VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Fair trade v České republice - průzkum očekávání spotřebitelů bakalářská práce

Autor: Kristýna Němcová Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.

Praha 2009

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří jakýmkoli způsobem přispěli ke vzniku této práce. Můj největší dík patří doc. Miroslavě Zamykalové za to, že se vedení mé práce vůbec ujala, ale hlavně za její podnětné připomínky, ochotu a vstřícnost. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Veronice Bačové za to, že mi věnovala svůj čas a pomohla mi s realizací výzkumu, své rodině

za trpělivost,

podporu a výpomoc při zpracovávání práce a v neposlední řadě všem těm, kteří se zapojili do výzkumu.

-2-

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne, 11. prosince 2009

………………… podpis studenta

-3-

Obsah Úvod ................................................................................................................ ....6 1

Charakteristika fair trade ........................................................................... 8 1.1 Pojem fair trade ...................................................................................................... 8 1.2 Podstata konceptu fair trade .................................................................................... 8 1.3 Cíle......................................................................................................................... 9 1.3.1 Sociální rozměr ............................................................................................. 10 1.3.2 Ekonomický rozměr ...................................................................................... 10 1.3.3 Ekologický rozměr ........................................................................................ 10 1.3.4 Politický rozměr ........................................................................................... 10 1.4 Historie................................................................................................................. 11 1.4.1 Počátek vývoje .............................................................................................. 11 1.4.2 Vznik prvních fair trade obchodů .................................................................. 11 1.4.3 Rozvoj tradiční formy fair trade .................................................................... 12 1.5 Mezinárodní fair trade organizace ......................................................................... 12 1.5.1 WFTO .......................................................................................................... 12 1.5.2 EFTA............................................................................................................ 13 1.5.3 NEWS! ......................................................................................................... 13 1.5.4 FLO .............................................................................................................. 13 1.6 Mechanismy poskytování záruk pro spotřebitele ................................................... 14 1.6.1 Tradiční způsob ............................................................................................ 14 1.6.2 Fairtrade® certifikace ................................................................................... 14 1.7 „Férová“ cena ....................................................................................................... 15 1.8 Fair trade produkty ............................................................................................... 15 1.8.1 Káva ............................................................................................................. 16 1.8.2 Banány ......................................................................................................... 17 1.8.3 Kakao ........................................................................................................... 17

2

Fair trade v České republice ..................................................................... 19 2.1 Počátky rozvoje konceptu fair trade ...................................................................... 19 2.2 Fair trade organizace v České republice ................................................................ 19 2.2.1 Asociace pro fair trade .................................................................................. 19 2.2.2 Společnost pro Fair Trade o. s. ...................................................................... 21 2.2.3 Jeden svět o. p. s. .......................................................................................... 21 2.2.4 Ekumenická akademie Praha o. s. ................................................................. 22 2.2.5 Excellent Plzeň s. r. o. ................................................................................... 23 2.2.6 Fairově s. r. o. ............................................................................................... 23 2.2.7 Fair Trade Centrum s. r. o. ............................................................................ 24 2.2.8 Mamacoffee s. r. o. ....................................................................................... 24 2.3 Prodejní místa v Praze .......................................................................................... 25 2.4 Spotřeba fair trade produktů v ČR ........................................................................ 27 2.4.1 Kde spotřebitelé nakupují.............................................................................. 27 2.4.2 Obliba fair trade produktů ............................................................................. 28 2.4.3 Srovnání se spotřebou ve světě...................................................................... 28

-4-

3

Výzkumná část ........................................................................................... 30 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8

Cíl výzkumu ......................................................................................................... 30 Metodika práce ..................................................................................................... 30 Formulace hypotéz ............................................................................................... 31 Výzkumný vzorek ................................................................................................ 32 Sběr a zpracování dat ............................................................................................ 32 Výsledky výzkumu a jejich analýza ...................................................................... 33 Shrnutí výsledků ................................................................................................... 39 Charakteristika typického zákazníka fair trade obchůdků ...................................... 40

Závěr ................................................................................................................. 41 Seznam použité literatury ................................................................................ 43 Seznam použitých zkratek ............................................................................... 46 Přílohy ............................................................................................................... 47

-5-

Úvod Pro svou práci jsem si vybrala téma o fair trade, neboť se mi zdála tato problematika aktuální, velice mne zaujala a chtěla jsem se o ní dozvědět více informací, které bych ve své práci mohla zúročit. Dalším důvodem byl také fakt, že povědomí o fair trade mezi českou veřejností je velmi slabé. Cílem práce je objasnit podstatu konceptu fair trade jako alternativní formy řešení chudoby rozvojových zemí, charakterizovat vývoj hnutí fair trade nejen ve světě, ale i u nás a zmapovat současnou situaci fair trade organizací v České republice. Další cíl je zaměřen na spotřebitele fair trade produktů, u kterých zkoumám jejich očekávání od nákupu výrobků, spotřebitelské chování a znalost konceptu. Práce je rozdělena do tří částí, přičemž první dvě jsou teoretické a třetí je praktická. V první části se zabývám charakteristikou fair trade, kde nejdříve objasňuji pojem fair trade a podstatu celého konceptu. Poté se snažím vysvětlit hlavní cíle hnutí fair trade a jeho rozměry. Součástí první části je také stručný přehled historie konceptu, který vznikal až v průběhu 19. století a postupně vyústil ve vznik mezinárodních fair trade organizací, jejichž hlavním cílem je zlepšit životní podmínky znevýhodněným pěstitelům z rozvojových zemí a pomoci jim k trvale udržitelnému rozvoji. Dále se zaměřím na mechanismy poskytování záruk pro spotřebitele a na princip stanovení spravedlivé ceny fair trade výrobků, na jejímž základě dostanou producenti spravedlivou odměnu. Pro zpestření práce představím vybrané fair trade produkty, které jsou součástí naší každodenní spotřeby. Druhá část se bude věnovat rozvoji konceptu v České republice, kde je pojem fair trade pro většinu lidí zatím neznámý. Na začátku zmíním, kdo je hlavní iniciátorkou hnutí u nás a jakým způsobem došlo ke vzniku první organizace podporující myšlenky spravedlivého obchodu. Pak představím jednotlivé fair trade organizace na našem území starající se o dovoz, prodej a certifikaci fair trade výrobků, o propagaci konceptu a o rozvojové vzdělání za účelem zvýšení povědomí české veřejnosti o fair trade. V této části pokládám za důležité představit všechna prodejní místa v Praze, abych tak poskytla potencionálním zákazníkům informativní přehled. Pro dokreslení obrázku o fair trade v ČR použiji konkrétní čísla ohledně spotřeby fair trade produktů za rok 2008 u nás a ve srovnání se světem.

-6-

Ve třetí praktické části se zabývám zpracováním výzkumu, v němž jsem si dala za cíl zjistit očekávání spotřebitelů od nákupu fair trade výrobků. Zajímalo mne, jaká je demografická struktura spotřebitelů, zda spotřebitelé konceptu skutečně důvěřují, co pro ně pojem fair trade znamená atd. Jako vedlejší cíl jsem si vytyčila charakterizovat typického zákazníka fair trade obchůdků. Veškeré výzkumy, které byly dosud v různých částí republiky prováděny, se zaměřovaly především na zjištění povědomí o fair trade u široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, že zjištěné výsledky poukazovaly na velmi špatné povědomí o konceptu, rozhodla jsem se ve výzkumu věnovat malé skupině lidí, u které bych znalost konceptu předpokládala – a to spotřebitelům fair trade výrobků. V této části rozeberu metodiku práce, formuluji hypotézy, které s dosaženými výsledky porovnám a v závěru třetí části shrnu. Ke zpracování daného tématu jsem využila převážně internetových zdrojů, neboť díky nim jsem našla nejaktuálnější informace ohledně fair trade organizací, vývoji konceptu až do současnosti, ale také informace o prodejních místech a obchodním obratu jednotlivých zemí.

-7-

1 Charakteristika fair trade 1.1 Pojem fair trade Na začátku této práce je třeba pravopis pojmu fair trade objasnit. Fair trade se do českého jazyka obvykle překládá jako „spravedlivý obchod“, avšak tento výraz není pro jeho obecnost vhodný k užívání, a proto jsem se v práci rozhodla používat anglický pojem „fair trade“.1 Výraz Fairtrade® je označení pro veškeré certifikované

výrobky mezinárodní

organizací FLO.2

1.2 Podstata konceptu fair trade Fair trade je alternativní forma mezinárodního obchodu, která nemá žádnou právně upravenou definici, nýbrž existuje více jejích interpretací. Obecně lze říci, že fair trade představuje spravedlivý způsob obchodu mezi subjekty z rozvojových a rozvinutých zemí s důrazem na sociální, etické a ekologické zásady. Nejrozšířenější charakteristika konceptu fair trade byla vytvořena mezinárodní asociací FINE3 v prosinci 2001 a má následující podobu: „Fair trade je obchodní partnerství, založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Producentům a řemeslníkům (zejména z „globálního Jihu4“) nabízí lepší pracovní podmínky a chrání jejich práva, čímž se snaží přispět k trvale udržitelnému rozvoji.“5 Jde především o snahu zajistit drobným pěstitelům z Afriky, Latinské Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie takové obchodní podmínky, díky kterým si budou moci zajistit vlastní prací důstojný život. Právo na důstojný život by měl mít každý bez rozdílu, ale bohužel se tomu tak globálně neděje. V mezinárodním obchodě si nadnárodní obchodní společnosti díky své síle na trhu určují pravidla a slabým partnerům z rozvojových zemí nezbývá nic jiného, než je akceptovat.

1

Slovo „fair trade“ psané s malými počátečními písmeny používá Asociace pro fair trade jako ustálený pojem, avšak je možné se setkat i s výrazem „Fair Trade“, používaným běžně v zahraničí. 2 Fairtrade Labelling Organizations International, více v kapitole Mezinárodní fair trade organizace 3 FINE je asociace fair trade organizací FLO, IFAT (dnes WFTO), NEWS a EFTA (viz subkapitola Mezinárodní fair trade organizace) 4 „globální Jih“ zde představuje rozvojové země Afriky, Latinské Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie. 5 WFTO. What is Fair Trade? [online]. Dostupný z WWW: http://www.wfto.com/index.php?option=com_content&task=view&id=1&Itemid=12

-8-

Dochází tak k situaci, kdy velké firmy při snaze navýšit svůj zisk co nejvíce, snižují náklady na minimum, což pak vede k vykořisťování nejslabších producentů, kteří jsou na exportu závislí.6

1.3 Cíle Naproti tomuto konvenčnímu trhu stojí právě fair trade, jehož cíle definuje mezinárodní organizace FINE takto: 1. „Zlepšit životní podmínky producentů zlepšením přístupu na trhy, posílením organizací prvovýrobců, vykupováním za lepší ceny a kontinuitou v obchodním partnerství 2. Podporovat příležitosti rozvoje znevýhodněných producentů, zvláště žen a tradičních národů, a chránit děti před zneužíváním v produkčním procesu 3. Zvyšovat uvědomění mezi spotřebiteli o negativním dopadu mezinárodního obchodu na producenty tak, aby mohli využít svou kupní sílu pozitivně 4. Vytvořit ukázkový model obchodního partnerství skrze dialog, transparentnost a vzájemný respekt 5. Vést kampaně za změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu 6. Chránit lidská práva propagací sociální spravedlnosti, ochrany životního prostředí a ekonomické jistoty.“7

Uvedené cíle můžeme rozčlenit dle jejich významu do čtyř vzájemně propojených celků, týkající se oblasti sociální, ekonomické, ekologické a politické.

6

Společnost pro Fair Trade. Proč má být obchod fér? [online]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=64 7 Asociace pro fair trade. Cíle fair trade [online]. [op. cit. 12. 11. 2009]. Dostupný z WWW: http://www.fairtradeasociace.cz/?block=56&sub=74

-9-

1.3.1 Sociální rozměr Co se týče sociálního rozměru, koncept fair trade se zaměřuje na dodržování základních pracovních standardů Mezinárodní organizace práce ILO.8 Jde především o zaručení minimálního sociálního a zdravotního zabezpečení, bezpečnosti práce, svobody sdružování a kolektivního vyjednávání. Nucená a dětská práce je vyloučena stejně tak jako diskriminace z rasových, etnických či náboženských důvodů.9

1.3.2 Ekonomický rozměr Drobným pěstitelům je garantovaná taková minimální mzda, která pokryje náklady na uspokojení alespoň základních potřeb člověka a tím jim zajistí důstojné živobytí. Fair trade organizace oproti běžným obchodním partnerům poskytují výrobcům zálohy na sjednané produkce předem, dlouhodobé obchodní smlouvy a poradenství, které napomáhá rozvoji jejich podnikatelských aktivit.

1.3.3 Ekologický rozměr Fair trade systém dbá na dodržování ekologických standardů, zaručuje zdravotní nezávadnost produktů a šetří přírodní zdroje. Tímto šetrným přístupem k životnímu prostředí podporuje přechod na ekologické zemědělství a upřednostňováním místních přírodních materiálů prosazuje zásady trvalé udržitelnosti.

1.3.4 Politický rozměr Z politického hlediska hraje fair trade důležitou roli v zapojení demokraticky organizovaných

družstev

podnikatelských

aktivit.

výrobců Činnost

a

pěstitelů

fair

trade

do

rozhodování ohledně

organizací

poukazuje

na

vlastních nerovnosti

v mezinárodním obchodě, čímž vytváří tlak na mezinárodní politické struktury a dává podnět ke změně pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.10

8

International Labour Office. Cílem ILO je zlepšování pracovních a životních podmínek přijímáním mezinárodních pracovních úmluv a doporučení stanovujících minimální standardy v oblastech jako jsou mzdy, pracovní doba a podmínky zaměstnání a sociální jistoty. 9 ŠPAČKOVÁ Šárka, CHMELAŘ, Pavel a kol.: Informační manuál o Fair Trade [online]. 1.vyd. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání 2006, s. 4. Dostupný z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/manual.pdf 10 Společnost pro fair trade a rozvojové vzdělávání. Informační leták „Fair Trade“ [online]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.cz/upload/pavelch-Vseob.pdf

- 10 -

1.4 Historie 1.4.1 Počátek vývoje První podněty vedoucí ke zrodu myšlenky fair trade vznikaly v průběhu 19. století, kdy do zemí tzv. třetího světa začalo jezdit mnoho lidí za účelem rozvojové pomoci. Při těchto návštěvách bylo zjištěno, že dochází k zneužívání pracovních sil při neadekvátních pracovních podmínkách. Malí producenti byli nuceni prodávat své tradiční řemeslné výrobky za velmi nízké ceny zahraničním obchodníkům, kteří je poté v bohatých zemích prodávali za několikanásobně vyšší ceny. To přimělo církevně založené organizace ke snaze tyto výrobky vyvážet a v rozvinutých zemích prodávat s tím rozdílem, že drobní producenti dostávali spravedlivou odměnu.11 O počáteční rozvoj fair trade (dříve nazýván alternativním obchodem) se zasadila v roce 1946 americká organizace Self Help Crafts,12 vykupováním výšivek od chudých lidí z Portorika, a organizace SERRV (Sales Exchange for Refugee Rehabilitation and Vocation) na pomoc zvláště evropským uprchlíkům, jež začala o pár let později obchodovat s komunitami v rozvojovém světě. V Evropě přišla s myšlenkou spravedlivého obchodu jako první britská organizace Oxfam (Oxford Committee for Famine Relief), která prodejem zdobných polštářků od čínských uprchlíků dala v roce 1964 vznik první Fair Trade organizaci. 13 Další evropskou zemí, jež byla u zrodu fair trade, je Nizozemsko, kde byla v roce 1959 katolickými křesťany založena organizace S.O.S. taktéž prodávající zboží z rozvojových zemí.

1.4.2 Vznik prvních fair trade obchodů Postupně tak fair trade nabýval na významu, což vedlo ke vzniku prvních obchodů specializovaných na prodej řemeslných a potravinových výrobků pocházejících přímo od producentů z rozvojových zemí. První světový obchod vznikl v USA (Ohio) v roce 1958 a první evropský v nizozemském městě Breukelen o jedenáct let později. Heslem nové koncepce rozvojové pomoci v 70. letech se stává „Trade, not aid“ („Obchod, ne pomoc“)14 s cílem zajistit producentům v rozvojových zemích takový obchod,

11

TOŽIČKA, Tomáš: Brožura. Fair Trade – Spravedlivý obchod v České republice. [online]. Brno: Asociace pro fair trade 2004, s. 2. Dostupný z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/brozura.pdf 12 Dnes již Ten Thousand Villages 13 ŠPAČKOVÁ, Šárka, CHMELAŘ, Pavel a kol.: Informační manuál o Fair Trade [online]. 1.vyd. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání 2006, s. 3. Dostupný z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/manual.pdf 14

Jak vychází z Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development) v roce 1964.

- 11 -

který jim dá udržitelnou možnost obživy za spravedlivých podmínek. Tak pomalu dochází k utváření tradičního pojetí fair trade ve světě, vedeného především nevládními a církevními institucemi, které vzbuzovaly pro širokou veřejnost důvěru.

1.4.3 Rozvoj tradiční formy fair trade Od 80. let dochází k rozšíření fair trade sortimentu o nové potraviny (jako např. cukr, kakao, čaj, čokoláda) a k certifikaci těchto výrobků garantující spotřebitelům, že označené zboží vzniklo v souladu s principy fair trade. První existující značkou byla nizozemská Max Havelaar, která si během jednoho roku získala své místo na nizozemském trhu, když dosáhla spotřeba fair trade kávy 3 % z celého národního prodeje kávy.15 Se vznikem dalších značek, růstem povědomí o fair trade a zapojení mnoha národních skupin (zejména z USA, Kanady a západní Evropy) do konceptu se vytvořila potřeba založit mezinárodní organizaci, která bude zapojené dovozce, vývozce a producenty sdružovat.

1.5 Mezinárodní fair trade organizace 1.5.1 WFTO Jako první vznikla roku 1989 International Federation for Alternative Trade16 (IFAT), dnes již WFTO (World Fair Trade Organization). Tato globální síť 350-ti organizací sdružuje všechny její členy reprezentující fair trade řetězec počínající výrobou a končící prodejem. WFTO se snaží zlepšit životní podmínky znevýhodněným producentům v 70-ti zemích světa, aby jim tak pomohla k trvale udržitelnému ekonomickému rozvoji. Členství mohou získat pouze ty organizace, které 100 % dodržují 10 principů fair trade17 ve všech svých podnikatelských činnostech. Tito členové pak mají oprávnění k užívání loga WFTO18 a jsou organizací WFTO přísně sledované.

15

EFTA: Fifty years of fair trade. A brief history of the fair trade movement [online]; editovala KOCKEN, Marlike, 2003. Dostupný z WWW: http://www.gepa3.com/download/gepa_Fair_Trade_history__en.pdf 16 Nyní se pro IFAT používá International Fair Trade Association. 17 Viz příloha 18 WFTO. About WFTO [online]. Dostupný z WWW: http://www.wfto.com/index.php?option=com_content&task=view&id=2&Itemid=14

- 12 -

1.5.2 EFTA European Fair Trade Association (EFTA) oficiálně založená roku 1990 v Nizozemsku je společenství jedenácti největších dovozců z devíti evropských zemí, 19 jejichž cílem je vzájemná spolupráce a koordinace. Organizace si mezi sebou vyměňují cenné informace, vytváří podmínky pro pracovní divize a na členských zasedáních rozvíjí společné projekty. Mimo jiné asociace vede databázi obsahující detaily o svých dodavatelích a produktech, nazývanou „Fairdata“. Pobočka v Bruselu je zodpovědná za realizaci projektu „Fair Procura“, financovaného Evropskou unií, jehož cílem je prosazovat zásady trvale udržitelného rozvoje.20

1.5.3 NEWS! V roce 1994 zakládá patnáct evropských sítí světových obchodů sdružení Network of European World Shops (NEWS!) reprezentující dnes cca 2 500 prodejen v třinácti evropských zemích. 21 Organizace se zaměřuje především na lobbying, podporu profesionalizace světových obchodů (tzv. world shopů) a pořádání kampaní za spravedlivý obchod.22

1.5.4 FLO Fairtrade Labelling Organizations International (FLO) je mezinárodní certifikační organizace se sídlem v Bonnu, jejíž hlavní funkce spočívá v zavádění standardů, které jsou podmínkou pro zapojení do systému Fairtrade®. V tomto systému působí 19 certifikačních center z 23 zemí mající oprávnění udílet vybraným produktům ochrannou známku Fairtrade®. FLO pak nad danými centry dohlíží a kontroluje dodržování standardů.

19

Do asociace EFTA patří Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. EFTA. [online] Dostupný z WWW: http://www.european-fair-trade-association.org/efta/ 21 Do asociace NEWS! patří Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Velká Británie. 22 ŠTĚRBA, Luděk: Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v ČR. Msida, 2004, str. 20. 20

- 13 -

FLO, IFAT (nyní WFTO), NEWS! a EFTA vytvořily v roce 1998 platformu pro vzájemnou spolupráci - FINE. O šest let později společně založily v Bruselu kancelář pro prosazování zájmů fair trade (Fairtrade Advocacy Office) s cílem prosazovat systém fair trade na mezinárodní úrovni.23

1.6 Mechanismy poskytování záruk pro spotřebitele Prodej fair trade výrobků musí určitým způsobem spotřebitelům poskytovat záruku, že daný produkt byl vyroben za spravedlivých podmínek a jeho producenti byli spravedlivě odměněni. V České republice existují dva principy, na jejichž základě lze původ fair trade výrobků zaručit; a to buď tradiční princip nebo princip certifikace.

1.6.1 Tradiční způsob Prvním jmenovaným principem je tradiční způsob prodeje fair trade výrobků, jenž je založen na výrobě, dovozu a distribuci výrobků specializovanými fair trade organizacemi. Tyto organizace mají fair trade v centru svých zájmů, myšlenky konceptu plně podporují a provozují specializované obchůdky, ve kterých dané produkty prodávají. Obchůdky, jenž jsou v ČR provozovány členy Asociace pro fair trade, jsou dostatečnou zárukou pro spotřebitele, neboť zboží odebírají výhradně od důvěryhodných fair trade dodavatelů (většinou od členů WFTO).24

1.6.2 Fairtrade® certifikace Druhým způsobem garance původu fair trade výrobků je ochranná známka Fairtrade®25 (viz obr.), kterou nezávisle uděluje certifikační organizace FLO. Tato organizace spotřebiteli zaručuje, že jím koupené zboží se známkou Fairtrade® splňuje všechny fair trade standardy dané FLO. Sortiment Fairtrade® výrobků tak mohou prodávat běžné komerční firmy, obchodní řetězce a supermarkety, neboť tato ochranná známka je uvedena na každém Fairtrade® výrobku.26 23

FLO. About us [online]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.net/what_we_do.html?&L= Společnost pro fair trade. Jak poznáte fair trade výrobek? [online]. [cit. 20. 11. 2009 ]Dostupné z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=74 25 Fairtrade® certifikace je prováděna pouze u potravinových výrobků, nikoli u řemeslných. Pravidla certifikace i standardy pro jednotlivé komodity jsou k dispozici na webových stránkách FLO: www.fairtrade.net 26 Asociace pro fair trade. Jak se pozná FT [online]. [cit. 20. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.fairtradeasociace.cz/?block=66 24

- 14 -

1.7 „Férová“ cena Doposud bylo zmíněno, že koncept fair trade garantuje svým výrobcům za jejich kvalitní výrobky spravedlivou cenu. Ale jaká vlastně ta spravedlivá odměna je? Co to pro dané producenty znamená? V prvé řadě musí odměna, kterou výrobci za produkty dostávají, pokrýt veškeré náklady spojené s jejich výrobou. To znamená, že systém fair trade garantuje tzv. minimální úroveň výkupní ceny, která i přes výkyvy na mezinárodním trhu nikdy neklesne. Pokud však světová cena vzroste nad minimální úroveň, výkupní cena pro fair trade družstva se ještě zvýší. Mimo tuto stabilní odměnu dostávají producentská družstva ještě tzv. prémii, která putuje do společného fondu družstva a slouží k financování jejich rozvoje, podpoře vzdělání a ke zlepšení životního prostředí. Na žádost producentů poskytují odběratelé částečné platby předem, což družstvům výrazně usnadňuje podnikání. Důležité je zmínit, že při nákupu fair trade výrobků nejde o charitu, nýbrž o odpovědné a uvědomělé chování spotřebitele, při kterém dostává velmi kvalitní výrobek garantující dodržování ekologických a etických principů.27 Proto je většinou cena výrobků o něco vyšší než u běžného konvenčního zboží, avšak u vysoce kvalitních výrobků se cena pohybuje na stejné úrovni. V příloze č. 2 je pak přesně uveden přínos z prodeje kávy pro producenty z rozvojových zemí.

1.8 Fair trade produkty Sortiment fair trade výrobků zahrnuje především tropické a subtropické zemědělské komodity, které jsou součástí naší každodenní spotřeby a v Evropě se dají jen těžko vypěstovat. K nejdůležitějším výrobkům patří káva, čaj, kakao, třtinový cukr, čokoláda, cukrovinky, sušené ovoce, ořechy, rýže, koření, marmeláda, víno, ovocné nápoje atd. Vedle potravinového zboží patří do sortimentu také rukodělné výrobky jako např. košíky, ošatky, keramické zboží, originální šperky, hračky, peněženky, bavlněné šátky atd., které hrály důležitou roli právě v počátcích fair trade obchodování. Na rozdíl od potravin, tyto výrobky v sobě zachycují spojení neobvyklého materiálu, tradice a kulturní zvyklosti. Mezi nejprodávanější fair trade komodity patří káva, banány a kakao, proto právě těmto produktům bude dále věnován prostor.

27

Asociace pro fair trade. Brožura: Fair trade - spravedlivý obchod v ČR [online]. [cit. 20. 11. 2009] Dostupný z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/brozura.pdf

- 15 -

1.8.1 Káva Káva28 je symbolem celého fair trade hnutí nejen proto, že byla právě prvním potravinovým produktem na trhu s fair trade výrobky, ale především proto, že byla a stále je hlavním zdrojem obživy mnoha pěstitelů v rozvojových zemí. Po ropě je druhou nejobchodovanější komoditou na světě,29 což dokazuje i celosvětová produkce cca 127 milionů žoků30 v roce 2008.31 Největším světovým producentem kávy je Brazílie s produkcí kolem 46 milionů žoků, druhou pozici zaujímá Vietnam s 16 miliony žoky a na třetím místě je Kolumbie s 10,5 miliony žoky.32 Tyto tři zmíněné země dohromady vytváří více jak polovinu světové produkce, zbylá část pak připadá na Etiopii, Indonésii, Indii, Mexiko, Peru, Ugandu a další. Co se týče celosvětového obchodu s Fairtrade® kávou, nabývá tento koncept rok od roku většího významu. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2002 dosáhl světový objem prodeje 15 779 tun, za pět let byl téměř čtyřnásobný a v roce 2008 se zvýšil ještě o 14 %. Každoroční rostoucí tendence ukazuje, že o kvalitní kávu, která zaručuje svým pěstitelům spravedlivou odměnu, je stále větší zájem.

Tab. 1: Celosvětový objem prodeje fair trade výrobků (v tunách) 2002

2007

2008

káva

15 779

57 726

65 808

banány

36 641

233 754

299 205

kakao

1 656

7 306

10 299

Zdroj: Vlastní zpracování autorky, FLO: http://www.fairtrade.net/

28

Z hlediska odrůd dělíme kávu na více kvalitní arabicu (70 % celosvětové produkce kávy), jež má méně hořkou, ale výraznou chuť, a méně kvalitní robustu.(25%), která je více hořká a odolnější vůči klimatickým podmínkám. 29 ICO (International Coffee Organization). The story of coffee [online]. [cit. 16. 11. 2009] Dostupný z WWW: http://www.ico.org/coffee_story.asp 30 1 žok = 60 kg 31 Odhad byl prováděn k 11. 9. 2009 mezinárodní organizací ICO. Zdroj: www.ico.org 32 ICO. http://www.ico.org/prices/po.htm

- 16 -

1.8.2 Banány Banán je nejkonzumovanějším ovocem a zároveň pátou nejobchodovanější zemědělskou komoditou (po obilí, cukru, kávě a kakau) na světovém trhu. Jak je patrné z tabulky č. 1, v roce 2008 vzrostla roční spotřeba Fairtrade® banánů o 28 % na téměř 300 000 tun, přičemž celková světová spotřeba banánů dosahuje cca 100 milionů tun.33 K největším exportérům se řadí Ekvádor (29 %), Kostarika (13 %), Filipíny (12 %) a Kolumbie (10 %).34 Banánový průmysl na jedné straně přináší obrovské výdělky mezinárodním ovocnářským koncernům, 35 avšak na straně druhé vykořisťuje malé farmáře a farmářky, kteří podle odhadů FLO dostávají 7 - 10 % z konečné ceny banánů, dělníci pak dokonce 1 - 3 %. Za hlavního iniciátora spravedlivého obchodu s banány je považován německý spolek Banafair, který dováží a prodává banány za podmínek a standardů stanovených FLO za účelem zlepšení pracovních podmínek, zdravotní a sociální situace a garance minimálních mezd.36 Na českém trhu se zatím Fairtrade® banány vyskytují velmi zřídka, neboť povědomí o celém hnutí mezi českými spotřebiteli není dostatečné a čeští dovozci v současnosti preferují certifikaci Bio.37 Naopak velký zájem o Fairtrade® banány projevují lidé ve Velké Británii, Švýcarsku a v Nizozemsku.

1.8.3 Kakao Kakao je jedním z nejdůležitějších vývozních produktů mnoha rozvojových zemí.38 Kvůli náročným klimatickým podmínkám, jako je vysoká teplota a vlhkost vzduchu, se kakaovník pěstuje nejvíce v západní Africe, Latinské Americe a v jihovýchodní Asii. Hlavními světovými producenty jsou Pobřeží slonoviny (37 %), Ghana (21 %) a Indonésie (13 %), kteří se dohromady podílejí na cca 71 % světové produkce.39 K dalším významným producentům patří Nigérie, Kamerun a Brazílie.

33

FLO UNCTAD. 2006. http://www.unctad.org/infocomm/anglais/banana/market.htm#prod 35 Mezi tři největší ovocnářské koncerny patří Chiquita, Dole a del Monte. 36 Asociace pro fair trade. Brožura: Spravedlivý obchod v České republice [online]. [cit. 18. 11. 2009]. Dostupný z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/brozura.pdf 37 Společnost pro fair trade. Fair trade výrobky a výrobci [online]. [cit. 18. 11. 2009]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=239 38 Z odhadů FLO vyplývá, že na produkci kakaa je závislých až 14 milionů lidí z rozvojových zemích. 39 Společnost pro fair trade. Proč fair trade kakao [online]. [cit. 18. 11. 2009]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=66 34

- 17 -

Ve všech uvedených zemích je pěstování kakaa spojeno s problémy jako jsou např. špatné pracovní podmínky, nucená a dětská práce a používání nevhodných chemických přípravků, které mají negativní důsledky jak na životní prostředí, dělníky a farmáře, tak i na spotřebitele, kteří poté dostávají stále více nekvalitní výrobky. Tyto problémy způsobují nadnárodní korporace,40 které se snaží nízké výkupní ceny ještě více stlačovat. Alternativu ke konvenčnímu obchodu nabízí právě fair trade usilující o sdružování farmářů do asociací, přechod na certifikované ekologické zemědělství, zajištění důstojného živobytí pro všechny pěstitele a posílení jejich pozic v obchodním řetězci. První založenou nestátní organizací pěstitelů Fairtrade® kakaa byla v roce 1993 Kuapa Kokoo v Ghaně, která v současnosti sdružuje kolem 35 000 pěstitelů.41 Postupně se vyvíjela další fair trade družstva, jejichž celková produkce kakaa za minulý rok dosáhla 10 000 tun (viz obr. 1).

Obr. 1: Podíl na světové produkci kakaa (odhad pro rok 2005/2006)

Zdroj:UNCTAD, http://www.unctad.org/infocomm/anglais/cocoa/market.htm

40

41

Šest nadnárodních korporací vyrábí čtyři pětiny čokolády na světě.

HLADÍKOVÁ, Lucie: Úloha fair trade v ekonomickém rozvoji Ghany. Vysoká škola ekonomická. Praha, 2009.

- 18 -

2 Fair trade v České republice 2.1 Počátky rozvoje konceptu fair trade Rozvoj konceptu fair trade v České republice začal na rozdíl od jiných vyspělejších zemích v západní Evropě až v první polovině 90. let. Hlavní iniciátorkou tohoto hnutí byla Věra Lukášová, která se díky svým zkušenostem s fair trade obchůdky v Německu42 zasloužila o vznik první neziskové organizace podporující myšlenky spravedlivého obchodu. A tak v roce 1994 došlo ke spojení čtyř pražských sborů Československé církve evangelické (Jarov, Libeň, Salvátor a Vinohrady), které založily neziskovou organizaci Jeden svět a otevřely první Obchůdek jednoho světa v České republice. Obchůdek fungoval čistě na dobrovolnické bázi a byl důležitým impulzem k dalšímu rozvoji konceptu u nás.43 V současnosti je rozsah českého hnutí větší, než tomu bylo před 15-ti lety, ale stále se nemůžeme srovnávat se státy jako jsou Švýcarsko a Nizozemsko, které řadíme mezi „fair tradové“ velmoci. Rozvoj konceptu je především závislý na iniciativě jednotlivých organizací, které díky informačním kampaním a vzdělávacím aktivitám zvyšují obecné povědomí o fair trade mezi českou veřejností. V České republice působí několik organizací a firem zabývajících se tímto hnutím.

2.2 Fair trade organizace v České republice

2.2.1 Asociace pro fair trade Asociace pro fair trade (dále jen Asociace) je zájmovým sdružením právnických osob, které usiluje o rozvoj spravedlivého obchodu v České republice a dohlíží na řádné využívání ochranné známky Fairtrade®. Asociace vznikla v roce 2004 a nyní má tyto členy: Ekumenická akademie Praha o.s., EXCELLENT Plzeň s.r.o., Fairově s.r.o., Fair Trade Centrum s.r.o., Jeden svět o.p.s., Společnost pro Fair Trade a Mamacoffee s.r.o.

42

Šlo především o obchůdky založené společnostmi GEPA, Drittewelt-Partner, F.A.I.R.E., EL PUENTE aj. GEPA (Gemeinschaft für Partnerschaft mit der Dritten Welt) je v současnosti jediný zahraniční partner o.p.s. Jeden svět. 43 Asociace pro fair trade: 15 let fair trade vČR! [online]. Dostupný z WWW> http://www.fairtradeasociace.cz/site/cs/notice/11

- 19 -

Ve svých stanovách si sdružení vytyčilo tyto cíle: 1. „Zvyšování obecného povědomí o fair trade, jeho principech a cílech. 2. Podpora dovozu, certifikace a prodeje fair trade výrobků. 3. Podpora stávajících a iniciování vzniku nových prodejních míst fair trade výrobků. 4. Stát se českou iniciativou mezinárodní organizace Fairtrade Labelling Organization, která uděluje licence pro užívání známky Fairtrade®. 5. Dohled nad správným užíváním známky Fairtrade® i nad dalším označováním výrobků fair trade.“44 Navíc je povinností každého člena Asociace dodržovat pravidla, která vyplývají z Kodexu chování člena Asociace pro fair trade.45 Členové jsou aktivně zapojeni do osvěty a propagace fair trade za účelem zvyšování povědomí o celém konceptu v České republice. Během roku pořádají různé diskusní večery, prezentace o fair trade a přednášky spojené s ochutnávkou fair trade výrobků. Od února 2009 se Asociace prezentuje na sociální síti Facebook,46 kde se svými příznivci a příznivkyněmi komunikuje, sdílí společné názory a informuje je o dění fair trade hnutí u nás i ve světě. Zástupci a zástupkyně Asociace pak také reprezentují Českou republiku na evropském fair trade veletrhu, kde se setkávají se zahraničními fair trade organizacemi a navazují s nimi kontakty pro možnou budoucí spolupráci a partnerství. Na těchto setkáních se zástupci a zástupkyně Asociace inspirují tím, jak je hnutí prosazováno ve světě a snaží se pak doma nové poznatky zúročit. Dále organizace podporuje stávající obchůdky s fair trade výrobky, poskytuje poradenství a iniciuje vznik nových obchůdků a jiných prodejních míst.47

44

Asociace pro fair trade: Stanovy zájmového sdružení právnických osob Asociace pro fair trade [online]. (přijaty Valnou hromadou Asociace pro fair trade v Praze dne 29. 6. 2007). Dostupné z WWW: http://fairtradeasociace.cz/upload/stanovy.pdf 45 Viz příloha 46 Facebook (www.facebook.cz) je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě. Se svými více než 300 miliony aktivních uživatelů (září 2009) je jednou z největších společenských sítí na světě. 47 Asociace pro fair trade. Brožura "Fair Trade - Spravedlivý obchod v České republice" [online]. Srpen 2004. [cit. 12. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/?block=71&sub=88

- 20 -

2.2.2 Společnost pro Fair Trade o. s.

Společnost pro fair trade je nevládní nezisková organizace, jež má status občanského sdružení. V roce 2003 vznikla zejména za účelem zvýšit povědomí české veřejnosti o rozvojové problematice a motivovat české spotřebitele k sociálně a ekologicky odpovědnému spotřebitelství, jak vyplývá ze Stanov sdružení přijatých v dubnu 2008. Toho se snaží dosáhnout pomocí rozvojového vzdělávání, jež vybízí „k přemýšlení o mimoevropských kulturách, hodnotách, životních stylech a problémech a našem postoji a vztahu k nim.“48 Společnost pro fair trade se zaměřuje především na žáky základních i středních škol, kterým zajímavou formou vysvětluje vzájemnou propojenost rozvojových a ekonomicky vyspělých zemí a vybízí je k odpovědnější a ohleduplnější spotřebě.49 Mezi další činnosti sdružení patří organizace workshopů a informačních stánků o fair trade, tvorba informačních materiálů, medializace, dovoz fair trade výrobků od italské organizace Commercio Alternativo a jejich prodej ve specializovaných obchůdcích NaZemi v Praze, Brně, Olomouci.50 Veškerá aktivita zahrnující vzdělávací, osvětové a obchodní činnosti společnosti je postavena na dobrovolnickém principu.

2.2.3 Jeden svět o. p. s. Jak už bylo výše zmíněno, první vzniklou nadací podporující myšlenky fair trade byl Jeden svět. Ředitelkou společnosti je paní Věra Lukášová, která stála u zrodu tohoto způsobu prodeje v Česku. Nadace byla v roce 2000 změněna na obecně prospěšnou společnost Jeden svět, jejímž cílem je poskytovat obecně prospěšné služby mentálně či fyzicky postiženým lidem v ČR a dále pak lidem v rozvojových zemích.51 Toho se snaží dosáhnout prodejem rukodělných řemeslných výrobků z rozvojových zemí a výrobků z chráněných dílen diakonie ČCE ve specializovaných pražských obchůdcích Jednoho světa. 48

Společnost pro Fair Trade. Rozvojové vzdělávání [online]. [cit. 10. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=11 49 Společnost pro Fair Trade. Svět v nákupním košíku. Vzdělávací program pro školy [online]. [cit. 10. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.svetvnakupnimkosiku.cz/skoly/o-programu/ 50 Společnost pro Fair Trade. O nás [online]. [cit. 10. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=31 51 Jeden svět o.p.s. [online]. Dostupný z WWW: http://www.jedensvet.org/jeden_svet.html op.cit.

- 21 -

Cílem o.p.s. Jeden svět totiž není poskytovat almužnu chudým a postiženým, nýbrž pomoct jim tak, aby si pomohli oni sami, neboli nedávat jim rybu, nýbrž je naučit, jak se ryby loví.52 Českými partnery společnosti jsou: Domov odpočinku ve stáří Diakonie ČCE v Krabčicích, Chráněná dílna Diakonie v Litoměřicích, Chráněná dílna Letohrádek Vendula v Horním Bezděkově, Diakonie ČCE v Soběslavi (Rolnička) a Centrum pro otázky migrace.53

2.2.4 Ekumenická akademie Praha o. s. Občanské sdružení Ekumenická54 akademie Praha (dále jen EAP) je nezisková organizace zabývající se vzděláváním dospělých a mládeže. Od roku 1995 rozvíjí svou činnost nejen formou přednášek, seminářů a konferencí, ale také organizováním studijních pobytů, přípravou dlouhodobých vzdělávacích programů a poskytováním poradenství.55 „Obsahově se zaměřuje na otázky kultury, politiky, vztahů církve a společnosti, sociální spravedlnosti, udržitelného rozvoje a ve významné míře otázkami vztahů Severu a Jihu.“56 V roce 2003 se Akademie začala věnovat propagaci konceptu fair trade u nás a od roku 2004 se už zabývá velkoobchodním i maloobchodním prodejem fair trade výrobků, pro které získala jako první organizace v České republice potřebné mezinárodní certifikáty.57 V současné době jsou členy EAP církve, 58 Evangelická akademie Míšeň a Kruh přátel Evangelické akademie Míšeň, Ekumenické informační centrum v Drážďanech (SRN), katolické vzdělávací centrum Betriebsseminar Linz (Rakousko) a někteří jednotlivci, pro které, jak je uváděno na webových stránkách EAP, církevní příslušnost není v žádném případě podmínkou členství.

52 53

54

Jeden svět o.p.s. [online]. Dostupný z WWW: http://www.jedensvet.org/jeden_svet.html op.cit. Jeden svět o.p.s. Partneři [online]. Dostupný z WWW: http://www.jedensvet.org/partneri.html [op.cit. 10. 11. 2009]

„Slovo „ekumenická“ vyznačuje její křesťanské východisko, nespojované s jednou určitou církví ale s tradicí dialogu a spolupráce přes hranice církví, náboženství i přesvědčení.“ Zdroj: http://www.ekumakad.cz/onas.shtml 55

Ekumenická akademie Praha. O nás [online]. [cit. 12. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/o-nas.shtml Ekumenická akademie Praha. O nás [online]. [op. cit. 12. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/onas.shtml 57 Ekumenická akademie Praha. Fair Trade [online]. [cit. 12. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/fairtrade/ 58 Československá husitská, Pravoslavná, Slezská evangelická a.v., Starokatolická a Obec křesťanů. 56

- 22 -

2.2.5 Excellent Plzeň s. r. o.

Dalším významným partnerem Asociace pro fair trade je společnost s r. o. Excellent Plzeň, která byla založena v roce 2007. Na rozdíl od ostatních organizací patřících do Asociace, Excellent Plzeň s.r.o. usiluje především o „zavedení fair trade výrobků do běžné spotřeby každé

firmy

jako

nedílné

součásti

jejich

společenské

odpovědnosti“.59

Prostřednictvím projektu Fair team nabízí firmám fair trade produkty pro jejich každodenní konzumaci na pracovišti, pohoštění při poradách či obchodních jednáních se zákazníky a partnery, ale také pro odměňování zaměstnanců a partnerů speciálními fair trade dárkovými balíčky. „Podle mezinárodní organizace Oxfam zvyšují podobné aktivity image a prestiž firmy, věrnost zaměstnanců, jejich identitu s firmou a pocit celkové užitečnosti.“60 Náplní firmy je mimo jiné distribuce fair trade výrobků do české obchodní sítě, propagace celého konceptu na veletrzích či odborných akcích a pořádání veřejných prezentací a přednášek.

2.2.6 Fairově s. r. o. Podobnou strategii firmy Excellent Plzeň s. r. o. uplatňuje také společnost s r. o. Fairově, která se může pyšnit nejširší nabídkou fair trade potravinových výrobků v České republice.61 Od roku 2006 dodává výrobky do firem, bio obchodů, čajoven, kaváren a restaurací, ale také provozuje velmi oblíbený internetový obchod na svých webových stránkách.62 Firmám navíc poskytuje širokou nabídku fair trade dárkových balíčků a cateringu.

59

Excellent Plzeň s.r.o. O nás [online]. [cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.explzen.cz/fairtrade/index.php?id=o_nas/vitejte 60 Excellent Plzeň s.r.o. Pro firmy [online]. [op. cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.explzen.cz/fairtrade/index.php?id=pro_firmy/fair_team 61 Asociace pro fair trade. Členové asociace [online]. [cit. 13. 11. 2009] dostupné z WWW: http://fairtradeasociace.cz/?block=55&sub=57 62 www.fairove.cz

- 23 -

2.2.7 Fair Trade Centrum s. r. o. V roce 2005 vstoupila na český trh společnost s r. o. Fair Trade Centrum, která od svého vzniku úzce spolupracuje s rakouskou firmou Eine Welt Handel AG. V současné době má čtyři zaměstnance, provozuje obchůdek ve Znojmě a zajišťuje distribuci fair trade výrobků do maloobchodní sítě v České i Slovenské republice. Zaměřuje se především na prodejny zdravé výživy a spolupracuje s ekologickými skupinami, ochránci přírody a občanskými sdruženími.63

2.2.8 Mamacoffee s. r. o. Průkopníkem na českém trhu s fair trade výrobky se stala firma Mamacoffee s. r. o., která jako jediná v České republice získala v roce 2009 certifikaci jako dovozce a zpracovatel fair trade produktů od FLO International.64 Na rozdíl od ostatních organizací dovážejících již hotové produkty z dalších evropských zemí, Mamacoffee s. r. o. vlastní pražírnu, díky které dodává čerstvě praženou Fairtrade® kávu v té nejvyšší kvalitě do mnoha gastronomických podniků, ale také firmám a maloodběratelům. V současné době existují v Praze tři specializované kavárny Mamacoffee v ulici Vodičkova, Londýnská a Korunní.

Především díky výše představeným organizacím a společnostem, které se o podporu a propagaci principu fair trade starají, můžeme mluvit o rozvoji celosvětového hnutí i u nás v České republice. Spotřebitelé mají možnost si zakoupit fair trade výrobky ve specializovaných obchůdcích, čajovnách, kavárnách, prodejnách se zdravou výživou a s bioprodukty, ale také v mnoha firmách, neziskových organizacích, maloobchodech a supermarketech. Na tomto místě bych teď ráda uvedla, kde je možné sortiment fair trade výrobků v Praze zakoupit.

63 64

Fair Trade Centrum s. r. o. O nás [online]. [cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ftcentrum.cz/fair-trade-kose/ Mamacoffee. O nás [online]. [cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/

- 24 -

2.3 Prodejní místa v Praze Mimo níže uvedených specializovaných fair trade obchůdků, lze fair trade zboží zakoupit i v obchodních řetězcích Tesco, Makro, Globus, v Drogeriích DM, Mark&Spencer a nově od prosince 2009 také v Intersparu.

NaZemi provozuje Společnost pro Fair Trade Bělehradská 60, Praha 2 Otevírací doba: pondělí - pátek od 14:00 do 18:00 hod

Obchůdek Jednoho světa (pouze s řemeslným zbožím) provozuje Jeden svět o. p. s. Korunní 60, Praha 2 Otevírací doba: pondělí - pátek od 13:00 do 17:30 hod

Klimentská 18, Praha 1 Otevírací doba: pondělí - pátek od 15:00 do 18:00 hod

Fair&Bio Potravinové a rukodělné výrobky, coffee to go provozuje Ekumenická Akademie Praha Husitská 43, Praha 3 Otevírací doba: pondělí - pátek od 13:00 do 17:30 hod Tel. 733 579 408 www.fair-bio.cz

- 25 -

Fairtrade kavárna Mamacoffee Korunní 46, Praha 2 Otevírací doba: pondělí - pátek od 8:00 do 19:00 hod o víkendech a svátcích od 11:00 do 19:00 hod Tel: +420 777 263 403

Londýnská 49, Praha 2 Otevírací doba: pondělí - pátek od 8:30 do 20:00 hod o víkendech a svátcích od 10:30 do 20:00 hod Tel: +420 773 263 333

Vodičkova, Praha 1 Otevírací doba: pondělí - pátek od 8:00 do 22:00 hod o víkendech a svátcích od 10:00 do 22:00 hod Tel: +420 773 337 309 E-mail: [email protected] www.mama-cafe.cz

Ekumenická akademie Praha velkoobchod a maloobchod Sokolovská 50, Praha 8 Tel. +420 733 579 408 www.fair-bio.cz

maloobchodní prodej výrobků Na Míčánkách 1, Praha 10 Tel.: 272 737 077 www.fair-bio.cz

- 26 -

2.4 Spotřeba fair trade produktů v ČR Maloobchodní obrat fair trade produktů v roce 2008 dosáhl v České republice 41 milionů Kč, což znamenalo meziroční růst o 54 %.65 V porovnání s předchozími lety tak dochází k výraznému rozšiřování povědomí veřejnosti o hnutí fair trade a zvyšování zájmu o nákup těchto produktů, jak vyplývá z grafu č. 1.

41 000 000 Kč

45 000 000 Kč 40 000 000 Kč 35 000 000 Kč

27 000 000 Kč

30 000 000 Kč 25 000 000 Kč 20 000 000 Kč 10 000 000 Kč

15 000 000 Kč 10 000 000 Kč

3 000 000 Kč

5 000 000 Kč 0 Kč 2005

2006

2007

2008

Graf 1 Maloobchodní obrat fair trade produktů v ČR (Zdroj: Asociace pro fair trade)

2.4.1 Kde spotřebitelé nakupují Co se týče rozložení prodeje výrobků dle druhů prodejních míst, nejvíce Češi nakupují v prodejnách biopotravin (50 %), ve specializovaných obchůdcích fair trade (20 %), v obchodních řetězcích (15 %), přes internet pomocí e-shop nákupu (10 %), v nezávislých prodejnách potravin (3 %) a v gastronomii se uplatnila 2 % dovážených produktů. Celkově za rok 2008 byl podíl na obratu navýšen ve specializovaných obchůdcích o 8 % a v prodeji přes internet o 4 %, prodejny biopotravin svůj podíl udržely na stejné úrovni. Naopak pokles v obratu zaznamenaly sítě Drogerií DM a Marks&Spencer a nezávislé prodejny.66

65

Jak vyplývá z průzkumu, který mezi dovozci výrobků fair trade provedly agentura Green marketing a Asociace pro fair trade. Dostupné z WWW: http://fairtradeasociace.cz/upload/tiskovky/TZ_Spotreba%20vyrobku%20Fair%20Trade%20v%20CR2008.pdf 66 Asociace pro fair trade: Fair trade v České republice [online]. [cit. 7. 12. 2009] Dostupné z WWW: http://fairtradeasociace.cz/?block=56&sub=65

- 27 -

2.4.2 Obliba fair trade produktů Největší zájem čeští spotřebitelé projevují při nákupu kávy, čaje, čokolády a dalších cukrovinek. Z tiskové zprávy agentury Green marketing vyplývá, že největší podíl (28 %) zaujímá kategorie kakaa, čokolády a cukrovinek. Na druhém místě je s 26% podílem káva a třetí místo patří s 18 % čaji. Na zvýšení spotřeby kávy má jistě velký vliv v České republice jediná pražírna Fairtrade® kávy Mamacoffee, která má v Praze již 3 kavárny. Cukr a jiná sladidla se podílí na celkovém obratu 6 %, nápoje 3 %, semena, ořechy a rýže 4% a sušené ovoce představuje 1 %. Díky rozšíření sortimentu a zlepšení dostupnosti řemeslných produktů došlo k jejich trojnásobnému meziročnímu nárůstu na 12 %.67 V současnosti dochází k zavádění fair trade výrobků do mnoha supermarketů a hypermarketů, čímž se zlepšuje jejich zatím velmi špatná dostupnost. K Drogerii DM, Marks&Spencer a Makru se v roce 2009 přidaly prodejny Globus, Tesco a Interspar. Nově jsou fair trade produkty zařazeny do katalogu společnosti Office Depot, která je největším českým dodavatelem kancelářských potřeb. Mimo jiné se tyto produkty vyskytují v nabídce restaurací Eurest. Nejvíce výrobků je do České republiky dováženo již tradičně z fair trade organizací z Německa (GEPA a El Puente), Rakouska (EZA a Eine Welt Handel), Itálie (Commercio Alternativo), Francie (Lobodis) a Velké Británie.

2.4.3 Srovnání se spotřebou ve světě Narozdíl od České republiky, se fair trade výrobky těší daleko větší oblibě v ostatních zemích Evropy, kde také dosahují nesrovnatelně většího obratu. Celková spotřeba certifikovaných Fairtrade® výrobků ve světě se v roce 2008 navzdory finanční krizi zvýšila o 22 % na 2,9 miliardy Euro,68 což přibližně odpovídá částce 75,5 mld Kč. Největší zásluhu na světové spotřebě má Velká Británie (880 milionů Eur), USA (758 milionů Eur), Francie (256 milionů Eur), Německo (213 milionů), Švýcarsko (169 milionů Eur) a dále Kanada, Švédsko, Rakousko, Nizozemsko, Finsko, Dánsko, Belgie, Itálie a Irsko. Mezi lety 2007 a 2008 vzrostla spotřeba ve Švédsku o závratných 70 %, ve Finsku o 57 %, v Německu o 50 %, v Belgii o 31 %, v Dánsku o 28 %, ve Velké Británii o 25 %, v Rakousku o 23 % a ve Francii o 22 %.

67

Průzkum agentury Green marketing a Asociace pro fair trade. Dostupný z WWW: http://fairtradeasociace.cz/upload/tiskovky/TZ_Spotreba%20vyrobku%20Fair%20Trade%20v%20CR2008.pdf 68 FLO. Fairtrade Leading The Way. Výroční zpráva 2008-09, str. 23.

- 28 -

Při srovnávání spotřeby fair trade produktů v České republice s výše zmíněnými „fair tradovými velmocemi“ dosahuje Česká republika slabých výsledků, což vyplývá ze slabého povědomí veřejnosti o fair trade hnutí, z nezájmu o nákup etických výrobků, ze špatné dostupnosti produktů a samozřejmě malé propagaci. Jelikož nebyl na území ČR prováděn žádný komplexní výzkum, který by přesně zmapoval povědomí široké veřejnosti, vycházím z výzkumu, který byl prováděn Monikou Dernerovou od září do prosince 2006 na území Středočeského a Východočeského kraje. Z výzkumu, do něhož bylo zapojeno 263 respondentů, vyšlo najevo, že pouze 10 % z dotázaných znalo pojem fair trade a bylo ho schopno správně charakterizovat, 37 % tento pojem již někde slyšelo, ale nedokázali ho blíže charakterizovat a zbývajících 53 % o hnutí fair trade slyšelo poprvé.69 Tento výzkum zde zmiňuji, neboť mě ovlivnil při mých úvahách o realizaci podobného výzkumu v Praze, kde jsem chtěla více zkoumat povědomí o fair trade. Avšak po zjištění těchto velice špatných výsledků jsem se rozhodla zaměřit se na velmi malou skupinu spotřebitelů fair trade výrobků a zjistit tak jejich očekávání, znalosti konceptu a ochotu odpovídat na otázky týkající se jejich spotřebitelského chování.

69

DERNEROVÁ, M: Rozvoj principu Fair Trade v České republice. Bakalářská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006.

- 29 -

3 Výzkumná část 3.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, co spotřebitelé od nákupu fair trade výrobků očekávají a co pro ně fair trade hnutí znamená. Dalším cílem bylo formulovat ze zjištěných vlastností respondentů typického spotřebitele fair trade výrobků a zachytit frekvenci návštěv specializovaných obchůdků. Vedlejším cílem pak bylo zjistit, zda jsou spotřebitelé s výrobky a jejich kvalitou spokojeni a jaký je jejich názor na propagaci celého konceptu.

3.2 Metodika práce Ke splnění vytyčených cílů byla jako výzkumná metoda zvolena metoda anonymního dotazníku. „Výhodou metody dotazníku je jeho efektivita, že při relativně malých nákladech může postihnout veliký počet jedinců. Díky dotazníku lze velmi snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase a s poměrně malým nákladem.“70 Avšak velkou nevýhodou dotazníku, která podle Miroslava Dismana znehodnocuje jeho dobré stránky, je velmi nízká návratnost, což jsem si při rozesílání dotazníku skutečně ověřila. Jako efektivní nástroj ke zvýšení návratnosti jsem využila odměnu v podobě příslibu o zaslání výsledků mé práce a počet otázek jsem zredukovala na přijatelných 19. Při tvorbě dotazníku jsem postupovala tak, že jsem si nejdříve zformulovala cíle výzkumu a sestavila výčet hypotéz, na jejichž základě jsem následně utvořila příslušné otázky, které jsem se snažila formulovat jednoznačně a zřetelně, aby se nestalo, že nějaký respondent dané otázce nebude rozumět. Při jejich konstrukci byla dodržena zásada úplného výčtu kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku a vzájemné výlučnosti použitých kategorií. Při sestavování otázek jsem se snažila nenavádět sugestivně k odpovědím, což by v opačném případě mělo za následek neúměrný výskyt určité varianty odpovědi. Vypracovaný dotazník se skládá z 18-ti otázek (viz příloha č.2), z nichž jedna je otevřená, šestnáct je zavřených a jedna je kombinovaná. Před vlastním vyplněním dotazníku jsem respondentům oznámila (buď písemně či ústně), že s poskytovanými údaji bude nakládáno důvěrně a že bude zabráněno zneužití dotazníků a jejich odpovědí. 70

DISMAN M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. [op. cit.]. Praha: vydavatelství Karolinum, 1993. 141 s. ISBN 80-7184141-2.

- 30 -

3.3 Formulace hypotéz Ve výzkumu šlo o ověření následujících hypotéz. U otázky číslo 1 očekávám, že naprostá většina respondentů fair trade obchůdky navštěvuje, neboť je výzkum prováděn u spotřebitelů fair trade výrobků. Odpovědi na druhou otázku mohou být různorodé, neboť frekvence návštěv obchůdků může být u každého spotřebitele jiná. V otázkách číslo tři a čtyři očekávám kladné odpovědi, neboť se domnívám, že se lidem specializované obchůdky líbí a že si při jejich návštěvě vždy alespoň jeden fair trade produkt koupí. Předpokládám, že tito spotřebitelé jdou do obchůdku cíleně za nákupem nějakého výrobku. V otázce číslo pět předpokládám, že nejvíce spotřebitelů nakupuje fair trade výrobky pro vlastní spotřebu, jak vyplývá z běžného spotřebitelského chování. V šesté otázce odhaduji, že většina dotazovaných nekupuje fair trade výrobky kvůli ochranné známce Fairtrade®, nýbrž kvůli cílům hnutí. Tato hypotéza vychází z velmi malé dostupnosti produktů v obchodních řetězcích. V následující otázce, zjišťující motivy nákupu těchto výrobků, odhaduji jako nejčastější výskyt odpovědí „pocit vykonání dobrého skutku“ a „kvalita výrobků“, neboť spotřebitelé fair trade výrobků by měli mít touhu po dobrém skutku a kvalitním zboží. V otázce č. 8, ve které zkoumám míru spokojenosti s kvalitou výrobků, očekávám plnou spokojenost, neboť právě kvalita je jednou z klíčových vlastností výrobků. V deváté otázce zjišťuji, ze kterých sdělovacích prostředků či od koho se o hnutí fair trade dozvěděli. Domnívám se, že nejčastější odpovědí bude „z internetu“ díky jeho velmi dobré informační schopnosti a použitelnosti v dnešní době. Myslím si, že odpovědi na otázky č. 10 a 11 prokážou dobré znalosti dotazovaných o hnutí fair trade, neboť součástí výzkumu jsou spotřebitelé fair trade výrobků, nikoli náhodně vybraní lidé. Otázka dvanáctá je jedinou otevřenou otázkou v dotazníku a nechává respondentům prostor, aby se pokusili vyjádřit, co pro ně osobně fair trade znamená. U otázky číslo 13 očekávám kladnou odpověď, neboť si myslím, že většina spotřebitelů by přivítala větší dostupnost fair trade výrobků. Poslední otázky jsou zaměřeny na propagaci fair trade. V otázce číslo 14 zjišťuji míru spokojenosti s propagací hnutí a v otázce číslo 15 míru souhlasu s nějakou větší reklamní kampaní.

- 31 -

3.4 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvoří 100 spotřebitelů fair trade výrobků z celé České republiky, avšak poměrně větší zastoupení mají spotřebitelé z Prahy, neboť právě tam byl prováděn terénní výzkum.71 Ve vzorku zaujímají ženy větší podíl s 74 % vůči mužům s 26 %, což je ovlivněno nejenom přívětivějším nákupním chováním žen spotřebitelek, ale také větší ochotou žen odpovídat. Celý vzorek zahrnuje spotřebitele a spotřebitelky ve věku 15 – 60 let. Co se týče vzdělanostní struktury respondentů, je třeba poukázat na poměrně vysoké zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí (56 %). Vzhledem k odbornému tématu je tato hodnota odpovídající. Střední školu pak uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělaní 39 % z dotázaných a základní školu 5 %. Z výsledné vzdělanostní struktury lze odvodit, že znalost konceptu fair trade roste s dosaženým stupněm vzdělání.

3.5 Sběr a zpracování dat Spotřebitelé byli o účast ve výzkumu požádáni třemi způsoby: a) osobním sdělením v blízkosti fair trade obchůdků a kaváren v Praze (dotazník v papírové podobě) b) oslovením e-mailem (dotazník v příloze e-mailu nebo odkaz na on-line dotazník) c) výzvou na webových stránkách sociální sítě Facebook, v profilu Asociace pro fair trade a společnosti Fairově s. r. o. a také v mém profilu (odkaz na on-line dotazník). Osobně bylo o vyplnění dotazníku požádáno 36 lidí, z nichž 30 jej vyplnilo, což odpovídá návratnosti cca 83 %. Tři lidé odmítli vyplnění dotazníku z časových důvodů, dva lidé uvedli, že se neradi zapojují do průzkumů a jeden člověk na výzvu vůbec nereagoval. Pomocí e-mailu jsem oslovila 56 lidí, z nichž mi dotazník vyplnili a zaslali zpět pouze čtyři lidé, což odpovídá návratnosti kolem 7 %. Jednalo se o e-mailové adresy mých známých, příbuzných a přátel, kteří nemuseli být spotřebitelé fair trade výrobků, tudíž dotazník nemohli vyplnit. Tím jsem si vysvětlila jeho velmi nízkou návratnost. Na on-line dotazník umístěný na internetu odpovědělo celkem 60 lidí, z čehož bohužel procentuální návratnost určit nelze. On-line dotazník bylo možné vyplňovat 20 dní, poté byl průzkum automaticky ukončen.

71

Terénní výzkum probíhal formou dotazování se lidí navštěvující prodejny fair trade výrobků, speciálně pak kavárny Mamacoffee, avšak ze vzorku 100 lidí tento průzkum zachytil pouze 21 %.

- 32 -

3.6 Výsledky výzkumu a jejich analýza Úvodní část výzkumu obsahuje otázky zaměřené na fair trade obchůdky. Na první otázku, zkoumající, zda spotřebitelé navštěvují fair trade obchůdky, 74 % uvedlo, že obchůdky skutečně navštěvuje. Naproti tomu 5 % obchůdky nenavštěvuje, 13 % nakupuje výrobky přes internet a ostatní buď v obchůdcích přímo pracují nebo výrobky nakupují v obchodních řetězcích. Má hypotéza byla u této otázky potvrzena. Otázka číslo 2 zjišťující návštěvnost obchůdků nepotvrdila mou hypotézu, neboť nejvíce lidí (40 %) uvedlo, že navštěvují obchůdky párkrát do roka. Méně častěji chodí do obchůdků 14 % respondentů, jednou do měsíce 26 %, vícekrát do měsíce 14 % a zbývajících 6 % několikrát za týden (viz graf č. 2).

Graf č. 2: Jak často navštěvujete obchod s fair trade výrobky?

6%

14%

několikrát za týden 14%

vícekrát do měsíce jednou do měsíce párkrát do roka

26%

40%

méně častěji

Zdroj: vlastní zpracování autorky

V otázce č. 3 jsem zjišťovala, zda se lidem obchůdky s fair trade výrobky líbí. Celých 65 % z dotázaných odpovědělo určitě ano, 28 % spíše ano. Oproti tomu pouze 4 % neshledávají na těchto obchůdcích nic zajímavého a 3 % odpověď na otázku nevědělo. Z toho vyplývá, že většině se fair trade obchůdky líbí, a proto i nakupování v nich považují jako příjemnou záležitost. Má hypotéza se v této otázce potvrdila. S tvrzením v otázce č. 4, že při návštěvě fair trade obchůdku si zákazník vždy alespoň jeden produkt koupí, souhlasí 80 % lidí oproti 14 %, kteří s tvrzením nesouhlasí. Zbývajících 6 % nevědělo na otázku odpověď. Z uvedených výsledků lze usoudit, že fair trade produkty se nejčastěji prodávají stálým spotřebitelům, kteří do obchůdků chodí cíleně za účelem nákupu. V této otázce se má hypotéza potvrdila.

- 33 -

Graf číslo 3 ukazuje, že více jak tři čtvrtiny spotřebitelů nakupují fair trade produkty pro vlastní spotřebu. 20 % uvedlo, že výrobky nakupují jako dárek pro někoho jiného a 4 % uvedlo jiný účel jako např. „jak kdy“ nebo „mix odpovědí“. Zajímavé bylo zjištění, že ani jeden z dotazovaných nenakupuje za účelem konzumace výrobků na pracovišti. Tento výsledek souhlasí s uvedenou hypotézou. Graf č. 3: Fair trade produkt nakupuji nejčastěji:

4% 20%

pro vlastní spotřebu jako dárek za jiným účelem 76%

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Na šestou otázku 44 % spotřebitelů odpovědělo, že nakupuje zboží pouze s ochrannou známkou Fairtrade® oproti 51 %, kteří tvrdí, že jim na známce nezáleží. Ostatní uvedli, že zboží buď zatím nekupují, nebo nakupují to, na co mají právě chuť, anebo slyší o Fairtrade® známce poprvé. Nikdo se nezmínil, že ochranné známce nevěří, což je důležitou zpětnou vazbou nejen pro fair trade organizace. Poněvadž více lidí uvedlo, že jsou pro ně cíle hnutí fair trade důležitější než známka Fairtrade®, hypotéza byla z části potvrzena. Na otázku č.7, zjišťující co je hlavním motivem nákupu fair trade produktů, 51 lidí ze 100 odpovědělo, že je to pro ně „pocit vykonání dobrého skutku“. 36 lidí pak uvedlo kvalitu výrobků, 3 lidé lákavý obal a zbývající odpovědi prokazují, že pro mnoho spotřebitelů je důležitá jak kvalita, tak i dobrý pocit. Hypotéza se mi tímto potvrdila, neboť většina spotřebitelů ještě doplnila, že nakupuje za účelem podpory „spravedlivějšího“ obchodování a pomoci prvovýrobcům.

- 34 -

Graf č. 4: Hlavním motivem pro nákup fair trade produktu pro mě je:

kvalita výrobků 3%

10% 36%

pocit „vykonání dobrého skutku“ lákavý obal jiné

51%

Zdroj: vlastní zpracování autorky

V otázce č. 8 jsem zjišťovala, jak vysoká je míra spokojenosti s kvalitou fair trade výrobků. 71% spotřebitelů je plně spokojeno a 24% je spíše spokojeno. Odpověď „nevím“ použilo 5%. Je velice zajímavé, že nikdo z dotazovaných neuvedl odpověď „plně nespokojen“ nebo „spíše nespokojen“. Z toho vyplývá, že kvalita fair trade výrobků je skutečně vysoká a není pouhým reklamním tahem. V otázce č. 9 jsem se zajímala, odkud se spotřebitelé o hnutí fair trade dozvěděli. Má hypotéza o nejčastějším výskytu odpovědi „z internetu“ se nepotvrdila, neboť největší část (43 %) z dotázaných uvedla, že byla o hnutí informována od svých známých či příbuzných. Z internetu se o hnutí dozvědělo 34 % lidí, z novin a časopisů 6 %, ze školy 5 % a pouhá 2 % z televize. Ostatní uvedli jako zdroj obchod se zdravou výživou, klub, Velkou Británii, informační stánek, více zdrojů anebo si to již nepamatují. Z toho lze vyvodit, že ústní tradice je důležitým faktorem pro růst povědomí o fair trade.

- 35 -

Graf č. 5: O hnutí fair trade jsem se dozvěděl/-a:

5% 2% 6%

od známých či příbuzných

10% 43%

z internetu z novin nebo časopisů z televize ze školy jiné

34%

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Jako velice zajímavou považuji otázku č. 10, kde se táži, co fair trade přináší lidem z rozvojových zemí. Zde je totiž vidět, jak lidé nahlížejí na smysl celého konceptu. Dotazovaní mohli zaškrtnout více odpovědí. Nejčetněji (76x) lidé zmiňovali, že fair trade přináší malým pěstitelům šanci pro důstojnější život. O trochu méně respondentů (67) je přesvědčeno, že těmto lidem finančně pomohou. 59 % z dotázaných si myslí, že fair trade zajišťuje drobným pěstitelům nezávislost. Podle mého očekávání si nikdo nemyslí, že by fair trade nepřinášel lidem z rozvojových zemí žádný užitek.

Graf č. 6: Co podle Vás fair trade přináší lidem z rozvojových zemí?

finanční pomoc 0% 33%

38%

nezávislost šanci pro důstojnější život nepřináší jim to nic, nevěřím f air trade

29%

Zdroj: vlastní zpracování autorky

- 36 -

Otázka č. 11 zjišťuje znalost spotřebitelů o přímé finanční pomoci farmářům a farmářkám. Správnou odpověď 11 - 20 % označilo 37 z dotázaných, což znamená že 63 % neví, jakou částkou prvovýrobcům skutečně pomáhají. Moje hypotéza nebyla tímto výsledkem úplně potvrzena, neboť jsem předpokládala větší zainteresovanost spotřebitelů vůči finanční pomoci.

Graf č. 7: Kolika procenty si myslíte, že přispíváte farmáři/farmářce?

37 28

16 10 6

5-10%

11-20%

21-30%

31-40%

41-50%

3

nevím

počet procent

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Otázku č. 12 jsem nechala otevřenou, aby se mohli respondenti sami vyjádřit, co pro ně osobně fair trade znamená. Jako nejčastější odpovědi jsem zaznamenala odpovědnost, dobrý pocit, kvalitní výrobky, podpora dobré věci, alternativa klasickému obchodu a finanční pomoc. Mnoho lidí uvedlo, že fair trade pro ně znamená zamyšlení se nad světovou globalizací, která zapomíná na rozvojové země. Velmi často respondenti označili fair trade jako svůj životní styl, slušnost, naději do budoucna, zájem o život druhých a perspektivní cestu k důstojnějšímu životu producentů. Z odpovědí, které lze označit jako reprezentující, bych ráda zmínila tyto: „Fair trade je správná cesta, jak spravedlivěji rozdělit peníze ode mě jakožto spotřebitele. Mám pocit, že se tak stávám "spotřebitelem se svědomím".“ „Rád/-a pomůžu lidem, kteří to nemají v životě lehké, pro mě celkem zanedbatelnou, pro ně velmi důležitou částkou peněz.“ „Vědomí, že nákupem se chovám relativně ohleduplně vůči výrobcům i přírodě.“

- 37 -

„Způsob, jak zaplatit lidem, kteří si mé peníze zaslouží, ne distribučním a výrobním gigantům.“ „Dobrý pocit, že nakupuji věci, u kterých jsou principy prodeje férovější vůči farmářkám a farmářům, kteří se na jejich produkci podílí. Fair trade produkty jsou rovněž kvalitní a v neposlední řadě pěkně balené.“ Otázka č. 13 zjišťuje, zda by spotřebitelé uvítali fair trade zboží v supermarketech. 69 % určitě ano a 21 % spíše ano. Oproti tomu 7 % spíše ne a 3 % neví. Z toho vyplývá, že více jak polovina spotřebitelů by byla ráda, kdyby bylo možno nakoupit toto zboží v supermarketech, které jsou obvykle dostupnější než fair trade obchůdky.

Tab. 2: Uvítali byste fair trade zboží v supermarketech? určitě ano

69

spíše ano

21

určitě ne

0

spíše ne

7

nevím

3

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Otázka č. 14 se zamýšlí nad mírou spokojenosti s propagací fair trade. Zde dochází k vyváženosti názorů. Jak vidíme z tabulky č. 2, 43 % je spíše nespokojeno a 39 % je spíše spokojeno. Plně nespokojeno je 11 %, plně spokojeno 2 % a odpověď nevědělo 5 %. Z toho vyplývá, že propagace fair trade tedy nějaká je, ale spotřebitelé by si přáli větší. Tab. 3: Jste spokojeni s propagací fair trade? plně spokojen/a

2

spíše spokojen/a

39

plně nespokojen/a

11

spíše nespokojen/a

43

nevím

5 Zdroj: vlastní zpracování autorky

- 38 -

Otázka č. 14 přímo souvisí s následující otázkou, kde se ptám, zda by dotazovaní uvítali nějakou větší reklamní kampaň. Zde odpověď ano s 94 % jasně převládá, z čehož vyplývá, že větší reklamní kampaň je velice vítaná a určitě by pomohla k rozšíření povědomí o fair trade.

3.7 Shrnutí výsledků Z výše uvedených výsledků výzkumu vyplývá, že spotřebitelé fair trade výrobků jsou vzdělaní lidé (až 56 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání a 39 % středoškolské), kteří se o problematiku rozvojového světa zajímají. Co se týče odpovědí na vytyčené cíle, spotřebitelé skutečně očekávají, že nákupem fair trade výrobků pomůžou lidem z rozvojových zemí. Nejvíce respondentů věří, že fair trade jim přináší šanci pro důstojnější život, finanční pomoc a nezávislost. Jelikož ani jeden člověk neoznačil odpověď, že fair trade nepřináší pěstitelům nic, lze předpokládat, že všichni konceptu plně důvěřují. Výzkum také prokázal, že pouze 36 % spotřebitelů správně očekává, že pěstitelé dostanou 11 – 20 % z prodejní ceny fair trade výrobku. Méně než 11 % z ceny pak očekává 16 respondentů ze 100 a nadpoloviční většina respondentů si myslí, že pěstitelé dostanou více než 20 % z prodejní ceny. Znalost konceptu se pouze u této otázky nepotvrdila, v ostatních otázkách byla tato znalost u respondentů patrná. Např. z odpovědí na otevřenou otázku, ve které se mohli spotřebitelé sami vyjádřit, co pro ně fair trade znamená, lze vyčíst, že drtivá většina spotřebitelů je s principy konceptu dobře obeznámena a ví, co je podstatou fair trade. Z výsledků výzkumu je patrné, že zákazníci specializovaných obchůdků jsou s kvalitou výrobků spokojeni. Jelikož téměř 70 % z dotazovaných by fair trade zboží ve více supermarketech uvítalo, lze říci, že spotřebitelé rozšíření prodejních míst očekávají. Co se týče spokojenosti s propagací konceptu, nadpoloviční většina uvedla, že je s propagací nespokojena, což vyplývá z omezených finančních zdrojů fair trade organizací, se kterými je pak velmi těžké nějakou větší marketingovou kampaň realizovat. Je třeba zmínit, že neziskové organizace jsou z velké části závislé na darech, finanční či jiné materiální podpoře státních orgánů, společností či jednotlivců.

- 39 -

Šanci ve zlepšení povědomí o fair trade vidím v pořádání přednášek o konceptu na vysokých a středních školách, ve zveřejňování ročních výsledků v médiích, v šíření informačních letáků, v pořádání ochutnávek fair trade produktů v obchodních řetězcích a v organizování různých fair trade aktivit. K vyšší informovanosti také pomůže zlepšení webových stránek jednotlivých fair trade organizací a jejich průběžná aktualizace.

3.8 Charakteristika typického zákazníka fair trade obchůdků Když bych se pokusila charakterizovat typického zákazníka fair trade obchůdků, byla by to žena ve věku 20 – 30 let, která specializované obchůdky navštěvuje párkrát do roka a vždy si v nich alespoň jeden produkt koupí. Nejčastěji fair trade zboží nakupuje pro vlastní spotřebu (ze 76 %), méně častěji za účelem obdarování svých blízkých (20 %). Při nákupu si nevybírá výrobky podle toho, zda mají ochrannou známkou Fairtrade®, neboť důležitější jsou pro ni cíle hnutí fair trade. Jako hlavní motivy k nákupu fair trade produktů označuje „pocit vykonání dobrého skutku“ (51 %) a vysokou kvalita výrobků (36 %), se kterou je plně spokojena. Typická zákaznice fair trade obchůdků se o hnutí fair trade dozvěděla od svých známých či příbuzných, případně z internetu a skutečně si myslí, že lidem z rozvojových zemí přináší šanci pro důstojnější život, finanční pomoc a nezávislost. Hnutí fair trade pro ni znamená společenskou odpovědnost, naději pro rozvojové země do budoucna a především zamyšlení se nad rozdíly mezi fair trade a konvenčním obchodem. Částku, kterou malí pěstitelé z rozvojových zemí reálně dostanou, pak 37 ze 100 respondentů správně odhaduje na 10 – 20 % z prodejní ceny výrobku. .

- 40 -

Závěr Fair trade nalézá v současné době řešení na nekonečné otázky chudoby třetího světa tím, že poskytuje možnost drobným pěstitelům z rozvojových zemí si vlastními silami a ve spravedlivých podmínkách obchodu zajistit šanci na důstojný život. Ze skromných začátků v průběhu 19. století se vyvinul celosvětový koncept usilující o změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu, aby tak nedocházelo k dětské či nucené práci a k vykořisťování producentů. V tomto ohledu fair trade usiluje o větší rovnost v mezinárodním obchodě, přispívá k udržitelnému rozvoji a zabezpečuje práva opomíjeným producentům globálního Jihu. Fair trade však není charitou, nýbrž obchodem, ve kterém je zisk spravedlivě rozdělován mezi výrobce a prodejce. O rozvoj hnutí fair trade v České republice se před čtrnácti lety zasloužila Věra Lukášová, která díky svým zkušenostem s fair trade obchůdky z Německa dala vznik první neziskové organizaci podporující myšlenky fair trade – Jeden svět. V současné době u nás již existuje několik organizací, které mají fair trade v centru svých aktivit. Hlavní aktivity spočívají ve zvyšování obecného povědomí o fair trade, jeho principech a cílech, dále v podpoře dovozu a prodeje fair trade výrobků a v iniciování nových prodejních míst, které se zdají být u široké veřejnosti hlavní příčinou slabého povědomí o fair trade. Přesto u nás dosáhl v roce 2008 maloobchodní obrat 41 milionů Kč, což představuje výrazný meziroční růst o 14 milionů Kč. Ve srovnání s obratem v Německu, jenž činil 213 milionů Eur (cca 5,3 miliard Kč), dosahuje tato částka malých rozměrů. Avšak, buďme rádi za ni. Z provedeného výzkumu bylo zjištěno, že spotřebitelem fair trade výrobků je žena ve věku 20 – 30 let s vysokoškolským vzděláním, která očekává, že nákupem fair trade výrobků skutečně pomůže lidem z rozvojových zemí. Zároveň většina z dotázaných věří, že fair trade jim přináší šanci pro důstojnější život, finanční pomoc a nezávislost. Částku, kterou malí pěstitelé z rozvojových zemí reálně dostanou, pak 37 respondentů ze 100 správně odhaduje na 10 – 20 % z prodejní ceny výrobku, přičemž 44 respondentů očekává, že nákupem výrobku přispěje producentům vyšší částkou. Z dosažených výsledků výzkumu dále vyplývá, že mnoho spotřebitelů není spokojeno s propagací fair trade u nás a poměrně dost respondentů by uvítalo větší reklamní kampaň, neboť očekávají, že by se díky ní rozšířilo povědomí o konceptu mezi českou veřejnost.

- 41 -

K rozšíření povědomí by dále pomohlo, kdyby se fair trade organizace snažily principy etického obchodu šířit např. formou přednášek na vysokých a středních školách, publikací ročních výsledků a aktuálních novinek v médiích, pomocí informačních letáků, ale především iniciováním vzniku nových prodejních míst fair trade produktů. Jelikož fair trade organizace disponují s často velmi omezenými finančními zdroji, je velmi těžké nějakou větší reklamní kampaň realizovat. Závěrem lze říci, že koncept fair trade si v České republice našel jádro svých stálých příznivců, kteří se podílejí na úspěchu konceptu u nás. Je jasné, že fair trade nespasí lidi žijící v bludném kruhu chudoby, avšak představuje určité světélko naděje, které dává drobným producentům šanci na důstojný život.

- 42 -

Seznam použité literatury Tištěné publikace: BÁRTOVÁ H., BÁRTA V., KOUDELKA J.: Chování spotřebitele a výzkum trhu. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0410-3 DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2 FLO: Fairtrade Leading the Way. Annual Report 2008-09. Bonn, 2009. HRADECKÁ, Z.: Komparace standardů Fair Trade organizací a jejich dopadů na producentská sdružení v rozvojových zemí. Diplomová práce. Praha: Vysoká škola ekonomická. Fakulta mezinárodních vztahů, 2008. KRIER J.: Fair Trade 2007: new facts and figures from an ongoing success story. A report on Fair Trade in 33 consumer countries. Culemborg: The Dutch Association of Worldshops, 2007. LITVINOFF, M.; MADELEY, J.: 50 Reasons to Buy Fair Trade. London: Pluto Press, 2007. ISBN 13-978-0-7453-2585-9 MALÝ V.: Marketingový výzkum. Teorie a praxe. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0761-7 PLCHOVÁ, B.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1102-9 STIGLITZ, Joseph E.; CHARLTON, Andrew.: Fair Trade For All. How Trade Can Promote Development. New York: Oxford University Press, 2005. ISBN 978-0-19-929090-1 ZBOŘIL, K.: Marketingový výzkum. Metodologie a aplikace. Praha: Vysoká škola ekonomická. Fakulta podnikohospodářská, 1998. ISBN 80-7079-394-5

- 43 -

Elektronické zdroje Asociace pro fair trade. Co je Fair Trade? [online] [cit.14.10.2007] http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=59 Asociace pro fair trade: Fair trade v České republice [online]. [cit. 7. 12. 2009] Dostupné z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/?block=56&sub=65 Asociace pro fair trade. Jak se pozná FT [online]. [cit. 20. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.fairtrade-asociace.cz/?block=66 Asociace pro fair trade: 15 let fair trade vČR! [online]. Dostupný z WWW> http://www.fairtrade-asociace.cz/site/cs/notice/11 Asociace pro fair trade. Cíle fair trade [online]. [op. cit. 12. 11. 2009]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade-asociace.cz/?block=56&sub=74 EFTA. [online] Dostupný z WWW: http://www.european-fair-trade-association.org/efta/ EFTA: Fifty years of fair trade. A brief history of the fair trade movement [online]; editovala KOCKEN, Marlike, 2003. Dostupný z WWW: http://www.gepa3.com/download/gepa_Fair_Trade_history__en.pdf Ekumenická akademie Praha. O nás [online]. [cit. 12. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/o-nas.shtml Ekumenická akademie Praha. Fair Trade [online]. [cit. 12. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ekumakad.cz/fairtrade/ Excellent Plzeň s.r.o. O nás [online]. [cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.explzen.cz/fair-trade/index.php?id=o_nas/vitejte Excellent Plzeň s.r.o. Pro firmy [online]. [op. cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.explzen.cz/fair-trade/index.php?id=pro_firmy/fair_team Facebook: www.facebook.cz Fairove: www.fairove.cz Fair Trade Centrum s. r. o. O nás [online]. [cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.ftcentrum.cz/fair-trade-kose/ FLO. http://www.fairtrade.net/ ICO (International Coffee Organization). The story of coffee [online]. [cit. 16. 11. 2009] Dostupný z WWW: http://www.ico.org/coffee_story.asp

- 44 -

Jeden svět o.p.s. Partneři [online]. Dostupný z WWW: http://www.jedensvet.org/partneri.html [op.cit. 10. 11. 2009] Mamacoffee. O nás [online]. [cit. 13. 11. 2009] Dostupné z WWW: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/ Společnost pro Fair Trade. Rozvojové vzdělávání [online]. [cit. 10. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=11 Společnost pro Fair Trade: Svět v nákupním košíku. Vzdělávací program pro školy [online]. [cit. 10. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.svetvnakupnimkosiku.cz/skoly/oprogramu/ Společnost pro Fair Trade. O nás [online]. [cit. 10. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=31 Společnost pro Fair Trade. Proč má být obchod fér? [online]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=64 UNCTAD, http://www.unctad.org/infocomm/anglais/cocoa/market.htm WFTO: About WFTO [online]. Dostupný z WWW: http://www.wfto.com/index.php?option=com_content&task=view&id=2&Itemid=14

WFTO. What is Fair Trade? [online]. Dostupný z WWW: http://www.wfto.com/index.php?option=com_content&task=view&id=1&Itemid=12

Informační brožury a publikace online: Asociace pro fair trade. Brožura "Fair Trade - Spravedlivý obchod v České republice" [online]. Srpen 2004. [cit. 12. 11. 2009]. Dostupné z WWW: http://fairtradeasociace.cz/?block=71&sub=88 Asociace pro fair trade: Stanovy zájmového sdružení právnických osob Asociace pro fair trade [online]. (přijaty Valnou hromadou Asociace pro fair trade v Praze dne 29. 6. 2007). Dostupné z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/stanovy.pdf Green Marketing. Výzkum agentury Green marketing a Asociace pro fair trade. Dostupný z WWW: http://fairtradeasociace.cz/upload/tiskovky/TZ_Spotreba%20vyrobku%20Fair%20Trade%20v%20CR2008. pdf FLO. Fairtrade Leading The Way. Výroční zpráva 2008-09, str. 23. Společnost pro fair trade a rozvojové vzdělávání. Informační leták „Fair Trade“ [online]. Dostupný z WWW: http://www.fairtrade.cz/upload/pavelch-Vseob.pdf - 45 -

ŠPAČKOVÁ Šárka, CHMELAŘ, Pavel a kol.: Informační manuál o Fair Trade [online]. 1.vyd. Brno: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání 2006, s. 4. Dostupný z WWW: http://fairtrade-asociace.cz/upload/manual.pdf TOŽIČKA, Tomáš: Brožura. Fair Trade – Spravedlivý obchod v České republice. [online]. Brno: Asociace pro fair trade 2004, s. 2. Dostupný z WWW: http://fairtradeasociace.cz/upload/brozura.pdf

Bakalářské práce: DERNEROVÁ, M: Rozvoj principu Fair Trade v České republice. Bakalářská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. DUCHOSLAVOVÁ, Romana: Analýza fair trade jako tržního nástroje řešení chudoby obyvatel Třetího světa. Vysoká škola ekonomická. Praha, 2008. HLADÍKOVÁ, Lucie: Úloha fair trade v ekonomickém rozvoji Ghany. Vysoká škola ekonomická. Praha, 2009. HERCIGOVÁ, Tereza: Fair trade jako alternativní forma mezinárodního obchodu. Vysoká škola ekonomická. Praha, 2008. CHMELAŘ, Pavel: Fair trade – jeho charakteristika a význam. Vysoká škola ekonomická. Praha, 2004. ŠTĚRBA, Luděk: Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v ČR. Msida, 2004, str. 20.

Seznam použitých zkratek EFTA FLO ICO IFAT ILO NEWS! OXFAM SERRV UNCTAD WFTO

European Fair Trade Organization Fairtrade Labelling Organization International Coffee Organization International Fair Trade Association International Labour Organization Network of European World Shops Oxford Committee for Famine Relief Sales Exchange for Refugee Rehabilitation and Vocation United Nations Conference on Trade and Development World Fair Trade Organization

- 46 -

Přílohy Příloha č. 1: Kodex chování člena Asociace pro fair trade: 1) Člen Asociace ví, co je to fair trade a známka Fairtrade®. Člen Asociace zajišťuje, že i jeho zaměstnanci a dobrovolníci ví, co je to fair trade a známka Fairtrade®. 2) Člen Asociace informuje o fair trade pravdivě a za žádných okolností zavádějícím způsobem. 3) Člen nepoškozuje dobré jméno fair trade a Asociace. 4) Pro propagaci svého zboží používá člen Asociace pravdivé informace a nepropaguje výrobky zavádějícím způsobem. 5) Člen Asociace používá známku Fairtrade® v souladu s pravidly pro její užívání a informuje o pravidlech použití známky rovněž své odběratele. 6) Člen je povinen sledovat objemy zboží se známkou Fairtrade®, které uvádí na trh v České republice. 7) Člen podává každoročně a na požádání výčet svých dodavatelů, základní informace o typech odběratelů a také o prodávaném sortimentu. 8) Člen Asociace poskytuje vedení Asociace pravdivé údaje o výši svých tržeb z fair trade výrobků za kalendářní rok (možno omezit pouze na informace o výši prodejů tuzemským subjektům), a to nejpozději do 30.4. následujícího roku. 9) Na požádání dává člen veřejnosti i ostatním členům Asociace k dispozici výkaz zisků a ztrát ve zkráceném znění (od 1.4. do 31.12. za uplynulý rok, od 1.1. do 31.3. za rok předcházející roku uplynulému). 10) Ve vztahu k ostatním členům Asociace ani k jiným subjektům nepoužívá člen nekalé obchodní praktiky. Člen neuzavírá žádné dohody o exkluzivitě při odběru nebo prodeji výrobků fair trade, pokud se nejedná o dohodu o výhradním zastoupení zahraničního obchodního partnera. Případná dohoda o výhradním zastoupení zahraničního partnera však nesmí poškozovat jiného již existujícího dovozce od stejného subjektu.

(Zdroj: Asociace pro fair trade: O Asociaci [online]. Dostupné z WWW: http://www.fairtradeasociace.cz/?block=55&sub=64)

- 47 -

Příloha č. 2: Přínos pro producenty z prodeje fair trade a běžné kávy.72

Přínos pro producenty

250g balení arabica (Kč)

káva Faitrade

běžná káva

Prodejní cena v maloobchodě

80 až 120

60 až 100

15

5

Režijní náklady družstva

2,56

-

Právo na užití ochranné známky Fairtrade

1,6

-

Náklady zprostředkovatelů

-

1,92

Náklady na vývoz

4,48

4,48

56,36 až 96,36

48,6 až 88,6

Cena zaplacená drobnému výrobci

Náklady na dovoz, pražení a distribuci, daně

Přínos pro producenty

• • • •

32% producenti 4% fond komunity 20% přeprava a zpracování 10% pojištění, náklady předfinancování a distribuce • 24%worldshop (MO) • 10% importér (Commercio Alternativo)

Zdroj: Společnost pro fair trade

72

Společnost pro fair trade. Ke stažení. [online]. Dostupné z WWW: http://www.fairtrade.cz/

- 48 -

Příloha č. 3: Dotazník DOTAZNÍK Průzkum očekávání spotřebitelů fair trade výrobků

Dobrý den, jmenuji se Kristýna Němcová a studuji na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nyní zpracovávám bakalářskou práci na téma „Fair trade v ČR – průzkum očekávání spotřebitelů“, jejíž součástí je tento dotazník. Ráda bych Vás požádala o zodpovězení těchto otázek, velmi byste mi pomohl/-a. Děkuji moc za Váš čas. Pozn. Dotazník je zcela anonymní, vyplněná data nebudou zneužita. Pokud není uvedeno jinak, zaškrtávejte pouze jednu odpověď. Děkuji

1. Navštěvujete fair trade obchůdky? a) ano b) ne c) ne, nakupuji přes internet e) co je to fair trade? f) jiné – napište: 2. Jak často navštěvujete obchod s fair trade výrobky? a) několikrát za týden b) vícekrát do měsíce c) jednou do měsíce d) párkrát do roka e) méně častěji 3. Líbí se Vám specializované obchůdky s FT výrobky? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne e) nevím 4. Při návštěvě obchůdku s fair trade produkty si vždy alespoň jeden koupím. S tímto tvrzením: a) plně souhlasím b) spíše souhlasím c) plně nesouhlasím d) spíše nesouhlasím e) nevím

- 49 -

5. Fair trade produkt nakupuji nejčastěji a) pro vlastní spotřebu b) jako dárek c) pro konzumaci na pracovišti d) za jiným účelem - uveďte jakým: 6. Když nakupuji fair trade zboží a) nakupuji zboží jen s touto Fairtrade® známkou (viz obrázek) b) známce nevěřím c) na známce mi nezáleží, důležité jsou pro mě cíle hnutí fair trade d) jiné – uveďte prosím: 7. Hlavním motivem pro nákup fair trade produktu pro mě je: a) kvalita výrobků b) pocit „vykonání dobrého skutku“ c) lákavý obal d) jiné – uveďte prosím: 8. S kvalitou FT výrobků jsem: a) plně spokojen/a b) spíše spokojen/a c) plně nespokojen/a d) spíše nespokojen/a e) nevím 9. O hnutí fair trade jsem se dozvěděl/-a: a) od známých či příbuzných b) z internetu c) z novin nebo časopisů d) z televize e) ze školy f) jiná možnost – prosím uveďte: 10. Co podle Vás fair trade přináší lidem z rozvojových zemí? Můžete zaškrtnout více odpovědí. a) finanční pomoc b) nezávislost c) šanci pro důstojnější život d) nepřináší jim to nic, nevěřím fair trade e) jiné – uveďte, prosím 11. Kolika procenty si myslíte, že přispíváte farmáři/farmářce při nákupu jednoho fair trade výrobku? a) 5 – 10 % b) 10 – 20 % c) 20 – 30 % d) 30 – 40 % e) 40 – 50 % f) jiné – uveďte, prosím, kolik: - 50 -

12. Pokuste se, prosím, vyjádřit, co pro Vás osobně fair trade znamená: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………….................................................... 13. Uvítali byste fair trade zboží v supermarketech? Zdůvodněte, prosím, Vaši odpověď. a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) nevím Jste spokojeni s propagací fair trade? a) plně spokojen/a b) spíše spokojen/a c) plně nespokojen/a d) spíše nespokojen/a 13. Uvítal/a byste nějakou větší reklamní kampaň? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) nevím -------------------------------------------------------------------------------------------------------15. Váš věk patří do skupiny: a) do 20 let b) 20 – 30 let c) 30 – 40 let d) 40 – 50 let e) 50 – 60 let f) nad 60 let 16. Jste a) žena b) muž 17. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je: a) ZŠ b) SŠ c) VŠ, VOŠ d) jiné

Děkuji Vám, že jste si udělal/-a čas na vyplnění tohoto dotazníku. Pokud byste měl/-a zájem o zaslání výsledku mé bakalářské práce, napište zde, prosím, svůj e-mail. - 51 -

Příloha č. 5: Fair trade produkty73

73

Google. Fair Trade produkty.

- 52 -