VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Kateřina Tivodarová
Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v Kutné Hoře
Bakalářská práce
2016
Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v Kutné Hoře
Bakalářská práce
Kateřina Tivodarová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor’s Dissertation
Cultural heritage and its role in tourism in Kutná Hora
Kateřina Tivodarová
The Institute of Hospitality Management in Prague, 8, Ltd. Department of hotel management
Major: Hotel management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
2016
Prohlašuji, Ţe jsem bakalářskou práci na téma Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu ve vybrané oblasti České republiky zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
………………………………………….. Jméno a příjmení autora
V Praze dne 15. 04. 2016
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Monice Klímové za její ochotu, odbornou pomoc a doporučení při psaní této bakalářské práce. Také děkuji RNDr. Ivu Šancovi, CSc., bývalému starostovi Kutné Hory, který mi poskytl informace k řízenému rozhovoru. Dále bych chtěla poděkovat referentce odboru památkové péče, školství a kultury Bc. Janě Jelínkové a informačnímu centru Kutná Hora za jejich pomoc se získáním potřebných informací.
Abstrakt TIVODAROVÁ, Kateřina. Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v Kutné Hoře [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 74 stran Bakalářská práce se věnuje kulturnímu dědictví a jeho úlohou v cestovním ruchu v Kutné Hoře. Cílem práce je analyzovat získané informace o kulturních památkách v Kutné Hoře. Nejprve je obecně definován cestovní ruch, kulturní dědictví, UNESCO, české památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a město Kutná Hora. V analytické části je analyzován region Kutnohorsko a pomocí analýzy statistiky návštěvnosti zjištěna návštěvnost kulturních památek Kutné Hory a podíl jednotlivých památek na celkové návštěvnosti Kutné Hory. Pomocí řízeného rozhovoru popsán proces a celková problematika vstupu Kutné Hory na seznam UNESCO. V poslední části se práce věnuje návrhům na základě získaných informací a spolupráce se subjekty cestovního ruchu. Klíčová slova: Cestovní ruch, kulturní dědictví, Kutná Hora, návštěvnost, UNESCO Abstract TIVODAROVÁ, Cultural heritage and its role in tourism in Kutná Hora [Bachelor thesis] The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague: 2016. 74 pages This bachelor thesis deals with cultural heritage and its role in tourism in Kutna Hora. The aim is to analyze the obtained information about cultural sights in Kutna Hora. First, it is generally defined tourism, cultural heritage, UNESCO, Czech monuments registered on the UNESCO World Cultural and Natural Heritage and the town of Kutna Hora. In the analytical part is analyzed region of Kutnohorsko and through analysis of visitor statistics detected traffic of cultural monuments of Kutna Hora and share individual monuments to the total attendance of Kutna Hora. Using guided interview process and described the overall issue of the entry of Kutna Hora UNESCO. The last part deals with the proposals on the basis of information and cooperation with tourism bodies. Key words: Cultural heritage, Kutná Hora, tourism, traffic, UNESCO
Obsah Úvod....................................................................................................................................... 9 1
2
Teoreticko-metodologická část .................................................................................... 11 1.1
Cestovní ruch ........................................................................................................ 11
1.2
Kulturní dědictví ................................................................................................... 13
1.2.1
Úmluva o ochraně světového a kulturního a přírodního dědictví .................. 16
1.2.2
Univerzální hodnota ....................................................................................... 17
1.2.3
Kritéria pro zápis na Seznam světového dědictví .......................................... 18
1.3
České dědictví UNESCO ...................................................................................... 20
1.4
Kutná Hora ............................................................................................................ 21
Analytická část ............................................................................................................. 22 2.1
3
Analýza Regionu ................................................................................................... 22
2.1.1
Selektivní předpoklady .................................................................................. 22
2.1.2
Lokalizační předpoklady................................................................................ 23
2.1.3
Realizační předpoklady.................................................................................. 25
2.2
Seznam památek Kutné Hory................................................................................ 25
2.3
Statistika návštěvnosti ........................................................................................... 30
2.4
Fondy..................................................................................................................... 42
2.4.1
Fond cestovního ruchu ................................................................................... 42
2.4.2
Fond regenerace města Kutné Hory............................................................... 45
2.5
Rozhovor s RNDr. Ivo Šancem, CSc. ................................................................... 46
2.6
Dotazníkové šetření ............................................................................................... 50
Návrhová část ............................................................................................................... 55
Závěr .................................................................................................................................... 57 Literatura .............................................................................................................................. 59 Přílohy .................................................................................................................................. 62
7
Seznam grafů Graf 1 - Výskyt památek světového dědictví Graf 2 – Podíl památek na celkové návštěvnosti Kutné Hory Graf 3 – Celková roční návštěvnost Graf 4 – Věk respondentů v dotazníku pro nerezidenty Graf 5 – Kdo dotazované přesvědčil k návštěvě Graf 6 – Zhodnocení dopravní obsluţnosti Graf 7 – Věk respondentů v dotazníku pro rezidenty Graf 8 – Turistická značení památek a informační sluţby v Kutné Hoře Graf 9 – Návrh na změnu vstupného v den oslav zápisu Kutné Hory na seznam UNESCO Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam zapsaných statků Tabulka 2 – Roční návštěvnost památek Tabulka 3 – Procentuální podíl chrámu sv. Barbory na celkové návštěvnosti Tabulka 4 - Procentuální podíl Vlašského dvora na celkové návštěvnosti Tabulka 5 - Procentuální podíl Kaple Boţího těla na celkové návštěvnosti Tabulka 6 - Procentuální podíl kostela sv. Jana Nepomuckého na celkové návštěvnosti Tabulka 7 - Procentuální podíl ČMS Hrádku na celkové návštěvnosti Tabulka 8 - Procentuální podíl Kamenného domu na celkové návštěvnosti Tabulka 9 - Procentuální podíl Tylova domu na celkové návštěvnosti Tabulka 10 - Procentuální podíl Kostnice na celkové návštěvnosti Tabulka 11 - Procentuální podíl katedrály Nanebevzetí Panny Marie na celkové návštěvnosti Tabulka 12 - Procentuální podíl Jezuitské Koleje - GASK na celkové návštěvnosti Tabulka 13 - Procentuální podíl kostela sv. Jakuba na celkové návštěvnosti Tabulka 14 – Předpokládané příjmy Fondu cestovního ruchu pro rok 2016 Tabulka 15 – Předpokládané výdaje Fondu cestovního ruchu pro rok 2016
8
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila téma „Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v Kutné Hoře“, a to především proto, ţe se zde nachází tolik kulturních památek na jednom místě a také proto, ţe se stala mým rodištěm. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat údaje o kulturních památkách v Kutné Hoře a zjistit jejich úlohu pro rozvoj cestovního ruchu v Kutné Hoře. Sekundárním cílem je zjistit z jakých fondů Kutná Hora čerpá, jak je vyuţívá a k čemu slouţí. Hypotéza č. 1: Provozovatelé památek se aktivně, správně a řádně starají o své objekty a zajišťují tak dochování těchto památek i pro následující generace. Hypotéza č. 2: Počet návštěvníků památek v Kutné Hoře vzrostl po zapsání Kutné Hory na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Svou práci zpracovávám ve třech částech – teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části vymezuji pojem cestovního ruchu k získání základních informací o tomto oboru. Část o cestovním ruchu je vymezena základními definicemi různých autorů. Následně se detailně věnuji kulturnímu dědictví, kde je vysvětlen pojem kulturní dědictví a základní informace o světové organizaci UNESCO. V subkapitolách se věnuji důleţitým pojmům, které jsou neodmyslitelnou součástí kulturního dědictví a navazují na sebe. Po vymezení těchto pojmů jsem zde zahrnula kritéria pro zápis na Seznam světového dědictví a povinnosti členských států. Dále pokračuji uvedením českým památek UNESCO a následně stručnou charakteristikou města Kutná Hora. V praktické části jsem provedla analýzu regionu z různých hledisek, které jsou důleţité pro trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu. Následně jsem charakterizovala jednotlivé kulturní památky Kutné Hory, kterým se věnuji v následujících kapitolách. Nejobsáhlejší kapitolou této části je analýza statistiky návštěvnosti památek, která mi umoţnila zjistit, jak významné jednotlivé památky pro cestovní ruch jsou a jak se jednotlivé památky podílí na celkové návštěvnosti Kutné Hory. V následující kapitole se věnuji vybraným fondům, ze kterých Kutná Hora čerpá a k čemu je vyuţívá. Poté následuje řízený rozhovor s RNDr. Ivo Šancem, CSc., kde je popsán proces zápisu Kutné Hory na Seznam světového dědictví a souvisí s udrţením statutu kulturní památky. 9
V závěrečné kapitole této časti je vyhodnoceno dotazníkové šetření, které je provedeno pro dva segmenty dotazovaných. Metodologie je rozdělena na analýzu primárních zdrojů a sekundárních zdrojů. Nástroji k získání primárních dat je především řízený rozhovor s bývalým starostou RNDr. Ivo Šancem, CSc., spolupráce s informačním centrem Kutné Hory, s referentkou odboru památkové péče, školství a kultury Bc. Janou Jelínkovou, místostarostkou Ing. Zuzanou Moravčíkovou, manaţerem průvodcovských sluţeb a vedoucím národní kulturní památky Vlašský dvůr, na jehoţ přání je zachována anonymita. Na základě získaných informací je provedena komparace. Sekundární data byla získána z odborných knih, statistik Českého statistického úřadu, webových stránek, z oficiálních webových stránek UNESCO, UNWTO a z usnesení zastupitelstva města Kutné Hory.
10
1
Teoreticko-metodologická část
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je dle různých článků, učebnic a jiných tiskovin odvětví, které má vliv na ekonomický rozvoj, růst zaměstnanosti, zlepšování infrastruktury a zlepšování kvality ubytovacích i stravovacích jednotek. Informace o vlivu na ekonomický rozvoj bývají ovšem neúplné a udávají klamný dojem o velkém vlivu na ekonomiku. Cestovní ruch je součástí sluţeb v terciárním sektoru národního hospodářství, který tvoří 70% HDP České republiky. Ovšem cestovní ruch tvoří pouze 2,9% HDP rovnající se 118 miliardám korun. Proto je tedy toto odvětví bezvýznamné a podílí se minoritně na HDP a na rozvoj ekonomiky České republiky má naprosto nízký význam. Jako základní definice cestovního ruchu je na prvním místě definice podle UNWTO: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do místa a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další sluţby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součástí národní i světové ekonomiky.“ [25] Pro další vymezení cestovního ruchu lze pouţít definici od docentky Dagmary Jakubíkové. „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálená od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2012, s. 18) „Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyţaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i statní správy. Na obrázku č. 1 můţeme vidět, ţe lidé cestují ze dvou důvodů – z povinnosti (podnikání, náboţenství, návštěva rodiny, přátel, zdravotní důvody) a pro potěšení, zábavu (odpočinek, zábava, objev, sport, romantika aj.)“ (Jakubíková, 2012, s. 18)
11
Obrázek 1 – Důvody cestování
Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar: Marketing v cestovním ruchu, 2012 „Charakteristické rysy cestovního ruchu jsou: změna místa pobytu, cestování z místa běţného ţivotního prostředí do místa či míst mimo běţné ţivotní prostředí, doprava se stává nezastupitelnou součástí cestovního ruchu, dočasný neboli přechodný pobyt v místě, které není místem běţného ţivotního prostředí účastníka cestovního ruchu, tím se poskytování sluţeb přechodného ubytování v nejrůznějších formách stává druhou základní a nezastupitelnou součástí cestovního ruchu, hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi, jsou tedy vyloučeny cesty za prací v pracovním poměru, ale zahrnují se sluţební pracovní cesty včetně účasti na kongresových akcích, realizace se uskutečňuje převáţně ve volném čase účastníka cestovního ruchu, vytváření vztahů mezi lidmi, v místě dočasného pobytu mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, mezi účastníky cestovního ruchu navzájem a mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli." (Hrala, 2005, s. 43-44) Všechny tyto definice a rysy mají společný základ, který nám vysvětluje, co je povaţováno za cestovní ruch a to především podle místa a účelu pobytu. Definice od docentky Jakubíkové velmi stručně a jasně vymezuje tento pojem a je velmi vhodná jako zdroj pro výuku. 12
1.2 Kulturní dědictví Kulturní dědictví můţe mít přirozený vliv na rozvoj cestovního ruchu a to díky lidské starosti, která se snaţí zachránit nebo jen zachovat úkazy, jenţ by měli být obdivovány. Definic kultury existuje celá řada. Základní vymezení je například „Tradičně za kulturu povaţujeme rozsáhlý soubor jevů, který lidem umoţňuje orientovat se ve světě. Kultura se odvíjí od toho, jak svět vidíme, tzn., ţe to, co povaţujeme za dobré či špatné, hezké či ošklivé, chutné či nechutné, pravdivé či nepravdivé je zprostředkováno kulturou.“ (Brešová, 2013, s. 16) K ochraně dědictví a jeho prezentaci existují určité zahraniční přístupy. Tyto přístupy se dělí na tři hlavní: Světové dědictví (viz níţe), Evropské kulturní dědictví a Mimoevropské kulturní dědictví. Světové dědictví je velmi podrobně a odborně popsáno v anglicky psaných skriptech o Kulturním dědictví z Mendelovi univerzity v Brně. „K předním společnostem, které se zabývají interpretací kulturního dědictví a turismem za přírodními a kulturními památkami, patří britská společnost Heritage Destination Conslulting Ltd (HDC) s pobočkami ve Velké Británii, USA a Chile. HDC poskytuje kompletní servis pokrývající veškeré poţadavky permanentně vznikajících a rozvíjejících se turistických destinací. V současné době pracuje na 46 rozvojových projektech pro klienty z celého světa a podílí se na výběru památek přijímaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Na Seznamu světového dědictví UNESCO se nacházejí nejrůznější stavby, hory, jezera, národní parky a také celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Convention Concering the Protection of the World Cultural an Natural Heritage) z roku 1972 jsou přitom smluvní státy, na jejichţ území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou. Smluvní státy nicméně v souvislosti s Úmluvou poţívají také značných výhod a prestiţe, obzvlášť pokud jiţ mají na Seznamu světového dědictví zapsané památky, které se nacházejí na jejich území. Patrně nejvýznamnější z těchto privilegií je moţnost získat finanční prostředky z Fondu světového dědictví, coţ je důleţité především pro rozvojové státy, nebo státy postiţené přírodní nebo člověkem způsobenou katastrofou. V neposlední řadě zápis památky na Seznam světového dědictví znatelně zvýší zájem veřejnosti a přenese nárůst turismu v dané oblasti, coţ sebou přináší další ekonomické benefity.“ (Brešová, 2013, s. 66,67)
13
„Termín UNESCO, uţívaný i v českém jazyce, je zkratkou sousloví the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (UNESCO). UNESCO je tedy organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Organizace vznikla na základě Úmluvy dojednané na diplomatické konferenci v Londýně dne 16. listopadu 1945. Tato smlouva vstoupila v platnost 4. listopadu 1946, kdyţ byla ratifikována prvními dvaceti státy. Jednou z prvních smluvních stran se stalo tehdejší Československo.“ (Kučová, 2009, s. 11) Doc. PhDr. Věra Beranová, CSc. vysvětluje ve své knize o cestovním ruchu a kulturním dědictví, ţe naše přítomnost nás kaţdodenně přesvědčuje o tom, ţe dějiny mají svůj opravdový smysl. Díky znalosti dějin a především díky jejich porozumění a pochopení nám umoţní se zorientovat v naší současnosti a pomůţou nám poodhalit i budoucnost. „Podle muzeologa Josefa Beneše má kulturní dědictví řadu významů: 1. Kultivační – umoţňuje rozvoj člověka v oblasti racionální a emocionální 2. Identifikační – reflektuje ducha místa 3. Integrační – napomáhá začleňování jedinců do společnosti 4. Reprezentační – přispívá k respektu a interkulturnímu porozumění 5. Ekonomický – funguje jako zdroj příjmů“ (Brešová, 2013, s. 19) „UNESCO je jedinou agenturou OSN, která má globální síť národních subjektů spolupracujících a označovaných jako Národní komise pro UNESCO. Národní komise se stává
součástí
celkové
konstituční
architektury
Organizace.
Nastavené
svými
zodpovědnými vládami v souladu s článkem VII Ústavy UNESCO, Národní komise pracují trvale, za účelem sdruţení svých vládních a nevládních subjektů v oblasti vzdělávání, vědy, kultury a komunikace s prací Organizace. V současné době existuje 199 Národních komisí pro UNESCO po celém světě. Představují opravdu globální rodinu, jako autoritativní síť zúčastněných stran, partnerů a odborníků a nabízejí komparativní výhodu pro organizace v rámci systému OSN. Tato síť hraje významnou roli ve spolupráci s partnery, koordinaci aktivit a prosazování viditelnosti UNESCO na národní úrovni. „[21]
14
„ Adresář národních komisí Zastává agendy pro konzultace, spojení a informace, mobilizaci a koordinaci partnerství s národními partnery, včetně veřejnosti, Národní komise provádějí také významné pokroky při rozvoji cílů UNESCO a implementace svého programu.“ [21] V roce 2015 je na Seznamu světového dědictví 1030 poloţek. Z toho 802 poloţek kulturního dědictví, 197 přírodního a 32 smíšeného ve 163 státech světa. Nejvíce památek světového dědictví se nachází v Itálii (51), Čínské lidové republice (48) a Španělsku (44). Česko má těchto památek 12. Níţe uvedený graf zachycuje státy, které mají deset a více památek světového dědictví: [12]
Graf 1 - Výskyt památek světového dědictví
Zdroj: Mendelova univerzita v Brně: http://docplayer.cz/990746-Mendelova-univerzita-vbrne-provozne-ekonomicka-fakulta-cestovni-ruch-okruhy-ke-statnicim.html
15
1.2.1 Úmluva o ochraně světového a kulturního a přírodního dědictví „V preambuli Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (dále jen Úmluva) se konstatuje, ţe kulturní a přírodní dědictví je ve stále větší míře ohroţováno, a to nikoli pouze tradičními příčinami degradace, ale také v důsledku změn společenského a ekonomického ţivota, které je prohlubují. Zároveň preambule konstatuje, ţe existují některé kulturní a přírodní statky, které mají mimořádný význam pro celé lidstvo a ţe zvláště v jejich případě je třeba, aby se ve prospěch jejich ochrany před ohroţením spojilo celé mezinárodní společenství, aby jejich světově výjimečná hodnota zůstala zachována. Výchozí myšlenka Úmluvy je zaloţena na tom, ţe ubývání či ničení kterékoliv sloţky kulturního nebo přírodního dědictví představuje nenahraditelné ochuzení dědictví celosvětového společenství. Ochrana tohoto dědictví není na národní úrovni často uspokojivá kvůli nedostatečným ekonomickým, vědeckým či technickým zdrojům. Hlavním posláním Úmluvy je proto stanovit povinnosti smluvních států a pravidla mezinárodní spolupráce, aby se zabezpečila ochrana, zachování a předávání kulturního dědictví s vynikající univerzální hodnotou budoucím generacím.“ (Kučová s. 29) Tato úmluva také rozděluje a specifikuje světové dědictví na kulturní dědictví a přírodní dědictví. V bodě 1.2.3. jsou vypsána kritéria pro zápis na seznam světového dědictví, která se liší rozdělením světového dědictví. Kulturní dědictví „Pojem kulturní dědictví specifikuje Úmluva v článku 1 kapitoly č. I. Za kulturní dědictví jsou podle Úmluvy povaţovány: -
památky jako jsou architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskyní obydlí a kombinace prvků, jeţ mají vynikající univerzální hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy,
-
skupiny budov, například skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině vynikající univerzální hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy.
-
lokality, místa, jakou jsou výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů, mající vynikající univerzální hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska.“ (Kučová, 2009, s. 55)
16
Přírodní dědictví „Pojem přírodní dědictví specifikuje Úmluva v článku 2 kapitoly č. I. Za přírodní dědictví jsou podle Úmluvy povaţovány: -
přírodní jevy vytvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takových útvarů, které mají vynikající univerzální hodnotu z estetického či vědeckého hlediska.
-
geologické a geomorfologické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohroţených druhů zvířat a rostlin vynikající univerzální hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody,
-
přírodní lokality či přesně vymezené přírodní oblasti vynikající univerzální hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.“ (Kučová, 2009, s. 56)
1.2.2 Univerzální hodnota Univerzální hodnota je pojem, který je neodmyslitelnou součástí kulturního dědictví. „Znamená takový mimořádný kulturní a/nebo přírodní význam, který se dotýká lidstva jako takového, a který široce přesahuje národní hranice. Je to hodnota stejně cenná pro současné i pro budoucí generace lidstva jako celku.“(Šrejberová, 2011, s 11) „Posuzováním mimořádné univerzální hodnoty se zabývá Výbor světového dědictví (World Heritage Committee), sloţený ze zástupců smluvních stran Úmluvy o světovém dědictví z roku 1972. Za statek mimořádné univerzální hodnoty je v této souvislosti povaţován takový statek, který splňuje alespoň jedno z kritérií pro hodnocení, uvedené v odstavci II. D Operační směrnice pro provádění Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Chce-li některý stát nechat takovýto statek zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO, dokládá jeho mimořádnou univerzální hodnotu v příslušné dokumentaci Výboru světového dědictví, který ji spolu se svými poradními orgány přezkoumá.“ (Brešová, 2013, s. 17) Souhrnně lze uvést, ţe mimořádná hodnota je: „ Ústředním bodem kaţdé nominace, tím, co je hodnoceno, včetně výstiţnosti jejího zdůvodnění to proč je statek na Seznam světového dědictví zapsán,
17
to co je třeba zachovat v rámci ochrany, péče a správy.“ ( Preparing World Heritage Nominations, 2011, s. 31) 1.2.3 Kritéria pro zápis na Seznam světového dědictví Kritéria pro zápis na Seznam světového dědictví se člení na zápis kulturní památky a přírodní památky. Kaţdá z těchto památek má odlišná kritéria, která je třeba dodrţovat. Kritéria pro zápis kulturní památky „Aby mohly být zapsány, musí památky, komplexy nebo lokality definované Úmluvou (Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví) splňovat nejméně jedno z následujících kritérií a poţadavek autentičnosti: 1. představovat unikátní umělecké dílo, mistrovské dílo tvůrčího ducha člověka, 2. mít výrazný vliv v určitém období nebo v určité kulturní oblasti na vývoj architektury nebo technologií, monumentálního umění nebo organizaci prostoru, 3. přinášet jedinečné nebo výjimečné svědectví o kulturní tradici nebo zaniklé či ţijící civilizaci, 4. být významným příkladem tradičního lidského sídla reprezentujícího určitou kulturu, především stal-li se ohroţeným v důsledku nevratných změn, nebo být přímo nebo materiálně spojen s událostmi, ţivými tradicemi, myšlenkami, vírou nebo uměleckými a literárními díly výjimečného světového charakteru (toto kritérium můţe zdůvodnit zápis pouze ve výjimečných případech, nebo kdyţ je aplikováno společně s ostatními kritérii).“ (Brešová, s. 68) Kritéria pro zápis přírodní památky „K uskutečnění zápisu na Seznam světového dědictví musí přírodní památky, geologické a fyziologické útvary nebo přírodní lokality definované Úmluvou splňovat nejméně jedno z následujících čtyř kritérií a poţadavek autentičnosti: 1. představovat mimořádné přírodní jevy nebo oblasti, které vyjadřují přírodní krásy nebo mají mimořádný estetický význam, 2. být mimořádně reprezentativními příklady hlavních stádií v dějinách země, včetně svědectví o vývoji ţivota, geologických procesech probíhajících při vývoji zemských útvarů nebo geomorfologických či fyziografických prvků, které mají zvláště velký význam,
18
3. být mimořádně reprezentativními příklady ekologických a biologických procesů v průběhu evoluce a vývoje ekosystémů, jakoţ společenství rostlin a zvířat, ať uţ suchozemských, vodních, pobřeţních nebo mořských, 4. obsahovat přírodní a nejreprezentativnější či nejdůleţitější stanoviště pro zachování biologické rozmanitosti in situ, včetně těch stanovišť, kde přeţívají ohroţené druhy, které mají mimořádnou univerzální hodnotu z hlediska vědy nebo zachovalosti světové biodiverzity. Pochopitelně v případě, ţe u památky dojde ke ztrátě či ohroţení těch vlastností, pro které byla zapsána na Seznam světového dědictví, můţe dojít k jejímu vyškrtnutí. Stát, na jehoţ území se pamětihodnosti nachází, by měl v takovém případě informovat sekretariát výboru pro světové dědictví, který danou situaci zhodnotí, případně si vyţádá evaluaci poradních organizací.“ (Brešová, s. 69) „Povinnosti smluvních stran Úmluvy, tedy států, které k ní přistoupily, jsou uvedeny přímo v Úmluvě. Členské státy mají na základě Úmluvy tyto obecné povinnosti: a) zajistit označení, ochranu, zachování, zhodnocení a předávání kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se na jejich území budoucím generacím a pomáhat při tomto úkolu dalším státům Úmluvy, které o to poţádají; b) přijmout politiku usilující o funkční zapojení kulturního a přírodního dědictví (dále jen „dědictví“) do ţivota nynější společnosti; c) zahrnout ochranu dědictví do komplexních plánovacích programů; d) vytvořit sluţby pro ochranu, zachování a prezentaci dědictví s příslušnými zaměstnanci a prostředky pro výkon těchto sluţeb; e) rozvíjet vědecké a technické studie a výzkum a metody práce, jimiţ lze čelit nebezpečím, která dědictví ohroţují; f) přijmout vhodná právní, vědecká, technická správní a finanční opatření na ochranu dědictví; g) podporovat vytváření nebo rozvoj národních či regionálních vzdělávacích středisek v oblasti ochrany, zachování a zhodnocení dědictví, stejně jako vědecký výzkum v těchto oblastech; h) nepodniknout svévolně ţádná opatření, jeţ by mohla přímo či nepřímo poškodit dědictví nacházející se na území jiného smluvního státu Úmluvy;
19
i) předloţit Výboru pro světové dědictví soupis statků, které by mohly být zapsány na Seznam světového dědictví; j) pravidelně přispívat do Fondu světového dědictví částkou, o jejíţ výši rozhodne Valné shromáţdění členských států Úmluvy (její výše přitom nesmí překročit výši 1 % členského příspěvku daného státu do rozpočtu UNESCO); k) podporovat vznik národních veřejných a soukromých nadací nebo sdruţení, jejichţ cílem je poskytovat dary ve prospěch ochrany světového dědictví; l) napomáhat mezinárodním kampaním, jejichţ cílem je získat další dodatečné finanční prostředky pro Fond světového dědictví; m) usilovat o to, aby zejména výchovnými a informačními programy se u jejich obyvatelstva posilovala úcta ke kulturnímu a přírodnímu dědictví chráněnému podle Úmluvy a vědomí jeho hodnoty; mají téţ informovat veřejnost o hrozbách, kterým je toto dědictví případně vystaveno; n) poskytovat informace Výboru světového dědictví o provádění Úmluvy a o stavu svých statků.“ (Kučová, 2009, s. 30-32)
1.3 České dědictví UNESCO Jak uţ jsem zmiňovala, Česká republika má na Seznamu světového dědictví UNESCO dvanáct statků, přičemţ všechny mají povahu kulturního dědictví. V tématech přírodního dědictví zatím Česká republika nominace přírodních statků intenzivněji nepředkládala. Níţe se nachází tabulka se seznamem zapsaných statků na Seznam světového dědictví, který je řazen chronologicky podle zápisu: Tabulka 1: Seznam zapsaných statků Název zapsaného statku
Rok zapsání
Historické jádro Prahy
1992
Historické jádro Českého Krumlova
1992
Historické jádro Telče
1992
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
1994
Historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Kulturní krajina Lednice-Valtice
1995 1996
20
Zahrady a zámek v Kroměříţi
1998
Vesnická památková rezervace Holašovice
1998
Zámek v Litomyšli
1999
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
2000
Vila Tugendhat v Brně
2001
Ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči
2003
Zdroj: Národní památkový ústav: http://www.npu.cz/vystava-unesco/pamatky-unesco/ Zapsání památky nebo lokality na Seznam světového dědictví je pro kaţdý členský stát Úmluvy prestiţní záleţitostí. Vzniká tím aţ soupeření v předkládání nových nominací. Úspěšný zápis se poté stane velkou společenskou událostí, z níţ se těší i široká veřejnost. Po zápisu následují i povinnosti v podobě péče o tyto lokality. Kaţdá památka je díky své ojedinělosti důleţitým úkazem, o který je třeba se trvale a odborně starat. Podle národního památkového ústavu jsou tyto památky světového dědictví nazývány vlajkovými loděmi péče o dědictví kaţdého státu. „Právem je na ně upírána pozornost domácích i zahraničních návštěvníků, neboť jde o statky, jejichţ kvalita byla nezávisle expertně vyhodnocena a je i průběţně sledována mezinárodním společenstvím.“ [14]
1.4
Kutná Hora
Kutná Hora leţí ve středočeském kraji v bývalém okrese Kutná Hora, její v.d.. Kutná Hora spadá pod obce s pověřenou působností a její katastrální výměra je 33,05 km2 a o počet obyvatel k 1. 1. 2016 je 20 335. [5] Kutná Hora leţí v mírném pásu v nadmořské výšce 254 metrů. Město lze dále rozdělit na 12 místních částí: Hlouška, Kaňk, Karlov, Kutná Hora – vnitřní město, Malín, Neškaredice, Perštejnec, Poličany, Sedlec, Šipší, Vrchlice a Ţiţkov. (Tivodar, 2015, s. 14) „Město je rozloţeno na levém, svaţitém břehu potoka Vrchlice. Dochovaným souborem kulturních památek patří k nejrozsáhlejším, městským památkovým rezervacím v Čechách. Historické jádro leţí v jihozápadní části, s centrem na náměstí Palackého a Václavského. Protipól pak tvoří druhá historická část Sedlec, jejíţ jádro je situováno asi 2 km severovýchodně od radnice.“ (Tkáč, 2006, s. 54) „Dokonale zachovalý středověký ráz města se skládá především z gotického, renesančního a barokního stylu.“ (Eliášek, 2013, s. 32)
21
2
Analytická část
V této části bakalářské práce jako první analyzuji region Kutná Hora z důvodu seznámení s vybranou oblastí. Následně charakterizuji vybrané památky v Kutné Hoře, kterým se budu věnovat i v následujících kapitolách o statistice návštěvnosti. Proto je důleţité charakteristiku památek provést, aby se lépe chápala následující provedená analýza. Pro analýzu statistiky návštěvnosti jsem získala primární data od Informačního centra Kutné Hory, které jsem následně rozpracovala. V další kapitole se zaměřím na dva fondy, které se podílejí na udrţování a rozvoji kulturního dědictví v Kutné Hoře. Dále jsem pouţila metodu řízeného rozhovoru s RNDr. Ivo Šancem, CSc., který vykonával funkci starosty v době, kdy byla Kutná Hora zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Závěrečnou metodou v této části je dotazníkové šetření, které je zaměřeno na nerezidenty a občany Kutné Hory.
2.1 Analýza Regionu Níţe se pokusím analyzovat region Kutnohorsko z důvodu seznámení s danou oblastí. K tomu pouţiji hlediska selektivní, realizační a lokalizační. Tyto hlediska jsou důleţitými aspekty pro pozitivní vývoj cestovního ruchu v regionu.
2.1.1 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady jsou rozdělené na objektivní a subjektivní. Do objektivních předpokladů spadají předpoklady demografické, urbanizační, politické, administrativní, personální, ekonomické a sociologické. Subjektivními předpoklady se rozumí můj vlastní názor, mé záţitky a vlastní propagace. Objektivní předpoklady Počet obyvatel v Kutné Hoře k 31. 12. 2014 je 20 335 s upadající tendencí a přirozený přírůstek je roven -28 obyvatel. Další negativní statistickou informací je podíl nezaměstnaných, který je 8,6 coţ poukazuje na potencionální úpadek města. Jako další číslo, které poukazuje na mírný vzrůst města, je migrační saldo, kde převaţuje číslo přistěhovaných nad vystěhovanými a jejich saldo se rovná 14, coţ znamená, ţe více lidí se do Kutné Hory přistěhuje. Oproti předchozímu roku, kde migrační saldo bylo -82, toto číslo značně vzrostlo. [5].
22
V Kutné Hoře je školství zaměřeno zejména na základní a střední školy. Nachází se zde 5 základních škol (ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ Kamenná stezka, ZŠ Jana Palacha, ZŠ Ţiţkov a Praktická škola Kutná Hora). Středoškolské vzdělání zde nabízí 2 gymnázia (Církevní gymnázium a Gymnázium Jiřího Ortena), 3 střední odborné a praktické školy (Střední odborná škola v Seifertových sadech, Střední odborná škola v Čáslavské ulici a Střední průmyslová škola jejíţ součástí je Vyšší odborná škola), 1 střední odborné učiliště a 1 školu nástavbového studia, jeţ společně spadají pod Střední odbornou školu v Čáslavské ulici. Nově se do Kutné Hory z Kolína přestěhovala Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd. „Celková vzdělanost v regionu se podle indexu vzdělanosti dá označit za mírně podprůměrnou. Index vzdělanosti kategorizuje strukturu společnosti dle dosaţeného vzdělání a přirovnává k nim určité hodnoty ( 1- základní vzdělání, 2 – střední vzdělání bez maturity, 3 – střední vzdělání s maturitou nebo nástavbou, 4 – vysokoškolské vzdělání). Podíly jednotlivých skupin na celkovém počtu obyvatelstva jsou následně násobeny koeficienty 1, 2, 3, a 4. Ve srovnání s průměrem České republiky, který je 2,2, populace v regionu dosahuje úrovně 2,0.“ (Tivodar, 2014, s. 16) Subjektivní předpoklady Dle mého názoru není potenciál Kutné Hory, který je zaloţen na památkách zapsaných na seznamu UNESCO, plně vyuţíván a soustředí se jiným směrem. K tomu, aby se toto mohlo změnit, byla potřeba obměna personálu a větší příliv odborníků. Tato obměna přišla přibliţně před rokem a půl, kdy vzniklo nové oddělení cestovního ruchu a marketingu odtrţením od bývalého odboru cestovního ruchu a kultury. Do tohoto oddělení také přešel destinační management Kutné Hory.
2.1.2 Lokalizační předpoklady Do lokalizačních předpokladů spadají předpoklady přírodní (geologické, hydrologické, aj.) a společensko-kulturní předpoklady.
23
Přírodní předpoklady Území se vztahuje geomorfologicky svou částí k Čáslavské kotlině typickou pro převahu orné půdy a nízkým zalesněním. Je moţnost nalézt menší lesy v oblasti Kačiny. Největšími toky tohoto regionu jsou Klejnárka a Vrchlice. Tato oblast má díky svým přírodním předpokladům moţnost rozvoje pěší turistiky a cykloturistiky. Společensko – kulturní předpoklady Mezi hlavní dominantu těchto předpokladů patří památková oblast Kutné Hory. Zde bych ráda vymezila a stručně charakterizovala tři, dle mého názoru nejznámější památky Kutné Hory. Větší charakteristice a popisu památek se věnuji v kapitole č. 2.2. Chrám sv. Barbory „Tato gotická stavba je nejznámější stavbou Kutné Hory a je jejím symbolem. Stavba započala roku 1388 za pomocí peněz kutnohorských měšťanů, kteří chtěli světský ţivot přiblíţit centru Kutné Hory. Stavba byla ukončena roku 1905 a dle původních plánů není zcela kompletní. Na této dlouhé stavbě se podíleli největší stavitelé své doby Petr Parléř, Matyáš Rejsek a Benedikt Rejd.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s.r.o., 2015) Sedlecký klášter s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci „Tento klášter byl jednou z nejdůleţitějších církevních staveb na území Čech na přelomu 13. a 14. století. Katedrála byla zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako nejstarší gotická katedrála v Evropě. Nachází se v oblasti, kde se ve středověku těţilo stříbro a legendy praví, ţe právě mniši z tohoto kláštera nalezli stříbrnou rudu.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s.r.o., 2015) Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí „Tato památka se ukrývá v kapli kostela. Celý interiér je vytvořen z lidských kostí, například svícny, lustry, erby. Roku 1511 vytvořil poloslepý mnich 6 pyramid. Většina kostí pochází z morové epidemie a z období husitských válek.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s.r.o., 2015)
24
2.1.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady vytvářejí materiální základnu pro uskutečnění cestovního ruchu. Do těchto předpokladů spadá doprava, ubytovací a stravovací zařízení. Doprava Je zde dobrá přístupnost komunikací k všem hlavním silnicím a dálnicím, které směřují k důleţitým blízkým městům. Komunikace II/26 napojující se na dálnici D1, komunikace I/2 směrem do Prahy, komunikace I/38, vedoucí do Kolína a východně do Čáslavi. Na severu je napojen na hlavní tah do Pardubic. V Kutné Hoře je velice dobré frekventované spojení na vlakovou trasu Praha – Brno. Ubytovací a stravovací zařízení V poměru s turistickou vytíţeností Kutné Hory ubytovací kapacity mají stále problém se adaptovat na současné poţadavky trhu cestovního ruchu. Většina hotelů nedostatečně investuje do rekonstrukcí a prostorů a zvyšování lůţkové kapacity, coţ má za následek kratší pobyty turistů a menší výnosy těchto zařízení. (Tivodar, 2015, s. 18) Samostatná stravovací zařízení v Kutné Hoře dosahují zisků díky občanům Kutné Hory. Jedná se především o pracující v blízkosti centra města a zaměstnance úřadů a to během pracovních dnů v době oběda. V Kutné Hoře se nachází mnoho stravovacích zařízení, které stále bojují o „titul nejlepší restaurace“ v Kutné Hoře. Dle mého názoru se zde prozatím nenachází ţádná restaurace, která by tento „titul“ mohla obhájit.
2.2 Seznam památek Kutné Hory Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je Kutná Hora zapsána jako Historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. V této kapitole charakterizuji a popíši památky Kutné Hory, aby se kaţdý čtenář dozvěděl základní informace. V následující kapitole se budu věnovat návštěvnosti těchto památek a je třeba mít určitou představu o kaţdém z těchto objektů. Pro charakteristiku památek jsem vyuţila tištěných propagačních materiálů průvodcovské sluţby, které mi poskytlo Informační centrum Kutné Hory. Chám sv. Barbory „Se stavbou chrámu se začalo v roce 1388. Velkolepý projekt se zrodil díky financím kutnohorských patricijských rodů prosperujících z důlního podnikání ve městě. Dnešní 25
podoba chrámu je výsledkem dlouhých a několikrát přerušovaných stavebních prací, které byly definitivně ukončeny aţ v roce 1905. V roce 1626 přešel chrám pod správu jezuitského řádu. Jezuité provedli řadu barokních úprav ve vnější i vnitřní výzdobě. Interiér je rozčleněn 20 vysokými pilíři a osvětlen 50 rozměrnými okny. Na počátku 20. století byly do oken instalovány vitráţe podle návrhů Františka Urbana. Sanktuárium, věţovitá schránka na monstranci, je téţ dílem Rejskovy stavební huti. Hlavní oltář, novogotická pětikřídlá archa s reliéfem zobrazujícím Poslední večeři Páně, byl zhotoven podle kronikářského popisu v letech 1901 aţ 1905 na způsob původní pozdě gotické archy z roku 1502, která byla jezuity odstraněna a nedochovala se. Klenba nad hlavní lodí byla provedena podle projektu Benedikta Rejta. Po Rejtově smrti provedl mistru Mikuláš a Jan Vlach podle jeho návrhu hvězdicovou klenbu s krouţenými ţebry. Chrám sv. Barbory patří k vrcholným dílům české pozdní gotiky a je právem výslovně zapsán na Seznam světového a přírodního dědictví UNESCO.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci „Cisterciácký klášter v Sedlci byl zaloţen jiţ v roce 1142. Velkého rozmachu a politického vlivu nabyl klášter díky bohatým nalezištím stříbra, která také umoţnila financovat rozsáhlou stavební činnost v 90. letech 13. století. Tehdy zde započala výstavba velkolepé gotické katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele., která byla dokončena roku 1320. Téměř 300 let byla v rozvalinách poté, co ji husité roku 1421 vyplenili. Obnovena byla aţ za opata Jindřicha Snopka v letech 1699 – 1709, kdy ji stavitel Jan Blaţej SantiniAichel přestavěl ve smělých liniích barokní gotiky, přičemţ citlivě zachoval její původní gotickou atmosféru. Vnitřní výzdoba chrámu pochází z 1. poloviny 18. století, podíleli se na ni malíři P. Brandl, M. L. Willmann, J. K. Liška, J. J. Stevens ze Steinfelsu, J. T. Supper, sochař M. V. Jäckel a další.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Zajímavostí této památky pro návštěvníky je tzv. „vnitřní okruh“, který nabízí animovaný film o historii chrámu a moţnost nahlédnout do chrámové pokladnice, která ukrývá „Sedleckou monstranci1“, patrně 3. nejvzácnější klenot České republiky a jednu z nejstarších gotických monstrancí světa. 1
Monstrance je bohosluţebný předmět, který slouţí k uchování hostie v tajemství eucharistie – nekvašený chléb se během křesťanské bohosluţby proměňuje v tělo Jeţíše Krista. Sedlecká monstrance je 97 cm vysoká, váţí 4, 7 kg a je vyrobena z galvanicky pozlaceného litého stříbra.
26
Kaple Božího těla „V těsné blízkosti chrámu sv. Barbory se v polovině 80. let 14. století začalo se stavbou karneru čili dvoupodlaţní hřbitovní kaple s kostnicí. Z původního dvoupodlaţního projektu zůstalo jen u podlaţí spodního, určeného pro kostnici, horní kaple nebyla z neznámých důvodů dostavěna. Spodní prostor kaple se v intaktní podobě dochovala dodnes. Na konci minulého století se stav kaple zhoršil na tolik, ţe se ocitla na seznamu sta nejohroţenějších památek na světě. Náročná rekonstrukce byla dokončena v roce 2000.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Jezuitská kolej „Dvoupatrovou barokní kolej s příčnými křídly ve tvaru obráceného „F“ vystavěl na místě vykoupených gotických domů v roce 1667 Giovanni Domenico Orsi. Místo stavby bylo záměrně vybráno v sousedství nejvýznamnějšího kutnohorského chrámu, který byl ve správě jezuitů. Uměle navršenou terasu před kolejí uzavřela zeď se 13 sousošími světců. Volně byla navozena podobnost s Karlovým mostem v Praze jako součást královské cesty. Sochy vytvořil laický příslušník řádu František Baugut, téţ autor morového sloupu. Po zrušení jezuitského řádu slouţila kolej vojenským účelům.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Zajímavostí této památky je, ţe zde sídlí Galerie Středočeského kraje (GASK), která je druhou největší galerií České republiky. Ve dvou patrech zde probíhají výstavy proměnné, ale nově se tu nachází i stálá expozice jejich sbírky. Vystavuje díla mladých umělců jak tradiční práce, tak experimentální práce. [7] V roce 2012 zde byla vystavena Kutnohorská iluminace. Vlašský dvůr „Po celá staletí byl Vlašský dvůr střediskem hospodářské moci státu. Nacházela se zde královská mincovna a sídlo panovníka při jeho návštěvách kutnohorských stříbrných dolů. Počátek Vlašského dvora se klade na konec 13. století, kdy plnil funkci městského hradu. Bylo to bezpečné skladiště vytěţené rudy a důleţitá součást opevnění města. Na základě mincovní reformy českého krále Václava II. byly do Vlašského dvora soustředěny všechny do té doby fungující mincovny a byla zavedena raţba hodnotné mince praţského groše. Během 14. století byl hrad postupně přebudován na mincovnu, k největšímu rozkvětu stavební činnosti však došlo ke konci 14. století za vlády krále Václava IV., který do Kutné Hory zajíţděl často i na delší dobu. Konala se zde důleţitá státnická jednání, například 27
setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, vydání Dekretu kutnohorského či volba Vladislava Jagellonského českým králem. Přestavbu prováděla parléřovská stavební huť, která zároveň dokončovala stavbu kostela sv. Jakuba a začínala budovat chrám sv. Barbory. Ke zrušení královské mincovny a úřadu nejvyššího mincmistra došlo v průběhu 18. století. Po velkém poţáru města byla do Vlašského dvora přemístěna radnice, která zde sídlí dodnes.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Kamenný dům „Patří k nejkrásnějším stavbám pozdní gotiky ve střední Evropě. Vyniká zejména sochařskou výzdobou průčelí, celý program soch přestavuje přijetí duše na nebesa. Přízviskem „Kamenný“ byl nazván poprvé v roce 1660. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika stavebních vývojových etap. Ve vrcholu štítu je trůnící madona s dítětem, po stranách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. Je to znak cechu hrnčířů, který připomíná, ţe právě zde býval hrnčířský trh. V současné době je zde umístěna expozice „Královské horní město Kutná Hora – měšťanský ţivot a kultura 17. aţ 19. století“ a ve sklepeních je moţné navštívit Lapidárium, které prezentuje umění kameníků doby jagellonské.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Kostel sv. Jana Nepomuckého „O stavbě kostela rozhodla kutnohorská městská rada v souvislosti s oslavami svatořečení Jana Nepomuckého v roce 1729. Kult tohoto světce rozvíjel především jezuitský řád, v jehoţ sluţbách v Kutné Hoře působil proslulý architekt František Maxmilián Kaňka. Podle jeho projektu byl kostel zbudován. Stavbu prováděli místní stavitelé. Výzdoba kostela je pojata jako oslava českých zemských patronů, freska v klenbě zobrazuje legendu o svatém Janu Nepomuckém.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Jako zajímavost se u této památky uvádí, ţe v měsících květnu a červnu lze v kostele sv. Jana Nepomuckého pozorovat zvláštní jev. Sluneční paprsky procházejí přes červenou vitráţ okna a osvětlují obraz sv. Jana Nepomuckého, který vypadá, jako by krvácel.
28
České muzeum stříbra – Hrádek „V roce 1490 koupil Hrádek důlní podnikatel a královský úředník Jan Smíšek z Vrchovišť a původně uzavřený hrad změnil v okázalé patricijské sídlo se všemi prvky uplatňovanými v tehdejším stavitelství. V současné době je objekt ve správě Českého muzea stříbra, jeho součástí je i středověký důl objevený při hydrogeologickém průzkumu na konci 60. let 20. století. Štoly jsou nejrůznějšího stáří od 13. století, kdy se zde jiţ dolovalo aţ po štoly z přelomu 15. a 16. století. Návštěvník převlečený do dobového hornického úboru, tzv. perkytle, míjí prostory zatopené křišťálově čistou vodou o hloubce aţ 50 metrů. V samostatném Hrádku je umístěna expozice „Město stříbra“. Podle odhadu bylo za 400 let činnosti vytěţeno v kutnohorském důlním revíru zhruba 2,5 tisíce tun stříbra a mezi 10 – 20 tisíci tunami mědi.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o. 2015) Hřbitovní kaple s kostnicí „Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela, který byl původně součástí Sedleckého opatství. Kostel byl postaven ve 14. století jako dvoupodlaţní hřbitov kostnice. Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 000 zesnulých, dalších 10 000 mrtvých během husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloţeny vně i uvnitř kostela, kde je poloslepý mnich v roce 1511 seskládal do pyramid. Konečná výzdoba byla provedena v roce 1870 stavebním mistrem Františkem Rintem, který koncept doplnil o schwarzenberský erb.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) Tylův dům „Tylův rodný dům nesl původně název „dům U Zlatého hřebene“ a stával v bývalé Čáslavské, dnešní Tylově ulici. Ve své nynější podobě vznikal na gotických základech po velkém poţáru města v roce 1823. Na průčelní fasádě domu byl instalován medailónový reliéf Tylova poprsí s popisem připomínajícím, ţe se dne 4. 2. 1808 narodil Josef Kajetán Tyl – spisovatel, dramatik a tvůrce textu české národní hymny „Kde domov můj“. V domě se nachází stálá expozice věnována ţivotu a dílu této významné osobnosti českého národního obrození.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015)
29
Kostel sv. Jakuba „Původně byl kostel zasvěcen Panně Marii, později sv. Jakubovi většímu, patronu horníků. Říkalo se mu také „Vysoký“ podle věţe, která se tyčí do výšky 86 metrů. Stavba byla zahájena mezi lety 1333 a 1336. Kvůli jeho lokalitě nemohl být kolem kostela zaloţen hřbitov. Kostel sv. Jakuba je duchovním středem města a i v současnosti funguje jako centrum místní farnosti.“ (Propagační materiály Průvodcovské sluţby Kutná Hora, s. r. o., 2015) V současné době probíhá jeho celková rekonstrukce.
2.3
Statistika návštěvnosti
Díky spolupráci s Informačním centrem Kutná Hora, jsem získala statistiky roční návštěvnosti památek v Kutné Hoře od roku 1995 do 2015. Pozornost zaměřím především na roky oslavující určitá jubilea pro Kutnou Horu a to od zapsání na seznam UNESCO v roce 1995 aţ po současnost. V minulém roce Kutná Hora oslavovala výročí 20. let vstupu do UNESCO, coţ je dostatečně dlouhá doba na to, zjistit vývoj návštěvnosti daných památek. Při sběru těchto dat jsem také spolupracovala s Římskokatolickou farností – arciděkanství Kutná Hora, která mi pomohla dohledat údaje některých památek, které jsou v jejich správě. V následující tabulce 2 můţeme vidět roční návštěvnost vybraných památek Kutné Hory. Zvýrazněné roky jsou vţdy v periodě pěti let. Důvody proč jsem vybrala tyto památky, jsou dva. Jejich návštěvnost byla archivovaná a dohledatelná, tedy jejich počty vstupů jsou zaznamenávány. Nejedná se tedy o památky, které jsou volně k prohlédnutí, a jejich návštěva se nedá spočítat – Kamenná kašna, Morový sloup, Ruthardská ulice a další. Druhým důvodem je, ţe patří mezi nejznámější památky Kutné Hory a jsou její neodmyslitelnou součástí. Z údajů této tabulky můţeme vyčíst několik různých údajů. Abych mohla prezentovat výsledky, je třeba spočítat základní údaje. Tedy celkovou návštěvnost ve sledovaném období, návštěvnost v jednotlivých letech a návštěvnost jednotlivých památek. Celkovou návštěvnost jednotlivých památek za rok a za sledované období je moţné vidět v tabulce 2. Také zde můţeme vidět celkovou návštěvnost za daný rok. Pomocí dat z tabulky č. 2 jsem vypočítala i podíl jednotlivých památek na celkové roční návštěvnosti.
30
Tabulka 2 – Roční návštěvnost památek
Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných statistik Informačního centra Kutná Hora 31
Rok 1995 V roce 1995 navštívilo Kutnou Horu 325 444 návštěvníků. Nejnavštěvovanější památkou byl chrám sv. Barbory se 145 333 návštěvníky. Druhou nejnavštěvovanější památkou se stala Kostnice, a to díky 92 053 návštěvníkům. Vlašský dvůr tento rok navštívilo 48 365 návštěvníků. České muzeum stříbra navštívilo 34 769 návštěvníků a Kamenný dům si přišlo prohlédnout 4 409 návštěvníků. Nejméně navštěvovanou památkou v roce 1995 se stal Tylův dům, který navštívilo 515 návštěvníků. Rok 2000 V roce 2000, tedy 5 let po zápisu na seznam světového kulturního dědictví, navštívilo Kutnou Horu celkem 431 397 návštěvníků. Na tomto čísle se nejvíce podílel chrám sv. Barbory se 162 000 návštěvníky. O 30 000 návštěvníků méně navštívilo Kostnici, konkrétně 131 735 návštěvníků. Vlašský dvůr v tomto roce navštívilo 63 437 návštěvníků a nedaleké Muzeum stříbra poctilo svou návštěvou 38 925 návštěvníků. Po čtyřech letech od svého zpřístupnění veřejnosti zavítalo do katedrály Nanebevzetí Panny Marie 19 099 návštěvníků. Návštěvnost Kamenného domu se téměř zdvojnásobila na 8 510 návštěvníků. Od 15. července 2000 zavítalo do kostela sv. Jana Nepomuckého 5 585 návštěvníků a pouhé dva měsíce před koncem roku stihlo navštívit nově otevřenou Kapli Boţího těla 1 112 návštěvníků. Na celkovém počtu návštěvníků v roce 2000 se nejméně podílel Tylův dům s 994 návštěvníky. Rok 2005 Deset let po vstupu Kutné Hory do UNESCO se celková návštěvnost téměř zdvojnásobila. Do Kutné Hory zavítalo 606 096 návštěvníků. I po 10 letech byl nejvíce navštěvovanou památkou chrám sv. Barbory. Navštívilo ho 234 226 návštěvníků. Uţ jen o něco málo návštěvníků se přišlo podívat do Kostnice, konkrétně 227 917 návštěvníků. Do Vlašského dvora zavítalo 83 653 návštěvníků. O polovinu méně navštívilo České muzeum stříbra, přesněji 42 131 návštěvníků. Pátou nejnavštěvovanější památkou v tomto roce se stal Kostel sv. Jana Nepomuckého, do kterého přišlo 8 864 návštěvníků. Do nedalekého Kamenného domu zavítalo 5 434 návštěvníků. Návštěvnost Kaple Boţího těla stále rostla a po pěti letech od otevření veřejnosti se přišlo podívat 3 429 návštěvníků. Oproti Kapli Boţího těla návštěvnost Tylova domu klesla na 442 návštěvníků.
32
Rok 2010 V roce 2010 navštívilo Kutnou Horu dohromady 686 527 návštěvníků. Tentokrát se na tomto čísle nejvíce podílela Kostnice se svojí návštěvností 242 430 návštěvníků. Chrám sv. Barbory navštívilo o necelých 45 000 návštěvníků méně, konkrétně 198 066 návštěvníků. V tomto roce zavítalo do Českého Muzea stříbra 93 152 návštěvníků, tedy o něco více neţ do Vlašského dvora, který přišlo navštívit 54 098 návštěvníků. Po dlouhé rekonstrukci Katedrály Nanebevzetí Panny Marie v období let 2002 – 2006 se v roce 2010 se přišlo podívat 49 485 návštěvníků. Hned v prvním roce otevření Galerie středočeského kraje v Jezuitské koleji ji navštívilo 22 590 návštěvníků. Do Kamenného domu zavítalo 10 516 návštěvníků. Kapli Boţího těla navštívilo 8 647 návštěvníků a o pár tisíc méně navštívilo Kostel sv. Jana Nepomuckého, přesněji 5 471 návštěvníků. Návštěvnost Tylova domu se vyšplhala aţ na 2 072 návštěvníků. Rok 2015 V roce 2015 navštívilo Kutnou Horu rekordních 977 156 návštěvníků, necelý milion návštěvníků za jeden rok. Nejvíce navštěvovanou památkou v tomto roce se stala opět Kostnice, kterou navštívilo 333 350 návštěvníků. Chrám sv. Barbory navštívilo 279 595, přes 50 000 návštěvníků méně, neţ Kostnici. Třetí nejnavštěvovanější památkou se stalo České muzeum stříbra, které navštívilo 94 555 návštěvníků. Na druhé straně města stojící Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie navštívilo 88 991 účastníků. Kapli Boţího těla navštívilo rekordních 60 911 návštěvníků. Oproti tomu navštívilo Vlašský dvůr nejméně návštěvníků za celé sledované období a to 41 226 návštěvníků. I kostel sv. Jakuba dosáhl rekordu díky 26 711 návštěvníkům. Jezuitskou kolej neboli Galerii středočeského kraje navštívilo v tomto roce 26 451 návštěvníků. Kamenný dům navštívilo 12 933 návštěvníků a nedaleký kostel sv. Jana Nepomuckého 9 661 návštěvníků. Tylův dům v Tylově ulici v roce 2015 navštívilo 2 772 návštěvníků. Z tabulky dále můţeme vyčíst nejvyšší a nejniţší návštěvnost kaţdé památky. Chrám sv. Barbory měl nejvyšší návštěvnost v roce 2014 a to 289 984 návštěvníků. Naopak v roce 1995 byla návštěvnost nejniţší, konkrétně 145 333. Vlašský dvůr měl nejlepší výsledky v roce 2005, díky 83 653 návštěvníkům. V minulém roce se mu ovšem dařilo nejhůře a výsledkem bylo 41 226 návštěvníků. Kaple Boţího těla zaţila v loňském roce, oproti Vlašskému dvoru, největší počet návštěvníků. Zavítalo do ní 60 911 osob. Nejméně se jí dařilo v roce 2000, kdy byla 33
otevřena pouhé 2 měsíce od svého otevření. Během těchto dvou měsíců navštívilo Kapli Boţího těla 1 112 návštěvníků. V roce 2002 byl Kostel sv. Jana Nepomuckého vytíţen 9759 návštěvníky. Naopak v roce 2013 do něj zavítalo pouhých 4273 návštěvníků. Dost výrazné změny návštěvnosti nastaly v Českém muzeu stříbra, kdy se číslo 103 640 návštěvníků stalo rekordním oproti 34 769 návštěvníků v roce 1995. Největší návštěvnost pocítil Kamenný dům v roce 2012, kdy jej navštívilo 15 022 osob. Nejméně úspěšným rokem pro tuto památku se stal rok 2004 se 3 724 návštěvníky Obrovské změny návštěvnosti nastaly v Tylově domě. Nejniţší návštěvnosti - 226 osob v roce 2003 se šestnáctkrát zvýšila. V roce 2012 uvítal Tylův dům 3 682 návštěvníků. Velmi zajímavý převrat se odehrál v Kostnici, která od roku 2006 překonala svou návštěvností chrám sv. Barbory. Nejmenší návštěvnost nastala v roce 1995, kdy do Kostnice zavítalo 92 053 návštěvníků. Naopak v roce 2014 se nechalo památkou s morbidními prvky uchvátit 339 926 návštěvníků. Dvacetkrát větší rozdíl nastal u katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Nejmenší počet návštěvníků (5063 osob) navštívilo katedrálu v roce 1998. V roce 2014 poctilo svou návštěvu katedrálu 96 436 návštěvníků. I galerie středočeského kraje pocítila obrovské výkyvy hned dva roky po sobě. V roce 2012 slavila neuvěřitelných 71 928 návštěvníků. Napřesrok se ale počet návštěvníků drasticky sníţil na 15 164 návštěvníků. Dlouho znepřístupněný kostel sv. Jakuba se největšího počtu návštěvníků (26 711 osob) dočkal v roce 2015. Nejmenší počet návštěvníků nastal tři roky po jeho otevření. V roce 2013 přišlo obdivovat tento kostel 7 735 návštěvníků. Nejmenší počet návštěvníků (226 osob) za 20 let zaznamenal Tylův dům v Tylově ulici. Naopak největší celkovou návštěvností ze všech památek se ctí Kostnice s neuvěřitelnými 339 926 návštěvníky za rok. Za tímto úspěchem zcela jistě stojí originality této památky a také dobrá propagace i na zahraničním trhu. Propagační materiály (dokumentární filmy spoty) zde vytvářely i různé zahraniční společnosti (př. BBC). Australská společnost zde točila seriál o pohřbívání, tudíţ se Kostnice objevovala po celém světě a stala se tak lákadlem pro turisty. Podíl památek na celkové návštěvnosti v tabulce 2 je značně patrný pouze u dominantních památek, jako je chrám sv. Barbory a Kostnice. Menší památky se v některých letech stále předhánějí a bojují tak o post nejvíce navštěvované památky hned po jiţ zmíněných 34
dominantních památkách. V následujících tabulkách 3 – 13 můţeme vidět podíl návštěvnosti určité památky v procentech na celkové návštěvnosti daného roku. Chrám sv. Barbory patří mezi dominantní památky Kutné Hory. Jeho dominantní podíl na celkové návštěvnosti lze vidět v níţe uvedené tabulce 3. Podíl této památky se postupně sniţoval, coţ bylo zapříčiněné jak nárůstem návštěvnosti Kostnice, tak nárůstem nově otevřených památek. Tabulka 3 – Procentuální podíl chrámu sv. Barbory na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1995
44,66
2001
37,87
2007
36,48
2013
47,57
1996
42,15
2002
39,59
2008
32,85
2014
30,17
1997
41,27
2003
38,71
2009
30,28
2015
28,61
1998
42,64
2004
38,69
2010
28,85
1999
39,96
2005
38,65
2011
29,87
2000
37,55
2006
38,02
2012
30,09
Zdroj: Vlastní zpracování Vlašský dvůr, který je znám a vyhledáván pro svoji mincovnu, stále usiluje o vyšší počet návštěvníků, aby patřil mezi nejnavštěvovanější památky v Kutné Hoře. Podle podílů návštěvnosti, zaznamenaných v tabulce 4, oprávněně patří mezi nejvíce navštěvované památky, přesto ţe se za posledních pár let Vlašskému dvoru nedaří zajistit si větší přísun návštěvníků. Tabulka 4 - Procentuální podíl Vlašského dvora na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1995
14,86
2001
15,35
2007
10,94
2013
8,93
1996
15,39
2002
14,66
2008
10,43
2014
5,06
1997
15,26
2003
14,58
2009
9,11
2015
4,22
1998
16,55
2004
15,98
2010
7,88
1999
15,42
2005
13,8
2011
7,01
2000
14,71
2006
12,28
2012
5,68
Zdroj: Vlastní zpracování 35
Kapli Boţího těla se postupně od jejího otevření v roce 2000 zvyšovala návštěvnost a tím rostl i podíl na celkové návštěvnosti. Ze začátku byl tento podíl zanedbatelný, ale v posledních dvou letech se tento podíl stal značně viditelným. Jak je moţné vidět v tabulce 5, největší podíl na celkové návštěvnosti je v roce 2015, kdy si památku prohlédlo nejvíce návštěvníků od jejího otevření. Tabulka 5 - Procentuální podíl Kaple Boţího těla na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
2000
0,26
2004
0,51
2008
1,41
2012
0,81
2001
0,57
2005
0,57
2009
1,05
2013
1,07
2002
0,58
2006
0,86
2010
1,26
2014
3,1
2003
0,52
2007
0,96
2011
0,84
2015
6,23
Zdroj: Vlastní zpracování Kostel sv. Jana Nepomuckého (otevřený 15. 7. 2000) má ve srovnání s Kaplí Boţího těla, která byla otevřena o 3 měsíce později, značné rozdílné výsledky. Nejvíce lidí přišlo tento kostel navštívit v roce 2002, díky tomu se podílel na celkové návštěvnosti 2,16% jak je moţné vidět v tabulce 6. Od té doby se jeho podíl sniţuje. Je to zapříčiněné menším počtem návštěvníků a také otevřením nových památek v roce 2010 a 2011. Tabulka 6 - Procentuální podíl kostela sv. Jana Nepomuckého na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
2000
1,29
2004
1,78
2008
1,25
2012
0,45
2001
1,41
2005
1,46
2009
1,07
2013
0,77
2002
2,16
2006
1,24
2010
0,78
2014
0,88
2003
2,09
2007
1,17
2011
0,69
2015
0,99
Zdroj: Vlastní zpracování Muzeum Hrádek, který spadá pod správu českého muzea stříbra, má viditelně nestabilní podíl na celkové návštěvnosti. V tabulce 7 je moţné vidět stav, kdy se podíl postupně sniţoval, rostl a znovu se sniţoval. Jelikoţ zde nenastaly obrovské výkyvy v podílech, Hrádek tak patří mezi prvních 5 nejnavštěvovanějších památek Kutné Hory. 36
Tabulka 7 - Procentuální podíl ČMS Hrádku na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1995
10,67
2001
8,75
2007
7,18
2013
15,38
1996
11,07
2002
8,04
2008
8,03
2014
9,55
1997
11,5
2003
8,59
2009
13,86
2015
9,68
1998
11,16
2004
8,14
2010
13,57
1999
10,31
2005
6,95
2011
12,69
2000
9,02
2006
6,81
2012
10,48
Zdroj: Vlastní zpracování I přesto, ţe Kamenný dům patří pod správu českého muzea stříbra, nemá tak vysoký podíl na celkové návštěvnosti jako Hrádek. Podíl Kamenného domu na celkové návštěvnosti je značně zanedbatelný a jen ojediněle se tato památka podílí více neţ 1,5%, jak je moţné vidět v níţe uvedené tabulce 8. I přes nízký podíl návštěvnosti, v posledních čtyřech letech navštívilo tuto památku vţdy přes 10 000 návštěvníků. Tabulka 8 - Procentuální podíl Kamenného domu na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1995
1,35
2003
1,05
2008
0,81
2013
2,08
1996
1,64
2004
0,7
2009
1,71
2014
1,55
2000
1,97
2005
0,9
2010
1,53
2015
1,32
2001
1,22
2006
1,05
2011
1,19
2002
1,05
2007
0,74
2012
1,63
Zdroj: Vlastní zpracování Jiţ bylo zmíněno, ţe Tylův dům se stal nejméně navštěvovanou památkou za sledované období. Proto jeho podíl na celkové návštěvnosti je zcela minimální a nedosahuje ani 1%. Je třeba ale podotknout, ţe tuto památku navštěvuje stále více návštěvníků a podle tabulky 2 budou tato čísla nadále růst i v dalších letech.
37
Tabulka 9 - Procentuální podíl Tylova domu na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1995
0,16
2000
0,23
2006
0,12
2011
0,25
1996
0,16
2001
0,18
2007
0,25
2012
0,38
1997
0,37
2002
0,15
2008
0,22
2013
0,5
1998
0,09
2003
0,05
2009
0,9
2014
0,21
1999
0,21
2005
0,7
2010
0,30
2015
0,002
Zdroj: Vlastní zpracování Druhou dominantní památkou v Kutné Hoře se stala Kostnice. Od roku 2006 má větší návštěvnost neţ chrám sv. Barbory, tedy podíl této památky na celkové návštěvnosti rostl. Kostnice se převáţně podílí na celkové návštěvnosti přibliţně 35%, čímţ se přibliţuje chrámu sv. Barbory. V níţe uvedené tabulce 10 je moţné vidět, ţe podíl převáţně rostl. Aţ v roce 2009 se sníţil, ale i tak byl stabilní a drţel se okolo 35%. Tabulka 10 - Procentuální podíl Kostnice na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1995
28,29
2001
30,68
2007
40,9
2013
37,52
1996
29,58
2002
33,76
2008
41,8
2014
35,37
1997
29,62
2003
34,41
2009
36,78
2015
34,11
1998
28,12
2004
34,99
2010
35,31
1999
31,86
2005
37,6
2011
35,07
2000
30,54
2006
39,62
2012
33,01
Zdroj: Vlastní zpracování Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je památka, která je součástí názvu Kutné Hory zapsané na Seznam kulturního dědictví. V roce 2014 se na zastupitelstvu města Kutné Hory projednával návrh změny názvu statku zapsaného na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO. Jednalo se o změnu z katedrály Panny Marie v Sedlci na kostel v Sedlci. Bylo objasněno, ţe UNESCO dělalo revizi, a proto doporučilo zkrácení názvu. Na zastupitelstvu vyplynulo, ţe zastupitelstvo pokládá katedrálu v Sedlci za katedrálu a zachování původního názvu pokládá za natolik významné, ţe se změnou 38
nesouhlasilo. [24] Katedrála je unikátní památkou, která také nabízí k prohlednutí „Sedleckou monstranci“, která je podle posledních poznatků nejstarší dochovaná gotická monstrance na světě. I díky tomuto skvostu a rozsáhlé rekonstrukci se podíl této památky na celkové návštěvnosti zvyšuje, jak je moţné vidět v tabulce 11. Tabulka 11 - Procentuální podíl katedrály Nanebevzetí Panny Marie na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
1997
2
2001
3,96
2010
7,21
2014
10,03
1998
1,44
2007
1,38
2011
8,62
2015
9,11
1999
2,41
2008
3,2
2012
8,32
2000
4,43
2009
5,75
2013
12,44
Zdroj: Vlastní zpracování Galerie středočeského kraje byla otevřena v prosinci 2009 ve zrekonstruované Jezuitské koleji. V níţe uvedené tabulce lze vidět, ţe v roce 2012 se zvýšil podíl této památky na celkové návštěvnosti díky vystavení Kutnohorské iluminace. „Středočeský kraj zakoupil 8. prosince 2009 na aukci londýnského aukčního domu Sotheby’s iluminaci Dobývání a zpracování stříbrné rudy v Kutné Hoře pro Galerii Středočeského kraje“ [1] Toto dílo mimořádné uměleckohistorické hodny bylo získáno za částku 510 000 liber, tedy za více neţ 17 000 000 Kč. [9] Tabulka 12 - Procentuální podíl Jezuitské koleje - GASK na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
2010
3,29
2013
0,03
2011
2,81
2014
2,15
2012
7,81
2015
2,79
Zdroj: Vlastní zpracování Kostel sv. Jakuba byl jednou z mála památek, která nebyla veřejnosti přístupná. Pouze pár dní v roce v rámci některých akcí nebo slavností bylo moţné tuto památku navštívit. Od roku 2011 je kostel přístupný veřejnosti a to od června do září. I přes takto krátkou dobu čísla návštěvníků rostou a v roce 2015 navštívilo kostel nejvíce návštěvníků od jeho 39
otevření. Díky tomu se zvýšil i podíl na celkové návštěvnosti na 2,73%, jak je moţné vidět v tabulce 13. Tabulka 13 - Procentuální podíl kostela sv. Jakuba na celkové návštěvnosti Rok
Podíl v %
Rok
Podíl v %
2011
1,05
2014
1,93
2012
1,27
2015
2,73
2013
1,39
Zdroj: Vlastní zpracování V následujícím grafu 2 můţeme vidět podíl všech památek na celkové návštěvnosti v Kutné Hoře. Graf vyplývá z údajů tabulek 3 -13. Chrám sv. Barbory se podílí nejvíce na celkové návštěvnosti. Celková návštěvnost této památky za 20 let je 4 342 321 návštěvníků. Za sledované období od roku 1995 – 2015 je nejvíce navštěvovanou památkou v Kutné Hoře. Hned za ní se na celkové návštěvnosti podílí s necelými 33% Kostnice. Navštívilo ji za sledované období 4 386 743 návštěvníků. Tedy rozdíl mezi chrámem sv. Barbory a Kostnicí není velký. Jak jsem jiţ zmiňovala výše, jedná se o dvě nejvíce dominantní památky. Vlašský dvůr se i přes sniţující počet návštěvníků stal třetí nejnavštěvovanější památkou za sledované období. Hned za Vlašským dvorem se stalo čtvrtým nejnavštěvovanějším České muzeum stříbra – Hrádek. Rozdíl mezi Vlašským dvorem a Hrádkem za sledované období je 59 793 návštěvníků. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie se na celkové návštěvnosti Kutné Hory za sledované období podílela necelými 6%. Galerie středočeského kraje, která je otevřená od prosince 2009, se stala šestou nejnavštěvovanější památkou a na celkové návštěvnosti se podílela 3%. Následující památky mají minimální rozdíly v podílech na celkové návštěvnosti a jejich rozdíly jsou pouze v řádkách setin procent. Kostel sv. Jakuba, který je otevřený od roku 2011 se podílí na celkové návštěvnosti na sedmém místě s necelými 2%. Kamenný dům se i přes menší počet návštěvníků neţ v Kapli Boţího těla stal osmou památkou, která se podílí na celkové návštěvnosti Kutné Hory. Hned za něj patří kaple Boţího těla, jejíţ podíl je 1,29%. Kostel sv. Jana Nepomuckého je poslední památkou, jejíţ podíl přesahuje 1 procento. Podíl Tylova domu je pouhých 0,26%.
40
Graf 2 – Podíl památek na celkové návštěvnosti Kutné Hory
Podíl návštěvnosti na celkové návštěvnosti Kutné Hory 3.15%
1.67%
Chrám sv. Barbory Vlašský dvůr
5.74%
Kaple božího těla 36.88%
Kostel sv. Jana Nepomuckého Hrádek Kamenný dům
34.22%
Tylův dům Kostnice 11.16%
Jezuitská kolej - GASK
10.07% 0.26%
1.31%
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
1.29%
Kostel sv. Jakuba
1.22%
Zdroj: Vlastní zpracování Z níţe uvedeného grafu vyplývá celková roční návštěvnost jednotlivých památek. Číselné údaje pocházejí z předchozí tabulky, ale pro lepší přehlednost jsou tato data transformována do grafu. Jako první nám graf říká, ţe návštěvnost v Kutné Hoře neustále stoupá. Od roku 1995 stoupla návštěvnost o obdivuhodných 200%. Mezi roky 1995 aţ 1999 se návštěvnost nepatrně zvyšovala. Aţ v roce 2001 se návštěvnost zvedla téměř o polovinu. Následující dva roky návštěvnost stagnovala a v roce 2004 začala znovu růst a navýšila se o 100%. Mezi roky 2008 -2010 nastal mírný pokles. Návštěvnost se zde udrţovala okolo 640 000 – 680 000 návštěvníky. Oproti roku 2010 se návštěvnost v roce 2011 zvedla přibliţně o 18% a v roce 2012 se zvýšila o necelých 35%. Patrný skok nastal v roce 2013, kdy návštěvnost klesla z 921 122 návštěvníků na 826 078 návštěvníků. Tento rok navštívilo Kutnou Horu o 95 044 návštěvníků méně. Značný vliv na pokles návštěvnosti měla pokračující ekonomická krize. Naopak v roce 2014 se vše vrátilo k původním číslům a Kutnou Horu si přijelo prohlédnout 961 121 návštěvníků. Rok 2015 uţ nebyl od roku 2014 velmi odlišný, zde se jednalo o nárůst 16 000 návštěvníků. 41
Z grafu 3 je jasné, ţe od zapsání Kutné Hory na seznam památek UNESCO návštěvnost toho města roste a poroste i v následujících letech. Rok 2015 se oprávněně stal nejvíce navštěvovaným rokem. Jedením z důvodů byly probíhající oslavy výročí 20. let od vstupu Kutné Hory do UNESCO. Graf 3 – Celková roční návštěvnost
Roční návštěvnost
0
Celková roční návštěvnost
Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných dat o návštěvnosti památek
2.4
Fondy
Aby bylo moţné zajistit, ţe si kulturní dědictví budou moci prohlédnout i další generace, je třeba se o kulturní dědictví nějakým způsobem starat. Na to lze vyuţít různé fondy, které jsou v dnešní době k dispozici. Já jsem ve své práci vybrala dva, kterým bych se ráda věnovala a do kterých je Kutná Hora zapojena. Jedná se o Fond cestovního ruchu regionu Kutná Hora a Fond regenerace města Kutné Hory.
2.4.1 Fond cestovního ruchu Na základě spolupráce s místostarostkou Ing. Zuzanou Moravčíkovou jsem získala různé podklady k Fondu cestovního ruchu Města Kutné Hory. Objasnila mi tím problematiku, status a pravidla tohoto Fondu. Mohla jsem tedy nahlédnout i na předpokládané příjmy a výdaje fondu cestovního ruchu pro rok 2016, které jsou uvedené v tabulce 14 a 15. Díky 42
977,156
961,121
826,078
686,527
618,268
642,222
649,692
464,392
451,280
475,667
368,636
350,526
100000
359,486
200000
357,710
300000
325,444
400000
431,397
500000
531,376
600000
606,096
700000
719,003
800000
816,646
900000
921,122
1000000
moţnosti nahlédnutí do zápisu ze zastupitelstva města ze dne 17. prosince 2013 (usnesení ZM č. 256/13) na Městském úřadě v Kutné Hoře, mohu vysvětlit co vlastně Fond cestovního ruchu Města Kutné Hory je. „Kutná Hora v zájmu rozvoje cestovního ruchu a propagace turistických atraktivit města vytvořila zvláštní účelový účet, který slouţí k financování marketingových aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře. Jedná se o vytvořené společenství města Kutné Hory, provozovatele památkových objektů příspěvkových organizací Středočeského kraje a firem podnikajících v cestovním ruchu. Všechny tyto subjekty společně přispívají na účelový účet, z něhoţ je hrazena propagace a prezentace města podle předem stanoveného marketingového plánu. Tento fond shromaţďuje finanční prostředky k rozvoji cestovního ruchu v Kutné Hoře v rozsahu a způsobem schváleným Správní radou Fondu CR. Příjmy Fondu jsou získávány z poplatků za lázeňský a rekreační pobyt určený závaznou vyhláškou Města Kutná Hora č. 4/2012. Dále jsou příjmy získávány z prostředků rozpočtu města a dobrovolných příspěvků jednotlivých provozovatelů památkových objektů ve výši uvedené v Rozpočtu marketingového plánu. Příspěvkové organizace Středočeského kraje (GASK a ČMS) se budou podílet přímým finančním podílem na vybraných konkrétních aktivitách z Marketingového plánu Fondu cestovního ruchu na příslušný rok. Jedná se o dobrovolné příspěvky podnikatelských subjektů a finanční dary sponzorů.“ [22] Orgánem Fondu CR je Správní rada Fondu, která je tvořena zástupci jednotlivých subjektů cestovního ruchu. Zástupce Rady města Kutná Hora, zástupce oddělení cestovního ruchu, zástupce Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora, zástupce Římskokatolické farnosti Kutná Hora Sedlec, zástupce Průvodcovské sluţby Kutná Hora s. r. o., zástupce příspěvkových organizací Středočeského kraje (GASK a ČMS), zástupce ubytovacích zařízení, zástupce občanského sdruţení Kutnohorsko.cz, zástupce komise cestovního ruchu Rady města Kutná Hora. Z tabulky 14 je znatelné, ţe většinu příjmu tvoří příspěvky jednotlivých organizací jako je město a římskokatolická farnost arciděkanství a Sedlec. Dalším důleţitým příjmem je lázeňský a rekreační poplatek. Tento poplatek je stanoven na 15 Kč za osobu a za kaţdý i započatý den pobytu. Roční rozpočet Fondu cestovního ruchu se tedy pohybuje kolem 1 miliónu korun po odvedení DPH.
43
Tabulka 14 – Předpokládané příjmy Fondu cestovního ruchu pro rok 2016 Předpokládané příjmy FCR 2016 (včetně DPH) Město Kutná Hora Lázeňský a rekreační poplatek ŘKF - arciděkanství ŘKF - Sedlec PSKH ČMS GASK MAS LÍPA PRO VENKOV MUZEUM ODHALENÍ TAJEMNÉ TVÁŘE MUZEUM LEGO MUZEUM ALCHYMISTICKÁ DÍLNA REZERVA Z ROKU 2015 CELKEM PŘEDPOKLÁDANÉ ZDROJE FONDU CR PO ODVEDENÍ DPH
400 000,00 Kč 300 000,00 Kč 300 000,00 Kč 200 000,00 Kč 25 000,00 Kč 42 350,00 Kč 42 350,00 Kč 100 000,00 Kč 5 000,00 Kč 10 000,00 Kč 5 000,00 Kč 13 000,00 Kč 1 442 700,00 Kč 1 192 314,05 Kč
Zdroj: Získáno na základně spolupráce s místostarostkou Ing. Zuzanou Moravčíkovou Hlavní výdaje Fondu cestovního ruchu se dělí na Reklamu, Public relations a HW2017. Reklama je ještě zaměřena na internetovou a venkovní reklamu. Výdaje za internetovou reklamu jsou celoroční v podobě plateb reklamním systémům AdWords a Sklik. Dále se jedná o paušální platby portálům www.inyourpocket.com a www.paseo.cz. Venkovní reklama je převáţně situována do nejvíce navštěvovaných míst hlavního města Prahy, aby přilákal co nejvíce turistů, kteří přiletí do České republiky a snaţí se je přimět uskutečnit výlety do Kutné Hory. Do této kategorie reklamy také patří reklamní prostory Českých drah ve vlacích. Dalším důleţitým a také největším výdajem je Public Relations, který má na starosti tisk propagačních materiálů a aktualizování katalogů, týkajících se Kutné Hory. Jednotlivé typy propagačních materiálů jsou rozepsány v tabulce 15. Výdajem HW2017 se rozumí vystavovatelské poplatky za pulty na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2017.
44
Tabulka 15 – Předpokládané výdaje Fondu cestovního ruchu pro rok 2016 Rozpočet FCR pro rok 2016 - výdaje PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY SPOJENÉ S REALIZACÍ MARKETINGOVÝCH AKTIVIT
bez DPH
včetně DPH
1 Reklama
390 000,00 Kč
471 900,00 Kč
1.1. Internetová reklama
220 000,00 Kč
266 200,00 Kč
1.1.1. Internetová reklama - klíčová slova (AddWords, Sklik) (celoroční) www.kutnahora.cz
150 000,00 Kč
181 500,00 Kč
1.1.2. Inzerce na webových portálech www.inyourpocket.com, portály Paseo 1.2. Venkovní reklama - kampaň pro Kutnou Horu (1 fáze - včetně grafiky a distribude po Praze)
70 000,00 Kč
84 700,00 Kč
170 000,00 Kč
205 700,00 Kč
2 Public relations - Tisk propagačních materiálů
588 370,00 Kč
711 927,70 Kč
2.1. Mapa čj - aj (červená) 90 000 ks 2.2. KH a okolí čj - aj aktualizace + distribuce v rámci sítě Adjust Art 85 000 ks 2.3. KH a okolí šj-port, fr-it aktualizace + dotisk celkem 30 000 ks 2.4. KH a okolí NJ-NL (15 000 ks); jap. (8 000 ks), PL/RJ (15 000 ks) 2.6. Trhací mapy regionu (čj-aj) 10 000 ks 2.7. Překlady pro letáky KH a okolí
104 210,00 Kč 147 900,00 Kč 58 000,00 Kč 75 000,00 Kč 50 000,00 Kč 33 260,00 Kč
126 094,10 Kč 178 959,00 Kč 70 180,00 Kč 90 750,00 Kč 60 500,00 Kč 40 244,60 Kč
2.8. Překlady pro nový web města
120 000,00 Kč
145 200,00 Kč
30 000,00 Kč
36 300,00 Kč
1 008 370,00 Kč
1 220 127,70 Kč
3. HW2017 - vystavovatelské poplatky za 5 pultů CELKEM PŘEDPOKLÁDANÉ VÝDAJE FONDU CR
Zdroj: Získáno na základně spolupráce s místostarostkou Ing. Zuzanou Moravčíkovou
2.4.2 Fond regenerace města Kutné Hory Důvod proč jsem se rozhodla věnovat se tomuto fondu, je jeho účel k čemu slouţí. Povaţuji za vhodné vyuţívat typ takového fondu v kaţdém městě, kde je třeba zachovat určitou image, kulturní dědictví nebo celkové prostředí města. Tento fond byl stejně jako předchozí Fond CR projednáván na zastupitelstvu města Kutné Hory. Pro získání většího mnoţství informací o tomto fondu jsem uskutečnila návštěvu na Městském úřadě Kutné Hory, kdy mi bylo umoţněno podívat se do zápisu ze zastupitelstva ze dne 25. listopadu 2003 (usnesení č. 260/03), na kterém se statut tohoto fondu projednával. Také jsem spolupracovala s referentkou odboru památkové péče, školství a kultury Bc. Janou Jelínkovou, od které jsem získala veškeré přehledy příspěvků k Fondu regenerace od roku 1995 do roku 2015. Přehled příspěvků tohoto fondu za rok 2015 je uveden v příloze 1. „Účelem Fondu regenerace je pomoc vlastníkům kulturních památek v péči o kulturní dědictví zanechané našimi předky na území samostatné působnosti Města Kutné Hory jakoţto i pomoc vlastníkům nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale leţí
45
v městské památkové rezervaci Kutná Hora nebo doplňují charakter historického jádra města, jeţ je zapsáno na Seznam světového a přírodního dědictví lidstva UNESCO. Fond regenerace je tvořen zejména z následujících zdrojů: Příjmy z rozpočtu Města Kutné Hory kaţdoročně ve výši 2 mil. Kč 50% z příjmů Města Kutné Hory z pronájmu prostor k filmování za období předchozího roku Dary nebo příspěvky od fyzických nebo právnických osob, nadací a podobně Pouţití prostředků Fondu regenerace je určeno na následující činnosti. Na zachování a obnovy nemovitých kulturních památek v územní působnosti Města Kutné Hory. Na zachování obnovy movitých kulturních památek, které jsou nebo mají být umístěny na veřejně přístupném místě v Kutné Hoře. Na obnovy nemovitých kulturních památek nebo jejich částí, kterou mohou provádět pouze restaurátoři s příslušnými povoleními MK ČR. Na obnovy plášťů domů (střechy, uliční průčelí) nezapsaných jako kulturní památky, avšak dotvářejících charakter městské památkové rezervace. Na obnovy či restaurování vybraných hodnotných stavebně historických prvků (ostění, klenby, okna, dveře, dřevěné stropy, nástěnné malby) v domech nezapsaných jako kulturní památky, leţících však v městské památkové rezervaci Kutná Hora. Na provádění záchranných archeologických průzkumů. Jako podíly města v Programu regenerace městské památkové rezervace Kutná Hora, v případě, jde-li o jiné vlastníky neţ Město Kutná Hora a zapojené do tohoto programu. Zásady pouţití prostředků z Fondu regenerace na tyto činnosti podléhají schválení Zastupitelstvem města Kutné Hory.“ [23]
2.5 Rozhovor s RNDr. Ivo Šancem, CSc. Řízený rozhovor s Dr. Ivo Šancem proběhl 19. 2. 2016 v Kutné Hoře. Důvodem, proč jsem uskutečnila rozvor právě s Dr. Šancem, se stal fakt, ţe v roce 1994 se stal po komunálních volbách starostou Kutné Hory a byl starostou i v době, kdy byla Kutná Hora zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Díky své funkci měl blízko k celému procesu zápisu Kutné Hory na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví a byl v čele města v prvních letech po vstupu do UNESCA. Stále figuruje v politické scéně, je zastupitelem nejen města Kutné Hory, ale i Středočeského kraje. Celý audio záznam lze nalézt na přiloţeném CD nosiči, který je umístěn v zadní části práce v příloze 5. 46
Jak probíhal celý proces vstupu Kutné Hory na seznam UNESCO? Dr. Šanc, který se stal v roce 1994 po komunálních volbách starostou města Kutné Hory a převzal tak proces vstupu Kutné Hory na Seznam UNESCO, odpověděl na tuto otázku následující: Nápad a veškeré aktivity začali v první polovině 90. let. Konkrétně s touto myšlenkou, ţe by Kutná Hora měla usilovat o vstup na Seznam památek kulturního dědictví UNESCO. Na tomto procesu začala procovat první porevoluční radnice, kdy starostou byl Ing. Jaroslav Benada a místostarostou byl Ing. arch. Petr Kalfus. Spolu s ministerstvem kultury, kde se tohoto procesu ujal Mgr. Michal Beneš, CSc., začali připravovat ţádost Kutné Hory na vstup do UNESCA za pomoci nejvýznamnějších památkářů v České republice. Například Doc. JUDr. PhDr. Dobroslav Líbal, DrSc. Přihláška byla za odborné pomoci Dr. Líbala sepsána a podána. Poté v roce 1995 začátkem roku UNESCO vyslalo experta, jímţ byl maďarský architekt. Během 4 dnů důkladně prošel Kutnou Horu a vedl několik rozhovorů. Poptával se na způsob zapojení veřejnosti do ochrany kulturního dědictví, na coţ mu bylo odpovězeno, ţe je zde památkářská komise, která se tomu věnuje. Po jeho odjezdu sledoval Mgr. Beneš vývoj jednání v Paříţi v centrále UNESCO a informoval Kutnou Horu o vývoji. Vše vedlo k tomu, ţe na podzim roku 1995 byla Kutná Hora zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jaké kritérium či oblast pro vstup do UNESCA bylo z pohledu vedení města nejobtížnější? Ţádost byla připravována před jeho vstupem na radnici. Musela se vyřešit otázka, jak památku vůbec definovat. Po rozsáhlých jednáních bylo definováno Historické jádro města Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie Nanebevzetí v Sedlci. Základní otázka zněla, jak památky obnovit, zrekonstruovat a zpřístupnit tak, aby nebyl narušen charakter památky (nepouţít špatný materiál, špatné postupy v rozporu s původními technologiemi). Hlavním kritériem bylo neomezovat podmínky a stávající ţivot v historickém centru Města Kutné Hory. Domníváte se, že vstup Kutné Hory do UNESCA s sebou nese nějaké zápory Dle jeho názorů ţádné negativní vlivy vstup do UNESCA nepřináší. Jak se změnila popularita Kutné Hory po vstupu do UNESCA? 47
Snaţil se v době, kdy byl na radnici, na Kutnou Horu mediálně upozorňovat. V hlavním městě Praze je Kutná Hora na různých poutačích a Incomingové cestovní kanceláře, které se turistů ujímají, o Kutné Hoře vědí a zajišťují tak přísun návštěvníků. Avšak dle jeho názoru se zde vyskytují a vyskytovat budou určité rezervy v oboru propagace. Zvýšená pozornost se věnovala Public Relations v dobrovolných svazcích obcí (DSO) Česká inspirace a České dědictví UNESCO. Jak velké finanční vstupy muselo město vynaložit, aby splnilo veškeré podmínky pro vstup do UNESCA? Před vstupem nebylo nutné vynaloţit ţádné přímé investice. Jaké opatření musí město Kutná Hora provádět, aby si zajistilo udržitelnost tohoto statutu „památky UNESCO“? Pro město Kutná Hora je povinností kaţdým rokem vyhotovit závěrečnou zprávu 2 za daný rok. Ukázka části závěrečné zprávy z roku 2014 je uvedena v příloze 2. Jaké organizační, právní ostatní opatření bylo nutno provést před podáním žádosti o vstup do UNESCA? Jednalo se především o organizační opatření, coţ bylo vytvoření týmu, který celou ţádost zpracovával. Jaké doprovodné kulturní akce byly pořádány v souvislosti se zapsáním Kutné Hory na Seznam památek UNESCO? Byla zorganizovaná slavnost k zápisu Kutné Hory na Seznam UNESCO. Certifikát o zapsání Kutné Hory na Seznam UNESCO osobně předával tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid. Byly odhaleny pamětní desky označující památku.
2
Závěrečnou zprávu zpracovává každý rok referentka odboru památkové péče, školství a kultury Bc. Jana Jelínková. Zpráva je dělena do několika bodů. Prvním bodem program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v daném roce, který obsahuje rozdělení finančních prostředků a podporu obnov kulturních památek z rozpočtu města. Dalšími body jsou podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, záchrana a obnova kulturních památek poškozených živelnými pohromami, program záchrany architektonického dědictví, grantové programy nadace „Kutná Hora – památka UNESCO“, významné obnovy v daném roce a celkové vyhodnocení daného roku. A je každoročně zasílaná na centrálu UNESCA.
48
Jaké postupy byly zvoleny vedením města směřující k propagaci oslav vstupu Kutné Hory na Seznam UNESCO? Tyto postupy byly popsány na příkladě oslav 20. výročí od zápisu Kutné Hory. Přípravy na oslavy začali uţ v roce 2014, kdy byla vytvořena pracovní skupina, která tyto oslavy organizovala. Rozhodlo se, ţe rok 2015 bude rokem zápisu Kutné Hory na Seznam UNESCO. Tedy veškeré akce probíhající v tomto roce budou mít tuto „pečeť“. Na základě toho byla vytvořena grafika a logotyp sjednocující tyto oslavy. Byly vyčleněny určité finanční prostředky z rozpočtu města a opatřovali se i peníze od různých sponzorů. V čem vidíte potenciál Kutné Hory? Dle jeho názoru je potenciál v poznávacím cestovním ruchu. Z pohledu ekonomického odvětví cestovního ruchu, je poznávací cestovní ruch základem dalších forem typu sportovně-rekreačních aktivit nebo kongresového cestovního ruchu. Měl jste nějaký svůj osobní nápad k popularizaci cestovního ruchu v Kutné Hoře, který byl realizován? On sám prosazoval Fond cestovního ruchu nebo podobnou formu, která by sdruţila podnikatele, veřejnou správu a církev. Na základě sdílených nápadů ve sdruţení Česká inspirace, chtěl prosadit myšlenku kaţdoročního významného hudebního festivalu, který by byl součástí celostátního kalendáře kulturních akcí. Ale po odchodu z radnice se objevili jiné aktivity jako Operní týden paní Karolíny Hromádkové a Mezinárodní hudební festival Ing. Aleny Turkové. Jaké jsou dle vašeho názoru negativní faktory, které ovlivňují návštěvnost pouze o víkendech a jen některých památek, jako je chrám sv. Barbory, Kostnice a Vlašský dvůr? Jedná se o hodně sezónní záleţitost. Z pohledu města zde turisté utrácejí málo peněz, kvůli krátkému pobytu. Z pohledu zahraničního návštěvníka je jeho cílem za co nejkratší dobu vidět co nejvíce a za nejméně peněz, tedy nemá důvod se zdrţovat déle. Také vzdálenost Kutné Hory od Prahy nepřispívá k většímu počtu přenocování zahraničních turistů. Z pohledu tuzemského návštěvníka je zde zaměření na finanční stránku. V příkladě rodiny s dětmi, které si musí vynásobit vstupné s počtem osob a dále s počtem navštívených míst, zvaţují, zda některé památky vůbec navštíví. 49
Jaké jste měl pocity v době, kdy město bylo zařazeno do Seznamu UNESCO a vy jste byl jeho čelním představitelem? Odpověď na tuto otázku si dovolím citovat: „ Samozřejmě jsem byl na to vše hrdý. To byl pocit velmi příjemný, kdyţ se o Kutné Hoře mluvilo a já jsem mohl být starostou města, které je takto významné a krásné. Je třeba ale podotknout ţe pro mě nebyl zápis na Seznam UNESCO hlavní a jediný cíl.“ Jaký je Váš názor na vliv kulturního dědictví na rozvoj cestovního ruchu v Kutné Hoře? Zápis na Seznam UNESCO funguje jako marketingový prvek, který je vlastně zadarmo. Protoţe je známo, ţe spousta lidí cestuje po světě a právě příslušnost k Seznamu UNESCO je pro ně tím hlavním kritériem. Kulturní dědictví má i význam pro vytváření vztahů lidí ke svému městu. Samotný zápis na Seznam UNESCO vede město k určitému závazku, aby se k památkám chovalo co nejlépe a správně.
2.6
Dotazníkové šetření
V této části jsem vyuţila metody dotazovací, kdy jsem sama vytvořila otázky, které mi pomohly zjistit potřebné informace. Stanovila jsem 10 základních otázek, aby dotazník nebyl příliš dlouhý a zvýšilo se procento dokončení dotazníku. Pro vytvoření dotazníku jsem vyuţila stránku www.survio.com , která mi nejen umoţnila oslovit respondenty i přes velkou vzdálenost, ale zároveň mi pomohla toto šetření vyhodnotit. I přesto, ţe byl dotazník vytvořený v elektronické podobě, rozesílala jsem ho přímo dotazovaným respondentům. Pro svou práci jsem zvolila dotazníky dva, které se lišily v pár otázkách. První dotazník byl vytvořen pro nerezidenty a druhý dotazník byl pro rezidenty Kutné Hory. Všem svým přátelům, známým a kolegům, kteří nebydlí v Kutné Hoře, jsem odeslala přímý odkaz na dotazník s názvem Kulturní dědictví v Kutné Hoře. Druhý dotazník s názvem Kulturní dědictví v Kutné Hoře (určeno pro obyvatele Kutné Hory) jsem zaslala svým přátelům a známým z Kutné Hory a poţádala je tak o sdílení s dalšími osobami ţijících v Kutné Hoře. Tento dotazník jsem také jmenovitě odeslala všem zastupitelům města Kutná Hora. Dotazníky vyhodnotím kaţdý zvlášť a pouze shodné otázky vyhodnotím společně. Oba dotazníky lze nalézt v příloze 2 a 3.
50
Dotazník pro nerezidenty Na dotazník pro nerezidenty mi odpovědělo 107 respondentů, mezi nimi bylo 84 ţen a 23 muţů. Věkové sloţení respondentů je pro lepší přehlednost vypracováno v grafu 4, kde je vidět věk u přibliţně 50% respondentů mezi 21 – 30 lety. Shoda nastala při odpovědích mezi 15 – 20 let a více neţ 50 let. Graf 4 – Věk respondentů v dotazníku pro nerezidenty
Věk respondentů 6
13
méně než 15
13
15 - 20
10
21 - 30 31 - 40 12
41 - 50 více než 50 53
Zdroj: Vlastní zpracování Zjistila jsem, ţe velké procento respondentů navštívilo Kutnou Horu díky školnímu výletu. Naopak pomocí internetu, televize nebo rozhlasu se o Kutné Hoře dozvěděli pouze 2 respondenti, z toho lze usuzovat, ţe propagace v této oblasti není dostačující. Přesné odpovědi na tuto otázku lze nalézt v grafu 5. Graf 5 – Kdo dotazované přesvědčil k návštěvě
Kdo přesvědčil k návštěvě 17
Doporučení známých
17 02
Propagace Czech Tourism
20
Internet, televize, rozshlas Vlastní rozhodnutí 51
Zdroj: Vlastní zpracování. 51
V počtu navštívených památek jsem zjistila ţe průměrný návštěvník zavítá pouze do 3 nebo 2 památek v Kutné Hoře. Z následující otázky lze předpokládat, ţe se jedná o návštěvu dominantních památek. Na otázku, jakou památku by doporučili navštívit ostatním, byl převáţně zvolen chrám sv. Barbory a Kostnice. Pozitivní výsledky lze pozorovat v turistickém značení a sluţbách informačních center, která jsou povaţována za dostatečné a za velmi dobré. Dopravní obsluţnost ke kulturním památkám je zobrazena v grafu 6, který ukazuje všechny zvolené odpovědi. Nejvíce je hodnocena dobrá dostupnost pro pěší a při pouţití osobního vozidla. Naopak dostupnost pomocí MHD není dostatečně pozitivně vnímána, z toho usuzuji, ţe se zde vyskytují určité nedostatky. Graf 6 – Zhodnocení dopravní obsluţnosti
Zhodnocení dopravní obslužnosti k návštěvě kulturních památek 23
10
60
5
Nejsou dobře přístupné při využití MHD Nejsou dobře přístupné při použití osobních vozidel Nevím, Kutnou Horu jsem doposud nenavštívil/a
5
36
Jsou velmi dobře přístupné pro pěší Jsou velmi dobře přístupné při využití MHD Jsou velmi dobře přístupné při použití osobncíh vozidel Nejsou dobře přístupné pro pěší
4
Zdroj: Vlastní zpracování Dotazník pro rezidenty Kutné Hory Dotazník pro občany Kutné Hory odpovědělo celkem 68 obyvatel, z toho 35 ţen a 33 muţů. Věkové rozlišení je moţné vidět v následujícím grafu 7, kdy odpovídali převáţně osoby starší 50 let. Z toho 31 rodáků a 32 ţijících v Kutné Hoře víc jak 10 let. Pouze 5 obyvatele zde ţije kratší dobu neţ 5 let.
52
Graf 7 – Věk respondentů v dotazníku pro rezidenty
Věk respondentů 02 9
méně než 15 15 - 20 21 - 30
31
11
31 - 40 41 - 50 více než 50
15
Zdroj: Vlastní zpracování Z dotazníků pro občany Kutné Hory 11 respondentů z 68 nezná správný název Kutné Hory na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Přes 92% dotazovaných navštívilo více neţ 4 kulturní památky. Podle názoru občanů Kutné Hory by cestovní ruch neměl být dominantně zaměřen jen na historické památky, ale výrazně posílen o kongresovou turistiku, sportovní vyţití a posílení města v oblasti umění a kultury. V moţnosti jiných odpovědí se mi dostalo názorů, ţe je nutné propojení památek a dalšího vyţití pro návštěvníky v oblasti kultury, sportu a zapojení okolních míst. Více se zaměřit na destinační management a zaměřit se na cestovní ruch tak, aby poskytl obyvatelům města skutečný a citelný zisk. Vstupné do památek přijde obyvatelům Kutné Hory odpovídající. Kulturních akcí pořádaných v Kutné Hoře se účastní obyvatelé pouze vybraných akcí. Zde hodně záleţí na typu akce a cílový segment, pro který je akce pořádána. Oproti nerezidentům se 42,6% dotazovaných občanů Kutné Hory domnívá, ţe by bylo potřeba turistické a informační sluţby více zviditelnit. Obyvatelé Kutné Hory téţ vnímají problém dislokace vlakového nádraţí, které se nachází na opačné straně historického centra a téţ problematiky určující směr a moţnosti dopravy do centra Kutné Hory. Odpovědi týkající se této otázky je moţné vidět v grafu 8.
53
Graf 8 – Turistická značení památek a informační sluţby v Kutné Hoře
Turistická značení památek a informační služby v Kutné Hoře Ano, vše je výborně označené a 2
přehledné
3
Turistické značení a informační služby jsou dostatečné 29
Vidím zde nedostatky s turistickým značení, je třeba ho více zviditelnit
34
Turistické značení a informační služby jsou nepřehledné a není dostatek informačních center
Zdroj: Vlastní zpracování Do obou dotazníků jsem zahrnula otázku, která je spojena s mojí návrhovou částí a pomůţe mi tak zjistit, jak by lidé reagovali na takový návrh. Otázka zněla: Podpořili byste návrh sníţeného vstupného či vstupného zdarma v den oslav (9. 12.) zápisu Kutné Hory na Seznam památek světového dědictví? V grafu 8 jsou sečtené odpovědi z obou dotazníků a vyjadřují tak názor všech 175 dotazovaných. Se vstupným zdarma souhlasí 97 respondentů a 69 souhlasí se sníţeným vstupným. Pouze 9 ze všech dotazovaných by vstupné neměnilo. Graf 9 – Návrh na změnu vstupného v den oslav zápisu Kutné Hory na Seznam UNESCO
Návrh na změnu vstupného 9
69
Snížené vstupné Vstupné zdarma Nesouhlasím
97
Zdroj: Vlastní zpracování
54
3
Návrhová část
Po zpracování této práce jsem získala mnoho informací na základě všech spoluprací a konzultací s jiţ zmiňovanými subjekty a osobami. Od kaţdého jsem se dozvěděla nový pohled na stav Kutné Hory, jak v oblasti cestovního ruchu, tak čistě v oblasti kulturního dědictví. Jelikoţ je mým tématem kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu, většina návrhů je zaměřená na propojení obou oblastí. Hlavními problémy rozvoje kulturního dědictví v oblasti cestovního ruchu je problémová spolupráce mezi jednotlivými institucemi na poli cestovního ruchu, tudíţ by měla být zefektivněna komunikace mezi jednotlivými subjekty. Především vytvořena role koordinátora, který by sjednocoval aktivity všech těchto subjektů a mohl maximálně vyuţit potenciál této destinace. Městské propagační materiály by měly projít obsahovou a grafickou změnou. Případný koordinátor cestovního ruchu by se měl snaţit co nejvíce všechny tyto propagační materiály unifikovat, aby byla celková propagace města jednotná. Měl by se vytvořit nový vizuál, společný pro všechny objekty v Kutné Hoře, aby prezentování města Kutné Hory např. na veletrzích bylo jednotné. Nemělo by se stát, aby kaţdý měl jiný formát propagačního materiálu a jinou grafickou úpravu, jak bylo doposud. V plánu fondu cestovního ruchu je při nové outdoorové kampani sjednotit všechny propagační materiály pod jednu grafiku. Pro návrh takového vizuálu jsem oslovila Jiřího Dostála, který má zkušenosti s tvorbou logo manuálu pro Kutnou Horu na oslavy 20. výročí zapsání města Kutné Hory na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Poţádala jsem ho o součet veškerých nákladů při tvorbě nového logo manuálu pro Kutnou Horu. Podmínkou nového logo manuálu bylo zajistit jednotnost všech subjektů cestovního ruchu působících v Kutné Hoře. Vytvoření tohoto logo manuálu zahrnovalo tvorbu loga, základní varianty jeho pouţití, barevnost, písmo a veškeré moţnosti zacházení s novým logotypem. Nově vytvořený logotyp je moţné aplikovat na veškeré propagační materiály, firemní dokumenty a tiskoviny, reklamní banery, plakáty, oděvy (kravaty, čepice, trička apod.), auta, webové stránky aj. Celkové náklady pro vytvoření logo manuálu by činily přibliţně 500 000,- Kč. Pan Jiří Dostál by se postaral o vytvoření výše popsaného logo manuálu a takto zpracovaný návrh by mohl být projednán zastupitelstvem města a následně i schválen.
55
Na základě odpovědí z dotazníkového šetření navrhuji zefektivnění dopravní obsluţnosti obzvláště o víkendech. Toto zefektivnění by mělo zahrnovat: Modernizace propagačních materiálů v autobusech MHD – mapy města Zkvalitnění ohlašovacího systému jednotlivých zastávek a jejich jazykových mutací Dopravní obsluţnost více přiblíţit k jednotlivým historickým památkám O víkendech navýšit mnoţství pravidelných linek MHD Negativním vlivem cestovního ruchu na Kutnou Horu je vytváření tzv. periferií. Na základě konzultaci s vedoucím Vlašského dvora, jsem zjistila, ţe všechny památky situované v historickém jádru města jsou negativně ovlivněny vytvářením těchto periferií. V současné době jsou hlavními turistickými cíly dvě dominantní památky, tj. Kostnice a chrám. Sv. Barbory. Vzdálenost mezi těmito památkami je cca 4,5 km a většina organizovaných návštěvníků (cestovní kanceláře aj.) nenavštíví historické centrum. Coţ má negativní vliv na ekonomiku Kutné Hory, z tohoto důvodu by se měli podporovat nově vznikající projekty, které by měli vliv na kulturní dědictví Kutné Hory například „plánované oţivení náměstí“ z důvodu neatraktivnosti turistického centra Kutné Hory.
56
Závěr Práce se zabývala kulturním dědictvím a jeho úlohou v cestovním ruchu. Teoretická část se zabývala definováním cestovního ruchu a kulturního dědictví. Kulturní dědictví je v této práci stručně definováno a je zde věnována pozornost také světové organizaci UNESCO. Dále je zde věnována pozornost pojmům, které jsou součástí kulturního dědictví, a jsou zde popsána kritéria zápisu na Seznam světového dědictví a povinnosti členských států, které musejí dodrţovat. Dále je zde uvedeno české dědictví UNESCO a charakteristika města Kutné Hory. V praktické části byla provedena analýza regionu a charakteristika jednotlivých kulturních památek Kutné Hory. Také jsem zde vypracovala analýzu statistiky návštěvnosti památek za sledované období 20 let. Dále byly popsány fondy, ze kterých Kutná Hora čerpá a stará se tak o své kulturní dědictví. V Řízeném rozhovoru s Dr. Ivo Šancem byly zodpovězeny otázky týkající se procesu zápisu Kutné Hory na Seznam kulturního dědictví a náleţitostí, která Kutná Hora musí dodrţovat pro zachování statusu kulturní památky. V závěrečné kapitole bylo provedeno vyhodnocení dotazníkového šetření týkající se kulturního dědictví a cestovního ruchu v Kutné Hoře. Cílem práce bylo analyzovat údaje o kulturních památkách v Kutné Hoře a zjistit jejich úlohu pro rozvoj cestovního ruchu v Kutné Hoře. Z této stránky byly cíle práce splněny. Zjištění úlohy pro rozvoj cestovního ruchu byl vyjasněn v návrhové části, díky konzultaci s vedoucím Vlašského dvora. Analýza získaných údajů byla provedena velmi stručně za sledované období od roku 1995 – 2015 v kapitole 2. 3. Do práce jsem bohuţel nebyla schopna zahrnout data z let před rokem 1995, z důvodu nemoţnosti dohledání archivních údajů o kulturních památkách. Jelikoţ je provozovatelů památek v Kutné Hoře řada (město, České muzeum stříbra, Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora, Římskokatolická farnost – Sedlec) a je velmi obtíţné tyto informace dohledat i přes velmi vlídné chování zaměstnanců těchto institucí. Hypotéza č. 1: Provozovatelé památek se aktivně, správně a řádně starají o své objekty a zajišťuje tak dochování těchto památek i pro následující generace. Tato hypotéza byla potvrzena v kapitole 2. 4., která se věnuje fondům specifikujícím tyto činnosti, stanovující finanční rozpočty a spojující všechny instituce provozující kulturní památky. Dále je zde i Fond regenerace, který pomáhá nejen vlastníkům památek, ale i vlastníkům nemovitostí, 57
které nejsou kulturními památkami, ale leţí v městské památkové rezervaci Kutná Hora nebo doplňují charakter historického jádra města, jeţ je zapsáno na Seznam světového a přírodního dědictví lidstva UNESCO. Hypotéza č. 2: Počet návštěvníků památek v Kutné Hoře vzrostl po zapsání Kutné Hory na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tuto hypotézu se mi povedlo potvrdit v kapitole 2. 3., která se věnuje statistice návštěvnosti kulturních památek v Kutné Hoře. Přesně lze tyto hypotézu obhájit grafem 3 – celkovou roční návštěvností, kde je na první pohled zřejmé zvýšení návštěvnosti. Kromě roku 2013, jenţ byl silně ovlivněn vzniklou ekonomickou krizí.
58
Literatura [1] AKADEMICKÝ BULLETIN, Oficiální časopis akademických věd ČR: Kutnohorská iluminace dobývání a zpracování stříbra [online] 2010 [cit 2016-01-28] Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/2010/09/05/kutnohorska-iluminace-dobyvani-a-zpracovanistribra.html [2] BERANOVÁ, Věra. Cestovní ruch a kulturní dědictví 1. vyd. Úvaly: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, spol. s r. o., 2011. 124 s. ISBN 978-80-254-9537-7 [3] BREŠOVÁ, J.; HORÁK, M.; SOCHOR, V. Kulturní dědictví 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2013. 152s. ISBN 978-80-7375-752-6 [4] BREŠOVÁ, Jitka. Cultural heritage. Issue 1st. Brno: Mendel University in Brno, 2013. 158 s. ISBN 978-80-7375-806-6 [5] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-10-30] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocetobyvatel-v-obcich-k-112015 [6] ELIÁŠEK, Jan. Czech Republic: UNESCO. Pub. no. 1 Český Krumlov: MCU, 2013. 80 p. ISBN 978-807339-209-3 [7] GASK: O nás [online] 2016 [cit 2016-01-06] Dostupné z: http://www.gask.cz/cs [8] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005. 109 s. ISBN 80-245-0858-3. [9] iDNES.cz: Rath převzal vydraţenou iluminaci, k vidění bude pouze jeden den [online] 2009 [cit 2016-03-31] Dostupné z: http://kultura.zpravy.idnes.cz/rath-prevzal-vydrazenouiluminaci-k-videni-bude-pouze-jeden-den-pw2-/vytvarneumeni.aspx?c=A091221_163623_vytvarneum_jaz [10] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. vyd. Praha: Grada, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0 59
[11] KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. Praha: Národní památkový ústav, 2009. 199 s. ISBN 978-80-87104-52-1 [12] MENDELOVA
UNIVERZITA
V
BRNĚ
PROVOZNĚ
EKONOMICKÁ
FAKULTA: Cestovní ruch, okruhy ke státnicím [online] 2015 [cit 2016-04-09] Dostupné z: http://docplayer.cz/990746-Mendelova-univerzita-v-brne-provozne-ekonomickafakulta-cestovni-ruch-okruhy-ke-statnicim.html [13] MĚSTO KUTNÁ HORA. Strategie rozvoje mikroregionu Kutnohorsko [online]. SIGMIN,
a.s.,
2009
[
cit
2015-12-20].
Dostupné
z:
http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1217_strategie%20MK.pdf [14] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV: Památky České republiky zapsané na Seznamu světového
dědictví
UNESCO
[online]
2014
[cit
2015-10-15]
Dostupné
z:
http://www.npu.cz/vystava-unesco/pamatky-unesco/ [15]PREPARING WORLD HERITAGE NOMINATIONS. Paris: United Nations Educationla, Scientific and Cultural Organization, 2011. 135 s. ISBN 9789231041945 [16] PRŮVODCOVSKÁ SLUŢBA KUTNÁ HORA S. R. O. Propagační materiál: Turistická destinace Kutná Hora a okolí. Kutná Hora, 2015 [17] ŠREJBEROVÁ, Jitka, KUČOVÁ V., BENEŠ M. Metodické principy přípravy nominací k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a zásady uchování hodnot těchto statků. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011. 102 s. ISBN 978-80-87104-84-2 [18] TIVODAR, Marek. Síťový model rozvoje cestovního ruchu na Kutnohorsku. [Bakalářská práce] Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2015.
[19] TKÁČ, Vladimír. Průvodce poklady UNESCO Olomouc: Fontána 2006. 336s. ISBN 80-7336-307-0
60
[20] UHNAVÁ, Markéta. Srovnání metropolitních areálu velkých českých měst. [online] Brno:
Masarykova
univerzita,
2008.
[cit
2015-12-20]
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/76588/prif_m/diplomova_prace.pdf. [21] UNESCO: National commissions. [online] [cit 2015-12-20] Dostupné z: http://en.unesco.org/countries/national-commissions [22] USNESENÍ ZM č. 256/13 k Fondu cestovního ruchu – pravidla/rozpočet [cit 201602-03] Dostupné z: http://www.mu.kutnahora.cz/data/usneseni/zm_20131217.html [23] USNESENÍ ZM č. 260/03 k návrhu na zřízení Fondu regenerace města Kutná Hora [cit
2016-02-03]
Dostupné
z:
http://www.mu.kutnahora.cz/data/usneseni/zm_20031125.html [24] USNESENÍ ZM č. 14/14 ke změně názvu statku zapsaného na Seznamu UNESCO [cit 2016-02-03] Dostupné z: http://www.mu.kutnahora.cz/data/usneseni/zm_20140128.html
[25] WORLD TOURISM ORGANISATION: Relevant definitions [online] [cit 2015 – 10 -08] Dostupné z: http://www2.unwto.org/en/content/relevant-definitions
61
Přílohy Příloha 1 – Přehled příspěvků Fondu regenerazce za rok 2015
62
Příloha 2 – Závěrečná zpráva pro UNESCO
63
Pokračování přílohy 2
64
Pokračování přílohy 2
65
Pokračování přílohy 2
66
Pokračování přílohy 2
67
Pokračování přílohy 2
68
Pokračování přílohy 2
69
Příloha 3 – Dotazník pro nerezidenty Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze a pracuji na závěrečné bakalářské práci týkající se vlivu kulturního dědictví na rozvoj cestovního ruchu v Kutné Hoře. Tímto bych Vás chtěla poţádat o spolupráci na mé závěrečné bakalářské práci a to formou vyplnění krátkého dotazníku. Tento dotazník má zjistit, jaké povědomí o kulturním dědictví mají občané České republiky o městě Kutná Hora, které je zapsané na seznamu památek kulturního dědictví. Věnujte, prosím, chvíli svého drahocenného času na vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který mi pomůţe získat potřebné informace. Děkuji Vám za Vaši pomoc a čas. Kateřina Tivodarová 1. Jakého jste pohlaví? Ţena Muţ 2. Jaký je váš věk Méně neţ 15 21 – 30 31 – 40 41 - 50 Více neţ 50 3. Navštívil/a jste Kutnou Horu? Ano Ne 4. Co Vás přesvědčilo k návštěvě Kutné Hory? Doporučení známých Propagace CzechTourism Internet, televize, rozhlas Vlastní rozhodnutí Školní výlet Zatím nic, Kutnou Horu jsem doposud nanavštívil/a 5. Kolik památek jste navštívil/a? Ţádnou 1 2 3 4 a více
70
Pokračování přílohy 3 6. Jakou památku Kutné Hory byste ostatním doporučili k návštěvě? Vlašský dvůr Kostnici Chrám sv. Barbory Muzeum Hrádek Důl Osel Kamenný dům Ţádnout z těctho památek jsem doposud nenavštivil/a 7. Jak na Vás působila turistická značení v Kutné Hoře a služby informačních center? Turistické značení a ifnormační sluţby povaţuji za velmi dobré Turistické značení a informační sluţby povaţuji za dostatečné Turistické značení a informační sluţby povaţuji za částečně dostaečné a hlavní negativa vidím v: ……………………………………………………….. 8. Jak byste zhodnotili dopravní obslužnost k návštěvě kulturních památek v Kutné Hoře. (je možné zaškrtnout více než jednu odpověď) Kulturní památky jsou velmi dobře přístupné pro pěší Kulturní památky jsou velmi dobřé přístupné při vyuţití MHD Kulturní památky jsou velmi dobře přístupné při pouţití osobních vozidel Kulturní památky nejsou velmi dobře přístupné pro pěší Kulturní památky nejsou velmi dobřé přístupné při vyuţití MHD Kulturní památky nejsou velmi dobře přístupné při pouţití osobních vozidel Nevím, Kutnou Horu jsem doposud nenavštívil/a 9. Jak hodnotíte zpracované propagační materiály jednotlivých kulturních památek? Jsou zpracovány dobře Jsou zpracovány dostatečně Jsou zpracovány nedostatečně Nejsem schopen posoudit V případě připomínek doplňte: ………………………………………… 10. Podpořili byste návrh sníženého vstupného či vstupného zdarma v den oslav (9. 12.) zápisu Kutné Hory na seznam památek světového dědictví? Sníţené vstupné Vstupné zdarma Nesouhlasím
71
Příloha 4 – Dotazník pro rezidenty Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze a pracuji na závěrečné bakalářské práci týkající se vlivu kulturního dědictví na rozvoj cestovního ruchu v Kutné Hoře. Tím bych Vás chtěla poţádat o spolupráci na mé závěrečné bakalářské práci a to formou vyplnění krátkého dotazníku. Tento dotazník má zjistit, jaké povědomí o kulturním dědictví mají obyvatelé o městě, ve kterém ţijí. Věnujte, prosím, chvíli svého drahocenného času na vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který mi pomůţe získat potřebné informace. Děkuji Vám za Vaši pomoc a čas. Kateřina Tivodarová 1. Jakého jste pohlaví? Ţena Muţ 2. Jaký je váš věk Méně neţ 15 21 – 30 31 – 40 41 - 50 Více neţ 50 3. Jak dlouho žijete v Kutné Hoře? Méně neţ 5 let 5 – 10 let Více neţ 10 let Jsem rodák 4. Pod jakým názvem je Kutná Hore zapsána na seznamu památek světového dědictví? Historické jádro města Kutné Hory Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a hřbitovní kaplí s kostnicí Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv.Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci 5. Kolik památek jste navštívil/a? Ţádnou 1 2 3 4 a více
72
Pokračování přílohy 4 6. Jaký je Váš názor na zaměření cestovního ruchu v Kutné Hoře? Cestovní ruch bych zaměřil/a především na historické památky Cestovní ruchu bych zaměřil/a především na historické památky a doplnil/a o návštěvu okolí například turistikou, apod. Cestovní ruch by neměl být dominantně zaměřen je na historické památky, ale výrazně posílen o kongresovou turistiku, sportovní vyuţití a posílení prestiţe města v oblasti umění a kultury Jiné: ………………………………………………………………………. 7. Domníváte se, že vstupné do historických památek v Kutné Hoře je Příliš vysoké Odpovídající Nízké, navrhuji zvýšit 8. Podpořili byste návrh sníženého vstupného či vstupného zdarma v den oslav (9. 12.) zápisu Kutné Hory na seznam památek světového dědictví? Sníţené vstupné Vstupné zdarma Nesouhlasím 9. Zúčastňujete se kulturních akcí pořádaných městem Kutná Hora? Ano pravidelně Pouze vybraných akcí Nezúčastňuji se (z jakého důvodu?):………………………………………. 10. Jsou turistická značení památek a informační služby v Kutné Hoře podle Vašeho názoru dostatečné? Ano, vše je výborně označené a přehledné Turistické značení a informační sluţby jsou dostatečné Vidím zde nedostatky s turistikým značením, je třeba ho více zviditelnit Turistické značení a informační sluţby jsou nepřehledné a není dostatek informačních center
73
Příloha 5 – CD Audio záznam
rozhovoru
s RNDr.
Ivo
74
Šnacem,
CSs.
ve
formátu
cda.
