VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Organizace a činnost Okresního soudu v Jihlavě

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Organizace a činnost O k re s n í h o s o u d u v J i h l a v ě Bakalářská práce

Autor: Marcela Vrtalová Vedoucí práce: Ing. Bc. Ota Kovář, CSc. Jihlava 2013

Anotace VRTALOVÁ, Marcela: Organizace a činnost Okresního soudu v Jihlavě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Bc. Ota Kovář, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava, 2013. 53 stran. Cílem bakalářské práce je přiblížit prostředí justiční sféry široké veřejnosti, konkrétně ji seznámit se soudním systémem České republiky, druhem a výkonem soudnictví. Hlavním přínosem této práce by měl být bližší popis Okresního soudu v Jihlavě a výsledků jeho soudních činností, konkrétním výstupem pak zhotovení informačního průvodce, který by danou instituci otevřel z hlediska jejího organizování okruhu laické veřejnosti. Klíčová slova: soudní systém České republiky, soud, soudnictví, soudce, Okresní soud v Jihlavě, soudní oddělení, vytíženost soudu, informační prospekt soudu.

Annotation VRTALOVÁ, Marcela: Organization and activities of the District Court in Jihlava. Bachelor thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor of the thesis Ing. Bc. Ota Kovář, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava, 2013. 53 pages. The aim of the bachelor‘s thesis is to describe environment of judicial sphere to the general public, specifically inform about the legal system of the Czech Republic, the type and execution of the judiciary. The main contribution of this thesis should be a detailed description of the District Court in Jihlava and the results of its judicial activities. An information brochure should be a concrete output, which would introduce the institution and its organization to the general public. Key words: judicial system in the Czech Republic, court, justice, judge, District Court in Jihlava, judicial department, the court utilization, information brochure of court.

„Mé drahé přátele mi daroval Bůh...“ Igor Yakovlevich Krutoy

S vděčností a pokorou v srdci děkuji za tento velký dar rodiny a přátel, bez jejichž pomoci by zvládat životní výzvy bylo mnohem těžší. V úctě rovněž děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Bc. Otu Kovářovi, CSc., za jeho odborné vedení, trpělivost a poskytnuté cenné rady a předsedovi Okresního soudu v Jihlavě JUDr. Vladimíru Sovovi i celému pracovnímu kolektivu za vstřícný přístup a ochotu při poskytnutí informačních zdrojů a interních podkladů nutných pro zpracování této práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně Vysoké školy polytechnické Jihlava (dále jen „VŠPJ“) a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s příp. užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10.5.2013

...................................................... podpis

OBSAH 1

ÚVOD ..................................................................................................................... 8

2

ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................. 10 2.1 Legislativní rámec soudnictví ........................................................................... 10 2.2 Soud a podstata soudnictví ............................................................................... 11 2.3 Hierarchie soudů .............................................................................................. 12 2.4 Organizace a činnosti soudů ............................................................................. 16 2.5 Postavení a funkce soudních osob s rozhodovací činností ............................... 16

3

2.5.1

Předseda a místopředseda soudu ............................................................... 16

2.5.2

Soudce ....................................................................................................... 17

2.5.3

Justiční čekatel .......................................................................................... 18

2.5.4

Přísedící .................................................................................................... 18

2.5.5

Asistent soudce ......................................................................................... 19

2.5.6

Vyšší soudní úředník ................................................................................ 19

ORGANIZACE SOUDNÍHO SYSTÉMU Z HLEDISKA VEŘEJNÝCH FINANCÍ ............................................................................................................. 20 3.1 Ústřední orgán soudní správy ........................................................................... 20 3.2 Správní orgány soudní správy .......................................................................... 21 3.3 Veřejné financování soudního systému ............................................................. 21

4

OKRESNÍ SOUD V JIHLAVĚ ......................................................................... 23 4.1 Základní identifikační údaje ............................................................................. 23 4.2 Organizační struktura okresního soudu ........................................................... 24 4.3 Popis organizační struktury okresního soudu .................................................. 25 4.4 Rozvrh práce ..................................................................................................... 26 4.5 Soudní jednání .................................................................................................. 26 4.5.1

Příprava soudního jednání ........................................................................ 27

4.5.2

Průběh soudního jednání ........................................................................... 27

4.5.3

Práva účastníků soudního jednání ............................................................. 28

4.6 Činnost jednotlivých soudních oddělení ........................................................... 29 4.6.1

Občansko-právní oddělení ........................................................................ 29

4.6.2

Exekuční oddělení ..................................................................................... 31

4.6.3

Opatrovnické oddělení .............................................................................. 34

4.6.4

Trestní oddělení ........................................................................................ 36

4.6.5

Dědické oddělení ...................................................................................... 38

4.6.6

Oddělení správy soudu .............................................................................. 39

5

INFORMAČNÍ CENTRUM OKRESNÍHO SOUDU V JIHLAVĚ ............... 43

6

ZÁVĚR ................................................................................................................ 46

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 46 Seznam tabulek ........................................................................................................... 50 Seznam obrázků .......................................................................................................... 51 Seznam příloh .............................................................................................................. 52 Seznam zkratek ........................................................................................................... 53

1 Úvod „Ignoratia iuris neminem excusa.“ – „Neznalost zákona neomlouvá.“ Kdo by alespoň jednou v životě neslyšel tato slova! Jejich pravou hodnotu si však často uvědomíme až ve chvíli, kdy se nás principy práva dotknou. A nejčastěji k těmto střetům dochází právě na poli soudní sféry. Svou bakalářskou práci jsem z hlediska svého profesního směru zaměřila právě na téma justičního prostředí, státního sektoru veřejné správy, ve kterém se pohybuji. Následující stránky této práce seznámí čtenáře se soudním systémem České republiky (dále jen „ČR“), konkrétně s činností jednoho z článků – Okresního soudu v Jihlavě (dále jen „OS“), u jehož organizační složky jsem zaměstnána. Z hlediska svého obsahu je práce rozdělena na dvě hlavní části: První, teoretická část, obeznámí laickou veřejnost s výkonem soudní moci v ČR, s hierarchií soudů jako takových, vysvětlí pojmy, které souvisejí s výkonem soudnictví, charakterizuje postavení a funkci soudních osob s rozhodovací činností a končí tématem souvisejícím s organizací soudního systému a jeho financování z pohledu veřejných financí. Druhá, praktická část, se již z hlediska tématu práce konkrétně zaměřuje na organizaci a činnost OS. Kapitoly této části postupně odkrývají dílčí články organizační struktury dané instituce, seznamují s procesem tvorby rozvrhu práce jednotlivých soudních agend, přípravou a průběhem soudních jednání. Oddíly věnované charakteristice jednotlivých oddělení soudu podávají obraz o jejich hlavních pracovních náplních, konkretizují nejčastější soudní spory, jež dané oddělení řeší, rovněž zpracovávají a porovnávají výsledky výstupů podaných soudních návrhů a žalob za definované období posledních předchozích dvou let. Ke stanovení cíle této bakalářské práce mě dovedly osobní pracovní zkušenosti plynoucí ze struktury organizace činností Informačního centra OS, které popisuje kapitola pátá. Informační oddělení bylo v instituci zřízeno teprve před necelým rokem a stále z hlediska zkvalitnění svých služeb ve směru ke svým návštěvníkům rozšiřuje okruh poskytnutých informací a podkladů, které by veřejnosti pomohly více proniknout a pochopit systém soudních činností. Jedním z takových návrhů by mohl být i koncept mého infor8

mačního průvodce, jež v justičním areálu dosud chybí a který by pojednával o přehledu oddělení soudu pro styk s veřejností a lépe by tak jednotlivce v dané soudní instituci orientoval. Z pohledu stylizace a vlastního obsahu byly v bakalářské práci použity metody výkladu a popisu, a to především v její teoretické části, v praktické části pak metody rozborů, analýz a statistického srovnání údajů výkaznictví jednotlivých oddělení soudu za dané definované období. Pohyb soudních agend se celorepublikově statisticky sleduje zejména z pohledu délky trvání a doby vyřízení soudních sporů, z tohoto důvodu jsou konečné výsledky počtu nevyřízených věcí vyčísleny v procentuálním vyjádření. Součástí zhodnocení dosažených výstupů činnosti soudu je i jeho grafické vyjádření za jednotlivé soudní agendy. Grafický souhrn přehledně zobrazuje počty podaných návrhů a žalob předložených soudu k vyřízení, počty věcí, které byly soudem rozhodnuty a počet věcí, jež se jako nevyřízené převádějí do dalšího kalendářního období k vyřízení. Podklady pro zpracování těchto analýz jsem čerpala především z interních výkazů Ministerstva spravedlnosti ČR (dále jen „MS ČR“) o pohybu dílčích soudních agend, naopak předlohou a zdrojem informací pro sestavení informačního prospektu mi byly údaje z organizační struktury OS, vnitřního předpisu rozvrhu práce OS na r. 2013 a osobní profesní znalosti a zkušenosti.

9

2 Organizace soudnictví v České republice Počátky českého soudnictví sahají až do období 10. st., do doby vlády přemyslovských panovníků. Nejstaršími dokumenty pojednávající zprvu o zákonodárné, později soudní moci, jsou zřejmě Výsady Boleslavovy, Dekreta Břetislavova, a později z konce 13. st., za vlády Lucemburků, Rožmberská kniha.1 České soudnictví tedy prošlo dlouholetou historií, v jejímž toku soudy nesčetněkrát přeměnily své počty, názvy, svá postavení i kompetence. Jeho podstata a myšlenka však zůstává po celá staletí neměnná. Soudnictví představovalo a i dnes hraje jednu z nejdůležitějších rolí politického systému státu, plní jeho nejvýznamnější funkci, vystupuje jako hlavní legitimní nositel spravedlnosti.2

2.1 Legislativní rámec soudnictví Hlavními právními pilíři působícími v oblasti justiční sféry je Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.), kde moc soudní specifikuje hlava čtvrtá, a Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.), kde právo lidu na soudní a právní ochranu je vymezeno v její páté hlavě. Mezi další všeobecné normy, které utváří právní rámec našeho soudnictví, náleží: 

zákon o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů (zák. č. 6/2002 Sb.), který upravuje a řeší hlavní zásady organizace i činnosti jejich jednotlivých článků, ustanovení soudců a přísedících, jejich právní postavení a také státní správu soudů, jejich názvy, sídla a obvody,



zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství (zák. č. 121/2008 Sb.),



zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zák. č. 236/1995 Sb.),



zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu (zák. č. 236/1995 Sb.).

1

MALÝ, K.: České právo v minulosti. 1. vyd. Praha: Orac, s.r.o., Praha, 1995, 11.-12. s. ISBN 80-8590301-6 2 ADAMOVÁ, K. a kol.: Dějiny českého soudnictví do roku 1938. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ s.r.o., Praha, 2005, 9. s. ISBN 90-86920-07-0

10

Své postavení v činnostech soudů zaujímají i jejich vnitřní předpisy, a to především Vyhláška MS ČR č. 37/1992 Sb., upravující jednací řád pro okresní a krajské soudy, Vyhláška Ministerstva financí č. 62/2001 Sb., upravující hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, Instrukce MS ČR č. 505/2001-Org., kterou se vydává kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, Instrukce MS ČR č. 1258/2001-E, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, Instrukce MS č. 106/2001-OSM, o vyřizování stížností na postupy soudů, a další. Shora uvedené předpisy upravují činnost a vedení chodu daných stupňů soudů.

2.2 Soud a podstata soudnictví Soud je nezávislý státní orgán vykonávající soudní moc.3 Poskytuje ochranu porušeným nebo ohroženým právům či jiným zákonem chráněným zájmům a pouze on rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. V mezích danými zákony také posuzuje zákonnost aktů orgánů moci výkonné nebo soulad právních předpisů s ústavou, příp. rozhoduje o dalších otázkách, které jsou mu svěřeny. Soudy jsou přímo určeny k tomu, aby vykonávaly soudní moc, vedle moci výkonné a zákonodárné třetí ze státních mocí. Pro státní moci platí zásada jejich oddělitelnosti, pro postavení soudů charakterizovaná jejich nezávislostí a autonomií na ostatních orgánech státu, ale rovněž i zásada částečné propojenosti, neboť soudní rozhodování musí být vždy v rámci a mezích platných zákonů, jejichž vydávání je v kompetenci zákonodárné moci, ale rovněž závazné pro soudce při výkonu moci soudní. Organizačně chod soudnictví zajišťuje moc výkonná, a to prostřednictvím MS ČR a prezidenta republiky, v jehož pravomoci leží jmenování soudců. Soudnictvím je charakterizována specifická činnost státu, při které nezávislé soudy zajišťují, garantují a naplňují spravedlnost tím, že musí poskytnout ochranu práv fyzickým i právnickým osobám. Výkon soudnictví spadá do kompetence nezávislých soudů, které projednávají a rozhodují spory v pěti základních druzích soudnictví: v civilním, obchodním, trestním, správním a ústavním. Pro konkrétní výkony soudnictví platí některé společné základní zásady plynoucí z ústavních zákonů, jako např. že „každý se může u soudů domáhat svých práv“, „všichni účastníci soudních řízení mají stejná práva i postavení“, „každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké“, „každý má v soudním řízení právo na právní pomoc“, i že

3

čl. 81 zák. č. 1/1993 Sb. ze dne 16.12.1992, Ústavy České republiky

11

„každý má právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.“ Normativní zásada platí i pro soudy, které nemůžou ve věci jim zákonem svěřené odmítnout rozhodnout.4

2.3 Hierarchie soudů Hierarchií soudů rozumíme organizační uspořádání soudnictví, jeho strukturu, stupně a základní vztahy mezi jednotlivými soudy navzájem. Soustava českých soudů je právně zakotvena v čl. 91-92 Ústavy ČR a v příslušných ustanoveních (ve spojení s § dále jen „ust.“) zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Tuto sestavu tvoří: 

Nejvyšší soud,



Nejvyšší správní soud,



vrchní soudy,



krajské soudy,



okresní soudy.5

Výše uvedené soudy tvoří články soudní soustavy, pojmem „stupně“ se soudy označují až v konkrétním soudním řízení. Prvotně o věci rozhoduje „soud I. stupně“, příp. řádný opravný prostředek řeší „soud II. stupně“ – soud odvolací. Pokud tedy soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc mu vrátí se závazným právním názorem, učiní tak jen na základě zákonem svěřené pravomoci rozhodovat o opravných prostředcích. Mimo tuto soustavu obecných soudů zaujímá své postavení i Ústavní soud ČR. V čele ústavního soudu stojí předseda a dva místopředsedové, celkové personální obsazení pak dotváří 12 ústavních soudců. Do kompetence ústavního soudu spadá zajištění rozhodování o ústavnosti zákonů a zákonnosti jiných právních předpisů. Funkce ústavního soudu se kromě moci soudní prolíná i do moci zákonodárné, soud podle povahy věci rozhoduje v plénu nebo v jednom ze čtyř senátů složených ze tří ústavních soudců. Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán rozhoduje výhradně v senátech a jeho náplní je zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování ve věcech patřících do pravomoci soudů

4 5

čl. 36-40 zák. č. 2/1993 Sb. ze dne 9.1.1991, Listiny základních práv a svobod SCHELLEOVÁ, Ilona, a kol.: Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 26. s. ISBN 80-86851-39-7

12

občanského soudního řízení a trestního řízení tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy. Nejvyšší soud rovněž sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech daného druhu, v určitých případech rovněž rozhoduje i o vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů. Nejvyšší soud sídlí v Brně a skládá se z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. Rozhodovací činnost vykonávají soudci, předseda a místopředseda vykonávají kromě ní také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií, předsedové senátu naopak organizují a řídí činnost senátů. Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní kolegium, občansko-právní a obchodní kolegium. Bude-li se stanovisko dotýkat působnosti více kolegií nebo zaujímají-li kolegia rozporná stanoviska, bude v takovém případě zaujímat rozhodné stanovisko pléna Nejvyššího soudu, jehož jednání jsou neveřejná a tvořená všemi soudci tohoto soudu. Soudci Nejvyššího soudu je vždy jmenován alespoň jeden asistent soudce. V zájmu jednotného rozhodování vydává Nejvyšší soud Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek.6 Na základě zákona vznikl Nejvyšší správní soud, rovněž se sídlem v Brně. Jeho činností je sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví, tedy v žalobách proti rozhodnutí vydanými v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, v ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu či ve věcech voleb, politických stran a hnutí. Na podstatě zájmu jednotného rozhodování přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech daného druhu. Rozhodovací činnost, jakož i vydávání stanovisek a zásadních usnesení, je obdobné jako v případě pravomocí Nejvyššího soudu.7 Vrchní soud sídlí v Praze a od r. 1996 také v Olomouci, ve své činnosti má uloženou povinnost rozhodovat v případech stanovených zákony jako soud II. stupně ve věcech, v nichž o řízení rozhodovaly v I. stupni krajské soudy, které svou působností spadají do jeho obvodu. Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců. Rozhodovací činnost vrchního soudu vykonávají soudci v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis

6 7

§§ 14-24 zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích SCHELLEOVÁ, Ilona, a kol.: Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 29. s. ISBN 80-86851-39-7

13

jinak. Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem, rovněž organizují a řídí činnost senátů.8 V případech stanovených zákony rozhodují krajské soudy jako soudy II. stupně, tedy odvolací, v řízení ve věcech, v nichž rozhodovaly v I. stupni okresní soudy, které náleží do jejich obvodu. V případech správního soudnictví, v trestních věcech či v případech stanovených zákonem, rozhodují jako soudy I. stupně. Krajský soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců. Rozhodovací činnost vykonávají soudci a přísedící, předseda a místopředsedové řídí státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, předsedové senátu organizují a řídí činnost senátů. Krajský soud rozhoduje v senátech, v případě trestních věcí ve složení předsedy senátu a dvou přísedících, předsedy senátu a dvou soudců v ostatních případech, zejména při rozhodování o odvoláních a stížnostech.9 Okresní soudy rozhodují jako soudy I. stupně, nestanoví-li zákony o řízení před soudy jinak, a v dalších zákonem stanovených případech. Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců. Rozhodovací činnost okresního soudu vykonávají soudci a přísedící. Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního soudu, předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí jejich činnost. V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti okresního soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční čekatelé, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé. Okresní soud rozhoduje v případech stanovených zákony o řízení před soudy v tříčlenných senátech (např. v trestním řízení, kde se trestní sazba uložení trestu pohybuje nad hranicí 5 let, či v občansko-právním řízení v oblasti řešení pracovně-právních sporů), v ostatních případech rozhoduje předseda senátu sám jako samosoudce. Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce, předsedou senátu může být pouze soudce.10 Následující schéma zobrazuje soudní soustavu v ČR a její rozdělení na jednotlivé články. V daných stupních pak schéma znázorňuje výčet rozhodovacích pravomocí jednotlivých soudních senátů: 8

§§ 25-28 zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích §§ 29-32 zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích 10 §§ 33-36 zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích 9

14

Obr. 1: Systém soudů v České republice (zdroj: http://ec.europa.eu/civiljustice/org_justice/org_justice_cze_cs.htm)

15

2.4 Organizace a činnosti soudů Posláním soudů je autoritativně rozhodovat o podaných návrzích, jež jsou jim zákonem stanoveným způsobem předloženy a které jim dle zákona také i náleží. Konkrétní rozhodnutí pak činí zejména předseda senátu, v záležitostech daných zákonem pak soudní senát. Ten je tříčlenný a obsazen jen soudci, u okresních soudů v něm zasedají i laičtí přísedící („soudci z lidu“), kteří nemusí mít žádné profesní či odborné vzdělání, podmínkou je pouze negativní lustrační osvědčení své osoby. Kandidáty do funkce přísedících volí členové příslušného zastupitelstva. Pokud v řízení rozhoduje soudní senát, vede řízení jeho předseda, v případě rozporných stanovisek rozhoduje většina hlasů. Mimo soudní jednání mohou pak kromě soudců určitá soudní rozhodnutí vydávat i justiční čekatelé, asistenti soudců či vyšší soudní úředníci. Výše jmenovaní jsou společně na základě každoročního rozvrhu práce rozřazeni do jednotlivých soudních oddělení. Administrativní chod každého oddělení zabezpečuje jeho kancelář složená ze zapisovatelek a vedoucí dané kanceláře, pořádek a bezpečnost v každé soudní budově zajišťuje justiční stráž. Zvláštní soudní oddělení vytváří správa soudu v čele s ředitelem soudní správy. Ten je ve svém jednání podřízen předsedovi soudu, který má na starosti chod celého soudu, v případě své nepřítomnosti je zastupován jedním nebo více místopředsedy. Jak předsedové, tak místopředsedové soudů, jsou jmenováni z řad profesionálních soudců, a to na časově omezenou dobu 7 let. V případě státní správy soudů, která spočívá v jejich personálním, finančním, organizačním a obdobném zabezpečení, tuto vykonává na centrální úrovni i u jednotlivých soudů (přímo nebo prostřednictvím jejich předsedů) MS ČR. U soudů mohou být zřízeny i odborové organizace či soudcovské rady, jejich postavení však spočívá pouze v poradní činnosti směřující k předsedovi soudu.11

2.5 Postavení a funkce soudních osob s rozhodovací činností 2.5.1 Předseda a místopředseda soudu Pověřen vedením soudu je jeho předseda v zastoupení svým místopředsedou či místopředsedy. Předsedy Nejvyššího soudu, vrchních a krajských soudů jmenuje prezident 11

PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 58. s. ISBN 978-80-86708-25-6

16

republiky, předsedy okresních soudů ministr spravedlnosti. Kromě správy daného soudu vykonávají tito hlavní představitelé soudů i rozhodovací činnost soudnictví, na své funkce jsou jmenováni z řad profesionálních soudců soudu, ke kterému byli přiděleni.12 Spolu s ředitelem správy soudu tvoří předseda a místopředseda vrcholový management soudu, přičemž nezbytností pro řádný výkon soudní správy je jejich vzájemná spolupráce a podpora.

2.5.2 Soudce Dalším nejvyšším postavením v každém soudě po roli předsedy či místopředsedy zaujímá soudce, který se podílí na výkonu soudní moci státu tak, že rozhoduje a projednává soudní spory v občanském, správním a trestním řízení či v jiných věcech předložených mu k rozhodnutí. Soudcem může být ustanoven státní občan ČR, který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce i s přidělením k určitému soudu. Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR a složení odborné justiční zkoušky, následující po absolvování tříleté přípravné služby justičního čekatele vykonávané při soudech, podmínkou je rovněž jako v případě přísedících mít negativní lustrační osvědčení. Soudci jsou jmenováni do funkce prezidentem, a to bez časového omezení, po jmenování skládají do jeho rukou slib následujícího znění: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem ČR, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě."13 Po složení slibu ministr spravedlnosti přidělí soudce na základě jeho souhlasu k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu a stanoví též den jeho nástupu do funkce. Jakoukoliv jinou výdělečnou činnost je soudcům zakázáno zastávat, s výjimkou funkce předsedy či místopředsedy soudu a vědeckých, pedagogických, či literárně-publicistických činností. Základním právem a povinností soudců je při výkonu své funkce zachovávat nezávislost a vázanost pouze zákonem, který vykládají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, 12 13

§§ 102-105 zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích § 62 zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích

17

nesmí se přitom nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. Narušování nebo ohrožování nezávislosti a nestrannosti soudců je zakázáno. Soudce dále musí rozhodovat v přiměřených lhůtách a bez průtahů řízení, účastníkům řízení a jejich zástupcům musí poskytnout možnost k uplatnění jejich práv, nesmí však přitom s nimi jednat o obsahu projednávané věci nebo o procesních otázkách. Za případnou škodu způsobenou jeho nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem odpovídá stát. Soudce musí i po zániku soudcovské funkce zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s jejím výkonem.14

2.5.3 Justiční čekatel Účelem přípravné služby justičního čekatele je odborná příprava pro jeho následný výkon funkce soudce. Během své přípravné služby se seznamuje s jednotlivými agendami v rámci soudních oddělení, do kterých je postupně zařazen dle pokynu předsedy soudu. Přípravná služba se vykonává v pracovním poměru daném pracovní smlouvou, kterou s justičním čekatelem jménem státu uzavírá krajský soud. Samotná přípravná služba trvá tři roky, při nástupu do pracovního poměru skládá justiční čekatel do rukou předsedy krajského soudu slib následujícího znění: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem ČR, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky."15 V průběhu přípravné služby jsou justiční čekatelé oprávněni vykonávat úkony soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Po skončení přípravné služby se podrobují odborné písemné a ústní justiční zkoušce, jejímž účelem je ověřit, zda mají potřebné vědomosti a dostatečné odborné znalosti k výkonu funkce soudce.16

2.5.4 Přísedící Postavení přísedících upravují ust. §§ 60, 64-66 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Přísedícím může být zvolen občan způsobilý k právním úkonům, v den ustanovení 14

PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 51. s. ISBN 978-80-86708-25-6 15 SCHELLEOVÁ, Ilona, a kol.: Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 102. s. ISBN 80-86851-39-7 16 PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 56. s. ISBN 978-80-86708-25-6

18

dosáhl věku nejméně 30 let a se svým ustanovením a přidělením k danému soudu souhlasí. Přísedící okresních soudů volí zastupitelstva obci obvodu daného soudu, přísedící krajských soudů volí zastupitelstva krajů, přičemž kandidáty na tyto funkce navrhují členové příslušného zastupitelstva. Stejně jako soudci, tak i přísedící skládají slib, a to do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni. Zapojení do rozhodovací činnosti přísedících spočívá v zasedání v soudních senátech v civilním a trestním řízení. Senát je tříčlenný a tvoří jej dva přísedící a jeden procesní soudce, v případě rozporných stanovisek k poradě o vyhlášení rozsudku mohou přísedící rozhodnutí předsedy senátu přehlasovat, jejich hlasy mají stejnou váhu.17

2.5.5 Asistent soudce Asistenti soudce jsou bezúhonnými občany s vysokoškolským vzděláním v ČR v magisterském studiu v oblasti práva, jmenováni přijímají z rukou předsedů vrchních, krajských či okresních soudů. Asistent soudce je přidělen soudci, z jeho pověření vykonává odbornou právní činnost spojenou s přípravou projednávání a rozhodování v konkrétní činnosti soudu. Do jeho kompetence činnosti dále spadá i shromažďování a odborné posuzování důkazního materiálu, zpracování návrhů písemných právních úkonů či zpracování konceptů rozhodnutí a jejich odůvodnění.18

2.5.6 Vyšší soudní úředník Postavení vyšších soudních úředníků upravuje zák. č. 121/2008 Sb. Vyšším soudním úředníkem se může stát každý bezúhonný občan ČR, který úspěšně ukončil studium v tomto oboru profese. Vyšší soudní úředníci působí zejména u okresních a krajských soudů, zákon pak určuje, ve kterých věcech rozhodují samostatně a kterými je může pověřit předseda senátu. Činní jsou zejména v rozkazním, občansko-soudním, opatrovnickém, dědickém a trestním řízení. Při provádění úkonů se řídí pouze zákonem, jde-li o úkon, který nespočívá ve vydání rozhodnutí, pak také pokyny předsedy senátu nebo samosoudce.19

17

PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 54. s. ISBN 978-80-86708-25-6 18 § 36a zák. č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2001, o soudech a soudcích 19 PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 32. s. ISBN 978-80-86708-25-6

19

3 Organizace soudního systému z hlediska veřejných financí Správa soudnictví a soudního systému, jejíž primární funkcí, úkolem i posláním je zabezpečit soudní funkci státu na daném území, spadá z hlediska rozdělení národního hospodářství do neziskového (netržního) veřejného sektoru. Soudní systém je tedy svou činností napojen a financován z vládních výdajů státního rozpočtu, neboť veřejné služby, jež poskytuje, jsou buď bezplatné či zpoplatněny pouze uživatelským (soudním) poplatkem. Soudy nemají právní subjektivitu, hospodaří jako neziskové organizace a jednají-li v právních procesních úkonech s jinými institucemi, pak v nich vystupují jako organizační složky státu.20

3.1 Ústřední orgán soudní správy Úkolem soudní správy je vytvořit soudům takové řádné podmínky, aby byl zajištěn výkon jejich činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční a kontrolní. Funkce soudní správy je organizátorská a obslužná, do činnosti soudů nesmí zasahovat způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Ústředním orgánem soudní správy, jakož i justičního systému zahrnující státní zastupitelství či vězeňství, je MS ČR, které zajišťuje výkon státní správy tím, že: 

zabezpečuje chod soudů po stránce organizační, personální a finanční,



zabezpečuje a kontroluje výkon státní správy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu,



zabezpečuje a řídí využití informačních technologií,



organizuje a řídí odborné justiční zkoušky justičních čekatelů, přípravu vyšších soudních úředníků, jakož i dalších zaměstnanců soudů,



kontroluje a sleduje chod soudních kanceláří,



sleduje a hodnotí postupy soudů v řízení z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání soudcovské etiky i z hlediska příp. průtahů.21

20

PEKOVÁ, J. a kol.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 473. s. ISBN 80-7357-052-1 21 PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 59. s. ISBN 978-80-86708-25-6

20

3.2 Správní orgány soudní správy Nižší správní orgány soudní správy představují předsedové a místopředsedové Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů, kteří kromě této správní agendy se podílí i na vlastní rozhodovací činnosti výkonem svého povolání soudce. Záštitu a kontrolní orgán nad těmito soudními představiteli provádí již shora zmiňované MS ČR. Úkolem těchto dalších správních orgánů je kromě zajištění podmínek řádného výkonu soudnictví ve svém svěřené instituci i dále např.: 

sestavení rozvrhu práce,



vytváření podmínek pro zvyšování odbornosti a kvalifikace soudců, vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců soudu,



provádění kontrol činností ředitele správy soudu,



dohlížení na úroveň soudních jednání,



provádění kontrol vedení soudních spisů,



vyřizování stížností nebo podnětů ze strany občanů.22

3.3 Veřejné financování soudního systému Napojení hospodaření celého soudního systému na fiskální systém státního rozpočtu je velmi intenzivní. Hospodaření organizačních složek státu, do kterých se zahrnují mj. i všechny stupně soudů, upravuje zák. č. 218/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Vystupuje-li soud v právních procesních úkonech s jinými institucemi, jedná za tuto organizační složku jménem státu soudem pověřený zaměstnanec, a to v souladu s ust. zák. č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Hlavním úkolem veřejné rozpočtové soustavy je zajistit pro soudní systém a jeho hospodaření dostatečný objem finančních prostředků formou běžných a kapitálových dotací, neboť příjmy, plynoucí především z plateb soudních poplatků či nákladů řízení, mu nepostačují ke krytí jeho členitých výdajů souvisejících se soudní činností. Nejběžnější výdaje soudů znázorňuje následující tabulka: 22

PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 60. s. ISBN 978-80-86708-25-6

21

Tab. 1: Výdaje soudů (zdroj: Peková, J.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2005)

Výdaje přímo související se soudní činností Platy soudců Náhrada ušlého výdělku svědkům Náhrada ušlého výdělku přísedícím Paušální náhrady soudcům Cestovné přísedícím a svědkům Platy za provedenou práci jinými subjekty Odměny ustanoveným advokátům a notářům Odměny za znalečné a tlumočné

Výdaje spojené s ostatními zaměstnanci Platy zaměstnanců Odměny zaměstnanců Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na zdravotní pojištění

Ostatní výdaje Služby pošt, telekomunikací, radiokomunikací Služby peněžních ústavů a pojišťoven Tisk tiskopisů Energie

Příspěvek na stravování

Kolky a kancelářský materiál

Knihy, učební pomůcky, tisk

Nákup drobného neinvestičního majetku

K shora uvedenému výčtu nejčastějších soudních výdajů je rovněž zapotřebí zmínit i fakt, že v souvislosti s nárůstem soudních agend, od kterých se odvozuje zejména s tím související potřebný počet soudních pracovníků, narůstají rovněž také i kapitálové a investiční výdaje na rozšíření kapacit justičních areálů, neboť jich je většina přeplněných a nevyhovují rostoucím nárokům na řádný výkon soudní činnosti. Pokud se týká finančních výdajů vynaložených v r. 2012 na provoz justičního systému v Cši 1 189 mld. Kč. Z hlediska přerozdělení veřejných financí zaujímá MS ČR v sektoru 14 ministerstev financovaných ze státního rozpočtu svou 8. pozici.23

23

zdroj: Ministerstvo financí České republiky online (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr_69046.html?year=2012) a Výkaz o plnění příjmů a výdajů Ministerstva spravedlnosti České republiky

22

4 Okresní soud v Jihlavě 4.1 Základní identifikační údaje Počátky nalézání práva v Jihlavě jsou spojovány s r. 1249, kdy český král Václav I. potvrzuje jihlavským měšťanům městská a horní práva. Vznik současného OS, který ve svém působení nahradil tehdejší Lidový soud v Jihlavě, se datuje dnem 1.1.1972. Až do června roku 2007 sídlil na ulici Vrchlického 2627/46, od 1.7.2007 se jeho činnost přesídlila do nové budovy justičního areálu na tř. Legionářů 5277/9a. Předsedou OS je JUDr. Vladimír Sova. OS má rozhodovací pravomoc jako soud I. stupně, autoritativně rozhoduje o návrzích, které jsou mu v zákonem stanovených věcech předloženy, soudní moc vykonává v agendách trestního, občansko-právního, rodinného, exekučního a dědického řízení. Do jeho obvodu působnosti spadá 121 obcí jihlavského okresu, soudem II. stupně, tedy jeho nadřazeným a odvolacím soudem, je Krajský soud v Brně a jeho pobočka v Jihlavě, jejíž budova sousedí přímo s areálem OS. V obchodním rejstříku je OS zapsán pod IČO 00025119 s předmětem podnikání zahrnující činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví a právní formou jednající jako za organizační složku státu.

Obr. 2: Budova Okresního soudu v Jihlavě (zdroj: archív okresního soudu)

23

4.2 Organizační struktura okresního soudu

PŘEDSEDA SOUDU ředitelka správy

soudcovská rada

místopředsedkyně soudu

SPRÁVA SOUDU

ODDĚLENÍ SOUDU informační centrum

předsedové senátů samosoudci podatelna

trestní oddělení

vyšší podatelna

občansko-právní oddělení

spisovna

opatrovnické oddělení

programátor

exekuční oddělení správkyně aplikace

dědické oddělení

účetní, znalci a tlumočníci pokladna vymáhání pohledávek hospodářka údržbář správce budovy Obr. 3: Organizační struktura Okresního soudu v Jihlavě (vlastní zpracování)

24

4.3 Popis organizační struktury okresního soudu Úkolem okresního soudu je autoritativně rozhodovat v zákoně stanoveným způsobem o předložených podaných návrzích. Organizační strukturu OS tvoří soudní oddělení roztříděná dle povahy podaných návrhů na trestní, občansko-právní, opatrovnické, exekuční a dědické. Ke každému oddělení jsou pak dle platného rozvrhu práce na kalendářní rok přiděleni soudci (předsedové senátů), jejich asistenti, vyšší soudní úředníci a zapisovatelky. V čele oddělení pak stojí vedoucí dané kanceláře, vykonávající na pokyny soudních osob s rozhodovací činností administrativní a kancelářské úkony. Zvláštní soudní oddělení, jež je nadřízené shora uvedeným soudním oddělením, vytváří správa soudu podřízená předsedovi soudu, který má na starost chod celého soudu. V čele oddělení stojí ředitelka soudní správy vykonávající personální, finanční a organizační zabezpečení soudu. U zdejšího soudu je zřízena i Odborová organizace OS, hájící práva a zájmy zaměstnanců soudu, a Soudcovská rada OS, tvořící poradní sbor předsedovi soudu. V soudním areálu pak pořádek a bezpečnost zajišťuje justiční stráž, stojící mimo rámec vlastní organizační struktury soudu, neboť její činnost organizuje a řídí Ministerstvo vnitra ČR, konkrétně Vězeňská služba ČR. Předseda OS má právo justiční stráži ukládat konkrétní pokyny související s bezpečností soudní budovy i jejích zaměstnanců. Personální obsazení jednotlivých oddělení zobrazuje následující tabulka: Tab. 2: Počty zaměstnanců soudu v jeho jednotlivých odděleních (zdroj: vlastní zpracování)

Počet zaměstnanců Soudní oddělení

vedoucí oddělení

soudci

asistenti soudců

Správa soudu

soudní úředníci

zapisovatelky

vykonavatelé

17

Trestní Občansko-právní Opatrovnické Exekuční Dědické

1 3 1 4 1

3 8 2 2 -

3 -

1 5 1 1

3 8 2 2 -

2 -

CELKEM

10

15

3

8

15

2

CELKEM ZA SOUD

70

25

4.4 Rozvrh práce Rozdělení podaných návrhů, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, se do jednotlivých soudních oddělení řídí rozvrhem práce. Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání se soudcovskou radou, vydán musí být nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu roku může dojít k jeho změnám, jen pokud to vyžaduje potřeba nového rozdělení soudních prácí. Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný a každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy. Z obsahového hlediska se v něm stanovuje způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení, zejména se jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci a přísedící, kteří budou v jednotlivých soudních odděleních působit. Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci). Brání-li výkonu jen náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy, určí předseda soudu osobu, která místo něj potřebné úkony provede.24

4.5 Soudní jednání Vydání rozhodnutí v podaném návrhu je cílem činnosti soudu, neboť představuje řešení právního sporu. Soudní jednání jsou částí soudního řízení a slouží k projednání a rozhodnutí ve věci samé (žaloby či obžaloby) a k vyhlášení rozsudku jménem republiky. Z důvodu veřejné kontroly nad výkonem soudní moci jsou jednání soudu vedená v jednacích síních jako veřejná, s volným přístupem veřejnosti, v případě ochrany zájmů účastníků řízení může být veřejnost z konkrétních jednání vyloučena a jednání se poté vedou jako neveřejná. Při jednáních soudu se dbá na důstojnost, soudci řízení vedou a soudí v talárech, nutností v jednacích síních je také umístění státního znaku. Konkrétní soudní rozhodnutí činí ve většině případů předseda senátu, v záležitostech danými procesními předpisy pak soudní senát, v němž kromě předsedy senátu zasedají i soudní přísedící. S výpisem soudních jednání z celé ČR může být prostřednictvím webových stránek MS ČR seznámena i široká veřejnost, neboť s rozvojem elektronických informačních technologií je povinností soudů zde tyto informace v rámci své soudní instituce zveřejňovat.

24

PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 66. s. ISBN 978-80-86708-25-6

26

4.5.1 Příprava soudního jednání K soudnímu jednání předvolává předseda senátu všechny účastníky řízení, kterým je nutno doručit v zákonné lhůtě předvolání k jednání tak, aby byla zaručena jejich dostatečná příprava k jednání. Rovněž soudce se musí před jednáním řádně připravit, aby mohl rozhodnout o věci bez zbytečných průtahů v řízení. Prostřednictvím svého asistenta či vyšší soudní úřednice vyzve před jednáním protistrany řízení k odstranění příp. nedostatků a neúplností v podaných návrzích, zjistí jejich stanoviska, pokusí se o smírné vyřešení případu, zajistí důkazní materiály.

4.5.2 Průběh soudního jednání Seznam všech soudních jednání, které se projednávají v soudní den, je zveřejněn před vstupem do jednací síně, jakož i poučení pro osoby vstupující do jednacích místností. Před zahájením jednání je zapisovatelkou přes vyvolávací zařízení vyvolána věc, která se bude projednávat, účastníci sporu jsou vyzváni, aby vstoupili do jednací síně. V čele jednací síně sedí soudce nebo soudní senát, po jejich pravici protokolující zapisovatelka. U stolku po pravici soudce sedí vždy navrhovatel řízení, proti němu jeho protistrana. Po zahájení jednání probíhá ze strany soudce dokazování řízení čtením listinných důkazů, výslechem účastníků řízení, svědků či znalců. Účastníci řízení mají právo se k prováděným důkazům vyjadřovat, první vždy navrhovatel, posléze protistrana. K soudci se zásadně mluví vstoje, nahlas a srozumitelně, vždy pouze jedna strana sporu. Na závěr jednání shrnují účastníci řízení své návrhy, vyjadřují se k důkazům i k právní stránce věci. Po těchto úkonech předseda senátu či samosoudce může usnesením jednání odročit za účelem dalších právních úkonů v dané věci, přičemž zpravidla sdělí i konkrétní termín nového jednání, ke kterému se již účastníci řízení, pokud jsou v jednací síni přítomni, již neobesílají, nebo jednání přeruší za účelem vynesení rozsudku. Rozsudek vyhlašuje předseda senátu jménem republiky vstoje, povstat musí i všichni přítomní v jednací síni. V obtížných právních věcech může soud vynést rozsudek do 10 dnů po skončení jednání, jednání odročí za účelem vyhlášení rozsudku. Při výroku rozsudku soud oznámí vlastní rozhodnutí ve věci, podá stručné odůvodnění, proč a na základě jakých důkazů dospěl k takovému úsudku a na závěr přítomné poučí o možnost podat odvolání či v případě nesplnění povinnosti, kterou soud uložil, výkonu rozhodnutí. O celém průběhu jednání je zapisovatelkou sepsán protokol řízení, který je soud-

27

cem diktován, v trestním řízení je uplatněno nahrávací zařízení, neboť je zde nutností činit protokolaci doslovně.

4.5.3 Práva účastníků soudního jednání Účastníci řízení mohou při jednání z důvodů pohybností o objektivním přístupu soudních osob k projednávané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům podat tzv. námitku podjatosti, ať již soudce, zapisovatelky, znalce či tlumočníka. Práva účastníků řízení vycházejí z ústavních zákonů a soud je tedy povinen zajistit všem účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Naopak při nečinnosti účastníků řízení, např. při nedostavení se bez řádné omluvy k jednání či při ztěžování postupu řízení, při porušení pořádku či nedbání pokynů soudce, může předseda senátu účastníku řízení udělit pořádkovou pokutu až do výše 50 000,-- Kč nebo jej z jednání prostřednictvím justiční stráže vykázat. V případech stanovenými zákony může soud rovněž jednat v nepřítomnosti účastníků, rovněž bezvýslednou odezvu, jíž předcházela ze strany soudu výzva účastníkům řízení k podání vyjádření k postupu řízení, soud považuje za situaci, ve které žádné námitky nebyly učiněny.25

Obr. 4: Jednací síň Okresního soudu v Jihlavě č. 3 (zdroj: archív okresního soudu)

25

BAKEŠ, M. a kol.: Velký domácí právník. Průvodce bludištěm českých zákonů. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., 1999, 574. s. ISBN 80-86196-04-6

28

4.6 Činnost jednotlivých soudních oddělení 4.6.1 Občansko-právní oddělení „Iudica fatum, cum nemo accuza.“ – „Není-li žalobce, není soudce“. Neboli: Nebyl-li podán návrh, není co a koho soudit. Situace tří občansko-právních oddělení soudu však ukazuje stav opačný.. Civilní řízení představují nejobjemnější agendu soudu, zahrnující v sobě občansko-právní, soukromě-právní, majetkově-právní, obchodní či pracovně-právní spory. Stavebním právním pilířem, dle kterého se spory vyřizují, je zák. č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), příp. zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce). Strany civilního řízení vystupují pod označením žalobce a žalovaný. Civilní proces se rozlišuje na nalézací řízení (sporné), končící vydáním rozsudku jménem republiky, či řízení smírčí, končící vydáním usnesením o schválení smíru, který si sporné strany dohodnou a uzavřou buď před zahájením vlastního řízení nebo v jeho průběhu. V případě, že se prokáže, že uplatňované právo odpovídá podloženým skutečnostem, jsou spory v civilním řízení řešeny především ve formě vydání platebních rozkazů (rozkazní řízení), jejichž vydání je v pravomoci vyšších soudních úředníků. Mezi nejčastější soudní spory v civilním řízení patří žaloby o: 

stanovení povinnosti úhrady dlužných závazků mezi fyzickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, mezi nimi navzájem či ve spojení s právnickou osobou. Předmětem řízení jsou tedy spory o zaplacení dluhu, půjčky, kupní ceny nebo ceny za dílo, poskytnutá plnění úvěrových společností fyzické osobě.



rozvod manželství, určení či popření otcovství, vyživovací povinnost k rozvedenému manželovi (manželce), k zletilému dítěti rodičů, kteří spolu nežijí,



určení vlastnictví k movitým či nemovitým věcem,



posouzení výpovědí z pracovních poměrů.

Následující tabulky a jejich grafické znázornění vypovídají o stavu a druhu podaných návrhů v civilní agendě za r. 2011 a 2012. Dle povahy věci se rozlišují věci obchodní, rozvodů manželství, dlužného jízdného dopravních podniků, dlužných závazků úvěrových společností či věci týkající se povinnosti platby koncesionářských poplatků České televizi. Podklady takto zjištěných údajů slouží pro účely Českého statistického úřadu. 29

Tab. 3: Výsledky činnosti práce civilního oddělení v nalézacím a smírčím řízení (zdroj: Výkaz MS ČR o pohybu agendy civilního řízení u Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Počet věcí v agendě nalézacího a smírčího řízení Celkem z toho návrhy 2011 2012 obch. rozv. dopr. úvěrů kons. 1642 1684 153 105 7 82 75 2196 2411 181 271 56 235 334 376 63 317 75 3838 4095 280 272 38 184 74 2904 2846 54 104 25 133 1 934 1249 629 999 44 97 25 127 174 136 10 5 5 1 131 114 2 1 -

Převod věcí Nový nápad K vyřízení Vyřízeno Nevyřízeno doba nevyřízení (v letech)

0-1 1-3 >3

Srovnání ↑ 257 ↓ 58 ↑ 315 -

nevyřízeno vyřízeno roky

k vyřízení

2012

2011

0

500

1000

1500

2000

2500

počet věcí

3000

3500

4000

4500

Obr. 5: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě nalézacího a smírčího řízení (zdroj: vlastní zpracování) Tab. 4: Výsledky činnosti práce civilního oddělení v rozkazním řízení (zdroj: Výkaz MS ČR o pohybu agendy rozkazního řízení u Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Převod věcí Nový nápad K vyřízení Vyřízeno Nevyřízeno doba ne- 0-1 vyřízení 1-3 (v letech) > 3

Počet věcí v agendě rozkazního řízení Celkem z toho návrhy obchodní dopravní úvěrové 2011 2012 4036 3841 34 1805 499 6851 2236 37 1171 300 71 2976 799 10887 6077 63 2851 725 8992 5680 8 125 74 1895 397 1808 250 7 101 54 87 144 1 24 20 3 -

Srovnání věcí ↓ 4810 ↓ 3312 ↓ 1498 -

30

nevyřízeno vyřízeno k vyřízení

roky

2012

2011

0

1500

3000

4500

6000

počet věcí

7500

9000

10500

12000

Obr. 6: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě rozkazního řízení (zdroj: vlastní zpracování)

Celkový nápad věcí civilního oddělení se v r. 2011 a 2012 pohyboval na hranici 14725 a 10172 podaných návrhů, z toho jich 2829 a 1646 zůstalo nevyřízených. V agendě rozkazního řízení došlo v r. 2012 k výraznému poklesu nápadu věcí, neboť v červenci došlo k zavedení tzv. centrálního elektronického platebního rozkazu, který podstatnou část rozkazního řízení snížil. Jaký bude mít tento nový systém celkový přínos, ukáže více až výkaznictví OS za r. 2013, celkově lze za předešlá období konstatovat, že z celkového počtu podaných návrhů se v r. 2011 a 2012 nevyřídilo 19 a 16 % věcí.

4.6.2 Exekuční oddělení Na stejné úrovni vytíženosti nápadu jako oddělení civilní stojí dvě oddělení exekuční. Oddělení řeší na základě předložených pravomocných rozhodnutí výkon těchto rozhodnutí, a to jak cestou soudní, tak i tou soukromých exekutorů, v jejichž kompetenci je i následné vymožení dluhu. Stavebním právním pilířem, dle kterého se návrhy vyřizují, je v případě věcí soudního výkonu rozhodnutí zák. č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád) i zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) v případě výkonu rozhodnutí formou nařízené exekuce. Strany exekučního řízení vystupují pod označením oprávněný a povinný. Návrh na nařízení exekuce je dle novely exekučního zákona podáván oprávněným přímo přes soudního exekutora, který předmětný návrh spolu se žádostí o svém pověření výkonu exekuce, pravomocným rozhodnutím soudu a dalšími listinami, prokazující nárok oprávněného na exekuční výkon, zašle soudu. Soud poté soudního exekutora pověří usnesením vydaným do 15 dnů od doručení tohoto návrhu k danému úkonu. Exekuce patří na jedné straně mezi neúčinnější druhy výkonu rozhodnutí, na straně druhé jde ale 31

i o nejvíce časově a finančně náročné úkony, neboť kromě dlužné částky a úroků z prodlení je povinný nucen zaplatit i značné náklady právního zastoupení oprávněné strany, včetně výloh soudu i soudního exekutora. Mezi nejčastější výkony, kterým je soudní exekutor pověřen, patří vymožení: 

dlužných peněžitých závazků mezi fyzickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, mezi nimi navzájem či ve spojení s právnickou osobou,



vyživovacích povinností k rozvedenému manželovi (manželce), k nezletilým či zletilým dětem rodičů, kteří spolu nežijí,



vydání věci, která je v neoprávněném držení povinného,



vyklizení bytu, který povinný neoprávněně užívá.

Na druhé straně i soudní výkon rozhodnutí v sobě zahrnuje velký rozsah druhů výkonů. Navrhnout jej lze ve formě srážek ze mzdy (odměny či důchodu) povinného, prodejem jeho movitých či nemovitých věcí, přikázáním pohledávky, příkazem z účtu povinného či zřízením soudcovského zástavního práva na jeho nemovitý majetek. Následující tabulka a grafické znázornění vypovídají o stavech podaných věcí v exekuční agendě a agendě soudních výkonů rozhodnutí. Číselné údaje o podaných návrzích rovněž slouží pro statistické účely Českého statistického úřadu, který na základě tohoto podkladu vydává statistiky celkového zadlužení občanů ČR. Pro srovnání je celý nápad v této agendě r. 2012 také srovnán s nápadem r. 2011. Tab. 5: Výsledky činnosti práce exekučního oddělení (zdroj: Výkaz MS ČR o pohybu agendy exekučního řízení u Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Převod věcí Nový nápad K vyřízení Vyřízeno Nevyřízeno doba nevyřízení (v měs.)

0-3 3-6 >6

Počet věcí v agendě exekučního řízení Exekuce Výkony rozhodnutí Srovnání věcí 2011 2012 2011 2012 675 772 107 73 8749 7986 2430 1253 9424 8758 ↓ 666 2537 1326 8654 8374 ↓ 280 2465 1298 770 384 ↓ 386 72 28 726 362 64 25 15 6 19 7 2 -

Srovnání věcí ↓ 1211 ↓ 1167 ↓ 44 -

32

10000

počet věcí

8000 6000 4000 2000

k vyřízení 0

vyřízeno

2011

nevyřízeno

2012

roky

Obr. 7: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě exekučního řízení (zdroj: vlastní zpracování)

3000

počet věcí

2500 2000 1500 1000 500

k vyřízení 0

vyřízeno nevyřízeno

2011

2012

roky

Obr. 8: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě soudních výkonů rozhodnutí (zdroj: vlastní zpracování)

Celkový nápad věcí exekučního oddělení se v r. 2011 a 2012 pohyboval na hranici 11961 a 10084 podaných návrhů, z toho jich 842 a 412 zůstalo nevyřízených. Celkově lze za předešlá období konstatovat, že z celkového počtu podaných návrhů se v r. 2011 a 2012 nevyřídilo pouhých 8 a 4 % věcí. Jako v případě nápadu civilních věcí, došlo rovněž v agendách exekučního oddělení v r. 2012 k poklesu nápadu věcí, zejména pak v agendě soudních výkonů rozhodnutí, neboť počínaje dnem 1.1.2013 došlo k další změně novely exekučního zákona a s ním i k přesunu podstatné části těchto výkonů na soudní exekutory. I když novela tohoto zákona přešla v platnost až začátkem letošního roku, promítla se tato změna i do počtu nápadu věcí r. 2012, neboť ze strany oprávněných navrhovatelů nebyly již návrhy k soudu v takové míře zasílány. Uvedený postup tak podstatnou část tohoto řízení snížil, mj. se tím předešlo i zdlouhavému a kompliko33

vanému přesunu nově nevyřízených věcí na soudní exekutory. I přesto se počet exekucí OS ročně vyšplhá na hranici 9000 podaných návrhů, rovněž tak za předešlá období lze v tomto směru zaznamenat vzrůstající trend, když např. v r. 2006 se počet těchto návrhů pohyboval na hranici 7000 věcí. Linie vzrůstajícího nápadu exekuční agendy se odráží i v rostoucí statistické přímce zadluženosti českých domácností.

4.6.3 Opatrovnické oddělení „Mater semper certa, pater incertus…“ – „Matka vždy jistá, otec nejistý…“ Z hlediska opatrovnického řízení je otec nezletilého dítěte jistý vždy: je jím ten, kdo je uveden v jeho rodném listě. V některých případech matka nezletilého dítěte jeho otce neoznačí, z hlediska řízení je tedy otec neuveden a údaje o něm ví pouze matka dítěte, mnohdy ani ona ne… a v civilním řízení, v případě podaného návrhu na určení či popření otcovství, jej rozsudkem určí soud. Opatrovnické řízení se tedy opírá zejména o zák. č. 94/1963 Sb. (zákon o rodině), příp. o zák. č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník), uvedené právní předpisy upravují osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny. Strany opatrovnického řízení vystupují pod označením matka, otec, nezletilý, vyšetřovaný, nesvéprávný, v neposlední řádě i opatrovník, kolizní zástupce nezletilého dítěte nebo občana, zejména v řízení o způsobilosti k právním úkonům, neboť i ti jsou rovněž účastníky řízení. Mezi nejčastější soudní spory v opatrovnickém řízení patří návrhy o: 

určení výchovy a výživy k nezletilému dítěti, otázka rozhodnutí, komu bude svěřeno do péče a určení výše výživného druhého z rodičů, včetně možné úpravy styku rodičů či prarodičů s nezletilým dítětem (opatrovnické řízení se týká jak nezletilého dítěte narozeného z manželství rodičů, tak i dítěte z družského vztahu, podmínkou řízení je však ukončení společného soužití jeho rodičů),



náhradní rodinnou péči (osvojení, poručenství, pěstounská péče nezletilých dětí),



ústavní výchovu nezletilých dětí,



určení jména, příjmení, data narození nezletilých dětí,



incidenční řízení (řízení o vyslovení nezájmu rodičů o nezletilé dítě),



způsobilosti k právním úkonům vyšetřovaných osob, jejich zbavení či omezení. 34

Následující tabulka a její grafické znázornění vypovídá o stavu a druhu podaných návrhů v opatrovnické agendě za r. 2011 a 2012, rovněž obsahuje číselné údaje o počtu opatrovnických spisů, které soud musí vést do doby nabytí zletilosti nezletilého dítěte. Tab. 6: Výsledky činnosti práce opatrovnického oddělení (zdroj: Výkaz MS ČR o pohybu agendy opatrovnického řízení u Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Převod věcí Nový nápad K vyřízení Vyřízeno Nevyřízeno 0-3 3-6 >6

doba nevyřízení (v měs.)

Počet věcí v agendě opatrovnického řízení Celkem Celkem opatr. spisů Srovnání věcí 2011 2012 2011 2012 250 219 757 807 1007 1026 ↑ 19 788 785 ↓ 3 219 241 ↑ 22 3210 3194 123 127 39 56 57 58 -

Srovnání věcí ↓ 16 -

nevyřízeno vyřízeno roky

k vyřízení

2012

2011

0

200

400

počet věcí

600

800

1000

Obr. 9: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě opatrovnického řízení (zdroj: vlastní zpracování)

Nápad věcí této agendy zůstal ve srovnání uvedených roků na stejné úrovni, rovněž jako počet opatrovnických spisů, jež se spravují do doby nabytí zletilosti nezletilých dětí. Spisy oddělení vede v příruční, tzv. živé spisovně, v případě podání návrhu je má vždy k dispozici, v době nabytí 18. roku dítěte se přesouvají do spisovny archivní. Srovnáme-li však celkový počet nápadu věcí v daných letech s počtem věcí nevyřízených, vyvodíme, že jejich poměr činil 22 a 24 %, čemuž odpovídá i grafické znázornění této agendy. 35

4.6.4 Trestní oddělení Litera práva, jež trestní oddělení vykonává, se označuje jako trestní právo procesní. Oddělení řeší široké spektrum trestných činů, stavební právní pilíře se z toho důvodu opírají o následující zákony: trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb.), trestní řád (zák. č. 141/1961 Sb.), zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže (zák. č. 218/2003 Sb.), zákon o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (zák. č. 169/1999 Sb.), či zákon o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů (zák. č. 293/1993 Sb.). Strany trestního řízení vystupují pod označením obviněný, obžalovaný, mladistvý, poškozený, státní zástupce. Pokud se týká časového průběhu trestního řízení, zahrnuje v sobě stádia přípravného řízení, jež spadá do kompetence orgánů činných v trestním řízení, tedy policie a státního zastupitelství, a řízení před soudem, jež je zahájeno na podkladě obžaloby nebo návrhu na potrestání státního zástupce. Úkolem přípravného řízení je prověření okolností důvodně nasvědčující tomu, že se stal trestný čin, vyšetřování osoby obviněného a zahájení kroků trestního stíhání proti této osobě, dílčími stádii řízení před soudem pak může být předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, řízení o opravných prostředcích či vykonávací řízení. Osobám, proti kterým se vede trestní řízení, musí být umožněno, aby si zvolily svého obhájce, příp. jim je ustanoven soudem (případy nutné obhajoby). Do agendy trestního oddělení spadají trestné činy skupiny mladistvých, cizinců, dopravní a finanční kriminality. Soud v agendě trestního oddělení nejčastěji rozhoduje o následujících trestných činech: 

krádeží,



loupeží,



podvodů,



zanedbání povinné výživy,



ublížení na zdraví,



maření výkonů úředních rozhodnutí,

Pohyb trestní agendy v řízení před soudem znázorňuje opět porovnáním r. 2012 a 2011 následující tabulka a její grafické znázornění: 36

Tab. 7: Výsledky činnosti práce trestního oddělení (zdroj: Výkaz MS ČR o pohybu agendy trestního řízení u Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Převod věcí Nový nápad K vyřízení Vyřízeno Nevyřízeno 0-1 1-2 >2

doba neřízení (v letech)

Počet věcí v agendě trestního řízení Obvinění Mladiství Srovnání 2011 2012 2011 2012 198 231 4 9 619 716 29 28 817 947 ↑ 130 33 37 690 822 ↑ 132 25 26 ↓ 2 127 125 8 11 115 109 8 11 10 11 2 5 -

Srovnání ↑4 ↑1 ↑3 -

nevyřízeno vyřízeno k vyřízení

roky

2012

2011

0

200

400

počet věcí 600

800

1000

Obr. 10: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě trestního řízení (zdroj: vlastní zpracování)

Přestože byl nápad věcí podaných k rozhodnutí v agendě trestního oddělení týkající se obviněných v r. 2012 zvýšen o 130 věcí, došlo v průběhu roku k jeho vyřízení a i nepatrnému snížení počtu nevyřízených věcí z minulých období. Z celkového počtu podaných věcí tak v r. 2011 a 2012 činil počet věcí nevyřízených 16 a 13 %, počet věcí týkající se mladistvých zůstává na srovnatelné meziroční úrovni. Pokud se týká aktuálního stavu věcí této agendy, nelze opominout, že v současné době je oddělení vytíženo rozhodováním o amnestiích udělené dne 1.1.2013 prezidentem ČR, v případě OS obsahuje v sobě tento zásadní krok na 1100 spisů, což je více než veškerý celoroční nápad trestních věcí. Je tedy více než pravděpodobné, že statistika výkazů tohoto oddělení za r. 2013 bude vícenásobná.

37

4.6.5 Dědické oddělení Pověřit soudní komisařky působící v obvodu jihlavského soudu k projednání dědického řízení dle zák. č. 358/1992 Sb. (o notářích a jejich činnosti) je úkolem dědického oddělení, jakož i sestavení výkazu měsíčních statistik výsledku tohoto řízení po jeho skončení. Strany dědického řízení vystupují pod označením zůstavitel a dědic. O výkazu dědického řízení a stavu vyřízených věcí v této agendě pojednává a srovnává r. 2012 s r. 2011 následující tabulka a její grafické znázornění: Tab. 8: Výsledky činnosti práce dědického oddělení (zdroj: Výkaz MS ČR o pohybu agendy dědického řízení u Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Počet věcí v agendě dědického řízení Celkemřízení Srovnání 2011 2012 Nevrácené věci Nový nápad Odeslané věci Vrácené věci Nevyřízeno 0-1 doba neřízení 1-3 (v letech) >3

763 1277 1228 1519 679 614 57 8

679 1422 1395 1339 717 624 82 11

↑ 167 ↓ 180 ↑ 38 -

1600

počet věcí

1200

800

400

nový nápad odesláno 0 vráceno nevyřízeno

2011

2012

roky

Obr. 11: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě dědického řízení (zdroj: vlastní zpracování)

Projednání a vyřízení dědického řízení spadá zcela do kompetence soudních komisařek, z hlediska činnosti dědického oddělení se srovnávají výkazy pouze v poměru nového 38

nápadu věcí a věcí odeslaných k vyřízení notářkám. Jak je vidět ze shrnutí, byl tento poměr vyrovnaný, z hlediska soudní činnosti se počty neodeslaných věcí pohybují v rozmezí 2-5 %, jak tomu bylo i v letech 2012 a 2011. Pokud se však dotkneme i otázky notářského řízení, musíme podotknout, že z důvodu mnohdy nesnadného určení okruhu dědiců bývají procesy vyřízení dědictví v četných případech zdlouhavé a počty nevyřízených dědických věcí se tak běžně pohybují mezi 25-35 %, jak tomu bylo i v letech 2011-2012.

4.6.6 Oddělení správy soudu Povinnosti oddělení správy soudu spočívají především v práci organizační, personální, finanční a hospodářské, příp. informační. Oddělení se z toho důvodu člení na další provozní jednotky, které tyto funkce zabezpečují. Pod jednotky oddělení správy soudu spadají tato oddělení: 

Informační centrum – poskytuje základní informace pro účastníky soudního řízení ústní, písemnou, elektronickou či telefonní formou. Denně průměru uvítá na 30 soudních návštěvníků, požadavky stejného počtu klientů vyřídí i telefonicky či elektronicky.



Podatelna soudu – na jedné straně přijímá návrhy účastníků v osobním i elektronickém podání, na straně druhé zajišťuje odchod soudních zásilek. Průměrně denně přijme na 200 elektronických a 30 osobních podání a odbaví na 500 datových zpráv a 200 poštovních zásilek s denními náklady poštovného ve výši 8 000,-- Kč. V r. 2011 a 2012 přijalo na 43800 a 50300 elektronických zpráv.



Vyšší podatelna – třídí a zapisuje došlé návrhy do příslušných soudních rejstříků, které návrhům přidělí spisové značky. Celkový roční nápad činí téměř 20000 došlých soudních návrhů.



Spisovna – spisová služba slouží k uchování archivních soudních spisů, zajišťuje jejich organizaci a pohyb, po uplynutí archivační doby zabezpečí jejich přesun do Státního okresního archívu Jihlava.



Programátor a správkyně aplikace – zabezpečují hardwarové a softwarové vybavení soudu včetně aktualizací informačního systému soudu, v tomto směru provádí i školení zaměstnanců soudu. 39



Účetní – zabezpečují veškeré účetní operace a výkaznictví soudu, spolupracují s orgány státní správy ve věcech mzdové politiky zaměstnanců, vedou rejstříky soudních znalců a tlumočníků.



Pokladna – zprostředkovává peněžní operace mezi účastníky řízení a soudem, zabezpečuje prodej cenin a kolků.



Vymáhání pohledávek – vede a od účastníků soudních řízení též vymáhá jejich dlužné závazky, které mají ve vztahu k soudu.



Hospodářka – zajišťuje technické vybavení soudu včetně servisních dodavatelských služeb, provádí inventarizaci majetku.



Údržbář a správce budovy – zajišťují technické opravy a údržbu movitého a nemovitého majetku soudu a jeho příslušenství.

Z hlediska stránky hospodaření a financí zobrazuje níže uvedená tabulka provozní výdaje soudu, které nezbytně potřebuje pro hospodářský provoz své činnosti. V r. 2012 bylo složení těchto výdajů následující: Tab. 9: Provozní výdaje soudu (zdroj: Výkaz o plnění příjmů a výdajů Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Provozní výdaje soudu Popis položky

Kč

Drobný hmotný dlouhodobý majetek Kancelářský materiál Tiskopisy, obálky Odborná literatura Poštovní služby Telekomunikační služby Ostatní služby (stravování, vzdělávání, pojištění vozidel) Energie (voda, plyn, elektrická energie) Poplatky za odvoz odpadů Udržování a provoz budovy a motorových vozidel Programové vybavení, servis Daně a poplatky

125 974 667 934 100 098 40 911 2 204 695 151 574

Celkem

7 492 078

952 864 2 781 584 42 953 240 863 175 128 7 500

40

Kromě těchto výdajů vynakládá oddělení správy soudu též výdaje přímo související se soudní činností. Největší položku v nich zaujímají výdaje na platy soudců a zaměstnanců, jejichž výše je stanovena zák. č. 236/1995 Sb. (o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu). O výdajích, které souvisejí s výkonem soudní činnosti a nespadají do kategorie platových výdajů soudu, pojednává následující tabulka: Tab. 10: Výdaje soudu související se soudní činností (zdroj: Výkaz o plnění příjmů a výdajů Okresního soudu v Jihlavě, upraveno)

Výdaje soudu související se soudní činností Popis položky Kč Odměny advokátům Odměny obhájcům Odměny soudním znalcům Odměny soudním tlumočníkům Odměny soudním notářům Náhrady svědkům

1 366 330 2 092 700 1 044 208 54 712 318 192 67 012

Celkem

4 943 154

Pokud se týká celkových výdajů vynaložených v minulém roce na provoz organizace, dosahovaly tyto celkové výše 49 mil. Kč. Oproti těmto různorodým výdajům obsahují příjmy soudu pouze položky zaplacených soudních poplatků (ve výši asi 7 mil. Kč), peněžitých trestů a náhrad nákladů řízení (dohromady asi 3 mil. Kč). OS je neziskovou organizací a pokud se týká shora uvedených výdajů, je zřejmé, že s jejich financováním je tak zcela odkázán na veřejné prostředky státního rozpočtu. Organizační zabezpečení oddělení správy soudu v sobě zahrnuje mj. i personální zabezpečení soudních oddělení a zajištění pracovních podmínek pro výkon soudní činnosti u administrativního a odborného aparátu soudu, jež tvoří soudní zapisovatelky, vedoucí soudních kanceláří, vyšší soudní úředníci, asistenti soudů a ostatní zaměstnanci soudu. Součást personálního řízení tvoří rovněž operativní porady vedení, týkající se záležitostí rozvrhu práce i požadavků na výkon konkrétní soudní činnosti. Činnost oddělení správy soudu spočívá ve vztahu k široké veřejnosti i v její funkci informační. O stavu a průběhu projednávaných věcí mající charakter veřejného zájmu, 41

zprostředkování styku s médii či poskytnutí tiskových prohlášení je zcela v kompetenci předsedy OS. Ve vztahu k účastníkům soudního řízení je pak další funkcí správy soudu vyřizování a evidování stížností na průběh soudního řízení či postupy soudců v dané věci. Počet stížností je vzhledem k počtu projednávaných věcí nepatrný, v obou předchozích letech bylo evidováno pouze 17 těchto podání, 12 a 14 z nich bylo v daném roce i tímto soudním oddělením vyřízeno. Formy nejčastějších stížností a jejich počet znázorňuje následující graf, který rovněž uzavírá celkovou charakteristiku jednotlivých oddělení soudu a jejich výkaznictví:

průtahy v řízení 15

chování soudních osob

počet věcí

jiné důvody

10

10

5 5

4

3

3

1 0 2011

2012

roky

Obr. 12: Počet vyřízených stížností a jejich obsahová náplň (zdroj: vlastní zpracování)

42

5 Informační centrum Okresního soudu v Jihlavě Z důvodu cílového zaměření mé bakalářské práce přiblížím v následující kapitole více funkci oddělení informační centra (dále jen „IC“) OS. Z hlediska organizační struktury spadá IC pod nejnovější oddělení správy soudu, neboť svou činnost zahájilo teprve od 1.7.2012, od stejného data je i se mnou spojeno s hlediska výkonu mé pracovní funkce zaměstnance IC. Smyslem a účelem jeho zřízení bylo na jedné straně zajištění snazšího přístupu veřejnosti ke komplexním základním informacím týkající se soudních řízení, jakož i na druhé straně separaci tohoto druhu výkonu práce od stále se zvyšující náročnosti administrativní práce, kterou jsou pověřeny vedoucí soudních kanceláří. Dá se říci, že význam činnosti IC tak tkví v poskytnutí základní právní pomoci v oblasti rodinného, exekučního, civilního, trestního či dědického práva. Náplň veřejné služby IC v sobě obsahuje tyto činnosti: 

poskytování základních soudních informací prostřednictvím osobní, telefonní či elektronické komunikace (informace se týkají všeobecného chodu, stavu, vývoje a dalších postupů soudních řízení či jeho průběhu v již konkrétní věci),



organizace návštěv při studiích soudních spisů,



vyznačování doložek právních mocí či vykonatelnosti na veškerá soudní rozhodnutí,



vyhotovení potvrzení pro účastníky řízení o stavech daných řízení pro potřeby komunikace s dalšími institucemi veřejné správy,



vyhotovení fotokopií listin ze soudních spisů či stejnopisů všech soudních rozhodnutí,



vytváření předtisků soudních návrhů či žalob,



vyčíslení nákladů soudních poplatků dle zák. č. 549/1991 Sb. (o soudních poplatcích) a dalších vnitřních předpisech soudu.

Účastníky soudních řízení jsou v mnohých případech fyzické či právnické osoby s právním zastoupením. Právní zástupce má na soudním poli nezastupitelnou roli, na jedné straně jako prostředníka mezi soudními stranami navzájem, rovněž tak jako na 43

straně druhé v oblasti komunikace se soudem a jeho klientem. V případě pověření k zastupování své osoby advokátem či zmocněncem v dané soudní věci odpadají tak účastníkům řízení tyto administrativní úkony, které se z celé části přesouvají na jejich pověřené osoby. Nejen že jsou právní zástupci, obhájci či zmocněnci velice dobře znalí vědomostmi z oblasti práva, rovněž tak jsou jim známy soudní postupy či orientace v prostředí české justice vůbec. Do styku s IC přicházejí tito zástupci s požadavky, které potřebují vyřešit v rámci již probíhajícího soudního řízení. Poskytnuté informace se týkají především průběhu a správy soudních spisů, jejich studia či v konečné fázi vyznačení doložek právních mocí či vykonatelnosti na konečné rozhodnutí v těchto věcech. Případů soudních stran bez právních zástupců existuje na druhé straně daleko více a za důvody, proč tomu není naopak, se skrývají především drahé finanční náklady služeb právního zastoupení. Oproti shora uvedenému případu jsou pak tito účastníci řízení zcela odkázáni na své vlastní možnosti, veškerá soudní korespondence tak probíhá pouze mezi nimi a soudem. Tito účastníci řízení jsou i častými návštěvníky IC, na které se pak obracejí se žádostí o pomoc v této problematice. Úkony ze strany IC k této veřejnosti se týkají již prvopočátku soudního řízení, většinou ještě před podáním příslušného návrhu či žaloby a po jejím podání již konkrétních informací o stavu, průběhu či dalším postupu soudu v daném řízení. Informační služby jsou poskytovány především ve formě vzájemné osobní či telefonické interakce. IC se snaží maximálně vyjít všem svým klientům vstříc a vyřídit jejich požadavky co možná nejlepším a nejrychlejším způsobem. Velkým přínosem bylo zavedení soudních formulářů a předtisků obsahující srozumitelné návody pro sepsání a následné podání různých druhů soudních návrhů či žalob. Tyto návody jsou návštěvníkům IC předávány při osobním setkání, výhodou bude bezesporu i jejich plánované zveřejnění na webových stránkách soudu. Informace a služby IC jsou prostřednictvím jeho zaměstnanců podávány veřejnosti bezplatně, zdarma jsou poskytovány i příslušné tiskopisy soudních návrhů či žalob. Výjimku tvoří služby, které musí být dle zák. č. 549/1991 Sb. (o soudních poplatcích) zpoplatněny. Mezi takové nejčastější úkony patří především pořízení fotokopií listin ze soudních spisů či pořízení duplicitních stejnopisů soudních rozhodnutí. IC se nachází v přízemí budovy soudu a z hlediska přístupu veřejnosti je tedy jeho alokace zcela vyhovující a snadno přístupná. Určité potíže vznikají v situacích, kdy není 44

v silách a technických možnostech IC vyřídit požadavky účastníků řízení a musí je v dané záležitosti odkázat na ostatní soudní zaměstnance, převážně na vedoucí soudních kanceláří. V daném stavu většinou sehrávají u návštěvníků informačního oddělení svou velkou roli i psychologické aspekty, především faktory stresu, obav a nejistot, které zapříčiní nesprávné pochopení předávané informace. Návrhem a určitým řešením v takovýchto případech by mohlo být zhotovení informačního průvodce OS, jehož možnou podobu předkládám v příloze této bakalářské práce a která je i jejím hlavním přínosem. Předložený informační materiál stručně popisuje základní náplň činnosti i dalších oddělení soudu, které jsou zpřístupněné veřejnosti, a rovněž zveřejňuje seznam a kontaktní telefonní spojení na vedoucí daných kanceláří. Nejen cílem této bakalářské práce, ale především i smyslem mé práce profesní, je přispět tímto informačním průvodcem soudu k dalšímu zkvalitnění služeb poskytovaných IC a k lepší orientaci veřejnosti v této instituci a poodkrýt ji tak charakteristiku soudních činností i dílčí stupně jejich organizování.

Obr. 13: Interiér Informačního centra Okresního soudu v Jihlavě (zdroj: vlastní zpracování)

45

6 Závěr „Fundamentum iustitiae fides“ – „Základem spravedlnosti je poctivost…“ …a pokud chybí, je posláním soudů o ni rozhodovat. Předložená bakalářská práce se z pohledu mého profesního zaměření dotýkala tématu justičního prostředí, zejména se orientovala na organizaci a popis činnosti OS, jedné z organizačních složek soudního systému ČR. Cílem práce bylo nejen zpracovat výsledky výstupů soudních agend za pomoci ročních výkazů soudu posledních dvou let a zjistit tak jeho vytíženost, ale rovněž i prostřednictvím konceptu návrhu informačního průvodce stručně popsat obsah a práci jednotlivých oddělení soudu tak, aby jeho prostřednictvím byla široká veřejnost o dané instituci lépe z hlediska její organizační struktury informována a orientována. Těchto cílů jsem dosáhla v praktické části oddílů čtvrté kapitoly, pojednávající o činnostech soudních oddělení, a z osobních profesních poznatků mého působení pověřeného zaměstnance IC, jehož činnost a náplň charakterizuje kapitola pátá. Postavení OS je vzhledem ke svému působení v oblasti spravedlnosti a soudnictví specifické v celém systému veřejné správy. Svým výkonem veřejné správy spadá pod veřejnoprávní neziskové organizace, chod jeho provozu určuje MS ČR a jeho financování tedy zcela závisí na veřejných rozpočtech státu. Z pohledu poskytování čistých veřejných statků ve vztahu k veřejnosti se jeho činnost hodnotí zejména z hlediska promptnosti doby vyřízení návrhů předložených k soudnímu rozhodnutí. Statistiky soudních výkazů se ročně sledují za agendy občansko-právního řízení, exekučního, opatrovnického, trestního i dědického řízení. Celkový počet návrhů, jež OS ročně přijme a je povinen k jejich vyřízení, dosahuje hranice zhruba 20000 podaných věcí.26 Srovnám-li komplexně vytíženost soudu, musím konstatovat, že nejvytíženějším byl v r. 2011, a to zejména v agendách občansko-právního a exekučního oddělení. Na bedrech stávajícího počtu pracovníků ležela povinnost vyřídit o téměř 5000 věcí více, než udával r. 2012, přitom počet nevyřízených věcí oproti r. 2012 vzrostl o pouhé 4 %. Při celkovém počtu 10200 návrhů civilního řízení jich v r. 2012 zůstalo 16 % nevyřízených, při počtu 9000 návrhů exekučního oddělení 26

bakalářská práce uvádí pouze hlavní náplně jednotlivých oddělení, nikoliv však už jejich podružné agendy

46

dokonce pouhých 8 %. Situace oddělení dědického a opatrovnického řízení zůstává po obě období na srovnatelné úrovni počtu podaných návrhů, stejně jako tomu bylo v případě trestního oddělení, které je však počínaje letošním rokem dvojnásobně vytíženo rozhodováním o amnestiích udělených dne 1.1.2013 prezidentem republiky. Souhrnně lze za charakteristiku OS konstatovat, že z celkového počtu 20000 podaných návrhů zůstává v každém kalendářním období v průměru 12 % jako nevyřízených, za čímž se skrývá počet okolo 2500 věcí. Pokud se týká na adresu české justice ze strany veřejnosti často zmiňovaných soudních průtahů řízení, nebyly tyto na OS zaznamenány ani z hlediska doby nevyřízených věcí, které nad dobu 3 let se týkají pouhých zhruba 200 spisů, ani z pohledu pouhé jedné desítky podaných stížností. OS tedy stojí ve srovnání s ostatními okresními soudy na přední příčce jak z hlediska vysokého počtu podaných návrhů, tak i z hlediska nízkého počtu nevyřízených věcí. Ze stránky zátěže se tak řadí mezi jedny z nejvytíženějších, ale i nejvýkonnějších okresních soudů v ČR. Kromě uvedené statistiky výkaznictví soudu jsem se široké veřejnosti snažila v podobě navrhnutého konceptu informačního průvodce poodhalit i samotnou náplň daných oddělení OS. Výstupem je sestavení přehledného informačního prospektu, jež účastníkům řízení lépe pomůže v orientaci v agendách i chodbách soudu a tím i zkvalitní veřejné služby poskytované touto soudní institucí. I přesto je mým osobním přáním, aby byl tento průvodce využíván co možná nejméně, aby dříve, než budeme bloudit po soudních cestách, jsme našli tu směřující od jednoho k druhému a vykročili po ní správným krokem, který bude vést ku prospěchu obou zúčastněných stran, a to bez účasti té třetí – soudní. Takového informačního průvodce si však musí najít v sobě každý sám a je i na svobodné vůli každého jedince, zda na ni vykročí…

47

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje 1. ADAMOVÁ, K. a kol.: Dějiny českého soudnictví do roku 1938. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ s.r.o., Praha, 2005, 231 s. ISBN 90-86920-07-0. 2. BAKEŠ, M. a kol.: Velký domácí právník. Průvodce bludištěm českých zákonů. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., 1999, 744 s. ISBN 80-8619604-6. 3. MALÝ, K.: České právo v minulosti. 1. vyd. Praha: Orac, s.r.o., Praha, 1995, 269 s. ISBN 80-85903-01-6. 4. PEKOVÁ, J. a kol.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 556 s. ISBN 80-7357-052-1. 5. PROUZA, D.: Organizace justičního systému. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2008, 76 s. ISBN 978-8086708-25-6. 6. SCHELLEOVÁ, I.: Organizace soudnictví: II. část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 53 s. ISBN 80-210-0625-0. 7. SCHELLEOVÁ, I. a kol.: Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 216 s. ISBN 80-86851-39-7. 8. ZOULÍK, F.: Soudy a soudnictví. Praha: C.H. Beck, 1995, 263 s. ISBN 807179-005-2.

Elektronické zdroje 1. ČESKO. EVROPSKÁ SOUDNÍ SÍŤ PRO OBČANSKÉ A OBCHODNÍ VĚCI: Organizace soudnictví – Česká republika [online]. Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci, ©2007 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z WWW: . 2. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. MFĆR: Ministerstvo financí České republiky [online]. MFČR, ©2005 [cit. 2013-05-07]. Dostupné také z WWW: . 3. ČESKO. SOUDCOVSKÁ UNIE ČESKÉ REPUBLIKY: Soudcovská unie České republiky [online]. Soudcovská unie ČR, ©2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupná z WWW: . 4. ČESKO. Zákon č. 6 ze dne 30. listopadu 2001 o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zák. č. 6/2002 Sb., 48

o soudech a soudcích). In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 4, s. 162-215. ISSN 1211-1244. Dostupný také z WWW:

Ostatní zdroje 1. Vnitřní kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. Příloha č. 10 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3.12.2001, č.j. 505/2001-Org. 2. Výkaz Ministerstva spravedlnosti České republiky o pohybu agend soudních řízení u Okresního soudu v Jihlavě. 3. Výkaz o plnění příjmů a výdajů Ministerstva spravedlnosti České republiky. 4. Výkaz o plnění příjmů a výdajů Okresního soudu v Jihlavě.

49

Seznam tabulek Tab. 1: Výdaje soudů ................................................................................................ 22 Tab. 2: Počty zaměstnanců soudu v jeho jednotlivých odděleních .......................... 25 Tab. 3: Výsledky činnosti práce civilního oddělení v nalézacím a smírčím řízení .. 30 Tab. 4: Výsledky činnosti práce civilního oddělení v rozkazním řízení ................... 30 Tab. 5: Výsledky činnosti práce exekučního oddělení ............................................. 32 Tab. 6: Výsledky činnosti práce opatrovnického oddělení ....................................... 35 Tab. 7: Výsledky činnosti práce trestního oddělení .................................................. 37 Tab. 8: Výsledky činnosti práce dědického oddělení ............................................... 38 Tab. 9: Provozní výdaje soudu .................................................................................. 40 Tab. 10: Výdaje soudu související se soudní činností ................................................ 41

50

Seznam obrázků Obr. 1: Systém soudů v České republice .................................................................. 15 Obr. 2: Budova Okresního soudu v Jihlavě .............................................................. 23 Obr. 3: Organizační struktura Okresního soudu v Jihlavě ........................................ 24 Obr. 4: Jednací síň Okresního soudu v Jihlavě č. 3 .................................................. 28 Obr. 5: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě nalézacího a smírčího řízení ....................................................................................................................................... 30 Obr. 6: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě rozkazního řízení ............. 31 Obr. 7: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě exekučního řízení ............ 33 Obr. 8: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě soudních výkonů rozhodnutí ....................................................................................................................................... 33 Obr. 9: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě opatrovnického řízení ...... 35 Obr. 10: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě trestního řízení ................. 37 Obr. 11: Počet vyřízených a nevyřízených věcí v agendě dědického řízení .............. 38 Obr. 12: Počet vyřízených stížností a jejich obsahová náplň ..................................... 42 Obr. 13: Interiér Informačního centra Okresního soudu v Jihlavě ............................. 45

51

Seznam příloh Informační průvodce Okresního soudu v Jihlavě (v kapse na vnitřní straně zadní desky vazby bakalářské práce)

52

Seznam zkratek atd.

a tak dále

AZ

autorský zákon

č.j.

číslo jednací

čl.

článek

ČR

Česká republika

dopr.

dopravních podniků

IC

Informační centrum

Kč

Koruna česká

kons.

koncesionářských poplatků

mil.

miliónů

mld.

miliard

MS ČR

Ministerstvo spravedlnosti České republiky

obch.

obchodní společnosti

OS

Okresní soud v Jihlavě

opatr.

opatrovnických

příp.

případně

r.

rok

rozv.

rozvodů manželství

s.

strana, stran

Sb.

Sbírky

st.

století

ust.

ustanovení (ve spojení s §)

v měs.

v měsících

VSPJ

Vysoká škola polytechnická

zák. č.

zákon číslo 53