VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Ekaterina Stradanchenkova

Analýza perspektivy rozvoje volnočasových aktivit v geoparku Český ráj v kontextu s cestovním ruchem

Diplomová práce

2013

Analýza perspektivy rozvoje realizace volnočasových aktivit v geoparku Český ráj v kontextu s cestovním ruchem Diplomová práce

Bc. Ekaterina Stradanchenkova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání diplomové práce: 2013-06-13 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master Dissertation

Analysis of the development prospects of realization of leisure time activities in the geopark Bohemian Paradise in the context of tourism

Bc. Ekaterina Stradanchenkova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2013-06-13 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji, Že jsem diplomovou práci na téma „Analýza perspektivy rozvoje realizace volnočasových aktivit v geoparku Český ráj v kontextu s cestovním ruchem“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souhlasu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně databází Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………… jméno a příjmení autora

V Praze dne 13.06.2013

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Mgr. Věře Fišerové za pomoc při řešení problemů, veškeré připomínky a další cenné informace. Dále děkují všem, kteří mi pomohli při získávání informací pro zpracování mé diplomové práce a to hlavně panu RNDr. Tomáši Řídkošilovi, řediteli společnosti Geopark Český ráj o. p. s. se sídlem v Turnově.

Ekaterina Stradanchenkova

Abstrakt

Stradanchenkova Ekaterina. Analýza perspektivy rozvoje realizace volnočasových aktivit v geoparku Český ráj v kontextu s cestovním ruchem. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 93 str.

Tato diplomová práce se zabývá analýzou perspektivy rozvoje realizace volnočasových aktivit na území geoparku UNESCO Český ráj. Hlavním cílem této práce je analyzovat současný stav volnočasových aktivit v přírodním prostředí geoparku a zjistit, jak je využívána nabídka těchto aktivit v dané oblasti. Práce je rozdělena do tří částí: teoreticko-metodologickou, analytickou a návrhovou. V první části je vytvořen metodologický základ dalších dvou částí. Pozornost je věnována především teoretickému rámci práce a vysvětlení základních pojmů. Analytická část se zabývá charakteristikou geoparku Český ráj včetně geologického vývoje území, popisem a analýzou potenciálu dané oblasti a nabídkou volnočasových aktivit. Jádrem této části je výzkum uskutečněný vlastními silami mezi návštěvníky geoparku. Na základě výsledků tohoto výzkumu a sběru externích dat byla následně zpracována SWOT analýza dané oblasti. Návrhová část je zaměřena na zlepšení turistického produktu a zvýšení návštěvnosti geoparku Český ráj.

Klíčová slova: Cestovní ruch, životní prostředí, geoturismus, geopark, turistické atraktivity, volnočasové aktivity

Abstract Stradanchenkova Ekaterina. Analysis of the development prospects of realization of leisure time activities in the geopark Bohemian Paradise in the context of tourism. [Master Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2013. 93 pages.

This master thesis analyzes the development prospects of realization of leisure time activities in the UNESCO Geopark Czech Paradise. The main objective of this work is to analyze the current state of leisure activities in a natural environment Geopark and find out how are these activities used in the area. My thesis is divided into three large parts: theoretic-methodological, analytical and propositional. In the first part I created a methodological basis for other parts. The analytical part deals with the characteristics Czech Paradise Geopark, including the geological development of the area, the description and the analysis of the potential of the area and the range of leisure activities. The basis of this part is the research conducted on own force among visitors of Geopark. SWOT analysis of Geopark’area was processed basing on the results of this research and the collection of external data. The proposal part is directed at improving the tourism product and increase traffic Geopark Czech Paradise.

Key words: Tourism, environment, geotourism, geopark, tourist attractions, leisure activities

Obsah Úvod .................................................................................................................................... 12 1

Teoreticko-metodologická část .................................................................................. 14 Volný čas........................................................................................................................... 14

1.1 1.1.1

Vymezení pojmu volný čas ....................................................................................... 14

1.1.2

„Volný čas“ a jeho spojení s cestovním ruchem ....................................................... 15

1.1.3

Funkce volného času ................................................................................................. 17

1.1.4

Faktory ovlivňující volný čas jedince ....................................................................... 18

1.1.5

Organizace volného času........................................................................................... 20

1.1.6

Aktéři volnočasových aktivit v České republice ...................................................... 21

Historie vývoje volného času a volnočasových aktivit ..................................................... 22

1.2 1.2.1

Současný vývoj volnočasových aktivit ..................................................................... 24

1.2.2

Tendence vývoje volnočasových aktivit ................................................................... 25 Volný čas a rekreace ......................................................................................................... 26

1.3

Rekreace v přírodě .................................................................................................... 28

1.3.1

2

1.4

Životní prostředí v souvislosti s cestovním ruchem .......................................................... 28

1.5

Geoturismus a geoparky .................................................................................................... 29

1.6

Stručný popis oblasti Český ráj ......................................................................................... 32

Analytická část ............................................................................................................ 34 2.1

Popis geoparku Český ráj .................................................................................................. 34

2.2

Geologické hodnoty Geoparku Český ráj ......................................................................... 35

2.2.1

Geologický vývoj území ........................................................................................... 36

2.2.2

Některé významné geologické lokality geoparku Český ráj ..................................... 41

2.3

Geoturismus v Českém ráji ............................................................................................... 42

2.4

Organizace a sdružení působící v geoparku a okolí .......................................................... 45

2.5

Současná analýza potenciálu území .................................................................................. 47

2.5.1

Přírodní atraktivity .................................................................................................... 48

2.5.2

Kulturně-historické atraktivity .................................................................................. 50

2.5.3

Kulturně-společenské atraktivity............................................................................... 52 Analýza nabídky volnočasových aktivit ........................................................................... 53

2.6 2.6.1

Aktivní turistika ........................................................................................................ 53

2.6.2

Venkovská turistika ................................................................................................... 55

2.6.3

Nabídka volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi a mládež ................................... 56

2.6.4

Doprava a infrastruktura ........................................................................................... 57

2.6.5

Turistická infrastruktura ............................................................................................ 58

2.6.6

Dostupnost informací ................................................................................................ 60 Analýza poptávky ............................................................................................................. 61

2.7 2.7.1

Profil návštěvníka a jeho preference ......................................................................... 61

2.7.2

Počty návštěvnosti..................................................................................................... 62

2.7.3

Dotazníkové šetření ................................................................................................... 64

2.8

3

SWOT analýza geoparku Český ráj a jeho okolí .............................................................. 74

Návrhová část.............................................................................................................. 77

Závěr ................................................................................................................................... 87 Literatura ........................................................................................................................... 89

Seznam grafů Graf 1 - Schéma rekreace..................................................................................................... 27 Graf 2 - Podíl českých a zahraničních turistů na návštěvností IC ....................................... 63 Graf 3 - Podíl zahraničních turistů na návštěvností IC ........................................................ 64 Graf 4 - Pohlaví.................................................................................................................... 65 Graf 5 - Věk návštěvníků ..................................................................................................... 66 Graf 6 - Národnost. Z jakého státu, města pocházíte? ......................................................... 66 Graf 7 - S kým jste přijel/a? ................................................................................................ 67 Graf 8 - Jakým způsobem jste se o Českém ráji dozvěděl/a? ............................................. 68 Graf 9 - Na jakou dobu jste přijel/a do Českého ráje? ........................................................ 69 Graf 10 - Kde jste se ubytoval/a? ........................................................................................ 69 Graf 11 - Které aktivity v Českém ráji jsou pro Vás nejlákavější (max. 3)? ...................... 70 Graf 12 - Jak jste byl/a spokojen/a s návštěvou Českého ráje? Napište, co se Vám líbilo nebo nelíbilo ........................................................................................................................ 71 Graf 13 - Uvažujete o opakované návštěvě geoparku? ....................................................... 72 Graf 14 - Co byste zlepšil/a v geoparku? ............................................................................ 73

Seznam zkratek CA – cestovní agentura CK – cestovní kancelář CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu ČHS – Český horolezecký svaz ČR – Česká republika ČSU – Český statistický úřad DDM – dům dětí a mládeže EGN – European Geoparks Network (Siť evropských geoparků) CHKO – chraněnná krajinná oblast IC – informační centra JUDr – Juris utrisque doctor (doktor práv) MK ČSR – ministerstvo kultury Česko-Slovenské republiky NPP – národní přírodní památka o.p.s. – obecně prospěšná společnost PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace RNDr – rerum naturalium doctor (doktor přírodních věd) UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro vychovu, vědu a kulturu) SVČ – středisko volného času SWOT – Strengths, Weakness, Opportunities, Threats (silné a slabé stranky, přiležitosti a ohrožení) SZČ – stanice zájmových činnosti TIC – turistická informační centra UR – udržitelný rozvoj WiFi – wireless fidelity (komunikační standart pro bezdratový přenos dat) WTO – World Trade Organization (Světová organizace cestovního ruchu)

Úvod

Ve své práci se věnuji významu a využitelnosti volnočasových aktivit v přírodním prostředí geoparku UNESCO Český ráj. Důvodem zvolení tohoto tématu byl fakt, že jsem již v minulosti geopark navštívila a velice mě oslovil rozmanitosti přírodních jevů, proto jsem se o něm chtěla dozvědět více a alespoň z části přispět k jeho rozvoji. Geopark Český ráj je významnou geologickou učebnicí. Ukazuje, jaký vliv měly přírodní podmínky na vývoj lidské společnosti v posledních tisíciletích. Geopark nabízí svým návštěvníkům vzrušující dobrodružství i zábavu v podobě stovek lokalit geologického, archeologického a kulturního významu. Hlavním cílem mé práce je analyzovat současný stav volnočasových aktivit v přírodním prostředí geoparku Český ráj a zjistit, jak je využívána nabídka těchto aktivit v geoparku. Důležitou součásti analýzy je zdůraznit význam potenciálu území pro cestovní ruch. Práce si též klade za cíl zjistit konkrétní potřeby a požadavky návštěvníků a pomocí dotazníkového šetření a SWOT analýzy navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení produktu geoparku. Ve své práci jsem používala několik níže popsaných metod. Pro vlastní analýzu jsem se rozhodla využít zejména výzkumných, logických, introspektivních a empirických metod. Jedná se o analýzu primárních (pozorování, dotazování, srovnání, hodnocení) a sekundárních zdrojů (výzkumy, statistika, atd.), syntézu, matematicko-statistický aparát. Analýza primárních a sekundárních zdrojů a syntéza pomohou vytvořit ucelený přehled o zkoumané problematice. Matematicko-statistický aparát byl použit v analytické části práce k výpočtům. V závěru analytické části je vypracována SWOT analýza, která zkoumá silné a slabé stránky destinace, příležitostí a ohrožení. Hlavními zdroji pro mě byla česká odborná literatura včetně sborníků a publikací, řádný počet turistických průvodců, letáků a dalších propagačních materiálů. Vzhledem k tomu, že u některých knižních zdrojů může dojít k zastaralosti informace, z velké míry jsem využívala informačních zdrojů (internet). Stanovila jsem si dvě ústřední hypotézy: Hypotéza číslo 1: Předpokládám, že Český ráj patří k nejvyhledávanějším turistickým destinacím ČR. Hypotéza číslo 2: S růstem nabídky volnočasových aktivit roste návštěvnost geoparku. 12

Tyto hypotézy se pokusím pomocí této práce potvrdit, či vyvrátit. K tomuto účelu jsem se rozhodla rozdělit práci do tří částí: teoreticko-metodologická část, analytická a návrhová. První část je věnována teoretickému rámci práce a vysvětlení základních pojmů. V této části se budu věnovat volnému času a jeho charakteristice. Poté přistoupím k rekreaci, která je nedílnou součástí života společnosti. Na konci této kapitoly se již budu věnovat geoturismu a jeho roli v cestovním ruchu, vysvětlím pojem geopark a ve zkratce popíši turistický region Český ráj. V analytické části práce se pak konkrétně budu věnovat geoparku Český ráj. Na začátku se zaměřím na geologické hodnoty území a současný potenciál. Svojí pozornost soustředím na atraktivity geoparku a nabízené volnočasové aktivity. Pomocí dotazníku a externích zdrojů se pokusím zjistit, co přitahuje turisty do Českého ráje. Na základě získaných informaci bude vytvořena SWOT analýza, která pak poslouží k vypracování návrhů na zvýšení zájmu o geopark.

13

1 Teoreticko-metodologická část

Na začátku této teoretické části bych ráda uvedla definici volného času a jeho spojení s cestovním ruchem. Pro lepší pochopení otázky volného času a volnočasových aktivit se zmíním o historii jeho vývoje, funkcích a faktorech, kterými je ovlivněn. Poté zvýrazním různé skupiny zainteresovaných stran, které se podílejí na tvorbě a využití těchto aktivit. Následující oblast bude věnována pojetí rekreace a její významné role v životě společnosti. V závěru vysvětlím definici geoturismu a geoparku a přímo se zaměřím na turistický region, kterého je součástí geopark Český ráj.

1.1

Volný čas

Volný čas (angl. leisure time, franc. Le loisier) Pojem volného času je v dnešní době interdisciplinárním tematem na který nahlížíme z mnoha směrů. Zabývá se jím sociologie, psychologie, ekonomika, pedagogika a v neposlední řadě i cestovní ruch, a proto jej lze charakterizovat více platnými definicemi. Volný čas lze chápat jako čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. Jde o čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností. Zahrnujeme sem činnosti, do nichž člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jich na základě svého svobodného rozhodnutí, které mu přináší příjemné zážitky a uspokojení. 1

1.1.1 Vymezení pojmu volný čas

Velké množství odborníků se pokusilo dát přesnou definici pojmu volný čas. Ve většině případů se jejich názory určitým způsobem prolínají, ale zároveň i odlišují. M. Pásková, J. Zelenka definují volný čas takto: „Volný čas je čas, který je charakterizován svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků. Spojují jej

1

HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 13. ISBN 8071789275.

14

následující funkce: rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti i psychická a fyzická regenerace“.2 Vážanský a M. Smékal ve své knize „Základy pedagogiky volného času“ píší o rozlišení volného času z širšího a užšího hlediska. Volný čas v širším smyslu se označuje veškerý čas mimo pracovní dobu, tedy včetně spánku, jídla, péče o vlastní tělo, cesty do práce atd. Volný čas v užším smyslu v sobě nezahrnuje časové úseky spojené s prací, jako např. cestu do práce, spánek nebo jiný nutný odpočinek. Nepatří do něj také činnosti, které jsou pevně zakotveny v osobním denním programu jednotlivce.3 Jak je vidět, myšlenky autorů se v objasnění tohoto pojmu příliš neliší, i když malé odchylky se vždy najdou. Podle mého názoru jednou z nejlepších a nejpřesnějších definic, o kterou se budu ve své práci opírat, je definice uvedená I. Slepičkovou, která charakterizuje volný čas takto:„...jako dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti“.4

1.1.2 „Volný čas“ a jeho spojení s cestovním ruchem

Člověk se nachází v neustálém pohybu. Mění se i způsob jeho života a tím i jeho základní hodnoty a také nároky na trávení volného času. V ekonomicky vyspělých zemích můžeme pozorovat zvýšení podílu volného času lidí, který v kombinaci se zvýšením životní úrovně znamená příliv nových potenciálních turistů. Prodloužení volného času se objektivně vztahuje k vědecké a technologické revoluci, v níž roste význam duševní práce a produktivity, ale zároveň i pracovní vypětí. To vše vede k fyzickému a duševnímu vyčerpání, což vyžaduje přijatí dalších opatření k obnovení práceschopnosti. K dosažení tohoto cíle nám napomáhá cestovní ruch.

2

PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Vyd. 3. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s. 315. ISBN 80-239-0152-4. 3 VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, s. 20-24. ISBN 8090173799 4 SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 14. ISBN 80-246-1039-6

15

Příkladů využití volného času je hodně, přes aktivní a pasivní odpočinek, až k sociální činnosti, výchově a vzdělávání. Tato skutečnost podstatně ztěžuje využívání volného času formou cestovního ruchu. Pro cestovní ruch je však typické, že uspokojování potřeb mimo místo obvyklého prostředí se uskutečňuje pouze ve volném čase. Cestovní ruch tak tvoří jeden ze zásadních způsobů cílevědomého naplňování volného času. Vztah volného času k cestovnímu ruchu je možné odvodit z definice cestovního ruchu: „Za cestovní ruch se považuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Účast na cestovním ruchu se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníka." 5 Předpokládejme tedy, že základem cestovního ruchu je využití volného času a naplnění potřeb jedince, kdy volný čas chápeme jako čas nezbytný pro cestovní ruch. Volba způsobu využití volného času je závislá na motivaci účastníka, která je hlavním důvodem účasti na cestovním ruchu. Dalo by se říct, že motivace je rozhodujícím faktorem při tvorbě nabídky cestovního ruchu. Celkovou nabídkou v oblasti cestovního ruchu se rozumí veškerý souhrn zboží a služeb, které se prodávající snaží uplatnit na trhu. Dle českých autorů se nabídka dělí na atraktivitu cílových míst cestovního ruchu a vybavenost zařízením.6 Za atraktivitu považujeme to, co přitahuje návštěvníka, co je důvodem jeho návštěvy. V podstatě se jedná o přírodní nebo kulturní pozoruhodnosti nebo akce. Dalším důvodem návštěvy jsou organizované příležitosti – sportovní nebo slavnostní akce. Podle organizace CzechTourism pod pojmem atraktivity můžeme rozumět jednotlivé zvláštnosti, které činí konkretní oblast pro cestovní ruch přitažlivější.7 Vybaveností se rozumí materiální a technické předpoklady pro realizaci služeb.8 Jedná se o ubytovací, stravovací a jiná zařízení obdobného typu. Motivace pro návštěvu atraktivit může být různá. Někdo touží po adrenalinových sportech, jiní preferují návštěvu galerie. V současnosti jsou lidé více zaměřeni na poznání reality, získání nových zkušeností, radosti ze života, než na spotřebu bohatství. V této souvislosti se mění místo a úloha cestovního ruchu ve struktuře potřeb společnosti. Z privilegií pro 5

ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 12. ISBN 80-865-7837-2. 6 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 151. ISBN 80-865-7837-2. 7 Czechtourism. [online]. 2010 [cit. 2013-04-29]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: . 8 ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus 1. 1. vyd. Praha : VŠH, 2004. s. 153. ISBN 80-86578-37-2.

16

vyvolené se z něj stává nárok pro všechny. Mění se i povaha potřeb turistů, z primitivních na více vznešené - od obnovení práceschopnosti ke způsobu realizace individuálních schopnosti a uspokojení intelektuálních požadavků. Změny v jejich chování jsou hnacím mechanismem rozvoje cestovního ruchu. Proměnlivost životního stylu účastníků cestovního ruchu vytváří poptávku po individualizované nabídce. Na místo pasivního odpočinku „princip 3 S“ (Sea-San-Sand, tj. moře – slunce - pláž) přichází aktivněpoznávací „3 L“ (Lore – Landscape - Leisure, tj. národní tradice, krajina, volný čas). Tento princip nejlépe splňuje nové hodnoty moderního turisty.

1.1.3 Funkce volného času

Za jednu ze základních otázek nauky o volném čase můžeme pokládat funkci volného času v rozvoji současné společnosti. Různé druhy a formy volnočasových aktivit se liší ve svých funkcích. Z historického pohledu funkce volného času se neustále transformují. Zatímco ve starověku volnému času byla předělená funkce rekreační (čas na přemyšlení a uspořádání myšlenek, čtení, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby), ve středověku mohl mít také funkci sociální (rozvoj společenského života a navazování kontaktu) a náboženskou (duchovní poznání, modlitby, bohoslužby). V sedmdesátých letech Dumazedier vymezil tři základní funkce volného času:9 relaxační funkce – veškerý odpočinek, lenošení, poflakování se, vlastně veškerý fyzický odpočinek všeho druhu, kromě spánku; zábavná funkce – patří sem aktivní odpočinek, včetně pasivních činností (sledování televize, poslech CD, zábavné rozhlasové pořady, návštěva divadla, koncerty, posezení s přáteli, atd.); sebevzdělávací funkce – všechny aktivity, ve kterých si děti rozšiřují svojí vědomostí a dovednosti (různé spolky, kroužky a další zařízení sloužící k volnočasovým aktivitám). Podle německého pedagoga Horsta W. Opaschowského, o kterém se ve své knize zmiňuje Hofbauer, funkce volného času lze vymezit podrobněji:10

9

DUMAZEDIER, Joffre. Volný čas. In: Sociologický časopis. 1966, s. 443-444. r. 3. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s.14-15. ISBN 80-7178927-5. 10

17



funkce rekreací (zotavení a uvolnění)



funkce kompenzací (odstraňování zklamání, vyrovnání toho, co se v ostatním životě nedostává či nedaří)



výchovu a další vzdělávání (učení o svobodě, sociální učení)



funkce kontemplací (hledání smyslu života)



funkce komunikací (navazování sociálních kontaktů a partnerství)



funkce participací (účast na vývoji společnosti)



funkce integrací (stabilizaci rodinného života a postupné prorůstání do společenských organismů)



funkce akulturací (kulturní rozvoj sama sebe, tvůrčí vyjádření pomocí umění, sportu, technických dovednosti a dalších činností)

Z hlediska funkce podle Kaplana11 volný čas musí: 

umožňovat pocit nějak k něčemu patřit



rozvíjet pocit vlastní individuality



zprostředkovávat různé funkce jedince a uvést je v soulad



být společnosti a jedinci užitečný



neumožňovat negativní zážitky



podněcovat tvůrčí síly člověka

Zásadní funkcí volného času pro tuto diplomovou práci vzhledem k její náplni je funkce rekreační a zábavná.

1.1.4 Faktory ovlivňující volný čas jedince

Člověk potřebuje mít pocit sebeuspokojení a možnost seberealizace, pocit radosti s udělané práce a smysluplného využití svého volného času. Všechny tyto pocity v konečném

11

VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, s. 26. ISBN 80-901-7379-9.

18

důsledku vedou k naplnění života jedince. Volnočasové aktivity pomáhají jedinci zkvalitnit jeho životní styl a kulturní život. Objem, struktura, obsah nebo způsob provedení a další parametry, které charakterizují prostor volnočasových a rekreačních aktivit jsou založené na řadě faktorů, jakými jsou pohlaví, věk, tělesná a duševní kondice, vzdělaní, zaměstnaní, rodinný stav, prostředí, ve kterém jedinec žije a v neposlední řadě finanční prostředky. V. Spousta ve své práci uvádí několik limitujících faktorů, působících na jedince: 12 

věk -

Věk je základním faktorem ovlivňující volný čas jedince. S věkem se mění obsah volného času. Malé dítě nerozlišuje mezi hrou a prací, jeho myšlení není ještě rozvinuté. Střídá se bdění a spánek. Ve školním věku a pubertě učení splývá s prací. Dospělí jedinci touží po výdělku, který pak mohou utratit na své aktivity ve volném čase.



Pohlaví -

Muži dávají přednost pasivní rekreaci (sledování televize a čtení), ženy raději komunikují a tráví čas mimo domov, například s kamarádkami.



Fyzická kondice a zdravotní stav -

Jde o hlavní limitující faktor. Lidi lze rozdělit na dvě skupiny: ti, kteří pečují o své zdraví a kondici a ti, kteří ji zanedbávají.



Psychická kondice a příslušnost ke společenské vrstvě -

Je dána výší inteligence, temperamentem a stupněm aktivity. Tělesná aktivita spolu s psychikou mají rozhodující vliv na kvalitu životního stylu (práce, odpočinek, rekreace, zábava). Lidé, kteří jsou vyčerpáni tělesnou činností, relaxují u psychické činnosti a naopak ti, kteří jsou vyčerpaní po psychické činnosti, se věnují tělesným aktivitám. Volný čas je oblast seberealizace jak kulturní, tak přírodní touhy.

12

MAŇÁK, Josef, Libor HŘEBÍČEK, Jaroslav TELEC a Vladimír SPOUSTA. Teoretické základy výchovy ve volném čase: (úvod do studia pedagogiky volného času). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, c1994, s. 48-50. ISBN 80-210-1007-X.

19

1.1.5 Organizace volného času

Možností, jak v dnešní době trávit volný čas, je velké množství. Typickými aktivitami volného času jsou různé zájmové činnosti jako například turistika, návštěva divadla nebo umělecké galerie, kino, sběratelství, sportovní aktivity, cestování atd. V. Fišerová ve své knize „Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu“ uvádí dvě roviny trávení volného času:13 -

spontánní

-

organizovanou

Organizovanost ve volném čase může být rozdělena do tří základních skupin: 

činnost spontánní (na otevřených hřištích a parkovištích)



činnost zájmová neboli příležitostná (divadelní představení, výlety, exkurze, sportovní turnaje)



činnost pravidelná (celoroční, kurzy, sportovní kroužky)

Při spontánních volnočasových aktivitách si volí jedinec sám vybranou aktivitu i způsob její realizace. Organizovanou formu volnočasových aktivit, stejně jako i spontánních, volí sám jedinec na základě svobodného rozhodnutí. S její pomocí lze efektivně realizovat jakoukoli volnočasovou aktivitu. Cestovní ruch a rekreace jsou jedním z nejdůležitějších forem organizovaných volnočasových aktivit. Cílem účastníka cestovního ruchu je uspokojení potřeb, proto vybírá takové produkty a služby cestovního ruchu, které splní jeho požadavky a naplní touhy. Účastník cestovního ruchu chce zapomenout na každodenní starosti, užít něčeho nového, změnit systém života. V tom mu pomáhají různé volnočasové organizace (víceúčelové kluby, asociace, CK a CA…) prostřednictvím nabídky cestovního ruchu (aktivní/pasivní odpočinek, sportovní aktivity, kulturně-poznávací atd.).

13

ČERTÍK, Miroslav a Věra FIŠEROVÁ. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, s. 10-11. ISBN 978-808-6578-934.

20

1.1.6 Aktéři volnočasových aktivit v České republice 14

Střediska volného času (DDM, SZČ) Střediska volného času (SVČ) jsou příspěvkovými organizacemi, zřízenými pro volný čas dětí, mládeže i dospělých. Jsou to zařízení pro zájmové vzdělávání. Střediska volného času jsou tohoto typu: domy dětí a mládeže (DDM) a stanice zájmových činností, které se zaměřují na jednu oblast činnosti (turistika, technika, přírodověda…). Jejich posláním je zajišťovat volnočasové aktivity, motivovat, podporovat a vést děti, mládež a dospělé k rozvoji osobnosti, k rozumnému využívání jejich volného času a to pomocí široké nabídky aktivit, se speciálně vyškoleným týmem. Střediska volného času poskytují metodickou, odbornou, popřípadě i materiální pomoc účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. Podle vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání střediska volného času nabízejí:15 a) Příležitostnou výchovnou, vzdělávací, zájmovou a tematickou rekreační činnost (akce pro všechny věkové kategorie, například Den země); b) pravidelnou zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost (kroužky, kluby, kurzy různého zaměření, například sportovní kroužky, hudební kroužky, klub dětských her…); c) táborovou činnost a jinou pobytovou činnost; d) osvětovou činnost včetně shromažďování a poskytování informaci pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby (informační centra pro mládež); e) využití otevřené nabídky spontánních činností. Sdružení dětí a mládeže Jedná se především o dobrovolné sdružení pro děti a mládež. Jejich účelem je sociální ochrana dětí a mladých lidí a pomoc při provádění sociálních iniciativ. Sdružení dětí a mládeže podporuje hnutí mládeže, informuje mladé lidi o nejdůležitějších aspektech společnosti, jako je socio-politický vývoj státu, lidská práva, problémy životního prostředí, zaměstnanost, provádí masové kulturní zábavní nebo sportovní aktivity pro mladé lidi. Jde 14

STRAŠÁKOVÁ, M. Strana 1 (celkem 6) Střediska volného času v ČR aktuálně… [online]. [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://userfiles.nidm.cz/file/oddeleni-neformalniho-vzdelavani/11-04-29-text-strediskavolneho-casu-final.pdf 15 Česká republika. Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. In: č. 74. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-74-2005-sb-1

21

například o organizace jako je Duha, Červený kříž, Ochránci přírody, Česká táborská unie a mnohé další. Nestátní neziskové organizace Věnují se především činnostem v oblasti práce s dětmi a volnočasových aktivit, poskytuji služby v oblasti tělovýchovy a sportu pro mládež (Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností, Česká tábornická unie - tábornický klub, AISIS, Pionýr, Duha, zájmová sdružení hasičů atd.). Tělovýchovné a sportovní organizace Český svaz tělesné výchovy je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a poštovních klubů i jejich sdružení. Jeho posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet pro vzájemnou spolupráci potřebný základ.

1.2 Historie vývoje volného času a volnočasových aktivit

Již od začátku civilizace se lidstvo vždy těšilo na nějaký druh trávení volného času a rekreace, tudíž historie trávení volného času jako takového a rekreace samotná sahá velmi daleko. Římani měli Koloseum, kde sledovali závody a další zábavu. Řekové měli amfiteátr, kde měli lidé možnost podívat se na drama a komedii, ale jejich největším vynálezem byly olympijské hry, jeden z největších zábavních druhů sportu na zemi. Seznam pokračuje. Dokonce i Bible pojednává o zpěvu, tanci, hudbě a jiných formách přijatelné rekreaci. Tím pádem i ty dávné civilizace si užívali zábavu a rekreaci určitého druhu. Ve starověku a středověku rozdělení mezi časem pracovním a časem volna bylo jiné než v současnosti. Práce nebyla pokládána za ušlechtilost, člověk byl pohlcen společenskokulturním životem a ne fyzickou prací. Ta byla určena pro lidé nižšího postavení, otroky, později prostý lid a řemeslníky. Na druhou stranu volný čas nebyl vnímán jako nicnedělání, pro mnohé znamenal míru lidského štěstí. Staří Řekové říkali „Scholla“, což 22

znamenalo volný čas a odpočinek. Byl to také čas určený na vzdělávání. Jak jsem již zmínila, práce byla povinností nejnižších. Veřejnosti byla chápána jako ponižující činnost. Jedinou výjimkou byla hospodářská činnost, ale i ta později přestala být rysem občanské ctnosti. Člověk, který byl mnohem blíže k přírodě, než tomu je dnes, dával při své zábavě mnohem větší prostor svému tělu než svému duchu a volný čas byl přímo či nepřímo spojen s manuální prací. Velmi oblíbené byly například procházky do přírody a různorodé hry. Zásadní rozdíly mezi pracovní dobou a volným časem se začaly projevovat v novověku. Jak víme až do 19. století byl volný čas považován za privilegium vyšší společenské třídy, čas na uspořádání sociálního a osobního života. Ovšem na přelomu 19. – 20. století se všechno změnilo, svoboda a využití volného času jsou přístupné pro širokou vrstvu obyvatelstva, což bylo jedním z cílů sociálního hnutí. Toto období s sebou přineslo výraznou koncentraci pracovních nároků na jedince - vznik pravidelné pracovní doby, nárůst odpracovaných hodin a zároveň zakotvení práva na dovolenou. V novověku se objevuje nový prvek- rozpor mezi časem, v němž člověk plní povinnosti vůči svému okolí a jeho volným časem, s nímž disponuje podle vlastního uvážení. Zkrácení pracovní doby a růst fondu volného času je jedním z hlavních rysů vývoje společnosti. Proměny evropské společnosti byly zachyceny i ve stoupajícím významu fyzických aktivit jako formy rekreace, zábavy a trávení volného času. V centru tohoto procesu se nacházela Anglie, která ve 2. polovině 19. století prožívala druhou fázi průmyslové revoluce. Centrum života společnosti byl přesunout do průmyslových městských center, což určitým způsobem ovlivnilo i komunikaci, která se stala rychlejší a intenzivnější. Lidský život ovládl rytmus průmyslového času, který s přesností na minuty odděloval pracovní dobu a dobu volna. Požadavek kladený na odpočinek vedl k uznání volného času jako nezbytné součásti života moderní společnosti. Rekreace a zábava se staly jedním ze základních fenoménů společnosti, která určovala jejich charakter, podobu a formu. Ve městech převažoval pasivní divácký charakter zábavy, ale s postupem času se tato skutečnost postupně měnila. Dochází k propagaci sportovní činnosti, do níž jsou postupně vtahovány stále širší vrstvy společnosti. Sport se stává nedílnou součástí lidské společnosti, životního stylu mládeže a je čím dál více rozšiřován na školách a univerzitách. Sport je považován za jednu z forem zábavy a rekreace a přispívá k rozvoji turistiky a cestování. Jak ve své knize uvádí V. Fišerová, podle Choutky nejvýznamnějším znakem sportu je dobrovolnost, která zajišťuje prožitek z činnosti a doplněk životního stylu moderní 23

společnosti. Každá sportovní aktivita vyžaduje specifický čas. Volný čas se stává prostorem pro realizaci sportovních aktivit.16

1.2.1 Současný vývoj volnočasových aktivit

Jestliže novověk pomohl vytvořit historii volného času a rekreace, dnešní doba ji pomohla sjednotit. V ekonomicky vyspělých zemích je v současnosti právo na volný čas nedílnou součástí lidského života a způsob jeho trávení je velice různorodý. Volný čas už není jen čas na odpočinek, je to styl života. Můžeme ho rozdělit do dvou základních skupin: -

Aktivní trávení volného času

-

Pasivní trávení volného času

Za aktivní formy trávení volného času považujeme manuální, fyzické, kulturní, intelektuální a sociální činnosti. Manuální činnosti se projevují jako řemeslnická činnost a zahrádkářství, tj. formování přírodních materiálů pro vlastní potěšení a užitek. Pod fyzickou činností chápeme sportování, tělovýchovu a jakoukoliv činnost uskutečněnou v přírodě, například táboření, procházky, turistika. Jednoduše řečeno, jsou to činnosti spojené s pohybem těla. Do kulturních činností spadají činnosti, které vyvolávají v člověku fantazii, estetické cítění, jako například umělecká činnost nebo návštěva divadla, kina. Intelektuální činnost pomáhá zdokonalovat naše dovednosti, prohlubovat znalosti, rozvíjet osobnost. Intelektuálně se rozvíjet nám pomáhá četba, ať už je jakákoli. Mohou to být noviny, články z časopisů, vědecká literatura. Do oblasti sociální činnosti patří mezilidské vztahy. Je to čas strávený s rodinou, návštěva přátel, besedování s lidmi, společenské akce pořádané v rodinném kruhu. Mezi pasivní formy trávení volného času patří sledování televize, hraní počítačových her a nicnedělání. Není pochyb, že volný čas a rekreace jsou jedním z hlavních aspektů moderního života společností, které ukazují, jak se v průběhu času změnila historie trávení volného času,

16

ČERTÍK, Miroslav a Věra FIŠEROVÁ. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, s. 12-14. ISBN 978-808-6578-934.

24

jeho intenzita a kvalita využití. Kvalitně strávený volný čas se může projevit jak na větší pracovní výkonnosti, tak na vytváření mezilidských vztahů a rozvoji osobnosti jedince. V dnešní době za nejčastěji prováděné aktivity ve volném čase jsou považované: -

sledování televize

-

četba časopisů a zábavné literatury

-

domácí práce

-

koníčky a záliby

-

péče o děti

-

sport

-

pasivní odpočinek

Dnešní společnost čím dál více směřuje k pasivnímu trávení volného času, čímž snižuje úroveň a role fyzické činnosti v jejich životě. V každodenním životě člověk raději zůstane doma a podívá se na televizi nebo přečte dobrou knížku, nelení a někam vyrazí. 17

1.2.2 Tendence vývoje volnočasových aktivit

V průběhu vývoje volného času lze zaznamenat určité změny, tendence ve vývoji volnočasových aktivit: 

od organizovaného k neorganizovanému



od výkonu k prožitku (radost, sebeuspokojení, seberealizace)



od kolektivního k individuálnímu



od tradičního k netradičnímu (rizikovému, vzdělávacímu, k aktivitám pro rozšíření obzoru a kvality osobnosti)



od města k přírodě (kompenzace prostředí a stresových vlivů)



od dlouhodobých (stálých) vlivů ke krátkodobým trendům (módnost, identifikace)



od pořádku k chaosu a nestabilitě

17

ČERTÍK, Miroslav a Věra FIŠEROVÁ. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, s. 12-14. ISBN 978-808-6578-934.

25



centrální organizace a koncepce jsou nahrazovány regionálními podle potřeb občanů, aj.18

1.3 Volný čas a rekreace

Volný čas poskytuje prostor pro naplnění řady lidských potřeb. Mezi základní patří nutnost odpočinout si, zregenerovat své síly. Rekreace v našem životě hraje značnou roli, je jeho nedílnou součástí. Rekreace (lat. „recreare“) znamená obnovit, osvěžit. Rekreace je spojena s odpočinkem, totiž dobou mimo práci. Rekreaci můžeme definovat jako systém aktivit souvisejících s využíváním volného času lidí pro jejich rekreační, kulturní a sportovní činnosti. Rekreace zahrnuje všechny druhy odpočinku: turistika, lázeňská peče, rehabilitační pobyty v přírodě, návštěvy národních parků, památek a muzeí. Pojem rekreace zahrnuje: 

reprodukce fyzických, intelektuálních a emocionálních sil člověka;



jakoukoli hru či zábavu, která se používá k obnovení fyzické a duševní síly;



největší segment zábavního průmyslu, který rychle roste, spojený s účastí obyvatelstva na různých aktivitách v přírodě, které se většinou odehrávají ve volném čase o víkendech;



regeneraci organismu, kterou poskytují možnosti aktivní práce v různých podmínkách životního prostředí;



odpočinek, zajištěný různými druhy rehabilitační činnosti v léčebných centrech a lázních, založený na turistických aktivitách v procesu fyzického výkonu.

Slepičková ve své knize poukazuje na Brightbilla, který uvedl 4 znaky, určující, zda se jedná o rekreaci:19 

Rekreace je činností (jedná se o určitý druh akce, dění, které stojí proti klidnému odpočinku).

18

VESELÁ, Jana. Základy sociologie volného času. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1999, s. 32. ISBN 8071941875. 19 SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 28. ISBN 80-246-1039-6.

26



Rekreace je svobodná a dobrovolná činnost (je činností ve volném čase, v rámci které člověk může uspokojovat své potřeby a zájmy, může si vybrat, co bude dělat).



Rekreace je různorodá (formy a druhy rekreace se liší podle potřeb a zájmu jedince). Rekreace slouží k rozvoji lidské osobnosti (rekreace by měla přispívat k rozvoji osobnosti v psychické, fyzické či emocionální sféře lidského bytí).

Graf 1 - Schéma rekreace ÚČEL

odpočinek zábava

znovunabytí sil

tělesná

emocionální mentální

ČINNOST Zdroj: SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 30. ISBN 80-246-1039-6

Z daného obrázku vyplývá, že rekreace není jakákoliv činnost, je to činnost, prováděná ve volném čase a současně splňuje 3 podmínky – zábavu, odpočinek a znovunabytí sil. Když to všechno shrneme, rekreaci lze charakterizovat jako tělesnou a duševní činnost, jíž se lidé věnují ve svém volném čase pro radost, osvěžení, posílení a odpočinek.20

20

SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 30. ISBN 80-246-1039-6.

27

1.3.1 Rekreace v přírodě

Rekreace v přírodě představuje důležitý okruh rekreační činnosti člověka. Bohužel se mi nepodařilo najít přesnou definici, ale mohu říci, že se jedná o aktivity, které se odehrávají ve volné přírodě nebo v prostředí člověkem uzpůsobeném. Tento pojem zahrnuje širokou škálu činností od her na zahrádce, turistiky, kempování a dalších aktivit. Jsou to hlavně činnosti vázané na volný čas a odehrávající se mimo domov. Jejich účelem je zábava, radost z pobývání v přírodě, odpočinek, uspokojení individuálních potřeb člověka. Tento druh rekreace je přímo spojen s aktivitami v přírodě, které jsou vykonávány ve vazbě na přírodní prostředí a jsou využívány k rozvoji osobnosti a dovednosti člověka, popřípadě k výchově v přírodním prostředí.

1.4 Životní prostředí v souvislosti s cestovním ruchem

Podle zákonu č.17/1992 Sb. o životním prostředí, „Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“21 Životní prostředí je „ta část světa, s níž je člověk ve vzájemném působení, kterou používá, ovlivňuje a které se sám přizpůsobuje“22. Obecně lze říct, že je to soubor všech vnějších podmínek, jak životních, tak i neživotných, obklopujících jedince, populaci nebo živý systém a poskytující mu všechny nezbytnosti k životu. Působení je obousměrné. Každý druh organismu vyžaduje jiné životní podmínky, jemu vlastní a nezbytné. „Člověk je v podstatě součástí přirozených i umělých ekosystémů a nemůže bez nich existovat. Neuváženě je znehodnocuje a ničí. Proto je nezbytná aktivní ochrana a tvorba životního prostředí…“23 21

Zákon o životním prostředí. In: Sbírka zákonů ČR. 1992, roč. 1992, č. 17. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-17 22 REMTOVÁ, Květa. Výkladový slovník základních pojmů z oblasti udržitelného rozvoje [online]. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2009, s. 66. [cit. 2013-05-18]. ISBN 978-80-7212-506-7. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/OZE/Slovnik_MZP.pdf 23 PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999, s. 56. ISBN 80-716-8644-1.

28

Cestovní ruch je klíčovým faktorem, který v podstatné míře ovlivňuje charakter a kvalitu chráněných území. Mávnutím proutku umí udělat z lesa sjezdovku, z mokré louky u rybníka hotel s koupalištěm. Nesouměrný rozvoj cestovního ruchu může ohrozit samotné základy jeho existence: turismus spotřebovává přírodní zdroje; v centrech masového cestovního ruchu tento proces nabývá destruktivní charakter (změna přírodních podmínek, zhoršení životních podmínek lidí, zvířat a rostlin, atd.). Vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí zahrnují turistické znečištění, emise, eroze, zavlečení nepůvodních druhů a poškozování přírodních hodnot a biodiverzity.24 Ničení životního prostředí vede k poklesu nabídky cestovního ruchu (problém monokultury cestovního ruchu). Vazba mezi cestovním ruchem a životním prostředím se vztahuje k následujícímu: 1. Nezbytnou podmínkou pro existenci a rozvoj cestovního ruchu je přírodní prostředí (možné problémy: kvalita životního prostředí člověka, přírodní faktory cestovního ruchu a jejich vliv na nabídku cestovního ruchu); 2. Cestovní ruch má vliv na životní prostředí (racionální využívání přírodních zdrojů pro účely cestovního ruchu, které zabrání zničení krajiny, vody, ovzduší, atd.); 3. Cestovní ruch zachovává životní prostředí (ochrana a zachování přírody a kulturního dědictví, racionální využívání přírodních zdrojů, apod.). Bezpochybně výše uvedené faktory směřují k tomuto závěru: v průběhu svého života člověk ovlivňuje životní prostředí, které je hlavním zdrojem bohatství a příjmů v odvětví cestovního ruchu.

1.5 Geoturismus a geoparky

Pod pojmem geoturismus rozumíme specifickou orientaci poznávacích produktů cestovního ruchu, která v posledních letech získává ve světě na popularitě. Je založena na geologických, geomorfologických a geografických atraktivitách. Ke geologickým 24

PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 39-59 s. ISBN 978-80-7435-006-1

29

atraktivitám patří objekty svázané s vulkanismem, jako jsou vyhaslé i aktivní sopky, sopečné útvary, termální prameny, minerály a fosílie. Geomorfologické atraktivity tvoří objekty reliéfu, jako jsou hory, údolí, kaňony, skalní útvary, pobřežní útesy, fjordy, ledovce, krasové povrchové a podpovrchové útvary, řeky, vodopády, vodní nádrže, jezera, pláže atd. Jinými slovy, je to forma udržitelného cestovního ruchu postaveného na poznávání evoluci Země pomocí aktivního prožitku z pozoruhodné krajiny s významným geologickým nebo geografickým dědictvím. Cílem geoturismu je zachovat destinaci pro příští generace a rozvíjet ji jen takovým způsobem, který chrání přírodní prostředí a charakter lokality. Lze ho přiřadit k nové formě šetrné turistiky, která se orientuje nejen na přírodu, ale i na krajinu, její historii a kulturu, na všechny specifické vlastností daného místa i na místní komunitu. Geoturista je charakterizován jako environmentálně uvědomělý turista, který má respekt k místní kultuře, jejím tradicím a zvykům, při nakupování dává přednost místním výrobkům a službám. V destinaci se zpravidla zdrží delší dobu, čímž také podporuje místní ekonomiku a je zaměřen na kvalitu, nikoli kvantitu prožitku. Za klasické geoturistické aktivity můžeme považovat např. geocaching, montanistiku, poznání kulturního dědictví krajiny (návštěva jeskyň, archeologických nalezišť, řemeslných dílen, degustace a nákup místních produktů atd.). Uvedené přírodní zajímavosti jsou většinou rozptýleny v krajině nebo soustředěny v CHKO, národních parcích a geoparcích. Geoparky jsou území, kde atraktivní geomorfologické/geologické útvary jsou dobře patrné, zachované a přístupné. Geoparky jsou registrovány v UNESCO – Global UNESCO Network of Geoparks (92 geoparků). Evropa má v osmnácti státech 54 geoparků, (Geopark Český ráj má číslo 21). Evropské geoparky pod patronací UNESCO organizují každoročně Týden evropských geoparků, který probíhá 14. dní na konci května a na počátku června. 25 Podle definice Sítě evropských geoparků (EGN), „Geopark je území s řadou vzácných lokalit s mimořádným významem, které mohou být v chráněných národních oblastech. Geologické dědictví je součástí integrované koncepce udržitelného rozvoje a slouží mimo jiné pro vzdělávání. Svých cílů geopark dosahuje pomocí ochrany prostředí, vzdělávání a

25

EUROPEAN GEOPARKS NETWORK. European Geoparks [online]. [2013] [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=168

30

turismu.“ 26 Obecně lze řící, že geopark poskytuje určitý obraz vývoje planety a vlivu přírodního bohatství na kulturní a ekonomický rozvoj společnosti. Shrnuje tak pravou podstatu geoparku, která tkví v komplexním přístupu k danému území, které se nezaměřuje pouze na přírodní či kulturní zajímavosti. Geoparky jsou konceptem, který chápe cestovní ruch jako proces, jež je realizován na území, kde na sebe navzájem působí jak přírodní tak ekonomické, sociální a kulturní složky. Splňují tak podmínky udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Pod pojmem udržitelný rozvoj rozumíme „takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.”27 UR - je vztahovan ke kvalitě života. Ve snaze zachovat přírozené funkce prostředí a přitom uspokojit potřeby návštěvníků destinace je nezbytné dodržovat 3 kroky, vedoucí k její udržitelnému rozvojí - sociální žádoucnost, ekonomickou proveditelnost a ekologickou životaschopnost. V případě geoparku nestačí jen naplňovat jeho základní definici. Území geoparku má jasně vymezené hranice a je dostatečně velké, aby mohlo být v plné míře využíváno pro šetrný rozvoj cestovního ruchu, orientovaný jak na přírodu, tak i na krajinu, její historii a kulturu, a zároveň přispívalo k hospodářskému rozvoji oblasti. Z geologického hlediska musí být geopark něčím vzácný, výjimečný, musí disponovat kulturními nebo přírodními jevy, archeologickými lokalitami a historickými památkami, významností, ktera překračuje hranice oblasti či státu. Geopark odráží přírodní hodnotu regionu lišícího se od ostatních svou bohatou geologickou rozmanitosti. Kromě přírodních zdrojů pro fungování geoparku je nezbytné také rozvíjet jeho aktivity. Činnost geoparku by se měla zaměřit na udržitelný rozvoj daného území prostřednictvím účinných ekonomických a sociálních aktivit, včetně prezentace těchto zajímavostí široké veřejnosti tak, aby pochopila významné geologické jevy a procesy vzdělávání. Geopark je velmi úzce spjat s místními obyvateli, kteří se podílejí na jejím vzniku, jsou v geoparku přímo či nepřímo zaměstnáni. Mohou to být průvodci, CA a CK, místní podnikatelské subjekty, dopravci, ubytovatelé, provozovatelé stravovacích služeb.

26

Geoparks. In: Geopark Český ráj: Evropské geoparky [online]. 2008-2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geopark-ceskyraj.cz/user/files/egn-definition.pdf 27 OSN. Udržitelný rozvoj: Zpráva Brundtlandové. Ministerstvo životního prostředí. 2008 - 2012. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj

31

Cílem geoparku je podpora udržitelného rozvoje krajiny a vzdělávání veřejnosti. Geopark vystupuje jako: -

faktor regionálního hospodářského rozvoje a zaměstnanosti;

-

podporuje vzdělávání, kulturu, ekonomiku;

-

přispívá k estetickému rozvoji a vzdělávání mladých lidí;

1.6 Stručný popis oblasti Český ráj

Český ráj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od hlavního města Prahy. Na východě tato okouzlující oblast přechází do Podkrkonoší a na severozápadě je obklopen Jizerskými horami a Krkonošemi. Jedná se o nejstarší a nejvíce vyhledávanou chráněnou krajinnou oblast na území České republiky, která byla vyhlášena r. 1955. Jedinečnost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s bohatými historickými památkami – staré hrady a zámky, kouzlo lesů, lidová architektura. Jejím cílem je především chránit geomorfologické hodnoty, zachovávat svérázný vzhled krajiny a udržovat celkové biologické rozmanitosti. Tuto oblast vytvářejí především kvádrové pískovce a sopečné útvary, které odrážejí dlouhý vývoj od prvohor po současnost. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení vnitřních sil Země a neustálé erozní činnosti. Území Českého ráje je jedinečné svými tzv.“skalními městy“ a vrchy třetihorního vulkanického původu. Mezi poutavé prvky skalních měst lze zařadit jeskyně a skalní brány. Skalní města a mokřady mají bohatá rostlinná a živočišná společenství. V četnosti organismů lze najít nejvíce těch, které se vyskytují v horských a teplých oblastech. Ve vyvřelinach Českého ráje jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Tento kraj je z dávných časů známý svou řemeslnou činnosti. Vyrábí se zde železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky, turnovské granátové šperky a broušené drahokamy, které se proslavily po celém světě.28

28

SDRUŽENÍ ČESKÉHO RÁJE. Český ráj [online]. 2000-2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/

32

Tab. 1 - Základní údaje o CHKO Český ráj: Vyhlášení:

výnosem MK ČSR č. j. 70 261/1955

Rozloha:

181,5 km2

Maloplošná zvláště chráněná



2 národní přírodní památky (NPP)

území v CHKO:



11 přírodních rezervací (PR)



11 přírodních památek (PP)

Jiné údaje:

Jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní památky Bozkovské dolomitové jeskyně a Strážník.

Zdroj: Správa CHKO Český ráj: Charakteristika oblasti. AOPK Čr [online]. [2013] [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.ceskyraj.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/cesky-raj/o-spravechko/!ut/p/c5/hc9db4IwFAbgX7S0BcvHZaFQQJ2AEqA3CyprOkq7jWVRfv3wzmwxOfyyZtzXsDBsrr71qL71dcZ3CjSAOy

33

2 Analytická část

Tato analytická část na rozdíl od předchozí teoreticko-metodologické části má již jiný charakter – hlavním úkolem této části je zjistit, co přitahuje turisty do geoparku Český ráj a jaké volnočasové aktivity nabízí svým návštěvníkům. Následně se zaměřím na profil návštěvníka a jeho preference. Dále se pokusím zjistit počty návštěvnosti a délku pobytů. Na konci provedu SWOT analýzu, která pomůže zjistit slabé a silné stránky území, jeho příležitosti a hrozby. Nedílnou součástí této práce je výzkum mezi turisty, kteří navštívili zmíněný geopark.

2.1 Popis geoparku Český ráj

Statut geoparku UNESCO Český ráj získal 25. října v roce 2005. Geopark Český ráj byl přijat do prestižní sítě geoparků díky řadě aktivit v oblasti vzdělávání, vědy, kultury a turistiky. Padesát čtyři evropských geoparků UNESCO se nachází v 18 zemích, mezi které patří Francie (3), Německo (6), Řecko (4), Španělsko (7), Irsko (3), Česká republika (1), Portugalsko (3), Norsko (2) a Italie (8) tvoří přirozené partnery napříč Evropou.29 Činnost geoparku Český ráj v rámci tohoto společenství představuje velkou příležitost pro udržitelný rozvoj tohoto území. Geopark se rozkládá na území Území geoparku, má rozlohu necelých 700 km² a představuje skutečnou geologickou učebnici. Najdete zde širokou škálu geologických fenoménů, mineralogické, paleontologické a archeologické lokality a nejrůznější historické památky. Geopark

Český

ráj

nabízí

svým

návštěvníkům

stovky

lokalit

geologického,

archeologického a kulturního významu. Je známý díky mimořádné členitosti krajiny s charakteristickými jeskyněmi a skalami, živočišnými a rostlinnými společenstvy a v neposlední řadě je významným nalezištěm drahých kamenů a zkamenělin. Výhodou konceptu geoparku je, že využívá mineralogické pestrosti regionu, jež poskytuje základ k odborné a výzkumné práci překračující hranice regionu i naší země, propojuje ji s tradicí broušení drahých kamenů a zlatnictví v Turnově. 29

Meet our Geoparks. EUROPEAN GEOPARKS NETWORK. European Geoparks [online]. [2013] [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=168

34

Na území Geoparku Český ráj se zachovaly stopy vývoje planety za stovky milionů let. Díky dlouhodobému působení vnitřních a vnějších geologických sil vznikla současná podoba reliéfu, samotnou krajinu pak dotvářel člověk. Za největší zajímavost považuji skalní útvary, které byly stvořeny působením vody pod zemským povrchem ještě z dob, kdy území zaplavovalo moře. S časem geologické procesy probíhající na území krajiny, vytvořily ložiska rud, železa, mědí, naleziště drahých kamenů, vápenců, uhlí, sklářských písků a dalších minerálů. Zdejší zpracování drahých kamenů je jedním z nejstarších v Evropě. Kromě toho se na území geoparku nachází velké množství archeologických lokalit, většina z nich leží na území chráněné krajinné oblasti Český ráj. Z mnoha zajímavých lokalit v Geoparku Český ráj nabízí 22 lokalit a fenoménů, které opravdu stojí za pozornost (Podzemní jezero u Bozkova, „Pokrývačské břidlice“ u Železného Brodu, Kamenné moře a skalní město na Strážníku, Hruboskalské skalní město a mnoho dalších). Mapa 1. Geopark Český ráj 1

Zdroj: Evropské geoparky. Geopark Český ráj [online]. 2006, 9. 9. 2009 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geoparkceskyraj.cz/redakce/index.php?clanek=7539&lanG=cs&slozka=7536&xuser

2.2 Geologické hodnoty Geoparku Český ráj Geopark Český ráj zasahuje do tří krajů – Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského. Hranice geoparku téměř kopírují oblasti navržené v roce 1975 pro rozšíření CHKO Český ráj. Jedna se především o cestu z Turnova k Mnichovu Hradišti a dále přes Kněžmost, Sobotku, Jičín k Nové Pace a odtud na Jilemnici, Frýdštejn, Železný Brod. 35

Geologický podklad vyznačené oblasti tak tvoří horniny krkonošsko-jizerského krystalinika, sedimenty a vyvřeliny podkrkonošské pánve. Ale jsou to především geologické jevy, které činí tuto krajinu z hlediska přírodovědeckého nesmírně pozoruhodnou.30

2.2.1 Geologický vývoj území

Dnešní území geoparku bylo v průběhu stovek miliónů let dnem moří, probíhala v něm sopečná činnost a vrásnění. K tomuto střídání docházelo v historii opakovaně. Český ráj má své geologické počátky v období proterozoika. V druhohorách se na dně křídového moře začaly usazovat písky a štěrky. Pískovcové desky byly při zdvižích, které souvisely s alpským vrásněním v třetihorách rozlámány. Na zemský povrch působily přírodní síly, např. slunce, voda, mráz, vítr apod. Výsledkem tohoto procesu je krajina, která je charakteristická divokými skalami, sopkami, řekami, loukami, lesy, řekami a rybníky. Příkladem působení vod pod zemským povrchem jsou Bozkovské jeskyně. Zde je možné shlédnout zajímavé krasové jevy.31 Tyto velmi pestré geologické procesy postupem času tvořily ložiska nerostných surovin, je možné jmenovat železnou rudu a měď. Stejně tak jsou zde naleziště drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačské břidlice, vápenců, sklářských písků nebo různých typů hlín. Zpracovávají se zde drahé kameny, toto zpracování patří mezi nejstarší v Evropě. Za zmínku též stojí další zajímavost, která je spojena s výskytem zkamenělých zbytků rostlin a živočichů. Oblast Českého ráje tak přináší obraz o geologické historii nejen tohoto regionu, ale v podstatě důkaz i o geologickém vývoji Země, neboť stejné nebo podobné procesy vývoje probíhaly všude na Zemi. Zároveň Český ráj dokládá význam přírodních podmínek při kulturní a ekonomickém rozvoji. Úkolem geoparku je zachování významných geologických, přírodních a archeologických lokalit. Stejně tak se snaží poukazovat na možnosti a metody ochrany tohoto území.

30

FIŠEROVÁ Věra, TELEC Jaroslav a Vladimír SPOUSTA. Cestovní ruch v České republice = Tourism in the Czech Republic: problémy a možnosti jejich řešení : recenzovaný sborník : Tábor 2. až 4. dubna 2003. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2003, 103 s. ISBN 80-704-0618-6. 31 Chráněná krajinná oblast Český ráj: Geologie a geomorfologie. Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=geologie_geomorfologie&site=CHKO_cesky_raj_cz

36

Geopark také zajišťuje na základě zákonného rámce ochranná opatření, která vytváří ve spolupráci s:32 - CHKO - příslušným statutárním místem - vysokými školami Pokud se budeme hlouběji zabývat problematikou Českého ráje, zjistíme, že severovýchodní část regionu patří do mladoboleslavské pánve. Ta je situována jižně od elevace krkonošsko-jizerského a železnobrodského krystalinika. Podkrkonošská pánev je tvořena vulkanosedimentálním komplexem říčního a jezerního původu. Tento komplex byl vytvořen v období od westphal (prvohorní období - rozmach hmyzu, plazi) do středního trias (první period druhohor). V těchto hlavně červeně zabarvených uloženinách permokarbonu je zachováno několik obzorů jílovců, které mají pestré barvy. Stejně tak je možné nalézt prachovce a vápence, které jsou bitumenní s unikátní fosilní faunou a flórou.33 Na jihozápadě geoparku je situace o něco jiná, tato část náleží hlavně marinním sedimentům české křídové pánve. Sedimenty svrchní křídy v rámci rozmezí cenoman34coniak 35 jsou vyvinuty: 36 - ve facii 37 kvádrových pískovců, které byly místy tektonicky vztyčeny do hřebů, jako jsou např. Suché skály. Základním prvkem, který dominuje geoparku, jsou tzv. kvádrové pískovce. Veřejnost těmto útvarům říká "skalní města". Jedná se o pískovcový fenomén, který je významný z mnoha pohledů, které stojí za to zmínit: - jsou základem významného makro i mikro reliéfu krajiny - jsou v rámci hydrogeologie kolektorem podzemních vod - tvoří kvalitní sklářskou surovinu 32

Chráněná krajinná oblast Český ráj: Geologie a geomorfologie. Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=geologie_geomorfologie&site=CHKO_cesky_raj_cz 33 Chráněná krajinná oblast Český ráj: Geologie a geomorfologie. Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=geologie_geomorfologie&site=CHKO_cesky_raj_cz 34 Cenoman je nejstarší geochronologická jednotka svrchní křídy 35 Jedno ze středních období svrchní křídy 36 Leták Geoparku Český ráj. In: Geopark Český ráj [online]. 2008-2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geopark-ceskyraj.cz/files/letaky/geo_cz.pdf 37 Odlišný soubor znaků horniny

37

Pro tento region jsou příznačné nálezy fosilní fauny, které se datují k turonským jílovitovápenitým sedimentům. Geologický vývoj území byl významně ovlivněn vulkanickou činností. Mezi nejznámější vulkanismy v Českém ráji patří určitě Trosky. Nejmladší vulkanická vrstva, která vytvořila významné těleso láv, se táhne od Semil ke Kozákovu. Magma při svém výstupu nabralo xenolity svrchního pláště, které jsou důležité k pochopení stavby svrchního pláště pod Českým masivem.38 Další složitý vývoj Českého ráje je možné datovat v kvartéru. V tomto období vznikal terasovitý systém Jizery a jejich přítoků. Český ráj je bezesporu jedním z nejkrásnějších koutů České republiky a je zajímavý také po stránce geologické, mineralogické a geomorfologické. Jedná se o nejpestřejší oblast nejen v ČR, ale také v Evropě. Je to tím, že na relativně malé ploše je možné najít pozůstatky téměř všech geologických procesů. Nejstaršími horninami jsou:39 - žuly - metamorfované břidlice - svory Tyto horniny tvoří nejvyšší pohoří v ČR - Krkonoše. Jde o krkonošsko - jizerské krystalinikum. I když leží mimo oblast Českého ráje, na formování Českého ráje má velký význam, neboť se jedná o zdrojový materiál pro druhohorní sedimenty. Prvohory V prvohorách je nejzajímavější období permu a karbonu, často dochází k využívání spojeného názvu podrkonošský permokarbon. V této době docházelo k velmi časté vulkanické činnosti, hlavně po tzv. variském vrásnění 40 . Podél hlubinného zlomu v Podkrkonoší, který se táhne přibližně podél linie Ještědu, Frýdštejna, Kozákova, Morcinova, Tábora, Kumburka, Bradlecea dále, docházelo k častým výlevům melafyrů. Melafyrová láva povrchu rychle tuhla a plyny včetně par, jež byly v lávě obsažené, neměly kam uniknout. Následkem toho vznikla pórovitá hornina, která měla různě velké dutiny a 38

Leták Geoparku Český ráj. In: Geopark Český ráj [online]. 2008-2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geopark-ceskyraj.cz/files/letaky/geo_cz.pdf 39 Leták Geoparku Český ráj. In: Geopark Český ráj [online]. 2008-2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geopark-ceskyraj.cz/files/letaky/geo_cz.pdf 40 Hercynské nebo variské, někdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnění byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách během devonu (416 – 359 Ma) a karbonu (359 – 299 Ma), konkrétně se udává 390 – 310 Ma. Byl způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany.

38

pukliny. V dalším sledu postupně horninou pronikaly roztoky a gely kyseliny křemičité. Z těchto roztoků se postupně vysrážely různé odrůdy minerálů. Tím došlo ke vzniku podkrkonošských drahých kamenů, kam řadíme např. chalcedony, křišťály, ametysty, záhnědy, jaspisy, acháty apod. Na konci prvohor došlo ke globální ekologické katastrofě, kdy uhynulo velkého množství rostlin a živočichů. Část prvohorních stromů se za nepřítomnosti vzduchu zachovala až do dnešní doby. Samozřejmě se musí nacházet v příhodných podmínkách. Pokud se jedná o kompaktní kusy, dají se řezat i brousit. Po jejich vyleštění vyniká jejich původní struktura a jsou často pestře vybarvené (araukarity, zkamenělé přesličky, plavuně a jiné).41 Druhohory V druhohorách bylo větší část území dnešní ČR zaplaveno. Šlo jak o sladkou, tak mořskou vodu. Postupnou erozí a za pomoci dalších klimatických faktorů došlo k rozrušení struktury starších hornin. V oblasti Krkonoš je možné najít přínos ve formě písku a jílu.42 Později byly pak některé bloky již vyzvednutých pískovců zpevněny a opětovně vyzvednuty. Vznikl tak stabilní základ pro skalní útvary, které jsou dodnes známé jako: Hruboskasko, Malosasko, Suché Besedické a Prachovské skály a mnohé další. Třetihory Ve třetihorách došlo k alpinskému vrásnění, při kterém byly zaznamenány zdvihy a poklesy obrovských bloků zemské kůry. V této době také vniklo mnoho různých magmatických těles, které byly vytvořeny olivnickým čedičem. K nejznámějšímu regionu patří, Vyskeř a také Trosky, které představují vypreparované přírodní kanály třetihorního vulkanitu, jež pronikly do druhohorního sedimentu. Např. nedaleko Smrčí u Semil se též dá nelézt olivnický čedič, který obsahuje krystalky olivínu.43 K definitivnímu morfologickému dotvoření krajiny došlo ve čtvrtohorách. Rázu těchto změn se musela přizpůsobit i lidská činnost. Je možné určit různé typy nalezišť podkrkonošských drahých kamenů: 44

41

HROMÁDKO, Luboš. Stručný geologický vývoj Českého ráje. DRAHOKAM [online]. [2008] [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://drahokam.xf.cz/clanky/sgvcr.html 42 HROMÁDKO, Luboš. Stručný geologický vývoj Českého ráje. DRAHOKAM [online]. [2008] [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://drahokam.xf.cz/clanky/sgvcr.html 43 HROMÁDKO, Luboš. Stručný geologický vývoj Českého ráje. DRAHOKAM [online]. [2008] [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://drahokam.xf.cz/clanky/sgvcr.html 44 HROMÁDKO, Luboš. Stručný geologický vývoj Českého ráje. DRAHOKAM [online]. [2008] [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://drahokam.xf.cz/clanky/sgvcr.html

39

- Primární naleziště je možné najít v zdrojových horninách: Frýdštejn, Kozákov, Morcinov, okolí Lomnice nad Popelkou, Železnice, Doubravice, Studence,Vidochov, Kumburský Újezd, Levín, Hvězda u Staré Paky a další. - Sekundární naleziště pak v nejbližším okolí primárních lokalit - Terciální naleziště v náplavech: minerály často prodělaly mnohanásobný a mnohakilometrový transport – zejména náplavy Jizery, Cidliny, Labe – okolí Nymburka, Kolína, Čelákovic, ale také se nacházejí v některých lokalitách v Německu. Geopark Český ráj představuje území cca 700 km čtverečních. Je možné zde najít historické památky, archeologické lokality a geologické zajímavosti. Celý tento region se začal vyvíjet ve stádiu druhohor. Výsledkem vývoje, který trval miliony let, jsou např. Bozkovské jeskyně, skalní města, naleziště břidlic atd. 45 Zatímco jinde na světě je nutné cestovat stovky a tisíce kilometrů, aby mohl návštěvník shlédnout takovéto přírodní krásy, v Českém ráji mu stačí cca 700 km čtverečných. Jedná se o horniny, které se usazovaly již zhruba před 90 miliony lety. Byla to doba, kdy jsme byli zaplaveni křídlovým mořem, jež dalo vzniknout skalním městům, které jsou chloubou zdejšího regionu, ale nejen regionu, ale i celé ČR. Jedná se o horniny, které vznikly např. v prvohorách. Toto území bylo v té době zaplavováno přívalovými deštmi a fungovalo jako poušť. Např. ve středních Čechách nebo na Vysočině byly tehdy velehory, jež dosahovaly výšky 3000 metrů nad mořem. Právě odtud tyto sedimenty postupovaly na tato místa do Českého ráje. V rámci Českého ráje jsou nejznámější Prachovské skály, které jsou staré 92 milionů let. 46 Ještě nedávno geologové předpokládali, že Prachovské skály vznikly v průběhu dvou milionů let. Není tomu tak a dnes je již zřejmé, že k vývoji bylo třeba 17 20 milionů let. Krajina se pomalu zvedala, působil na ni tektonický pohyb a zdvih. Jmenovat je možné např. údolí Plakánek u hradu Kost. Zde je zachována říčka, která se podílela na modelování zdejších reliéfů a terénu. Zdejší vegetace je velmi pestrá, což úzce souvisí s místním mikroklimatem. Neznamená to však, že by bylo vše kolem Českého ráje objasněno, že zde již není co zkoumat. Právě naopak. Od roku 2008 v Českém ráji kontinuálně probíhá výzkum území a 45

KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Geopark Český ráj: milióny let vývoje na 700 metrech čtverečních. Radio Praha [online]. 2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/geopark-cesky-rajmiliony-let-vyvoje-na-700-metrech-ctverecnich 46 KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Geopark Český ráj: milióny let vývoje na 700 metrech čtverečních. Radio Praha [online]. 2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/geopark-cesky-rajmiliony-let-vyvoje-na-700-metrech-ctverecnich

40

výstupy se zpracovávají do geologických map. Ty mohou posloužit nejen odborníkům, ale také obcím, neboť obce v rámci této problematiky potřebují vědět, kde hrozí např. sesuvy půdy, kde je riziko radonového záření apod. Souhrnně se tato místa nazývají geohazardy. Probíhají zde i různá měření, dělají se vrty. Nejhlubší vrt má 142 metrů. 47 Celkem na světě existuje 92 geoparků, které jsou v současné době členy globální sítě geoparků UNESCO.48 Neplatí však, že geopark je nějaké oplocené místo pro vědce. Je to vždy místo dostupné široké veřejnosti. Základním posláním geoparků je zachování geologického dědictví pro naše následující generace. Kdyby totiž byly všechny geologické krásy odtěženy, nebylo by možné mít tolik forem cestovního ruchu, neboť výše zmíněné oblati jsou velmi vděčnou alternativou a atraktivitou pro cestovní ruch. Turisté, hlavně ti poučení, se obvykle velmi rádi zajímají o tuto problematiku.

2.2.2 Některé významné geologické lokality geoparku Český ráj

Z mnoha zajímavých oblasti v Geoparku Český ráj je těžké vybírat, je zde řada lokalit a fenoménů, které opravdu stojí za pozornost návštěvníků. Níže je uveden stručný přehled těch nejzajímavějších:49 - Fylity tzv. „pokrývačské břidlice“ u Železného Brodu: Tato oblast zahrnuje území kolem Železného Brodu. Jedná se o území, které vzniklo přeměnou velmi starých jílovitých usazenin, jež se po mnoho staletí používalo jako krytina na střechy. - Skalní zeď Kozinec: Jedná se o lokalitu, kterou nalezneme západně od Malé Horky, zhruba 500 metrů na severozápad od koupaliště v Železném Brodě. Skalní zeť je vytvořena z 20 metrů vysokých skalních stěn z křemence. - Okno do geologické minulosti na Riegrově stezce: Stezka se nazývá podle JUDr. Ladislava Riegra, který byl slavným semilským rodákem a českým politikem 19. století. 47

KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Geopark Český ráj: milióny let vývoje na 700 metrech čtverečních. Radio Praha [online]. 2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/geopark-cesky-rajmiliony-let-vyvoje-na-700-metrech-ctverecnich 48 Global UNESCO Network: Members of the Global Network of Geoparks (March 2013). European Geoparks Network [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=633 49 HOZDECKÝ, Aleš. 22 zastavení v Geoparku. SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. Geopark Český ráj [online]. 2006 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geoparkceskyraj.cz/redakce/index.php?clanek=13283&lanG=cs&xuser=&slozka=7550

41

Stezka se vine podél řeky Jizery, jež vytváří hluboké skalnaté údolí délky cca 3 km. Řeka vytvořila takové koryto proto, že je tu velký spád a proud má velikou sílu. - Podzemní jezero u Bozkova: Tato lokalita je národní přírodní památkou. Leží u obce Bozkov, asi 6 km na východ od Železného Brodu. Tato lokalita se vyznačuje krasovými jevy. Tyto krasové útvary tvoří dva samostatné celky. Jedná se o nejrozsáhlejší zpřístupněný jeskynní systém v severovýchodních Čechách, má délku 1050 m. Skály spadají stupňovitě do údolí až dvacetimetrovými stěnami. Na základě zvětrávání a drolení skály byla tato lokalita rozdělena na dvě části. Nejhlubší z nich, které jsou zatopeny vodou, vytváří podzemní jezero. - Obří hrnce: Obří hrnce jsou např. místa severně od vrchu Strážník. Ve vodě v korytě řeky je vysoustruženo mnoho "obřích hrnců". Tyto hrnce vznikly na základě síly a činnosti vody, která ve svém proudu nese písek a kamínky, které umí vymlet díru velkou desítky centimetrů. - Vrch Kozinec u Jilemnice: Tato lokalita leží blízko Jilemnice. V podloží se nachází několik měďnatých pískovců. Měď je často součástí zkamenělých dřevin. - Frydštejn: Lokalita Frydštejn je tvořena fulkanickými tělesy, které se táhnou v délce 40 km. Kousek na východ od Bezděčína a zhruba 10 km na sever (od Turnova), se nachází lom, kde je možné nasbírat spoustu achátů, diamantů. Je možné zde najít drahé kameny, křišťály apod. - Kozákov (744 m): Jde o lokalitu, která zažila sopečnou činnost na vlastní kůži, často i opakovaně. V roce 1920 byl založen Votrubcův lom, který dnes slouží jako expozice, kde se vystavují drahé kameny a kovy. - Čedičové lávové proudy s drahokamovým olivínem: Lavové proudy se nachází na severní straně Kozákova. Dále je možné zde najít olivíny, které jsou velice vzacné a dosahují kvality drahého kamene.

2.3 Geoturismus v Českém ráji

Každý turista někdy potřebuje průvodce, a tak se ani geoturismus neobjede bez kvalitních průvodců. V evropských geoparcích se těmto průvodcům říká georanger. Zahraniční turisté, kteří se obracejí na geopark Český ráj a chtějí ho prozkoumat, tyto služby běžně 42

požadují, neboť jsou na to ze světa zvyklí. Aby byli všichni georangeři řádně proškoleni, připravil geopark Český ráj školení geoprůvodců v rámci projektu regionálního operačního programu Geopark UNESCO Český ráj - centrum geoturismu. 50 Tím, že se zavedou geoprůvodcovské služby, dojde ke zlepšení kvality zážitků a netradičnímu vzdělávání návštěvníků. Samozřejmě to bude mít pozitivní dopad, a to nejen na spokojenosti návštěvníků, ale bude to znamenat velký přínos i pro místní obyvatele, kteří se zapojí do průvodcovských služeb. Navíc platí, že jakékoli další služby mohou přitáhnout více návštěvníků, z čehož můžou profitovat místní podnikatelé, např. v oblasti pohostinství či ubytování. Zavedený program má udržet neměnnou charakteristiku území, přírodní bohatství a stejně tak i kulturní a historické dědictví. Platí to samozřejmě i o kvalitě života místních obyvatel, vždy na základě principu udržitelného rozvoje. Součástí těchto aktivit je samozřejmě také zapojení místních občanů do revitalizace a údržby území, což se pozitivně projeví na zaměstnanosti v regionu. 51 Stejně tak je smyslem snížit jednostranné vytěžování přírodních památek. V některých případech je toto vytěžování již na úrovni kapacity dané památky. Turismus má významný dopad nejen na ekonomiku v regionu, o čemž byla zmínka výše, má ale také významný vliv na přírodní prostředí, v rámci kterého je situován. Geopark Český ráj v sobě zahrnuje CHKO Český ráj, který je oblastí turisticky velice vyhledávanou. Návštěvnost se zde v sezóně pohybuje kolem 45 tisíc návštěvníků. Školení, které by měli absolvovat geoprůvodci jsou vytvořena ve spolupráci s Fakultou informatiky a managementu v Hradci Králové. Přípravy a realizace školení jsou z velké části dílem: - řady odborníků z dalších vysokých škol - vědeckých institucí - Správy CHKO Mezi tématy školení vedle základů geologie nechybí ani témata ohledně dějin regionu, vývoji zpracování drahých kamenů, pedagogika či základy první pomoci. Např. přednáška o archeologických lokalitách měla nevídaný úspěch. Přednášky byly vhodně doplněny také 50

ŘÍDKOŠIL, Tomáš. Georangeři v Českém ráji. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2010 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11155&Itemid=34 51 ŘÍDKOŠIL, Tomáš. Georangeři v Českém ráji. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2010 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11155&Itemid=34

43

exkursemi do terénu a výukou vulknalologie. Školení průvodců je tak založeno nejen na tom, co budou běžně potřebovat ve své praxi, ale i na zajímavostech, které by mohly zaujmout návštěvníka z jiného regionu.52 Úkolem je, aby si návštěvníci odnášely z geoparku znalosti a zážitky (nejen zážitky, ale i určité znalosti). V Českém ráji probíhají moderní výzkumy České geologické služby, jež přináší nové světlo do stále neprobádaných otázek a stejně tak přinášejí další nové poznatky. Stupeň poznání v rámci geologické stavby je velice důležitý pro interpretaci a popularizace geologie a stejně tak geoturismu, který nabízí nejen prohlídku vybrané atrakce, ale také možnost její aktivní účasti. Toto zapojení turistů se využívá hlavně tam, kde je možné zhodnotit nějaký nosný příběh a umět návštěvníky zapojit tak, aby je to bavilo. Stejně tak je důležité prostředí, neboť ne v každém prostředí je možné návštěvníka zapojit do akce. Každá cestovní kancelář, stejně tak jako každá obec, se snaží zprostředkovat tento zážitek a jde hlavně o to, aby návštěvník zůstal v dané lokalitě po co nejdélší možnou dobu. Na rozdíl od turistů, které chce CK udržet v dané lokalitě co nejdéle, chce zážitková turistika něco více. Účastník není pouhým příjemcem služeb, pasivní figurou, ale sám se také zážitkových dějů účastní. Musí proto počítat s tím, že při exkurzi budou zaměstnány všechny jeho smysly, jako např. čich, chuť, sluch či hmat. Cílem zážitkové turistiky je připravit pro klienty aktivní formy odpočinku, možnost zapojit se do určitých her nebo jakékoliv jiné formy trávení volného času, které jsou založeny na emotivních zážitcích. Na základě geoturismu je možné návštěvníkovi zpřístupnit nové zajímavé zážitky. V neposlední řadě jsou tyto akce zaměřeny také na ochranu životního prostředí a regionu, turista se dozví, co je zakázáno, proč nebo naopak co je povoleno. Geoturismus je tak možné zařadit mezi udržitelnou a šetrnou turistiku, která respektuje nejen tradice, ale také ohleduplnost k životnímu prostředí. Geoturismus se snaží poskytnout maximální množství informací jak návštěvníkovi, tak i hostiteli. Místní obyvatelé tak objevují vlastí tradice a dědictví - někdy už dávno zapomenuté. V rámci nabídky je možné si vybrat: - turistické programy - vzdělávací programy - produkce místních řemeslníků či zemědělců 52

ŘÍDKOŠIL, Tomáš. Georangeři v Českém ráji. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2010 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11155&Itemid=34

44

Pro rozvoj obce dlouhodobějšího charakteru je netradiční turistika vítaným impulsem a pak jde již jen o to, jak této příležitosti využít. V celém procesu geoturismu je mnoho aktérů, mimo obce např.: - místní firmy - občanské spolky Jak místní firmy a občanské spolky, tak i jednotlivé obce spolupracují na tom, aby systém geoturismu dobře fungoval. Pokud vše pracuje tak, jak má, stává se daná obec stále více známnější destinací, přijíždí stále více turistů a pro obecní pokladnu je to nesmírným přínosem. V geoturismu jde o ekonomický profit místních obyvatel. Obchodníci v cestovním ruchu se snaží využívat místních lidských zdrojů, služeb, zboží a dodávek. Všichni geoprůvodci, kteří se v budoucnu chystají po regionu turisty provádět, se též učí komunikaci s návštěvníkem. To, jak se turistům v regionu líbí, se měří délkou pobytu a kvalitou zážitků - tím je vlastně dán konečný úspěch všech zúčastněných. Na druhou stranu je třeba uvést, že rozvoj turistického ruchu by měl vždy dbát na charakter krajiny a na to, aby tento rozvoj krajině neuškodil, neboť musí být zachována pro příští generace. Geoturismus se snaží i o to, aby výtěžek z jeho aktivit sloužil mimo jiné k zachování přírody, krajiny a všech zvláštností daného místa. Mimo zásad udržitelnosti geoturismus také vyznává cit pro místo. Umí zdůraznit zajímavosti dané lokality, v níž profituje nejen návštěvník, ale také místní obyvatel. 53

2.4 Organizace a sdružení působící v geoparku a okolí

Sdružení Český ráj K podpoře cestovního ruchu bylo v roce 1992 spojením obcí a města s dalšími právními subjekty vytvořeno Sdružení Český ráj. V současné době má 61 členů. Hlavním cílem sdružení je vytvořit turisticky atraktivní nabídku pro návštěvníky. Je publikována řada propagačních materiálů a zajištěn informační servis.

53

ŘÍDKOŠIL, Tomáš. Georangeři v Českém ráji. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2010 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11155&Itemid=34

45

Mezi hlavní aktivity tohoto sdružení patří:54 -

koordinace marketingových aktivit, které podporují především tvorbu a zajištění regionálních turistických programů, projektů a produktů

-

prezentace a propagace turisticky významného území

-

zajištění analytické činnosti, kam spadají např. statistická šetření či sledování zpětné vazby realizovaných opatření a dopadů projektů

-

zajištění turistického a informačního systému a webových prezentací

-

vytváření a rozvoj různých partnerských vztahů jak s veřejnou, tak i podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou za účelem alokace finančních prostředků do cestovního ruchu a jejich efektivního využití

-

zajištění informační činnosti, hlavně formou aktualit či tiskových zpráv

-

budování a rekonstrukce různých cyklostezek, turistických stezek, informačního systému a infrastruktury

Aby došlo k naplnění těchto priorit, probíhá kontinuální proces postupné profesionalizace cestovního ruchu. Rozvíjí se také činnost pracovních skupin, které na těchto prioritách pracují. Muzeum Českého ráje Muzeum Českého ráje v Turnově patří k nejstarším muzeím regionálního typu v České republice. Počátky sbírkotvorné činnosti byly zaměřeny na archeologii, historii a národopis. Tyto sbírkové fondy postupně vytvořily platformu budoucího regionálního vlastivědného pracoviště. Předpoklady pro dnešní specializaci turnovského muzea na dokumentaci a prezentaci nalezišť drahých kamenů a historii kamenářství a šperkařství vytvořily ve 30. letech sbírky geologie, mineralogie, sbírky drahých kamenů a zlatnických výrobků. V těchto oborech dnes vlastní muzeum sbírkové fondy evropského rozměru a tomu odpovídající expozice.

54

Výroční zpráva Sdružení Český ráj za rok 2010. In: SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. Český ráj [online]. Turnov, 2010 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/48753.pdf

46

Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj Správa vykonává: -

výkon státní správy v ochraně přírody a krajiny

-

sledování stavu, změn a vývojových trendů vybraných biotopů a populací ohrožených druhů

2.5 Současná analýza potenciálu území

Český ráj můžeme s jistotou zařadit mezi oblasti, o kterých lze bez pochyb prohlásit, že byly v minulosti kolébkou české turistiky. Tyto počátky byly zaznamenány již ve druhé polovině 19. století, kdy se česká společnost začala orientovat i na objevování krás vlastní země. Je známo, že krajina Českého ráje dostala svůj název díky svému okouzlujícímu romantickému prostředí. Tento název jí dali sedmihorští lázeňští hosté, z nichž většina patřila k tehdejší umělecké společnosti. Avšak oficiálně byl region prohlášen za Český ráj až o několik let později. Tímto naši předkové učinili první krok pro prezentaci a propagaci krajiny, která je v tomto směru podnes nezastupitelná. Český ráj, a tím nemyslím pouze geopark, ale celý turistický region, je územím, které se po mnoha stovky let vyvíjí v úzkém spojení s člověkem. Krajina i lidská sídla se navzájem ovlivňují. Města, hrady, zámky, statky, ale i silnice, mosty a stezky vrůstaly přímo do skal, tvarovaly je nebo obcházely. Některá středověká šlechtická sídla z hloubky sopek přímo vystupují. Toto soužití, člověka a krajiny, svým způsobem prospívá oboum stranám, čehož je důkazem i to, že Český ráj si dodnes uchoval obrovské množství přírodních unikátů a kulturně-historických památek, zachoval si své jedinečné kouzlo, které citově poutá jak ty, kteří zde žijí, tak i návštěvníky.

47

2.5.1 Přírodní atraktivity

Geopark Český ráj má unikátní hodnotu. Ukazuje, jaké přírodní podmínky ovlivnily vývoj lidské společnosti v uplynulých tisíciletích. Krajina pískovcových skal55 Příběh pískovcových skal v Českém ráji začal v druhohorách na dně moře, pokračoval v třetihorách a čtvrtohorách. Pískovce uložené pod povrchem byly v třetihorách vyzdviženy na povrch. Přitom vznikaly v určitých vzdálenostech svislé pukliny. Pískovec tvoří silnou vrstvu a je vynikajícím materiálem pro vznik široké škály skalních tvarů. Není pochyb, že zajímavých pískovcových skalních oblastí existuje ve světě obrovské množství, ale nikde nespatříte tolik různých podob pískovců na tak malém území jako v Českém ráji. Pískovcové oblasti patří mezi unikáty. Každá taková oblast na území geoparku je jedinečná a neopakovatelná. Mezi turistická přitažlivá území lze zařadit okolí Malé Skály a pískovcovou plošinu Drábovny, ležící necelé dva kilometry jihozápadně. Vranovský neboli Maloskalský hřeben, tvořící téměř tři kilometry dlouhou skalní zeď, byl kdysi řekou Jizerou oddělen od Suchých skal, které se zdvíhají na levém břehu až do výšky devadesátí devíti metrů. Besednické skály tvoří na levém břehu řeky úchvatné sklaní labyrinty Kalicha a Chléviště. Nedaleko od nich se rozkládá vrchol Sokola, ze kterého je nepopsatelný výhled na Suché skály. Chleviště je rájem jak pro dospělé, tak i pro děti, které rády procházejí tajemnými skalními bludišti. Stezka se prolíná mezi skalami a místy zabočí na hranu pískovcové plošiny, odkud je nádherný výhled do údolí řeky Jizery, na hrad Frýdštejn a Maloskalský hřeben. Par kilometrů od Turnova leží jedinečná oblast, která patří k největším a nejmalebnějším skalním oblastem v Českém ráji. Její jméno je Hruboskalsko. „Pískovcová plošina s členitými skalními okraji ukrývá stovky skalních věží, z nichž některé dosahují výšky až devadesáti metrů. Samostatné skupiny skal tvoří např. Dračí skály, Maják, Kapela a Čertová ruka.“ Ještě z dob pravěku masiv Čertová ruka a jeho jeskyně sloužily lidem jako útočiště. Hezkou podívanou najdete v údolí Pískovcových skal Hruboskalska, které jsou čas od času zdobeny oválnými skalními dutinami a výklenky nebo skalními okny a bránami. Návštěvníci všech věkových kategorií dokáží ocenit snadnou přístupnost oblasti po dobře značených stezkách. Hruboskalsko 55

ŘÍDKOŠIL, Tomáš a Lenka HRADECKÁ. Geopark Český ráj. Turnov: Unipress, 2011, s. 42-43. ISBN 978-80-260-1230-6

48

svým turistům nabízí širokou škálu zážitků od pozorování skalních útvarů a reliéfu až po kulturní památky oblasti. V údolí Jordánky stojí za návštěvu Podtrosecká dolina se soustavou rybníků, které jsou obklopené pískovcovými skalními útesy. Skalnaté je i další pokračování údolí. Znamenité Prachovské skály patří k nejkrásnějším pískovcovým oblastem v Evropě. Nejoblíbenější turistické skalní město představuje unikátní přírodní dílo s vysokými, výrazně protaženými skalními věžemi, které nabízí návštěvníkům impozantní pohledy na vrcholky a labyrinty skal této jedinečné krajiny. Nejzájmovější skalní partie je spojena padesát metry hlubokou Císařskou chodbou, která se tyčí až do výšky 40 metrů přes 200 skalních věží. Mimochodem skalní město je turisticky bohaté roklemi a skalními seskupeními, stržemi i lokalitami s prehistorickými nálezy a je chráněno jako přírodní rezervace od roku 1933. Další neméně významnou atraktivitou Českého ráje jsou jeskyně. Na území geoparku najdeme stovky jeskyní, umožňujících nahlédnout pod povrch Země a zažít úchvatnou podívanou, kterou na povrchu nespatříte. Některé jeskyně se nacházejí v krasových oblastech, ale dominantní část je v přímo v pískovcových skalách. Například jeskyně s názvem Postojna je ukrytá v pískovcích přírodní rezervace Klokočské skály. Na severu od Turnova leží řada údolí, závrtů, jeskyní a pramenů. Oblast představuje dokonale vyvinutý podzemní systém ve slínovcích v Česku. Mezi Turnovem a Malou Skálou se ukrývá jeskyně Bartošová pec. Z třiceti metrů dlouhé jeskyně vyvěrá pramen. Vyhledávaným cílem turistů jsou i Bozskovské jeskyně56. Zrodily se v hornině, vzhledově připomínající vápenec, která má ovšem odlišné složení. Bozkovské jeskyně lákají svou rozmanitostí a osobitým kouzlem. Hůlkové stalaktity i stalagmity, průsvitné záclony tvoří poutavou výzdobu. Zajímavými pro návštěvníky mohou být i stěny jeskyní, které se pod doteky paprsků osvětlení jako chameleon mění svou barvu. 57 Rozhodně stojí za to se porozhlédnout i po dalších přírodních zajímavostech. Jak jsem již zmínila, území geoparku je bohaté svojí rozmanitostí, která je po tisíciletích využívána a přetvářena člověkem. Ojedinělou ukázkou tohoto působení je tzv. Valdštejnská a Mariánská zahrada. Jsem si jistá, že nikde jinde v Evropě se nenajde tolik přírodních atraktivit v kombinaci s lidskými výtvory na tak maloplošné krajině.

56

Bozkovské dolomitové jeskyně [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.bozkovskejeskyne.cz/ 57 ŘÍDKOŠIL, Tomáš a Lenka HRADECKÁ. Geopark Český ráj. Turnov: Unipress, 2011, s. 68. ISBN 97880-260-1230-6.

49

2.5.2 Kulturně-historické atraktivity

Území Českého ráje je bohaté nejen na přírodní atraktivity, ale najdeme zde i nemálo atraktivních historických památek, které zaslouženě patří k rozmanitému koloritu tohoto regionu. Nejpopularnější akce v Českém ráji jsou určeny pro rodiny s dětmi. Většínou se konají v Turnově a jsou vzdělavacího charakteru. Mezi neupoutavejší akce lze zařadit: prohlídky kostela sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích, návštěva Muzea Českého ráje v Turnově, prohlídka synagogy a židovského hřbitová, ukázky ruční výroby granatových šperků v Galerii Granát. Vyhledavávanou atrakcí jsou obrácené zvony ve zvonici u kostela sv. Václava u severního kraje města Turnov. Velké popularitě se těší putování po hradech a zámcích, které nechal vybudovat císařský vojevůdce, osvícený vladař a bohatý mecenáš - Albrecht Václav Valdštejn58. Po stopách Albrechta z Valdštejna máme možnost poznat život a osobnost muže, díky kterému vznikla barokní krajina na Jičínsku, a samotné město se stalo největší architektonickou perlou Českého ráje. Na svých cestách poznáte místa, které jsou s postavou Albrechta z Valdštejna spojena. Jsou to hrad Frýdlant, Heřmanice, místo, kde se narodil, Praha, kde nechal postavit paláce a krásné zahrady, Cheb, kde byl zavražděn a také tehdější strategické místo Žitavu. Při svém putování Českým rájem byste neměli přehlídnout symbol této krajiny, Hrad Trosky59. Gotický hrad byl založen ve 14. století na vrcholech bizarní čedičové vyvřeliny. Díky své poloze se z Trosek stal nadobytný hrad – nikomu se jej nepodařilo dobýt. Základ hradu je tvořen ojedinělým skalním útvarem sopečného původu. Po výbuchu sopky, která vytvořila struskový kužel, byly měkké části odneseny a tak vznikl pevný podklad pod tento hrad. Následná eroze splavila zakrývající sedimenty, písek a hlínu a obnažila tuto formaci do dnešní podoby. Hrad Trosky se skladá ze dvou věží se jmény Baba (47 m) a Panna (57m). Pří prohlídce má návštěvník jedinečnou možnost seznámit se nejen s historií hradu, ale vystoupat na obě hradní věže, které skýtají jedinečný rozhled do okolní krajiny. V roce 1999 byla pod věží 58

SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. Albrecht z Valdštejna [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.albrechtzvaldstejna.cz/ 59 Hrad Trosky [online]. 2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://hradtrosky.cz/

50

„Panna“ vybudována vyhlídka, ze které lze vidět Jizerské hory, České středohoří, Krkonoše a dokonce i Prahu. Roku 1998 byl státní hrad Trosky vyhlášen národní kulturní památkou. Mezi další hrady této půvabné krajiny patří Valdštejn, ležící v západním okraji hruboskalského skalního města. Založen v druhé polovině 13. století Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, ze kterého pochází vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Hrad byl od konce 15. století pustý, později shořel a zruinovaný byl znovu pozvednut Valdštejny, kterým patřil dalších 200 let. V 18. století se hrad stal známým poutním místem s jedinečnou atmosférou. V hradní kapli je umíštěn unikatní obraz zachycující skutečnou podobu básníka K. H. Máchy. Toto dílo bylo vytvořeno Františkem Maškém. Další zajímavostí je, že tento hrad se těší velké oblibě při svatebních obřadech, které se uskutečňují v barokní hradní kapli sv. Jana Nepomuckého. 18 km od Jičína v CHKO Český ráj je umístěn další gotický hrad, znamý pod jménem Kost60. Jako jeden z mála zbývajících středověkých hradů v České republice je umíštěn na pískovcovém ostrohu. Hrad byl založen před 13. stoletím Benešem z Vartenberka. Hrad sloužil jako obranná pevnost. Od té doby se zde vystřídalo několik desítek dalších majitelů. Na přelomu 16. století byla vybudována celá jižní část současného areálu i s hospodářskou budovou a pivovarem. Bohužel roku 1590 hrad ztratil svojí rezidenční funkci a poté vyhořel a dlouho chátral. Avšak původní silueta hradu je zachována i dodnes. Dominantní součástí hradu a jeho okolí je hranolová Bílá věž a menší válcová věž Lidomorka. Pro milovníky baroka bych doporučila návštívit romanticko-gotický zámek Sychrov 61 postavený v letech 1690-1693 rytířem Lamote z Frintroppu. Interiéry zámku jsou vyzdobeny cennými olejomalbami předků Rohanů a francouzských králů. V zámku najdete největší expozicí sbírky francouzského portretního malířství, keramiky a sbírku zbraní. Na Sychrově se pravidelně konají výstavy a prohlídky. Zámek je obklopen anglickým nádherným parkem s exotickými dřevinami. K dalším navštěvovaným zámkům patří Humprecht, postavený nedaleko hradu Kost, zámek Hrubý Rohozec, jenž se nachází v těsné blízkosti města Turnova a zámek Mnichovo Hradiště či Hrubá Skála.

60

KINSKÝ DAL. Hrad Kost [online]. 2011-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.kinskycastles.com/hrad-Kost.htm 61 Zámek Sychrov [online]. 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.zamek-sychrov.cz/

51

Jako poslední, ale neméně významnou památku bych uvedla Kopycův statek62 – ukázka typické lidové architektury podhůří Jizerských hor. V roce 1932 se sem přestěhoval sedlák Vojtěch Kopec a až do konce svého života zaznamenával do skal život a tradice svého národa. Jeho dílo je důkazem provázanosti života lidí a krajiny v Českém ráji. Turisticky zajímavými mohou být i některá historická centra měst Turnov, Železný Brod, Jičín, Mnichovo Hradiště.

2.5.3 Kulturně-společenské atraktivity

Návštěvníci v Českém ráji nejsou odkázáni pouze na přírodní atraktivity a historické památky. Můžeme tu najít celou řadu příležitostí k zábavě a ke kulturnímu vyžití. Kromě návštěvy hradů azámků, muzeí a galerií, o kterých jsem se již zmínila v subkapitole 2.5.2, lze v Českém ráji návštívit a připadně se i zúčastnit různých kulturních a zábavných akcí. Nejvýznamější akce jsou zaměřeny na rodiny s dětmi a konají se převážně v Turnově. Nabídku akcí lze rozdělit na prázdninové sezόnní a pravidelné. Mezi první patří: Anenská pouť, středověké jarmarky, staročeské trhy, prohlídky synagogy a židovského hřbitova s průvodcem, nejrůznější festivaly a návštěvníci by si neměli nechat ani ujít slavnosti svijanského piva. Většinou probíhají v průběhu léta. V červnu tak například mohou návštívit řezbářské symposium. Jedná se o setkání řezbářů na Dlaskově statku. Každoročně na konci srpna se v Sobotce pořádají Posvícenské jarmarky a celostátní festival řemesel, který je doprovázen kulturním programem. Co se týče pravidelných akci, můžeme hovořit o Dvořákově festivalu, akci s názvem Magický Turnov, která je pořádaná každou středu. V podstatě se jedná o prohlídku města, kterou provadí místní průvodce ve večerních hodinách, za svitu svíčky. Během prohlídky má návštěvník možnost vsát atmosféru těch nejtajemnějších míst města a dozvědět se mnoho neobvyklých informací podávaných průvodcem ve starodávném kostýmu. K těm nejvýhledavanějším patří tematicky zaměřené akce: Kámen a šperk – výstava drahých kamenů a minerálů, Jičín – město pohádky, jež je multikulturní pohádkový týden se spoustou zábavy včetně pouličního divadla, koncertů a jarmarku, Sleněné městečko v Železném Brodě a další. 62

Kopicův statek. Český ráj - geopark UNESCO: Lidová architektura [online]. 2008 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.craj.info/4-lidova-architektura/kopicuv-statek/

52

Kromě vyloženě historických a kulturních akcí může návštěvníky přitahovat i sport. Sportovní aktivity v Českém ráji jsou velice rozmanité. Nejoblíbenější aktivitouje pěší turistika a cykloturistika. Do Českého ráje dokonce jezdí turistické autobusy, které návštěvníky zavezou na ta nejlepší místa i s jízdním kolem. Pokud to není dostačující, každý si může vyzkoušet horolezectví nebo adranalinové sporty. Mezi zajímavé aktivity patří například letecké sporty a paragliding. V neposlední řadě je velký zájem o jezdectví a agroturistiku. Jak již jsem zmínila, nabídka je doopravdy široká. Stačí jen návštívit webové stranky geoparku nebo turistického regionu Český ráj.63

2.6 Analýza nabídky volnočasových aktivit

Vzhledem k neustále rostoucí poptávce po službách cestovního ruchu, se jednotlivé regiony snaží nabídnout různé formy zážitkové turistiky. Je tomu tak i v Českém ráji. Na území geoparku se nachází řada zařízení umožňujících trávení volného času. Tyto zařízení zahrnují jednak sportovní areály, kulturní zařízení a jednak další objekty jako pivovary, diskotéky a jiné.

2.6.1 Aktivní turistika

Z velké části geopark leží na území Turnova a tak je samozřejmostí, že hlavní nabídku volnočasových aktivit najdete právě v tomto městě. Vzhledem k neustálému přívalu turistů, žije město po celý rok bohatým kulturním a sportovním životem. Konají se zde hudební a divadelní festivaly, staročeské řemeslnické trhy. Své návštěvníky láká město i svou polohou. Turnov je nejvhodnějším výchozím místem pro pěší a cyklo výlety. Ať už si chcete udělat procházku přírodou nebo celodenní vyjížďku. Na výběr je velký počet turistických i cyklistických tras, z nichž si každý vybere nebo nakombinuje výlet podle svých představ. Vedení geoparku se snaží neustále udržovat trasy v provozním stavu a průběžně opravovat poškozené úseky. Avšak některé trasy jsou značně zatíženy.

63

Český ráj: Dovolena v Českém ráji. 2013. Dostupné z: www.cesky-raj.info

53

„Problémem přetěžování tras může být poškození okolní vegetace a rušení živočichů nadměrným hlukem. Na území Českého ráje však existuje rezerva ve formě možnosti usměrňování turistických toků na méně využívané stezky a trasy.“64 Pokud chtějí návštěvnící poznat opravdu všechny turisticky přitažlivé lokality, měly by se vydat jednou z nabízených tras65. Většina lidí, obzvlášť začátečníci, volí Riegrovou stezku. Je to pohodlná cesta, která vede po pravém břehu Jizery. Trasa začíná ve městě Semily, které až do 14. století sloužilo osadě pod tvrzí, přes les a skalnatou pěšinu až do Železného Brodu. Svůj název město dostalo proto, že v okolí se těžila železná ruda. Délka trasy je devět a půl kilometru. Pokud tato trasa někomu přijde lehká, sportovní nadšenci a zdatní turisté mohou vyzkoušet tu nejnáročnější s četnými výškovými rozdíly. Cesta z Frýdštejna na Malou Skálu a dále do Besedic vyžaduje opravdovou fyzickou a duševní připravenost. Čeká vás procházka přes lesík a strmou výstupovou stezkou s četným počtem schodů do skalního bludiště, kde schůdky střídají úzké průchody s množstvím nízkých věží. Avšak stojí to za to. Trasa je plná panoramatických pohledů a skalních útvarů. Kdybych se mohla sama rozhodnout, tak bych se rozhodla pro Zlatou Stezkou přes Valdštejn a Hrubou Skálu do Sedmíhorek. Je z nich nejznámější. Zahrnuje 5 měst a souběžně vede s naučnou stezkou. Zamilovaným párům bych doporučila trasu z Mnichova Hradiště přes Valečov do Přihraz. Podle mého názoru je to jedna z nejromantičtějších. Provede vás přes tajemné parte roklí, věží a plošin Přihrazských skal se spoustou krásných vyhlídkových míst. V letní sezoně je celé údolí v záplavě zeleně a květů. Český ráj je ideálním místem pro cyklisty. Jsou tu 300 km cyklistické trasy, které vedou celým regionem. Mapy cyklotras najdete v přílohách 2A, 2B, 2C diplomové práce. „Při výletech je však třeba respektovat omezení ve skalních městech, protože ne zdaleka všechny trasy určené pěším turistům jsou přístupné i cyklistům.“66 Ale i přesto jsou tyto trasy většinou přetíženy. Tato situace velmi často způsobuje konflikty mezi jednotlivými skupinami návštěvníků. Sdružení Českého ráje si tohoto je vědomo a chystá osvětovou kampaň, která by měla tento problém vyřešit. Jedná se o umístění na trase informačních 64

FIŠEROVÁ Věra, TELEC Jaroslav a Vladimír SPOUSTA. Cestovní ruch v České republice = Tourism in the Czech Republic: problémy a možnosti jejich řešení : recenzovaný sborník : Tábor 2. až 4. dubna 2003. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2003, 103 s. ISBN 80-704-0618-6. 65 Trasy na výlet. Český ráj - geopark UNESCO [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.craj.info/11-trasy-na-vylet/ 66 Cesta rájem na trekovém kole. Horydoly: Cyklisté [online]. 2007 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.horydoly.cz/cykliste/cesta-rajem-na-trekovem-kole.html

54

cedulí, které budou upozorňovat na to, že trasy mohou být využívány všemi uživateli dopravy, včetně motoristů. Podle mého názoru, sdružení Českého ráje by mělo zajistit nejen cedule informující o přetíženosti tras a stezek, ale i případé rozdělení těchto tras. Neměly by chybět ani stručné popisky významných míst. Stejně důležité je i zajištění cyklo servisu a služeb, které jsou poskytované pouze ve větších městech Českého ráje, jakými jsou Turnov, Jičín a Mladá Boleslav. Vzhledem k tomu, že sama ráda provozuji cyklistiku, přivítala bych vybudování nových půjčoven a úschoven kol. S ohledem na počet skalních míst jsou tu i četné možnosti pro milovníky horolezectví. Na tomto území najdete několik horolezeckých škol, které vás za poměrně krátkou dobu naučí základům horolezectví. Výcvik probíhá pod vedením certifikovaných instruktorů Českých horolezeckých služeb (ČHS). Nezbytné je ale pozorně nastudovat pravidla lezení na skalách a stejně tak i dodržovat pravidla, týkající se jiných sportovních aktivit, ať už jde o adrenalinové sporty či aktivní turistiku. V zatopených lomech je provozováno sportovní potápění, velké množství řek a koupališť nabízí možnost koupaní. Některé vodní plochy nabízí možnost raftingu či windsurfingu. Kromě toho si můžete vyzkoušet let horkovzdušným balonem nebo letadlem. V poslední době je velká poptávka po autobusových turech. Linky turistických autobusu procházejí napříč regionem Český ráj a nabízí nezapomenutelnou podívanou. Autobusy jsou vybaveny i pro přepravu cyklistických kol. Bohužel využít nabídku lze pouze v letních termínech. První linka (Turnov – Jičín) vyjíždí v květnu a poslední počátkem září. Ale i přesto počet turistů využívajících tyto služby neustále roste.

2.6.2 Venkovská turistika

Malebné prostředí Českého ráje motivuje k využítí jeho přírodního potenciálu. Co může být lepší, než rodinná dovolená stravená na venkově. Hlavním důvodem, proč lidé vyhledavají zrovna tento druh turistiky, je zájem občanů si odpočinout od městského rytmu života v klidném prostředí vesnic. Turisté si tak mají možnost vybrat z rozsáhlé nabídky venkovské turistiky. Ubytovaní je zde rozděleno na: rodinné farmy, venkovské chalupky a kempy. Kapacita je ovšem omezena na malý počet hostů. „Omezené kapacity zařízení venkovské turistiky jsou

55

důvodem, proč je tato forma cestovního ruchu označována jako šetrná k životnímu prostředí. Eliminuje totiž negativní dopady, které s sebou přináší tzv. masová turistika.“67 Hosté Českého ráje v prostředí venkova objevují staletá tajemství řemesl, toulají se po loukách a všelijak užívají chvilky pokoje na svěžím vzduchu. V místních restauracích mohou ochutnat domácí pečivo podle tradičních receptur a čerstvě načepované pivo ze zdejších pivovarů. Čím dál více je agroturistika propojena s chovem nebo jízdou na koních. Téměř všechny farmy v krajině kromě základních služeb nabízejí vyjížďky na koních. Většinou se jedná o hodinové okruhy s doprovodem. Mimo jiné poskytují i výcvík záčatečníků a pokročilých jezdců.

2.6.3 Nabídka volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi a mládež

Geopark nabízí řadu možností pro každého. Významnou součástí jeho činnosti jsou programy pro děti a studenty. Všechny programy jsou vzdělavacího charakteru. Existují jak individuální a skupinové, tak i speciální programy pro děti různých věkových kategorií, od nejmladších až po studenty univerzit. Témata ilustrují jednotlivé geologické procesy na naší planetě. Mně se to jeví, jako skvělá příležitost doplnit své dosavadní znalosti a zpestřit školní výuku. Kromě toho je Český ráj je ideálním místem pro stravení chvilky se svojí rodinou. Přivětivé počasí a obrovské množství turistických atraktivit láká nemalé množství návštěvníků. Svoje výlety nemusíte ani plánovat, stačí jen nasednout do auta, případně výužít prostředků hromadné dopravy a vydat se na nezapomenutelné trasy na kole nebo pěšky. Svojí cestu naplánujete na místě nebo vyberte z nabídky připravených programů. V posledních letech je nejvyhledávanějším dětským zážitkem putování „Za pověstmi Českého ráje“. 68 Spolu se svými rodiči se děti vydají na cestu od hradu ke hradu, od jednoho zajímavého místa ke druhému. Na cestě je čekají poutavé úkoly formou her, ze kterých se mohou poučit a vyhrát některou ze zajímavých cen.

67

Tradice a venkov. Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 2000-2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/tradice-a-venkov/ 68 Za pověstmi Českého ráje. SDRUŽENÍ ČESKÉHO RÁJE. Český ráj dětem [online]. 1992-2013 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-povestmi-ceskeho-raje/

56

Druhou, ale neméně oblíbenou akcí je „Český ráj dětem"69. Koná se každý rok na začátku turistické sezόny. V rámci programu skupiny děti i dospělíh putují pohadkovou krajinou. Cestou děti mohou zhlédnout divadelní představení v přírodě a zučastnit se vědomostní soutěže o lákavé ceny. Pro zpestření je připravena nová trasa. Da se říct, že oba dva programy jsou teměř stejné, jelikož jeden je součástí toho druhého. Podstatou obou je pomocí hry vzdělat děti, naučit je něčemu novému.

2.6.4 Doprava a infrastruktura

Jak již víme, dobrá dopravní dostupnost, je jedním z hlavních kritérií pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Ačkoliv Český ráj je významnou chraněnou krajinnou oblasti a zároveň geoparkem UNESCO, dopravní infrastruktura je poměrně dostačující. Od hlavního města Prahy se rozprostírá necelých 100 kilometrů, což je méně, než hodina cesty po silnici R10, která vede z Prahy přes Mladou Boleslav do Turnova. V případě, že auto nemáte nebo nechcete strávit cestu za volantem, jezdí z pražského hlavního nádraží přímý vlak do Turnova. Můžete také využít autobusovou dopravu. V rámci cestovního ruchu je zde možnost cestovat pomocí silniční nebo bezmotorové dopravy. Teměř všechny významné památky se nacházejí v přímé blízkosti parkovišť, což ocení rodiny s dětmi, senioři a tělesněpostižené osoby. Přesto u méně atraktivních památek se potkaváme nejen s absencí parkovišť, ale také se špatným povrchem komunikaci. Většinou se jedná o místa s bezplatným parkovaním. Co se týče veřejné dopravy v oblasti, její využití je docela problematické, obzvlašť pro staré lidi Vzdálenosti mezi autobusovými zástavkami a cílovými atraktivitami jsou různé. Někdy se jedná o pouhých pár stovek metrů, nicméně jsou i velmi vzdálená místa. Současně lidém dělá problém i interval mezi dopravními prostředky, totiž turisté jsou mnohdy nuceni se přizpůsobit dopravním spojům. Znaména to, že návštěvník by měl svoji cestu naplánovat důkladně a včas, v návaznosti na dopravní spojení. Proto většina turistů dává přednost automobilové dopravě. V letech 2010 – 2012 byl CzechTourismem proveden monitoring na porovnání chování návštěvníků v Českém ráji. V důsledku tohoto

69

Český ráj dětem - zahájení turistické sezóny. SDRUŽENÍ ČESKÉHO RÁJE. Český ráj dětem [online]. 1992-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-povestmi-ceskeho-raje/

57

průzkumu bylo zjištěno, že postavení automobilu jako hlavního prostředku dopravy do regionu posiluje na úkor využívání hromadné dopravy.70 V posledních letech se nejčástěji mluví o výstavbě rychlostní silnice R35, přesně o úseku Turnov – Jičín. „Dálnice Českým rájem“71 by měla značným způsobem zlepšit a zrychlit spojení mezi městy, bohužel na úkor krásy a kulturní hodnoty dané oblasti. Doposud se vedou spory o výběru jednoho ze tří koridorů. Dalšími netradičními prostředky, kterými lze objevovat tajemství a krásu Českého ráje jsou turistické autobusy a parní vlak. Oba dva jezdí v letních měsících. Jízda parním vláčkem je obzvlašť ideální pro rodiny s dětmi. Zajímavosti je, že ve speciálním vagόnu se uvádějí divadelní hry.

2.6.5 Turistická infrastruktura

Jelikož se mi nepodařilo objevit žadné statistické údaje, tykající se hromadných ubytovacích zařízení v samotném geoparku, tak svoji pozornost zaměřím na jeho okolí. Území Českého ráje se vyznačuje poměrně širokou nabídkou ubytovacích služeb. K dispozici jsou nejen hotely a penziony, ale také kempy, apartma a turistické ubytovny. Avšak návštěvnost těchto zařízení je poměrně nízká. Jak je vidět ze střednědobého plánu na léta 2012-2017 72 region Český ráj je využíván převážně pro individuální turistiku a rodinnou turistiku, někdy turistiku malých skupin, které patří mezi střední a nižší příjmové skupiny. Kapacita hotelů je nedostačující a až na výjimky v okrajových částech, jako například wellness hotel Galatea v Mládé Boleslavi, se nejedná o hotely vyšších kategorií, což odráží skupiny s výššími příjmy. Postradáme tu i nabídku hotelového ubytování pro velké skupiny. Pouze v několika hotelech je dostačující kapacita pro ubytování autobusového zájezdu.

70

CZECHTOURISM a MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH: Souhrnná etapová zpráva. In: [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/zima2013/Cesky_raj_Zima-2013_CZ.pdf 71 ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR. Rychlostní silnice R35 [online]. 2010 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.r35.eu/harmonogram-pripravy-a-vystavby 72 LABYRINTH PRO, s.r.o. Aktualizace střednědobého plánu (2012 – 2017) trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji [online]. 1992-2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=62396.

58

Podle dostupných informací v poslední době turisté velmi často využívají nabídky pronájmu chat a chalup. Avšak jejich nároky na ubytování s každým rokem rostou. Lidé dávají přednost chatám s vlastní kuchyní a sociálním zařízením. Proto nejen hotely, ale i kempy a soukromé ubytovací zařízení investují do zvyšení komfortu a rozšíření služeb. Tab. 2 - Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v oblasti Český ráj Rok

Počet

Počet

zařízení

pokojů

Počet lůžek

Počet míst

Počet

pro stany a

příjezdů

karavany

hostů

2008

133

2 405

7 179

2 364

165 486

2009

133

2 405

7 040

2 416

155 425

2010

129

2 236

6 746

2 221

155 609

2011

144

2 430

7 028

2 406

177 749

Zdroj: vlastní zpracování podle dat z Českého statistického úřadu [29]

Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií v turistickém regionu Český ráj v letech 2008-2011 najdete jako doplňující materiál na konci práce v příloze 3. „V případě stravovacích zařízení jsou v malé míře využívány místní zdroje surovin a často není ani nabídka místních specialit. S ohledem na fakt, že právě využívání místních surovin a nabídka tradičních specialit patří k výrazným současným trendům, měli by poskytovatelé stravovacích služeb uvažovat právě tímto směrem.“73 Pro lepší pochopení situace jsem vypracovala tabulku silných a slabých stránek ubytovacích a stravovacích zařízení.

73

LABYRINTH PRO, s.r.o. Aktualizace střednědobého plánu (2012 – 2017) trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji [online]. 1992-2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=62396.

59

Tab. 3 – Analýza silných a slabých stranek ubytovacích a stravovacích zařízení Silné stranky

 

Slabé stranky

rozmístění ubytovacích zařízení –

náročnou klientelu (hotely vyšší

nárůst drobných ubytovatelů (chaty,

kategorií) 



nedostačující kapacita pro větší

poměrně nízké ceny ve srovnání s

skupiny návštěvníků (autobusové

jinými turistickými destinacemi České

zájezdy) 

republiky 

absence ubytovacích kapacit pro

blízká dostupnost k atraktivitám vlastní ubytování) 



nedostatek místních specialit v restauracích

zlepšeníkulturystánkového občerstvení



Sezónnost

jsouzdrojempříjmupromístní



Horší kvalita služeb – stabilní stav

obyvatele

Zdroj: Vlastní zpracování

2.6.6 Dostupnost informací

Podle mého názoru každý návštěvník, který se chystá do geoparku, bude schopen na internetu nalézt všechny potřebné informace, jelikož informačních portálů o Českém ráji a jeho okolí je poměrně dost. Každý zámek nebo hrad má svoje webové stránky a kvalita jejich zpracování je na dost vysoké úrovni. Informační portály jsou psány v několika světových jazycích, tím pádem pro zahraniční turisty nebude problémem vyhledat potřebné informace. Jsou k nalezení i informační stránky věnované návštěvníkům, z nichž se můžeme dozvědět o atraktivitách geoparku

a

jeho

okolí.

Příkladem

těchto

informačních

portálů

mohou

být:

http://www.cesky-raj.info/, http://www.geopark-ceskyraj.cz/. Kromě toho každé město má svojí nabídku atraktivit, které jsou k naleznutí na jejich webových stránkách.

60

Návštěvníci geoparku mají k dispozici řadu turistických informačních center, které ochotně nabízejí informace o přírodních a historických památkách, o sportovních aktivitách, o typech na výlety, informace o ubytování a stravování a dalších možnostech využití volného času. Mimo jiné TIC také zajišťují prodej map, pohlednic, videokazet a DVD, průvodcovských knih a předprodej vstupenek. Návštěvnost IC podrobněji popíši v další části práce (viz 2.7.2)

2.7

Analýza poptávky

Poptávka po cestovním ruchu v současné době neustále roste. S jejím růstem se zvyšuje i zájem účastníků cestovního ruchu o vyšší kvalitu služeb, za kterou jsou ochotni i připlatit. S nárůstem podávky po nadstandardních službách se také mění struktura a variabilita spotřebitelů. Účastnici cestovního ruchu již nadále nejsou rozděleny pouze dle demografických nebo ekonomických kritérií. Vznikají nové cílové segmenty jako například, segment menšin, segment handicapovaných, segment zaměřený na ženy nebo mládež. V návaznosti na pozitivní změny v trávení volného času se zvyšuje počet turistů a především jejích preference. V posledních letech roste poptávka po programových balíčcích, které jsou upravený na míru různým cílovým skupinám.

2.7.1 Profil návštěvníka a jeho preference

Návštěvnost geoparku se mění dle sezόny, nejvyšší je v letních měsících a na začatku podzimu. Pokud se bavíme o celkovém počtu příjezdů do geoparku, tak podle slov Pavly Bilčíkové, manažerky Sdružení Český ráj, v roce 2012 tuto oblast navštívil milion čtyři sta tisíc návštěvníků.74 Jedná se však o atraktivity, kde se platí vstupné. Podle průzkumů většina návštěvníků geoparku přijíždí ze vzdálenosti větší než 50 kilometrů. Převážně jde o obyvatele České republiky. Láká je hlavně pěší turistika a cykloturistika. Bohužel méně jich přijíždí za poznáním nebo intelektuální zábavou. Je

74

ČT24. Do Českého ráje cesta příjemná je... [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/224519-do-ceskeho-raje-cesta-prijemna-je/?mobileRedirect=off

61

důležité zdůraznit, že většina turistů jsou vzdělaní lidé schopní ocenit geologické a geografické hodnoty území. Do lokality se návštěvníci obvykle dopraví autem, málokdo využívá prostředku hromadné dopravy. Vysvětlují to tím, že doprava autem vychází levněji, protože své cesty plánují ve větším počtů lidí, nejčastěji s dětmi nebo přáteli. Jak uvádí monitoring CzechTourism od roku 2010 je trendem nárůst středně dlouhých pobytů (1-7 nocí), naopak ubylo jednodenních výletů. V souvislosti s tím mírně vzrostlo využívání ubytovacích zařízení. Za rok 2012 se v penzionech ubytovalo 14%, přenocovali u známých nebo příbuzných 11%, služeb kempů využilo 8%. 75 Co se týče návštěvníků ze zahraničí, do Českého ráje se nejvíc jezdí z okolních států Evropy – z Německa, Holandska, Polska a Slovenska. Z Německa dojíždí téměř třetina všech turistů. Za hlavní důvod návštěvy turisty geoparku lze pokládat touhu po zážitcích. Pozornost většiny se soustředí na známé lokality. Přitom nejzajímavější místa zůstávají opomenuta. Vyhledávanými jsou prohlídky zahrnující návštěvu historických památek a také přírodní, respektive geologické památky nebo oblasti. Důvody se liší ročním obdobím a také věkem návštěvníků. Významnou úlohu v Českém ráji tvoří skály a hory, na základě čehož převládá aktivní turistika. V létě – pěší turistika, cykloturistika a horolezectví, v zimě – lyžovaní a ostatní zimní sporty. Vzhledem k tomu, že na tomto území se do budoucna plánuje stavba nových turistických ubytovacích zařízení a rozšíření turistických tras, lze očekávat nárůst zahraničních turistů včetně náročnějších návštěvníků.

2.7.2 Počty návštěvnosti

Pro zjištění počtů návštěvníků jsem si obrátila na ředitele společnosti Geopark Český ráj o.p.s. RNDr. Tomáše Řídkošila, který mi laskavě poskytnul informace o návštěvnosti IC a vybraných turistických atraktivit v geoparku Český ráj a jeho okolí, zpracované sdružením Českého ráje. Následující tabulky jsou zařazeny do příloh 4, 5A, 5B.

75

CZECHTOURISM a MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH: Souhrnná etapová zpráva. In: [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/zima2013/Cesky_raj_Zima-2013_CZ.pdf

62

Monitoring návštěvnosti turistických atraktivit byl proveden od léta 2008 až 2012, ovšem pro zjištění vývoje této návštěvnosti nám postačí poslední 2 roky. Celková návštěvnost turistických památek v Českém ráji v roce 2012 je srovnatelná s rokem 2011. Celkově bylo zaznamenáno 1 392 167 návštěvníků. S ohledem na to, že oblast Českého ráje funguje jako geopark od roku 2005, počty jsou více než uspokojující. Nelze říct, že nedošlo k menšímu přibližně

poklesu, kladný.

o

2%,

nicméně

rozvoj

destinace

je

poměrně

K nejvyhledávanějším objektům patří Prachovské skály (110 000), zámek

Sychrov (106 789), Hrad a zámek Staré Hrady (103 000), a hrad Trosky (98 317), (viz příloha 4). Celková návštěvnost turistických informačních center (Turnov, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Dolní Bousov a další) byla sledovaná v období jednoho roku 2012, a to jak v turistické sezoně, tak i mimo sezonu. Největší návštěvnost měly informační centra v Jičíně, Turnově a Mladé Boleslavi. Celková návštěvnost IC včetně mimosezonních byla v roce 2012 přes 490 000 návštěvníků, z nichž více než polovinu tvořili čeští turisté. Graf 2 - Podíl českých a zahraničních turistů na návštěvností IC 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

Češi

Zahraniční návštěvníci

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost IC. 11.5.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/web-office/gJMBRIYmTNvPGpednvyqRaSfSdszbZFrnvzKm9oFH_7mkqUq1FIMAZ1SH8SAVQLL41gvGs/N%C3% A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20IC%20cel%C3%BD%202012%2C%2019.%202..xlsx

Počet zahraničních návštěvníků moc výrazným nebyl. Tvořili cca 4%. Nejvíce zahraničních hostů přijelo z nejbližších destinací. Na prvním místě jsou turisté z Německa, dále z Nizozemí, Polska a Slovenska.

Rusové se umístili na 6. místě. Jejich počet

nepřesáhl ani 500 lidí. Nejméně turistů přijelo z Italie a Dánska. Nejnavštěvovanějšími měsíci v IC byly srpen (41 370) a červenec (39 240). 63

Graf 3 - Podíl zahraničních turistů na návštěvností IC It 1% Dán Rus 1% 4%

Ost 5%

Sloven 11%

Něm 29%

Fran 5% VB 9% Pl 19%

Niz 16%

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost IC. 11.5.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/web-office/gJMBRIYmTNvPGpednvyqRaSfSdszbZFrnvzKm9oFH_7mkqUq1FIMAZ1SH8SAVQLL41gvGs/N%C3% A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20IC%20cel%C3%BD%202012%2C%2019.%202..xlsx

2.7.3 Dotazníkové šetření

Součástí mé diplomové práce je dotazník vytvořený vlatními silami, jehož cílem bylo zjistit využitelnost nabídky vlonočasových aktivit a názory turistů týkající se problematiky rozvoje cestovního ruchu na území geoparku Český ráj. Dotazník byl zpracován ve dvou jazykových mutacích – v české (112) a anglické (15) a byl poskytnout respondentům od 2. 5. 2013 do 25. 5. 2013 v písemné podobě (viz příloha 6A, 6B). Pro rychlejší sběr dat jsem se obrátila na RNDr. T. Řidkošila, Geopark o.p.s., který mi zajistil dostatečný počet respondentů.

Několik

dotazníků

bylo

také umístěno

na

internetovém serveru

www.vyplnto.cz, kde účastnící šetření odpovídali na otázky online. Tyto dotazníky byly k vyplnění od 12. 5. 2013 do 21. 5. 2013. Pro zjištění postojů návštěvníků byly využity jak uzavřené, tak i otevřené otázky. Dotazník byl rozdělen do několika částí. První byla orientována na obecné otázky jako: věk, pohlaví, národnost, vyskytující se v každém sociologickém výzkumu. Druhá a poslední část byla zaměřena na otázky, které se přímo týkaly vlastní problematiky. V této části byl středem mé pozornosti názor návštěvníků a jejich doporučení na zlepšení služeb cestovního ruchu v geoparku Český ráj.

64

Uzavřené otázky byly dvou typů. První typ otázek nabízel předem připravené odpovědí bez možnosti vlastní. Poslední typ uzavřených otázek měl podobu škály. Respondentům bylo nabízeno zhodnotit vybavenost regionu od velmi špatné do velmi dobré. Pro větší pravdivost a vyloučení obav z možnosti zneužití informací byl dotazník anonymní. V rámci výzkumu se mi povedlo oslovit 127 lidí, kteří navštívili geopark. Jednalo se o školní zájezd z Prahy a náhodně vybrané osoby, které uskutečnili výlet do geoparku. První tři otázky poskytly informativní údaje o návštěvnicích geoparku UNESCO Český ráj. Odpovědi na tyto otázky mi pomohly udělat představu, o jaký typ návštěvníka se jedná. Graf 4 - Pohlaví Pohlaví

46,50% 53,50%

Muži Ženy

Zdroj: vlastní výzkum

65

Graf 5 - Věk návštěvníků Věk 7,10% 18,10%

do 20

47,20%

21-30 27,60%

31-50 více než 50

Zdroj: vlastní výzkum

Graf 6 - Národnost. Z jakého státu, města pocházíte? Národnost

21,30%

Češti turisti (Praha, Středočeský kraj...) 78,70%

Zahraniční turisti (Rusko, Neměcko..)

Zdroj: vlastní výzkum

Jak je zřejmé z grafů 4. a 6. nahoře většina respondentů byly ženy. Avšak rozdíl v pohlaví je nepatrný. Téměř v 80% se jednalo o tuzemské turisty. Podíl zahraničních návštěvníků nebyl moc výrazný (21,3%). Jako vždy největší část pocházela z Ruska a Německa. Dále mě zajímalo, v jakém věku se nejvíce cestuje do geoparku. Rozdělila jsem soubor do 4 skupin: do 20 let; 21-30; 31 až 50 a nad 50 let. Jak je vidět z grafu 5. do geoparku cestuje hodně dětí za účelem poznání i odpočinku. Druhou významnou skupinou jsou lidé v produktivním věku, většina z nich je mladší než 50 let. 66

Zajímavé je, že 70% respondentů uvedlo, že se nejedná o jejich první návštěvu. Dá se to snadno vysvětlit. Neustále roste zájem o přírodní bohatství naší planety, a proto čím dál více lidí cestuje do přírodních destinací a pochopitelně se tam i rádi vracejí. Graf 7 - S kým jste přijel/a? S kým jste příjel/a?

Sám/sama

6,3% 15,70%

42,50%

12,60%

S partnerem/partnerkou S přáteli, známými

22,90% S rodinou, dětmi Se školou

Zdroj: vlastní výzkum

Další otázka mi pomohla zjistit, zda tito návštěvníci cestovali sami do geoparku. Jak jsem předpokládala, téměř všichni odjeli ve skupině. V 42,5% se jednalo o školní zájezd z hlavního města Prahy, dalších cca 57% se rozdělilo na: rodiny s dětmi (22,9%), ve společnosti partnera/ky (15,7%) nebo přátel (12,6%). Pouhých 6% lidí odcestovali do geoparku samostatně.

67

Graf 8 - Jakým způsobem jste se o Českém ráji dozvěděl/a? Způsob, jakým jste se dozvěděl/a o geoparku Český ráj

Internet

20,50%

42,50%

21,20%

3,90% 3,20% 3,20% 4,70%

0,80%

Prospekty, propagační materiál cestovní kancelář TIC Informace z médií (televize, radio, tisk) Výstavy, veletrhy, konference Doporučení znamých

Zdroj: vlastní výzkum

Jak je vidět z grafu 8. nahoře, nejvíce respondentů se o geoparku UNESCO dozvěděla z internetu nebo přes doporučení známých. Značná část oslovených osob bohužel nebyla ochotná sdělit informaci o způsobu, jakým se o daném geoparku dozvěděli. Také je nutné podotknout, že čím dál méně lidí se obrací na služby CK, raději využívají komunikační prostředky v reklamě. Další otázky byly mnou zařazeny do výzkumu za účelem zjištění doby návštěvnosti a druhu pobytu. Zajímalo mě, zda se mé dotazníkové šetření alespoň z menší části shoduje s monitoringem provedeným CzechTourismem (viz část 2.7.2)

68

Graf 9 - Na jakou dobu jste přijel/a do Českého ráje?

Delka pobytu

25,20% jednodenní výlet 56,70%

18,10%

2-3 dní 4 a více dnů

Zdroj: vlastní výzkum

Více než polovina návštěvníků uvedla, že se jednalo o jednodenní výlet, což je pochopitelné, vzhledem k jejich věku (do 20 let) a účelů návštěvy. Osoby ve věku od 21 let raději trávili v místě návštěvy několik dnů. Vysvětlovali to tím, že jeden den není dostačující pro poznání tak velké krajiny. Graf 10 - Kde jste se ubytoval/a? Místo ubytování Hotel *** nebo více Hotel ** nebo * 8,70%

3,10%

Penzion nebo motel

7,90% Kemp/táboříště

54,3% 12,60% 11,00% 2,4%

Jiné HUZ (turistická chata) U znamých/příbuzných Vlastní bydlení/nejsem zde ubytován/a

Zdroj: vlastní výzkum

69

Na otázku ohledně způsobu ubytování a stravování polovina respondentů odpověděla, že na území Českého ráje má buď vlastní bydlení, či zde vůbec není ubytovaná. Připomeňme si, že většina návštěvníků strávila v geoparku pouze jeden den. Zbývajících 45% oslovených se rozdělilo na milovníky kempu a turistických chatek a na ty, kteří preferují hotelové zařízení. Stravovací zařízení také nebyly přeplněné. 1/4 se zmínila, že se pravidelně stravuje v místních restauracích, dalších 42,5% tam občas zajde. Zbývající část uvedla, že do restauraci moc nechodí. Graf 11 - Které aktivity v Českém ráji jsou pro Vás nejlákavější (max. 3)? Které aktivity v Českém ráji jsou pro Vás nejlákavější? Pěší turistiky Cykloturistika, horská turistika Vodní sporty

13,40% 3,40% 24,70% 17,80%

18,80%

Zimní sporty Jiné aktivní sporty Poznávácí turistika

6,50% 4,80%

10,60%

Agroturistika Kulturní akce a zábava

Zdroj: vlastní výzkum

Geopark nabízí celou řadu volnočasových aktivit, ze kterých respondenti měli vybrat max. 3 nejlákavější. Za nejvyhledávanější byly označené pěší turistika (24,7%), cykloturistika (18,8%) a poznávací turistika (17,8%). Pro zpestření zážitků cca 58% turistů využilo služeb geoprůvodců. Zkušení průvodci každého seznámili nejen s příběhy Českého ráje, ale provedli je i půvabnými místy krajiny.

70

Graf 12 - Jak jste byl/a spokojen/a s návštěvou Českého ráje? Napište, co se Vám líbilo nebo nelíbilo

Libilo

Nelibilo

1. Všechno 2. Příroda ( skalní města, hory a doly, parky, vzhledy a jeskyně) 3. Výklad průvodce a různorodost informace 4. Dobře znečené trasy

Další odpovědí: dostupnost autem, možnost sportovních aktivit a atrakce pro děti.

1. Špatný nebo teměř žadný signal (WiFi) 2. Příliš dlouhé exkurze 3.Nedostatek stanků s občerstvením 4. Nedostatek parkovacích míst

Další odpovědí: vysoké ceny, nizká kvalita služeb, přetiženost tras

Zdroj: vlastní výzkum

Je patrné, že 90% turistů bylo zcela spokojeno s návštěvou, což hodnotím velice pozitivně. Z grafu je vidět, že nejvíce geopark zaujal návštěvníky svým přírodním potenciálem a nabídkou volnočasových aktivit. Studenti zdůraznili, že se jim velice líbil výklad průvodce o geologických hodnotách území. Jako bonus k tomu většina z nich podotkla, že v Českém ráji jsou dobře značené trasy a přehledné tabule. Bylo ale i pár věci, které se návštěvníkům nelíbilo. Hodně lidí se stěžovalo na špatný signál a téměř žádné internetové připojení (WiFi) v okolí. Dalším problémem je nedostatek parkovacích míst a sociálních zařízení. S tím absolutně souhlasím. Kromě toho, pro mladší osoby byla nedostačující nabídka občerstvení a zařízení pro odpočinek. Nicméně téměř všichni zůstali s návštěvou spokojeni a mají v plánu se sem znovu vrátit.

71

Graf 13 - Uvažujete o opakované návštěvě geoparku? Uvažujete o opakované návštěvě geoparku?

2,30% 26,80%

20,50% Ano, v nejbližsí době 50,40%

Ano, někdy později určitě ne

Zdroj: vlastní výzkum

Jeden z cílů mého šetření byl naplněn. Zjistila jsem názory turistů na geopark, co se jim líbilo a s čím ani v nejmenším nebyli spokojeni. Nyní bych ráda zaměřila svoji pozornost na vybavenost regionu Český ráj. Tuto otázku pokládám za nezbytnou při hodnocení nabídky geoparku. Pomůže mi při zpracování silných a slabých stránek geoparku a případných návrhů na zlepšení. Respondentům bylo nabízeno škálově ohodnotit stav infrastruktury a vybavenosti nejen v geoparku, ale i regionu Český ráj. Z výzkumu vyplývá, že nejlépe ohodnocená návštěvníky byla vybavenost regionu sportovními aktivitami a příležitostmi pro zábavu. Každý zde pro sebe objevil něco výjimečného a zajímavého. Přibližně třetina dotazovaných ve věku od 30 let byla zcela spokojena s nabídkou atrakcí pro děti (dětská hřiště, pohádkové poutě, divadelní hry, atd.). V poslední otázce ale stejně zazněl názor, že by mohla být rozšířena a více zajímavá. Na druhé straně, nejhůř ohodnoceny byly: doprava, nákupní možnosti a rozsah stravovacích kapacit. Setkala jsem se s tím, že turisté se nemohli domluvit s personálem restaurace, který mluvil převážně česky a neovládal žádný z cizích jazyků. Také ve většině stravovacích míst chybí nabídka jídel v angličtině a dalších jazycích. Co se týče ubytovacích kapacit, velmi mnoho lidí nedokázalo ohodnotit jejich dostupnost. Avšak všichni souhlasili s tím, že kvalita ubytování by se měla zlepšit.

72

Poslední otázka byla rozepisovací. V ní mě zajímalo, v čem by se dala zlepšit nabídka geoparku. Velký počet respondentů uvedl, že buď neví, co by se dalo vylepšit, anebo že nic měnit nechtějí. Nicméně pár desítek lidí se k tomu vyjádřilo. V grafu 14. jsou uvedené nejčastější odpovědi. Osoby cestující autem nabízejí postavit nová parkovací místa. Studenti zmínili udělat více míst pro odpočinek (lavičky a stánky s občerstvením). Na území geoparku často chyběl signál. Možným řešením by mohl být vysílač pro zlepšení signálu. Návštěvníci by se také určitě ocenili, kdyby organizace působící v geoparku a regionu Český ráj zkvalitnily jeho propagaci. Graf 14 - Co byste zlepšil/a v geoparku? Návrhy na zlepšení služeb geoparku? (nejčastější odpovědí) Nevim Nic Signal (WiFi) dopravní dostupnost Rozšíření stravovacích zařízení více míst pro odpočinek zkvalitnění propagaci geoparku více informačních tabuli (přehlednější značení) více sociálních zařízeni rozšíření a zlepšení ubytovacích služeb více aktivit pro děti

Zdroj: vlastní výzkum

Na základě zjištěných informací od respondentů, jsem vypracovala profil návštěvníka geoparku UNESCO Český ráj. Typickým návštěvníkem je žena ve věku do 30 let původem z České republiky. Do geoparku přijela na jednodenní výlet s rodinou a dětmi. Motivovaly ji reference od známých. Cílem její návštěvy byl aktivní odpočinek a touha po poznání zdejší kultury a historie. Pro zpestření zážitku využila služeb geoprůvodce. S návštěvou byla spokojena a nejspíš by oblast i doporučila. 73

2.8 SWOT analýza geoparku Český ráj a jeho okolí

Cestovní ruch v Českém ráji je významným fenoménem a nedílnou součástí místní ekonomiky. Výnosy z cestovního ruchu jsou poměrně stejné jako z ostatních složek hospodářství. Cestovní ruch hraje velkou roli v rozvoji regionu díky dostatečnému potenciálu turistických atraktivit. Totiž přináší atraktivity a služby, které by se za jiných okolnosti v regionu vůbec nevyskytovaly. Příkladem mohou být obchody s regionálními produkty. Bohužel i on má své slabé a silné stránky, které pro danou oblast představují jak příležitosti, tak i hrozby. Pro detailnější rozbor těchto aspektů na základě dotazníkového šetření a sběru externích dat, za použití marketingové strategie76 regionu byla zpracovaná SWOT analýza geoparku Český ráj. Pomocí této metody jsem zjistila přednosti a slabiny geoparku, jeho příležitosti a problémy, kterým je potřeba se vyvarovat. Silné stránky 

první evropský geopark pod patronací UNESCO v České republice



blízká dostupnost z Prahy



obecné povědomí o Českém ráji a nutnosti jeho ochrany



vybudování rychlostní silnice R35 z Liberce do Jičína



spojení geoparku a CHKO



vybudování cyklotrasy podél řeky Jizera



snadno dostupné a kvalitní informace, dobrá práce informačních center



různorodý, členitý a turisticky atraktivní terén, skalní a hradní dominanty, kvalitní životní prostředí



poměrně velký počet zahraničních turistů



koncentrace klíčových aktivit na malém území



lokality s výskytem polodrahokamů a tradice jejich zpracování



nabídka regionálních produktů Český ráj



návštěvníci se do geoparku rádi vracejí

76

LABYRINTH PRO, s.r.o. Aktualizace střednědobého plánu (2012 – 2017) trvale Udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji [online]. 1992-2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=62396.

74



odborné průvodcovské služby

Široká nabídka volnočasových aktivit: 

možností pro aktivní turistiku, hustá síť značených turistických tras (pěší, cyklotrasy), rozvoj vodáctví na Jizeře



možnost pěstování extrémních sportů jako horolezectví, paragliding



poznávací a vzdělávací programy - kulturní a sakrální památky, architektura, přírodní zvláštnosti, řemesla



regionální akce a relaxační programy v okolí geoparku - tržiště, krajové a zvykové slavnosti, poutě, folklory, aquapark, fitness, sauna aj.



pobyty v zámeckých prostorách a dalších architektonicky zajímavých objektech



lovecké programy s ubytováním ve stylových loveckých chatách

Slabé stránky 

nedostatečně využíván potenciál značky geoparku Český ráj



nedostatek parkovacích míst



nedostatek ubytovacích zařízení pro větší skupiny turistů



nevyhovující kvalita a množství sociálních zařízení



horší kvalita služeb (stravování, ubytování), neochota a špatná jazyková vybavenost personálů



vybudování rychlostní silnici R35 z Liberce do Jičína



nedostatečné statistické informace o cestovním ruchu na území geoparku



chátrající turistická infrastruktura, zejména neudržované stezky pro pěší i cykloturistiku, včetně technických prvků (mostky, zábradlí apod.)



znečištění a přetíženost životního prostředí



vyčerpatelnost a neobnovitelnost přírodních zdrojů



negativní vliv turistů (poškozování břehů v místě koupání, nápisy na skalních masivech, narušení vegetace)



dominance letní sezony



zatěžování cyklistických tras



nedostatek informačních center



špatný stav památek (sakrální, technické, lidová architektura)



nedostatečné využití turistických autobusů 75



nevyužitelnost méně známých oblasti



nedostatek služeb pro náročnější klientelu

Příležitosti 

využití potenciálu Geoparku Český ráj



prodloužení turistické sezony



rozvoj geoturismu na území geoparku



rozvoj šetrné turistiky, ekovýchovných aktivit v regionu



prezentace geoparku v zahraničí



častější využívání stravovacích zařízení poskytuje prostor pro rozvoj restauračních kapacit



stoupající počet ubytovacích a stravovacích zařízení, lokální informovanost



vybudování dalších naučných stezek, dalších informačních systémů, které by umožnily turistům geologické útvary shlédnout



zvýšení zájmu místních obyvatel o cestovní ruch, zvýšení přínosu cestovního ruchu pro místní obyvatele v oblasti ekonomické, sociální i environmentální (praktická opatření, vnitřní marketing)



rostoucí zájem o nové druhy turistiky (sakrální, gastro, sociální)

Ohrožení 

přetíženost území vysokou návštěvností v hlavní sezoně



pokles využívání informačních zdrojů muže směřovat k úbytku návštěvníků ze vzdálených destinaci



přesah jednodenních výletů a možnost ubytování v soukromém zařízení povede k nevyužití ubytovacích kapacit



pokles kvality návštěvnického zážitku



nedostatek suprastruktury



devastace přírody



nedostatečná marketingová kampaň může vést k nezájmu o destinaci



nedostatek finančních prostředků a dotací na plánované projekty pro rozvoj krajiny

76

3 Návrhová část

Na základě provedeného dotazníkového šetření a SWOT analýzy jsem vypracovala návrhy na zvýšení návštěvnosti zkoumaného objektu. V úvahu jsem vzala nejen území geoparku, ale také celý turistický region Český ráj. Po vyhodnocení všech informací jsem dospěla k závěru, že geopark Český ráj ve spolupráci se Sdružením Českého ráje by si měly vypracovat konkrétní strategické cíle v návaznosti na udržitelný rozvoj krajiny. Hlavními cíli geoparku, by na základě provedené analýzy, měly být: 

Zvýšení návštěvnosti v doposud méně známých lokalitách s maximálním využitím nástrojů propagace



Prodloužení turistické sozόny pomocí rozvoje konkurenceshopné turistické nabídky geoparku a její umístění na domácím a zahraničním trhu



Zkvalitnění turistické a dopravní infrastruktury včetně služeb v cestovním ruchu

Cíl 1 – Zvýšení návštěvnosti v doposud méně známých lokalitách s maximálním využitím nástrojů propagace

Hlavními atraktivitami geoparku Český ráj jsou přírodní jevy, geologické unikáty a historické památky. S cílem neustálé motivace se vedení geoparku snaží využít různých možností, jak zkvalitnit a zpestřit zážitek návštěvníkům. Pro přilákaní turistů jsou využívány tradiční metody propagování, jakými jsou brožury, tiskoviny, uspořadání veletrhů a výstav, přehledné webové stránky. Z provedeného výzkumu bohužel vyplyvá, že tyto metody nejsou dostačující. Geoprůvodce, IC a propagační materiály věnují svou pozornost pouze centrálním místům, vynechávají přitom méně známé lokality, které jsou stejně významné a zajímavé. V důsledku některé části geoparku jsou přetíženy a některé naopak zůstávají opomíjené. Pro lepší prostorové rozvrstvení návštěvníků je třeba je přilákat i do málo známých oblastí regionu.

77

Dosáhnout tohoto cíle je možné pomocí správně zvolené marketingové kampaně, která bude propagovat tyto oblasti na tuzemském i zahraničním trhu. V rámcí

strategie

zaměřené

na

zviditelnění

okrajových

oblastí

a

rozvoje

konkurenceschopné nabídky by vedení Českého ráje mělo: 

Vytvořit koordinovanou inzerci ve všech regionálních a celostátních denících a propagačních katalogách (Bohemia Prague Journal, Welcome in Prague, deníky Bohemia, katalog Bohemian Paradise)



Pro větší účinnost by reklama nových produktů měla být rozmístěna ve specializovaných časopisech o turistice a cestování (Kolem světa, Cestování, Lidé a země, National Geographic, Geo); rodinných časopisech (Děti a my, Ohníček); pro ženy (Rytmus Života, Chvilka pro tebe, InStyle, Svět ženy) a pro muže (Reflex, Men’s Life, Esquire)



Spolupracovat s rozhlasem a televizními stanicemi formou neplacené propagace (Český rozhlas, Snídaně s novou, Zprávy z regionu)



Vytvořit krátký film (cca 5 min.) o geoparku Český ráj, který se bude promítat na výstavách a veletrzích, prezentačních akcích, seminářích

V ramci propagace je hlavním cílem geoparku navázení uzké spolupráce s příspěvkovými organizacemi a institucemi, které by měly zájem se zapojit do činnosti geoparku. Geopark Český ráj organizačně spádá pod přispěvkovou organizaci Geopark Český ráj o.p.s., která se zabývá rozvojem a propagací jeho aktivit na domácím a zahraničním trhu. Mezi stávající partnery geoparku patří: Sdružení Český ráj, Správa CHKO, Global Geopark Network, přírodní zábavní areál Šťastná země, místní firmy a občanské spolky, muzea a galerie, ostatní podnikatelské subjekty působící v turistické činnosti. Na základě výstupu z provedené analýzy bylo zjištěno, že nejvíce služeb geoparku využívají děti školního věku. V této souvislosti by mohla být vhodnou variantou v rámci rozšíření působnosti geoparku spolupráce se školami a vzdělávacími zařízeními. Do metodiky školní výuky je třeba zařadit semináře a workshopy o základech geologie, znalostech atraktivit území a možnostech využití tohoto potenciálu v cestovním ruchus ohledem na udržitelný rozvoj krajiny. Zapojením studentů do činnosti geoparku se zvýší povědomí mládeže o přírodním dědictví oblasti. Touto cestou by mohla vzniknout základna lidí podílejících se na aktivitách geoparku. 78

Tab. 4 - Návrhy na spolupráci s potenciálními partnery Potenciální partner Školy,univerzity

a

Činnost geoparku

Program -

vzdělávací zařízení

-

formou

-

zajištěnívzdělávacích materiálů

filmů, prednášek

-

spolupodílení

se

na

nebo workshopů

uspořadaných

akcích

a

exkurze

soutěžích

program

-

průvodcovské

organizace

činnosti, prohlídky a výlety pro školní třídy Kulturní

zařízení

-

a

-

výstavy

(muzea a galerie) -

IC

expozice

a

vytváření

propagace

zvoleného produktu

exkurze a zábavní

-

prodej regionální produkce

akce

-

pořadání seminářů

-

informování

-

semináře

-

exkurze

-

vstupenky

-

propagační

nabídce

o

geoparku, -

materiály

materiálů

a

informační služby

propagačních

distribuce

-

školení

pro

pracovníky

a

brigadníky v IC -

pravidelné

sledování

vývoje

návštěvnosti v IC CK a CA

-

zájezdy a exkurze

-

prezentace

-

-

zpracování databází CK a CA, se kterými spolupracuje

a

propagace

-

zasílání aktuálních nabídek

regionu

-

školení

balíčky služeb a dárkové certifikáty

79

produktů

v rámci

jednotlivých

-

Organizace cestovního

ruchu -

(CzechTourism)

výstavya veletrhy,

-

mezinárodní akce

na

prezentace

zahraniční

a

propagace -

zasílání propagačních materiálů veletrhy,

výstavy

zastoupení

CzechTourism

výzkumy

(Belgie,

Neměcko, Rusko, Polsko atd.)

a -

monitoringy

a

spolupráce

na

pořádání

významných akcí, které zvýší informovanost návštěvníků -

zpracování zavěrečných zpráv z veletrhů

-

propagace

produktů

na

webových

portálech,

jako

www.kudyznudy.cz Ostatní

subjekty

podnikatelského

a

-

propagace

-

školení

neziskového sektoru -

a

pravidelné uspořádání Forumu cestovního

ruchu

s cílem

semináře

informovanosti podnikatelských

služby

a neziskových sektorů

geoprůvodce

-

poskytování

propagačních

materiálů -

zajištění školení geoprůvodců a pracovníků

turistických

atraktivit Zdroj: vlastní zpracování

Cíl 2 – Prodloužení turistické sezόny pomocí rozvoje konkurenceschopné turistické nabídky geoparku a její umístění na domácím a zahraničním trhu Na základě provedené analýzy bylo zjištěno, že sezonnost v Českém ráji je hlavním problémem nerovnoměrného rozložení příjmů. Jak již bylo zmíněno v analytické části práce, téměř všechny aktivity jsou rozděleny podle sezóny. Odehrávají se převážně v letních měsících. Nabídka volnočasových aktivit, které by návštěvník mohl využít po celý rok, je poměrně malá. V tomto důsledku geopark přichází o velkou část svých 80

návštěvníků mimo sezonní období. Prodloužení sezóny by se dalo docílit organizováním akcí zaměřených na konkretní cílové skupiny (školní skupiny, rodiny s dětmi, ženy, handicapování atd.) mimo tuto dobu. Z pohledu návštěvnosti jsou cílovými návštěvníky geoparku z 80% Češi. Pro prodloužení sezόny a posílení konkurenceschopnosti nabídky geoparku je nutné vytvořit produkt, který by do geoparku přivedl i zahraniční navštěvníky. Proto, abych je motivovala, vytvořím zájezd, kombinující přírodní zážitek, který je podle agentury CzechTourism současným trendem cestovního ruchu a poznávací turistiky. Na základě propagace by mohl být jednou z možností produkt pro ženy. Vzhledem ke kratkodobému charakteru pobytu (1-2 dny) se bude jednat o kombinovaný zájezd (Český ráj – Praha). V rámci spojení pozorování přírodních i kulturních jevů a motivace poznání výroby šperků jsem zvolila 8 denní zájezd. První část zájezdu (3 dny) stráví turisté v regionu Český ráj, kde budou seznámeníis kulturou a řemesly dané krajiny. První den bude zahájen prezentací o drahokamech a nerostném bohatství kraje kolem Turnova. Následně se zájemci o praktický workshop přesunou do dílny, kde se vyrábí klenoty. Návštěvníci uvidí v reálném prostředí, jak se vyrábí klenoty a zároveň si vyzkoušejí vytvořit šperk podle svých představ. V rámci programů zájemcům bude nabídnuto nechat si vyrobit jakýkoli doplněk na míru. Doba výroby se pohybuje v rozmezí od 5 do 7 dnů, v závislosti na tom, zda si turisté kameny přivezou s sebou nebo je zakoupí ve šperkařské dílně. Hotové šperky budou na konci zájezdu doručeny dle objednávky přímo do hotelu. Následující 2 dny stráví zahraniční turisté v geoparku Český ráj, kde pro ně bude připravena speciální nabídka volnočasových aktivit v doprovodu certifikovaného geoprůvodce. Druhá část zájezdu (4 dny) se uskuteční v hlavním městě Praze. Tato část bude zaměřena na památky: Stará Praha, Petřín, Žižkovská věž a další. Prohlídka většiny z nich by zabrala minimálně 2 dny. Závěrečné dny návštěvníci stráví sami bez průvodce.

81

Tab. 5. - Kalkulace zájezdu Program

Cena na osobu

Hotel „Paradise“, Turnov (3 nocí)

1 860 Kč

Hotel „Amadeus“, Praha 3 (4 nocí)

7 027 Kč

Stravování formou snídaně

Je součástí nabídky hotelů

Návštěva šperkářské dílny včetně exkurze a

330 Kč

workshopu Služby geoprůvodce v geoparku Český raj

800 Kč

(2 dny) Služby průvodce v Praze (2 dny)

400 Kč

Vyhotovení šperků a dovoz

Dle objednávky

Půjčení kola (1 – 2 dny)

700 Kč 11 117 Kč

Celkem: Zdroj: Vlastní zpracování

Letenky, pojištění, stravování a veškeré volnočasové aktivity si návštěvník hradí sám. Dalším opatřením v rámci prodloužení turistické sezόny a zároveň rozvoje produktu geoparku je rozšíření nabídky pro rodiny s dětmi, které jsou významnou skupinou na trhu cestovního ruchu. Hlavními aktivitami v této oblasti by měly být: 

Vybudování dětských hřišť v geoparku a okolí a odpočinkových míst pro jejich rodiče



Vybudování zόny atrakcí (kolotoče)

82



Rozšíření nabídky služeb o: hlídání dětí, dětské koutky, vytvoření dětských menu v restauracích



Vybudování dětských koutků ve stravovacích zařízeních, kde budou mít děti stoličky, hračky a dokonce i speciální dětské nádobí s příbory

Mým návrhem v této oblasti by bylo zpracování poznávací hry pro děti školního věku. Mapu hry najdete v příloze 7. Návrh na nový produkt:

hra „Osvobození princezny“

Cílová skupina:

děti do 10 let

Sezόna nabídky:

období prázdnin a víkendů

Cíl:

ověření schopností dítěte něco vyřešit a vykonat; rozvoj dovedností a smyslového vnímání, rozšíření komunikace, orientace v prostoru

Místo konaní:

geopark Český ráj (Turnov – Malá Skála – Hodkovice nad Mohelkou)

Organizátor:

město Turnov

Akteří:

2 průvodce; princezna Jasněnka; Sluneční paní; čarodějnice; čert; voják

Materiální zabezpečení:

mapy

Vstupné:

150 Kč

Trasa: 

Hra začíná na Turnovském náměstí



Z náměstí účastníci vyrazí směrem k nádraží Turnov, odkud Parním vlačkem odcestují do Boučkového statku na Malé Skále, se zastávkou v Dolánkách



Od Boučkového statku vede cesta červenou stezkou k vyhlídce hradu Vranov (Pantheon)



Od hradu Vranov červenou stezkou přes údolí Vranovského hřebenu trasa pokračuje k cílovému místu – hradu Frýdštejn

83

Itinerář: Jedná se o poznávací hru dle pohádkové předlohy o princezně Jasněnce a létajícím ševci. Cílem hry je najít a osvobodit princeznu Jasněnku, která byla unesena zlou čarodějnicí a uvězněna v 15 metrové věži Frýdštejn. Hra se odehrává ve 3 různých lokalitách: Boučkův statek – zřícenina hradu Vranov (Pantheon) – hrad Frýdštejn. Vyškolení průvodci provedou zúčastněné malebným krajem hradů, zřícenin a skalních měst. Během cesty děti potkají mnoho postaviček z pohádky a budou muset projít řadou těžkých zkoušek a vyřešit několik hlavolamů, za které získají žetony. Tyto žetony poté budou moc vyměnit za věcné ceny. Pravidla hry: 

Hry se může zúčastnit dítě do 10 let



Na začátku hry každý dostane mapu s vyznačenou trasou a v ní zaznamenanými úkoly



Za splnění úkolů dítě dostává žetony, které poté může výměnit za věcné ceny. Za každých 6 žetonů získá vstupenku do muzea Českého ráje v Turnově.

Cíl 3 - Zkvalitnění turistické infrastruktury a dopravní infrastruktury včetně služeb v cestovním ruchu Současná situace je taková, že parkoviště v Českém ráji jsou rozmístěna pouze u významných památek. V méně atraktivních lokalitách region trpí jejich nedostatkem. V důsledku přeplněnosti se stává, že návštěvníci jsou nuceni parkovat mimo vyhrazená místa, což v řadě případů může vyvolat obtíže v podobě neprůjezdnosti. Kromě toho na většině parkovišť chybí veřejné záchody. Pokud je tam však přece jen najdete, jsou ve většině případů v odpuzujícím stavu. Vzhledem k neustále rostoucímu zájmu návštěvníků o geopark, Sdružení Českého ráje by mělo provést úpravy parkovišť včetně sociálních zařízení a soustředit své síly na vybudování nových v místech s vysokou mírou koncentrace turistů. Cílem jakéhokoliv regionu je přilákat do něj více návštěvníků a prodloužit jejich pobyt. Český ráj se musí stát pro turisty atraktivnější. Rozhodující význam přitom má vysoká kvalita ubytovacích služeb. 84

Jak již bylo uvedeno v analytické části práce, území se vyznačuje poměrně širokou nabídkou ubytovacích zařízení. Nicméně rostoucí zájem o danou destinaci by měl vyvolat nové možnosti v rozšiřování kapacit. V návaznosti na zmíněný cíl vedení Českého ráje by se mělo více zaměřit na kvalitu poskytovaných služeb a jejich cenovou dostupnost. Z výsledků provedené analýzy vyplyvá, že na území Českého ráje turisté postrádají dva typy zařízení: hotely vyšší kategorie pro náročnější klientelu a ubytování pro velké skupiny. Možnosti v rámci rozšiřování stávající nabídky ubytování jsou obrovské, avšak vzhledem k zachování přírodního bohatství krajiny je třeba se zaměřit na ubytovací zařízení šetrné k životnímu prostředí. Jednou z možností je výstavba ekologického hotelu s komfortním ubytováním, perfektními službami a zároveň nepoškozujícího ekosystém. Stavba takového hotelu je z hlediska investiční náročnosti a následujícího provozu praktičtější. Stačí jenom rozhodnout, kde bude zařízení umístěno a hned zpočátku ho vybavit všemi ekologickými prvky bez potřeby výměny starých detailů za nové. Ovšem k tomu aby hotel byl prohlášen ekologickým, je nutné splnit určité podmínky. Jedna se o čištění a třídění odpadů, šetření vody a energie, využívání materiálů méně nebezpečných pro životní prostředí. Důležitým faktorem je i výběr personálu a jeho následné zaškolení v oblasti udržitelného rozvoje. Osobně bych doporučila systém vzdělání rozdělit na dvě etapy: ekologické zaškolení nových zaměstnanců a opakované školení stávajících pracovníků, aby nedošlo ke komplikacím plynoucím z nevědomosti personálu. K podpoře masové turistiky na území Českého ráje by neměly chybět levnější ubytovací zařízení, například backpackers. Tento druh ubytování je velmi populární v Austrálii a v Americe. V podstatě se jedná o hostel. K dispozici je postel nebo i vlastní pokoj se společným

sociálním

zařízením

jako

například

kuchyňka,

sprcha,

společenské

místnostis TV. Někde je v ceně i přístup k internetu. Většinou se ceny pohybují od 10 do 20 dolarů na osobu za noc. Vzhledem k rostoucímu počtu mladých návštěvníků ve věku do 30 let, většinou studentů, považuji tento druh ubytování za nezbytný. Co se týče stávajících ubytovacích zařízení, vedení Českého ráje by se mělo zaměřit na jejich zkvalitnění a modernizaci včetně doplňkových služeb poskytovaných v rámci turistické infrastruktury. Úroveň řady stravovacích zařízení neodpovídá vzrůstajícím nárokům návštěvníků, navíc kvalita služeb není adekvátní úrovni cen. Místní restaurace v tomto regionu nedostatečně využívají potenciál tradiční kuchyně. Málo kde najdete nabídku místních specialit.

85

S ohledem na fakt, že tradiční kuchyně patří mezi trendy současné doby, měli by poskytovatelé stravovacích služeb uvažovat nad využíváním místních surovin a rozšířením nabídky tradičních jídel. Na území geoparku zcela chybí občerstvení levnějšího typu. Při provádění dotazníkového šetření jsem se setkala s požadavkem na vybudování sítí kiosků s rychlým občerstvením. Z komplexního pohledu by cílem poskytovatelů stravovacích služeb, mělo být zkvalitnění a rozšíření dosavadní nabídky možnosti stravovaní na území Českého - ráje.

86

Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat současný stav volnočasových aktivit v přírodním prostředí geoparku Český ráj a zjistit, jak je využívána nabídka těchto aktivit. Na začátku práce bylo nezbytné definovat význam geoparku v kontextu využití volného času. V analytické části jsem prozkoumala současný stav nabídky atraktivit a služeb cestovního ruchu v geoparku s ohledem na udržitelný rozvoj. Hlavní metodou k zajištění informací mi posloužil dotazník. V rámci šetření byl zjištěn profil návštěvníka a jeho preference. Převážně se jednalo o občana České republiky ve věku do 30 let, který příjel do geoparku za účelem aktivního odpočinku a poznání kulturního dědictví krajiny. K nejvyhledávanějším turistickým atraktivitám již tradičně patří Prachovské skály, Bozkovské dolomitové jeskyně, Trosky, hrad Kost, Valdštejn. Pomocí SWOT analýzy byly nalezeny přednosti a slabiny geoparku, příležitosti a hrozby, kterým by se měl geopark vyvarovat. Na základě provedeného výzkumu mohu konstatovat, že geopark Český ráj patří k turistickým destinacím s vysokým potenciálem cestovního ruchu, který je svým návštěvníkům schopen nabídnout komplexní a nezapomenutelný zažitek. Území geoparku disponuje řadou přírodních jevů mezinárodního významu, které mohou být samy o sobě považovány za produkt (skalní útvary, Bozkovské jeskyně, Pantheon). Oblast geoparku se v současné době kvůli svému bohatému potenciálu a rychle rostoucímu cestovnímu ruchu potýká s nadměrnou intenzitou zatížení přírodních památek v hlavní sezόně. Pěší provoz se koncentruje do známých a vyhlašených míst, ačkoli zbývající lokality zůstávají téměř nevyužity. Rozšířením nabídky volnočasových aktivit zaměřených na konkrétní cílové skupiny mimo sezόnu lze dosahnout postupného zmírnění úrovně zátěže a tím posílit význam méně navštěvovaných oblastí. Těžištěm produktu geoparku by mělo být spojení přírodních a kulturních hodnot do jednoho harmonického celku. Hlavním smyslem je neustálé hledání rovnováhy mezi krajinnými prvky, zájmy jednotlivych aktérů a mezi stanovisky a měřítky různě zacílenými v čase. V rámci nabídky turistickýh produktu geoparku je nesmírně důležité, aby se klíčové aspekty udržitelného rozvoje dostali do povědomi současné generace. Začit bychom měly u mladé generace, která je v současnosti potenciálním návštěvníkem a zárukou toho, že do geoparku bude jezdit. Jednou z možnosti propagace hodnot geoparku je závedení seminářů 87

o geologickém dědictví území s ohledem na jeho přírodní a turistickou únosnost. Cílem je výstavba kvalitní vzdělavací zakladny s možnosti zapojení mládeže do činnosti geoparku. Hlavní cíl této práce považuji za splněný – zjistila jsem a popsala aktualní stav nabídky geoparku Český ráj, analyzovala možnosti jeho dalšího rozvoje a na základě ziskaných informaci

navrhla

konkurenceschopnosti

konkretní produktu

kroky

k posílení

geoparku,

zvyšení

přírodní počtu

krajiny,

návštěvníků

zvyšení a

jejich

rovnoměrnému rozložení na území Českého ráje. Za přínos své práce považuji komlexní zpracovaní problematiky diplomové práce a navržení řešení pro rozvoj turismu v geoparku Český ráj. Návrhy, které jsem výše uvedla by se mohly stát podkladem pro sdružení Českého ráje a subjekty podílející se na rozvoji cestovního ruchu v geoparku. Obě dvě ústřední hypotézy mé práce byly potvrzeny - geopark Český ráj je skutečně jedním z nejvyhledávanejšíćh turistických destinací České republiky a s růstem nabídky volnočasových aktivit roste i jeho návštěvnost. Na závěr je nutno říci, že název - geopark Český ráj - mu právoplatně patří.

88

Literatura

[1] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2. [2] ČERTÍK, Miroslav a Věra FIŠEROVÁ. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, 103 s. ISBN 978-808-6578-934. [3] DUMAZEDIER, Joffre. Volný čas. In: Sociologický časopis. 1966, s. 443-444. r. 3. [4] Evropský geopark UNESCO Český ráj - vytvoření geoinformačního systému pro rozvoj regionu a ochranu geologického dědictví: Project "The UNESCO European Geopark Bohemian Paradise - Development of a Geoscientific Information System for Region's Development and Geological Heritage Protection" : seminář k projektu : Sedmihorky 19.21.10.2009. Editor Lilian Švábenická. V Turnově: Muzeum Českého ráje ve spolupráci s Geoparkem UNESCO Český ráj, ČGS, 2009, 168 s. Sborník Muzea Českého ráje. ISBN 978-80-254-6150-1. [5] FIŠEROVÁ Věra, TELEC Jaroslav a Vladimír SPOUSTA. Cestovní ruch v České republice = Tourism in the Czech Republic: problémy a možnosti jejich řešení : recenzovaný sborník : Tábor 2. až 4. dubna 2003. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2003, 103 s. ISBN 80-704-0618-6. [6] HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-717-8927-5. [7] MAŇÁK, Josef, Libor HŘEBÍČEK, Jaroslav TELEC a Vladimír SPOUSTA. Teoretické základy výchovy ve volném čase: (úvod do studia pedagogiky volného času). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, c1994, 183 s. ISBN 80-210-1007-X. [8] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 39-59 s. ISBN 978-80-7435-006-1 [9] PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999, 144 s. ISBN 80-716-8644-1. [10] REMTOVÁ, Květa. Výkladový slovník základních pojmů z oblasti udržitelného rozvoje [online]. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2009, s. 66. [cit.

89

2013-05-18].

ISBN

978-80-7212-506-7.

Dostupné

z:

http://www.nuov.cz/uploads/OZE/Slovnik_MZP.pdf [11] ŘÍDKOŠIL, Tomáš a Lenka HRADECKÁ. Geopark Český ráj. Turnov: Unipress, 2011, 119 s. ISBN 978-80-260-1230-6 [12] SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 115 s. ISBN 80-246-1039-6. [13] VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 8090173799. [14] VESELÁ, Jana. Základy sociologie volného času. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1999, 80 s. ISBN 8071941875. Internetové zdroje

[15] Cesta rájem na trekovém kole. Horydoly: Cyklisté [online]. 2007 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.horydoly.cz/cykliste/cesta-rajem-na-trekovem-kole.html [16] Czechtourism. [online]. 2010 [cit. 2013-04-29]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: . [17] CZECHTOURISM a MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH: Souhrnná etapová zpráva. In: [online]. [cit.

Dostupné

2013-05-18].

z:

http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/zima2013/Cesky_raj [18] Český ráj: Dovolena v Českém ráji. 2013. Dostupné z: www.cesky-raj.info [19] Český ráj dětem - zahájení turistické sezóny. SDRUŽENÍ ČESKÉHO RÁJE. Český ráj

dětem

[online].

1992-2013

[cit.

2013-05-29].

Dostupné

z:

http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-povestmi-ceskeho-raje/_Zima-2013_CZ.pdf [20] Česká republika. Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. In: č. 74. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-74-2005-sb-1 [21] EUROPEAN GEOPARKS NETWORK. European Geoparks [online]. [2013] [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=168

90

[22] Evropské geoparky. Geopark Český ráj [online]. 2006, 9. 9. 2009 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.geoparkceskyraj.cz/redakce/index.php?clanek=7539&lanG=cs&slozka=7536& xuser [23] Geoparks. In: Geopark Český ráj: Evropské geoparky [online]. 2008-2011 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://www.geopark-ceskyraj.cz/user/files/egn-definition.pdf [24] Global UNESCO Network: Members of the Global Network of Geoparks (March 2013). European Geoparks Network [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=633 [25] HOZDECKÝ, Aleš. 22 zastavení v Geoparku. SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. Geopark Český

ráj

[online].

2006

[cit.

2013-05-29].

Dostupné

z:

http://www.geoparkceskyraj.cz/redakce/index.php?clanek=13283&lanG=cs&xuser=&sloz ka=7550 [26] Hrad Trosky [online]. 2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://hradtrosky.cz/ [27] HROMÁDKO, Luboš. Stručný geologický vývoj Českého ráje. DRAHOKAM [online]. [2008] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://drahokam.xf.cz/clanky/sgvcr.html [28] Chráněná krajinná oblast Český ráj: Geologie a geomorfologie. Ochrana přírody a krajiny

v

České

republice

[online].

[2013]

[cit.

2013-05-29].

Dostupné

z:

http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=geologie_geomorfologie&site=CHKO_ces ky_raj_cz [29] Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v turistických regionech. ČSÚ. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 2013 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&childsel0=1&cislotab=CRU6170PU_T R&kapitola_id=653&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1& cas_1_34=20111231 [30] KINSKÝ DAL. Hrad Kost [online]. 2011-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.kinskycastles.com/hrad-Kost.htm[38] Zámek Sychrov [online]. 2013 [cit. 201305-29]. Dostupné z: http://www.zamek-sychrov.cz/ [31] Kopicův statek. Český ráj - geopark UNESCO: Lidová architektura [online]. 2008 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.craj.info/4-lidova-architektura/kopicuv-statek/ 91

[32] KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Geopark Český ráj: milióny let vývoje na 700 metrech čtverečních.

Radio

Praha

[online].

2011

[cit.

2013-05-29].

Dostupné

z:

http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/geopark-cesky-raj-miliony-let-vyvoje-na-700metrech-ctverecnich [33] LABYRINTH PRO, s.r.o. Aktualizace střednědobého plánu (2012 – 2017) trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji [online]. 1992-2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=62396. [34] Leták Geoparku Český ráj. In: Geopark Český ráj [online]. 2008-2011 [cit. 2013-0529]. Dostupné z: http://www.geopark-ceskyraj.cz/files/letaky/geo_cz.pdf [35] Meet our Geoparks. EUROPEAN GEOPARKS NETWORK. European Geoparks [online].

[2013]

[cit.

2013-05-28].

Dostupné

z:

http://www.europeangeoparks.org/?page_id=168 [36] OSN. Udržitelný rozvoj: Zpráva Brundtlandové. Ministerstvo životního prostředí. 2008 - 2012. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj [37] ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR. Rychlostní silnice R35 [online]. 2010 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.r35.eu/harmonogram-pripravy-a-vystavby [38] ŘÍDKOŠIL, Tomáš. Georangeři v Českém ráji. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online].

2010

[cit.

2013-05-29].

Dostupné

z:

http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11155&Itemid= 34 [39] ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Mapy. 8.6.2013. Dostupné

z:

https://www.email.cz/download/i/q0XyDuwCf163ZyoYIeRbMs9FlCyvZ8wYEJbmO5fwq uNiCTcWco7KFq9CMYQ7Tr2Q9lpJnGI/mapy.pdf [40] ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost IC. 11.5.2013.

Dostupné

z:

https://www.email.cz/web-office/-

gJMBRIYmTNvPGpednvyqRaSfSdszbZFrnvzKm9oFH_7mkqUq1FIMAZ1SH8SAVQLL 41gvGs/N%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20IC%20cel%C3%BD%202012%2C%2 019.%202..xlsx

92

[41] ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost památky 2011.

11.5.2013.

Dostupné

z:

https://www.email.cz/web-office/ITUQdqXKv-

WGh8pJZcDDmmfdLLQUQa_RJlr2c1fgyL4dqPh2iZ9ixeqmeyjtiX4HsKxL_o/N%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20pam%C3% A1tky%202011.xlsx [42] ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Poloha regionu Český ráj. 10.6.2013. Dostupné z: [email protected] [43] SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. Albrecht z Valdštejna [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.albrechtzvaldstejna.cz [44] SDRUŽENÍ ČESKÉHO RÁJE. Český ráj [online]. 2000-2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/ [45] Správa CHKO Český ráj: Charakteristika oblasti. AOPK Čr [online]. [2013] [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.ceskyraj.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/ceskyraj/o-spravechko/!ut/p/c5/hc9db4IwFAbgX7S0BcvHZaFQQJ2AEqA3CyprOkq7jWVRfv3wzmwxOfyyZtzXsDBsrr71qL71dcZ3CjSAOy [46] STRAŠÁKOVÁ, M. Strana 1 (celkem 6) Střediska volného času v ČR aktuálně… [online].

[cit.

2013-05-18].

Dostupné

z:

http://userfiles.nidm.cz/file/oddeleni-

neformalniho-vzdelavani/11-04-29-text-strediska-volneho-casu-final.pdf [47] Tradice a venkov. Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 20002013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/tradice-a-venkov/ [48] Trasy na výlet. Český ráj - geopark UNESCO [online]. [2013] [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.craj.info/11-trasy-na-vylet/ [49] Výroční zpráva Sdružení Český ráj za rok 2010. In: SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. Český ráj

[online].

Turnov, 2010 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z:

http://www.cesky-

raj.info/filemanager/files/48753.pdf [50] Zákon o životním prostředí. In: Sbírka zákonů ČR. 1992, roč. 1992, č. 17. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-17 [51] Za pověstmi Českého ráje. SDRUŽENÍ ČESKÉHO RÁJE. Český ráj dětem [online]. 1992-2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskyrajdetem.cz/cs/za-povestmiceskeho-raje/ 93

Přílohy

Příloha 1 – Poloha regionu Český ráj Příloha 2 – Mapy stezek Příloha 2A – Mapa znázorňující průběh stezky „Útes Klokočí“ Příloha 2B - Mapa znázorňující průběh stezky „Údolí Plakánek“ Příloha 2C - Mapa znázorňující průběh stezky „Hrubá Skála“ Příloha 3 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v turistickém regionu Český ráj za období 2008-2011 Příloha 4 - Návštěvnost vybraných památek na území Českého ráje za období 2010-2012 Příloha 5 - Návštěvnost IC Příloha 5A – Návštěvnost IC za rok 2012 Příloha 5B – Počet zahraničních návštěvníků za rok 2012 Příloha 6 – Dotazník ve dvou jazykových mutacích (anglický/český) Příloha 6A – Dotazník Příloha 6B – Questionare Příloha 7 – Mapa hry „Osvobození princezny“

Příloha 1 – Poloha regionu Český ráj

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Poloha regionu Český ráj. 10.6.2013. Dostupné z: [email protected]

Příloha 2 – Mapy stezek Příloha 2A – Mapa znázorňující průběh stezky „Útes Klokočí

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Mapy. 8.6.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/download/i/q0XyDuwCf163ZyoYIeRbMs9FlCyvZ8wYEJbmO5fwquNiCTcWco7KFq 9CMYQ7Tr2Q9lpJnGI/mapy.pdf

Příloha 2B - Mapa znázorňující průběh stezky „Údolí Plakánek“

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Mapy. 8.6.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/download/i/q0XyDuwCf163ZyoYIeRbMs9FlCyvZ8wYEJbmO5fwquNiCTcWco7KFq 9CMYQ7Tr2Q9lpJnGI/mapy.pdf

Příloha 2C - Mapa znázorňující průběh stezky „Hrubá Skála“

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Mapy. 8.6.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/download/i/q0XyDuwCf163ZyoYIeRbMs9FlCyvZ8wYEJbmO5fwquNiCTcWco7KFq 9CMYQ7Tr2Q9lpJnGI/mapy.pdf

Příloha 3 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v turistickém regionu Český ráj za období 2008-2011

2008

2009

2010

2011

133

133

129

144

Hotel *****

-

-

-

-

Hotel, motel, botel

5

5

5

5

22

24

24

27

5

5

5

5

1

1

2

2

3

3

3

3

Pezion

28

29

29

40

Kemp

21

21

21

21

Chatová osada

12

11

11

11

Turistická

10

9

8

8

26

25

21

22

Hromadná ubytovací zařízení celkem

**** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,*

ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Zdroj: vlastní zpracování podle dat z Českého statistického úřadu http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&childsel0=1&cislotab=CRU6170PU_TR&kapitola_id=6 53&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1&cas_1_34=20111231

Příloha 4 - Návštěvnost vybraných památek na území Českého ráje za období 2010-2012

Název turistické atraktivity STŘEDOČESKÝ Zámek Mnichovo Hradiště Valečov Muzeum města Mnichovo Hradiště Templ – MB

2010 celkem

2011 celkem

2012 celkem

21 847 15 033

20 863 15 920

17 848

4 520

1 998

3 065

11 592

11 139

8 109

16 062

KRÁLOVÉHRADECKÝ Prachovské skály Zámek Humprecht

110 000 22 321

23 537

30 102

1 116

9 458

585

63221

60 000

49 000

Prohlídky Valdštejnova paláce Kost Valdštejnova lodžie

5 000

Synagoga Jičín RMaG Jičín - galerie Galerie JQV Na Špejcharu Muzeum Železnice Městské muzeum a Suchardův dům Nová Paka Muzeum přírody Český ráj Muzeum F. Šrámka

4 096

2 613

2 326

2 500

27 570

30 873

26 981

576

582

800

7 968

13 042

11 531

3 127

3 620

5 520

321

360

383

1 968

Památník Foerstrova rodu Rumcajsův svět Radka Pilaře Válečné muzeum

550

600

500

26 325 3 000

22 308

2 000

Rumcajsova ševcovna Valdická brána

3 089 15 000

12 000 18 000

Milohlídka Pivovar Nová Paka

2 000 11 000 14 000

2 000 4 000

Pokračování přílohy 4 - Návštěvnost vybraných památek na území Českého ráje za období 2010-2012

LIBERECKÝ KRAJ Bozkovské dolomitové jeskyně Zámek Sychrov

70 400

68 000

64 300

122 522

122 122

106 789

Zámek Hrubá Skála Státní zámek Hrubý Rohozec Hrad Valdštejn

6 776 27 677

26 815

23 733

61 950

72 398

61 940

91 488

103 255

98 317

Trosky Frýdštejn Kumburk

26 504 2 000

27 317

24 092

9 894

13 100

13 039

16 570

18 250

83

93

59

2 234

2 884

2 234

85

80

135

10 000

5 820

11 213

956

1 144

973

2 786

3 009

2 388

2 041

3 694

2 084

4 203

3 971

1 683

500

211

1 364

1 600

1 611

1 325

Rotštejn

Vranov Pantheon Prohlídky turnovských kostelů Synagoga Turnov Prohlídky Magický Turnov Městské muzeum a galerie Lomnice nad P. Roztocký mlýn Maloskal. Galerie – Boučkův statek Městské muzeum v Železném Broděsklářská expozice Městká galerie Vlastimila Rady (ŽB) Městské muzeum v Železném Brodě Běliště Pilníkářské muzeum Vodní elektrárna Spálov

Pokračování přílohy 4 - Návštěvnost vybraných památek na území Českého ráje za období 2010-2012

Věž kostela sv. Petra a Pavla Muzeum a Pojizerská galerie Semily Muzeum Českého ráje

79

221

157

6 238

8 644

7 360

29 223

30 590

26 558

12 062

12 903

12 091

2 000

1 800

2 000

2 500

3 000

2 500

Dlaskův statek Muzeum panenek a medvídků Muzeum techniky v Loukově Muzeum drahých kamenů p. Votrubce Městské muzeum Rovensko p. Tr. Dřevěná zvonice v Rovensku Šťastná země

400 7 000

4 000

6 000

55 000

45 000

63 000

11 968 550

26 850

18 600

Rozhledna Kozákov

18 611

17 315

15 549

Rozhledna na vrchu Tábor Pivovar Svijany

4 000

4 500

4 200

5 450

6 100

6 100

Výletní areál Pěnčín Rozhledna Dubecko

400

Rozhledna Kopanina

2 991

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost památky 2011. 11.5.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/web-office/ITUQdqXKv-WGh8pJZcDDmmfdLLQUQa_RJlr2c1fgyL4dqPh2iZ9ixeqmeyjtiX4HsKxL_o/N%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20pam%C3%A1tky%202011.xl sx

Příloha 5 – Návštěvnost IC Příloha 5A – Návštěvnost IC za rok 2012

IC Turnov IC Železný Brod IC Semily IC Lomnice n. P. IC Jičín IC Sobotka IC Mnichovo Hradiště IC Mladá Boleslav IC Dolní Bousov Nová Paka*

Podíl

Návšt. červenzáří 2012

Návšt. ledenpr. 2012

Mimosez.

22209

43807

21598

4171 6202

8732 13077

4561 6875

5702 14318 64097 110598

Celkem poskytnutých služeb

Zahraniční Češi návštěvníci 41201 2606

43807

8298 12366

434 711

9830 14385

8616 14300 46501 104991

18 5267

16852 114010

9206

13708

4502

13308

400

14538

1756

3723

1967

3667

56

3723

9936

26370

16434

25036

1334

27875

760

1766

1006

1763

3

1940

733

1334

601

1334

0

1473

631

3742

93

3835

0 0

1100 6500

0 0

1100 6500

0 150 113292 237756

0 10922

150 260018

IC 3204 3835 Rovensko* IC 1100 1100 Bozkov* 6500 6500 IC Tábor IC 150 150 Kněžnost* Celkem 135726 249018

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost IC. 11.5.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/web-office/gJMBRIYmTNvPGpednvyqRaSfSdszbZFrnvzKm9oFH_7mkqUq1FIMAZ1SH8SAVQLL41gvGs/N%C3% A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20IC%20cel%C3%BD%202012%2C%2019.%202..xlsx

Příloha 5B – Počet zahraničních návštěvníků za rok 2012

IC Turnov IC Železný Brod IC Semily IC Lomnice n. P. IC Jičín IC Sobotka IC Mnichovo Hradiště IC Mladá Boleslav IC Dolní Bousov Nová Paka* IC Rovensko* IC Bozkov* IC Tábor IC Kněžnost* Celkem

Zahraniční návštěvníci 2012 VB Fran Rus Dán Sloven 50 193 219 67 84

Něm 786

Niz 586

Pl 255

It Ostatní 35 331

161 313

21 179

58 71

138 48

8 40

4 9

0 0

27 15

3 0

14 36

9 1561

0 854

0 1512

3 680

0 261

3 135

0 0

2 242

0 22

1 0

145

98

56

46

20

12

7

5

2

9

9

0

17

0

3

12

0

15

0

0

132

58

64

50

14

63

10

869

12

62

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

93

3116

1796

2033

1015

539

457

84

1259

74

549

Zdroj: ŘÍDKOŠIL, Tomáš. SPOL. GEOPARK ČESKÝ RÁJ O. P. S. Návštěvnost IC. 11.5.2013. Dostupné z: https://www.email.cz/web-office/gJMBRIYmTNvPGpednvyqRaSfSdszbZFrnvzKm9oFH_7mkqUq1FIMAZ1SH8SAVQLL41gvGs/N%C3% A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20IC%20cel%C3%BD%202012%2C%2019.%202..xlsx

Příloha 6 – Dotazník ve dvou jazykových mutacích (anglický/český) Příloha 6A – Dotazník

1. Pohlaví Muž

Žena

2. Věk do 20 let,

20-30,

31-50

více než 50 let

3. Národnost. Z jakého státu, města pocházíte? 4. Navštívil/a jste někdy geopark Český ráj? Ano

Ne

5. S kým jste přijel/a? Sám/sama

S partnerem/partnerkou

S rodinou, dětmi

Se školou

S přáteli, známými

6. Jakým způsobem jste se o Českém ráji dozvěděl/a? Internet

Prospekty, propagační materiál

Cestovní kancelář

Turistická infor.centra

Informace z médií

Výstavy, veletrhy

Doporučení známých

Jinak

7. Na jakou dobu jste příjel/a do Českého ráje? Jednodenní výlet

2-3 dní

4 a více dnů

Hotel *** nebo více

Hotel ** nebo *

Penzion nebo motel

Kemp/tábořiště

Jiné hromadné ubytovací zařízení (turistická chata)

U známých/přííbuzných

Vlastní bydleníNejsem zde ubytován/a

8. Kde jste se ubytoval/a?

9. Stravujete se zde v restauračních zařízeních?

Ano, téměř vždy

Někdy

Ne, téměř nikdy

10. Které aktivity v Českém ráji jsou pro Vás nejlákavější (max. 3)? Pěší turistika

Cykloturistika, horská cyklistika

Vodní sporty

Zimní sporty

Jiné aktivní sporty

Agroturistika

Kulturní akce a zábava (veletrhy, festivaly, koncerty)

Poznávácí turistika

11. Využil/a jste služeb průvodce? Ano

Ne

12. Jak jste byl/a spokojen/a s návštěvou Českého ráje? Napiště, co se Vám líbilo nebo Vám nelibilo.

13. Uvažujete o opakované návštěvě geoparku? Ano, v nejbližsí době

Ano, někdy později

Spíše ne

Urcitě ne

14. Zhodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto regionu? (správnou odpověď označte křižkem).

velmi dobře Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) Vybavení regionu pro sportovní aktivity Nákupní možnosti (prodejní síť včetně regionálních turistických produktů) Příležitosti pro zábavu a rekreaci Vybavenost regionu atrakcemi pro děti a mládež 15. Co byste zlepšil/a v geoparku?

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

Nedok ažu vyhod notit

Příloha 6B – Questionare

1. Sex Male

Female

2. Age up to 20,

20-30,

31-50

50 and more

3. Nationality. Where are you from? (country, coty)

4. Have you ever been in the geopark Bohemian Paradise? Yes No 5. With whom did you come? Alone

With partner

With children

With school

With friends

6. Where did you find the information about the geopark? Internet

Brochures and promotional material

Travel agency

Tourist Information Centers

Information from media

Exhibitions, Fairs

Friends recommendations

Other way

7. For how many days do you plan to stay in geopark? One day trip

2-3 days

4 and more

8. Where did you stay for living? Hotel *** and more

Hotel ** or *

Camp / campground

Other accommodation (for example tourist cottage)

At friends‘ home

Private house

9. Did you use the restaurants or cafes here? Yes, always

Sometimes

No, never

Pension or motel

10. What kind of activities in the Bohemian Paradise are most attractive for you (max. 3)? Walking

Cycling and mountain biking

Water sports

Winter sports

Other active sports

Guided tours

Agritourism

Cultural and entertainment events (fairs, festivals, concerts)

11. Did you use the services of a guide? Yes

No

12. Did you enjoy your visiting in the Bohemian Paradise? Your likes or dislikes

13. Do you plan to visit the geopark again? Yes, in the near future I don’t think so

Yes, but later Definitely not

14. Your evaluation of the infrastructure and public facilities in this region (correct answer mark with a cross) Very well

Relatively good

Relatively bad

The range and availability of accommodation facilities The range and availability of catering facilities Transport infrastructure (roads, parking) Facilities for the sport activities in region Shopping facilities (including sales network of regional tourist products) Opportunities for entertainment and recreation Facilities of the atractions in the region for children and youth 15. Would you like to improve smth in the Geopark? If yes, what?

Very bad

I don´t know

Příloha 7 – Mapa hry „Osvobození princezny“

Zdroj: vlastní zpracování