VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Nutnost a opodstatnění důchodové reformy v ČR. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

N u t n o s t a o p o d s t a t n ě n í d ů c h o d o v é r e f o r my v Č R

Bakalářská práce

Autor: Martina Mastná Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8.5.2012 ...................................................... Podpis

Poděkování

Děkuji paní Ing. Věře Nečadové za její pomoc při psaní mé bakalářské práce a za její velmi cenné rady, které mi přispěly k dokončení této práce. Ráda bych ještě poděkovala mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali při studiu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá nutností a opodstatněními navrhované důchodové reformy v České republice. Cílem práce je provedení analýzy současného důchodového systému a nutnost zavedení důchodové reformy, jakož i seznámení s důchodovými systémy vybraných zemí v rámci EU a případně i dalších. Teoretická část popisuje aktuálně navrhované změny důchodového systému České republiky. V praktické části je analyzován demografický vývoj obyvatelstva a jeho vliv na současný důchodový systém. Ke zhotovení této práce bylo využito poznatků nabytých z dostupné literatury, které byly následně aplikovány v praktické části při tvorbě analýz.

Klíčová slova Důchod, důchodová reforma, demografický vývoj

Annotation This Bachelor´s thesis is focused on the necessity and justification of a pension reform in the Czech Republic. The aim is to analyze the current pension system and the necessity of introducing reforms, as well as an introduction to pension schemes in selected countries within the EU and possibly other countries. The theoretical part contains currently proposed changes of the Czech pension system. Demographic changes and their impact on the current pension system are analyzed in the practical part. This Bachelor´s thesis would not have been completed without the knowledge of literature described in the theoretical part and used for analysis in the practical part.

Key words Pension, pension reform, demographic trends

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1

Teoretická část ........................................................................................................ 13 1.1

Právní úprava důchodového pojištění .............................................................. 13

1.1.1 1.2

Důchodová reforma ve třech etapách............................................................... 14

1.2.1

První etapa a parametrické změny ............................................................ 15

1.2.2

Druhá etapa a změna financování ............................................................. 15

1.2.3

Třetí etapa důchodové reformy¨ ............................................................... 16

1.3

2

Principy důchodového pojištění................................................................ 13

Orgány důchodového pojištění ........................................................................ 17

1.3.1

Ministerstvo práce a sociálních věcí ......................................................... 17

1.3.2

Česká správa sociálního zabezpečení ....................................................... 18

1.3.3

Okresní správa sociálního zabezpečení .................................................... 19

1.3.4

Ministerstvo vnitra.................................................................................... 19

1.3.5

Ministerstvo obrany .................................................................................. 19

1.3.6

Ministerstvo spravedlnosti........................................................................ 19

1.4

Druhy důchodů................................................................................................. 19

1.5

Nároky.............................................................................................................. 20

1.5.1

Nárok na starobní důchod ......................................................................... 20

1.5.2

Nárok na předčasný starobní důchod........................................................ 24

1.5.3

Nárok na invalidní důchod........................................................................ 24

1.5.4

Nárok na vdovský a vdovecký důchod ..................................................... 25

1.5.5

Nárok na sirotčí důchod ............................................................................ 27

1.6

Prvky konstrukce výpočtu důchodu ................................................................. 27

1.7

Žádost o důchod ............................................................................................... 29

1.7.1

Evidenční list důchodového pojištění ....................................................... 33

1.7.2

Informativní osobní list důchodového pojištění ....................................... 33

1.7.3

Dobrovolné důchodové pojištění .............................................................. 34

Praktická část .......................................................................................................... 36 2.1

Historie univerzálního důchodového zabezpečení........................................... 36

2.2

Proč je vůbec nutná důchodová reforma.......................................................... 37

2.3

Demografie....................................................................................................... 38

2.3.1

Věkové složení obyvatel za rok 2009 a 2010 ........................................... 47

7

2.3.2 2.4

Důchody a důchodci v roce 2009..................................................................... 51

2.4.1

Důchody a důchodci na konci roku 2010 ................................................. 53

2.4.2

Důchody a důchodci k březnu roku 2011 ................................................. 56

2.4.3

Století občané a jejich důchody ................................................................ 57

2.5

Důležitá fakta ................................................................................................... 61

2.6

Do penze později a co na to zdravotní stav? .................................................... 62

2.6.1

Mladí odvedou na důchodech více ........................................................... 64

2.6.2

Kolik stačí budoucím důchodcům ............................................................ 65

2.6.3

Důchodci pracují nadále i v důchodovém věku........................................ 67

2.6.4

Zatím by postačilo asi 20 tisíc korun ........................................................ 69

2.7

Kolik stát zaplatil na důchodech ...................................................................... 70

2.8

Klady a zápory důchodové reformy................................................................. 70

2.8.1

Pohled ze strany občana............................................................................ 71

2.8.2

Pohled ze strany státu ............................................................................... 71

2.9

Důchody ve vybraných zemích Evropské unii, tedy i našich sousedů ............ 72

2.9.1

Belgie ........................................................................................................ 73

2.9.2

Finsko........................................................................................................ 73

2.9.3

Irsko .......................................................................................................... 74

2.9.4

Německo ................................................................................................... 74

2.9.5

Polsko........................................................................................................ 74

2.9.6

Rakousko .................................................................................................. 75

2.9.7

Slovensko.................................................................................................. 75

2.9.8

Švédsko..................................................................................................... 75

2.9.9

Velká Británie ........................................................................................... 76

2.10 2.10.1 3

Porovnání mužů a žen............................................................................... 49

Příklady výpočtu - stanovení dne odchodu do důchodu............................... 76 Příklady na den odchodu do důchodu....................................................... 76

Shrnutí praktické části ............................................................................................ 81

Závěr ............................................................................................................................... 83 Seznam literatury ............................................................................................................ 85 Zákony ............................................................................................................................ 85 Příručky........................................................................................................................... 86 Internetové zdroje ........................................................................................................... 85 Seznam tabulek ............................................................................................................... 90 8

Seznam obrázků.............................................................................................................. 91

9

Úvod Téma mé bakalářské práce je Nutnost a opodstatnění důchodové reformy v ČR. Důvodem, proč jsem si toto téma vybrala je nejen jeho zajímavost, aktuálnost a důležitost, ale především zmapování současné situace a výhledu do budoucna. Změny důchodů a důchodového věku zajímají mě a mnoho lidí v mém okolí. Dále bych se ráda dozvěděla, v kolika letech budu moci odejít do důchodu a kolik let budu muset mít odpracováno. To je jediná věc, kterou nezměníme, ale občan může výši důchodu ovlivnit a to tím, že si bude spořit na důchod. O to by se měli zajímat hlavně ti, kteří ještě nejsou v důchodovém věku, a kterých se tato reforma týká. Při vytváření mé práce jsem čerpala z odborné literatury a mou snahou bylo, co nejlépe objasnit danou situaci. Toto téma tvoří velkou část sociálního systému, ze kterého jsou jednotlivé dávky vypláceny. Můžeme tedy říci, že je zapotřebí důchody nějakým způsobem zredukovat. To se však již děje pomocí důchodové reformy, která právě v období, kdy jsem psala tuto bakalářskou práci, byla velmi důležitým tématem. Jednalo se o zvolení třípilířového systému. V důchodové reformě je zapotřebí zohlednit demografické faktory. Jde o mnohem menší porodnost a úmrtnost v našem státě, a proto se zvyšuje počet lidí v důchodovém věku. Toto se musí nějakým způsobem změnit, především pomocí důchodové reformy. Jelikož se vývoj porodnosti a úmrtnosti snižuje, musíme v budoucnosti počítat se zhoršením situace. Dříve se zakládaly velké rodiny s mnoha dětmi, ale dnes už tomu tak není. Oproti dřívější době, kdy se rodilo třeba 5 až 6 dětí, si dnes každá nová rodina pořídí maximálně 1 až 2 děti. Můžeme tedy říci, že počet dětí se snížil zhruba na polovinu. V dnešní době se mladý pár dívá na to, zda dítě uživí, zda má dostatek finančních prostředků, a především se zohledňuje kariéra jak u mužů, tak i u žen. Pokud žena upřednostňuje kariéru, tak už jí na děti nezbývá mnoho času a proto si jich tolik nepořídí. Stát však ženám v rámci porodného a mateřské dovolené přispívá minimum. Proto se není čemu divit, že se rodí stále méně dětí než tomu bylo dříve. Tyto děti jsou pro náš důchodový systém velmi důležité, ale tím že se jejich počet snižuje, snižuje se i počet ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce, a snižují se prostředky na vyplácení důchodů. Musí se posouvat důchodový věk, aby se snížily výdaje a nerozšiřoval se schodek ve státním rozpočtu, který už je v této době dost vysoký.

10

Cílem mé práce je provedení analýzy současného stavu důchodového systému a nutnost zavedení důchodové reformy, jakož i seznámení s důchodovými systémy vybraných zemí v rámci EU a případně i dalších. Zde se tedy budu zabývat demografickým vývojem v České republice. Dále budu popisovat důchodce podle druhu pobíraného důchodu. Nakonec uvedu klady a zápory důchodové reformy, a to ze dvou pohledů – občana a státu. Na závěr popíši důchodovou reformu v jiných zemích Evropské unie, kde bychom mohly čerpat inspirace pro reformu u nás. V teoretické části uvádím historii a principy důchodového pojištění, druhy důchodů, zavedení důchodové reformy – třípilířovým systémem, orgány důchodového pojištění, nároky na jednotlivé důchody, prvky konstrukce a žádosti o důchody (jak žádat, co přinést a podobně). V praktické části se budu zabývat především nutností důchodové reformy, demografickým vývojem všeobecně a zaměřím se na jednotlivá pohlaví, důchody v jednotlivých letech od roku 2009 až do roku 2011, stoletými občany, zdravotním stavem obyvatelstva, kolik odvedou mladí na výplaty důchodů, kolik bude stačit budoucím důchodcům, kolik stát zaplatí na důchodech, klady a zápory důchodové reformy z hlediska občanů a státu, důchody ve vybraných zemích Evropské unie a nakonec příklady výpočtů pro stanovení dne odchodu do důchodu. Metody, které jsem použila při psaní bakalářské práce, jsou indukce, popis, komparace, srovnání, analýza, výpočty a dedukce. Metodu indukce jsem použila v úvodu práce, abych uvedla čtenáře do děje této bakalářské práce. Popisovací metodu jsem použila ve všech částech práce, a to jak v teoretické tak i v praktické části. Komparaci a srovnání jsem použila v praktické části na příkladech, zjištěných informacích, výsledcích. Komparací jsem porovnávala jak jsou na tom jednotlivé státy s důchody, důchodovými reformami a dávkami sociálního pojištění. Analyzovala jsem věkové složení obyvatelstva, pohlaví lidí a důchody a důchodce v jednotlivých letech. Nakonec jsem použila metodu výpočtu odchodu do důchodu, která je na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Tam je tabulka, do které se zadají potřebné hodnoty a ona nám poskytne výsledek, tedy den a měsíc odchodu do důchodu. Výsledkem mé práce je dedukce, která je v závěru práce.

11

Toto téma je pro nás všechny velmi důležité, proto chci, aby každý pochopil tuto problematiku. Proto jsem zde uvedla příklady výpočtu doby odchodu do důchodu jednotlivců, na kterých chci ukázat, jak se změní důchodový věk při důchodové reformě. Především na těchto příkladech si to každý jedinec uvědomí. Doufám, že tato práce bude přínosem pro všechny občany a všechny věkové kategorie lidí, které toto téma bude zajímat.

12

1 Teoretická část Teoretická část obsahuje několik kapitol, které se zabývají právní úpravou, důchodovou reformou, orgány důchodového pojištění, druhy důchodů, jejich nároky, prvky konstrukce a žádost o důchod. Podkapitoly obsahují bližší informace ke konkrétním kapitolám. Většina lidí totiž ani pořádně neví, co všechno musí splňovat či doložit při podání žádosti o důchod. Proto se tímto v teoretické části hodně zabývám.

1.1 Právní úprava důchodového pojištění Do 31. prosince 1995 byl zákon o důchodovém pojištění obsažen v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Nynější uspořádání důchodového systému se začalo tvořit v devadesátých letech minulého století. Od 1. ledna 1996 je důchodové pojištění v České republice obsaženo v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon obsahuje novely, které proběhly v roce 1997 a v roce 2003. Tyto novely nejsou poslední a bude se v nich pokračovat až do roku 2018.

1.1.1 Principy důchodového pojištění „Od roku 1996 je základní důchodové pojištění založeno na těchto principech: •

sociální solidarita,

•

průběžné financování,

•

při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému),

•

systém poskytuje náhradu příjmů v případě stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod),

•

systém je dávkově definovaný – konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková:

•

první složku tvoří základní výměra, která je jednotná (stejná) pro všechny druhy důchodů,

13

•

druhou složku tvoří procentní výměra, jejíž výše je rozdílná podle délky doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu,

•

systém neobsahuje žádná omezení výše důchodu stanovená pevnou částkou nebo procenty (pokud nebereme v úvahu redukci „příjmů“ při výpočtu důchodu), a to ani v případě nároku na pozůstalostní dávky po jednom zemřelém,

•

systém je jednotný (s určitou odchylkou pro osoby samostatně výdělečně činné, které se týkají způsobu stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociálním zabezpečení); to platí i pro cizince ze třetích zemí, kterým vzniknou stejné nároky ze základního důchodového pojištění jako ostatním pojištěncům, a to při splnění stejných podmínek,

•

systém je dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji, a to včetně indexování vyměřovacích základů).“ (zdroj: Odbor 71. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. aktualizace 31.8.2011 [cit. 2011-08-11]. Důchodové pojištění. Dostupné z WWW: )

1.2 Důchodová reforma ve třech etapách Důchodová reforma je klíčovým tématem pro každého z nás. Důchod, který představuje určité zabezpečení v období stáří, potřebuje již několik let změnu. Změna důchodové reformy je zapotřebí, protože dosavadní systém nedokáže čelit demografickému vývoji. Jde především o důchodové pojištění, které je dlouhodobě finančně neudržitelné. Jedná se zejména o: •

prodloužení střední délky života,

•

růst podílu starších osob na celkové populaci (podíl osob, které jsou starší jak 60 let, by se měl zvýšit během následujících 50 let a to z dosavadních 20 % na více než 35 %),

•

růst počtu důchodců při současném snižování počtu ekonomicky aktivních osob.

14

Tři etapy důchodové reformy V první etapě jde o parametrické změny základního důchodového pojištění. V druhé etapě jde o změnu financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů (patří sem penzijní připojištění, životní pojištění). Ve třetí etapě je možnost volby pojištěnců, kdy se částečně dá přejít ze základního důchodového systému do soukromého systému.

1.2.1 První etapa a parametrické změny Mezi parametrické změny patří důchodový věk, doba pojištění, doba studia, třístupňová invalidita. Jestliže se pojištěnec narodil po roce 1968, jeho důchodový věk činí 65 let. Tento důchodový věk je platný pro ženy, které mají jedno dítě. Pokud však ženy mají více dětí, důchodový věk je od 62 let do 64 let. Doba, po kterou musíme být pojištění, aby nám vznikl nárok na starobní důchod se zvyšuje postupně až na 35 let. Tato doba je včetně náhradních dob pojištění. Výdělečná činnost bude více zvýhodněna. Pojištěnec, který neukončil studium do 31.prosince 2009, se do náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod nebude započítávat. V této etapě se zavedla třístupňová invalidita, která je podle procentního poklesu pracovní schopnosti.

1.2.2 Druhá etapa a změna financování Druhá etapa důchodové reformy zahrnuje dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem. Dobrovolné penzijní připojištění, zejména životní pojištění, budou poskytovat komerční pojišťovny, ve formě tzv. soukromých důchodů. Ty budou doplněny ještě o zvláštní opatření. Od těchto opatření se očekává, že zajistí: •

další motivaci, která je potřebná pro účast v doplňkovém připojištění (spoření) na stáří,

15

•

zprůhlední tento systém pro jeho účastníky.

V této fázi je však nový zákon o penzijním spoření, který má za úkol přinést tyto změny: •

minimální výše tohoto příspěvku bude činit 100 Kč,

•

minimální státní příspěvek, který se bude pojit s vkladem 300 Kč, bude činit 50 Kč.

V první tabulce se můžeme dozvědět kolik nám dá stát formou státního příspěvku. Výše příspěvku se bude řídit podle toho, kolik my si zaplatíme na spoření. Takže pokud si dáme na penzijní spoření například 300 Kč, stát nám dá 50 Kč. Pokud však měsíčně zaplatíme 350 Kč, státní příspěvek bude 50 Kč + ještě 40 % z částky nad 300 Kč. 40% * 50 Kč = 20 Kč. Takže od státu formou státního příspěvku dostaneme 70 Kč k našim 350 Kč. Tab. 1: Penzijní spoření a státní příspěvek

Měsíční platba

Státní příspěvek

300 - 399 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 300 Kč

400 - 499

90 Kč + 30 % z částky nad 400 Kč

500 - 599

120 Kč + 20 % z částky nad 500 Kč

600 - 699

140 Kč + 10 % z částky nad 600 Kč

700 a více

150 Kč

zdroj: Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2011-08-12]. Důchodová reforma-zaměření. Dostupné

z

WWW:


duchodove-reformy/soukrome-duchody/

1.2.3 Třetí etapa důchodové reformy „V rámci třetí etapy důchodové reformy bude řešena diverzifikace (rozlišení) zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se ze základního

16

důchodového pojištění do soukromého systému.” (zdroj: Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2011-08-12]. Důchodová reforma-diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří. Dostupné z

WWW:

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/postup-duchodove-

reformy/volba-zdroju-duchodu/) Pojištěnci si budou moci vybrat, odkud bude jejich důchod plynout. Osoba si bude moci vybrat pouze ze základního důchodového pojištění nebo pak částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému. Pojištěnci si zvolí, z jakých zdrojů budou financovány jejich budoucí důchody. Nebude se tedy zohledňovat, jestli si budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění.

1.3 Orgány důchodového pojištění Toto důchodové pojištění stát provádí pomocí orgánů státní správy. Každý orgán má určité pravomoci a liší se okruhem subjektů (pojištěnců). Mezi orgány, které zabezpečují důchodové pojištění, patří: •

Ministerstvo práce a sociálních věcí,

•

Česká správa sociálního zabezpečení,

•

Okresní správa sociálního zabezpečení,

•

Ministerstvo vnitra,

•

Ministerstvo obrany,

•

Ministerstvo spravedlnosti.

1.3.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Tento orgán provádí legislativní činnost, která je ve formě návrhů zákonů a závazných vyhlášek. Dále zajišťuje plnění úkolů z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení. Jeho další funkce je ta, že řídí a kontroluje výkon státní správy a České správy sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí má za úkol zřídit posudkové komise, které přezkoumávají zdravotní stav obyvatelstva a jejich schopnost pracovat.

17

1.3.2 Česká správa sociálního zabezpečení Tento orgán má na starosti největší skupinu osob a je to orgán státní správy. Česká správa sociálního zabezpečení má za úkol oblast sociálního zabezpečení, a to důchodové a nemocenské pojištění a dále lékařskou posudkovou službu. Jednotlivé kompetence České správy sociálního zabezpečení jsou upraveny zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. „Podle ustanovení § 5 odstavec 1 tohoto zákona plní Česká správa sociálního zabezpečení tyto úkoly: •

rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, pokud není v uvedeném zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

•

rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

•

rozhoduje o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

•

rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

•

rozhoduje o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

•

vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,

•

jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,

•

plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

•

řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,

•

dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny, 18

•

zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona.“ (zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-06-13]. O ČSSZ. Dostupné z WWW:
1.3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení Tento orgán patří pod Českou správu sociálního zabezpečení. Je tedy stejným orgánem a vykonává stejnou funkci v oblasti sociálního zabezpečení (nemocenské pojištění a důchodové pojištění) a lékařskou posudkovou službu. Patří do státní správy.

1.3.4 Ministerstvo vnitra Tento orgán provádí zabezpečení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních složek bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb.

1.3.5 Ministerstvo obrany Tento orgán ve své působnosti řídí a kontroluje důchodové pojištění vojáků z povolání.

1.3.6 Ministerstvo spravedlnosti Tento orgán provádí sociální zabezpečení vězeňské služby České republiky. Dále rozhoduje o dávkách důchodového pojištění a provádí jejich výplatu.

1.4 Druhy důchodů „Z pojištění se poskytují tyto důchody: •

starobní,

•

invalidní,

•

vdovský a vdovecký,

•

sirotčí.“ (zdroj: Česko. Sbírka zákonů. In Úplné znění sociálního pojištění 2010. 2010, s. 128)

19

Pokud důchodci vznikne nárok na více důchodových dávek (například invalidní a vdovský důchod), vyplácí se jen nejvyšší důchod. Důchody se dělí na důchody přímé a odvozené. Mezi přímé důchody patří starobní, plný invalidní a částečně invalidní. Mezi ty odvozené patří důchody pozůstalostní, kterými se rozumí vdovský, vdovecký a sirotčí. O výších a výplatách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.

1.5 Nároky Nároky vznikají dle zákona, ve kterém je uvedený důchodový věk a potřebná doba pojištění. Základní výši důchodu stanovíme ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměru můžeme stanovit pouze z pevné částky. Naopak procentní výměra se stanovuje procentní sazbou, která je z výpočtového základu, pokud jde o starobní, plně invalidní a částečně invalidní důchody. Nebo přímo z procentní výměry důchodu zemřelého, pokud jde o důchod vdovský a vdovecký, sirotčí.

1.5.1 Nárok na starobní důchod Nárok na tento starobní důchod vzniká dle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. V tomto zákoně o důchodovém pojištění je uvedený minimální důchodový věk a potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk

pojištěnců

můžeme roztřídit

podle data narození, pohlaví

a vychovaných dětí takto: 1. pojištěnci narození před rokem 1936, 2. pojištěnci narození v období od roku 1936 do roku 1968, 3. pojištěnci narození po roce 1968. V tabulce 2 můžeme vidět, kdy lidé podle roku narození a pohlaví odchází do důchodu. Odchod do důchodu u mužů se řídí pouze podle věku. Například: muž se narodil v roce 1936. V tabulce je uvedeno 60+2, což znamená že odejde do důchodu v 60 letech a 2 měsících. U žen se odchod do důchodu liší podle počtu vychovaných dětí. Například:

20

žena se narodila v roce 1941. Vychovala 2 děti, tak její odchod do důchodu bude v 55 letech a 4 měsících.

21

Tab. 2 Odchod do důchodu pojištěnců narozených v období od roku 1936 do roku 1968 Ženy (podle počtu vychovaných dětí) Rok narození

Muži

žádné

1

2

3

4

5 a více

1936

60+2

57

56

55

54

54

53

1937

60+4

57

56

55

54

54

53

1938

60+6

57

56

55

54

54

53

1939

60+8

57+4

56

55

54

54

53

1940

60+10

57+8

56+4

55

54

54

53

1941

61

58

56+8

55+4

54

54

53

1942

61+2

58+4

57

55+8

54+4

54+4

53

1943

61+4

58+8

57+4

56

54+8

54+8

53+4

1944

61+6

59

57+8

56+4

55

55

53+8

1945

61+8

59+4

58

56+8

55+4

55+4

54

1946

61+10

59+8

58+4

57

55+8

55+8

54+4

1947

62

60

58+8

57+4

56

56

54+8

1948

62+2

60+4

59

57+8

56+4

56+4

55

1949

62+4

60+8

59+4

58

56+8

56+8

55+4

1950

62+6

61

59+8

58+4

57

57

55+8

1951

62+8

61+4

60

58+8

57+4

57+4

56

1952

62+10

61+8

60+4

59

57+8

57+8

56+4

1953

63

62

60+8

59+4

58

58

56+8

1954

63+2

62+4

61

59+8

58+4

58+4

57

1955

63+4

62+8

61+4

60

58+8

58+8

57+4

1956

63+6

63

61+8

60+4

59

59

57+8

1957

63+8

63+4

62

60+8

59+4

59+4

58

1958

63+10

63+8

62+4

61

59+8

59+8

58+4

1959

64

64

62+8

61+4

60

60

58+8

1960

64+2

64+2

63

61+8

60+4

60+4

59

1961

64+4

64+4

63+4

62

60+8

60+8

59+4

1962

64+6

64+6

63+8

62+4

61

61

59+8

1963

64+8

64+8

64

62+8

61+4

61+4

60

1964

64+10

64+10

64+4

63

61+8

61+8

60+4

1965

65

65

64+8

63+4

62

62

60+8

1966

65

65

65

63+8

62+4

62

61

1967

65

65

65

64

62+8

62

61+4

1968

65

65

65

64

63

62

61+8

22

zdroj: Starobní důchod : Tabulka důchodového věku u pojištěnců narozených v období od roku 1936 do roku 1968. In Příručka budoucího důchodce v roce 2010. Praha : Není uvedeno, 2010. s. 3 Potřebná doba pojištění je dalším kritériem pro nárok na starobní důchod. Tato doba pojištění je každý rok vyšší. Tedy v roce 2010 je potřebná doba pojištění 26 let. Každý rok se zvyšuje o jeden rok. V roce 2018 bude zapotřebí být pojištěn po dobu 34 let a po roce 2018 to bude už 35 let. „Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle předchozího kritéria a získal dobu pojištění nejméně: •

15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,

•

16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

•

20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.“ (zdroj: Česko. Sborník úplných znění zákonů a souvisejících předpisů k 1.1.2011. In Zákony III/2011. 2011, s. 323)

Pojištěnci vznikl nárok i po roce 2014, ale musí splnit alespoň 30 let takzvané čisté doby pojištění (nezahrnují se zde náhradní doby pojištění). Pokud pojištěnec nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek, ale dosáhl věku 65 let a splnil zákonné podmínky nároku na invalidní důchod, tak má též nárok na starobní důchod.

23

1.5.2 Nárok na předčasný starobní důchod „Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29: •

dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo

•

do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let.“ (zdroj: Česko. Sborník úplných znění zákonů a souvisejících předpisů k 1.1.2011. In Zákony III/2011. 2011, 120, s. 323)

Pro přiznání tohoto důchodu je nutné nejdříve podat žádost. Za den vzniku je považován den, od něhož je tento důchod přiznán. Přiznáním předčasného starobního důchodu se vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

1.5.3 Nárok na invalidní důchod Nárok na dávku invalidního důchodu vznikne občanu tehdy, jestliže se mu stala nějaká újma, která je zapříčiněná jeho invaliditou. Jde o snížení nebo ztrátu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, která je důsledkem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nárok vznikne při následujících podmínkách: •

„nedosáhl ještě věku 65 let,

•

stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,

•

získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

•

nesplnil podmínky na starobní důchod podle § 29 zákona, respektive nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod (splnění podmínky uvedené pod tímto bodem se nezkoumá, vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu).“ (zdroj: Důchodové pojištění : Invalidní důchod. In Sociální zabezpečení 2011. Praha : Není uvedeno, 2011. s. 13)

Jestliže občanu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, má nárok na invalidní důchod. 24

Podle poklesu pracovní schopnosti se invalidita může rozdělit do tří stupňů a to: •

invalidita prvního stupně – pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 %,

•

invalidita druhého stupně – pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 %,

•

invalidita třetího stupně – pokles pracovní schopnosti o 70 % a více.

Zdravotní stav posuzují odborní lékaři okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení. „Abychom měli nárok na invalidní důchod jakéhokoliv stupně invalidity, musíme být důchodově pojištěni alespoň určitou dobu. Je-li nám: •

méně než 20 let, stačí být pojištěni méně než 1 rok,

•

od 20 let do 22 let, musíme být pojištěni alespoň 1 rok,

•

od 22 let do 24 let, musíme být pojištěni alespoň 2 roky,

•

od 24 let do 26 let, musíme být pojištěni alespoň 3 roky,

•

od 26 let do 28 let, musíme být pojištěni alespoň 4 roky,

•

nad 28 let, musíme být pojištěni alespoň 5 let.“ (zdroj: Duchody-duchodci.cz [online]. není uvedeno [cit. 2011-07-23]. Doba pojištění - invalidní důchod. Dostupné z WWW:
1.5.4 Nárok na vdovský a vdovecký důchod Nárok na vdovský či vdovecký důchod nastane tehdy, pokud jeden z manželů zemřel. Vdovský důchod připadá manželce zemřelého a vdovecký manželovi zemřelé. Aby vznikl nárok na vdovský či vdovecký důchod, zemřelý musel splnit jednu z těchto následujících podmínek: •

musel pobírat jeden z důchodů (starobní, plný invalidní nebo částečně invalidní),

•

musel splnit podmínky pro nárok na starobní důchod,

•

jestliže zemřel následkem pracovního úrazu, nebo

25

•

ke dni smrti musel získat potřebnou dobu pojištění pro plný invalidní důchod.

Tento vdovský a vdovecký důchod je vyplácen po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky. Nárok na dávku vdovského či vdoveckého důchodu může vdova či vdovec získat i po jednom roce, a to od smrti manžela či manželky tehdy, jestliže: •

se stará o nezaopatřené dítě,

•

se stará o dítě ve stupni II. (středně těžká závislost) nebo stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost), které potřebuje pomoc jiné osoby ,

•

se stará o svého rodiče nebo zemřelého rodiče manžela či manželky (musí s ní nebo s ním žít v domácnosti) a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II. nebo III. nebo IV.,

•

je invalidní ve stupni III.,

•

zemřelá osoba dosáhla aspoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže, kteří jsou stejného data narození nebo vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.

Nezaopatřené dítě je to, které ukončilo povinnou školní docházku. Nejdéle však do 26 let věku, protože se: •

„soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo

•

se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

•

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.“ (zdroj: Důchodové pojištění : Invalidní důchod. In Sociální zabezpečení 2011. Praha : Není uvedeno, 2011. s. 17)

Za nezaopatřené dítě se dále považuje dítě, které skončilo povinnou školní docházku a to do 18 let věku, které je vedeno na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud přestanou být plněny podmínky pozůstalostního důchodu, tak nárok na důchod zanikne a výplata se tedy zastaví. Možností, jak získat opět nárok na vdovský či vdovecký důchod je, že do 5-ti let ode dne, kdy nárok na důchod zanikl, dojde ke 26

splnění některých uvedených podmínek. Pokud se vdovec či vdova znovu ožení či vdá, zaniká nárok na vdovecký či vdovský důchod.

1.5.5 Nárok na sirotčí důchod Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, kterému zemřel jeden z rodičů či osvojitelů, nebo osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů, a dítě v době smrti jednoho z rodičů bylo odkázáno na výživu, kterou nemohli zajistit jeho rodiče ze závažných důvodů. Pokud dítěti zemřou oba dva rodiče, má nárok na sirotčí důchod po obou. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením a po smrti pěstouna znovu nevzniká. Sirotkovi vzniká nárok na sirotčí důchod, pokud zemřelá osoba splnila jednu z následujících podmínek, a to, že: •

pobírala starobní důchod, nebo

•

pobírala invalidní důchod (nezáleží na stupni invalidity), nebo

•

splnila podmínku potřebné doby pojištění, která je potřebná pro nárok na invalidní důchod a to ke dni smrti, nebo

•

ke dni smrti splnila podmínku na starobní důchod, nebo

•

zemřela, a to následkem pracovního úrazu.

1.6 Prvky konstrukce výpočtu důchodu „Prvky konstrukce výpočtu důchodu jsou: •

rozhodné období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu,

•

vyměřovací základy,

•

všeobecné vyměřovací základy,

•

přepočítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vyměřovacího základu,

•

koeficienty nárůstu všeobecných vyměřovacích základů,

•

osobní vyměřovací základ a

27

•

výpočtový základ.“ (zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. není uvedeno [cit. 2011-08-31]. Důchodové pojištění. Dostupné z WWW:
Rozhodné období je taková doba, která odpovídá jednomu roku před přiznáním důchodu. Z tohoto období se zjišťují hrubé příjmy z výdělečné činnosti. Roční vyměřovací základ odpovídá skutečně dosaženým vyměřovacím základům, tedy hrubým příjmům. Jde tedy o jednotlivé kalendářní roky rozhodného období, které je vynásobené takzvaným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se určuje dle příslušných všeobecně

vyměřovacích

základů

a

přepočítacího

koeficientu.

Všeobecný

vyměřovací základ stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věci, a to vyhláškou do 30. září následujícího kalendářního roku, na základě průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok, kterou pro ten daný rok stanoví Český statistický úřad. Přepočítací koeficient také stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a to vyhláškou, která je vydaná dle údajů Českého statistického úřadu. Jedná se o průměrnou měsíční mzdu za stanovená pololetí. Toto se určuje jako podíl průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví na základě podílu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, který je vynásobený přepočítacím koeficientem, a všeobecným vyměřovacím základen za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ jsou měsíční průměrné úhrny ročních vyměřovacích základů. Jestliže chceme stanovit osobní vyměřovací základ za rozhodné období, musíme vyloučit zákonem stanovené určité doby. Jedná se o takzvané vyloučené doby, které se kryjí s dobou pojištění, ve kterých měl pojištěnec příjmy. Ty se však zahrnují do vyměřovacího základu. Výpočtový základ se zjišťuje snížením osobního vyměřovacího základu. Tvoří ho dvě redukční hranice. První redukční hranice tvoří 44 % průměrné mzdy. Druhá redukční hranice tvoří 4násobek průměrné měsíční mzdy. Částka se neredukuje, tedy započítává

28

celá, když je do první redukční hranice. Zápočet činí 26 %, a to mezi první a druhou redukční hranicí. Pokud je částka nad druhou redukční hranicí, tak se na to nepřihlíží. Stát má povinnost garantovat systém jak ekonomicky tak i právně: •

systém má za úkol spravovat státní instituce, kterou je Česká správa sociálního zabezpečení; příjmy a výdaje tohoto systému patří do státního rozpočtu, ve kterém je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění,

•

všechny dávky, které chceme čerpat jsou nárokové (splnění podmínek dané zákonem); proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o žádosti o důchod se může každý občan odvolat, a to podáním řádného opravného prostředku (písemný) do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníkovi řízení .

Zvyšování vyplácených důchodů – valorizace (základní pravidla) Pravidelné vyplácení důchodů se valorizuje pravidelně, a to každý rok v lednu. Jiný postup je stanoven pouze tehdy, pokud je vysoká inflace (alespoň 5 %). Zákon stanovuje valorizaci důchodu tak, že u průměrného starobního důchodu činí 100 % růstu cen a také jednu třetinu růstu reálné mzdy. Tato základní výměra důchodu bývá valorizována na základě růstu průměrné mzdy a naopak procentní výměra je valorizována na základě růstu spotřebitelských cen. Při pravidelném valorizování je od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem. Valorizace je tedy do srpna kalendářního roku, který předchází roku valorizaci důchodů. Pokud růst cen v určitém sledovaném období dosáhl alespoň 5 %, tak se důchody valorizují v takzvaném mimořádném termínu. Vyplacené důchody se v tomto případě valorizují od splátky důchodu, která je splatná v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen tedy dosáhl alespoň 5 %.

1.7 Žádost o důchod V této kapitole se budeme věnovat tomu, kde má občan podepsat žádost o důchod, kdy podat žádost o starobní důchod, že důchod lze přiznat i zpětně, jak podat žádost o starobní důchod při invalidním důchodu. Dále uvedu potřebné doklady a údaje

29

k žádosti o důchod a kdo může za nás podat žádost. To jsou velmi důležité věci, které mnozí lidé (ti co chtějí jít do důchodu) ani nevědí. Kde se sepisuje žádost o důchod? Pokud jdeme žádat o starobní nebo invalidní důchod, jdeme na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Pokud se nacházíme v Praze, tak jdeme na Pražskou správu, v Brně na Městskou správu. V ostatních případech se jedná o Okresní správy sociálního zabezpečení. Je tedy potřebné si nejdříve zjistit, podle místa bydliště, pod jaký místní úřad spadáme. Kdy podat žádost o starobní důchod? Žádost o starobní důchod můžeme podat maximálně čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Jakmile však žádost podáme ještě před začátkem čtvrtého měsíce, Česká správa sociálního zabezpečení přeruší toto řízení a bude pokračovat až dnem, kdy může být žádost podána. Lze důchod přiznat i zpětně? Pokud splníme podmínky, které jsou stanoveny pro nárok na řádný starobní důchod, můžeme jeho výplatu nárokovat až 5 roků zpětně. Pozor na předčasný starobní důchod, protože ten se zpětně žádat nemůže. Ten můžeme přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti. Žádost o starobní důchod při invalidním důchodu? Jestliže pobíráme invalidní důchod (je jedno za jaký stupeň), tak můžeme požádat místní příslušný úřad, tedy Okresní správu sociálního zabezpečení, o starobní důchod, který může být i předčasný. Jakmile vyjde náš starobní důchod vyšší než invalidní, je nám přiznán. Pokud bude však nižší starobní důchod než invalidní, zůstane nám dosavadní invalidní důchod. Proto podáním žádosti o přiznání starobního důchodu nic nepokazíme. Jestliže máme invalidní důchod po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, je výhodnější požádat o starobní důchod až v 65 letech. A to proto, abychom o invalidní důchod nepřišli.

30

Doklady a údaje potřebné k žádosti o důchod Potřebné doklady k žádosti o důchod jsou: •

občanský průkaz, pokud jde o cizince tak pas nebo povolení k pobytu,

•

doklady o posledním ukončeném studiu, popřípadě učení (i nedokončené),

•

muž bude předkládat doklady o výkonu vojenské služby,

•

doklady, které prokazují výchovu dětí nebo péči o děti,

•

potvrzení, které vydává zaměstnavatel o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, které náleží za pracovní úraz nebo nemoc z povolání,

•

potvrzení, které vydává zaměstnavatel o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996,

•

pokud budeme chtít přijímat důchod na účet u banky, tak musíme přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis s názvem Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet,

•

doklady, které prokazují zaměstnání v cizině,

•

pokud nám budou chybět některé doby pojištění, tak předložíme náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost, tím jsou například potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení a tak dále,

•

evidenční list důchodového pojištění, který vychází z posledního zaměstnání a předkládá ho zaměstnavatel na vyžádání úřadu.

Doklady a údaje potřebné k žádosti o pozůstalostní důchod Potřebné doklady k žádosti o pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký a sirotčí). Pokud již zemřelá osoba pobírala důchod, je zapotřebí: •

občanský průkaz, pokud jde o cizince tak pas nebo povolení k pobytu,

•

úmrtní list zesnulého,

•

oddací list, pokud jde o žádost o vdovský/vdovecký důchod,

31

•

rodné listy dětí, pokud jde o žádost o sirotčí důchod nebo pokud jde o žádost o vdovský důchod za předpokladu, že vdova nejpozději do 12 měsíců od úmrtí manžela dosáhne vlastního důchodového věku (ovlivněného výchovou dítěte/dětí) a přitom nedosáhne alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození,

•

potvrzení o studiu, pokud jde o žádost o sirotčí důchod, jestliže dítě již dokončilo povinnou školní docházku.

Dny výplaty a výše důchodu Důchody jsou určeny plátcem dávky a jsou vypláceny dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách. Možností je, že pokud jeden z manželů pobírá některou z dávek důchodového pojištění, tak druhý z manželů může požádat plátce dávky o stejný výplatní termín. Celkem máme 13 výplatních termínů důchodů, které jsou v každém kalendářním měsíci. Vyplácí se v sudé dny od 2. do 24.dne v měsíci a nebo 15.den v měsíci. Tento 15.den v měsíci je důchod odesílán pojištěncům, kteří sídlí v ústavech sociální péče. Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o výši a výplatě nároku na důchod. Mohou být však i výjimky, o kterých rozhodují

orgány sociálního zabezpečení

ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. Ten občan, který požádal Českou správu sociálního zabezpečení o důchod, tak obdrží písemné rozhodnutí o přiznání či o zamítnutí žádosti důchodu. V tomto rozhodnutí je také stanovena výše starobního důchodu. Kdo může za nás podat žádost Žádat za nás o důchod může i náš zmocněnec na základě naší plné moci. V plné moci musí být uvedeno, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Zmocněnec za nás vyplňuje některá prohlášení a sdělení, které sám ani nemusí detailně znát, proto je tento způsob velmi výjimečný. Pokud jsme na tom zdravotně velmi špatně a nemůžeme žádost podat sami, tak nám ji může sepsat náš rodinný příslušník a to bez plné moci. Musí však předložit potvrzení od lékaře, že nám zdravotní stav neumožňuje žádost o důchod sepsat a také musí předložit náš souhlas s podáním žádosti o důchod.

32

1.7.1 Evidenční list důchodového pojištění Evidenční list důchodového pojištění se vyplňuje do předepsaného tiskopisu, který vydává Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel svému zaměstnanci vypisuje tento evidenční list důchodového pojištění, aby zaměstnanec mohl splnit všechny potřebné podmínky pro odchod do důchodu. List obsahuje: identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance, druh výdělečné činnosti, dobu účasti na důchodovém pojištění, dobu důchodového pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vyloučené doby a doby, které se ode dne dosažení důchodového věku nepovažují za výkon výdělečné činnosti. Zaměstnavatel má tři možnosti, jak tento list posílat České správě sociálního zabezpečení, a to elektronickou cestou, osobně nebo formou dopisu. Tento vyplněný evidenční list důchodového pojištění se eviduje na České správě sociálního zabezpečení, protože z tohoto dokumentu se pak zjišťují potřebná data k přiznání a pro správné vyměření výše požadované dávky důchodu. Každý občan se může přesvědčit, zda mu jeho zaměstnavatel vyplňuje a eviduje evidenční list důchodového pojištění a to tak, že si na České správě sociálního zabezpečení vyžádá vyhotovení Informativního osobního listu důchodového pojištění pro svoji osobu.

1.7.2 Informativní osobní list důchodového pojištění Jednou ročně si mohou občané požádat o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (zkratka IOLDP), a to na České správě sociálního zabezpečení. Tento informativní list musí obsahovat přehled dob důchodového pojištění, včetně náhradních dob, které musí být uloženy v evidenci úřadu České správy sociálního zabezpečení. Od roku 1986 v této evidenci také nalezneme přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Nalezneme zde tedy vše, co je potřebné pro určení nároku na důchod a k jeho výpočtu. Na informativní list máme nárok jednou za kalendářní rok. Musíme si však o něj zažádat písemně na ústředí České správy sociálního zabezpečení, která je v Praze v Křížové ulici. Tento list by nám měli poslat do 90 dnů od doručení žádosti. Žádost by měla obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu, na kterou by měl být informativní list zaslán.

33

Pokud se v listu stane chyba a neobjeví se některá naše doba zaměstnání, tak se musíme obrátit na svého tehdejšího zaměstnavatele, kterého upozorníme, že nejspíše nesplnil své zákonné povinnosti v oblasti těchto evidenčních listů, a požádat jej o zaslání evidenčních listů České správě sociálního zabezpečení. Jestliže nám bývalý zaměstnavatel není schopen z nějakého důvodu tento postup splnit (firma již neexistuje), můžeme se obrátit na Okresní správu sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle místa útvaru zaměstnavatele, u které byla vedena evidence mezd. Tato místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení nám poradí, jak máme dále postupovat a jakým způsobem tuto chybějící dobu zaměstnání prokázat. Informativní list nám poskytuje údaje, z kterých můžeme odvodit dostatečnou dobu pojištění pro vznik nároku na důchod. Pokud nám nějaká doba do nároku na důchod chybí a máme tam přitom zahrnuty všechny doby, včetně náhradních dob pojištění, můžeme si účast na tomto důchodovém pojištění doplnit jinak, například dobrovolným důchodovým pojištěním.

1.7.3 Dobrovolné důchodové pojištění Úředníci z České správy sociálního zabezpečení mají mnoho případů, kdy klientům chybí určitá doba pojištění, která je nutná k přiznání starobního, invalidního, částečně invalidního nebo pozůstalostního důchodu. Pokud nesplňujeme potřebnou dobu pojištění k získání důchodu, lze to řešit dobrovolným důchodovým pojištěním. Důchodové pojištění si můžeme dobrovolně sami doplatit pouze v těchto případech: •

„studium po uplynutí prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, po roce 2009 jakékoliv studium, bez ohledu na to, zda již uplynulo prvních šest let studia po dosažení 18 let nebo ne,

•

nezaměstnanost,

•

dlouhodobá dobrovolnická služba,

•

zaměstnání v cizině,

•

činnost na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele,

•

doba pobytu v cizině, po kterou jsme následovali svého manžela/manželku, který/á v cizině působil/a v diplomatických službách ČR, 34

•

doba, po kterou jsme byli poslancem/poslankyní Evropského parlamentu.“ (zdroj: Duchody-duchodci.cz [online]. není uvedeno [cit. 2011-07-23]. Starobní důchod. Dostupné z WWW:
K dobrovolnému důchodovému pojištění se lze přihlásit i z jiného důvodu, který však nemusí být uveden. Zaregistrovat se můžeme v rámci celého našeho života a to na maximálně 10 let. Dobrovolné důchodové pojištění se platí vždy za celé kalendářní měsíce a jeho minimální měsíční výše činí 28% z jedné čtvrtiny průměrné mzdy.

35

2 Praktická část V praktické části se zabývám důležitými fakty. Jedná se o nutnost důchodové reformy, demografii z pohledu věkového složení obyvatelstva a porovnání mužů a žen, důchody v roce 2009, 2010 a 2011, stoleté občany a jejich důchody, zdravotní stav obyvatelstva, minimální příjmy důchodců, potřebné k zachování životního minima. Dále kolik stát zaplatil na důchodech, klady a zápory důchodové reformy, důchody našich sousedů a vybraných zemí Evropské unie a příklady výpočtu pro stanovení dne odchodu do důchodu. Podle mě jsou to velmi důležitá fakta, která je potřeba znát pro posouzení důchodové reformy. Z těchto faktů jsem také vycházela při vyhodnocení kladů a záporů důchodové reformy, kterou jsem rozdělila ze dvou hledisek, a to z pohledu občana a z pohledu státu. Nejdůležitějším faktorem, kterým se zde velmi podrobně zabývám je demografický vývoj, nízká porodnost a tedy nedostatek ekonomicky aktivních osob. Dále sem ještě patří posouvání hranice pro odchod do důchodu.

2.1 Historie univerzálního důchodového zabezpečení Důležitým faktem je to, že první penzijní standard byl především určen jen státnímu zaměstnanci. Nárok na starobní důchod v 65 letech je znám ze zákona z roku 1926, který však nepokrývá všechny skupiny lidí. V Československu v roce 1930 bylo vypláceno 167 tisíc penzí s 15 milióny obyvatel. Dnes, zhruba po 20 letech, je vypláceno kolem 3 milionů penzí (počtu starobních a invalidních důchodů). Počet důchodů, vzhledem k naší historii, se několikrát měnil, a tak je lepší srovnání počtu vyplácených důchodů na 100 obyvatel. Třeba v roce 1930 byl státní důchod vyplácen každému šestému seniorovi, kdy připadalo na 100 obyvatel, kteří byli starší 65 let, jen 16 důchodů. Po tomto roce počet důchodů, které byly vypláceny, rychle rostl. Jenže ještě před 60 lety každý druhý občan, který byl starší 65 let, získal starobní důchod. Univerzální zabezpečení důchodu ve stáří je staré maximálně 55 let.

36

2.2 Proč je vůbec nutná důchodová reforma Podle Ústavy České republiky má každý občan právo na důstojné a přiměřené zabezpečení ve stáří. Úkolem státu je však zajistit prosperitu budoucím generacím, ale prognózy ukazují, že je potřeba několik zásadních změn v důchodech. Jedná se například o to, aby se nezvyšoval státní schodek rozpočtu a reforma musí vést ke stabilizaci sociálního systému. Dle mého názoru budou tyto změny těžko udržitelné, protože v současnosti se průměrná doba dožití stále zvyšuje, tím pádem by se měla zvyšovat i věková hranice odchodu do důchodu. Tato reforma je stará již několik let, a proto je nutné ji změnit. Mohla by k tomu pomoci nová důchodová reforma. Zde můžeme vidět další problémy. Například, že dříve se doba odchodu do důchodu počítala na roky. Dnes není možné tento systém udržet, tak se přepočítává na měsíce. Dále se jedná o to, že ubývá ekonomicky aktivních obyvatel, kteří by měli přispívat na penze stávajícím důchodcům. To je hlavní důvod nutnosti důchodové reformy. V dnešní době připadá na jednoho důchodce 1,8 (někde je uvedeno i dokonce 2,9) ekonomicky aktivních lidí, tedy plátců sociálního zabezpečení. Podle budoucích odhadů, pokud se systém neupraví, by to mohlo být 1,2. Za to v roce 2010 vydělávalo na jednoho důchodce zhruba 2,22 pracujících lidí. Můžeme tedy říci, že na přijmu jednoho důchodce se podílí skoro dva až tři lidé, kteří jsou ekonomicky aktivní, tedy pracují a platí si sociální a zdravotní pojištění (popřípadě jejich zaměstnavatel). Podle mě se tedy musí především hledat nové zdroje a příjmy, kterými se budou financovat penze budoucích generacích. V současné době schodek důchodového účtu činní asi 30 miliard korun ročně, což je suma, která není samozřejmě dlouhodobě udržitelná. První pilíř v sobě zahrnuje také solidární přiměřenou výši důchodů pro občany s nižšími příjmy, aby pro ně bylo jednodušší vyhnout se v budoucnu chudobě. Musí být zároveň výhodný pro občany, kteří prací vytvářejí určité hodnoty. Platí si sociální pojištění a další daně. Cílem je rozložit rizika a snažit se o umožnění lepšího zhodnocení spoření na důchod. Tímto vytvoříme soustavu obsahující více pilířů, které budou kombinovat výplatu penzí s kapitálovými prvky spoření.

37

2.3 Demografie V tabulce 3 můžete vidět počty obyvatel podle krajů za rok 2010. Jsou zde rozděleny na pohlaví - muže a ženy. Nakonec jsou obě pohlaví sečtena dohromady. Za jednotlivé kraje je zde procentuální vyjádření, které udává kolik procent z celkového počtu obyvatel je v jednotlivých krajích. Tab. 3 Počet obyvatel podle krajů Relativně (v

Kraje

Muži

Ženy

Celkem

Hlavní město Praha

612 072

645 086

1 257 158

11,94

Středočeský kraj

624 470

640 508

1 264 978

12,01

Jihočeský kraj

314 880

323 826

638 706

6,06

Plzeňský kraj

282 760

289 285

572 045

5,43

Karlovarský kraj

151 000

156 444

307 444

2,92

Ústecký kraj

412 699

423 346

836 045

7,94

Liberecký kraj

215 468

224 474

439 942

4,18

Královéhradecký kraj

271 934

282 869

554 803

5,27

Pardubický kraj

255 117

262 047

517 164

4,91

Kraj Vysočina

255 249

259 320

514 569

4,89

Jihomoravský kraj

563 627

591 027

1 154 654

10,96

Olomoucký kraj

313 430

328 251

641 681

6,09

Zlínský kraj

287 984

302 377

590 361

5,60

Moravskoslezský kraj

608 109

635 111

1 243 220

11,80

Česká republika

5 168 799

5 363 971

10 532 770

100,00

%)

zdroj: Česká správa sociální zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-09-02]. Informace. Dostupné z WWW:
důchodový systém jistě dlouho neutáhl a jen by prohluboval státní schodek. Stát tedy musí nějakým způsobem zakročit a to důchodovou reformou, která se bude snažit eliminovat tato rizika. Podle mě je důležité porovnat muže a ženy,

protože

jejich odchod do důchodu

v budoucnu bude stejný, a to bez ohledu na počet vychovaných dětí u žen. U žen se odchod do důchodu postupně zvyšuje o 4 kalendářní měsíce ročně. U mužů se zvyšuje pouze o 2 kalendářní měsíce ročně. Už od roku 2018 se tempo prodlužování tohoto důchodového věku u žen velmi zrychlí. Ze současných 4 měsíců až na 6 měsíců ročně. Dotkne se to žen, které jsou narozeny v a po roce 1955. Můj názor je ten, že ženy sice odpracují méně let, ale za to vychovávají budoucí generaci (tedy jejich potomky), což je podle mě stejně důležité. Ono se sice zdá, že žena když je na mateřské dovolené tak nic nedělá, ale tato ,,práce” je velmi náročná a důležitá. Muž sice jde do zaměstnání, kde usilovně pracuje, ale jakmile mu skončí pracovní doba, jde domů a může si jít lehnout, odpočinout – prostě nemusí pracovat. Za to žena se musí 24 hodin denně starat o svého potomka, který každou chvíli něco vyžaduje, musí se mu věnovat (hrají se hry, učí ho novým věcem), a to i večer (když nemůže usnout nebo je nemocný apod.). Je sice pravda, že tato činnost není tak náročná jako u mužů, ale muži pracují zhruba 8,5 hodiny a žena celý den. Teď je otázkou, zda by se tato mateřská dovolená neměla nějakým způsobem zohledňovat, alespoň při větším počtu dětí. Třeba od třech dětí více. Například, že pokud žena vychová více jak tři děti, její odchod do důchodu by mohl být i o několik let dříve než u mužů (třeba o 5 let). Tím by se snad mohla zvýšit i porodnost. Stát si ale musí dát pozor na ženy, které dítě třeba nechtějí nebo je vychovávají muži, kteří jsou tedy na tzv. mateřské dovolené. Na druhou stranu zase muži pracují většinou ve velmi namáhavé práci, která je většinou fyzicky velmi náročná. Tyto věci by měl stát určitě v budoucnu zohlednit při odchodu do důchodu. Na obrázku 1 můžeme vidět postupné zvyšování důchodového věku žen a mužů. Ženy to mají horší, protože se jim už nebude počítat počet narozených dětí, který jim umožnil dřívější odchod do důchodu. Dosáhnou tedy stejného důchodového věku jako muži. Dotkne se to žen, které jsou narozeny v a po roce 1955.

39

Obr. 1 Zvyšování důchodového věku

zdroj: Podnikatel.cz [online]. 2007 [cit. 2011-10-26]. Zákony. Dostupné z WWW:
40

Tab. 4 Živě narozené děti Rok

Celkem narozených

Rok

Celkem narozených

Rok

Celkem narozených

1970

147 865

1983

137 431

1996

90 446

1971

154 180

1984

136 941

1997

90 657

1972

163 661

1985

135 881

1998

90 535

1973

181 750

1986

133 356

1999

89 471

1974

194 215

1987

130 921

2000

90 910

1975

191 776

1988

132 667

2001

90 715

1976

187 378

1989

128 356

2002

92 786

1977

181 763

1990

130 564

2003

93 685

1978

178 901

1991

129 354

2004

97 664

1979

172 112

1992

121 705

2005

102 211

1980

153 801

1993

121 025

2006

105 831

1981

144 438

1994

106 579

2007

114 632

1982

141 738

1995

96 097

2008

119 570

zdroje: Český statistický úřad [online]. 2004 a 2009 [cit. 2011-10-26]. Statistická ročenka

České

republiky

2004

a

2009.

Dostupné


z

WWW: a

http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/DD0030C663/$File/0001090410.xls Můj názor je ten, že silná generace tzv. ,,husákových dětí” může vyvolat opakování silnějších generací. Další roky vykazují stále menší počet narozených dětí, a to již od roku 1976. V roce 1980 byl velký úbytek počtu narozených dětí, oproti roku předchozímu o 18 311 dětí. Mezi roky 1980 až 1994 se průměr novorozeňat pohybuje kolem 132 tisíc. V dalších letech do roku 2004 počet novorozeňat nepřesáhl 100 tisíc. Zde průměr tedy činní asi 92 tisíc nově narozených dětí. Od roku 2005 se počet narozených dětí opět začíná pomalu zvyšovat, a to samozřejmě díky tzv.,,husákovým dětem”, které se již dožívají věku, kdy by mohly mít nebo mají děti. Zde průměr činní asi 110 500 dětí. Podle mě se však počty dětí každým rokem budou snižovat a v budoucnu by již asi neměl být takový počet živě narozených dětí jako v období 70. let. Počty dětí se tedy budou v budoucnu snižovat a to je velmi špatně. Stát by se měl

41

nad tímto trochu zamyslet a měl by něco udělat, aby se opět navýšil počet narozených dětí. Protože pokud se tak nestane, bude to mít nedozírné následky. V našem případě hlavně u důchodů. Z této tabulky podle mě tedy vyplývá, že tam kde je největší počet narozených dětí, zhruba za 25 až 35 let by měl být opět vyšší počet nově narozených dětí. Tím pádem by mělo být více lidí, kteří budou ekonomicky aktivní a budou více přispívat důchodcům na důchod. Můžeme říci, že tato situace se bude vyskytovat jen ojediněle, a proto je zapotřebí důchodové reformy. Na obrázku 2 je lepší pohled na živě narozené děti a jejich porovnání v jednotlivých letech. V roce 1970 se začíná pomalu zvyšovat počet narozených dětí, avšak od roku 1980 se počet dětí snižuje. Obr. 2 Živě narozené děti

250 000

počet dětí

200 000

150 000

100 000

50 000

19 70 19 72 19 74 19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06 20 08

0

roky

počet narozených dětí

zdroje: Český statistický úřad [online]. 2004 a 2009 [cit. 2011-10-26]. Statistická ročenka

České

republiky

2004

a

2009.

Dostupné

z

WWW:


42

V tabulce 5 můžeme vidět počet zemřelých osob podle příčin jejich smrti v roce 2009 a 2010. Za tyto dva roky toho nelze tolik zjistit. Můžeme ale říci, že počet zemřelých se v roce 2010 snížil o necelých tisíc lidí oproti roku 2009. Nejčastější příčinou smrti jsou nemoci oběhové soustavy. Pak se jedná o tzv. novotvary, na které umírá také mnoho lidí. Počty těch, kteří zemřeli z jiných příčin, než z těchto dvou uvedených, nevykazují takové rozdíly.

43

Tab. 5 Zemřelí podle příčin smrti Zemřelí

Příčiny podle smrti Celkem

2009

2010

107 421

106 844

I.

Některé infekční a parazitární nemoci

1 122

1 029

II.

Novotvary (chorobný útvar – nádor)

28 064

28 222

139

131

Nemoci krve, krvetvorných orgánů III.

a některé poruchy týkající se mechanismu imunity

IV.

Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek

2 171

2 188

V.

Poruchy duševní a poruchy chování

160

222

VI.

Nemoci nervové soustavy

1 089

1 064

VII.

Nemoci oka a očních adnex

-

-

VIII.

Nemoci ucha a bradavkového výběžku

1

-

IX.

Nemoci oběhové soustavy

54 100

53 590

X.

Nemoci dýchací soustavy

6 393

6 151

XI.

Nemoci trávicí soustavy

4 809

4 664

XII.

Nemoci kůže a podkožního vaziva

75

98

61

61

XIII.

Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

XIV.

Nemoci močové a pohlavní soustavy

1 251

1 454

XV.

Těhotenství, porod a šestinedělí

3

3

XVI.

Některé stavy vzniklé v prenatálním období

189

171

142

135

1 706

1 652

5 946

6 009

XVII.

XVIII.

XIX.

Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy j.n. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin

44

zdroj: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Statistická ročenka České

republiky

2011.

Dostupné

z

WWW:


45

Tab. 6 Úmrtnost podle věku a pohlaví Zemřelí

Věková skupina 2005

2007

2008

2009

2010

Muži / ženy Celkem

54 072

53 866

52 719

51 917

53 076

51 872

54 080

53 341

54 150

52 694

0

211

136

218

142

200

138

185

156

172

141

1–4

34

35

49

34

39

32

41

35

51

37

5–9

32

25

26

19

26

15

26

24

22

25

10–14

56

51

46

27

46

25

48

24

35

25

15–19

188

86

179

73

186

69

148

62

144

65

20–24

345

89

353

70

300

85

281

108

296

86

25–29

420

136

413

104

374

116

317

91

328

91

30–34

512

185

484

150

490

201

487

194

427

161

35–39

562

236

598

236

558

223

602

256

611

231

40–44

883

391

842

442

899

409

855

381

843

360

45–49

1 704

782

1 343

607

1 361

601

1 349

623

1 304

631

50–54

3 086

1 372

2 810

1 253

2 697

1 226

2 557

1 119

2 431

1 055

55–59

4 878

2 211

4 726

2 096

4 569

2 090

4 387

1 949

4 276

1 867

60–64

5 489

2 703

6 002

2 911

6 247

2 963

6 280

3 001

6 463

2 963

65–69

5 538

3 318

5 638

3 265

5 951

3 392

6 522

3 640

6 619

3 777

70–74

7 292

5 621

6 575

4 786

6 210

4 580

6 159

4 500

6 179

4 519

75–79

8 712

9 399

8 123

8 568

8 041

7 984

7 933

8 065

7 724

7 438

80–84

8 265

12 829

7 820

11 968

7 888

11 755

8 023

11 663

8 187

11 206

85–89

3 324

6 747

4 407

8 987

5 043

10 303

5 943

11 705

5 935

11 963

90–94

2 086

5 936

1 633

4 470

1 437

3 830

1 337

3 784

1 577

4 136

95+

455

1 578

434

1 709

514

1 835

600

1 961

526

1 917

zdroj: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Statistická ročenka České

republiky

2011.

Dostupné

z

WWW:


46

2.3.1 Věkové složení obyvatel za rok 2009 a 2010 V tabulce 7 můžeme porovnávat vývoj mužů a žen po dva roky. Celkově, jak už bylo zmíněno, počet lidí od roku 2009 do roku 2010 vzrostl. Nyní můžeme porovnat za tyto dva roky muže a ženy v jednotlivých věkových kategoriích. Tab.7 Věkové složení obyvatel České republiky za rok 2009 a 2010 Rok 2009

Věk

Rok 2010

Muži

Ženy

Muži

Ženy

0

60 494

58 115

60 354

57 102

1. - 4.

228 638

217 298

236 590

225 489

5. - 9.

242 402

228 558

249 218

235 846

10. - 14.

235 471

223 394

233 025

220 518

15. - 19.

315 905

300 086

298 949

283 701

20. - 24.

361 233

339 507

355 493

336 516

25. - 29.

393 253

365 668

386 426

360 070

30. - 34.

476 520

450 984

461 410

434 976

35. - 39.

435 327

410 637

456 642

432 290

40. - 44.

359 838

341 023

361 605

343 287

45. - 49.

345 961

333 977

354 342

342 339

50. - 54.

349 514

351 237

336 194

336 351

55. - 59.

370 932

390 758

367 638

386 703

60. - 64.

341 085

380 115

352 692

391 178

65. - 69.

243 367

293 910

249 700

302 420

70. - 74.

155 444

212 293

163 508

220 319

75. - 79.

124 365

196 457

122 317

191 050

80. - 84.

77 384

149 630

79 882

152 084

85. - 89.

33 230

84 217

34 877

86 898

90. - 94.

5 305

16 110

6 453

19 431

95+

1 529

5 642

1 484

5 403

Celkem

5 157 197

5 349 616

5 168 799

5 363 971

10 506 813

10 532 770

zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-27]. Statistické ročenky. Dostupné z WWW:
a

47

http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/255D521A-220D-4B6D-AE0080D422AE07A8/0/SR2010.pdf, vlastní úprava Výsledky z této tabulky mě dosti překvapily, protože zde můžeme zjistit, že nejvíce lidí je ve věku od 30 – 34 let. V této věkové kategorii je nejvyšší počet lidí jak v roce 2009, tak i v roce 2010. Druhá největší skupina lidí je ve věku od 35 – 39 let. Třetí největší kategorii jsou lidé od 25 – 29 let. Na čtvrtém místě následuje skupina lidí od 55 – 59 let. Pokud se podíváme na celkové součty mezi muži a ženami, tak je jednoznačně více žen než mužů, a to po oba dva roky, které srovnáváme. V této tabulce také můžeme zjistit to, že lidí v důchodovém věku (budeme se dívat od 60 let věku dále) je stále více. A to jak mužů tak i žen. Jen v rozmezí mezi 75 – 79 a 95 a více letech lidí v důchodu ubylo. Dále z tabulky vyplývá, že lidí v důchodovém věku stále rok od roku přibývá. Dosti překvapujícím faktem, kterého si můžeme ještě všimnout je, že žen v důchodovém věku je mnohem více než mužů, a to po oba dva sledované roky. Ženy se tedy dožívají vyššího věku než muži. Když se podíváme pozorněji, můžeme zjistit, že žen je více, někdy až skoro o trojnásobek, než mužů ve stejném věkovém rozmezí. To je dosti zajímavé zjištění, které mě samozřejmě překvapilo. Sama jsem si myslela, že žen je více, ale ne až o tolik. Faktem asi bude to, že muži mají velmi fyzicky náročnou práci, která jim ubírá sil a tím pádem se nedožívají tak vysokého věku jako ženy. Paradoxem tedy je, že muž, který se narodil v roce 1936 má možnost odejít do důchodu v 60 letech a 2 měsících. Je ale zvláštní, že ještě v 59 letech je velmi produktivním, protože podle tabulky je na 4 nevyšším místě produktivity. Teď nastává otázka, zda má jít v 60 letech do důchodu či ne, když je ještě tak ,,výkonný”. Můj názor při zjištění tohoto faktu je ten, že odchod do důchodu by se měl asi o několik málo let posunout, ale jen u některých lidí. Protože je možné, že lidé, kteří dělají velmi náročnou práci, ji v 60 letech nebudou již schopni vykonávat, pokud se toho však dožijí. Jedná se například o zdravotní sestřičky, řidiče autobusů a další. Stát by měl tyto profese nějakým způsobem odlišit a na několik let před důchodem je zaměstnat nějakou jinou, jednodušší prací. Na druhou stranu je zase hodně lidí, které firmy několik let před důchodem propustí z práce a oni si jinou práci nemůžou najít, protože je už nikdo nechce zaměstnat. Stát by se měl nad touto problematikou zamyslet a vytvořit tak nějakou

48

strategii nebo něco, čím by tyto lidi zaměstnal. Například bonusy pro zaměstnavatele, kteří dají práci lidem nad 50 let.

2.3.2 Porovnání mužů a žen Na obrázku 3 můžeme vidět lepší porovnání mužů a žen, které vychází z tabulky 7. Můžeme tedy říci, že žen je zhruba o 2 % více než mužů. V procentuálním vyjádření se to až tak velký počet nezdá být, ale pokud toto vyjádření přepočítáme na jednotlivce, vyjde nám dost velké číslo. Je tedy o 195 172 více žen než mužů. Obr. 3 Relativní rozložení mužů a žen v roce 2010

50,93%

49,07%

Muži ženy

zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-28]. Statistické ročenky. Dostupné z WWW:
49

odešli v loňském roce (tedy roku 2011) mezi lednem a březnem. V té době dostali muži důchod ve výši 11 971 Kč a ženy 10 074 Kč. Zde se rozdíl v důchodech o něco snížil, a to o 2 %. Rozdíl tedy činil 16 %. Oproti tomu na konci roku 2010 činil průměrný ženský starobní důchod 9 189 Kč, mužský 11 240 Kč. Rozdíl byl něco málo přes 18 %. Když nahlédneme do minulosti, například do roku 2001, kdy byl průměrný starobní důchod u seniorek 6 188 Kč a seniorů byl 7 590 Kč. Zde byl rozdíl mezi pohlavími dokonce 18,5 %. Za zmínku jistě stojí výše starobního důchodu z června roku 2011, který činil 11 685 korun u mužů a 9 558 korun u žen. Takže můžeme říct, že mezi koncem čtvrtletí a červnem se důchod mužům zvedl o 13 korun, a u žen se naopak snížil o 11 korun. Tento rozdíl ještě není tak znatelný. Pokud však porovnáme „bohatou“ Prahu a nejchudší Olomoucko, kde rozdíl ve výplatě důchodů dosahuje mnohem vyšších hodnot, a to až 1 000 korun. Zároveň jsem zjistila, že 7 % starobních a 17 % invalidních důchodců pracuje. A z toho má asi jedna čtvrtina důchodců živnost. Podle odborníků je však velmi nutné podmínky obou pohlaví srovnávat. Ženám, díky těmto nižším příjmům a důchodům, hrozí mnohem více ve stáří chudoba než opačnému pohlaví. Zajímavým zjištěním pro mě tedy je, že ženy v České republice mají téměř o čtvrtinu nižší příjmy než muži. Důvodem je, že pracují v oborech, kde jsou nižší příjmy. Ženy se většinou nedostanou na lépe placenou pozici, jakou je vedoucí funkce, protože tyto funkce obsazují častěji muži. Podle průzkumu vydělávají muži oproti ženám více, a to i když pracují obě pohlaví na stejné pozici a provádí stejnou práci. Na výši penze se tedy odráží odpracované roky, rodičovská dovolená a práce na částečný úvazek. V této chvíli už je tedy jasné, proč ženy mají nižší příjem důchodové penze. Podle mého názoru by se měl stát zamyslet nad tím, že ženy jsou v každém věku pro zaměstnavatele neatraktivní. Když lidé absolvují školu, každá firma po nich požaduje praxi. Ale kde ji studenti mají vzít? Nikdo je tedy nezaměstná. Ale dále už jen o ženách. Žena, když si jde hledat práci po škole, tak jak už jsem řekla, nemá praxi (což je v dnešní době velmi důležité pro zaměstnavatele). Dalším důvodem toho, že žena případně nebude přijata do pracovního poměru, je možnost jejího otěhotnění. Jestliže zaměstnavatel přijme mladou ženu, vystavuje se riziku, že investuje do jejího zaučení, ona otěhotní, a on bude muset zaučit nového pracovníka na její místo. Brát bezdětné a mladé ženy se samozřejmě zaměstnavatelům nelíbí. Naopak, když už je žena po mateřské dovolené, zaměstnavatelé o ni také nejeví zájem, protože má malé děti. Lze 50

předpokládat, že děti budou častěji nemocné a jejich matka bude nucena si brát ošetřování. To se zaměstnavatelům opět nelíbí, protože žena bude hodně času trávit doma s dítětem. Jenže dál to pokračuje tím, že žena má sice velké děti, ale už je ve věku, kdy není produktivní a zaměstnavatel se tedy může ohlížet po někom jiném. A to po občanu, který je rychlejší, pracovitější, schopnější a podobně. Podle mého názoru jsou ženy většinou u zaměstnavatelů znevýhodněné, protože se uzavření pracovního poměru s nimi záměrně vyhýbají. Jedná se tedy o diskriminaci žen. Jiní se na toto dívají, ale i tak ženy vezmou do pracovního poměru. Z toho plyne, že mužské pohlaví je na tom lépe, protože zaměstnavatel u nich toto neřeší. Tyto situace se řeší jen u žen. Muže se v dnešní době nikdo nezeptá, jestli náhodou nepůjde na mateřskou dovolenou. Je zvykem, že o dítě se stará žena, i když muž by její roli zastal stejně dobře. Podle mě by měl toto stát nějakým způsobem vyřešit. Protože je hodně žen, které jsou z těchto důvodů nezaměstnané.

2.4 Důchody a důchodci v roce 2009 V roce 2009 bylo vyplaceno o 232 768 více důchodů než před deseti lety. Je to o 9,23 % více. V roce 1998 pobíralo 2 521 243 lidí starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchody. O 10 let později to již bylo 2 754 011 důchodců. Během posledního desetiletí převažovaly ženy nad muži. V roce 2008 se jednalo o 1 687 546 důchodkyň, zatímco důchodců bylo jen 1 066 465. Během posledních deseti let se zvýšil počet starobních důchodů. V roce 1998 se vyplácely důchody 1 848 639 starobních důchodců. O deset let později to bylo 2 066 005. Což je o 217 366 starobních důchodců více. Mnoho lidí přijímá důchody současně. Jde o tzv. souběh důchodů, ve kterém figurují starobní a pozůstalostní (tj. vdovský či vdovecký) důchody. Můžeme tedy říci, že proto se liší celkový počet důchodců od počtu vyplácených důchodů. V roce 2008 se vyplatilo 3 383 046 důchodů a v roce 1998 se jednalo jen o 3 123 136 důchodů. V roce 1998 byla průměrná výše starobního důchodu 5 576 korun. V roce 2008 to bylo už 9 638 korun. Nejvíce lidí pobíralo starobní důchod v rozmezí od 8 000 do 8 999 korun. Nejvyšší důchod, který byl v tomto roce vyplácen byl v rozmezí od 88 000 až 88 999 korun, který pobírala jen jedna osoba. Nejnižší důchod, který je však stanovený zákonem, byl 2 940 korun, a to v roce 2008. Dle mého názoru by každého občana

51

zajímalo, jak někdo může pobírat důchod, který je v rozmezí mezi 88 000 až 88 999 korunami. Buď si na důchod ta osoba naspořila, nebo měla tak vysoké příjmy, ze kterých vyšla tato částka. Otázkou zůstává jestli takový důchod není až příliš vysoký. Dle mého názoru je až moc vysoký a tak vysoký důchod by měl stát nějakým způsobem regulovat, protože není možné, aby jedna osoba brala příliš vysoký důchod (a žila si jak tzv. “prase v žitě”), a druhá se svým velmi nízkým důchodem ani nevyžila (neměla by ani na základní potřebu jakou je jídlo). Rok od roku také roste počet vyplacených důchodů do zahraničí. Ke konci roku 1998 to bylo celkem 20 240 výplat za hranice republiky, ke konci roku 2008 se jednalo už o 50 361 výplat. Nejvíce se vyplácí důchody na Slovensko (14 155), do Polska (11 623) a do Spolkové republiky Německo (8 586). Do zahraničí se vyplácí všechny druhy důchodů (starobní, invalidní i pozůstalostní), a to do 64 zemí světa. V tabulce 8 vidíme celkový počet důchodců za jednotlivé roky od roku 1998 do 2008. Z celkového počtu se pak můžeme podívat kolik je žen a kolik mužů. Dále kolik je celkový počet vyplácených důchodů, kolik z toho je starobních, invalidních a pozůstalostních. Zde můžeme pozorovat, že počet důchodců každým rokem stoupá o desítky tisíc osob. Při posuzování pohlaví můžeme usoudit, že je více žen než mužů. Počet vyplácených důchodů se liší od počtu důchodců, protože dochází k již zmiňovanému souběhů důchodů, kdy jsou důchody vypláceny zároveň. Nejvíce jsou vypláceny důchody starobní, pak následují pozůstalostní a nakonec invalidní.

52

Tab. 8 Počet všech důchodců a důchodů 1998

1999

2000

2001

2002

2003

důchodců

2 521 243

2 548 159

2 567 865

2 584 018

2 577 798

2 590 844

z toho ženy

1 577 462

1 591 809

1 603 415

1 610 898

1 606 359

1 611 924

muži

943 781

956 350

964 450

973 120

971 439

978 920

3 123 136

3 158 947

3 183 429

3 203 219

3 199 749

3 212 486

starobní

1 848 639

1 879 883

1 906 759

1 922 772

1 907 830

1 914 219

invalidní

528 563

527 808

528 288

534 287

544 838

553 985

pozůstalostní

745 934

751 256

748 382

746 160

747 081

744 282

Rok

2004

2005

2006

2007

2008

důchodců

2 625 685

2 645 100

2 683 784

2 719 161

2 754 011

z toho ženy

1 629 999

1 637 584

1 656 280

1 674 015

1 687 546

muži

995 686

1 007 516

1 027 504

1 045 146

1 066 465

3 249 706

3 268 673

3 310 174

3 347 121

3 383 046

starobní

1 944 915

1 961 870

1 995 350

2 028 865

2 066 005

invalidní

563 376

570 055

580 055

586 686

588 745

pozůstalostní

741 415

736 748

734 769

731 570

728 296

Rok Počet

Počet vyplácených důchodů z toho

Počet

Počet vyplácených důchodů z toho

zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-29]. Tisková

zpráva.

Dostupné

z

WWW:

<www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-

zpravy/tiskove-zpravy-2009/duchodcu-je-o-devet-procent-vice-nez-pred-deseti-lety.htm

2.4.1 Důchody a důchodci na konci roku 2010 Ke konci roku bylo vypláceno celkově 2 260 032 starobních důchodů. Všechny důchody, tedy starobní, invalidní a pozůstalostní, pobíralo 2 819 093 lidí, celkově tedy

53

bylo vypláceno 3 446 767 důchodů. Důchody se vyplácely celkem v 59 548 výplatách do zahraničí a to do 72 zemí světa. Invalidních důchodů se za celý rok 2010 vyplatilo celkem pro 466 329 klientů, kdy se jednalo o invaliditu pro prvního, druhého a třetího stupně. Pozůstalostních důchodů, tedy vdovských, vdoveckých či sirotčích bylo vyplaceno 720 406. K 31.12.2010 byla průměrná výše starobního důchodu 10 123 korun. Pro muže to bylo 11 240 korun a pro ženy 9 189 korun. Například v roce 2005 byl starobní důchod ve výši 7 744 korun. U mužů byl důchod ve výši 8 662 korun a u žen 7 030 korun. Ke konci roku 2010 byl průměrný věk odchodu do starobního důchodu 68 let. Muži měli možnost odejít v 69 letech a ženy v 67 letech. V Praze byla vyplácena (bez ohledu na pohlaví) nejvyšší úhrnná průměrná výše pro starobní důchod, a to 10 817 korun. Naopak nejnižší byla vyplacena v Olomouckém kraji, ta činila 9 829 korun. Trvalá výplata, která byla zahájena v roce 2010 při nově přiznaných důchodech, byla vyplacena 212 393 lidem.

Z toho se však jednalo o 128 116 starobních důchodů

a 37 093 invalidních důchodů. K 31.12.2010 bylo evidováno 2 819 093 všech důchodců bez ohledu na druh důchodu. K tomuto datu bylo ještě evidováno 5 011 797 poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Můžeme tedy říci, že na jednoho důchodce musí přispívat 1,78 poplatníků. Pokud však bylo 2 260 032 starobních důchodců, tak by muselo na jednoho starobního důchodce přispívat 2,22 poplatníků pojistného, tedy ekonomicky aktivních lidí. V tabulce 9 můžeme vidět celkový počet důchodců, který samozřejmě, jak už jsem několikrát napsala, roste. Počet starobních důchodců také stále roste. V roce 2005 to bylo 1 961 870 lidí a v roce 2010 to bylo 2 260 032 osob. Počet starobních důchodců se tedy zvýšil o 298 162 důchodců. Za to počet poplatníků pojistného se jednou zvyšuje a podruhé zase snižuje. Tím se pohybuje i počet poplatníků na jednoho důchodce. V roce 2005 to bylo 1,81 a v roce 2010 to bylo 1,78 aktivních lidí na jednoho důchodce. Na jednoho důchodce připadalo 2,44 ekonomicky aktivních lidí v roce 2005. V roce 2010 to bylo 2,22. Toto číslo je dost vysoké a musí se nějakým způsobem zredukovat.

54

Tab. 9 Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav ke 31.12.2010) Rok Počet důchodců celkem

Počet starobních důchodců

Počet poplatníků pojistného

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2 645

2 683

2 719

2 754

2 790

2 819

100

784

161

011

391

093

1 961

1 995

2 028

2 066

2 108

2 260

870

350

865

005

368

032

4 788

4 848

4 880

4 978

4 905

5 011

289

236

187

920

021

797

1,81

1,80

1,79

1,80

1,76

1,78

2,44

2,43

2,40

2,41

2,33

2,22

Počet poplatníků na 1 důchodce Počet poplatníků na 1 starobního důchodce

zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-29]. Tisková zpráva. Dostupné z WWW:
55

2.4.2 Důchody a důchodci k březnu roku 2011 K březnu roku 2011 se vyplácelo celkem 2 266 348 starobních důchodů. Celkový počet vyplácených důchodů (kam spadají i starobní, invalidní a pozůstalostní důchody) byl 2 823 583. V období stejném, ale roku 2010, to bylo o 25 644 méně. Na konci března 2011 bylo vypláceno 3 449 810 důchodů pro důchodce. A ještě 63 257 výplat se posílalo do zahraničí. Invalidních důchodů, které se vyplatily na konci března roku 2011, bylo 463 556. V tomto roce se jedná o invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Zde byla i novelizace zákona o důchodovém pojištění, která nám určila, že po dosažení 65 let věku se vyplacený invalidní důchod bude měnit na starobní důchod. Pozůstalostní důchody, tedy vdovský, vdovecký či sirotčí, byly vyplaceny 719 906 osobám. Na konci března roku 2011 byl průměrný starobní důchod ve výši 10 511 korun. U mužů činil 11 672 korun. U žen byl však nižší, činil 9 537 korun. V roce 2006, ke stejnému datu, byl průměrný starobní důchod ve výši 8 138 korun, kdy muži měli 9 104 korun a ženy 7 388 korun. Ke konci března roku 2011 byl průměrný věk odchodu do starobního důchodu 69 let. Muži mohli a mohou odcházet ve věku 70 let a ženy v 67 letech. Nejvyšší průměrný starobní důchod byl v Praze, a to 11 236 korun. Muži měli 12 279 korun a ženy 10 430 korun. A naopak nejnižší průměrnou výši tohoto starobního důchodu vyplácel Olomoucký kraj, kde výplata důchodu činila 10 204 korun. Muži měli 11 269 korun a ženy 9 331 korun. K trvalé výplatě důchodů, která byla zahájena v 1. čtvrtletí roku 2011, přibylo 47 470 důchodů. Z tohoto čísla bylo 28 378 starobních důchodů a 7 991 invalidních důchodů. K 31.3.2011 bylo zaznamenáno celkem 2 823 583 všech důchodců, kteří pobírali důchod bez ohledu na druh. K tomuto datu bylo zjištěno 4 923 898 poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Při těchto číslech můžeme říci, že na jednoho důchodce přispívalo 1,74 poplatníků. Pokud vezmeme v úvahu jen starobní důchody, kterých bylo 2 266 348, tak na jednoho starobního důchodce už připadá 2,17 poplatníků pojistného, kteří na něj přispívají. V tabulce 10 vidíme nejen celkový počet důchodců, ale i počet starobních důchodců. Tyto počty, jak jsem již řekla, každým rokem rostou o několik desítek tisíc lidí. Dále 56

zde můžeme vidět počet poplatníků pojistného, který se každým rokem nezvyšuje a to je špatně, protože tím pádem se snižuje počet poplatníků na jednoho důchodce. Zatím se počet poplatníků na jednoho důchodce snížil z 1,85 na 1,74. Oproti tomu počet poplatníků na jednoho starobního důchodce je vyšší číslo. V roce 2006 to bylo 2,49 a v loňském roce to bylo 2,17. Můžeme tedy říci to, že je zapotřebí 2 a čtvrt poplatníka na vyplacení jednoho starobního důchodu. Tab. 10 Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav k 31. březnu) Rok Celkový počet důchodců

Počet starobních důchodců

Počet poplatníků pojistného

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 653

2 688

2 727

2 759

2 797

2 823

503

078

240

803

939

583

1 967

1 997

2 034

2 071

2 225

2 266

685

503

881

269

908

348

4 898

4 958

5 006

4 909

4 829

4 923

175

581

895

120

554

898

1,85

1,84

1,84

1,78

1,73

1,74

2,49

2,48

2,46

2,37

2,17

2,17

Počet poplatníků na 1 důchodce Počet poplatníků na 1 starobního důchodce

zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-29]. Tisková zpráva. Dostupné z WWW:
2.4.3 Století občané a jejich důchody V roce 2008 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 300 stoletých občanů, kterým jsou vypláceny důchody. V roce 2009 to bylo 345 stoletých důchodců. V roce 2010 to představovalo už 430 penzistů z toho 359 žen a 71 mužů. A v lednu roku 2011 to bylo 411 důchodců. Z počtu 411 důchodců bylo 341 žen a 70 mužů. Zde, v porovnání žen a mužů, můžeme vidět, že žen je ve stoletém věku mnohem více než mužů, a to skoro až 5krát více. Dalším paradoxem je to, že se stále rok od roku (kromě 2010 a 2011) zvyšuje počet stoletých osob. Všechna čísla v této kapitole jsou udávána vždy k lednu sledovaného roku.

57

Pokud se důchodci dožijí sto let, tak se jim důchod zvyšuje o 2 tisíce korun. O tomto navýšení rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení a důchodci jsou o něm informováni osobním dopisem od ministerstva práce a sociálních věcí. Naše republika nemá jen ty osoby, kterým je do 100 let včetně. Máme i lidi, kteří jsou starší než 100 let. V roce 2011 bylo celkem evidováno 502 starších seniorů. Jedná se o lidi, kteří jsou narozeni v letech 1903 až 1910. Předloni, tedy roku 2010, jich bylo 488 a v roce 2009 jich bylo jen 394. Ve všech rocích převyšuje počet žen nad muži. V loňském roce to bylo 428 žen a pouze 74 mužů. V roce 2011 se celkem jedná o 913 sto a víceletých občanů. V roce 2010 zde bylo 410 žen, 78 mužů a celkem se tedy jednalo o 918 sto a víceletých občanů. Zde je jen mizivý rozdíl mezi roky 2011 a 2010 u sto a víceletých občanů České republiky. V roce 2010 bylo pouze o 5 lidí více, než v roce 2011. V tabulce 11 můžeme vidět, kolik občanů v lednu roku 2010 a 2011 bylo nejstaršími důchodci. Z roku 1902 byl nejstarším důchodcem muž. O rok déle bylo 6 nejstarších žen. Celkem k lednu 2010 bylo sto a víceletých důchodců 918, a z toho 149 mužů a 769 žen. K lednu sledovaného roku 2011 byly 4 ženy narozené v roce 1903, tedy byly sto a víceleté. Z roku 1904 zde byl nejstarší 1 muž a 5 žen. Například z roku 1911 se 70 mužů a 371 žen dožilo v roce 2011 sta let. Můžeme tedy říci, že lidí, kteří se dožili sta a více let bylo 913 celkem, z toho 144 mužů a 769 žen. Pro porovnání, celkový počet důchodců starších sto let se mezi jednotlivými roky liší o 5 lidí, kterých bylo v lednu 2010 více než v lednu 2011. Mužů v lednu 2010 bylo o 5 více než v lednu roku 2011. Žen bylo po oba dva sledované roky stejně a to 769.

58

Tab. 11 Sto a víceletých občanů rozdělených dle pohlaví k lednu 2010 a 2011 K lednu 2010 Ročník

K lednu 2011 Celkový

Ročník

počet

narození

0

1

0

6

1904

1

1905

Muži

Ženy

1902

1

1903

Celkový

Muži

Ženy

1903

0

4

4

6

1904

1

5

6

8

9

1905

1

8

9

1

15

16

1906

4

14

18

1906

6

33

39

1907

5

32

37

1907

10

56

66

1908

6

51

57

1908

16

93

109

1909

19

102

121

1909

43

199

242

1910

38

212

250

1910

71

359

430

1911

70

341

411

Celkem

149

769

918

Celkem

144

769

913

narození

počet

zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-30]. Tisková

zpráva.

Dostupné

z

WWW:

<www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-

zpravy/tiskove-zpravy-2010/celkem-430-lidi-by-melo-v-letosnim-roce-oslavit-stenarozeniny.htm

a

www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-

2011/celkem-411-lidi-by-melo-v-letosnim-roce-oslavit-ste-narozeniny.htm,

vlastní

úprava V tabulce 12 můžeme vidět, kolik sto a víceletých lidí k lednu roku 2010 a 2011 je v jednotlivých krajích naší České republiky. Ve sledovaném roce 2010 je nejvíce žen v Praze, kde jich je 128. Mužů je jen 29. Dále pak následuje Jihomoravský kraj, kde je 25 mužů a žen je 104. Vysočina je na čtvrtém místě u mužů a na sedmém místě u žen s nejvyššími počty seniorů, kteří jsou starší sto a více let. Celkový počet žen převyšuje celkový počet mužů 5krát. V roce 2011 je nejvíce mužů a žen opět v hlavním městě. Mužů bylo 33 a žen 140. Druhé místo s nejvyšším počtem mužů a žen opět obsadil Jihomoravský kraj s počtem 22 mužů a 97 žen. Vysočina obsadila u mužů páté místo s číslem 10 a u žen šesté místo s počtem 49. Celkový počet opět převyšují ženy nad muži. Mužů je celkem 144, tedy o 5 osob méně než v lednu roku 2010 a žen je stejně jako v minulém roce, a to 769. Ženy opět převyšují muže.

59

Tab. 12 Počet sto a víceletých starobních důchodců podle krajů k lednu 2010 a 2011 K lednu 2010

K lednu 2011

Kraj

Muži

Ženy Celkem

Kraj

Muži Ženy Celkem

Hl. m. Praha

29

128

157

Hl. m. Praha

33

140

173

Středočeský kraj

5

72

77

Středočeský kraj

9

74

83

Jihočeský kraj

6

38

44

Jihočeský kraj

6

40

46

Plzeňský kraj

6

35

41

Plzeňský kraj

3

35

38

Karlovarský kraj

1

9

10

Karlovarský kraj

2

15

17

Ústecký kraj

8

34

42

Ústecký kraj

11

38

49

Liberecký kraj

4

23

27

Liberecký kraj

4

30

34

Královéhradecký kraj

7

44

51

Královéhradecký kraj

9

40

49

Pardubický kraj

11

37

48

Pardubický kraj

8

32

40

Vysočina

13

52

65

Vysočina

10

49

59

Jihomoravský kraj

25

104

129

Jihomoravský kraj

22

97

119

Olomoucký kraj

8

62

70

Olomoucký kraj

5

53

58

Zlínský kraj

11

59

70

Zlínský kraj

8

43

51

Moravskoslezský kraj

15

72

87

Moravskoslezský kraj

14

83

97

Celkem

149

769

918

Celkem

144

769

913

zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-31]. Tisková

zpráva.

Dostupné

z

WWW:

<www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-

zpravy/tiskove-zpravy-2010/celkem-430-lidi-by-melo-v-letosnim-roce-oslavit-stenarozeniny.htm

a

www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-

2011/celkem-411-lidi-by-melo-v-letosnim-roce-oslavit-ste-narozeniny.htm,

vlastní

úprava Na konci roku 2009 byly vypláceny starobní důchody 2 108 368 důchodcům. Což představuje 75,6 % z celkového počtu důchodců. Těch, co pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo v roce 2009 celkem 2 790 391. Na konci prosince roku 2010 bylo důchodcům celkem vyplaceno 2 260 032 starobních důchodů. Což představuje 80 % z celkového počtu důchodců. Naopak všech důchodců, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní důchod bylo celkem 2 819 093.

60

Dle mého názoru, který je podložený těmito roky, můžu usoudit, že počet vyplácených důchodů pro jednotlivé skupiny důchodců se stále zvyšuje, a to o několik tisíc. Můžeme tedy říci, že i náklady na vyplácení důchodů se budou zvyšovat. Podle mě však bude stoupat počet důchodců, především těch sto a víceletých osob. Pokud se prodlužuje doba odchodu do důchodu díky tomu, že se zvyšuje počet důchodců, kteří se dožívají vyššího věku. Tím pádem se bude prodlužovat i délka života důchodců. Náš stát by měl v budoucnu, podle mě, mít více sto a víceletých občanů než je tomu dnes. Jestliže stát neudělá nějakou reformu, tak tato situace dopadne hodně špatně nejen pro stát, ale i pro občany. Je ale otázkou času, do kdy se bude odchod do důchodu prodlužovat. Protože toto stát v nové důchodové reformě neuvedl. Tak se třeba může i stát, že důchodci budou muset pracovat například v 90 letech. Je to možné, protože není uvedeno, do kdy maximálně by se měla délka odchodu do důchodu prodlužovat. Podle mého názoru by měl stát neuvedenou dobu odchodu do důchodu nějakým způsobem stanovit, a to na dobu určitou, tedy maximální. Protože nikdo neví, kdy je nejvyšší věk pro odchod do důchodu (není nikde uveden).

2.5 Důležitá fakta Důležitými fakty důchodové reformy jsou kolik přibylo důchodců, kolik ubylo zaměstnanců, že nároky na důchodový systém se budou zvyšovat, zvyšování průměrného věku dožití. Teď si tato fakta vyčíslíme. Můžeme říci, že počet důchodců vzrostl o 80 tisíc lidí, což na přepočet peněz (tedy důchodů) dělá asi tak 10 miliard korun. Na druhé straně však ubylo zaměstnanců, kteří by vydělávali na tyto důchodce, a to o 180 tisíc lidí, což představuje asi 15 miliard korun. V období valorizace, která byla v roce 2006 a 2007 došlo k úbytku 15 miliard korun ze státní pokladny. Podle mých dostupných zdrojů byl v roce 2008 důchodový účet vyrovnaný. Dnes tomu tak není a naopak v něm chybí peníze, asi tak 30 – 40 miliard korun ročně. Dle demografické prognózy z Univerzity Karlovy podle Kučera 2010 se předpokládá, že se nároky na důchodový systém budou zvyšovat. V roce 1990 bylo 12 % občanů nad 65 let, v roce 2010 to bylo 15 % občanů nad 65 let a v roce 2050 by to mělo být až 29 % občanů nad 65 let. Zde je třeba si všimnout toho, že počet lidí, kteří jsou starší 65 let stále dost velkým tempem narůstá. V roce 2050 by tedy mělo zahrnovat necelou jednu

61

třetinu celkového počtu obyvatelstva. Což je, podle mě, velmi vysoké číslo. Můžeme tedy říci, že v budoucnu by měl být mnohem větší podíl důchodců na obyvatelstvo. Ještě jsem vůbec neuvedla průměrný věk dožití, a přitom se o něm zde několikrát zmiňuji. V České republice se v roce 1990 dožívali obyvatelé průměrného věku 72 let. Dnes již činní 77 let. Průměrný věk se tedy zvedl o 5 let nahoru. Jen tak pro srovnání vám zde uvedu průměrný věk v Německu, Francii a Švédsku, který je dnes 80 až 82 let. V těchto zemích je tedy asi o 3 – 5 let vyšší než u nás. Na obrázku 4 můžeme vidět věkové složení obyvatelstva na konci roku 2009 a vývoj počtu mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích. Nakonec i jejich celkový počet, který je také v jednotlivých věkových kategoriích. Můžeme tedy velice dobře vypozorovat, že v budoucnu bude na trh práce vstupovat méně občanů, ale naopak do důchodového věku jich bude vstupovat více. Dále můžeme říci, že nárůst podílu starších osob v naší společnosti se dramaticky změní. Obr. 4 Věkové složení obyvatelstva na konci roku 2009

zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-28]. Důchodové

pojištění.

Dostupné

z

WWW:

<www.mpsv.cz/files/clanky/10630/Proc_potrebujeme_duchodovou_reformu.pdf

62

2.6 Do penze později a co na to zdravotní stav? Vláda posune odchod do důchodu na minimální dobu 67 let. Lékaři však tvrdí, že u většiny pracujících lidí na to není jejich organismus připravený. Neexistuje na to jednoznačná odpověď. Podle lékařů není naše generace v tak fyzické formě, aby se mohl oddálit jejich odchod do důchodu. Na tomto faktu se shoduje více lékařů. Obecně nám začínají ubývat síly již od 25 let věku života. U každého občana je jinak rychlý proces stárnutí. Někdo stárne rychle a někomu síly ubývají pomaleji. Záleží tedy na jedincích. Někteří jsou tak práce schopní a hlavně výkonní i v 67 letech. Jiní budou rádi, když vůbec do 67 let vydrží pracovat. Navíc řada manuálně pracujících lidí má problémy již teď, aby se vůbec penze dožili. A to se jejich odchod do důchodu pohybuje kolem 62 let. Už totiž nezastanou to, co před několika lety. A co s lidmi, kteří tuto manuální či jinou práci nezastanou a do důchodu mají daleko? Podle mého názoru je situace taková, že jiné firmy tyto lidi nezaměstnají, protože jim je už nad padesát let (jedná se o “diskriminaci”) a rekvalifikační kurzy už pro ně nejsou. Na druhou stranu občan, který pracoval celý život u pásu (neumí s počítačem atd.) přijde o své zaměstnání. Zkusí si najít nějakou novou práci, která by odpovídala jeho momentálnímu zdravotnímu stavu (nemohl by už pracovat u pásu, protože už není tak zručný) a jeho věku. Když přijde na pohovor, všude se ho ptají, zda umí alespoň nějaký cizí jazyk, či s počítačem. Kde však takový občan má vzít “vzdělání” či praxi, když celý život pracoval u pásu? Lékaři tvrdí, že s přibývajícím věkem se sečte občanu jeho tzv. životní styl. Můžeme říci, že dnešní doba je velmi uspěchaná a dává přednost rychlému stravování, růstu obezity a nedostatku pohybu. Z těchto příčin plynou kardiovaskulární potíže, které zhoršují zdravotní stav obyvatelstva. Podle statistik má pětina dospělé populace vysoký krevní tlak a něco přes milión lidí vysoký cholesterol. Tyto dvě choroby, co jsem zde napsala, nebolí, ale mohou vyvolat infarkt, mozkovou mrtvici nebo náhlou smrt. Podle lékařů na tyto nemoci v České republice umírá nejvíce lidí. Dalším problémem je stres. Mnoho lidí pracuje ve stresu. Jedná se především o manažery či vedoucí pracovníky. Nadřízení jim přidělí dost práce, na kterou samozřejmě spěchají.Tuto práci se snaží splnit, aby vyhověli požadavkům nadřízeného. Tím se však stresují a podepisuje se to

63

na jejich zdravotním stavu. Především dochází k rychlému opotřebení organismu. Jsou často vyčerpaní, nervózní, podráždění a dříve se unaví. Ve srovnání s ostatními zeměmi je kondice lidí u nás nižší. Lidé jsou v cizině zdravější. Může za to změna životního stylu a dostatek pohybu, což tam bylo velmi propagováno. To napomáhá k ozdravění populace. Ve většině zemí žili tímto způsobem a dnes jsou na odchod do důchodu ve vyšším věku připraveni. Dle mého názoru by bylo dobré prosazovat tento životní styl i u nás. Pro nás občany by bylo důležité, abychom na tom byli skrz životní styl podobně jako ostatní země a byli lépe připraveni na vyšší odchod do penze. Podle mě by se měl stát inspirovat ostatními zeměmi a zeptat se jich, co je a bylo pro ně dobré, co by udělali v reformě jinak, čeho by se měl stát vyvarovat a podobně. Měl by tedy získat velmi cenné rady pro pomoc při tvoření důchodové reformy. Je velmi důležité, aby se stát vyvaroval velkých chyb, na které by mohli doplatit občané. Jenže se tak nestalo a je otázka, zda stát chce, aby měl občany, kteří budou “připraveni” na pozdější odchod do důchodu a budou se díky změně životního stylu dožívat více let. Stát tento styl ještě nezavedl, nebo se nad touto problematikou nezabýval. Nastává další otázka. Chce mít stát hodně starých lidí, kterým by musel i nadále platit starobní důchod?

2.6.1 Mladí odvedou na důchodech více Tento současný státní důchodový systém značně znevýhodňuje mladou generaci, která na odvodech odvede až třikrát více, než co potom dostanou na důchodech. Vzniklo to na základě tzv. malé penzijní reformy, která podle studie měla nepoměr ještě více prohlubovat. Během této penzijní reformy se od října změní způsob výpočtu penzí, který se dotkne asi 70 % lidí. Těm se změní výše výplaty důchodu tak, že budou dostávat méně důchodu než v současnosti. Jedná se především o ty věkové kategorie, které se narodily během těchto deseti let. Jestliže se chlapec narodil v roce 2008, odvede zhruba trojnásobek svých předpokládaných důchodů do systému. Zato opačné pohlaví, tedy dívky, jsou na tom o něco lépe. Ty do systému odvedou jen dvojnásobek svých předpokládaných důchodů. Tento nepoměr se s věkem, který klesá, stále zvyšuje. Pro srovnání, muž, který se narodil v roce 1975 do systému odvede dvakrát více, než získá. Naproti tomu ženy, které se narodily ve stejném roce by měly odvést přes 125 % toho, co dostanou.

64

Jak jsem již už uvedla dříve, tak věk odchodu do důchodu se bude nadále prodlužovat, a to bez uvedení hranic. Dalším problémem je skrytý dluh na závazcích, který by měl platit budoucí důchody. Ten je pro nedávno narozené děti příliš vysoký a s největší pravděpodobností se snižovat určitě nebude.

2.6.2 Kolik stačí budoucím důchodcům Budoucí důchodci si starobní penzi představují něco kolem 15 tisíc korun za měsíc. V naší republice však příjem nad 15 tisíc korun měsíčně má pouze 72 349 důchodců. Celkový počet činní 1 655 068 starobních důchodů. Takže ti, co pobírají důchod nad 15 tisíc korun jsou pouhé 4 % z celkového počtu starobních důchodů. Naopak s příjmem, který je pod 15 tisíc korun musí vyžít přes 1 500 000 seniorů. Je tedy zřejmé, že podle demografického vývoje bude počet důchodců stoupat a tím pádem se budou tato čísla a počet důchodců měnit. Penzi mezi 40 a 50 tisíci měsíčně pobírá zhruba 28 občanů, a ti, co pobírají mezi 80 a 99 tisíci korun měsíčně jsou jen 2. Průměrný měsíční důchod v loňském roce činil 10 093 korun. Nejvíce vyplácené důchody byly v rozmezí mezi 11 000 až 11 499 korun za měsíc a tyto důchody pobíralo 139 531 důchodců. Dle mého názoru v našem státě není tolik bohatých lidí, ale více se jich nachází v té střední či dokonce nižší třídě. Je proto zřejmé, že byly důchody vypláceny nejvíce v rozmezí střední vrstvy, a to od 11 000 do 11 499 korun. V rozmezí o něco vyšším, tedy asi o 40 %, se pohybuje měsíční výdělek těchto lidí. Na obrázku 5 si můžete prohlédnout, kolik je vyplácených starobních penzí v peněžních rozmezích. Můžeme tedy vidět, že nejvíce vyplácených starobních důchodů je v rozmezí od 10 000 do 14 499, a to 876 713. Na druhém místě je rozmezí mezi 2 999 do 9 999 korun. To pobírá 706 006 důchodců. Na třetím místě je rozmezí od 14 500 do 19 999 korun, které pobírá 68 440 penzistů. Na čtvrtém místě je rozmezí od 20 000 do 99 999 korun, které je vypláceno 3 909 důchodcům. Počty vyplácených penzí v daném rozmezí jsou velmi zajímavé. Kdo by mohl v důchodovém věku pobírat částku od 20 000 do 99 999 korun? A není tato částka příliš vysoká? Neměli by se tito lidé podělit s lidmi, kteří pobírají částku v nejmenším rozmezí? To je otázka na náš stát, zda tyto důchody nějak ovlivnit či nikoliv.

65

Obr. 5 Jaké pobíráme starobní důchody v roce 2011

zdroj: Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-10-23]. Finance. Dostupné z WWW:
66

2.6.3 Důchodci pracují nadále i v důchodovém věku Důchodci, i když berou penzi, tak se snaží i nadále pracovat. A to proto, aby propad životní úrovně při odchodu do důchodu nebyl tak dramatický. Pracuje zhruba něco málo přes 55 % důchodců, kteří jsou ve věku, kdy už nemusí. Záleží však, kolik budoucích penzistů si pracovní příležitost udrží nebo získá novou. V dnešní době pracuje v důchodovém věku na čtvrt miliónu seniorů. V tabulce 13 můžeme porovnat průměrnou mzdu s průměrným důchodem. Vidíme, že průměrný důchod je asi o polovinu nižší než průměrná hrubá mzda. Nás samozřejmě spíše zajímá čistá mzda, protože od té hrubé mzdy se odečítají ještě částky na sociální a zdravotní pojištění a další poplatky. Když to tedy porovnáme s čistou mzdou tak vidíme, že je asi o necelých 9 000 korun vyšší než průměrný důchod. Z tabulky můžeme ještě zjistit podíl důchodu k hrubé či k čisté mzdě. Tab. 13 Relace mezi mzdou a důchodem Relace mezi mzdou a důchodem Průměrný důchod

10 093 Kč

Průměrná hrubá mzda

23 951 Kč

Čistá mzda

18 573 Kč

Podíl důchodu k hrubé mzdě (v %)

42,1

Podíl důchodu k čisté mzdě (v %)

54,3

Zdroj MPSV, stav k roku 2010

zdroj: Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-10-23]. Finance. Dostupné z WWW:
67

Velký počet seniorů teď je, a ještě řadu let bude, závislých na výši seniorského příjmu pouze ze státního rozpočtu. Dnes je důchod hlavním příjmem pro zhruba 95 % penzistů. Obyvatelé České republiky nevědí a ani nemají odhad, jak dlouho by mohli v budoucnu penzi pobírat, natož v jaké výši. Vědí jen to, že penze bude obdobím, kdy bude potřeba dobře si rozmyslet, za co se peníze utratí. Proto by si měli již teď, tedy v aktivním věku, spořit nějakou částkou na důchod. Moc lidí si na něj nad rámec povinných odvodů vůbec nespoří. Spoří si na něj nějakou formou asi 52 % obyvatel. Za to asi 22 % obyvatel si nespoří proto, že nemá peníze. Podle mého názoru bude vlastní spoření velmi důležitým faktorem, protože v budoucnu se důchody zvyšovat nebudou, ale vše ostatní se určitě zvyšovat bude. Teď bude záležet na každém, jaký pilíř si zvolí a jakou částku si bude spořit. Podle zvoleného pilíře se bude odvíjet výše penze. Na obrázku 6 můžeme vidět lepší porovnání mezi mzdou a důchodem. Zde je vidět, že průměrný důchod je mnohem nižší než čistá mzda. Nejvyšší je tedy průměrná hrubá mzda. Obr. 6 Relace mezi mzdou a důchodem

30 000 Kč

23 951 Kč

peníze v tisících korunách

25 000 Kč

20 000 Kč

18 573 Kč

15 000 Kč 10 093 Kč 10 000 Kč

5 000 Kč

0 Kč Průměrný důchod

Průměrná hrubá mzda

Čistá mzda

relace mezi mzdou a důchodem

68

zdroj: Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-10-23]. Finance. Dostupné z WWW:
2.6.4 Zatím by postačilo asi 20 tisíc korun Jestliže se chce budoucí důchodce přiblížit průměrné výši platu, tak by měl mít rezervu dalších deset tisíc pro každý měsíc k průměrnému důchodu. Optimální výše pro lepší podmínky ve stáří by musela být ve výši průměrného měsíčního důchodu, a to kolem 20 tisíc. Nájemné nového bytu pro seniory, o velikosti 1 plus kuchyňský kout, se pohybuje okolo 9 tisíc korun měsíčně. K tomu by bylo potřeba ještě uhradit 4 – 5 tisíc korun měsíčně za služby. To není ještě konečná částka. K těmto zmíněným částkám přičteme ještě náklady na potraviny, a jsme zhruba na 20 tisících korunách měsíčně. Ženy v průměru důchod užívají asi 20 let a muži jen 15 let. Pokud by se v průběhu několika let nezvyšovaly ceny, ženy by musely mít na důchod naspořeno asi tak 2 milióny 400 tisíc korun a muži 1 milión 800 tisíc korun. Částku 10 tisíc korun měsíčně by ženy musely schovávat po dobu 20 let a muži po dobu 15 let, aby v důchodovém věku měli měsíční příjem 20 tisíc korun. Při stávajících podmínkách samozřejmě. Je mi jasné, že naspořit částku 10 tisíc korun měsíčně na důchod za 20 let je dosti obtížné a někdy i nemožné. Tak jsem objevila jinou variantu, která už by mohla být reálná při stávajících podmínkách. Pokud by si žena spořila měsíčně částku 5 tisíc korun po dobu 40 let, tak si také naspoří 2 miliony 400 tisíc korun. Realita je však jiná a spořit si tak 5 tisíc korun měsíčně je dost obtížné až nereálné. Jenže finanční situace se stále zhoršuje, a tak by si lidé měli na důchody spořit ještě více, protože dnešní cena zboží může být za 10 let mnohem vyšší. Podle mě by bylo dobré, aby si každý občan uspořil ještě nějakou částku k důchodu. Je zřejmé, že důchody se budou vyplácet v malé výši, a tak když si občan něco naspoří, bude mít o něco větší důchod. Je mi jasné, že nikdo nebude spořit tak velkou částku, tedy těch 5 000 korun měsíčně, jak jsem zde uvedla. Jedná se o velkou částku peněz, která je pro většinu lidí těžce naspořitelná. Tato částka by jim scházela již v dnešní době. Dalším problém je asi to, že mnoho lidí si bude říkat, že se důchodu nedožijí, a tak si na důchod ani spořit nebudou. Podle mě tedy bude záležet na individuálním 69

přístupu každého jedince. Jenže podle nové reformy si musí každý jedinec na důchod spořit dle vybraného pilíře.

2.7 Kolik stát zaplatil na důchodech Jak už jsem řekla, důchodců přibývá. Před 10 lety se vyplácela starobní penze 1 miliónu 350 tisícům lidí. Což bylo 598 tisíc mužů a 754 tisíc žen. V loňském roce, koncem března, to bylo zhruba 1 milión 650 tisíc lidí. Z toho bylo 754 tisíc mužů a 899 tisíc žen. Za první polovinu loňského roku stát vydal zhruba 226 miliard korun, což je asi o 7,4 miliard korun více než v roce 2010. Tento růst byl způsobem zvýšením výdajů a to především na dávky důchodového pojištění a dále na dávky pomoci v hmotné nouzi. Na druhé straně došlo k poklesu meziročních výdajů, které byly zaznamenány u podpor v nezaměstnanosti a také u dávek státní sociální podpory. Můžeme tedy říci, že celkové výdaje na důchody vzrostly. Samozřejmě je to zapříčiněno valorizací, ale především celkovým nárůstem důchodů na území České republiky. Částka 165,5 miliard korun se zvýšila na 176,9 miliard korun. Nárůst tedy činí 11,4 miliard korun. Výsledkem je, že důchody činí 78,4 % všech prostředků na sociální výdaje.

2.8 Klady a zápory důchodové reformy Důchodová reforma je velmi složitý a hlavně dlouhý proces. Je jasné, že když se něco takového schválí, pokaždé se najde někdo, kdo bude proti. Stát se nemůže zavděčit sám sobě ani lidem, jak chudým tak bohatým. Každý jedinec to tedy vnímá podle sebe a to tak, jak mu to přijde z jeho pohledu dobré. Je tedy těžké vyhledat klady a zápory důchodové reformy. Musím to tedy rozdělit na dva pohledy. Jeden pohled musí být ze strany občanů a druhý z pohledu státu. Každý subjekt by měl být nějakým způsobem uspokojen. Je však jasné, že když tuto reformu tvoří stát, tak se snaží najít nejvýhodnější řešení spíše pro sebe. Pro něj je samozřejmě výhodné, když reforma zabrání prohlubování státního schodku ze strany sociálních dávek, kde je zahrnut důchod.

70

2.8.1 Pohled ze strany občana Stát by se měl snažit o to, aby pro občana tato reforma nebyla až tak nevýhodná. To se v některých případech samozřejmě nedá. Můžeme tedy říci, že z pohledu občana to může mít kladné i záporné důsledky. Mezi ty kladné patří to, že občan bude mít: -

jednoznačný přehled o tom, kde má uchovány své finanční prostředky,

-

jednoznačný přehled o svých financích a budoucích výplatách z těchto financí,

-

jednoznačný přehled o svých vlastních penězích, které si ukládá,

-

možnost si vybrat, kam si svoje peníze uloží, co si kde zvolí (například výplata formou penze nebo jednorázová) apod.,

-

své vlastní peníze ze svého spoření a ještě státní příspěvek od státu,

-

možnost sám si zvolit výši vkladu,

-

při nedožití důchodového věku možnost, že tyto peníze připadnou rodině,

-

stále se měnící pravidla v oblasti důchodové reformy, to co je dnes dáno nemusí platit za rok (to můžeme považovat za klady i zápory).

Mezi ty záporné patří to, že občanovi nastane: -

oddalující se doba odchodu do důchodu,

-

či může nastat strach z případného tunelování penzijních fondů,

-

mnohem větší odpovědnost za své peníze,

-

to, že neví do jakého pilíře vstoupit,

-

to, že neví jak dlouho bude žít a tím pádem kolik peněz spořit, aby jich měl dostatek pro jeho celý důchodový život.

2.8.2 Pohled ze strany státu Stát si může zvolit, co je pro něj nejvýhodnější. Samozřejmě, že si vybírá to nejvýhodnější řešení. Avšak může nastat situace, kterou stát neovlivní, či ji

71

nepředpokládá. Poté se pro něj toto řešení stává ve většině případů nevýhodným. Z pohledu státu také koukáme na klady a zápory. Mezi kladné věci z pohledu státu patří: -

to, že se přesunula odpovědnost rozhodnout ze státu na jednotlivce,

-

snížení velkých finančních prostředků na výplatu důchodů,

-

udržení důchodového systému,

-

prodloužení odchodu do důchodu a zvýšení hranice pojištěné doby,

-

že byly prostudovány důchodové reformy v jiných státech.

Mezi záporné věci z pohledu státu patří: -

zejména velmi dlouhý průběh důchodové reformy,

-

velká nejistota, zda tato reforma bude fungovat bez velkých problémů,

-

to, že se stát nedozvěděl o nedostatcích v jiných zemích, kde tato důchodová reforma již funguje (vyvarování se nedostatků),

-

to, že se jedná o velmi finančně náročnou operaci,

-

to, že už nehledí na tradici země (postarání se o své občany v důchodu).

2.9 Důchody ve vybraných zemích Evropské unie, tedy i našich sousedů Nejen u nás v České republice, ale i v ostatních zemích Evropské unie klesá počet ekonomicky aktivních obyvatel z celkového počtu převážně starších 15 let. U nás činí 60 %, ale v ostatních zemích je to ještě nižší, například v Belgii se jedná o 52 %, ve Velké Británii jde o 51 % a v Itálii to je jen 48 %. Můžeme tedy říci, že ve všech zemích by měla probíhat důchodová reforma. Což se děje. Hlavním důvodem proč dochází k takovým poklesům jsou velké demografické změny. Reformy by neměly bránit ekonomickému růstu, ale především poskytnout ochranu osob ve stáří. Třípilířový systém existuje nejen u nás, ale i v Evropské unii. Jedná se o: 1. “státem garantovanou penzi,

72

2. aktivity zaměstnavatelských subjektů, 3. soukromé aktivity občanů.” (zdroj: I-poradce.cz [online]. 2011 [cit. 2011-1117]. Důchody v Evropské unii. Dostupné z WWW:
2.9.1 Belgie V tomto státě jsou vypláceny velké státní penze. Nárok na důchod může občan uplatňovat v 65 letech věku pro obě pohlaví. Je zde zaveden třípilířový systém. Osoba v tomto státě může žádat o minimální důchod po 30 odpracovaných letech a plný může získat, jakmile má odpracovaných 45 let. V Belgii je zaveden systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje zdravotní péči, nemocenské pojištění, příspěvky v nezaměstnanosti, příspěvky na děti, mateřskou dovolenou a penze, které plynou ze zákona. Do tohoto systému zaměstnanec odvádí 13,07 % a zaměstnavatel za něj odvádí 32,35 %. Můžeme tedy říci, že Česko s Belgií odvádí nejvyšší sazby sociálního pojištění. Celková výše odvodů činní 37,94 % z hrubého příjmu. Z toho 24,87 % platí zaměstnavatel. Zbytek tedy odvede zaměstnanec. Druhý pilíř využívá asi 35 % osob. Naopak třetí pilíř, který je dobrovolný, využívá zhruba 70 % lidí. To je pro tento dobrovolný pilíř dost vysoké číslo.

2.9.2 Finsko Obyvatelé Finska budou muset zavést vícepilířový systém, který je v rámci Evropské unie nutný. Národní penze tohoto státu jsou financovány jen z příspěvků zaměstnavatelů, což zajišťuje pouze existenční minimum. Tyto penze jsou pak testovány dle majetkových poměrů. Zatím se zde používá jen první pilíř, ve kterém se jedná o státem garantovanou penzi. První pilíř je rozdělen na dvě složky, které jsou zvláštně definovány. V první složce se jedná o dávkově definovanou část. Ta druhá se stará o příspěvkově definovanou část. Občan si tedy může vybrat z těchto dvou složek. Podle složek se liší i důchodový věk, který je při první části, tedy té dávkově 73

definované, 65 let věku. Ve druhé části je důchodový věk pohyblivý, a to od 62 do 68 let. Finové si většinou zvolí druhou část, která je pro ně nejvýhodnější. Ten kdo odvedl malé příspěvky, ten volí spíše první možnost. Od toho se odvíjí i výše národní penze, protože záleží na samotných lidech, kolik si jsou schopni naspořit během jejich ekonomického života v určených pojišťovnách. Odvody v této zemi jsou rozděleny na dva sektory, na soukromý a veřejný. V soukromém sektoru je odváděno 21,1 % hrubých příjmů. Zde zaměstnavatel odvádí 16,7 % a zbytek, do 21,1 % odvádí zaměstnanec. Naopak ve veřejném sektoru činí odvod ve výši 23,5 % hrubých příjmů a zaměstnavatel z toho odvádí 19,1 %.

2.9.3 Irsko Irsko je stát, který má, jako jeden z mála, dobře vybudovaný a především rozsáhlý systém zaměstnaneckých a osobních penzí. Věk zde činí 65 let u obou pohlaví. Věk se nesmí prodlužovat, ale dřívější odchod je možný. Volba druhu penze se odvíjí od záznamu o výdělcích daného jedince. Není zde poskytována penze, která je závislá na výši výdělku. Má zavedenou jednotnou sazbu penze, která je poskytována státem. Zdroj pro penzistu tedy činí druhý a třetí pilíř. Tyto pilíře volí jen polovina Irů. Odvody v Irsku jsou velmi pohyblivé. Tento systém není moc dobrý pro lidi, protože jim může vznikat riziko chudoby.

2.9.4 Německo Německo podporuje třípilířový systém. V tomto státě se první pilíř značně zaměřuje na zásluhovost a solidaritu, která je obsažena ve veřejném sektoru. Druhý pilíř je v tomto státě velmi rozsáhlý i když vykazuje vysokou příjmovou nerovnost. Ten poslední pilíř, tedy třetí, není moc využíván. Hranice důchodového věku je 65 let, dřívější odchod je možný, ale především se uplatňuje pozdější. Zde se počítá s prodloužením až na 67 let věku. Odvody z hrubých mezd se v tomto státě postupně navyšují.

2.9.5 Polsko V Polsku je dvou pilířový systém. První pilíř bude vyplácet stát. Druhý pilíř je formou individuální, prostředkem penzijních fondů. Odvody ze mzdy jsou skoro stejné jako v České republice. V tomto státě se jedná o odvod ve výši 32,6 % z hrubé mzdy. Muži

74

odchází v 65 letech do důchodu, ženy v 60 letech. V Polsku mohou občané v 55 letech odejít do předčasného důchodu.

2.9.6 Rakousko Tento stát je závislý především na prvním pilíři. Ty ostatní zatím nemají velkou váhu. Výše odvodu je 22,8 % z hrubých mezd. Z toho zaměstnavatel odvede 12,55 %. V tomto státě je dost rozvinuté komerční penzijní připojištění, které využívají jen vyšší příjmové skupiny osob. Muži odcházejí do důchodu v 65 letech a ženy v 60 letech. Postupně se však důchodový věk u žen bude zvyšovat, a to až na 65 let.

2.9.7 Slovensko Slovensko má třípilířový systém. V prvním pilíři jsou placeny odvody z mezd. Zde jde o sociální pojišťovny, kam se za zaměstnance odvádí na starobní důchod 18 % z hrubé mzdy. V druhém pilíři se jedná o důchodové správcovské společnosti. Třetí pilíř v sobě zahrnuje doplňkové důchodové společnosti. Tento pilíř je dobrovolný, ale kdo sem přispívá, ten je státem daňově zvýhodněný. Ženy do důchodu v tomto státě odchází v 60 letech a muži v 62 letech.

2.9.8 Švédsko Švédský stát má zavedený třípilířový systém, který ukazuje na dobře nastavený model, protože lidé jsou zvyklí tyto pilíře využívat. V první složce tohoto pilíře můžeme najít části, které jsou garantovány a financovány ze státního rozpočtu. Druhá složka je příspěvkově definována a financována z hrubých mezd. Odvody činí 18,5 %, kdy oba, jak zaměstnavatel tak zaměstnanec, platí stejnou část. Třetí složka prvního pilíře obsahuje soukromé virtuální účty, kam se musí převádět zhruba 2,5 % odvodů z druhé složky. Druhý pilíř využívá téměř 90 % zaměstnanců. Třetí pilíř je v tomto státě dobrovolný. Důchodový věk se zde pohybuje kolem 61 až 70 let. Důchod je garantovaný až od 65 let věku. Předčasný důchod tento stát neumožňuje, ale zato pozdější ano. V tomto státě jsou velmi dobré demografické podmínky.

75

2.9.9 Velká Británie Ve Velké Británii je nastaven třístupňový systém. Předčasný důchod zde neexistuje. Naopak pozdější odchod bude neomezený. Odvody z hrubých mezd nejsou omezeny, ale jsou flexibilní. Tento stát patří mezi poskytovatele nejnižších státních důchodů v Evropské unii, které chce do budoucna ještě snižovat. Výše dávek je v tomto státě shora omezena. Dávky se tedy vyplácejí jen zaměstnancům. Tato státní penze je zhruba ve výši 20 % mzdy. Protože je tak nízká, má asi 96 % občanů uzavřeno penzijní pojištění, které mají ve fondech.

2.10 Příklady výpočtu - stanovení dne odchodu do důchodu Jednou z možností jak zjistit, kdy může jít občan do důchodu je zajít na okresní správu sociálního zabezpečení (nebo Městskou správu či Pražskou správu), kde mu vypočítají možný den odchodu do důchodu, i pro předčasný důchod. Výši důchodu by neměli počítat na okresních či městských správách, protože to je práce České správy sociálního zabezpečení v Praze. Tam se posílají i všechny potřebné věci pro výpočet důchodu. Běžný občan nemusí chodit na pobočky správ sociálního zabezpečení, ale svůj důchod si může spočítat sám doma na počítači, který musí mít přístup na internet. Je mnoho internetových stránek, kde by se to dalo spočítat, ale já bych nejvíce preferovala stránky, které jsou k tomu přímo určené od ministerstva práce a sociálních věcí, v odkazu důchodového pojištění. Odkaz na tyto stránky je http://www.mpsv.cz/cs/2435. Zde si občan může spočítat nejen den odchodu do důchodu, ale i orientační výpočet výše starobního důchodu při jeho přiznání. Je zde k dispozici i kalkulačka k druhému pilíři důchodové reformy.

2.10.1 Příklady na den odchodu do důchodu Tyto příklady co zde uvedu, jsem počítala pomocí kalkulačky na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí v odkazu důchodového pojištění, kde jsem zvolila věkovou kalkulačku. Chci totiž ukázat, jak se budou lišit odchody do důchodu u jednotlivých věkových kategorií, které zde uvedu. Tyto lidi jsem vybírala ze svého okolí. Tyto výpočty platí pro stávající a neměnné podmínky v budoucnu.

76

Muži A, který je narozený 22.října 1955, vyjde důchodový věk 63 let a 4 měsíce. Vzniklý nárok na starobní důchod je tedy 22.února 2019, jestliže získal potřebnou dobu pojištění, a to alespoň 35 let. Má možnost odejít do předčasného důchodu 22.října 2015, pokud splní zmíněnou potřebnou dobu pojištění. Žena A, která se narodila 4.března 1956 a vychovala 3 děti, půjde do důchodu v 59 letech. Vznik nároku na starobní důchod je 4.března 2015, pokud však splní potřebnou dobu pojištění alespoň 31 let. Má možnost odejít do předčasného důchodu 4.března 2012, pokud však získá potřebnou dobu pojištění alespoň 31 let. Muž B, který se narodil 25.ledna 1958, by mohl do důchodu odejít v 63 letech a 10 měsících. Nárok na starobní důchod mu vznikne 25.listopadu 2021, pokud však získá potřebnou dobu pojištění, a to alespoň 35 let. 25.ledna 2018 mu vznikne možnost odchodu do předčasného starobního důchodu, jestliže získá již zmíněnou dobu pojištění. Žena B, která se narodila 28.října 1967 a vychovala 2 děti, má možnost odejít do důchodu v 65 letech a 4 měsících. Nárok na starobní důchod jí vznikne 28.února 2033, pokud však získá potřebnou dobu pojištění alespoň 35 let. I ona bude mít možnost odchodu do předčasného důchodu 28.února 2028. Musí však získat dobu pojištění alespoň 35 let. Muž C, který se narodil 9.listopadu 1976, půjde do důchodu v 66 letech a 10 měsících. Nárok na starobní důchod mu vznikne 9.září 2043, pokud však splní potřebnou dobu pojištění, která je 35 let. Do předčasného starobního důchodu bude moci odejít dne 9.září 2038, po splnění potřebné doby pojištění. Žena C se narodila 4.listopadu 1979. Zde už nezáleží kolik žena vychovala dětí. Její důchodový věk činí 67 let a 4 měsíce. Nárok na starobní důchod vzniká 4.března 2047, ale musí získat potřebnou dobu pojištění, která je 35 let. Do předčasného důchodu bude moci odejít dne 4.března 2042, jestliže splní potřebnou dobu pojištění. Žena D se narodila 13.května 1982 a zatím nemá žádné děti, ale ty už zde nehrají žádnou roli. Její důchodový věk činí 67 let a 10 měsíců. Nárok na starobní důchod vzniká dne 13.března 2050, a musí splnit dobu pojištění 35 let. Její možný předčasný starobní důchod je 13.března 2045, avšak doba pojištění musí být splněna. Jedná se o 35 let pojištění.

77

Žena E, která se narodila 5.března 1989, půjde do důchodu v 69 letech. Vznikne jí nárok na starobní důchod dne 5.března 2058, a musí splnit potřebnou dobu pojištění. Ta je 35 let. Pokud si vybere odchod do předčasného důchodu, který je možný od 5.března 2053, musí mít splněnou potřebnou dobu pojištění 35 let. Muž D se narodil 9.června 1991. Jeho důchodový věk činí 69 let a 4 měsíce. Nárok na starobní důchod mu vznikne dne 9.října 2060, ale musí splňovat potřebnou dobu pojištění, která je 35 let. Možnost odchodu do předčasného starobního důchodu bude dne 9.října 2055, ale doba pojištění musí být splněna. Muž E se narodil 27.září 2000. Jeho důchodový věk činí 70 let a 10 měsíců. Nárok na starobní důchod mu vznikne 27. července 2071, a musí splnit potřebnou dobu pojištění, která je 35 let. Do předčasného důchodu bude moci odejít dne 27. července 2066. Musí však splnit potřebnou dobu pojištění 35 let. V tabulce 14 můžeme vidět, jak se odchod důchodového věku zvyšuje postupně nahoru, a to jak u žen, tak i u mužů. Můžeme si všimnout, že v budoucnu u žen již nehrají roli děti a je jedno kolik jich tedy vychovají. Jejich odchod se nezkrátí. Doba pojištění je všude stejná, kromě jedné ženy označené písmenkem A, která má 3 děti, a ke všemu v blízké době bude mít možnost odejít do důchodu. To je bohužel záležitost příštích pár let, protože v budoucnu už nižší doba pojištění díky dětem nebude. Můžeme tedy říci, že muž, který se narodil v roce 1955 půjde do důchodu v 63 letech a 4 měsících. Naopak muž E, který se narodil v roce 2000, půjde do důchodu v 70 letech a 10 měsících. Můžeme si všimnout, že se počet let tedy zvyšuje, jak jsem již uvedla.

78

Tab. 14 Porovnání mužů a žen pro stanovení dne odchodu do důchodu

jméno rok narození

Muž A

Žena A

Muž B

Žena B

Muž C

22.10.1955

4.3.1956

25.1.1958

28.10.1967

9.11.1976

Žena C

4.11.1979

Žena D

13.5.1982

Žena E

5.3.1989

Muž D

Muž E

9.6.1991

27.9.2000

důchodový

doba

předčasný

doba

věk

pojištění

důchod

pojištění

63 let 4měsíce

59 let

63 let 10 měsíců 65 let 4 měsíce 66 let 10 měsíců 67 let 4 měsíce 67 let 10 měsíců 69 let

69 let 4 měsíce

70 let 10 měsíců

děti u mužů

35 let

22.10.2015

35 let

-

nezáleží na počtu dětí

31 let

4.3.2012

31 let

3 děti u mužů

35 let

25.1.2018

35 let

-

nezáleží na počtu dětí

35 let

28.2.2028

35 let

2 děti u mužů

35 let

9.9.2038

35 let

-

nezáleží na počtu dětí

35 let

4.3.2042

35 let

35 let

13.3.2045

35 let

35 let

5.3.2053

35 let

2

zde už děti

děti

nehrají roli

0

zde už děti

dětí

nehrají roli

0

zde už děti

dětí

nehrají roli u mužů

35 let

9.10.2055

35 let

-

nezáleží na počtu dětí u mužů

35 let

27.7.2066

35 let

-

nezáleží na počtu dětí

zdroj: vlastní Já osobně si myslím, že muž A, který půjde do důchodu v 63 letech, se důchodu určitě dožije a hlavně si ho nějakým způsobem užije. Je to věk docela normální, tedy podle mě, kdy by mohly lidé chodit do důchodu. Naopak muž E, který půjde do důchodu v 70 letech, bude nejen strhaný, ale důchodu si ani neužije. Nebude už na to mít ani náladu, protože takový věk je podle mého názoru až přehnaný. Nebude ani moci dělat od

79

určitého věku práci, kterou dělal doteď, neboť na to nebude mít sílu, zručnost a celkově už té práce nebude schopný. Podle mě, jak to tak vypadá, lidi budou umírat na pracovištích, v důchodu si vůbec neodpočinou. Z těchto prací je budou rovnou odvážet do krematoria, aby je mohly pohřbít. Pak je tedy otázkou, zda si na důchodový věk vůbec spořit.

80

3 Shrnutí praktické části V praktické části jsme se dozvěděli všechny potřebné údaje k tomu, abychom mohli vyhodnotit, zda je důchodová reforma opravdu nutná či ne. Z těchto údajů jsme tedy přišli na to, že počet důchodců stoupá a počet narozených dětí naopak klesá. Tím pádem se snižuje počet ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce. Můžeme tedy říci, že důchodová reforma je opravdu nutná. Teď už si zbývá položit otázku, zda všechno v důchodové reformě je opravdu správné nebo to občanům jen přitíží. To ukáže až čas. Já tuto reformu mohu posoudit jen z pohledu občana a ne z pohledu státu. Osobně můžu říci, že peníze na výplaty důchodové penze opravdu chybí a není možné pořád dokola si je půjčovat a čím dál více stát zadlužovat a čekat, že se něco změní nebo stane zázrak. Tady nejsme ve filmu, toto je totiž realita. Myslím si, že stát vymyslel docela dobrou věc, že si má každý občan sám spořit. Ale nezamyslel se nad tím, že je zde mnoho rodin, ale i jednotlivců s nižšímu příjmy. Já osobně jsem zvědavá, kde na toto budou brát, jestliže každý občan si bude muset spořit minimálně 300 korun. To pořádně hne rodinným rozpočtem, který už teď je hodně napnutý. A co naopak ti, co mají peněz dostatek? Neměli by přispívat na důchody těm, co na ně nemají? Mělo by být pravidlem, že ten co si spoří více, tak dostane i větší důchod. S tímto souhlasím. Neměl by ho zase však dostávat až neúměrně vysoký, jak jsem uvedla v praktické části. Nad touto částkou by se měl stát zamyslet, zda to není až příliš mnoho peněz. Tuším, že dotyčnému občanu by se tak vysoký důchod jistě líbil. Proto by se měl stát zamyslet nad tím, v jaké maximální výši by měl důchodce pobírat penzi. Pokud dotyčný občan vykonával opravdu těžkou práci, měl by být náležitě oceněn, i když jeho celoživotní příjem byl vysoký. Ale i tak by se měla výše jeho důchodu snížit alespoň na polovičku. To, podle mě, by bylo tak akorát pro dnešní situaci. Jestliže si však uvědomíme, že dříve takové dobře placené práce nebyly a dnes již jsou, můžeme usoudit, že lidí s vysokými penzemi bude hodně a bude jich stále přibývat. Podívejte se kolik je velkých firem a jaký jejich majitelé berou plat. Vyvstává otázka, zda je toto jednání etické či nikoliv. Chudý občan bude brát důchodovou penzi, která mu vyjde sotva na nájem a na jídlo. Na druhé straně zde bude jiný občan s vyššími odvody na penzijní spoření, který dostane velký důchod a bude si třeba za něj moci jezdit tak jednou za půl roku na dovolenou někam za hranice a ještě s sebou vezme 81

celou rodinu, které to zaplatí. Zde už je otázka etiky a slušného chování každého občana. V této praktické části jsme mohli ještě zjistit, že se zvyšuje věk dožití. Máme tedy docela dost občanů, kteří se dožívají sto a více let. Těchto stoletých občanů rok od roku přibývá. Je jen otázkou, jak nás všechny povede dál stát, který vydává různé zákony a ustanovení. Dále jsem uvedla klady a zápory důchodové reformy ze dvou pohledů. Jeden pohled je ze strany občana a druhý ze strany státu. Tyto pohledy jsou jen podle mého názoru a uvážení. Je pravdou, že jakmile stát udělá nějaké reformy nebo nové zákony, všem lidem se nikdy nezavděčí. Najde se pokaždé mnoho odpůrců. Určitě je jich větší množství, ale to by chtělo víc odborníků, ale i obyčejných lidí, kteří by se vyjádřili k důchodové reformě. Určitě by je napadly další klady a zápory z obou pohledů. V další části mé praktické práce jsem uvedla srovnání s ostatními vybranými zeměmi. Jsou zde země co nedávno uvedli důchodovou reformu do chodu, ale jsou zde i země, kde již důchodová reforma několik let funguje. Je pravdou, že tyto země by se neměly srovnávat, protože v každé zemi funguje systém jinak. Ale myslím si, že jednotlivé země, co zavedly důchodovou reformu, se mají sami od ostatních co učit. Jenže pravda je jiná. Země se od sebe neučí a neponaučují se z chyb ostatních. Touto výjimkou není ani naše Česká republika. Mohla si vzít mnoho příkladů od sousedních zemí, například od Slovenska či Německa. Poslední částí mé bakalářské práce jsem uvedla příklady odchodu do důchodového věku lidí, kteří žijí v mém okolí a jsou narozeni v odlišných letech. Tento příklad jsem uvedla i na svém roku narození, a divila jsem se v kolika letech půjdu do důchodu. Na těchto příkladech, které jsou pro lepší orientaci uvedeny v tabulce, je hezky názorně vidět, jak se u jednotlivých roků narození bude měnit odchod do důchodu. Nakonec jsem však zjistila, že se už nebude brát v potaz počet narozených dětí u žen. To mi přijde velmi špatné. Bude to mít totiž nedozírné následky na stát. Nepodporuje totiž ženy k tomu (ze všech hledisek), aby více rodily děti, a tím by přispěly k ekonomicky aktivním osobám, které by vydělávaly důchodcům na důchody. Díky tomuto aspektu mají a budou mít důchodci nižší důchodovou penzi. Což není vůbec dobré.

82

Závěr Za téma mé bakalářské práce jsem si vybrala Nutnost a opodstatnění důchodové reformy v ČR. Závěrem mé bakalářské práce bych ráda vyhodnotila dosažení cílů, které jsem si na začátku vytyčila. Toto vyhodnocení spočívá v tom, zda se mi podařilo dosáhnout a naplnit dané cíle. Mým nejdůležitějším cílem bylo provést analýzu současného důchodového systému a nutnost zavedení důchodové reformy. Analýzu jsem provedla pomocí demografického vývoje lidí České republiky. Zde jsem uvedla počet narozených dětí, který se každým rokem o několik stovek či tisíc snižuje, a k tomu jsem zjistila úmrtnost lidí a to ve všech věkových kategorií a nejčastější příčiny smrti. Nejčastější příčina smrti je nemoc oběhové soustavy a nejvíce lidí, tedy mužů i žen umírá ve věku od 80 do 89 let. Zde můžeme říci, že by nebylo na škodu, aby se důchodový věk prodloužil o několik let více. Je otázkou o kolik, protože je mnoho lidí, kteří jsou v dnešní době rádi, že se důchodového věku dožijí. Kdyby se jim odchod do důchodu prodloužil, je možné, že se důchodu teď i v budoucnu moc lidí nedožije. Je tedy zřejmé, z demografického vývoje, že změna je potřeba. Buď se změní důchodový systém a to tak, jak navrhuje vláda, že se zavede takzvaný třípilířový systém. Mnoho lidí si tedy bude muset na důchod naspořit samo a nebude se moci spoléhat na stát, jak tomu bylo dodnes. Můžeme tedy říci, že počet lidí v důchodovém věku je vysoký a je málo lidí, kteří jsou ekonomicky aktivní, aby vydělávali na důchody. Podle mého názoru by se stát měl ještě zamyslet nad otázkou, jak podpořit mladé rodiny, které budou chtít mít dítě a podobně. To by bylo další důležitou otázkou, jak zvýšit ekonomickou aktivitu osob. Podle údajů co jsem zde uvedla, můžeme říci, že počet sto a víceletých osob také stoupá a tím pádem se zvyšuje věk dožití. V teoretické části jsem se snažila podchytit nejdůležitější věci ohledně důchodu, co by měli lidé znát či vědět. Například to, co je potřeba proto, aby občan mohl jít žádat o důchod a hlavně co si s sebou má vzít. Protože, jak jsem se dozvěděla, mnoho lidí vůbec netuší co je k tomu zapotřebí. Proto jsem se touto problematikou hodně zabývala. V praktické části se zabývám spíše otázkou důchodové reformy. Proč je zapotřebí, proč je nutná, co se během ní změní v budoucnu a podobně důležité věci. Nejvíce jsem se zde zabývala analýzou demografického vývoje lidí. Zachytila jsem zde porodnost,

83

úmrtnost, a jak se celkově vyvíjel počet důchodců a jednotlivých druhů důchodů. Jde především o to, že se bude prodlužovat důchodový věk. To je nejvíce zřejmé až na příkladech, které jsou na konci praktické části. Tyto příklady jsem sama uvedla na konkrétních občanech, kteří žijí v mém blízkém okolí. Nejen jejich ale i svůj den odchodu do důchodu jsem si vypočetla. Je pravda, že je stále ještě v nedohlednu, ale i tak mi to nedalo a výsledek je u ženy s písmenkem E. Takže můj odchod je v 69 letech. Jsem zvědavá, jestli to v budoucnu bude pravda nebo ještě přijde nějaký nový zákon, který to nějak změní. Jsem vůbec zvědavá, jak to celkově bude vypadat v budoucnu, tedy jak na tom budou lidé zdravotně. V této práci jsem myslím splnila všechny mé vytyčené cíle a zde jsem je i popsala. Doufám, že tato práce bude přínosem i mnoha lidem okolo, kteří si ji přečtou. Mě tato práce přinesla hodně a dozvěděla jsem se i řadu věcí, které jsem ještě dosud nevěděla.

84

Seznam literatury 1) NEČADOVÁ, V.: /Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta,/ Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2010, 102 s. ISBN 978-80-87035-49-8. 2) NEČADOVÁ, V.: /Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská skripta,/ Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 s. ISBN 978-80-87035-50-4. 3) NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. 4) NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. 5) PŘIB, J.; VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2005. ISBN 80-7263-281-7. 6) PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik. 5. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0751-9. 7) TOMEŠ, I., a kol. Sociální správa. Praha: Portál s.r.o., 2002. ISBN 80-7178560-1. 8) ÚZ Sociálního zabezpečení 2010 (číslo 775). 1.vyd. Praha: Sagit, 2010. 368 s. 9) Zákony III./2011, sborník úplných znění zákonů a souvisejících předpisů k 1.1.2011. 1.vyd. Praha: Poradce, 2011. 464 s. ISBN 977-1-02-82811-6.

Zákony 10) Zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění 11) Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení 12) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení 13) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodové pojištění

85

Příručky 14) ČESKÁ

SPRÁVA

SOCIÁLNÍHO

ZABEZPEČENÍ

PRAHA.

Příručka

budoucího důchodce v roce 2010, 1.vyd. Praha: ČSSZ Praha, 2010. ISBN 97880-87039-21-2. 15) ČESKÁ

SPRÁVA

SOCIÁLNÍHO

ZABEZPEČENÍ

PRAHA.

Sociální

zabezpečení 2011, 1. vyd. Praha: ČSSZ Praha, 2011. ISBN 978-80-87039-24-3. 16) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Národní pojištění (odborný měsíčník) 6/2011, odborný měsíčník. Praha: MPSV ČR, 2011. ISSN 0323-2395.

Internetové zdroje 17) Odbor 71. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. aktualizace 31.8.2011 [cit.

2011-08-11].

Důchodové

pojištění.

Dostupné

z

WWW:

http://www.mpsv.cz/cs/617#hlavicka 18) Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2011-08-12]. Důchodová reforma-zaměření. Dostupné z WWW:
24) Česká správa sociální zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-09-02]. Informace. Dostupné z WWW:
České

republiky

2004

a

2009.

Dostupné

z

WWW:


České

republiky

2004

a

2009.

Dostupné

z

WWW:


republiky

2011.

Dostupné

z

WWW:


republiky

2011.

Dostupné

z

WWW:


ročenky.

Dostupné

z

WWW:


ročenky.

Dostupné

z

WWW:


87

32) Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-29]. Tisková zpráva. Dostupné z WWW: <www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2009/duchodcu-je-o-devet-procent-vice-nez-pred-desetilety.htm 33) Česká správa sociálního zabezpečení [online]. není uvedeno [cit. 2011-10-29]. Tisková

zpráva.

Dostupné

z

WWW:


zpráva.

Dostupné

z

WWW:


pojištění.

Dostupné

z

WWW:

<www.mpsv.cz/files/clanky/10630/Proc_potrebujeme_duchodovou_reformu.pdf 38) Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-10-23]. Finance. Dostupné z WWW:
88

39) Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-10-23]. Finance. Dostupné z WWW:
z

WWW:


poradce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=214

89

Seznam tabulek Tab. 1 Penzijní spoření a státní příspěvek

16

Tab. 2 Důchodový věk pojištěnců podle roku narození

22

Tab. 3 Počet obyvatel podle krajů

38

Tab. 4 Živě narozené děti

41

Tab. 5 Zemřelí podle příčin smrti

44

Tab. 6 Úmrtnost podle věku a pohlaví

46

Tab. 7 Věkové složení obyvatel České republiky za rok 2009 a 2010

47

Tab. 8 Počet všech důchodců a důchodů

53

Tab. 9 Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav ke 31.12.2010)

55

Tab. 10 Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav k 31.březnu)

57

Tab. 11 Sto a víceletých občanů rozdělených dle pohlaví k lednu 2010 a 2011

59

Tab. 12 Počet sto a víceletých starobních důchodců podle krajů k lednu 2010 a 2011

60

Tab. 13 Relace mezi mzdou a důchodem

67

Tab. 14 Porovnání mužů a žen pro stanovení dne odchodu do důchodu

79

90

Seznam obrázků Obr. 1 Zvyšování důchodového věku

40

Obr. 2 Živě narozené děti

42

Obr. 3 Relativní rozložení mužů a žen v roce 2010

49

Obr. 4 Věkové složení obyvatelstva na konci roku 2009

62

Obr. 5 Jaké pobíráme starobní důchody

66

Obr. 6 Relace mezi mzdou a důchodem

68

91