VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Destinační management v turistickém regionu Střední Čechy Bakalářská práce
Autor: Josef Kovařík Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Josef Kovařík 2
3
Abstrakt Kovařík, Josef: Analýza destinačního managementu v turistickém regionu Střední Čechy. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2012. 58 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu destinačního managementu v turistickém regionu Střední Čechy. Nejprve je popsán potenciál cestovního ruchu a statistická data o cestovním ruchu v tomto turistickém regionu. Následně je hodnocena úroveň řízení cestovního ruchu v regionu na základě dotazníkového šetření. Klíčová slova destinace, partnerství v destinaci, destinační management, turistický region Střední Čechy
Abstract Kovařík, Josef: Analysis of the destination management in tourist region Central Bohemia. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2012. 58 pages.
The bachelor thesis is focused on the analysis of the destination management in the tourist region Central Bohemia. Potential of tourism and statistical data of tourism in the region are described at first in the work. After that the level of management of tourism is evaluated based on survey.
Key words destination, partnership in destination, destination management, tourist region Central Bohemia
4
Poděkování Rád bych poděkoval panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat všem organizacím, které byly ochotny poskytnout mi potřebné informace.
5
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 9.12.2011 ..................................................... Podpis
6
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 9 2 Teoretická východiska ........................................................................................................... 10 2.1 Charakteristika destinace cestovního ruchu ................................................................... 10 2.2 Partneři v destinaci ......................................................................................................... 11 2.3 Význam a role v partnerství destinace ........................................................................... 12 2.4 Destinační management ................................................................................................. 13 2.5 Organizace cestovního ruchu v destinaci ....................................................................... 14 2.6 Organizace cestovního ruchu v České republice............................................................ 15 2.6.1 Ministerstvo pro místní rozvoj ................................................................................ 15 2.6.2 Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism .................................................. 15 2.6.3 Krajská úroveň ........................................................................................................ 15 2.6.4 Lokální úroveň ........................................................................................................ 16 3 Potenciál CR v turistickém regionu Střední Čechy ............................................................... 16 3.1 Geografické a administrativní vymezení ........................................................................ 16 3.2 Dopravní infrastruktura .................................................................................................. 17 3.3 Přírodní atraktivity ......................................................................................................... 17 3.4 Kulturně historický potenciál ......................................................................................... 19 3.4.1 Památkově chráněné objekty ................................................................................... 19 3.4.2 Hrady ....................................................................................................................... 20 3.4.3 Zámky...................................................................................................................... 21 3.4.4 Technické památky ................................................................................................. 22 3.4.5 Kulturní události ...................................................................................................... 23 3.5 Lázeňský cestovní ruch .................................................................................................. 24 3.6 Rekreace ......................................................................................................................... 24 3.7 Pěší turistika ................................................................................................................... 25 3.8 Cykloturistika ................................................................................................................. 25 3.9 Vodní turistika ................................................................................................................ 25 3.10 Golf............................................................................................................................... 26 4 Turistická infrastruktura ........................................................................................................ 27 4.1 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ............................................................. 28 5 Organizace CR v regionu ...................................................................................................... 31 5.1 Středočeská turistická a informační sluţba, a. s. ............................................................ 31 5.2 Krajský úřad Středočeského kraje .................................................................................. 33 5.3 Zlatý pruh Polabí, o.p.s. ................................................................................................. 34 5.4 Posázaví, o.p.s. ............................................................................................................... 36 5.5 Rakovnicko, o.p.s. .......................................................................................................... 38 7
5.6 Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o. ........................................................................ 40 6 Dotazníkové šetření ............................................................................................................... 41 6.1 Výsledky dotazníkového šetření .................................................................................... 43 6.1.1 Výsledky dotazníku pro podnikatelské subjekty ..................................................... 43 6.1.2 Výsledky dotazníku pro veřejné subjekty ............................................................... 49 7 Doporučení pro Střední Čechy .............................................................................................. 56 8 Závěr...................................................................................................................................... 58
8
1 Úvod Problematiku destinačního managementu v turistickém regionu Střední Čechy jsem si vybral z toho důvodu, ţe v tomto regionu bydlím a rád bych zjistil, na jaké úrovni se zde destinační management nachází. V teoretické části této práce najdeme stručnou charakteristiku destinace, destinačního managementu a dále pojmů souvisejících s touto problematikou. Následně je popsán turistický
potenciál
turistického
regionu
Střední
Čechy,
tj.
od
geografického
a administrativního vymezení přes přírodní a kulturně-historické atraktivity aţ po turistiku, kterou je zde moţné realizovat. Také jsou v této části uvedena statistická data o turistické infrastruktuře a její návštěvnosti. V praktické části je popsán současný systém řízení a organizace cestovního ruchu v této destinaci. Prostřednictvím dotazníkového šetření je hodnocena úroveň řízení cestovního ruchu ve Středních Čechách, jakým způsobem funguje spolupráce a partnerství organizací cestovního ruchu mezi sebou navzájem a především také s podnikatelskými subjekty, které poskytují sluţby cestovního ruchu.
9
2 Teoretická východiska 2.1 Charakteristika destinace cestovního ruchu Výkladový slovník cestovního ruchu charakterizuje pojem destinace v uţším smyslu jako cílovou oblast v daném regionu s typickou významnou nabídkou atraktivit a sluţeb cestovního ruchu. V širším smyslu je za destinaci povaţována země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací (turistických regionů, turistických marketingových regionů – např. ČR) s tvorbou a propagací společného turistického produktu regionu a případně i zpracováním statistik CR. [1] KIRÁĽOVÁ definuje destinaci CR jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje CR jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Dále uvádí definici podle WTO, podle níţ představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami CR, které si účastník CR nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Ve své knize se odkazuje na dílo D. Buhalise, který definuje šest charakteristických komponentů, označovaných „šest A“, kaţdé destinace:
attractions - primární nabídka CR, která mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál),
accessibility a ancillary services - všeobecná infrastruktura, která umoţňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také sluţby vyuţívané především místními obyvateli (telekomunikační, bankovní, zdravotnické, poštovní apod.)
amenities - suprastruktura a infrastruktura CR, které umoţňují pobyt v destinaci a vyuţití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská a jiná zařízení)
available packages - připravené produktové balíčky
activities - rozmanité aktivity [2]
10
Destinaci cestovního ruchu lze pokládat za jeden produkt, který je sloţen z mnoha dílčích produktů. Tvorba produktu (destinace) a zejména jeho rozvoj je natolik sloţitý a je sestaven z tolika různých sloţek, produkovaných často velmi odlišnými subjekty a sektory, ţe se jeho řízení neobejde bez spolupráce všech subjektů, tvořících produkt destinace. Rovněţ lze destinaci také pokládat za kolektivního výrobce. Destinace jako výrobce musí být řízena stejně jako kterýkoliv podnik či organizace. Pro hosta přijíţdějícího do turistické destinace je rozhodující souhrnná nabídka sluţeb pro jím poţadovanou formu dovolené. Destinaci pak hodnotí podle toho, v jaké kvalitě je destinace schopna uspokojit jeho potřeby a přání. Při svém rozhodování nejdříve vybírá určitou formu cestovního ruchu podle svých představ a zálib. Teprve potom se zajímá o atraktivitu místa, o ubytování, stravování a doplňkové sluţby, dopravní dostupnost, bezpečnost, přístup hostitelské populace aj. Tyto všechny faktory vnímá potencionální host jako jeden produkt definující turistickou destinaci. [6]
2.2 Partneři v destinaci Cestovní ruch je součástí určitého systému, který se skládá z charakteristických prvků, jeţ jsou navzájem propojeny jistými vazbami. Na základě teorie systému, tak můţeme konstruovat model cestovního ruchu, který popisuje vnitřní prostředí, tj. systém cestovního ruchu a jeho vazby mezi jednotlivými podsystémy a jejich prvky, a vnější prostředí, resp. nadřazený systém, který se skládá z různých tematických systémů. Podstatnou částí systému je vnitřní systém, jehoţ součástí jsou pak dva podsystémy, a to podsystém subjekt cestovního ruchu (návštěvníci, turisté) a podsystém objekt cestovního ruchu, tzv. institucionální podsystém. Institucionální podsystém cestovního ruchu zahrnuje vedle destinace i významné aktéry na poli cestovního ruchu, které je třeba zapojit do spolupráce na rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Do institucionálního podsystému mezi potenciální partnery lze zařadit
organizace CR, mezi které patří veřejný sektor (např. obce, kraje, vláda apod.)
zájmová sdruţení a asociace (např. A.T.I.C ČR apod.)
podniky CR, tedy jednotlivé soukromé subjekty podnikající v oblasti CR (hotely, restaurace, cestovní kanceláře apod.). [3]
11
2.3 Význam a role v partnerství destinace Získání partnera v jakékoli oblasti lidské činnosti je dlouhodobý proces. Klíčové pouto takového partnerství vychází ze vzájemné důvěry, která se buduje několik let. Neméně podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery. V první fázi, navázání partnerství, je třeba oslovit všechny významné aktéry CR v destinaci, tak aby byla zastoupena jak soukromá tak veřejná sféra. Klíčovým krokem je vzájemná diskuze zájmů v oblasti CR. V této fázi je důleţitá osvěta týkající se pozitivních i negativních vlivů CR. Rozhodně se nesmí jednat o přesvědčovací či nátlakovou akci. Ve fázi budování partnerství je třeba si uvědomit, ţe partnerství je zaloţeno na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci. Jednotlivé subjekty by měly být schopny vzájemné konfrontace svých zájmů a společně dojít ke konsensu. Také by měla být jasná reálná dosaţitelnost cílů, na kterých se jednotliví partneři shodli a role kaţdého z nich, a to včetně jeho odpovědnosti. Fáze realizace partnerství je naplněna především intenzivní komunikací a koordinací aktivit cestovního ruchu mezi jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci. Existence potenciálu rozvoje CR, tj. přírodních a kulturně-historických předpokladů, je dostačující zárukou pro rozvoj CR v destinaci. Je pravdou, ţe se jedná o primární předpoklady, ovšem i o ty je třeba se starat a dále je rozvíjet, coţ vyţaduje přítomnost nějaké instituce – společnosti. Mezi klíčové oblasti spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti cestovního ruchu patří:
Posílení atraktivity destinace - budování image destinace, ochrana přírodních a kulturních zdrojů.
Posílení efektivního marketingu - vyuţívání nových technologií v propagaci.
Posílení produktivity – standardy kvality, technologické inovace. Pokud některý z aktérů nemá bezprostřední zájem o partnerství je ztrátou času (i finančních prostředků) usilovat o jeho zapojení do partnerství. Takový partner by výrazně sniţoval efektivitu
12
spolupráce ostatních a určitě by nevedl ke komplexnímu rozvoji cestovního ruchu v destinaci.
Posílení celkového managementu destinace - vzdělávací a školící programy, usnadnění získání investic a finančních prostředků. Pomocí vzdělávacích a školících programů je moţné spojit či si vyměnit zkušenosti z oblasti cestovního ruchu ve veřejném a soukromém sektoru a lépe tak reagovat na různé situace. [3]
2.4 Destinační management Destinační management je ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu definován jako soubor technik, nástrojů a opatření pouţívaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci CR v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udrţitelné a konkurenceschopné produkty CR, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně-rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti CR, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdruţení a organizací. [1] Součástí managementu destinace je podle Kiráľové:
návštěvnický management, tj. soubor řídících technik a nástrojů, pouţívaných soukromými i veřejnými subjekty CR za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování způsobu jejich chování;
model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatíţení území a vyuţívání indikátorů udrţitelného rozvoje cestovního ruchu;
spektrum rekreačních příleţitostí, které zahrnuje lokalizační předpoklady, realizační předpoklady a selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinaci.
Při kvalitním managementu je cestovní ruch přínosem pro destinaci především v oblasti ochrany ţivotního prostředí, sociálně-kulturní a ekonomické oblasti. Rozvoj cestovního ruchu má obvykle nejen pozitivní, ale i negativní dopady na destinaci. Na rozvoj cestovního ruchu mohou negativně působit činnosti jiných odvětví národního hospodářství (havárie, únik zplodin v zemědělství, destruktivní techniky) a také globální změny v přírodě (přírodní katastrofy, změna klimatu, oteplování). [2]
13
2.5 Organizace cestovního ruchu v destinaci Jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v destinaci je koordinace zájmů všech zainteresovaných stran. Proto je nutné vytvořit takovou organizaci cestovního ruchu, která bude efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů v destinaci, bude schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za dosaţené výsledky bude korespondovat s její moţností tyto výsledky ovlivnit. V této organizaci by měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé destinace. [2]
PALATKOVÁ uvádí, ţe organizace destinačního managementu (destination management/ marketing company – DMC) je základním řídícím prvkem destinace na několika moţných úrovních:
Lokální turistická organizace (local tourist organization – LTO)
např. Destinační management města Český Krumlov
Regionální turistická organizace (regional tourist organization – RTO)
např. Jihočeská centrála cestovního ruchu, Region Slovácko – sdruţení pro rozvoj cestovního ruchu
Národní turistická organizace (national tourist organization – NTO)
např. CzechTourism
Kontinentální turistická organizace (European Travel Commission – ETC).
Hlavními úkoly organizace cestovního ruchu v destinaci jsou:
formulace koncepce a strategie rozvoje cestovního ruchu,
podpora rozvoje nabídky cestovního ruchu v souladu s měnícími se podmínkami na trhu,
uskutečňování marketingových aktivit.
V zájmu koordinace těchto činností by měla destinace cestovního ruchu vytvořit kvazi podnik – organizaci, kterou můţe být například strategická aliance nebo sdruţení cestovního ruchu. [4]
14
2.6 Organizace cestovního ruchu v České republice [5] Mezi nejvýznamnější instituce při organizaci a podpoře cestovního ruchu v České republice patří následující orgány: • Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR) – národní úroveň • Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism – národní úroveň • Kraje – krajská/regionální úroveň • Obce, města – lokální úroveň
2.6.1 Ministerstvo pro místní rozvoj MMR bylo zřízeno v roce 1996 a je hlavním a odpovědným orgánem za cestovní ruch. Ministerstvo je tak centrálním orgánem státní správy v oblasti koncepčního rozvoje a podpory cestovního ruchu, zabezpečuje informační a metodickou pomoc krajům, městům a jejich sdruţením. Nezbytným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových moţností cestovního ruchu v České republice.
2.6.2 Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism CzechTourism je státní příspěvková organizace podřízená MMR, zaloţená v roce 1993 za účelem propagace ČR jako zajímavé turistické destinace, jak na zahraničním tak i domácím trhu. CzechTourism v rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu.
2.6.3 Krajská úroveň Ustanovení krajů představuje významný impuls pro řízení a organizaci cestovního ruchu na regionální úrovni. Řada přirozených turistických regionů je však krajskými hranicemi rozdělena. Do kompetencí krajů podle aktuálních právních norem z hlediska cestovního ruchu 15
patří schvalování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťování realizace a kontrola jejich plnění. Kraje vytvořily také nástroje na podporu cestovního ruchu v regionech většinou ve formě grantů a dotačních titulů financovaných z rozpočtu kraje nebo účelových fondů. Takovéto programy jsou zaměřeny například na podporu budování turistické infrastruktury, kulturních aktivit, vydávání propagačních materiálů, podpora sítě turistických informačních center apod. 2.6.4 Lokální úroveň Obce a města (popřípadě sdruţení obcí nebo mikroregiony) jsou zatím hlavními subjekty rozvoje turismu v regionech. Svoji aktivitu na poli cestovního ruchu realizují prostřednictvím rozvoje a budováním turistické infrastruktury, provozování turistických informačních center, turistického značení atd. Rozhodující část veřejných investic do rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu pochází z rozpočtu obcí, dále z různých dotačních a grantových titulů. Bez povšimnutí nesmí zůstat ani prostředky na podporu cestovního ruchu z fondů EU, které mohou obce také vyuţívat.
3 Potenciál CR v turistickém regionu Střední Čechy 3.1 Geografické a administrativní vymezení Turistický region Střední Čechy, někdy také
Obrázek 1: Turistický region Střední Čechy
nazývaný jako Okolí Prahy, je identický s územím Středočeského kraje, výjimkou je severovýchodní část okresu Mladá Boleslav, která patří do turistického regionu Český ráj. Z důvodu větší části okresu Mladá Boleslav spadající do Českého ráje nebude tento okres začleněn do statistických údajů této práce. Region je vymezen těmito okresy: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram, Rakovník.
Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredoceskykraj/regionalni-informace/o-kraji/
16
Z marketingových účelů je region členěn do tří turistických oblastí: Střední Čechy-západ, Střední Čechy-jihovýchod a Střední Čechy-severovýchod-Polabí. Od většiny turistických regionů v zemi, které se nacházejí v příhraničí, se liší tím, ţe má vnitrozemskou polohu a je dobře dostupný. Obklopen je 7 turistickými regiony (Český sever, Český ráj, Východní Čechy, Vysočina, Jiţní Čechy, Plzeňsko a Severozápadní Čechy). Z geografického hlediska se region rozprostírá v České kotlině, převáţně v níţinách kolem říčních toků, do kterých ze západu a z jihu zasahují pahorkatiny.
3.2 Dopravní infrastruktura [22] Polohu regionu činí velice výhodnou hustá dopravní síť, která je velmi úzce vázaná na Prahu. Po Praze má region nejhustší dopravní síť v republice. Na jeho území se nachází hlavní ţelezniční a silniční tranzitní sítě. Pro leteckou dopravu je nejvýznamnějším letištěm regionu mezinárodní letiště Praha – Ruzyně. Ačkoliv se nachází na území hlavního města Prahy, je pro rozvoj cestovního ruchu regionu velkým přínosem. Další letiště na území regionu jsou: Mnichovo Hradiště (veřejné mezinárodní letiště), které je vyuţívané pro letecký výcvik, sportovní aktivity, letecké filmování a další. Benešov (veřejné vnitrostátní a mezinárodní letiště), zaměřené na provoz letadel všeobecného letectví, vyhlídkové lety a nepravidelné aerotaxi.
3.3 Přírodní atraktivity [21] Krajina Středních Čech je velmi různorodá, ţe ji nelze stručně charakterizovat ani popsat její hlavní rysy. Nacházejí se tu níţiny i pohoří, vápencové i pískovcové skály a vodní nádrţe, hluboké lesy i rozlehlé louky. Na území středních Čech jsou vyhlášeny tyto chráněné krajinné oblasti: CHKO Blaník, CHKO Český kras, CHKO Kokořínsko a CHKO Křivoklátsko CHKO Blaník je svou rozlohou 40,31 km2 nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v ČR. Oblast byla vyhlášena CHKO roku 1981 a najdeme ji v okrese Benešov. Jsou zde vyhlášeny 3 přírodní rezervace (PR Podlesí, PR Velký Blaník, PR Malý Blaník) a 2 přírodní památky (PP Částrovické rybníky a PP Louňov). Pro krajinu je typický kopcovitý terén s průlomem Blanické brázdy, kterou protéká řeka Blanice. Nejvyšším bodem oblasti je bájná hora Velký Blaník s výškou 638 m. Dodnes si tato
17
oblast uchovala svůj neopakovatelný ráz české krajiny. Pověstmi opředený Blaník spolu s kulturními a přírodními hodnotami krajiny jsou velice atraktivní z hlediska turistiky a rekreace. CHKO Český kras se svou rozlohou 130 km² byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí v roce 1972. Krajina známá svou mnohotvárností se nachází jihozápadně od Prahy na dolním toku řeky Berounky. Oblasti vápencového podkladu dávají jedinečný ráz příkré krasové kaňony i hluboké rokle vyhloubené Berounkou a jejími přítoky. Nalezneme zde i jediné veřejně přístupné jeskyně v Čechách. Velice oblíbeným místem Českého krasu je také soustava opuštěných lomů Velká a Malá Amerika. CHKO Kokořínsko zaujímá rozlohu 272 km² a byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí v roce 1976. Je zde vyhlášeno 5 přírodních rezervací (PR Kokořínský důl, PR Kostelecké bory, PR Mokřady horní Liběchovky, PR Mokřady dolní Liběchovky a PR Vlhošť) a 17 přírodních památek. Tato krajina charakteristická bizarními skalními útvary, pískovcovými kaňony, hustě zalesněnými oblastmi s nedotčenou přírodou i mokřady světového významu byla oblíbeným výletním místem uţ ve 30. letech minulého století. Velmi turisticky lákavou přírodní atraktivitou jsou nejznámější skalní útvary Kokořínska Mšenské pokličky, které se zvedají nad přírodní rezervací Kokořínský důl. Jedná se o 2 asi 15 m vysoké útvary vzniklé selektivním zvětráváním pískovců. CHKO Křivoklátsko se svou rozlohou 628 km² byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí v roce 1978, ale jiţ o rok dříve bylo Křivoklátsko jako velmi významné území zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO.
Jsou zde vyhlášeny 4 národní přírodní rezervace, 15
přírodních rezervací a 5 přírodních památek. Téměř dvě třetiny území pokrývají listnaté a smíšené lesy, kde se nachází nepřeberné mnoţství fauny a flóry. Zvláštní kouzlo krajiny dokresluje tok řeky Berounky i jejích přítoků.
18
3.4 Kulturně historický potenciál 3.4.1 Památkově chráněné objekty Tento turistický region má více neţ 4 000 zapsaných nemovitých kulturních památek. Za národní kulturní památku jich bylo pro svou jedinečnou kulturní hodnotu prohlášeno 23. Tabulka č. 1: Výčet národních kulturních památek v turistickém regionu střední Čechy
Název NKP
Datum prohlášení
Benešov
Hrad Český Šternberk
2008
Benešov
Sázavský klášter
1962
Benešov
Zámek Konopiště
2001
Beroun
Hrad Karlštejn
1962
Beroun
Zámek Hořovice
2001
Beroun
Zříceniny hradů Točník a Ţebrák
2001
Kladno
Památník Lidice
1962
Kladno
Slovanské hradiště Budeš
1962
Kolín
Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně
1995
Kolín
Městské opevnění v Kouřimi
1995
Kutná Hora
Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře
1995
Kutná Hora
Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
2008
Kutná Hora
Vlašský dvůr v Kutné Hoře
1962
Kutná Hora
Zámek Kačina
2001
Kutná Hora
Zámek Ţleby
2001
Mělník
Hrad Kokořín
2001
Mělník
Zámek Veltrusy
2001
Nymburk
Slovanské hradiště Slavníkovců Libice
1989
Praha-východ
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
1995
Praha-východ
Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi
1995
Praha-západ
Park a zámek v Průhonicích
2010
Praha-západ
Přemyslovské hradiště Levý Hradec
1978
Příbram
Kostel Panny Marie s klášterem - Svatá Hora
1995
NUTS 4
Zdroj: Národní památkový ústav
Kulturní dědictví regionu dále tvoří 2 městské památkové rezervace (Kutná Hora a Kolín), 8 vesnických památkových rezervací (Bošín, Dobrovíz, Dobřeň, Drahenice, Nosálov, Nové 19
Osinalice, Olešno, Třebíz), 21 městských památkových zón (Beroun, Brandýs nad Labem, Čáslav, Český Brod, Kostelec nad Labem, Kouřim, Lysá nad Labem, Malešov, Mělník, Mšeno, Načeradec, Nové Dvory, Nymburk, Poděbrady, Rataje nad Sázavou, Sedlec – Prčice, Slaný, Smečno, Týnec nad Labem, Unhošť, Velvary) a 20 vesnických památkových zón (Debrno, Drahenice – Račany, Jestřebice, Kleštěnice, Kojetín, Korno, Lensedly, Lobeč, Losiny, Mořinka, Olešná, Pojedy, Porešín, Rousínov, Sitné, Sovenice, Střezivojice, Vidim, Vinice, Vrbno). [7] 3.4.2 Hrady [21] Mezi nejvýznamnější hrady v regionu patří: Gotický hrad Český Šternberk zaloţený kolem roku 1240 je jedním z nejlépe dochovaných hradních celků v Čechách. Hrad, později barokně upravený, byl téměř vţdy majetkem rodu Šternberků. Dnes objekt nabízí prohlídku historických interiérů s rodovými sbírkami. Majestátní hrad Karlštejn byl postaven v letech 1348 – 1367 na základě rozhodnutí Karla IV. Hrad byl reprezentativní rezidencí a zároveň i pevností pro uloţení říšských korunovačních klenotů. Ty byly uloţeny ve Velké věţi, kde se nachází kaple sv. Kříţe, kde je mimo jiné na stěnách galerie 129 deskových obrazů pocházejících z dílny Mistra Theodorika ze 14. století. Jedná se o nejvzácnější sbírku gotického deskového malířství svého druhu v Evropě. Současnou podobu hradu dala neogotická přestavba z konce 19. století. Kokořín nechal postavit v 1. pol. 14. století Hynek Berka z Dubé. Poté vystřídal několik majitelů a postupem času pustl. V 19. století se stala romantická zřícenina uprostřed skal vyhledávaným místem českých obrozenců a umělců. Dnešní podobu hradu dala aţ pozdně romantická rekonstrukce v letech 1911 – 1918. Křivoklát byl vybudován jako mocenské centrum panovnického rodu asi kolem roku 1230. Po několika ničivých poţárech byl v letech 1473 – 1526 za vlády Vladislava II. přebudován v jednu z nejvelkolepějších rezidencí své doby. Po poţáru v roce 1826 byla provedena celková obnova hradu podle návrhu architekta Josefa Mockera. V prostorách hradu se uchovalo několik mimořádně cenných interiérů.
20
3.4.3 Zámky [21] Nejvýznamnějšími zámky v regionu jsou: Rokokový zámek Dobříš je rozlehlá jednopatrová budova pocházející z let 1745 – 1765. V jeho architektuře, stejně jako v úpravě zámeckého parku je patrný francouzský vliv. Majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo - Mansfeld. V zámku si lze prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Vyniká Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. Zámek Hořovice získal svou současnou barokní podobu díky několika přestavbám. Koncem 17. století
prošel zámek rozsáhlou
přestavbou, protoţe neodpovídal představám
reprezentativního šlechtického sídla. V roce 2002 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou. Jemniště jako reprezentativní barokní rezidence byla vystavěna v 1. polovině 18. století. Současnou vrcholně barokní podobu zámek získal po roce 1754. V dobově zařízených interiérech se dodnes dochovala původní štuková a malířská výzdoba. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park. Zámek Kačina je nejvýznamnější empírovou stavbou v Čechách. Tato rezidence byla vybudována počátkem 19. století jako venkovské reprezentativní sídlo pro českého šlechtice Jana Rudolfa Chotka. Návštěvníky jistě upoutá neobvyklá architektonická kompozice. Výrazně průčelí zámku zdobí toskánské sloupy a tympanon s alegorickými a mytologickými reliéfy, přilehlá křídla zase sloupové kolonády. V areálu zámku se kaţdoročně konají různé kulturní akce. Zámek Konopiště, patřící k nejnavštěvovanějším v regionu i v ČR vůbec, byl postaven koncem 13. století jako hradní pevnost. V 17. století se částečně odstranily mohutné hradby a pevnost se začala přeměňovat v renesanční zámek. Definitivně svůj pevnostní charakter ztratilo Konopiště po barokních úpravách v 1. polovině 18. století. Na reprezentativní a pohodlné rodinné sídlo nechal zámek přestavět následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este, který ho koupil v roce 1887. Dnes mohou návštěvníci zámku obdivovat unikátní muzeální sbírky, velké mnoţství uměleckých kolekcí a loveckých trofejí, 21
kterými nechal arcivévoda vyzdobit interiér. Například taková Estovská sbírka zbraní patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším kolekcím na světě. Zámek Lány byl původně dřevěnou tvrzí a teprve aţ na příkaz císaře Rudolfa II. byla tvrz přestavěna na důstojný lovecký zámek pro císařskou rodinu. Postupně do začátku 20. století bylo přistavěno 1. a pak i 2. patro, podkroví a tři přilbovité kopule. U zámku byl také zaloţen lánský park. Jako první prezident Československé republiky bydlel v lánském zámku T. G. Masaryk, který je v Lánech společně se svou manţelkou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí také pohřben. Ţleby jsou obcí v okrese Kutná Hora a stejné jméno nese i zdejší romantický zámek. Původně na místě dnešního zámku stál gotický hrad ze 13. století. Na přelomu 16. a 17. století dostal objekt přestavbou podobu renesančního zámku a svůj dnešní vzhled neogotického sídla pak získal v 1. polovině 19. století, kdy byl zámek v rukou kníţecího rodu Auerspergů. K romantickému zámku byl zaloţen v roce 1849 zámecký park, ve kterém se dnes nachází obora se stádem bílých jelenů, černou zvěří a dravými ptáky. 3.4.4 Technické památky [8] Technické památky jsou historickým dědictvím a také stále více vyhledávaným cílem turistů. Ve Středních Čechách se nachází dostatečně velké mnoţství takovýchto památek. Bohatá naleziště zlata v Jílovském revíru, stříbra v okolí Kutné Hory a Příbrami, ţelezné rudy na Berounsku a především nález nejdůleţitější suroviny pro průmyslovou revoluci uhlí na Kladensku předznamenaly i rozvoj celého regionu a zanechaly po sobě unikátní technické dědictví. Jako
nejatraktivnější z pohledu cestovního ruchu jsou technická muzea a skanzeny týkající se zejména těţby nerostných surovin. Například: Hornické muzeum Příbram se řadí k nejstarším muzeím v ČR, a co velikosti se týče, tak i největším. Návštěvníkům jsou k dispozici 3 prohlídkové areály, které přibliţují bohatou těţební minulost. Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích dokumentuje a prezentuje hornickou činnost na Slánsku a Kladensku. Skanzen těžby vápence v Českém krasu (Solvayovy lomy) tvoří několik objektů bývalých provozních a technologických budov a úzkorozchodná dráha, která je po rekonstrukci. 22
Stříbrný důl - štola sv. Jiří v Kutné Hoře o délce 280 metrů je pozůstatkem středověkého dolování a je přístupna veřejnosti v rámci prohlídky muzea stříbra. 3.4.5 Kulturní události [9,10,11,12] Ve středních Čechách probíhá celá řada kulturních událostí. Mezi ty nejvýznamnějšími patří hudební festivaly nejrůznějších ţánrů. Dvořákova hudební Nelahozeves probíhá od začátku jara aţ do podzimu. Hlavním dějištěm oslav je zámek Nelahozeves, část koncertů se koná i v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích a několika praţských sálech (například v Rudolfinu). Festival Jaro Josefa Suka v Benešově se pořádá kaţdoročně od roku 1990 v rámci Českých kulturních slavností. Milovníci dechovky si rozhodně nenechají ujít tradiční mezinárodní hudební festival Kmochův Kolín. Mezinárodní hudební festival Jiřího Lobkowicze, který se koná od roku 2008 na nádvoří zámku Mělník, jistě potěší všechny příznivce váţné hudby. Sázavafest se stal renomovaným evropským multikulturním festivalem, který nabízí třídenní program na několika scénách. Návštěvnost festivalu dosáhla v roce 2010 čísla 20.000 lidí a zájem o festival kaţdým rokem stoupá. Mezi oblíbené kulturní události středních Čech nepochybně patří nejrůznější hradní a zámecké slavnosti, jarmarky apod. Nejatraktivnější z nich jsou: Hrnčířské trhy v Berouně Město Beroun pořádá hrnčířské trhy kaţdý rok na podzim uţ od roku 1997 a pro velký zájem se konají od roku 2003 i na jaře. Tyto trhy poukazují na historickou tradici a zejména šikovnost berounských hrnčířů, kteří se tak proslavili na začátku 14. století. Královský průvod z Prahy na Karlštejn Tato kulturní událost nás vrací do dob, kdy císař Karel IV. vţdy po Velikonocích nechával v Praze ukazovat korunovační klenoty, jinak uchovávané na hradě Karlštejn, věřícím a poutníkům z celé Evropy. Průvod je rekonstrukcí skutečné historické události a to návratu korunovačních klenotů z Prahy zpět na Karlštejn. Královské stříbření Kutné Hory Touto gotickou historickou slavností, konanou kaţdý rok obvykle v červnu, se symbolicky otevírá turistická sezóna města. Bývalé královské horní město se dostává na začátek 15. století 23
a na 2 aţ 3 dny oţívá celé město fiktivním příběhem příjezdu českého a římského krále Václava IV. s jeho dvorem. Diváci i aktéři se tak vracejí do doby, kdy byla Kutná Hora na vrcholu prosperity.
3.5 Lázeňský cestovní ruch [13] Ve středních Čechách se nachází 2 města, která se mohou nazývat lázeňskými středisky. Jsou to lázně Poděbrady a slatinné lázně Toušeň. Lázně Poděbrady, a.s. jsou zaměřeny na léčbu nemocí srdce a cév, diabetu, rizikových faktorů aterosklerózy a nemocí pohybového ústrojí. V současné době mají Lázně Poděbrady, a.s. přes 800 lůţek určených pro léčbu a rekreaci klientů. Kromě tuzemských pacientů přijíţdí do Poděbrad stále více zájemců ze zahraničí, zvláště z německy, arabsky a rusky mluvících zemí. Nabízeny jsou mimo jiné antistresové pobyty, antikuřácké pobyty, pobyty pro sniţování nadváhy, relaxační lázeňské pobyty, wellness pobyty a speciální pobyty pro léčbu cukrovky. V nabídce je i kongresová turistika. Tím mají tyto lázně v širším smyslu přínos nejen pro léčbu, ale i pro cestovní ruch v regionu. Slatinné lázně Toušeň byly zaloţeny roku 1868 na ţelezitém prameni Janem Králíkem (1837 1888), jehoţ syn Jan Králík (1864 - 1946) lázně roku 1899 rozšířil o slatinné koupele a výletní středisko. Kapacita těchto lázní činí 80 lůţek. Léčivým zdrojem je silně mineralizovaná slatinná zemina se sirníky ţeleza. Léčí se zde choroby pohybového ústrojí, např. artritida, Bechtěrevova choroba, artrózy malých i velkých kloubů, další indikací jsou pooperační stavy. V nabídce jsou i rekondiční pobyty.
3.6 Rekreace [21] Značný rozvoj turistiky se odehrál ve dvacátých letech minulého století, kdy se v okolí řeky Berounky a v Posázaví začaly objevovat první chaty milovníků trampingu. Později v jejich blízkosti vyrostly celé chatové osady, z nichţ nejrozsáhlejší se dnes nacházejí v údolích řek Berounky a Sázavy i v okolí Slapské a Orlické přehradní nádrţe. Atraktivní prostředí pro pobyt u vody však nabízejí i písečná jezera v okolí Sadské a Poděbrad.
24
Mezi nejatraktivnější rekreační letoviska středních Čech patří Orlická přehrada. Podél jejích břehů vyrostlo velké mnoţství rekreačních středisek, hotelů i tábořišť, které poskytují veškeré zázemí pro koupání, rybaření či provozování mnoha druhů vodních sportů včetně jachtingu a potápění.
3.7 Pěší turistika [13] Pěší turistika společně s cykloturistikou patří k nejoblíbenějším formám aktivního odpočinku ve středních Čechách. Značení turistických tras a jejich údrţbu zabezpečuje Klub českých turistů (KČT) Evidence turistických tras ve středních Čechách je vedena společně s Prahou, kde je vyznačeno cca 210 km turistických tras. Hustota sítě značených turistických tras je ve středních Čechách na úrovni průměru České republiky. Mezi pěší trasy je moţné počítat i naučné stezky, které obvykle vedou přes přírodně cenná území, doplněné zastávkami s vysvětlujícím textem. Podle databáze Šternberkova přírodovědného muzea, které vede přehled o naučných stezkách, se nachází na území Středních Čech kolem 80 naučných stezek.
3.8 Cykloturistika [13] Ve Středních Čechách jsou velice vhodné podmínky pro cykloturistiku, která je výrazným fenoménem dnešní doby. Podpora cykloturistiky patří mezi priority Středočeského kraje, ale přesto je hustota vyznačených cyklotras ve Středních Čechách jedna z nejniţších v republice. Podle databáze Klubu českých turistů je ve Středních Čechách včetně Prahy 3 294,5 km cyklotras (=vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích) a 120 km cykloturistických tras (=vedou většinou po horších polních či lesních cestách). Největší hustota cyklotras je na Benešovsku, Berounsku a Mělnicku, nejniţší pak na Kladensku.
3.9 Vodní turistika [13] Ve Středních Čechách v porovnání s ostatními regiony ČR má vodní turistika nadprůměrně dobré podmínky, dané zejména nabídkou sjízdných řek. Mezi vodáky jsou v oblibě zejména řeka Berounka a Sázava, které protékají téměř nedotčenou přírodou.
25
Berounka je sjízdná většinou celoročně a je vhodná pro všechny typy lodí i pro začátečníky. Sázava patří mezi nejkrásnější řeky v republice a ve svých úsecích má různé stupně obtíţnosti. Zkušenými vodáky je oblíbená obzvlášť ve svých peřejnatých úsecích. Naproti tomu kanoisté, kajakáři a raftaři směřují spíše do Veltrus u Mělníka, kde byl vybudován dnes jiţ vyhlášený slalomový kanál.
3.10 Golf [21] Zájem o golf v posledních letech narůstá jak počtem golfových hřišť, tak i počtem hráčů. Golf se stává významnou součástí cestovního ruchu a jeho propagace je podporovány také ze strany agentury Czechtourism. Na území středních Čech je nejvyšší koncentrace golfových hřišť v rámci České republiky. Milovníci golfu zde mají k dispozici 14 golfových hřišť. K nejproslulejším patří greeny v blízkosti hradu Karlštejna a zámku Konopiště. Chloubou Golf Resortu Konopiště jsou dvě osmnáctijamková mistrovská hřiště, zasazená do zvlněné krajiny a protkaná bunkry i vodními překáţkami. Tabulka č. 2: Normovaná outdoorová hřiště v turistickém regionu střední Čechy
Okres Benešov Beroun Beroun Nymburk Kladno Kutná Hora Praha-východ Praha-západ Praha-východ Praha-východ Praha-západ Kladno Kolín Rakovník
Místo Konopiště Karlštejn Beroun Poděbrady Beřovice Roztěţ Mstětice (Zeleneč) Slapy Štiřín Stará Boleslav Líšnice Unhošť Molitorov (Kouřim) Podbořánky (Jesenice)
počet jamek Golf Resort Konopiště 36 Golf Resort Karlštejn 27 Beroun Golf Resort 18 Golf Club Poděbrady 18 Golf Club Beřovice 18 Casa Serena 18 Golf & Country Club Mstětice 18 Golf Park Slapy sv. Jan 18 Ringhoffer Golf Club 9 Golf Club Stará Boleslav 9 Golfový klub Líšnice 9 Golf Club Botanika 9 Golf Club Molitorov 9 Golf Club Podbořánky 9
Název
Zdroj: Česká golfová federace
26
4 Turistická infrastruktura Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2000 evidováno v turistickém regionu Okolí Prahy 570 ubytovacích zařízení s 31 012 lůţky. Během deseti let se tento počet zmenšil na 490 ubytovacích zařízení s 28 044 lůţky. Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení (dále HUZ) znázorňuje následující tabulka. Tabulka č. 3: Kapacita HUZ v turistickém regionu Okolí Prahy v letech 2000 – 2010
Okolí Prahy Rok
Počet míst pro Počet zařízení
Počet pokojů
Počet lůţek
stany a karavany
2000
570
11 731
31 012
5 184
2001
587
11 927
31 858
5 398
2002
561
10 727
29 053
5 474
2003
544
10 628
28 682
5 537
2004
520
10 360
28 370
5 263
2005
512
9 685
26 445
5 396
2006
508
10 136
27 366
5 822
2007
525
10 372
28 184
5 773
2008
504
10 603
28 624
6 061
2009
490
10 642
28 363
5 411
2010
490
10 622
28 044
5 327
Zdroj: Český statistický úřad
Turistický region Okolí Prahy je destinací, kterou vyuţívají k rekreaci spíše domácí turisté, proto je zde velmi nízký podíl hotelů se čtyřmi nebo pěti hvězdičkami. Takových hotelů bylo v roce 2010 v tomto regionu 27 z celkového počtu 489 v celé České republice. Ovšem hotelů niţší kategorie a penzionů můţeme v regionu nalézt 259, to činí 53 % všech hromadných ubytovacích zařízení. Dalšími zařízeními, kde je moţné se ubytovat, jsou kempy, kterých je 58 a chatové osady a turistické ubytovny, kterých je 54.
27
Graf č. 1: Kategorie ubytovacích zařízení v turistickém regionu Okolí Prahy v roce 2010
12% 5*a 4* hotely
11%
ostatní hotely a pensiony kempy 53%
chatové osady a ubytovny
19%
ostatní ubytovací zařízení
6%
Zdroj: Český statistický úřad
4.1 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Celkový počet hostů a tím počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních se v turistickém regionu Okolí Prahy kaţdý rok postupně sniţuje. Zatímco v roce 2005 navštívilo hromadná ubytovací zařízení 737 725 hostů, v roce 2010 je to o 138 120 hostů méně. Tabulka č. 4: Návštěvnost HUZ v turistickém regionu Okolí Prahy v letech 2005 – 2010
Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet hostů
Z toho: nerezidenti
737 725 721 320 672 098 629 528 614 067 599 605
212 301 203 334 184 935 158 779 134 571 128 742
Okolí Prahy Počet Z toho: Z toho: rezidenti přenocování nerezidenti 525 424 517 986 487 163 470 749 479 496 470 863
2 088 920 2 101 706 1 953 409 1 721 771 1 641 869 1 620 636
551 892 527 940 512 316 406 490 338 466 323 859
Z toho: rezidenti
1 537 028 1 573 766 1 441 093 1 315 281 1 303 403 1 296 777
Zdroj: Český statistický úřad
28
Graf č. 2: Počet hostů v HUZ v turistickém regionu Okolí Prahy v letech 2005 – 2010 600 000 500 000 400 000 rezidenti
300 000
nerezidenti 200 000 100 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Český statistický úřad
Celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních se ve Středních Čechách kaţdý rok postupně sniţuje. Zatímco v roce 2005 navštívilo HUZ 737 725 hostů, v roce 2010 je to o 138 120 hostů méně. Srovnání počtu hostů v ubytovacích zařízeních podle rezidentů a nerezidentů jasně ukazuje, ţe domácí návštěvníci převaţují. Vývoj počtu obou skupin je trošku odlišný. Zatímco u rezidentů se křivka drţí lehce pod hodnotou půl milionu návštěvníků, u zahraničních návštěvníků křivka od roku 2006 klesá a jejich počet se neustále sniţuje. Důvodem můţe být zvětšující se počet ubytovacích zařízení přímo v Praze, jeţ způsobuje odliv zahraničních návštěvníků ubytovaných ve Středních Čechách.
29
Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti HUZ turistického regionu Okolí Prahy podle hostů z vybraných zemí 70 000 60 000 50 000 Německo
40 000
Slovensko 30 000
Nizozemsko Polsko
20 000 10 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Český statistický úřad
Nejvíce zahraničních hostů navštěvuje ubytovací zařízení regionu ze sousedního Německa. Nutno podotknout, ţe od roku 2005, kdy navštívilo HUZ 62 264 Němců, se do roku 2010 počet našich západních sousedů sníţil téměř o 20 000. Po hostech z Německa nejčastěji navštěvují HUZ regionu Slováci, jejichţ počet od roku 2008 neklesá a je docela stabilní okolo 17 000. U hostů z Nizozemska má křivka klesající tendenci, zatímco v roce 2005 vyuţilo sluţeb HUZ skoro 20 000 Nizozemců, tak v roce 2010 se jejich počet propadl na 7 655. Poslední skupinou jsou hosté z Polska. Podle grafu můţeme usoudit, ţe se těchto hostů asi nejvíce dotkla ekonomická krize, neboť do roku 2008 jejich počet výrazně stoupal aţ na hranici 23 000, ale od roku 2008 počet výrazně klesal a v roce 2010 se zastavil na počtu 10 823.
30
5 Organizace CR v regionu V dnešní době neustálých konkurenčních bojů, ať uţ v kterémkoliv odvětví, je i v oblasti CR nezbytné, aby v regionu fungovala organizace, jejíţ hlavní činností bude iniciace a proces řízení cestovního ruchu za spolupráce všech zainteresovaných subjektů, tedy veřejného sektoru se soukromým a místními obyvateli. Ve Středních Čechách dlouho chyběla organizace, která by na krajské úrovni naplňovala poţadavky moderního řízení cestovního ruchu v regionu, ačkoliv organizace zastávající funkci destinačního managementu na oblastní úrovni zde začaly vznikat od roku 2004 a velice rychle si svou aktivní činností udělaly dobré jméno. Zejména tyto organizace, Posázaví, o.p.s. a Zlatý pruh Polabí, o.p.s., které od svého vzniku řídily a koordinovaly cestovní ruch ve svých turistických oblastech, dlouhou dobu poţadovaly zaloţení samostatné organizace, mimo strukturu krajského úřadu, která by svou činností pokrývala celé území Středočeského kraje, kterého je plnou součástí turistický region Okolí Prahy. Nakonec byly hlasy oblastních destinačních managementů vyslyšeny a ještě před rokem 2008 vznikla akciová společnost Středočeská turistická a informační sluţba (STIS, a.s.).
5.1 Středočeská turistická a informační služba, a. s. O zaloţení STIS, a.s. jako organizace na podporu CR rozhodlo zastupitelstvo Středočeského kraje v listopadu 2007. Podnětem pro vznik byly dlouhodobé poţadavky měst, obcí a oblastních organizací zabývajících se rozvojem cestovního ruchu. Primárním cílem zaloţení této organizace byla podpora rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji a jeho prosazení se na evropském trhu. Za velmi důleţitou je povaţována téţ podpora oblastních destinací při posílení jejich významu na domácím trhu v soutěţi s ostatními turistickými lokalitami. Hlavní náplně činnosti:
podpora rozvoje cestovního ruchu,
poskytování turistických informací,
koordinace sítě informačních center v kraji na základě smluvních vztahů,
výměna informací se všemi turistickými informačními centry v kraji, 31
správa turistických internetových stránek Středočeského kraje a Informačního a rezervačního systému Středočeského kraje,
propagace regionu jako turistické destinace,
příprava a koordinace specifických turistických programů (produktů a produktových balíčků),
koordinace vzdělávacích aktivit v oblasti cestovního ruchu,
tvorba databází informací o sluţbách, objektech a turistických cílech na území regionu,
poradenská činnost při přípravě projektů rozvoje cestovního ruchu financovaných z evropských prostředků. [14]
STIS, a.s. vznikla na konci roku 2007 ještě před krajskými volbami. Ovšem po krajských volbách v roce 2008 se stal středočeským hejtmanem David Rath, který ještě před nástupem do této funkce nařkl v médiích společnost tvrzením, ţe byla zaloţena kvůli tunelování evropských prostředků. Díky informacím získaným na internetu i prostřednictvím dotazníků určeným veřejným subjektům bylo zjištěno, ţe jakákoliv spolupráce po jeho nástupu do funkce, která se údajně s akciovou společností STIS, a. s. vyvíjela do té doby slibně, byla ukončena a doposud nefunguje ţádný koordinátor cestovního ruchu v regionu na úrovni kraje. Také se nám podařilo zjistit, ţe 1. 3. 2008, byl zahájen projekt Organizace cestovního ruchu na území Středočeského kraje, jehoţ ţadatelem byla právě akciová společnost STIS. Projektová ţádost na dotaci z EU činila zhruba 16 milionů korun. Projekt měl být zaměřen na vytvoření organizační struktury, která systematicky řídí destinaci národního a mezinárodního cestovního ruchu. Tato organizace cestovního ruchu měla vytvořit v destinaci dobře fungující systém řízení cestovního ruchu, tzv. destinační management, který marketingově zastřeší celý kraj a jeho jednotlivé turistické oblasti, postavené na principu partnerství zainteresovaných stran (zejména aktérů cestovního ruchu) a na jejich silné orientaci na cílového klienta a na dobré spolupráci s Prahou a se sousedními kraji a turistickými regiony. Tento projekt byl však k 30. 04. 2009 staţen a tudíţ nedokončen. Navíc Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe udělil Středočeské a turistické informační sluţbě, a. s. v březnu 2011 pokutu ve výši 80 000 Kč, kterou následně v srpnu 2011 sníţil na 30 000 Kč. Důvodem bylo nesplnění povinnosti ve výběrových řízeních na veřejné zakázky malého rozsahu z roku 2009. V současné době je stav takový, ţe společnost sice právně existuje, ale nikterak svoji původně plánovanou činnost neprovozuje. 32
5.2 Krajský úřad Středočeského kraje Pravdou je, ţe jak tomu bylo před vznikem STIS, a.s., úkoly související s rozvojem CR opět vykonávají pouze v samostatné i přenesené působnosti odbory krajského úřadu. V rámci organizační struktury a organizačního řádu úřadu Středočeského kraje na sebe kompetence jednotlivých odborů ne vţdy úplně navazují. To můţe způsobovat problémy při koordinaci činnosti těchto odborů. Zejména se jedná o: Odbor regionálního rozvoje (Oddělení cestovního ruchu), Odbor Kancelář hejtmana (Oddělení informací a styku s veřejností), Odbor kultury a památkové péče (Oddělení kultury, Oddělení památkové péče) [13] Pro cestovní ruch v tomto regionu není příliš pozitivní ani nový finanční plán ROP NUTS II Střední Čechy schválený v roce 2010. Z níţe uvedených tabulek je patrné, ţe původní finanční plán schválený v roce 2007 počítal s čerpáním z celkových veřejných zdrojů ve výši 118 394 226 EUR pro cestovní ruch, zatímco v novém finančním plánu schváleném po revizi v roce 2010 se kraj rozhodl realokovat finanční prostředky ve výši téměř 21 mil. EUR z prioritní osy číslo 2 – Cestovní ruch do prioritní osy číslo 3 – Integrovaný rozvoj území. Tímto rozhodnutím je jasně dáno najevo, ţe v současné době pro region Střední Čechy není cestovní ruch hlavní prioritou. Tabulka č. 5: ROP NUTS II Střední Čechy - prioritní osy podle zdrojů financování (v EUR) – původní plán
Číslo Název prioritní prioritní Fond osy osy 1 2 3 4
Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území Technická pomoc
Podíl na alokaci
EU
Národní veřejné zdroje celkem
Celkové veřejné zdroje
ERDF 41,60% ERDF 18,00%
232 578 877 41 043 331 100 635 091 17 759 135
273 622 208 118 394 226
ERDF 37,00%
206 861 020 36 504 891
243 365 911
ERDF 3,40%
19 008 851
22 363 354
3 354 503
Zdroj: ROP Střední Čechy
33
Tabulka č. 6: ROP NUTS II Střední Čechy - prioritní osy podle zdrojů financování (v EUR) – nový plán
Číslo Název prioritní prioritní Fond osy osy 1 2 3 4
Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území Technická pomoc
Podíl na alokaci
EU
Národní veřejné zdroje celkem
Celkové veřejné zdroje
ERDF 38,54% ERDF 14,94%
214 740 630 37 895 405 82 796 845 14 611 209
252 636 035 97 408 054
ERDF 43,12%
242 537 513 42 800 738
285 338 251
ERDF 3,40%
19 008 851
22 363 354
3 354 503
Zdroj: ROP Střední Čechy
Jak jiţ bylo zmíněno výše, organizace, která by kvalitně fungovala jako destinační management na úrovni Středočeského kraje, a tudíţ i turistického regionu Okolí prahy, neexistuje. V regionu však působí oblastní organizace cestovního ruchu. Stejně jako rozdělení turistického regionu Okolí Prahy do tří oblastí, vycházející z Programu rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, byly tyto oblasti pojmenovány Střední Čechy jihovýchod, Střední Čechy západ a Polabí.
5.3 Zlatý pruh Polabí, o.p.s. [15] Obrázek č. 2: Logo Zlatý pruh Polabí, o.p.s.
Zdroj: http://www.polabi.com/
Zlatý pruh Polabí je obecně prospěšnou společností, která působí v oblasti podpory cestovního ruchu pro tu část Středočeského kraje, která je na severovýchod od Prahy a nese označení Polabí. Byla zaloţena podnikateli v cestovním ruchu roku 2005 a ve spolupráci se Krajským úřadem Středočeského kraje a Českou centrálou cestovního ruchu - Czechtourism vytváří marketingovou podporu této destinace, propaguje a podporuje vytváření nových jednotlivých cílů a turistických produktů. Na základě konkrétních partnerských smluv spolupracuje s turistickými informačními centry a dalšími subjekty cestovního ruchu, ať jiţ s podnikateli nebo zástupci měst a obcí. 34
Společnost byla zaloţena za účelem poskytování obecně prospěšných sluţeb, jejichţ cílem je rozvoj regionu Střední Čechy - severovýchod Polabí: 1. Koordinace rozvoje cestovního ruchu v regionu POLABÍ ve všech oblastech. 2. Rozvoj a propagace regionu POLABÍ a jeho turistického potenciálu. 3. Vytváření nových forem ekonomického a turistického vyuţití krajiny. 4. Ochrana jedinečného rázu místní krajiny a jejich hodnot jako základního prostředku pro rozvoj turistického ruchu. 5. Posuzování projektů a produktů vytvořených se zaměřením na cestovní ruch a k rozvoji regionu POLABÍ. 6. Koordinace projektů a produktů vytvořených se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu v regionu POLABÍ. 7. Vytvoření a údrţba informační databanky pro shromaţďování a aktualizaci informací potřebných ke zmapování moţností rozvoje cestovního ruchu v regionu POLABÍ. 8. Příprava informačních a metodických materiálů a školních pomůcek se zaměřením na cestovní ruch. 9. Výchova, vzdělávání a informování dětí a mládeţe se zaměřením na popularizaci cestovního ruchu. 10. Spolupráce na rozvoji lidských zdrojů se zaměřením na cestovní ruch. 11. Zajišťování a podpora osvěty a vzdělanosti se zaměřením na cestovní ruch 12. Provoz místních informačních center (IC) regionu POLABÍ – koordinace jejich činnosti a rozvoj působnosti se zaměřením na cestovní ruch. 13. Atestování a garantování standardu sluţeb poskytovaných členy Společnosti pro zajištění kvality sluţeb. 14. Komunikace s orgány Evropské unie (EU), státní správy a samosprávy při spolupráci na rozvoji regionu POLABÍ v rámci platné legislativy 15. Poradenská činnost se zaměřením na cestovní ruch. Činnost Zlatého pruhu Polabí, o. p. s. probíhá na partnerské bázi při konkrétních projektech nebo aktivitách. Ke konci roku 2011 je partnerem Zlatého pruhu Polabí celkem 122 subjektů. Partnerskými smlouvami je pokryto téměř celé území turistické oblasti 04 dle členění CzechTourismu a schválené Koncepce rozvoje CR ve Středočeském kraji.
35
Tato organizace má plnit tyto základní funkce destinačního managementu na území Polabí:
Propagace turistického potenciálu Polabí, vytvoření silné pozitivní image oblasti jako celku
Marketing turistické destinace Polabí
Monitoring trhu
Koordinace subjektů cestovního ruchu v oblasti
Vytvoření a aktualizace Strategie rozvoje cestovního ruchu v Polabí
Podpora tvorby regionálních produktů cestovního ruchu
Definice rozvojových potřeb cestovního ruchu v oblasti a jejich prosazování do rozvojových strategií vyšších úrovní
Zajištění financování vlastní činnosti destinačního managementu
5.4 Posázaví, o.p.s. [13,16,17] Obrázek č. 3: Logo Posázaví, o.p.s.
Zdroj: http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=1272
Společnost byla zaloţena na jaře roku 2004, z iniciativy dobrovolného svazku obcí CHOPOS ve spolupráci s dalšími subjekty - neziskovými organizacemi a podnikateli, za účelem poskytování obecně prospěšných sluţeb, jejichţ cílem je rozvoj regionu POSÁZAVÍ a to zejména: 1. Koordinace rozvoje regionu POSÁZAVÍ ve všech oblastech. 2. Rozvoj a propagace regionu POSÁZAVÍ a jeho turistického potenciálu. 3. Vytváření nových forem a moţností ekonomického a turistického vyuţití krajiny. 4. Ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro rozvoj turistického ruchu. 5.
Sluţby při financování projektů k rozvoji regionu POSÁZAVÍ. 36
6.
Posouzení projektů zaměřených k rozvoji regionu POSÁZAVÍ.
7.
Koordinace projektů a produktů zaměřených k rozvoji regionu POSÁZAVÍ.
8.
Tvorba informační databanky ke shromáţdění informací prospěšných k rozvoji regionu POSÁZAVÍ.
9.
Součinnost se zahraničními subjekty majícími vztah k regionu POSÁZAVÍ.
10. Spolupráce na rozvoji lidských zdrojů. 11. Zajišťování osvěty a vzdělanosti lidského potenciálu kraje. 12. Provoz IC – koordinace a rozvoj. 13. Atestování sluţeb poskytovaných svými členy pro zajištění kvality a standardu sluţeb. 14. Komunikace s orgány státní správy a samosprávy při spolupráci na rozvoji regionu POSÁZAVÍ. 15. Činnosti spojené se spoluprací s orgány Evropské unie v rámci rozvoje regionu POSÁZAVÍ. Posázaví, o.p.s. se po svém vzniku začala orientovat na cestovní ruch, i kdyţ její dominantní zájmy jsou v obnově venkova, coţ podtrhuje i fakt, ţe společnost byla ohodnocena v srpnu v 2010 jako jedna z deseti nejlépe fungujících místních akčních skupin v ČR za vynikající přístup k rozvoji venkova metodou LEADER. Posázaví, o.p.s. si získala významnou pozici u místních podnikatelů a dnes patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející organizace cestovního ruchu v Česku. Určitým problémem je prozatímní orientace pouze na území Posázaví. V současné době se však snaţí získat ke spolupráci i ostatní subjekty v oblasti Střední Čechy jihovýchod a tím můţe být odstraněna poslední váţná bariéra uznávající tento subjekt jako organizaci cestovního ruchu příslušné oblasti. Na základě dohody mezi Průvodcovskou sluţbou Kutná Hora, mikroregiony Ladův kraj, Sedlčansko, Čertovo břemeno a Klubu českých turistů - střední Čechy zastává funkci organizace cestovního ruchu pro turistickou oblast Střední Čechy - jihovýchod právě Posázaví o.p.s. Na tuto činnost má také podepsanou smlouvu s agenturou CzechTourism. Posázaví o.p.s. se v rámci plnění této smlouvy např. zaobírala statistickým šetřením návštěvnosti regionu, monitoruje umístění hnědého turistického značení a připravuje projekt jeho doplnění pro zámky Konopiště, Jemniště, klášter Sázava, pro historické centrum města Týnec nad Sázavou a pro Kutnou Horu. Dále má společnost na starosti kontrolu agenturou CzechTourism certifikovaných informačních center nebo jejich koordinaci.
37
Posázaví o.p.s. realizuje řadu projektů ve spolupráci s dalšími subjekty. Například kaţdoroční projekt Čistá řeka Sázava, který je zaměřen na úklid hladiny a břehů řeky Sázavy, jehoţ se účastní stovky dobrovolníků. Projekt Vlídná nádraží, který je realizován ve spolupráci tří místních akčních skupin, jejichţ obcemi prochází regionální historické ţelezniční tratě, a to Posázavský Pacifik, Muzejní trať Kolešovka a Bezdruţická lokálka. Úkolem tohoto projektu je zmapovat současný stav těchto historických tratí včetně přilehlých objektů a předloţit návrh na jejich další funkční vyuţití. Mapování památek je projekt, který se zaměřil na zpracování soupisů a map kulturního dědictví Posázaví a Rakovnicka. Vzdělávání pro aktivní turistiku je dalším společným projektem místních akčních skupin Posázaví a Rakovnicko. Jeho hlavním předmětem je poskytovat informace fyzickým a právnickým osobám, které mají váţný zájem provozovat pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky, poskytovat průvodcovské sluţby, připravovat produkty propagující turistické trasy apod.
5.5 Rakovnicko, o.p.s. [18,19] Obrázek č. 4: Logo – Rakovnicko, o.p.s
Zdroj: http://www.rakovnicko-mas.cz/cz/article.asp?article_id=170
Rakovnicko, o.p.s. je poměrně novou a mladou organizací. Nejdříve vznikla na Rakovnicku místní akční skupina, jejíţ vznik se datuje k počátku roku 2006. Za jejím vznikem stojí nepřehlédnutelné úspěchy Posázaví o. p. s., snaha rozhýbat partnerství metodou Leader i na Rakovnicku. Získat první zkušenosti místní akční skupině na Rakovnicku pomáhalo právě Posázaví. Dobře bylo zvládnuto zpracování vlastního projektu "Rakovnicko. Společně" a pak začala jeho realizace. Po úspěšném dokončení projektu došlo k zaloţení nové obecně prospěšné společnosti.
38
Rozhodnutí k zaloţení destinačního managementu vyšlo ze zájmu společnosti o vytvoření účinné spolupráce cílových skupin působících v regionu a zainteresovaných subjektů, vedoucí k rozvoji CR na Rakovnicku, s pozitivním vlivem na rozvoj CR v rámci středních Čech. Cíle destinačního managementu Rakovnicko, o.p.s.:
vytvoření informačního systému -
zajištění značení turistických tras, cílů a zajímavostí
-
spolupráce s informačními informační centry působícími v regionu
-
provoz a editace informačního internetového portálu regionu, komunikačně propojeného
s
cílovými
skupinami
v regionu,
Středočeským
krajem
a agenturou Czechtourism
účast na veletrzích, výstavách, workshopech a exkurzích
propagace a prezentace -
internet
-
technické nosiče
-
informační místa
-
tiskoviny (broţury, letáky, knihy, mapy)
-
televize
-
společenské akce
poradenství a vzdělávání
tvorba produktů cestovního ruchu
partnerství a spolupráce
sběr a aktualizace dat
statistika
39
5.6 Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. [20] Obrázek č. 5: Logo – Průvodcovská sluţba Kutná Hora
Zdroj: http://guide.kh.cz/
Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o. působí v turistické destinaci Kutná Hora a okolí. Od července 2008 do března 2011 byl touto společností realizován projekt s názvem „Řízení nabídky cestovního ruchu v turistické destinaci Kutná Hora a okolí“, financovaný z EU prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy. Hlavními cíli projektu tedy bylo vytvoření a rozvoj systému řízení, organizace a koordinace aktivit cestovního ruchu v turistické destinaci Kutná Hora a okolí. Specifickými cíli pak byla profesionalizace řízení nabídky cestovního ruchu v Kutné Hoře a okolí a jednotná a účelná vize aktérů cestovního ruchu v Kutné Hoře a okolí a její naplňování. Prvotním impulsem pro realizaci projektu byla naprostá absence organizované a profesionální řídící struktury, která by se věnovala koordinaci cestovního ruchu v Kutné Hoře a okolí. Proto se realizátor projektu, tedy Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o., rozhodl vyřešit tento problém zřízením speciálního pracoviště destinačního managementu, který by plnil funkci organizace cestovního ruchu, zastupující turistickou destinaci Kutná Hora a okolí. Vytvořit skutečně fungující strukturu organizace cestovního ruchu v destinaci je proces dlouhodobý a někdy trvá i celá desetiletí. Proto ačkoliv projekt skončil koncem března 2011, utváření organizace cestovního ruchu je stále v procesu a skutečný přínos projektu bude moţné vysledovat aţ s odstupem několika let. Ustanovením destinačního managementu byl dán základ profesionální platformě, na níţ lze postupně dobudovat plnohodnotnou organizaci cestovního ruchu turistické destinace Kutná Hora a okolí za účasti Města Kutná Hora, zástupců samosprávy dalších obcí v destinaci, provozovatelů památkových objektů, pořadatelů kulturních akcí, provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, případně dalších subjektů z oblasti cestovního ruchu. Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o. dále úspěšně pokračuje v realizaci dalšího projektu, financovaného 40
z prostředků EU, s názvem „Propagace cestovního ruchu v turistické destinaci Kutná Hora a okolí“. Vzhledem k absenci krajské destinační společnosti je ţádoucí, aby destinační management i nadále pokračoval v úsilí o koordinaci propagačních aktivit s ostatními turistickými oblastmi ve středních Čechách. Jedním z témat této koordinace bude i marketingové propojení měst Poděbrady, Kolín a Kutná Hora. Byla zahájena spolupráce zástupců informačních center obou turistických oblastí (Zlatý pruh Polabí, o. p. s. a Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s. r. o.) zejména v oblasti webové prezentace a vzájemné prezentace kulturních akcí.
6 Dotazníkové šetření V rámci bakalářské práce se uskutečnila 2 dotazníková šetření. První z nich, který je uveden v příloze č. 1, byl vytvořen pro podnikatelské subjekty. Jeho účelem bylo zjistit, zda subjekty ze soukromého sektoru mají představu o destinačním managementu, jestli znají některé organizace řídící CR v regionu či s nimi nějakým způsobem spolupracují a popřípadě na jaké úrovni tato spolupráce probíhá. Druhý dotazník, jenţ je obsaţen v příloze č. 2, byl sestaven pro veřejné subjekty. Jeho cílem bylo zjistit, jak se tyto subjekty staví k problematice CR v regionu, co je jejich hlavním posláním a s kým při naplňovaní svých cílů spolupracují. V neposlední řadě se prostřednictvím dotazníků snaţíme zjistit, jestli vytvářejí nebo se spolupodílí na tvorbě produktů CR v regionu. Dotazníkové šetření se zabývá kvantitativním výzkumem, který je zaměřen na spolupráci a partnerství subjektů podnikajících v oblasti CR a subjektů veřejných v turistickém regionu Okolí Prahy. V obou dotaznících se objevuje nejvíce uzavřených otázek, méně polootevřených a nejméně otevřených. Samotné šetření probíhalo v měsících: duben, květen a září 2011. Pro dotazování respondentů byla zvolena cesta elektronické pošty, a to z časových i finančních důvodů. Dotazník určený soukromému sektoru byl odeslán více neţ 400 subjektům (hotely, penziony, kempy, cestovní kanceláře a agentury) formou emailu. Problémem byl docela velký výskyt emailových adres, které se ukázaly jako neexistující. V nemalém počtu emailů nám bylo také sděleno, ţe daný subjekt uţ neprovozuje svou činnost. Tyto důvody nás přinutily ke sníţení celkového počtu dotazovaných o subjekty s neaktuálními kontaktními údaji a těmi, kteří uţ se svou činností skončili. Po této úpravě zbylo 311 podnikatelských subjektů. Z počtu 311 41
oslovených ze soukromé sféry se nám vrátilo pouhých 59 dotazníků, coţ můţe nasvědčovat tomu, ţe u podnikatelských subjektů problematika destinačního managementu není zrovna aktuální. Abychom zvýšili procento návratnosti dotazníků, rozhodli jsme se pro osobní dotazování jiţ emailem oslovených subjektů. Ani tento způsob nenaplnil naše očekávání. Z 15 navštívených subjektů s námi spolupracovalo pouhých 7, coţ je z našeho pohledu při osobním dotazování neuspokojivé a odradilo nás to tak v dalším pokračování. Osobně jsme se přesvědčili, ţe podnikatelský sektor není dostatečně zainteresován touto problematikou. Často jsme byli odmítáni z důvodu časového nebo nám bylo sděleno, ţe se jich toto téma netýká. Několikrát bylo vyplnění dotazníku přislíbeno formou emailu, ale ani tak jsme očekávané mnoţství dotazníků zpět neobdrţeli. V konečném výsledku jsme od 311 oslovených podnikatelských subjektů obdrţeli 66 vyplněných dotazníků, coţ je v procentuálním vyjádření 21 %. Dotazník určený veřejnému sektoru byl odeslán následujícím subjektům: Krajský úřad Středočeského kraje, MÚ Benešov, MÚ Beroun, MÚ Kladno, MÚ Kolín, MÚ Kutná Hora, MÚ Mělník, MÚ Příbram, MÚ Rakovník, Zlatý pruh Polabí, o.p.s., Posázaví, o.p.s., Průvodcovská činnost Kutná Hora, s.r.o., Rakovnicko, o.p.s., Český merán, o.p.s., MAS Říčansko, MAS Podlipansko, MAS Brdy – Vltava, o.p.s., MAS Sedlčansko, Křivoklátsko, o.p.s., mikroregion Ladův kraj, mikroregion Dţbány, mikroregion Karlštejnsko. Dotazník byl rozeslán i certifikovaným turistickým informačním centrům podle agentury CzechTourism, kterých se v destinaci nachází 18. Turistická informační centra sice destinační management vykonávat nemohou, ale byla zařazena do šetření z důvodu rozšíření počtu respondentů a zajištění vyšší návratnosti dotazníků, coţ se docela podařilo. Z celkového počtu 40 oslovených veřejných subjektů se vrátilo 25 vyplněných dotazníků, tedy 63 %. Výsledky obou dotazníků jsou prezentovány pomocí grafů a komentářů v následující podkapitole.
42
6.1 Výsledky dotazníkového šetření 6.1.1 Výsledky dotazníku pro podnikatelské subjekty Otázka č. 1: Dokáţete si něco představit pod pojmem destinační management? Tato otázka je spíše orientačního charakteru. Podle odpovědí našich respondentů z ní vyplynulo, ţe více neţ polovina podnikatelských subjektů (62 %) si pod pojmem destinační management dokáţe něco představit. Zbývajících 38 % buď nemá o destinačním managementu ponětí anebo přesně neví, co si mají pod tímto pojmem představit. Otázka č. 2: Znáte některou z následujících organizací, která koordinuje cestovní ruch v turistickém regionu Okolí Prahy? Graf č. 4: Znalost organizací
Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o. 9%
Jiné 4%
Posázaví, o.p.s. 21%
Rakovnicko, o.p.s. 13% STIS, a.s. 18% Neznám ţádnou 18% Zlatý pruh Polabí, o.p.s. 18% Zdroj: vlastní zpracování
Nejvíce respondentů, tedy 21 % oslovených, zná Posázaví, o.p.s. Dále z grafu vyplývá, ţe 18 % odpovídajících subjektů zná Středočeskou turistickou a informační společnost, a.s., a shodné procento zná také Zlatý pruh Polabí o.p.s. Taktéţ 18 % podnikatelských subjektů 43
odpovědělo, ţe nezná ţádnou organizaci, která by koordinovala cestovní ruch v regionu. Méně známé mezi respondenty je Rakovnicko, o.p.s. (13 %) a nejméně známá je pak Průvodcovská činnost Kutná Hora, s.r.o (9 %). Jako jiné organizace, které respondenti znají, uváděli Český merán, o.p.s, Svazek obcí – Region Dolní Berounka, Karlštejnsko, o.s. a MAS Říčansko, o.p.s. Otázka č. 3: Vyzvala Vás některá z výše uvedených organizací nebo některá jiná ke spolupráci? Pokud ano, která? Graf č. 5: Výzva ke spolupráci
40 35
5
30
7
Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. Rakovnicko, o.p.s.
25 20
11 30
15 10
Posázaví, o.p.s. Zlatý pruh Polabí, o.p.s.
13
5 0 ANO
NE
Zdroj: vlastní zpracování
Z uvedeného grafu je vidět, ţe více neţ polovina organizací koordinujících CR v daném regionu vyzvalo podnikatelské subjekty ke spolupráci (36). Dále z grafu vidíme, ţe nejvíce aktivní v hledání partnerů v rámci spolupráce byla organizace Zlatý pruh Polabí, o.p.s., která vyzvala ke spolupráci nejvíce subjektů z podnikatelské sféry (13). Jako druhou nejaktivnější organizací v tomto směru je Posázaví, o.p.s, které se obrátilo na 11 subjektů s nabídkou spolupráce. Nejméně subjektů vyzvalo ke spolupráci Rakovnicko, o.p.s. (7) a Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o. (5). Na druhou stranu mnoho respondentů (30) nebylo vyzváno ke spolupráci ţádnou organizací.
44
Otázka č. 4: Měli byste zájem o případnou spolupráci? Pokud ano, v jaké oblasti? Graf č. 6: Zájem o spolupráci
14% 33%
NE 37%
ANO 63%
23%
30%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Zdroj: vlastní zpracování
Dvě třetiny respondentů vyslovily zájem o případnou spolupráci s koordinátory cestovního ruchu v regionu. O spolupráci neprojevilo zájem 37 % respondentů, ale pouhých 14 % odpovědělo, ţe určitě neuvaţují o spolupráci. Drtivá většina respondentů, kteří vyjádřili zájem o spolupráci, by nejvíce uvítali spolupráci v oblasti marketingu (vytváření propagačních materiálů, společná reklama, tvorba webových stránek apod.) Dále byl uváděn zájem o spolupráci v oblasti vytváření nových tras a cílů v regionu.
45
Otázka č. 5: Spolupracujete s některou organizací zajišťující rozvoj CR v regionu? Pokud ano, se kterou? Pokud ne, uveďte prosím důvody. Graf č. 7: Spolupráce Český merán 45
region Karlštejnsko
40 35
Rakovnicko, o.p.s.
30 20
2 3 3
15
7
Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o.
10
Posázaví, o.p.s.
25
10 5
41
0
MAS Říčansko, o.p.s.
Zlatý pruh Polabí, o.p.s. ANO
NE
Zdroj: vlastní zpracování
Tento graf nám ukazuje, s jakými subjekty zajišťujícími rozvoj CR v regionu respondenti nejčastěji spolupracují. Z 66 oslovených spolupracuje s veřejným sektorem pouhých 25 podnikatelských subjektů. Zajímavá je také informace, ţe pouze 2 subjekty spolupracují s více neţ jednou organizací zajišťující rozvoj CR v regionu. Nejvíce oslovených podnikatelských subjektů spolupracuje s obecně prospěšnou společností Zlatý pruh Polabí, o.p.s. (10), pak následuje Posázaví, o.p.s., se kterou spolupracuje 7 respondentů. S Průvodcovskou sluţbou Kutná Hora, s.r.o. a MAS Říčansko, o.p.s. spolupracují shodně 3 subjekty. Nejméně podnikatelský sektor spolupracuje s organizací Rakovnicko, o.p.s (2), region Karlštejnsko (1) a Český merán (1). S ţádnou organizací zajišťující rozvoj CR v regionu nespolupracuje 41 respondentů. Jako nejčastější důvody byly uváděny, ţe buď ţádnou organizaci neznají, nebo ţe je nikdo s nabídkou spolupráce neoslovil anebo ţe neví, co by jim případná spolupráce přinesla.
46
Otázka č. 6: V jakých oblastech probíhá vaše spolupráce? Tabulka č. 7: Oblast spolupráce
Propagační činnost
58%
Informační servis pro získávání finančních prostředků 32% na realizaci projektů Spolupráce na přípravě produktů
11%
Zdroj: vlastní zpracování
Výše uvedená tabulka uvádí údaje o oblasti spolupráce, do které je zapojeno jen 25 % našich respondentů. Z tabulky je patrné, ţe nejvíce podnikatelských subjektů (58 %) spolupracuje s organizacemi CR v oblasti propagace. Informačního servisu pro získávání finančních prostředků na realizaci projektů u organizací CR vyuţívá 32 % oslovených a nejmenší procento (11 %) spolupracuje s organizacemi CR na přípravě produktů. Zjištění, ţe pouhých 11 % podnikatelských subjektů spolupracuje s veřejnými subjekty na přípravě produktů, je z pohledu destinace nepříliš dobrá zpráva. Otázka č. 7: Jak hodnotíte spolupráci v následujících oblastech? Graf č. 8: Propagační činnost
propagační činnost 1 - dobře
8%
2
16%
48%
16%
3 - průměrně 4
12%
5 - špatně
Zdroj: vlastní zpracování
Propagační činnost jako forma spolupráce byla hodnocena téměř polovinou (48 %) spolupracujících subjektů za dobrou. O něco méně neţ dobrou, tedy známkou 2, hodnotí propagační činnost 12 % respondentů. Za průměrnou (3) a ještě méně neţ průměrnou (4) 47
vnímá spolupráci v oblasti propagace shodně 16 % podnikatelských subjektů a za špatnou ji povaţuje jen 8 %. Graf č. 9: Úroveň komunikace
úroveň komunikace 1 - dobře
16%
24%
12%
2 3 - průměrně
28%
20%
4 5 - špatně
Zdroj: vlastní zpracování
Úroveň komunikace mezi subjekty je na rozdílných úrovních. Nejvíce subjektů (28 %) hodnotilo úroveň komunikace známkou 2, pak následuje známka 1 (24 %). To lze vnímat tak, ţe u poloviny subjektů je komunikace s veřejnými subjekty na pozitivní úrovni. Dále komunikaci povaţuje 20 % oslovených za průměrnou a 16 % za špatnou. Jen o něco lépe neţ špatnou, známkou 4, hodnotí úroveň komunikace 12 % subjektů. Graf č. 10: Realizace společných produktů
realizace společných produktů 20%
1 - dobře
16%
2 16%
12%
3 - průměrně 4
36%
5 - špatně
Zdroj: vlastní zpracování
Realizaci společných produktů hodnotí nejvíce oslovených podnikatelských subjektů jako průměrnou (36 %). Druhý největší počet dotázaných (20 %) ji hodnotí jako špatnou. Pozitivně vidí realizaci společných produktů 32 % subjektů, z nichţ polovina ji hodnotí známkou 1 a 48
druhá polovina oslovených ji hodnotí známkou 2. Celkem 12 % subjektů ohodnotilo tuto realizaci známkou 4. V této oblasti, která by měla být pro rozvoj destinace klíčová, spolupráce mezi veřejnými a podnikatelskými subjekty trochu vázne.
6.1.2 Výsledky dotazníku pro veřejné subjekty Otázka č. 1: Jaká je právní forma Vaší organizace? První otázka je informativní, abychom věděli, jaké právní formy organizací a v jakém poměru byly v dotazníkovém šetření zastoupeny. Nejvíce oslovených bylo obcí a to 12. Druhou nejvíce zastoupenou právní formou byla obecně prospěšná společnost (8) a třetí nejčastější odpovědí byl svazek obcí v počtu 3. Jedním z respondentů byl kraj a také společnost s ručením omezeným, jejímţ 100 % vlastníkem je město Kutná Hora. Otázka č. 2: Z jakých zdrojů je Vaše organizace financována? Graf č. 11: Zdroj financování členské příspěvky 11% 23%
příspěvky od orgánů krajské samosprávy a org. veř. správy
32%
výnosy z vlastní podnikatelské činnosti
16% granty 16%
strukturální fondy EU
Zdroj: vlastní zpracování
Organizace jsou podle výše uvedeného grafu nejčastěji financovány z příspěvků od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy (32 %). Jako druhý nejčastější zdroj financí pro naše respondenty jsou strukturální fondy EU (23 %). Shodně 16 % oslovených organizací 49
uvádí, ţe finanční prostředky získávají prostřednictvím grantů a výnosů z vlastní podnikatelské činnosti. Nejmenším zdrojem financování jsou pro oslovené členské příspěvky. Otázka č. 3: Spolupracujete s agenturou CzechTourism? Pokud ano, jak byste tuto spolupráci hodnotili? Graf č. 12: Spolupráce s agenturou CzechTourism
10% 33%
ano částečně ne
57%
Zdroj: vlastní zpracování
Z výše uvedeného grafického znázornění vyplývá, ţe se státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky – CzechTourism spolupracuje 90 % oslovených respondentů. Z toho 33 % subjektů odpovědělo „ano“ a 57 % subjektů odpovědělo „částečně“. S agenturou CzechTourism nijak nespolupracuje 10 % oslovených subjektů.
50
Graf č. 13: Hodnocení spolupráce s agenturou CzechTourism
14% 38%
dobrá průměrná nedostačující
48%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.13 znázorňuje, ţe nejvíce subjektů, které spolupracují s agenturou CzechTourism, hodnotí vzájemnou spolupráci jako průměrnou (48 %). Dále spolupráci s touto agenturou hodnotí jako dobrou 38 % respondentů a naopak za nedostačující ji povaţuje 14 % odpovídajících subjektů. Otázka č. 4: Spolupracuje Vaše organizace se Středočeskou turistickou a informační sluţbou, a.s.? Na tuto otázku odpověděli všichni oslovení aţ na dvě výjimky, ţe s touto organizací nespolupracují. Mnozí respondenti však uváděli, ţe s touto organizací spolupracovali za prvního ředitele Václava Pošmurného a hodnotili spolupráci s touto organizací často velmi pozitivně. Ovšem po krajských volbách v roce 2008 došlo k jeho odvolání a na jeho místo byl dosazen nový ředitel, respektive ředitelka Šárka Alexa. Oslovené subjekty uváděly, ţe jakákoliv dosavadní spolupráce přestala fungovat od vedení organizace novou ředitelkou a organizace funguje jen formálně. Jeden respondent označil současný stav spolupráce za tragédii a ohodnotil ji za naprosto nedostačující aţ katastrofální.
51
Otázka č. 6: S jakými partnery nejčastěji v oblasti cestovního ruchu spolupracujete? Graf č. 14: Nejčastější partneři v oblasti spolupráce 30%
28% TIC
25%
Obce 20%
18%
18%
o.p.s. 13%
15%
Podnikatelské subjekty
11%
Města
8%
10%
3%
5%
Kraj jiné
0% Zdroj: vlastní zpracování
Nejčastějšími partnery veřejných subjektů v oblasti cestovního ruchu jsou turistická informační centra (28 %). Druhou nejvíce vyskytující se odpovědí na výše uvedenou otázku jsou obce a obecně prospěšné společnosti (18 %). Spolupráci s podnikatelskými subjekty uvedlo 13 % respondentů a spolupráci s městy označilo 11 % oslovených. S krajem spolupracuje pouhých 8 % dotázaných. Mezi odpovědí „jiné“ se objevilo občanské sdruţení a dobrovolný svazek obcí. Otázka č. 7: Má Vaše organizace stanovenou vizi v oblasti cestovního ruchu v dané destinaci? Graf č. 15: Vize v oblasti CR v destinaci
14% ano částečně 29%
57%
ne
Zdroj: vlastní zpracování
52
Na základě zjištěných údajů, uvedených v grafu, můţeme vidět, ţe 86 % oslovených veřejných subjektů má vizi v oblasti cestovního ruchu v destinaci. Z toho více neţ polovina respondentů odpověděla na tuto otázku „ano“, několik respondentů dokonce uvedlo, ţe má vizi jasnou a jednoznačnou. Celkem 29 % subjektů odpovědělo, ţe má stanovenou vizi jen částečně. Ţádnou vizi v oblasti cestovního ruchu v destinaci nemá jen 14 % oslovených subjektů. Otázka č. 8: Má Vaše organizace vytvořeny nebo podílí se na vytváření produktů cestovního ruchu v turistickém regionu Okolí Prahy? (jedná se o nabídku balíčků sluţeb pro turisty) Graf č. 16: Produkty cestovního ruchu v regionu
48%
ano 52%
ne
Zdroj: vlastní zpracování
Z výše uvedeného grafu na první pohled vyplývá, ţe 52 % subjektů má vytvořeno produkty cestovního ruchu v regionu anebo se na jejich vytváření podílí. Ovšem je třeba poznamenat, ţe někteří respondenti označili sice odpověď „ano“, ale zároveň dodávají, ţe se produkty teprve tvoří. Navíc někteří respondenti přesně slovo produkt CR nepochopili, ačkoliv bylo v dotazníku vysvětlení, ţe se jedná o nabídku balíčků sluţeb pro turisty, a přesto pod příklady produktů uváděly například propagační broţury a letáky pro turisty, mapy cyklotras apod. Respondentů, kteří uvedli na výše uvedenou otázku odpověď „ne“ bylo 48 %.
53
Otázka č. 9: Myslíte si, ţe existuje jednotná propagace regionu? Podle zjištěných údajů vyplývá, ţe pouhých 33 % oslovených veřejných subjektů si myslí, ţe existuje jednotná propagace regionu. Zbylých 67 % respondentů si myslí, ţe jednotná propagace regionu neexistuje. Některé subjekty vyjádřily názor, ţe region Střední Čechy je ve srovnání s ostatními regiony v oblasti propagace spíše „Popelkou“. Otázka č. 10: Jaké typy propagace destinace vyuţíváte? Graf č. 17: Propagace destinace 30%
27%
25% 20%
webové stránky 23%
22%
informační letáky 18% prezentace na výstavách a veletrzích
15% 10% 5%
9%
styk s médii a veřejností 1%
reklama
0% Zdroj: vlastní zpracování
Podle zjištěných údajů znázorňuje, jaké typy propagace destinace nejčastěji veřejné subjekty vyuţívají. Nejvíce jsou vyuţívány k propagaci webové stránky. Tuto odpověď označilo 27 % respondentů. Dále veřejné subjekty nejčastěji propagují region formou informačních letáků (23 %) a prezentací na výstavách a veletrzích (22 %). Styk s médii a veřejností jako typ propagace destinace vyuţívá 18 % subjektů a reklamu vyuţívá, nejspíše vzhledem k její finanční náročnosti, jen 9 % respondentů. Některé subjekty uváděly, ţe propagují region také pomocí CD, DVD.
54
Otázka č. 11: Jaké jsou hlavní aktivity Vaší organizace v oblasti cestovního ruchu? Graf č. 18: Hlavní aktivity v oblasti CR 35%
31%
30% 25%
spolupráce (s veřejnými subjekty, pod. subjekty, inf. centry…)
26% 20%
20%
zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí
17%
15% 10% 5%
6%
vytváření internetového systému pro turisty
0% Zdroj: vlastní zpracování
Grafické znázornění č. 22 ukazuje, jaké jsou hlavní aktivity subjektů veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu. Nejčastější odpovědí na výše uvedenou otázku byla spolupráce s veřejnými nebo podnikatelskými subjekty, informačními centry apod. (31 %). Druhou nejčastější odpovědí bylo zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí. Vytváření internetového systému pro turisty povaţuje za svou hlavní aktivitu 20 % respondentů a zpracováním projektů a získáváním grantů a dotací se aktivně zabývá 17 % oslovených. Nejméně vyskytovanou odpovědí byl rozvoj lidských zdrojů (6 %). Otázka č. 12: Spolupracujete se zahraničními regiony/městy? Pokud ano, se kterými a jakým způsobem probíhá tato spolupráce? Na základě zjištěných údajů vyplývá, ţe pouhých 26 % subjektů spolupracuje se zahraničními regiony či městy. Jednou z příčin tak malého počtu můţe být to, ţe turistický region Střední Čechy se nachází ve vnitrozemí, a nesousedí tak s ţádným zahraničním regionem. I přesto některé subjekty se zahraničím spolupracují. Nejčastěji se v odpovědích objevoval region Burgundsko ve Francii, Kronach v Německu a město Keţmarok na Slovensku. Spolupráce probíhá nejčastěji na bázi výměny informací, účasti na kulturních akcích a výměnných stáţích. Respondentů, kteří uvedli, ţe nespolupracují s ţádným zahraničním regionem či městem, bylo 74 %.
55
7 Doporučení pro Střední Čechy 1. Znovuobnovení destinačního managementu na krajské úrovni Jak jiţ bylo zmíněno výše, na území regionu byla krajem zřízena organizace cestovního ruchu STIS, a.s, která zpočátku fungovala a podle ohlasů mnohých respondentů lze usuzovat, ţe fungovala dobře. Ovšem po změně politické reprezentace ve Středočeském kraji nepokračuje ve své činnosti a v současné době existuje pouze formálně. Pro region je nezbytně nutné znovu oţivit činnost jiţ stávající organizace či ji určitým způsobem transformovat, protoţe je velmi ţádoucí, aby ve středních Čechách fungovala organizace, která by byla schopna zajistit kvalitní systém spolupráce s jednotlivými oblastmi a plnit funkci koordinátora aktivit menších oblastí. V zahraničí je naprosto běţné, ţe vyšší územně správní celky na sebe berou roli koordinátorů a vytvářejí vhodné podmínky pro efektivní fungování aktivit menších celků. Menší celky znají mnohem lépe místní prostředí a mají s ním přirozeně větší zkušenosti, vědí co je v oblasti cestovního ruchu třeba zlepšit a na co se více soustředit. 2. Zapojení do spolupráce více podnikatelských subjektů Je velice důleţité přesvědčit podnikatelský sektor o zapojení se do destinačního managementu. Je potřeba vysvětlit podnikatelským subjektům, ţe destinační management jim nechce nijak konkurovat, ale chce s nimi spolupracovat. Je nezbytné jasně definovat přínosy, které jim můţe tato spolupráce přinést a tímto způsobem je motivovat. Z výše popsaného důvodu by se měly pořádat různé přednášky a semináře, na které by byli pozváni potencionální partneři v regionu. Na těchto přednáškách či seminářích by měl být vysvětlen důvod vzájemné spolupráce, mělo by se poukázat na fungující spolupráci v zahraničních zemích a přesvědčit tak potencionální partnery o tom, ţe jedině takovýmto způsobem se region můţe stát konkurenceschopným. Pro fungující partnerství je, mimo vzájemné důvěry mezi subjekty, důleţitý i pocit spoluúčasti, proto by měli být podnikatelské subjekty zapojeny do koncepční činnosti a regionálního plánování. Bylo by dobré nabídnout jim prostor pro jejich vlastní aktivity, vlastní názory a projekty.
56
Také je třeba mít na paměti, ţe ne všichni jsou stejně vzdělaní, stejně zkušení a schopní řídit a plánovat, proto by se měla věnovat pozornost i vzdělávání partnerů. 3. Vytváření a zkvalitňování produktů CR Region střední Čechy má silnou vazbu na Prahu, coţ se neblaze odráţí nízkou návštěvností zdejších ubytovacích zařízení, proto by se měly vytvářet především takové produkty, které by umoţnily a dokázaly prodlouţit průměrnou délku pobytu návštěvníků. Bylo by ţádoucí vytvořit produkty zaměřené zejména na zahraniční návštěvníky, jejichţ počet kaţdým rokem klesá, neboť jejich nárůst by znamenal zvýšení průměrné útraty, coţ by bylo pozitivním vedlejším efektem pro region. Navíc by se měly vytvářet společné produkty, protoţe vytvořením takovýchto produktů by došlo ke sníţení nákladů na propagaci, kterou si provozovatelé sluţeb CR platí sami. 4. Vytvoření kvalitního internetového portálu Chybí jednotná propagace regionu prostřednictvím internetu, přestoţe získávání informací touto cestou je pohodlné, velice oblíbené a jeho vyuţití neustále roste. Obzvlášť v případě zahraničních návštěvníků, kteří nebudou prohlíţet nejrůznější internetové stránky, neţ najdou potřebnou informaci. Vytvoření kvalitních, přehledných a průběţně aktualizovaných internetových stránek v několika jazykových mutacích by mohlo být dobrým řešením. Součástí těchto internetových stránek by měl být i rezervační systém. Rovněţ by měly být stránky propojené s dalšími organizacemi cestovního ruchu aţ po agenturu CzechTourism, aby byly snadno dostupné potencionálním návštěvníkům.
57
8 Závěr Úkolem této práce bylo zjištění úrovně destinačního managementu v turistickém regionu střední Čechy, nazývaného taktéţ Okolí Prahy. Hlavní částí práce byl kvalitativní průzkum mezi subjekty soukromého sektoru a veřejného sektoru na základě dvou sestavených dotazníků. Provedené dotazníkové šetření poslouţilo jako podklad pro stanovení doporučení pro zvolený turistický region. V tomto turistickém regionu byla zřízena krajská organizace cestovního ruchu pod názvem Středočeská turistická a informační sluţba, a.s., která měla vystupovat v roli koordinátora a spolehlivého partnera oblastním organizacím cestovního ruchu v regionu. Bohuţel po krajských volbách v roce 2008 přestala tato organizace vykonávat to, co bylo jejím hlavním cílem a účelem zaloţení. STIS, a.s. nebyla zrušena, ale v současné době nevykonává ţádnou činnost spojenou s cestovním ruchem. Významnou roli v turistickém regionu hrají oblastní destinační managementy. Podle dotazníkového šetření se jeví nejaktivnější organizací celého regionu Zlatý pruh Polabí, o.p.s., působící v turistické oblasti Střední Čechy – východ – Polabí. Dále velice dobře funguje organizace Posázaví, o.p.s., působící v turistické oblasti Střední Čechy – jihovýchod, která příkladem své dobré práce a výsledků dala podnět k vybudování destinačního managementu Rakovnicko, o.p.s. v turistické oblasti Střední Čechy – západ. Dodnes tyto dvě organizace spolupracují hned na několika společných projektech. V rámci turistické oblasti Střední Čechy – jihovýchod vznikla ještě jedna organizace zabývající se rozvojem CR, a to Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o., která působí v turistické destinaci Kutná Hora a okolí. Tato organizace nedávno dokončila projekt, jehoţ výsledkem bylo ustanovení destinačního managementu v dané destinaci, a jiţ úspěšně pokračuje projektem s cílem propagace regionu. Těmto výše zmíněným organizacím ovšem citelně chybí destinační management na krajské úrovni, koordinační jednotka, která by se měla zasadit nejen o koordinaci marketingových projektů, ale také vytvořit společný a sdílený informační systém o turistické infrastruktuře, sluţbách, aktivitách a akcích celého regionu.
58
Seznam pouţitých informačních zdrojů Odborná literatura [1] PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha. MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-4. [2] KIRÁĹOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2004. ISBN 80-86119-56-4. [3] VANÍČEK, J. Destinační marketing a management, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. 1. st ed. 2006 [4] PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1.st ed.2006.ISBN 80-247-1014-5. [5] VYSTOUPIL, J. HOLEŠNICKÁ, A.; ŠAUER, M. Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci [online]. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007 [cit. 15-09-11]. Dostupné z www: http://ct.scentrum.cz/eknihovna/preview.php?id=34 Odborné články v elektronické podobě [6] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketingový management turistické destinace. [online]. 30.5.2006 [cit. 15-09-11]. Dostupné z www:
Internetové zdroje
[7] http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php [cit. 2011-10-12] [8] http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/technickepamatky/texty/10-krajstredocesky.pdf [cit. 2011-10-12] [9] http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedictvi/kultura/databazekulturnich-akci.htm [cit. 2011-10-12] [10] http://www.mesto-beroun.cz/mesto/kultura/pravidelne-akce/ [cit. 2011-10-12] [11] http://www.karlstejnsko.info/kralovsky-pruvod/ [cit. 2011-10-12] [12] http://www.stribreni.cz/ [cit. 2011-10-12] [13] http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/aktuality/program-rozvojecestovniho-ruchu-ve-stredoceskem-kraji.htm [cit. 2011-10-12] [14] http://volby2008.kr-stredocesky.cz/article.asp?thema=212&item=68554 [cit. 2011-10-18] 59
[15] http://www.polabi.com/o-polabi/o-zlatem-pruhu-polabi-ops/ [cit. 2011-10-18] [16] http://leader.posazavi.com/cz/article.asp?article_id=117 [cit. 2011-10-18] [17] http://leader.posazavi.com/cz/area.asp?place_id=1&area_id=77 [cit. 2011-10-18] [18] http://www.rakovnicko-mas.cz/cz/article.asp?article_id=127 [cit. 2011-10-18] [19] http://mikroregion.net/download.php?file=ocr.pdf&web=rakovnicko [cit. 2011-10-18] [20] http://guide.kh.cz/documents/1300690837.pdf Ostatní zdroje [21] FEUEREISLOVÁ, M. Přitaţlivý středočeský kraj – vydal Středočeský kraj, 2006, ISBN: 80-254-1375-6 [22] Středočeský kraj – regenerace prostoru, ABF, a.s. Praha 2004, ISBN 80-86165-86-8
60
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Turistický region Střední Čechy Obrázek č. 2: Logo Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Obrázek č. 3: Logo Posázaví, o.p.s. Obrázek č. 4: Logo – Rakovnicko, o.p.s Obrázek č. 5: Logo – Průvodcovská sluţba Kutná Hora
Seznam tabulek Tabulka 1: Výčet národních kulturních památek v turistickém regionu Střední Čechy Tabulka 2: Normovaná outdoorová hřiště v turistickém regionu Střední Čechy Tabulka 3: Kapacita HUZ v turistickém regionu Okolí Prahy v letech 2000 – 2010 Tabulka 4: Návštěvnost HUZ v turistickém regionu Okolí Prahy v letech 2005 – 2010 Tabulka 5: ROP NUTS II Střední Čechy - prioritní osy podle zdrojů financování (v EUR) – původní plán Tabulka 6: ROP NUTS II Střední Čechy - prioritní osy podle zdrojů financování (v EUR) – nový plán Tabulka 7: Oblast spolupráce Seznam grafů Graf 1: Kategorie ubytovacích zařízení v turistickém regionu Okolí Prahy v roce 2010 Graf 2: Počet hostů v HUZ v turistickém regionu Okolí Prahy v letech 2005 – 2010 Graf 3: Vývoj návštěvnosti HUZ turistického regionu Okolí Prahy podle hostů z vybraných zemí Graf 4: Znalost organizací Graf 5: Výzva ke spolupráci Graf 6: Zájem o spolupráci Graf 7: Spolupráce Graf 8: Propagační činnost Graf 9: Úroveň komunikace Graf 10: Realizace společných projektů Graf 11: Zdroj financování 61
Graf 12: Spolupráce s agenturou CzechTourism Graf 13: Hodnocení spolupráce s agenturou CzechTourism Graf 14: Nejčastější partneři v oblasti spolupráce Graf 16: Vize v oblasti CR v destinaci Graf 17: Produkty cestovního ruchu v regionu Graf 18: Propagace destinace Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro podnikatelské subjekty Příloha č. 2: Dotazník pro veřejné subjekty
62
Příloha č. 1: Dotazník pro podnikatelské subjekty Název organizace: Postavení respondenta v organizaci: Otázka č. 1: Dokáţete si něco představit pod pojmem „destinační management“? a) ano b) ne Otázka č. 2: Znáte některou z následujících organizací, která koordinuje cestovní ruch v turistickém regionu Okolí Prahy? a) Středočeská turistická a informační sluţba, a.s. b) Rakovnicko, o.p.s. c) Zlatý pruh Polabí, o.p.s. d) Posázaví, o.p.s. e) Průvodcovská sluţba Kutná Hora, s.r.o. f) jiné (vypište) g) neznám ţádnou Otázka č. 3: Vyzvala Vás některá z výše uvedených organizací nebo některá jiná ke spolupráci? a) ano b) ne Pokud ano, která: Otázka č. 4: Měli byste zájem o případnou spolupráci? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne Pokud ano, v jaké oblasti? Otázka č. 5: Spolupracujete s některou organizací zajišťující rozvoj CR v regionu? a) ano b) ne Pokud ano, se kterou a v jaké oblasti: Pokud ne, uveďte prosím důvody: Otázka č.6: V jakých oblastech probíhá vaše spolupráce? a) propagační činnost b) informační servis pro získávání finančních prostředků na realizaci projektů (granty, dotace apod.) c) spolupráce na přípravě produktů d) jiné 63
Otázka č. 7: Jak hodnotíte spolupráci v následujících oblastech? (označte kříţkem) 1
2
3
4
5
Propagační činnost Úroveň komunikace Realizace společných projektů
64
Příloha č. 2: Dotazník pro veřejné subjekty Název organizace: Postavení respondenta v organizaci: Otázka č. 1: Jaká je právní forma Vaší organizace? a) kraj b) obec c) svazek obcí d) občanské sdruţení e) obecně prospěšná společnost f) jiné (vypište) Otázka č. 2: Z jakých zdrojů je Vaše organizace financována? (i více odpovědí) a) členské příspěvky b) příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy c) výnosy z vlastní podnikatelské činnosti d) granty e) strukturální fondy EU f) jiné (vypište) Otázka č. 3: Spolupracujete s agenturou Czechtourism? a) ano b) částečně c) ne Pokud ano, jak byste tuto spolupráci hodnotili? a) dobrá b) průměrná c) nedostačující Otázka č. 4: Spolupracuje Vaše organizace se Středočeskou informační a turistickou sluţbou, a.s.? a) Ano b) Ne c) Neznám takovou organizaci Otázka č. 5: Pokud ano, jak byste hodnotili spolupráci? a) dobrá b) průměrná c) nedostačující Otázka č. 6: S jakými partnery nejčastěji v oblasti cestovního ruchu spolupracujete? a) Kraj b) Města 65
c) Obce d) Turistická informační centra e) Podnikatelské subjekty f) jiné (vypište) Otázka č. 7: Má Vaše organizace stanovenou vizi v oblasti cestovního ruchu v dané destinaci? a) ano b) částečně b) ne Otázka č. 8: Má Vaše organizace vytvořeny nebo podílí se na vytváření produktů cestovního ruchu v turistickém regionu Okolí Prahy? (jedná se o nabídku balíčků sluţeb pro turisty) a) ano b) ne Pokud ano, uveďte prosím některé konkrétní příklady produktů: Otázka č. 9: Myslíte si, ţe existuje jednotná propagace turistického regionu Okolí Prahy? a) ano b) ne Otázka č. 10: Jaké typy propagace destinace vyuţíváte? (i více odpovědí) a) webové stránky b) reklama c) styk s medii a veřejností d) prezentace na výstavách a veletrzích e) informační letáky f) jiné (vypište) Otázka č. 11: Jaké jsou hlavní aktivity Vaší organizace v oblasti CR? a) zpracování projektů k získávání grantů a dotací b) vytváření internetového infosystému pro turisty c) spolupráce (s veřejnou správou, informačními centry, podnikatelskými subjekty…) d) rozvoj lidských zdrojů (konference, semináře …) e) zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí f) jiné (vypište) Otázka č. 12: Spolupracujete se zahraničními regiony/městy v oblasti cestovního ruchu? a) ano b) ne Pokud ano, se kterými a jakým způsobem probíhá tato spolupráce?
66
