VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 DIANA BUREŠOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

DIANA BUREŠOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS Sociální pojištění OSVČ/Social insurance of self-employment TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) 6/2014 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Diana Burešová/PPE 07 JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Zdenka Volkánová PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: ____________________________ podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé bakalářské práce.



SOUHRN 1. Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění vlivu výše sociálního pojištění na výsledek hospodaření. Dalším hlavním cílem je porovnání sociálního pojištění OSVČ v jednotlivých letech, a to od roku 2009 do 2013. Dílčím cílem bakalářské práce je seznámení se základními pojmy souvisejícími se sociálním pojištěním, formulace metodiky práce, zjištění jednotlivého sociálního pojištění u konkrétní OSVČ za rok 2013, zjištění jednolitých sazeb v rámci sociálního pojištění. 2. Výzkumné metody: Bakalářská práce vznikla na základě primárních a sekundárních zdrojů. Primární zdroje byly získány z nejrůznějších zákonů týkajících se daného tématu. Ze sekundárních zdrojů byla použita odborná literatura, odborné články a také ověřené internetové zdroje. V práci je použito porovnání neboli komparace, kde je srovnání výše pojistného na sociální pojištění v letech 2009–2013 a také komparace s ostatními účastníky sociálního pojištění. V práci jsou tabulkové i grafické znázornění a jsou zde zahrnuty jednotlivé výpočty sociálního pojištění. 3. Výsledky výzkumu/práce: Z bakalářské práce zabývající se vlivem výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření vyplynulo, že vliv výše sociálního pojištění je velký a tvoří 1/3 z výsledku hospodaření. OSVČ a zaměstnavatel na sociální pojištění odvede v roce 2013 stejné procento a to 45 % z vyměřovacího základu. Konkrétní osoba, tedy pan Vrána za rok 2013 odvede na zdravotním a sociálním pojištění 49 830 Kč. Zdravotní pojištění si pan Vrána neplatí, ale kdyby si ho platil, každý měsíc by odvedl na nemocenské pojištění 190 Kč. Nemocenské pojištění se OSVČ nevyplatí si platit. 4. Závěry a doporučení: Vliv výše sociálního pojištění na výsledek hospodaření je velký. Tvoří 1/3 z výsledku hospodaření. Největší výše pojistného je na důchodové pojištění, které tvoří 29,2 % u OSVČ. Od zkoumaného roku 2009 se zvyšuje průměrná mzda v národním hospodářství a tím pádem se zvyšuje i minimální vyměřovací základ a s tím spojené i minimální zálohy na pojistné. Ve zkoumaných letech se OSVČ se zaměstnanci a zaměstnavateli dostali na stejné procento odváděného pojistného, a to na 45 % z vyměřovacího základu. Doporučení pro osobu samostatně výdělečně činnou je sledování nejrůznějších reforem a zákonů týkajících se odvodů na pojistné, jelikož se každým rokem mění a povětšinou zvyšuje. Další doporučení je hlídat si platby na odvody pojistného, protože penále za pozdní platbu nejsou nejmenší a také hlídání si včasného podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Zdravotní pojištění, Sociální zabezpečení, Osoba samostatně výdělečně činná, Důchodové pojištění, Nemocenské pojištění



SUMMARY 1. Main objektive The main aim of the bechelor work is to determine the influence of the amount on the manage result. Another objektive is to compare the social security of self-employed person in each year from 2009 to 2013. The partial aim of this thesis is to intorduce the basic concepts related to social instance, the formulation of the work methodology, the finding of individual social insurance by the self-employed in 2013 and finding of seamless rates in the context of social insurance. 2. Research methods: The bechelor work is based on the primary and secondary sources. The primary sources were derived from various laws concerned the given topic. From the secondary sources were used the professional literature, articles and the proved internet resources. In the work are used the comparison, it compares the amount of social insurance in 2009-2013 and the comparison with other participants of social insurance. In the work there are the chart and graphic illustrations and there are included the other calculations of social insurance. 3. Result of research: The bechelor thesis, which examines the influence of the amount of social insurance of the manage result follows that the influence of the amount of social insurance is big and it forms one third of the economy profit. Self-employed and employers at social insurance in year 2013 give the same precent it means 45 % of the assessment base. Concrete person, Mr. Vrána levies in 2013 on the healt and social security 49 830 CZK. Mr. Vrána doesn´t pay the health insurance, but if he paid it, he would divert on sickness insurance 190 CZK every mount. The sickness insurance is not worthwhile for the self-employed. 4. Conclusions and recommendation: The effect of amount of social insurance on the result of economy is big. It forms one third of the economy profit. The largest amount of insurance for pension insurance, which makes up 29,2 % for the self-employed. From the analysed year 2009 increases the average wage in the national economy and it is why increases also the minimum assessment base and the associated minimum deposit of insurer. In the studied years, the self-employed, employees and employers get the same percentage of delivered insurance, namely 45 % of the assessment base. The recommendation for a self-employed person is the monitoring of various reforms and laws relating to deductions for insurance, since they change each year and largely increase. Another recommendation is to watch the payments for insurance contributions, because the penalties for the late payment aren´t the smallest and to do the monitoring of the timely submission of Statement of Receipts and Expenses form SelfEmployment.

KEYWORDS Health insurance, Social security, Self-employed, Pension insurance, Sickness insurance JEL CLASSIFICATION H55 – Social Security and Publish Pensions I13 – Health Insurance, Publis and Private





Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 1 2. Teoretická část ...................................................................................................................... 3 2.1 Základní pojmy ................................................................................................................ 3 2.2 Systém zdravotního a sociálního pojištění v České republice ......................................... 4 2.2.1 Zdravotní pojištění v České republice ....................................................................... 4 2.2.2 Sociální pojištění v České republice ......................................................................... 5 2.3 Zdravotní pojištění ........................................................................................................... 6 2.3.1 Vymezení OSVČ ve zdravotním pojištění ................................................................ 7 2.3.2 Výše pojistného ......................................................................................................... 7 2.3.3 Vyměřovací základ .................................................................................................... 8 2.3.3.1 Minimální a maximální vyměřovací základ OSVČ ........................................... 8 2.3.3.2 Výše minimální a maximální zálohy .................................................................. 9 2.3.4 Oznamovací povinnost .............................................................................................. 9 2.3.5 Penále ...................................................................................................................... 10 2.4 Sociální zabezpečení ...................................................................................................... 10 2.4.1 Nemocenské pojištění ............................................................................................. 11 2.4.2 Vznik a zánik pojištění OSVČ ................................................................................ 12 2.4.3 Pojistné na nemocenské pojištění ............................................................................ 12 2.4.4 Dávky nemocenského pojištění ............................................................................... 13 2.5 Důchodové pojištění ....................................................................................................... 13 2.5.1 Rozdělení OSVČ ..................................................................................................... 13 2.5.2 Účast OSVČ na důchodovém pojištění ................................................................... 13 2.5.3 Vyměřovací základ .................................................................................................. 14 2.5.3.1 Minimální vyměřovací základ .......................................................................... 14 2.5.3.2 Maximální vyměřovací základ ......................................................................... 15 2.5.3.3 Minimální výše zálohy na důchodové pojištění ............................................... 15 2.5.4 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.............................................................. 15 2.6 Další účastníci sociálního pojištění ................................................................................ 15 2.6.1 Zaměstnanci a zaměstnavatelé ................................................................................ 15 2.6.2 Státní pojištěnec ...................................................................................................... 17 2.6 Shrnutí sociálního pojištění za rok 2014 u OSVČ ......................................................... 17 3. Praktická část ..................................................................................................................... 21 3.1 Vliv výše sociálního pojištění na výsledek hospodaření ................................................ 21 3.2 Sociální pojištění v jednotlivých letech ......................................................................... 26 3.2.1 Zdravotní pojištění OSVČ ....................................................................................... 26 3.2.1.1 Shrnutí zdravotního pojištění v letech 2009–2013 ........................................... 27 3.2.1.2 Zdravotní pojištění ostatních účastníků sociálního pojištění............................ 29 3.2.2 Sociální zabezpečení OSVČ.................................................................................... 29 3.2.2.1 Sociální zabezpečení ostatních účastníků sociálního pojištění ........................ 35 3.3 Sociální pojištění konkrétní OSVČ ................................................................................ 35 3.3.1 Konkrétní OSVČ ..................................................................................................... 35 4. Závěr .................................................................................................................................... 39 Literatura Přílohy Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Seznam zkratek OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

SVČ

samostatná výdělečná činnost

VZ

vyměřovací základ

VZP

všeobecná zdravotní pojišťovna

OBZP

osoba bez zdanitelných příjmů

OSSZ

okresní správa sociálního zabezpečení

VH

výsledek hospodaření

NP

nemocenské pojištění

SPZ

státní politika zaměstnanosti

DP

důchodové pojištění

ZP

zdravotní pojištění



Seznam tabulek Tabulka 1 Části sociálního pojištění .......................................................................................... 6 Tabulka 2 Rozdělení SVČ ........................................................................................................ 14 Tabulka 3 Výše zálohy na důchodové pojištění ....................................................................... 15 Tabulka 4 Zdravotní pojištění v roce 2014 .............................................................................. 18 Tabulka 5 Sociální zabezpečení v roce 2014 ........................................................................... 20 Tabulka 6 Roční výsledky hospodaření a vyměřovací základy pana Ryby ............................. 23 Tabulka 7 Roční mzda pana Vrby za rok 2009–2013 .............................................................. 24 Tabulka 8 Zdravotní pojištění od roku 2009 do 2013 .............................................................. 28 Seznam grafů Graf 1 Podíl sociálního pojištění na vyměřovacím základu OSVČ ......................................... 21 Graf 2 Podíl sociálního pojištění na vyměřovacím základu OSVČ ......................................... 22 Graf 3 Podíl výše sociálního pojištění na vyměřovacím základu konkrétní OSVČ ................ 23 Graf 4 Podíl výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření konkrétního zaměstnance ... 25 Graf 5 Vývoj rozhodné částky u vedlejší SVČ v letech 2009–2013 ........................................ 30 Graf 6 Roční minimální vyměřovací základ pro důchodové pojištění v letech 2009–2013 .... 31 Graf 7 Roční maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2009–2013 ... 32 Graf 8 Výše zálohy u hlavní SVČ na sociální pojištění v letech 2009–02013 ........................ 33 Graf 9 Výše zálohy u vedlejší SVČ u důchodového pojištění v letech 2009–2013................. 34 Seznam obrázků Obrázek 1 Přehled OSVČ za rok 2013 – zdravotní pojištění Obrázek 2 Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 – sociální pojištění



1. Úvod Bakalářskou práci na téma Sociální pojištění OSVČ si autorka práce vybrala z důvodů, že se jedná o aktuální téma a bude tyto informace potřebovat i v běžném životě, například při vykonávání budoucího zaměstnání. Za osobu samostatně výdělečně činnou je považována taková osoba, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti. OSVČ je definována v mnoha zákonech, například v zákoně o dani z příjmů, v zákonech o sociálním zabezpečení nebo zdravotním pojištění. Zdravotní a sociální pojištění je druh zákonného pojištění. Platba u zdravotního pojištění je důležitá, protože se z ní hradí případná zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšení nebo zachování jeho zdravotního stavu. Pojistné na sociální zabezpečení je důležité proto, že je to zdroj pro krytí dávek v případě krátkodobé i dlouhodobé nemoci, trvalé neschopnosti výdělečné činnosti, invalidity, stáří a také při úmrtí živitele. Pojistné, které vybere stát, je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální pojištění každým rokem prochází mnoho změnami a vyznat se v těchto změnách není lehké. Autorka se v práci snažila postihnout jednotlivé změny u OSVČ v letech 2009–2013 a následně i změny u ostatních účastníků sociálního pojištění (především u zaměstnance a zaměstnavatele). Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit vliv výše pojistného sociální pojištění na výsledek hospodaření a porovnání sociálního pojištění OSVČ v jednotlivých letech, a to od roku 2009–2013.Dílčími cíli bakalářské práce bylo:    

seznámení se se základními pojmy souvisejícími se sociálním pojištěním na základě odborné literatury a jednotlivých zákonů, formulace metodiky práce, zjištění jednotlivého sociálního pojištění u konkrétní OSVČ za rok 2013, zjištění jednotlivých sazeb v rámci sociálního pojištění.

Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část teoretická je zaměřena na základní pojmy a vysvětlení, kdo je OSVČ a jak se SVČ dělí. Je zde zahrnut systém zdravotního a sociálního pojištění v České republice. Dále se první část dělí na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a ostatní účastníky sociálního pojištění. U zdravotního pojištění je uvedeno, kdo se za OSVČ považuje ve zdravotním pojištění, jsou zde výše sazeb pojištění, vysvětlení vyměřovacího základu (který je maximální nebo minimální), výše záloh na zdravotní pojištění. V části u zdravotního pojištění je také zahrnuta oznamovací povinnost, pokuty a penále za pozdní podání přehledu o příjmech a výdajích a také za neplacení pojistného. Sociální zabezpečení se dělí na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské a důchodové pojištění. Ke každé z jednotlivých částí je popsána sazba pojistného, vyměřovací základ (maximální, minimální), výše zálohy, která se odvíjí od vyměřovacího základu, a také jednotlivé vzorce pro výpočty VZ, výše záloh. Poslední část je zaměřena na ostatní účastníky sociálního pojištění. Do této skupiny spadají zaměstnanci, zaměstnavatelé a státní pojištěnci. V této podkapitole jsou uvedeny 1 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zákony, kterými se řídí sociální pojištění těchto skupin, dále jsou zde zmíněny sazby, jež musí pojištěnec odvádět státu na pojistném. V teoretické části jsou vypsané zákony související se sociálním pojištěním a sazby jednotlivého pojistného s platností od 1. 1. 2014. Druhá část bakalářské práce je analytická a zabývá se vlivem výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření. V této části je rozbor OSVČ obecně, následně u konkrétní OSVČ, další rozbor se týká zaměstnance a konkrétního zaměstnance a také je zde uveden rozbor pojistného u zaměstnavatele. Další subkapitola praktické části se zabývá porovnáním zdravotního a sociálního pojištění v jednotlivých letech, a to od roku 2009–2013. Poslední část práce je zaměřena na zjištění a výpočet sociálního pojištění konkrétní OSVČ za rok 2013. Metodika práce Bakalářská práce vznikla na základě primárních a sekundárních zdrojů. Primární zdroje byly získány z nejrůznějších zákonů týkajících se daného tématu, jako je zákon o veřejném zdravotním pojištění nebo zákon o důchodovém pojištění atd. Ze sekundárních zdrojů byla použita odborná literatura, odborné články a také ověřené internetové zdroje, které jsou vypsány v seznamu literatury. Autorka v bakalářské práci nejdříve studovala literaturu a zákony na téma sociální pojištění OSVČ a následně analyzovala současnou právní úpravu pro danou problematiku. Dále je v práci porovnání neboli komparace, kde je srovnání výše pojistného na sociální pojištění v letech 2009–2013 a také komparace s ostatními účastníky sociálního pojištění. V práci jsou tabulkové i grafické znázornění a jsou zde zahrnuty jednotlivé výpočty sociálního pojištění.

2 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


2. Teoretická část Teoretická část se zabývá základními pojmy, které souvisejí se sociálním pojištěním osoby samostatně výdělečně činné. Je zde zahrnuto, co je pojištění, jak je definována OSVČ a v jakých zákonech se o této osobě hovoří, dále je zde rozdělena samostatně výdělečná činnost. Další subkapitoly jsou zaměřené na systém zdravotního a sociálního pojištění v České republice. Třetí podkapitola se zabývá zdravotním pojištěním, které také patří do sociálního pojištění. Čtvrtá podkapitola popisuje sociální zabezpečení, kam spadá nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Poslední podkapitola je zaměřena na shrnutí teoretické části, na jednotlivé pojistné a zálohy, které jsou platné za rok 2014.

2.1 Základní pojmy Pojištění Pojištění definuje Černohorský (2011, s. 20) jako peněžní vztahy tvorby, rozdělování a užití pojistných fondů. OSVČ OSVČ je zkratka pro osoby samostatně výdělečně činné. Osoba samostatně výdělečně činná je definována v několika zákonech, a to v zákoně č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, dále č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a také v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která: 

vykonává samostatnou výdělečnou činnost,



spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti (lze na ni rozdělovat příjmy dosažené touto činností a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení),



ukončila povinnou školení docházku a je stará minimálně 15 let.

Pokud tyto základní body osoba nesplňuje, nelze ji považovat za osobu samostatně výdělečně činnou. SVČ Samostatná výdělečná činnost se dělí na dvě základní činnosti, a to na hlavní samostatně výdělečnou činnost a na vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Rozdíl mezi nimi popsala Arnoldová (2012, s. 38) takto: 

hlavní SVČ se považuje za hlavní období, ve kterém se SVČ nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Jedná se o osoby samostatně výdělečně činné, které nepracují u zaměstnavatele. Zdroj také uvádí, že se jednou ročně podává tzv. daňové přiznání. Každý měsíc se platí zálohy na sociální pojištění (důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění) a veřejné zdravotní pojištění.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 

za vedlejší SVČ se podle zákona o důchodovém pojištění (2014) § 6 považuje, pokud osoba SVČ v kalendářním roce: o vykonávala zaměstnání (činnost zakládající účast na nemocenském pojištění), o měla nárok na výplatu invalidního důchodu anebo jí musel být připsán starobní důchod, o měla nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci, o vykonávala vojenskou službu, o byla nezaopatřeným dítětem (dítě do skončení povinné školní docházky a nejdéle do 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání).

2.2 Systém zdravotního a sociálního pojištění v České republice Podkapitola se zabývá systémem zdravotního a sociálního pojištění v České republice.

2.2.1 Zdravotní pojištění v České republice Němec (2008, s. 190) ve své knize píše, že bylo veřejné zdravotní pojištění v České republice znovu zavedeno v letech 1992–1993. Jeho legislativní základ je tvořen čtyřmi zákony, a to zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon č. 280/1992 Sb., o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě se hradí lékařská péče poskytnutá pojištěnci. Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění (2014) vyplývá, že zdravotní pojištění má charakter zákona a musí být v České republice povinně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt. Osoba, která trvalý pobyt na území ČR nemá, se stává účastníkem zdravotního pojištění pouze v období, kdy je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem na území ČR a pracovně právní vztah je uzavřen podle právních předpisů ČR. Podle webových stránek Všeobecné zdravotní pojišťovny (2014) patří VZP k největším zdravotním pojišťovnám v České republice. VZP existuje od roku 1992. Červinka (2013, s. 22) ve své knize píše, že změnu zdravotní pojišťovny je možné provést jednou za 12 měsíců vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce (tedy vždy např. 1. ledna, 1. února, 1. března, atd.). Daněk (2013, s. 299) ve své knize uvádí přehled existujících zdravotních pojišťoven k datu 1. 1. 2013, kde uvádí sedm zdravotních pojišťoven. Zdroj uvádí, že se sem zařazuje: Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (Oborová), Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (Škoda MB), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (Revírní) a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). Každý pojištěný má nárok na bezplatnou základní zdravotní péči. 4 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


2.2.2 Sociální pojištění v České republice Sociální pojištění je uceleným a odděleným systémem, který zahrnuje příjmovou stranu, jež představuje jak pojistné na sociální pojištění, tak i komplikovaný dávkový systém. Sociální pojistné má z ekonomického hlediska daňový charakter, protože účast na něm je povinná (Vančurová, 2010, s. 186). Podle internetových stránek ministerstva financí a sociálních věcí (2013a) v úseku sociálního zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení. Zdroj uvádí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou tyto orgány státní správy: 

ministerstvo práce a sociálních věcí,



Česká správa sociálního zabezpečení



okresní správy sociálního zabezpečení,



ministerstvo vnitra (policie ČR, bezpečnostní služby, atd.),



ministerstvo spravedlnosti (vězeňské služby ČR),



ministerstvo obrany (vojáci z povolání).

Pojistné vysvětluje Ochrana (2010, s. 190) tak, že existuje pro všechny pojistné systémy (důchodové pojištění, zdravotní pojištění, úrazové a nezaměstnanostního pojištění) a je založeno na následujících prvcích: 

pokud jsou osoby účastny pojistných systémů, obvykle platí pojistné,



jde o systém podnikatelských příjmů a zdanění pracovních příjmů,



příjmy jsou zdaňovány jednou sazbou,



existují vazby mezi výší placeného pojistného a nárokem na pojistné dávky,



pojistné (placené) se dělí mezi zaměstnavatele a zaměstnance; podnikající osoby platní pojistné samy.

Autor popisuje, že sociální pojištění se v České republice skládá z několika složek. První složkou, která sem patří, je veřejné zdravotní pojištění, jež slouží ke krytí výdajů spojených se zdravotní péčí. Druhou složkou je nemocenské pojištění, které má za úkol pomoci při nemoci nebo úrazu v krátkodobém horizontu při neschopnosti výdělečné činnosti a nahrazením chybějící části příjmů. Třetí složkou je důchodové pojištění, které slouží k pomoci při dlouhodobé nemoci nebo trvalé neschopnosti pracovat. Podle zákona o důchodovém pojištění (2014) jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v životních situacích, jako je úmrtí živitele, stáří a invalidita. Pak mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 1 Části sociálního pojištění Sociální pojištění Veřejné zdravotní pojištění

Sociální zabezpečení

Zdroj: Vančurová a Láchová (2010, s. 186) – vlastní úprava

V tabulce je znázorněno rozdělení sociálního pojištění, které se dělí na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení se dále dělí na důchodové pojištění, státní politiku zaměstnanosti a na nemocenské pojištění. Jejich podrobnější zpracování bude uvedeno v následujících podkapitolách.

2.3 Zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, kdy je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav (Červinka, 2013, s. 13). Zdravotním pojištěním se řídí zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zdravotním pojištěním se také zabývá zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Trnková (2003, s. 297) vysvětluje, že zákon č. 592/1992 Sb. upravuje pouze otázky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a vše, co souvisí s jeho placením. Autorka uvádí, že neméně významnou problematikou veřejného zdravotního pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který upravuje věcné dávky, jimiž je hrazena zdravotní péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění, okruh plátců pojistného, okruh pojištěnců a jejich povinnosti ve vztahu k placení pojistného. Zákon č. 48/1997 Sb., § 3 definuje, kdy zdravotní pojištění vzniká a kdy zaniká. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, pokud jde o osobu s trvalým pobytem v ČR, dále osobu bez trvalého pobytu na území ČR, která se stala zaměstnancem, a osobu, která získala trvalý pobyt na území České republiky. Zákon o veřejném zdravotním pojištění dále uvádí, kdy zdravotní pojištění zaniká. Zaniká dnem úmrtí pojištěnce, dále když osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem a poslední případ zániku pojištění je při ukončení trvalého pobytu na území České republiky. Zákon o veřejném zdravotním pojištění (2014) také říká, že povinnost platit pojistné vzniká dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti. Plátci zdravotního pojištění Podle zákona č. 48/1997 Sb., § 4 jsou plátci pojistného na zdravotní pojištění: 

OSVČ,



stát,



zaměstnanci,



zaměstnavatelé.



2.3.1 Vymezení OSVČ ve zdravotním pojištění Osobou samostatně výdělečně činnou se pro účely zdravotního pojištění považují podle zákona č. 48/1997 Sb.: 

osoby podnikající v zemědělství,



osoby provozující živnost,



osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů,



osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorských vztahů,



osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,



společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,



osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandatorní smlouvy,



spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů na ně lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, udržení a zajištění.

Podle zákona č. 48/1997 Sb., § 2 podléhají veřejnému zdravotnímu pojištění osoby, které: 

mají trvalý pobyt v České republice,



na území ČR nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Ze zdravotního pojištění dle zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (2014) jsou vyňaty osoby, které: 

na území České republiky vykonávají nelegální práci,



nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činné v České republice pro zaměstnavatele, kteří používají imunit a diplomatických výhod,



dlouhodobě pobývají v cizině (minimálně 6 měsíců) a neplatí pojistné.

2.3.2 Výše pojistného Výše pojistného na zdravotní pojištění je stanovena dle Arnoldové (2012, s. 223) zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (2014) výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Daněk (2013) uvádí, že od 1. srpna 2013 byla zvýšena minimální mzda z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Autor také uvádí, že minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ a také vyměřovací základ pro placení pojistného tzv. osobami bez zdanitelných příjmů. 7 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Osobu bez zdanitelných příjmů definuje zákon č. 48/1997 Sb., a je za ni považována osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, ale není zaměstnancem, nemá příjmy ze SVČ a nepatří do kategorie, za kterou platí pojištění stát. Tyto skutečnosti musí trvat celý kalendářní měsíc. Podle webových stránek všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (2014b) se do kategorie OBZP řadí například: 

žena v domácnosti, za kterou není plátcem pojistného stát,



student, který studuje a nebyl Ministerstvem školství mládeže a výchovy označen, že jeho vzdělání je na přípravu na budoucí povolání,



nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce,



chovanec psychiatrické léčebny, za něhož není plátcem pojistného stát,



člen náboženského řádu bez příjmu, atd.

2.3.3 Vyměřovací základ Vyměřovací základ zaměstnance podle zákona č. 592/1992 Sb., §3 je: „úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.“ Vyměřovací základ, jak je uvedeno v podkapitole 2.3.3 Výše pojistného, se počítá ze mzdy. Vyměřovací základ pro rok 2014 je 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (zákon č. 592/1992 Sb.). Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (2014) také říká, že osobám samostatně výdělečně činným účtujícím v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, udržení a zajištění zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů. Zdroj také uvádí, že za příjem ze SVČ se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny, které náleží podle autorského zákona. Zákon České národní rady o pojistném na všeobecném zdravotní pojištění (2014) také definuje, že vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátce pojistného stát, je minimální mzda.

2.3.3.1 Minimální a maximální vyměřovací základ OSVČ V této podkapitole je popsán minimální a maximální vyměřovací základ OSVČ, z něhož je případně počítána výše zálohy. Minimální vyměřovací základ Podle Daňka (2013) je minimální vyměřovací základ pro rok 2014 určen 50% sazbou z částky průměrné mzdy, která je pro tento rok 25 942 Kč.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vyměřovací základ (měsíční) se vypočte jako: Průměrná mzda x 50 % Minimální vyměřovací základ dle zákona č. 592/1992 Sb., § 3 odstavec 8 neplatí pro osobu: 

s těžkým tělesným postižením, smyslovým nebo mentálním,



která dosáhla věku pro nárok na starobní důchod,



která celodenně pečuje o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,



která současně vedle zaměstnání vykonává SVČ a odvádí zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát.

Maximální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ pro rok 2014 byl zrušen. V letech 2013 byl maximální vyměřovací základ stanoven na 72násobku průměrné mzdy (Daněk, 2013). Zákon č. 592/1992 Sb., definuje maximální vyměřovací základ zaměstnance jako částku, která je ve výši 48násobku průměrné mzdy. Podle webových stránek Všeobecné zdravotní pojišťovny (2014c) byl tento násobek zaveden v roce 2008 a v roce 2010 byl zvýšen na 72násobek průměrné mzdy.

2.3.3.2 Výše minimální a maximální zálohy Každý měsíc musí osoba samostatně výdělečně činná posílat zálohu na zdravotní pojištění, výše zálohy se vypočte z vyměřovacího základu. Daněk (2013) uvádí, že minimální výše zálohy osoby samostatně výdělečně činné se pro letošní rok (rok 2014) vypočte jako 13,5 % z částky 12 971 Kč neboli z vypočítaného vyměřovacího základu. Vzorec výpočtu měsíční minimální výše zálohy OSVČ Minimální měsíční vyměřovací základ x 13,5 % Maximální výše zálohy dle autora není omezena horní hranicí. Daněk (2013) uvádí, které OSVČ od ledna 2014 nemusí platit minimální zálohu (neboli částku 1 752 Kč): 

pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,



pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotním pojištění.

2.3.4 Oznamovací povinnost Osoba samostatně výdělečně činná, která je pojištěncem, je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy činnost zahájila či ukončila (zákon č. 48/1997 Sb., 2014). 9 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Zdroj dále uvádí, že pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení na příslušný živnostenský úřad. Živnostenské úřady, které přijaly oznámení, předají tyto údaje ve stanovené lhůtě zdravotní pojišťovně, kterou ve svém oznámení pojištěnec uvedl. Živnostenské úřady sdělují údaje nejpozději do pěti pracovních dní příslušné pojišťovně vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnost (zákon č. 48/1997 Sb., 2014).

2.3.5 Penále Povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných je podat zdravotní pojišťovně Přehled (Daněk, 2013). Zdroj uvádí, že zaměstnavatel musí předkládat zdravotní pojišťovně měsíčně „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ a OSVČ po skončení kalendářního roku podávají „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“. Díky těmto formulářům zdravotní pojišťovny kontrolují především platební morálku (předpisy pojistného resp. pohledávky). Daněk (2013) také uvádí, že zdravotní pojišťovny při nepředložení Přehledu mohou udělit pokutu ve výši až 50 000 Kč. Zákon č. 592/1992 Sb. upravuje penále, které se platí, pokud nebylo zaplaceno pojistné nebo záloha na pojistné, či bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno. Plátce musí zaplatit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den. Zdroj také uvádí, že každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro vymáhání dlužného pojistného a penále platí od 1. prosince 2011 desetiletá promlčecí doba (Daněk, 2013). Autor také uvádí, že pokutu za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou lze uložit do dvou let ode dne, kdy se zdravotní pojišťovna dozvěděla o porušení povinnosti nebo nesplnění, ale nejpozději do pěti let ode dne, kdy k porušení došlo.

2.4 Sociální zabezpečení Do sociálního zabezpečení dle webových stránek české správy sociálního zabezpečení (2013a) se zahrnují platby na: 

nemocenské pojištění,



důchodové pojištění



příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Zdroj dále uvádí, že důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pravidelném placení příspěvku, tedy na pojistném. Pojistné, které stát vybere, je příjmem státního rozpočtu. Sociálním zabezpečením a jejich odvodem se zabývají zákony: 

zákon č. 598/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,



zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,



zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, 10 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a



vyhláškou č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

Maximální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení Maximální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení je pro rok 2014 stanoven na částce 1 245 216 Kč (MPSV, 2014a). Tato částka vyměřovacího základu platí pro všechny tři složky sociálního zabezpečení (tedy nemocenské pojištění, důchodové pojištění, které v sobě zahrnuje také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení Minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení je uveden v dalších podkapitolách. Pro každou skupinu pojištění se minimální vyměřovací základ počítá a je stanoven jinak.

2.4.1 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je jednou ze součástí sociálního zabezpečení a tím pádem součástí sociálního pojištění. Nemocenským pojištěním se zabývá zákon č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství, nařízení karantény, dále také při ošetřování člena domácnosti nebo péči o něj a také organizaci a provádění pojištění. Podle zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. jsou účastněny pojištění fyzické osoby: 

povinně – zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie České republiky, státní zaměstnanci, členové družstva, zaměstnanci provádějící zaměstnání na základě DPP, soudci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, atd. viz zákon č. 187/2006 Sb., §5,



dobrovolně – osoby samostatně výdělečně činné.

Zákon o nemocenském pojištění (2014) uvádí, že z pojištění se poskytují tyto dávky: 

nemocenské,



peněžitá pomoc v mateřství,



ošetřovné,



vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nemocenské pojištění dle stránek české správy sociálního zabezpečení (2014b) je pojistné na nemocenské pojištění a je placeno za jednotlivé kalendářní měsíce na účet nemocenského pojištění OSVČ a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.



2.4.2 Vznik a zánik pojištění OSVČ Podle zákona o nemocenském pojištění (2014), § 13 vzniká pojištění OSVČ dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění. Ukázka přihlášky k účasti na nemocenském pojištění je přiložena v příloze. Zdroj dále uvádí, kdy OSVČ může pojištění zaniknout. Je to v den uvedený v odhlášce z pojištění, skončením samostatné výdělečné činnosti, dnem zániku oprávnění vykonávat SVČ, dnem, od kterého byl OSVČ pozastaven výkon a dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Zákon č. 187/2006 Sb., § 12 říká: „Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.“

2.4.3 Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ si určuje měsíční základ nemocenského pojištění svou platbou. Podle zákona č. 598/1992 Sb. nesmí být měsíční základ nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5 000 Kč). Webové stránky správy sociálního zabezpečení (2013b) říkají, že zaměstnavatel odvádí na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu v roce 2014 2,3 %, toto platilo i v roce 2013. Zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci může zvolit i variantu s odečtením 1/2 částky zúčtované na náhradě mzdy, která je stanovena na 3,3 % z vyměřovacího základu. Zdroj dále uvádí, že zaměstnanec pojistné na nemocenské pojištění neplatí. Osoba samostatně výdělečně činná, u které je odvod na nemocenské pojištění dobrovolný, odvádí 2,3 % z vyměřovacího základu, kdy minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2014 je 5 000 Kč (ČSSZ, 2013b). Měsíční platba pojistného na nemocenské pojištění Podle webových stránek české správy sociálního zabezpečení (ČSSZ, 2013c) je stanoveno měsíční pojistné za rok 2014 na 115 Kč za měsíc a maximální výše pojistného je stanovena na částku 2 382 Kč, jak tomu bylo i v roce 2013. Vzorec na výpočet nemocenského pojištění (Roční vyměřovací základ/12) x 2,3 % Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ, 2013b) dále uvádí změny v poskytování náhrady mzdy OSSZ. Od 1. 1. 2014 skončilo dočasné opatření v oblasti nemocenského pojištění, kdy poskytoval zaměstnavatel prvních 21 kalendářních dní pracovní neschopnosti náhradu mzdy a OSSZ vyplácely nemocenské až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Od 1. 1. 2014 zaměstnavatelé vyplácejí náhradu mzdy za období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti a od 15. kalendářního dne nemocenské bude vyplácet OSSZ.



2.4.4 Dávky nemocenského pojištění Ženíšková (2014, s. 21), která se odkazuje na zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že se poskytují tyto dávky:    

nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací přípěvek v těhotenství a mateřství.

Zdroj uvádí, že OSVČ a zaměstnancům, jejichž zaměstnání se považuje za zaměstnání malého rozsahu, náleží z nemocenského pojištění jen nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Webová stránka České správy sociálního zabezpečení (2013a) říká, že všechny dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny OSSZ.

2.5 Důchodové pojištění Důchodové pojištění jsou ze zákona povinni platit všichni OSVČ, které SVČ mají jako hlavní činnost. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV, 2013a) říká, že hranice příjmů za kalendářní rok pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vedlejších se zvýšila z 62 121 Kč v roce 2013 na 62 261 Kč za rok 2014. Dle české správy sociálního zabezpečení (ČSSZ, 2013c) jsou osoby účastněné důchodového pojištění zabezpečeny v životních situacích, jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Zdroj dále uvádí, že tyto plátci pojistného mají nárok na vyplacení dávek důchodového pojištění. Důchodovým pojištěním se zabývá zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů, a také zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kdy tento zákon upravuje nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro její platbu.

2.5.1 Rozdělení OSVČ U důchodového pojištění se rozdělují OSVČ podle toho, jestli vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost nebo vedlejší výdělečnou činnost (dále jen SVČ). Rozdíl mezi hlavní a vedlejší SVČ je vysvětleno v kapitole 2.1 Základní pojmy (SVČ hlavní a vedlejší ve zdravotním pojištění a nemocenském pojištění se nepoužívá).

2.5.2 Účast OSVČ na důchodovém pojištění OSVČ dle české správy sociálního zabezpečení (2014a) je účastněna pojištění: 

v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,



v kalendářním roce, po který vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem dosáhl z vedlejší SVČ v kalendářním roce tzv. rozhodné částky,



v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší SVČ, a pokud se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.

Rozhodná částka dle české správy sociálního zabezpečení (2013d) je částka, která činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok. Zdroj dále uvádí, že tato rozhodná částka za rok 2014 činí 62 261 Kč oproti roku 2013, kdy činila 62 121 Kč. Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu zaokrouhlenou na celé koruny za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla vykonávána vedlejší SVČ, a také za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo měla nárok na výplatu nemocenského. Druhy dávek z důchodového pojištění Dle webových stránek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2005) se ze základního důchodového pojištění poskytují tyto důchody: 

starobní včetně předčasného starobního důchodu,



sirotčí,



vdovský a vdovecký,



invalidní.

2.5.3 Vyměřovací základ Důchodové pojištění se počítá z vyměřovacího základu. Jak bylo napsáno výše, vyměřovací základ se počítá z daňového základu (tedy příjmy – výdaje). Vyměřovací základ za rok 2014 se vypočte jako 50 % z vypočteného daňového základu. Viz kapitola nemocenské pojištění. Odvod na důchodové pojištění z vypočteného vyměřovacího základu je 28 %. Toto procento bylo i v roce 2013.

2.5.3.1 Minimální vyměřovací základ Minimální vyměřovací základ se liší jak od hlavní samostatné výdělečné činnosti, tak vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Tabulka 2 Rozdělení SVČ Roční Měsíční

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

77 832

31 140

6 486

2 595

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV, 2013a) – vlastní zpracování

Minimální vyměřovací základ u hlavní samostatné výdělečné činnosti je určen na 77 832 Kč/rok, měsíčně je to na 6 486 Kč. U vedlejší samostatné výdělečné činnosti je minimální vyměřovací základ stanoven na 31 140 Kč/rok, měsíčně je to na 2 595 Kč.



2.5.3.2 Maximální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ pro rok 2014 je dle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2013a) stanoven na částce 1 245 216 Kč, tedy maximální měsíční vyměřovací základ činí 103 768 Kč. Tato částka je jako 48násobek průměrné mzdy (která je v České republice za rok 2014 na částce 25 942 Kč). Vzorec na výpočet maximálního vyměřovacího základu Průměrná mzda x 48

2.5.3.3 Minimální výše zálohy na důchodové pojištění Minimální výše zálohy na důchodové pojištění se dělí podle toho, zda je samostatná výdělečná činnost hlavní nebo vedlejší. Tabulka 3 Výše zálohy na důchodové pojištění Hlavní činnost

Vedlejší činnost

1 894

758

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV, 2013a)

Vzorec na výpočet zálohy na důchodové pojištění (měsíční): (Vyměřovací základ/12) x procento na důchodové pojištění se státní politiku zaměstnanosti Minimální měsíční výše zálohy na důchodovém pojištění se odvíjí od toho, zda je SVČ hlavní či vedlejší. Při hlavní samostatné výdělečné činnosti je minimální výše zálohy v roce 2014 stanovena na částce 1 894 Kč/měsíc a u vedlejší samostatné výdělečné činnosti je stanovena částka 758 Kč/měsíc. Oproti loňskému roku neboli roku 2013 je rozdíl u hlavní SVČ 4 Kč a u vedlejší SVČ 2 Kč. Zálohy na důchodové pojištění se dle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ, 2013d) platí jednotlivě za kalendářní měsíce na účet důchodového pojištění OSVČ a jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

2.5.4 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je dle webových stránek České správy sociálního zabezpečení (2013d) ve výši 1,2 % z vyměřovacího základu. Zálohy, u kterých je rovnou počítáno s důchodovým pojištěním (tedy 29,2 %) z vyměřovacího základu, jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (ČSSZ, 2013d).

2.6 Další účastníci sociálního pojištění Do dalších účastníků sociálního pojištění jsou zařazeny zaměstnanci a státní pojištěnci.

2.6.1 Zaměstnanci a zaměstnavatelé Za zaměstnance se podle zákoníku práce (2014), § 6 považuje osoba, která je fyzickou osobou a zavázala se k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. 15 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Za zaměstnavatele se dle zákona č. 262/2006 Sb., § 7 se považuje osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala, že bude vykonávat závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Zaměstnáním se dle zákona o daních z příjmů (2014) rozumí činnost, za kterou plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních prožitků. Zdravotní pojištění Zákon o dani z příjmů (2014) uvádí výjimky, kdy nevnikne účast na veřejném zdravotním pojištění (osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny; žáci nebo studenti; členové do různých zastupitelstev, parlamentu atd.; osoby činné na základě dohody o provedení práce, pokud nedosáhnou svým příjmem započitatelného příjmu [částka vyšší jak 10 000 Kč] atd.) Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních prožitků (zákon č. 592/1992 Sb.). Červinka (2013, s. 38) ve své knize uvádí, že zaměstnavatel je plátce pojistného za své zaměstnance a zákonné pojistné (tedy 13,5 % z vyměřovacího základu u ZP) odvádí ve prospěch zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Daněk (2013, s. 329) ve své knize uvádí, že zaměstnavatel odvádí 2/3 pojistného, které musí platit za zaměstnance a současně odvádí 1/3 pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, tato částka je strhávaná rovnou ze mzdy. Vzorec pro výpočet zdravotního pojištění u zaměstnance a zaměstnavatele Zaměstnavatel odvede = hrubý příjem zaměstnance x sazba pojistného Zaměstnanci se strhne z platu = Zaměstnanec odvede/3 Zaměstnavatel zaplatí z vlastních prostředků = Zaměstnanec odvede – zaměstnanci se strhne Sociální zabezpečení Přikrylová (2013, s. 380) se odkazuje na zákon č. 589/1992 Sb., s tím, že vyměřovací základ zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců a jejich příjmy podléhají odvodu na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské důchodové pojištění. Dle autorky se maximální vyměřovací základ určí jako 48násobek průměrné mzdy. Dle autorky sazby u zaměstnance, který je účastněn nemocenského a důchodového pojištění činí:  

u zaměstnavatele 25 % z úhrnu vyměřovacích základů (21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a 2,3 % na nemocenské pojištění) u zaměstnavatele 26 % z úhrnu vyměřovacích základů, pokud jde o zaměstnavatele s nižším počtem pracovníků než 26 (1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 3,3 % na nemocenské pojištění a 21,5 % na důchodové pojištění). 16 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Autorka také uvádí sazby pojistného u zaměstnance, které činí 6,5 % z vyměřovacího základu. Výpočet sociálního pojištění u zaměstnance a zaměstnavatele Zaměstnance odvede = Měsíční příjem zaměstnance x pojistná sazba Zaměstnavatel odvede = Měsíční příjem zaměstnanců x pojistná sazba Pojistné na sociální pojištění je zaměstnanci strháváno rovnou z platu. Zaměstnanec je povinný platit nemocenské pojištění. Je povinen ho platit pokud splní tři základní podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění (MPSV, 2013b). První podmínkou je výkon práce na území České republiky (pracovní vztah může založit účast na nemocenském pojištění), druhá podmínka je v rozsahu zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnaní musí trvat alespoň 15 kalendářních dnů), třetí a poslední podmínka je v minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o rozhodný příjem, jehož hranice se skoro každý rok mění, od roku 2012 je rozhodný příjem stanoven na částce 2 500 Kč).

2.6.2 Státní pojištěnec Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotnictví definuje osoby, za které je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu stát, jsou to například: nezaopatřené děti; příjemce rodičovského příspěvku; ženy na mateřské a rodičovské dovolené; uchazeči o zaměstnání; osoby konající službu v ozbrojených silách atd. Všichni státní pojištěnci musí vůči své zdravotní pojišťovně splnit svoji oznamovací povinnost a doložit, že jsou státní pojištěnci (např. doložení potvrzení o studiu – u studujících do 26 let)

2.6 Shrnutí sociálního pojištění za rok 2014 u OSVČ Sociální pojištění se dělí na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení se dále ještě dělí na důchodové pojištění, státní politiku zaměstnanosti a na nemocenské pojištění. Sociálním pojištěním jako takovým se zabývají především následující zákony: 

zákon č 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,



zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,



zákon č. 598/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,



zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,



zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,



zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a



vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je zákonné pojištění, které je zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná povinná platit. Na základě zdravotního pojištění je částečně hrazena zdravotní péče pojištěnce s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je stanoven na 50 % z daňového základu, který se získá odečtením výdajů od příjmů (nebo paušálním procentem, paušální procenta jsou 80 %, 60 %, 40 %, 30 %). Minimální vyměřovací základ se počítá ze stanovené průměrné mzdy, která je na rok 2014 stanovena ve výši 25 942 Kč. Minimální vyměřovací základ pro rok 2014 je 12 971 Kč. Maximální vyměřovací základ je pro rok 2014 zrušen. Minimální měsíční výše zálohy pro OSVČ je stanovena ve výši 1 752 Kč a maximální výše zálohy není omezena horní hranicí. Tabulka 4 Zdravotní pojištění v roce 2014 Výše pojistného

13,5 %

Maximální vyměřovací základ

-

Minimální vyměřovací základ

12 971

Maximální výše zálohy/měsíc

-

Minimální výše zálohy/měsíc

1 752

Zdroj: vlastní zpracování

Sociální zabezpečení Do sociálního zabezpečení patří nemocenské pojištění, důchodové pojištění a státní politika zaměstnanosti. Maximální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení (nemocenské pojištění, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti) je pro rok 2014 stanoven na částce 1 245 216 Kč. Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění může být dobrovolné a povinné (dobrovolné u OSVČ). Nemocenské pojištění poskytuje peněžitou pomoc v mateřství, při nemoci, ošetřovné a také vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. U OSVČ, u níž je odvod na nemocenské pojištění dobrovolné, tvoří 2,3 % z vyměřovacího základu. 18 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Minimální měsíční vyměřovací základ je v roce 2014 stanoven ve výši 5 000 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na nemocenské pojištění je stanovena na 115 Kč a maximální výše pojistného je stanovena ve výši 2 382 Kč. Důchodové pojištění Důchodové pojištění je povinné pro OSVČ hlavní. OSVČ vedlejší jsou povinni platit důchodové pojištění jen tehdy, překročí-li hranici příjmů. Tato hranice je pro rok 2014 stanovena ve výši 62 261 Kč/rok. Z důchodového pojištění se platí druhy dávek jako starobní včetně předčasného starobního důchodu, sirotčí, invalidní a vdovský důchod. U důchodového pojištění záleží, zda SVČ je hlavní nebo vedlejší. Podle toho se odvíjí různé částky pojistného a také zálohy. Důchodové pojištění je částka pojistného ve výši 28 % z vyměřovacího základu. Minimální roční vyměřovací základ u hlavní činnosti za roku 2014 činí 77 832 Kč za rok a u vedlejší činnosti je minimální vyměřovací základ na částce 31 140 Kč. Minimální výše zálohy na důchodové pojištění u hlavní činnosti je 1 894 Kč/měsíc a u vedlejší činnosti 758 Kč/měsíc. Maximální výše zálohy na důchodové pojištění není stanovena. Příspěvek na státní politika zaměstnanosti Příspěvek na státní politika zaměstnanosti se připočítává k procentu na důchodové pojištění. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je ve výši 1,2 %. Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dohromady dají 29,2 %. Následující tabulka zobrazuje sociální zabezpečení a to v roce 2014. Je zde zobrazeno nemocenské pojištění a rozdělení důchodového pojištění na hlavní činnost a vedlejší činnost.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 5 Sociální zabezpečení v roce 2014 Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Nemocenské pojištění

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

2,3 %

29,2 %

-


103 768 Kč/měsíc

103 768 Kč/měsíc

103 768 Kč/měsíc

1 245 216 Kč/rok

1 245 216 Kč/rok

1 245 216 Kč/rok

Minimální vyměřovací základ

5 000 Kč/měsíc

6 486 Kč/měsíc

2 595 Kč/měsíc

60 000 Kč/rok

77 832 Kč/rok

31 140 Kč/rok

Maximální záloha

2 382 Kč/měsíc

-

-

Minimální záloha

115 Kč/měsíc

1 894 Kč/měsíc

758 Kč/měsíc

Pojistné


V tabulce č. 3 je shrnutí jednotlivého sociálního zabezpečení za rok 2014. Je zde zahrnuto nemocenské pojištění a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který je dále členěn na hlavní činnost a vedlejší činnost.



3. Praktická část První část bakalářské práce se zabývá vlivem výše sociálního pojištění na výsledek hospodaření. Budou zde rozebírány jednotlivé skupiny pojištěnců, jako je OSVČ, zaměstnavatel a zaměstnanec. Jsou zde přiloženy jednotlivé grafy pro přehlednost vývoje pojištění. Vliv výše pojistného je ukázán na konkrétních případech pojištěnců. Na konci první části bakalářské práce je přiložen komentář k vývoji sociálního pojištění. Druhá část bakalářské práce se zabývá jednotlivými složkami sociálního pojištění v jednotlivých letech. V této části je zkoumáno zdravotní pojištění v jednotlivých letech od roku 2009 do roku 2013 a jeho jednotlivé stanovené sazby. Dále tato část obsahuje zjištění sazeb sociálního pojištění a v neposlední řadě se zabývá nemocenským pojištěním ve zkoumaných letech. Na konci kapitoly je přiložen výpočet sociálního pojištění konkrétní OSVČ za rok 2013.

3.1 Vliv výše sociálního pojištění na výsledek hospodaření V této podkapitole práce rozdělí pojištěnce na tři základní skupiny, konkrétně na osobu samostatně výdělečně činnou, zaměstnance a zaměstnavatele. V této podkapitole se bude srovnávat vliv výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření konkrétní skupiny pojištěnců a posléze bude přiložen komentář. OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná je povinna účastnit se nejen zdravotního pojištění, ale i sociálního pojištění. V sociálním pojištění je povinná platit pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti, na nemocenské pojištění se může OSVČ přihlásit dobrovolně. Graf 1 Podíl sociálního pojištění na vyměřovacím základu OSVČ 100 % 90 80 70

55,9

55,9

55

55

55

60 50

Vyměřovací základ

40

Pojistné

30 20

44,1

44,1

45

45

45

2009

2010

2011

2012

2013

10

0 t

Zdroj: MPSV (MPSV, 2013b) – vlastní zpracování


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf č. 1 nám ukazuje podíl sociálního pojištění na vyměřovacím základu. Graf popisuje všechny složky sociálního pojištění (zdravotní pojištění a sociální zabezpečení). Na svislé ose v grafu je zobrazen časový horizont a na vodorovné ose je procentuální podíl. Z grafu je patrné, že hodnota pojistného, které se musí zaplatit, se pomalu blíží polovině vyměřovacího základu. V roce 2009 a 2010 je celkové procento pojistného nižší než v ostatních letech. Procento je o 0,9 procenta nižší než v ostatních letech. V dalším grafu č. 2 je rozdělen jednotlivý podíl sociálního pojištění na vyměřovacím základu neboli na daňovém základu. Graf 2 Podíl sociálního pojištění na vyměřovacím základu OSVČ 100 % 90 80 70

55,9

55,9

55

55

55

60


50 40 30

1,4

1,4

2,3

2,3

NP

2,3

DP a SPZ 29,2

29,2

29,2

29,2

29,2

13,5

13,5

13,5

13,5

13,5

2009

2010

2011

2012

2013

ZP

20 10 0

t

Zdroj: MPSV (MPSV, 2013b) – vlastní zpracování

Graf č. 2 nám ukazuje podíl zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení na vyměřovacím základu (daňovém základu). Na svislé ose je procentní podíl jednotlivých pojištění a na vodorovné ose je znázorněn čas. Z grafu vyplývá, že zdravotní pojištění je ve všech sledovaných letech pořád na stejné úrovni, tedy na 13,5 % z vyměřovacího základu. Důchodové pojištění a státní politika zaměstnanosti je také ve sledovaných letech na stejné úrovni. Důchodové pojištění se vypočte jako 28 % z vyměřovacího základu a státní politika zaměstnanosti 1,2 % z vyměřovacího základu. Procentní změna ve výši pojistného byla u nemocenského pojištění, kde v roce 2009 a 2010 byla výše na 1,4 % z vyměřovacího základu a v ostatních letech se zvýšila na hodnotu 2,3 %. Konkrétní OSVČ Pro účely posouzení vlivu výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření jsou použity výsledky hospodaření konkrétní OSVČ, která si nepřeje být zveřejněna, proto vystupuje pod fiktivním jménem Petr Ryba. Petr Ryba je OSVČ už řadu let.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 6 Roční výsledky hospodaření a vyměřovací základy pana Ryby Výsledek hospodaření


2009

250 000

125 000

2010

375 000

187 500

2011

500 000

250 000

2012

329 000

164 500

2013

120 000

60 000

Rok

Zdroj: přehledy o příjmech a výdajích pana Ryby – vlastní zpracování

V tabulce jsou znázorněny sledované roky, výsledky hospodaření, kterých konkrétní OSVČ dosáhla za sledované roky. Nejvyšší výsledek hospodaření pan Ryba dosáhl v roce 2011, kdy jeho VH činil 500 000 Kč. Nejnižší VH měl v roce 2013, kdy dosahoval pouhých 120 000 Kč za rok, to je 10 000 Kč na měsíc. Graf 3 Podíl výše sociálního pojištění na vyměřovacím základu konkrétní OSVČ 245 000 235 000 225 000 215 000 205 000 195 000 185 000 175 000 165 000 155 000 145 000 135 000 125 000 115 000 105 000 95 000 85 000 75 000 65 000 55 000 45 000 35 000 25 000 15 000 5 000

Kč

250000

187500 164500 NP 125000

5750

DP + SPZ

2625

ZP

3784 73000

1750 54750

47894

36500

VZ

60000

16 875

25 313

33 750

22 208

2009

2010

2011

2012

1626 20637 8100 2013

t


Výše znázorněný graf č. 3 Ukazuje výši podílu sociálního pojištění na vyměřovacím základu, který se vypočte jako podíl 50 % z výsledku hospodaření. Z grafu je zřejmé, že čím vyšší je částka vyměřovacího základu, tím vyšší je celková částka pojistného. Z výsledků vyplývá skutečnost většího odvodu na pojistném při vysokém výsledku hospodaření. Pan Ryba má v roce 2009 výsledek hospodaření ve výši 250 000 Kč. Výše vyměřovacího základu je stanovena již zmiňovanou 1/2 VH, ze kterého pan Ryba následně odvede pojistné ve výši 44,1% (tj. téměř 1/3 VH). V roce 2013 dosáhl pan Ryba nižšího výsledku hospodaření ve výši 120 000 Kč oproti minulému období. Výsledná částka, kterou pan Ryba odvede, se pohybuje ve výši 30 363,- Kč, tj. 45% 23 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 z vyměřovacího základu. Výše pojistného se v roce 2011 zvýšila téměř o 1% za rok (z 44,1% na 45%). Zaměstnanec Zaměstnanec je povinen platit ze svého platu pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Ze sociálního zabezpečení je zaměstnanec povinen platit důchodové pojištění a z vyměřovacího základu před rokem 2009 i malé procento na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti (MPSV, 2013b). Od roku 2009 zaměstnanec na NP a na SPZ neplatí. Zaměstnanci je podle zákona strháváno z platu pojistné na zdravotní a důchodové pojištění. Ostatní složky sociálního pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. Sazba zdravotního pojištění je v celém sledovaném období 2009–2013 ve výši 4,5 % z vyměřovacího základu, který je u zaměstnance charakterizován jako úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních prožitků a jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, jak bylo popsáno v teoretické části (2.6.1 Zaměstnanci a zaměstnavatelé – zdravotní pojištění). Důchodové pojištění je zaměstnanec povinen platit 6,5 % z vyměřovacího základu. Konkrétní zaměstnanec Pan Vrba ve společnosti AAA pracuje již řadu let. Jeho mzda od roku 2009–2013 se pohybuje kolem 20 000 Kč až 25 000 Kč. Mzda pana Vrby se v každém roce shoduje s průměrnou mzdou v národním hospodářství. Tabulka 7 Roční mzda pana Vrby za rok 2009–2013 Mzda (v Kč)

Rok 2009

282 660

2010

284 508

2011

296 880

2012

301 644

2013

310 608


Tabulka č. 5 zobrazuje mzdu pana Vrby, zaměstnance firmy AAA, za 12 po sobě jdoucích měsíců v každém roce. Nejvyšší mzdy dosáhl pan Vrba v roce 2013, kdy jeho měsíční mzda činila 25 884 Kč. Následující graf zobrazuje výši sociálního pojištění (zdravotního pojištění, důchodového pojištění, státní politiky zaměstnanosti a nemocenské pojištění) u konkrétního zaměstnance za sledované roky a to od roku 2009 do roku 2013.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 4 Podíl výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření konkrétního zaměstnance 320 000 300 000 280 000 260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

282 660

284 508

296 880

301 644

310 608

Důchodové pojištění Zdravotní pojištění Vyměřovací základ

18 373

18 494

19 298

19 607

20 190

12 720

12 803

13 360

13 574

13 979

2009

2010

2011

2012

2013


Graf č. 4 zobrazuje podíl výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření konkrétního zaměstnance. Jak bylo uvedeno výše, vyměřovací základ zaměstnance je charakterizován jako úhrn jeho příjmů. Z grafu je zřejmé, že čím vyšší má zaměstnanec plat, tím vyšší platí pojistné na zdravotním a důchodovém pojištění. Jiné pojištění zaměstnanec ze svého vyměřovacího základu (mzdy) neplatí. V roce 2010 byl vyměřovací základ zaměstnance ve výši 284 508 Kč za rok, proto na zdravotním a důchodovém pojištění za tento rok odvedl pojistné v celkové výši 31 297 Kč. Pokud by zaměstnanci mzda v určitém roce klesala, klesala by z tohoto důvodu i výše pojistného. Pojistné na důchodové a zdravotní pojištění je ve sledovaných letech stále na stejné úrovni, a to na 6,5 % a 4,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel Zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné, konkrétně na důchodové pojištění, nemocenské pojištění, státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění. Za sledované období sazba pojistného na sociální pojištění u zaměstnavatele činí 34 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pro zaměstnavatele je souhrn vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. Sazby pojistného v jednotlivých letech zůstali ve stejné výši. Zdravotní pojištění činí 9 % z vyměřovacích základů. Důchodové pojištění činí 21,5 % z vyměřovacích základů a z čísel je patrné, že právě důchodové pojištění činí nejvyšší sazbu v celém pojistném. Na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti se platí nejnižší procentní sazba z VZ. Sazba nemocenského pojištění je na sazbě 2,3 % z vyměřovacího základu a 1,2 % je na státní politiku zaměstnanosti. Celková sazba pojistného činí 34 % z VZ zaměstnance. 25 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vyměřovací základ zaměstnavatele patří k základním faktorům ovlivňující výši pojistného na sociální pojištění. Vyměřovací základ se spočítá, jak bylo napsáno v práci dříve, jako úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců. Vyměřovací základ se mění podle počtu zaměstnanců a dále podle příjmů těchto zaměstnanců. Komentář Z předchozích grafů a textu vyplývá, že výše pojistného na sociální pojištění má velký vliv na výsledek hospodaření. Čím vyšší je výsledek hospodaření, tím vyšší je výše pojistného na sociální pojištění a naopak. Vyměřovací základ je počítán jako 50 % z výsledku hospodaření. Z vyměřovacího základu a stanovené sazby se počítá výše pojistného za dané období. Sazba za rok 2009 a 2010 byla u OSVČ v poměru se zaměstnancem a zaměstnavatelem nižší o 3,9 %. Od roku 2011 se sazba za jednotlivé pojistné dostala na stejnou hodnotu, a to na 45 % z vyměřovacího základu. OSVČ má možnost se dobrovolně přihlásit k účasti na nemocenském pojištění, kdežto zaměstnanec jím musí být ze zákona účastněn od začátku nástupu do práce, i když na něj ze své mzdy neodvádí žádné procento. Procento na nemocenské pojištění platí za zaměstnance jeho zaměstnavatel. OSVČ platí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnance a zaměstnavatele je to tak, že si tuto procentní sazbu na zdravotní pojištění rozdělí v takovém poměru, že 1/3 zaplatí zaměstnanec ze své mzdy a 2/3 zaplatí zaměstnavatel.

3.2 Sociální pojištění v jednotlivých letech Tato subkapitola se bude zabývat sociálním pojištěním a jeho jednotlivými sazbami za zkoumané roky, od roku 2009 do roku 2013 a komparace se zaměstnanci a zaměstnavateli. Rok 2014 byl popsán v jednotlivých kapitolách teoretické části a bude srovnán s rokem 2013. Toto srovnání je na konci každé složky sociálního pojištění.

3.2.1 Zdravotní pojištění OSVČ Za všechny sledované roky, tedy od roku 2009 až do roku 2013, bylo jednotné pojistné ve výši 13,5 % (VZP, 2014). Tato výše pojistného se vypočítá z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ v každém roce činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Průměrná mzda se každým rokem mění. Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, jak je uvedeno v podkapitole 2.3.4 Vyměřovací základ. Zdravotní pojištění v roce 2009 Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP, 2009) uvádí, že průměrná měsíční mzda za rok 2009 činila 23 555 Kč. Zdroj také uvádí, že minimální měsíční vyměřovací základ činí 11 777,5 Kč a maximální měsíční vyměřovací základ činí 94 220 Kč (48násobek průměrné mzdy). Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP, 2008) uvádí minimální měsíční zálohu v roce 2009 ve výši 1 590 Kč a maximální zálohu 12 720 Kč. Zdroj dále uvádí, že při výpočtu minimální a maximální zálohy se vychází z průměrné mzdy. Tato průměrná mzda je uvedena v předešlém odstavci práce. 26 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Zdravotní pojištění v roce 2010 Vojenská zdravotní pojišťovna (VOZP, 2010) na svých webových stránkách uvádí, že průměrná měsíční mzda v roce 2010 činila 23 709 Kč. Zdroj dále uvádí, že minimální měsíční vyměřovací základ činní 11 854,50 Kč a maximální měsíční vyměřovací základ v roce 2010 činí 142 254 Kč (72násobek průměrné mzdy). Vojenská zdravotní pojišťovna (VOZP, 2009) říká, že minimální měsíční záloha za rok 2010 činí 1 601 Kč a maximální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 19 205 Kč. Zdravotní pojištění v roce 2011 Podle všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP, 2011) činí průměrná mzda v národním hospodářství 24 740 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ za rok 2011 činí 12 370 Kč a maximální vyměřovací základ je 148 440 Kč. Minimální měsíční záloha je v roce 2011 stanovena na částce 1 670 Kč a maximální výše měsíční zálohy ve zdravotním pojištění činí 20 040 Kč (VZP, 2010). Zdravotní pojištění v roce 2012 Dle Vojenské zdravotní pojišťovny (VOZP, 2012) činí průměrná měsíční mzda 25 137 Kč. Zdroj také uvádí minimální a maximální měsíční vyměřovací základ. Minimální měsíční vyměřovací základ za rok 2012 činil 12 568,50 Kč a maximální měsíční vyměřovací základ činil 150 822 Kč. Minimální výše měsíční zálohy v roce 2012 je stanovena na částce 1 697 Kč a maximální měsíční záloha činí 20 361 Kč (VOZP, 2011). Zdravotní pojištění v roce 2013 U zdravotního pojištění v roce 2013 je stanoveno stejné pojistné jako v předchozích sledovaných letech, a to na 13,5 % z vyměřovacího základu. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP, 2013) uveřejnila průměrnou měsíční mzdu ve výši 25 884 Kč. Minimální vyměřovací měsíční základ činí 12 942 Kč a maximální měsíční vyměřovací základ pro rok 2013 byl zrušen. U zdravotního pojištění v roce 2013 byla stanovena jen minimální měsíční výše zálohy (VZP, 2012). Zdroj uvádí, že minimální měsíční výše zálohy činí 1 748 Kč. Maximální měsíční výše zálohy pro rok 2013 není stanovena.

3.2.1.1 Shrnutí zdravotního pojištění v letech 2009–2013 Následující tabulka zobrazuje zdravotní pojištění ve sledovaných letech. Je zde zahrnuta výše pojistného, průměrná mzda za měsíc, minimální vyměřovací základ, maximální vyměřovací základ, minimální měsíční zálohy a maximální měsíční zálohy.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 8 Zdravotní pojištění od roku 2009 do 2013 2009

2010

2011

2012

2013

13,5 %

13,5 %

13,5 %

13,5 %

13,5 %

23 555 Kč

23 709 Kč

24 740 Kč

25 137 Kč

25 884 Kč

11 777,5 Kč/měsíc

11 854,50 Kč/měsíc

12 370 Kč/měsíc

12 568,50 Kč/měsíc

12 942 Kč/měsíc

141 330 Kč/rok

142 254 Kč/rok

148 440 Kč/rok

150 822 Kč/rok

155 304 Kč/rok

94 220 Kč/měsíc

142 254 Kč/měsíc

148 440 Kč/měsíc

150 822 Kč/měsíc

1 130 640 Kč/rok

1 707 048 Kč/rok

1 781 280 Kč/rok

1 809 864 Kč/rok

Minimální měsíční zálohy

1 590 Kč

1 601 Kč

1 670 Kč

1 697 Kč

1 748 Kč

Maximální měsíční zálohy

12 720 Kč

19 205 Kč

20 040 Kč

20 361 Kč

-

Pojistné Průměrná mzda za měsíc Minimální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ

-


Z tabulky o zdravotním pojištění je patrné, že ve všech sledovaných letech je pojistné ve stejné výši, a to 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ má každá OSVČ jiný. Zjistí se tak, že se od příjmů odečtou výdaje, tím vznikne daňový základ a tento daňový základ se vynásobí 50 %. Když porovnáme třetí řádek tabulky, vidíme, že se v jednotlivých letech průměrná mzda v národním hospodářství každým rokem zvyšuje. V prvním zkoumaném roce, tedy v roce 2009, je průměrná měsíční mzda vyčíslena na 23 555 Kč. V posledním zkoumaném roce (v roce 2013) činí průměrná měsíční mzda 25 884 Kč. Rozdíl mezi zkoumanými průměrnými měsíčními mzdami je 2 392 Kč. Z tabulky je také patrné, že po zvýšení průměrné měsíční mzdy se zvyšuje jak minimální vyměřovací základ, tak maximální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ se od roku 2009 do roku 2013 zvýšil o 13 974 Kč, a tedy v roce 2013 je ustanoven na částce 155 304 Kč/rok. Maximální vyměřovací základ byl v roce 2013 zrušen (až do roku 2015). Minimální měsíční zálohy jsou také každým rokem vzrůstající. V roce 2009 byla minimální záloha na částce 1 590 Kč, v roce 2011 na částce 1 670 a v roce 2013 je minimální výše zálohy stanovena na částce 1 748 Kč. Největší rozdíl mezi zálohami ve 28 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 sledovaných letech byl v letech 2010 a v roce 2011, kdy se záloha na zdravotní pojištění zvedla o 69 Kč. Maximální měsíční výše zálohy byla stanovena do roku 2012, v roce 2013 byla její horní hranice zrušena. V roce 2014 (který je popsaný v teoretické části bakalářské práce) je průměrná mzda stanovena na částku 25 942 Kč, což je o 58 Kč více než v loňském roce (tedy v roce 2013). Pokud se průměrná mzda zvedla o 58 Kč, tak se v roce 2014 zvedl i minimální vyměřovací základ. Maximální vyměřovací základ, jak bylo napsáno v teoretické části, byl pro zdravotní pojištění už v roce 2013 zrušen. Minimální výše zálohy na zdravotní pojištění v roce 2014 činila 1 752 Kč, to je o 4 koruny více než předešlý rok. Maximální výše zálohy není omezena horní hranicí, jak tomu bylo už i v roce 2013.

3.2.1.2 Zdravotní pojištění ostatních účastníků sociálního pojištění V této podkapitole jsou zahrnuti ostatní účastníci sociálního pojištění. Do ostatních účastníků sociálního pojištění jsou zahrnuti zaměstnanci a zaměstnavatele. Na zdravotním pojištění zaměstnavatelé a zaměstnanci odvádí také 13,5 % jako OSVČ za celé sledované období (rok 2009–2013). Jak je zmíněno v teoretické části, na zdravotní pojištění odvádí zaměstnanec 1/3 a zaměstnavatel 2/3 z 13,5 % z vyměřovacího základu. OSVČ platí 2,3% z vyměřovacího základu, to je oproti zaměstnanci a zaměstnavateli o 11,2 % méně. Zaměstnanec tedy platí ze svého vyměřovacího základu 4,5 % na zdravotní pojištění, ale pořád je to o 2,2 % více než platí OSVČ.

3.2.2 Sociální zabezpečení OSVČ Sociální zabezpečení se rozděluje na tři základní složky a to na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Za všechny sledované roky, teda od roku 2009–2013 činí pojistné na sociální pojištění (důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti) 29,2 % z vypočítaného vyměřovacího základu. Vyměřovací základ se v každém sledovaném roce stanoví jako 50 % z daňového základu, jak u hlavní samostatné výdělečné činnosti, tak u vedlejší SVČ. U vedlejší SVČ se stanoví 50 % z daňového základu jen tehdy, je-li dosaženo rozhodné částky (CSSZ, 2013e). Rozhodná částka se každým rokem mění. Následující graf zobrazuje vývoj rozhodné částky ve sledovaných letech. Rozhodná částka je pouze u samostatné výdělečné činnosti vedlejší, jak bylo zmíněno již dříve.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 5 Vývoj rozhodné částky u vedlejší SVČ v letech 2009–2013

Kč 63 000 62 000 61 000 60 000 59 000 58 000 57 000 56 000 55 000 54 000 53 000

Vývoj rozhodné částky u vedlejší SVČ v letech 2009–2013 62 121 60 329

59 374 Rozhodná částka

56 901 56 532

2009

2010

2011

2012

2013

rok

Zdroj:CSSZ (CSSZ, 2014) – vlastní zpracování

Graf č. 5 nám zobrazuje vývoj rozhodné částky u vedlejší SVČ v letech 2009 do roku 2013. Z grafu je patrné, že se rozhodná částka každým rokem zvyšuje. Rozhodná částka se používá u vedlejší samostatné výdělečné činnosti, a pokud je tato částka překročena, musí se osoba provádějící vedlejší SVČ přihlásit k platbě pojistného na sociální pojištění. Kdyby tuto rozhodnou částku osoba provádějící vedlejší SVČ nepřekročila, není povinna se k sociálnímu pojištění přihlásit, a tím pádem by neplatila ani zálohy na sociální pojištění. Z grafu je patrné, že nejmenší rozhodná částka za sledované roky je v roce 2009, kdy dosahovala 56 532 Kč na rok. Každým rokem se rozhodná částka zvyšuje a v roce 2013 dosáhla 62 121 Kč za rok. V roce 2014 byla rozhodná částka stanovena na 62 261 Kč za rok (jak je zmíněno v teoretické části), to je tedy o 140 Kč více než v roce 2013. Největší rozdíl mezi sledovanými lety je v roce 2010 na rok 2011, kdy je rozdíl o 2 473 Kč za rok. Maximální a minimální vyměřovací základ Maximální a minimální vyměřovací základ se také každým rokem mění. Mění se podle toho, jak se zvyšuje či snižuje průměrná mzda v národním hospodářství. Maximální vyměřovací základ, jak bylo popsáno v teoretické části, se vypočte jako 48násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda se každým rokem mění, podle zjištění se průměrná mzda zvyšuje, tak se každým rokem zvyšuje i maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění. Průběh zvyšování maximálního vyměřovacího základu je ukázán na grafu č. 3 Roční maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2009–2013. Maximální vyměřovací základ je stanoven ve stejné částce jak u hlavní SVČ tak vedlejší SVČ. 30 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Pro minimální vyměřovací základ je každý rok stanovena částka, která nesmí být menší. Z minimálního vyměřovacího základu se vypočte i minimální výše zálohy, o které bude zmínka v další části. Graf 6 Roční minimální vyměřovací základ pro důchodové pojištění v letech 2009–2013

Kč 90 000

Roční minimální vyměřovací základ pro důchodové pojištění v letech 2009–2013

80 000

77 652

70 000 60 000

70 668

74 220

71 136

75 420

50 000 40 000

Hlavní SVČ

30 000 20 000

28 272

28 452

29 688

30 168

Vedlejší SVČ

31 068

10 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

t

Zdroj: CSSZ (CSSZ, 2014) – vlastní úprava

Graf č. 6 ukazuje výši ročního minimálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění v letech 2009–2013. Z grafu je vidět, že minimální vyměřovací základ jak u hlavní SVČ, tak vedlejší SVČ roste ve všech sledovaných letech. Minimální vyměřovací základ roste, protože se každým rokem zvyšuje průměrná mzda v národním hospodářství, a tím se zvyšují i vyměřovací základy. V roce 2013 minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění činí 77 652 Kč a v roce 2014 (jak je psáno v teoretické části) je minimální vyměřovací základ stanoven na částce 77 832 Kč, to je o 180 Kč více než v minulém roce. Minimální vyměřovací základ u vedlejší SVČ se ve sledovaných letech pohyboval okolo 28 000 do 31 000, kdy v roce 2013 je nejvyšší minimální vyměřovací základ. Po srovnání s rokem 2014 minimální vyměřovací základ vedlejší SVČ stoupnul o 72 Kč. V roce 2014 min. vyměřovací základ činil 31 140 Kč za rok a v roce 2013 činil 31 068 Kč za rok. Největší rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem u vedlejší SVČ je mezi rokem 2012 a 2013. U hlavní SVČ byl největší rozdíl také mezi rokem v 2012 a 2013.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 7 Roční maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2009–2013

Roční maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2009–2013 Kč 1 900 000

1 781 280

1 700 000

1 707 048

1 500 000 1 300 000

1 242 432

1 100 000 900 000

1 206 576

1 130 640


700 000 500 000 2009

2010

2011

2012

2013

t

Zdroj: CSSZ (CSSZ, 2014) – vlastní zpracování

Graf č. 7 zobrazuje roční maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2009–2013. Graf není rozdělen na hlavní a vedlejší SVČ, jelikož maximální vyměřovací základ platí pro obě SVČ stejně. Na vodorovné ose je zobrazen čas a na svislé ose je měnová jednotka. Největší rozdíl mezi maximálními vyměřovacími základy byl v letech 2010 a 2011, kdy se maximální vyměřovací základ počítal jako 72násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Průměrná mzda v roce 2010 činila 23 709 Kč za měsíc, z této částky se vypočte maximální vyměřovací základ, a to tak, že se 23 709 vynásobí 72. Maximální vyměřovací základ byl v roce 2010 stanoven na částce 1 707 048 Kč. V letech 2009, 2012 a 2013 se maximální vyměřovací základ získal také z průměrné mzdy, ale průměrná mzda se vynásobila 48. V roce 2014 se maximální vyměřovací základ stanovil na 48násobku průměrné mzdy. V roce 2014 činil tento základ 1 245 216 Kč, oproti roku 2013, kde základ činil 1 242 432 Kč. Zálohy na sociální pojištění Zálohy na sociální pojištění se v jednotlivých sledovaných letech měnily. Minimální výše zálohy je dána především podle toho, jak se měnila průměrná mzda v národním hospodářství. Výše minimální zálohy se odvíjí od stanoveného minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ se také každým rokem mění, každý rok se vždy zvýší.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 8 Výše zálohy u hlavní SVČ na sociální pojištění v letech 2009–2013

Kč 45 000

Výše zálohy u hlavní SVČ u důchodového pojištěnív letech 2009–2013 43 345

40 000 35 000

30 000 25 000 20 000

30 233

27 693

29 361

23 313

Minimální výše

15 000

Maximální výše

10 000 5 000

1 720

1 731

1 807

1 836

1 890

0 2009

2010

2011

2012

2013

t


Graf č. 8 zobrazuje výši zálohy u hlavní SVČ na sociální pojištění v letech 2009–2013, kde jsou hodnoty minimální a maximální. Na vodorovné ose je zobrazen čas a na svislé ose výše zálohy v Kč. Minimální výše zálohy byla v roce 2009 o 170 Kč menší než v roce 2013. Každým rokem se minimální i maximální výše zálohy na sociální pojištění mění. Maximální výše zálohy se vypočte z maximálního vyměřovacího základu. Minimální výše zálohy se v jednotlivých letech mění jen nepatrně. Od sledovaného roku 2009 do roku 2013 se minimální výše zálohy zvýšila o 170 Kč. Minimální záloha se počítá i u takových OSVČ, které svými příjmy nedosáhly minimálního vyměřovacího základu. Tuto minimální výši zálohy musí platit každý, kdo je přihlášen k účasti na důchodovém pojištění (které se platí společně se státní politikou zaměstnanosti). Sociální pojištění musí platit všichni SVČ až na výjimku, kdy SVČ je vedlejší, pokud nedosáhne rozhodné částky (výše rozhodné částky je popsána v druhé části praktické části), nemusí se přihlásit k účasti na sociálním pojištění a tím pádem neplatí ani žádné zálohy na sociální pojištění. Zálohy na sociální pojištění pokud OSVČ pracuje, tak za ní platí zaměstnavatel, popřípadě stát.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 9 Výše zálohy u vedlejší SVČ u důchodového pojištění v letech 2009–2013

Výše zálohy u vedlejší SVČ u důchodového pojištění v letech 2009–2013 Kč 780 760 756

740 735

720 723

700

Minimální výše

680 660

688

693

640 2009

2010

2011

2012

2013

t


Graf č. 9 popisuje výši minimální zálohy u vedlejší SVČ u důchodového pojištění v letech 2009–2013. Od sledovaného roku 2009 se minimální výše zálohy zvyšuje. Nejvyšší nárůst zálohy byl v roce 2010 až 2011, kdy je rozdíl 30 Kč. V roce 2014 je výše minimální zálohy stanovena na částce 758 Kč, což je o 2 Kč méně než v roce 2013. Výše minimální zálohy je závislá na minimálním vyměřovacím základu. Maximální výše zálohy na důchodové pojištění není v grafu zobrazena. Horní strop záloh je stanoven na stejné výši jako u hlavní samostatně výdělečně činnosti. Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je u OSVČ od roku 1994 dobrovolné. Nemocenské pojištění je ale povinné u zaměstnanců a zaměstnavatelů. Nemocenské pojištění se za sledované období měnilo jen jednou, a to v roce 2011 od sledovaného roku 2009. OSVČ, pokud se přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, platila sazbu 1,4 % (namísto 4,4 %, jak tomu bylo v roce 2008) z vyměřovacího základu (MPSV, 2013b). Zdroj dále uvádí, že od roku 2011 se sazba na nemocenské pojištění změnila na 2,3 % z vyměřovacího základu. Zdroj také dále uvádí, že minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění byl do roku 2012 stanoven na částce 2 000 Kč a od roku 2012 je stanoven na částce 2 500 Kč. Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění bylo za rok 2009 ve výši 56 Kč/měsíc.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Výpočet minimální měsíční pojistné na NP Minimální měsíční pojistné na NP za rok 2009–2011 = 4000 X 1,3 % Minimální měsíční pojistné na NP za rok 2009–2011 = 56 Kč Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění za rok 2012 a 2013 je ve výši 115 Kč/měsíc. Minimální měsíční pojistné se vypočte z dvojnásobné částky pro účast na pojištění. V roce 2014 je minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění stejné jako v roce 2013. Minimální měsíční pojistné na NP za rok 2012–2014 = 5 000 x 2,3% Minimální měsíční pojistné na NP za rok 2012–2014 = 115 Kč Maximální výše pojistného na nemocenské pojištění se vypočte z maximálního vyměřovacího základu. Pro rok 2013 je to 2 382 Kč/měsíc. Výpočet maximální měsíční pojistné na NP Maximální měsíční pojistné na NP v roce 2013 = 1 242 432 x 2,3 % Maximální měsíční pojistné na NP v roce 2013 = 2 382 Kč

3.2.2.1 Sociální zabezpečení ostatních účastníků sociálního pojištění Do ostatních účastníků sociálního pojištění jsou zahrnuti zaměstnanci a zaměstnavatelé. Zaměstnanec Za celé sledované období zaměstnanci platí na sociální zabezpečení pouze pojistné na důchodové pojištění a to ve výši 6,5 % (MPSV, 2013b). Na nemocenské pojištění ani politiku zaměstnanosti neplatí. Příklad: Příjem zaměstnance 10 000 Kč. Zaměstnanec odvede = 10 000 x 0,065 = 650 Kč Zaměstnanci je odvedeno 650 Kč z platu. Zaměstnavatel Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV, 2013b) na svých webových stránkách uvádí, že zaměstnavatel platí určité procento za zaměstnance v sociálním zabezpečení. U důchodového pojištění zaměstnavatel odvádí sazbu 21,5 %, na nemocenské pojištění odvádí 2,3 % a za státní politiku zaměstnanosti odvádí 1,2 % pojistného.

3.3 Sociální pojištění konkrétní OSVČ V této podkapitole bude zobrazeno sociální pojištění konkrétní OSVČ za rok 2013. Bude zde vypočteno i pojistné na nemocenské pojištění, ke kterému není konkrétní OSVČ přihlášena.

3.3.1 Konkrétní OSVČ Pan Vrána začal podnikat na začátku roku 2005 v zednické činnosti. Je hlavní SVČ. Je přihlášen k pojišťovně VZP. Každý měsíc platí zálohy na zdravotní pojištění i sociální 35 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zabezpečení. Pan Vrána se nepřihlásil k účasti na nemocenském pojištění. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2013 jak na zdravotní pojištění, tak sociální pojištění je vyplněn a přiložen v přílohách. Zdravotní pojištění Pan Vrána dne 13. 3. 2013 podal Přehled za rok 2013 o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh pojistné na zdravotní pojištění. Jeho příjmy za rok 2013 činily 746 386 Kč. Výdaje za tento rok byly ve výši 548 699 Kč. Výsledek hospodaření byl tedy 197 687 Kč. Samostatná výdělečná činnost trvala 12 kalendářních měsíců. Minimální vyměřovací základ pro rok 2013 se zapíše od přehledu do řádku 9 a vypočte se jako: (25 884 x 0, 5) x 12 = 155 304 Kč Vyměřovací základ OSVČ za rok 2013: Daňový základ x 50 % 197 687 x 0,5 = 98 843,5 Kč Z výpočtu vidíme, že vyměřovací základ pana Vrány je v kladných hodnotách, ale protože vyměřovací základ pro OSVČ za rok 2013 nedosáhl minimálního obecného vyměřovacího základu, tak se použije vyměřovací základ obecný, který pro rok 2013 činí 155 304 Kč. Následně se do přehledu o příjmech a výdajích vyplňuje do řádku 16 pojistné za rok 2013. Pojistné za rok 2013 se vypočte jako:

Tato sazba pojistného se vždy musí zaokrouhlit na celé koruny nahoru. Pan Vrána tuto částku vypočítaného pojistného zaplatil, proto nemá žádný přeplatek ani nedoplatek. Nová výše zálohy na rok 2014 se vypočte jako:


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Z výpočtu nové zálohy je vidět, že nová záloha nedosáhla minimální výše zálohy. U zdravotního pojištění rok 2014 bude pan Vrána platit zálohu ve výši 1 752 Kč, což je minimální výše měsíční zálohy na ZP pro rok 2013. Sociální pojištění Jelikož je pan Vrána OSVČ hlavní, tak je povinen platit pojistné na sociální zabezpečení, tím pádem na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na rok 2013 podal pan Vrána 13. 3. 2013 na okresní správu sociálního zabezpečení (podává se podle místa bydliště). Jeho výsledek hospodaření za rok 2013 dosahoval 197 687 Kč. Do přehledu o příjmech a výdajích OSVČ na rok 2013 se do kolonky s číslem 26 napíše daňový základ, který v tomto případě u pana Vrány byl ve výši 197 687 Kč. Minimální vyměřovací základ na sociální pojištění (obecný) v roce 2013 se vypočte jako: 6 471 x 12 = 77 652 Kč Obecný minimální vyměřovací základ pro rok 2013 činí 77 652 Kč. Vyměřovací základ za rok 2013 pana Vrány: (Daňový základ x 50 %) 197687 x 0,5 = 98 843,5 Kč Vypočítaný vyměřovací základ pana Vrány je vyšší než obecný vyměřovací základ, proto se použije vypočtený vyměřovací základ, který činí 98 844 Kč (po zaokrouhlení na koruny nahoru). Tento vyměřovací základ se zapíše do řádku 31 Vypočtený vyměřovací základ a také do řádku 35 (Minimální vyměřovací základ), 36 (Určený vyměřovací základ) a 38. Do řádku 39 se vyplňuje pojistné na důchodové pojištění, které se vypočte:

Pan Vrána tedy měl za rok 2013 zaplatit pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti zálohy ve výši 28 863 Kč. Tuto částku také zaplatil. Do řádku 41 v přehledu o příjmech a výdajích tedy napíše hodnotu, kterou zaplatil na zálohách u důchodového pojištění. V řádku 42 napíše 0, jelikož nezaplatil ani víc ani méně na zálohách, než měl. Do přehledu se také doplňuje výše zálohy na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti na rok 2014:


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Pan Vrána bude v roce 2014 platit pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti ve výši 2 406 Kč. Nemocenské pojištění Pan Vrána není účastněn nemocenského pojištění, ale pokud by se v roce 2014 chtěl stát účastníkem, vypočte si v přehledu o příjmech a výdajích pojistné, které má příští rok na nemocenské pojištění platit. Vzorec pro výpočet měsíčního nemocenského pojištění je:

Kdyby se chtěl pan Vrána stát účastníkem nemocenského pojištění, bude platit měsíční pojistné na nemocenské pojištění v roce 2014 190 Kč za měsíc. Nemocenské pojištění a důchodové pojištění odvádí pan Vrána na zvláštní příslušné účty okresní správy sociálního zabezpečení. Přehled o příjmech a výdajích je přiložen v příloze č. 1 – zdravotní pojištění a v příloze č. 2 – sociální pojištění.



4. Závěr Bakalářská práce je tvořena na téma Sociální pojištění OSVČ. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit vliv sociálního pojištění na výsledek hospodaření a porovnání sociálního pojištění OSVČ v jednotlivých letech, a to od roku 2009–2013. Dílčími cíli bakalářské práce bylo seznámení se základními pojmy souvisejícími se sociálním pojištěním na základě odborné literatury a zákonů, formulace metodiky, zjištění jednotlivého sociálního pojištění u konkrétní OSVČ za rok 2013 a zjištění jednotlivých sazeb v rámci sociálního pojištění. Po vypracování hlavního cíle bakalářské práce vyšlo najevo, že vliv výše sociálního pojištění na výsledku hospodaření je velký. Výše pojistného na sociální zabezpečení se vypočítává z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je závislý na výsledku hospodaření, který OSVČ svým úsilím získala. Z výsledku hospodaření se státu na pojistném pro sociální a zdravotní pojištění odvede necelá 1/3 z výdělku. V letech 2009 a 2010 OSVČ odvedla 44,1 % z vyměřovacího základu, v ostatních sledovaných letech se toto procento zvedlo o 0,9 % z vyměřovacího základu. Při porovnání OSVČ a zaměstnance se zaměstnavatelem se výše pojistného v jednotlivých letech srovnala na stejnou výši, a to na 45 % z vyměřovacího základu. Po srovnání sociálního pojištění v letech 2009–2013 bylo zjištěno, že sazby na zdravotním a sociálním pojištění zůstaly na stejné výši u zaměstnance a zaměstnavatele, jen u OSVČ se nepatrně sazba pojistného zvýšila. Největší podíl pojistného je u všech sledovaných subjektů na důchodové pojištění, společně se státní politikou zaměstnanosti. U OSVČ tvoří výše pojistného na důchodové pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanec odvede na důchodové pojištění 6,5 % a zaměstnavatel dokonce 23 % z vyměřovacích základů všech zaměstnanců. V jednotlivých zkoumaných letech se také měnila průměrná mzda, od které se odvíjí minimální vyměřovací základ. Průměrná mzda v národním hospodářství v roce 2009 dosahovala 23 555 Kč, což je o 2 329 Kč méně než v roce 2013. Z tohoto vyplývá, že se průměrná mzda ve sledovaných letech zvyšovala. Minimální a maximální vyměřovací základ se ve sledovaných letech také měnil, zvyšoval se. Zdravotní pojištění platí každý zkoumaný subjekt. Nejvyšší podíl platí OSVČ. Zdravotní pojištění je povinný platit každý občan České republiky. Zdravotní pojištění si platí ze svého vyměřovacího základu OSVČ, zaměstnavatel a zaměstnanec, ale i lidé v důchodovém věku nebo studenti (to jsou tzv. státní pojištěnci). Za tyto pojištěnce platí zdravotní pojištění stát, ale musí doložit, že jsou právě stání pojištěnci. U zaměstnance se na zdravotní pojištění odvádí z jeho platu 4,5 % a zbylých 9 % platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Zdravotní pojištění platí i OSVČ, která má SVČ vedlejší, na rozdíl u důchodového pojištění. U důchodového pojištění je důležité, zda OSVČ je hlavní SVČ či vedlejší SVČ. Pokud je SVČ hlavní, musí každý měsíc odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Pokud je OSVČ vedlejší, tak pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Zde je důležité, jestli OSVČ dosáhla takzvané rozhodné částky. Tato rozhodná částka je každým rokem vyšší. Nejvyšší tato rozhodná částka byla v roce 2013, kdy dosahovala 62 121 Kč za rok. Zálohy na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti se odvádí na zvláštní 39 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 účet české správy sociálního zabezpečení. Před rokem 2009 se zdravotní a sociální pojištění odvádělo na stejný určený účet. Nemocenské pojištění na rozdíl od důchodového pojištění je pro OSVČ dobrovolné. OSVČ se může dobrovolně přihlásit k účasti na nemocenském pojištění, ale ze zkoumání vyplynulo, že se to OSVČ nevyplatí. Pokud si OSVČ platí nemocenské pojištění (které činní 2,3 % z vyměřovacího základu), je zabezpečena pouze v případě nemoci a peněžité pomoci v mateřství. Na ostatní složky nemocenské pojištění na rozdíl od zaměstnanců (kteří jsou povinně účastněny nemocenské pojištění) nemají nárok. Zaměstnanci mají nárok při placení nemocenského pojištění ještě na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Poslední subkapitola praktické části se věnovala sociálnímu pojištění konkrétní OSVČ. Z výpočtů konkrétní OSVČ vyplynulo, že za rok 2013 měl výsledek hospodaření 197 687 Kč. Konkrétní OSVČ zaplatila na sociální a zdravotní pojištění celkem 49 930 Kč. Z výpočtu také vyplynulo, kolik konkrétní OSVČ bude platit na zálohách v roce 2014. Každý měsíc na zálohách bude odvedeno 3 518 Kč. Pokud by si konkrétní OSVČ platila nemocenské pojištění, odvedla by 190 Kč měsíčně, ale jak bylo napsáno výše, OSVČ se platit pojistné na nemocenské pojištění nevyplatí. Bakalářská práce seznamuje čtenáře se zdravotním pojištěním a sociálním zabezpečením OSVČ a částečně i ostatních účastníků sociálního pojištění. Autorka práce věří, že pro čtenáře byla práce přínosem a najdou v ní všechny potřené informace o změně jednotlivého pojistného a vše s tím související za posledních 5 let. Vlastním přínosem pro autorku práce je především větší orientace v zákonech a také hlubší porozumění danému tématu.



Literatura Odborné zdroje ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-3724-9. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada Publish, a. s., 2011. ISBN 978-80-247-3669-3. ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění. 5. vyd. Ostrava: ANAG, 2013. ISBN 978-807263-765-2. DANĚK, Antonín et al. Abeceda mzdové účetní. 23. vyd. Ostrava: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-800-0. NĚMEC, Jiří. Principy zdravotního pojištění. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2628-1. OCHRANA, František et al. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2. TRNKOVÁ, Ludmila, Tomáš HEJKAL, Helena PELIKÁNOVÁ a Magdalena ŠVÁCHOVÁ. Nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění: Komentář a příklady. 3. vyd. Praha: Polygon, 2003. ISBN 80-7273-082-7. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňové systémy ČR 2010. Praha: 1. VOX a. s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. ŽENÍŠKOVÁ, Marta a Jan PŘIB. Zákon o nemocenském pojištění: S komentářem a příklady od 1. 1. 2014. 7. vyd. Ostrava: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-856-7. Periodika DANĚK, Antonín. Průměrná mzda a zdravotní pojištění od 1. ledna 2014. Národní pojištění. 2013, roč. 2013, č. 12. DOI: 0323-2395. Internetové stránky Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění [online]. 2013c [cit. 201402-17]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ Česká správa sociálního zabezpečení. Důležité údaje platné pro sociální zabezpečení v roce 2014 [online]. 2013b [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/dulezite-udaje-platne-prosocialni-zabezpeceni-v-roce-2014.htm Česká správa sociálního zabezpečení. Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ [online]. 2014b [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojisteniosvc/davky/vypocet_davek_nemocenskeho_pojisteni_osvc_2012_03_25.htm Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Česká správa sociálního zabezpečení: OSVČ. Tiskopisy OSVČ [online]. 2014 [cit. 201403-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm Česká správa sociálního zabezpečení: Pojistné na sociální zabezpečení [online]. 2013a [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ Česká správa sociálního zabezpečení: Pojistné na sociální zabezpečení. Povinnosti [online]. 2013d [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-nasocialni-zabezpeceni/povinnosti.htm Česká správa sociálního zabezpečení: Tiskopisy OSVČ. Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 [online]. 2013e [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/33D057C7-A6D2-4B92-95AA05104B182215/0/8932312_12014.pdfČeská správa sociálního zabezpečení: Účast na pojištění. Povinná [online]. 2014a [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/ucast-napojisteni/povinna.htm Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza vývoje nemocenského pojištění [online]. 2013b [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12643/Analyza_2013.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění [online]. 2005 [cit. 2014-0218]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální pojištění [online]. 2013a [cit. 2014-0219]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1349 Vojenská zdravotní pojišťovna. Přehledy za rok 2009 [online]. 2009 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/formulare/OSVC/Prehledy-za-rok2009/ Vojenská zdravotní pojišťovna. Přehledy za rok 2010 [online]. 2010 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/formulare/OSVC/Prehledy-za-rok2010/ Vojenská zdravotní pojišťovna. Přehledy za rok 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/formulare/OSVC/Prehledy-za-rok2011/ Vojenská zdravotní pojišťovna. Přehledy za rok 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/formulare/OSVC/Prehledy-za-rok2012/ Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Osoba bez zdanitelných příjmů [online]. 2014b [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika/2-6-osoba-bezzdanitelnych-prijmu-obzp Všeobecná zdravotní pojišťovna. O nás [online]. 2014a [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://vzp.cz/o-nas Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Všeobecná zdravotní pojišťovna. Plátce pojistného - zaměstnavatel [online]. 2014c [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcumetodika/2-4-platce-pojistneho-zamestnavatel Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poučení k formuláři Přehled OSVČ za rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/pouceni-pdf.pdf Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poučení k Přehled OSVČ za rok 2009 [online]. 2009 cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/1293793108pouceni-pdf.pdf Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poučení k Přehled OSVČ za rok 2008 [online]. 2008 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/1293802407-osvc2008-pouceni-pdf.pdf Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poučení k formuláři Přehled OSVČ za rok 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/prehled-o-prijmech-a-vydajich-osvc-2012pouceni.pdf Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poučení k formuláři Přehled OSVČ za rok 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/prehled-osvc-za-rok-2011-pouceni.pdf Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poučení k formuláři Přehled OSVČ za rok 2010 [online]. 2010 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/tiskopisy-pro-osvc-prehled-o-prijmech-avydajich-osvc-za-rok-2010-pouceni-pdf-46-kb.pdf Zákony Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Zákon č. 598/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění



Přílohy Obrázek 1 Přehled OSVČ za rok 2013 - zdravotní pojištění

Zdroj: VZP (VZP, 2013) – vlastní zpracování


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Obrázek 2 Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 - sociální pojištění



Zdroj: CSSZ (CSSZ, 2014) – vlastní úprava


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 DIANA BUREŠOVÁ

Recommend Documents