VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Tereza Šišková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Tereza Šišková

Cykloturistika jako forma rozvoje cestovního ruchu

Bakalářská práce

2016

Cykloturistika jako forma rozvoje cestovního ruchu

Bakalářská práce

Tereza Šišková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor 's Disertation

Cycling as a form of tourism development

Tereza Šišková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel management Thesis advisor: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Date of Submission: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, Ţe jsem bakalářskou práci na téma Cykloturistika jako forma rozvoje cestovního ruchu zpracovala sama a veškerou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…...…………………………... jméno a příjmení autora V …………………………….. dne 21. 04. 2016

Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Josefu Vlčkovi, CSc. Za odborné

vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Abstrakt

ŠIŠKOVÁ, T. Cykloturistika jako forma rozvoje cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 61 stran.

Tato bakalářská práce řeší problematiku rozvoje cestovního ruchu v oblasti cykloturistiky v Ostravsko-Beskydském regionu. Vybrala jsem perspektivní směr z Ostravy do Beskyd, kolem řeky Ostravice. V teoretické části vysvětluji základní pojmy cestovního ruchu, podmínky rozvoje destinace cestovního ruchu, politiku rozvoje cestovního ruchu v České republice a marketingový mix cestovního ruchu. V analytické části se věnuji řešení rozvoje cykloturistiky v dané oblasti. Mým návrhem na rozvoj cykloturistiky v Ostravsko-Beskydském regionu je projekt Cycling Adventure Points, neboli CAP. Projekt navrhuji s ohledem na mé osobní zkušenosti člena turistického oddílu a analýzy trhu provedené na lidech v okolí cyklostezky. Výsledky jsou shrnuty ve SWOT analýze. V závěru práce se nachází doporučení k rozvoji cestovního ruchu v regionu pomocí projektu CAP, tato doporučení jsou podrobena analýze nákladů i rizik.

Klíčová slova: analýza, cestovní ruch, cykloturistika, marketing cestovního ruchu, rozvoj, Dolní Oblast Vítkovice

Abstract

ŠIŠKOVÁ, T. Cycling as a form of tourism development. Bachelor 's Disertation. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2016. 61. pages.

This bachelor thesis deals with the issue of tourism development in the area of cycling tourism in the Ostrava-Beskydy region. I focused the development of the cycle path OstravaBeskydy. In the theoretical part, is an explanation of the basic concepts of tourism, conditions for the development of destination tourism, politics of tourism development in the Czech Republic and the marketing mix of the tourism industry. In the analytical part I have been working the solution of the development of cycling tourism in the area. My proposal on the development of cycling in the Ostrava-Beskydy region is a project of the Cycling Adventure Points, or CAP. The project is designed on the basis of marketing analysis. The results are summarized in the SWOT analysis. At the conclusion of the work is located recommendations to the development of tourism in the region through project CAP, these recommendations are subjected to the analysis of the costs and risks.

Key words: analysis, tourism, cycling tourism, tourism marketing, the development, the Lower Area of Vítkovice

Obsah 1

CESTOVNÍ RUCH ..................................................................................................................... 12 1.1

Vymezení pojmu cestovní ruch .......................................................................................... 12

1.2

Základní pojmy v cestovním ruchu ................................................................................... 13

1.3

Podmínky rozvoje cestovního ruchu .................................................................................. 16

1.4

POLITIKA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ................................................ 18

1.5

Marketingový mix ............................................................................................................... 20

1.5.1 2

Marketingový mix v cestovním ruchu ....................................................................... 21

CYKLOTURISTIKA JAKO FORMA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...................... 24 2.1

Marketingová analýza regionu Ostrava-Beskydy ............................................................ 25

2.2

Rozvoj cestovního ruchu na trase Ostrava-Beskydy ........................................................ 28

2.3

Popis projektu Cycling Adventure Point .......................................................................... 33

2.4

Průzkum trhu ...................................................................................................................... 40

2.5

Marketingový mix v návaznosti na předchozí analýzy ......................................................... 42

2.6

Finanční plán ......................................................................................................................... 44

2.7

Riziková analýza .................................................................................................................. 49

2.8

SWOT analýza ..................................................................................................................... 50

Seznam zkratek ČR

Česká Republika

CR

Cestovní Ruch

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

EU

Evropská Unie

DOV

Dolní oblast Vítkovice

HDP

Hrubý domácí produkt

Úvod Cestovní ruch je nezbytnou součástí budoucnosti České republiky. Rozvoj cestovního ruchu má příznivý vliv na růst HDP a ekonomickou situaci státu. Cestovní ruch pomáhal udrţet tradice v jednotlivých regionech. Ve své Bakalářské práci se zabývám aktivitami k rozvinutí CR v regionu Ostravsko-Beskydy. Tento region má velký potenciál k rozvinutí mezinárodního cestovního ruchu, jelikoţ se rozkládá na hranicích se dvěma státy Polskem a Slovenskem. Ostrava je cílem turistů zajímajících se o technologické a průmyslové památky, kterých je ve městě mnoho. Největší takovou památkou je Dolní oblast Vítkovice. Beskydy jsou známé pro mnoho moţností jak trávit volný čas aktivním odpočinkem. Dále jsou Beskydy mnohdy navštěvovány pro golfové a relaxační resorty. V Ostravsko-Beskydském regionu vzniká mnoho příleţitostí k rozvinutí cestovního ruchu pomocí cykloturistiky. Cykloturistikou jako formou rozvoje cestovního ruchu se zabývám ve své bakalářské práci. Cílem této bakalářské práce je rozvoj cestovního ruchu v regionu Ostrava-Beskydy, zejména formou cykloturistiky. Realizace tohoto cíle by měla být uskutečněna navrhovaným projektem Cycling Adventure Point neboli CAP. Jedná se o ucelenou síť půjčoven jízdních kol, koloběţek, kolečkových bruslí a příslušenství. Síť půjčoven bude rozmístěna na trase cyklostezky vedoucí z Ostravského Hornického Muzea Landek, přes Vratimov, FrýdekMístek, Ostravici končící na Bílé-Bumbálce. Dalším cílem je také pobídnout mládeţ a širokou veřejnost k aktivnímu zapojení se na organizovaných sportovních akcích. K dosaţení tohoto cílu budou prostřednictvím projektu CAP organizovány sportovně-kulturní akce. Mezi nejdůleţitější akce patří cyklistické závody, výuka mládeţe dopravním pravidlům a mnoho dalších První, teoretická část, se zabývá úvodem do problematiky cestovního ruchu. Je zde uvedena charakteristika cestovního ruchu, základní pojmy cestovního ruchu, podmínky rozvoje cestovního ruchu, politika rozvoje cestovního ruchu České republiky. Je zde popsán marketingový mix v obecné rovině, i v rovině cestovního ruchu. Druhá část této práce má analytický charakter. Věnuje se podrobnému popisu daného kraje a regionu, charakteristice cestovního ruchu kraje i regionu, historii cyklistické dopravy a

10

historii areálu Dolní oblasti Vítkovice. Dále se zde věnuji návrhu projektu Cycling Adventure Point, průzkumu trhu a marketingovému mixu v návaznosti na předchozí analýzy. K vybranému regionu mám osobní vztah. Ţiji zde celý svůj ţivot, mám zde celou rodinu a mnoho přátel. Chtěla bych se podílet na rozvoji regionu, který přispěje k jeho příznivé budoucnosti. Velice blízký vztah mám i k Dolní oblasti Vítkovic, o které se v mé práci často zmiňuji. Jiţ čtvrtým rokem zde pracuji, jako průvodce Národní kulturní památky Vysoké pece, Koksovna a Důl Hlubina. Cykloturistika je mi blízká uţ odmalička, proto jsem ráda, ţe jsem všechny tyto tři témata mohla propojit v mé závěrečné práci. Doufám, ţe tato bakalářská práce přispěje k rozvoji našeho regionu.

11

1 CESTOVNÍ RUCH 1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch můţeme definovat jako krátkodobý přesun osoby do jiného místa, neţ jsou místa jeho obvyklého pobytu a místa trvalého bydliště, za jiným účelem, neţ je vykonávání výdělečné činnosti v daném místě. [3] Cestovní ruch můţeme charakterizovat jako: a) Oblast spotřeby, při které uspokojujeme lidské potřeby, jako jsou např. odpočinek, poznávání, kulturní a sportovní vyuţití, neobvyklé záţitky, kontakt s lidmi b) Významná součást národní ekonomiky, kterou tvoří řada podnikatelských aktivit v rámci zajištění účasti lidí na cestovním ruchu (doprava, stravovací a ubytovací sluţby, průvodcovské sluţby apod.) „Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatek volných finančních prostředků.“ (Jakubíková, 2009, s. 16) Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady umoţňují realizovat nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Dělí se na předpoklady materiálně-technické a dopravní. Materiálně-technické předpoklady vyjadřují vybavení oblasti ubytovacími, stravovacími, kulturními, zábavními, sportovními a dalšími zařízeními, k uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu Dopravní prostředky patří mezi základní kritéria. O dostupnosti a přitaţlivosti oblasti rozhoduje nejen moţnost dopravního spojení, ale také hustota a kvalita dopravní sítě. Patří zde městská hromadná doprava, vozovky pro motorová vozidla, cyklostezky, stezky pro pěší turistiku apod. [3]

12

Faktory ovlivňující cestovní ruch Lokalizační faktory – tyto faktory jsou dané územím a jsou prakticky neměnné. Patří mezi ně především přírodní podmínky (klima, charakter terénu), přírodní atraktivity, vodní poměry, ţivočichové a rostliny. Dále zde zařazujeme společenské atraktivity (památky, slavnosti, gastronomie, slavnosti apod.) Realizační faktory – umoţňují realizovat (uskutečnit) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními faktory. Selektivní (stimulační) faktory – určují, zda účastník cestovního ruchu vůbec přijede. A Kdyţ přijede, tak kdo to bude a v jaké počtu. Zjišťují, jestli vůbec cestovní ruch v dané oblasti můţe existovat. [17]

1.2 Základní pojmy v cestovním ruchu

Průmysl cestovního ruchu - „Souhrn přímých podnikatelských aktivit a hmotných podmínek cestovního ruchu, tedy soubor ubytovacích a stravovacích sluţeb, činnost cestovních kanceláří a doprovodných sluţeb (průvodcovské, animační, dopravní, lázeňsko-léčebné, prodejní síť, průmysl zábavy, výroba suvenýrů, finanční sluţby apod.).“ (Ryglová; Burian; Vajčnerová, 2011, s. 18) Ekonomika cestovního ruchu – jedná se o širší pojem neţ průmysl CR. Mimo aktivity zahrnuté do průmyslu jsou to i všechny vyvolané ekonomické aktivity spojené s realizací cestovního ruchu. Cestování - Je mnohem širší pojem neţ cestovní ruch. Cestování se spojuje i s jinými motivy (cesta do práce), které nepatří do cestovního ruchu. Turistika - Je jen částí cestovního ruchu, která je spojena hlavně s pohybovou aktivitou účastníků (cykloturistika, pěší turistika, horská turistika apod.). Turista - návštěvník, který se zdrţí je dočasně, ale minimálně 24 hodin (jedno přenocování), ne však déle neţ jeden rok. A hlavním účel pobytu musí být jiný neţ výkon placené činnosti. Výletník - Zdrţí se jen jeden den bez přenocování. Návštěvník – v mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která cestuje do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště, na dobu delší neţ je jeden rok, ale hlavním důvodem cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi. 13

Rezident – stálý obyvatel. V mezinárodním cestovním ruchu to je osoba, která ţije v dané zemi minimálně jeden rok. V domácím cestovním ruchu to je osoba, která minimálně šest měsíců ţije v daném místě. Destinace - turistickým cílem, čí oblastí, která se vyznačuje vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízením a sluţbami. [17] Formy cestovního ruchu Druhů cestovního ruchu je celá řada, záleţí na nás, jaká kritéria si zvolíme. Za základní kritérium je povaţován účel cesty. [4] Cestovní ruch podle účelu cesty rozdělujeme následovně: Rekreační cestovní ruch – přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka a realizuje se ve vhodném prostředí (hory, lesy, vody). Pro české účastníky cestovního ruchu je zvláštní specifikou chataření a chalupaření. Kulturně poznávací cestovní ruch – hlavním cílem je poznávání tradic, zvyků, kultury, historie apod. Vzdělávací cestovní ruch – účelem je naučit se novým věcem. Společenský – zahrnuje hlavně vytváření přátelských vztahů, známostí a setkávání příbuzných. Sportovně-turistický cestovní ruch – je zaměřen na aktivní odpočinek a účast na sportovních činnostech, ale i na pasivní diváctví. Léčebný a lázeňský cestovní ruch – neboli zdravotní cestovní ruch. Zaměřuje se na prevenci, léčbu, relaxaci a celkovou obnovu fyzických a duševních sil. Poznávání přírody – návštěvy národních parků, přírodních rezervací a podobně. Dobrodruţný – pro příznivce adrenalinových sportů. Profesní – sluţební cesty, návštěvy veletrhů, kongresů, výstav, a pobyty, které vedou ke zlepšení vztahu mezi zaměstnanci či zákazníky. Nákupní – cestování za nákupy. Politický – zejména zájezdy a shromáţdění politických stran. Náboţenský – návštěvy posvátných a poutních míst, církevních památek, účast na církevních obřadech a oslavách. Cykloturistika – „Jízda na trekingových, městských a horských, méně jiţ na silničních kolech především za cíli mimo zastavěná území. Vyuţívá jak komunikace 14

se zpevněným, tak i přírodním povrchem. Této skupině cyklistů nevadí menší zajíţďka. Poţadavkem je atraktivní prostředí a co nejvyšší bezpečnost.“ (Merkvart., Stránský, 2007, s. 5) Poslední dobou se zvyšuje kvalita sluţeb pro cykloturistiku, budují se cyklostezky a cyklotrasy. Česká republika je protkána téměř dvaceti pěti tisíci kilometry cykloturistických tras.

Základní informace o cykloturistice Abychom se mohli zabývat problematikou cykloturistiky, musíme si tento pojem a další souvislosti přiblíţit. Doprava - je základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Výkonem dopravy je přeprava mezi bydlištěm a místem cestovního ruchu. Druhy dopravy: Silniční doprava Ţelezniční doprava Letecká doprava Vodní doprava Ostatní druhy dopravy

Cyklodoprava - „Jízda na jízdním kole do určitého cíle. Jde především o kaţdodenní dojíţdění do zaměstnání, do školy, za nákupy či kulturou. Vyznačuje se poţadavkem co nejkratší trasy a co nejmenší časové náročnosti a bezproblémového průjezdu křiţovatkami“ (Mourek a kol., 2011, s. 11)

Cyklostezky - Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její část označená dopravní značkou a vyhrazený pouze pro jízdu na kole. Ostatní vozidla se zde nesmějí pohybovat. Pravidla silničního provozu povolují pouţití cyklostezky např. in-line bruslařům. K roku 2011 bylo v České republice 1903 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty. [13]

Cyklotrasa - „Dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro jízdu cyklistů a je označena podle Zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho 15

Prováděcí vyhlášky a příslušných Technických předpisů dopravními značkami pro cyklisty. Od roku 1997 jsou v ČR cyklotrasy značeny pásovým značením. V roce 2001 se začaly vyuţívat i speciální směrové dopravní značky zavedené vyhláškou č. 30/2001 Sb. Tyto dva způsoby značení tvoří síť očíslovaných cyklotras, jejichţ garantem je, z pověření Ministerstva vnitra a Ministerstva dopravy, Klub Českých Turistů (dále jen KČT).“ (Mourek a kol., 2011, s. 13)

EuroVelo – je projekt, který spravuje Evropská federace cyklistů (ECF) ve spolupráci s národními partnery. Tento projekt by se dal nazvat jako, Evropská síť cyklostezek. „EuroVelo zohledňuje i stávající a plánované vnitrostátní a regionální cyklostezky do jedné evropské sítě“ [23]. Momentálně se skládá z více neţ 45 000 km cyklostezek a další tisíce kilometrů jsou plánovány. Po dokončení se přesáhne 75 000 km cyklostezek. Do projektu EuroVelo se zapojilo Rakousko, Francie, Německo, Maďarsko, Srbsko, Slovensko, Švýcarsko a Velká Británie.

1.3 Podmínky rozvoje cestovního ruchu Základní podmínkou pro vznik CR je rozvoj výrobních sil. Další důleţitou podmínkou jsou mírové podmínky ţivota. Pokud se v dané oblasti válčí, není moţný rozvoj cestovního ruchu. Kromě těchto dvou podmínek máme je celá řada dalších činitelů působících na rozvoj cestovního ruchu. Podle Z. Petrů a J. Holubové a jejich díla Ekonomika cestovního ruchu, je můţeme rozdělit do těchto skupin: Ekonomické – zde patří úroveň ekonomiky státu, vyjádřená hrubým domácím produktem a sloţením platební bilance. Dále zde patří dosaţená úroveň materiální stánky ţivotní úrovně, volnočasový fond, úroveň cen na trhu zboţí a sluţeb, výše disponibilních důchodů obyvatelstva. Ekologické – důleţité je příznivé klima, čisté ovzduší, dále dostatek atraktivního rekreačního prostoru, zajímavé přírodní úkazy. Patří zde příznivé přírodní a ţivotní prostředí. Demografické – vše co se týká skladby obyvatelstva. Věkové a rodinné sloţení, zdravotní stav, hustota obyvatelstva. Zkrátka vše co se obyvatelstva týká.

16

Kádrové – zabezpečení rozvoje cestovního ruchu velkým počtem kvalifikovaných pracovníků, hlavně ve sluţbách cestovního ruchu, zejména v institucích a zařízeních cestovního ruchu a ve vládních a správních institucích, které svým rozhodováním ovlivňují podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Administrativní – podmínky spojovány s vstupními a výjezdními formalitami, jako jsou pasy a víza. Důsledky rozvoje cestovního ruchu Při zamýšlení rozvoje cestovního ruchu v dané oblasti je zásadní a účelné se zamyslet nad důsledky neboli dopady, které tento rozvoj přinese. Ideálně by měl odpovídat ekonomickým, kulturním a historickým tradicím místa. Dopady rozvoje cestovního ruchu dělíme na tyto oblasti [18] : Ekonomické – cestovní ruch vede ke vzniku nových pracovních míst, k příjmům, k oběhu zahraniční měny. Posiluje rozvoj drobného podnikání. Zvyšování inflace a ceny půdy. Zvyšování výkonosti veřejných sluţeb, s ohledem na větší koncentraci lidí v dané lokalitě, jako například údrţba veřejných komunikací, svoz komunálních odpadů a čištění odpadních vod. Sociální – vliv způsobený koncentrací velkého počtu lidí v dané oblasti a čase. Přizpůsobování se poţadavkům turistů, se můţe úplně vytratit jedinečný charakter kultury či způsobu ţivota. Rozvoj CR můţe v jistých oblastech zvýšit

nárůst

kriminality, prostituce a rozšíření hazardní zábavy. Kulturní – kultura se přirozeně mění a vyvíjí přirozeně podle toho, jak se domácí kultura přirozeně přizpůsobuje změnám ve světě. V daných oblastech zrychluje tento proces nárůst cestovního ruchu, jelikoţ zavádí vztahy mezi dvěma a více různými společnostmi s odlišnou kulturou. Rozvoj CR v určité oblasti můţe podpořit i naopak potlačit kulturní zvyklosti. Mnohdy se jedná o formy řemeslné a umělecké výroby lokálního charakteru. Ţivotní prostředí – rozvoj CR můţe v méně rozvinutých oblastech znamenat zkvalitnění ţivotního prostředí a to ve smyslu budování a zkvalitnění nových inţenýrských sítí, sanitárních zařízení a mnoho dalšího. Naopak špatné důsledky můţe mít nadměrné a necitlivé zasahování do bio-systému a přílišné rekultivaci přírody.

17

1.4 POLITIKA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČR Základem pro rozvoj a řízení cestovního ruchu je jeho politika. Politika rozvoje cestovního ruchu se opírá o šetření a analýzu prováděné na současné situaci v cestovním ruchu. [19] Kompetence v oblasti řízení cestovného ruchu „Cestovní ruch je odvětví, jeţ se dotýká všech sektorů společnosti – veřejné správy, samosprávy i podnikatelů-, a to na všech úrovních: celostátní, krajské i místní.“ (Ryglová; Burian; Vajčnerová; 2011, s. 45) -

Stát – odpovídá za strategii regionálního rozvoje, jenţ řeší celkové záměry státu v rozvoji regionů, včetně cestovního ruchu a jeho podpory.

-

Kraje – vypracovávají programy rozvoje a programy rozvoje cestovního ruchu na daném území. Přímo nebo skrze své organizace (OCR) zastřešuje marketing cestovního ruchu a rovněţ i statistiku v rámci svého regionu.

-

Obce a města – příprava území v celé šíři, územní plánování, strategické a rozvojové plány obce. Vybudování infrastruktury, podpora vlastních investic. Provoz vlastních propagačních webových stránek propojených s webem mikroregionu (existuje-li) nebo kraje.

-

Podnikatelský sektor – V cestovním ruchu je vysoká konkurence, jeţ se rychle mění a silně roste. V mnoha případech generuje nová pracovní místa. Proto existuje podnikatelská samospráva, spolky, sdruţení a asociace, aby hájily a zastupovali zájmy podniků v cestovním ruchu. Členství v nich je nepovinné, ale takto početné organizace mají větší vyjednávací sílu. Některé profesní asociace jsou pověřeny klasifikací (certifikací) ubytovacích kapacit. [17]

-

Evropská Unie – usiluje o rovnoměrný hospodářský rozvoj všech členských zemí a jejich regionů. Cíleně zmírňuje rozdíly mezi zeměmi EU na ekonomické a ţivotní úrovni. Fondy EU jsou hlavními nástroji realizace takzvané evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Fondů dotýkajících se Cestovního ruchu je několik – Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a podobně. [15]

-

Klub Českých Turistů - Základní organizační jednotkou KČT jsou odbory, které se sdruţují do 14 oblastí, totoţných s hranicemi krajů. Vše zastřešuje Ústředí KČT se sídlem v Praze.

18

Členové KČT organizují kaţdoročně přes tisíc akcí určených pro členy klubu i neorganizované zájemce o všechny druhy turistiky - pěší, cyklo, lyţařskou a vodní turistiku, mototuristiku, speleoturistiku, vysokohorskou turistiku, turistiku zdravotně postiţených a nejnověji i hipoturistiku. [24]

Ministerstvo pro místní rozvoj „Ministerstvo je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Nezbytným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových moţností cestovního ruchu v České republice.“ [25] Důleţitým cílem ministerstva pro místní rozvoj je vyuţít legislativní nástroje při vytváření podmínek k rozvoji cestovního ruchu v České republice a pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur.

CzechTourism Státní příspěvková organizace, zřízená roku 1993. Zřizovatelem je ministerstvo pro místní rozvoj. Účelem CzechTourism je zajišťovat propagaci České republiky jako cílové destinace cestovního ruchu. Svou činností přispívá k rozvoji odvětví cestovního ruchu. CzechTourism je členem Evropské komise cestovního ruchu (ETC), coţ umoţňuje aktivní účast na marketingových aktivitách na mimoevropských trzích. K dosaţení svých cílů plní CzechTourism za pomoci ministerstva pro místní rozvoj tyto hlavní úkoly: -Podpora a koordinace marketingových aktivit v tuzemsku i v zahraničí - podpora rozvoje cestovního ruchu - spolupráce se školami, orgány státní správy, profesními organizacemi apod. V oblasti rozvoje

cestovního ruchu

- podpora a provádění vzděláváni v oblasti cestovního ruchu - podpora tvorby produktů cestovního ruchu 19

- vydávání propagačních materiálů o České republice v českém jazyce i v příslušných jazykových verzích

1.5 Marketingový mix Pod pojmem marketingový mix můţeme chápat soubor nástrojů, kterými upravujeme nabídku podle cílového trhu. Marketingový mix zahrnuje vše ovlivnitelné, pro zvýšení poptávky produktu. Nástroje marketingového mixu jsou rovněţ známé jako takzvané 4P: produkt, cena, propagace, distribuce. Marketingový mix je ovlivňován mnoha faktory, proto musí být sestavován flexibilně, aby odpovídal změnám prostředí. Všechny prvky se vzájemně propojují a umoţňují splnění strategických cílů firmy. Produkt Všechny výrobky a sluţby, které firma nabízí cílovému segmentu na trhu. „Cokoli, co je moţné nabídnout trhu ke koupi, pouţití či spotřebě a co můţe uspokojit nějakou potřebu či přání. Zahrnuje fyzické předměty, sluţby, osoby, místa, organizace a myšlenky.“ (Kotler, Wong, Saunders, Armdtrong, 2007, s. 70) Cena „Lidé budou platit za něco, co uspokojí jejich potřebu, nebo přání. Cena je tedy směnnou hodnotou za sluţbu, nebo produkt. Cena vyúčtována spotřebiteli je velmi důleţitá. Je to také jedna z věcí, která se můţe rychle změnit, například,, kdyţ firma chce porazit cenu konkurence“ (McKinlay, O´Conner, Ross, 2007, s. 75) Cena je nejdůleţitějším prvkem konkurenčního boje a ovlivňování trhu. Nejvíce cenu ovlivňují náklady, poptávka, objem prodeje, cíle, konkurence. Při tvorbě cenové politiky je třeba brát v potaz i to, ţe zákazníci mají sklon vytvářet si dojem o sluţbě či produktu, kterou neznají, mimo jiné i podle cenové kategorie.

Propagace Komunikační aktivity, které různými způsoby sdělují výjimečnost produktu. Přesvědčuje zákazníky ke koupi. „Propagace je nástroj komunikace k informovaání cílové zákazníky o zboţí a sluţby s cílem usnadnit proces výměny. To se týká informování, vzdělávání, přesvědčování a připomínání zákazníkům. Podpůrnou činnost, která zahrnuje takové věci jako

20

zobrazení, obchodu, některé propagační materiály, soutěţe, obchody, propagační akce, kupóny, vzorky, prémie.“ (Kumar, 2010, s. 47) Distribuce, místo Způsob distribuce produktu od jeho výrobce ke konečnému spotřebiteli. Distribuční kanály rozdělujeme na přímé a nepřímé, s jedním či více prostředníky. V případě ţe obec nebo podnik nabízí produkt sama, mluvíme o přímém distribučním kanálu.

1.5.1

Marketingový mix v cestovním ruchu

Marketingový mix v cestovním ruchu vyţaduje sloţitější přístup neţ běţný marketing. I zde je velmi důleţité, aby byl marketing řízen jako celek, jinak nebude účinný. Marketingový mix v cestovním ruchu se většinou zabývá určitou destinací. Destinace je katalyzátorem pro vybudování ostatních oborů – ubytování, stravovaní, doprava, atraktivity cestovního ruchu. Marketing destinace se řídí na základě spotřebitelské poptávky a potřebami klientů.

Produkt v cestovním ruchu V cestovním ruchu jsou produktem převáţně sluţby. Tyto sluţby můţeme rozdělit jako základní a doplňkové. Základní sluţbou v cestovním ruchu můţe být například lůţko. Nocleh je to nejdůleţitější pro většina účastníků cestovního ruchu. Doplňkovými sluţbami k lůţku jsou stravovací sluţby, dopravní sluţby, atraktivity destinace, obchodní sluţby a další. Produkt v cestovním ruchu lze chápat také jako symbiózu působení materiálních zdrojů, tím je například rekreační prostor nebo infrastruktura a nemateriálních zdrojů, například klima. Sluţby cestovního ruchu se vyznačují neoddělitelností místa a času čerpání, nehmatatelností, vysokou mírou heterogennosti a subjektivním vnímání. Mezi další zvláštnosti patři dočasné vlastnění a zánik sluţby pokud není poskytnuta v daný moment. [16] V širším pojetí můţeme za produkt cestovního ruchu chápat samotnou destinaci. U uţších pojetí pak vše, co samotná destinace nabízí svým návštěvníkům, obyvatelům, potencionálním investorům a vše co slouţí k uspokojení jejich potřeb. Marketing destinace je velice důleţitým nástrojem pronikání destinací na domácí i mezinárodní trh cestovního ruchu, a to na regionální, lokální i národní úrovni. 21

Hlavním cílem marketingu destinace je vytvoření nových produktů cestovního ruchu a jejich prodej zákazníkům. Dalším, ale stejně tak důleţitým, cílem je soustředění na přilákání investorů

Cena v cestovním ruchu Cena je významným prvkem konkurenčního boje a ovlivňování trhu. Cenu nejvíce ovlivňují náklady, konkurence, poptávka, objem prodeje a cíle. Při tvorbě cenové strategie je potřeba brát v úvahu mimo jiné i to, ţe zákazníci mají sklon vytvářet si obrázek o sluţbě či destinaci, kterou neznají, i podle cenové úrovně. [16] Sluţby v destinaci cestovního ruchu poskytované obcemi jsou bezplatné, i kdyţ né v tom pravém slova smyslu. Tyto sluţby jsou placené ze zdrojů, které pocházejí z daní fyzických a právnických osob.

Distribuce, místo v cestovním ruchu Distribuce sluţeb je sloţitější a proměnlivější, neţ distribuce výrobků. Distribuce produktů cestovního ruchu je specifická, protoţe sluţbu cestovního ruchu lze realizovat pouze v místě její produkce. Důleţitá je cesta, jakou se produkt dostane ke konečnému spotřebiteli. Distribuční kanály rozdělujeme na přímé a nepřímé, s jedním či více prostředníky. V případě ţe obec nebo podnik nabízí produkt sama, mluvíme o přímém distribučním kanálu. Pokud sluţbu zprostředkuje cestovní agentura, cestovní kancelář či OTA's, jedná se o nepřímou distribuci.

Propagace v cestovním ruchu Ve sluţbách jsou důleţité komunikační zdroje, které se nedají kontrolovat. Jsou to reference pozitivní i negativní. Podnik, organizace, destinace cestovního ruchu na sebe musí upozornit. Musí umět zaujmout a přilákat zákazníky. Mezi základní propagační materiály řadíme webové stránky, informační letáky, publikace, mapy, pohlednice, reklamy ve sdělovacích prostředcích a podobně. Pro

22

efektivitu těchto materiálů není důleţité jen zpracování, ale také vhodné umístění. Propagační materiály spoluvytvářejí image destinace cestovního ruchu.

23

2 CYKLOTURISTIKA

JAKO

FORMA

ROZVOJE

CESTOVNÍHO RUCHU Základní informace o Ostravě a jejím okolí Město: Ostrava Kraj: Moravskoslezský Geografická poloha: 49°50′8″ severní šířky, 18°17′34″ východní délky Nadmořská výška: 208–334 m Rozloha: 214,23 km² Hustota osídlení: 294 200 (bydlících dle ČSÚ), 302 968 (evidovaných dle Ministerstva vnitra)

(1. 1. 2015) Město tvoří 23 obvodů, kterými jsou Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava-Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice.

Ostrava se rozkládá na severovýchodě České republiky poblíţ hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Ostravice, Opava, Odra a Lučina. Ostrava je svou rozlohou třetí největší město České republiky. Je srdcem Moravskoslezského kraje. Ostrava patří k významným dopravním tepnám pro silniční, vlakovou i autobusovou dopravu.

Beskydy Beskydy je tradiční název pro typ pohoří v Karpatech. Vyskytují se na severovýchodní Moravě v Oblasti Valašska a přilehlé části českého Slezska, v jiţním Polsku, na severním Slovensku v části Oravy a v západní části Ukrajiny. Beskydy jsou mnohdy pohoří v oblými vrcholy, skála vystupuje na povrch jen zřídka.

24

Moravskoslezské Beskydy V české mluvě jsou známy pod pojmem Beskydy. Jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem. Skoro celé jejich území pokrývá CHKO Beskydy o rozloze 1160 km2. Geomorfologický celek se rozkládá mezi Jablunkovem a Valašským meziříčím, z většiny v okrese Frýdek-Místek. Nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora s výškou 1324 m n. m. Dlaší známé vrcholy jsou Smrk, Kněhyně, Travný, Radhošť a Javorový. Beskydy jsou pojmenovány podle vrcholu Beskyd, který se nachází nedaleko Bílé-Bumbálky. Slovo „beskyd“ se vyskytuje v celém Karpatském oblouku a na Balkáně a označuje „horský předěl“, nebo „sedlo“. U nás se objevilo na konci středověku, kdyţ k nám přišli Valaši kolonizovat neobydlené zalehlé části Moravy. Poprvé je zmínka o Beskydech v písemném záznamu z roku 1575, ale na Slovensku je doloţen uţ ve 13. století.

2.1 Marketingová analýza regionu Ostrava-Beskydy Východiska Pro obyvatele Ostravy a okolí je Dolní oblast Vítkovic a Důl Hlubina symbolem hrdé historie Ostravy a součást řady ţivotních příběhů. I proto mají obyvatelé Ostravy obrovský zájem o to, co s areálem bude, jaké bude jeho budoucí vyuţití. Je pro ně hodně důleţité, aby byla zachována unikátnost a atmosféra částí areálu. V rámci tohoto projektu je nutno vycházet z cílového stavu této oblasti, ke které se tento projekt vztahuje, a kterou rozšiřuje o volnočasové aktivity.

Marketingová strategie lokality Vzhledem k významu a plánovanému rozvoji celé lokality pro budoucí turistický ruch i ţivot v kraji padlo strategické rozhodnutí přistupovat k lokalitě jako k destinaci a vytvořit celý systém destinačního managementu. Systém destinačního managementu je vytvářen pro celou lokalitu s původním názvem Dolní oblast Vítkovice. Na obnově areálu se odborně podílí také Národní památkový ústav Praha, který se zainteresovanými podepsal memorandum o společném postupu. Sdruţení Dolní oblast Vítkovic uţ zahrnuje také historický Důl Hlubina. 25

Nové Vítkovice je marketingové označení destinace – značka, která vznikla na konci roku 2007 jako zastřešující prvek pro komplexní obnovu celého 160 ha areálu Dolní oblasti Vítkovic. Značka zahrnuje všechny aktivity a projekty v rámci této oblasti a v navazujících lokalitách a projektech a vyjadřuje změnu. Prvním projektem v rámci Nových Vítkovic je obnova národní kulturní památky a Evropského kulturního dědictví - tj. rekonstrukce VP č. 1, Plynojemu na víceúčelovou aulu, multifunkční kulturní a společenské centrum a VI. ústředny na interaktivní muzeum. Druhým projektem Nových Vítkovic je Svět techniky. Národní kulturní památka a Svět techniky jsou doplněny o další prvky a nové budovy a logicky navazují na projekt Trojhalí Karolina v sousedství Dolní oblasti Vítkovic a Nové Karoliny.

Analýza makroprostředí Moravskoslezský kraj zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států – České republiky, Polska a Slovenska a svou polohou nabízí i výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. Skrze Moravskoslezský kraj procházejí tranzitní evropské tahy, silniční i ţelezniční, leteckou bránou kraje je letiště Leoše Janáčka v blízkosti krajského města Ostravy. Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky, přičemţ k jejímu centru Praze je vzdálen zhruba 300 km vzdušnou čarou. Přepočteme-li tento údaj do přepravního času, pak činí pouze 1 hodinu letecky, 3 hodiny ţeleznicí a 4 hodiny po silnici. Region má rozlohu 5 427 km² a skládá se z celkem 6 dřívějších okresů a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 256 obcí.

Cestovní ruch v kraji Cestovní ruch zatím v ekonomickém rozvoji kraje hraje okrajovou roli. Jeho přínos Hrubého domácího produktu kraje je zanedbatelný. Nejvíce návštěvníků přijíţdí autem, druhým nejčastějším dopravním prostředkem je vlak. Dvě třetiny turistů jsou doprovázeny partnerem, přáteli nebo známými. Aţ dvě třetiny návštěvníků přijíţdějí na jeden den. Průměrná denní útrata se zvýšila. Oproti ostatním regionům však stále 26

zůstává niţší. Nejčastějšími důvody návštěvy kraje jsou relaxace, poznání, turistika, sport a zábava. Celkově jsou nejlákavějšími atraktivitami pěší turistika, koupání, ale také společenský ţivot. Více neţ polovina návštěvníků kraje plánuje, ţe se v brzké době vrátí. [28]

Cestovní ruch v regionu Valký potenciál regionu ovlivňující vestovní ruch je částečně dán polohou regionu na hranici se dvěma dalšími státy - Polskem a Slovenskem. Specifickým rozvojovým potenciálem jsou zejména industriální památky, které dokumentují vývoj těţkého průmyslu v regionu a jsou povaţovány za významný unikát. V Ostravě se nachází řada dalších aktivit. Jedná se například o zoologickou zahradu, Slezskoostravský hrad, areál Miniuni, Pivovarské muzeum, ale i velká koncetrace zábavních podniků na Stodolní ulici. V současné době probíhá proměna Ostravska, která nabízí pro rozvoj cestivního ruchu mnoho nových moţností. Do Beskyd návštěvníky táhne zejména turistika a rekaxace. Velké procento návštěvníků přijíţdí kvůli výšlapu na Lysou Horu nebo Smrk. Dalšími turistickými atraktivitamy jsou relaxační a wellness pobyty v luxusních resortech. Z celé Evropy se sjíţdí golfoví hráči na hřiště v Čeladné a na Ostravici. Velmi populární jsou Pustevny, které jsou nedílnou součástí Beskyd. Dalšími atraktivitamy jsou různá sportoviště, nabídka adrenalinových sportů, lyţařská střediska a podobně.

Segmentace a definice cílových skupin Primární cílovou skupinou destinace je spádová oblast. Spádová oblast pro návštěvníky Národní kulturní památky Vítkovice a Dolu Hlubina je obrovská. Její částí je Moravskoslezský kraj s přibliţně 1,25 milionu obyvatel v téměř třech stech městech a obcích. Moţná spádová oblast je však podstatně větší. Spádová oblast se tím rozšiřuje i na část jiţní Moravy, východní část Čech a do úvahy připadá i přilehlá oblast Polska – Slezské vojvodství se 4,8 miliony obyvatel.

27

Segmentace cílových skupin podle vyuţití jednotlivých výstupů projektu: Turisté a cykloturisté Ţáci ZŠ a studenti SŠ (v rámci vypůjčení dopravních prostředků pro organizované akce) Aktivní sportovci a uţivatelé volného času Návštěvnící DOV a DH Rodiče s dětmi Studenti VŠ Grafické znázornění segmentace návštěvníků je k nahlédnutí mezi přílohami jako Příloha č. 1. Grafické zobrazení segmentace návštěvníků

2.2 Rozvoj cestovního ruchu na trase Ostrava-Beskydy

Historie cyklistické dopravy v Ostravě a stávající cyklistická infrastruktura, moţnosti cyklistiky Cyklistická dopravy v Ostravě se začíná rozvíjet po roce 1989 v souvislosti s rozmachem obchodu a sluţeb a s celosvětovým boomem cyklistiky, zejména jako druhu rekreační aktivity. Jiţ před revolucí bylo jízdní kolo pouţíváno jako dopravní prostředek k cestě za prací nebo do školy. Pro cyklisty ale nebyly vhodné podmínky (stezky, vyznačené či doporučené trasy). Začátkem 90. let minulého století vznikají změnou dopravního značení v Hrabové, Vítkovicích a Kunčicích první samostatné stezky pro pěší a cyklisty. V této souvislosti se připravuje projekt ucelené trasy Výškovice-Kunčice. Ta byla realizována za přispění tehdejší nové huti, dnešní Arcelor Mittal, a stala se zárodkem dnešní trasy A, která patří k nejvyuţívanějším cyklostezkám. V roce 1994 zastupitelstvo města schvaluje územní plán obsahující 330 km cyklistických tras. Na odboru dopravy magistrátu se formuje pracovní skupina, pro realizaci cyklistických tras a vzniká systém značení písmeny od A do Z. V první dekádě vývoje sítě cyklistických tras v Ostravě byly podle tehdejšího názoru značeny cyklistické trasy mimo hlavní komunikace, kdyţ uţ se stavěly stezky, byly společně s chodci. V roce 1999 se jede první propagační ročník cyklojízdy ostravských starostů, která se koná kaţdým rokem v září. Na přelomu století bylo ve městě přibliţně 100 km tras, mnohdy 28

izolovaných, budovaných dílčími městskými obvody. Tou dobou byla Ostrava propojena na celorepublikovou síť prostřednictvím cyklotrasy Jantarové stezky, vedoucí od rakouských k polským hranicím. Finance na rozmístění stojanů na kola se našly ve fondu prevence kriminality a později v městské pokladně. V polovině první dekády 21. století je městskou radou změněn systém budování cyklotras. Trasy jsou rozděleny na páteřní a doplňkové. Páteřní cyklotrasy jsou budovány podél hlavních dopravních tepen a řek. Doplňkové cyklotrasy jsou projektovány a financovány z rozpočtu města, případně dotačních titulů. V roce 2006 je poprvé provedeno celoměstské sčítání cyklistické dopravy. Podél cyklotras se zřizují informační body a odpočívadla, v Mariánských Horách se zřizuje první delší úsek s cyklistickými pruhy na významné komunikaci. V roce 2010 objednává odbor investic Ostravského magistrátu Koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě, kterou schvaluje městské zastupitelstvo – tím je dám základ plánované výstavby pěti nejdůleţitějších směrů. V roce 2012 pod záštitou BESIP začíná 1. podzimní fotosoutěţ s motivy cyklistiky. Občanské sdruţení Ostravou na kole následující rok organizuje soutěţ Do práce na kole a noční cyklojízdy. Koncem roku 2013 vstupuje Ostrava do asociace měst pro cyklisty, čímţ se zavazuje ke zlepšování podmínek pro cyklistickou dopravu. Na území Ostravy bylo k 1. 1. 2014 přes 200 km cyklistických tras. [8]

Ostravsko-Beskydská cyklostezka Dálková cyklostezka vedoucí z Ostravy do Beskyd byla vybudována s cílem propojit metropoli Severní Moravy a Slezska od Odry – Hornického muzea Landeku aţ ke státní hranici se Slovenskem v Bílé – osadě Konečná. Po celé trase můţe cyklista sledovat tok řeky Ostravice. Od jejího ústí do řeky Odry, aţ po horní tok. Klub českých turistů přidělit této cyklostezce číslo 59. Poslední úsek z Ostravice do Bílé je do celkového dokončení rovněţ evidován pod původním číslem 461. Pro úseky na území města Ostrava jsou nadále pouţívána jiţ dříve zavedená označení místního systému. Celá trasa je dlouhá 72 km a můţe být rozdělena podle fází výstavby, podle provozovatelů i podle charakteru krajiny do pěti částí. Jejich přehled je uveden v tabulce 1. Trasa vede z Ostravy, přes Sviadnov do Frýdku-Místku, kde jsou k dispozici tenisové kurty, krásná místa k posezení u řeky a občerstvení. Dále cyklostezka pokračuje přes Frýdlant nad Ostravicí, který nabízí návštěvu koupaliště s tobogánem, opět tenisové kurty a nachází se zde i Beskydské informační centrum. Po přejezdu Frýdlantem neboli Bránou Beskyd, cyklostezka pokračuje do obce Ostravice.

29

Ostravice je jedním z nejţádanějších rekreačních resortů, a to díky golfovému hřišti, dostupnosti k Lysé hoře a Beskydským pivovárkem. Na Ostravici končí cyklostezka s označením č. 59. a dále pokračuje cyklostezka označena č. 461., kolem vodní nádrţe Šance, aţ k rozcestí Černá před obcí Bílá. Cílem cyklostezky je umoţnit cyklistům, ale i jiným účastníkům, rychlou a hlavně bezpečnou dopravu mezi Ostravou a Beskydami. Vede převáţně po asfaltovém povrchu, prolíná malebnou přírodu. V řece Ostravici je moţnost osvěţit se u splavů, nebo občerstvit se na odpočívadlech. Pro ty, kteří nezvládnou zpáteční cestu, je zde moţnost vyuţít cyklobus, který kopíruje cyklostezku. Určité úseky, například Ostravský a Sviadnovský, jsou ideální pro inline bruslaře. [10] Mapa cyklostezky je k nahlédnutí jako Příloha č. 2. Mapa cyklostezky Ostrava-Beskydy.

Představení projektu k rozvoji cestovního ruchu v oblasti Ostrava-Beskydy Pro rozvoj cestovního ruchu regionu Ostrava-Beskydy navrhuji projekt Cycling Adventure Point, zkráceně CAP. Projekt by měl prodlouţit průměrnou dobu pobytu turistů v regionu. Projektem bude podporováno dosaţení cíle zvýšit atraktivitu regionu modernizací turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu. Nabízí se zde moţnost vyuţít industriální památky, technické památky a památky kulturního a přírodního dědictví jako hlavní atraktivity cestovního ruchu. Projekt řeší další vyuţití rozsáhlého, technicky a historicky cenného průmyslového areálu Národní kulturní památky "Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických ţelezáren". Dílčími cíli bude budování a rozvoj nových i stávajících návštěvnických a informačních center. Budování a modernizování vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, zejména cykloturistiky. Projekt CAP řeší vytváření podmínek pro realizaci volnočasových aktivit cestovního ruchu na pozemcích Dolní oblasti Vítkovice a na cyklostezce Ostrava-Beskydy.

Projekt má tři navazující pilíře: 1.

Základna a půjčovna kol

30

2.

Organizace volnočasových akcí

3.

CAP webová a mobilní aplikace

Tematická návaznost projektu Projekt řeší problematiku dalšího vyuţití rozsáhlého, technicky a historicky cenného průmyslového areálu Národní kulturní památky „Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických ţelezáren“ a „Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Hlubina - 1. část“ pro volnočasové aktivity, které podpoří význam uvedených NKP. Navrhovaný projekt také navazuje na projekt „Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP VÍTKOVICE“, tedy území mezi objekty NKP a kolem klíčových objektů, které jsou samy o sobě předmětem zájmu turistického ruchu. Místní návaznost projektu Samotné objekty NKP Vítkovice jako takové jsou technickou kulturní památkou, která je předmětem dlouhodobého zájmu turistického ruchu regionu. Území mezi objekty a kolem uvedených objektů je v rozsahu výše uvedené (totoţné) územní specifikace NKP řešeno z hlediska přípravy aktivit cestovního ruchu právě projektem „Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP VÍTKOVICE“. V návaznosti na takto vybudovanou infrastrukturu a reaktivované NKP mohou být realizovány doprovodné volnočasové aktivity projektu „Zázemí pro volnočasové aktivity Dolní oblasti Vítkovice a v Areálu Dolu Hlubina“. Historie a vývoj areálu Dolní Oblast Vítkovice Historie průmyslového areálu Dolní oblast Vítkovice se začala psát roku 1809. Tehdy vídeňský profesor geologie Franz Xavier Riepel zjistil, ţe v oblasti dnešní Ostravy je velké podloţí černého uhlí. On sám jako profesor neměl dost financí na postavení (hutí a dolů), proto poţádal o půjčku svého přítele olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského. Ten se rozhodl, ţe tento průmyslový objekt zafinancuje celý sám. Tak se roku 1828 začala budovat Rudolfova huť. V roce 1831 arcibiskup umírá a společnost zdědí církev. Církev několik let areál pronajímá různým společnostem. V letech kolem roku 1843 se o tomto velice strategicky poloţeném areálu dozvídá Salomon Mayer Rotschild. I přes jeho ţidovský původ se mu podaří celý areál i přilehlé pozemky odkoupit. Těţba na dole Hlubina začala roku 1863. 31

Hutě se postupem času rozrůstaly a vše řídil Paul Kupelweieser. Muţ původem z Vídně, ale většinu ţivota ţil v Anglii. Z Anglie si přivezl mnoho zkušeností s provozem průmyslových areálů. Jako první se začal starat o své zaměstnance. Postavil domy, bytové domy. Kostel, nemocnici, školu, restaurace, kavárny a další sociální a kulturní vyuţití pro své zaměstnance a jejich rodiny. Čímţ vybudoval i mnoho nových pracovních míst. Z malé bezvýznamné vesnice Vítkovice se stalo kulturní a průmyslové centrum. Areál vzkvétal aţ do první světové války. Za první světové války se ve Vítkovických ţelezárnách vybudoval zbrojní průmysl. V meziválečném období bylo potřeb mnoho ţelezných a ocelových výrobků po celé střední Evropě. Proto bylo v ţelezárnách mnoho práce. Za druhé světové války se Říšská armáda zmocnila všech průmyslových objektů v areálu a vybudovala zde velkou německou zbrojovku. Rotschildům byl areál samozřejmě sebrán, kvůli jejich ţidovskému původ. Po druhé světové válce byly Vítkovické ţelezárny znárodněny. Započala výroba obvyklých produktů. Firemní politika se měnila podle reţimu. Sepisovali se pětileté plány výroby a ty se museli dodrţet, i kdyţ zrovna nebyl odběratel. [] V září roku 1998 se v hutnické části areálu NKP „ Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických ţelezáren“ zastavil ţivot. Zastavení výroby surového ţeleza na vysokých pecích a výroby koksu na koksovnách nastartovalo proces postupné devastace území hutní prvovýroby.

Ztrátou

energetické

základny

řešeného

území,

tj.

koksárenského

a

vysokopecního plynu ztratila na významu původní technická a také dopravní infrastrukturní síť. Naopak „zbytková“ existence staré, ale nefunkční technické a dopravní infrastruktury zkomplikovala a determinuje současné moţnosti ekonomicky přijatelného vyuţití tohoto území a znesnadňuje způsob řešení ekologických důsledků rozhodnutí státních orgánů o zastavení provozu vysokých pecí. Po roce 1998 byly jednotlivé objekty v areálu NKP provozně odstaveny a vyjmuty z pravidelné hutní údrţby, infrastrukturní přípojky k objektům byly zaslepeny, pozemky v areálu NKP přestaly být udrţovány. Vznikl typický brownfield s neudrţovanými plochami kolem objektů v areálu NKP, s rozbitými - dříve funkčními, dnes nefunkčními komunikacemi (bez začátku a bez konce, dopravní trasy „odnikud nikam“, s nemoţností parkování motorových vozidel, nefunkčními technologickými solitéry, spletitou sítí potrubí a kabelových tras, neudrţovanými trávníky, náletovou zelení, na jehoţ území jsou situovány cenné objekty NKP.

32

Panorama Dolní oblasti Vítkovic je k nahlédnutí mezi přílohami jako Příloha č. 3. Dolní oblast Vítkovice. Současný vztah dětí k pohybu V posledních letech se potýkáme s úbytkem dětí, které by měly zájem o vztah ke sportu. Je všeobecně známo, ţe děti tráví mnohem méně času venku s kamarády a více sedí doma u počítače nebo televize. Pohyb, a nejde jen o sportování, kde je předem jasný smysl, má pro vývoj dítěte obrovský význam pro budoucí ţivot a vytvoření si určitých návyků, postojů, odolávání stresu apod. Tento projekt je mj. zaměřen na eliminaci těchto jevů a klade si za cíl přivést k pohybu (a případné činnosti v oddíle) další děti, ale i jejich rodiče.

Odůvodnění realizace projektu Odůvodnění realizace projektu bylo první myšlenkou, kterou jsme se zabývali při počátku projektového záměru, stanovení cílů. Cílů realizace projektu je několik: Zapojení široké veřejnosti do aktivního způsobu trávení volného času a k pohybu přitáhnout více lidí Propojit volnočasové aktivity na trase Ostrava – Beskydy Rozšířit nabídku poskytovaných sluţeb v rámci cestovního ruchu Přinést inovace oproti stávajícímu stavu

2.3 Popis projektu Cycling Adventure Point Projekt bude mít dopad na území Moravskoslezského kraje, zejména na trase Ostrava – Beskydy. Výstupy projektu by měly prodlouţit pobyt turistů v regionu. CAP - Cycling Adventure Point Projekt bude doplněn o image značku CAP (Cycling Adventure Point), která bude také uvedené aktivity tematicky doplňovat v podobě kozlíka, kterému se na Moravě říká „CAP“, takţe uvedená zkratka bude mít dva významy.

33

CAP bude také jednotlivé místo, které bude mít dvě úrovně: CAP obecný - Zde budou obsaţeny zajímavá turistická místa (přírodní, kulturní památky) od Ostravska po Beskydy, která budou do CAP zařazena. CAP komerční - Tato místa (ubytovací zařízení, restaurace, muzea apod.) budou poskytovat sluţby pro cykloturisty a turisty a budou v blízkosti zajímavých turistických míst. Podmínkou zařazení pod síť CAP bude splnění kritérií, kterými bude např. moţnost půjčení kol, koloběţek, běţek, a dále např. moţnost umytí kol, půjčení servisních potřeb pro opravu kola (příp. zajištění servisu) apod. Projekt nebudu obdobou projektu „Cyklisté vítání“, ale bude vytvářet ucelenou síť půjčoven, kdy hlavní přínos bude spočívat v tom, ţe v komerčních CAP si uţivatelé budu moci vypůjčit sportovní potřeby a vrátit jej v kterémkoliv jiném CAP. Tato místa budou dotvářet ucelený soubor půjčoven, které budou vycházet z hlavní CAP, který bude v Dolní oblasti Vítkovice (DOV). Návštěvníci si např. budou moci půjčit kolo v DOV a vrátit jej na kterémkoliv jiném CAP. Beskydy pro dostupnost z Ostravy nejsou aţ tak blízko, takţe v rámci těchto CAP si např. turista naplánuje cestu do Beskyd veřejným dopravním prostředkem, v síti CAP si půjčí např. jízdní kolo, kterým se následně vrátí např. do Ostravy a zde vrátí vypůjčené kolo. Vypůjčená kola (koloběţky) budou vlastním vozidlem sváţená zpět do míst, odkud byla vypůjčena. Takový systém bude inovativní a více přiblíţí turistům oblast Beskydy – Ostrava resp. je propojí. Pro začátek jsou CAP uvaţovány v těchto turistických místech (DOV a Hlubina, Landek, Frýdek-Místek, Čeladná, Bílý Kříţ, Bumbálka). Myšlenkou je propojení Ostravy s Beskydami, kdy na celý projekt bude navazovat historie těţby dřevy z Beskyd, které se těţilo pro Vítkovické ţelezárny jiţ v 19. stol., řeka Ostravice poskytovala vodu pro ţelezárny a od této doby byla Ostrava spojena s Beskydami. Projekt CAP má tři na sebe navazující pilíře, výstupy budou následující: A) ZÁKLADNA A PŮJČOVNA Bude vybudována základna CAP v Dolní oblasti Vítkovice, která bude obsahovat mobilní půjčovnu sportovních potřeb (mobilní z toho důvodu, ţe v Dolní oblasti Vítkovice a Areálu Dolu Hlubina bude také spousta kulturních a volnočasových akcí, ale vzhledem k rozsáhlosti areálu by nebylo praktické mít půjčovnu na jednom místě, tzn. dle charakteru a umístění akce

34

bude vyuţita mobilní půjčovna). Takto budou moci být půjčovány sportovní potřeby na různých místech obou NKP. Půjčovna bude slouţit pro návštěvníky, kteří si budou moci půjčit kolo či koloběţku a pohodlně se projet po celé oblasti obou NKP nebo libovolně mimo areál na území Ostravy a dále do Beskyd apod.

Půjčovna bude sloţena z tří pojízdných přívěsů: Půjčovna – pojízdný přívěs - Zde se budou přijímat objednávky, bude to výdejní a informační místo. Budou půjčovány tyto sportovní potřeby: jízdní kola (i pro děti), koloběţky (i pro děti), tandemová kola, kolečkové brusle a v zimním období běţky. Přívěs bude doplněn o projekční televizi, která bude poskytovat informace o plánovaných akcích projektu CAP, dále bude prezentovat výsledky celoroční soutěţe a prezentovat informace o CAP místech jako takových. Pojízdná kancelář – obytný přívěs - Pracovní zázemí projektu, kde bude kancelář pro personál projektu. Znázornění pojízdné kanceláře je moţno vidět mezi přílohami jako Příloha č. 5. Pojízdná kancelář – obytný přívěs Sklad kol – Přívěs pro uskladnění sportovních potřeb. Znázornění skladu kol lze vidět mezi přílohami: jako Příloha č. 6. Přívěs se skladem jízdních kol S přívěsy bude manipulováno vlastními motorovými vozidly. Veškerý majetek bude pojištěn. Jak bylo uvedeno výše, v budoucnu bude projekt doplněn o CAP síť, kdy bude moţné kolo vypůjčené v DOV vrátit kdekoliv v jiném místě CAP.

B) ORGANIZACE VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Výstupem bude organizování různých sportovních akcí pro příchozí veřejnost. Náplní budou jednak tradiční sporty (běh, cyklistika, běh na lyţích, atd.), ale také turistický pochod, tematické soutěţe pro děti a školy. Akce-soutěţe-závody budou organizovány v Dolní oblasti Vítkovice a Areálu Dolu Hlubina, v blízkosti NKP a někdy budou také přímo NKP vyuţity 35

např. pro soutěţe pro děti, které budou mít i výukový charakter. Akce také mohou být např. propojeny s jinými CAP.

Pro cílovou skupinu širokou sportovní veřejnost bude např. organizováno: •

závod horských kol, který bude v okolí areálu DOV a Hlubiny

•

společné vyjíţďky do Beskyd, za technickými památkami, návštěva bodů CAP apod.

•

V okolí areálu DOV a Hlubiny závody orientačního běhu v různých variantách, např. klasický orientační běh, na horských kolech a koloběţkách. V zimních měsících na běţkách

•

běţecký závod v areálu a jeho okolí DOV

•

závody na koloběţkách uvnitř areálu DOV a jeho okolí

•

velký turistický pochod v Beskydech a za technickými památkami

•

společné turistické výlety do areálu DOV a jeho okolí, např. po cyklistických stezkách, technických památkách Ostravy, bodů CAP, Landeku apod.

•

kombinovaný závod běhu a cyklistiky – duatlon

•

a další netradiční hry a závody.

Pro cílovou skupinu základní a střední školy budou organizovány např. tyto akce: •

jízda zručnosti na kole

•

základy dopravní výchovy ve spolupráci s městskou policií

•

seriál cyklistických závodů, kde budou soutěţit mezi sebou přihlášené školy dle jednotlivých tříd

•

úkoly na práci s buzolou a orientace v mapách. Například hledání pokladů v areálu DOV a Dolu Hlubina nebo třeba v Landeku

•

a další netradiční hry a závody.

36

C) CAP WEBOVÁ A MOBILNÍ APLIKACE Síť CAP bude postavena na turisticky zajímavých místech od Ostravy po Beskydy. Tato místa budou přenesena do webové a mobilní aplikace (obecná i komerční), která bude vyvinuta a implementována pro projekt. Součástí bude webový portál, který bude obsahovat obdobu mobilní aplikace, ale bude zejména obsahovat klientský profil, kde uţivatelé uvidí svou aktivitu v rámci návštěv jednotlivých CAP bodů. Registrace do aplikace-programu CAP bude zpoplatněna roční částkou a kromě motivačních soutěţí, bude také poskytovat významné slevové výhody u různých subjektů působících v turistickém ruchu, např. slevy v naší půjčovně sportovních potřeb, účast na jedné námi organizované akci zdarma, slevy v podnicích v rámci komerčních CAP. Uvědomujeme si, ţe různých slevových nabídek je spousta, stejně tak mobilních aplikací, ale tato aplikace bude inovativní a klade si za cíl vysoké cíle v rámci turistického ruchu Moravskoslezského kraje. Popis aplikace (co bude umět): Aplikace bude poskytovat turistické informace a popisy CAP míst (obecných i komerčních). Aplikace bude počítat výsledky tj. četnost návštěv, bude zanášet vše do mapových podkladů, tabulek, fotogalerie, povede celý projekt včetně akcí, které budou v aplikaci pravidelně aktualizovány. Uţivatelé budou moci nahrávat fotografie (bude částečně fungovat jako sociální síť) k CAP místům. Mobilní aplikace bude inovativní a networkingová, u kaţdého CAP (tj. významného místa) bude zaznamenána GPS pozice, která zaznamená a přenese účast turisty na jednotlivém CAP prostřednictvím chytrých telefonů. V případě, ţe uţivatel nebude mít chytrý telefon, tak obsluha „komerčního“ CAP přidělí speciální potvrzení o navštívení místa, jehoţ kód uţivatel následně zadá do webové aplikace. Aplikace bude počítat návštěvy na různých CAP. Aby byli uţivatelé motivováni k účasti, tak budou průběţné soutěţe o nejvíce návštěv CAP, ale budou také doplňkové soutěţe o nejstaršího, nejmladšího účastníka, dále speciální prémie pro 100. v pořadí apod. Ceny do celoroční soutěţe budou získány od partnerů CAP, sponzorů. Aplikace bude mít tedy edukativní charakter, soutěţivý a měla by motivovat návštěvníky vracet se na místa CAP a další zajímavé turistické místa.

37

Hlavním místem CAP a zázemí bude vţdy v Dolní oblasti Vítkovice. Realizace projektu nevyţaduje ţádné stavební práce.

Cílové skupiny, identifikace dopadů projektu V rámci určení cílových skupin rozlišujeme dvě roviny, jednak cílové skupiny obou NKP, kdy výstupy projektu bezesporu vyuţijí turisté, kteří přijdou za kulturními památkami a tento projekt jim rozšíří nabídku poskytovaných sluţeb a dále cílové skupiny výstupů projektu.

Cílové skupiny NKP Popis cílových skupin vychází z marketingových studií souvisejících projektů v předmětné zájmové oblasti, kde projekt „Zázemí pro volnočasové aktivity Dolní oblasti Vítkovice a v areálu Dolu Hlubina“ navazuje na jiţ realizované projekty NKP. Spádová oblast pro návštěvníky Národní kulturní památky Vítkovice a Dolu Hlubina je obrovská. Její částí je Moravskoslezský kraj s přibliţně 1,25 milionu obyvatel v téměř třech stech městech a obcích. Moţná spádová oblast je však podstatně větší. Spádová oblast se tím rozšiřuje i na část jiţní Moravy, východní část Čech a do úvahy připadá i přilehlá příhraniční oblast Polska – Slezské vojvodství se 4,8 miliony obyvatel. Pro Projekty „Zpřístupnění a nové vyuţití NKP Vítkovice“ a „Svět techniky“ byly provedeny samostatné marketingové průzkumy v letech 2007 a 2010, provedené společností Datamar, které definovaly jak cílové skupiny návštěvníku, tak i dopady projektů na tyto skupiny: Návštěvníci, turisté hledají nové pohledy a záţitky a setkání s „místními lidmi“ je součástí kulturního kapitálu. Turisty dále členíme na z regionu, ČR (mimo region) a zahraniční. Z této cílové skupiny je pro nás klíčová kategorie „kulturní turista“, který preferuje návštěvy památek.

Kulturní turista se z geografického hlediska člení do 3 základních skupin: 38

Obyvatelé ČR – ty dále členíme na obyvatele Moravskoslezského kraje nebo Ostravy a obyvatelé ČR. Návštěvníci z východních zemí – tato cílová skupina má jiné postoje k návštěvě Ostravy díky minulosti. Dále je členíme na návštěvníky z bývalého SNS a na ostatní země bývalého východního bloku. Priority pro nás mají především Rusko, Ukrajina, Polsko a Slovensko. Návštěvníci ze západních zemí – na základě provedených analýz je členíme na 2 skupiny – země dostupné autem (Rakousko a Německo) a země, kde jako dopravní prostředek do Ostravy potenciální návštěvníci preferují letadlo (další země EU 12). Z hlediska času, který v Ostravě kulturní turista tráví, jsme definovali tyto základní skupiny: Tzv. jednodenní turista. Návštěvník preferující krátký pobyt (do 4 dnů). Návštěvník preferující delší pobyt (více neţ 4 dny). Pro NKP je cílová skupina jednodenní návštěvník a návštěvník preferující krátký pobyt. Ţáci ZŠ a studenti SŠ v regionu Studenti VŠ Veřejnost regionu Všechny aktivity v projektu a dílčí cíle jsou zaměřeny na to, aby se NKP po realizaci projektu stala integrální součástí regionální infrastruktury kulturně-společenského ţivota a vzdělávací infrastruktury. Pro náš projekt je cílových skupin několik: Turisté a cykloturisté - pro tuto cílovou skupinu bude vytvořena klíčová část Půjčovna sportovních potřeb a Webová a mobilní aplikace. Ţáci ZŠ a studenti SŠ - pro tuto cílovou skupinu bude vytvořena klíčová část Organizace volnočasových aktivit. Předpokládáme návštěvu jak individuální, tak v rámci výuky. Aktivní sportovci a uţivatelé volného času – pro tuto cílovou skupinu bude vytvořena klíčová část Organizace volnočasových aktivit a Webová a mobilní aplikace.

39

Rodiče s dětmi - zkušenosti ukazují, ţe velkou část návštěvníků DOV tvoří rodiny s dětmi nebo prarodičové s dětmi. I pro tuto cílovou skupinu budou připraveny volnočasové aktivity a moţnost půjčení sportovních potřeb ve výhodných balíčcích a účasti v rodinných soutěţích apod. Návštěvníci DOV a DH – budou konzumenti zejména půjčovny sportovních potřeb Pedagogové všech typů škol – prostřednictvím nich budou ţáci účastni organizovaných volnočasových aktivit. Mapa znázornění spádové oblasti a dostupných okolních měst lze najít mezi přílohami jako: Příloha č. 4. Spádová oblast a dostupnost z okolních vět

2.4 Průzkum trhu Poptávka po aktivitách byla ověřena v dotazníkovém průzkumu. Průzkum byl prováděn na Středních školách a v organizacích zabývajících se cestovním ruchem v OstravskoBeskydském regionu. Zpětnou vazbu jsme získali od 1263 osob. V dotazníku odpovídalo 57% ţen a 43% muţů. Věkové rozmezí dotazovaných bylo od 15 do 58 let. Trvalé bydliště v Ostravsko-Beskydském regionu mělo 89% dotazovaných. Cykloturistice se pravidelně věnuje 32% dotazovaných

Zde jsou výstupy průzkumu: Tab. č. 1. Dotazník průzkumu trhu část první

Má obecně smysl rozšiřovat Dolní oblast Vítkovice a dolu Hlubina o volnočasové aktivity? Zejména o cykloturistiku.

ANO

NE

96%

4%

Má smysl podle Vás vybudovat v Dolní oblasti Vítkovic a dolu Hlubina vybudovat půjčovnu sportovních potřeb pro veřejnost 71%

29%

(kola, koloběţky, kolečkové brusle atd.)? Je podle Vás přijatelná cena 50,- Kč na ţáka pro účast na našich akcích?

40

63%

38%

Zdroj: vlastní

Tab. č. 2. Dotazník průzkumu trhu část druhá Které aktivity pro školy by Vás nejvíce zajímaly?

ANO

NE

Soutěţe na práci s buzolou a orientace v mapách (vzdělávací formou). Například hledání pokladů v areálu DOV a Dolu 77%

23%

Hlubina nebo třeba v Landeku. Zimní olympiáda na sněhu

52%

48%

52%

48%

Základy dopravní výchovy ve spolupráci s městskou policií

44%

56%

Jízdy zručnosti na kole

44%

56%

40%

60%

17%

83%

Seriál cyklistických závodů, kde budou soutěţit mezi sebou přihlášené školy dle jednotlivých tříd (stupňů)

Závody na koloběţkách uvnitř areálu DOV a jeho okolí, kde mezi sebou budou soutěţit přihlášené školy Vědecké a vědomostní soutěţe z různých oblastí, kde mezi sebou budou soutěţit přihlášené školy. Zdroj: vlastní

Tab. č. 3. Dotazník průzkumu trhu část první Kolikrát ročně byste byli ochotni zúčastnit se námi Odpovědi

41

pořádaných akcí? 1x ročně

35%

2-3x ročně

63%

4x a více

2%

Zdroj: vlastní

2.5 Marketingový mix v návaznosti na předchozí analýzy Navrhovaný marketingový mix je vztaţen k cílovým aktivitám v Dolní oblasti Vítkovic, které jsou jiţ ve fázi realizace nebo ve vysokém stupni rozpracovanosti.

Produkt Základním produktem je sluţba zapůjčení cyklistických kol, koloběţek, kolečkových bruslí a ostatního příslušenství. Základní produkt je rozšířen o sluţby doplňkové. Mezi ně patří organizace sportovních a společenských událostí. Mobilní aplikace.

Cena Cenová politika bude stanovena na obvyklých cenách pro nabízené sluţby. Hlavním cílem projektu není zbohatnutí. Cenová politika bude nastavena tak, aby se pokryly všechny náklady a ziskovost byla příjemným přínosem pro rozvoj dalších poskytovaných sluţeb. Pro projekt bude důleţitá klientela na turistické úrovni. Proto budou ceny dostupné pro většinu zákazníků.

Distribuce, místo Místo hlavní základny je jednou z klíčových konkurenčních výhod. Objekt je umístěn do areálu Dolní oblast Vítkovice. Tento areál je výborné strategické místo pro podnikání. Kaţdodenní tok návštěvníků zajistí mnoho potencionálních zákazníků pro projekt CAP. Dolní 42

oblast Vítkovice je velmi dobře přístupná autem, vlakem i městskou hromadnou dopravou. Nachází se téměř v centru města Ostravy.

Propagace K propagaci projektu budou vyuţity všechny dostupné informační kanály. Na pořízených přívěsech (3 ks) budou vyvěšeny pamětní desky (samolepící fólie s UV ochranou) o min. rozměrech 30 x 40 cm. Na pořízených dopravních prostředcích (jízdní kola, koloběţky, běţky) bude proveden speciální nástřik, který bude také obsahovat povinné prvky publicity nebo budou na dopravní prostředky nalepeny samolepky ve formě banneru. Webová a mobilní aplikaci bude obsahovat informace o pořízení z případných dotací. V období udrţitelnosti (provozní fázi) bude projekt propagován podle potřeby různými způsoby v závislosti na pořádaných akcích. V oblasti informační podpory budeme spolupracovat s externími subjekty – marketingově orientovanými firmami. Počítáme s několika úrovněmi propagace: Prostřednictvím internetu – různé portály, které se zabývají kulturou, moţnostmi trávení volného času a zajímavostmi v ČR. Prostřednictvím médií – zejména v souvislosti s probíhajícími akcemi. Zvolený způsob propagace bude záviset na typu propagované akce. Prostřednictvím sociálních sítí Prostřednictvím Sdruţení Dolní oblasti Vítkovice a jejich webových stránkách, spolupráce na některých projektech, zejména balíčky sluţeb apod. Propagace prostřednictvím networkingu na úrovni města, kraje, ČR a mezinárodni úrovni. Informační materiály o projektu v infocentru DOV. Prostřednictvím databáze uţivatelů vyuţívajících webovou a mobilní aplikaci a webové aplikace samotné.

Technické a technologické řešení projektu V rámci přípravné fáze projektu bylo uvaţováno o realizaci statického výpůjčního místa sportovních potřeb, které by bylo v části některého objektu Dolní oblasti Vítkovice (objektu, 43

který není předmětem NKP). Vzhledem k charakteru a rozsahu areálu a jím poskytovaných sluţeb a atraktivit, bylo rozhodnuto, ţe mobilní půjčovna bude mít daleko větší přínos a efektivitu v rámci realizace projektu a zejména s ohledem na organizace kulturních, volnočasových a sportovních akcí v areálu, nejen námi. V areálu DOV (a v budoucnu DH) je dostatek toalet, které v rámci projektu nemusíme řešit, ale musíme to mít na vědomí při přípravě projektu.

Tab. č. 4 Potřeba a zajištění dlouhodobého a oběţného majetku Dlouhodobý majetek Poloţka rozpočtu

Rok pořízení

Celkem s DPH

Přívěsy, přístřešky

2014

1 015 000 Kč

Vybavení, zařízení půjčovny

2014

699 400 Kč

Kancelářská technika a SW

2014

84 200 Kč

Mobilní a webová aplikace

2015

1 200 000 Kč

Celkem

-

2 998 600 Kč

Zdroj: vlastní Oběţný majetek je svou povahou krátkodobým majetkem firmy - obecně se předpokládá, ţe firma ho pouţívá kratší dobu neţ jeden rok. Vzhledem k charakteru projektu se s oběţným majetkem neuvaţuje. Dlouhodobý majetek bude pojištěn – ve finanční analýze je v nákladech zahrnuto pojistné.

2.6 Finanční plán Popis výdajů projektu v jednotlivých fázích Výdaje projektu budou vynaloţeny v realizační fázi projektu a jsou členěny na výdaje způsobilé a nezpůsobilé z dotačních prostředků. Provozní výdaje jsou členěny v další

44

kapitole. V provozní fázi projektu a fáze udrţitelnosti projektu budou finanční zdroje zajištěny z provozních příjmů, které jsou popsány dále. Plán průběhu příjmů Provozní fáze s sebou ponese nároky na zajištění financování provozu resp. výdajů, proto projekt musí vytvářet i příjmy. Vstupní údaje jsou na základě odhadu poptávky v marketingové části a jsou pro počítány na základě realistické varianty odhadu poptávky. Provozní příjmy jsou počítány průměrně za kalendářní rok, ale je zřejmé, ţe nejvyšší příjmy budou v letních měsících.

Půjde o tyto příjmové poloţky: -

Půjčovné

-

Organizace akcí

-

Registrace do webové a mobilní aplikace CAP

-

Reklama

Půjčovné Popis poloţky: Jedná se o příjmy z provozu půjčovny jízdních kol, koloběţek a běţeckých lyţí. Vstupní data, ocenění: Na základě marketingové části je počítáno v realistické variantě s 3.000 vypůjčiteli ks jízdních kol (koloběţek) za rok při průměrné ceně jedné výpůjčky 150,- Kč. Otevírací doba půjčovny je plánována na květen – říjen, tj. ½ roku, tzn. denně lze průměrně očekávat vypůjčení cca 16,5 (3.000 osob/ 182 dní) dopravních prostředků. Pro 3 zimní měsíce je počítáno s 30 dny, kdy bude moţné vyuţít běţeckých lyţí v areálu, ale lyţe budou být moci také půjčeny pro vyuţití např. v Beskydech, proto je počítáno celkem s 60 výpůjčními dny, kdy predikujeme vypůjčení cca 3 ks lyţí (komplet vybavení)/den za cenu cca 280,- Kč/ den. Výpočet příjmů: Jízdní kola, koloběţky = 3.000 ks x 150,- Kč = 450 tis. Kč/rok

45

Běţky = 60 dní x 3 ks x 280 kč = 50 tis. Kč/rok Celkem = 500 tis. Kč/rok příjmy z půjčovného

Organizace volnočasových akcí Popis poloţky:

Jedná se o organizaci volnočasových akcí pro školy a širokou veřejnost.

Vstupní data, ocenění:

Plánováno je ročně uspořádat cca 10 volnočasových akcí pro

širokou veřejnost, kdy předpokládáme průměrně účast cca 100 osob. Průměrné „startovné“ nebo registrační poplatek bude ve výši 100,- Kč. Vstupní data odpovídají obdobným akcím konaným napříč Moravskoslezským krajem. Akce pro školy (většinou kaţdá škola samostatně) budou realizovány 4x týdně, někdy i dvě za den resp. se za den protočí více škol. Během školního roku připadá v úvahu cca 25 týdnů, tj. 100 akcí za rok. Předpokládáme, ţe průměrně (někdy jen jedna třída, ale někdy více tříd nebo celá škola, průměrně tedy dvě třídy) se na jedné akci pro školy se zúčastní cca 40 osob. Předpokládaná cena účasti na jedné akci je a 50,- Kč na ţáka, coţ dle marketingového průzkumu je pro většinu škol přijatelné. Výpočet příjmů:

Akce pro veřejnost = 10 akcí x 100 osob x 100,- Kč = 100 tis. Kč/rok

Akce pro školy = 100 akcí x 40 osob x 50,- Kč = 200 tis. Kč/rok Celkem = 300 tis. Kč/rok příjmy z organizace akcí

Registrace do webové a mobilní aplikace Popis poloţky:

Jedná se o příjmy z provozu webové a mobilní aplikace, kdy pro

registraci resp. zpřístupnění aplikace bude roční registrační poplatek ve výši 200,- Kč. Tento poplatek bude obsahovat mnoţství slevových výhod např. na půjčení dopravních prostředků, účast na vybrané akci zdarma atd., slevy v místech CAP. Dále bude uţivatel zařazen do celoroční soutěţe o hodnotné ceny, které budou získány od sponzorů, soutěţ je motivační. Vstupní data, ocenění:

Na základě marketingové části je počítáno v realistické variantě

s 1.200 uţivateli mobilní a webové aplikace za rok. Registrační poplatek je stanoven na 200,Kč/rok.

46

Výpočet příjmů:

1.200 uţivatelů x 200,- Kč = 240 tis. Kč – 40 tis. Kč ztráta o příjmy ze

startovného na akcích a slevy v půjčovně = 200 tis. Kč/rok příjmy z webové a mobilní aplikace

Osobní výdaje Projekt předpokládá vznik 1 trvalého pracovního místa a 1 sezónního pracovního místa vţdy na dobu půl roku. Dále pro realizaci projektu budou angaţováni brigádní pracovníci. Jeden výkonný zaměstnanec s platem 22 tis. Kč hrubého/měsíc, ročně náklad včetně povinných odvodů cca 355 tis. Kč. Sezónní pracovník pro organizaci volnočasových akcí a půjčovnu sportovních potřeb s platem 18 tis. Kč hrubého/měsíc, ročně náklad (resp. na dobu 6 měsíců) včetně povinných odvodů cca 145 tis. Kč. Brigádníci na základě dohod o provedení práce: 70 tis. Kč (náklady zaměstnavatele 115,kč/ hod x 80 osobodní pro potřeby akcí, zástupů x 8 hod/den) Dohody jiné: 30 tis. Kč (externí odborní spolupracovníci) Celkem tedy osobní výdaje budou 600 tis. Kč ročně

Materiál a suroviny Plánovány jsou výdaje na kancelářský materiál ve výši 10 tis. Kč, materiál pro zajištění akcí a vybavení personálu ve výši 10 tis. Kč a ceny, medaile pro akce ve výši 60 tis. Kč (školy budou získávat symbolické ceny, pro 10 akcí pro širokou veřejnost počítáme s náklady celkem cca 4 tis. Kč na akci v závislosti na typu akce, další ceny budou zajištěny ze sponzorských darů). Celkem tedy náklady za materiál a suroviny jsou kalkulovány ve výši 80 tis. Kč ročně.

Energie Energie bude vyţadována pro zajištění provozu mobilní půjčovny a kanceláře, kdy předpokládáme spotřebu kancelářské techniky, televize, přívěsů, zařízení pro akce aj. ve výši 47

16 kW/den, coţ je ročně 5.840 kW (16 kW x 365 dní). V zimních a chladných měsících se navíc předpokládá vyuţití elektrických přímotopů v kanceláři a půjčovně s vyuţívaným příkonem celkem 3 kWh, které počítáme, poběţí cca 8 hod po dobu 120 dní, tj. tedy celkem 2.880 kW (3 kW x 8 hod x 120 dní). Roční spotřeba je tedy 8.720 kW. Sazba na 1 kWh je v místě realizace projektu (počítáno se sazbou skupiny Vítkovice Machinery Group pro r. 2015) 2,185 kč/kWh. Výpočet roční spotřeby = 1.265 kW/rok x 2,185 Kč = 19.053,- Kč Náklady na jiné energie nebudou vynaloţeny. Za těchto předpokladů vychází roční nároky na elektrickou energii ve výši cca 20 tis. Kč ročně.

Ostatní sluţby Mezi ostatní sluţby je zahrnuto pojištění pořizovaného majetku s odhadem částky ve výši 15 tis. Kč ročně a dále 15 tis. Kč na propagaci projektu, celkem tedy výdaje ve výši 20 tis. Kč ročně. Reinvestice v době udrţitelnosti nejsou plánovány, ţivotnost pořizovaných komponent přesahuje dobu udrţitelnosti projektu a rozsah finančního plánu, proto tedy finanční analýzy (do roku 2018) tedy nejsou obměny majetku plánovány.

Finanční udrţitelnost projektu Finanční udrţitelnost projektu a jeho financování v investiční fázi je zajištěno realizací aktivit projektu jiţ v první fázi realizace projektu, kdy po případném schválení dotace bude realizován výběr dodavatelů a následovně jiţ bude začátek realizace volnočasových aktivit a bude také zahájen provoz půjčovny sportovních potřeb. Realizace webové a mobilní aplikace bude V průběhu investiční fáze budou vyuţity také vlastní prostředky na zajištění financování resp. finanční prostředky obdrţené na základě sponzorských smluv.

48

Finanční udrţitelnost projektu v provozní fázi (udrţitelnosti) projektu je podmíněna zajištěním provozních příjmů projektu, které byly blíţe popsány výše a k zajištění a predikci příjmů má nápomoci i tato studie. Udrţitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udrţet výstupy projektu. Efekty projektu budou udrţeny v nezměněné podobě min. po dobu 3 let od finančního ukončení projektu. Nedodrţení závazku udrţitelnosti je povaţováno za porušení podmínek pro poskytnutí dotace, coţ můţe vést i k poţadavku na vrácení dotace nebo její části. Projektový tým bude z hlediska následných kontrol ze strany poskytovatele dotace zpracovávat na základě zajištěných podkladů monitorovací zprávy o zajištění udrţitelnosti projektu. Veškeré vybavení a pořízený majetek zůstane v majetku ţadatele po celou dobu udrţitelnosti projektu.

2.7

Riziková analýza

Tab. č. 5. Riziková analýza návrhů Návrh

Riziko

Eliminace rizika

Propagace – publikace a Nezískání dotace

Přesunutí

materiály

soukromé investory.

Finanční plán Přepracování aplikace

Špatná kalkulace webové Nesprávné

na

Odborná kalkulace nákladů zadání Schválení návrhu aplikace,

zakázky/nesprávné pochopení

před samotným průběhem zakázky, realizace, jasně definované

nekorespondující

se podmínky, jasně definované

záměrem aplikace a jejích podmínky moţností Prezentace města Ostravy Špatná

nákladů

výběrového

řízení pověst

města Navázání

spolupráce

jako sportovně a kulturně Ostravy

s médii,

aktivního města

předností města Ostravy a okolí 49

k představení

2.8

SWOT analýza

V této části práce se zaměřme na analýzu silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb projektu Cycling Adventure Point. Zkratka SWOT je tvořena čtyřmi anglickými slovy Strenghts-silné stránky, Weakness-slabé stránky, Opportunities-příleţitosti, Threats-hrozby. Tato analýza je jednou z nejpouţívanějších technik k určení postavení subjektu z pozice působících vnitřních a vnějších sil. Při zpracovávání analýzy je velmi důleţitá objektivita.

Silné stránky -

Vhodná infrastruktura cyklostezek

-

Základna CAP se nachází v populárním areálu Dolní oblast Vítkovice

-

Napojení cyklostezek na dálkové trasy Ostrava – Bratislava – Vídeň a Jantarová stezka

-

Probíhající revitalizace Dolní oblasti Vítkovice

-

Kulturní potenciál Beskyd

-

Rozvoj informačních center

-

Dostatek moţností pro organizaci volnočasových aktivit

-

Výhodná cenová hladina

Slabé stránky -

Nedostatečná informovanost o Beskydsko-Ostravské cyklostezce

-

Nízký počet turistů s přenocováním

-

Nízká nabídka gastronomických zařízení na trase Ostravsko-Beskydské cyklostezky

-

Finanční náročnost projektu

-

Přístup mládeţe ke sportu

-

Vysoká nezaměstnanost v kraji

Příleţitosti -

Pořádání kulturních a sportovních událostí v regionu

-

Vyuţití podnikatelského potenciálu v oblasti gastronomických zařízení podél cyklostezky Ostrava-Beskydy

-

Vyuţití potenciálu rozvoje cykloturistiky 50

-

Vyuţití Evropských dotací k rozvoji města

-

Vyuţití dotací Moravskoslezského kraje

-

Vyuţití zvýšeného zájmu o sportovní aktivity

-

Vysoká nezaměstnanost

Hrozby -

Neprofesionální sluţby v oblasti gastronomie v regionu

-

Neprofesionální sluţby v oblasti cestovního ruchu v regionu

-

Negativní image města Ostravy

-

Nezájem občanů přilehlých obcí

-

Úbytek obyvatelstva – mladí lidé se stehují do jiných krajů

51

Závěr Region Ostrava-Beskydy je oblastí s otevřenými moţnosti rozvoje cestovního ruchu. Mnohé z moţností však nejsou zatím zcela vyuţity. Jelikoţ je cestovní ruch velmi příznivý pro růst ekonomiky státu, je důleţité, aby byl rozvíjen. Vezmeme-li v potaz fakta uvedená z výše uvedených kapitol, lze reálně odvodit, ţe na základě analýzy marketingových dat je projekt realizovatelný a ekonomicky udrţitelný a to zejména z těchto důvodů: Potenciál cca 900 tis. Návštěvníků Dolní oblasti Vítkovice (v roce 2015 je číslo ještě vyšší a lze očekávat ještě další nárůst); Pozitivní postoj respondentů k vybudování půjčovny sportovních potřeb a pro organizaci volnočasových akcí; Zájem ZŠ a SŠ o námi pořádané volnočasové akce pro ţáky. Zájem veřejnosti o pořádané volnočasové akce Projekt se dá realizovat za velmi krátkou dobu Projekt je jedinečný a zatím nemá v České republice obdoby Cykloturistika je činnost, která se dá provozovat pro radost

a můţe zlepšit

společenské vztahy mezi obyvateli. Z výstupů dotazníkového šetření vyplývá zájem o námi poskytované sluţby. Názor respondentů potvrzuje, ţe půjčovna sportovních potřeb je oprávněná k realizaci. Organizace volnočasových aktivit je jasným signálem pro realizaci těchto aktivit pro základní a střední školy. Poptávka po organizaci volnočasových pro širokou sportovně zaloţenou veřejnost je obecně dána velkým zájmem a účastí na obdobných akcí realizovaných po celém Moravskoslezském kraji. Poptávku po mobilní a webové aplikaci nelze stanovit a zjistit, neboť jde o specifickou záleţitost, která bude uceleným řešením projektu. Aţ realizace projektu bude motivovat účastníky k zapojení. Projekt Cycling Adventure Point lze adaptovat na jakékoli území v České republice i v Evropě. Je moţno zřizovat mnohé CAP provozovny formou Franchisingu. Financování projektu záleţí na provozovatelích samostatných CAP provozoven, ale základna, která bude vţdy jen jedna a bude se nacházet v areálu Dolní oblasti Vítkovice, bude financována z Evropských dotací na Podporu regionu a cestovního ruchu.

52

Slabou stránkou a zároveň příleţitostí projektu je vysoká nezaměstnanost v kraji. Jako slabou stránku ji můţeme chápat, kvůli menším finančním moţnostem rodin. Jako příleţitost ji můţeme chápat při vytváření nových pracovních míst za předpokladu, ţe se projekt rozvine, do maximálních rozměrů. Doufám, ţe realizací tohoto projektu se podaří rozvíjet cestovní ruch v Moravskoslezském kraji, zejména teda v regionu Ostrava-Beskydy. Realizace projektu, podpoří zdravý ţivotní styl dětí a mládeţe, neboli takzvané „počítačové generace“.

53

Seznam literatury

1. ADÁMEK P., BALCAR J., KONCZYNA D. a kolektiv. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020. Příloha č. 2. Analýza klíčových rozvojových charakteristik Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2009. 122 s. 2. ADÁMEK P., BALCAR J., KONCZYNA D. a kolektiv. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020. Příloha č. 3. Mapování názorů na současný stav a rozvojové potřeby Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2009. 86 s. 3. DROBOVÁ, D.; MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2007. ISBN 80-7168-901-7 4. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X 5. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. 288s. ISBN 978-80-247-3247-3 6. KOTLER P., WONG V., SAUNDERS J., ARMSTRONG G. Moderní marketing. Grada publishing a. s., 2007. 1041 s. ISBN 8024715457 7. KOTLER, P. Marketing od A do Z. 1.vyd. Praha: Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261-082-1 8. KREJČÍ M., GLUBÍK B., ViDLIČKA L. a spol. Abeceda Ostravských cyklistů!!!. Ostrava: Vydalo statutární město Ostrava, Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava, Březen 2014 9. KUMAR P., Marketing if Hospitality and Tourism Services. Tata McGraw-Hill Education, 2010. 352s. ISBN 9781259083389 10. LYSEK M., Cyklostezka Ostrava-Beskydy, úsek Vratimov – Sviadnov a jeho okolí. Ostrava: Image studio, s r. o., 2013 11. MCKINLAY I., O´CONNER M., ROSS S. FCS Marketing L2. Pearson South Africa, 2007. 154 s. ISBN 9781868917396 12. MERKVART K., STRÁNSKÝ J. Učební texty pro značkaře díl N Značení cyklotras. Klub českých turistů 2007. 32 s. 13. MOUREK, D. a kolektiv. Cykloturistika Současný stav a perspektivy v České republice. Praha: Nakladatelství Czech Tourism, 2011. ISBN 978-8087560-00-6 14. PALATKOVÁ M., Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Grada Publishing a.s., 2006 341 s. ISBN 8024710145

54

15. PETRŮ, Z., HOLUBOVÁ, J. Ekonomika cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: IDEA Servis, 1994. 94 s. ISBN 80-901462-5-2 16. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-28-6 17. RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJDČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80247-4039-3 18. TRNKOVÁ, O. a kol. Území a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: VŠE Praha. 1993. 95 s. ISBN 80-7079-123-3 19. VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6 20. ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Cestovní ruch výkladový slovník. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 Internetové zdroje 21. Czech Tourism. Informace o Czech Tourism. [cit. 2016-03-01]. Dostupné na internetu: http://www.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/ 22. European Union. The EU in brief. [cit. 2016-03-05]. Dostupné na internetu: http://europa.eu/about-eu/basic-information/about/index_en.htm 23. EuroVelo. What is EuroVelo. [cit. 2016-03-06]. Dostupné ne internetu: http://www.eurovelo.org/home/what-is-eurovelo/# 24. Klub českých turistů. O organizaci Klubu českých turistů. [cit. 2016-04-01]. Dostupné na internetu: http://www.kct.cz/cms/o-organizaci-klubu-ceskych-turistu 25. Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch. [cit. 2016-02-25]. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch 26. Ministerstvo pro místní rozvoj. Informace o fondech EU. [cit. 2016-03-03]. Dostupné na internetu: http://www.dotaceeu.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 27. Ministerstvo pro místní rozvoj. Principy úspěšného projektu. [cit. 2016-03-03]. Dostupné na internetu: http://www.dotaceeu.cz/cs/Jak-na-projekt/Principy-uspesnehoprojektu 28. Moravskoslezský kraj. Statut regionálního rozvojového fondu. [cit. 2016-02-015]. Dostupné na internetu: http://www.msk.cz/cz/rozvoj_kraje/statut-regionalnihorozvojoveho-fondu-52937/

55

29. Statutární město Ostrava – oficiální portál. Historie města. [cit. 2016-02-15]. Dostupné na internetu: https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/historie-mesta

56

Přílohy 1. Grafické zobrazení segmentace návštěvníků

Zdroj: vlastní

2. Dolní oblast Vítkovice

Zdroj: Propagační fotografie Dolní Oblasti Vítkovice

3. Spádová oblast a dostupnost z okolních měst

Zdroj: vlastní

4. Mapa cyklostezky Ostrava-Beskydy

Zdroj: mapy.cz

5. Přívěs se skladem jízdních kol

Zdroj: vlastní

6. Pojízdná kancelář – obytný přívěs

Zdroj: eurokaravany.cz