Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Student
: Agiimaa Buyankhishig
Vedoucí bakalářské práce
: Ing. Jarmila Pavlíčková
Oponent bakalářské práce
: Ing. Zdena Marešová
TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Web 2.0
ROK : 2010
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.
V Praze dne 28.06.2010
........................... .......................... podpis
ii
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Jarmile Pavlíčkové, vedoucí mé bakalářské práce, za pomoc, rady a věcné připomínky při tvorbě tohoto díla.
iii
Abstrakt Tato studie zpracovává problematiku webu 2.0 a sociálních sítí s důrazem na vzdělávání a oblast českých vysokých škol. Ve své první části nejprve popisuje základní charakteristiky a technologie webu 2.0. Ve své druhé části pak rozebírá výhody a využitelnost hlavních služeb webu 2.0 v oblasti vzdělávání, poněvadž takovéto využití neustále nabývá na důležitosti a má svůj význam pro naši společnost. Dále pojednává o nejvýznamnějších sociálních sítí v zahraničí a v České republice. A nakonec, ve své poslední části, je vypracována analýza výskytu informací na sociálních sítí o nejznámějších českých veřejných vysokých školách.
Klíčová slova: web 2.0, sociální sítě, české vysoké školy
Abstract This study deals with the issues of Web 2.0 and social networks with an emphasis on education and the Czech universities. At the first briefly describes the basic characteristics and technology of Web 2.0. In its second part discusses the benefits and usability of the major Web 2.0 services in education, because this kind of usage is constantly gaining importance and has its sense to our society. Further states the list of top social networks abroad and in the Czech Republic. And finally, in its last section, the analysis of information on social networks about famous Czech universities is performed. Keywords: web 2.0, social networks, Czech universities
iv
Obsah 1. Úvod ............................................................................................................... 1 1.1. 1.2. 1.3.
Hlavní cíle .................................................................................................................. 2 Dosažení cílů .............................................................................................................. 2 Typografické konvence .............................................................................................. 2
2. Obecné charakteristiky Web 2.0 .................................................................... 3 2.1. Definice webu 2.0 ...................................................................................................... 3 2.2. Základní rysy webu 2.0 .............................................................................................. 4 2.3. Web jako platforma .................................................................................................... 5 2.4. Využití kolektivní inteligence .................................................................................... 6 2.5. Long tail (teorie chvostu) ........................................................................................... 6 2.5.1 Long tail ve vyhledávání .................................................................................... 6
3. Technologie pro Web 2.0 ............................................................................... 8 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.
Ajax ............................................................................................................................ 8 Adobe Flash a Flex................................................................................................... 10 Microsoft Silverlight ................................................................................................ 11 Java FX..................................................................................................................... 12 RSS/ATOM.............................................................................................................. 12
4. Výhody a využitelnost služeb webu 2.0 v oblasti vzdělávání...................... 13 4.1. Blog .......................................................................................................................... 14 4.1.1 Charakteristika blogu ....................................................................................... 14 4.1.2 Založení blogu.................................................................................................. 14 4.1.3 Využití blogu ve výuce .................................................................................... 16 4.2. Wiki.......................................................................................................................... 17 4.2.1 Charakteristika wiki ......................................................................................... 17 4.2.2 Založení wiki.................................................................................................... 19 4.2.3 Využití wiki ve výuce ...................................................................................... 20 4.3. Sociální sítě .............................................................................................................. 20 4.3.1 Přehled sociálních sítí v ČR a zahraničí........................................................... 21 4.3.2 Využití sociálních sítí ve výuce ....................................................................... 21 4.4. Podcast ..................................................................................................................... 22 4.4.1 Využití Podcastu ve výuce ............................................................................... 22 4.5. RSS........................................................................................................................... 23 4.5.1 Využití RSS ve výuce ...................................................................................... 24
5. Přehled sociálních sítí v ČR a zahraničí....................................................... 25 5.1. Zahraniční sociální sítě............................................................................................. 25 5.1.1 Myspace ........................................................................................................... 25 5.1.2 Facebook .......................................................................................................... 25 5.1.3 Twitter .............................................................................................................. 26 5.1.4 Flickr ................................................................................................................ 26 5.1.5 Friendster.......................................................................................................... 26
v
5.1.6 HI5.................................................................................................................... 26 5.1.7 Orkut................................................................................................................. 27 5.1.8 LinkedIn ........................................................................................................... 27 5.1.9 Classmates ........................................................................................................ 27 5.2. Návštěvnost vybraných sociálních sítí ve světě ....................................................... 27 5.3. Sociální sítě v ČR..................................................................................................... 29 5.3.1 Lidé.cz .............................................................................................................. 29 5.3.2 Spolužáci.cz...................................................................................................... 29 5.3.3 Školnístránky.cz ............................................................................................... 30 5.3.4 Líbímseti.cz ...................................................................................................... 30 5.4. Návštěvnost vybraných sociálních sítí v ČR............................................................ 30
6. Analýza výskytu informací na sociálních sítích o českých veřejných VŠ... 33 6.1. 6.2. 6.3. 6.4.
Facebook .................................................................................................................. 33 Primát ....................................................................................................................... 36 Second Life .............................................................................................................. 38 Spolužáci.cz.............................................................................................................. 39
7. Závěr............................................................................................................. 40 8. Seznam použité literatury............................................................................. 42 Terminologický slovník ...................................................................................... 47 Příloha.................................................................................................................. 48
vi
1. Úvod Dnešní svět je nepředstavitelný bez počítačů a informačních technologií, které nám usnadňují organizování a provádění složitých úkolů v mnoha oblastech, především v průmyslu, službách a vědě. V posledních letech stoupají také počty uživatelů, kteří „žijí” online. Internet a informační technologie se staly nedílnou součástí i našeho sociálního života. Používáme je denně jak v práci, pro zábavu, tak i pro průběžné vzdělávání sebe sama. Díky celosvětové síti a moderní technologii vystavěné nad ní máme přístup k velkému množství informací nabízených z různých úhlů pohledu a zároveň schopnost snadno komunikovat se skupinami lidí podobného zájmu a vzájemně sdílet své myšlenky a audiovizuální podklady. Internet se tím stal mnohem „přitažlivější” a interaktivnější. Právě tomuto fenoménu označovaném jako „Web 2.0 - internet druhé generace“ a jeho využitelnosti ve vzdělávání se chci věnovat ve své bakalářské práci.
1
1.1. Hlavní cíle Pole působnosti webu 2.0 je velmi široké a obsáhlé. Cíle mé práce jsem shrnula do následujících bodů: •
nejprve stručně pojednat o základních rysech a technologiích webu 2.0 pro uvedení do problematiky,
•
rozebrat nejdůležitější služby webu 2.0 vhodné pro využití ve vzdělávání,
•
vytvořit přehled nejvyužívanějších sociálních sítí ve světě a v České republice,
•
a nakonec, částečně analyzovat informace o českých vysokých školách na sociálních sítí.
1.2. Dosažení cílů K dosažení výše uvedených cílu využiji internetové zdroje a doporučenou literaturu.
1.3. Typografické konvence •
Zkratky jsou přehledně definovány v dodatku.
•
Anglické termíny jsou uvedeny tímto (způsobem).
2
2. Obecné charakteristiky Web 2.0 Tato kapitola krátce pojednává o definici a základních rysech webu 2.0.
2.1. Definice webu 2.0 Termín Web 2.0 byl poprvé použit na konferenci pro investory věnované novým trendům na internetu, která se konala v roce 2004 v USA. Ještě před jejím začátkem, během jednání o jejím pořádání, poznamenal Dale Dougherty, viceprezident vydavatelství O’Reilly Media zajímavou myšlenku: “Internetová bublina neznamenala krach webu, spíše naopak, web se stal důležitějším než kdy předtím. Co když kolaps éry dotnet představuje příležitost pro budoucnost internetu ? Co když nastal čas pro Web 2.0 ? ” [1]. Po skončení konference přišel Tim O’Reilly, zakladatel stejnojmenného nakladatelství, s ne zcela jasnou definicí webu 2.0 : „Web 2.0 představuje obchodní revoluci v počítačovém průmyslu, způsobenou přijetím internetu jako platformy, a pokud o porozumění pravidlům, která vedou k úspěchu na této nové platformě. Hlavním pravidlem přitom je: budujte aplikace, které využívají síťový efekt, aby se stávaly lepšími s tím, jak roste počet jejich uživatelů.“ [1]. Na to vyjádřil pan Tim Berners-Lee, stvořitel webu, zakladatel a současný ředitel W3C (World Wide Web Consorcium), svůj názor: „Zásadní rozdíly mezi současným webem a webem 2.0 nejsou a sémantický web je pouze rozšířením současného webu. U webu 1.0 šlo také o interaktivní prostor a spojování mezi lidmi. Myslím si, že Web 2.0 je pouhý slogan a nikdo neví, co to ve skutečnosti je“ [2].
3
2.2. Základní rysy webu 2.0 Dle skutečností popsaných v předchozí kapitole se zdá být pojem web 2.0 marketingovou nálepkou pro nalákání investorů. Sama se přikláním k názorům sira Tima Bernerse-Lee. Nicméně nelze popřít, že web prodělal svůj přirozený vývoj, tedy evoluci. (nikoli revoluci, jak tvrdí Tim O’Reilly). Už asi jednou provždy se pro právě probíhající internetovou etapu vžil pojem Web 2.0. O čem tedy je a co ho charakterizuje? Web 2.0 můžeme označit jako pokračování tradiční statické internetové stránky. Prostor, v němž pevný obsah webových stránek, který směřoval pouze od autora-webmastera, je nahrazeno prostředím pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Autor stránky nechá uživatele spolupracovat a tak se uživatelé stávají hlavními tvořiteli obsahu. Charakteristické rysy Webu 2.0 přehledně shrnuje tab. 1 a vizuálně znázorňuje následující obr. 1.
WEB 1.0
WEB 2.0
OBSAH
obsah webu je vytvářen převážně návštěvníci se aktivně podílejí na jeho vlastníkem tvorbě obsahu – vlastník je v roli moderátora
INTERAKCE
interakce vytváří nároky na interakce je vítána, má formu vlastníka, proto jen v nezbytné diskusí, chatu, propojení s messengery, sociálních profilů míře
AKTUALIZACE
odpovídá schopnostem vlastníka
KOMUNITA
neexistuje, návštěvník je pasivní návštěvník je současně ten, „o příjemce informací bez interakcí kom web píše“, jednotlivec je součástí rozsáhlé komunity
PERSONALIZACE
weby neumožňují personalizaci
web je živý organismus – tvůrců obsahu mohou být miliony
implicitní umožňují vytvářet a využívat sociální profily čtenářů
Tab.1 Porovnání Web 1.0 a Web 2.0 [3].
4
Obr. 1 Porovnání Web 1.0 a Web 2.0 [4].
2.3. Web jako platforma Nejvýraznější vlastností webu 2.0 je možnost provozovat služby prostřednictvím webového prohlížeče. Uživatel si tak nemusí kupovat krabicový software, instalovat a udržovat ho na každém svém zařízení, ale může jednoduše využít webových aplikací, které jsou z pohledu uživatele bez-údržbové a přístupné z kteréhokoli zařízení v síti. Příkladem je webový balík kancelářských aplikací Google Docs and Spreadsheet. Web jako platforma byl původně obchodní model firmy Netscape, aby mohla mít pod kontrolou, jaké aplikace budou užívat její klienti tenkrát velmi rozšířeného a oblíbeného prohlížeče Netscape Navigátor. [5]
5
2.4. Využití kolektivní inteligence Dalším z hlavních přínosů web 2.0 je společná tvorba obsahu a využívání kolektivní inteligence a schopností. Čím více uživatelů, tím více se vytvoří přidaných hodnot. Příklady kolektivní inteligence lze najít nejen v lidech, ale i zvířatech (mravencích), bakteriích. Sociální sítě dostupné každému jsou potom ideálním prostředím pro zhodnocení společné lidské tvorby. Příkladem je dosud nevídaná encyklopedie Wikipedia [kap 4.2].
2.5. Long tail (teorie chvostu) Long tail označuje jev, při kterém množství málo častých prvků zaujímá většinu z celkového počtu. Princip Long tail umožňuje uspokojit různorodé potřeby nejširšího spektra uživatelů / zákazníků a lze ho uplatnit v mnoho oblastech. Například množství zboží, které už se nevejde do kamenného obchodu nebo se ho ani nevyplatí prodávat z důvodu malé poptávky, můžeme najít v internetovém obchodě, který pokryje mnohem větší množství zákazníků. Tento pojem zpopularizoval v roce 2004 Chris Anderson, šéfredaktor časopisu Wired Magazine. [6]
2.5.1
Long tail ve vyhledávání
Princip Long tail je často používán v rámci optimalizace webových stran pro vyhledávače, poněvadž propagace je velmi důležitá. Například pro klíčové slovo “rýže“ se vyplatí najít specifičtější slovo “dlouhozrná jasmínová rýže” , které lépe vystihuje obsah a není tolik obecná. Náklady na optimalizaci jsou nízké a návštěvnost dané internetové stránky se zvýší. Obr. 2 znázorňuje
četnost hledaní pro jednotlivé fráze. Je zde vidět velké množství
podrobných frází, které jsou vyhledávány málo, takže např. provozovatel e-shopu získá s podrobnějšími frázemi větší pravděpodobnost, že se dostane do popředí. [7]
6
Obr. 2 Princip Long tail [7].
7
3. Technologie pro Web 2.0 “Co je zde cílem ? Vyvinout novou generaci webových aplikací, které budou nejméně tak dobré jako klasické desktopové aplikace “ [8]. Takovýmto webovým aplikacím se začalo říkat RIA (Rich Internet Applications). Jsou součástí webových prohlížečů, případně jejich dodatečných zásuvných modulů nebo fungují zcela samostatně jako virtuální stroje. Nejrozšířenější RIA technologí je Ajax, nativně podporovaný všemi současnými hlavními prohlížeči (IE, Firefox/Mozzila, Safari/Webkit, Chrome, Opera), dále potom Adobe Flash, Java, Microsoft Silverlight s penetrací na celosvětovém trhu 96.93%, 79.72%, 52.17% (řazeno postupně) [9]. Jednotícím prvkem u těchto technologií je asynchronní komunikace mezi klientem a serverem a přenesení určitého objemu operací ze serveru na klienta. To má za následek vyšší uživatelský komfort v podobě rychlejší odezvy a lepšího ovládání. Kromě výše uvedených oblastem se tato kapitola dále věnuje technologii RSS/ATOM.
3.1. Ajax Ajax (Asynchronous Javascript a XML) je označení pro skupinu technologií určených pro vytváření interaktivních webových aplikací umožňující podobné ovládání jako u desktopových aplikací.
Do skupiny těchto technologií lze zařadit: •
HTML/XHTML (Extensible HyperText Markup Language), klasický standard pro vytváření webových stránek
•
CSS (Cascading Style Sheets), kolekce metod pro grafickou úpravu webových stránek.
•
DOM (Document Object Model), objektově orientovaná reprezentace XML nebo HTML dokumentu.
•
XML (Extensible Markup Language), obecný značkovací jazyk, umožňuje vytváření aplikací pro různé účely a různé typy dat.
•
XSLT (eXtensible Stylesheet Language Transformations), umožňuje převod XML do jiného formátu, např. do HTML nebo jiné libovolné struktury. 8
•
XMLHttpRequest, rozhraní mezi serverem a webovým klientem využívající Http protokolu, XML není vyžadováno.
•
Javascript, objektově orientovaný skriptovací jazyk od Brendana Eicha ze společnosti Netscape, spojuje výše uvedené technologie dohromady.
•
VBSscript (Visual Basic Scripting), namísto Javascriptu lze využít i jiné skriptovací jazyky.
Výčet základních funkcí uživatelského rozhraní, které lze použít v Ajax aplikacích a přiblížit se tak komfortu desktopových aplikací [10]: •
Standardní ovládací prvky jako jsou např. tlačítka, textové pole, combo boxy.
•
Pokročilé ovládací prvky : tabulkové palety, widgety – miniaplikace s jejíž pomocí lze na stránky přidávat rozšíření webových služeb (příkladem budiž např. Google calendar), a pod.
•
Flexibilní a dynamické uspořádání kontejnerů dle vloženého obsahu.
•
Animace a animované efekty.
•
Funkce “vyjmout a vložit“ a „táhnout a upustit“.
•
Plovoucí palety a modální dialogy.
Výhodou Ajaxu je komfortní uživatelské rozhraní, nízké softwarové nároky (nativně podporován většinou prohlížečů) a fakt, že uživatel nečeká na znovunačtení celé stránky (jako u HTML), ale vždy jen na její konkrétní část, viz obr. 3.
Obr. 3 Ajax , rozhraní klient – server.
Nevýhodou Ajaxu je, že v prohlížeči nepodporuje funkci tlačítka “zpět” a internetová adresa často nereflektuje v jaké pozici se právě nacházíme. 9
Ajaxové aplikace lze vyvíjet v různých vývojových prostředí, kupříkladu v ASP.NET. Stejně jako u následujících platforem Adobe Flash [kap. 3.2], JavaFX [kap.3.4] a Microsoft Silverlight [kap. 3.3] se vývojáři Ajaxu snaží o přenesení funkčnosti webových aplikací také na desktop.
3.2. Adobe Flash a Flex Adobe Flash (původně Macromedia Flash) umožňuje sofistikovanou a profesionální tvorbu videa , vektorové i rastrové grafiky a animací. Adobe Flex pak slouží pro vývoj samotných webových interaktivních aplikací (případně i desktopových, viz Adobe AIR). Pro použití obou zmíněných
je potřeba mít na klientské straně nainstalován Flash Player v podobě
zásuvného modulu prohlížeče (případně desktopový Adobe AIR). Tento webový modul je velmi rozšířen a jak již bylo zmíněno, lze ho najít na cca 97% všech počítačích (nezávisle na operačním systému a prohlížeči). [11]
Jak funguje Adobe Flex ? Uživatelské rozhraní je zde definováno pomocí značkovacího MXML (Magic eXtensible Markup Language), které má velmi silnou sémantiku, což tvorbu rozhraní velmi usnadňuje. Stejně jako v Ajaxu lze pro tvorbu stylů využít CSS. Samotná procedura je tvořena Actionscriptem, který je
velmi podobný Javascriptu. Před použitím se výsledný kód
zkompiluje do binárního swf souboru. Výsledkem je tedy stejný formát jaký využívá i Adobe Flash. Komunikace mezi serverem a klientem pak probíhá velmi jednoduše. Zkompilovaný SWF soubor je vystaven na server spolu s HTML wrapperem, který se na pokyn ze strany klienta postará o jeho načtení (SWF) a přehrání ve Flash Playeru. [12] Používané soubory v Adobe Flash: •
swf (Shock Wave Flash), pro hry, animace a jiné interaktivní rozhraní (i Flex),
•
flv (FLash Video), pro streaming videa, tento formát přijaly za své služby jako Youtube, Google Video, Yahoo! Video, Reuters.com,
•
fla (FLAsh), zdrojový kód Flashe, k jeho úpravě se používá Flash IDE.
Narozdíl od binárního zdrojového kódu Adobe Flash je zdrojový kód Flexu textový a lze ho tedy upravovat pomocí libovolného textového editoru a nebo pomocí Adobe Flex.
10
Pro tvorbu webových aplikací poskytuje společnost Adobe bezplatný produkt Flex, dále pak poskytuje komerční produkt jménem “Adobe Flash Builder” zahrnující tvorbu animací, bannerů a dalších grafických záležitostí. Společnost Adobe vyvinula také prostředí “Adobe AIR” (Adobe Integrated Runtime) [13], které je šířeno spolu s každou instalací produktu rodiny Adobe(např. Adobe Reader) jako desktopové a v něm lze pak spouštět kódy vytvořené pomocí Adobe Flash/Flex, Actionscriptu, HTML nebo Javascriptu, což dále přispívá k využitelnosti a rozšířenosti tohoto prostředí.
3.3. Microsoft Silverlight Stejně jako Adobe Flash Player [kap. 3.2] je i Silverlight [14] webový zásuvný modul poskytující multimediální možnosti s podobnými vlastnostmi. Poprvé byl představen společností Microsoft v dubnu roku 2007, tedy o 10 let později oproti svému již uvedenému konkurentovi (původně se jmenoval Macromedia Flash Player 2 ), to vysvětluje i nízkou penetraci zmíněnou v úvodu této kapitoly (Adobe Flex byl představen v březnu 2004). A jak funguje Microsoft Silverlight? V principu podobně jako Adobe Flex. Uživatelské rozhraní je zde ale deklarováno pomocí XAML (eXtensible Application Markup Language) a programováno užitím NET Framework, díky tomu má vývojář na výběr z množství programovacích jazyků, které .NET Framework podporuje.
Poslední verze Silverlight 4 z dubna roku 2010 nabízí např. [15]: •
Podporu pro prohlížeče Chrome.
•
Podporu multicastu a DRM (Digital Rights Management).
•
Podpora pro web kameru a mikrofon .
S touto poslední verzí bude tedy snadné naprogramovat webový portál pro pořádání videokonferencí, aniž by si uživatel musel instalovat desktopovou aplikaci, což bývá častý problém díky omezení přístupových práv u firemních a jiných institucionálních uživatelů. Podmínkou je samozřejmě webový prohlížeč s podporou Silverlight. Dalším využití může být například výměna audiovizuálních podkladů při výuce.
11
3.4. Java FX JavaFX byla uvolněna až v prosinci 2008 na popud konkurence. Stejně jako Adobe Flex a Microsoft Silverlight je určena pro tvorbu RIA aplikací a funguje na podobném principu. Operace jsou řízeny pomocí JavaFX scriptu , v prohlížečí je pak potřeba mít Java applet, případně JRE (Java Runtime Environment) na desktopu. Poslední verze JavaFX umožňuje přetáhnout myší webovou aplikaci na desktop, kde může fungovat i v off-line režimu. Příkladem implementace JavaFX je product “Nasa World Wind”, který nabízí 3D mapy celého světa. [16]
3.5. RSS/ATOM RSS (Really Simple Syndication, Rich Site Summary) je množina XML formátů určených pro zachycení novinek či změn na webových stránkách. Byla vyvinuta již v roce 1999 společností Netscape. Principem fungování je založení RSS kanálu poskytovatelem často aktualizovaných informací. Uživatel si nadefinuje tento kanál do své RSS čtečky, která sama sleduje zda v daném kanále došlo ke změně dat. RSS
čtečky existují v podobě samostatných
desktopových programů, nebo jsou implementovány v desktopových nebo webových emailových klientech. Příkladem webového řešení je například služba Google Reader. O desktopovém řešení se zmiňuji v kapitole 4.5. Atom (Atom syndicate format) vznikl v roce 2003 jako reakce na ustrnutí vývoje a nedostatky RSS verze 2.0.1. V roce 2007 byl standardizován komisí IEFT (Internet Engineering Task Force) díky otevřenosti a čistotě řešení. Oproti RSS je v Atomu možno zvolit formát obsahu ( HTML, XHTML, XML, Base64, apod.). [17,18]
12
4. Výhody a využitelnost služeb webu 2.0 v oblasti vzdělávání Informační technologie do značné míry ovlivňují způsob vzdělávání. Obr. 4 znázorňuje strukturu vzdělávacího prostředí dle Bořivoje Brdičky [19]. Reálné a virtuální prostředí zde představuje klasickou školu a její nové metody výuky pomocí nových technologií (specializované programy, internetové zdroje apod.). Kreativní prostředí reprezentuje mimoškolní složku vzdělávaní, která měla vždy na vzdělání a výchovu největší vliv. Především díky široké dostupnosti internetu významně roste počet poznávacích aktivit uskutečněných v prostředí služeb webu 2.0, mimo vliv školy a často i mimo vliv rodinných autorit (rodičů, prarodičů). Tyto autority často nedokážou ukojit touhu svých následníků po informacích a proto mladí utíkají do světa sociálních sítí jiných služeb webu 2.0.
Obr. 4 Struktura vzdělávacího prostředí [19]. Jsou zde tedy dva faktory, kvalita výuky ve školách ovlivněná novými technologiemi a mimoškolní aktivity v prostředí internetu, obojí se prolíná a obojí vede ke službám webu 2.0. Proto tato kapitola nejprve charakterizuje blog, wiki, sociální sítě, podcast, RSS [kap 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 4.5] a poté rozvádí jejich využitelnost ve vzdělávání.
13
4.1. Blog Blog je aplikace obsahující primárně příspěvky jednoho uživatele (autora blogu), jinak se také nazývá internetový deník. Pro autora blogu se vžilo označení „blogger“. První blogy vznikly již před rokem 1997. Jako první definoval pojem “blog“ Jorn Barger, programátor. Nejznámějším blogem na českém internetu je „Neviditelný pes” od Ondřeje Neffa, který funguje od roku 1995.
4.1.1
Charakteristika blogu
Příspěvky se většinou řadí vzestupně dle stáří, respektive sestupně dle data uveřejnění, poslední příspěvek bývá první v seznamu. Zaměření blogů se také liší, blogy mohou být osobní, pracovní, politické, obchodní, ryze odborné nebo blogy popisující zájmy autora. Příspěvky v blogu bývají obecně spíše kratší. Blog lze založit také pro specifickou skupinu. Nepřispívá do něj potom pouze jeden autor, ale rovnou několik autorů, kteří v něm vyjadřují myšlenky k jejich společnému zájmu. Časté jsou blogy uvnitř firem pro výměnu názorů mezi zaměstnanci, případně se dá blok využít i jako nástroj „public relations“. Blogy umožují jejich čtenářům, aby se k danému tématu vyjádřili v podobě
vložení
komentáře pod článkem. Dochází tak k interakci mezi autory a čtenáři, kdy návštěvníci mohou například poukázat na chyby v příspěvku autora,
zejména pokud jde o odborně
zaměřené blogy, jako v případě vzdělávání.
4.1.2
Založení blogu
Nespornou výhodou je jednoduché vytvoření blogového účtu a jeho používání. Autor se tak soustředí pouze na samotný akt – publikování a sdílení informací. Například registrace do oblíbené služby Blogger [20] probíhá v pouhých třech krocích. Nejprve si založíte účet Google, pokud ho již nemáte, pro jeho založení postačí znát svůj email a zadat heslo, a ještě své jméno, které bude zobrazeno pod Vašimi budoucími příspěvky. V druhém kroku si pojmenujete Váš blog a zvolíte jeho internetovou adresu. Ve třetím posledním kroku si už jen určíte vzhled Vašeho blogu pomocí předvolené šablony,
14
jejich výběr je velmi pestrý. Hned poté je vše připraveno pro snadné publikování Vašich textů, fotografií nebo videí. Uživatelské prostředí této služby je znázorněno na obr. 5.
Obr. 5 Úvodní strana služby Blogger [21]. Obecně se při provozování blogu dá volit mezi dvěma variantami řešení – hostovaném nebo instalovaném na vlastním serveru. Hostovaná řešení Nabídka blogovacích služeb tohoto typu je značně rozsáhlá. Mezi nejpoužívanější zahraniční blokovací systémy patří: Wordpress.com, Blogger.com, Squarespace.com, Lycos.com, Blog Ware.com, Wordpress.com, Typepad.com Významnými českými blogovací systémy jsou například služby: Blog.cz, Bloguje.cz, webnode.cz, Blog.eStranky.cz.
15
Instalovaná řešení na vlastním serveru Mezi oblíbené a často používané systémy tohoto typu patří například Wordpress, Testpattern, Pivot, Movable Type, b2evolution NucleusCMS, Cutenews, Serendipity, ReloadCMS nebo ExpressionEngine. [22]
4.1.3
Využití blogu ve výuce
Především blogy představují jeden z nejdůležitějších zdrojů aktuálních informací na internetu. Blogy mnoha předních akademiků představují dostatečně důvěryhodné zdroje informací z oblasti vědy a výzkumu. Díky snadnému použití již mnoho učitelů a studentů používá blogy za účelem výuky a studia. Studenti zde mohou publikovat nejen výsledky a závěry své práce, ale i dílčí zkušenosti a postřehy, které usnadní a zefektivní práci dalších, kteří tak nemusí začínat „od nuly“. Výhody užití blogu při výuce spočívají především v následujících přínosech [23, 24]: •
Studovat lze nezávisle na čase a na místě.
•
Podporuje efektivitu spolupráce lokálně i globálně.
•
Vedení blogu povzbuzuje studenty, aby byly aktivní průběžně po celou dobu studia.
•
Vedení blogu zlepšuje písemný projev studenta a napomáhá rozvíjet jeho tvůrčí schopnosti.
•
Zachycuje osobní myšlenky a názory a studenti mají více času na promyšlenou reakci.
•
Používání blogu probíhá v méně formální atmosféře.
Blogování pomáhá zapojit studenty a vyučující do trvalé diskuse, která vede k dalšímu rozvoji myšlenek na dané téma a kritického myšlení. Navíc pokud práce a reakce studenta bude k dispozici celému světu, jistě si dá se zpracováním více záležet a bude více motivovaný, než kdyby ji psal do “šuplíku“.
16
4.2. Wiki Wiki je webová služba, která umožňuje sdílet a editovat obsah určitému okruhu uživatelů (obvykle těch, kteří projdou registrací, studují daný kurz, ke kterému se část Wiki vztahuje a podobně) přímo prostřednictvím webového prohlížeče. Mohou tam předávat své znalosti dalším uživatelům a případně opravovat chybné údaje zanesené ostatními uživateli. Nejstarší wiki je Port-land Paterrn Respository založená roku 1995, jejíž autorem byl programátor Warda Cunninghama. [25]
4.2.1
Charakteristika wiki
V pracovním prostředí mohou různé týmy z různých oddělení spolupracovat na velkých projektech a sdílet informace právě prostřednictvím wiki. Výhodou je, že postupně vzniklo velké množství wiki přizpůsobených pro konkrétní účely, které se sice v různé míře odlišují, ale staví na společném základě. Existují tak wiki určené pro lepší organizaci práce jednotlivce (např. ohledně time-managementu apod.), stejně jako wiki určené převážně pro sdílení technických informací (např. nabízejí funkcionality pro snadnou tvorbu vzorců, apod.). I vyučující a studenti (potažmo celé univerzity) začaly hojně využívat wiki ve výuce. V současnosti mnoho českých i zahraničních univerzit provozuje vlastní wiki. Konkrétně na VŠE sdílí vyučující materiály pro výuku programování prostřednictvím wiki umístěné na adrese java.vse.cz, umisťují sem i organizační informace týkající se vyučovaných kurzů. Na následujícím obr. 6 je ukázka takové wiki.
17
Obr. 6 Wiki katedry KIT na VŠE [26].
V tomto případě jde spíš o směřování informací od učitelů ke studentům, ne přímo o interakci. Učitelé jako tvůrci obsahu sami aktualizují informace a zadávají domácí úkoly studentům. Ukázku „technické“ wiki MFF UK znázorňuje obr. 7.
Obr. 7 Ukázka wiki z MFF UK [27].
18
Jedna z nejvýznamnějších wiki současnosti je Wikipedia.org. Je to obrovská internetová encyklopedie obsahující velké množství lidských poznatků. Byla spuštěna 15.ledna 2001, tedy přibližně 3 roky předtím, než se začal používat termín Web 2.0. Anglicky psaná verze Wikipedie obsahuje mnoho milionů článků. Podobný rozsah má ještě Wiki.Answer.com a čínská databáze Hudong.com.
4.2.2
Založení wiki
Mezi nejoblíbenější wiki hostované poskytovatele patří Wikia, Pbworks, Wikispaces, ATWiki, BluWiki, ClearWiki, EditMe, Introdit, MetadotWiki, Zoho Wiki, Cospire, Luminotes, Netcipia, Wetpaint, Wiki Spot, Yourwiki, XWikii, Wiki-Site, wikizones, Ourproject.org, EditThis, WikiBoy atd. V rámci vlastní instalace jsou k dispozic například tyto systémy: MediaWiki, ErfurtWiki, DokuWiki, MoniWiki, PmWiki, PhpWiki, TWiki [25]. Pokud někdo chce vytvořit wiki pro svou třídu či přátele, může ji založit například prostřednictvím
wikispaces.com, kde je její vytvoření velice jednoduché. Stačí vyplnit
jméno, heslo, email, název a wiki je připravena k používání. Ukázku zachycuje obr. 8.
Obr. 8 Vzhled služby Wikispaces [28].
19
4.2.3
Využití wiki ve výuce
Dalším velmi užitečným nástrojem v oblasti vzdělání je wiki. Wiki služby jsou schopny začlenit text, obrázky, zvuk či video a vytváří kvalitní, společenské a interaktivní webové prostředí. Wiki umožňují pedagogům a studentům zapojit se do společné činnosti. Největší potenciál však spočívá v účasti studentů na utváření a rozvoji wiki. Výhody používání wiki pro účely výuky (v určitých oblastech je zde podobnost s blogem) : •
Umožňuje zadávání interaktivních úkolů a prezentaci studijních podkladů.
•
Nabízí možnost volit individuální studijní cestu nebo týmovou práci.
•
Rozvoj kritického myšlení a analytických schopností.
•
Umožňuje pedagogům zpětně sledovat celý proces tvorby textu.
Studenti mohou Wiki použít k vytváření on-line časopisů, laboratorní protokolů a spolupracovat na výzkumu a projektech prostřednictvím kolektivní digitálního prostoru. Vyučující mohou pozorovat vznášení kritických připomínek, které studenti vzájemně podávají a na základě toho poskytnout odpovídající zpětnou vazbu. Na rozdíl od blogu má Wiki mnohem otevřenější strukturu, protože umožňuje dalším uživatelům editovat texty, jejichž autorem je jiná osoba. V blogu se texty jiných uživatelů pouze komentují. [24, 29]
4.3. Sociální sítě Sociální síť je pojem z oblasti sociologie, nikoli informačních technologií. Sociální síť je soustavou vzájemně propojených bodů. Těmito body mohou být lidé, organizace, atd., propoje jsou například přátelství, koníčky, společné názory a zájmy, a jiné. Teorii sociálních sítí rozvinul filozof a sociolog německého původu Georg Simmel na konci 19. století. Silný rozvoj webových sociálních sítí začal od roku 2002 založením služeb typu Friendster a Linkedin. I nadále některým ze sociálních sítí velmi rychle roste návštěvnost, obzvláště z řad mladých uživatelů, poněvadž jim umožňuje být v kontaktu s přáteli a pomáhá jim navazovat známosti z celého světa. [30]
20
4.3.1
Přehled sociálních sítí v ČR a zahraničí
Podrobný přehled a popis sociálních sítí je pro jeho obsáhlost zpracován v samostatné kapitole 5.
4.3.2
Využití sociálních sítí ve výuce
Sociální sítě mohou být samozřejmě využívány i v oblasti vzdělávání například pro organizování společných vzdělávacích aktivit, jsou vhodným prostředníkem v komunikaci mezi vyučujícím a studenty a podporují vzájemnou spolupráci mezi studenty, která pak může významně přispět ke zvýšení jejích produktivity. Což potvrdili v roce Stacey, Evans, Smith, a Rice ve své práci z roku 2001 s tímto závěrem: „Socializace je silnou příležitostí pro stavbu znalostí mezi vrstevníky a přispívá k lepším a větším studijním výsledkům“ [31]. Základní principy využití sociálních sítí pro vzdělávání je vlastně podobný jako u již zmíněného blogu nebo wiki. Proto zde již tyto principy nebudu uvádět. Pro zajímavost bych však chtěla uvést příklad z praxe, konkrétně ze sociální sítě Second Life, jehož uživatelské rozhraní je ukázáno na obr 9.
Obr. 9 Uživatelské rozhraní služby Second Life [32]. Second Life je sociální sít vyvíjená firmou Linden Lab, v jejímž 3D virtuálním prostředí mohou uživatelé vést svůj druhý život. Kromě povídání, cestování, obchodování apod. , se
21
zde mohou i vzdělávat. Mohou například studovat cizí jazyky pod dohledem rodilých mluvčí. Každý uživatel je tam vizualizován pomocí Avataru, takže mohou mezi sebou vést verbální a nebo neverbální komunikaci pomocí gest. Neverbální komunikace zde napomáhá k zapojení doteků a pocitů do výuky a práci s předměty. Při slovní komunikaci je navíc vnímána vzdálenost mluvícího. Díky této vlastnosti podporuje pocit reálnosti při interakci s ostatními. Mezi tuzemskými akademickými institucemi není Second Life příliš využívaný, zřejmě díky vysokým poplatkům a malé české uživatelské základně. Ovšem v zahraničí má mnoho univerzit v Second life svou virtuální školu, ve které provozují výuku, a lákají nové zájemce o studium. Taková forma studia může být užitečná například pro studenty kombinované studia nebo pro handicapované studenty, kterým může nabídnout nesporné usnadnění při jejich vzdělávaní.
4.4. Podcast Jde o online distribuci záznamů zvuku a videa prostřednictvím internetu pomocí speciální formy RSS kanálu [kap. 3.5]. Definováno v roce 2004 Adamem Currym. Autor podcastu umísťuje na internet zvukové či video záznamy většinou ve formátu MP3. Specializovaný program podcatcher nebo podcast receiver pak soubory stahuje a umožní jejich hromadné nahrání do uživatelova přehrávače. Mezi přednosti podcastingu patří jednoduchost distribuce audiovizuálního obsahu po internetu a jeho příjemce nemusí sledovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Stačí se přihlásit k jeho odběru a přehrát si jej může ve své volné chvilce.
4.4.1
Využití Podcastu ve výuce
Využití podcastu ve výuce se samo nabízí. Ideální je využití podcastu pro výuku jazyků. Kupříkladu projekt “The Word Nerds” – http://thewordnerds.org založili učitelé angličtiny. Jejich týdení audio příspěvky se zabývají slovní zásobou, idiomy a etymologií slov. Mezi další jazykové podcasty lze například zařadit: •
http://Englishcaster.com , lekce angličtiny.
•
http://podcast.net , lekce francouzštiny, němčiny a španělštiny.
22
Kromě audio příspěvků lze pomocí podcastu dále šířit video záznamy zajímavých přednášek.
4.5. RSS Služba RSS slouží k distribuci informací o změnách na daném webu [kap. 3.5]. Uživatel má ve svém systému nainstalovanou čtečku RSS kanálů, což je zpravidla velice jednoduchá aplikace a může být například součástí mailového klienta, do které si přidává RSS kanály, které ho zajímají. Webová stránka může mít jeden nebo více (například tematicky odlišných) kanálů. Nemusí tedy potom
kontrolovat několik webů postupným zadáváním jejich adres v
prohlížeči a vizuální kontrolou zjišťovat, zda došlo od jeho poslední návštěvy k nějaké změně, která by stála z jeho pohledu za pozornost. Stačí, když spustí čtečku a projde si seznam událostí (změn), které v poslední době proběhly. Ukázku RSS čtečky implementované v emailovém klientu Thunderbird znázorňuje obr. 10.
Obr. 10 RSS čtečka v emailovém klientu Thunderbird [33].
23
Oznámení o změně („novinky“) ukazuje datum, čas a popis příspěvku. Uživatel tak může s minimálním úsilím a vynaloženým časem sledovat změny webů pro něj zajímavých.
4.5.1
Využití RSS ve výuce
RSS lze ve výuce použít například pro sdělování administrativních událostí důležitých pro výuku. Například termíny přednášek zvaných odborníků z praxe, organizační záležitosti týkající se školy, ve které student studuje. Lze si snadno představit, že by se touto formou dalo informovat i o zadávání úkolů – ovšem spíše krátkou poznámkou s odkazem na odkaz vyučujícího, kde by student mohl najít podrobnější popis (popisy událostí by měly být kvůli přehlednosti pokud možno krátké). RSS kanál může být nabízen přímo ve školním informačním systému, student tak může být například upozorněn na uvolnění místa ve zkouškovém termínu, na který se chtěl přihlásit, na změnu termínu zkoušky a podobně. RSS kanál je vhodný pro upozornění, která by si měl student přečíst co nejdříve – i kvůli jiným kanálům použije čtečku pravděpodobně mnohem častěji, než se přihlásí do informačního systému. Jestliže má ovšem kanál nabízený systémem přidaný mezi sledované, urgentní informace mu tím nejspíš neunikne.
24
5. Přehled sociálních sítí v ČR a zahraničí Tato kapitola zpracovává podrobný přehled a popis sociálních sítí nejprve v zahraničí a poté v České republice.
5.1. Zahraniční sociální sítě 5.1.1
Myspace
MySpace byl založen v roce 2003 společností Intermix Media. Současným vlastníkem je, od roku 2005, společnost News Corporation. Dostupné aplikace a doplňky na MySpace jsou v současnosti ve velké míře zaměřeny na oblast hudby a tomu odpovídá i velký počet profilů hudebních skupin a zpěváků. Profil na této sociální síti má dále mimo jiné mnoho umělců z ostatních oborů a také politici. Počáteční nevýhodou této sociální sítě byla skutečnost, že si uživatel nemohl zvolit úroveň nastavení práv pro zobrazení svých informací jednotlivým skupinám uživatelů sítě. Toto se změnilo v roce 2008, kdy byl MySpace podstatně modifikován včetně vylepšení o některé důležité funkce zahrnující právě možnost nastavení práv. Více informací o této síti na http://www.myspace.com/. [34]
5.1.2
Facebook
Vznik této sociální sítě se datuje na únor 2004 na Harvardské Univerzitě. Původně se jednalo o studentskou sociální síť přístupnou výhradně studentům Harvardovy univerzity, do které se zapojovali postupně i studenti a také zaměstnanci dalších škol. Po určité době došlo k zpřístupnění sítě všem univerzitám a nakonec, v roce 2006, byla služba otevřena pro celou veřejnost. [35] Velkou počáteční výhodou Facebook oproti Myspace bylo výrazně lepší řešení soukromí jednotlivých uživatelů. Více informací na http://facebook.com.
25
5.1.3
Twitter
Twitter vznikl jako produkt společnosti Obvious v roce 2006. Základem této sociální sítě je mikroblogování, tj. standardní blogování, kde je počet znaků v jedné zveřejněné zprávě (tzv. tweetu) omezen na sto čtyřicet. Uživatel zde má možnost také zasílat neveřejné zprávy s neomezeným počtem znaků. Předností Twitteru je zejména jeho jednoduchost a intuitivní ovládání, nevýhodou jsou velmi redukované možnosti dané účelem této sítě. Více informací na http://twitter.com. [36]
5.1.4
Flickr
Provoz této sociální sítě byl zahájen na počátku roku 2004 kanadskou společností Ludicorp a v březnu 2005 byl odkoupen společností Yahoo. Flickr je orientován na sdílení a editaci fotografií. Jako jedna z prvních služeb zavedl používání tagů, tj. možnost textového popisu fotografií klíčovými slovy, podle kterých se dají fotografie vyhledávat. V placené verzi umožňuje Flickr zveřejňovat také velmi krátká videa. Neplatící uživatelé mohou videa pouze přehrávat. Více informací na http://www.flickr.com. [37, 38, 39]
5.1.5
Friendster
Friendster vyvinul v USA v roce 2002 programátor Jonathan Abrams, tedy ještě před zahájením provozu sítí Facebook a MySpace. Uveden do provozu byl v březnu 2003 se sídlem v Sydney. Tato sociální síť nabízí uživatelům srovnatelné služby jako Facebook a MySpace. V současné době je podstatně rozšířený mezi uživateli v Asii (90 % návštěvnosti), v západním zemích jeho používanost klesá. Více informací na http://www.friendster.com. [40]
5.1.6
HI5
Tuto sociální síť založil v USA v roce 2003 Ramu Yalamanchi. V současnosti je ve vlastnictví společnosti Sona Network zahrnující šedesát milionů uživatelů. Mezi uživatelské aplikace, jako v případě mnoha dalších sítí, patří chat, sdílení fotografií, videa atd.
26
Mnoho příznivců má zejména v Indii, Portugalsku, Mongolsku, Thajsku, Rumunsku, Jamajce a Africe. Více informací na http://www.hi5.com. [41]
5.1.7
Orkut
Provoz sociálního webu Orkut byl zahájen v lednu 2004 společností Google jako nezávislý projekt Orkuta Büyükköktena. Z počátku byla registrace možná pouze po pozvání již zaregistrovaného člena, v současné době je volná všem zájemcům. Nejvíce je využíván v Indii a Brazílii, kde jeho webové stránky patří mezi nejnavštěvovanější, zatímco např. v USA zaostává za sociálními sítěmi jako Facebook nebo MySpace. Více informací na http://www.orkut.com. [42]
5.1.8
LinkedIn
Tato sociální síť byla pro veřejnost uvedena do provozu v květnu 2003. Je koncipovaná zejména pro navazování profesních kontaktů, tedy kontaktů mezi profesionály (převážně z IT oblasti). LinkedIn je mimo jiné také využíván personalisty pro lepší orientaci mezi velkým počtem uchazečů o zaměstnání. Více informací na http://www.linkedIn.com. [43,44]
5.1.9
Classmates
Autorem služby je Randy Conrads a její založení se datuje na rok 1995. Majitelem Classmates je společnost United Online. Jak již napovídá název, hlavním účelem je sdružování spolužáků, a to od školky až po vysokou školu. Více informací na http://www.classmates.com. [44]
5.2. Návštěvnost vybraných sociálních sítí ve světě Tato krátká podkapitola je věnována porovnání zahraničních sociálních sítí, zmíněných v předešlé podkapitole, z hlediska jejich návštěvnosti ve světě, která je zde vyjádřena jako počet unikátních návštěvníků na dané sociální síti v celém světě za jeden den (dále jen návštěvnost). Časové období, pro které je návštěvnost v grafech na obr.11 uvedena, je od prosince roku
27
2008 do června roku 2010. Porovnání návštěvnosti sítí bylo provedeno pomocí služby Google Trends [45, 46, 47]. Z obr. 11a je vidět, že dominantní postavení má síť Facebook s návštěvností 220 mil. uživatelů za den (pro měsíc červen 2010). Její návštěvnost má ve sledovaném období obecně vzestupnou tendenci a navíc přibližně trojnásobný vzrůst. V obr. 11b,c je provedena změna měřítka a není zde již uveden graf pro síť Facebook z toho důvodu, že ostatní sítě by nebylo možné mezi sebou srovnávat (jejich návštěvnost je oproti Facebook řádově menší). Jako reference je ve všech grafech použitý průběh pro síť MySpace (světle modrá barva). S velkým odstupem za sítí Facebook následuje v návštěvnosti v současné době síť Orkut (viz obr. 11bc, zelená křivka) s řádově menší návštěvností, a to 30 mil. Její návštěvnost za uvedené období vzrostla přibližně čtyřikrát. Jako třetí v pořadí je v současné době síť Twitter (viz obr. 11b červená křivka) s přibližně 17 mil. návštěvníky za den a v uvedeném období zaznamenala poměrově největší vzestup v návštěvnosti (oproti počátku sledovaného období). Jako další síť v pořadí je MySpace (znázorněná ve všech třech grafech) s denní návštěvností přibližně 11,5 mil v měsíci červen 2010. Jako jedna síť z mála však zaznamenala za uvedené období dvojnásobný propad v návštěvnosti z původně druhého místa na začátku období na místo čtvrté. Ostatní sítě potom následují (v měsíci červen 2010) v pořadí Hi5, LinkedIn, Flickr, Friendster a Classmates.
(a)
(b)
28
(c)
Obr. 11 Porovnání denního počtu unikátních návštěvníků v celém světě u vybraných zahraničních sociálních sítí. (a) [45], (b) [46], (c) [47].
5.3. Sociální sítě v ČR Nejrozšířenějšími českými sociálními sítěmi na internetu jsou Lidé.cz, Spolužáci.cz, Líbímseti.cz. Mezi další české sociální sítě, do kterých byly investovány velké náklady, se řadí dále například Stream.cz. [48]
5.3.1
Lidé.cz
Majitelem a provozovatelem je společnost Seznam.cz. Služba Lidé.cz byla spuštěna v roce 1997 nejprve za účelem vyhledávání emailových adres, v roce 2002 došlo k modifikaci Lide.cz na chatovací portál. Služba v současnosti primárně slouží jako seznamka. [49, 50]
5.3.2
Spolužáci.cz
Také v tomto případě je majitelem společnost Seznam.cz. Spolužáci.cz má podobné zaměření, jaké měla na počátku sociální síť Facebook, tj. efektivní komunikace mezi studenty. Uživatel zde může najít aplikace usnadňující nalezení bývalých spolužáků a
29
aplikace využitelné ke sdílení informací, fotografií, kontaktů atd. se spolužáky nynějšími i bývalými. Spolužáci.cz jsou v podstatě českou verzí sociální sítě Classmates. [44, 51]
5.3.3
Školnístránky.cz
Na této sociální síti lze najít katalog základních a středních škol v české republice. Každá škola zde má přidělenou svoji stránku, kde lze nalézt informace o dané škole a kam se mohou zaregistrovat jak vyučující, tak studenti. Zaregistrovaní uživatelé sem mohou vkládat vzkazy, informace o sobě i o dění ve škole, fotografie tříd, vyučujících, vlastní fotografie, lze zde školu ohodnotit atd. Služba je také určena pro nalezení bývalých spolužáků z těchto škol. [52]
5.3.4
Líbímseti.cz
Tato sociální síť byla poprvé spuštěna v roce 2002, v roce 2006 došlo ke kompletní změně vzhledu a k začlenění nových služeb. Líbímseti nabízí kromě běžných aplikací a funkcí také videochat a internetové rádio. Pod názvem „LibimsetiLife“ pořádá tento server seznamovací akce, na kterých se mohou virtuální přátelé seznámit i osobně. [53]
5.4. Návštěvnost vybraných sociálních sítí v ČR V této podkapitole je porovnána návštěvnost vybraných sociálních sítí (tří českých, jedné zahraniční) v české republice. Návštěvnost je vyjádřena jako počet unikátních návštěvníků na dané sociální síti, tentokrát pouze v české republice, za jeden den (dále jen návštěvnost). Časové období, pro které je návštěvnost v grafech na obr. 12 uvedena, je opět od prosince roku 2008 do června roku 2010. Porovnání návštěvnosti sítí bylo, stejně jako v kapitole [5.2], provedeno pomocí služby Google Trends [54, 55]. Na obr. 12a
jsou uvedeny průběhy
návštěvnosti pro všechny čtyři vybrané sítě (Facebook, Líbímseti.cz, Lidé.cz a Spolužáci.cz). Na obr. 12b je změněno měřítko a není zde uvedena již návštěvnost pro síť Facebook z důvodu lepší přehlednosti při porovnání návštěvnosti tří českých sociálních sítí. Z obr. 12a je vidět, že stejně jako v celém světě [kap. 5.2], také v české republice, má dominantní postavení v denní návštěvnosti síť Facebook (zelená křivka), a to od května roku 2009. Její návštěvnost vzrostla v průběhu zobrazeného období přibližně desetkrát. Počet denních unikátních uživatelů je v současnosti (červen 2010) 1,6 mil. Na druhém místě se
30
nachází síť Lidé.cz (modrá křivka), jejíž návštěvnost pouze mírně poklesla a nyní je přibližně 360 tis. Následuje síť Spolužáci.cz (červená křivka), jejíž návštěvnost poklesla za dané období více než o jednu třetinu a v současné době je 171 tis. Na posledním místě z vybraných sítí je Líbímseti.cz (žlutá křivka), jejíž návštěvnost poklesla více než o tři čtvrtiny a nyní je přibližně 60 tis.
(a)
(b) Obr. 12 Denní počet unikátních návštěvníků v ČR pro vybrané sociálních sítě. (a) [54], (b) [55]. Porovnání návštěvnosti vybraných sociálních sítí v ČR bylo dále provedeno s použitím některých výsledků projektu „Výzkum návštěvnosti internetu v České Republice“ společnosti SPIR – NetMonitor, konkrétně z „Měsíční zprávy za květen 2010“ [56], viz tab. 2. Zpráva neobsahuje údaje o síti Facebook. Zkratky uvedené v této tabulce mají následující význam: RU - počet návštěvníků (reálných uživatelů), tj. počet uživatelů internetu, kteří navštívili vybrané médium.
31
PV - počet zobrazení (page views), tj. počet zobrazení, která byla generována návštěvníky na vybraném médiu. Délka návštěvy - průměrná délka návštěvy, tj. průměrný čas, který návštěvník vybraného média strávil na tomto médiu v rámci jedné své návštěvy. Délka návštěvy = celkový strávený čas / počet návštěv.
Kromě návštěvností prvních tří sítí (Lidé.cz, Spolužáci.cz a Líbímseti.cz) uvedených také v grafech na obr. 12, jsou zde navíc zařazeny údaje o sítích Primát.cz a Všeborec.cz. Tyto dvě sítě mají oproti prvním třem jmenovaným návštěvnost řádově menší, což je dáno jejich výhradním zaměřením pro studijní účely. Dále je vidět, že denní počet návštěvníků (RU den) je u těchto dvou sítí srovnatelný, zatímco počet návštěvníků za měsíc (RU měsíc) je v případě sítě Primát.cz téměř třikrát větší. To je s největší pravděpodobností dáno skutečností, že síť Primát.cz je určená pro větší počet vysokých škol.
Sociální síť
RU den
RU měsíc
PV měsíc
Délka návštěvy měsíc
Lidé.cz Spolužáci.cz Líbímseti.cz Všeborec.cz Primát.cz Školnístránky.cz Secondlife.cz
337 038 143 063 70 383 3 120 3 010
1 670 719 1 169 327 615 398 17 255 49 435
615 145 808 75 862 513 93 046 822 2 383 229 1 544 674
0:13:54 0:04:50 0:13:57 0:08:12 0:05:06
Data nedostupná Data nedostupná
Tab. 2 Porovnání návštěvnosti u vybraných sociálních sítí v ČR v měsíci květnu roku 2010 [56].
32
6. Analýza výskytu informací na sociálních sítích o českých veřejných VŠ Tato kapitola se zabývá porovnáním výskytu informací uvnitř dvou sociálních sítí, ve kterých jsem našla největší počet skupin a stránek souvisejících s vysokými školami v České republice. Konkrétně se jedná o sociální sítě Facebook a Primát. Nejdříve jsem zkoumala skupiny týkající se Vysoké školy ekonomické v Praze, abych zjistila informace dostupné o naší škole ve vybraných sociálních sítích. Dále jsem do průzkumu zahrnula veřejné vysoké školy s podobným zaměřením, tedy školy ekonomického a informatického směru. Jde tedy vlastně o srovnání dostupných informací o VŠE Praha a informací o jejich možných konkurentech. Údaje byly získány ke dni 26. 6. 2010.
6.1. Facebook Počet příspěvků Název skupiny VŠE - Vysoká škola ekonomická, Praha
Vysoká škola ekonomická - Fakulta managementu (FM VŠE) - Oficiální skupina
Počet členů 3887
696
Typ informací
Příspěvků celkem
Z toho anglicky
Přijímací zkouška
10
0
Studium
28
1
Obor, fakulta
14
0
Ubytování
5
0
Úkoly
18
1
Zábava
226
5
Přijímací řízení
54
0
Studium
56
0
Obor, fakulta
28
0
Ubytování
3
0
Zábava
6
0
Události ve škole
10
0
Zábava
21
0
Tab. 3 Detailní pohled na největší skupiny VŠE, Facebook.
33
Tab. 3 zobrazuje detailnější pohled na největší skupiny a příspěvky týkající se Vysoké školy ekonomické v Praze na Facebooku. Podrobnější průzkum jsem provedla, protože se jedná o školu, kterou studuji, a proto jsem se jí zabývala hlouběji. Z tab. 3 lze vyčíst poměrně velký počet členů u skupin vztahujících se k Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, přestože se jedná o jednu fakultu při VŠE Praha se zhruba 1150 studenty (tento údaj vychází z maximálního počtu přijímaných studentů v jednotlivých typech studijních programů). Nejvyšší počet členů z nalezených skupin má ale skupina s názvem „VŠE - Vysoká škola ekonomická, Praha“, a to 3887 členů. Počtu členů odpovídá i počet příspěvků v jednotlivých skupinách. Odlišnosti lze zaznamenat jen ve struktuře typu komunikovaných informací. U nejpočetnější skupiny je drtivá většina příspěvků věnována Zábavě, u skupiny FM VŠE převažují příspěvky, které se týkají studijních záležitostí. Většina příspěvků je v českém jazyce. U skupiny „VŠE - Vysoká škola ekonomická, Praha“ je zaznamenána i malá část příspěvků v anglickém jazyce. Bližší údaje o typech uváděných informací spolu s internetovými odkazy na skupiny jsou uvedeny v příloze [kap. příloha].
Následující tab. 4 obsahuje souhrn obecných údajů zkoumaných vysokých škol a univerzit v sociální síti Facebook. Jde o otevřené skupiny a stránky s nejvyššími nalezenými počty členů a příspěvků pro každou z vyhledávaných škol. Název vysoké školy nebo univerzity VŠE - Vysoká škola ekonomická, Praha Jihočeská univerzita Masarykova univerzita Mendel University Slezská univerzita v Opavě Absolventi Slezské univerzity v Opavě Technical University of Liberec UHK - Univerzita Hradec Králové UJEP Univerzita Karlova
Počet členů
Počet příspěvků
Stránka / skupina
3887
301
skupina
1511 6767 1575
77 1100 95
skupina stránka skupina
1476
130
skupina
351
21
skupina
1627
72
skupina
823
123
skupina
1296 1590
312 170
skupina skupina
34
Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati Vysoká škola Báňská Technical university of Ostrava VŠTE Vysoké učení technické v Brně Západočeská univerzita v Plzni ČZU - pro studenty z Česká zemědělská univerzita
2736 2395
400 110
skupina skupina
2237
160
skupina
308
114
skupina
3137
218
stránka
2105
114
skupina
3004
409
stránka
Tab. 4 Porovnání některých českých vysokých škol, Facebook. Z této tab. 4 vyplývá, že nejrozsáhlejší skupinou, měřeno počtem členů, je „VŠE - Vysoká škola ekonomická, Praha“. V počtu příspěvků ji ale předčí „Univerzita Pardubice“ a „UJEP“. Vyšší oblíbeností i počtem příspěvků se můžou pochlubit jen stránky „Masarykova univerzita“ a „ČZU - pro studenty z Česká zemědělská univerzita“. Oblíbenost stránek ale není úplně srovnatelný údaj s počtem členů skupiny. Oblíbenost ukazuje, kolik lidí dané stránce „fandí“ a jedná se spíše o pasivní podporu. Členové skupin jsou v dané komunitě aktivnější, často se jedná o internetovou variantu skutečné sociální skupiny jako studijní skupina. Stránka je vhodná pro prezentaci školy. Žádná ze stránek ale není označena jako oficiální a mohla být tedy založena kýmkoliv. Oblíbenost nebo členství vyjadřuje jen pocit příslušnosti k dané skupině nebo tématu, ale nevypovídá přímo o rozsahu a kvalitě obsahu informací v dané komunitě. Obsahově se stránky a skupiny využívají zejména k oznámení a pozvání na různé zábavné a kulturní akce. Často se také oznamují a diskutují školní záležitosti jako zvláštní přednášky, školní předměty, přijímací zkoušky, průběh studia, ukončení studia, státní zkoušky, závěrečné práce, volby do Akademického senátu, dále pak bydlení nebo nabídky práce. Kvalitou obsahu informací a správy zaujme skupina „Slezská univerzita v Opavě“. Hlavním posláním této skupiny je ale stejně jako u ostatních zveřejňování událostí a kulturních akcí. Podrobnější údaje a odkazy na Facebook znovu obsahuje příloha [kap. příloha].
35
6.2. Primát Zatímco průzkum v sociální síti Facebook sledoval skupiny a stránky zastupující vysokou školu jako celek, v sociální síti Primát jsou ve většině případů členěny vysoké školy podle jednotlivých fakult a tomuto členění odpovídají i údaje v následující tab. 5.
Název vysoké školy nebo univerzity VŠE - Vysoká škola ekonomická Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomickosprávní Západočeská univerzita, Fakulta ekonomická Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta České vysoké učení technické, Fakulta informačních technologií Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Provozně ekonomická fakulta Technická univerzita, Ekonomická fakulta Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská
Fakultní statistiky Studentů Materiálů Učitelů Předmětů
Počet témat
Počet příspěvků
1768
2777
655
409
32
68
87
5
42
41
4
8
3063
1782
210
216
86
288
1039
234
77
88
7
15
221
196
92
140
29
82
1156
861
113
144
17
49
326
137
88
163
7
14
2244
1439
115
139
9
33
552
847
164
96
36
93
32
0
23
16
0
0
288
171
117
245
4
13
148
39
42
40
3
5
4021
3526
185
302
32
128
36
Název vysoké školy nebo univerzity fakulta v Karviné Univerzita Tomáše Bati, Fakulta aplikované Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta sociálně ekonomická Vysoká škola báňská Technická univerzita, Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská Technická univerzita, Ekonomická fakulta Vysoké učení technické, Fakulta informačních technologií Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská
Fakultní statistiky Studentů Materiálů Učitelů Předmětů
Počet témat
Počet příspěvků
35
0
0
31
4
4
280
159
10
69
6
18
107
37
19
21
6
7
681
210
143
148
7
13
5062
1518
373
324
83
503
82
0
31
15
5
13
199
8
5
15
4
7
200
8
5
15
6
6
116
3
0
8
4
7
Tab. 5 Porovnání ekonomicky a informaticky zaměřených fakult některých českých VŠ, Primát. Primát není obecnou sociální sítí, ale zaměřuje se konkrétně na sdružování stávajících vysokoškolských studentů za účelem výměny materiálů a informací o studiu a informací o studentských akcích, přičemž sdružuje většinu českých vysokých škol pod „jednou střechou“. Mezi informace o studiu patří komentáře předmětů a vyučujících, zkoušek a testů, řešení úkolů a to nejen v rámci jedné vysoké školy, ale také mezi vysokými školami navzájem. Také nabízí přístup budoucích vysokoškoláku, tedy dnešních středoškoláků, ke sdíleným informacím a materiálům a umožňuje jim řešit problémy za asistence starších studentů. Dále nabízí různé soutěže. Jedná se tedy spíše o sociální skupinu. Počty zaregistrovaných studentů se vyrovná nebo dokonce převyšuje počty členů „vysokoškolských“ skupin na Facebooku. Je
37
možné přidávat témata a příspěvky do diskusních fór se základním dělením na dotazy středoškoláků, informace a materiály k předmětům a informace o studiu. Výhodou Primátu je jednotný vzhled stránek pro všechny skupiny. Co do počtu členů, tvoří největší skupiny „Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ekonomická fakulta“, „Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné“ a „Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta“. Skupina „VŠE - Vysoká škola ekonomická“ vyniká počtem vložených materiálů, kde se umístila na pomyslném druhém místě mezi „Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné“ a „Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta“. Největší počet témat a příspěvků lze vidět u „Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ekonomická fakulta“ a „Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta“. Bližší informace o příspěvcích a odkazech na jednotlivé skupiny jsou i pro tuto část uvedeny v příloze.
6.3. Second Life U nás velmi málo užívaná síť Second Life je pozoruhodná tím, že obsahuje oficiální prezentaci některých českých vysokých škol. Jako první v České republice začala využívat tuto službu Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Ve městě Bohemia má postavenou svou propagační budovu, ve které lze zjistit základní informace o fakultě, prohlédnout si fotky nebo uspořádat výuku a odborné konference. Na září tohoto roku fakulta plánuje workshop. Minulý rok proběhl den otevřených dveří pořádaný fakultou Národohospodářskou Vysoké školy ekonomické. Program dne otevřených dveří NF VŠE byl následující: •
představení NF VŠE obecně (5 min.),
•
představení jednotlivých oborů (3 x 4 min.),
•
instrukce, jak se přihlásit (a jak být nakonec i přijat) (10-15 min.),
•
otázky a odpovědi (dle potřeby).
Účastníky se museli držet pravidel jako na reálné vysokoškolské přednášce. Například během přednášky nesměli rušit a pokud by účastník nedodržel některé pravidlo, byl by vyhoštěn bez varování.
38
Zatím se ale velká konkurence v rámci vysokých škol na sociálních síti Second life nekoná. Na stránkách http://www.secondlife.cz je uvedeno, že vysoké školy již spolupracují na přípravě stálých virtuálních prezentací jejich fakult. V rámci celého světa využívá Second Life více než 170 vzdělávacích institucí, včetně věhlasných univerzit jako Harvard či Stanford. [31, 57]
6.4. Spolužáci.cz Server Spolužáci.cz sdružující kolegy konkrétních tříd, či konkrétních škol jsem se rozhodla neanalyzovat poněvadž diskusní skupiny jsou uzavřené heslem. Navíc podle mých vlastních zkušeností se zde příspěvky věnují spíše nostalgii a zábavě, nikoli řešení školních záležitostí.
39
7. Závěr První zásadou v zadání této práce bylo charakterizovat web 2.0 s důrazem na sociální sítě. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce a nepřebernému množství dostupných informací na toto téma, zmínila jsem se o charakteristikách webu 2.0 pouze stručně, pro základní uvedení do problematiky. Hlouběji jsem se poté zabývala hlavními technologiemi, na kterých je postaven fenomén web 2.0. Dále jsem rozebrala nejdůležitější služby webu 2.0 vhodné pro využití ve vzdělávání, jako jsou blogy, wiki, sociální sítě a podcasty, což bylo v souladu s mnou zvoleným cílem, neboť tuto partii považuji za velmi důležitou pro rozvoj vzdělanosti lidského společenství. Principy služeb webu 1.0 ve vztahu k výuce zahrnovaly spíše čtení, pasivní přijímaní informací, ale službám webu 2.0 vévodí sdílení, spolupráce a synergický efekt vzbuzuje u studentů zájem o poznání. Služby webu 2.0 mají tedy v tomto směru velký potenciál a vyučujícím i studentům přinášejí nové možnosti. V další části jsem vypracovala přehled nejoblíbenějších sociálních sítí v zahraničí a v České republice. Nejnavštěvovanější sociální sítí v České republice v květnu 2010 se stal Facebook s cca 1,5 milionu unikátními přístupy za den, následovaný českým serverem Lide.cz s cca 0,33 milionu přístupy za den. Z trendu za uplynulý rok lze vysledovat pokles popularity českých sociálních sítí ve prospěch Facebooku, který zároveň nabírá na síle i ve světě. Druhou zásadou uvedenou v zadání této práce, bylo provést průzkum informací o českých vysokých školách na sociálních sítí. Vybrala jsem dvě sociální sítě, nejnavštěvovanější Facebook a síť specializovanou na vysokoškoláky Primát. V ostatních sociálních sítí zmíněných v této práci jsem nenašla větší aktivitu ohledně českých vysokých škol. Vyjímkou je server Spolužáci.cz sdružující kolegy konkrétních tříd, či konkrétních škol. Nicméně příspěvky se zde věnují spíše nostalgii a zábavě, nikoli řešení školních záležitostí. To se ostatně ukázalo i během skutečného průzkumu v sociální síti Facebook, kde většina příspěvků byla věnována zábavě a kulturním akcím. Vyjímkou byly pouze skupiny “Slezká univerzita v Opavě“ a „FM VŠE” u kterých se příspěvky z velké části věnovaly studijním záležitostem. Dále z průzkumu na Facebooku vyplynulo, že nejoblíbenější stránku mezi VŠ má Masarykova univerzita. Na sociální síti Primát obecně převažují příspěvky studijního charakteru.Za zmínku stojí, že žádná ze stránek na Facebooku i Primátu není označena jako oficiální prezentace VŠ a mohla být tedy založena kýmkoli. Naproti tomu v sociální síti
40
Second Life lze najít alespoň oficiální prezentaci Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Minulý rok se zde prezentovala i fakulta NF VŠE během dne otevřených dveří. Kromě těchto vyjímek ale jinak vysokoškolský život v Second Life nepulsuje.
41
8. Seznam použité literatury [1]
SCHÖN, O. Web 2.0 v příkladech. CLiCK!, 1-2/2008, s. 72–81.
[2]
BERNERS-LEE, T. [online – mp3 soubor]. [cit. 2010-05-20]. URL:
.
[3]
AMBROŽ, J. Web 2.0: bublina, nebo nový směr webu? [online]. 27. 4. 2007 [cit. 201004-13]. URL: < http://www.lupa.cz/clanky/web-2-0-bublina-nebo-novy-smer-webu/ >.
[4]
COZIC, F. Le Web2.0 illustré en une seule image [online]. 18. 7. 2007 [cit. 2010-04-22]. URL: < http://blog.aysoon.com/le-web20-illustre-en-une-seuleimage>.
[5]
PLESKA, N. Web jako platforma [online]. 20. 04. 2008 [cit. 2010-04-11]. URL: < http://dp.pleska.net/author/admin/>.
[6]
KRACÍK, R. Využití Long tail efektu při provozu e-shopu [online]. 27. 4. 2007 [cit. 2010-05-13]. URL:
[7]
Long tail [online]. [cit. 2010-05-01]. URL:
[8]
HINCHCLIFFE, D. The coming RIA wars: A roundup of the Web's new face [online]. 11.09.2006 [cit. 2010-05-20]. URL: .
[9]
Rich Internet Application Market Share [online]. STAT OWL [cit. 2010-05-25]. URL: < http://www.statowl.com/custom_ria_market_penetration.php>.
[10] Introducing Ajax and OpenAjax [online]. OpenAjax [cit. 2010-05-02]. URL: [11] Adobe Flash [online]. Wikipedia. The free encyclopedia, 7.5.2010 [cit. 2010-05-12]. URL: < http://en.wikipedia.org/wiki/Adobe_Flash>. [12] BERNARD, B. Adobe Flex - co je a co není [online]. 04. 06. 2008 [cit. 2010-05-13]. URL: < http://interval.cz/clanky/adobe-flex-co-je-a-co-neni/>.
42
[13] Adobe AIR [online]. Copyright © 2010 Adobe Systems Incorporated, 14.7.2009 [cit. 2010-05-13]. URL: < http://www.adobe.com/products/air/>. [14] Microsoft Silverlight [online]. Wikipedia. The free encyclopedia, 7.6.2010 [cit. 201005-12]. URL: < http://en.wikipedia.org/wiki/Silverlight>. [15] What’s New in Silverlight 4? [online]. Copyright © 2010 Microsoft Corporation. Microsoft Silverlight [cit. 2010-05-13]. URL: < http://www.silverlight.net/getstarted/silverlight-4/#whatsnew >. [16] Javafx [online]. [cit. 2010-06-05]. URL: . [17] Atom [online]. Wikipedia. The free encyclopedia, 3.6.2010 [cit. 2010-05-08]. URL: . [18] ANDERSON, P. What is Web 2.0? Ideas, technologies and implications for education. JISC Technology and Standards Watch, Feb. (2007). URL: . [19] BRDIČKA, B. VZDĚLÁVÁNÍ A INTERNET 2. GENERACE [online]. Učitelský spomocník [cit. 2010-06-13]. URL: < http://www.spomocnik.cz/pub/Web20_BB06.pdf>. [20] Blogger [online]. ©2010 Google [cit. 2010-05-02]. URL: < http://www.google.com/support/blogger/bin/answer.py?hl=cs&answer=175250>. [21] Blogger [online]. © 1999 – 2010 Google [cit. 2010-05-02]. URL: . [22] VACHTL, P. Blogy a novinkové systémy. Computerworld, 2010, s. 33. [23] 11 advantages of using a blog for teaching [online streamované video]. © 2010 SlideShare Inc. [cit. 2010-05-12]. URL: < http://www.slideshare.net/frankcalberg/11advantages-of-using-a-blog-for-teaching >. [24] RICHARDSON, W. Blogs, wikis, podcasts, and other powerful web tools for classrooms. 2nd ed. London: Corwin Press, 2009. c141. ISBN 978-1-4129-5971-1. [25] VACHTL, P. Wiki není jen Wikipedia. Computerworld, 2009, s. 31. [26] Programovací jazyk Java - výuka na VŠE [online]. 3.2.2010 [cit. 2008-01-20]. URL: < java.vse.cz >.
43
[27] wiki.matfyz.cz – Matice [online]. 6.6.2010 [cit. 2010-05-22]. URL: < http://wiki.matfyz.cz/wiki/Main_Page>. [28] Wikispaces: Wikis for Everyone [online]. Copyright 2010 Tangient LLC [cit. 2010-05-22]. URL: < http://www.wikispaces.com/>. [29] ZAHRADNÍK, M.– PACHMANOVÁ, L. Příklad využití wiki-prostředí v environmentálním vzdělávání na vysoké škole: hodnocení kurzu Organizace a řízení ochrany životního prostředí. Envigogika [online]. Prosinec 2009/IV/3 [cit. 2010-05-23]. URL:< http://envigogika.cuni.cz/envigogika-2009-iv-3/priklad-vyuziti-wiki-prostredi-venvironmentalnim-vzdelavani-na-vysoke-skole-hodnoceni-kurzu-organizace-a-rizeniochrany-zivotniho-prostredi_cs>. ISSN: 1802-3061. [30] PLATKO, O. Sociální sítě 1.díl [online]. 29.6.2009 [cit. 2010-04-15]. URL: < http://owebu.bloger.cz/Internet/Socialni-site-1-dil/>. [31] HOLUBCOVÁ, E. a kol. Aplikace vzdělávacích a kolaborativních nástrojů ve virtuálním světě Second Life – projekt VIAKISK. Inflow - information journal [online]. 2010, Vol. 3, no. 1, [cit. 2010-04-15]. URL: . [32] Second life [online]. [cit. 2010-06-20]. URL: < http://secondlife.com/>. [33] Sharcnet [online]. [cit. 2010-05-15]. URL: < https://www.sharcnet.ca/my/images/rss_thunderbird.png/>. [34] MySpace[online]. CrunchBase, 2010 [cit. 2010-06-30]. URL: . [35] Facebook [online]. Wikipedie. Otevřená encyklopedie, 8.6.2010 [cit. 2010-06-15]. URL: . [36] HANDL, J. Twitter: V jednoduchosti je síla [online]. Lupa.cz, 21.8.2008 [cit. 2010-0612]. URL: . [37] Flickr [online]. Wikipedie. Otevřená encyklopedie, 2.6.2010 [cit. 2010-06-05]. URL: .
44
[38] MACICH, J. Flickr vedle fotek podporuje i kraťoučká videa [online]. Lupa.cz, 9. 4. 2008 [cit. 2010-06-01]. URL: . [39] ZANDL, P. O významu tagů a tagování [online]. Certodej.cz, 28.4. 2007 [cit. 2010-06-12]. URL: . [40] PLATKO, O. Sociální sítě, 22.díl – Friendster [online]. Owebu.cz , 3.10.2009 [cit. 2010-05-01]. URL: . [41] hi5.com, hi5.cz [online]. e-Facebook.cz, 24.5.2010 [cit. 2010-06-14]. URL: . [42] Orkut [online]. Wikipedia. The free encyclopedia, 4.5.2010 [cit. 2010-06-08]. URL: . [43] HANDL, J. LinkedIn – zrcadlo vaší kariéry [online]. Lupa.cz, 24.4.2009 [cit. 2010-05-08]. URL: . [44] HANDL, J. Sociální sítě, to není jenom Facebook [online]. Lupa.cz, 31.3.2009 [cit. 2010-05-08]. URL: . [45] Google Trends [online]. [cit. 2010-06-04]. URL: . [46] Google Trends [online]. [cit. 2010-06-04]. URL: . [47] Google Trends [online]. [cit. 2010-06-04]. URL: . [48] ZANDL, P. Architektura a web 2.0, Historické paralely. Click! 1–2/2008, s. 88. [49] Lidé.cz [online]. chci.cz [cit. 2010-06-25]. URL: < http://www.chci.cz/webovesluzby/lidecz >.
45
[50] Lidé.cz [online]. Wikipedie. Otevřená encyklopedie, 27. 4. 2010 [cit. 2010-06-25]. URL: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Lid%C3%A9.cz>. [51] KUBEŠ, R. Sociální sítě nejsou jen Facebook. Podívejte se i na ty české [online]. Technet.cz, 18.10.2009 [cit. 2010-05-03]. URL: < http://technet.idnes.cz/socialni-sitenejsou-jen-facebook-podivejte-se-i-na-ty-ceske-p4e/sw_internet.asp?c=A091017_234210_tec_reportaze_vse >. [52] Školnístránky.cz [online]. [cit. 2010-05-26]. URL: . [53] Líbímseti.cz [online]. Wikipedie. Otevřená encyklopedie, 19. 1. 2010 [cit. 2010-05-20]. URL: < http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADb%C3%ADmseti.cz >. [54] Google Trends [online]. [cit. 2010-06-04]. URL:. [55] Google Trends [online]. [cit. 2010-06-04]. URL:. [56] Výzkum návštěvnosti internetu v České Republice, měsíční zpráva – Květen 2010 [online]. SPIR – NetMonitor [cit. 2010-06-22]. URL:. [57] HAVLENA, M. Komunikace virtuálně – Masarykova univerzita a Second Life (SL) [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. URL: . [58] Wikipedie. Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-06-07]. URL: < http://cs.wikipedia.org>.
46
Terminologický slovník Termín
Zkratka
Atom syndicate format
ATOM
Active Server Pages.NET
ASP.NET
Asynchronous Javascript a XML
Ajax
Cascading Style Sheets
CSS
Document Object Model
DOM
Digital Rights Management
DRM
Extensible HyperText Markup Language
XHTML
Extensible Markup Language
XML
eXtensible Application Markup Language
XAML
Extensible Markup Language
XSLT
HyperText Markup Language
HTML
Java Runtime Environment
JRE
Search Engine Optimization
SEO
Really Simple Syndication, Rich Site Summary
RSS
Visual Basic Scripting
VBSscript
World Wide Web Consorcium
W3C
Význam zkratek byl čerpán ze zdroje [58].
47
Význam [zdroj] webový standard pro publikování syndikovaného obsahu je součást .NET Frameworku pro tvorbu webových aplikací a služeb technologie pro vývoj webových aplikací jazyk pro popis způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML objektový model dokumentu souhrn technologií, které dávají poskytovatelům kontrolu nad obsahem digitálních médií značkovací jazyk pro tvorbu hypertextových dokumentů v prostředí WWW rozšiřitelný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C deklativní jazyk vyvíjený Microsoftem a založený na XML slouží k převodům zdrojových dat ve formátu XML do libovolného jiného požadovaného formátu, nejčastěji HTML, jiného XML nebo libovolných jiných datových struktur značkovací jazyk pro hypertextových dokumentů v prostředí WWW soubor základních nástrojů pro vývoj aplikací pro platformu Java optimalizace pro vyhledávače rodina XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách skriptovací jazyk Microsoft Visual Basic Scripting Edition určený pro vkládání kódu do webových stránek Mezinárodní konsorcium, jehož členové společně s veřejností vyvíjejí webové standardy pro World Wide Web
Příloha 1. Vysoká škola ekonomická v Praze 1.1. Název: VŠE - Vysoká škola ekonomická, Praha Počet členů: 3887 (nejvyšší počet u zkoumaných skupin spojovaných s VŠE) Kategorie: Studentské skupiny - Kurzy a oddělení Popis: Pro všechny studenty a absolventy z VŠE. Typ skupiny podle soukromí: Otevřená: Veškerý obsah je veřejně přístupný.
Typy uváděných informací: Přijímací zkouška: 10 příspěvků Náplň: bodová hranice, pomůcky u přijímacího řízení, přípravné kurzy pro přijímací řízení, zadání přijímacích testů z minulých let. Studium:28 příspěvků, z nich 1 anglický Náplň: informační systém, identifikační karta, výsledky v ISISu, nabídky doučování, prodej učebnic, informace o imatrikulaci, ověření zaplacení poplatku za přijímací řízení, přihlášky na studium, nabídka a koupě kreditních poukázek. Obor, fakulta: 14 příspěvků O čem: jaká fakulta je nejlepší, získávání informací od lidí ze stejných fakult a oborů. Ubytování: 5 příspěvků O čem: kolej, pronájem, výběr spolubydlících. Úkol:18 příspěvků, z toho 1 anglicky O čem: pomoc s programováním nebo obecné vysvětlení látky, nejčastěji prosba o vyplnění dotazníku. Zábava: 226 příspěvků, z toho 5 anglicky O čem: Většinu příspěvků tvoří pozvánky na různé akce, např. pozvání na výstavu, ples, přednášky, promítání, různé párty, jazykový kurz, koncert, demonstrace atd. Dále pracovní nabídky, nabídka produktů - oblečení, pozvaní na soutěže (např. Winston Art). Dále zde nalezneme různé odkazy, výzvu na diskuzi a průzkum, výzvu k petici (např. poker není hazard), pozvání na setkání se známými čí s úspěšnými osobnostmi.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/group.php?gid=2233410301&ref=search
48
Drtivá většina příspěvků je věnována Zábavě. Získávání a poskytování informací o škole tvoří menšinový zájem členů této skupiny. Jedná se o obecnou tendenci informací na Facebooku, které se věnují zábavě, odreagování a aktivnímu odpočinku.
1.2. Název: Vysoká škola ekonomická - Fakulta managementu (FM VŠE) - Oficiální skupina Počet členů: 696 Kategorie: Studentské skupiny - Akademické skupiny Popis: Skupina o dění na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické v malebném městě Jindřichův Hradec. Přijímací řízení pro rok 2010. Typ skupiny podle soukromí: Otevřená: Veškerý obsah je veřejně přístupný.
Typy uváděných informací: Přijímací řízení: 54 příspěvků O čem: ukázky přijímacích testů, možnost přijetí bez přijímací zkoušky, procento přijatých, uplatnění absolventů, termín zkoušky, bodové hranice, materiály a ukázkové testy pro přípravu na přijímací zkoušku. Studium: 56 příspěvků O čem: otevření knihovnického a informačního centra, očekávaní po škole, den otevřených dveřích, zápis do studia, kvalita školy. Obor, fakulta: 28 příspěvků O čem: proč studovat na FM, rozdíl FM a pražských fakult. Ubytování: 3 příspěvky O čem: podmínky získání ubytování na koleji. Zábava: 6 příspěvků O čem: pozvánka na oslavu 15. výročí založení, zábava a večírky pro studenty v JH, brigády a pracovní příležitosti. Události ve škole: 10 příspěvků O čem: soutěže, dotazníkový průzkum, koncerty, setkání s kanadskou velvyslankyní, reprezentační ples, den otevřených dveří.
49
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?flt=1&q=masarykova+univerzita&o=69&s=10#!/group.ph p?gid=259376344151&ref=search
2. Ostatní vysoké školy a univerzity na Facebooku 2.1. Název: Jihočeská univerzita Počet členů: 1511 Počet příspěvků: 77 Typy uváděných informací: jak a do kdy si mohu dodatečně zapsat předmět na zemědělské fakultě, jak se studentům JČU líbí na kolejích, hledání spolubydlících, kontakt se studenty stejného oboru, podpoření ve volbách do Akademického senátu, prosba o vyplnění dotazníku, nabídky zaměstnání, diskuze o přijímacím řízení, pozvání na přednášky a na workshopy.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/home.php?#!/group.php?gid=33064031598&v=wall&ref=search
2.2. Název: Masarykova univerzita Oblíbenost: 6767 lidí Počet příspěvků: 1100 Typy uváděných informací: informační systém nabízí uživatelům nové multimediální aplikace, den absolventů MU, Masarykova univerzita ocenila své významné absolventy, doučování, absolventi MU z celého světa se sešli, firmy mají zájem o absolventy známých škol, prodej skript, průběh dálkového studia, otevřeli novou menzu pro studenty, výběr oboru, zájem o studium v cizině vzrostl na brněnských VŠ desetkrát, MU organizuje JobChallenge, pozvánky do muzea na MU, kolik percentil je třeba pro přijetí na právnickou fakultu, kdy se koná den otevřených dveří na filozofické fakultě, MU získala z fondů EU přes půl miliardy korun, diskuze o škole, dění mezi studenty na jiných fakultách, pozvánky na letní školu, na párty, na studentské soutěže
Odkaz na stránku: http://www.facebook.com/home.php?#!/masarykova.univerzita?ref=search
50
2.3. Název: Mendel University Počet členů: 1575 Počet příspěvků: 95 Typy uváděných informací: náročnost studia, zkušenosti v oboru, odpojení internetu na koleji, levný tisk, pozvánka na párty a soutěže, vazba diplomové a bakalářské práce.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/group.php?gid=6522359618&ref=search#!/group.php?gid=652235 9618&v=wall&ref=search
2.4. Název: Slezská univerzita v Opavě Počet členů: 1476 Počet příspěvků: 130 Typy uváděných informací: rektorské volno, změna emailových adres zaměstnanců, mimořádný termín zkoušky, informační lekce, imatrikulace, volby do akademického senátu, volby děkana do nové fakulty, univerzitní ples, přestěhování katedry, dodateční zápis pro akademický rok.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/home.php?#!/group.php?gid=39420301632&ref=search
2.5. Název: Absolventi Slezské univerzity v Opavě Počet členů: 351 Počet příspěvků: 21 Typy uváděných informací: příjem přihlášek ke studiu, absolventský večírek, absolventský dotazník
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/home.php?#!/group.php?gid=39420301632&ref=search
51
2.6. Název: Technical University of Liberec Počet členů: 1627 Počet příspěvků: 72 Typy uváděných informací: konzultace ohledně průběhu studia a úkolů, prodej učebnic, reference o učitelích, vyplnění dotazníku.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?flt=1&q=technick%C3%A1+univerzita+&o=69&s=10#!/g roup.php?gid=6904869703&v=info&ref=search
2.7. Název: UHK - Univerzita Hradec Králové Počet členů: 824 Počet příspěvků: 123 Typy uváděných informací: univerzitní ples, informace o rozvrhu na konkrétní obor pro zájemce o studium, pozvánky na akce, hledání studentů ze stejného oboru nebo z koleje, nabídky ubytování, nabídka spolujízdy, studijní knihovna, šance na přijetí na univerzitu, podmínky přijetí do studia, náročnost přijímací zkoušky z jazyka, doučování, průběh zápisu nových uchazečů.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?init=srp&sfxp&o=65&q=univerzita+hradec+kr%C3%A1lo v%C3%A9&s=10#!/group.php?gid=90023435051&v=info&ref=search
2.8. Název: UJEP Počet členů:1296 Počet příspěvků: 312 Typy uváděných informací: zkušenosti s oborem, aktivity v přírodě, hlasování, změny studijního systému, hledání nových přátel, rekonstrukce studovny na Fakultě sociálně ekonomické, imatrikulace, možnosti ubytování, poznámky z přednášek, foto report z akce vítání studentů prvního ročníku, vyplnění dotazníku, career days, o rekonstrukci menzy, student ústecké univerzity uspěl na mistrovství Evropy v karate, nový grant může zabránit
52
odlivu akademických pracovníků z Ústí, Děkan přírodovědecké fakulty se stal profesorem, exekutoři v Ústí vymáhají dluhy již i od studentů, fakultní noc v aule pedagogické fakulty, Ústecká univerzita nemá peníze na původní projekt kampusu, pedagogická fakulta představuje svého maskota, na Fakultě umění a designu Ústecké univerzity proběhla vernisáž výstavy „Plakát a opera“, student Ústecké univerzity představuje sportovní obuv, na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně vzniká nové výzkumné centrum, výstava diplomových prací přilákala desítky studentů, výzva „České knihy pro ruské čtenáře“, prosba o podporu proti zavedení školného na VŠ, šéfkou statistického úřadu bude rektorka ústecké univerzity, na univerzitě lze potkat i studenty z Angoly a Řecka, studenti fakulty sociálně - ekonomické promovali v divadle.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?init=srp&sfxp=&o=69&q=univerzita+jana+evangelisty+P urkyn%C4%9B#!/group.php?gid=29291564975&v=info&ref=search
2.9. Název: Univerzita Karlova Počet členů: 1590 Počet příspěvků: 170 Typy uváděných informací: nezaměstnanost absolventů UK je 1,9 %, držitelé diplomu z Univerzity Karlovy patří na trhu práce mezi nejžádanější, co si o školném myslí ekonomové z UK, UK odmítá školné, rady k volbě cizího jazyka, hledání informací ohledně sestavování rozvrhu, nabídka a možnosti ubytování, možnost přestupu na přírodovědeckou fakultu UK z VŠCHT, jak napsat životopis v přihlášce o studium, elektronické informační zdroje na UK, pracovní nabídky, kdy se koná zápis, pozvánky na akce.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?flt=1&q=univerzita+karlova&o=69&s=0#!/group.php?gid =90461005327&ref=search
2.10. Název: Univerzita Pardubice Počet členů: 2736 53
Počet příspěvků: 400 Typy uváděných informací: obtížná orientace při zápisu předmětů, termín plesu, prodej knih, stížnosti
na
informační
systém
STAG,
hledání
informací
o
zkušenostech
ze
studia konkrétního oboru, pozvánky na akce a besedy, jak lze zjistit vyjádření k žádosti o ubytování na koleji, rady s předmětem a s rozvrhem, náplň přijímací zkoušky, dobíjení elektronické peněženky pro placení v menze převodem z účtu, den otevřeních dveří, studijní materiály, zjištění možnosti volně přístupné posilovny v areálu školy.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?init=srp&sfxp=&o=69&q=univerzita+pardubice#!/group.p hp?gid=16692228604&v=info&ref=search
2.11. Název: Univerzita Tomáše Bati Počet členů: 2395 Počet příspěvků: 110 Typy uváděných informací: prodej vstupenek na reprezentační ples, pozvání na akce, na den otevřených dveří, na workshop, na párty, na konference, na přednášky, možnost opravy klasifikovaného zápočtu při podprůměrném výsledku, možnosti studia přes internet, počty percentilů potřebných k přijetí na univerzitu, vyplnění dotazníku, nabídka podnájmu a doučování, stávka proti zbytečně vysokým cenám jídel a malým porcím v menzách UTB, rady ohledně skript.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?init=srp&sfxp&o=65&q=univerzita+Tom%C3%A1%C5% A1e+Bati&s=10#!/pages/Zlin-Czech-Republic/Univerzita-Tomase-Bati-Tomas-BataUniversity/125578750474?v=info&ref=search&ajaxpipe=1&__a=10
2.12. Název: Vysoká škola Báňská - Technical university of Ostrava Počet členů: 2237 Počet příspěvků: 160
54
Typy uváděných informací: uvolnění místa na letním kurzu VŠB, způsob a termín přihlašování na tělocvik, jak se vyhnout imatrikulaci, ubytování ve ValMezu, přihlášení do systému na stránkách katedry tělesné výchovy, rektorské volno, vyplnění dotazníku, uzavření výpůjček ÚK z důvodu rekonstrukce, jak probíhají státnice, nabídka pronájmu, shánění spolubydlících, prodej učebnic.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?init=srp&sfxp&o=65&q=vysok%C3%A1+%C5%A1kola+ b%C3%A1%C5%88sk%C3%A1&s=10#!/group.php?gid=34658247112&ref=search
2.13. Název: VŠTE Počet členů: 308 Počet příspěvků: 114 Typy uváděných informací: kdy se posílá vyjádření o přidělení koleje, nejhorší koleje v ČR, rady pro prváky, zápis předmětů, letní sportovní kurzy, nízké ubytovací kapacity kolejí, hledání spolubydlících a nájmu, podmínky pro postoupení do druhého semestru.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/home.php?#!/group.php?gid=47369877775&v=info&ref=search
2.14. Název: Vysoké učení technické v Brně Oblíbenost: 3137 lidí Počet příspěvků: 218 Typy uváděných informací: rozvojové záměry a cíle vedení Vysokého učení technického v Brně, VUT v Brně opustil inženýr s diplomem s pořadovým číslem 100 000, velice dobrá škola a komunita lidi na jejích kolejích, ekonom a kandidát na prezidenta Švejnar získal na brněnské VUT doktorát, zcela se ruší zastávka Kolejní, Erasmus, absolventi Vysokého učení technického v Brně nemají ani v době ekonomické krize problémy s uplatněním, studentská komora Akademického senátu VUT v Brně, nová verze studentského portálu, pozvání na akce, na veletrh nebo na nový seminář "Co jsem se nenaučil na ekonomické škole", ve StudISu běží krátký průzkum mínění studentů prvního ročníku.
55
Odkaz na stránku: http://www.facebook.com/search/?init=srp&sfxp&o=65&q=vysok%C3%A9+u%C4%8Den% C3%AD+technick%C3%A9&s=10#!/vysoke.uceni.technicke?v=info&ref=search
2.15. Název: Západočeská univerzita v Plzni Počet členů: 2105 Počet příspěvků: 114 Typy uváděných informací: pozvánka na akce, podpora akademie věd ČR, změna klimatu, anketa, univerzitní výlet, dopad mediálního řešení vedení právnické fakulty poškozuje studenty minulé, současné i budoucí Západočeské univerzity v Plzni, dotazník, shánění materiálů a poznámek k předmětům, na který předmět nepotřebuji chodit, odkazy, volby do akademického senátu, přijímačky na ZCU, jak probíhá výuka a přednášky, předvolební debata: za co stojí vzdělání, aneb jak zajisti kvalitu vysokých škol, akce „Oficiální Univerzální Univerzitní Večírek“, soutěž, nabídka přivýdělku, podpora pro prof. Vladimíru Dvořákovou - předsedkyni Akreditační komise.
Odkaz na skupinu: http://www.facebook.com/search/?flt=1&q=Z%C3%A1pado%C4%8Desk%C3%A1%20univ erzita&o=69#!/group.php?gid=31597163201&v=info&ref=search
2.16. Název: ČZU - pro studenty z Česká zemědělská univerzita Oblíbenost: 3.004 lidí Počet příspěvků: 409 Popis: Stránka pro všechny současné i bývalé studenty z ČZU. Typy uváděných informací: bodové hranice k přijímacím zkouškám, možnost podání přihlášky, ubytovací stipendium, vytvoření rozvrhu, jídelníček a kvalita menzy, odkazy zprostředkování, výkup a prodej skript, hledání informací o studiu, dotazník, pozvání na párty, přednášky, veletrhy.
Odkaz na stánku: http://www.facebook.com/#!/CeskaZemedelskaUniverzita?v=info
56
3. Vysoké školy a univerzity na Primátu 3.1. Název: VŠE - Vysoká škola ekonomická Fakultní statistiky,Studentů 1768, Materiálů 2777, Učitelů 655, Předmětů 409 Typy uváděných informací: fórum VŠE: jaká fakulta je lepší, náročnost studia, uplatnění studentů po studiu, náplň přijímacích testů, dá se u přijímaček opisovat, jestli škola pořádá přípravné kurzy, poradit s příklady, zkušenost s přijímačkami, doučování, rady k bakalářské práci. témata: 32 příspěvky: 68 odkaz: http://www.primat.cz/vse/
3.2. Název: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu Fakultní statistiky, Studentů 87, Materiálů 5, Učitelů 42, Předmětů 41 Typy uváděných informací:fórum FIM: jestli fakulta pořádá přípravné kurzy, náročnost studia, zkušenosti s opisováním u přijímaček, kde lze sehnat zadání ukázkových přijímacích testů z minulých let. témata: 4 příspěvky: 8 odkaz: http://www.primat.cz/uhk-fim/
3.3. Název: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta Fakultní statistiky, Studentů 3063, Materiálů 1782, Učitelů 210, Předmětů 216 Typy uváděných informací: fórum PEF: jak obtížné je dostat se na obor Hospodářská politika a správa, jak obtížné jsou přijímačky, jestli škola pořádá nějaké přípravné kurzy, shánění vypracovaných otázek k přijímačkám, zkušenosti s opisováním u přijímaček, z jakých předmětů se dělají přijímací zkoušky. témata: 86 příspěvky: 288 odkaz: http://www.primat.cz/czu-pef/
57
3.4. Název: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta Fakultní statistiky, Studentů 1039, Materiálů 234, Učitelů 77, Předmětů 88 Typy uváděných informací: fórum ECON: z čeho se na dané fakultě skládají přijímačky, jaké materiály použít k přípravě na přijímačky, náročnost studia, možnosti uplatnění absolventů, prospěchové stipendium. témata: 7 příspěvky: 15 odkaz: http://www.primat.cz/muni-econ/
3.5. Název: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Fakultní statistiky, Studentů 221, Materiálů 196, Učitelů 92, Předmětů 140 Typy uváděných informací: fórum VSTECV: složitost dokončení školy, na co si člověk má dát pozor, přípravné kurzy, platové ohodnocení absolventa VŠTE, z čeho se na škole skládají přijímačky, testy z minulých let, jestli vyhovuje způsob výuky konkrétního předmětu, komunikace mezi učiteli a studenty, komunikace prostřednictvím IS, u koho píší bakalářské práce a na jaká témata, pomoc s vytvořením programů v Javě. témata: 29 příspěvky: 82 odkaz: http://www.primat.cz/vstecb/
3.6. Název: Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Fakultní statistiky, Studentů 1156, Materiálů 861, Učitelů 113, Předmětů 144 Typy uváděných informací: nepodcenit předměty související s počítači, stěžejními předměty jsou Matematika, Mikroekonomie, Makroekonomie v prvním ročníku, jak se zkoušky konají, kde lze sehnat ukázkové přijímací testy z minulých let, z čeho se skládají přijímací testy, možnosti uplatnění, přípravné kurzy, hledání brigády, rady k bakalářské práci. témata: 17 příspěvky: 49 odkaz: http://www.primat.cz/fórum/upa-fakulta-ekonomicko-spravni-t2912/ 58
3.7. Název: Západočeská univerzita, Fakulta ekonomická Fakultní statistiky, Studentů 326, Materiálů 137, Učitelů 88, Předmětů 163 Typy uváděných informací: možnosti uplatnění, jestli fakulta pořádá nějaké přípravné kurzy, náročnost studia, kde lze sehnat ukázkové přijímací testy, zkušenosti s opisováním u přijímaček, u kterého učitele je dobré psát bakalářskou práci. témata: 7 příspěvky: 14 odkaz: http://www.primat.cz/fórum/zcu-fakulta-ekonomicka-t3724/
3.8. Název: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta Fakultní statistiky, Studentů 2244, Materiálů 1439, Učitelů 115, Předmětů 139 Typy uváděných informací: Přijímačky jsou z cizího jazyka (dle volby) a matematiky, testy nebyly obtížné, náročnost studia a v prvním ročníku je nejhorší, jak s učitelem co nejlépe vycházet a absolvovat jeho předměty bez problémů. témata: 9 příspěvky: 33 odkaz: http://www.primat.cz/fórum/jcu-ekonomicka-fakulta-t2380/
3.9. Název: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta Fakultní statistiky, Studentů 552, Materiálů 847, Učitelů 164, Předmětů 96 Typy uváděných informací: kam chodí matfyzaci, jaké koleje má fakulta a které z nich jsou lepší, na které koleji jsou největší párty, přípravné kurzy, které předměty jsou lepší a snadnější, uplatnění absolventů studujících různé obory, co je třeba udělat pro získání dostatečného počtu kreditů, kolikrát je možné opakovat zkoušku, v jaké budově studuji první ročníky, co je nutné udělat pro získání stipendia, kolik a kdy se vyplácí stipendium, uplatnění absolventů, kam po studiu, zrušení přijímaček, jaké sporty cvičí na fakultě, kolik studentů udělalo zkoušku z Analýzy, prosba o pomoc s úkolem, kde lze sehnat nějaké brigády. témata: 36 příspěvky: 93 odkaz: http http://www.primat.cz/fórum/uk-matematicko-fyzikalni-fakulta-t2198/
59
3.10. Název: České vysoké učení technické, Fakulta informačních technologií Fakultní statistiky, Studentů 32, Materiálů 0, Učitelů 23, Předmětů 16 Typy uváděných informací: žádná témata: 0 příspěvky: 0 odkaz: http://www.primat.cz/fórum/cvut-fakulta-informacnich-technologii-t5297/
3.11. Název: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Provozně ekonomická fakulta Fakultní statistiky, Studentů 288, Materiálů 171, Učitelů 117, Předmětů 245 Typy uváděných informací: přijímačky se skládají z matematiky a cizího jazyka, opisovat se u přijímaček nedá a testy se píší na počítači, náročnost studia. témata: 4 příspěvky: 13 odkaz: http://www.primat.cz/mzlu-pef/
3.12. Název: Technická univerzita, Ekonomická fakulta Fakultní statistiky, Studentů 148, Materiálů 39, Učitelů 42, Předmětů 40 Typy uváděných informací: přijímačky se skládají z jazyka a matematiky, vzorové testy najdete na stránkách, opisovat se u přijímaček nedá a testy se píší na počítači, škola není náročná, když se trochu učíte. témata: 3 příspěvky: 5 odkaz: http://www.primat.cz/tul-ef/
60
3.13. Název: Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Fakultní statistiky, Studentů 4021, Materiálů 3526, Učitelů 185, Předmětů 302 Typy uváděných informací: je tu víc předmětů, než na jiných školách a zároveň za méně kreditů, jsou tu kvalitní a vstřícní vyučující, je lehké se sem dostat, je docela těžké se zde udržet, tato fakulta je kvalitní přípravou pro budoucí praxi, pořádá přípravné kurzy, přijímačky jsou úplně jednoduché, u přijímaček hlídají, možnosti uplatnění jsou široké, kolik musím mít kreditů za C předměty a jaké předměty si můžu vybrat, na jaké předměty nechodit, na které přednášky stačí přijít jenom na první hodinu, kde je "povinná účast", na jaké předměty jsou třeba skripta, prodej skript, kde nejlépe hledat práci v rámci povinné praxe při studiu, pomoc s předmětem. témata: 32 příspěvky: 128 odkaz: http://www.primat.cz/slu-opf/
3.14. Název: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta aplikované informatiky Fakultní statistiky, Studentů 35, Materiálů 0, Učitelů 0, Předmětů 31 Typy uváděných informací: náročnost studia, jestli pořádá škola nějaké přípravné kurzy, jestli studenti navštěvovali přípravné kurzy nebo jim stačila domácí příprava. témata: 4 příspěvky: 4 odkaz: http://www.primat.cz/utb-fai/
3.15. Název: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky Fakultní statistiky, Studentů 280, Materiálů 159, Učitelů 10, Předmětů 69 Typy uváděných informací: průměrný počet předmětů za semestr, jak probíhá výuka na navazujícím studiu a při dálkovém studiu, žádné průběžné testy se nepíšou, přijímací zkouška se skládá z matematiky a angličtiny. témata: 6 příspěvky: 18
61
odkaz: http://www.primat.cz/utb-fame/
3.16. Název: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta sociálně ekonomická Fakultní statistiky, Studentů 107, Materiálů 37, Učitelů 19, Předmětů 21 Typy uváděných informací: skripta není nutné kupovat, vše si student může půjčit v knihovně nebo zajít do studovny, na jaké přednášky není potřeba chodit. témata: 6 příspěvky: 7 odkaz: http://www.primat.cz/ujep-fse/
3.17. Název: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Fakulta elektrotechniky a informatiky Fakultní statistiky, Studentů 681, Materiálů 210, Učitelů 143, Předmětů 148 Typy uváděných informací: náročnost studia je podle vhodné volby studenta, alespoň počáteční ročníky lze absolvovat snadno bez důkladné přípravy, jestli má někdo zkušenosti s opisováním u přijímaček, top předměty z hlediska uložených materiálů. témata: 7 příspěvky: 13 odkaz: http://www.primat.cz/vsb-fei/
3.18. Název: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ekonomická fakulta Fakultní statistiky, Studentů 5062, Materiálů 1518, Učitelů 373, Předmětů 324 Typy uváděných informací: u přijímaček nejde moc opisovat, bodové hranice pro přijetí, zda někdo má ukázku přijímacích testu na navazující studium, jak snadno absolvovat školu, ve druhém ročníku je většina zkoušek ústní formou, po prvních dvou semestrech je studium snadnější, ekonomika ve Zlíně nebo Ostravě, matika je na báňské prý nejobtížnější v prvním ročníku, nedostatek kreditů, prodej skript, informace ohledně předmětů, na jaké přednášky chodit, výběr předmětů, rady ohledně rozvrhu, jaká skripta si koupit, kde lze v Ostravě sehnat
62
praxi v oboru, rady ohledně výběru vedoucího bakalářské práce, kdo poradí, kdo pomůže, zkušenosti se zkouškou, zápočtem, předmětem. témata: 83 příspěvky: 503 odkaz: http://www.primat.cz/vsb-ef/
3.19. Název: Vysoké učení technické, Fakulta informačních technologií Fakultní statistiky, Studentů 82, Materiálů 0, Učitelů 31, Předmětů 15 Typy uváděných informací: s docházkou si není třeba lámat hlavu, hodnocení náročnosti studia, přípravné kurzy, zkušenosti s opisováním u přijímaček, přijímací zkoušky jsou dostupné i na internetu. témata: 5 příspěvky: 13 odkaz: http://www.primat.cz/vutbr-fit/
3.20. Název: Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská Fakultní statistiky, Studentů 199, Materiálů 8, Učitelů 5, Předmětů 15 Typy uváděných informací: vzorové otázky k přijímačkám, mezi studiem jednotlivých oborů je značný rozdíl v obtížnosti. témata: 4 příspěvky: 7 odkaz: http://www.primat.cz/vutbr-fbm/
3.21. Název: Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Fakultní statistiky, Studentů 200, Materiálů 8, Učitelů 5, Předmětů 15 Typy uváděných informací: dotazy ohledně zkušeností s prominutím přijímací zkoušky na základě průměru, zkušenosti u přijímaček, vzorové otázky k přijímačkám. témata: 6 příspěvky: 6 odkaz: http://www.primat.cz/vutbr-feec/ 63
3.22. Název: Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská Fakultní statistiky, Studentů 116, Materiálů 3, Učitelů 0, Předmětů 8 Typy uváděných informací: mezi studiem jednotlivých oborů je značný rozdíl v obtížnosti, kde lze sehnat ukázkové testy k přijímacím zkouškám. témata: 4 příspěvky:7 odkaz: http://www.primat.cz/vutbr-fbm/
64
