a často pro ostatní vaří a peče. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že dobře vaří i peče. Kristina si původně podávala i přihlášku na obor Květinářské a aranžérské práce, ten se ale bohužel neotevřel. Proto nakonec studuje Pečovatelské služby, ale myslím si, že si k oboru našla cestu a je nyní celkem spokojená.

16.3 Vyhodnocení výzkumných otázek Výzkumná otázka číslo 1: Mají děti představu o tom, jaký obor chtějí studovat? Výběr oboru dětí je zcela v jejich rukou, bývá hlavně na jejich uvážení, který obor chtějí studovat. Na základě informací, které jsem z rozhovorů získala, jsem zjistila, že výběr oboru si většina dětí dokáže předem vybrat samostatně, převážně na základě jejich představ a preferencí. Michal měl již od začátku rozhovoru jasno, co chce studovat. Pavlína s Denisou měly již nějakou představu, ale nebyly ještě rozhodnuté, který obor chtějí studovat. Všichni měli v plánu, že půjdou na odborné učiliště. Neměli tedy vysoké a přehnané vize, na které by se svým prospěchem nedosáhli. Ke konci rozhovoru si i dívky více rozmyslely, který obor by raději studovaly, více by se jim líbil apod. 63

Výzkumná otázka číslo 2: Pomáhají vychovatelé dětem s výběrem oboru v dětském domově nebo jim pomáhá někdo jiný? V této výzkumné otázce se mi potvrdil názor, že se vychovatelé i ostatní zaměstnanci dětského domova o výběru oboru s dětmi moc nebaví. Michal se zmiňoval o náborářích ve škole a o úřadu práce, kde absolvovali test volby povolání. Denisa se zmínila, že se s ní o výběru oboru bavily jen učitelé ze základní školy. Většinou děti jen oznámili vychovatelům, jaký obor by se jim líbil, než aby to s nimi více probírali. Také se ukázalo, že většina dětí řeší tuto problematiku s někým jiným než s vychovateli. Někdo s dospělými ze svého okolí, někdo například s kamarády, který již vybraný obor studují a dokáží o tom dětem říci více než vychovatelé. Výzkumná otázka číslo 3: Bavil se s adolescenty o výběru oboru někdo z dětského domova, jak to probíhalo? S adolescenty již studujícími na odborných učilištích mluvil vždy někdo jiný. S Miloslavem řešila přestup paní ředitelka a vychovatelky v dětském domově. S Nikolou výběr oboru probíral pan učitel na základní škole, který zvolil dobrý postup pro zprostředkování informací dětem. A Kristině poradila vychovatelka na rodinné skupině. S každým byl obor vybírán jinak, v jiné situaci a prostředí. Výzkumná otázka číslo 4: Jsou adolescenti spokojeni s výběrem oboru? Všichni adolescenti mi odpověděli, že jsou s výběrem oboru spokojeni a studovaný obor je baví. Jen výjimečně mají slabší chvilky, kdy je něco nebaví nebo štve na studovaném oboru. Někteří z nich měli obavy z budoucího uplatnění, hledání práce a nároků na ně. Proto by určitě bylo dobré, také je o této problematice trochu více informovat. Pokud by si mohli adolescenti vybrat jiný obor, dívky by zvolily něco zcela jiného, co by je také bavilo. Miloslav je se svým oborem spokojený a neměnil by ho.

16.4 Shrnutí výsledků šetření Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny během rozhovorů s dětmi a adolescenty z Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín v listopadu a prosinci 2015.

64

Na některé otázky z rozhovorů byly získány stručnější odpovědi, ale naopak u jiných otázek byly získány velmi cenné a dostatečné informace pro moji bakalářskou práci. Ve výzkumné otázce číslo 1 bylo zjištěno, že většina dětí má již alespoň orientačně vybraný obor, který by chtěli studovat. Ve výzkumné otázce číslo 2 se potvrdil můj názor, že převážná většina dětí si vybírá obor samostatně bez pomoci vychovatelů, sociální pracovnice, třídního učitele aj. Děti často řeší výběr oboru s kamarády, kteří daný obor studují, méně často se zaměstnanci dětského domova. Radu od vychovatelů vyžadují pouze tehdy, pokud jim chybí potřebné informace o oborech a školách, které je zajímají. Ve výzkumné otázce číslo 3 jsem se zabývala u adolescentů téměř stejným tématem jako ve výzkumné otázce číslo 2 u dětí. Zde vyšlo, že se všemi adolescenty byl probírán výběr oboru zcela odlišně. Ve výzkumné otázce číslo 4 byla zjišťována spokojenost se studovaným oborem. Zde jsem byla překvapena, že všichni dotazovaní adolescenti jsou s oborem spokojeni. Pokud by měli adolescenti možnost změny, dívky by měnily studovaný obor za jiný, chlapec by neměnil. Velmi mě překvapil Michal, který měl již vybraný obor a přehled o nabízených oborech a školách. Překvapil mě také strach adolescentů z budoucího uplatnění na trhu práce a obavy z hledání zaměstnání po absolvování studia.

65

17. DISKUZE Výběr oboru dětí je zcela v jejich rukou, je hlavně na jejich uvážení, který obor chtějí studovat a který by je bavil. Na základě informací, které jsem z rozhovorů získala, jsem zjistila, že výběr oboru si většina dětí dokáže předem vybrat samostatně, převážně na základě svých představ, zájmů a preferencí. Sociální pracovník, třídní učitelé a vychovatelé se dětem snaží jen poradit obor nebo dodat potřebné informace o vybraném oboru nebo škole. Také se je snaží usměrňovat, zda si se svým prospěchem mohou dovolit maturitní obor, nebo by byl pro ně v tomto ohledu lepší podobný učňovský obor. Pokud si dítě neví rady s oborem, poradí jim, co by se k nim mohlo hodit, vhledem k jejich povaze, zručnosti a zájmům. Bohužel přístup zaměstnanců dětského domova i základní školy k výběru oboru dětí není jednotný. U některých dětí a adolescentů byli zmíněni při rozhovoru vychovatelé jako forma pomoci při finálním rozhodování o volbě oboru. Někomu pomohlo poradenství od učitelů na základních školách a naopak s vychovateli se o tom dle jejich slov nebavili. Často děti zajímá názor na vybraný obor od kamarádů, kteří daný obor již studují. Ptají se jich na jejich zkušenosti a názory, jestli se jim na škole a na oboru líbí, co se učí a jestli je obor baví. Velmi mne překvapil rozdíl v informovanosti dětí o jejich možnostech, nabízených oborech a školách v okolí. S nynějšími žáky 9. tříd se o výběru oboru, v době pořizování rozhovorů, vychovatelé ani ostatní zaměstnanci dětského domova zatím spíše nebavili. Dle mého názoru by se s dítětem mělo o tomto důležitém rozhodnutí hovořit již s předstihem, aby o tom dítě mohlo více přemýšlet. Je potřeba, aby dítě na výběr oboru mělo více času a neřešil se výběr oboru až na poslední chvíli. Hlavní je, aby si dítě zvolilo správně studovaný obor a v budoucnu ho bavil a chtěl se v oboru dále pohybovat. Znám několik případů, kdy adolescenti kvůli ukvapenému rozhodnutí později litovaly, že si nevybraly lépe a jiný studovaný obor. Pro děti by bylo lepší zajistit společný jednotný postup u všech dětí v 9. třídě. Například by se to dalo pojmout formou společného posezení všech dětí a nějakého výchovného poradce, sociální pracovníci, vychovateli apod. Dnešní doba již nabízí mnoho různých forem, jak zaujmout a motivovat děti ke správnému výběru oboru. Mohly by využít dny otevřených dveří na školách, nebo pozvat žáky nebo učitele ze škol, aby si s nimi 66

o oborech a školách blíže promluvili. Je pro děti důležité, aby si uměly představit, čím by se při studiu a po něm zabývaly. S adolescenty byl probírán výběr oboru podobně jako s dětmi, každý měl jinou formou výběru oboru. Nejvíce mě zaujalo, jak probíral pan učitel na základní škole výběr oboru s Nikolou. Děti se mohly ptát na informace, které je nejvíce zajímali a určitě to mnoha dětem pomohlo. Adolescenti, se kterými byl veden rozhovor, byli spokojeni s oborem, který studují. Uváděli, že jen někdy je nějaká část nebo období studia nebaví, ale to je podobné u většiny lidí. Takže si myslím, že to není takový problém, který by byl potřeba řešit. Celkově spokojeni tedy rozhodně jsou. Pokud by adolescenti mohli zvolit jiný obor, dívky by si zvolily něco jiného. Miloslav, který již obor měnil během studia na odborném učilišti, tak by zůstal na stávajícím oboru. Nikola by při změně zvolila obor kuchařský, který by ji nyní také bavil. Kristina by zvolila obor aranžérský, na který si také podávala přihlášku, ale obor nebyl otevřen pro tento školní rok 2015/2016. Velmi často se stává, že adolescenti, kteří studují na některém z učilišť, se s osmnáctými narozeninami rozhodnou pro odchod z Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín. Bohužel při odchodu mají před sebou jen vidinu samostatnosti, svobody a nejčastěji návratu do své rodiny. Toto rozhodnutí je na úkor toho, že odejdou i ze školy a bez vzdělání a výučního listu. S tímto rozhodnutím se pojí mnoho dalších problémů, např. se jim budou špatně hledat pracovní uplatnění v budoucnosti. S tímto problémem by se dalo také dále pracovat a zaměřit se na něj, např. formou motivačních programů pro adolescenty, poradenství apod.

67

18. ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit na základě rozhovorů s adolescenty spokojenost s výběrem oboru na odborných učilištích a na základě rozhovorů s dětmi ze základní a praktické školy popsat výběr budoucího oboru. Výzkum byl realizován formou kvalitativního výzkumu, jako metodu jsem použila rozhovory s dětmi a adolescenty. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Informace do bakalářské práce byly získány v průběhu listopadu a prosince 2015, během mé odborné praxe v zařízení. Informace byli čerpány z kazuistik dětí a adolescentů a z rozhovorů, které jsem s nimi vedla o výběru oboru. Informace byly následně vyhodnoceny a probrány v diskuzi. Cíl práce byl naplněn. Bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se nejdříve zabývala pojmy ústavní výchova, dětský domov, děti, adolescenti a riziková mládež. Další kapitoly se zaměřovaly na vliv prostředí na výchovu dítěte a volbu profesního zaměření dítěte. Jedna z kapitol byla zaměřena na předškolní a základní vzdělávání, s návazností další kapitoly středního všeobecného a odborného vzdělávání. V praktické části byl představen pojem kvalitativního výzkumu a rozhovoru. V následujících kapitolách byla uvedena zařízení, kterými jsem se zabývala. Nejdůležitějším zařízením pro bakalářskou práci byl Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Radenín, kde byl výzkum prováděn. Dále byly představeny školy, ve kterých děti a adolescenti studují. Sem patří: Základní škola a Mateřská škola Choustník, Odborné učiliště a Praktická škola Černovice, Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav. Dále byly v praktické části vyhodnoceny kazuistiky a rozhovory s dětmi a adolescenty. Zaměřovala jsem se na výzkumné otázky a jejich objasnění v rámci bakalářské práce. Bylo zjištěno, že děti si obor vybírají hlavně samostatně a dokáží si vybrat obor podle svých představ a zájmů. Sociální pracovník, třídní učitelé a vychovatelé dětem jen radí a dodávají potřebné informace. Pokud si dítě neví rady s oborem, navrhnou mu, který obor by se k danému dítěti hodil. Dále bylo zjištěno, že zaměstnanci dětského domova i základní škol přistupují k výběru oboru dětí nejednotně. Děti také zajímají názory ostatních adolescentů, kteří již daný obor studují. Překvapivý byl rozdíl informovanosti dětí o jejich možnostech, nabízených 68

oborech a školách v okolí dětského domova. S adolescenty byl probírán výběr oboru podobně jako nyní s dětmi v 9. třídách. Adolescenti byli spokojeni s výběrem oboru, který studují. Pokud by adolescenti mohli změnit obor, dotazované dvě dívky by jej vyměnily, chlapec by zůstal na stávajícím oboru. V bakalářské práci byla uvedena reálná křestní jména respondentů. Od všech respondentů byly získány souhlasy s prováděným výzkumem a vedením rozhovoru v rámci bakalářské práce. Věřím, že moje bakalářská práce bude přínosem pro vedení a zaměstnance Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín. Možným přínosem bude i pro další dětské domovy, základní školy, střední školy a odborná učiliště. Dále bude přínosná pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, kteří mohou v budoucnu na tuto bakalářskou práci navázat nebo ji rozšířit.

69

19. POUŽITÉ ZDROJE Tištěné zdroje FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Vyd. 4. Překlad Karel Balcar. Praha: Portál, 2014, 384 stran, ISBN 978-80-262-0741-2 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 408 stran, ISBN 80-7367-040-2 KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 216 stran, ISBN 978-80-7367-383-3 MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 272 stran, ISBN 978-80-7367-368-0 MATOUŠEK, Oldřich. Ústavní péče. Vyd. 2. (rozšířené a přepracované). Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), 160 stran, ISBN 80-85850-76-1 MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Vyd. 2. (rozšířené a přepracované). Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), 144 stran, ISBN 80-85850-24-9 MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Vyd. 3. (aktualizované) Praha: Portál, 2011, 344 stran, ISBN 978-80-7367-825-8 MATOUŠEK, O., P. KODYMOVÁ a J. KOLÁČKOVÁ (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010, 352 stran ISBN 978-80-7367-818-0 MATOUŠEK, O., KŘIŠŤAN, A. (ed.). Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 576 stran, ISBN 978-80-262-0366-7 ŠVARCOVÁ I. Základy pedagogiky. Vyd. 2. (dotisk) Praha KANAG-TISK, 2011, 315 stran, ISBN 978-80-7080-690-6 Zákon č. 109/2002, ze dne 5. 2. 2002 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních 70

a o změně dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 200. částka 48. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-109

Elektronické zdroje Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna, Radenín [online]. Radenín: 2014, [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://ddradenin.cz/ Odborné učiliště a Praktická škola Černovice [online]. Černovice: 2016, [cit. 2016-0407]. Dostupné z: http://www.uciliste-cernovice.cz/ Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav [online]. Soběslav: 2016, [cit. 201604-09]. Dostupné z: http://www.ssrsobeslav.cz/ Základní škola Choustník [online]. Choustník: 2011, [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.zschoust.cz/

71

20. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Otázky do rozhovorů Příloha č. 2 Rozhovory s dětmi studujícími na základních školách Příloha č. 3 Rozhovory s adolescenty studujícími na odborných učilištích

72

Příloha č. 1 Otázky do rozhovorů Seznam otázek pro děti na základních školách: 1. Které předměty máš ve škole nejraději? 2. Co bys chtěl/a dělat za povolání? 3. Jaké školy v okolí znáš? 4. Víš, na jakou školu se můžeš vzhledem k tvému prospěchu hlásit? 5. Jaký obor bys chtěl/a studovat po Základní škole? 6. Promluvil si s tebou někdo o výběru oboru? Pokud ano, pomohlo ti to v rozhodování? 7. Ovlivnil tě názor ostatních v tvém okolí při volbě oboru? Pokud ano, jak? Seznam otázek pro adolescenty z odborných učilišť: 1. Proč sis vybral/a obor, který studuješ? 2. Bavil se s tebou někdo o výběru oboru? Pokud ano, jak to probíhalo? Ovlivnilo tě to při výběru oboru? 3. Jaké předměty tě baví a které tě nebaví? 4. Jak vycházíš se spolužáky ve třídě? Spolupracujete na praxi společně? Jsou ochotní ti pomoci při problému? 5. Baví tě obor, který studuješ? 6. Chtěl/a bys po vyučení v tomto oboru pracovat? 7. Splnil/a vybraný obor tvé očekávání? Pokud ano, jak? 8. Kdyby sis mohl/a vybrat jiný obor, co by sis vybral/a?

73

Příloha č. 2 Rozhovory s dětmi studujícími na základních školách Michal Které předměty máš ve škole nejraději? No, takže přírodopis, dějepis a tělocvik. Nejvíce mě baví přírodopis, protože se učíme o zvířatech, přírodě a tak. Co bys chtěl/a dělat za povolání? Zemědělce, protože se mi líbí dělat s těma zvířatama, obzvlášť s krávama a tak. Jaké školy v okolí znáš? Odborný učiliště v Černovicích, v Táboře, v Soběslavi a potom ještě v Budějovicích, ale to už je dál. To už bych asi nemohl jezdit tady z domova, ale to ještě nevím. Víš, na jakou školu se můžeš vzhledem k tvému prospěchu hlásit? No, asi ta Soběslav a pak v Černovicích, tam jsou takový ty éčkový obory myslím. Ale asi bych mohl jít do té Soběslavi na ten háčkový obor. Jaký obor bys chtěl/a studovat po Základní škole? Toho opraváře zemědělských strojů v Soběslavi, to je učiliště. Protože v Táboře by mě na zemědělku s prospěchem na maturitní obor nevzali, tam jsou i zkoušky a to bych asi nedal. A tam by mě asi nevzali ani kvůli tomu prospěchu, to si teda myslím. Promluvil si s tebou někdo o výběru oboru? No byli u nás ve škole náboráři a tam nám říkali co a jak. A pak jsme ještě byli na úřadu práce o volbě povolání. Tam jsme dělali test. A ty náboráři byli z různých škol, z COPky, z nějakých táborských škol a myslím, že i z Černovic. Pokud ano, pomohlo ti to v rozhodování? Ani ne, já už byl docela rozhodnutý o tom opraváři, takže ani ne. Bavil ses o tom s někým z domova, nebo s taťkou ses o tom bavil? Tátovi jsem to spíš asi tak řekl, že bych tam šel. A tady jsem jim to taky jenom oznámil, že bych tam asi šel. Jinak mi nikdo neříkal tady v Radeníně zatím, že bych chtěl jí na tohle nebo na tohle. A nechtěl jsi původně do toho Tábora na tu zemědělku nebo pak sis to teda nějak rozmyslel? Chtěl jsem tam, ale jak jsem pak uznal podle vysvědčení a podle prospěchu, že by mě tam asi nevzali. Ovlivnil tě názor ostatních v tvém okolí při volbě oboru? Pokud ano, jak? No dřív jsem chtěl jít teda na tu zemědělku, akorát jsem se takhle o tom bavil s vedoucím, kde dělá táta v zemědělství. A on říkal, že tam asi ne, že tam by mě nevzali s takovýmhle prospěchem. Tak právě proto jsem potom zvolil toho opraváře, protože ten má k tomu nejblíž k těm zvířatům a k tomu zemědělství. Pavlína Které předměty máš ve škole nejraději? Tělocvik, chemii, angličtinu, češtinu. Co bys chtěl/a dělat za povolání? Chtěla bych jít na cukrářku nebo na kuchařku, ale to ještě nevím, zatím o tom přemýšlím. Jaké školy v okolí znáš? Odborný učiliště Soběslav, Černovice, v Táboře Zemědělskou školu. Víš, na jakou školu se můžeš vzhledem k tvému 74

prospěchu hlásit? Chci jít na učiliště, abych nemusela dělat maturitu. Jaký obor bys chtěl/a studovat po Základní škole? Cukrářku nebo kuchařku. Promluvil si s tebou někdo o výběru oboru? Zatím vůbec ne, ani paní učitelka ani vychovatelka. Paní ředitelka říkala, že v únoru podepíšeme ty přihlášky a v dubnu budeme čekat na ty kódy. Tetě jsem to jenom říkala. Pokud ano, pomohlo ti to v rozhodování? Moc ne, protože jsme to vlastně s nikým moc neprobírala. Ovlivnil tě názor ostatních v tvém okolí při volbě oboru? Sama od sebe jsem se rozhodla, prostě to vím. Protože jsme se o tom bavili už v Klokánku, když jsme tam byli se sestrou. Tam jsme furt zdobili perníky a tak, mě to prostě začalo bavit, tak jsem řekla mojí tetě tam v Brně, že půjdu asi na tu cukrářku, že mě to baví hrozně. Jsem chodila i na kroužky vlastně v Táboře, když jsem tam ještě byla. Třeba i na keramiku jsem tady v domově chodila. Denisa Které předměty máš ve škole nejraději? Tělocvik, matiku a asi ještě dějepis. Co bys chtěl/a dělat za povolání? Chtěla jsem dělat cukrářku nebo pečovatelku. Ale pečovatelka, to mi všichni říkají, že je to namáhavější, takže uvidím ještě. Ale ta cukrářka je asi lepší, ráda něco dělám rukama. Jaké školy v okolí znáš? V Táboře, v Soběslavi a Černovice. Víš, na jakou školu se můžeš vzhledem k tvému prospěchu hlásit? Na učňáky, buď do Černovic nebo do Tábora. Jaký obor bys chtěl/a studovat po Základní škole? Asi nejspíš tu cukrářku teda. Promluvil si s tebou někdo o výběru oboru? Jo, učitelky se mě furt ptají, co bych chtěla dělat a říkají mi, co to obnáší a tak. Pokud ano, pomohlo ti to v rozhodování? Jo pomohlo mi to, že jsem si uvědomila, že ta pečovatelka by byla asi víc náročná. Tak jsem se nad tím zamyslela, že bude ta cukrářka lepší. Ovlivnil tě názor ostatních v tvém okolí při volbě oboru? Znám kámošku, která se učila na pečovatelku a ona říkala, že je to fakt dost namáhavý. A cukrářku, co říkala, že se dělají ty dobré dorty a že jsem se na to i koukala a že by to mohlo být asi dobrý. Pokud ano, jak? Tak snad to bude dobrý, až tam půjdu.

75

Příloha č. 3 Rozhovory s adolescenty studujícími na odborných učilištích Miloslav Proč sis vybral obor, který studuješ? Protože se mi líbí a doufám, že ho dodělám a půjdu ke zkouškám. A doufám, že ten obor dodělám celej. Bavil se s tebou někdo o výběru oboru? Paní ředitelka a vychovatelky z děcáku. Nejdřív jsem chtěl být malíř, ale to se mi dělalo špatně, tak jsem se přehlásil na čalouníka. A když se s tebou tedy bavili o tom výběru oboru, tak si tě pozvali do vychovatelny a bavili se tam takhle s tebou nebo jak to probíhalo? Nejprve to probíhali se mnou vychovatelé. To jsem měl takový sešit a tam byli na výběr učební obory a tam jsem si vybral potom čalouníka. Tak na to jsem šel a od té doby mě to baví. Tam bylo víc oborů zámečník, kuchař, pečovatel, zedník a tak. A to jsem si vybral toho čalouníka. Jaké předměty tě baví a které tě nebaví? Baví mě matika, technologie, tělocvik, materiály, odborný kreslení a stroje a zařízení. A nebaví mě hodně čeština, ta je hrozná. Jak vycházíš se spolužáky ve třídě? Mám jich tam celkem hodně. V pohodě, všichni se se mnou baví, jsou takový klidní, jen občas se hádáme, kvůli nějakým problémům. Spolupracujete třeba na praxi společně, ve skupinkách apod.? Pan mistr chce, aby jsme to většinou dělali sami za sebe, aby jsme se taky něco naučili. Třeba nám taky s něčím pomůže, ale chce, aby jsme si to načali sami tu práci a dokončili sami. Třeba nám to pomůže naměřit a třeba, aby jsme si to vystřihli sami. Jsou ochotní ti spolužáci pomoci při problému nebo když si potřebuješ dopsat poznámky apod.? Jo, to jsou ochotní. Baví tě obor, který studuješ? Jo baví. Chtěl bys po vyučení v tomto oboru pracovat? Já nevím, jestli na takovouhle práci berou lidi. To si musím někde najít na internetu nebo sehnat brigádu nebo aspoň takovýho něco. Splnil vybraný obor tvé očekávání? Jo splnilo to docela dost. Pokud ano, jak? Chtěl jsem vědět co je třeba skrytý a obloučkový steh a takový ty věci. Dozvěděl jsem se hodně věcí. A máme taky hodně chytrýho mistra na to, měl taky 3 roky praxi na čalouníka a taky to dělal jako žák. Takže máme šikovnýho mistra. Kdyby sis mohl vybrat jiný obor, co by sis vybral/a? Já nevím, malíře bych asi nevzal, zedníka nevím. Asi ne. Asi jsem si vybral dobře. Nikola Proč sis vybral/a obor, který studuješ? No, protože mě baví pracovat s lidma. O ničem jiném jsem ani nepřemýšlela. Bavil se s tebou někdo o výběru oboru? Pan učitel ve škole v Radeníně. Pokud ano, jak to probíhalo? Dal nám prostě knížku, tam jsme měli různé 76

obory, jaký tam jsou. A když jsme se chtěli zeptat, jako jestli je to třeba lehká práce nebo tak, tak jsme si o tom povídali. A on mi řekl, že se hodím na tu pečovatelku. Ovlivnilo tě to při výběru oboru? Jo ovlivnilo mě to, když mi to doporučil. Jaké předměty tě baví a které tě nebaví? Baví mě matika, tělocvik, epidemiologie a hygiena a zdravověda, čeština. A nebaví mě technologie, kde se učíme třeba postupy šití a tak. Jak vycházíš se spolužáky ve třídě? Zatím je to dobrý. Spolupracujete na praxi společně? Teď jsme dělali v úterý a ve čtvrtek sněhuláky, vyšívali jsme a tak. Jsou ochotní ti pomoci při problému? Jo určitě. Baví tě obor, který studuješ? Jo, ale nebaví mě šít. Chtěla bys po vyučení v tomto oboru pracovat? Jo, fascinuje mě to, budou za to dobrý peníze. Splnil vybraný obor tvé očekávání? Jo. Pokud ano, jak? Naučila jsem se tam šít. Předtím jsem to neuměla. Poznala jsem tam nové věci, které jsem dřív nedělala, než jsem tam začala chodit. Kdyby sis mohla vybrat jiný obor, co by sis vybrala? Nejspíš kuchařku, protože ráda vařím a chtěla bych vařit líp a taky pro ostatní. Tady na bytě vařím, tak mě to celkem baví. Kristina Proč sis vybrala obor, který studuješ? Protože mě baví pečovat o ty lidi a zajímá mě co se s nima děje a takový ty věci. Bavil se s tebou někdo o výběru oboru? Bavil, protože jsem chtěla jít i na jiný obor, tak se mě ptali, jestli nechci jít na ten jinačí, jestli bych na to měla i žaludek s těma lidma a tak. A já jsem si prostě vybrala tenhle obor, protože mě to baví. Pokud ano, jak to probíhalo? Přišla za mnou teta z Radenína. Ovlivnilo tě to při výběru oboru? No, první jsem se jako bála, že jsem se vážně zamyslela nad tím, jestli to jako bude dobře, když si vyberu pečovatelku než aranžérku. A pak, když mi řekla, že si třeba, když budu mít aranžérku, že si v budoucnu asi moc peněz nevydělám. Takže jsem si spíš vybrala tu pečovatelku, protože je to i lepší pro peníze a tak. Jaké předměty tě baví a které tě nebaví? Baví mě zdravověda, protože ta mi jde. A nebaví mě pečovatelství. Baví mě ještě tělocvik a tak. Jak vycházíš se spolužáky ve třídě? Jo dobře, jsou tam fajn lidi, takže tam nejsou žádný hádky. Spolupracujete na praxi společně? Jo spolupracujeme, vycházíme mezi sebou fakt dobře. Jsou ochotní ti pomoci při problému, když jsi nemocná? Jo, to jsou ochotný. Baví tě obor, který studuješ? Jo baví. Jako hodně ne, někdy je to i docela těžký. Asi podle toho jakou mám náladu, hlavně když mám dobrou náladu. Jako celkově mě to baví, ale když má člověk blbou náladu, tak je jasný, že ho pár věcí nebaví. Ale jinak mě to baví. Chtěla bys po vyučení v tomto oboru pracovat? No to právě zatím nevím přesně, jestli bych do toho šla. Protože u některých lidí musíš být 24 hodin denně a tak jako to nevim. Jedině do nějakého toho zařízení, kde budu jenom pár 77

hodin, třeba ty dvanáctky a tak. Ale že bych měla být u nějakýho člověka 24 hodin denně, to bych asi nedala. Třeba, když si vezmeš domů nějakého důchodce, tak u něj musíte být 24 hodin denně a to bych nechtěla. Splnil vybraný obor tvé očekávání? Jo splnilo, to jo. Kdyby sis mohla vybrat jiný obor, co by sis vybrala? Byla by to aranžérka nebo cukrářka. Protože mě baví péct, když jako třeba zdobím dorty nebo tak doma se ségrou, tak mě to baví. A aranžérka, že teta aranžuje ty kytky a věnce, tak to mě taky baví, že bych na to taky šla.

78

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Volba profesního zaměření dětí a adolescentů z vybraného dětského domova

Recommend Documents