VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
A n a l ý za f i n a n c o v á n í p ř í s p ě v ko v é o r g a n i z a c e Ú s t a v s o c i á l n í p é č e Zb o ž í bakalářská práce
Autor: Monika Stejskalová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Místo: Jihlava Rok: 2010
Anotace Předmětem bakalářské práce „Analýza financování příspěvkové organizace Ústav sociální péče Zboţí“ je provedení analýzy financování vybrané neziskové organizace a navrhnout případná moţná řešení ke zvýšení příjmů v rozpočtu. Bakalářská práce se skládá ze čtyř částí. První část se zabývá obecnému vymezení neziskových organizací. Druhá část se věnuje financováním neziskových organizací. Třetí část obsahuje charakteristiku vybrané organizace a poslední část je zaměřena na analýzu finančních zdrojů této organizace a jejím zhodnocením.
Klíčová slova Neziskové organizace, financování, ústav sociální péče, klienti sociálních sluţeb, finanční zdroje, příjmy.
Annotation The subject of the Bachelor Thesis entlitled “The Financial Analysis of the Allowance Organization of the Zboţí Social Care Institute“ is the implementation of the financial analysis of a selected non-profit organization including the proposal for eventual solutions to increase the revenues in the budget. The Bachelor Thesis consists of four parts. The first part deals with a general definition of non-profit organizations. The second part attends to the financing of non-profit organizations. The third part covers the charakteristics of a selected organization and the last part is focused on the analysis of the financial resources of this organization and its evaluation.
Key word Non-profit organizations, financing, social care institute, social services clients, financial sources, revenues.
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat JUDr. Bohuslavu Kubátovi, řediteli Ústavu sociální péče Zboţí, za pomocnou ruku při konzultaci řešeného problému a poskytnutí potřebných materiálů.
Prohlašuji, ţe předloţenou bakalářskou práci jsem zpracovala samostatně pod vedením Ing. Věry Nečadové a ţe jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály. V Jihlavě dne 3. května 2010 .................................................... Podpis
Obsah Obsah ............................................................................................................................ 6 1
Úvod a cíl práce .................................................................................................... 7
2
Teoretická východiska ......................................................................................... 9 2.1 Charakteristika neziskových organizací .......................................................... 9 2.2 Základní rozdělení neziskových organizací .................................................. 10 2.3 Poslání neziskových organizací .................................................................... 12 2.4 Cíle neziskových organizací ......................................................................... 14 2.5 Příspěvkové organizace ................................................................................ 14 2.5.1 Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky ......... 15 2.5.2 Příspěvkové organizace zřizované organizační sloţkou státu .................... 18
3
Financování neziskových organizací ................................................................. 19 3.1 3.2 3.3
4
Fundraising .................................................................................................. 19 Zdroje financování ....................................................................................... 20 Metody financování...................................................................................... 23
Praktická část ..................................................................................................... 24 4.1 Ústav sociální péče Zboţí ............................................................................. 24 4.1.1 Historie ..................................................................................................... 24 4.1.2 Obecné informace..................................................................................... 25
5
Financování Ústavu sociální péče Zboží ........................................................... 28 5.1 Analýza finančních zdrojů organizace .......................................................... 28 5.1.1 Příjmy z veřejných rozpočtů ..................................................................... 28 5.1.2 Ostatní příjmy........................................................................................... 34 5.2 Zhodnocení, zlepšení finančních příjmů organizace ..................................... 38 5.3 Návrhy zvýšení příjmové stránky rozpočtu organizace ................................. 41 5.4 Shrnutí praktické části .................................................................................. 43
Závěr........................................................................................................................... 46 Seznam použité literatury .......................................................................................... 48 Seznam použitých obrázků a tabulek ....................................................................... 51 Seznam použitých zkratek ......................................................................................... 52 Seznam příloh ............................................................................................................ 53
1 Úvod a cíl práce Neziskové organizace jsou nedílnou součástí celé společnosti a v poslední době zájem o tyto organizace roste. Všechny organizace by měly mít dostatek finančních prostředků, aby poskytovaly ty sluţby, pro které byly zřízeny. Nejvíce mě zaujaly ty organizace, které poskytují sluţby sociální. Tyto sluţby jsou významné především proto, ţe jejím poskytováním zachovávají a rozvíjí důstojný ţivot těm občanům, kteří z důvodu jejich zdravotního stavu potřebují pomoc tak, aby mohli naplňovat jejich občanská a lidská práva. K vypracování této práce mě vedl zájem o tuto problematiku neziskových organizací a konkrétně bych se chtěla zabývat, jak jsou ty sluţby, které organizace poskytuje, financovány. Jelikoţ jsem absolvovala praxi v Ústavu sociální péče Zboţí a tato organizace mě velice zaujala, vybrala jsem si ji k vypracování této práce. Cílem práce je provedení analýzy financování vybrané příspěvkové organizace. Na základě potřebných údajů, které mi organizace poskytla, zhodnotím její všechny dostupné finanční zdroje a navrhnu další možná řešení, která by vedla k navýšení příjmů v rozpočtu této organizace. Při zpracování mé bakalářské práce budu vycházet z odborné literatury zabývající se touto problematikou. K dosaţení cíle této práce pouţiji metodu:
analýzy dat,
komparace ekonomických ukazatelů,
sběru dat,
zhodnocení poznatků.
V první části práce bych se zaměřila na všeobecné poznatky o neziskových organizacích a vymezení některých pojmů, které se těchto organizací týkají. Jelikoţ se budu zabývat příspěvkovou organizací, tak jsem v této části tento druh neziskových organizací teoreticky rozvedla. V druhé části práce se budu věnovat financováním
7
neziskových organizací a jejich dostupné zdroje a metody, jak získat potřebné finanční prostředky. Třetí část práce je praktickou částí pojednávající charakteristikou vybrané příspěvkové organizace. V poslední části zanalyzuji veškeré dostupné finanční zdroje z poskytnutých dat, které má organizace k dispozici a následně tyto zdroje zhodnotím a doporučím další moţná řešení, jak by mohla organizace navýšit své příjmy pro svůj rozpočet.
8
2 Teoretická východiska V této kapitole bych se zaměřila na všeobecné teoretické poznatky o neziskových organizacích.
2.1 Charakteristika neziskových organizací Všechny neziskové organizace mají jeden charakteristický rys - nejsou zřízeny či zaloţeny za účelem podnikání. Tyto organizace jsou zakládány za účelem provozování činnosti, která si klade za cíl dosahovat co nejlepší výsledky ve prospěch poslání, pro které byly zřízeny. Tím se vymezují od podnikatelských subjektů, jejichţ úspěšnost bude vţdy měřena výší dosaţeného zisku. Neziskové organizace působí všude tam, kde se chtějí lidé soukromě angaţovat, rozšířit a vykrýt poptávku činností, které státní instituce nenabízí. Jako příklad lze uvést budování nových cyklistických stezek, opravování historických památek apod. Neziskové organizace mohou vedle hlavní činnosti vykonávat i vedlejší výdělečné činnosti, ale vyprodukovaný zisk není rozdělen mezi zakladatele, správce a vlastníky organizace, nýbrţ tento zisk musí být pouţit pro činnost organizace jako její další finanční zdroj.1 Vznik, činnost, hospodaření a zánik neziskových organizací je legislativně upraven zvláštními zákony. Oblasti, ve kterých neziskové organizace působí, jsou např.:2
Ochrana památek, kultura, umění
Vzdělávání a výzkum
Zdravotní péče a sociální sluţby
Ekologie, ochrana ţivotního prostředí
Ochrana lidských práv
1
PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. 2 Neziskovky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/co-to-je-neziskovy-sektor/.
9
Rovné příleţitosti
Komunitní rozvoj
Rekreace, tělovýchova, sport
Práce s dětmi a mládeţí
Ostatní (např. podpora neziskového sektoru, informační sluţby, podpora dárcovství a dobrovolnictví)
2.2 Základní rozdělení neziskových organizací Základní formy organizací, které působí v neziskovém sektoru, uvádí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů3:
zájmová sdruţení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,
3
politické strany a politická hnutí,
registrované církve a náboţenské společnosti,
nadace a nadační fondy,
obecně prospěšné společnosti,
veřejné vysoké školy,
veřejné výzkumné instituce,
školské právnické osoby dle zvláštního právního předpisu,
obce,
kraje,
organizační sloţky státu,
příspěvkové organizace,
RŮŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009.
10
státní fondy,
subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon.
Pro odlišení státních a nestátních neziskových organizací je nejjasnějším ukazatelem jejich zakladatel (zřizovatel) a zaměření jejich činnosti. Nestátní neziskové organizace nebývají zaloţené státem, ani nepůsobí v oblasti veřejné správy, to ale neznamená, ţe by pro činnost státu nemohly být prospěšné a nemohly od něho čerpat finanční prostředky.
Tabulka č. 1: Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1996 - 2009
NNO 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Nadační fondy
Obecně prospěšné společnosti
Občanská sdružení
Nadace
27 807 30 297 36 046 38 072
4 392 5 238 55 272
71 695
1 52 129 560
42 302 47 101
282 299
735 784
557 701
49 108 50 997 53 306 54 963 58 347 61 802 65 386 68 631
330 350 362 368 380 390 411 429
825 859 898 925 992 1 048 1 095 1 168
762 884 1 038 1 158 1 317 1 486 1 658 1 813
Evidované právnické osoby
Organizační jednotky sdružení
4 785 4 946 4 927 4 605 4 464 4 446 4 399 4 347
30 547 31 509 32 020 33 178 28 868 29 378 29 752 30 640
(Zdroj: http://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/3ac6b746b4c17c0351cd758d0f193002/stat_NNO_tabulka_ 1990_2009.pdf, upraveno.)
Jak můţeme vidět z tabulky č. 1, zájem o registrované neziskové organizace, které nebyly zaloţeny za účelem dosahování zisku a nepatří mezi vládní instituce, stále narůstá.
11
Nejčastější a nejstarší právní formou nestátních neziskových organizací je občanské sdruţení včetně odborových organizací (které se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů), zřejmě díky tomu, ţe tato právní forma je oproti ostatním celkově benevolentnější a má i vstřícné zakládací podmínky a také díky tomu, ţe zde působí uţ od roku 1990. Nadace byly do roku 1997 řešeny občanským zákoníkem, který umoţňoval vykonávat nejrůznější druhy aktivit, které často vedly k neprůhlednému vynakládání nadačních peněz. A proto v roce 1998 vyšel v platnost nový zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který díky přísnějším podmínkám, jako např. stanovená povinnost min. nadačního jmění, způsobil u nadací značný pokles jejich počtu. Na základě tohoto zákona se stávající nadace mohly přeregistrovat na nadace či nadační fondy (případně na jiné právní formy) a vznikají nové nadace a nadační fondy, které vykazují postupný nárůst. Obecně prospěšné společnosti vznikly v roce 1996 na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Právní nejistota především ve vztahu k majetku těchto společností a nakládání s ním způsobila malý zájem o tento druh organizace.4 Z tabulky je dále patrné, ţe u evidovaných právnických subjektů (coţ se jedná o registrované církve a náboţenské společnosti, které se řídí zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů) od roku 2003 docházelo k nepatrnému početnímu sníţení. Příčinou tohoto sníţení u právnických osob můţe být pravděpodobně mimo jiné také přechod na jinou právní formu.
2.3 Poslání neziskových organizací Poslání neziskových organizací vystihuje, za jakým účelem a pro koho je organizace zaloţena. Nejčastějším posláním organizací je ovlivňování podmínek ţivota lidí. Nějaké 4
RŮŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009.
12
problémy ve společnosti pak dávají impuls k zaloţení neziskové organizace (např. fyzicky či mentálně postiţení lidé, drogy, národnostní menšiny, apod.) nebo vztahy ve společnosti k okolí v podobě solidarity lidí vůči ostatním, kteří byli postiţeni např. ţivelnými katastrofami, pomoc opuštěným či týraným zvířatům, apod. Poslání je důleţité při rozhodování o dlouhodobých cílech neziskových organizací a při strategickém plánování. Plamínek a kol. podotýkají: „Neziskové organizace jedinečností svého postavení mohou poskytovat originální pohled na úskalí života společnosti a díky nim mohou včas rozpoznat některé problematické aspekty daleko dříve než subjekty podnikatelské, státní či jiné. V tom je jejich síla i cena.“5 Poslání by měli tvořit všichni členové organizace, od řadových zaměstnanců po nejvyšší management. Vhodnou metodou pro stanovení poslání je pouţití brainstormingu, coţ je skupinová technika, zaměřená na získání co největšího počtu nápadů na dané téma. Posláním předurčuje organizace svoji právní formu a je velkou vizitkou kaţdé organizace a zároveň motivuje své zaměstnance, dobrovolníky a další k jejímu naplňování, podporuje získávání finančních či jiných prostředků pro činnost organizace v podobě fundraisingu. Svým posláním také organizace informuje veřejnost o svém přínosu.6 Poslání by mělo vycházet z filozofie neziskových organizací (k uspokojování potřeb občanů), mělo by být stručné a jednoduché. Aby bylo podkladem pro stanovení strategie, cílů a dosahování uţitků a výkonnosti, musí být srozumitelné jak pro všechny cílové skupiny, tak i poskytovatelům finančních zdrojů a kontrolním orgánům. 7 Také by se mělo poslání stále dotvářet, zdokonalovat a přizpůsobovat novým podmínkám. Bez určení poslání je činnost organizace problematická a následně se to projeví na výkonech této organizace a o to více můţe hrozit její rozpad.
5
PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. str. 15 6 ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 7 REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001.
13
2.4 Cíle neziskových organizací Strategické cíle jsou odvozeny od poslání, hodnot, znalostí cílových skupin, zdrojů (finančních, materiálových) apod. Cílem neziskových organizací je prosazování svých pohledů na věc, hledáním objektivně spravedlivého funkčního řízení. 8 Cíle mohou být dlouhodobé či krátkodobé a mohou se měnit a přizpůsobovat se podle potřeby. Je proto nutné, aby tyto organizace své cíle stále přezkoumávaly s podmínkami a jejím okolím. Neziskové organizace by si měly stanovit cíle podle oblastí, na které budou zaměřovat svoji výkonnost. Pro stanovení dlouhodobých cílů, aby byly efektivní a správně nastavené, se můţe pouţít metoda SMART, tyto cíle musejí být 9:
Specifické - cíle jsou konkrétní, jasné, výstiţné a podrobné.
Měřitelné - způsoby k zjištění splnitelnosti cílů.
Akceptovatelné - cíle jsou přijatelné, pracovník je s nimi srozuměn a schopen je vykonat.
Reálné (dosaţitelné) - v daném čase a moţnostech lidí.
Termínované - konečný termín, se kterým jsou všichni seznámeni.
2.5 Příspěvkové organizace V této kapitole bych se chtěla teoreticky zaměřit pouze na vybraný druh právní formy a to na příspěvkové organizace, které jsou zřizované územními samosprávními celky a organizační sloţkou státu.
8
PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. 9 ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009.
14
2.5.1 Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky Tyto organizace zřizují územní samosprávné celky, jako jsou obce či kraje dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to právnické osoby veřejného práva, které vznikají na základě zřizovací listiny (rozhodnutím zřizovatele) a zapisují se do Obchodního rejstříku, kde se uvádějí mimo jiné hlavní údaje o instituci, hlavní činnost, majetek, doplňková činnost. Pokud organizace ve své doplňkové činnosti vytvoří zisk, pouţijí ho ve prospěch své hlavní činnosti. Tyto doplňkové činnosti by měly navazovat na hlavní činnosti organizace s cílem hospodárného vyuţití majetku a nesmí narušovat plnění hlavního poslání organizace. Hlavní i doplňkové činnosti, které příspěvkové organizace vykonávají, musí spadat do samostatné působnosti zřizovatele. O zřízení, zrušení, rozdělení či sloučení těchto organizací rozhoduje výhradně příslušné zastupitelstvo (kraj či obec).10 Organizace hospodaří s peněţními prostředky, které získá z vlastních, hlavních či doplňkových činností, ze svých fondů, z darů od právnických či fyzických osob a z dalších finančních zdrojů jako např. z rozpočtu zřizovatele, z Národního fondu, z dotací Evropské unie, z dotací dle mezinárodních smluv (z finančního mechanizmu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce, Evropského hospodářského prostoru). Pokud se finanční prostředky ze zahraničních dotací nevyčerpají do konce kalendářního roku, jsou převedeny do rezervního fondu, odkud se mohou čerpat při dodrţení podmínek i v dalších letech.11 Finanční hospodaření těchto příspěvkových organizací je ovlivněno hlavně vztahem k rozpočtu zřizovatele a bezprostředním vlivem zřizovatele na ekonomické rozhodování příspěvkové organizace. Při uplatňování odpisů a placení daní platí pro tyto příspěvkové organizace zvláštní reţim spočívající v tom, ţe se samostatně a odděleně posuzuje hlavní a doplňková činnost.
10 11
REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001. RŮŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009.
15
Peněţní fondy, se kterými organizace hospodaří12:
Rezervní fond -
tvoří se ze zlepšeného výsledku hospodaření (pokud jsou skutečné výnosy s provozním příspěvkem větší neţ provozní náklady) po skončení roku na základě schválení výše zřizovatelem,
-
finanční prostředky mohou být pouţity k dalšímu rozvoji své činnosti, k úhradě ztráty za předchozí léta, k úhradě případných sankcí,
-
část prostředků mohou být převedeny do fondu odměn, nebo pouţity k posílení investičního fondu.
Investiční fond -
slouţí k financování investičních potřeb, zdrojem jsou např. odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje vlastního majetku, dary a příspěvky od jiných subjektů, převody z rezervního fondu,
-
tento fond se pouţívá k financování investičních výdajů, k úhradě úvěrů či půjček, k posílení zdrojů na financování údrţby a opravy majetku, k odvodu do rozpočtu svého zřizovatele.
Fond odměn -
je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření a to do určité výše, tvorba se provádí po schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem,
-
z tohoto fondu se hradí zaměstnancům odměny, přednostně se z fondu odměn hradí např. překročení prostředků na platy.
12
MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z.: Příspěvkové organizace 2009. Praha: ASPI, 2009.
16
Fond kulturních a sociálních potřeb -
slouţí k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům, důchodcům, kteří pracovali v organizaci, rodinným příslušníkům zaměstnanců apod.,
-
tento fond je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem.
Tvorba a pouţití těchto fondů vyplývá z rozpočtových pravidel, pouze fond kulturních a sociálních potřeb je řízen samostatnou vyhláškou Ministerstva vnitra. Tyto fondy jsou významným nástrojem pro manipulaci s hospodářským výsledkem. 13
289 275
280 250 220 190
179
174
160
146 131
130 102
100
81
Obr. č. 1: Počet příspěvkových organizací ve vybraných krajích (Zdroj: vlastní výpočty u jednotlivých webových stránek krajů)
13
RŮŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009.
17
ký ic ub rd Pa
Li be re ck ý
ý če sk Ji ho
av s or ho m Ji
O lo m ou ck ý K ar lo va rs ký
ký
a in oč ys V
St ře do
če sk ý
70
2.5.2 Příspěvkové organizace zřizované organizační složkou státu Tato příspěvková organizace je zřízena z ústředních orgánů státní správy a řídí se zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Vzniká na základě zřizovací listiny, kterou zřizovatel vydá a oznámí v Ústředním věstníku ČR.14 Hlavní činnost příspěvkových organizací je definována ve zřizovací listině, či je vymezená zvláštním zákonem. Organizace hospodaří s finančními prostředky ze státního rozpočtu, ze svých fondů, získaných z jiných činností, z darů od právnických či fyzických osob, ze zahraničí, z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, z rozpočtů Evropské unie a z Národního fondu. Veškeré příjmy příspěvkové organizace jsou získané pro stát. 15 Příspěvková organizace musí svému zřizovateli sdělovat změny, které by ovlivňovaly vztah ke státnímu rozpočtu a zároveň musí dodrţovat stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu a plnit určité úkoly nejhospodárnějším způsobem. Finanční prostředky, se kterými organizace disponuje, můţe pouţít jen k těm účelům, na které jsou určeny při dodrţení určitých právních předpisů a zabezpečení chodu organizace. Peněţní fondy, se kterými organizace hospodaří16:
rezervní fond,
fond reprodukce majetku,
fond odměn,
fond kulturních a sociálních potřeb.
14
REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 2. aktualiz. vyd. Praha: EKOPRESS, 2007. RŮŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 16 REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001. 15
18
3 Financování neziskových organizací Na začátku kaţdé neziskové organizace je jediným zdrojem lidské nadšení a dobrovolná práce. Ale později organizace zjistí, ţe aby fungovala dobře, profesionálně a prosperovala, musí se poohlédnout i po finančních zdrojích. 17 Neziskové organizace vykonávají svojí činnost v trţní ekonomice a tudíţ bez určitého mnoţství finančních (i jiných) prostředků by se neobešla. Kaţdá nezisková organizace by se měla snaţit o optimální kombinaci dosaţitelných finančních zdrojů a jejich poměrné zastoupení a proto je nutné zajistit pro organizaci vícezdrojové financování. Zajišťování zdrojů pro činnost neziskových organizací vede k cíli a poslání organizace.18
3.1 Fundraising Jedná se o činnost, jejímţ výsledkem je získání nejenom finančních, ale i jiných prostředků (sluţby, výrobky, apod.) pro činnost neziskových organizací či jednotlivců. Fundraising je proces, který musí prostupovat celou organizací. Fundraising se nemůţe srovnávat např. s ţebráním, či vydíráním, neboť se liší především v tom, ţe se dárci mohou svobodně rozhodnout, zda nějakou organizaci podpoří či ne. Do fundraisingu patří pozitivní, otevřená a férová komunikace s dárci, která jsou součástí etických standardů. 19 Cílem této metody není získat jednorázově co největší mnoţství peněz, ale dlouhodobě rozvíjet zdroje pro zajištění činnosti a naplnění poslání určité organizace. Nejefektivnějším dárcem pro neziskové organizace je ten, který poskytuje prostředky pravidelně, delší dobu a stále víc. Na těchto dárcích staví organizace svoji dlouhodobou
17
REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 19 Marketing Journal [online]. 2004-2009 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.mjournal.cz/cs/aktuality/fundraising__s387x5077.html. 18
19
strategii rozvoje. Fundraiser by měl umět dárce oslovit a přesvědčit je, aby se o organizaci a její činnosti více zajímali.20
3.2 Zdroje financování Finanční prostředky z veřejných či neveřejných zdrojů můţe nezisková organizace získat prostřednictvím21:
Veřejných institucí - např. ministerstva, poskytující finanční prostředky ze státního rozpočtu a to buď přímo, nejčastěji formou písemných smluv a rozhodnutí, nebo prostřednictvím nejrůznějších regionálních poskytovatelů (např. agentury, státní fondy a regionální střediska).
Krajských a obecních úřadů - které rovněţ poskytují dotace státního rozpočtu, kde plní jakousi úlohu přerozdělovatelů, mohou však poskytovat finanční prostředky i z vlastního rozpočtu (většinou menší objemy).
EU, OSN - jedná se o finanční prostředky, které jsou poskytovány z evropských a norských fondů (operační programy). V současné době se jedná o značné objemy finančních zdrojů. Částka, kterou můţe Česká republika z Evropské unie čerpat je 26,7 mld. Eur (odpovídá částce 3/4 státního rozpočtu ČR). Evropská unie prostřednictvím politiky soudrţnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je zmírnění rozdílů v ţivotní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU. Tomuto úsilí se souhrnně říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti.22
Čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu i dotací z evropských fondů je proces řízený zákony státní dotační politiky (rozpočtová pravidla, dotační pravidla a
20
Marketing Journal [online]. 2004-2009 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.mjournal.cz/cs/aktuality/fundraising__s387x5077.html. 21 ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 22 Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/Informace-o-fondech-EU.
20
vyhlášky). Poskytovatelé dotací jsou většinou i správci programů, kteří zodpovídají a dohlíţí, aby poskytnuté finanční prostředky byly pouţity a čerpány pro financování dotovaných záměrů. Správci programů provádějí tzv. závěrečné vyhodnocení, kde posoudí, zda poskytnuté finanční prostředky splnily svůj účel. Nedodrţení účelu dotací, či nedodrţení závazných podmínek je porušením rozpočtové kázně, které kontrolují a případně i postihují místně příslušné finanční úřady. Při pouţití a čerpání dotací je tedy na místě dobře se seznámit s obsahem závazných podmínek a to v plném rozsahu veškeré legislativy, která čerpání dotací upravuje. Správní procesy a postupy kontrolních orgánů, které řeší porušení rozpočtové kázně, totiţ podléhají mlčenlivosti a tak nenabízí zkušenost a poučení těm, kteří při plnění závazku postupují lehkováţně. Při čerpání dotací je vţdy nutné uvědomit si, ţe jde o peníze daňových poplatníků a správci dotačních programů v součinnosti s finančními úřady mají za povinnost vše stanovené a závazné kontrolovat. Příjemcům dotací, kteří často z důvodu velkého mnoţství podmínek a pravidel vezmou závazky na lehkou váhu, lze nabídnout cennou informaci, ţe nedodrţením byť jediné závazné podmínky, můţe spustit řízení, na jehoţ konci je vrácení dotace v plné výši. Tyto výsledky daňových řízení, kam kontrola rozpočtové kázně patří, nám mohou zejména u neziskových organizací připadat velmi přísné aţ likvidační, je ale nutno vycházet z toho, ţe při zjištění porušení rozpočtové kázně nemá územní kontrolní orgán jinou moţnost, neboť o zmírnění (promíjení) těchto sankcí rozhoduje aţ ministerstvo financí České republiky. Dále to jsou:
Nadace, nadační fondy - finanční prostředky od tuzemských či zahraničních nadací dle stanovených podmínek.
Individuální dárci (fyzické osoby tuzemští či zahraniční, osoby samostatně výdělečně činné) - tito dárci se pro neziskové organizace stávají stále zajímavějším zdrojem peněz a záleţí jen na organizaci, zda-li se jí podaří dárce oslovit a získat pro spolupráci.23, slouţí pro krátkodobé financování.
23
PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996.
21
Firemní dárci a dárci jiných soukromých organizací (podniky, korporace) moţná dlouhodobá podpora.
Příjmy z vlastní činnosti - patří sem např. prodej vlastních výrobků, členské příspěvky a další akce v podobě plesů, aukcí, loterií apod.
Přes veškeré aktivity a snahy neziskových organizací budou zřejmě dotace hlavním a rozhodujícím zdrojem financování. To je způsobeno právě tím, ţe tyto společnosti sami nevytváří zisk pro financování svých nákladů. Neznamená to ale, ţe ostatní zdroje financování hrají v hospodaření podřadnou roli. Při získávání zdrojů a zajištění zdravého hospodaření je nutné dobře si uvědomit, ţe na dotaci není právní nárok a tedy, ţe tyto zdroje negarantují existenční jistotu. Pro budoucnost neziskové organizace a zdravé hospodaření je pak dobré nebýt závislý pouze na tomto jediném, byť hlavním zdroji. Pro aktivní finanční politiku bude tedy přínosné hledání cest jak k veřejným, tak neveřejným zdrojům. Přestoţe u neveřejných zdrojů asi nepůjde o ţádné vysoké částky, ale na rozdíl od veřejných zdrojů nepodléhají rozpočtovému reţimu a lze jimi dlouhodobě vytvářet rezervy pro finančně nejistá období. Aby byla nezisková organizace při získávání těchto příspěvků úspěšná, musí si vytvářet a udrţovat stálý okruh sympatizantů a dárců, s nimiţ dlouhodobě spolupracuje.24 Pro získávání finančních prostředků, bez ohledu na dárce či poskytovatele je důleţitá důvěryhodnost. Nezisková organizace musí počítat s tím, ţe kaţdý potencionální dárce, který zvaţuje poskytnout finanční podporu, bude vţdy hledat jistotu, ţe příjemce pouţije jeho prostředky pouze na zajištění veřejně prospěšné sluţby v odpovídající úrovni.
Pro důvěryhodnost je proto nezbytné, aby si organizace pro plnění svých
záměrů vytvořila funkční systém, stanovila pravidla a jimi se pak i důsledně řídila.25
24
BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. a kol.: Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 25 Financování neziskových organizací [online]. 2005 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html.
22
3.3 Metody financování Mezi hlavní způsoby získávání finančních prostředků patří26:
Písemná žádost o grant či dotaci - pečlivý postup při zpracování projektu. Úspěšnost ţadatele o finanční podporu bude záleţet na předloţení takových záměrů, které v co nevětší míře slouţí dotovanému účelu a co nejvíce podporují poslání a cíle ţadatele. Ţádost musí být předloţena do stanoveného data, musí splňovat podmínky a poţadavky poskytovatele a obsahovat povinné přílohy.
Osobní setkání - patří mezi nejúčinnější způsoby, cílem této formy je seznámení organizace s dárcem a přesvědčení o chtíči poskytnutí finanční pomoci.27
Veřejná sbírka - vyhlášení pomocí sdělovacími prostředky (včetně plakátů). Je zapotřebí dostatek finančních prostředků, prostředků propagace a dobrých pracovníků.
Benefiční akce - tato forma je u neziskových organizací stále oblíbenější, ale neslouţí k rychlému získání většího mnoţství finančních prostředků. Musí být zajímavý program se známými osobnostmi a dobrá prezentace dobročinného účelu akce. U pořádání větších benefičních akcí se vyplatí nepodcenit propagaci a organizaci pro řádný průběh.
Telefonické oslovení - dostatečná znalost dárce, který uţ organizaci poskytl dar a následné přesvědčivé ţádání o obnovení daru.
Dárcovská SMS (DMS) - získávání finančních prostředků od jednotlivců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv.28
Poštovní styk (direct mail) – jedná se o hromadný adresný či neadresný dopis, ve kterém můţe být obálka pro odpověď či poštovní poukázka.
26
REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001. PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. 28 ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 27
23
4 Praktická část 4.1 Ústav sociální péče Zboží 4.1.1 Historie Ústav sociální péče ve Zboţí sídlí v zámku ze 17. století a nachází se v rozsáhlém parku o výměře kolem 6 ha. V zámku sídlívali majitelé zdejšího velkostatku nebo jejich příbuzní. Roku 1893 byl zámek a park dán do volného uţívání Maxmiliánu hraběti Thunovi z Hohensteina a jeho rodině. V roce 1913 se rodina hraběte Thuna spolu s veškerým zařízením odstěhovala. Na počátku I. světové války zřídil v zámku majitel Richard Moravetz vojenský lazaret. Poté zůstal zámek prázdný, jen v létě sem zavítaly různé kolonie (děti z Jedličkova ústavu v Praze, ţáci pomocné školy z Libně). Teprve, kdyţ pobočka Československého červeného kříţe z Libně v roce 1925 zřídila v zámku ozdravovnu, byla tu mládeţ z Libně po 3 měsíce v letním čase. V roce 1949 si tento zámek převzal do péče stát. Později v roce 1956 byl zřízen v zámecké budově domov důchodců. V roce 1963 Komise sociálního zabezpečení v Havlíčkově Brodě rozhodla o přeměně z domova důchodců na ústav pro mentálně postiţené muţe středního věku. V roce 1964 byl zámek i s parkem zapsán jako kulturní památka do státní památkové péče.
Obr. č. 2: Ústav sociální péče Zboží (Zdroj: vlastní)
24
4.1.2 Obecné informace Ústav sociální péče Zboţí (dále jen „organizace“) je příspěvkovou organizací, její sluţby jsou poskytovány v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v platném znění. Organizace sídlí na Havlíčkobrodsku. Jejím zřizovatelem je kraj Vysočina, který sídlí v Jihlavě.
Zboží
Obr. č. 3: Mapa obce Zboží (zdroj: www. mapy. cz)
Tato organizace poskytuje ústavní péči muţům ve věku od 26 let s mentálním postiţením a muţům postiţeným vedle mentálního postiţení také tělesnou nebo smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči, nikoli však léčebnou péči v lůţkovém zdravotnickém zařízení. Sociální sluţby jsou v organizaci poskytovány celkem 60ti klientům v průměrném věku 51 let. Organizace neposkytuje sociální sluţby osobám závislým na návykových látkách, osobám, kteří svým agresivním chováním ohroţují sebe i okolí, osobám s poruchou osobnosti a osobám s úplnou ztrátou zraku. Organizace se neustále snaţí o zlepšování prostředí kvality ţivota klientů a proto v letech 2007-2009 byla na základě poskytnuté investiční dotace provedena výstavba
25
ubytovacího pavilonu a chráněného bydlení v zámeckém parku. Součástí dotované akce byla dále rozsáhlá rekonstrukce interiéru zámku a revitalizace parku.
Obr. č. 4: Klienti Ústavu sociální péče (Zdroj: vlastní)
Dlouhodobé cíle organizace (do roku 2013)
zařízení pro muţe i ţeny,
vytváření pracovních podmínek pro klienty formou krátkodobých brigád u okolních organizací,
obnova rybníka (tůně) v zámeckém parku.
Principy organizace
Respektování důstojnosti - respektování přání klientů, individuální přístup, rovnocenný vztah mezi klienty a zaměstnanci.
Individualizace služby - sluţby poskytuje na základě individuálního plánování, zohledňuje
přání
klienta
s přihlédnutím
dovednostem.
26
k jeho
zdravotnímu
stavu
a
Začleňování klientů do běžného života - snahou zaměstnanců je vést klienty k samostatnosti.
Integrace klientů do společnosti - prostřednictvím např. Dne otevřených dveří, webových stránek, článků v novinách, spolupráce s jinými zařízeními.
Zaměstnanci se řídí etickým kodexem zaměstnance v sociálních sluţbách. Péči o klienty zajišťují: pracovníci v sociálních sluţbách, úsek sociálně právní, úsek zdravotnický a ošetřovatelský, úsek ekonomický, úsek stravovací a úsek provozní (více příloha č. 1). Celkem je v této organizaci 43 zaměstnanců. Organizace poskytuje svým klientům: ubytování, celodenní stravování, zdravotní péči, praní a údrţbu oděvů, úklid, sociálně-právní a finanční servis, rekreaci, kulturní a společenské vyţití (např. čtení, psaní, počítače, internet), sportovní aktivity (např. hřiště, kola, procházky, bazén, běţky, práce na zahrádce a ve skleníku, hudebně pohybová činnost) a pracovní terapii (např. keramické dílny, Axmanova technika29, vyšívání, práce s pedikem30, výtvarné činnosti a vaření, drátkování, canisterapie 31). Tato organizace není oprávněna vedle své hlavní činnosti provozovat další doplňkovou činnost. Statutárním orgánem organizace je ředitel, který je jmenován a odvolán Radou kraje Vysočina. Zřizovatel (kraj Vysočina) předává organizaci do správy nemovitý a movitý majetek. Práva a povinnosti k majetku předanému do správy organizace a získanému vlastní činností organizace, jsou vymezena v Pravidlech Zastupitelstva kraje Vysočina o vymezení majetkových práv a povinností příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina. Organizace hospodaří dle finančního plánu schváleného zřizovatelem, který zahrnuje výnosy, náklady, tvorbu hospodářského výsledku a finanční vztah k rozpočtu zřizovatele. Jeho součástí jsou téţ peněţní fondy a odpisový a investiční plán. Strukturu finančního plánu stanoví zřizovatel. Hospodaření organizace uvádím v příloze č. 2. 29
Řemeslně výtvarné činnosti pro zdravotně postiţené lidi (zejména zrakově postiţené). Je zaloţena na základní hmatové matematice bez pouţití jakýchkoliv pomůcek. K modelování se pouţívá především hlína. 30 Práce z proutí, ze kterých se vyrábějí např. košíky, nebo pedik kombinují s jinými materiály. 31 Terapie se psy.
27
5 Financování Ústavu sociální péče Zboží Financování sociálních sluţeb této organizace je zaloţeno na tzv. principu vícezdrojového financování. Coţ znamená, ţe organizace získává finanční prostředky na provozování sociálních sluţeb z několika zdrojů. Mezi nejvýznamnější zdroje finančních prostředků této organizace patří:
Veřejné rozpočty
Úhrady od klientů.
5.1 Analýza finančních zdrojů organizace V této kapitole bych se zaměřila zejména na příjmovou stránku rozpočtu organizace. Veškeré příjmy, se kterými organizace hospodaří, jsou zřejmé z obr. č. 5. Tyto jednotlivé příjmy budu dále podrobně rozebírat.
9 000
8 291
8 000 7 000 6 000
5 231
4 851
5 000 4 000 3 000 2 000
336
1 000
229
47
0 Dotace
Úhrady od klientů
Příspěvek na péči
Příjmy z prodeje
Příjmy od pojišťoven
Ostatní výnosy
Obr. č. 5: Celkové příjmy organizace za rok 2009 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
5.1.1 Příjmy z veřejných rozpočtů Tyto příjmy tvoří dotace ze státního rozpočtu a dotace z krajského rozpočtu. Největší objem poskytnutých finančních prostředků z této oblasti financování plyne organizaci
28
ze státního rozpočtu a to na základě kaţdoročně vyhlašovaných dotačních řízení. Vyhlašovatel tohoto dotačního řízení ze státního rozpočtu je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Jak vyplývá z následujícího obr. č. 6, dotace (jak ze státního rozpočtu, tak krajského), které se poskytují na provoz organizace, tvoří zhruba polovinu celkových příjmů rozpočtu organizace, tudíţ lze říci, ţe na nich není veškerý provoz organizace vázaný, avšak jsou stále dotace tím největším a nejdůleţitějším příjmem této organizace. Zchátralost objektu, povinná péče o majetek a zvyšující se nároky na úroveň sluţeb si vyţádaly nezbytná a neodkladná opatření a proto v roce 2007 organizace zahájila přípravné práce pro rozsáhlou rekonstrukci objektu, jejíţ financování bylo zajištěno z veřejných zdrojů. Pro rozpočtové období roku 2007 aţ 2009 byla ústavu poskytnuta dotace na tuto rekonstrukci objektu, výstavbu dalších provozních objektů a revitalizaci parku. Tento rozsáhlý investiční projekt byl dokončen a kolaudován v roce 2009. Náklady na tuto akci byly vyčísleny částkou přesahující 83 mil. Kč. Poskytovatelem dotace bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se na nákladech podílelo 75 %. Zbývající část nákladů byla hrazena z rozpočtu kraje Vysočina. V krajském měřítku byla tato investice jednou z největších investicí do sociálního zařízení.
18 000
18 985
18 903
20 000
18 960
16 313
16 000 14 000 12 000 10 000
9 122
8 342
8 291
8 011
8 000
Celkové Příjmy Dotace
6 000 4 000 2 000 0 2007
2008
2009
2010 (návrh)
Obr. č. 6: Poměr celkových příjmů a dotací v letech 2007-2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
29
Dotace ze státního rozpočtu Tyto dotace se organizaci poskytují na krytí nákladů vzniklých při zajišťování a poskytování sociálních sluţeb a k financování běţných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních sluţeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních sluţeb. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje. Ţádost o poskytnutí dotace předkládá krajský úřad MPSV. Ţádost musí obsahovat veškeré povinné údaje, jako je především: název kraje, jeho sídlo, identifikační sídlo, číslo účtu, střednědobý plán, který obsahuje ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění, výše poţadavku na dotaci. Výše dotace se stanoví na základě: celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných v závazném ukazateli pro příslušný rozpočtový rok, zpracovaného střednědobého plánu rozvoje sluţeb kraje, počtu vyplácených příspěvků a jejich objemu, počtu poskytovatelů sluţeb, kapacit sluţeb. Dotace do rozpočtu kraje se poskytuje na základě rozhodnutí Dotační komise MPSV a následně o rozhodnutí výše přidělené dotace je ředitel organizace informován písemnou formou. Dotací z MPSV na poskytování sociálních sluţeb bylo v České republice za rok 2009 celkem vydáno - 270 867 700 Kč.32 Neinvestiční, provozní (účelové) dotace z MPSV tvoří nejvyšší příjmovou poloţku této organizace. Tyto provozní dotace se ţádají pouze na neinvestiční výdaje. Jak je vidět z obr. č. 7, výše poskytnutých dotací v jednotlivých letech zůstávají přibliţně na stejné úrovni. Výkyvy v jednotlivých letech jsou způsobeny nárůstem cen např. energií, plynu, změnami DPH apod.
32
Výroční zprávy MPSV za rok 2009 [online]. [cit. 2010-02-25]. Dostupné z WWW:
http://www.mpsv.cz/cs/9.
30
7 500
7 292
6 950 6 400
5 915 6 000 4 500 3 000 1 500 0 2007
2008
2009
2010 (návrh)
Obr. č. 7: Výše poskytnutých dotací z MPSV v letech 2007-2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
Dotace z rozpočtu kraje Další nezanedbatelnou poloţkou v rozpočtu jsou tyto provozní dotace, které poskytuje zřizovatel organizace a to Kraj Vysočina. Organizace vytvoří svůj finanční plán s poţadovanou výší dotace, kterou následně pošle na Krajský úřad. V následujícím obr. č. 8 je celkový počet příspěvkových organizací v roce 2010, které zřizuje kraj Vysočina, nejvíce je tedy školství, na které připadá větší část finančních prostředků z rozpočtu kraje. Celkový příspěvek na provoz těchto příspěvkových organizací z rozpočtu kraje dosahuje pro rok 2009 částky 1 676 mil. Kč. Kromě toho jsou z rozpočtu kraje odesílány do rozpočtů zřizovaných organizací investiční dotace, které v roce 2009 činily 166 mil. Kč. Kolem 88 % této částky bylo poskytnuto pouze do zdravotnictví.33
33
Adresář příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina [online]. 2002-2008 [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.kr-vysocina.cz/pro-po.asp?p1=10509.
31
89
90 80 70 60 50 40 30
22
20 10 0
10 1
8 1
Cestovní ruch
Kultura
Doprava
Sociální oblast
Školství
Zdravotnictví
Obr. č. 8: Počet příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina pro rok 2010 (Zdroj: www. kr-vysocina. cz/pro-po.asp?p1=10509)
Pokud nejsou očekávány větší změny oproti minulým létům, kraj Vysočina poskytuje této organizaci téměř stejný příspěvek (viz obr. č. 9). Výše příspěvku je závislá od poskytnutých finančních prostředků MPSV. Vyrovnanost provozních nákladů a nároků na dotace byla narušena nejvíce v roce 2008. V tomto roce organizace prováděla přestěhování klientů, zaměstnanců a majetku do nových zrekonstruovaných budov, coţ značně zvyšovalo nákladové poloţky. Zvýšení nákladů v tomto roce lze spatřit i u mzdových nákladů a to z důvodu vytvoření pracovních míst pro pět nových zaměstnanců. MPSV v roce 2008 tyto zvýšené nároky na provozní dotace neuspokojilo plně uţ také z toho důvodu, ţe v předchozím roce organizaci poskytlo značnou investiční dotaci. Na základě této skutečnosti veškeré náklady, které vznikly organizaci v období, kdy zajišťovala nepřerušený chod v nestandardních podmínkách a zvláštnímu reţimu, musel finančně dorovnat kraj.
32
3 207
3 500 3 000 2 500
1 891
2 000 1 500
1 061
1 050
1 000 500 0 2007
2008
2009
2010 (návrh)
Obr. č. 9: Výše poskytnutých dotací z rozpočtu kraje v letech 2007-2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
Z následujícího obr. č. 10 je patrný přehledný poměr poskytnutých dotací z MPSV a kraje, kdy jasně dominuje státní rozpočet s odůvodněním, ţe kraj nemá tolik finančních prostředků, aby provoz organizace zabezpečil sám, ale je jejím zřizovatelem, tudíţ se na financování spolu s MPSV také musí podílet, i kdyţ poměrně menším počtem finančních prostředků.
8 000
7 292
6 950
7 000
6 400 5 915
6 000 5 000 4 000
MPSV
3 207
3 000 2 000 1 000
Kraj
1 891 1 061
1 050
0 2007
2008
2009
2010 (návrh)
Obr. č. 10: Srovnání poskytnutých dotací z MPSV a z rozpočtu kraje v letech 2007-2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
33
5.1.2 Ostatní příjmy Úhrady od klientů Dalším příjmem do rozpočtu organizace spadají příjmy od klientů, kteří si za poskytované sluţby platí ze svých důchodů. Tyto úhrady se stanoví dle vyhlášky MPSV č. 82/1993 Sb. o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče v platném znění a organizace si je můţe změnit dle odvíjejících se cen sluţeb (např. vzrůstající ceny energie, DPH apod.). Kaţdý klient organizace hradí náklady na stravu, bydlení (viz. tabulka č. 2) a nezbytné sluţby, za které se povaţují praní, vaření a úklid. Po úhradě těchto nákladů, musí klientovi zůstat minimálně 15 % částky potřebné k zajištění výţivy a ostatních osobních potřeb, které jsou stanovené zákonem č. 463/1991 Sb. o ţivotním minimu ve znění pozdějších předpisů, které zhruba u klientů činí od 1 006 - 1 317 Kč. Tato částka je tzv. kapesné, ze kterého si klient hradí léky, osobní potřeby (např. oblečení, hygienické potřeby, doprava apod.). Tabulka č. 2: Ceník na osobu za stravu a pobyt v organizaci za den
Pokoje
1 - 4 lůžkové
Strava
122 Kč
Bydlení
127 Kč
Celkem za den
249 Kč
Celkem za měsíc
7 470 Kč
(Zdroj: Interní materiály organizace)
V této organizaci je maximální počet klientů a to 60, kteří pobírají invalidní důchod, který činí cca od 7 372 - 8 780 Kč, přičemţ celkem 42 klientům byl přiznán důchod pro invaliditu z mládí, která činí tu vyšší částku důchodu. Tyto úhrady od klientů jsou dalším významným a velkým zdrojem pro rozpočet organizace. Jak je vidět z obr. č. 11, ročně klienti zaplatí za své sluţby přes 5 mil. Kč, coţ dělá zhruba 1/3 celkového příjmu organizace, měsíčně klienti uhradí organizaci cca 436 000 Kč.
34
18 985
20000
18 960
15000 Celkové příjmy Úhrady od klientů
10000
5 270
5 231 5000 0 2009
2010 (návrh)
Obr. č. 11: Poměr celkových příjmů a úhrad od klientů za rok 2009 a 2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
Příspěvek na péči Tento příspěvek se poskytuje organizaci k zajištění sociální péče za klienty z důvodu, ţe jsou závislí na pomoci jiných osob a stanoví se dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Výše příspěvku je stanovena ve čtyřech stupních, které odpovídají stupni závislosti. V tabulce č. 3 uvádím výše příspěvku a rozdělení klientů podle jednotlivých stupňů závislosti. Z toho vyplývá, ţe nejvíce klientů v organizaci (37 %) je uznána úplná závislost a tudíţ za ně organizace pobírá nejvyšší příspěvek. Tabulka č. 3: Příspěvky na péči za prosinec 2009
Úroveň závislosti
Příspěvek
Počet klientů
Příjmy
Stupeň I (lehká závislost)
2 000 Kč
12
24 000 Kč
Stupeň II (středně těţká závislost)
4 000 Kč
18
72 000 Kč
Stupeň III (těţká závislost)
8 000 Kč
8
64 000 Kč
Stupeň IV (úplná závislost)
12 000 Kč
22
264 000 Kč
60
424 000 Kč
Celkem (Zdroj: Interní materiály organizace)
35
V této tabulce jsou uvedené příspěvky za měsíc prosinec, neboť se během roku měnily buď částky příspěvku, či počty klientů v jednotlivých stupních závislosti. Např. v srpnu roku 2009 se změnila výše příspěvku u IV. stupně – úplné závislosti z částky 11 000 Kč na 12 000 Kč. Také se během roku v organizaci měnily posuzované stupně u klientů, zejména u lehkých závislostí na středně těţké či těţké závislosti. Jak je zřejmé z obr. č. 12, příspěvky oproti roku 2009 stouply, coţ je způsobené jiţ zmiňovanými změnami ve stupních a následných částkách příspěvku.
5 004
5 040
4 950
4 851 4 860
4 770 2009
2010(návrh)
Obr. č. 12: Počet příspěvků na péči klientů v roce 2009 a 2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
Příjmy z prodeje Dalším příjmem do rozpočtu organizace jsou příjmy z prodeje obědů od zaměstnanců. Organizace má vlastní jídelnu, která poskytuje celodenní stravu pro své klienty a obědy pro své zaměstnance. Zaměstnancům přispívá na závodní stravování Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“). Celkem přispívá FKSP kaţdému zaměstnanci v této organizaci 50 % z hodnoty potravin, coţ je maximum, co můţe FKSP přispět, celkem to dělá 15 Kč. Zbytek částky (15 Kč) si zaměstnanec uhradí sám a tento příjem je příjmem do rozpočtu organizace. Dále mají zaměstnanci moţnost koupit si více obědů za den, který si opět hradí sami a navyšují tím příjem do rozpočtu. Jak je vidět z obr. č. 13, v roce 2009 se celkem utrţilo za obědy 336 tis. Kč (bez příspěvku od FKSP), coţ dělá celkem 9 842 odebraných počtů obědů za tento rok, z kterého je 1 100 ks odebráno zaměstnanci navíc. Měsíčně se odebere kolem 820 obědů za 28 000 Kč, coţ je zřetelné z následující tabulky č. 4.
36
Tabulka č. 4: Počet odebraných obědů za rok 2009 (v ks)
Rok
Měsíc
Zaměstnanci - obědy
8 742
729
Zaměstnanci - obědy navíc
1 100
91
Celkový počet obědů
9 842
820
(Zdroj: Interní materiály organizace)
Tento příjem z prodeje obědů pro zaměstnance je velmi variabilní, neboť organizace nemůţe předem předvídat, jaký bude skutečný zájem o počtu odebraných obědů a kaţdým rokem bude příjem za prodej obědů jiný. Jak je vidět z obr. č. 13, je lepší pro organizaci předpokládaný větší odběr oproti minulému roku, aby se dostalo potřebných finančních prostředků pro provoz stravování z důsledku zvyšování se nákladů na potraviny apod.
435
480 400
336
320 240 160 80 0 2009
2010(návrh)
Obr. č. 13: Počet příjmů z prodeje za rok 2009 a 2010 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
Příjmy od zdravotní pojišťovny Do těchto příjmů se zahrnují úhrady za ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči, které upravuje zákon č. 109/2006 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních sluţbách, v platném znění. Tyto úhrady poskytují ty zdravotní pojišťovny, u kterých jsou klienti zaregistrováni a s těmito pojišťovnami musí mít organizace uzavřenou zvláštní smlouvu, ve které se organizace prokazuje, ţe
37
ošetřovatelská a rehabilitační zdravotní péče je poskytována zdravotnickými pracovníky této organizace odborně způsobilými k výkonu zdravotnického povolání. Všichni klienti této organizace jsou zaregistrováni u Všeobecné zdravotní pojišťovny, pouze jeden klient je u Vojenské zdravotní pojišťovny. Jednotlivé zdravotní úkony jsou zdravotní pojišťovnou hrazeny dle časového a bodového hodnocení příslušného úkonu. Seznam těchto zdravotních výkonů s bodovými hodnotami stanoví vyhláška č. 620/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů, v platném znění. Příjmy organizace od zdravotní pojišťovny jsou nízké, tudíţ nemohou příjmový rozpočet zásadně ovlivňovat. V obr. č. 14 uvádím přehled poskytnutých finančních prostředků organizaci od zdravotních pojišťoven za úhrady zdravotní péče. Tato částka se kaţdoročně mění dle poskytnutých zdravotních úkonů klientů organizace. 240
240
229 225
210 2009
2010(návrh)
Obr. č. 14: Počet příjmů od pojišťoven za rok 2009 (v tis. Kč) (Zdroj: Interní materiály organizace)
5.2 Zhodnocení, zlepšení finančních příjmů organizace Provozní dotace Finanční prostředky na provoz organizace se získávají formou dotací z MPSV a kraje. Z mého pohledu mi přijde zbytečné, aby tak významné finanční toky probíhaly ve dvou fázích. Nejprve se ţádá o dotaci na MPSV a následně jsou finanční prostředky dofinancovány z kraje.
38
Dle mého názoru by bylo optimálnější, kdyby byly tyto provozní dotace poskytovány pouze z jednoho zdroje a to z kraje, kterému by byly poskytnuty finanční prostředky ze státního rozpočtu na provoz těchto zařízení, a následně by kraj s těmito prostředky sám nakládal dle potřeb a poţadavků organizace. Mohly by tak být finanční prostředky poskytovány pouze z kraje. Kraj, jako zřizovatel, zná dostatečně veškerou problematiku organizace a tím by mohl daleko pruţněji řešit a ovlivňovat finanční toky organizace. Tento systém by byl mnohem přehlednější, účelnější a hlavně administrativně jednodušší a navíc by nevedl k rozmělňování odpovědnosti tak, jak je tomu nyní. Finanční prostředky z Evropské unie Finanční prostředky z evropských fondů jsou vţdy významným zdrojem příjmů kaţdé organizace. Z tohoto důvodu jsem ověřovala moţnosti jejich čerpání. Tyto finanční zdroje jsou členským státům EU poskytovány prostřednictvím tří základních fondů, ze kterých zejména Evropský fond regionálního rozvoje (investiční) a Evropský sociální fond (podporující neinvestiční projekty) mohou financování organizace ovlivňovat. Pokud se týká nabídky operačních programů určené pro období 2007-2013, organizace o dotaci neţádala z důvodů, ţe povinná finanční spoluúčast, oblast podpory, kritéria a podmínky stanovené pro územní regionální oblast byly mimo její dosah. Po revitalizaci zámeckého parku, organizace ještě výhledově zvaţuje výstavbu menšího rybníka, který by významně zlepšil vodní reţim, podpořil rostlinnou a ţivočišnou rozmanitost zámeckého parku, a současně zatraktivnil prostředí svých klientů. Jelikoţ současná nabídka evropských dotací tyto záměry nepodporuje, organizaci bych doporučila soustředit pozornost na krajinotvorné programy MŢPČR34, kde v současné době lze podobný záměr (tůň) realizovat bez finanční spoluúčasti v rámci Programu péče o krajinu. Přestoţe organizace pro své potřeby a záměry dosud evropské dotace nevyuţila, klade si za cíl nadále sledovat nabídky evropských fondů a zjišťovat příleţitosti a moţnosti pro zlepšení svých sluţeb. 34
Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky.
39
Příjmy od zdravotní pojišťovny Současný systém financování zdravotních úkonů v sociálních sluţbách je podhodnocen a můţe mít za následek nedostatek finančních prostředků na péči. Nyní jsou prostředky poskytovány na základě výkonového způsobu (bodového systému). Úskalím tohoto systému financování je moţnost vykazování nerealizovaných výkonů či nadprodukce výkonů, na coţ obvykle plátce zdravotní péče reaguje administrativním omezením ve formě regulačních opatření a limitů na straně úhrad za tyto provedené výkony. A pak se původní kalkulovaná cena, která je stanovená pomocí průměrných nákladů na výkon, sniţuje s růstem počtu provedených výkonů. Tento systém je i velmi neobjektivní k různým provedeným výkonům, které musí být provedeny za určitý čas, jako je např. podávání léků klientům tzv. přímo do úst. Tento způsob je indikován mimo jiné také těm klientům, kteří trpí psychickou poruchou, či poruchou polykacího reflexu. Avšak pojišťovny v mnoha případech tyto případy indikace neuznává. Pro organizaci je způsob financování velmi administrativně náročný, neboť musí kaţdý měsíc vykazovat veškeré úhrady za provedené výkony. Nebo nemá organizace nasmlouvány ani všechny zdravotní výkony ze Seznamu35 (např. pouţití přístrojového vybavení), coţ je způsobeno buď tlakem ze strany pojišťoven či nevědomostí organizace a to má pak za následek, ţe tyto výkony nemohou být ani vykázané a následně pak ani uhrazené od zdravotních pojišťoven. Systém financování od zdravotních pojišťoven by byl mnohem jednodušší a přínosnější, kdyby byly finanční prostředky hrazeny organizaci např. paušálně a byly poskytnuty tyto prostředky dle počtu klientů, resp. stupni závislosti za celý rok. Díky tomuto novému způsobu by mohla organizace získat i více finančních prostředků na poskytnutou péči, nehledě na to, kdyby se v jakémkoli měsíci sníţily náklady na péči, jak z důvodu zlepšení zdravotního stavu či sníţení stupně závislosti u klientů a následné sníţení počtu výkonů.
35
Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.
40
5.3 Návrhy zvýšení příjmové stránky rozpočtu organizace Prodej výrobků Klienti organizace během jednotlivých terapií vytváří různé výrobky např. z keramiky, z pediku a mnoho jiných materiálů. Ukázky výrobků klientů uvádím v následujícím obr. č. 16.
Obr. č. 16: Výrobky klientů organizace (Zdroj: vlastní)
Tyto výrobky jsou vytvářeny pod dohledem pracovníků v sociálních sluţbách a jsou následně pouţívány např. jako dekorace v parku či v zámku. Mnoho výrobků je prodáváno na různých trzích, výstavách či jiných akcích za symbolickou cenu, která nedosahuje ani nákladům za pouţitý materiál. Peníze z trţby, které jsou malého objemu, jsou následně pouţity k zakoupení nových materiálů na výrobu dalších výrobků. Klienti organizace v rámci pracovní terapie vytváří výrobky a myslím, ţe by toho organizace mohla vyuţít pro svůj rozpočet a místo prodávání výrobků za cenu pod výrobními náklady, by mohla nejenom na trzích prodávat tyto výrobky za trţní cenu a tím by byly finanční prostředky pouţity pro navýšení rozpočtu. Avšak to má i stinné stránky. Tuto činnost, prodávání výrobků, jejichţ zisk by byl pouţit pro rozpočet organizace, by musela organizace mít ve zřizovací listině jako vedlejší činnost. Dále by musela organizace vést odděleně účetnictví, coţ by znamenalo další mzdové náklady a administrativní práce. Organizace by si musela zřídit ţivnostenský list na výrobu a prodej výrobků. Další náklady ohledně této činnosti by
41
souvisely se zaškolováním pracovníků v sociálních sluţbách, vyučením klientů a následným zdokonalováním se oproti konkurentům, kterých je na trhu příliš mnoho. O výrobky klientů je velký zájem, ale je otázka, kdyby je začala organizace prodávat za trţní cenu s cílem zisku, zda by zájem neopadl, poněvadţ je v dnešní době trh přesycen obdobnými výrobky z řad profesionálních výrobců a tudíţ by ručně vyrobené výrobky od tělesně postiţených lidí za trţní cenu málo kdo koupil, nebo by trţby byly tak nízké, ţe by to nemělo ţádný význam pro příjmový rozpočet a naopak by tato činnost zvyšovala náklady organizace. Příjem z prodeje obědů Jak jsem uváděla v kapitole 4. 1. 2, příjmem do rozpočtu organizace je i prodej obědů pro zaměstnance. Tento příjem není příliš velký (neboť organizace nemá mnoho zaměstnanců) a proto dle mého názoru by jej mohla navýšit prodejem obědů nejenom svým zaměstnancům, ale i jiným sociálně potřebným občanům z obce Zboţí a okolí. V této obci a okolí ţije spoustu občanů např. v důchodovém věku, kteří by uvítali, ţe by jim organizace poskytovala obědy osobně, či jim tyto obědy rozváţela aţ do domu. Samozřejmě by této činnosti opět předcházelo nově vedení účetnictví a zvýšila by se administrativa, náklady na dopravu a také další přísné hygienické podmínky. Z dotazníkového šetření, které proběhlo v obci Zboţí a v okolních obcích (Tis, Kněţ), jsem chtěla zjistit, zda by byl o poskytování obědů zájem. Z celkového počtu 75 odevzdaných dotazníků, mi bylo celkem 56 dotazníků vyplněno a navráceno. Největší věkovou kategorií představovala věková skupina 71-80 let, celkem těchto respondentů bylo 29, dále 19 respondentů bylo ve věkové skupině 62-70 let a ve věku 81-100 let bylo celkem 8 dotázaných. Z obce Zboţí mi na tento dotazník odpovědělo celkem 17 dotázaných a z okolních obcí mi odpovědělo celkem 39 respondentů. Největší skupinu dotázaných představovali lidé v důchodovém věku a to celkem v počtu 50, ostatní byli buď nezaměstnaní (4) či v zaměstnaneckém poměru (2). Z tohoto dotazníku vyplynulo, ţe o tuto sluţbu by mělo zájem celkem 39 dotázaných, coţ představuje cca 70% zájem a dále jsem je roztřídila tak, ţe z obce Zboţí bylo celkem 12 zájemců a z okolních obcí 27 zájemců. Dále odpovídali pouze ti, kteří o tuto sluţbu měli zájem. A těchto respondentů
42
jsem se dále dotazovala, zda by měli zájem o diabetickou stravu a vyplynulo, ţe pouze 6 respondentů. Dalším zájmem byl dovoz obědů do místa bydliště a o tuto sluţbu by mělo zájem celkem 29 dotázaných, z toho 2 byli přímo z obce Zboţí a ostatní z okolních obcí. Všech 39 zájemců by tuto sluţbu vyuţívalo kaţdý všední den. Z tohoto průzkumu je tedy zřejmé, ţe by o tuto formu poskytování obědů byl značný zájem. Bylo by však nutné ze strany zřizovatele přijmout nové legislativní kroky nezbytné k zajištění této sluţby. Avšak by byl příjem za tuto sluţbu vhodným přínosem do rozpočtu organizace.
5.4 Shrnutí praktické části Ústav sociální péče Zboţí zde působí uţ od roku 1963 a vybudoval si tu své místo. Obdobných zařízení je v kraji Vysočina 9 a toto ve Zboţí po rozsáhlé rekonstrukci a výstavbě patří k těm nejmodernějším. Kapacita 60 lůţek je plně vyuţita a evidováno je dalších 15 ţadatelů o umístění. Ne všichni však splňují podmínky pro přijetí vzhledem k tomu, ţe organizace poskytuje péči jen muţům starších 26 let věku s mentálním postiţením. O přijetí rozhoduje odborný lékař. O klienty je v organizaci velmi dobře postaráno. V rámci transformace těchto klientů do společnosti je cílem organizace jejich zapojení do společenských akcí mimo organizaci, jejich volný pohyb v obci, pracovní aktivita v místním zemědělském druţstvu, ale také jezdí na výlety, pořádají se různé akce, kde mohou klienti ukázat své dovednosti apod. A v neposlední řadě mají v organizaci různé pracovní terapie, kdy se jim rozvíjí jejich tvořivost a schopnost učit se novým věcem. Organizace poskytuje tyto sluţby pro své klienty tím nejlepším způsobem, aby byli spokojení a mohli se zapojit do běţného ţivota, i kdyţ jim v tom brání zdravotní stav. Jak jsem uváděla, v organizaci vyuţívá těchto sluţeb 60 muţů, ale doufám, ţe se jí do budoucna podaří zřídit i zařízení pro ţeny, které by mohly také vyuţívat tuto organizaci, která se nachází v krásném přírodním prostředí v malebné obci.
43
V další části této práce jsem se zabývala financováním organizace, abych zjistila, jaké mají finanční zdroje a zda nejsou další moţnosti, jak by mohli své příjmy v rozpočtu navýšit, coţ bylo mým hlavním cílem práce. Jelikoţ je tato organizace státní příspěvkovou organizací, jejímţ zřizovatelem je kraj Vysočina, mají v jejím rozpočtu největší podíl státní dotace od MPSV, poskytované na provoz organizace, coţ se jedná o neinvestiční dotace. Investiční dotace byly organizaci poskytnuty v roce 2007, kdy tu probíhala rekonstrukce zámku, revitalizace parku, výstavba ubytovacího pavilonu a chráněného bydlení. Jednalo se o značnou finanční investici, na kterou poskytlo finanční prostředky MPSV a kraj Vysočina. Na základě této rekonstrukce se v následujících letech organizaci zvedly i provozní náklady, které se projevily ve finančních plánech. Další značný objem finančních prostředků v rozpočtu organizace vykazovaly úhrady od klientů za poskytovanou péči. Tyto úhrady hradí klienti ze svých invalidních důchodů, které pobírají a slouţí k úhradě nákladů za pobyt, stravu a ostatní nezbytné sluţby. Přičemţ jim z tohoto důchodu musí zůstat 15% tzv. kapesné, které je stanovené zákonem, na nákup ostatních osobních potřeb. Další neméně významnou poloţkou mezi příjmy organizace jsou příspěvky na péči těchto klientů, kteří jsou závislí na pomoci jiných osob. Tyto příjmy se poskytují dle jednotlivých stupňů závislosti (I. stupeň-IV. stupeň) jednotlivých klientů. Jak jsem zjistila, v této organizaci je nejvíce klientů zařazených ve IV. stupni závislosti a proto je za ně organizaci poskytnut ten nejvyšší příspěvek. Další finanční zdroje, které jsem zjistila z poskytnutých materiálů, nejsou tak výrazné, aby mohly rozpočet organizace zásadně ovlivnit, ale určitě mají své opodstatněné místo. Tímto příjmem je např. prodej obědů, které jsou poskytovány zaměstnancům. Na stravování zaměstnanců je přispíváno z FKSP a zbytek částky, které si zaměstnanci hradí sami, jde přímo do příjmů organizace. Nebo mají moţnost si zaměstnanci koupit více obědů za den a tím opět navýší rozpočet této organizace. Dalším navýšením by byla moţnost prodeje obědů cizím strávníkům v obci a okolí. Jelikoţ jsem tuto moţnost
44
prošetřila formou dotazníku, následně jsem zjistila, ţe by o tuto formu byl značný zájem ze strany především obyvatel v důchodovém věku. Příjmy od zdravotní pojišťovny jsou další příjmy, které organizace vykazuje. Tyto příjmy se poskytují organizaci na úhrady úkonů za ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči. Tyto úhrady hradí ty pojišťovny, u kterých jsou klienti zaregistrováni. Jak jsem zjistila, téměř všichni klienti v organizaci jsou u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Avšak tento systém financování má i své nedostatky, na které doplácí právě organizace. I kdyţ tyto problémy nemají vliv na kvalitu poskytované péče, odráţí se to ale především v administrativní práci a poskytnutých finančních prostředcích organizaci. Všechny výše uvedené příjmy tvoří rozpočet organizace. Mým dalším návrhem pro navýšení rozpočtu byl prodej výrobků, které klienti vyrábí. Nyní je o výrobky velký zájem. Ale aby byl tento příjem významný pro rozpočet, musely by se výrobky prodávat za cenu odpovídajícím nákladům, coţ by zvýšilo ceny těchto výrobků a tím by mohlo dojít k nezájmu ze strany kupujících. Další příjmy, které jsem nenašla v rozpočtu organizace, byly dotace z EU. I kdyţ je tento příjem v dnešní době pro neziskové organizace velmi významný, organizace tuto moţnost získávání finančních prostředků z evropských fondů nevyuţila, neboť k získání finančních prostředků na rekonstrukci bylo vyuţito prostředků z MPSV a ţádný jiný vhodný program, který by mohla organizace vyuţít, zatím nemá.
45
Závěr Neziskové organizace, jelikoţ poskytují sluţby a plní funkce, které by jinak musel zajišťovat stát, si zaslouţí pozornost, která jim právem náleţí. Přestoţe neziskové organizace musí bojovat se ztrátou, kterou vlastní činností tvoří, veřejnosti přináší bohatství a hodnoty, bez kterých se fungování a stabilita státu neobejde. V moderní, kulturní, trţní a demokratické společnosti mají určitě neziskové organizace své nezastupitelné místo. Cílem této práce bylo zhodnocení financování vybrané příspěvkové organizace, kterou byl Ústav sociální péče Zboţí. Z poskytnutých interních materiálů od organizace, coţ představovaly např. finanční plány jednotlivých let, výsledky hospodaření, jsem zjistila, ţe největší podíl finančních prostředků v rozpočtu organizace představují provozní dotace od MPSV a dále pak úhrady od klientů za poskytovanou péči. Z této analýzy vyplynulo, ţe tato organizace disponuje s dostatečným mnoţstvím finančních prostředků tak, aby zajistila svým klientům tu nejlepší péči. Výsledky analýzy, získávání finančních prostředků, mohou poslouţit organizaci jako zdroj poznání svého finančního zdraví. Jak dále vyplynulo z práce, některé systémy financování jsou příliš komplikované a mohly by projít změnou, která by vedla ke zjednodušení a zprůhlednění finančních toků organizace, zejména poskytnutých finančních prostředků, které plynou jak z MPSV tak z kraje. Dalším úskalím ve financování v organizaci, na které jsem narazila, bylo hrazení zdravotní péče od zdravotních pojišťoven, které je nastaveno tak, ţe je velmi administrativně náročné a neúměrné k hrazení některých úkonů a tak dochází k případnému neuskutečnění plateb na úkor organizace. Tento systém by se mohl také změnit, aby se pak tyto problémy a nedostatky eliminovaly. Získávání finančních prostředků z evropských fondů je další z moţností pro tuto organizaci, zejména v oblasti modernizace organizace a naplňování tak standardů kvality sociálních sluţeb. V případě této organizace bylo k získání finančních prostředků pro modernizaci a rekonstrukci vyuţita dotace z MPSV a kraje, jak v této
46
práci uvádím. Z mého pohledu je škoda, ţe nebylo moţné vyuţít finančních prostředků z Evropské unie. Dle mého názoru hlavním přínosem této práce jsou případné navrţené moţnosti, jak by organizace mohla navýšit svůj rozpočet. Mým návrhem byl prodej výrobků od klientů organizace a prodej obědů ostatním strávníkům v obci. Myslím, ţe výsledky mé analýzy by byly vhodné k zamyšlení pro zřizovatele a organizaci a daly se vyuţít v její prospěch. Tímto myslím, ţe byl i cíl mé práce naplněn.
47
Seznam použité literatury Literatura: BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. a kol.: Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 116 s. ISBN 978-80-245-1293-8. KOČÍ, P., KABELOVÁ, K., AUJEZDSKÝ, J., NÁHLOVSKÁ, J., LERCHOVÁ, S.: Nevýdělečné organizace 2007. Praha: ASPI, 2007. 288 s. ISBN 80-7357-257-5. MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z.: Příspěvkové organizace 2009. Praha: ASPI, 2009. 346 s. ISBN 978-80-7357-416-1. NEČADOVÁ, V.: Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0. NEČADOVÁ, V.: Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. ISBN 978-80-87035-19-1. PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. Vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. 190 s. PEŠTUKA, J.: Účetnictví nevýdělečných organizací. Praha: Eurounion, 2008. ISBN 978-80-7317-067-7. REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 178 s. ISBN 80-86119-41-6. REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 178 s. ISBN 978-80-86929-25-5. RŮŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 248 s. ISBN 978-80-7263-538-2. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3.
48
Odborné publikace: ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ČR: Zpravodaj. Odborný časopis, ročník VI/2008, číslo 2, ISSN 1802-0046. ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ČR: Sociální služby. Odborný časopis, ročník XI/2009, číslo 1, ISSN 1802-0046. ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ČR: Sociální služby. Odborný časopis, ročník XI/2009, číslo 5, ISSN 1802-0046. ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ČR: Sociální služby. Odborný časopis, ročník XI/2009, číslo 6, ISSN 1802-0046. MARCOM spol. s r. o.: Rezidenční péče. Odborný čtvrtletník, ročník V/2009, číslo 3, ISSN 1801-8718. Právní předpisy: Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Zákon č. 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, v platném znění. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v platném znění. Internetové zdroje: Neziskovky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/co-to-je-neziskovy-sektor/. Marketing Journal [online]. 2004-2009 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/fundraising__s387x5077.html.
49
Financování neziskových organizací [online]. 2005 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html. Mapy.cz [online]. 2005-09 [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: http://www.mapy.cz/. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU. Adresář příspěvkových organizací zřizovaných krajem [online]. 2002-2008 [cit. 201003-08]. Dostupné z WWW: Vysočinahttp://www.kr-vysocina.cz/pro-po.asp?p1=10509. Výroční zprávy MPSV za rok 2009 [online]. [cit. 2010-02-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/9. Ústav sociální péče Zboží [online]. 2009. Dostupné z WWW: http://www.uspzbozi.cz/. Ostatní zdroje: Zřizovací listina organizace. Organizační řád organizace. Interní materiály organizace.
50
Seznam použitých obrázků a tabulek Obr. č. 1: Počet příspěvkových organizací ve vybraných krajích .................................. 17 Obr. č. 2: Ústav sociální péče Zboţí ............................................................................. 24 Obr. č. 3: Mapa obce Zboţí .......................................................................................... 25 Obr. č. 4: Klienti Ústavu sociální péče ......................................................................... 26 Obr. č. 5: Celkové příjmy organizace za rok 2009 (v tis. Kč) ....................................... 28 Obr. č. 6: Poměr celkových příjmů a dotací v letech 2007-2010 (v tis. Kč) .................. 29 Obr. č. 7: Výše poskytnutých dotací z MPSV v letech 2007-2010 (v tis. Kč) ............... 31 Obr. č. 8: Počet příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina pro rok 201032 Obr. č. 9: Výše poskytnutých dotací z rozpočtu kraje v letech 2007-2010 (v tis. Kč) ... 33 Obr. č. 10: Srovnání poskytnutých dotací z MPSV a z rozpočtu kraje v letech 20072010 (v tis. Kč) ............................................................................................................ 33 Obr. č. 11: Poměr celkových příjmů a úhrad od klientů za rok 2009 a 2010 (v tis. Kč) 35 Obr. č. 12: Počet příspěvků na péči klientů v roce 2009 a 2010 (v tis. Kč) ................... 36 Obr. č. 13: Počet příjmů z prodeje za rok 2009 a 2010 (v tis. Kč) ................................ 37 Obr. č. 14: Počet příjmů od pojišťoven za rok 2009 (v tis. Kč)..................................... 38 Obr. č. 16: Výrobky klientů organizace ........................................................................ 41
Tabulka č. 1: Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1996 - 2009 11 Tabulka č. 2: Ceník na osobu za stravu a pobyt v organizaci za den............................. 34 Tabulka č. 3: Příspěvky na péči za prosinec 2009 ........................................................ 35 Tabulka č. 4: Počet odebraných obědů za rok 2009 (v ks) ............................................ 37
51
Seznam použitých zkratek EU
Evropská unie
OSN
Organizace spojených národů
ČR
Česká republika
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
DPH
Daň z přidané hodnoty
FKSP
Fond kulturních a sociálních potřeb
MŢPČR
Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky
ÚSP
Ústav sociální péče
52
Seznam příloh Příloha č. 1: Organizační schéma Ústavu sociální péče Zboţí Příloha č. 2: Hospodaření Ústavu sociální péče Zboţí Příloha č. 3: Dotazník Příloha č. 4: Informační leták ÚSP Zboţí
53
Příloha č. 1: Organizační schéma Ústavu sociální péče Zboží
ŘEDITEL Sociální pracovnice
Úsek ekonomický
Úsek sociální
Úsek zdravotní a ošetřovatelský
Úsek stravovací
Úsek provozní
Vedoucí ekonom. úseku - zástupce ředitele
Vedoucí pracovník v sociálních sluţbách
Vrchní sestra
Vedoucí stravovacího úseku
Vedoucí provozního úseku
Mzdová účetní a personalistika
Pracovník v sociálních sluţbách
Střední zdravotnický pracovník
Kuchařky
Pradleny
Pomocný zdravotnický pracovník
Pomocná kuchařka
Uklízečky
Údrţbáři Zdroj: Interní materiály ÚSP Zboţí
Příloha č. 2: Hospodaření Ústavu sociální péče Zboží
Výnosy, náklady a hospodářský výsledek (v tis. Kč) v jednotlivých měsících v letech 2006-2009 Výnosy 2006
2007
Náklady
2008
2009
2006
2007
Hospodářský výsledek
2008
2009
2006
2007
2008
2009
Leden
1 044
1 075
875
964
1 005
1 209
1 108
1 324
39
- 134
- 233
- 360
Únor
2 109
3 452
1 675
2 273
2 062
2 282
2 599
2 622
47
1 170
- 924
- 349
Březen
3 177
4 042
3 913
4 495
3 297
3 423
3 969
4 123
- 120
619
- 56
372
Duben
4 224
6 457
4 685
5 448
4 298
4 626
5 220
5 438
- 74
1 831
- 535
10
Květen
5 289
7 100
7 866
6 331
5 562
5 669
6 507
6 685
- 273
1 431
1 359
- 354
Červen
6 368
7 777
8 789
7 841
6 807
7 050
8 161
8 203
- 439
727
628
- 362
Červenec
7 557
10 310
12 211
9 313
7 787
8 122
9 620
9 621
- 230
2 188
2 591
- 308
Srpen
8 744
11 082
13 359
10 581
8 969
9 278
10 905
11 490
- 225
1 804
2 454
- 909
Září
9 931
11 837
14 523
12 476
10 051
10 719
13 313
13 224
- 120
1 118
1 210
- 748
Říjen
11 120
14 359
17 118
15 838
11 229
12 098
14 970
15 290
- 109
2 261
2 148
548
Listopad
12 291
15 090
18 280
17 388
12 374
14 062
16 815
17 239
- 83
1 028
1 465
149
Prosinec
13 898
16 313
18 903
18 985
13 716
16 058
18 801
18 934
182
255
102
51
Zdroj: Interní materiály
Příloha č. 3: Dotazník
Dotazník Dobrý den, prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, kterým bych chtěla zjistit zájem o poskytování obědů, které zajišťuje Ústav sociální péče Zboţí. Současně mi slouţí k vypracování mé bakalářské práce. Zaškrtněte prosím Vámi vybrané odpovědi. 1. Věková skupina o
61 - 70 let
o
71 - 80 let
o
81 - 100 let
2. Místo bydliště o
Obec Zboţí
o
Okolí obce (do 4 km)
3. Zaměstnání o
Zaměstnanec
o
Nezaměstnaný
o
Důchodce
4. Měl/a byste zájem o poskytování obědů z Ústavu sociální péče Zboží? o
Ano
o
Ne
5. Měl/a byste zájem o diabetickou stravu? o
Ano
o
Ne
6. Měl/a byste zájem o dovoz obědů přímo do Vašeho bydliště? o
Ano
o
Ne
7. Měl/a byste zájem o tuto službu každý všední den? o
Ano
o
Ne
Děkuji Vám za strávený čas nad tímto dotazníkem.
