Vysoká škola ekonomická v Praze FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Vysoká škola ekonomická v Praze FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Podnikání a právo

Sociální zabezpečení ve Spolkové republice Německo a České republice

(bakalářská práce)

Autor: Barbora Falcmanová Vedoucí práce: doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: „Sociální zabezpečení ve Spolkové republice Německo a České republice“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne: 27. 4. 2014

……………………………… podpis studenta

Poděkování Mé poděkování patří paní Doc. JUDr. Ivě Chvátalové, CSc., za její milý přístup, za odborné vedení mojí práce, uţitečné rady, komentáře a připomínky, které mi velice pomohly při zpracování toho tématu.

SEZNAM POUŢÍTÝCH ZKRATEK DVZ denní vyměřovací základ DPP

dohoda o provedení práce

PPM

peněţitá pomoc v mateřství

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení MD

mateřská dovolená

RH

redukční hranice

NP

nemocenské pojištění

SPZ

státní politika zaměstnanosti

OSVČ osoba samostatně výdělečně činná DPČ

dohoda o provedení činnosti

DPP

dohoda o provedení práce

RH

redukční hranice

ZP

zdravotní pojištění

SGB

Sozialgesetzbuch = sociální zákoník

PSP

povinné soukromé pojištění

Obsah Úvod ................................................................................................................................................... 8 1

2

Základní pojmy a pojmy související .......................................................................................... 10 1.1

Pojem sociální zabezpečení .............................................................................................. 10

1.2

Sociální pojištění............................................................................................................... 11

1.3

Sociální zaopatření ........................................................................................................... 11

1.4

Sociální podpora a pomoc ................................................................................................ 12

1.5

Sociální péče ..................................................................................................................... 12

1.6

Sociální politika ................................................................................................................ 13

1.7

Právo sociálního zabezpečení........................................................................................... 14

Charakteristika sociálního pojištění ve Spolkové republice Německo ..................................... 15 2.1

Financování sociálního zabezpečení ................................................................................ 17

2.2

Zdravotní pojištění (die Krankenversicherung) ................................................................ 18

2.2.1

Základní principy ...................................................................................................... 18

2.2.2

Organizace ................................................................................................................ 19

2.2.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 19

2.2.4

Dávky ........................................................................................................................ 21

2.2.5

Pojistné ..................................................................................................................... 24

2.3

Úrazové pojištění (die Unfallversicherung) ...................................................................... 24

2.3.1


2.3.2

Organizace ................................................................................................................ 25

2.3.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 25

2.3.4

Dávky ........................................................................................................................ 26

2.3.5

Pojistné ..................................................................................................................... 29

2.4

Pojištění pro případ nezaměstnanosti (die Arbeitslosenversicherung) ........................... 29

2.4.1


2.4.2

Organizace ................................................................................................................ 30

2.4.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 30

2.4.4

Dávky ........................................................................................................................ 31

2.4.5

Pojistné ..................................................................................................................... 33

2.5

Důchodové pojištění ........................................................................................................ 33

2.5.1


2.5.2

Organizace ................................................................................................................ 33

2.5.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 33

2.5.4

Dávky ........................................................................................................................ 34

2.5.5

Pojistné ..................................................................................................................... 36

2.6

3

Pojištění péče (die Pflegeversicherung) ........................................................................... 37

2.6.1


2.6.2

Organizace ................................................................................................................ 37

2.6.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 37

2.6.4

Dávky ........................................................................................................................ 38

2.6.5

Pojistné ..................................................................................................................... 40

Charakteristika sociálního pojištění v České republice ............................................................ 42 3.1

Základní charakteristika ................................................................................................... 42

3.1.1 3.2

Zdravotní pojištění ........................................................................................................... 43

3.2.1


3.2.2

Organizace ................................................................................................................ 43

3.2.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 44

3.2.4

Dávky ........................................................................................................................ 44

3.2.5

Pojistné ..................................................................................................................... 45

3.3

Důchodové pojištění ........................................................................................................ 45

3.3.1


3.3.2

Organizace ................................................................................................................ 46

3.3.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 47

3.3.4

Pojistné ..................................................................................................................... 47

3.3.5

Dávky ........................................................................................................................ 47

3.4

4

Financování .............................................................................................................. 42

Nemocenské pojištění ...................................................................................................... 51

3.4.1


3.4.2

Organizace ................................................................................................................ 51

3.4.3

Pojištěnci .................................................................................................................. 51

3.4.4

Dávky ........................................................................................................................ 52

3.4.5

Pojistné na sociální zabezpečení .............................................................................. 56

Komparace systémů ................................................................................................................. 58 4.1

Komparace zdravotního a nemocenského pojištění ........................................................ 59

4.1.1

Komparace zdravotní pojištění ................................................................................ 59

4.1.2

Komparace nemocenské pojištění ........................................................................... 59

4.2

Komparace důchodového pojištění ................................................................................. 61

4.3

Komparace a souvislosti s budoucím vývojem ................................................................. 62

4.3.1

Faktory ovlivňující současný a budoucí vývoj ........................................................... 62

4.3.2

Postoj obyvatelstva k reformám .............................................................................. 64

Závěr ................................................................................................................................................. 67 Seznam literatury a dalších zdrojů ................................................................................................... 70 Seznam grafů .................................................................................................................................... 75 Seznam příloh ................................................................................................................................... 75 Přílohy .............................................................................................................................................. 76

Úvod Téma sociálního zabezpečení jsem si zvolila, jelikoţ je tématem stále aktuálním a zasahujícím do našeho kaţdodenního ţivota, aniţ bychom si to kolikrát uvědomovali. Některé věci spousta lidí povaţuje za automatické, některé za nespravedlivé a v některých případech občané ani neví, na které dávky sociálního zabezpečení by mohli mít nárok. Vzhledem k neustálému vývoji a změnám není se systémem sociálního zabezpečení snadné drţet krok a orientovat se. Tato práce pojednává o sociálním zabezpečení ve Spolkové republice Německo a v České republice. Německo jsem si k porovnání vybrala, protoţe se jedná o ekonomicky velice silný stát a zároveň o našeho souseda. Z české strany dochází často k migraci za prací z důvodů jako např. výše mezd a platů, a s nimi souvisejícími okolnostmi. Sama jsem v Německu dvakrát pracovala, sice jen krátkodobě, tudíţ se na mě vztahovalo jen právo české, nicméně v budoucnu uvaţuji o delším pracovním pobytu. Chtěla bych se tedy i sama lépe v této problematice orientovat. Problematika sociálního zabezpečení je velice komplikovaná, vzhledem ke skutečně obrovskému rozsahu tohoto tématu jsem se v práci zaměřila na sociální pojištění. Cílem mé práce je podrobná analýza a zhodnocení systému sociálního pojištění ve Spolkové republice Německo a v České republice. Zhodnocení nejen systému jednotlivých dávek, ale i jejich principů, fungování, financování a poţadavků, jeţ musí pojištěnci splňovat. Analyzována je i organizace pojistného sytému. Po zhodnocení těchto aspektů je po přihlédnutí k ekonomické situaci obou států a demografickým prognózám cílem práce vyvození závěrů, moţných návrhů a doporučení pro budoucí vývoj v oblasti sociálního pojištění. A to tak, aby byly zachovány základní principy pojištění, aby sociální pojištění bylo zároveň co nejefektivnější a z hlediska finančního zatíţení únosné pro občany i stát. Ve většině evropských států se totiţ stále častěji hovoří o stárnutí populace, coţ vede k nutnosti reforem sociálních systémů a jejich financování. Vzhledem k tomu, ţe německý systém by mohl být při tvorbě reforem v České republice významnou inspirací, domnívám se, ţe práce analyzující oba systémy je velice přínosná. Cílem je porovnat jaké výhody, ten který systém přináší a naopak jaká má negativa.

8

Celá práce je rozdělena do čtyř hlavních částí, přičemţ druhá a třetí část mají několik důleţitých podkapitol. V první části práce se věnuji úvodu do tematiky v obou státech, vymezení hlavních pojmů a pojmů souvisejících. Druhá kapitola s šesti podkapitolami pojednává o sociálním pojištění v Německu, a to nejprve obecně, z hlediska charakteristických rysů a principů. Kaţdá další podkapitola je vţdy věnována jednomu konkrétnímu pojištění. Kapitola třetí prezentuje pojistný systém v České republice. Členění je obdobné jako u Spolkové republiky Německo, první část je psaná z hlediska obecného a pak další, v tomto případě tři, podkapitoly jsou věnovány konkrétním pojištěním. Čtvrtá kapitola pak porovnává oba systémy, zkoumá jejich společné rysy a jejich odlišnosti a věnuje se prognózám a moţnému budoucímu vývoji. Při vypracovávání práce byla pouţita zejména metoda analytického studia pramenů, zejména relevantních kniţních, jak českých, tak německých, zdrojů, souvisejících právních norem a praktických aktuálních zdrojů, které jsou dostupné převáţně na internetu. Po analýze pramenů jsem pouţívala metodu syntézy, s jejíţ pomocí jsem došla k závěrům hodnotícím systémy sociálního zabezpečení v obou státech. V závěru práce jsem pouţila i metodu komparace, srovnávala jsem tedy danou problematiku v obou státech.

9

1 Základní pojmy a pojmy související 1.1 Pojem sociální zabezpečení Z historického pohledu se pojem sociální zabezpečení ustálil aţ celkem nedávno. Dříve, v dobách kolem 16. století, byl tento systém nazýván chudinskou péčí, sociální správou či sociální péčí. Tuto péči o chudé nejprve vykonávala svobodná města, následně pak stát.1 S pojmem sociální zabezpečení se začínáme setkávat aţ kolem 20. století a není doposud zcela přesně vymezen. V Německu a jiných západních státech se pouţívá také pojem sociální bezpečnost (Sozialsicherheit), coţ je rozdíl oproti východním zemím, kde mluvíme jen o sociálním zabezpečení. Nejde jen o rozdíl lingvistický, nýbrţ o celkové pojetí této instituce, které je spojeno s historickým vývojem. Například v Německu měl stát po 2. světové válce snahu především o zajištění bezpečnosti občanů a lidských práv, tedy o to, aby se občané skutečně cítili bezpečně. Oproti tomu v komunistických zemích, kde probíhalo zestátňování a péče o občany byla přebírána státem na základě distributivního systému neboli určitého přidělování dle různých kritérií s obrovským prostorem pro manipulaci, se jednalo jen o sociální zabezpečení.2 Pojem odráţející celkové fungování sociálního státu - „Social welfare state“ je původem z Anglie. Do něj byla pak (původně v Německu) vnesena sloţka státní jistoty – „sozialrechtlicher Staat“. Mezi nejvýznamnější autory zabývajícími se těmito pojmy a jejich definicemi řadíme Johna Maynarda Keynese. K jeho předním následovníkům patří bezesporu Sir William Beveridge (1879-1963), který jako první přišel s návrhem na vytvoření národního pojištění. „Podle Beveridge musí stát usilovat o uspokojení základních potřeb člověka tím, ţe bojuje proti pěti základním sociálním „zlům“: nevědomosti, nečinnosti, nemoci, nouzi a zanedbanosti.“3 Sociální zabezpečení kaţdé země musí odpovídat zejména mezinárodním dokumentům. Patří mezi ně charty, pakty, doporučení nebo úmluvy. První dokument vymezující obsah sociálního zabezpečení je Úmluva o sociálním zabezpečení z roku 1952, na něj pak

1

TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324. s.1. 2 Tamtéţ str.3 3 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xxxvii, 367 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324., str. 5

10

navazují dokumenty další, v posledních letech vydávané zejména Evropskou unií. Dle Úmluvy o sociálním zabezpečení má stát za úkol pomoci občanům v nemoci, nezaměstnanosti, stáří, úmrtí ţivitele, rodičovství, v případech zdravotního poškození a invalidity a při pracovních úrazech či nemocech z povolání. V Evropě většina států pomoc ve výše jmenovaných situacích poskytuje, avšak způsoby a nástroje slouţícím těmto účelům se mohou lišit. V zásadě je však pouţíváno následujících prvků: sociální pojištění, sociální zaopatření či podpora, sociální pomoc a sociální sluţby.

1.2 Sociální pojištění Sociální pojištění se vyvinulo z hospodářského a vzájemnostního pojištění, kdy byl stanoven závěr, ţe je výhodnější při určitém riziku pravidelně přispívat do společné pokladny, neţ v případě velké ztráty hradit veškeré náklady nárazově a samostatně.4 Pojem sociální pojištění (Sozialversicherung) pochází z Německa a je spjat s Otto von Bismarckem, pod jehoţ vedením byly na konci 19. století staveny základní zákonné normy pro sociální pojištění.5 Mezinárodně uznávané dělení sociálního pojištění má devět systémů: úrazové, nemocenské, zdravotní pojištění, pojištění v mateřství, stáří, pojištění invalidity, pozůstalých, v nezaměstnanosti a rodinné přídavky. Pojištění jsou to povinná a rozsah, jak osobní, tak i věcný bývá zpravidla určen zákonem. Zde je téţ upravena jejich správa a financování.6

1.3 Sociální zaopatření Sociální zaopatření patří k nejstarším formám státem poskytovaného zabezpečení. Zákon definuje, kterým osobám na sociální zaopatření vzniká nárok. Někdy se místo označení sociální zaopatření uţívá pojem státní zaopatření. Dávky sociálního zaopatření bývají vypláceny často bez jakéhokoliv protiplnění. Většinou jde o zaopatření sirotků či rodin ve finanční nouzi.7

4

VANČUROVÁ, Alena a Stanislav KLAZAR. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7102-1. s. 9. 5 Fakta o Německu. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z http://www.tatsachen-ueberdeutschland.de/cz/spoleenost/main-content-08/socialni-zabezpeceni.html 6 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324. s.16. 7 KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. 1. vydání., Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN: 978-80-7179-620-6. (s. 24)

11

1.4 Sociální podpora a pomoc Další dávky poskytované jistým skupinám osob ze státního rozpočtu se nazývají státní sociální podpora. Některé z nich jsou tzv. nepodmíněné a není pro ně tedy rozhodující výše příjmů nebo majetkových poměrů, ty nazýváme „par excellance“. Některé jsou naopak těmito skutečnostmi podmíněné. Pokud je nutné provádět ověření, zda nárok vzniká či nikoliv, hovoříme o sociální pomoci. Dávky sociální pomoci se většinou poskytují v hmotné nouzi, spojené často s dlouhodobou nezaměstnaností, stářím, zdravotním postiţením či sociální dezintegrací (osoby závislé na omamných látkách apod.). Cílem sociální pomoci je boj proti sociálnímu vyloučení, a to buď finančními dávkami, účelovými příspěvky, nebo sluţbami.8 Ne na všechny dávky vzniká nárok ze zákona, některé jsou přiznány aţ úředním rozhodnutím. To znamená, ţe oproti výše popsaným dávkám nemusí občan splnit zákonné povinnosti, ale získat rozhodnutí příslušného úřadu o nároku. Tyto případy jsou hodnoceny kaţdý zvlášť a posuzovány individuálně. Plnění, jeho délka a výška je tedy různá pro kaţdého.9 I vyplácení těchto dávek je jiné. Můţe se tak dít ze stran pojišťoven (sociálních, zdravotních), či od zaměstnavatelů.10 Ten, komu nárok na tuto dávku vzniká, nemá zároveň povinnosti do systému přispívat. V současnosti jsou kladeny vyšší nároky na poţivatele sociální pomoci, stát má zájem na tom, aby se občan snaţil sám aktivně nepříznivou situaci překonat. 11

1.5 Sociální péče V rámci sociální péče rozeznáváme dávky dvojího druhu, a sice za úplatu a poskytované bezplatně. Stát můţe některé dávky spolufinancovat, ale některé z nich jím placené nemusejí být vůbec. Sociální péče můţe být zajištěna formou sluţeb, pak hovoříme o tzv. sociálních sluţbách. Tyto sluţby většinou poskytují veřejnoprávní instituce, někdy s podporou institucí i soukromoprávních. V západní Evropě jsou tyto dvě formy sluţeb silně odděleny.

8

TOMEŠ, Igor a Kristina KOLDINSKÁ. Sociální právo Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xvi, 267 s. Právnické učebnice. ISBN 80-717-9831-2. s. 237 9 1 KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. 1. vydání., Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN: 978-80-7179-620-6. (s. 2425) 10 CHVÁTALOVÁ, I. Peněţité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde, 2003. ISBN: 8086131-45-9. s. 11. 11 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xxxvii, 367 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324., s. 18

12

1.6 Sociální politika Část veřejné politiky, která se zabývá sociálními tématy, se nazývá sociální politika. Kaţdá země má svou sociální politiku, která za sebou má určitý vývoj a je obyvateli více či méně akceptována. Výši a míru určitých příspěvků na sociální politiku není příliš snadné regulovat, jelikoţ co je někde povaţováno za standard, by nemuselo být přijato jinde.12 Záleţí na tom, co je v dané společnosti zakotveno, například do jaké míry spoléhání se na druhé a do jaké míry osobní zodpovědnost. Důleţitá je i ekonomická vyspělost země, politické poměry, ideologie atd. Diverzifikace sociálních systémů má i své výhody. Některé prvky, které se v určitém systému osvědčily, mohou být přejímány do dalších politik a ty, které se ukázaly býti chybou, naopak.13 Do jaké míry je v politice sociálních systémů uplatňován princip solidarity, je patrné na míře redistribuce. Pokud je míra redistribuce vysoká, pak bývá diferenciace sociálních dávek niţší. Princip solidarity se doplňuje s principem ekvivalence. Najít jejich správné vyváţení, tedy nakolik se stát angaţuje v řešení jednotlivých sociálních situací, je jiţ úkolem kaţdého státu zvlášť.14 V rámci Evropské unie si původně členské státy ponechávaly výlučné právo na rozhodování o své vlastní politice. V souladu s legislativou Evropské unie však došlo mezi jednotlivými zeměmi ke zmírnění rozdílů. Sociální politika EU je zaloţena na lidských právech, s nimiţ jsou silně spjaty pojmy: důstojnost, svoboda, rovnost a solidarita. „Tyto principy byly jasně formulovány v Chartě základních práv EU.“15 „Země EU v sociální oblasti spojují víceméně společně sdílené křesťanské hodnoty, ideje a principy, na nichţ je sociální politika jednotlivých zemí zaloţena a které jsou obsahem základních programových dokumentů a smluv podepsaných členskými zeměmi EU.“16

12

TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xxxvii, 367 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324., str. 5 13 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s 22. 14 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s.9. 15 TOMEŠ, Igor a Kristina KOLDINSKÁ. Sociální právo Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xvi, 267 s. Právnické učebnice. ISBN 80-717-9831-2. s. 17. 16 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. str.22.

13

1.7 Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení je tvořeno souborem právních norem slouţícím k odstraňování nepříznivých sociálních událostí, jejich předcházení a také slouţícím pro vytvoření prostředí vhodného pro rozvoj člověka. Institucí toto zabezpečující je stát a činí tak v rozsahu tohoto práva.17 Hovoříme-li o právu sociálního zabezpečení, pak se jedná o právo veřejnoprávního charakteru, coţ znamená, ţe stát má jiné postavení neţ občané. Toto postavení je pro ochranu rizikových skupin obyvatel ve veřejném zájmu nezbytné.18 V právu sociálního zabezpečení rozumíme pod pojmem sociální události právní události. Mohou to být situace vznikající nezávisle na vůli pojištěnců (subjektů), působících na ně tíţivě.19 Mezi takovéto události patří např. nemoc, invalidita, stáří, nezaměstnanost, smrt apod. Dle systémového dělení rozeznáváme tři součásti práva sociálního zabezpečení sociální pojištění, sociální zaopatření a sociální pomoc.20 Další vývoj tíhne čím dál více k propojení práva pracovního a práva sociálního zabezpečení. V Německu není ničím neobvyklým se setkat s pojmem sociální právo (Sozialrecht). Do sociálního práva náleţí jednak právě právo sociálního zabezpečení, jednak pracovní právo, dále správní právo a právo rodinné. „Sociální právo je soubor právních ustanovení, která upravují sociální ochranu, sociální jistoty a sociální aspekty ostatních lidských práv.“ 21

17

VESELÝ, J. Právo sociálního zabezpečení. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86775-23-4. s. 12. 18 KAHOUN. V. A KOL. Sociální zabezpečení – vybrané kapitoly. Praha: Triton, 2009. ISBN: 978-807387-346-2. s. 26. 19 SPIRIT, M. A KOL. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN: 978-80-7380-189-2. s. 306. 20 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání, Brno: Masarykova Univerzita Brno, 2000. ISBN: 80-7239-176-3. s. 38. 21 TOMEŠ, Igor a Kristina KOLDINSKÁ. Sociální právo Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xvi, 267 s. Právnické učebnice. ISBN 80-717-9831-2. s. 77.

14

2 Charakteristika sociálního pojištění ve Spolkové republice Německo Sociální pojištění ve Spolkové republice Německo prošlo jako ve všech evropských zemích značným vývojem, v posledních letech spojeným hlavně s Evropskou unií, jejími poţadavky a nároky. Celkový systém sociálního zabezpečení Německa je zaloţen na principech sociálních jistot. Jako nejzákladnější bych vyzdvihla následujících šest, které stručně charakterizuji: 1) Princip povinnosti pojištění (das Versicherungspflichtsprinzip) 2) Princip příspěvkového financování (das Beitragsfinanzierungsprinzip) 3) Princip solidarity (das Solidaritätsprinzip) 4) Princip samosprávy (das Selbstverwaltungprinzip) 5) Princip volnosti pohybu (das Freizügigkeitsprinzip) 6) Princip ekvivalence (das Äqiuvalenzprincip) První princip spočívá v tom, ţe v zákoně je určeno, kdo je povinně pojištěným pojištěncem. V Německu to činí zhruba 90 % obyvatelstva. Samozřejmě zde existují výjimky a některé osoby jsou od této povinnosti osvobozeny. Navíc vedle povinnosti pojištění je zde i moţnost pojištění dobrovolného, a to v pojištění důchodovém a nemocenském.

V jiných

zdrojích

můţeme

narazit

na

tzv.

pojistný

princip

(Versicherungsprinzip). Tento princip je poněkud širší a jeho podmnoţinu tvoří princip solidarity. Princip příspěvkového financování je zaloţen na tom, ţe pojištění je v převáţné míře financováno z příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů. Výše příspěvků jsou pevně stanoveny zákonem. Dávky náleţí těm, kteří platí pojistné.22 Princip třetí je základní nejen pro německý sociální systém. Bez něho by sociální zabezpečení vůbec nevzniklo a nefungovalo. Dle principu solidarity jsou rizika nesena všemi pojištěnci, bez ohledu na to, kolik který z nich jiţ na pojistném odvedl, bude pojištěnec pojištěn v plném rozsahu. Touto cestou by měla být vytvořena rovnováha (nebo

22

Deutsche Sozialversicherung. Grundprinzipien. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/wegweiser/grundprinzipien.html

15

alespoň přiblíţení k rovnováze) mezi mladými a starými, více a méně vydělávajícími či rodinami a svobodnými občany.23 Nicméně od praxe je to spíše vzdálené přání. Výše příspěvku se totiţ neřídí mírou rizika, avšak výší příjmu, který je následně i měřítkem u výše dávek (např. v důchodovém pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti).24 Jedním z dalších důleţitých základních „stavebních kamenů“ je princip samosprávy. Jeho realizace je prováděna delegací určitých úkolů a odpovědnosti na niţší úrovně státní správy. V konečném důsledku jsou pak všichni zúčastnění pod kontrolou státu, ale daňové a sociální povinnosti provádějí samostatně. Jsou tak finančně a organizačně nezávislí. Zvláštností tohoto principu je, ţe zaměstnanci i zaměstnavatelé se na samosprávě podílejí přímo. Předposlední princip byl zaveden v rámci volného trhu Evropské unie. Logicky tedy souvisí s volným pohybem zboţí, sluţeb a kapitálů mezi členskými státy EU. Původně zamýšlený ekonomický cíl ovlivňoval nejprve jen zaměstnance. Nicméně postupným rozšiřováním se dostalo moţnosti svobodně se pohybovat a volně se zdrţovat kaţdému občanovi EU. Princip ekvivalence je v rámci německého sociálního pojištění omezen na pojištění důchodové, přičemţ odráţí vtah mezi výší zaplaceného příspěvku a pojistným plněním samotným.25 „Předpokládá, ţe rozdělování důchodů, statků, podmínek atd. jednotlivcům bude realizováno tak, ţe bude odpovídat jejich vlastnímu výkonu, pracovní zásluze.“26 Podporuje tedy motivaci k práci, k sociální nezávislosti a soběstačnosti občanů. Zásluhy na tom má trend individualismu a snaha omezit nadměrnou redistribuci. Ačkoliv redistribuce je právě principem sociálních systémů, proto princip ekvivalence je jakýmsi nástrojem pro rovnováhu.27

23

Deutsche Sozialversicherung. Grundprinzipien. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/wegweiser/grundprinzipien.html 24 Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de 25 Deutsche Sozialversicherung. Grundprinzipien. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/wegweiser/grundprinzipien.html 26 KREBS, Vojtěch a kolektiv.. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s. 12. 27 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s. 13.

16

Ekonomickým cílem společnosti je výkonnost a efektivnost, sociální sféra však směřuje k sociálnímu státu postavenému především na solidaritě. Tento rozpor se dá řešit buď neustálým zvyšováním ekonomické prosperity ţivící solidárně zbytek státu, nebo nalezením optimální míry solidarity, přehodnocením cílů, jejich skutečné potřeby a posilováním principu ekvivalence, coţ je v moderní společnosti nevyhnutelné.28 Celý systém německého sociálního pojištění je tvořen pěti různými pojištěními: nemocenským pojištěním, pojištěním péče, důchodovým pojištěním, úrazovým pojištěním a pojištěním pro případ nezaměstnanosti.29 Celou právní úpravu nalezneme v sociálním zákoníku (das Sozialgesetzbuch), který pochází ze 70. let, kdy bylo rozhodnuto na základě potřeby unifikace sociálního práva o vytvoření jednoho zákoníku, kde budou všechny příslušné normy pohromadě. Německý sociální zákoník je rozdělen do 12 knih, přičemţ kaţdá se věnuje jiné části sociálního zabezpečení.30

2.1 Financování sociálního zabezpečení Na mezinárodním poli můţeme najít tři základní systémy financování sociálního zabezpečení. Německý je zaloţen na tzv. Bismarckovském modelu. Charakteristickými znaky je orientace na zaměstnanecký poměr a diferenciace dle druhu výdělečné činnosti na různé skupiny (dělníci, úředníci, zaměstnanci). Financování je prováděno jak příspěvky zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, ale i ze státních příspěvků.31 Ne všechny dávky, které jsou v Německu vypláceny, spadají do sociálního pojištění, vedle něj jsou zde i jiné sociální dávky, ale do těch nelze z úvodu zmíněných důvodů zabíhat. Výdaje na sociální pojištění jsou obrovské, zhruba kaţdé druhé Euro z rozpočtu putuje za tímto účelem.32 Více neţ polovinu tvoří příspěvky na důchodové pojištění. Tyto výdaje jsou však nezbytné, pokud by vláda pojišťovnám neposkytovala příspěvky, muselo by se buď drasticky zvednout pojistné, nebo by renty v obdobně velkém rozsahu musely 28

KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s. 21. 29 Comparative Tables on Social Protection in the Member States. MISSOC. Europiean Commission [online].[cit.2014-01-13].Dostupnéz: http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security%20rights%20in% 20Germany_cs.pdf 30 Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de 31 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 367 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324., s. 112-113. 32 Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de

17

poklesnout. Nedostačují ani finanční prostředky z vybraných na pojistném u pojištění pro případ nezaměstnanosti, kde stát také pravidelné přispívá. Na druhé pomyslné příčce za výdaji na důchodové pojištění se umísťují výdaje na politiku zaměstnanosti a za nimi na zdravotní pojištění. Neopomenutelnou poloţku tvoří výdaje na rodičovské příspěvky či příspěvky na bydlení spadající do tzv. ostatních výdajů státního rozpočtu na sociální účely.33 Sociální pojištění v SRN vykázalo ke konci roku 2013 deficit 4 mld. Eur.34 Pro zpřehlednění financování sociálního pojištění jsem vytvořila tabulku přehledu pojistného na sociální pojištění a tabulku hlavních nositelů sociálního pojištění (viz přílohy).

2.2 Zdravotní pojištění (die Krankenversicherung) 2.2.1 Základní principy Historie zdravotního pojištění sahá aţ do 19. století a v jádru zůstala jeho podstata zachována aţ do dnes. Zákon o nemocenském pojištění pochází přesně z roku 1883, před svým schválením čelil velké kritice a protestům, a to zejména kvůli časovému omezení dávek na 13 týdnů (stejně tomu bylo u zákona o úrazovém pojištění, ale na rozdíl od něho, při tvorbě zákona o zdravotním pojištění, zde byli při jeho tvorbě přítomni zástupci svazů zaměstnanců).35 Zdravotní pojištění je jedním ze základních stavebních kamenů německého zdravotního systému a nejstarší větví sociálního pojištění. Jako v mnoha evropských zemích i v Německu tvoří zdravotní a nemocenské pojištění jeden celek. Úkolem tohoto pojištění je pojistit proti finančnímu riziku, které můţe vzniknout s onemocněním a s ním spojenými náklady na zdravotní péči. Mezi další úkoly patří udrţovat a obnovovat zdraví pojištěnců, poskytovat poradenství, prevenci, rehabilitace aj. Základním principem je zde jako v celém systému jiţ zmiňovaný princip solidarity aneb „zdraví pomáhají nemocným“. Stejná péče je zajištěna bez ohledu na věk, pohlaví, rasu…36

33

Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de Statistischers Bundesamt. Sozialversicherung. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Soziales/Sozialversicherungen/Aktuell.html 35 (HRSG), Hans-Wolfgang Platzer). Sozialstaatliche Entwicklungen in Europa und die Sozialpolitik der Europäischen Union: die soziale Dimension im EU-Reformprozeß. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos-Verl.-Ges, 1997. ISBN 978-3-8012-4198-8.. s. 22-23. 36 BMG. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/grundprinzipien.html 34

18

2.2.2 Organizace V Německu existuje šest různých druhů pojištění. Jiţ několik let se mluví o reformě zdravotního pojištění, která zasáhne i do výše placeného pojistného. Zákonodárci mají snahu abstrahovat od klasického bismarckovského modelu, jako vzor Německu slouţí organizace pojištění ve Švýcarsku.37 Celý systém se skládá z mnoha nezávislých zdravotních pojišťoven, mezi kterými si občané mohou vybrat a i je měnit. 1. 7. 2007 byla zřízena Centrální federální asociace zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband). Tato federace se zabývá uzavíráním rámcových smluv, dohod o úhradách za ambulantní a zubní péči na federální úrovni, podporou zdravotních pojišťoven při výkonu jejich povinností, ochranou zájmů pojišťoven. V Německu je momentálně 132 zákonných zdravotních pojišťoven a 46 soukromých.38

2.2.3 Pojištěnci Pojištěnci zdravotního pojištění byli jiţ historicky dle jednoduchého principu všichni pracovníci: „Zdravotní pojištění zavazuje pracovníky, úrazové podnikatele.“39 Všichni pojištěnci zdravotního pojištění jsou zároveň pojištěni i v pojištění péče. Platí zásada „Pojištění péče následuje zdravotní pojištění.“40 V dnešní době je zákonně pojištěno zhruba 85 % obyvatelstva, výčet pojištěnců je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nejširší.41 Těmto obyvatelům je zajištěna ochrana a kompletní lékařská péče. Zbytek obyvatel je pojištěn u soukromých pojišťoven nebo jde o výjimky jako např. ozbrojené síly. Pojištěnce bychom mohli pro zpřehlednění rozdělit do následujících skupin.

37

OPIELKA, Michael. Sozialpolitik: Grundlagen und verleichende Perspektiven. Originalausgabe. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt, 2004. Rororo, 55662,. ISBN 34-995-5662-6.s. 249 38 Aucherportal. Das unabhängige Verbraucherportal. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.1a.net/versicherung/statistiken/anzahl-krankenversicherungen 39 HRSG), Hans-Wolfgang Platzer). Sozialstaatliche Entwicklungen in Europa und die Sozialpolitik der Europäischen Union: die soziale Dimension im EU-Reformprozeß. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos-Verl.-Ges, 1997. ISBN 978-3-8012-4198-8.. s. 23. 40 Informationen zur Lohn und Gehalltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.lohn-info.de/krankenversicherung_freiwillig.html 41 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.192

19

Povinné zákonné pojištění Zaměstnanci a učni jsou pojištěni povinně (zaměstnanci vydělávající více neţ 450 Euro měsíčně, ale nepřekračující pro rok 2014 hranici 4 050 Euro měsíčně).

42

Zaměstnanci

s příjmy niţšími neţ 450 Euro jsou z povinnosti pojištění vyňati.43 Dobrovolné zákonné pojištění Osoba vyloučena ze zákonného nebo rodinného pojištění má moţnost být dále pojištěna v rámci zákonného pojištění dobrovolně. Jedná se například o studenty po překročení dané věkové hranice nebo OSVČ, avšak osoby samostatně výdělečně činné musí v rámci dobrovolného pojištění od roku 2013 povinně odevzdávat příspěvek v minimální výši 301 – 313 Euro (dle nároku na nemocenskou dávku). Tento příspěvek jde případně ještě sníţit aţ o 100 Euro (berou se v úvahu kromě příjmů z výdělečné činnosti i další příjmy např. z kapitálového majetku). Soukromé zdravotní pojištění Soukromé zdravotní pojištění se liší od zákonného tím, ţe pojišťuje jen zaměstnance, jejichţ hrubý výdělek je vyšší neţ zákonný limit pro povinné pojištění. Kromě nich se takto mohou pojistit i OSVČ, úředníci. Pojistné je závislé dle věku uzavření pojištění a zdravotním stavu. Výše poţadovaných dávek, nesmí být však vyšší neţ 150 % nejvyššího moţného pojistného v zákonném pojištění (48 600 Eur ročně44). V soukromém zdravotním pojištění nejsou na rozdíl od povinného pojištěni automaticky rodinní příslušníci. Zákon připouští spolupráci soukromých a zákonných zdravotních pojišťoven. To znamená, ţe pojištěnci mohou být pojištěni zákonně i dobrovolně zároveň a získat tímto výhodnější podmínky a doplňkové sluţby, které zákonné pojišťovny nenabízejí. Pojištěnci v zahraničí Všichni občané, kteří nemají jiný nárok na pokrytí zdravotní péče, jejichţ bydliště je v Německu a jiţ dříve byli zákonně pojištěni, jsou zahrnuti v zákonném pojištění. Totéţ platí i pro občany vracející se po delším pobytu v zahraničí zpět, pokud byli před odjezdem 42

BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/versicherte/freiwillig-versicherte.html 43 Informationen zur Lohn und Gehalltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z http://lohninfo.de/gering.html 44 Informationen zur Lohn und Gehalltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.lohn-info.de/beitragsbemessungsgrenze_2014.html

20

účastni na pojištění. V případě přechodného přemístění bydliště do zahraničí je moţné být pojištěn „čekatelsky“ (Anwartschaftsversicherung). Je to výhodnější neţ pojištění ukončovat a pak opět započínat. Pojistitel zaručuje návrat do původních podmínek pojištění a pojištěný zaplatí jen velmi zredukované pojistné. Toto pojistné slouţí k tomu, aby jiţ v předstihu byla poskytnuta ochrana, a to i pokud se zdravotní stav pojištěnce po uzavření pojištění zhorší. Po delším návratu ze zahraničí nevyvstávají ţádné problémy v případě nástupu do zaměstnání s povinným zdravotním pojištěním. Rodinné pojištění Manţel (či partner) a dítě (také nevlastní děti, vnuci, vnučky v péči a děti svěřené do péče) účastníka pojištění jsou za splnění určitých podmínek spolupojištěny. Mezi hlavní podmínky pro spolupojištění patří bydliště na území Německa. Děti se uvaţují do dovršení 18 let (tento věk lze prodlouţit, např. do 23 let, pokud děti nejsou výdělečně činné a pro postiţené děti hranice neexistuje.)45 Studenti Studenti na státních nebo státem uznaných vysokých školách podléhají aţ do ukončení 14. semestru, nejdéle však do dovršení 30. roku ţivota, povinnému pojištění v rámci zákonného zdravotního pojištění (v případě, ţe se na ně nevztahuje rodinné pojištění). Pokud jsou studenti zdravotně pojištěni v rámci rodinného pojištění, tak se věková hranice posouvá na 25 let. Vojenská nebo civilní sluţba prodluţuje tuto dobu o dobu strávenou ve sluţbě.46

2.2.4 Dávky Kompletní souhrnný seznam všech poskytovaných dávek neexistuje, nicméně regulaci najdeme v páté knize sociálního zákoníku (SGB V). Zde stojí, ţe pojištěnec má nárok na přiměřenou dostačující péči. Jedná se zejména o lékařskou, zubní a psychologickou péči, o léky, lékařské pomůcky, ošetřovatele, nemocniční péči, rehabilitace a další sluţby.47 Dávky dělíme na věcné a peněţité.

45

BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/versicherte/familienversicherte.html 46 BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/versicherte/studierende.html 47 BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/leistungen/leistungskatalog.html

21

Věcné dávky Lékařská péče Ve zdravotním pojištění v Německu mají pojištěnci nárok na volbu lékaře. Oproti ostatním evropským zemím je to značný rozdíl, jelikoţ jinde si většinou svobodně buď lékaře nemůţeme vybírat vůbec, nebo jen s velkými omezeními. V Německu také jistá omezení platí, avšak velice malá (např. u domácích lékařů).48 V pojištění jsou zahrnuty běţné kontroly u lékaře, očkování stejně jako terapie dlouhodobějších nemocí či ošetření po úrazu a následná péče. Navíc od překročení 35 let věku má pojištěnec vţdy s odstupem 2 let nárok na lékařskou prohlídku v rámci včasné diagnostiky a prevence (v případě rakoviny mají nárok ţeny od 20 let a muţi od 35 let). Při nutnosti lékařského vyšetření v nemocnici se platí příspěvek 10 Eur za den (maximálně po dobu 28 dní a nevztahuje se na mladší 18 let). Hrazenou lékařskou péči bychom mohli rozdělit do třech základních skupin: primární – léčba pacientů u praktických lékařů, sekundární – akutní nemocniční lůţková péče a třetí – rehabilitace. U lůţkové rehabilitace a péče se musí doplácet 10 Euro za den, maximálně však po dobu 28 dnů. Komplexní osvobození z těchto doplatků není moţné, ale při dosáhnutí určité hranice plateb, a to konkrétně 2 % hrubého příjmu (1 % pro chronicky nemocné) plyne osvobození po zbytek roku.49 Zubní péče Je placena pojišťovnou v případech jako odstranění zubních usazenin, zubní výplně, ošetření kořenových kanálků. Do 18 let je zdarma i zubní ortodoncie. Při potřebě zubní náhrady pojišťovna přispívá pevně určenou částkou. Tento příspěvek od zdravotní pojišťovny lze zvýšit aţ na 65 % nákladů pravidelnou dobrou zubní péčí a pravidelnými kontrolami.50

48

BMG. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/grundprinzipien.html 49 BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/leistungen/rehabilitation.html 50 BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/leistungen/zahnarzt.html

22

Léky Z převáţné části jsou léky předepsané lékařem placené pojišťovnou (nesmějí být volně prodejné). Volně prodejné léky mohou být hrazeny, avšak jen za předpokladu, ţe obsahují látky ze seznamu „Gemeinsamer Bundesausschuss“ (nejvyšší rozhodovací orgán společné samosprávy lékařů, zubních lékařů, psychoterapeutů, nemocnic a zdravotních pojišťoven v Německu).51 Peněžité dávky Nemocenské Základní podmínkou pro nárok na nemocenské dávky je předloţení lékařského potvrzení o pracovní neschopnosti a včasné oznámení zaměstnavateli.52 Při pracovní neschopnosti náleţí od zaměstnavatele po dobu šesti týdnů mzda nebo plat ve výši 100 %. Poté platí pojišťovna 70 % průměrného hrubého příjmu, ale ne více jak 90 % posledního čistého příjmu.53 Podpůrčí doba je stanovena na 78 týdnů v průběhu tří let. Ze zákona je moţné obdrţet nemocenské jiţ od prvního dne pracovní neschopnosti (karenční doba v Německu není přesně specifikována)54 U OSVČ vzniká také nárok na nemocenské, ale ne pro všechny typy podnikatelské činnosti.55 Ošetřovné Ošetřovné náleţí v případě péče o dítě mladší 12 let (u dětí postiţených či odkázaných na péči věková hranice není), podpůrčí doba zde činí 10 dní za rok (pro osamělé rodiče 25 dní, v případě většího počtu dětí však maximálně 50 dní). Podmínkou je, ţe v domácnosti není jiná osoba, která by mohla péči dítěti poskytnout. Německé právní předpisy umoţňují převádění nevyčerpaných dávek mezi rodiči.56

51

Gemeinsamer Bundesagzuschuss. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http http://www.g-ba.de/ CHVÁTALOVÁ, Iva. Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde. ISBN 80-8613145-9.s.12. 53 BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/leistungen/krankengeld.html 54 CHVÁTALOVÁ, Iva. Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde. ISBN 80-8613145-9.s.13. 55 Tamtéţ s.15. 56 Tamtéţ.s.23. 52

23

Peněţitá pomoc v mateřství Ţeny účastny na zákonném nemocenském pojištění, které mají nárok na nemocenské (viz kritéria pro nárok na nemocenské) a jsou v pracovním poměru, mají 6 týdnů před a 8 týdnů po porodu nárok na dávku. U vícečetných porodů a dříve narozených dětí je lhůta prodlouţena na 12 týdnů po porodu. Výše dávky se řídí výší průměrného čistého výdělku posledních třech měsíců před začátkem zákonné ochranné doby. Zdravotní pojišťovna platí nejvýše 13 Euro za den, zaměstnavatel doplácí rozdíl k výše zmíněnému průměrnému výdělku.57 Dávky v mateřství se v Německu nezdaňují.58

2.2.5 Pojistné Výše univerzální procentuální sazby pro rok 2014 je 15,5 %, z těch platí zaměstnanec 8,2 % a zaměstnavatel zbytek. Vyměřovací základ nesmí přesáhnout 48 600 Euro za rok.59 Pro povinně pojištěné studenty, praktikanty a pro dobrovolně pojištěné osoby, které navštěvují odborné školy (Fachschule oder Berufschule) nebo tzv. Zweiter Bildungsweg, coţ je vzdělání následující po ukončení studia (v případě nezískání zaměstnání – např. večerní gymnázia) platí zvláštní sazba, která činí 7/10 sazby zákonného nemocenského pojištění, coţ odpovídá 10,85 %. Jako zdanitelné příjmy studentů se počítá částka překračující 597 Euro za měsíc, přičemţ nehraje roli to, zda tento pojištěnec pobírá příspěvky dle BAföG60 v plné výši, krácené či nikoliv.

2.3 Úrazové pojištění (die Unfallversicherung) 2.3.1 Základní principy Úkolem úrazového pojištění je kompenzovat pojištěnému či pozůstalým újmu v případě pracovních úrazů, úrazů vzniklých při cestě do nebo ze zaměstnání (či školy), nemocí z povolání apod. Děje se tak zpravidla peněţitými dávkami. Úrazové pojištění zajišťuje i co nejlepší zdravotní, pracovní a sociální rehabilitaci tak, aby bylo obnoveno zdraví a pracovní schopnosti, uznává tedy principy prevence, obnovy zdraví a pracovní síly

57

BMG. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de/krankenversicherung/leistungen/schwanger-mutterschaft.html 58 CHVÁTALOVÁ, Iva. Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde, 2003. ISBN 80861-3145-9. s.11. 59 Informationen zur Lohnsabrechnung und Gehaltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.lohn-info.de/sozialversicherungsbeitraege2014.html 60 zákon o finanční podpoře ţáků, studentů a učňů

24

(rehabilitace), finanční dávky, a princip „in einer Hand“ (v jedné ruce) coţ znamená, ţe plnění je poskytováno jen od profesních druţstev, úrazových pojišťoven a spolků pro úrazové pojištění.

2.3.2 Organizace Zdravotní pojištění patří mezi pojištění povinná. Jeho historie sahá aţ do roku 1884, kdy se jednalo o povinné pojištění ze strany zaměstnavatelů. Z počátku byl sice zákon o úrazovém pojištění silně kritizován, hlavně kvůli dlouhé karenční době (době kdy není poskytování plnění od pojišťovny) 13 týdnů. Většina úrazů a nemocí z povolání ji většinou ani nepřesáhla.61 Tzv. nositeli pojištění jsou Profesní sdruţení (Berufsgenossenschaften), pod nimi např. ţivnostenský svaz druţstevních řemesel, svaz úrazových pojišťoven pro veřejný sektor a zemědělská profesní sdruţení.62 Znamená to, ţe pojištění je prováděno samosprávně. Samospráva je pod dohledem Ministerstva práce a sociálních věcí. 63

2.3.3 Pojištěnci Pojištěné osoby jsou taxativně vyjmenovány v sociálním zákoníku. Dle něj je to například kaţdý zaměstnanec, pracovník a učeň, zemědělec a jejich rodinní příslušníci, ţáci, studenti, pomocníci při nehodách, humanitární pracovníci atd. Speciální předpisy platí pro určité skupiny osob, například pro úředníky.64 Podnikatelé podnikající v oboru, který nespadá do povinného pojištění, se mohou pojistit dobrovolně.65 Výjimky jsou u osob výdělečně činných ve zdravotním systému, jedná se např. o fyzioterapeuty, porodní asistentky atd., tito jsou pojištěni automaticky.66

61

HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8., s. 19-20. 62 Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de 63 Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z:www.deutschesozialversicherung.de/de/wegweiser/einfuehrung.html. 64 Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z:http://www.deutschesozialversicherung.de/de/unfallversicherung/leistungen.html. 65 BMAS. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.bmas.de/DE/Themen/SozialeSicherung/Gesetzliche-Unfallversicherung/Fragen-und-Antworten/FAQs/Wer-istunfallversichert/inhalt.html. 66 Deutsche Gesetzliche Unfallversicherung. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.dguv.de/de/Versicherung/index.jsp

25

2.3.4 Dávky Nejdůleţitější podmínkou pro to, aby nárok na dávku vznikl, je pojistná událost. Tou můţe být pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Kromě úrazů, které se skutečně na pracovišti stanou, zahrnuje úrazové pojištění i úrazy vzniklé na cestě do zaměstnání či školy. Nutná je souvislost mezi činností a pojistnou událostí, stejně tak musí platit mezi zdravotní újmou a úrazem.67 Nemoc z povolání i pracovní úraz musí být ihned hlášena zaměstnavateli příslušným lékařským potvrzením. Nemoc, která je hlášena, musí být uvedena na seznamu „Předpis o nemocech z povolání“. Jedná se o nemoci, které mají za následek působení určitých jevů, kterým většina obyvatel není vystavena v takové míře jako dotyčný zaměstnanec.68 Dávka náleţí po čas, kdy výdělečná činnost nemůţe být plně obnovena (tzn. sníţení výdělku alespoň o 20 %).69 V rámci úrazového pojištění náleţí dávky peněţité i věcné. Zákonné úrazové pojištění hradí všechny lékařské a nelékařské sluţby spojené s rehabilitací, včetně dávek pro začlenění do pracovního ţivota a do společnosti. Peněţité dávky se přizpůsobují obecnému vývoji platů a mezd kaţdý rok.70 Úrazový příplatek Při pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání při jejím trvání či léčení je vyplácen úrazový příplatek, čímţ dochází k vyrovnání sníţeného výdělku pojištěnce. Základní podmínkou pro nárok je, ţe pojištěnec měl bezprostředně před pracovní neschopností nárok na plat, mzdu, nemocenské, přechodný příspěvek, podporu v nezaměstnanosti, mateřskou atd. (viz § 45 Abs. 1 Nr. 2 SGB VII).71

67

BMAS. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.bmas.de/DE/Themen/SozialeSicherung/Gesetzliche-Unfallversicherung/Ueberblick-gesetzlicheunfallversicherung.html#doc135404bodyText4. 68 Comparative Tables on Social Protection in the Member States. MISSOC, Europiean Commission [cit. 2014-04-10] http://ec.europa.eu/employment_social/missoc/db/public/compareTables.do?lang=en 69 Deutsche Sozialversicherung. [online].[cit.2014-02-08]. Dostupné z: http://www.deutschesozialversicherung.de/de/unfallversicherung/leistungen.html. 70 Deutsche Gezetzliche Unfallversicherung.[online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.dguv.de/de/Rehabilitation-Leistungen/Leistungsgrunds%C3%A4tze/Anpassen-vonGeldleistungen/index.jsp 71 Versicherungsnetzt. Versicherungslexion. Verletztengeld/Unfallversicherung. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.versicherungsnetz.de/onlinelexikon/Verletztengeld_Unfallversicherung.html

26

Příspěvek se vyplácí ode dne stanoveným lékařem nebo ode dne, kdy začalo léčení. Podpůrčí doba je 78 týdnů. Výše dávky se vypočítá podobně jako u nemocenského pojištění. Procentní sazba je zde 80 % z hrubého měsíčního výdělku, přičemţ tato částka nesmí být vyšší neţ čistý měsíční výdělek. V případě částečné pracovní neschopnosti je rozhodná pro výpočet částka, jaké by bylo docíleno bez částečné ztráty výdělečné schopnosti. Přechodný příspěvek Tzv. Übergangsgeld náleţí, např. pokud se pojištěnec kvůli pojistné události účastní rehabilitace, a z těchto důvodů nemůţe vykonávat zaměstnání na plný úvazek.72 Podmínky pro splnění nároku na dávku jsou stejné jako u úrazového příplatku, náleţí po dalších 6 týdnů, kdy pojištěnec nemá další nárok na úrazový příplatek, nemocenské ani jiné náhrady výdělku. Z pravidla je to 75 % předchozího čistého výdělku u osob mající alespoň jedno dítě s nárokem na příspěvek na dítě, závislých na pomoci druhých osob a 68 % u zbylých pojištěnců. U nezaměstnaných činí procentuální sazba (paralelně k předchozí větě) 67 % v prvním případě a 60 % u ostatních pojištěnců. V některých případech můţe nezaměstnaným náleţet přechodný příspěvek aţ po dobu 3 měsíců.73 Příspěvek na péči Pokud je po pracovním úrazu pojištěnec odkázán na pomoci jiných osob, náleţí mu příspěvek na péči. Výše této dávky je závislá na závaţnosti zranění a spolkové zemi (různé výše dávek ve starých a nových spolkových zemích). Namísto této dávky v peněţní podobě je moţné dostat k dispozici pracovníka pro domácí péči. Je moţná i kombinace peněţních a věcných dávek. Pojistný fond péče nemusí hradit náklady v plné výši, při překročení limitu uţ náklady hradí sama osoba vyţadující péči.74 Úrazová renta Úrazová renta a částečná úrazová renta náleţí, pokud došlo ke sníţení pracovní schopnosti důsledkem pracovního úrazu, cesty do zaměstnání a zpět nebo nemoci z povolání. Její výše

72

Siebtes Buch Sozialgesetzbuch - Gesetzliche Unfallversicherung - (Artikel 1 des Gesetzes vom 7. August 1996, BGBl. I S. 1254) [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z : http://www.gesetze-iminternet.de/sgb_7/__49.html 73 Versicherungsnetzt. Versicherungslexion. Übergangsgeld/Unfallversicherung. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.versicherungsnetz.de/onlinelexikon/Uebergangsgeld_Unfallversicherung.html 74 viz pojištění pro případ odkázanosti

27

je určena stupněm postiţení a výší předchozího výdělku. Při úplně ztrátě pracovní schopnosti náleţí 2/3 průměrného předchozího ročního výdělku. V případech částečné pracovní neschopnosti se renta poměrně sniţuje, podpůrčí doba není omezena, pokud jsou splněny potřebné podmínky, je ovšem vyplácena aţ poté, kdyţ jsou vyčerpány veškeré moţné prostředky pro rehabilitaci.75 Pohřebné Pokud dojde v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání ke smrti, náleţí pozůstalým tzv. Sterbegeld ve výši 4 380 Euro (v západních zemích) nebo 3 840 Euro (ve východních). Tato částka představuje sedminu tzv. referenční částky, která v roce 2014 činí 30 660 Eur (26 880 Eur ve východních zemích). Je vyplacena těm pozůstalým, kterým vznikly výdaje kvůli pohřbu. Kromě samotného pohřbu náleţí případně i příspěvek na převoz místa pohřbení.76 Pozůstalostní důchod V případě smrti pracovním úrazem, úrazem cestou do zaměstnání a zpět nebo nemocí z povolání náleţí manţelovi a dětem pozůstalostní renta, a to ode dne smrti. Dále renta náleţí i bývalému manţelovi nebo dětem, pokud je byl zemřelý povinen vyţivovat.77 Pozůstalí smí celkem na pozůstalostních rentách pobírat částku odpovídající nejvýše 80 % jejich hrubého příjmu, navíc ve většině případů náleţí i důchod ze zákonného důchodového pojištění. Pozůstalostní důchod nenáleţí jen vdovám a vdovcům, ale také ţivotním partnerům, se kterými nebylo uzavřeno zákonné manţelství. Dávka je vyplácena po dobu dvou let, s výjimkou opětovného sňatku. Procentuální sazba je 30 % ročního hrubého výdělku zemřelého. Děti mají do dovršení 18 let nárok na sirotčí důchod, který činí 20 % ročního výdělku zemřelého (v případě ztráty obou rodičů 30 %). Tato věková hranice se můţe v případě studia posunout aţ na 27 let.78

75

Deutsche Gezetzliche Unfallversicherung. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.dguv.de/de/Rehabilitation-Leistungen/Leistungsgrunds%C3%A4tze/index.jsp 76 Siebtes Buch Sozialgesetzbuch- Gesetzliche Unfallversicherung. (Artikel 1 des Gesetzes vom 7. August 1996, BGBI. I S.1254) § 64 Sterbegeld und Erstattung von Überführungskosten 77 EURES-Triregio. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.eures-triregio.eu/unfallversicherung-274.html 78 Deutsche Gezetzliche Unfallversicherung. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.dguv.de/de/Rehabilitation-Leistungen/Leistungen-an-Hinterbliebene/index.jsp

28

2.3.5 Pojistné V úrazovém pojištění neexistuje ţádná prahová hodnota při vyměřování příspěvku na pojistné, jen roční limit.79 Pojistné platí zaměstnavatel. Ve veřejném sektoru tuto oblast zastávají spolkové země, obce atd. Znamená to, ţe pojištěný nemusí na pojištění nic přispět, a přesto bude mít na dávku nárok. Financování je rozdílné podle branţe, ve které je firma činná, tedy podle stupně rizika úrazu, počtu zaměstnanců apod.80 V zemědělství se výše řídí většinou velikostí zemědělského druţstva či výnosy.

2.4 Pojištění pro případ nezaměstnanosti (die Arbeitslosenversicherung) 2.4.1 Základní principy Historie tohoto pojištění je spojena s rokem 1927, ze kterého pochází Zákon o zprostředkování zaměstnání a pojištění pro případ nezaměstnanosti.81 Pojištění pro případ nezaměstnanosti je pojištěním povinným. Jeho cílem je ochránit zaměstnance před finanční nouzí, ke které by mohlo dojít v případě ztráty zaměstnání. Vývoj nezaměstnanosti patří mezi jedny z nejostřeji sledovaných ukazatelů, nejen kvůli výši sumy, která bude od pojištěnců vybrána, ale i vzhledem k nutnosti vyplácet dávky nezaměstnaným. Aktuální výše nezaměstnanosti k březnu 2014 činí v Německu 7,1 %, coţ odpovídá více neţ 3 mil. registrovaným nezaměstnaným. Oproti předchozím letům tato čísla představují

obrovský

pokles82

(např.

v roce

2005 bylo

registrovaných

nezaměstnaných téměř 4,5 milionu.83).

79

Informationen zur Lohnabrechnung und Gehaltsabrechnung . [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.lohn-info.de/unfallversicherung.html#berechnung 80 BMAS. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.bmas.de/DE/Themen/SozialeSicherung/Gesetzliche-Unfallversicherung 81 Deustche [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.deutschesozialversicherung.de/de/arbeitslosenversicherung/geschichte.html 82 Bundesagentur für Arbeit. Statistik. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://statistik.arbeitsagentur.de/nn_4236/Statischer-Content/Statistik-nach-Themen/Arbeitsmarkt-imUeberblick/Arbeitsmarkt.html 83 FASSBENDER, Heino a Jürgen KLUGE. Perspektive Deutschland: was die Deutschen wirklich wollen. Berlin: Econ, 2006, 256 p. ISBN 978-343-0126-717. s. 52.

29

2.4.2 Organizace Nejvyšší institucí v pojištění pro případ nezaměstnanosti je Spolkový úřad práce s centrálním sídlem v Norimberku84. Spolkový úřad práce se dělí na ústřední a oblastní ředitelství a na nejniţší úrovni na místní úřady. Výkon samotný zabezpečují pojišťovny na základě delegace moci, tedy samosprávně. V samosprávních orgánech zasedají zaměstnavatelé i pojištěnci, a to ve shodném počtu, navíc se ještě účastní zástupci veřejného sektoru. Do úřadu se dostávají volbou kaţdých šest let. Velké pojišťovny (mající na starosti více neţ tři spolkové země) kontroluje Spolkový úřad pro pojištění. Zbylé pojišťovny jsou kontrolovány příslušnými sněmy. Kromě spolkového úřadu pro pojištění je dozorčím orgánem i spolkové Ministerstvo práce a sociálních věcí.85 To řeší nejen organizaci a vyplácení dávek, ale potýká se i s problémy nezaměstnanosti a implementací evropské legislativy v oblasti pracovního práva.86

2.4.3 Pojištěnci Pojištěny povinně jsou všechny osoby v placeném (více neţ okrajovém) zaměstnání. Určité skupiny osob, kterými jsou např. úředníci či vojáci, jsou ze zákona z povinnosti tohoto pojištění osvobozeni. Subjekty povinného pojištění mohou být pouze zaměstnanci zaměstnaní na území Německa.87 V pojištění pro případ nezaměstnanosti je moţnost dobrovolného pojištění. Stačí podat ţádost u Federálního úřadu práce a být v průběhu 24 měsíců alespoň 12 měsíců účasten povinného pojištění (nebo pobírat příspěvky v nezaměstnanosti), a to před zahájením samostatně výdělečné činnosti.88 Nebo je to moţné při práci v zahraničí při potřebné délce předchozího pojištění.

84

Bundesagentur für Arbeit. Kontaktdaten [online]. [cit. 2014-04-19] Dostupné z: https://www.arbeitsagentur.de/web/content/DE/service/Ueberuns/Kontaktdaten/index.htm 85 Comparative Tables on Social Protection in the Member States. MISSOC, Europiean Commission. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security%20rights%20in% 20Germany_cs.pdf 86 (HRSG), Hans-Wolfgang Platzer). Sozialstaatliche Entwicklungen in Europa und die Sozialpolitik der Europäischen Union: die soziale Dimension im EU-Reformprozeß. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos-Verl.-Ges. ISBN 37-890-4783-X. s. 146. 87 MISSOC. Mutual Information System on Social Protection. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/COMPARATIVETABLES/MISSOCDATABASE/ comparativeTablesSearchResultTree.jsp 88 MISSOC. Mutual Information System on Social Protection. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/COMPARATIVETABLES/MISSOCDATABASE/ comparativeTablesSearchResultTree.jsp

30

2.4.4 Dávky V případě nezaměstnanosti je poskytována řada sluţeb podporující zařazení osob zpět do pracovního procesu. Jedná se o rekvalifikační kurzy, příspěvky na cestovní náklady spojené s hledáním zaměstnání, dotace pro začínající podnikatele, ale také dávky pro zajištění ţivobytí v případě ztráty zaměstnání. Zmíněné sluţby jsou v první řadě orientovány na osoby na pojištění se podílející. Pro zaměstnavatele existuje také řada dávek. Patří mezi ně například mzdové dotace, dotace pro vytváření nových pracovních míst, dotace na mzdy osob se zdravotním postiţením a další.89 Mezi podmínky pro vznik nároku na dávku je být hlášen jako nezaměstnaný u příslušného úřadu práce (lze tak učinit i pokud zaměstnaní jsme, ale očekáváme v následujících 3 měsících jeho ztrátu). Nezaměstnaný je povinen vyuţít všech moţností k začlenění zpět do pracovního ţivota a musí splnit všechny podmínky uzavřené mezi ním a příslušnou pracovní agenturou.90 Podpora v nezaměstnanosti Zcela nezaměstnaný (za něj je povaţován i ten, kdo vykonává zaměstnání do 15 hodin týdně) obdrţí podporu v nezaměstnanosti, pokud je ve věku od 15 do standardního věku pro odchod do důchodu, je zaměstnatelný (tzn. musí být schopen pracovat nejméně 3 hodiny denně ve standardních podmínkách trhu práce), není schopen zajistit si ţivobytí z jiného příjmu, majetku nebo z jiné formy podpory, má obvyklé bydliště na území Německa a nebyl vyloučen v důsledku ústavní péče přesahující délku 6 měsíců nebo příjmu ze studentského fondu (BAföG) nebo jiného grantu.91 Další podmínkou je lhůta 24 měsíců, během níţ musel být dotyčný alespoň 12 měsíců účasten na povinném pojištění.92 Obecně platí, ţe v nezaměstnanosti je vypláceno 60 % předchozího čistého příjmu, tato sazba se můţe zvýšit aţ na 67 %, a to v případě, ţe pojištěnec nebo jeho partner s příjmem 89

Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/arbeitslosenversicherung/leistungen.html 90 MISSOC. Mutual Information System on Social Protection. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/COMPARATIVETABLES/MISSOCDATABASE/ comparativeTablesSearchResultTree.jsp 91 MISSOC. Mutual Information System on Social Protection. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/COMPARATIVETABLES/MISSOCDATABASE/ comparativeTablesSearchResultTree.jsp 92 Gabler Wirtschaftslexion. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/arbeitslosenversicherung.html?referenceKeywordName=gesetz liche+Arbeitslosenversicherung#head4

31

téţ podléhajícím dani z příjmů mají dítě. V potaz se dle § 129 SGB bere také výše průměrného výdělku dosaţeného v posledním zaměstnání před vznikem nároku na dávku a daňová třída mzdy.93 Částečná podpora v nezaměstnanosti Tuto podporu obdrţí osoby, které ztratily zaměstnání, které zaloţilo povinné pojištění, a zaměstnanec je zaměstnán ještě v dalším zaměstnání, které pojištění zakládá. Dávku mohou obdrţet maximálně po dobu 6 měsíců a je stejná jako u podpory v nezaměstnanosti. Nárok vyprší, pokud osoba nastoupí dva týdny po vzniknutí nároku do zaměstnání na více neţ dva týdny nebo více neţ 5 hodin týdně. Krátkodobá podpora Je určena pro zaměstnance v podnicích, kde se na krátkou dobu objeví z ekonomických či nepředvídatelných důvodů nedostatek práce. Předpokladem je dřívější písemné oznámení zaměstnavatelem nebo místní pracovní agenturou, ţe společnost je činná v oblasti s moţným výskytem takovýchto situací. Lhůta je i zde 6 měsíců a výše je také stejná jako u předchozích.94 Další dávky Mezi ostatní dávky patří např. dávky z nedostatku práce kvůli špatnému počasí, jsou charakteristické tím, ţe zaměstnanecký poměr nesmí být kvůli kolektivní či individuální smlouvě zrušen během období se špatným počasím. Výše i délka je shodná s dávkami výše uvedenými. Další dávkou je krátkodobý příspěvek, který slouţí k zabránění propouštění a ke zlepšení zprostředkování zaměstnání zaměstnancům, kteří by kvůli podnikové restrukturalizaci mohli o své místo přijít. Tento příspěvek je vyplácen Agenturou práce nejdéle po 12 měsíců a v některých případech se můţe jednat aţ o 100 % měsíčního výdělku.95 Existují i další příspěvky, např. při insolvenčním řízení na zaměstnavatele.

93

Finanztip. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.finanztip.de/recht/sozialrecht/arbeitslosenversicherung.htm 94 Gabler Wirtschaftslexion. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/arbeitslosenversicherung.html?referenceKeywordName=gesetz liche+Arbeitslosenversicherung#head4 95 Gabler Wirtschaftslexion. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/arbeitslosenversicherung.html?referenceKeywordName=gesetz liche+Arbeitslosenversicherung#head4

32

2.4.5 Pojistné Pojistné se dělí mezi zaměstnance a zaměstnavatele rovným dílem. Konkrétně se jedná o 3 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ má pro toto a pro důchodové pojištění stejnou maximální hranici (zdravotní a pojištění péče mají společně svou). Pro staré spolkové země je maximální hranice stanovena na 71 400 Euro a pro nové 60 000 Euro ročně.96 Pojistné jsou splatné spolu s příspěvkem na zdraví, péči a důchody jako součet příspěvků na sociální zabezpečení ze strany zaměstnavatele.97

2.5 Důchodové pojištění 2.5.1 Základní principy Důchodové pojištění bylo zavedeno v roce 1899 Ottem von Bismarckem. Po zásadních změnách (hlavně po druhé světové válce) se systém pojištění transformoval na průběţný.98 Důchodové pojištění poskytuje celoţivotně ochranu před riziky sníţení pracovní schopnosti, věku a smrti.

2.5.2 Organizace V roce 2005 došlo k zásadní reformě a sjednocení v rámci důchodového pojištění, vznikl svaz důchodových pojišťoven. Tento svaz se stará o pojištěnce, ale také o ostatní orgány, např. ostatní pojišťovny. Je nutné zmínit i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které provádí celkový dohled a například jmenuje úředníky jednotlivých orgánů.99

2.5.3 Pojištěnci Okruh povinně pojištěných pojištěnců důchodového pojištění je velice široký. Patří do něj všichni zaměstnanci a vzdělávající se osoby, osoby se zdravotním postiţením, kteří jsou zaměstnáni v chráněných pracovních dílnách, vojenské nebo civilní sluţby atd. Výjimku tvoří úředníci. Osoba samostatně výdělečně činná můţe být také povinně pojištěna. Jedná

96

Informationen zur Lohn und Gehalltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.lohn-info.de/beitragsbemessungsgrenze_2014.html 97 Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.deutschesozialversicherung.de/de/arbeitslosenversicherung/finanzierung.html 98 KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7416-044-8. s.60. 99 Deutsche Sozialversicherung. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/rentenversicherung/organisation.html

33

se například o řemeslníky, publicisty, umělce, učitele nebo vychovatele. Ze zásady jsou vyňati zemědělci, pro ně je zřízeno speciální pojištění.100

2.5.4 Dávky Dávky důchodového pojištění můţeme rozdělit na dvě základní skupiny: věcné a peněţní, tzn. vyplácení důchodů a rehabilitace. Důchody známe v podobě starobní, pozůstalostní a při sníţené schopnosti výdělku. Na rozdíl od jiných dávek sociálního pojištění jsou důchody v důchodovém pojištění závislé na výši příjmů, dle v úvodu zmiňovaného, principu ekvivalence. Jde o to, aby byla pokud moţno co nejvíce po odchodu do penze zachována ţivotní úroveň pojištěnců. Důchody ve spolkové republice Německo jsou obecně poměrně vysoké, dosahují výše aţ 67 % předchozích čistých příjmů.101 Při výpočtu dávky je zohledněna nejen doba účasti na pojištění, ale také vývoj výše osobní průměrné mzdy. Průběţně jsou udělovány výdělkové body, tzv. Entgeltpunkte (zabíhat do fungování toho bodového systému není v moţnostech rozsahu této práce). Starobní důchod Kvůli demografickému vývoji je hranice pro starobní důchod stále posouvána. Aktuální hranice se postupně od roku 2012 posouvá na 67 let. Osobám narozeným po roce 1945 se ke staré hranici 65 let přidává 1 měsíc. S kaţdým jedním pozdějším rokem narození aţ do roku 1958 se načítá další měsíc. Pro mladší ročníky je jiţ přídavek zdvojnásoben, tedy plus dva měsíce k původní hranici. Nejjednodušší počty jsou pro pojištěnce narozené po 1964, pro něţ platí jednotná hranice 67 let. Dřívější odchod do penze je za určitých podmínek moţný a to od 63 let věku pojištěnce. Pro zdravotně postiţené je stanovena hranice nároku na 65 let a pro předčasný důchod 62 let.102 Při předčasném odchodu do důchodu obdrţí pojištěnec kaţdý měsíc o 0,3 % méně neţ při řádném odchodu.103 Nezbytnou podmínkou pro nárok na dávku je splnění čekací doby. Čekací doba můţe být 5, 15, 35 nebo 45 let. Zohledňuje se i doba

100

Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/rentenversicherung/versicherte.html 101 KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7416-044-8. s.60 102 Gesundheitsberichterstattung des Bundes. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.gbe-bund.de/glossar/Altersrenten_Renten_wegen_Alters.html 103 KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7416-044-8.

34

dobrovolného pojištění a výchovy dětí, studium nebo těhotenství. Průměrný důchod činil v Německu v roce 2013 808 Euro.104 Invalidní důchod V roce 2001 byl stávající systém nahrazen a zaveden jednotný systém invalidních důchodů. Rozhodujícím kritériem je, kolik hodin týdně je pojištěnec schopen pracovat. Jako sníţená pracovní schopnost se rozumí býti schopen práce méně neţ 3 – 6 hodin denně. Ti, kteří nejsou schopni pracovat více neţ 3 hodiny denně, obdrţí invalidní důchod v plné výši. Polovinu invalidního důchodu pak obdrţí pojištěnci schopni práce v rozmezí 3 – 6 hodin denně.105 Vdovský a vdovecký důchod Nárok na tento důchod vzniká po partnerovi, kterému náleţel starobní nebo invalidní důchod, nebo byl nejméně 5 let pojištěný. Vdovský a vdovecký důchod můţe mít podobu malého či velkého důchodu. Jestliţe byl zemřelý starší 45 let a pozůstalý pečuje o dítě mladší 18 let (nebo postiţené dítě), náleţí tzv. velký vdovecký resp. vdovský důchod. Jeho procentní výměra je 55 % důchodu zemřelého. V ostatních případech (stačí splnit potřebnou délku pojištění či mít nárok na důchod) přísluší tzv. malý vdovecký resp. vdovský důchod, zde se jedná o 25 %.106 Nárok na dávku vzniká také rozvedenému manţelovi či registrovanému partnerovi.107 Dávka náleţí po dobu 2 let. Sirotčí důchod Tento důchod náleţí nezaopatřeným dětem do 18 let věku (tuto hranici je moţné posunout aţ na 27 let v případě studia). Výše procentní výměry je nastavena na 10 %, případně 20 % při ztrátě obou rodičů.108

104

Deutsche Rentenversicherung.[online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.deutscherentenversicherung.de/cae/servlet/contentblob/238644/publicationFile/63798/07_aktuelle_daten_2014.pdf 105 Deutsche Sozialversicherung. . [online] [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/rentenversicherung/leistungen.html 106 Evropská komise. Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Německu. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security%2 0rights%20in%20Germany_cs.pdf , s. 18 107 Deutsche Sozialversicherung. . [online] [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/rentenversicherung/leistungen.html 108 Evropská komise. Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Německu. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security%2 0rights%20in%20Germany_cs.pdf , s. 18

35

Rehabilitace Účelem rehabilitace je zabránění předčasnému vyplácení dávek. Jedná se zde dle zásady zachování co moţná největší pracovní síly – dle zásady „Rehabilitace před rentou“109

2.5.5 Pojistné Výše pojistného závisí na tom, zda je pojištěnec pojištěn dobrovolně nebo povinně. V případě, ţe se jedná o zaměstnance pojištěného povinně, neplatí pojistné sám, ale přispívá mu na něj jeho zaměstnavatel celou polovinou. Pojistné je automaticky odvedeno ze mzdy, popř. platu. Dobrovolně pojištění a OSVČ platí pojistné v plné výši sami. Při polovičním úvazku platí pouze zaměstnavatel.110 Procentuální výše pojistného je stanovena jednotně na 18,9 % z hrubé mzdy či platu, k 1. 7. 2014 bude zvýšena o 1,67 % ve starých spolkových zemích a v nových o 2,53 %. V důchodovém pojištění je stanovena maximální výše odvodu, v současnosti je to ve starých spolkových zemích 5 950 Euro měsíčně a rovných 5000 Euro v nových.111 Přechodný příspěvek Přechodný příspěvek se týká osob, jejichţ rehabilitace či doba léčení přesáhla podpůrčí dobu 6 týdnů a nemají jiţ nárok na náhradu mzdy ani na jiný příspěvek. Přechodný příspěvek náleţí i v případě, ţe pojištěnec pobírá nemocenské, pokud byl před úrazem či onemocněním povinně důchodově pojištěn. Výše příspěvku činí pro bezdětné osoby 68 % jejich poslední čisté mzdy či platu, pro osoby s dětmi (majícími nárok na příspěvek na dítě) činí procentní výměra 75 %. OSVČ (popř. dobrovolně pojištěným) se výše příspěvku nepočítá z předchozího čistého výdělku, ale je počítána z 80 % z příjmů za kalendářní rok, předcházející nároku na dávku, kdy bylo placeno pojistné 112

109

VERSICHERUNGSAKADEMIE, Rainer Foitzik. Hrsg.: Dt. Weitere Finanzdienstleistungen: produktorientierte Qualifikationen [online]. 2. Aufl. Karlsruhe: Verlag Versicherungswirtschaft, 2003 [cit. 2014-03-22]. ISBN 38-995-2065-3. s. 465. 110 Deutsche Renteversicherung. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.deutscherentenversicherung.de/Allgemein/de/Inhalt/2_Rente_Reha/01_rente/03_vor_der_rente/02_ihre_beitraege_zur _rente/00_ihr_beitraege_zur_rente.html 111 Informationen zur Lohnabrechnung und gehaltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://lohn-info.de/rentenversicherung.html 112 Deutsche Rentenversicherung. Übergangsgeld. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.deutscherentenversicherung.de/sid_606B86A0E070A2A0BAF2ADDFF7859F9A.cae04/Allgemein/de/Inhalt/2_Rente _Reha/02_reha/02_leistungen/allgemeines/uebergangsgeld.html#top

36

2.6 Pojištění péče (die Pflegeversicherung) 2.6.1 Základní principy Pojištění péče113 představuje pátý pilíř sociálního pojištění Německa, slouţí k zajištění uspokojivého ţivota v případě potřeby péče. Jedná se o pojištění relativně mladé, pochází z roku 1995 a řadí se do skupiny povinných, nemá za cíl nahradit veškeré náklady s potřebou péče spojené, jedná se spíše o doplnění a ulehčení od nich. Přesná zákonná úprava se nachází v sociálním zákoníku (SGB XI).114

2.6.2 Organizace Pojišťovny pro péči jsou od roku 1995 spojeny se zdravotními pojišťovnami. Toto rozhodnutí spojit pojišťovny vedlo k povinnosti téměř veškerého obyvatelstva pojistit se vůči těmto rizikům.115 Pojišťovny mají vlastní samosprávu, jíţ jsou samosprávní orgány zdravotní pojišťovny, a svá veřejná práva. Dalším orgánem je Ministerstvo zdravotnictví, mezi jeho pravomoci patří například regulace nákladu mezi zdravotní pojišťovnou a pojišťovnou péče.116

2.6.3 Pojištěnci Do okruhu pojištěných osob spadají všichni pojištěnci pojištění zdravotního. Platí zde jednoduchý princip: Kdo je povinně zdravotně pojištěn, je zároveň pojištěn i v pojištění péče. Kdo je soukromě (dobrovolně) zdravotně pojištěn, musí se postarat o to, aby byl pojištěn soukromě i v pojištění péče.117 Dobrovolně pojištění ve zdravotním pojištění se na ţádost mohou nechat od povinnosti pojištění pro případ odkázanosti osvobodit, za podmínek, ţe mají soukromé pojištění pro případ odkázanosti, které odpovídá rozsahu pojištění zákonného. 118

113

V některých zdrojích překládáno jako pojištění pro případ odkázanosti. 11.kniha Sociálního zákoníku 115 METZLER, Gabriele. Sozialpolitik: vom bismarckschen Erfolgsmodell zum Pflegefall. Originalausgabe. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, c2003, 268, [1] p. Rororo, 55662,. ISBN 3-421-05489-4., s. 205. 116 Sozialgesetzbuch (SGB XI) Soziale Pflegeversicherung [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.sozialgesetzbuch-sgb.de/sgbxi/1.html 117 METZLER, Gabriele. Sozialpolitik: vom bismarckschen Erfolgsmodell zum Pflegefall. Originalausgabe. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, c2003, 268, [1] p. Rororo, 55662,. ISBN 3-421-05489-4., s. 205. 118 Informationen zur Lohn und Gehaltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://lohn-info.de/pflegeversicherung.html 114

37

2.6.4 Dávky Jako osoby odkázané na pomoc jsou označeni ti, kteří potřebují pomoci s kaţdodenními činnostmi kvůli tělesné, duševní, mentální poruše či trvalé invaliditě (tzn. očekávaně minimálně po 6 měsíců). Tyto osoby mají nárok na dávku, musí však splňovat i dobu potřebné účasti na pojištění (tj. min. 2 roky) a podat si o dávku ţádost.119 Poskytování pojistných dávek se liší podle toho jaký typ péče je poskytován a v závislosti na tom rozlišujeme několik druhů dávek. Z prvního hlediska je moţné je rozdělit na dávky na domácí péči a na péči ústavní, z hlediska formy na naturální, peněţní (připouští se i jejich kombinace)

120

a podle adresáta na dávky pro osobu potřebující a osobu poskytující

péči. Osoby mohou obdrţet péči v oblasti osobní péče, výţivy, mobility a pomoci v domácnosti. V závislosti na rozsahu potřebné péče rozlišuje tři stupně: 1. stupeň se nazývá značná potřeba péče. Řadí se sem osoby, které vyţadují pomoc v rámci osobní péče, výţivy nebo mobility (základní péče) alespoň ve dvou úkonech jedenkrát denně. Navíc několikrát za týden se neobejdou bez pomoci v domácnosti. Jedná se tedy o nejméně 1,5 hodiny péče denně a z toho 45 minut tvoří péče základní. 2. stupeň neboli vyšší potřeba péče. Zahrnuje osoby potřebující pomoc v rámci osobní péče, výţivy nebo mobility minimálně třikrát denně a k tomu ještě několikrát v týdnu v domácnosti. Zde hovoříme o celkové době péče alespoň 3 hodin, z čehoţ 2 hodiny jsou věnovány péči základní. 3. stupeň, tj. nejvyšší potřeba péče, se týká těch, kteří jsou odkázání na pomoc v rámci základní péče po celý den i během noci a navíc potřebují několikrát za týden pomoci v domácnosti. Celkem se u těchto případů jedná o 5 hodin denně, z toho péče základní minimálně 4 hodiny.121 Můţeme se setkat i se stupněm 0, není nikde stanoven, jedná se o hovorový výraz pouţívaný pro lidi, kteří potřebují péči menšího rozsahu neţ ve stupni 1, avšak pravidelně.

119

Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/pflegeversicherung/leistungen.html 120 KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7416-044-8. s.104. 121 KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7416-044-8. s.103.

38

Graf č.1. Poskytnuté dávky dle stupně rozsahu péče

Poskytnuté dávky dle stupně rozsahu péče Stupeň I

Stupeň II

Stupeň IIII

12%

32%

56%

Pramen: Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de

V minulém roce byla poskytnuta dávka pojištění péče zhruba 2,5 milionu obyvatel, z toho 56 % ve stupni péče I, 32 % ve stupni II a zbylých 12 % obdrţeli pojištěnci s nejvyšší potřebou péče (viz následující graf). Dalším zajímavým statistickým údajem je, ţe 70 % potřebným byla poskytnuta tzv. ambulantní péče a 30 % jiţ vyţadovalo péči ústavní. Dle odhadů statistického úřadu bude počet osob odkázaných na péči stále stoupat, na rok 2030 se odhaduje nárůst aţ na 3 mil. obyvatel.122

Domácí péče Hranice pro dávky náleţící při domácí péči činí pro tento rok 120 Euro pro stupeň 0 (v případě demence, jinak nenáleţí), 235 Euro ve stupni 1 (v případě demence 305 Euro), pro stupeň 2. 440 Euro (v případě demence 525 Euro) a pro 3. stupeň 700 Euro.123

122

Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de 123 KREBS, Vojtěch. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7416-044-8. s.104.

39

Profesionální péče Z pojištění péče náleţí v případě péče specializovanými pečovatelskými sluţbami dávky v měsíční výši: 225 Euro, 450 Euro (665), 1 100 Euro (1 250) a 1550 Euro. Výše je uvedena paralelně k výše uvedeným hranicím dávek pro domácí péči. Pro výjimečně závaţné případy je moţné získat aţ 1 918 Euro za měsíc. Péče v ústavních zařízeních Z pojistného fondu ústavní péče jsou vypláceny dávky ve výši: 1 023, 1 279 a 1550 Eur. Pro těţké případy je i zde hranice posunuta na 1 918 Eur. Tyto příspěvky náleţí na ošetřování. Ubytování a stravu si musí pojištěnec hradit sám.124

2.6.5 Pojistné Příspěvky na pojištění jsou placeny z jedné poloviny zaměstnancem a z druhé zaměstnavatelem. Pojistné je odvedeno automaticky spolu s ostatními sociálními příspěvky strhávanými přímo ze mzdy či platu. Ze mzdy či platu se aktuálně strhávají 2,05%, tzn. na kaţdého, zaměstnavatele i zaměstnance, připadá 1,025%.125 V případě bezdětných osob starších 23 let narozených po roce 1939 je vyměřen dodatečný příspěvek, konkrétně se jedná o navýšení o 0,25%. Takto bylo učiněno na základě prognóz o vývoji populace v Německu, dle nichţ bude v roce 2050 ţít v Německu o 8 milionů lidí méně neţ v současnosti. Tento vývoj je z hlediska financování (hlavně důchodového pojištění) neudrţitelný a stát se snaţí těmito a podobnými opatřeními občany „nutit“ či podporovat v rozhodnutí mít děti.126 Pro pojištěnce v rámci rodinného pojištění (rodinné příslušníky pojištěného) ţádné zvláštní příspěvky zavedeny nejsou. Jak jiţ bylo zmíněno výše, pojištění pro případ odkázanosti je nadstavbou zdravotního pojištění, proto i zde platí limit pro nejvyšší moţnou výši příspěvku 4 050 Euro měsíčně, tj. 48 600 Euro ročně.

124

Deutsche Sozialversicherung. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.deutsche-sozialversicherung.de/de/pflegeversicherung/leistungen.html 125 Výjimkou je Sasko, kde zaměstnavatel platí 1,525% a zaměstnanec 0.525%. 126 FASSBENDER, Heino a Jürgen KLUGE. Perspektive Deutschland: was die Deutschen wirklich wollen. Originalausgabe. Berlin: Econ, 2006, 268, [1] p. Rororo, 55662,. ISBN 978-343-0126-717., s.80

40

V roce 2013 byla zavedena státní podpora dobrovolného doplňkového pojištění pro případ péče. Připojistit se a získat podporu 60 Euro ročně můţe kaţdý (dokonce i osoby s příjmy niţšími neţ 450 Euro měsíčně), ale vlastní měsíční příspěvek pojištěnce musí dosahovat minimálně 10 Euro.127

Graf č. 2 Osoby potřebující péči dle věku

Osoby potřebující péči dle věku pod 65 let

65 až 80 let

80 let a více

20%

53% 27%

Pramen: Zahlenbilder.de, BMG. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.bmg.bund.de

127

Informationen zur Lohn und Gehaltsabrechnung. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://lohn-info.de/pflegeversicherung.html

41

3 Charakteristika sociálního pojištění v České republice 3.1 Základní charakteristika Pro zařazení do celkového kontextu nejprve uveďme, ţe sociální pojištění tvoří spolu se sociální státní podporou a sociální pomocí sociální zabezpečení České republiky. Celý systém sociálního zabezpečení se po roce 1989 radikálně změnil, a to tak, aby byl schopen přizpůsobit se novým podmínkám a aby byly odstraněny zásadní nedostatky. Nelze tvrdit, ţe před rokem 1989 byl celý systém nastaven špatně, naopak například v oblasti péče o rodiny s dětmi byl starý systém neobvykle štědrý. Cílem sociální reformy bylo přejít od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění.128 Sociální pojištění samotné se skládá za tří pojištění: důchodového, nemocenského a zdravotního.129 Stejně jako je tomu u německého pojištění, i to české je zaloţeno především na principu ekvivalence a solidarity.

3.1.1 Financování Sociální pojištění je financováno ze státního rozpočtu a je zároveň jeho největším příjmem, podílem přibliţně 40 %, avšak je to i jeho největší výdaj. Do státního rozpočtu je odváděno jak pojistné na sociální zabezpečení, tak ostatní příjmy související, např. pokuty a přiráţky k pojistnému na sociální zabezpečení. Pojistné je tedy vedeno na účtu státního rozpočtu, ovšem pojištění důchodové se vede na samostatném účtu. Neţ se ovšem na tomto účtu objeví, je vybráno spolu s ostatními příspěvky na sociální zabezpečení (nemocenské, důchodové a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), posléze je odpovídající část na tento účet převedena. Příjmy důchodového pojištění původně převyšovaly výdaje na něj a přebytky nebyly účelně vynaloţeny, tomu bylo krokem vedením samostatných účtů zabráněno. Nicméně přebytek byl zaznamenán naposledy v roce 1996 a od té doby nikdy více.130

128

TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 367 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324., s. 34. 129 CHVÁTALOVÁ, I. Peněţité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde, 2003. ISBN: 8086131-45-9. s. 73 130 VANČUROVÁ, Alena a Stanislav KLAZAR. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7102-1. s. 20.

42

Pojistné je vybíráno státními orgány, např. Českou správou sociálního zabezpečení a okresními správami sociálního zabezpečení, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.131 Financování sociálního pojištění je v trvalém deficitu.132

3.2 Zdravotní pojištění 3.2.1 Základní principy Nejzákladnějším principem zdravotního pojištění v České republice je princip sociální solidarity pojištěnců. Znamená to, ţe osoby s vyššími příjmy přispívají na zdravotní péči vyššími příspěvky neţ chudší občané. Dalším principem je ekvivalence, ta spočívá v zajištění standardní zdravotní péče kaţdému občanovi a zároveň zohlednění objektivních potřeb a preferencí.133 Zdravotní péče poskytovaná v České republice je hrazena z veřejného zákonného zdravotního pojištění. Cílem pojištění je zlepšit nebo zachovat zdravotní stav pojištěnců. Ne všechny zdravotní výkony jsou z pojištění hrazeny, jelikoţ jejich cílem není zachování či zlepšení zdraví (nevztahuje se např. na kosmetické operace).134

3.2.2 Organizace Nejvýznamnějším

orgánem

v organizaci

zdravotního

pojištění

je

Ministerstvo

zdravotnictví, mimo něj sem dále patří krajská hygienická stanice a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na niţší úrovni zmiňme orgány obcí a krajů jako např. krajské úřady. Na území České republiky poskytuje zdravotní pojištění 7 pojišťoven, nejvýznamnější z nich je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Dalšími pojišťovnami jsou: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky a Revírní bratrská

131

TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.176-7. , zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 132 133

KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s. 136. 134 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.139-140

43

pokladna.135 Dále jsou na poli zdravotního pojištění činné 3 komory: Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora.

3.2.3 Pojištěnci Pojištění je povinné pro veškeré fyzické osoby mající trvalý pobyt na území ČR nebo jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR, OSVČ, dále zde nalezneme skupinu pojištěnců, za které pojistné platí stát. Pod tento okruh pojištěnců patří především nezaopatřené děti, poţivatelé důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ţeny na mateřské, uchazeči o zaměstnání, osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II a vyšším, osoby konající sluţby v ozbrojených silách atd.

136

Vyňaty jsou osoby

vykonávající nelegální práci, nemající pobyt v ČR a pracují pro zahraničního zaměstnavatele nebo dlouhodobě pobývají v zahraničí a na pojištění se neúčastní.137 Je na svobodné volbě kaţdého pojištěnce, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolí, stejně tak si můţe svobodně zvolit i dopravní sluţbu, která má smlouvu s příslušnou pojišťovnou. Samozřejmě ne ve všech případech je moţné si volit, na tyto situace pamatuje zákon o zdravotním pojištění.

3.2.4 Dávky Věcné dávky neboli zdravotní sluţby, je proplácena příslušnou zdravotní pojišťovnou přímo zdravotnickému zařízení. Zdravotní pojišťovna hradí jen zdravotní výkony uvedené v seznamu výkonů, a hradí jen částky určené paušály či bodovými hodnotami. Tyto hodnoty a paušály jsou určeny na základě dohody zástupců smluvních zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Kromě zdravotních sluţeb patří mezi věcné dávky i léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. O tom, do jaké výše bude hrazeno pojišťovnou, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv, nově od roku 2008 rozhoduje i o maximálních cenách hromadně vyráběných léčiv. V případě sporů o uhrazení příslušného výkonu, léčiva nebo péče rozhoduje revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny.138

135

Finance. [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné http://www.finance.cz/pojisteni/seznamy/zdravotnipojistovny/ 136 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s. 139-140. 137 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů 7.3. 1997, částka 16/1997, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48 138 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.1141-2

44

3.2.5 Pojistné Pojistné je kaţdý měsíc odváděno na účet určité zdravotní pojišťovny, jak bylo zmíněno výše, děje se tak buď přímo od pojištěnce, nebo je platí stát. Částka odváděná státem činí 787 Kč, počítána z vyměřovacího základu 5 829 Kč.139 V případě zaměstnání se pojistné dělí 1/3 zaměstnanec a 2/3 zaměstnavatel, pokud neuvaţujeme výjimky uvedené v zákoně. Vyměřovacím základem je zde hrubá mzda. OSVČ si pojistné hradí ve formě záloh (případně doplatků) sami v plné výši. Vyňaty jsou osoby vydělávající měsíčně méně neţ 10 000 Kč a osoby mající příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Minimální vyměřovací základ je stanoven jako 12 971 Kč, z toho tedy minimální záloha činí 1752 Kč.140 Maximální vyměřovací základ byl pro období v rámci vládního daňového balíčku zrušen.141 Pojištěnec při čerpání dávky, tedy jiţ pacient, se můţe navíc finančně spoluúčastnit dvěma moţnými způsoby. Prvním jsou regulační poplatky. Byly zavedeny v roce 2008 a na uţitek ze spotřeby zdravotní péče nemají ţádný vliv. Neposilují ani princip ekvivalence, naopak znevýhodňují sociálně slabší občany. Naopak druhý způsob ekvivalenci posiluje. Jedná se o přímé platby za zdravotní péči nad rámec pojištění.142

3.3 Důchodové pojištění 3.3.1 Základní principy Historie důchodového pojištění sahá aţ k reformám Otta von Bismarcka, z tohoto základu se vycházelo aţ do roku 1989, kdy reformní kroky odpovídaly spíše anglosaským principům.143 Legislativní základ pro důchodové pojištění tvoří zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dále zákon o důchodovém spoření a od roku 2013 platný zákon o doplňkovém penzijním spoření. Tento zákon souvisí s důchodovou reformou, která zavedla v rámci důchodového pojištění dva pilíře. První pilíř je financován průběţně od 139

Měšec. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/zdravotni-pojisteni/pruvodce/ Pro osoby bez zdanitelných příjmů 1 148 Kč měsíčně 141 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/platci/aktuality/zmeny-v-platbe-pojistneho-na-zdravotni-p2/ 142 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8. s. 136. 143 VANČUROVÁ, Alena a Stanislav KLAZAR. Sociální pojištění: důchodové pojištění a nemocenské pojištění : hlavní vývojové trendy do roku 2000 a právní stav k 1.1.2002. Vyd. 1. Editor Jana Klimentová. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2001, 95 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-8655219-5. s.5. Anglosaské principy se vyznačují poskytováním pomoci jen skutečně potřebným občanům 140

45

momentálně ekonomicky aktivních občanů a renta pro současné penzisty pochází právě odsud. Druhý pilíř přináší moţnost soukromého spoření.144I důchodové pojištění je zaloţeno na principu solidarity. Hlavním úkolem důchodového pojištění je zajistit náhradu příjmu v případě stáří, invalidity či úmrtí ţivitele.145 V oblasti důchodového pojištění dochází v důsledku demografického vývoje (zejména přibývání důchodců – od roku 2010 vzrost jejich počet o 2,3 %146) k neustálým změnám ze strany zákonodárců s cílem se na tyto změny adaptovat, tak aby financování bylo udrţitelné a výše dávek přiměřená. Charakteristická je tedy pro důchodový systém dynamičnost, kaţdý rok se automaticky upravuje konstrukce výpočtu dávek, nicméně celkové výdaje na dávky vyplácené v rámci důchodového pojištění neustále rostou.147

3.3.2 Organizace Hlavním správcem důchodového pojištění je Česká správa sociálního zabezpečení, nad ní má dohled Ministerstvo práce a sociálních věcí, ČSSZ dohlíţí na okresní správy sociálního zabezpečení.148 Důchodové pojištění má samostatný účet n rámci státního rozpočtu, v roce 2008 byl tento účet přeměněn na Zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Na tento zvláštní účet se převádí část poměrně příslušná na důchodové pojištění. Důvodem je společný odvod pojistného na sociální pojištění a také účelové vynaloţení případných přebytků.149

144

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/3 145 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/617, KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416044-8. s. 51. 146 Vlastní výpočty, Česká správa sociálního zabezpečení[online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-05-14-poctyduchodcu-a-duchodu-za-1-ctvrtleti-2013.htm 147 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýzy. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf 148 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. In: Sbírka zákonů 17.12. 1991., Částka 111/1991, Dostupné z: www.business.center.cz 149 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404, s.123-4.

46

3.3.3 Pojištěnci V rámci důchodového pojištění rozlišujeme pojištění povinné a dobrovolné. Okruh pojištěnců pro povinné důchodové pojištění byl v roce 2014 sjednocen s okruhem osob pojištěných v rámci nemocenského pojištění150. Dobrovolně pojištěným osobám se věnuje § 6 zákona č. 155/1995 Sb. Osoby uvedené v tomto paragrafu musí splňovat určité podmínky – být starší 18 let, podat přihlášku k pojištění a platit pojistné. Ovšem rozdíl je mezi osobami uvedenými odstavci 1 a 2 výše uvedeného paragrafu. Odstavec 1 taxativní vyjmenovává osoby časově neomezeně dobrovolně důchodově pojištěné (např. studenti), odstavec 2 se věnuje osobám časově omezeně pojištěným.151 Tato doba dobrovolné účasti na pojištění byla v letošním roce prodlouţena z 10 na 15 let.152

3.3.4 Pojistné Pojistné na důchodové, nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti se odvádí v rámci jednoho odvodu. Věnuji se mu níţe souhrnně pro nemocenské a důchodové pojištění v části „pojistné na sociální zabezpečení“.

3.3.5 Dávky Pro nárok na dávky je potřeba splnit určité specifické podmínky, které se u různých důchodů liší, rozebrány jsou tedy vţdy u kaţdého konkrétního důchodu zvlášť. Doba pojištění Důleţitým předpokladem nároku na dávku je splnění určité doby pojištění. Signifikantním pojmem je proto také náhradní doba pojištění. Jedná se o dobu, kdy pojistné placeno nebylo, ale přesto se tato doba do účasti na důchodovém pojištění započítává. Seznam veškerých náhradních dob je moţné nalézt v § 5 odst. 1 písm. m) aţ u). Náhradní doba pojištění byla zrušena u osob soustavně se připravujících na výkon povolání (tzn. studium), jiţ se nezapočítá osobám studujícím po roce 2010. Stále se ale jako účast povaţuje doba,

150

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. [online]. [cit. 2014-04-22] http://www.mpsv.cz/cs/16348, Výčet pojištěných osob nalezneme v Zákoně o důchodovém pojištění § 5 a §6 151 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., zákon č. 155/1995 Sb., 152152 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/16348

47

po kterou jsme zapsáni na úřadu práce a náleţí nám podpora v nezaměstnanosti, dále například doba výkonu vojenské sluţby nebo při poţívání invalidního důchodu.153 Důchody rozeznáváme přímé: starobní (na tuto poloţku jsou vyplaceny téměř ¾ celkových dávek na důchody), invalidní důchod a pozůstalostní: vdovský resp. vdovecký a sirotčí důchod. Starobní důchod Podmínkou pro nárok na starobní důchod je splnění věkové hranice, potřebné doby pojištění a případně další podmínky stanovené zákonem. Hranice potřebné doby pojištění a hranice věková se mění kaţdý rok. Aktuálně například pro pojištěnce, jimţ vzniká nárok na starobní důchod v roce 2014, musí splnit podmínku účasti na pojištění 30 let. Nárok vzniká i při nesplnění podmínek dle § 29 zákonu o důchodovém pojištění odst. 2, 3, 4, 5. Co se týče důchodového věku, je rozhodující rok narození pojištěnce a pohlaví. Kvůli poměrně sloţitému výpočtu vkládám tabulku (viz přílohy).154 Starobní důchod Starobní důchod se skládá ze dvou základních sloţek. První sloţka, nazývaná základní výměra, je shodná pro všechny důchody, je stanovena jako 9 % z průměrné mzdy odpovídajícího roku (v roce 2013 dosáhla 25 128 Kč).155 V roce 2014 byla základní výměra zvýšena na 2 340 Kč a průměrný důchod činí 10 957 Kč.156 Druhá část, tj. procentní výměra, se liší podle toho, jak dlouho byl pojištěnec účasten na pojištění a jaké měl před ochodem do penze příjmy. Výše není nijak omezená. Výpočet je poměrně sloţitý, zohledňuje se rozhodné období, vyměřovací základy, všeobecné vyměřovací základy, přepočítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vyměřovacího základu, koeficienty nárůstu všeobecných vyměřovacích základů, osobní vyměřovací základ a výpočtový základ.“157

153

Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/nahradni-doba-pojisteni.htm 154 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění In: Sbírka zákonů 30.6. 1995, částka 41/1995, Dostupné z: http://www.business.center.cz (dále jen Zákon o důchodovém pojištění), tabulka viz přílohy 155 Český statistický úřad. Průměrné mzdy. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx 156 Sociální dávky. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://socialni-davky-2014.eu/duchody-2014/ 157 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/617

48

Pod pojmem „rozhodné období“ rozumíme období předcházející roku, kdy byl pojištěnci přiznán důchod (nepřihlíţí se k rokům před 1986). Při výpočtu se procentní výměra redukuje pomocí tří redukčních hranic, v roce 2011 byla zavedena, v rozmezí od druhé do této nové se v roce 2014počítá 22 %. Jakákoliv částka přesahující poslední hranici je zohledněna pouhými 3 %. Do roku 2015 budou probíhat další změny s cílem omezit důchod tzv. shora.158 Při odchodu do předčasného důchodu se důchod krátí o 0,9 % z výpočtového základu (v případě jednoho roku) za kaţdých 90 dnů, o kterých odešel pojištěnec do penze dříve. V případě odchodu do důchodu o dva roky dříve se zvyšuje procentuální sazba na 1,2 % atd. Čím dřívější odchod, tím niţší důchod, a to platí trvale (po dosaţení řádného věku se tedy důchod nepřepočítává).159 Invalidní důchod Nárok vzniká, pokud pojištěnec získal potřebnou dobu pojištění, nedosáhl důchodového věku a stal se invalidním následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání160 Rozlišujeme 3 stupně invalidity. Při poklesu pracovní schopnosti od 35 % do 49 % hovoříme o invaliditě prvního stupně. Druhý stupeň odpovídá rozmezí 50 % aţ 69 % a třetí je zdola omezen hranicí 70 %.161 K určení míry invalidity slouţí Lékařská posudková sluţba řízená ČSSZ, ve vyšších instancích (v případech přezkumného řízení) tak činí MPSV svými posudkovými komisemi. Při výplatě invalidního důchodu se nepřihlíţí k tomu, zda má osoba jiné příjmy z výdělečné činnosti. Je tedy moţné souběţně s pobíráním invalidního důchodu pracovat. Není ale přípustné pobírat starobní a invalidní důchod zároveň, po dosaţení důchodového věku náleţí dávka pouze jedna.

158

Výplata. Informace ze světa financí a peněz online. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/duchod/vypocetvysiduchodu.php 159 Finance. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/402865-predcasny-duchod-v-roce-2014/ 160 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.231., § 38 Zákona o důchodovém pojištění 161 Česká správa sociálního zabezpečení. Invalidní důchody. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:www.cssz.cz

49

Invalidní důchod se skládá ze stejných částí jako důchod starobní – za základní a procentní výměry. Základní výměra, tedy ta pro všechny stejná, dosahuje v roce 2014 výše 2340 Kč měsíčně, procentní výměra je závislá na stupni invalidity. Počítá se z výpočtového základu pro 1. stupeň invalidity jako 0,5 %, pro 2. stupeň 0,75 % a pro 3. stupeň 1,5 % z něj.162 Vdovský a vdovecký důchod Nárok na vdovecký či vdovský důchod vzniká po manţelovi, který pobíral starobní (nebo invalidní) důchod, anebo před smrtí splnil potřebné podmínky pro nárok na něj. Náleţí jeden rok po smrti, tato lhůta se dá však prodlouţit (při péči pozůstalého o nezaopatřené dítě, závislé dítě na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV, o rodiče závislého taktéţ ve stupni II a vyšším, invaliditě třetího stupně, anebo dosaţení věku o 4 roky niţšího neţ činí její důchodový věk). Nárok na důchod zaniká, pokud bylo uzavřeno nové manţelství (pak náleţí jednorázová výplata 12 měsíčních splátek důchodu). Důchod můţe být obnoven i v případě, ţe nárok jiţ zanikl a nastane do 5 let některá z podmínek pro prodlouţení lhůty. Jedná se o tzv. pětiletou ochrannou lhůtu. Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu je stanovena na 680 Kč měsíčně, procentní výměra odpovídá 50 % procentní výměry starobního (nebo invalidního) důchodu zemřelého.163 Sirotčí důchod Pří smrti rodiče nebo osvojitele (případně osoby, jeţ převzala dítě do péče) nezaopatřeného dítěte, který měl nebo by měl nárok na starobní nebo invalidní důchod, je přiznán dítěti sirotčí důchod. Jeho výše je stejná jako výše vdoveckého, pouze procentní výměra je zde stanovena o 10 % niţší (tedy 40 %). Nárok zaniká v případě, ţe dítě dále přestane být nezaopatřené (nejčastěji se jedná o překročení hranice 26 let nebo ukončením studia), bylo osvojeno nebo úmyslně způsobilo smrt osoby, po níţ mu důchod náleţí. Souběh s příjmy z výdělečné činnosti a tímto důchodem není vyloučen.164

162

Finance. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: www.finance.cz, Zákon o důchodovém pojištění. VANČUROVÁ, Alena a Stanislav KLAZAR. Sociální pojištění: důchodové pojištění a nemocenské pojištění : hlavní vývojové trendy do roku 2000 a právní stav k 1.1.2002. Vyd. 1. Editor Jana Klimentová. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2001, 95 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-8655219-5. s. 14, Zákon o důchodovém pojištění 164 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.239, Zákon o důchodovém pojištění 163

50

3.4 Nemocenské pojištění 3.4.1 Základní principy Nemocenské pojištění poskytuje zabezpečení osob při sociálních událostech jako je těhotenství, mateřství, pracovní neschopnost v důsledku úrazu, nemoc, anebo karanténa.

3.4.2 Organizace Mezi orgány nemocenského pojištění patří okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, sluţební orgány (např. Ministerstvo obrany, Generální ředitelství cel atd.) a Ministerstvo práce a sociálních věcí.165 Ministerstvo práce a sociálních věcí jakoţto nadřízený orgán České správě sociálního zabezpečení kontroluje a řídí výkon správy sociálního zabezpečení, zajišťuje rozvoj nejen nemocenského pojištění ale celkově sociálního zabezpečení. Niţším orgánem je ČSSZ, vykonává činnost kontroly nad okresními správami sociálního zabezpečení. Ty rozhodují o vzniku pojištění, o nároku na dávky a i je poskytují. 166

3.4.3 Pojištěnci Mezi pojištěnce patří všichni zaměstnanci dle § 5zákona o nemocenském pojištění. Státní občanství není rozhodující, důleţité je, ţe jsou zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem v ČR. Pokud zaměstnavatel sídlí jinde, záleţí na tom, zda jde o členský stát EU, nebo zda s ním ČR uzavřela mezinárodní smlouvu. Pokud ano, jsou tito zaměstnanci pojištěni také. Osoby vykonávající práci pro zahraničního zaměstnavatele neodpovídajícímu podmínkám výše uvedených se mohou pojistit dobrovolně167, stejně tak mohou být dobrovolně účastny i OSVČ.168 I v nemocenském pojištění existuje určitá skupina osob vyňatých z účasti, jedná se např. zaměstnance pracující pro zaměstnavatele, poţívajícího diplomatických výsad a imunit.169

165

§ 81 odst 1, 2, 3 zákon č. 187/2006 Sb. VANČUROVÁ, Alena a Stanislav KLAZAR. Sociální pojištění: důchodové pojištění a nemocenské pojištění : hlavní vývojové trendy do roku 2000 a právní stav k 1.1.2002. Vyd. 1. Editor Jana Klimentová. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2001, 95 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-8655219-5. s. 47. 167 Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:www.cssz.cz 168 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.152-3. 169 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, In: Sbírka zákonů 14. 3. 2006, částka 64/2006, [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.business.center.cz (dále jen Zákon o nemocenském pojištění) 166

51

Další podmínkou pro účast na pojištění je dosaţení rozhodného příjmu, jehoţ výše momentálně činí 2500 Kč (počítá se i úhrn příjmů z prací menšího rozsahu u téhoţ zaměstnavatele v témţe kalendářním měsíci). U zaměstnanců na DPP rozhoduje dosaţení započitatelného příjmu vyššího neţ je částka 10 000Kč.

3.4.4 Dávky Veškeré dávky nemocenského pojištění mají peněţní formu a nárok na ně vzniká ze zákona, nazýváme je proto dávkami obligatorními. V zákoně je upraveno komu přesně a za jakých podmínek nárok vzniká, jelikoţ ne všechny dávky jsou určeny všem pojištěným osobám.170 Při uplatňování nároku na dávku se obvykle předává příslušné lékařské potvrzení svému zaměstnavateli, zaměstnavatel je spolu s podklady pro stanovení nároku na určitou dávku posílá dále na okresní správu sociálního zabezpečení.171 Nemocenské pojištění poskytuje 4 dávky: nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, peněţitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Největší podíl z hlediska celkové finanční hodnoty dávek má první jmenovaná dávka. Dávky si nelze nárokovat zpětně neomezeně. Promlčecí lhůta trvá 3 roky, pokud do té doby nárok na dávku nebyl uplatněn, dávka se promlčuje. V případě, ţe vinou zaměstnavatele byla vyplacena nějaká dávka neprávem, do 5 let ode dne, kdy tuto skutečnost orgán SZ zjistil, vzniká zaměstnanci nárok na náhradu škody (maximálně však do 10 let ode dne, kdy škoda vznikla). Desetiletá lhůta platí i v případě nárokování navrácení neprávem vyplacených dávek.172 OSVČ mají nárok pouze na nemocenské a na peněţitou pomoc v mateřství a i podmínky potřebné, aby vznikl nárok na tyto dávky, jsou mnohem přísnější, neţ je tomu u zaměstnanců. Další rozdíly např. v délce trvání nároku na dávku nenajdeme. Nemocenské Nemocenské je pojištěncům přiznáno po 14 dnech (tedy 15. den) dočasné pracovní neschopnosti. Do té doby je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy, avšak aţ ode dne čtvrtého včetně. U nemocenského pojištění mluvíme o tzv. podpůrčí době, coţ je čas, 170

TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s. 152. 171 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:www.mpsv.cz 172 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s. 152.

52

po který je poskytováno nemocenské, začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti, ale činí nejvýše 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.173 Nemocenské náleţí ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je stanoven tak, ţe zaměstnancův započitatelný příjem v rozhodném období (bývá to zpravidla 12 měsíců, před tím měsícem, ve kterém nastala dočasná pracovní neschopnost) se dělí počtem dnů za toto období. Tato částka se dále redukuje. Pro nemocenské pojištění jsou stejně jako pro důchodové, tři redukční hranice. První redukční hranice je stanovena na 865 Kč, druhá 1298 Kč a třetí 2595 Kč. Do první redukční hranice se započítává 90 %, mezi první a druhou pak 60%, a v rozmezí druhé a třetí RH 30 %, k vyšším částkám se nepřihlíţí. Speciální úpravě podléhají poţivatelé starobního nebo invalidního důchodu. V rámci nemocenského pojištění musíme definovat i tzv. ochrannou lhůtu. Jedná se o dobu po skončení zaměstnání. Se skončením zaměstnání končí i účast na nemocenském pojištění, avšak v rámci ochranné lhůty pojištění běţí ještě dalších sedm dnů po takové události. Ve výjimečných případech, například pokud byl zaměstnanec zaměstnán kratší dobu neţ 7 dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, po kolik byl zaměstnán.174 Peněţitá pomoc v mateřství Na dávku peněţité pomoci v mateřství mají nárok pojištěnci, které v době kdy nastoupily na MD175, byli účastny na pojištění. Na PPM můţe pojištěnec nastoupit dle svého uváţení v rozmezí 6 aţ 8 týdnů před pravděpodobným porodem. Kromě podmínky účasti na pojištění v době nástupu na mateřskou dovolenou je nutno splnit i časovou podmínku trvání účasti na pojištění. Jedná se o 270 kalendářních dní, během posledních dvou let předcházejícím porodu. U podnikatelek hovoříme o 180 dnech a to během posledního roku před nástupem na PPM, avšak podmínka celkových 270 dní

173

Zákon o nemocenském pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:www.cssz.cz, TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.156. 175 PPM je dávka, nahrazující příjem v době trvání MD 174

53

platí i u nich.176 Na rozdíl od důchodového pojištění se u PPM započítává jako účast na pojištění i doba studia, a to jak na střední, tak i na vysoké škole, pokud bylo studium úspěšně ukončeno. Ochranná lhůta činí 180 dní ode dne zániku pojištění v případě, ţe zaniklo v době těhotenství, pokud ne platí stejná úprava jako pro zaměstnance, tedy 7 dní a případně méně.177 Po ochranné lhůtě je nutno vymezit další dobu, kterou je podpůrčí doba. Činí 28 týdnů a u vícečetných porodů 37 týdnů.178 Někdy se lhůta dle zákona o nemocenském pojištění zkrátit na 22 popř. 31 týdnů (např. úmrtí dítěte). Pokud se nejedná o porod, ale o převzetí do péče, má lhůta moţnosti pobírat tuto dávku hranici 7 let a 31 týdnů věku dítěte. Tato dávka není určena jen pro ţeny, muţům náleţí za podmínek dle § 32 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. Během péče se rodiče mohou střídat, přičemţ dávka náleţí vţdy právě pečujícímu rodiči. Střídání rodičů je přípustné 7 týdnů po porodu a u muţů platí navíc podmínka péče o dítě nejméně 7 dní za sebou.179 Za jeden kalendářní den přísluší 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, jeho výpočet je obdobný jako u nemocenského. Rozhodný příjem (z pravidla počítaný z posledního roku před nástupem na PPM) se dělí počtem dnů. Tento průměrný denní příjem se zredukuje, do první redukční hranice se částka ještě započítává v plné výši, mezi první a druhou RH se započítává 60 % z průměrného denního příjmu a do tětí RH jiţ jen 30 %. Ani zde se částky přesahující třetí redukční hranici neberou v potaz.180 Ošetřovné Ošetřovné je peněţní dávka náleţící při ošetřování dítěte, ale i při ošetřování jiného člena domácnosti. U dětí je stanovena věková hranice 10 let, podle ní se určují další podmínky pro splnění nároku na dávku. Pod hranici 10 let není nutné souţití dítěte a ošetřujícího rodiče v jedné domácnosti, nad ni se tato podmínka jiţ vyţaduje. Podpůrčí doba je při poskytování 176

CHVÁTALOVÁ, I. Peněţité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde, 2003. ISBN: 8086131-45-9. s. 39. 177 Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:www.cssz.cz, 178 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění. [online].[cit. 2014-04-03]. Dostupné z:www.mpsv.cz 179 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění. [online].[cit. 2014-04-03]. Dostupné z:www.mpsv.cz 180 Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění. . [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm

54

dávky při ošetřování stanovena na 9 kalendářních dnů (počítá se vţdy znovu v kaţdém případě péče), výjimečně 16 dní, a to v případě osamělých zaměstnanců s dětmi ve věku do 16 let, které neukončily povinnou školní docházku.181 Při ošetřování se také připouští střídání, nicméně jen jedenkrát. Výše dávky je 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu (redukce je stejná jako u nemocenského).182 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství „Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ţenám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůţe vykonávat dosavadní práci, protoţe podle lékařského posudku ohroţuje její těhotenství, mateřství nebo kojení.“183 Pokud byla pojištěnka převedena na jinou práci ohodnocenou niţší mzdou či platem, slouţí VPTM k vyrovnání dosavadního (průměrného) a současného příjmu po převedení.184 „Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci nebo ustanovení příslušnice na jiné sluţební místo a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení nebo ustanovení.“185 Tato dávka náleţí za ty kalendářní dny, kdy byla pojištěnka převedena.186 Souběh dávek V souladu se zákonem o nemocenském pojištění není moţné pobírat z titulu jednoho pojištění více dávek najednou. Platí proto přednosti, při vzniku více nároků současně. PPM má přednost před všemi ostatními, nemocenské má přednost před ošetřovným.

181

CHVÁTALOVÁ, I. Peněţité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde, 2003. ISBN: 8086131-45-9. s. 40. 182 Česká správa sociálního zabezpečení. Ošetřovné. [online].[cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/osetrovne.htm 183 Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění. . [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/vyrovnavaci-prispevek-v-tehotenstvi-a-materstvi.htm 184 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 404 s., s.163. 185 § 44 odst. 1 zákon č. 187/2006 Sb. 186 Ministerstvo práce a sociálních věcí[online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:.http://www.mpsv.cz/cs/7

55

Pokud při souběhu pojištění dojde k nároku na více dávek zároveň, nesmí výše vyplacených dávek být za den vyšší neţ by bylo nemocenské ve třetí redukční hranici. Při překročení se dávky sniţují, a to v pořadí ošetřovné a poté nemocenské. Toto ustanovení se netýká PPM ani VPTM.

3.4.5 Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení se skládá se ze tří sloţek – z nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.187 V rámci, jiţ v části „důchodové pojištění“ zmíněném, pojistného na důchodové spoření, bylo v roce 2013 provedeno několik změn ve smyslu výše pojistného.188 Situace zaměstnanců je následující. Část pojistného je odváděna zaměstnavatelem a část odvádí zaměstnanec. Zaměstnanec odvede 6,5 % z vyměřovacího základu, pokud není účasten důchodového spoření, pokud se spoření účastní, sazba se sniţuje na 3,5 % a navíc 5 % připadajících na důchodové spoření, celková sazba je tedy 8,5 %. 189 Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 25 %, z čehoţ připadá 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové a zbylých 1,5 % jde na státní politiku zaměstnanosti. Povolena je i celková sazba 26 %, kde je na nemocenské 3,3 %, jinak zůstává procentní výše zbylých sloţek pojištění nezměněna. Tato zvýšena sazba je přípustná pro zaměstnavatele dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o pojistném, zaměstnavatelé musí splňovat jisté podmínky stanovené zákonem (např. průměrný počet zaměstnanců menší neţ 26).190 U OSVČ je pojistné odváděno formou záloh. Pro účast na pojištění a pro výši pojistného také rozlišujeme samostatně výdělečnou činnost hlavní a vedlejší. U vedlejší činnosti je nutné dosáhnout rozhodné částky pro povinné pojištění, ta činí 62 261 Kč za rok. Pojistné je stanoveno procentní výměrou 29,2 % z vyměřovacího základu (z toho 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) u těch osob, které nejsou účastny důchodového spoření. U OSVČ, které jsou účastny, se jedná o 26,2 % z vyměřovacího základu a navíc

187

Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení. [online].[cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ 188 Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ceska-sprava-socialniho-zabezpeceniinformuje-o-pouzivani-noveho-tiskopisu-prehled-o-vysi-pojistneho.htm 189 Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm 190 Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/

56

5 % na důchodové spoření. Na důchodové pojištění připadá tedy 25 % a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zůstává 1,2 %.191 Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná. Sazba pojistného je v roce 2014 aktuálně 2,3 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pro osoby, které jsou pojištěny důchodově dobrovolně, přísluší aktuální hodnoty 28 % při neúčasti v druhém pilíři a 30 % při účasti. Účty důchodového spoření se nazývají opt-out, tzn. částečně vyvázané a je do nich odváděno 5 % z vyměřovacího základu.192 Vyměřovací základ Vyměřovací základ je u zaměstnanců tvořen úhrnem příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků (některé příjmy jsou vyňaty). Podnikatel si můţe sám určit částku, která bude základem při vyměření zálohy odvodu pojistného na sociální pojištění.193 Avšak jsou stanoveny maximální a minimální hranice vyměřovacích základů a tedy i záloh.194 Vzhledem k velkému počtu hodnot a také pro zpřehlednění vkládám tabulku s aktuálními hodnotami (viz přílohy).

191

Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení. [online].[cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm 192 193

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, In: Sbírka zákonů 20.11. 1992m částka 118/1992, [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-589 194 Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/zivotni-situace/obcan/nemocenske-pojisteni-osvc.htm, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění. [online].[cit. 2014-04-04]. Dostupné z:www.mpsv.cz

57

4 Komparace systémů České a německé sociální pojištění mají velké mnoţství rozdílů, ale i shodných znaků, následující část práce se zabývá jejich komparací. Sociální pojištění v České republice je tvořeno niţším počtem pojištění neţ to německé, zahrnuje nemocenské, důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Německé sociální pojištění obsahuje navíc pojištění pro případ péče, pro případ nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Tyto oblasti jsou upraveny v ČR v jiných částech práva (např. pracovní). Úprava úrazového pojištění není v ČR zcela vyhovující aktuálním poţadavkům, a proto bude změněna. Zákon o úrazovém pojištění je jiţ platný, nicméně jeho účinnost se stále odsouvá (aktuálně na 1. 1. 2015). Je nutné zmínit, ţe zdravotní pojištění v SRN zahrnuje zdravotní i nemocenské pojištění v jednom celku (jiţ zmiňované „Krankenversicherung“). Hlavním rozdílem je pak díky tomuto rozdílu způsob výplaty dávek. V ČR nemocenské pojištění poskytuje jen peněţní dávky a pro zdravotní pojištění jsou příslušně dávky věcné, ve Spolkové republice Německo jsou oba druhy dávek poskytovány právě z tohoto zdravotního pojištění. Při porovnání sociálních výdajů v těchto státech dospějeme k závěru, ţe v Německu jsou značně vyšší (a to dokonce vyšší neţ je evropský průměr), avšak průběh jejich vývoje je dosti podobný. Je to způsobeno ovlivňováním podobnými faktory. Viditelné je zde např. vzestup v roce 2009, který byl způsoben krizí, která s sebou přinesla nutné výdaje ze státních rozpočtů a sníţení výběrů na pojistném. Samozřejmě působí i faktory pro kaţdou zemi specifické. V celkovém součtu jsou ale oba systémy financování sociálního pojištění deficitní. Graf č. 3 Sociální výdaje v % k HDP 30,00% 25,00% 20,00% 15,00%

SRN

10,00%

ČR

5,00% 0,00% 1990

1995

2000

2005

2010

Zdroj: OECD. Statistics.. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SOCX_AGG

58

2011

2012

2013

4.1 Komparace zdravotního a nemocenského pojištění Hlavním rozdílem zdravotního a nemocenského pojištění v ČR a SRN je jiţ v této práci několikrát zmíněné rozdílné uspořádání. Nemocenské a zdravotní pojištění tvoří ve Spolkové republice Německo jeden celek, nicméně pro účely komparace porovnávám kaţdou jeho část tak, aby odpovídala nemocenskému a zdravotnímu pojištění v ČR.

4.1.1 Komparace zdravotní pojištění Zdravotní pojištění obou států vykazují celou řadu společných znaků. Obě mají za cíl zlepšovat a zachovávat zdravotní stav pojištěnců, pojištěnci mají v jeho rámci podobná práva a v oblasti poskytovaných dávek panuje v určitých částech také shoda. Pojištěnci mají nárok na lékařské ošetření, zubní péči, preventivní péči, léčebné přípravky atd. Jak v České republice, tak ve Spolkové republice Německo není veškerá péče poskytovaná ze zdravotního pojištění, částečně si přispívat musejí i pojištěnci. Okruh pojištěnců je v ČR tvoří všechny osoby mající trvalý pobyt na území ČR (případně jsou zaměstnáni u zaměstnavatele, který sídlí v ČR). V Německu jsou povinně pojištěni všichni zaměstnanci, avšak jejich příjem musí překročit hranici 450 Euro za měsíc a nepřekročit 4 050 Euro měsíčně, pro tyto osoby je zde moţnost dobrovolného pojištění. Pojistné Výše pojistného na zdravotní pojištění činí v ČR 1/3 z vyměřovacího základu zaměstnance, zbylé 2/3 jsou hrazeny ze strany zaměstnavatele. V Německu činí výše pojistného 15,5 %, z čehoţ si zaměstnanec přispívá 8,2 % (abstrahujeme od sníţených sazeb pro studenty apod.). V obou systémech byly stanoveny maximální limity pro odvod pojistného, nicméně ve zdravotním pojištění v ČR byla maximální hranice v rámci přijetí zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se sniţováním schodků veřejných rozpočtů, zrušena.

4.1.2 Komparace nemocenské pojištění Nemocenské Ve většině států se nedaní, je tomu tak i v Německu a České republice. V Německu je vyplácená platba v době trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu maximálně 78 týdnů v období 3 let. V ČR je podpůrčí doba omezena na 380 dní. 59

V obou státech se podílí na zajištění zaměstnanců zaměstnavatel i pojišťovna. Rozdílná je skutečnost, ţe v SRN vyplácí zaměstnavatel prvních 6 týdnů 100 % mzdy a pak teprve začíná plnění od pojišťovny. Výše nemocenského začíná na 70 % průměrného čistého výdělku. V České republice náleţí nemocenské po 14 dnech pracovní neschopnosti a výše je stanovena jako 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Prvních 14 dní vyplácí tedy zaměstnavatel náhradu mzdy, avšak v České republice je oproti Německu zavedena karenční doba 3 dny (znamená to, ţe během prvních třech dnů nenáleţí ani náhrada mzdy od zaměstnavatele ani plnění od pojišťovny), v německých zdrojích nenalezneme délku karenční doby, uvaţuje se tedy, ţe není. Ošetřovné Podpůrčí doba je v ČR 9 dnů – případně 16 při osamělosti rodiče, v Německu se jedná o 10 a 20 dní, doby jsou tedy podobné. Věková hranice je také zavedena v obou státech, v ČR 10 let a v Německu 12 let věku dítěte. Výše dávky jsou v obou případech stejné jako u nemocenského a v obou systémech je moţné mezi rodiči se v péči střídat a střídat tak i příjemce dávky. Významným rozdílem v ošetřovném je stanovení maximální podpůrčí doby v Německu, jedná se o 25 nebo 50 dní za rok. V České republice takováto maximální hranice není zavedena. Peněţitá pomoc v mateřství Podpůrčí doba je v ČR znatelně delší, je stanovena jako 28 týdnů a u vícečetných porodů 37. V Německu je to týdnů pouze 14 a u vícečetných porodů 18. Výše dávky je v ČR stanovena jako 70 % z denního redukovaného základu, V Německu je moţné vyplácet maximálně 13 Euro za den. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství v německém pojištění nenalezneme. Pojistné V ČR je pojistné hrazeno pouze zaměstnavatelem, který se podílí 2,3 % nebo 3,3 % z vyměřovacího základu. V SRN vzhledem k tomu, ţe pojištění zdravotní a nemocenské tvoří jeden celek, je pojistné shodné jako ve výše uvedeném pojistném na zdravotní pojištění.

60

4.2 Komparace důchodového pojištění Pokud porovnáme typy dávek, jsou v obou zemích podobné – starobní, invalidní, sirotčí a či vdovecké důchody. V ČR jsou výše důchodů určeny jako součet procentní a základní výměry, coţ je oproti německé jednoduché procentní výměře rozdíl. Invalidní důchody V ČR jsou zavedeny 3 stupně invalidity, které rozlišují, v jaké míře poklesla pracovní schopnost pojištěnce. V Německu je situace podobná jako u nás před zavedením těchto stupňů, rozeznáváme tedy částečný a úplný invalidní důchod, a to dle počtu hodin, které je pojištěnec denně schopen pracovat. Dávka je v případě částečného invalidního důchodu poloviční oproti dávce v plné invaliditě. Pozůstalostní důchody I v rámci pozůstalostních dávek jsou poskytovány srovnatelné důchody, tzn. vdovské či vdovecké a sirotčí. V Německu se vdovský či vdovecký dělí na malý a velký, u malého náleţí pojištěnci 25 % důchodu zemřelého a u velkého se jedná o 55 %. Podpůrčí doba činí v Německu 2 roky. Nezaopatřeným dětem náleţí 10 % důchodu zemřelého jako sirotčí důchod (20 % při ztrátě obou rodičů). V České republice náleţí důchod zpravidla po dobu 1 roku. Výše důchodu je stanovena procentní výměrou a základní výměrou. Procentní výměra činí u sirotčího důchodu 40 %, navíc je připočtena druhá pevná sloţka (základní výměra), u vdoveckého a vdovského důchodu je tomu stejně, jen procentní výměra je 50 %. Starobní důchody Kvůli současnému trendu tzv. stárnutí populace v obou zemích se setkáváme se snahou zajistit dostatek finančních prostředků na financování důchodů. Jedním z opatření je posouvání věkové hranice stále nahoru. V Německu se od roku 2012 postupnými opatřeními zvyšuje věková hranice na 67 let. V ČR je aktuální hranice odchodu do důchodu také posouvána stále výš. V obou státech je přípustný odchod do předčasného důchodu, přičemţ se však důchod krátí. V České republice o 1,2 % za kaţdých započatých 90 dní dřívějšího odchodu, v Německu o 3,6 %. Nicméně důchod není nakonec niţší jen kvůli krácení, ale i kvůli kratší době účasti na pojištění, která také výši renty ovlivňuje. Do důchodu lze odejít i 61

později, přičemţ se důchod navyšuje. Současným trendem ale je spíše odcházet do důchodu předčasného, a to zejména v SRN. Značná část německé populace si na důchod spoří dlouhá léta. Dle OECD zde odchází občané do penze jiţ v 60 letech, na rozdíl od nich Češi odcházejí do penze většinou ve stanoveném věku pro odchod. Celkově jsou důchody v ČR poměrně niţší neţ ve Spolkové republice Německo, kde dosahují aţ 67 % předchozích čistých příjmů. Pokud porovnáme reálné výše průměrných důchodů v obou státech, získáme po přepočtu zhruba 405 Euro v České republice, přičemţ průměrná renta v Německu přesahuje hranici dvakrát vyšší (v závislosti na spolkové zemi). Pro splnění nároku na důchod je v obou systémech potřeba splnit dobu pojištění. V Německu je dle kategorií pojištěnců různá od 5 do 45 let. V ČR je plánovaná hranice 35 let potřebné doby účasti na pojištění pro rok 2018. Pojistné Pojistné je v obou státech rozděleno mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanci v ČR odvádí 6,5 %, nebo 3,5 % (podle toho zda si spoří ve 2. pilíři) a na zaměstnavatele připadá zbylých 21,5 %. V Německu je sazba pojistného 18,9 % a dělí se napůl mezi zaměstnance a zaměstnavatele. V důchodovém pojištění jsou v obou státech stanovena maxima pro odvod na pojistném. Další druhy pojištění (péče, pro případ nezaměstnanosti a úrazové) porovnat nelze z důvodu absence v českém systému sociálního pojištění.

4.3 Komparace a souvislosti s budoucím vývojem 4.3.1 Faktory ovlivňující současný a budoucí vývoj Vzhledem k demografickým změnám, míře nezaměstnanosti, globalizaci a dalším faktorům jsou v reformy v německém i českém sociálním pojištění nevyhnutelné. Výdaje na sociální pojištění rostou a je stále větším problémem tuto část státního rozpočtu udrţitelně financovat. Změnám, které by měly přispět k pozitivnímu vývoji financování pojištění, slouţí jako podklady dlouhodobé prognózy, které je nutné neustále revidovat. Vývoj je však ovlivňován celou řadou nepředvídatelných faktorů, které mohou způsobit významné odchýlení se od dlouhodobých prognóz. Navíc některé prognózy (např. prováděné v rámci

62

zavedení 2. pilíře důchodového pojištění v ČR) nemají relevantní datové podklady, neumoţňují tedy komplexní predikci budoucího vývoje.195 Tvorba reforem je výzva vztahující se ke komplexním ukazatelům avšak s různými moţnostmi interpretace.196 Uvedeny jsou hlavní faktory ovlivňující vývoj v této sféře. Globalizace Globalizace je vliv, který zásadně ovlivňuje vývoj hospodářství (mezinárodní finanční transakce, pohyb zboţí, urychlení vývoje komunikačních technologií, mezinárodní dělba práce atd.). Pro ČR byl z tohoto hlediska zásadní rok 1989, kdy se dostala i na západní mezinárodní pole. Význam měl tento rok i pro SRN z hlediska zpřístupnění nového trhu. Největším vlivem globalizace na sféru sociálního pojištění má mezinárodní dělba práce. Němečtí či čeští podnikatelé nemusí být v jejím důsledku tou nejvhodnější moţností pro investice, a to právě z hlediska vysokých odvodů na sociální pojištění (dále pak odvodů daňových atd.). Navíc vlivem globalizace a volnému pohybu pracovní síly musí sociální zabezpečení počítat i s přistěhovalci.197 Demografický vývoj Obecný trend stárnutí populace spojené s medicínským pokrokem spěje k tomu, ţe čím dál méně pojištěnců financuje stále vyšší počet zbylých obyvatel (např. v roce 1990 připadalo v SRN na 100 osob v produktivním věku 14 důchodců, dle prognóz to bude v roce 2030 dvojnásobný počet198). Je třeba změnit nastavení pojištění na moderní podmínky a měnící se strukturu společnosti. V posledních letech byla v této oblasti provedena celá řada reforem, které se z velké části snaţí o zachování nastavených standardů sociálního pojištění a zajištění sociálních jistot pro budoucí generace.199 Mezi nejvýznamnější kroky patří mezi například posunutí věkové hranice odchodu do důchodu. (Efekt zvyšování věkové hranice je vysoký: 195

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analyzy. [online] [cit. 2014-04-24]. Dostupné http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf 196 HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8, s. 286. 197 HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8 198 HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8, s. 285 199 Die Budesregierung. [online] [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:http://www.bundesregierung.de/Content/DE/StatischeSeiten/Breg/ThemenAZ/Soziale%20Sicherheit/sozial e-sicherheit-2008-06-18-fuenf-saeulen-der-sozialversicherung-artikel2.html, CECU. Portal für Finanzen und Versicherungen. [online] [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:http://www.cecu.de/altersvorsorge-soziales.html

63

jak bylo výše uvedeno, v roce 2030 bude v SRN tzv. věkový kvocient 52,8% (tzn., ţe na 100 ekonomicky aktivních obyvatel připadá 52,8 % penzistů), nicméně posunutím věkové hranice a tedy předefinováním „ekonomicky aktivního obyvatelstva“ se tento kvocient sníţí na 43,9 %.200 Vývoj nezaměstnanosti a další Ke změnám, se kterými musí sociální pojištění dále počítat, patří i růst a pokles nezaměstnanosti, stále vyšší podíl ţen pracujících při výchově dětí, trend putování za prací směrem na vývoj míry produktivity práce atd.

4.3.2 Postoj obyvatelstva k reformám Při vytváření reforem je důleţitý i postoj obyvatel k nim. Jako příklad je zde uveden vztah občanů v ČR a v SRN k provedeným (či plánovaným) reformním krokům ve srovnatelných letech a ve srovnatelných oblastech. Jiţ ke zmíněné udrţitelnosti financování německého zákonného důchodového pojištění vzhledem k demografickému vývoji populace odpovědělo na otázku „Jaké by bylo nejlepším moţné řešení budoucího financování důchodového pojištění?“ 42 % dotázaných „sníţením výše důchodů a povinností soukromého připojištění“, 29 % dotázaných by bylo pro zvýšení příspěvků ze státního rozpočtu důchodovým pojišťovnám, dalšími moţnými návrhy řešení byl pozdější odchod do důchodu, zvýšení pojistného zaměstnanců (viz následující graf). Zajímavé je, ţe celkem 42 % obyvatel (součet první a páté odpovědi) by bylo otevřené sníţení důchodů. Dalším zajímavým faktem vyplývajícím z průzkumu je, ţe dle věku dotázaných by bylo dvakrát více osob ve věku 60 aţ 69 let pro pozdější odchod do důchodu neţ u osob do 29 let.

200

HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8, s. 285

64

Graf č.4 Změny financování zákonného důchodového pojištění dle obyvatel SRN 45% 40% 35%

Snížení renty a PSP

30%

Zvýšení příspěvků ze SR

25%

Pozdější odchod do důchodu

20%

Zvýšení pojistného Snížení renty2

15%

Nic z předchozích možností 10%

Nevím

5% 0% Celkové obyvatelstvo Pramen:vlastní spracování, FASSBENDER, Heino a Jürgen KLUGE. Perspektive Deutschland: was die Deutschen wirklich wollen. Originalausgabe. Berlin: Econ, 2006, 268, [1] p. Rororo, 55662,. ISBN 978-3430126-717, s. 75

V České republice byl proveden podobný průzkum před důchodovou reformou. Údaje z něj se zcela zásadně liší od dat zjištěných od obyvatelstva v Německu (viz následující graf). Naprostá většina obyvatel byla zásadně proti veškerým změnám, nejvíce odpůrců má prodluţování věkové hranice odchodu do důchodu, nicméně ani ostatní změny se nesetkaly s pozitivními ohlasy. Graf č. 5 Souhlas obyvatelstva ČR se změnami v důchodovém pojištění

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Neví

Nesouhlasí

Souhlasí Prodlužování věkové hranice odchodu do dochodu

Prodlužování potřebné doby pojištění

Zrušení zápočtu doby studia

Zavedení stropu pro pojistné

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analyzy. [online] [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3406/analyza_nazory_na__DR_151206.pdf, str.12

65

Při komparaci získaných údajů v SRN a v ČR je zřetelná připravenost německého obyvatelstva a pochopení nutnosti nevyhnutelnosti reforem. Mezi moţné příčiny takto markantních rozdílů můţe patřit nespokojenost obyvatel v ČR se stávajícím nastavením důchodového pojištění a strach o jeho dodatečné zhoršení, nedůvěra v instituce zajišťující sociální pojištění, zvyk předchozích generací na dobré zaopatření ze strany státu či nedostatečná informovanost české veřejnosti o reformách. Jeden z návrhů na reformu Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům působícím na oblast sociálního pojištění se stále více hovoří o potřebě kompletní reformy. V Německu se stále častěji se diskutuje o nahrazení stávajících vysoko nastavených standardů jen základním pojištěním.201 Návrh takovéto velké reformy pojištění se jmenuje Grundeinskommenversicherung202, přeloţit bychom jej mohli jako pojištění základního příjmu. Inspirace pochází, stejně jako v organizace stávajícího zdravotního pojištění, ze Švýcarska (ve Švýcarsku mají v rámci tzv. AHV spojené důchody, podpory v nezaměstnanosti, příspěvky na děti, nemocenské, příspěvky na vzdělání a státní sociální podporu). Tato reforma je postavena na hlavní myšlence sociálního zabezpečení, cílem je zajištění sociálních občanských práv, dále zatíţení dle „výkonosti“ a pro případ potřeby garance dávek. GEV nepojišťuje dosavadní ţivotní standard, ale je to více neţ jen základní pojištění, které v závislosti na délce a výšce pojistného plnění, ale nezávisle na příslušnosti k různé skupině zaměstnanců (úředníci, OSVČ, zemědělci) nabízí vyšší a lepší dávky. Toto pojištění má zahrnout veškeré obyvatele (i cizince ţijící na území SRN), čímţ by byla umoţněna značná redukce odvodů a zatíţení jinými platbami (zároveň však vzhledem k zahrnutí veškerého obyvatelstva vyšší přísun do státní pokladny) a vytvoření většího prostoru pro soukromé pojištění, zformované především trţním způsobem, coţ umoţní pozitivně působící samoregulaci.203

201

HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8, s. 152. 202 dále jako GEV 203 OPIELKA, Michael. Sozialpolitik: Grundlagen und verleichende Perspektiven. Originalausgabe. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt, 2004. Rororo, 55662,. ISBN 34-995-5662-6., str.253-255.

66

Závěr Lidé na celém světě jsou neustále ovlivňováni celou řadou předvídatelných i nepředvídatelných událostí. Takovouto událostí můţe být (z hlediska v této práci zkoumané problematiky) např. invalidita, stáří, těhotenství či mateřství a další. Lidé se musejí potýkat s řešením takto vzniklých, často nepříznivých a zejména sníţení příjmů přinášejících, situací. Úkolem států je zajištění občanů v těchto rizikových situacích a zaručení alespoň minimálních nutných standardů. Jakými prostředky je moţno toho cíle dosáhnout je individuální, ale zároveň by všechna řešení měla být efektivní. V České republice a ve Spolkové republice Německo je nastavení sociálního zabezpečení, zejména pojištění, rozdílné, avšak jejich cíle se neliší. Cílem práce bylo, mimo jiné, komparovat a analyzovat sociální pojištění v České republice a v Německu z hlediska jejich principů vyplácených dávek, financování, poţadavků na pojištěnce. Dalším zkoumaným hlediskem byla organizace pojistných systémů. Největší rozdíl spočívá v tom, ţe sociální pojištění České republiky je tvořeno třemi pojištěními, německé se skládá z pěti, nicméně tyto chybějící pojištění jsou v ČR upraveny v jiných oblastech práva. Druhy dávek vyplácené oběma státy jsou ve většině případů srovnatelné (výjimkou je např. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který německá úprava nezná), ale jejich výše se zásadně liší. V ČR jsou vyplácené dávky mnohokrát niţší neţ v SRN, například výše starobních důchodů více neţ dvakrát. V Německu je standard sociálního pojištění nastaven mnohem výše. Při analýze míry zajištění obyvatel je nutné zmínit i míru jejich zatíţení. Financování je hlediska principu obdobné, probíhá zejména formou pojistného a dalších příspěvků ze státního rozpočtu. Celkové náklady na něj v časovém období v obou státech rostou a nacházejí se v trvalém deficitu. Pojistné je v obou státech děleno mezi zaměstnance a zaměstnavatele. V ČR je více zatíţen zaměstnavatel, odvádí 2/3 pojistného na zdravotní pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a 22,7 % na důchodové pojištění. Zaměstnanec se podílí 1/3 na zdravotním, a 6,5 % (resp. 3,5 %) na důchodovém. V Německu se pojistné na zdravotní pojištění dělí na 8,2 % odvod zaměstnancem a 7,3 % je odváděno zaměstnavatelem. Na pojistném na důchodovém pojištění se podílejí napůl, tzn. 9,25 %. Nicméně musíme uvaţovat i další 67

pojištění v Německu. Pojistné na úrazové pojištění, které platí jen zaměstnavatel a pojistné na pojištění péče a pro případ nezaměstnanosti, která se dělí mezi něj a zaměstnance rovným dílem. Celkové odvody na pojistné jsou v Německu vyšší, ale rovnoměrněji rozloţeny mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Shodným znakem pro ČR a SRN je stanovení stropu odvodů na pojistném (kromě českého zdravotního pojištění, kde byl v rámci úsporného daňového balíčku maximální limit zrušen). Dalším cílem bylo, po zhodnocení všech těchto aspektů a s přihlédnutím k jiným makroekonomickým ukazatelům, vyvození moţných budoucích prognóz. Demografický vývoj je v obou státech podobný, přibývá důchodců a ubývá ekonomicky aktivních obyvatel. Je proto nutné provádět reformy. Dospěla jsem ke zjištění, ţe německé obyvatelstvo je k reformním krokům přístupnější, neţ je tomu v ČR. Vykazuje také mnohem vyšší zodpovědnost, co se týká hlediska vlastní iniciativy pro budoucí zajištění. Svědčí o tom např. dřívější odchody Němců do důchodu, a to na základě jejich celoţivotního spoření. Po studiu všech dostupných pramenů byla potvrzena hypotéza, ţe v obou státech je potřeba reformovat. Dospěla jsem k závěru, ţe vytváření reforem je daleko komplexnější problematikou, neţ jsem očekávala. Ekonomický svět je provázaný spoustou vazeb a změna jedné ovlivňuje i sféry, u kterých bychom to nepředpokládali. Při provádění reforem je nutné sledovat a neustále aktualizovat, přehodnocovat a interpretovat obrovské mnoţství ukazatelů. K nim patří nejen demografický vývoj populace, míry nezaměstnanosti či produktivity práce, avšak i globální hospodářské efekty, které např. vlivem mezinárodní dělby práce mohou měnit hospodářskou situaci a vytvářet tlak na nastavené sociální standardy. Převzetí celkové německé, dle mého názoru propracovanější, úpravy není úplně moţné, ale k inspiraci nám můţe slouţit. Příkladem je zákon o povinném úrazovém pojištění zaměstnanců, který by měl nabýt účinnosti příští rok. Dle mého názoru funguje úrazové pojištění v Německu výborně a do budoucna je i v ČR nezbytností. V důchodovém pojištění by se české pojištění mělo inspirovat např. stropem věku odchodu do důchodu. Obávám se, ţe zvyšovat odchodový věk stále více jiţ nelze. Dalším mým návrhem by byla změna výpočtu důchodů, která je v ČR vzhledem k dvousloţkové konstrukci zbytečně komplikovaná. Z pohledu zdravotního a nemocenského pojištění a při porovnání počtu

68

zdravotních pojišťoven se SRN bych uvítala v ČR vznik více pojišťoven, které by díky vlivu trhu a konkurence mohly více odpovídat specifickým potřebám pojištěnců. Při inspiraci německým pojištěním je však nezbytně nutná analýza vlivů působících individuálně na Českou republiku, přizpůsobení měřítek zdejším poměrům a postojům obyvatelstva a nalezení správného vyváţení státní angaţovanosti v řešení jednotlivých sociálních ohledů. Rozdíly v nastavení sociálního pojištění v ČR a v SRN jsou podle mne způsobeny také rozdílným historickým vývojem a ekonomickou situací států.

69

Seznam literatury a dalších zdrojů Knižní zdroje 1. FASSBENDER, Heino a Jürgen KLUGE. Perspektive Deutschland: was die Deutschen wirklich wollen. Originalausgabe. Berlin: Econ, 2006, 268, [1] p. Rororo, 55662,. ISBN 978-343-0126-717 2. HOCKERTS, Hrsg. Hans Günter, Hrsg. Ulrich BECKER a Hrsg. Klaus TENFELDE. Sozialstaat Deutschland: Geschichte und Gegenwart. Bonn: Dietz, J H, 2010. ISBN 978-3-8012-4198-8 3. (HRSG), Hans-Wolfgang Platzer). Sozialstaatliche Entwicklungen in Europa und die Sozialpolitik der Europäischen Union: die soziale Dimension im EU-Reformprozeß. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos-Verl.-Ges. ISBN 37-890-4783-X 4. CHVÁTALOVÁ, I. Peněţité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Praha: Linde, 2003. ISBN: 80-86131-45-9 5. GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání, Brno: Masarykova Univerzita Brno, 2000. ISBN: 80-7239-176-3 6. KAHOUN. V. A KOL. Sociální zabezpečení – vybrané kapitoly. Praha: Triton, 2009. ISBN: 978-80-7387-346-2. 7. KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. 1. vydání., Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN: 978-807179-620-6 8. KREBS, Vojtěch a kolektiv. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009, 178 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7416-044-8 9. METZLER, Gabriele. Sozialpolitik: vom bismarckschen Erfolgsmodell zum Pflegefall. Originalausgabe. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, c2003, 268, [1] p. Rororo, 55662,. ISBN 3-421-05489-4 10. SPIRIT, M. A KOL. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN: 978-80-7380-189-2 11. TOMEŠ, Igor a Kristina KOLDINSKÁ. Sociální právo Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xvi, 267 s. Právnické učebnice 12. TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-4000-324

70

13. OPIELKA, Michael. Sozialpolitik: Grundlagen und verleichende Perspektiven. Originalausgabe. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt, 2004. Rororo, 55662,. ISBN 34995-5662-6. 14. VANČUROVÁ, Alena a Stanislav KLAZAR. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80735-7102-1 15. VESELÝ, J. Právo sociálního zabezpečení. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86775-23-4 16. VERSICHERUNGSAKADEMIE, Rainer Foitzik. Hrsg.: Dt. Weitere Finanzdienstleistungen: produktorientierte Qualifikationen [online]. 2. Aufl. Karlsruhe: Verlag Versicherungswirtschaft, 2003 [cit. 2014-03-22]. ISBN 38-9952065-3.

Právní normy Sozialgesetzbuch (SGB XII) – Gesetzliche Unfallversicherung Sozialgesetzbuch (SGB XI) – Soziale Pflegeversicherung zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Internetové zdroje Deutsche Sozialversicherung http://www.deutsche-sozialversicherung.de Zahledbilder www.zahlenbilder.de (online placená databáze)

71

Comparative Tables on Social Protection in the Member States. MISSOC. Europiean Commission http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security %20rights%20in%20Germany_cs.pdf

Statistischers Bundesamt. https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Soziales/Sozialversicherungen /Aktuell.html BMAS – Bundesministerium für Arbeit und Soziales http://www.bmas.de/DE/Themen/Soziale-Sicherung

DGUV –Deutsche Gesetzliche Unfallversicherung: http://www.dguv.de/de/Versicherung/index.jsp

Comparative Tables on Social Protection in the Member States. MISSOC, Europiean Commission http://ec.europa.eu/employment_social/missoc/db/public/compareTables.do?lang=en Versicherungsnetzt http://www.versicherungsnetz.de/onlinelexikon¨

EURES-Triregio http://www.eures-triregio.eu

Lohn-info. Informationen zur Lohnabrechnung und Gehaltsabrechnung http://www.lohninfo.de Bundesagentur für Arbeit http://arbeitsagentur.de

MISSOC. Mutual Information System on Social Protectionhttp://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/COMPARATIVETA BLES/MISSOCDATABASE/comparativeTablesSearchResultTree.jsp 72

Gabler Wirtschaftslexion http://wirtschaftslexikon.gabler.de

Finanztip http://www.finanztip.de BMG – Bundesministerium für Gesundheit http://www.bmg.bund.de

Krankenkassen. Deutschland http://www.krankenkassen.de

Gesundheitsberichterstattung des Bundes http://www.gbe-bund.de

Die Budesregierung http://www.bundesregierung.de CECU. Portal für Finanzen und Versicherungen.

http://www.cecu.de/altersvorsorge-soziales.html Aucherportal. Das unabhängige Verbraucherportal http://www.1a.net Evropská komise http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security %20rights%20in%20Germany_cs.pdf ZPMV – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra http://www.zpmvcr.cz ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení http://www.cssz.cz 73

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/617 Výplata – Informace ze světa financí a peněz online http://www.vyplata.cz/duchod/vypocetvysiduchodu.php ČSSÚ – Český statistický úřad http://czso.cz

Finance http://www.finance.cz Důchody-Důchodci http://www.duchody-duchodci.cz

74

Seznam grafů Graf č.1 Poskytnuté dávky dle stupně potřeby péče .................................................... 39 Graf č. 2 Osoby potřebující péči dle věku ..................................................................... 41 Graf č.3 Sociální výdaje v % k HDP.............................................................................. 58 Graf č.4 Změny financování zákonného důchodového pojištění dle obyvatel SRN .. 65 Graf č.5 Souhlas obyvatel ČR se změnami v důchodovém pojištění .......................... 65

Seznam příloh Příloha č. 1 Důchodový věk ............................................................................................ 76 Příloha č.2 Pojistné na sociální pojištění v SRN ........................................................... 78 Příloha č.3 Pojistné na sociální pojištění v ČR ............................................................. 78 Příloha č.4 Hlavní nositelé sociálního pojištění v SRN ................................................ 80

75

Přílohy Příloha č.1 Důchodový věk

Důchodový věk činí u Rok narození

žen s počtem vychovaných dětí mužů 0

1

2

3a4

5 a více

1949

62r+4m

60r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

55r+4m

1950

62r+6m

61r

59r+8m

58r+4m

57r

55r+8m

1951

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

57r+4m

56r

1952

62r+10m

61r+8m

60r+4m

59r

57r+8m

56r+4m

1953

63r

62r

60r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

1954

63r+2m

62r+4m

61r

59r+8m

58r+4m

57r

1955

63r+4m

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

57r+4m

1956

63r+6m

63r+2m

61r+8m

60r+4m

59r

57r+8m

1957

63r+8m

63r+8m

62r+2m

60r+8m

59r+4m

58r

1958

63r+10m

63r+10m

62r+8m

61r+2m

59r+8m

58r+4m

1959

64r

64r

63r+2m

61r+8m

60r+2m

58r+8m

1960

64r+2m

64r+2m

63r+8m

62r+2m

60r+8m

59r+2m

1961

64r+4m

64r+4m

64r+2m

62r+8m

61r+2m

59r+8m

1962

64r+6m

64r+6m

64r+6m

63r+2m

61r+8m

60r+2m

1963

64r+8m

64r+8m

64r+8m

63r+8m

62r+2m

60r+8m

1964

64r+10m

64+10m

64r+10m

64r+2m

62r+8m

61r+2m

1965

65r

65r

65r

64r+8m

63r+2m

61r+8m

76

1966

65r+2m

65r+2m

65r+2m

65r+2m

63r+8m

62r+2m

1967

65r+4m

65r+4m

65r+4m

65r+4m

64r+2m

62r+8m

1968

65r+6m

65r+6m

65r+6m

65r+6m

64r+8m

63r+2m

1969

65r+8m

65r+8m

65r+8m

65r+8m

65r+2m

63+8m

1970

65r+10m

65r+10m

65r+10m

65r+10m

65r+8m

64r+2m

1971

66r

66r

66r

66r

66r

64r+8m

1972

66r+2m

66r+2m

66r+2m

66r+2m

66r+2m

65r+2m

1973

66r+4m

66r+4m

66r+4m

66r+4m

66r+4m

65r+8m

1974

66r+6m

66r+6m

66r+6m

66r+6m

66r+6m

66r+2m

rok narození

důchodový věk mužů i žen bez ohledu na počet dětí

1975

66r+8m

1976

66r+10m

1977

67r

1978

67r+2m

1979

67r+4m

1980

67r+6m

1981

67r+8m

1982

67r+10m

1983

68r

Pramen: Důchody-Důchodci. Důchodový věk. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.duchodyduchodci.cz/duchodovy-vek.php

77

Příloha č.2 Pojistné na sociální pojištění v SRN ( pro rok 2014)

Pojistné na

Důchodové

Zdravotní

sociální

pojištění

pojištění

Pojištění péče

Pojištění pro případ

pojištění

nezaměstnanosti 2,05205

Výše pojistného (v

18,9

15,5

+ 0,25 %

% hrubého

(9,45 zl. + 9,45

(7,3 zl. + 8,2

příplatek pro

měsíčního

zc.)204

zc.)

bezdětné nad

výdělku)

3

23let

Hranice příspěvku (do

5 950 (západ)

této hranice je z

5000 (východ)

HMV je

4050 206

4050

5 950 (západ) 5000 (východ)

povinnost odvézt příspěvek, v €) Pramen: Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:www.zahlenbilder.

Příloha č.3 Pojistné na sociální zabezpečení v ČR

Všeobecný vyměřovací základ

25 903 Kč

Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na

1 245 216 Kč

sociální pojištění Duchodové pojištění odvod z vyměřovacího základu zaměstnanec, který není účasten důchodového spoření

6,5 %

zaměstnance, který je účasten důchodového spoření

3,5 %

zaměstnavatel (včetně odvodu na státní politiku

22,7 % (včetně 1,2 % na SPZ)

zaměstnanosti) OSVČ neúčastná důchodového spoření (včetně SPZ)

29,2 % (včetně 1,2 % na SPZ)

OSVČ účastná důchodového spoření (včetně SPZ)

26,2 % (včetně 1,2 % na SPZ)

204

Zl.- zaměstnavatel, Zc.- zaměstnanec Sasko- zaměstnavatel platí 0,525 % a zaměstnanec 1,525 % 206 Západ, východ – země bývalého Západního Německa a bývalého Východního Německa 205

78

Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění

28 %

Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění,

30 %

současně účastna důchodového spoření Pojistné- osoba dobrovolně účastná na důchodovém

1 817 Kč

pojištění Pojistné- osoba dobrovolně účastná na důchodovém

1946 Kč

pojištění, současně účastna důchodového spoření OSVČ Maximální záloha

30 301 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ 

při hlavní činnosti

6 486 Kč

při vedlejší činnosti

2 595 Kč

Minimální záloha (včetně SPZ) bez účasti na důchodovém spoření při hlavní činnosti

1 894 Kč

při vedlejší činnosti

758 Kč

Nemocenské pojištění zaměstnavatel

2,3 % (3,3 % pro zam. mající méně neţ 26 zaměstnanců)

OSVČ

2,3 % (dobrovolné)

Pojistné OSVČ-minimální

115 Kč

Pojistné OSVČ-maximální

2 328 Kč

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ceska-sprava-socialniho-zabezpeceni-informuje-o-pouzivaninoveho-tiskopisu-prehled-o-vysi-pojistneho.htm

79

Příloha č.4 Hlavní nositelé sociálního pojištění v SRN Důchodové

Úrazové

Zdravotní

Pojištění péče

pojištění

pojištění

pojištění

Pojištěnec

Profesní

Zdravotní

sdruţení

pojišťovny

Svaz

Ţivnostenský

Regionální

součásti

Příslušné

německého

svaz

pojišťovny

příslušných

regionální

důchodového

druţstevních

zdravotních

agentury práce

pojištění,

řemesel

Podpora zaměstnanosti

Fondy péče

Spolková agentura práce

Zdravotní

pojišťoven

pojišťovny Důchodový svaz

Svaz úrazových řemeslnických

horníků, pojišťoven pro cechů

ţelezničárů

a veřejný sektor

námořníků

Podnikové Zemědělská

zdravotní

Regionální

profesní

pojišťovny

nositelé

sdruţení

pojištění

Důchodový svaz

horníků,

Důchodové

ţelezničářů

a

pojišťovny

námořníků (zde

zemědělců

jako nositel NP) Zdravotní pojišťovny zemědělců

Pramen: Zahledbilder. Zahlen, Daten +Zusammenhänge. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.zahlenbilder.de

80

Vysoká škola ekonomická v Praze FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents