VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Pády seniorů mimo zdravotnická zařízení
Bakalářská práce
Autor: Kristýna Šeflová, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2015
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Kristýna Šeflová, DiS.
Studijní program:
Ošetřovatelství
Obor:
Všeobecná sestra
Název práce: Cíl práce:
Práce se.
Jméno vedoucího BP
Jméno vedoucího katedry
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry Katedra elektrotechniky a informatiky
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na pády seniorů mimo zdravotnická zařízení. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána charakteristika stáří, pády a změny ve stáří. Jsou zde zahrnuty také následky pádů, typy kompenzačních pomůcek, prevence a bezpečnostní opatření pro eliminaci pádů. Praktická část byla prováděna pomocí dotazníkového šetření a je zaměřena na následky pádů a jejich propojenost s ročním obdobím, nevhodné prostředí seniora a používání kompenzačních pomůcek. Získané údaje jsou uvedeny v grafech.
Klíčová slova Pády, senior, kompenzační pomůcky, rizikové faktory, prevence
Annotation The bachelor thesis is focused on senior´ falls outside medical facilities. It consists of two parts, theoretical and practical. The theoretical part describes the characteristics of age, falls and changes in old age. This also includes the consequences of falls, types of mobility aid, prevention and safety measures to avoid falls. The practical part was performed through questionnaires and it is focused on consequences of falls and their connectivity with the season, inappropriate surroundings of the senior and the use of mobility aid. Obtained data are shown in graphs.
Key words Falls, senior, mobility aids, risk factors, prevention
Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Petře Vršecké za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
............................................... Podpis
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 7 1.1 Cíl výzkumu ....................................................................................................... 8 1.2
2
Pracovní hypotézy .............................................................................................. 8
Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1 Stáří a stárnutí .................................................................................................... 9 2.1.1
Kalendářní stáří ........................................................................................... 9
2.1.2
Sociální stáří ............................................................................................. 10
2.1.3
Biologické stáří ......................................................................................... 10
2.1.4
Klasifikace věku podle WHO ................................................................... 10
2.2
Somatické a kognitivní změny ve stáří ............................................................ 10
2.2.1 2.3
Instabilita a pády ve stáří.................................................................................. 13
2.3.1
Definice pádů ............................................................................................ 13
2.3.2
Femenologie pádů ..................................................................................... 14
2.3.3
Rizikové faktory pádů ............................................................................... 14
2.3.4
Následky pádů........................................................................................... 15
2.3.5
Prevence pádů ........................................................................................... 16
2.4
Imobilizační syndrom....................................................................................... 16
2.5
Rehabilitační a kompenzační pomůcky ........................................................... 17
2.6
Aktivizace seniorů ............................................................................................ 19
2.6.1 2.7 3
Duševní poruchy ....................................................................................... 12
Metody aktivizace ..................................................................................... 19
Obecná opatření u nestabilních osob s rizikem pádu ....................................... 20
Praktická část .......................................................................................................... 22 3.1 Metodika výzkumu........................................................................................... 22 3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 22
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 22
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 22
3.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 23
3.6
Diskuze............................................................................................................. 39
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 42
4 Závěr ....................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury ............................................................................................... 45 Seznam grafů .................................................................................................................. 48 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 49 Seznam příloh ................................................................................................................. 50
1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma Pády seniorů mimo zdravotnická zařízení. Tomuto tématu jsem se rozhodla věnovat zejména proto, že vzhledem k prodlužování lidského věku tento problém získává na celospolečenské i medicínské důležitosti. Problematika stáří a péče o seniory bude vzhledem k populačnímu trendu neustále nabývat na významu. Následky pádu mohou mít zásadní význam pro kvalitu dalšího života. Pád pro seniora znamená velmi rizikovou mimořádnou událost, kdy možný následný pobyt v nemocnici pro něho patří k nepříjemným zážitkům. Velmi často se stává, že senior neodchází ze zdravotnického zařízení domů, ale je překládán do různých léčeben pro dlouhodobě nemocné, rehabilitačních ústavů či do ústavů sociální péče. V porovnání s mladými lidmi je léčba seniorů delší a složitější, a ne vždy přináší očekávané výsledky. Péče o seniory, zvláště s psychickým postižením, je odborně i časově náročná a vyžaduje určité sebezapření. Za důležitou součást ošetřovatelské péče považuji empatii a individuální přístup. Část seniorů bagatelizuje své problémy či přímo odmítá jejich řešení. Ve zmírňování těchto problémů vidím také jeden z úkolů pro práci všeobecné sestry. Během studia jsem absolvovala praxi na OGNP Nemocnice Jihlava a DpS Lesnov v Jihlavě. Práce se seniory mne zaujala a byla pro mne velikým přínosem a životní zkušeností. V mé rodině je několik seniorů, o které se částečně starám. Mám velmi pozitivní vztah ke zvířatům, zajímám se o jejich kladné působení na psychiku a zdraví jedince, a proto bych ve svém budoucím zaměstnání chtěla využít možnosti a efekt pet terapie. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou – vyhodnocení a grafické znázornění dotazníkového šetření. V teoretické části se zabývám definicí stárnutí a stáří a jejich propojeností s psychickým a fyzickým stavem jedince. Dále jsem se zaměřila na klasifikaci pádů a příčiny jejich vzniku. Významným faktorem je poúrazová rehabilitace, která spolu s ergoterapií a využíváním kompenzačních pomůcek může výrazně zvýšit aktivizaci a kvalitu života jedince. Praktická část obsahuje koláčové grafy a jejich hodnocení. Informace jsem získala anonymním dotazníkovým šetřením, které mne vedly k vyvození patřičných závěrů.
7
1.1 Cíl výzkumu Hlavní cíl: Zjistit nejčastější příčiny pádů seniorů mimo zdravotnická zařízení.
1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 40 % úrazů způsobených pádem bude ve věkové kategorii 70 – 80 let. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než polovina pádů mimo domov bude v zimním období a nejčastější příčina pádu bude uklouznutí. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 60 % respondentů nemá bezbariérově upravený byt/dům a s péčí o domácnost jim vypomáhá rodina. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než polovina respondentů používá kompenzační pomůcky. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že více než 70 % respondentů mělo v souvislosti s pádem bolesti v délce trvání do 1 roku.
8
2 Teoretická část 2.1 Stáří a stárnutí „Málokdo umí být starý.“ François de La Rochefoucauld Stáří neboli senium nazýváme období od 60 let. Je to období, kdy dochází ke ztrátám mnoha životních či sociálních rolí a snižování kompetencí, které byly do dosažení tohoto věku součástí identity každého jedince. V současné době se ve většině zemí přijímá 15letá periodizace lidského věku, kterou navrhla Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní je stáří členěno na období rané stáří, které je od 60 do 74 let, vlastní stáří od 75 do 89 let a dlouhověkost od 90 let (Nováková, 2011). Definice slova senior se zakládá v první řadě na společenské konvenci, která má různé, ale z velké části ekonomické důvody. V současné době dochází k tendenci posunovat hranici stáří až k 65. roku, a to v souvislosti s odchodem jedince do důchodu. Rychlost stárnutí bývá individuální. Je ovlivněna geneticky, vlivem prostředí, životním stylem jedince či vážnou nemocí. Mezi typické tělesné stařecké změny patří zhoršení smyslů, pokles fyzické síly, zpomalení reakcí na okolní podněty a rozvoj chronických onemocnění jako je například diabetes mellitus (DM), hypertenze, degenerativní onemocnění pohybové soustavy a nádory (Haškovcová, 2010). Díky osobitosti a mnohočetnosti příčin a projevů, jejich nástupu v různém věku, vzájemné podmíněnosti a rozpornosti se stávají příčinou obtížného vymezení a členění stáří. Zpravidla je proto stáří rozlišováno na kalendářní, sociální a biologické (Kalvach, 2004).
2.1.1 Kalendářní stáří Stáří označeno jako kalendářní neboli chronologické je jasně vymezitelné a značí čas, který nám již uplynul. V souvislosti demografického vývoje a zlepšování funkčního stavu ve stáří navrhla v 60. letech B. L. Neugartenová tyto pojmy: „mladí senioři“ toto označení se týká věku 55 – 74 let a „staří senioři“ pro 75 a více let. Z tohoto pojetí je odvozeno současné členění stáří 65 – 74 let (mladí senioři), 75 – 84 let (starší senioři), 85 a více let (velmi staří senioři) (Kalvach, 2004).
9
2.1.2 Sociální stáří Sociální stáří je charakterizováno proměnou sociálních rolí, životního stylu, ekonomického zajištění a individuálních potřeb. Za počátek tohoto staří je považován nástup do starobního důchodu. Tento pojem upozorňuje i na rizika, k nimž se řadí osamělost, pokles životní úrovně, ztráta soběstačnosti a sebepéče (Kalvach, 2004).
2.1.3 Biologické stáří Biologické stáří je termín pro označení změn, které probíhají na fyziologické úrovni. Změny, které postihují tkáně a orgány, neprobíhají u každého jedince stejně a jsou předurčeny životním stylem a genetickými predispozicemi. V tělních systémech dochází k poklesu biologických adaptačních mechanismů a též ke zpomalení a oslabení dřívějších funkcí (Klevetová, Dlabalová, 2008).
2.1.4 Klasifikace věku podle WHO
30 – 40 let - dospělost, adultium
45 – 59 let - střední věk, interevium
60 – 74 let - stárnutí, časné stáří, senescence
75 – 89 let - vlastní stáří, kmetství, senium
90 let a více - dlouhověkost, patriarchium (Kalvach, 2004).
2.2 Somatické a kognitivní změny ve stáří „Starého člověka nejen prezentujeme, ale i anticipujeme jako slabého, sehnutého, pomalu se pohybujícího, nepružně reagujícího a zapomínajícího. V podvědomí veřejnosti se k tomuto obrazu pojí ještě přítomná nebo hrozící hluchota, slepota, demence a
inkontinence.
Jaké
jsou
však
skutečné
změny
přicházející
se
stářím?“
(Haškovcová, 2010, str. 25) Stáří není samo o sobě chorobným stavem, nicméně v jeho průběhu dochází k sumaci nepříznivých vlivů, a proto i vlivem prodlužování lidského věku přibývá nemocných seniorů. Polymorbidita je základním znakem nemocnosti ve stáří. To znamená, že starý člověk trpí současně větším počtem různých, zpravidla chronických onemocnění (Vágnerová, 2007). 10
Vzhled jedince Kůže se svrašťuje, vysušuje, vlasy a chlupy šedivějí a ubývají. Postava se zmenšuje vlivem úbytku svalové a kostní hmoty, snížení meziobratlových chrupavčitých plotének, snížení svalového tonu a také důsledkem změn na celém pohybovém aparátu. Respirační systém Dýchací soustava se rychleji unaví, a to hlavně při námaze. V důsledku snížení aktivní resorpční plochy plic je vitální kapacita plic přibližně poloviční než u mladého člověka. Kardiovaskulární systém U oběhového systému dochází k poklesu průtoku krve orgány, což se týká nejvíce ledvin. Velmi často se objevují aterosklerotické změny. Tepny se prodlužují a zvětšují svůj průměr. Z tohoto důvodu pojmou větší množství krve, avšak klesá elasticita jejich stěn. Tento stav má vliv na zvyšování krevního tlaku, a tím na zátěž myokardu. Srdeční chlopně degenerují a následně u nich dochází ke kalcifikaci. U levé srdeční komory se snižuje její poddajnost, což vede při aktuální zvýšené zátěži k srdečnímu selhávání. Podle Vágnerové (2007) lidé, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, bývají bradypsychičtí, obtížněji se soustředí a jejich reakce jsou pomalé. Psychická výkonnost je kolísavá a horší, než byla dříve. Současně může být postižen i pohybový aparát v různém rozsahu podle lokalizace mozkové léze. V závislosti na lokalizaci může dojít ke vzniku afázie. Jedná se o získané narušení komunikačních schopností, které vzniká při ložiskových poškození mozku jako důsledek systémového vlivu mozkové léze na vyšší psychické funkce člověka. Při této poruše jsou zasaženy všechny modality řeči – receptivní, expresivní, mluvená i psaná. Po 60. roce věku dochází k atrofickým změnám sluchové dráhy a vzniká stařecká nedoslýchavost (Vágnerová, 2007). Vylučovací systém Ve vylučovacím systému dochází k úbytku ledvinných glomerulů a následnému snížení glomerulární filtrace. Během stárnutí se snižuje elasticita uretry. Močový měchýř má nižší kapacitu a snižuje se tonus u obou svěračů. Přibližně u 15 – 30 % osob starších šedesáti let se objevuje močová inkontinence (Topinková, 2005).
11
Hormonální systém Dochází ke změnám hormonální produkce, sekrece a aktivity a přetváří se imunitní systém. Stárnutí endokrinního systému se projevuje nejvíce na funkci štítné žlázy. Starým lidem je velmi často zima a mívají problémy adaptovat se na výraznější teplotní změny. Je to důsledek změn metabolismu, kdy dochází k obtížnému udržování tělesné teploty. Dochází též ke změnám distribuce tělesných tekutin. Klesá podíl intracelulární tekutiny, ale celkové množství vody v těle se nemění (Jarošová, 2006).
2.2.1 Duševní poruchy Dalšími rizikovými faktory pádů ve stáří jsou duševní poruchy. Sem patří zejména depresivní syndrom, organické duševní poruchy a delirium nasedající na demenci. Symptomy mohou být méně nápadné a schované za fyziologické změny ve stáří. Nejčastěji se vyskytují organické změny a poruchy paměti (Jarošová, 2006). Depresivní syndrom Deprese je velmi závažná, ale léčitelná choroba, která výrazně zhoršuje kvalitu života a je často přítomna v počátcích demence. Charakteristický je úbytek energie, ztráta zájmu o každodenní činnosti a vymizení pozitivních emocí. Dle závažnosti projevů se deprese dělí na mírnou, středně těžkou a těžkou. U těžkých forem se můžeme setkat s psychotickými příznaky, jako jsou bludy a halucinace (Pokorná, 2013). Organické duševní poruchy K projevům duševních organických poruch patří poruchy intelektu, učení, mluvení, plánování, paměti, čtení aj. Tyto projevy patří do skupiny poruch kognitivních funkcí. Dále můžeme pozorovat nápadnější projevy v oblasti vnímání (halucinace), obsahu myšlení (bludy), nálady a emocí (deprese, úzkost) či osobnosti a chování. Jednou z nejčastějších poruch ve stáří je demence. Ačkoli její nástup vypadá spíše na pouhé zhoršování psychických funkcí, jde o onemocnění končící smrtí. Jedná se o syndrom, který vzniká následkem onemocnění mozku, obvykle chronického či progresivního rázu, u něhož dochází k narušení kognitivních funkcí (paměti, orientace, myšlení, chápání, uvažování, řeči a úsudku). Vědomí v tomto případě není zastřené (Pokorná, 2013).
12
Delirium nasedající na demenci Tato porucha je charakterizována jako typická kvalitativní porucha vědomí s typicky náhlým začátkem a kolísavým průběhem. Deliria představují velmi vážné stavy zhoršující prognózu přežití. Tato porucha má u geriatrických pacientů vysokou mortalitu i přes moderní adekvátní léčbu. Mezi symptomy deliria patří amnestický syndrom charakterizován narušením paměti. Bývá přítomna dezorientace v čase, místě a osobě, konfabulace jako snaha nahradit chybějící informace, poruchy spánkového cyklu, poruchy paměti a myšlení včetně bludů (Venglářová, 2007).
2.3 Instabilita a pády ve stáří Pojem instabilita je jedna z dominant geriatrické medicíny jako „medicíny pěti I“, kam patří
instabilita,
inkontinence,
imobilita,
intelektové
poruchy
a
iatrogenie.
(Kalvach, 2004). U většiny seniorů lze pozorovat nejistou, pomalou chůzi s poruchou rovnováhy, kdy si tato skupina jedinců stěžuje na slabost nohou, na zhoršení pohyblivosti apod. Mezi hlavní rizika instability patří pády. S rostoucím věkem jejich počet přibývá (Šváb, 2008).
2.3.1 Definice pádů Doposud nebyla přijata žádná definice pádů, proto jejich formulace a hlášení bývá různé, a to zejména v souvislosti s mechanismem pádu (Marx, 2007). Uznávané definice:
„Pacienti neplánovaně klesnou k podlaze.“
„Nezamýšlená událost, kdy se člověk ocitne na zemi nebo na nižším povrchu (se svědkem), nebo takovouto událost oznámí (beze svědků).“
„Pád není způsoben žádným záměrným pohybem nebo jinou příčinou, jako je cévní mozková příhoda, mdloba, epileptický záchvat.“
„Událost, která vyústí v nezamýšlené spočinutí pacienta nebo části jeho těla na zemi nebo jiné podložce, která je níž než pacient.“
„Mimořádná událost vyúsťující v nezamýšlené spočinutí pacienta na zemi nebo jiném, níže položeném povrchu.“ (Marx, 2007, str.21)
13
2.3.2 Femenologie pádů Pád lze charakterizovat pohybem těla jedince v souvislosti s příčinou pádu. Z tohoto aspektu lze pády dělit na:
Pády zhroucením - typ tohoto pádu je spojen s náhlým zhoršením chronického onemocnění, příčiny jsou většinou cerebrální např. epilepsie, transientní ischemická ataka, kataplexie nebo náhlý vzestup nitrolebního tlaku.
Pády skácením - pád je způsoben těžkou poruchou rovnováhy, kdy jedinec padá k zemi bez jakýchkoliv obranných reflexů. Ischémie či léze frontálních laloků a podkorové bílé hmoty mohou být příčinou této kategorie pádu.
Pády zakopnutím - u typu tohoto pádu jedinec padá dopředu s nataženýma horními končetinami a příčinou bývá zakopnutí špičkou obuvi o nějakou překážku, kterou se jedinci nepodařilo překročit např. z důvodu elasticity nohy či šouravé chůze u Parkinsonovy choroby.
Pády zamrznutím - stejně jako při zakopnutí jedinec směřuje při pádu dopředu a důvodem pádu je záraz dolní končetiny během chůze, kdy noha zůstává „jako přilepená“ k podlaze a tělo pokračuje v pohybu.
Nediferencované pády - tyto pády mají netypický ráz, kdy podkladem těchto pádů může být prostá nepozornost nebo věkově vázané zhoršení senzorických funkcí a stavu pohybového aparátu (Svobodová, 2008).
2.3.3 Rizikové faktory pádů Rizikové faktory pádů byly popsány v mnoha publikacích a studiích. Tyto faktory při vzniku pádu jsou velmi proměnlivé a citlivě reagující na okolnosti pádu a jsou často velmi obtížně prokazatelné. Rizikové faktory se dělí na vnitřní a vnější (Pidrman,2007). Vnitřní rizikové faktory Jsou nejčastěji v souvislosti s projevy věku či onemocnění a lze je snadněji ovlivňovat.
14
Mezi vnitřní rizikové faktory patří poruchy zraku (snížená zraková ostrost, fotofobie, zúžené zorné pole nebo zhoršené vidění za šera), nejistá chůze, patologické změny na pohybovém aparátu (svalová atrofie, skolióza a jiné deformity páteře), duševní poruchy (dezorientace, depresivní stavy, stavy zmatenosti, poruchy paměti) a chronická onemocnění (artritidy, šedý zákal – katarakta, zelený zákal - glaukom, Parkinsonova choroba či DM) (Marx, 2007). Vnější rizikové faktory Do těchto rizikových faktorů zahrnujeme léky (antiarytmika, antihypertenziva, diuretika, antidiabetika, laxativa či léky ovlivňující centrální nervový systém, a to antidepresiva, sedativa, anxiolytika), tvar nábytku, vany a toalety, kvalitu povrchu (podlahové krytiny s vyčnívajícími či uvolněnými prkny, neupevněné koberce, naleštěné či vlhké povrchy), špatné osvětlení, druh a stav obuvi a nevhodné pomůcky (chodítka, hole, invalidní vozíky) (Marx, 2007).
2.3.4 Následky pádů Mezi nejčastější následky pádů patří traumata měkkých tkání. V tomto případě na těle zraněného mohou být hematomy i tržné rány na končetinách a jiných částech těla. V horších případech může být zraněný postižen distorzemi či luxacemi kloubů, kompresivními zlomeninami obratlů, žeber, kostí, pánve nebo zápěstí (Collesova zlomenina). Přítomnost zlomeniny u seniora patří mezi závažnější komplikace. Tento stav již vyžaduje hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení a následně chirurgické ošetření s komplexní ošetřovatelskou péčí a hrozí zde riziko vzniku imobilizačního syndromu z dlouhodobého pobytu na lůžku (Kalvach, 2008). Dalším rizikem je možnost vzniku kraniocerebrálního poranění. Nemožnost vstát po pádu doprovázená následným podchlazením nebo opařeniny, popáleniny, řezné a tržné rány též patří mezi značná rizika. Úzkost, depresi a strach vyvolává u seniorů představa dlouhého ležení na zemi bez pomoci. Tyto jmenované důsledky s sebou přinášejí snížení soběstačnosti a sebepéče, kdy se jedinci stávají ve většině případů závislí na pomoci druhých. Léčba bývá zpravidla delší a vleklejší. Organismus starého jedince reaguje obleněně na případnou terapii, nastávají komplikace, recidivy a mnohdy onemocnění přechází až do chronického stádia (Mlýnková, 2011).
15
2.3.5 Prevence pádů Prevence je nejdůležitější způsob, jak předcházet mimořádným událostem a jejich následkům. Prevence pádů je ovšem nedostatečná. K pádům u starých lidí dochází nejčastěji v domácím prostředí. Bezpečnost zajistíme edukací jedince, ale i jeho blízkých. Úprava domácího prostředí, vhodná životospráva, pravidelná fyzická aktivita, používání vhodné obuvi, ochranných, rehabilitačních a kompenzačních pomůcek patří mezi základ prevence (Heřmanová, Zvoníčková, 2005). Primární prevence Primární prevence je charakterizována jako intervence snižující riziko vzniku pádů. Nedílnou součástí primární prevence je aktivní způsob života s adekvátním cvičením. Je důležité se zaměřit na pohybovou koordinaci, cvičení rovnováhy, posilování svalstva dolních končetin (DK), udržování a zvyšování kloubní pohyblivosti. Pro seniora je velmi důležité, aby si uvědomil možnosti nebezpečí a předcházel jim. Mnoho jedinců nabývá pocitu, že domov, kde žijí, je pro ně bezpečný, a že se jich tyto skutečnosti vůbec netýkají. Avšak při rozhovoru s nimi lze snadno zjistit výskyt faktorů, které bezpečí jejich domova výrazně eliminují (Haškovcová, 2010). Sekundární a terciální prevence Sekundární a terciální prevence jsou charakterizovány jako intervence, které brzkým vyhledáváním a vhodnými terapeutickými postupy zlepšují prognózu choroby nebo zabraňují progresi dané choroby a následnému vzniku komplikací. Jedná se zejména o staré lidi, kteří často své obtíže bagatelizují, nevyhledávají nebo odmítají pomoc lékaře. Sekundární a terciální prevence zahrnují léčbu onemocnění, rehabilitaci a používání rehabilitačních, ochranných a kompenzačních pomůcek. Důležitá je i úprava domácího prostředí seniora (Tideiksaar,2010).
2.4 Imobilizační syndrom Imobilizační syndrom je klasický geriatrický syndrom, často projev závažně pokročilé dezorientace, závažné akutní dekompenzace zdravotního stavu či terminální fáze geriatrické křehkosti (Malíková, 2011).
16
Je to stav, při kterém je jedinec ohrožen poškozením jedné či několika orgánových soustav následkem léčbou vynucené nebo nevyhnutelné imobilizace. První následky imobility se často objevují již po několika hodinách upoutání na lůžku a k patologickým změnám dochází v průběhu 7 dní. Projevy imobilizačního syndromu jsou viditelné, mohou to být např. opruzeniny a dekubity. Tyto viditelné defekty jsou označovány jako špička ledovce, kdy hluboké tkáně bývají poškozené mnohonásobně víc (Kouřilová, 2010). Důsledky na tělní systémy:
Kardiovaskulární systém - ortostatická hypotenze, žilní trombóza, plicní embolie.
Respirační systém - hypostatická pneumonie, plicní atelektáza.
Pohybový systém - atrofie, kontraktury, zkrácení šlach a fascií, snížená hybnost kloubů, imobilizační osteoporóza, osteomalacie.
Močový systém - záněty, močové kameny.
Nervový systém - poruchy psychiky projevující se zhoršenou náladou, smutkem, zmateností, dezorientací, apatií či poruchami spánku (Vytejčková, 2011).
Hodnotící škály využívané v praxi:
ADL - Barthelův test základních všedních činností
Hodnocení soběstačnosti dle Gordonové
Hodnotící škála rizika dekubitů Nortonové
Geriatrická škála deprese
Test kognitivních funkcí podle Folsteina (hodnocení orientace, paměti, pozornosti, mluvené a psané řeči)
MMSE test – Mini - Mental State Examination (kognitivní funkce)
Test základních instrumentálních činností – IADL (telefonování, transport, užívání léků) (Schuler, Oster, 2010).
2.5 Rehabilitační a kompenzační pomůcky Tyto pomůcky usnadňují život a vlastní obsluhu jedincům, kteří mají určitým způsobem omezenou soběstačnost, sebepéči, péči o domácnost apod.
17
Umožňují vykonávat cílenou činnost, zvyšují soběstačnost a snižují závislost jedince na pomoci druhé osoby. Tím snižují zátěž pečujících osob a zároveň zlepšují psychiku jedince a šetří i čas. S výběrem vhodných pomůcek pomůže ergoterapeut, který se snaží výběrem vhodné pomůcky a za pomoci správných postupů vrátit jedince zpět do normálního života. Nevhodně zvolená pomůcka může způsobit mnoho problémů v pohybu, vykonávání činností, a tím motivovaného jedince odradit (Mlýnková, 2010). Typy pomůcek:
Vycházková hůl - patří mezi sociálně přijatelné, je lehká a nenápadná. Poskytuje však nejmenší oporu.
Francouzské a podpažní berle - tyto berle odlehčují váhu těla víc než hůl, ale vyžadují dostatečnou sílu v pažích a obtížněji se s nimi manipuluje.
Kozičky a chodítka - patří mezi vhodnější pomůcky pro těžší poruchy chůze, které slouží zároveň jako opora při vstávání, sezení či stání.
Ortézy a dlahy - lze je s úspěchem využívat např. u seniorů s nestabilitou kolene.
Obuv a ortopedické vložky - výběru vhodné a pohodlné obuvi s pevnou neklouzající podrážkou věnujeme velikou pozornost. Ortopedické vložky snižují možnost poklesu nožní klenby, zvyšují stabilitu chodidla a zároveň vedou nohu při chůzi (Schuler, Oster, 2010).
Chrániče kyčlí - moderní ochranné vycpávky výrazně podporují zmírnění následků v případě pádu seniora, nechrání ale před pánevními frakturami.
Nesmeky - patří mezi prvotřídní pomůcky na boty při náledí a lze je zakoupit například v prodejnách se sportovními potřebami (Mojžíšek, 2007).
Sedačky - sedačku na vanu nebo do vany či sprchy, židli do sprchy je vhodné zakoupit pro větší bezpečnost při koupání a sprchování.
Madla - pro větší bezpečnost v koupelně a na chodbách.
Protiskluzová podložka do vany nebo nástavec na WC.
Informovanost o pomůckách je nízká, a ne vždy je ve zdravotnických potřebách najdeme (Bendová, Jeřábková, Stoklasová, 2006).
18
2.6 Aktivizace seniorů „Staří lidé nezpracovávají informace tak rychle a v řešení problémů mívají horší výsledky. Není však žádný důkaz o tom, že by se s věkem zhoršovala obecná schopnost učit se.“ (Venglářová, 2006, str. 65) Důsledná aktivizace jedince přispívá k harmonii jeho tělesného a duševního potenciálu. Aktivizace by se měla týkat zejména fyzické a psychické stránky. Je ale třeba brát zřetel i
na
individualitu
jedince.
Fyzická
aktivizace
zlepšuje
tělesnou
kondici,
a zároveň tím ovlivňuje i jeho duševní zdraví. Fyzické i psychické aktivizace mají vycházet z možností a přání jedince, aby chtěl, uměl a zejména mohl tuto činnost provádět. Pasivita seniorů může mít více příčin, a to především finanční, vztahové, psychické i zdravotní. Velmi důležitá je aktivizace jedince se smyslovými vadami a poruchami hybnosti. Tento handicap může zapříčinit výše zmiňovaný imobilizační syndrom. Psychická aktivizace je důležitá především u depresivních jedinců se sklony k izolaci od okolí s apatií, která bývá zapříčiněna nejčastěji neúspěšnou adaptací na stáří nebo osobní situací (Kelnarová, Matějková, 2010).
2.6.1 Metody aktivizace Metod, jak aktivizovat staré lidi, je celá řada. Patří sem zejména psychologická pomoc jedinci při nalézání smyslu života, posílení důstojnosti, identity a sebeúcty, motivace k dalšímu úsilí, posílení pocitu sounáležitosti, opory a jistoty proti pocitu opuštěnosti, využívání kompenzačních a aktivizačních pomůcek, a v neposlední řadě umožnění prožitku úspěchu a pocitu, že to jde. Nedílnou součástí je kognitivní aktivizace (trénink paměti u lidí s Alzheimerovou demencí), prevence somatických důsledků inaktivity, pet terapie (využívají se domácí zvířata k vytváření psychické pohody), ergoterapie (léčba prací), různé soutěže, zájmové kroužky, poznávací výlety a různá kulturní představení, která navozují pocity radosti a štěstí (Malíková, 2011).
19
2.7 Obecná opatření u nestabilních osob s rizikem pádu Opatření u nestabilních geriatrických osob by měla být vždy komplexní. K prevenci pádů a jimi podmíněné morbidity je zapotřebí kombinovat následující:
hodnocení a úprava prostředí
hodnocení a úprava obuvi a opěrných pomůcek
optimalizace medikace
hodnocení a nácvik stability a chůze
posilovací cvičení (jedná se spíše o odporový trénink)
ovlivnění osteoporózy
užívání chráničů kyčlí
edukace seniora a jeho rodiny
Některé následující postupy mají obecnou platnost bez ohledu na vyvolávající příčinu. Jsou zaměřeny na eliminaci výskytu pádů a jejich závažných důsledků. Bezpečné a bezbariérové prostředí, v němž se nestabilní člověk pohybuje, je vyhodnoceno těmito kritickými okruhy:
volnost cesty
stabilní nábytek
snadný přístup k pravidelně používaným věcem
dobře udržovatelné vybavení
protiskluzová úprava podlahy a její krytiny
instalace madel v koupelně, na WC a chodbách
instalace pevných bezpečných zábradlí na schodištích
odstranění prahů, přípojných kabelů, malých neupevněných koberečků
dostatečné osvětlení ve všech prostorách, kterými starý člověk prochází
používání systému tzv. tísňové péče - nouzové signalizace pro případ nemožnosti seniora vstát po pádu či jiné emergentní situace, ohrožení či zhoršení zdravotního stavu (Bendová, Jeřábková, Stoklasová, 2006).
20
Po úrazu je důležité aplikovat prvky fyzioterapie, která má za cíl posilování adaptačních mechanismů pro udržení rovnováhy. K fyzioterapii se též řadí posilování svalů a nácvik postavování po pádu. V neposlední řadě je velice důležitá prevence, léčba osteoporózy či po domluvě s lékařem vysazení léků zhoršujících stabilitu, ale také zajištění služeb, které mohou omezit vykonávání rizikových činností, a tím eliminovat úrazy (Kalvach, 2008).
21
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu V návaznosti na stanovený cíl a hypotézy jsem pro svou bakalářskou práci zvolila kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazník je zcela anonymní. Tento způsob umožňuje snadněji získat informace od respondentů k danému tématu. Dotazník se skládá z 16 otázek (viz příloha č. 6). V úvodu dotazníku respondenti získali informace o hlavním účelu vyplnění dotazníku a instrukce k jeho vyplnění. Otázky od 1 do 16 navazují na cíl a hypotézy. Poslední otázka informuje o věkových kategorií respondentů. Dotazník obsahuje 11 uzavřených a 5 polouzavřených otázek. K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka č. 4 a 16. Na hypotézu č. 2 jsou zaměřeny otázky č. 5, 6 a 7. K hypotéze č. 3 se vztahují otázky č. 13, 14 a 15. Pro vyhodnocení hypotézy č. 4 jsem zvolila otázku č. 2 a k hypotéze č. 5 se vztahují otázky č. 9, 10 a 11.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Cílovou skupinou tohoto výzkumu byli senioři věkové kategorie nad 65 let. Pro dotazníkové šetření jsem oslovila své prarodiče a rodinné příslušníky mých přátel. Celkem na mé otázky v dotazníku odpovědělo 112 respondentů různých věkových kategorií. Dotazníkové šetření bylo prováděno náhodným výběrem bez závislosti na pohlaví respondentů. Respondenti byli vstřícní a ochotně vyplňovali moje dotazníky.
3.3 Průběh výzkumu Pro sběr dat jsem si určila časový rozptyl od 14. 11. 2014 do 14. 2. 2015. Celkem bylo osloveno 125 respondentů různých věkových kategorií nad 65 let. Zpět se mi vrátilo 112 kompletně vyplněných dotazníků, neboť ne ve všech případech jsem byla přítomna osobně. Návratnost dotazníků tudíž byla 90 %.
3.4 Zpracování získaných dat Pro napsání textu bakalářské práce jsem použila Microsoft Office Word 2013. Získaná data jsem vyhodnotila a následně zpracovala programem Microsoft Office Excel 2013. Pro znázornění výsledků jsem zvolila koláčové grafy. 22
3.5 Výsledky výzkumu Posouzení závislosti Ke grafu 1 se vztahuje otážka č. 1: Jaká je Vaše soběstačnost při chůzi?
5% 18 %
soběstačný/a mimo domov
soběstačný/á doma v rámci sebepéče
77 %
závislý/á na pomoci druhých
Graf 1 Posouzení závislosti Graf 1 Posouzení závislosti Graf 1 Posouzení závislosti Graf 2 Posouzení závislosti
Graf znázorňuje, že převážná většina respondentů, která tvoří 77 % (86 respondentů) Graf 1 Posouzení závislosti Graf 3 Posouzení závislosti
je soběstačná mimo domov, 18 % (20 respondentů) je soběstačných pouze doma, a to v rámci sebepéče a pouze 5Graf %Graf (61 respondentů) je zcela závislých na pomoci druhých. Posouzení závislosti 4 Posouzení závislosti
23
Používání kompenzačních pomůcek Ke grafu 2 se vztahuje otázka č. 2: Používáte nějakou kompenzační pomůcku? Respondenti měli možnost uvést více odpovědí.
9%
21 %
vycházková hůl francouzská hůl
42 % 30 %
chodítko invalidní vozík nepoužívám žádnou jiné
4%
6%
Graf 2 Používání kompenzačních pomůcek Graf 5 Používání kompenzačních pomůcek
Tento graf demonstruje, že 42 % (47 respondentů) nepoužívá žádnou kompenzační Graf kompenzačních pomůcek hůl a o něco méně, pomůcku, kdežto 30 % (276 Používání respondentů) používá francouzskou Grafa8toUžívání lékůrespondentů) používá vycházkovou hůl. 9 % (10 respondentů) uvedlo jiné 21 % (23 Graf 7 Používání kompenzačních pomůcek
(trekové hole), 6 % (7 respondentů) uvedlo, že používají chodítko a pouze 4 % (4 respondenti) používají invalidní vozík. Z grafu je zřejmé, že někteří respondenti využívají více kompenzačních pomůcek. Graf 9 Užívání léků
Graf 10 Užívání léků
Graf 11 Užívání léků
24
Užívání léků Ke grafu 3 se vztahuje otázka č. 3: Užíváte některé následující léky? Respondenti měli možnost uvést více odpovědí
20 % 21 % 63 % antihypertenziva antipsychotika, antidepresiva
30 %
laxativa antidiabetika diuretika
20 %
18 %
neužívám žádné
Graf 3 Užívání léků
Graf 3 nám znázorňuje léky, které respondenti užívají. Antihypertenziva užívá 63 % (71 respondentů), 30 % (34 respondentů) užívá antidiabetika, 20 % (22 respondentů) užívá laxativa, 21 % (23 respondentů) užívá diuretika. Antipsychotika a antidepresiva užívá 18 % (20 respondentů) a 20 % (22 respondentů) neužívá žádný z uvedených léků. Na tomto grafu je rovněž zřejmé, že respondenti užívají více uvedených léků.
25
Úraz způsobený pádem Ke grafu 4 se vztahuje otázka č. 4: Utrpěl/a jste po 65. roce věku úraz způsobený pádem?
38 %
ano
ne
62 %
Graf 4 Úraz způsobený pádem
Jak znázorňuje graf 4, 62 % (69 respondentů) utrpělo úraz způsobený pádem a 38 % (43 respondentů) neutrpělo žádný úraz, který by byl zapříčiněný pádem.
26
Místo pádu Ke grafu 5 se vztahuje otázka č. 5: Kde jste upadl/a?
46 %
mimo domov
doma
54 %
Graf 5 Místo pádu
Graf 5 nám poukazuje na místa, kde se respondentům úraz způsobený pádem stal. 54 % (37 respondentů) upadlo mimo domov a neméně 46 % (32 respondentů) doma.
27
Pád podle ročního období Ke grafu 6 se vztahuje otázka č. 6: V jakém ročním období se Vám pád přihodil?
12 %
19 % jaro
58 % léto podzim zima
12 %
Graf 6 Pád podle ročního období
Graf 6 znázorňuje pády dle ročního období. Na tomto grafu je jasně zřetelné, že 58 % (40 respondentů) upadlo v zimě. Pouhých 19 % (13 respondentů) upadlo v létě, 12 % (8 respondentů) a 12 % (8 respondentů) na jaře a na podzim.
28
Způsob, jakým se pád přihodil Ke grafu 7 se vztahuje otázka č. 7: Jakým způsobem se Vám pád přihodil?
10 % 3%
24 %
ztráta rovnováhy
23 %
zakopnutí uklouznutí ztráta vědomí jiné
40 %
Graf 7 Způsob, jakým se pád přihodil
Graf 7 poukazuje na způsob, jakým se pád respondentům přihodil. Z tohoto grafu lze snadno vyčíst, že 40 % (28 respondentů) způsobilo pád uklouznutí, 23 % (16 respondentů) zakoplo, 24 % (17 respondentů) ztratilo rovnováhu, 10 % (7 respondentů) uvedlo jiné (pád ze stromu, pád ze schodů, pád z výšky, pád z kola) a 3 % (2 respondenti) ztratili vědomí.
29
Převoz na lékařské ošetření Ke grafu 8 se vztahuje otázka č. 8: Musel/a jste být převezen/a na lékařšké ošetření?
47 % ano
ne
53 %
Graf 8 Převoz na lékařské ošetření
Graf 8 nám zobrazuje potřebu lékařského ošetření. Z grafu můžeme vyčíst, že 53 % (37 respondentů) muselo být převezeno na lékařské ošetření a 47 % (33 respondentů) nepotřebovalo být ošetřeno.
30
Následky pádu Ke grafu 9 se vztahuje otázka č. 9: Měl/a jste po pádu nějaké následky?
18 %
ano ne
82 %
Graf 9 Následky pádu
U grafu 9 jsem zabývala následky po pádu. Je zde jasně zřetelné, že většina, a to 82 % (62 respondentů) měla po pádu následky. Pouze 18 % (14 respondentů) nemělo žádné následky.
31
Oblasti následků Ke grafu 10 se vztahuje otázka č. 10: Jaké oblasti se následky týkaly? Respondenti měli možnost uvést více odpovědí.
34 %
40 %
psychické
bolest
omezená hybnost
80 %
omezená sebepéče
95 %
Graf 10 Oblasti následků
Graf 10 se zabývá oblastmi, ve kterých měl respondent po pádu následky. Celých 95 % (59 respondentů) mělo bolesti, 80 % (51 respondentů) mělo omezenou hybnost, 40 % (25 respondentů) mělo psychické následky (úzkost, depresi, strach) a 34 % (21 respondentů) způsobil pád omezení v sebepéči. Z tohoto grafu je zřejmé, že převažuje bolest a omezená hybnost, nepochybně v kombinaci více faktorů.
32
Doba trvání následků Ke grafu 11 se vztahuje otázka č. 11: Jak dlouhou dobu tyto následky přetrvávaly?
14 % 32 % 11 % méně než měsíc
méně než rok
rok
více než rok
43 %
Graf 11 Doba trvání následků
Jak znázorňuje graf 11, doba trvání následků ve většině případů trvala méně než rok. 43 % (27 respondentů) mělo následky trvající méně než rok a dokonce 32 % (20 respondentů) méně než měsíc. Zato 14 % (9 respondentů) mělo následky trvající déle než rok a 11 % (7 respondentů) mělo následky v trvání 1 roku. Z grafu je zřejmé, že převažují spíše krátkodobé (nejdéle měsíční) následky.
33
Posouzení, zda respondenti žijí sami Ke grafu 12 se vztahuje otázka č. 12: Žijete sám/sama?
26 %
ano
ne
74 %
Graf 12 Posouzení, zda respondenti žijí sami
Graf 12 znázorňuje, zda respondenti žijí sami. Z grafu je patrné, že většina, což je 74 % (83 respondentů), žijí v domácnosti s jinými členy rodiny (jak nám ukazuje graf 13) a 26 % (29 respondentů) žijí sami.
34
Výpomoc s domácností Ke grafu 13 se vztahuje otázka č. 13: Pomáhá Vám někdo s péčí o domácnost? Respondenti měli možnost uvést více odpovědí.
15 % 2%
43 %
7%
manžel(ka)/partner(ka) rodina přátelé, sousedi Home-care, charita nepomáhá mi nikdo
71 %
Graf 13 Výpomoc s domácností
Graf 13 nám zobrazuje, zda respondentům pomáhá někdo s domácností. Velikou převahu zde hraje rodina, a to 71 % (79 respondentů). Péči manžela(ky)/partnera(ky) uvedlo 43 % (48 respondentů). 15 % (17 respondentů) nepomáhá s péčí o domácnost nikdo, 7 % (8 respondentů) vypomáhají přátelé a sousedi a zbylá 2 % (2 respondenti) využívají pomoc Home-care nebo charity. Graf znázorňuje, že nejčastější výpomoc přichází z rodiny či nejbližšího okolí. Z grafu je zřejmé, že na výpomoci se podílí více subjektů.
35
Přítomnost pomůcek Ke grafu 14 se vztahuje otázka č. 14: Máte doma některé z následujících pomůcek? Respondenti měli možnost uvést více odpovědí.
27 %
33 % záchytná madla
9%
protiskluzová podložka ve vaně sedačka ve vaně
nástavec na WC
22 %
nemám žádné
52 %
Graf 14 Přítomnost pomůcek
Grafem 14 jsem chtěla zjistit, kolik % respondentů využívá ve své domácnosti pomůcky eliminující rizika pádů. Graf nám znázorňuje, že 52 % (57 respondentů) má doma protiskluzové podložky ve vaně, 33 % (36 respondentů) má doma záchytná madla pro lepší a bezpečnější pohyb, 27 % (27 respondentů) nemá doma žádné zmiňované pomůcky, 22 % (24 respondentů) má ve vaně sedačku a 9 % (10 respondentů) má na WC umístěný nástavec. Převážná část respondentů využívá více než jednu pomůcku v domácnosti.
36
Přítomnost nebezpečných překážek Ke grafu 15 se vztahuje otázka č. 15: Nacházejí se u Vás doma tyto nebezpečné překážky? Respondenti měli možnost uvést více odpovědí.
38 %
7%
40 % vysoké prahy vysoká vana
61 %
50 %
schody volné koberce, podložky nábytek v cestě
66 %
můj byt/dům je bezbariérově upraven
Graf 15 Přítomnost nebezpečných překážek
Z grafu 15 můžeme vyčíst, že 66 % (74 respondentů) má v domácnosti schody, 61 %
(68 respondentů) má v domácnosti vysokou vanu, 50 % (56 respondentů) má na podlaze volné koberce a podložky, 40 % (45 respondentů) ohrožují doma vysoké prahy, 38 % (43 respondentů) má nábytek umístěný v cestě a pouhých 7 % (8 respondentů) má bezbariérově upravený byt. Tento graf znázorňuje, že v domácnostech se vyskytují různorodé nebezpečné překážky, které zvyšují riziko pádu.
37
Věk respondentů Ke grafu 16 se vztahuje otázka č. 16: Věk
7%
4% 24 %
19 % 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89
24 % 22 %
90 a více let
Graf 16 Věk respondentů
Poslední graf 16 nám znázorňuje věk dotazovaných respondentů. 24 % (27respondentů) spadá do věkového rozmezí 70 – 74 let, 24 % (27 respondentů) 65 – 69 let, 22 % (25 respondentů) 75 – 79 let, 19 % (21 respondentů) 80 – 84 let, 7 % (8 respondentů) 85 – 89 let a pouhá 4 % (4 respondenti) 90 a více let.
38
3.6 Diskuze Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit nejčastější příčiny pádů seniorů mimo zdravotnická zařízení. K vyhodnocení cíle jsem zvolila pět hypotéz. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 40 % úrazů způsobených pádem bude ve věkové kategorii 70 – 80 let. Na tuto hypotézu byly zaměřeny otázky č. 4 a 16. Tato hypotéza se mi potvrdila Celkem 62 % dotazovaných respondentů uvedlo, že utrpělo úraz způsobený pádem. Z toho 25 % respondentů bylo ve věkové kategorii 70 – 74 let a 28 % spadá do věkové kategorie 75 – 79 let. Nejmenší procenta tvořily věkové kategorie 85 – 89 let a 90 a více let. Relativně vysokou frekvenci pádů ve věkové kategorii 70 - 80 let si vysvětluji ještě poměrně zachovalou mobilitou a patrně někdy nedostatkem odhadu rizika možného úrazu v dané situaci. Tato věková kategorie je zřejmě rizikovější než kategorie do 70 let, už vzhledem k výše v mé práci uvedeným skutečnostem (polymotbidita, psychické změny apod). Vyšší věková kategorie nad 80 let má již patologické změny výraznější, a tím i omezenější pohyblivost. Kalvachova studie (2004) potvrzuje, že hlavní příčinou úrazů u seniorů jsou pády. Ze studie Roxanne Reynolds (2011) vyplývá, že každý rok více než 11 milionů občanů nad 65 let, nejčastěji však ve věkové kategorii od 70 do 80 let, utrpí úraz způsobený pádem. Tento statistický údaj potvrzuje i moji hypotézu. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než polovina pádů mimo domov bude v zimním období a nejčastější příčinou pádu bude uklouznutí. K této hypotéze se váže otázka č. 5, 6 a 7. Tato hypotéza se mi potvrdila. Celkem 54 % respondentů určilo místo pádu mimo domov. Z toho 81 % respondů uvedlo, že pád mimo domov byl způsoben v zimním období a v 70 % způsoben uklouznutím. 39
Zbylá procenta náleží k dalším ročním období, kdy 7 % respondentů uvedlo léto, dalších 7 % respondentů uvedlo podzim a 5 % respondentů uvedlo jaro. Podle Kalvachovy studie (2004) 1/3 pádů u seniorů končí úrazem a 20 % z nich vyžaduje lékařské ošetření. K tomuto faktu se váže otázka č. 8. Z odpovědí je zřejmé, že více než polovina respondentů musela být lékařsky ošetřena. Vzhledem k meteorologickým podmínkám (šero, náledí) je větší pravděpodobnost, že pád mimo domov bude v zimním období. Tuto skutečnost potvrzuje i tento výzkum. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 60 % respondentů nemá bezbariérově upravený byt/dům a s péčí o domácnost jim vypomáhá rodina. K této hypotéze se váže otázka č. 13, 4 a 15. Tato hypotéza se mi v obou částech potvrdila. Z první části hypotézy vyplynulo, že pouhých 7 % respondentů má bezbariérově upravený byt. Z odpovědí na otázku č. 15, kde mohli respondenti označit více možností, je zřejmé, že každý respondent má doma minimálně jeden subjekt, který zvyšuje riziko výskytu pádu. Nejvíce respondenti uváděli, že se u nich doma nachází schody. Tato položka celkem činila 66 %. O něco méně, a to u 61 % byla označována vysoká vana. 50 % respondentů nemá připevněné koberce či podložky nacházející se na podlaze, 40 % respondentů má doma vysoké prahy a 38 % ohrožuje nábytek v cestě. Podle Kandela a Adamce (2003) patří mezi výrazné rizikové faktory zejména schody, slabé osvětlení v místnosti či volné koberce na podlaze. V druhé části hypotézy z odpovědí vyplývá, že 71 % respondentů pomáhá s domácností rodina. 15 % nepomáhá nikdo a pouhá 2 % respondentů využívají služby charity či Homecare. Při vyplňování dotazníku mi většina respondentů sdělila, že výpomoc od rodiny se týká většinou těžších a riskanějších úkonů jako je například mytí oken, mytí schodů, nákup objemnějších a těžších věcí.
40
Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než polovina respondentů používá kompenzační pomůcky. Tato hypotéza se mi potvrdila. K této hypotéze se váže otázka č. 2. Při zhodnocení této otázky vyplynulo, že více než polovina, a to 53 % respondentů používá kompenzační pomůcky. Podle Vágnerové (2007) dochází s přibývajícím věkem k tělesným změnám a zvyšuje se tím potřeba požívání kompenzačních pomůcek. Tato její teorie potvrzuje moje výsledky z dotazníkového šetření. Kompenzační pomůcky zvyšují pocit bezpečí a objektivně snižují možnost pádu. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že více než 70 % respondentů mělo v souvislosti s pádem bolesti v délce trvání do 1 roku. Tato hypotéza se mi potvrdila. K této hypotéze se váže otázka č. 9, 10 a 11. Z výsledků mé studie je zřejmé, že 82 % respondentů mělo po pádu nějaké následky. U 95 % respondentů převažovala bolest v kombinaci s omezenou hybností u 77 % respondentů. Omezená sebepéče či psychické následky typu strach, deprese či úzkost se projevily u více než 1/3 respondentů. Z vyhodnocených údajů vyplývá, že bolest u 68 % respondentů přetrvávala méně než jeden rok. Podle Kalvacha (2004) je následkem úrazu bolest s trváním v převážné většině do půl roku. Tato studie koresponduje s výsledky z mého dotazníkového šetření.
41
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Řešení tohoto problému je komplexní a po všech stránkách náročné. Určité preventivní možnosti poskytuje výstavba bezbariérových domů a bytů nebo stavební úpravy bytů stávajících na bezbariérové. Vhodná úprava koupelny nebo sociálního zařízení (instalace záchytných madel, protiskluzové podložky, sedačky na vanu, nástavce na WC) by mohla určitému procentu pádů zabránit, stejně tak výběr vhodného nábytku, bytových doplňků či podlahových krytin. Svou úlohu také hraje vhodné a dostatečné osvětlení, zvláště za zhoršených světelných podmínek (soumrak, zimní období). Myslím si, že kvalitní úprava a osvětlení veřejných komunikačních ploch by vedly ke snížení výskytu pádů zvláště v zimním období. Velmi důležité a často opomíjené je pravidelné vyšetřování zraku a používání vhodných brýlí s odpovídajícími parametry. Podle mého názoru by senioři měli být pravidelně edukováni a informováni (semináře, letáky, reklamy, brožury) o nových možnostech různých pomůcek a jejich správném užívání. Samozřejmě je při tom nevyhnutelná dobrá a pravidelná spolupráce s ošetřujícím lékařem. Problém je u seniorů se změnami psychiky, například s demencí, kteří jsou obtížně zvládnutelní. Z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy je komunikace s nimi jednoduchá. Týká se to zejména nedodržování léčebného režimu (zapomínání či odmítání léků), dietního režimu, lékařských kontrol, apod. Zde je nutná pomoc a téměř trvalý dohled nad postiženým. Pokud je péče o takového seniora nad rámec sil a možností rodinných příslušníků, mohou využívat sociální služby či denní stacionáře. Vhodná je v případě nutnosti i úprava léčby, hlavně tlumivých psychofarmak. Stavu odpovídající fyzické cvičení a podle potřeby i farmakologická stimulace mohou předejít nebo omezit projevy osteoporózy, která má svůj prvotní podíl na někdy závažných traumatických změnách kostního aparátu. Podobné je to i v oblasti psychické, kdy vhodnou psychostimulací a tréninkem paměti (luštění křížovek, osmisměrky, kvízy) můžeme udržovat seniora v dobré duševní kondici. Po úrazu je u seniora důležité využití rehabilitační a lázeňské terapie. Tím lze snížit rozsah následků úrazů a dosáhnout dobré kompenzace postižení a návratu seniora do realativně kvalitního života.
42
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku příčin a následků pádů u seniorů v jednotlivých věkových kategoriích nad 65 let. V návaznosti na stanovený cíl a hypotézy jsem pro svou bakalářskou práci zvolila metodiku kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Získané informace jsou převedeny do koláčových grafů a následně vyhodnoceny procentuálním zastoupením v jednotlivých kategoriích. V teoretické části jsem se zabývala pro mne zajímavou problematikou úrazů vzniklých v převážné většině po pádech, které mohou mít zásadní význam pro kvalitu dalšího života. Kromě následků mne zvláště zajímaly příčiny a místa vzniku pádu. Zaměřila jsem se také na primární prevenci, která může výrazně ovlivnit vznik úrazu, dále i na důležitost komplexních rehabilitačních postupů a využívání kompenzačních pomůcek s jejich spektrem. První hypotéza byla zaměřena na informaci o vzniku úrazů způsobených pádem u seniorů ve věkové kategorii 70 - 80 let. Zjišťovala jsem procento pádů s úrazy v jednotlivých věkových kategoriích. Výsledek šetření potvrdil můj předpoklad, že nejvíce úrazů bude v kategorii 70 – 80 let. Mým závěrům odpovídají výsledky studie Roxanne Reynolds (2011). Druhá hypotéza sledovala výskyt pádů mimo domov v souvislosti se zimním obdobím, a s tím, že nejčastější příčina pádu bude uklouznutí. Tato moje premisa se rovněž potvrdila. Třetí hypotéza se zaměřila na vybavenost prostředí, kde senioři tráví většinu času. Dále byla zaměřena na strukturu péče o respondenta. V obou částech se můj předpoklad potvrdil. Z odpovědí je zřejmé, že respondenti nejsou zcela informováni o možnostech bezbariérových úprav bytů či domů. Z osobního šetření mi vyplynulo, že problémem jsou též technické problémy a finanční možnosti. U čtvrté hypotézy jsem se zaměřila na používání kompenzačních pomůcek. Potvrdil se můj předpoklad, že více než polovina respondentů kompenzační pomůcky využívá. Poslední pátá hypotéza byla zaměřena na následky úrazů, zvláště na bolest a dobu jejího trvání. V souladu s výsledky Kalvachovy studie (2004) jsou i výsledky mého šetření.
43
Cílem výzkumného anonymního šetření bylo zjistit nejčastější příčiny pádů seniorů mimo zdravotnická zařízení. Hlavními problémy byly pády a jejich následky v souvislosti se sezónním výskytem a vybaveností bytů či domů. Součástí bylo i získání informací o používání kompenzačních pomůcek, které ovlivňují mobilitu a fyzickou aktivitu jedince. Pády jsou komplexem jevů, chápané jako multidimenzionální fenomén. Vyskytují se v souvislosti s akutním onemocněním či indispozicí, chronickou nemocí, pohybem v rizikovém prostoru nebo vedlejšími účinky farmakoterapie. Pád však nemusí postihnout každého seniora, i když má zdravotní problémy. Rovněž pád a jeho následky mají různý stupeň závažnosti, navíc ovlivnitelnost vzniku rizika pádu je možná jen někdy. Velmi důležitá je v tomto případě prevence, zejména pak zvýšení bezpečnosti bytu seniora, kdy nejrizikovějšími faktory v obytných prostorech jsou schodiště, nevhodné klouzavé podlažní povrchy, koupelna, toaleta, nevhodné osvětlení a volně postavené součásti nábytku. Odstraněním bariér a udržováním neklouzavého povrchu podlahy se zvyšuje možnost efektivního využívání kompenzačních pomůcek (hole různého typu, chodítka). Instalací vhodných zábradlí na schodiště nebo madel do koupelen či toalet, spolu s dobrým osvětlením a barevným označením hran lze významně omezit riziko vzniku pádu. Vhodné je rovněž využití sedaček do vysokých van nebo sprch. Problematika pádů s úrazy u seniorů je důležitá zvláště ve vztahu ke kvalitě následujícího života. Péče o seniory má vysokou společenskou důležitost a v příštích letech se stane problémem, který bude nutno aktivně řešit. V této souvislosti vidím veliký úkol pro zdravotní personál a pracovníky sociálních služeb. Nezbytná bude odborná připravenost se soustavným vzděláváním, zaměření na výstavbu zařízení pro seniory s patřičným vybavením a v neposlední řadě i aktivní přístup společnosti k řešení těchto problémů. Významná bude také podpora rodin, které budou muset o seniory pečovat. Nesmí být opomenuta dostatečná edukace rodin či pečujících osob. Nutná bude rovněž změna jednání a chování seniorů, zvláště aktivní snahy o zvýšení bezpečnosti domova i okolí. Velmi důležitá je také empatie a pochopení problémů seniorů a jejich citlivé řešení. Je proto nutné vychovávat a připravovat mladší generace na komplexní řešení této problematické společenské situace.
44
Seznam použité literatury 1. BENDOVÁ, P., JEŘÁBKOVÁ, K. a STOKLASOVÁ, V. Kompenzační pomůcky pro osoby se specifickými potřebami. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 104 s. ISBN 80-244-1436-8. 2. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 2. vyd., podstatně přeprac. a dopl Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9. 3. HEŘMANOVÁ, J., ZVONÍČKOVÁ, M. Diagnóza v ošetřovatelství. Zajištění bezpečnosti nemocného z pohledu sestry. Praha: 2005, roč. 1, č. 4. s. 167-170. ISSN 1801-1349. 4. JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006, 96, 12 s. ISBN 80-7368-110-2. 5. KALVACH, Z. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 861 s. ISBN 80-247-0548-6. 6. KALVACH, Z. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4. 7. KANDEL, J., ADAMEC, Ch. The encyclopedia of senior health and well-being. New York, NY: Facts On File, 2003, 324 p. ISBN 0-8160-4691-3. 8. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, sv. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3270-1. 9. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 202 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2169-9. 10. Kompenzační pomůcky – chodítko [online]. [cit.2015-02-13]. Dostupné z: http://neratovice.charita.cz/ 11. Kompenzační pomůcky – nástavec na wc [online]. [cit.2015-02-13]. Dostupné z: http://www.sanomed.cz/rehabilitacni-pomucky/
45
12. KOUŘILOVÁ, I. Lokální ošetřování ran a defektů na kůži. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 76 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2682-3. 13. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových socíálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. 14. MARX, D. Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení: cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. Překlad Radim Vyhnánek. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 171 s. ISBN 978-802-4717-159. 15. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 16. MLÝNKOVÁ, J. Pečovatelství: učebnice pro obor sociální péče - pečovatelská činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3184-1. 17. MOJŽÍŠEK, J. Každý problém má řešení, aneb, Netradiční kompenzační pomůcky. 1. vyd. Praha: Okamžik - sdružení pro podporu nejen nevidomých, 2007, 31 s. ISBN 978-80-86932-20-0. 18. Nesmeky [online]. [cit.2015-02-16]. Dostupné z: http://www.haven.cz/nesmeky/ 19. NOVÁKOVÁ, R. Pečovatelství II.: učební text pro žáky oboru Sociální péče pečovatelská činnost. 1. vyd. V Praze: Triton, 2011, 134 s. ISBN 978-80-7387531-2. 20. PIDRMAN, V. Demence. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 183 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1490-5. 21. POKORNÁ, A. Ošetřovatelství v geriatrii: hodnotící nástroje. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 193 s. ISBN 978-80-247-4316-5. 22. Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku [online]. [cit.2015-02-16]. Dostupné z: http://www.ezdravotnicke-potreby.cz/poukaz/ 23. Rehabilitační pomůcky – podpůrné hole [online]. [cit.2015-02-16]. Dostupné z: http://www.zijtekvalitne.cz/podpurne-hole/
46
24. REYNOLDS, R. A senior's guide to fall prevention and healthy living. Bloomington, IN: Balboa Press, 2011. ISBN 14-525-4040-3. 25. SCHULER, M., OSTER, P. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010, 336 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3013-4. 26. SVOBODOVÁ, D. Prevence pádu a zranění pacienta/klienta a jeho řešení. 1. vyd. Praha: Česká asociace sester, 2008, 44 s. Pracovní postupy. ISBN 978-807262-585-7. 27. ŠVÁB, J. Chirurgie vyššího věku. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 208 s. ISBN 978802-4726-045. 28. TIDEIKSAAR, R. Falls in older people: prevention & management. 4th ed., Expanded ed. Baltimore: Health Professions Press, 2010, 314 p. ISBN 1-93252944-6. 29. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005, 270 s. ISBN 80-7262-365-6. 30. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 31. VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 96 s. ISBN 97880-247-2170-5. 32. VYTEJČKOVÁ, R. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 228 s., 24 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-34194.
47
Seznam grafů Graf 1 Posouzení závislosti............................................................................................. 23 Graf 2 Používání kompenzačních pomůcek ................................................................... 24 Graf 3 Užívání léků......................................................................................................... 25 Graf 4 Úraz způsobený pádem........................................................................................ 26 Graf 5 Místo pádu ........................................................................................................... 27 Graf 6 Pád podle ročního období .................................................................................... 28 Graf 7 Způsob, jakým se pád přihodil ............................................................................ 29 Graf 8 Převoz na lékařské ošetření ................................................................................. 30 Graf 9 Následky pádu ..................................................................................................... 31 Graf 10 Oblasti následků ................................................................................................ 32 Graf 11 Doba trvání následků ......................................................................................... 33 Graf 12 Posouzení, zda respondenti žijí sami ................................................................. 34 Graf 13 Výpomoc s domácností ..................................................................................... 35 Graf 14 Přítomnost pomůcek .......................................................................................... 36 Graf 15 Přítomnost nebezpečných překážek .................................................................. 37 Graf 16 Věk respondentů ................................................................................................ 38
48
Seznam použitých zkratek ADL
Activities of daily living – Barthelův test základních všedních činností
aj.
a jiné
apod.
a podobně
č.
číslo
DK
dolní končetina
DM
Diabetes mellitus
DpS
Domov pro seniory
MMSE test
Mini – Mental State Examination – test pro zachycení kognitivních změn
např.
například
obr.
Obrázek
OGNP
Oddělení geriatrické a následné péče
tab.
tabulka
tzv.
takzvaně
WHO
World Health Organization – Světová zdravotnická organizace
49
Seznam příloh Příloha č. 1: Chodítko Příloha č. 2: Nesmeky Příloha č. 3: Nástavec na WC Příloha č. 4: Vycházková hůl, francouzská hůl a trekové hole Příloha č. 5: Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku Příloha č. 6: Dotazník
50
