VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Kypr: politicko-ekonomické aspekty ostrova v kontextu evropské integrace (bakalářská práce) Autor: Marek Šilhavík Vedoucí práce: doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kypr: politicko-ekonomické aspekty ostrova v kontextu evropské integrace“ vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, které mi při zpracování této práce poskytl.
~2~
Obsah Seznam použitých zkratek ....................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.
Historie ostrova a zrod kyperského problému .......................................................... 9
1.1.
Starověká a středověká historie ostrova ......................................................................... 9
1.2.
Kyperské království ........................................................................................................ 9
1.3.
Osmanská a britská nadvláda ....................................................................................... 10
1.4.
Počátek kyperského problému a vznik Kyperské republiky ....................................... 11
1.5.
Řecký pokus o převrat a turecká invaze ...................................................................... 11
1.6.
Annanův plán spojení .................................................................................................. 14
2.
Kyperská republika .................................................................................................... 17
2.1.
Obecná charakteristika ................................................................................................. 17
2.2.
Vnitropolitická charakteristika ..................................................................................... 18
2.3.
Zahraničně – politická orientace .................................................................................. 20
2.4.
Hospodářství Kyperské republiky ................................................................................ 21
2.4.1. Průmysl ......................................................................................................................... 23 2.4.2. Stavebnictví .................................................................................................................. 24 2.4.3. Služby ........................................................................................................................... 24 2.4.4. Zemědělství .................................................................................................................. 26 2.4.5. Zahraniční obchod ........................................................................................................ 26 2.5.
Evropská integrace ....................................................................................................... 30
2.5.1. Chronologický přehled vztahů Kyperské republiky a ES/EU ...................................... 30 2.5.2. Přístupová jednání a vstup do EU ................................................................................ 31 3.
Severokyperská turecká republika ........................................................................... 32
3.1.
Obecná charakteristika ................................................................................................. 32
3.2.
Vnitropolitická charakteristika ..................................................................................... 33
~3~
3.3.
Zahraničně – politická orientace .................................................................................. 35
3.4.
Problematika mezinárodního uznání severního Kypru ................................................ 36
3.5.
Hospodářství Severokyperské turecké republiky ......................................................... 38
3.5.1. Průmysl ......................................................................................................................... 41 3.5.2. Zemědělství .................................................................................................................. 41 3.5.3. Služby ........................................................................................................................... 42 3.5.4. Zahraniční obchod ........................................................................................................ 43 3.5.5. Stavebnictví .................................................................................................................. 44 4.
Pokusy o vyřešení kyperské otázky ........................................................................... 45
4.1.
Snahy západních mocností o vyřešení kyperského problému ...................................... 45
4.2.
Role OSN při řešení kyperské otázky .......................................................................... 47
4.3.
Jednání o kyperské otázce mezi oběma komunitami ................................................... 49
4.4.
Možná řešení kyperské otázky ..................................................................................... 51
Závěr ........................................................................................................................................ 53 Seznam literatury ................................................................................................................... 55 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 60 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 60 Seznam grafů .......................................................................................................................... 60 Seznam příloh ......................................................................................................................... 60 Přílohy ..................................................................................................................................... 61
~4~
Seznam použitých zkratek AKEL
Progressive Party of Working People
CTP
Republican Turkish Party
DIKO
Democratic Party
DISY
Democratic Rally
DP
Democratic Party
EDEK
Movement of Socials Democrats
ERM II
Evropský mechanismus směnných kursů II
ES
Evropská společenství
EU
Evropská unie
EU 27
Současné členské státy Evropské unie
EUROKO
European Party
FAO
The Food and Agriculture Organization
GDP
Gross domestic product (Hrubý domácí produkt)
GNP
Gross national product (Hrubý národní produkt)
GP
Green Party
HDP
Hrubý domácí produkt
IAEA
The International Atomic Energy Agency
IBRD
The International Bank for Reconstruction and Development
ICAO
The International Civil Aviation Organization
IDA
The International Development Association
IFC
The International Finance Corporation
ILO
The International Labour Organization
OBSE
The Organization for Security and Cooperation in Europe
OSN
Organizace spojených národů
ÖRP
Freedom and Reform Party
~5~
SKTR
Severokyperská turecká republika
TDP
Communal Democracy Party
TRNC
Turkish Republic of Northern Cyprus
UBP
National Unity Party
UNCTAD
The United Nations Conference on Trade and Development
UNESCO
The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
UNFICYP
The United Nations Peacekeeping Force in Cyprus
UNIDO
The United Nations Industrial Development Organization
USD
United States Dollar (Americký dolar)
WHO
The World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
WIPO
The World Intellectual Property Organization
WTO
The World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
~6~
Úvod Ostrovní stát Kypr je svou rozlohou menší než Středočeský kraj a má méně obyvatel než Praha, přesto se o něm hovoří daleko více než o jiných významnějších zemích, osmkrát rozlehlejší Českou republiku nevyjímaje. Může za to především jeho historie, a to nikoliv ta starobylá, která z ostrova dělá ráj archeologů, ale především ta moderní, která svou dramatičností zastiňuje i celou řadu historických výbojů mířících k jeho břehům. Kypr je největším ostrovem východního Středomoří a třetím největším ostrovem ve Středozemním moři. Leží méně než 100 km od Levantského a maloasijského pobřeží, a proto geograficky patří k Asii, avšak s ohledem na historickou sounáležitost ostrova s řeckou civilizací se považuje za součást kulturní Evropy. Od 1. 5. 2004 je Kypr členem Evropské unie a od 1. 1. 2008 je též členem Evropské měnové unie. Kypr do EU sice vstoupil jako celek, ale pouze s tím, že oprávněným členem je pouze jeho jižní (Řeky kontrolovaná) část. Ostrov dělí hranice vzniklá válkou odpovídající bojové linii ze srpna 1974. Na sever od této hranice žijí Turci, jižně od ní Řekové. Dělicí čára prochází i hlavním městem Nikósií a rozděluje ho podobně, jako kdysi za studené války rozdělovala berlínská zeď Berlín. Díky přítomnosti sil OSN již několik let k ozbrojeným střetům nedochází, šance na řešení zapeklité patové situace zůstávají ale i nadále mizivé. Cílem této bakalářské práce je analyzovat politicko-ekonomickou situaci obou částí Kypru, který prostřednictvím řecko-tureckých vztahů přesahuje rámec regionální relace a který má hluboký dopad na utváření širších mezinárodních vztahů na světě, a nastínit možnosti vývoje ostrova do budoucna. Tato práce by měla sloužit i jako zdroj informací pro ty, kteří se o kyperskou problematiku zajímají a chtějí si o ní prohloubit své znalosti.
~7~
Práce je strukturována celkem do čtyř kapitol. V první kapitole se stručně zabývám historií Kypru, jejíž pochopení je pro současný i budoucí vývoj ostrova klíčové. Jedná se především o starověkou, středověkou a novověkou historii. Zvláštní pozornost je věnována moderním dějinám Kypru, které určily směřování ostrova na další desítky let dopředu, a tzv. Annanovu plánu spojení, který předpokládal vznik Spojené kyperské republiky a jež byl nakonec v referendu kyperskými Řeky odmítnut. Druhá část pojednává o politicko-ekonomických aspektech Kyperské republiky, tedy té části ostrova, která je pod nadvládou Řeků. Pozornost je zde věnována především hospodářství této části ostrova a snahám řecko-kyperské vlády o integraci do evropských struktur. Třetí část se zabývá problematikou Severokyperské turecké republiky, jejím politickým uspořádáním, hospodářstvím a také úsilím získat na diplomatickém poli vetší mezinárodní uznání. Pokusům o vyřešení kyperského problému a možnostem směřování ostrova do budoucna je věnována poslední – čtvrtá kapitola této práce. V této kapitole se zaměřím na snahy o znovusjednocení ostrova a nastíním zapojení západních mocností a OSN do řešení kyperské otázky, pozornost věnuji také dialogům mezi oběma společenstvími. Klíčovými materiály pro sepsání této práce byly především informace z webových stránek nejdůležitějších institucí obou částí ostrova (centrální banky, vládní portály, ministerstva atd.). Práce je založena také na využití české odborné literatury a také na mých osobních znalostech o této zemi. Další cenné informace jsem čerpal ze stránek Eurostatu, Euroskopu a Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
~8~
1.
Historie ostrova a zrod kyperského problému
1.1. Starověká a středověká historie ostrova Málokterá země se může tak jako Kypr pochlubit historií dlouhou přes 10 000 let. Strategická poloha ostrova, zásoby dřeva a mědi přispěly k tomu, že se Kypr již od dob antických stává centrem zájmů velmocenských říší. Archeologické nálezy z jižního pobřeží ostrova podávají důkazy o přítomnosti lidských lovců a sběračů, kteří se zde patrně usadili již někdy kolem roku 8200 př. n. l. Hlavní obživu těchto lidí představovalo primitivní zemědělství, chov a lov zvířat. Po skončení Trojské války1 se na ostrově usazují Řekové a spolu s nimi se na ostrov dostává i řecká kultura a řeč. V 6. století př. n. l. je Kypr dobyt egyptským faraonem Amosem II. a po ovládnutí Egypta Peršany spadá Kypr do područí Perské říše do doby, než je ve 4. století př. n. l. dobyt Alexandrem Makedonským a připojen k Makedonii. Později ostrov ovládá egyptský rod Ptolemaiovců a v roce 58 př. n. l. jej zabírá Římská říše. V roce 45 n. l. přišli na Kypr apoštolové Pavel, Barnabáš a svatý Marek. Podařilo se jim převrátit na víru římského místodržícího Sergiuse Pauluse, čímž se Kypr stal první zemí na světě, která měla křesťanského panovníka.2
1.2. Kyperské království Kyperské království rozkládající se na stejnojmenném ostrově ve Středozemním moři existovalo v letech 1191-1489. Jeho zrod je spjat se jménem anglického krále Richarda I., který ostrov při své cestě do Svaté země v rámci třetí křížové výpravy dobyl. PoslézeRichard I. ostrov prodává templářskému řádu a ten jej zase obratem prodává bývalému jeruzalémskému králi Guyi de Lusignan, který po krachu třetí křížové výpravy přišel o své místo. V průběhu 14. století konkuruje Kypr v námořním obchodě italským městským státům
1
Trojská válka představuje řeckou báji o dobývání města Tróje řeckými bojovníky podle Homérova eposu Illiady. Mnozí historikové o skutečnosti této války pochybují, měla se odehrát někdy kolem roku 1200 př. n. l. 2 Řecko-informace na dovolenou [online]. c2007 [cit. 2011-09-27]. Historie Kypru. Dostupné z WWW:
.
~9~
stále více a dostává se s nimi stále častěji do otevřených válečných konfliktů. V naději na zachování Kyperského království a oslabení vlivu italských městských států ve Středomoří navazují kyperští králové v roce 1426 diplomatické styky s Avignonským papežstvím, ale ani toto spojenectví nedokáže zabránit rostoucímu vlivu Italů ve Středomoří, a v roce 1489 je poslední kyperská královna Kateřina Cornaro nucena prodat ostrov Benátčanům.
1.3. Osmanská a britská nadvláda V průběhu benátské nadvlády čelil Kypr stále častějším a silnějším útokům ze strany Osmanské říše. V roce 1571 padla do tureckých rukou poslední benátská bašta – město Famagusta a ostrov se tímto okamžikem stává součástí Osmanské říše. Turci ostrov okupovali až do roku 1878, kdy mezi sebou v souvislosti s jednáními o revizi sanstefanského3 míru uzavřely 4. června 1878 Velká Británie a Osmanská říše spojenectví. V záměnu za závazek z Londýna chránit osmanské zájmy v Malé Asii před „třetí mocností“ (tj. před nebezpečím dalších územních výbojů Ruska) postoupil sultánský režim Velké Británii faktickou vládu nad Kyprem. Příslušnost tohoto ostrova k Osmanské říši byla od té doby (až do listopadu 1914, kdy jej Velká Británie anektovala) již pouze nominální. Jejím jediným projevem bylo poskytování pravidelného finančního poplatku sultánovi ze strany Londýna. Athénská vláda ani řecká veřejnost nepociťovaly znepokojení nad touto změnou, neboť předpokládaly, že Velká Británie - obdobně jako tomu bylo v případě Jónských ostrovů - nakonec stejně postoupí Kypr, osídlený ve své většině obyvatelstvem řecké národnosti, do rukou Řecka.4
3
Sanstefanský mír byl uzavřen mezi Tureckem a Ruskem 4. března 1878 v istanbulské předměstské části San Stefanu a ukončil tak rusko-tureckou válku probíhající v letech 1877-1878. Smlouva pojednává o novém uspořádání poměrů na Balkáně a Zakavkazsku (vznik Srbska, Bulharska, Černé Hory, Rumunska a ruské územní zisky na území dnešní Gruzie a východního Turecka). Vznik Bulharska byl ale ze strany Velké Británie chápán jako pokus Ruska získat přístup do Středomoří, proto došlo ještě v témže roce v Berlíně k revizi této smlouvy. 4 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 80-7106-378-9., s. 29.
~ 10 ~
1.4. Počátek kyperského problému a vznik Kyperské republiky Za vlády Britů se podíl turecké složky populace snižoval. Podnikatelsky méně aktivní Turci v konkurenci s Řeky nemohli obstát. Ocitli se na okraji hospodářského života a o to více se uzavírali do své komunity.5 Řecko-turecký problém o Kypr se zviditelnil a zdramatizoval teprve v průběhu roku 1955 a měl svou příčinnou souvislost ve stupňujících se snahách Řeků, kteří v té době tvořili zhruba 80 procent kyperské populace, o enosis – sjednocení s Řeckem. V roce 1958 se do dění v kyperské záležitosti vložilo Turecko a v prosinci téhož roku započal schůzkou ministrů zahraničních věcí Řecka a Turecka vyjednávací proces o budoucnosti Kypru. Výsledkem těchto jednání bylo vytvoření tzv. curyšsko-londýnských dohod z února roku 1959, které vytvořily právní základnu pro vyhlášení nového státu, který oficiálně vznikl 16. srpna 1960. Podpisem těchto dohod Řecko oficiálně rezignovalo na snahu o enosis (sjednocení ostrova s Řeckem) a Turecko se zavázalo již neprosazovat taksim (jedná se o koncepci rozdělení ostrova vtělenou do tohoto tureckého pojmu). Na základě podepsaných dohod se Velká Británie zřekla svého dosavadního vlastnictví nad ostrovem.6Kompromisní řešení kyperské otázky se zřetelně promítlo i do dokumentu o „základní struktuře“ Kyperské republiky, který se stal závazným podkladem pro vypracování komplikované a rozvleklé ústavy v roce 1960.7
1.5. Řecký pokus o převrat a turecká invaze Obě komunity žily spolu nikoliv v ideálních vztazích, avšak celkem pokojně. Prudké zhoršení vztahů mezi oběma komunitami se datuje od počátku roku 1963. Řecké snahy o revizi curyšsko-londýnských dohod vedly v prosinci téhož roku k vypuknutí etnických střetů s prvními oběťmi na životech.
5
ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 63. 6 S výjimkou dvou oblastí okolo vojenských základen Akrotiri a Dekelia, které podle jedné z dohod zůstávaly i nadále pod její suverenitou. 7 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 80-7106-378-9., s. 83.
~ 11 ~
V hlavním městě Nikósii a posléze v několika dalších městech ostrova přerostly ozbrojené střety obou kyperských národních společenstev ve velice brutální etnickou válku. Od prosince 1963 do března 1964 uprchlo ze svých domovů okolo 25 000 kyperských Turků, kteří se stáhli do svých enkláv8 chráněných vojáky OSN. K definitivnímu zastavení bojových operací a ukončení etnického násilí došlo v srpnu 1964. Jak se později ukázalo, jednalo se pouze o klid před bouří. Separace jedněch občanů od druhých velice výrazně ochromovala fungování státu a povzbudila řecko-kyperské nacionalisty k uskutečnění převratu na ostrově. Koncem listopadu roku 1973 došlo v Řecku ke svržení dosavadního vůdce Georgia Papadopula a jeho stoupenců a k moci se dostává vojenská junta v čele s dosavadním šéfem vojenské policie Dimitriem Ioannidisem. Noví držitelé moci začali v oblasti zahraniční politiky uskutečňovat ultranacionalistický kurs, jehož výsledkem mělo být svržení kyperského režimu v čele s prezidentem Makariosem a následné připojení Kypru k Řecku. Impulsem k zahájení vojenské intervence na Kypr bylo zaslání nóty kyperským prezidentem Makariosem jeho řeckému protějšku Faidonu Gizikisovi, ve které ostře zkritizoval dosavadní vměšování se Řecka do záležitostí Kyperské republiky. Invazní síly Řecka se na ostrově vylodily 2. července 1974. Svržení prezidenta s cílem sjednotit ostrov s pevninským Řeckem (hnutí Enosis) vyvolalo invazi Turecka9, jehož jednotky se vylodily v severovýchodní části ostrova 20. července 1974. K definitivnímu prosazení příměří mezi oběma znepřátelenými stranami došlo 16. 8. 1974.10 Po dobu tohoto téměř měsíc trvajícího konfliktu obsadila turecká vojska část ostrova o rozloze 36,3 %, zhruba 60 % zůstalo pod kontrolou vlády v Nikósii.
8
Turecké národní enklávy se nacházely v severní části ostrova. K jejich vybudování došlo v březnu 1964 na základě rezoluce přijaté jednomyslně Radou bezpečnosti OSN. 9 Euroskop.cz : Moderní historie Kypru [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-10]. Kypr. Dostupné z WWW: . 10 Od srpna 1974 až do současnosti od sebe odděluje obě kyperská národní společenství čára nejzazšího postupu tureckých jednotek (tzv. Attilova linie), která v délce 180 km protíná ostrov od západu k východu a prochází i hlavním městem Nikósií. Na dodržování příměří dohlíží vojenské mírové síly OSN, jejichž mise vešla do dějin pod zkratkou UNFICYP.
~ 12 ~
Průvodním jevem válečných událostí z roku 1974 bylo masové přemisťování obyvatelstva, útěk i násilné vypuzování kyperských Řeků ze severních částí ostrova na jih a obdobný přesun kyperských Turků opačným směrem.11 Kyperské události z července a srpna 1974 daly vzájemnému poměru Turecka a Řecka jednoznačně konfliktní podobu. Důsledky těchto událostí se negativním způsobem promítly na dalším vývoji a směřování řecko-tureckých vztahů na desítky let dopředu.12 Obrázek 1: Řecké a turecké etnikum na Kypru v letech 1960 a 1999
Zdroj: REKACEWICZ, Philippe. Le Monde diplomatique [online]. January 2000 [cit. 2011-11-09]. Ethnic cleansing in Cyprus. Dostupné z WWW: .
11
Ze severních částí ostrova odešlo nebo bylo vyhnáno asi 195 000 Řeků, opačným směrem putovalo asi 45 000 Turků. 12 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 80-7106-378-9., s. 116.
~ 13 ~
1.6. Annanův plán spojení Jménem bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana13 se označuje projekt scelení ostrova. Tento plán vznikl v roce 2002, byl několikrát projednáván v rámci Evropské unie i u obou stran sporu. Jeho finální verze obsahovala takřka 9000 stran a předpokládala vytvoření federativního kyperského státu se dvěma kantony. Jako vzor tomuto plánu sloužil švýcarský model společného státu, ovšem kyperská realita je daleko složitější a zejména pamětníci nedávných ozbrojených střetů ji vnímají velmi emotivně.14 Podstatou Annanova plánu bylo vytvoření Spojené kyperské republiky (ústřední vláda by měla omezené pravomoci), která by fungovala na následujících základních principech: kolektivní prezidentská rada tvořená čtyřmi zástupci kyperských Řeků a dvěma zástupci kyperských Turků, kteří by byli vybíráni a voleni parlamentem prezidentská rada by ze svých řad volila prezidenta a viceprezidenta, přičemž tyto funkce by rotovaly po 20 měsících15 dvoukomorová struktura parlamentu - senát by měl 48 křesel, která by si obě společenství rozdělila rovnoměrně; poslanecká sněmovna by měla rovněž 48 křesel, která by se rozdělila podle populace, s tím že populačně slabší komunita by nesměla nikdy mít méně než 12 poslanců vytvoření nejvyššího soudu tvořeného ze stejného počtu řeckých a tureckých zástupců obě společenství by měla oddělené fiskální a monetární politiky Součástí plánu bylo také vytvoření nové Ústavy Spojené kyperské republiky, vznik federálních a ústavních zákonů, územní dohody apod. Plán se zabýval také otázkami demilitarizace ostrova, snížením počtu řeckých a tureckých vojsk a počítal také se vstupem Spojené kyperské republiky do Evropské unie.
13
Kofi Annan byl v letech 1997-2006 sedmým generálním tajemníkem OSN. Narodil se v roce 1936 v Ghaně. V roce 2001 obdržel Nobelovu cenu míru za práci o organizovanější a mírovější svět. 14 ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 63-64. 15 Euroskop.cz : Kypr v Evropské unii [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-19]. Kypr. Dostupné z WWW: .
~ 14 ~
Zvláštní kapitolu v Annanově plánu spojení měla představovat tzv. Komise usmíření, jež měla podporovat porozumění, toleranci a vzájemnou úctu mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Konečná verze plánu, která obsahovala i některé požadavky vznesené Řeckem a Tureckem, byla oběma stranám předložena teprve až 31. března 2004, tedy relativně pozdě s ohledem na skutečnost, že datum konání referenda o tomto plánu bylo v obou částech ostrova stanoveno na 24. dubna 2004. Obě komunity byly zahlceny intenzivními předvolebními kampaněmi. Zatímco řecká strana se k tomuto plánu stavěla spíše kriticky16 (především z důvodu velmi emotivní otázky uprchlíků), většina kyperských Turků plán podporovala. Mnozí kyperští Řekové tvrdili, že plán OSN jim nedává dostatečné bezpečnostní záruky. Dokument počítal s přítomností tureckých vojáků, byť v nižším počtu, i v následujících letech. Kromě toho řecká strana zpochybnila možnost domáhat se práva na návrat a odškodnění kyperských Řeků do oblastí na severu, odkud byli po roce 1974 vyhnáni.17 Kyperští Turci si od přijetí tohoto plánu slibovali vymanění se z mezinárodní izolace a také je lákala vidina zvýšení jejich životní úrovně po vstupu celého Kypru do EU. V případě odmítnutí Annanova plánu jednou z komunit, by se totiž součástí EU stala jen Řeky kontrolovaná a mezinárodně uznávaná část ostrova, Severokyperská turecká republika by zůstala i nadále mimo, což se také nakonec stalo.
16
Podle plánu měla totiž právo na návrat jen asi pětina z celkového počtu 195 000 řeckých uprchlíků, zatímco kyperští Turci se mohli vracet bez omezení až po limit 45 000 osob. Řecká část ostrova by však jako kompenzaci získala část území plánovaným zmenšením tureckého severu. 17 Novinky.cz [online]. 24. dubna 2004 [cit. 2011-10-21]. Kypr má po 30 letech šanci na sjednocení. Dostupné z WWW: .
~ 15 ~
Referendum s vysokou účastí voličů (88 % na jihu, 87 % na severu) vyznělo rozporně. V řecké části Kypru odmítlo plán 75,8 % hlasujících, na severu ostrova s ním naopak 64,9 % voličů souhlasilo. Zjednodušeně řečeno - turečtí separatisté se chtěli vrátit do náruče kyperské vlasti, většinovému řeckému etniku se však cena sjednocení zdála příliš vysoká.18 Odmítnutím Annanova plánu ze strany kyperských Řeků tak propásl Kypr historickou šanci na znovusjednocení. Obrázek 2: Obecně-zeměpisná mapa Kypru
Zdroj: Kypr na Travelon.cz [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-09]. Kypr - Mapa. Dostupné z WWW: .
18
ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 68.
~ 16 ~
2.
Kyperská republika
2.1. Obecná charakteristika Kyperská republika se rozkládá v jižní části ostrova Kypr a svou rozlohou (5364 km2) zaujímá přibližně 2/3 celkové rozlohy ostrova.19Počet obyvatel Kyperské republiky v roce 2010 činil 801 851.20Kyperská republika s hlavním městem Nikósií oficiálně zastupuje celý stát vzniknuvší na základě dohod uzavřených garančními mocnostmi (Velká Británie, Turecko a Řecko) v roce 1960. Režim Kyperské republiky má prezidentskou formu, prezident volený na pět let stojí v čele vlády i státu a disponuje velkými pravomocemi. Legislativní moc je představována Sněmovnou reprezentantů, jejíž členové jsou voleni rovněž na pět let.21 Řecká část Kypru je rozdělena na čtyři administrativní oblasti - Pafos, Larnaka, Limassol a Nikósie, jejichž názvy současně korespondují se jmény největších měst této části ostrova. Dne 1. 5. 2004 se Kypr v rámci tzv. východního rozšíření Evropské unie22 stal spolu s dalšími devíti evropskými zeměmi jejím členem. Od 1. 1. 2008 je Kypr spolu s Maltou též členem Evropské měnové unie a dosavadní platidlo kyperská libra je od tohoto okamžiku nahrazeno eurem. Z hlediska národnostního složení představují největší část populace kyperští Řekové, jejichž podíl na celkovém obyvatelstvu činí zhruba 70 %, kyperští Turci představují asi 10 % celkové populace. Řečtí Kypřané se hlásí k řecké pravoslavné církvi, turečtí Kypřané k islámu, v menší míře je zde zastoupena také anglikánská, maronitská, arménská a katolická církev. Oficiálními úředními jazyky jsou řečtina a turečtina, z mezinárodních jazyků je v největší míře používána angličtina.23
19
Celková rozloha ostrova, tedy včetně turecké části, nárazníkového pásma a britských vojenských základen, činí 9521 km2. 20 Statistical service [online]. 10/02/2011 [cit. 2011-10-10]. Population and social conditions. Dostupné z WWW: . 21 Viz kapitolu 2.2. 22 Do EU kromě Kypru vstupuje také Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Malta. 23 Euroskop.cz : Základní informace [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-10]. Kypr. Dostupné z WWW: .
~ 17 ~
2.2. Vnitropolitická charakteristika Státní zřízení Kyperská republika je nezávislým státem s prezidentským systémem vlády. Podle ústavy z roku 1960 přísluší výkonná moc prezidentovi republiky, který ji vykonává prostřednictvím jím jmenované Rady ministrů (vlády). Volby prezidenta se konají jednou za 5 let. 24 Poslední prezidentské volby se uskutečnily 24. 2. 2008. Z těchto voleb vyšel vítězně vůdce levicové Pokrokové strany pracujících Demetris Christofias, a stal se tak prezidentem Kyperské republiky. Tassos Papadopoulos25, který byl hlavou státu od roku 2003, se do druhého kola volby neprobojoval. Viceprezidentský post je v současné době neobsazený. Na základě mezinárodních dohod a ústavy z roku 1960 náleží funkce viceprezidenta (a tím rozsáhlé pravomoci) komunitě kyperských Turků.26 Parlament a vláda Parlament je v řecké části Kypru představován Sněmovnou reprezentantů. Tento legislativní orgán má celkem 80 křesel, řecké komunitě je vyhrazeno 56 křesel, 3 křesla náleží zástupcům Maronitů27, římsko-katolické církve a Arménům, zbylých 24 křesel připadá podle ústavy z roku 1960 zástupcům turecké komunity. Stejně jako veškeré posty garantované tureckému etniku v armádě, soudnictví či administrativě, jsou i tato místa již po několik desítek let neobsazená. Volby do Sněmovny reprezentantů se konají každých pět let, ty poslední se uskutečnily v květnu 2011. Vláda Kyperské republiky, známá též pod názvem Rada ministrů, je jmenována prezidentem, který je i současně jejím předsedou. Současná vláda v čele s prezidentem Papadopoulosem je u moci od srpna 2011.
24
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Vnitropolitická charakteristika [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-10]. Kypr. Dostupné z WWW: . 25 Tassos Papadopoulos představuje jednu z nejznámějších politických osobností moderní historie Kypru. Již v roce 1959 se aktivně účastnil londýnské konference o nezávislosti Kypru a později ostře kritizoval tzv. curyšsko-londýnské dohody znamenající vznik Kyperské republiky. Byl rovněž jedním ze spolutvůrců ústavy nově vzniklé republiky a hlasitým odpůrcem znovusjednocení ostrova. Zemřel v prosinci roku 2008 na rakovinu plic. 26 Governement Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-10-10]. Executive power. Dostupné z WWW: . 27 Maronitská katolická církev pochází původně z Libanonu a dodnes existuje její rozsáhlá komunita mimo Libanon. Po celém světě má přibližně 3 milióny stoupenců, malá skupina Maronitů se na Kypr údajně dostala v souvislosti s křížovými výpravami.
~ 18 ~
V kyperském politickém systému se ještě setkáme s tzv. Národní radou. Jedná se o unikátní orgán, který vznikl po turecké invazi, a jehož členové se rekrutují se zástupců všech politických stran zastoupených ve Sněmovně reprezentantů. Národní rada se zabývá výhradně problematikou rozdělení Kypru. Přestože se jedná pouze o neformální poradní orgán, je jeho význam velký. Národní rada je složena z prezidenta republiky, tří členů vlády, kteří se aktivně účastní jednání o vyřešení kyperského problému (ministr zahraničních věcí, ministr spravedlnosti a mluvčí vlády) a ze dvou poslanců z každé politické strany. Obecně zde platí, že prezident rozhoduje o tom, co je pro zemi nejlepší, i kdyby většina Národní rady nesouhlasila. V případě jednomyslného (ne)souhlasu však prezident stanovisko Národní rady přijímá.28 Politické strany V posledních parlamentních volbách konaných 22. 5. 2011 přesáhlo práh potřebný pro účast v parlamentu (1,8 %) 6 politických stran, které získaly na základě proporčního systému ve Sněmovně reprezentantů následující zastoupení: Demokratické shromáždění (DISY) 20 křesel, Pokroková strana pracujících-Levé křídlo a nové síly (AKEL) 19 křesel, Demokratická strana (DIKO) 9 křesel, Sociálnědemokratická strana (EDEK) 5 křesel, Evropská strana (EUROKO) 2 křesla, Hnutí za ekologii a životní prostředí (GP) 1 křeslo.29 Vládní koalice tvořená stranami AKEL, DIKO, EDEK a EUROKO vydržela u moci necelé tři měsíce. 29. 7. 2011 byla vláda pod tlakem hospodářské a finanční krize nucena odstoupit. Napětí se ještě více prohloubilo v důsledku škod způsobených nedávným výbuchem, který vyřadil největší elektrárnu v zemi a zabil třináct lidí.30 Nová vláda se ujímá funkce 5. 8. 2011 ve velmi těžkém politickém ovzduší. Je podporována pouze stranou AKEL a tvoří ji značný počet technokratů.
28
STAVRIDIS, Stelios. The Cyprus Problem and Cyprus Accession to the EU: the role of the Cypriot House of Representatives (Vouli) [online]. Athens (Greece) : Hellenic Foundation for European and Foreign Policy, 2002 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: . 29 Elections results [online]. 2011-05-28 [cit. 2011-10-11]. Cyprus Parliamentary Elections 2011. Dostupné z WWW: . 30 Dne 11. července explodovaly na vojenské základně nedaleko Larnaky výbušniny, které byly zabaveny před dvěma lety z lodi směřující z Íránu do Sýrie. Výbuch zabil třináct lidí a vyřadil z provozu největší elektrárnu v zemi, která produkovala 60 % elektrické energie země. Její odstavení znamená vážné hospodářské potíže a každodenní výpadky proudu ztrpčují život lidí.
~ 19 ~
2.3. Zahraničně-politická orientace Zahraniční politika Kyperské republiky se od jejího vzniku v roce 1960 do roku 1974 až na výjimky vyznačuje neutralitou. Důvod této neutrality spočíval v tlaku, který byl na nově vzniklý stát vyvíjen ze strany Řecka a Turecka. Bezprostředně po získání nezávislosti se Kyperská republika stala členem OSN a většiny jejich specializovaných agencií. V roce 1960 se stává také členem tzv. Hnutí nezúčastněných zemí.31 Po invazi turecké armády a rozdělení ostrova se hlavním tématem zahraniční politiky stává stažení tureckých vojsk ze severní části ostrova a jeho následné znovusjednocení. Kyperská republika je členem OSN a jejich specializovaných agencií (včetně UNCTAD, FAO, IAEA, ICAO, ILO, IMO, UNESCO, UNIDO, WHO, WIPO), Světové obchodní organizace, Světové banky (IBRD, IFC, IDA), Mezinárodního měnového fondu, Rady Evropy, OBSE, Britského společenství národů.32 Od 1. 5. 2004 je Kyperská republika také členem Evropské unie. Kyperská republika má dlouhodobě dobré vztahy s Řeckem, Izraelem, ale také s Ruskem, které představuje jejího hlavního dodavatele ropy. Kyperská republika neudržuje diplomatické styky s Tureckem a Severokyperskou tureckou republiku označuje za nelegální útvar působící na okupovaném území.
31
Hnutí nezúčastněných zemí sdružuje země hlásící se k neúčasti ve vojenských či politických blocích. Vzniklo v roce 1955 v indonéském Bandungu a jeho hlavním cílem byla podpora nezávislosti zemí třetího světa. Kypr byl jeho členem od roku 1960 do 2004, kdy jeho členství vstupem do EU zaniklo. 32 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Zahraničně-politická orientace [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-17]. Kypr. Dostupné z WWW: .
~ 20 ~
2.4. Hospodářství Kyperské republiky Hospodářství Kyperské republiky má stejně jako Severokyperská turecká republika podobný hospodářský profil, dříve zemědělský, dnes dominuje sektor služeb cestovního ruchu. Kyperská republika se řadí k hospodářsky vyspělým státům, která výší HDP na osobu a ukazatelem kvality života dlouhodobě předstihuje v žebříčcích Českou republiku. Řecká část má tržní ekonomiku, které výrazně dominuje sektor služeb, který se na tvorbě celkového HDP podílí takřka čtyřmi pětinami. Ze sektoru služeb patří mezi nejdůležitější odvětví cestovní ruch, finanční služby a nemovitosti. Jedná se o malou a otevřenou tržní ekonomiku vysoce citlivou na dění ve světě, jejíž zahraniční obchod vykazuje trvale pasivní bilanci. 1. 5. 2004 vstoupila Kyperská republika do EU a rok později do Evropského mechanismu směnných kursů (ERM II). Dne 1. 1. 2008 přijala Euro za národní měnu. Během dekády 2000-2010 rostl reálný HDP v průměru o 3 % ročně, nezaměstnanost se v průměru pohybovala okolo 4,5 % a inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla v roce 2010 2,4 %.33 Také hospodářství Kyperské republiky, tak jako většiny zemí světa, bylo zasaženo světovou finanční krizí. V roce 2009 HDP poklesl o 1,7 % oproti nárůstu o 3,7 % v roce 2008. Hlavní důvod tohoto výsledku spočíval v poklesu spotřeby domácností o 3,1 % ve srovnání nárůstem o 8,5 % v roce předcházejícím. Spotřeba domácností je totiž zdaleka největší výdajovou položkou ve veřejném rozpočtu, jelikož představuje 68 %HDP. Tvorba hrubého fixního kapitálu představující zejména investice ve stavebnictví a strojírenství poklesla za celý rok o 1,2 %, což bylo zapříčiněno strmým propadem v druhé polovině roku. Vývoz zboží a služeb se snížil o 10,9 % a počet turistů přijíždějících na Kypr poklesl o 10,9 %.34
33
Central Bank of Cyprus [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Cyprus economy. Dostupné z WWW: . 34 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Kypr. Dostupné z WWW: .
~ 21 ~
Z důsledků světové hospodářské krize se Kyperská republika nevzpamatovala dodnes. V roce 2010 sice ekonomika zaznamenala růst ve výši 1%, ale v roce následujícím se její hospodářství dostalo do velkých problémů, které spolu s výbuchem muničního skladu ze dne 11. července 2011 zapříčinily pád vlády.35 Od července 2011 trpí rovněž masivním odlivem investorů. Kromě toho Kyperská republika již několik měsíců doplácí na úzké vazby s nezdravou řeckou ekonomikou (jednu třetinu aktiv kyperských bank tvoří řecký dluh) a na rostoucí výnosy z desetiletých dluhopisů, které činily takřka 11 %.36 Počátkem srpna 2011 vyslala Centrální banka Kypru směrem k vládě varovné signály týkající se stavu hospodářství. Podle ní musí vláda provést drastické škrty v rozpočtu, jinak se bez evropské pomoci neobejde.37Kypr se nakonec finanční injekce dočkal, nedostal ji však od Evropské centrální banky, ale od Ruska.38 Její výše by měla činit 2,5 miliardy euro (62 miliardy korun) a její splatnost bude 4 a půl roku. Půjčka má pomoct zklidnit situaci v oslabené ekonomice, obnovit důvěru trhů, snížit dluh a podpořit růst HDP. Tabulka 1: Vybrané makroekonomické ukazatele Kyperské republiky I (2005-2010)
HDP (mil. EUR) HDP na obyv. (EUR)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
13 462,3
14 017,5
14 736,7
15 269,9
15 004,1
7 460,5
17 760 18 725 20 254 21 747 21 236
-
Reálný růst HDP
3,9
4,1
5,1
3,6
-1,7
0,2
Nezaměstnanost (%)
5,1
4,5
3,9
3,7
5,3
7,2
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Kypr. Dostupné z WWW: . Upraveno autorem. 35
Viz kapitolu 2.2. Tím, že dluhopisy překročily úroveň sedmi procent, což je pro finanční trhy pomyslná hranice, vyslala země investorům negativní signál. Ti totiž předpokládají, že dražší bondy země s nejvyšší pravděpodobností nezvládne splatit. 37 Aktuálně.cz [online]. 1. 8. 2011 [cit. 2011-10-22]. Centrální banka Kypru: Vláda musí nezbytně zakročit. Dostupné z WWW: . 38 Ruská ochota pomoct Kyperské republice není bezdůvodná. Ostrovní stát má jako jediný v EU a eurozóně komunistického prezidenta, kromě toho zde Rusko dlouhodobě investuje. Ruští turisté jsou navíc po Turcích a Britech nejčastějšími zahraničními návštěvníky. 36
~ 22 ~
2.4.1. Průmysl Průmyslová výroba bezprostředně po turecké invazi na ostrov zažívala pozoruhodný růst. Roční přírůstky se v období 1975-1983 pohybovaly průměrně okolo 9 %. V posledním desetiletí si však průmyslová výroba prochází velmi těžkým obdobím doprovázeným poklesem produkce, vývozu a snižováním počtu lidí zaměstnaných v tomto oboru. Podíl odvětví na tvorbě HDP byl ještě v roce 2002 10 %, v posledních pěti letech však stagnuje, resp. klesá a v roce 2009 dosáhl 7,5 %.39 Průmyslová výroba tak zůstává poměrně slabým odvětvím národního hospodářství, ve kterém byla v roce 2010 zaměstnána přibližně 22 % činného obyvatelstva. Hlavní příčina tohoto vývoje spočívá ve snižující se konkurenceschopnosti průmyslu a to nejen za hranicemi, ale i na domácím trhu v důsledku rostoucí konkurence ze zahraničí. Mezi další aspekty nízké konkurenceschopnosti průmyslu patří také nedostatek vlastních nerostných zdrojů, výrazné snížení tarifní ochrany vyplývající ze členství ve WTO, vyšší dopravní náklady či postupně se zvyšující mzdové náklady. Vláda Kyperské republiky, vědoma si současné situace v průmyslu, proto přišla s novým plánem na podporu průmyslu. Mezi hlavní body tohoto plánu patří např. přilákání zahraničních investorů, vývoj nových technologií s vysokou přidanou hodnotou či zvýšení produktivity. Co se odvětvové struktury průmyslu týče, má největší zastoupení průmysl potravinářský následovaný zpracováním ropy a kovů. Mezi další odvětví průmyslu, která jsou zde zastoupena, patří zpracování dřeva včetně výroby nábytku, farmaceutický, kožedělný a textilní průmysl.40
39
Cyprus [online]. c2004-2011 [cit. 2011-10-23]. Cyprus Manufacturing and Industry. Dostupné z WWW: . 40 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-23]. Kypr. Dostupné z WWW: .
~ 23 ~
2.4.2. Stavebnictví Stavebnictví, které bylo v posledních letech motorem ekonomického růstu, začalo v roce 2009 vykazovat jasné známky zpomalení. Podíl stavebnictví na tvorbě HDP činil v roce 2009 9 % a v témže roce stavebnictví poprvé od roku 2000 zaznamenalo z hlediska přidané hodnoty meziroční propad o 6,8 % (v roce 2008 růst o 4,5 %). V prvním čtvrtletí roku 2010vykázalo stavebnictví pokles o 7,3 % oproti stejnému období v roce 2009. Domácí poptávka po individuálním bydlení je pořád relativně silná, i když pokračuje zájem o bydlení s menší obytnou plochou. Zřejmý je rovněž posun od rezidenčního bydlení k bydlení v bytech. Zásadně poklesl zájem cizinců o nemovitosti k trvalému či rekreačnímu bydlení, a to zejména u zájemců z Velké Británie. Za zmínku stojí také, že ve stavebnictví pracuje každoročně několik tisíc kyperských Turků.41 Mezi hlavní příčiny negativního vývoje ve stavebnictví patří růst cen stavebních materiálů 42, které meziročně vzrostly o 11,6 %, a zejména již výše zmíněný pokles poptávky ze strany cizinců o zdejší nemovitosti.
2.4.3. Služby Sektor služeb je pro ekonomiku Kyperské republiky sektorem nesmírně důležitým, protože se v roce 2010 na tvorbě HDP podílel 73,9 % a zaměstnával 74 % činného obyvatelstva. Přestože je zde sektor služeb poměrně dosti diverzifikován43, jeho páteří zůstávají služby spojené s oblastí cestovního ruchu, i když pozice cestovního ruchu jako motoru celé ekonomiky v posledních letech mírně oslabuje. Cestovní ruch utrpěl v důsledku turecké invaze velmi těžkou ránu v podobě ztráty dvou regionů Ammohostos a Kyrenia44, které v té době patřily k nejnavštěvovanějším částem celého ostrova a které se od té doby staly součástí Turky ovládané části ostrova.
41
Tamtéž Nejvíce vzrostly ceny ropných výrobků, následované průmyslovými výrobky a výrobky ze dřeva, kamene a rudy. 43 Zahrnuje sociální, finanční, pojišťovací, komunální, obchodní, hotelové a restaurační služby. 44 Oba regiony s vysoce rozvinutou turistickou infrastrukturou představovaly 72 % celkové lůžkové kapacity a 40 % turistického zařízení (restaurace, bary, kavárny atd.) celého ostrova. 42
~ 24 ~
Vláda byla proto v důsledku této situace nucena urychleně jednat a rozhodla se, že se cestovní ruch stane páteřním odvětvím růstu hospodářství. K naplnění tohoto cíle byla založena polovládní organizace „Cyprus tourist organization“ (Kyperská turistická organizace), která byla zodpovědná za regulaci a dohled nad veškerou podnikatelskou činností v cestovním ruchu. Kyperská republika se tak díky ní dostala znovu do hledáčku zahraničních turistů a začala být jimi opět hojně navštěvována.45 Od roku 2001 však příliv zahraničních turistů (až na výjimky v letech 2005-2007, kdy byly zaznamenány nepatrné přírůstky) klesal. Pokles turistů byl způsoben ekonomickou krizí a snížení bylo patrné i v období mimo hlavní sezónu, což neodpovídá ambici Kypru být celoroční turistickou destinací. Kromě potíží s konkurenceschopností se na negativním výsledku projevily hospodářské potíže hlavních obchodních partnerů.46 V roce 2009 vláda v reakci na situaci v cestovním ruchu schválila v rámci dvou balíčků k odvrácení dopadů krize finanční stimuly47 ve výši 52 mil. EUR určené pro oblast cestovního ruchu.48 V prvních devíti měsících roku 2011 přicestovaly na území Kyperské republiky takřka 2 miliony turistů. Nejvíce turistů přijelo ze států Evropské unie (Velká Británie, Švédsko, Německo a Řecko), ze zemí mimo EU pak z Ruska, Libanonu, Izraele nebo USA.49
45
Cyprus [online]. c2004-2011 [cit. 2011-10-24]. Cyprus Tourism. Dostupné z WWW: . 46 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-23]. Kypr. Dostupné z WWW: . 47 Jedná se například o zrušení poplatku za nocleh v hotelu vybíraného místními úřady, snížení letištních poplatků pro aerolinky nebo snížení daně z přidané hodnoty u hotelových a ubytovacích zařízení z 8 na 5 %. 48 Cyprus [online]. c2004-2011 [cit. 2011-10-24]. Cyprus Tourism. Dostupné z WWW: . 49 Statistical Service [online]. 13/10/11 [cit. 2011-10-24]. Services>Tourism. Dostupné z WWW:
~ 25 ~
2.4.4. Zemědělství Zemědělství se na tvorbě HDP podílelo v roce 2010 pouhými 1,9 % a zaměstnávalo 3,9 % činného obyvatelstva. Z hlediska přidané hodnoty se však jeho podíl nadále výrazně snižuje. Negativní meziroční růst byl zaznamenán již v sedmi po sobě jdoucích letech. S ohledem na klimatické podmínky (sucho převážnou část roku) a dosaženou úroveň hospodářského rozvoje, je zemědělská výroba na Kypru nákladově náročná. Pro udržení produkce jsou nezbytné závlahy a stát závlahovou vodu dotuje.50 Mezi hlavní plodiny, které jsou zde pěstovány, patří brambory, obilí (zejména ječmen a pšenice), citrusy, olivy, ovoce (banány, melouny) a zelenina (zelí, rajčata). V oblasti živočišné výroby převládá chov drůbeže a dobytka, významná je i produkce mléka a vajec.
2.4.5. Zahraniční obchod Hospodářství Kyperské republiky je historicky závislé na dovozech, proto je vysoká pasivní bilance dlouhodobou vlastností jejího zahraničního obchodu. Na adresu složení vývozů je nutno uvést, že vývoz z Kyperské republiky je tradičně poznamenán značným podílem reexportovaných dodávek.51 Saldo zahraničního obchodu Kyperské republiky činilo v roce 2010 -5316 mil EUR. Hlavními a objemově nejvýznamnějšími partnery Kyperské republiky jsou země Evropské unie. Nejdůležitějším obchodním partnerem je Řecko, následují Itálie, Velká Británie a Německo. Tyto čtyři země tvoří dohromady téměř polovinu obratu zahraničního obchodu Kyperské republiky. Dalšími důležitými obchodními partnery jsou i další země Evropské unie, jako např. Nizozemsko, Španělsko nebo Francie, z mimo unijních zemí např. USA, Izrael, Japonsko či Čína.
50
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-23]. Kypr. Dostupné z WWW: . 51 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-24]. Zahraniční obchod země. Dostupné z WWW: .
~ 26 ~
Co se komoditní struktury týče, patří mezi nejdůležitější položky vývozu léčiva, zemědělské produkty (především brambory, citrusy a zelenina), nově se v poslední dekádě začínají vyvážet různá fotovoltaická zařízení - např. solární panely na ohřev vody. V případě dovozu zaujímají nejvýznamnější pozici chemické produkty, nerostné produkty (včetně paliv a maziv), stroje, elektrická zařízení a automobily. Tabulka 2: Vybrané makroekonomické ukazatele Kyperské republiky II (2005-2010) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Vývoz (mil. EUR)
1 1111,8 1082,7 1190,4 228,8
Dovoz (mil. EUR)
5 3 5513,5 6353,4 7366,7 5654,4 069,1 093,2
963,2 529,7
Bilance běžného účtu -1 -787,8 -1005,3 -1831,4 -3102,3 -309,1 (mil. EUR) 447,4 Zahraniční dluh (mil. 33 EUR) 783,2 Saldo státního rozpočtu (% HDP)
-2,4
41 007,5
51 918,9
68 097,7
83 023,1
-
-1,2
3,3
0,9
-6,1
-1,9
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Kypr. Dostupné z WWW: . Upraveno autorem.
~ 27 ~
Tabulka 3: Podíl odvětví na tvorbě HDP (2005-2009) v%
2005 2006 2007 2008 2009
Primární sektor
3,2
2,8
2,6
2,5
2,4
Zemědělství, lesy a myslivost
2,6
2,2
2,0
1,9
1,9
Rybolov
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
Důlní těžba a lomy
0,4
0,4
0,4
0,4
0,3
Sekundární sektor
19,1 18,6 18,5 19,0 18,3
Průmysl
8,8
7,9
7,4
7,5
7,2
Výroba elektřiny, dodávky plynu a vody
2,1
2,1
2,1
2,3
2,1
Stavebnictví
8,2
8,6
9,0
9,2
9,0
Terciární sektor - služby
77,7 78,6 78,9 78,5 79,3
Velkoobchod a maloobchod
12,6 12,7 13,0 13,4 12,7
Hotely a restaurace
7,3
7,2
7,0
6,6
6,1
Doprava, sklady a komunikace
8,1
7,7
7,9
7,5
7,1
Finanční služby
6,9
7,5
7,8
8,0
8,6
Nemovitosti, pronájem a obchodní aktivity
18,3 19,1 19,6 19,3 19,5
Veřejná správa a obrana
10,3 10,3
9,8
9,8 10,5
Vzdělávání
5,8
5,8
5,5
5,6
6,0
Zdravotní a sociální péče
3,8
3,8
3,7
3,7
4,0
Další společenské a osobní služby
4,6
4,6
4,6
4,6
4,8
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Kypr. Dostupné z WWW: . Upraveno autorem.
~ 28 ~
Graf 1: Čtvrtletní změny HDP ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku
Zdroj: Statistical Service [online]. 08/09/11 [cit. 2011-11-14]. Main indicators. Dostupné z WWW: .
Tabulka 4: Nejvýznamnější obchodní partneři Kyperské republiky (2010) Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Dovoz Vývoz Obrat Saldo mil. EUR % mil. EUR % mil. EUR mil. EUR Řecko 1 133,0 20,04 213,4 22,15 1 346,4 -919,7 Itálie 600,6 10,62 18,3 1,90 618,9 -582,7 Velká Británie 517,3 9,15 79,3 8,23 596,6 -438,1 Německo 490,1 8,67 81,9 8,50 571,9 -408,2 Izrael 389,1 6,88 16,7 1,73 405,8 -372,5 Čína 310,4 5,49 11,5 1,19 321,9 -298,9 Holandsko 270,3 4,78 12,8 1,33 283,1 -257,5 Francie 224,3 3,97 8,4 0,87 232,7 -215,9 Španělsko 204,0 3,61 3,4 0,35 207,4 -200,7 Japonsko 110,4 1,95 0,6 0,06 111,0 -109,9 Země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Kypr. Dostupné z WWW: . Upraveno autorem.
~ 29 ~
2.5. Evropská integrace Dlouhodobým cílem vlády v Nikósii byl vstup do evropských struktur (advokátem kyperského vstupu bylo zejména Řecko). Již v roce 1973 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Kyprem a Evropským hospodářským společenstvím a v roce 1988 vstoupil v platnost dodatečný protokol o vytvoření celní unie. Žádost o členství v Evropských společenstvích podal Kypr 4. 7. 1990, o zahájení předvstupních rozhovorů bylo rozhodnuto na lucemburském summitu v roce 1997.52
2.5.1. Chronologický přehled vztahů Kyperské republiky a ES/EU53 19. prosinec 1972 - vláda Kyperské republiky uzavírá s ES Asociační dohodu, která vstupuje v platnost 1. června 1973 květen 1987 - podepsána dohoda o celní unii, v platnost vstupuje v lednu 1988 3. červenec 1990 - Kyperská republika podává žádost o členství v tehdejším ES 30. červen 1993 - Evropská komise potvrzuje, že Kyperská republika splňuje kritéria a je vhodným kandidátem na členství v ES 24. červen 1994 - Evropská rada stanovila, že další fáze rozšiřování EU bude zahrnovat i Kypr a Maltu 31. březen 1998 zahájena přístupová jednání s Kyperskou republikou 12. - 13. prosinec 2002 - na Kodaňském summitu EU oficiálně ukončena přístupová jednání Kyperské republiky s EU 16. duben 2003 - premiér Kyperské republiky Tassos Papadopoulos podepsal v Athénách Přístupovou smlouvou do EU 1. květen 2004 - Kyperská republika se stala členskou zemí EU
52
Euroskop.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-24]. Kypr v Evropské unii. Dostupné z WWW: . 53 Európska únia [online]. 01. 02. 2010 [cit. 2011-10-24]. Cyprus. Dostupné z WWW: .
~ 30 ~
2.5.2. Přístupová jednání a vstup do EU Přístupová jednání mezi Kyperskou republikou a EU oficiálně odstartovala dne 31. 3. 1998, nicméně jednání na ministerské úrovni byla zahájena až v listopadu téhož roku a oficiálně ukončena na kodaňském summitu v prosinci 2002. Hlavním vyjednávačem v procesu přístupových jednání s EU a koordinátorem harmonizačního procesu byl jmenován bývalý prezident Kyperské republiky George Vassiliou.54 Evropská komise od listopadu 1998 vydávala každý rok na podzim zprávy, které sledovaly pokroky kandidátských států na cestě k přijetí do EU. V každé této zprávě Evropská komise zjistila zbývající nedostatky a určila ty, které by měly být přednostně vyřešeny s cílem naplnit politická, ekonomická a právní „kodaňská kritéria“ pro přijetí. V letech 1998-2002 vydala Evropská komise celkem pět zpráv. Poslední zpráva o Kyperské republice byla vydána 9. října 2002. Komise v ní vyzdvihla především dynamický ekonomický růst, který byl po celé sledované období dosahován. Smlouva a přistoupení k EU byla podepsána prezidentem Kyperské republiky Tassosem Papadopoulosem dne 16. března 2003 a 1. května 2004 se Kyperská republika spolu s dalšími devíti státy stala právoplatným členem Evropské unie. Otázku vstupu Kyperské republiky do Evropské unie řeší protokol č. 10 Přístupové smlouvy. Z tohoto protokolu vyplývá, že do Evropské unie vstupuje Kyperská republika jako celek (včetně území, které vláda v Nikósii nemá pod efektivní kontrolou, tzn. území Severokyperské turecké republiky). Na území pod kontrolou úřadů TRNC 55 nebudou až do vyřešení
„kyperského
problému"
aplikovány
tzv.
acquis56.
Podle
protokolu
č.
10 nepředstavuje demarkační linie mezi entitami vnější hranici EU. Na druhé straně je uznána nutnost zavést speciální pravidla pro pohyb osob, zboží a služeb.57
54
Európska únia [online]. 01. 02. 2010 [cit. 2011-10-24]. Cyprus. Dostupné z WWW: . 55 Turkish republic of northern Cyprus (Severokyperská turecká republika) 56 Tento v poslední době používaný termín odvozený od acquis communautaire označuje veškerou právní úpravu v rámci EU. Jeho obsah je širší, neboť kromě obsahu acquis communautaire zahrnuje také právní úpravu druhého a třetího pilíře EU. 57 Euroskop.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-25]. Kypr v Evropské unii. Dostupné z WWW: .
~ 31 ~
3.
Severokyperská turecká republika
3.1. Obecná charakteristika Severokyperská turecká republika (SKTR) se nachází v severní části ostrova Kypr a svou rozlohou (3355 km2) zabírá přibližně třetinu jeho rozlohy. Počet obyvatel SKTR činil v roce 2006 264 172.58Hlavním městem je Nikósie (turecky Lefkosa)59, která je rozdělena na řeckou a tureckou část. SKTR se formovala pod ochranou turecké armády po roce 1974 a 15. listopadu 1983 zákonodárné shromáždění kyperských Turků schválilo rezoluci, v níž vyhlásilo přeměnu dosavadního státoprávního útvaru „Tureckého federativního státu Kypr“ v Severokyperskou tureckou republiku a zvolilo Raufa Denktaşe za jejího historicky prvního prezidenta. Ankara označila krok svých „kyperských bratří“ za překvapení, o kterém nebyla předem informována. O několik dní později nicméně uznala SKTR za samostatný stát.60 Fakticky se jedná o samosprávný protektorát Turecka, který žádná jiná země kromě Turecka neuznala. Vláda v Nikósii (Řeky kontrolovaná část) jej důsledně označuje za nelegální útvar působící na okupovaném území. SKTR je na základě ústavy z roku 1983 definována jako sekulární republika založená na principech demokracie, práva a sociální spravedlnosti. Podle ústavy přijaté v roce 1983 je politický režim SKTR poloprezidentský s prezidentem jako hlavou státu a vládou složenou z jejího předsedy a 10 ministrů. Zákonodárnou moc přestavuje padesátičlenný jednokomorový parlament, jehož zástupci jsou voleni na dobu pěti let. Turecká část ostrova se administrativně člení na pět oblastí - Nikósie, Famagusta, Girne, Güzelyurt a Iskele. Z hlediska národnostního složení představují největší podíl kyperští Turci (99 %), zbylé 1 % připadá na řecké starousedlíky61.
58
Cypnet.co.uk [online]. 5. 5. 2006 [cit. 2011-10-26]. Population and housing census. Dostupné z WWW: . 59 Nikósie (taktéž Lefkósie) je hlavním a zároveň největším městem obou částí Kypru. Nachází se zhruba uprostřed ostrova a od roku 1974 jí prochází demilitarizovaná zóna spravovaná Organizací spojených národů, která město rozděluje na řeckou a tureckou část. Nikósie tak zůstává 22 let po pádu berlínské zdi poslední rozdělenou metropolí na světě. 60 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 80-7106-378-9., s. 123-124 61 Několik málo stovek řeckých starousedlíků žije na poloostrově Karpass, který se nachází na severovýchodě ostrova.
~ 32 ~
Na turecké části ostrova vznikl vynucenými přesuny obyvatel etnicky i nábožensky jednolitý stát muslimských (sunnitských) Turků. Původní rodilé kyperské Turky již přečíslili přistěhovalci z Turecka, lákaní na severní část ostrova vládou.62 Úředním jazykem je turečtina, z mezinárodních jazyků je pak nejčastěji používána angličtina.
3.2. Vnitropolitická charakteristika Státní zřízení Politický systém SKTR je systémem polo-prezidentským s prezidentem jako hlavou státu a premiérem stojícím v čele vlády složené z deseti ministrů. Prezidentské volby se konají každých pět let. Poslední prezidentské volby se uskutečnily v dubnu 2010. Z těchto voleb vyšel vítězně Derviş Eroğlu z Národní strany jednoty, který porazil dosavadního prezidenta Mehmeta Ali Talata. Současným premiérem je Irsen Küçük, který je rovněž členem Národní strany jednoty. Parlament a vláda Parlament je v turecké části ostrova představován tzv. Republikovým shromážděním. Tento legislativní orgán má celkem 50 členů, kteří jsou vybíráni z pěti volebních distriktů.63 Volby do republikového shromáždění se konají každých pět let, ty poslední proběhly s ročním předstihem v dubnu 2009. Tyto předčasné volby se uskutečnily na popud tehdy vládnoucí Republikánské turecké strany.64 Vláda SKTR, známá též pod názvem Rada ministrů, je jmenována prezidentem. Současná vláda v čele s premiérem Irsenem Küçükem je u moci od května 2009. Kvůli mezinárodní izolaci a velké závislosti na podpoře ze strany Turecka, má Turecko velký vliv na celkové dění v SKTR, politická rozhodnutí nevyjímaje. Tato a mnohé jiné skutečnosti vedou k tomu, že severní Kypr bývá často označován jako loutkový stát Turecka. Jen málo politických rozhodnutí je v severní časti ostrova přijato bez souhlasu turecké Národní bezpečnostní rady.65
62
ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 65. 63 Jména těchto volebních distriktů korespondují se jmény pěti administrativních oblastí severního Kypru. Jedná se tedy o Nikósii, Famagustu, Girne, Güzelyurt a Iskele. 64 Dosavadní vládě Republikánské turecké strany zlomily vaz pokračující izolace Severokyperské turecké republiky a světová ekonomická krize. 65 Národní bezpečnostní rada je oficiální institucí tureckého politického systému, pomocí níž armáda uplatňuje svou moc v zemi, a která v zemi požívá vysokou autoritu. Přestože se jedná pouze o poradní orgán, mají jeho doporučení značnou váhu.
~ 33 ~
Mezinárodní společenství uvádí tuto skutečnost za jeden z důvodů, proč by SKTR neměla být mezinárodně uznána a proč činí Turecko zodpovědným za (ne)dodržování lidských práv v této části ostrova.66 Politické strany V posledních parlamentních volbách konaných 19. 4. 2009 přesáhlo práh potřebný pro účast v parlamentu (5 %) pět politických stran, které v Republikovém shromáždění získaly následující zastoupení: Národní strana jednoty (UBP) 26 křesel, Republikánská turecká strana (CTP) 15 křesel, Demokratická strana (DP) 5 křesel, Komunální strana demokracie (TDP) 2 křesla a Svobodná a reformní strana (ÖRP) 2 křesla.67 Drtivé vítězství Národní strany jednoty v předčasných parlamentních volbách znamenalo, že se tato strana dostala k moci bez nutnosti uzavírání koalice s některou z dalších stran zastoupených v parlamentu.Premiérem se stal dosavadní lídr této strany Derviş Eroğlu, jehož strana v parlamentních volbách získala 44 % všech hlasů. Eroğlu byl v minulosti známý, že on ani další členové jeho strany nebyli nijak zvlášť nakloněni mírovým rozhovorům s Kyperskou republikou, které odstartovala předchozí vláda. Po celém světě tak panují obavy, že by mohlo dojít k jejich úplnému zastavení, ačkoliv sám premiér tvrdí, že k tomu nedojde.68
66
Ačkoli se v poslední době dodržování základních lidských práv v Severokyperské turecké republice výrazně zlepšilo, stále ještě existuje množství otázek, které bývají severnímu Kypru ze strany mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou vytýkány. Jedná se například o svobodu náboženského vyznání, partnerství stejných pohlaví nebo práva národnostních menšin. 67 World Elections [online]. 20. 4. 2009 [cit. 2011-10-31]. TRNC (NORTH CYPRUS) 2009. Dostupné z WWW: . 68 Hürriyet [online]. c2008 [cit. 2011-10-31]. Nationalists sweep votes in general elections in Turkish Cyprus. Dostupné z WWW: .
~ 34 ~
3.3. Zahraničně-politická orientace Severní Kypr, oficiální název Severokyperská turecká republika 69, je státní útvar vykazující státní znaky samostatné republiky. Jeho teritorium se rozprostírá v severovýchodní třetině ostrova Kypr. SKTR je příkladem separatistického státu, který své osamostatnění plně nedokončil. Oficiálně je uznáván pouze Tureckem, na kterém je také závislý politicky, ekonomicky a vojensky.Vztahy severního Kypru se zbytkem světa jsou dosti komplikované. Na základě rezolucí vydaných OSN v letech 1983 a 198470 bylo toto území z hlediska mezinárodního práva prohlášeno za nelegální a de iure71 považováno za okupované teritorium Kyperské republiky. SKTR působí jako pozorovatelský člen v Organizaci islámské spolupráce72 pod oficiálním názvem „Turecký kyperský stát“ a spolupracuje také s Organizací ekonomické spolupráce73. SKTR má dlouhodobě dobré vztahy pouze s Tureckem, s Řeckem a Kyperskou republikou neudržuje žádné diplomatické styky a jejich vzájemné vztahy se již několik desetiletí nacházejí na bodu mrazu. Zlepšení vzájemných vztahů mezi EU a severním Kyprem se datuje od poloviny roku 2004, kdy v obou částech ostrova probíhala referenda o tzv. Annanově plánu74. Tehdy EU spolu s OSN vyjádřily nadšení nad tureckou částí ostrova, jejíž obyvatelé se v referendu vyslovili pro přijetí tohoto plánu, a rozhodly se nalézt vhodné prostředky k ukončení izolace kyperských Turků a vyzvaly k okamžitému obnovení hospodářských, kulturních a obchodních aktivit.75 V roce 2006 schválila Evropská komise finanční pomoc kyperským Turkům ve výši 259 miliónů eur. K hlavním cílům této finanční pomoci patřil hospodářský a sociální rozvoj, rozvoj infrastruktury, telekomunikací a přiblížení turecké části ke vstupu do EU.76
69
Zřídka se můžeme také setkat s názvem Turecká republika severního Kypru. Viz kapitolu 3.4. 71 Podle práva. 72 Jedná se o mezinárodní organizaci, jejímž členem je 57 států. Organizace se snaží prezentovat kolektivní hlas muslimského světa, chránit jeho zájmy a zajistit pokrok a blahobyt muslimů. 73 Organizace ekonomické spolupráce představuje mezivládní organizaci zahrnující deset asijských států, byla založena za účelem rozvoje hospodářské, technické a kulturní spolupráce mezi členskými státy. 74 Viz kapitolu 1. 75 Rep. of Turkey Ministry of Foreign Affairs [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-31]. Cyprus Issue (summary). Dostupné z WWW: . 76 European Commission [online]. Last update: 28/10/2011 [cit. 2011-10-31]. Turkish Cypriot community. Dostupné z WWW: . 70
~ 35 ~
3.4. Problematika mezinárodního uznání severního Kypru Krátce po invazi turecké armády na Kypr vznikl 13. února 1975 v severní části ostrova Turecko-kyperský federativní stát, jehož legitimitu uznalo pouze Turecko. 15. listopadu 1983 došlo na základě deklarace o nezávislosti vyhlášené lidovým shromážděním kyperských Turků k jeho přetransformování v Severokyperskou tureckou republiku, která byla dodnes uznána pouze Tureckem. OSN na tuto situaci reagovala vydáním dvou rezolucí77, ve kterých výše zmíněnou deklaraci kyperských Turků odsoudila, prohlásila ji za právně neplatnou a vyzvala k jejímu odvolání. Historicky prvním prezidentem SKTR se v roce 1985 stal Rauf Denktaş78, který se po celou dobu vykonávání své prezidentské funkce pokoušel zajistit pro svou zemi mezinárodní uznání. Právě tato snaha, jak se později ukázalo, byla největší překážkou na cestě k usmíření s jižní částí ostrova. Po krachu referenda o Annanově plánu spojení ostrova v jižní části ostrova a vstupu Kypru do EU v pozici rozděleného ostrova se dosavadní prezident Rauf Denktaş rozhodl neobhajovat svůj prezidentský post ve volbách v roce 2005.79 Před tureckou částí se otevřely nové problémy spojené se snahou Turecka o vstup do EU. Kyperská otázka nesmírně komplikuje jednání o jeho přistoupení. Turecko opakovaně odmítlo uznat existenci Kyperské republiky a podle EU porušuje i ustanovení o volném obchodu tím, že do svých přístavů nepouští lodě plující pod vlajkou Kyperské republiky. Nevyřešení kyperské otázky by tak mohlo znamenat zablokování přístupových rozhovorů. Hlavní vyjednavač s EU Egemen Bagiş v říjnu 2009 potvrdil, že Turecko hodlá otevřít přístavy a letiště až poté, co státy EU rozhodnou o zahájení přímého obchodování se severním Kyprem.
77
Jde o rezoluci číslo 541 z roku 1983a o rezoluci číslo 550 z roku 1984. Rauf Raşit Denktaş (přezdívaný též jako „starý pán“) je zdaleka nejznámější osobností tureckých Kypřanů. Obecně je považován za zakladatele jejich státnosti. Dvakrát byl zvolen prezidentem Turecko-kyperského federativního státu (1976 až 1981) a čtyřikrát prezidentem Severokyperské turecké republiky (1985 až 2000). V prezidentských volbách v dubnu 2005 již nekandidoval. 79 Za tímto rozhodnutím mohl stát také fakt, že kyperští Turci vyjádřili v referendu souhlas s tímto plánem, čímž se nepřímo postavili prezidentovi na odpor, který byl jeho horlivým odpůrcem. 78
~ 36 ~
Ázerbájdžán80 a Gambie už v minulosti opakovaně proklamovaly ochotu formálně uznat nezávislost SKTR. Zatím k tomu nedošlo, ale intenzita kontaktů mezi těmito zeměmi a severním Kyprem v posledních letech vzrostla. Také diplomaté z jiných zemí v minulých letech navštívili velvyslanectví SKTR v Ankaře a hovořili zde se severokyperským velvyslancem o možnostech přehodnocení vzájemných vztahů. Poslední zemí, která projevila zájem o navázání diplomatických styků se severním Kyprem, byla Paraguay. V současné době je Turecko jedinou zemí světa, která má v severním Kypru velvyslanectví. SKTR má v Turecku ambasádu a několik konzulátů. V jiných zemích světa má neoficiální reprezentativní úřady, které de facto jako konzuláty fungují. V turecké části Nikósie mají své rezidence britský vysoký komisař pro Kypr a americký ambasador pro kyperskou otázku. Z dalších zemí, které mají v severní části ostrova svá zastoupení, jmenujme Austrálii, Francii a Německo. Mezinárodní společenství, vyjma Turecka, neuznává SKTR jako suverénní stát a uznává de iure suverenitu Kyperské republiky nad celým ostrovem. Kyperská republika označuje turecký sever Kypru za nelegální útvar působící na okupovaném území.81
80
Autonomní republika Nakhichevan (část Ázerbájdžánu) vydala v polovině devadesátých let rezoluci, ve které uznala nezávislost severního Kypru. Samotný Ázerbájdžán se k rezoluci odmítl připojit, čímž se dostal do prekérní situace. Ázerbájdžán už delší dobu udržuje se severním Kyprem přátelské vztahy, ale uznáním jeho nezávislosti by Kyperská republika obratem uznala nezávislost Náhorního Karabachu. 81 ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 65.
~ 37 ~
3.5. Hospodářství Severokyperské turecké republiky Severní Kypr se v letech 1977-2003 rozvíjel rychleji než jeho soused, ale z mnohem slabší základny. V přepočtu na osobu dosahuje asi třetinu hospodářského výkonu řecké části ostrova. Také ekonomice SKTR dominuje sektor služeb spjatých s cestovním ruchem. Vytváří přibližně 2/3 HDP, na zbytku se podílí hlavně lehký průmysl a stavebnictví. Zemědělství trpící suchem se orientuje na produkci subtropického ovoce. Hospodářství jako celek výrazně pociťuje hendikep mezinárodní izolace státu. O to více závisí na finanční podpoře Turecka, které v letech 2003-2010 poskytlo asi 3 miliardy dolarů ve formě úvěrů a půjček, obvykle nevratných.82 Kromě této finanční podpory vyčleňuje turecká vláda každoročně z rozpočtu částku okolo 400 miliónů dolarů, které jsou určeny na zvýšení životní úrovně kyperských Turků. Hospodářství severního Kypru funguje na bázi malé a otevřené tržní ekonomiky, která dlouhodobě trpí mezinárodní izolací, nedostatkem soukromých a vládních investic a nedostatkem kvalifikované pracovní síly.83 Navzdory všem výše zmíněným těžkostem rostl reálný HDP v letech 2003-2009 průměrně o 6,5 %, což představuje ve srovnání se zeměmi Evropské unie nejrychlejší hospodářský růst. Také hospodářství SKTR zasáhla světová finanční krize. Následky zpomalení ekonomiky se začaly objevovat už v roce 2007, kdy HDP vzrostl ve srovnání s předchozím rokem o 1,5 % (v roce 2006 byl jeho růst 13 %). O rok později a v roce 2009 se hospodářství propadlo do záporných čísel (-3,5 %, resp. -6,4 %).84 Mezi hlavní důvody tohoto negativního vývoje patří propad v odvětví služeb, průmyslu a stavebnictví, pokles spotřeby domácností (představuje důležitou výdajovou položku ve veřejných rozpočtech) a pokles vývozu zboží a služeb.
82
ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 65. 83 North Cyprus, Holidays, Flight, Hotels, Car Hire, Property, Villas [online]. c2006 [cit. 2011-11-01]. Northern Cyprus Economy. Dostupné z WWW: . 84 KKTC DEVLET PLANLAMA ÖRGÜTÜ [online]. 2008 [cit. 2011-11-01]. Economic and Socials Indicators. Dostupné z WWW: .
~ 38 ~
V reakci na špatný stav hospodářství se vláda severního Kypru na doporučení Turecka rozhodla přijmout velmi drastická úsporná opatření.85 Tato úsporná opatření zahrnovala např. snížení platů státních zaměstnanců, zvýšení spotřební daně a daně z hazardu a zrušení stovek pracovních míst ve státní správě. V reakci na tato opatření vyšlo v březnu 2011 do ulic turecké části Nikósie okolo 30 000 kyperských Turků, aby vyjádřili nesouhlas se svou a tureckou vládou.86Obě vlády však ze svých požadavků nehodlají slevit, vědomy si závažnosti situace. Politický vývoj v posledních letech izolaci SKTR pozvolna odbourává. Od dubna 2003 je možný přechod občanů a turistů přes hranici a probíhá pohyb obyvatel za prací (ale jen ze severu na jih, ne opačně).87 V srpnu roku 2004 přijala EU nová pravidla povolující prodej určitých druhů zboží v jižní části ostrova, jejichž zemí původu je severní Kypr. Na tato pravidla navázala v květnu roku 2005 vláda SKTR, která umožnila vybraným druhům zboží z jižního Kypru prodej na území SKTR. Navzdory všem těmto pokusům o odstranění bariér ve vzájemném zahraničním obchodě, zůstává i nadále možnost přímého obchodování mezi oběma částmi ostrova velmi omezena. Graf 2: Průměrný růst HDP severního Kypru a vybraných zemí EU v letech 2003-2009
Zdroj: YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-14]. Why Northern Cyprus. Dostupné z WWW: .
85
Turecko v minulosti již několikrát vyjádřilo obavy nad stavem hospodářství SKTR. Severnímu Kypr byla vytýkána fiskální nedisciplinovanost a velmi vysoká (82 %) část státního rozpočtu směřující na platy státních zaměstnanců. 86 Your-Story.org [online]. August 23, 2011 [cit. 2011-11-02]. Turkey Unhappy With North Cyprus Finances. Dostupné z WWW: . 87 ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 65.
~ 39 ~
Tabulka 5: Vybrané makroekonomické ukazatele SKTR (2008-2009) Indicator / Year Gross Domestic Product (GDP) Million US$ Gross National Product (GNP) Million US$ GDP Per Capita Income US$ GNP Per Capita Income US$ GDP Growth rate % GNP Growth rate % Bank Deposits Million US$ Bank Credits Million US$ of which Public of which Public % Foreign Trade total (Million US$) Export Import Net Tourism Income (million US$) Arrivals Indicator / Year Unemployment Rate % Population Population Increase Rate % Life Expectancy at Birth (year, male) Automobile per 1000 population Mobile Phone per 1000 population
2009 3,324 3,349 13,253 13,354 -6.1 -6.3 6,505 3,976 1,341 33.7 1,313 71 1,241 450 800,376 2008 9.8 247,283 2.4 71.7 524 1,490
Zdroj:YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-14]. Why Northern Cyprus. Dostupné z WWW:
~ 40 ~
3.5.1. Průmysl Průmyslová výroba zažívala nejlepší časy v letech 1977-2003. Během tohoto období se přidaná hodnota tohoto odvětví zvýšilatéměř trojnásobně a roční přírůstky se pohybovaly průměrně okolo 4 %. Podíl odvětví na tvorbě HDP se zvýšil z 8,4 % v roce 1977 na 11,8 % v roce 2003 a průmyslové výrobky se podílely 58 % na celkových domácích vývozech.88 Průmysl SKTR je tvořen téměř výhradně malými a rodinnými podniky. Podíl malých podniků s maximálně 50 zaměstnanci dosahuje 98 %. V roce 2009 se průmysl na tvorbě HDP podílel 10 % a bylo v něm zaměstnáno přibližně 9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V posledních pěti letech se průměrný růst odvětví pohyboval okolo 1 % a průmyslové výrobky se na celkových domácích exportech podílely z jedné poloviny. Co se odvětvové struktury týče, je nejvíce zastoupen průmysl potravinářský (nápoje, tabák), dále průmysl textilní a dřevozpracující. Mezi další odvětví průmyslu, která jsou zde v menší míře zastoupena, patří např. chemický či farmaceutický průmysl.
3.5.2. Zemědělství Zemědělství je jedním z nejdůležitějších sektorů severokyperského hospodářství. Ačkoli se jeho podíl na tvorbě HDP rok od roku snižuje, má pro národní hospodářství stále obrovský význam. Ještě v 80. letech minulého století zaměstnávalo zemědělství nejvíce lidí ze všech sektorů ekonomiky. V letech 1977-2003 vzrostla přidaná hodnota odvětví téměř dvojnásobně a průměrné roční přírůstky se pohybovaly okolo 1 %. V roce 2003 se zemědělství na tvorbě HDP podílelo 10,6 %, zaměstnávalo16 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Export zemědělských produktů se na celkových domácích vývozech podílel 42 %.89
88
North Cyprus, Holidays, Flight, Hotels, Car Hire, Property, Villas [online]. c2006 [cit. 2011-11-01]. Northern Cyprus Economy. Dostupné z WWW: . 89 North Cyprus Home Page: Agricultural Sector [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-02]. Business & economy. Dostupné z WWW: .
~ 41 ~
I když se v severním Kypru v posledních letech začínají prosazovat nová odvětví národního hospodářství, zůstává zemědělství i nadále jednou z hlavních oblastí s vysokým růstovým potenciálem.90 Je také hlavním dodavatelem vstupů pro průmysl a sektor služeb. V roce 2009 se zemědělství na tvorbě HDP podílelo 6,4 % a zaměstnávalo 5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Podíl zemědělských výrobků na celkových exportech v roce 2009 činil 30 %.91 Mezi hlavní plodiny, které se zde pěstují, patří citrusy a rajčata. Rozšířené je i pěstování artyčoku.92 V posledních letech se severokyperští zemědělci v důsledku vzrůstající světové poptávky začínají orientovat na produkci granátových jablek. V oblasti živočišné výroby je nejvíce zastoupen chov drůbeže a dobytka.
3.5.3. Služby Sektor služeb je pro severní Kypr sektorem veledůležitým, protože se v roce 2009 podílel na tvorbě HDP téměř 70 % a zaměstnával 56 % ekonomicky aktivních obyvatel. Přestože je sektor služeb (podobně jako v Kyperské republice) značně diverzifikován, jeho páteří zůstávají služby spojené s oblastí cestovního ruchu. Severní Kypr díky své strategické poloze odjakživa přitahoval pozornost světových námořních velmocí, které se v průběhu dějin vystřídaly v nadvládě nad ostrovem. Jeho takřka 400 km dlouhé pobřeží je lemováno překrásnými plážemi a horami. S ohledem na minulost a strategickou polohu představuje severní Kypr unikátní spojení východních a západních kultur. Šest různých severokyperských území se stalo součástí Natury 2000 93 při Evropské unii. Ze všech výše uvedených skutečností lze vyvodit, že SKTR má v oblasti cestovního ruchu co nabídnout.94 Cestovní ruch se již v roce 1987 stal vedoucím sektorem a od této doby představuje nejdůležitější roli v celém severokyperském hospodářství, protože je hlavním tahounem 90
Zejména co se příspěvku k HDP, zaměstnanosti a exportu týče. YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-02]. Investment Opportunities. Dostupné z WWW: . 92 Artyčok je teplomilná trvalka s lodyhou okolo jednoho metru. Tato bylina, citlivá na výkyvy teplot, pochází ze Středomoří, kde se také nejčastěji pěstuje. Jako zelenina se používají její vařená zelená květní lůžka už po tisíciletí. Artyčok má také léčivé účinky - podporuje detoxikační činnost jater, tvorbu a vylučování žluči i trávicích enzymů. 93 Natura 2000 představuje soustavu chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotlivých principů všechny členské státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). 94 YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-02]. Investment Opportunities. Dostupné z WWW: . 91
~ 42 ~
ekonomického rozvoje severní části ostrova. Vláda severního Kypru proto cestovnímu ruchu přikládá velký význam a velmi dbá o jeho rozvoj. V letech 2001-2008 příliv zahraničních turistů každým rokem rostl, mírné úbytky v přílivu zahraničních turistů byly zaznamenány v letech 2009 a 2010. V roce 2010 navštívilo severní Kypr 800 000 zahraničních turistů a čisté příjmy z cestovního ruchu činily 450 miliónů amerických dolarů. Nejvíce turistů přijíždí každoročně z Turecka a z Velké Británie.95
3.5.4. Zahraniční obchod Zahraniční obchod SKTR vykazuje podobné znaky jako zahraniční obchod Kyperské republiky. Jeho dlouholetou vlastností je vysoká pasivní bilance a závislost na zahraničních importech. Saldo zahraničního obchodu v roce 2010 činilo 1170 miliónů amerických dolarů.96Vysoké pasivní saldo zahraničního obchodu je každoročně snižováno příjmy z cestovního ruchu, zahraničními půjčkami a tzv. rozvojovými půjčkami poskytovanými Tureckem.97 Hlavním a objemově nejvýznamnějším partnerem severního Kypru je již od jeho vzniku Turecko. 60 % všech importů severního Kypru proudí právě z Turecka a opačným směrem putuje všech 54 % severokyperských exportů. Mezi další důležité obchodní partnery patří země EU, jako např. Velká Británie či Německo, z mimo unijních zemí to pak jsou USA a Japonsko. V rámci diverzifikace exportních trhů vzrůstá v posledních letech také význam zemí Blízkého Východu (Irák, Írán).98 Nejvýznamnějšími položkami severokyperského vývozu jsou zemědělské a potravinářské produkty (citrusy, zelenina a sýry), významnou pozici v exportu zaujímají také textilní výrobky. Největší podíl severokyperských importů zaujímají pak chemické produkty, nerostné suroviny, paliva, stroje, automobily a elektrická zařízení.
95
YORUCU, Vedat. The Management Centre [online]. c2009 [cit. 2011-11-07]. CURRENT ECONOMIC EXPANSION IN THE TRNC A STATISTICAL REVIEW. Dostupné z WWW: . 96 Cyprus Forum [online]. 24/05/2011 [cit. 2011-11-07]. 'TRNC' trade deficit. Dostupné z WWW: . 97 Celková finanční pomoc severnímu Kypru ze strany Turecka od roku 1974 činí více než 3 miliardy amerických dolarů. 98 North Cyprus, Holidays, Flight, Hotels, Car Hire, Property, Villas [online]. c2006 [cit. 2011-11-01]. Northern Cyprus Economy. Dostupné z WWW: .
~ 43 ~
3.5.5. Stavebnictví Stavebnictví bylo v letech 1974-2004 jedním z motorů ekonomického růstu SKTR. V dalších letech význam stavebnictví i jeho podíl na tvorbě HDP pozvolna klesal, přesto zůstávalo i nadále jedním z klíčových sektorů národního hospodářství. Podíl stavebnictví na tvorbě HDP v roce 2008 činil 7,1 %. V roce 2008 vykázalo stavebnictví pokles o 8 % (v roce 2007 růst o 4 %).99 Domácí poptávka po individuálním bydlení je relativně silná, došlo však k zásadnímu poklesu zájmu cizinců o nemovitosti. Negativní vývoj v posledních letech byl rovněž způsoben růstem cen stavebních materiálů. Pracovní síla ve stavebnictví je tvořena z velké části z řad tureckých imigrantů ochotných pracovat za nízkou mzdu. Graf 3: Podíl odvětví na tvorbě HDP v roce 2009
Zdroj:YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-14]. Why Northern Cyprus. Dostupné z WWW: .
Graf 4: Kam směřují severokyperské exporty?
Zdroj: YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-14]. Why Northern Cyprus. Dostupné z WWW: . 99
KKTC DEVLET PLANLAMA ÖRGÜTÜ [online]. 2008 [cit. 2011-11-01]. Economic and Socials Indicators. Dostupné z WWW: .
~ 44 ~
4.
Pokusy o vyřešení kyperské otázky
4.1. Snahy západních mocností o vyřešení kyperského problému Spojené státy a Velká Británie přikládaly vyřešení kyperské otázky velký význam, neboť díky ní mohlo dojít k prudkému zhoršení vztahů či dokonce k ozbrojenému konfliktu mezi členskými státy OSN – Řeckem a Tureckem.100 Dalším důvodem ve snaze nalézt řešení byla také obava z rostoucího vlivu SSSR ve východním Středomoří, tedy v oblasti, kterou USA považují za strategicky důležitou z důvodu blízkosti na ropu bohatého Blízkého Východu.101Obavy z přeměny Kypru ve „středomořskou Kubu“ nebyly bezpředmětné. Komunistická strana kyperských Řeků měla totiž početné zastoupení v parlamentu a sám prezident Makarios projevoval silnou náklonnost vůči SSSR.102 V posledních letech se do problematiky vložila také Evropská unie s cílem udržet stabilitu v oblasti východního Středomoří a Blízkého Východu. V 50. letech 20. století se ve snaze vyřešit kyperský problém nejvíce angažovala Velká Británie, která v tomto období představila několik konkrétních plánů. V únoru 1956 vystoupil tehdejší britský guvernér John Harding s návrhem na zavedení autonomní kyperské správy, který ponechával
otevřenou možnost
uplatnění
sebeurčovacího
práva
kyperského
obyvatelstva v blíže nespecifikovaném termínu v budoucnu. Na sklonku téhož roku představil vlivný britský právníkCyrilRadcliffe projekt ústavy, který nejenže zahrnoval všechny náměty obsažené v Hardingově návrhu, ale ve srovnání s ním ještě více zohledňoval většinové postavení kyperských Řeků.103 Oba tyto návrhy byly nakonec zamítnuty a kyperská krize se i nadále vyhrocovala. V červnu 1958 představila britská administrativa nový plán na vyřešení kyperské otázky (tzv. Macmillanův plán). Tento plán předpokládal, že správa ostrova bude prozatímně na dobu
100
SÖZEN, Ahmet. Jednání o kyperské otázce: Jednání od roku 1963 do současnosti. In TUNKROVÁ, Lucie; ŠARADÍN, Pavel (ed). Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.154 s. ISBN 978-80-244-1875-9., s. 130. 101 SOMMER, Jerry. BICC - Bonn International Center for Conversion [online]. Bonn: Bonn International Center for Conversion, 2005 [cit. 2011-11-08]. Security in Cyprus: Threat Perceptions, Possible Compromises and the Role of the EU. Dostupné z WWW: . 102 V letech 1963 a 1964 prezident Makarios opakovaně vyzval Sovětský svaz, aby v případě turecké invaze na ostrov vyslal své vojáky na pomoc. Západní mocnosti pohlížely na prezidenta Makariose jako na stoupence prosovětské politiky a podezřívaly jej ze snahy stát se „kyperským“ Fidelem Castrem. 103 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 80-7106-378-9., s. 90.
~ 45 ~
sedmi let svěřena tzv. smíšené řídící radě složené ze zástupců turecké a řecké vlády, britského guvernéra a šesti kyperských ministrů. Po uplynutí tohoto přechodného období by se Velká Británie rozdělila o suverenitu nad ostrovem s Řeckem a Tureckem. Na rozdíl od Turecka, které s tímto plánem souhlasilo, jej Řecko104 kategoricky odmítlo. Řecko totiž v žádném případě nechtělo dopustit, aby se Turecko jakkoliv podílelo na správě ostrova a aby byla omezena práva většinových kyperských Řeků ve prospěch menšinových kyperských Turků. 105 Počátkem roku 1964 se do kyperské záležitosti vložily také Spojené státy, když tehdejší americký zprostředkovatel při řešení kyperské krize Dean Acheson106 sestavil se svými spolupracovníky plán označený za tzv. dvojí enosis. Achesonův plán předpokládal postoupení převážné části ostrova Řecku. Turecko mělo být kompenzováno jednak ziskem vlastní vojenské základny na Kypru, jednak převzetím ostrova Kastelorizo107 od Řecka. Současně by na Kypru vznikly dva autonomní kantony pod tureckou správou. Na dodržování lidských práv měl bdít mezinárodní orgán a jednotky Severoatlantické aliance měly zabraňovat případným konfliktům. Přestože se Achesonův plán jevil přijatelný oběma stranám, k jeho realizaci nakonec nedošlo. Jednoznačně odmítavé stanovisko k němu zaujali kyperský prezident Makarios i řecká nacionalistická veřejnost.108 Po krachu Achesonova plánu přišli ještě v témže roce Američané s jeho novou modifikací. Tato upravovaná varianta již nepočítala s vojenskou základnou ve vlastnictví Turecka, ale pouze s jejím dlouhodobým pronájmem. Řecká strana byla ochotna na tuto verzi plánu přistoupit, proti němu se však zase pro změnu postavilo Turecko. K definitivnímu ztroskotání Achesonova plánu došlo v důsledku eskalace napětí mezi oběma etniky v srpnu 1964.109
104
Řecký prezident dokonce prohlásil, že je ohroženo členství Řecka v NATO, pokud bude Velká Británie i nadále na tomto plánu trvat. 105 The Cyprus Conflict [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-08]. The Macmillan Plan, 1957. Dostupné z WWW: . 106 Dean Acheson byl americký státník, který v letech 1949 – 1953 působil ve funkci státního tajemníka v administrativě prezidenta Harryho Thrumana. 107 Ostrov Kastelorizo je nejvýchodnějším územím Řecka. Leží pouhých 1100 metrů od jižního pobřeží Turecka a svou rozlohou (10 km2) je nejmenší ze skupiny řeckých ostrovů v Egejském moři ležících u jihozápadního pobřeží Turecka (tzv. Dodekánské ostrovy). 108 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 95 - 96 109 Řecko - informace na dovolenou [online]. c2007 [cit. 2011-11-08]. Historie Kypru. Dostupné z WWW: .
~ 46 ~
V roce 1964 se vztahy mezi oběma kyperskými komunitami a mezi Tureckem a Řeckem prudce zhoršily. Důvodem byl rozsáhlý útok řecko-kyperských jednotek proti kyperským Turkům a následné bombardování pozic kyperských Řeků, při kterém bylo zasaženo i pár vesnic. Vypuknutí otevřeného válečného konfliktu mezi Řeckem a Tureckem zabránila Rada bezpečnosti OSN s přispěním USA a Velké Británie. Zabránění válečného konfliktu mezi Tureckem a Řeckem bylo prioritou všech vyjednávacích snah po dobu 60. let. Kyperská otázka komplikovala řecko-turecké vztahy i po roce 1974. Názorové rozdíly mezi kyperskými Řeky a Turky nepřeklenul ani britsko-kanadsko-americký projekt, tzv. Nimetzův plán.110Tento návrh počítal s tím, že za souhlas s vytvořením bizonální federace s nedílnou suverenitou a jediným občanstvím, se kyperským Řekům dostane odškodnění v podobě rozšíření jejich dosavadního území, částečné repatriace uprchlíků, včlenění principu „tří svobod“111 do předpokládané nové ústavy a stažení cizích jednotek z ostrova. Přestože byl tento návrh velmi vstřícný k oběma stranám, kyperské komunity jej nepřijaly. V případě kyperských Řeků to byla neochota přistoupit na volnou federaci, kyperští Turci se zase obávali o vlastní bezpečnost po odchodu tureckých vojsk a ztráty některých nově získaných území.112
4.2. Role OSN při řešení kyperské otázky Organizace spojených národů hrála a stále hraje při řešení kyperské otázky velmi důležitou mediační úlohu. Vydala několik rezolucí týkajících se kyperského konfliktu, podporovala jednání a vzájemnou důvěru mezi kyperskými Řeky a Turky a přišla také s vlastními plány a návrhy o budoucím uspořádání Kypru. Jediným kyperským východiskem tak mohlo být oživení bilaterálních rozhovorů mezi představiteli tamních komunit.113
110
Tento plán byl pojmenován podle pracovníka Ministerstva zahraničních věcí USA Matthewa Nimetze. Jedná se o svobody pohybu, usazování a práva na majetek. 112 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 126. 113 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 135. 111
~ 47 ~
Pod výrazným tlakem z ciziny, především ze strany OSN a Spojených států, daly oba znepřátelené tábory souhlas k zahájení „přibližovacích rozhovorů“. Slibné výsledky předběžných jednání reflektoval návrh rámcové dohody z pera tehdejšího generálního tajemníka OSN Javiera Péreze de Cuéllara114, který „přibližovacím rozhovorům“ předsedal. Tento návrh byl představitelům obou komunit předložen v lednu 1985. Přestože se dokument nezabýval některými závažnými spornými otázkami (přesné vymezení hranic obou územních celků, stažení cizích vojsk z ostrova či bezpečnostní záruky), jistý prostor pro překlenutí dosavadních rozporů otevíral. Projekt počítal s Kyperskou republikou jako s federálním bizonálním státem, v němž by obě komunity měly rovnoprávné postavení v ústřední správě. Funkci prezidenta by zastával řecko-kyperský občan, viceprezidentem by se stal kyperský Turek. Podíl Řeků a Turků ve federální vládě měl činit 7:3, s obdobným poměrem zastoupení se počítalo i pro Dolní komoru předpokládaného Federálního shromáždění. Naproti tomu v Horní komoře měl být počet příslušníků obou společenství stejný.115 Přestože zmíněný plán představoval velkou šanci na vyřešení kyperského problém, zařadil se nakonec také on k nerealizovaným projektům. Zatímco vůdce kyperských Řeků Kyprianu116 chápal tento plán jako odrazový můstek k dalším jednáním, prezident SKTR Denktaş trval na jeho okamžitém podepsání. Velká Británie a USA spatřovaly v tomto plánu jedinečnou příležitost k vyřešení kyperské otázky, proto na jeho přijetí naléhaly. Autorem dalšího návrhu ze srpna 1992 byl generální tajemník OSNBoutros Boutros-Ghali.117 Ghaliho projekt (tzv. Set of ideas)se snažil skloubit rozdílné požadavky protivných stran a předpokládal, že vztahy ve společném státě budou budovány na principu politické
114
Javier Pérez de Cuéllar je peruánský diplomat, který byl ve funkci generálního tajemníka v letech 1982 – 1991. 115 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 135-136. 116 Mnoho kyperských Řeků i poslanců parlamentu Kyprianovi tento postoj vytýkalo. 117 Egypťan Boutros Boutros -Ghali zastával funkci generálního tajemníka OSN v letech 1992 – 1996.
~ 48 ~
rovnosti kyperských Řeků a Turků. Federální republika Kypr se měla stát bizonální a bikomunální federací s jedinou suverenitou a mezinárodně právní subjektivitou. Ani tento projekt se své realizace nedočkal. Na rozdíl od tehdejšího prezidenta Kyperské republiky Vassilia se prezident SKTR ve prospěch návrhu nevyslovil.118 11. listopadu předložil generální tajemník OSN Kofi Annan podrobný plán119, prostřednictvím kterého mělo být dosaženo komplexního řešení kyperské otázky. Plán navrhující vznik nového státu s prvky federace a konfederace se rovněž zařadil k nerealizovaným projektům.120
4.3. Jednání o kyperské otázce mezi oběma komunitami První pokusy o navázání dialogu mezi oběma etniky se objevují už v roce 1968. Tato jednání však z důvodu nedostatku vůle ke vzájemné spolupráci brzy zkrachovala. Přestože obě strany byly ochotny při jednáních učinit dílčí vzájemné ústupky, nebyly schopny sjednotit své představy o vnitřní struktuře Kyperské republiky a zárukách její existence. Již průběh těchto jednání jasně ukázal, že základní překážkou dorozumění zůstává vzájemná nedůvěra, kterou obě společenství nejsou schopna ani v dnešní době překonat.121 Kyperské události z července 1974 způsobily zastavení jednání mezi oběma komunitami na několik let. První vrcholná schůzka představitelů obou komunit se tak uskutečnila až na přelomu ledna a února 1977. Výsledkem těchto jednání bylo vydání Čtyř směrnic, které měly sloužit jako podklady po další vyjednávání.122Na tato jednání navázal další vrcholný summit představitelů obou komunit z května 1979. Na základě těchto jednání vznikl dokument zvaný Deseti-bodová smlouva123, která navazovala na výše zmíněné Čtyři směrnice a zabývala se také novými otázkami.124
118
HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 145. 119 Pro detailnější informace o tomto plánu viz kapitolu 1. 120 Rep. of Turkey ministy of Foreign Affairs [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-09]. CYPRUS ISSUE (summary). Dostupné z WWW: . 121 HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 103. 122 Tyto směrnice hovořily např. o vzniku nezávislé federální republiky, svobodě pohybu, usazování, práva na majetek nebo o vymezení funkcí a pravomocí centrální vlády. 123 Deseti-bodová smlouva se zabývala např. demilitarizací ostrova, teritoriálními aspekty nebo problematikou dodržování lidských práv. 124 SÖZEN, Ahmet. Jednání o kyperské otázce: Jednání od roku 1963 do současnosti. In TUNKROVÁ, Lucie; ŠARADÍN, Pavel (ed). Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. s. 154. ISBN 978-80-244-1875-9., s. 132-133.
~ 49 ~
Skoro celá 80. léta se nesou ve znamení neochoty zasednout k jednacímu stolu. Tato neochota vedla ve své podstatě k vyhlášení Severokyperské turecké republiky, což v Řecku a řeckokyperském prostředí vyvolalo rozhořčení a přispělo k eskalaci napětí mezi Tureckem a Řeckem. Koncem srpna 1998 představil turecký prezident Denktaş spolu s tureckým ministrem zahraničních věcí plán na vytvoření Kyperské konfederace. Jejich společný projekt předpokládal, že obě složky125 nově vzniklého soustátí uzavřou symetrické dohody se svými „mateřskými zeměmi“ – Tureckem a Řeckem. Tento návrh obsahoval také ustanovení, že nově vzniklá Kyperská konfederace by se mohla stát členem EU, pokud by se na tom obě společenství dohodla. Turecko by mělo po dobu, než by se samo stalo plnohodnotným členem EU, zajištěno vůči Kyperské konfederaci statut člena EU se všemi jeho právy a povinnostmi. Vláda Kyperské republiky tento návrh rezolutně odmítla, neboť jej chápala jako pokus o mezinárodní uznání severokyperského „pseudostátu“.126 K zahájení dalších rozhovorů mezi oběma společenstvími došlo v červenci 2006, kdy se spolu setkali prezidenti obou komunit (Tassos Papadopoulos a Mehmet Ali Talat) a dohodli se na vytvoření výborů a pracovních skupin, které se měly zabývat zásadními i každodenními otázkami problému. Do dnešní doby však viditelného pokroku dosaženo nebylo.127 Další jednání představitelů obou komunit se uskutečnila v roce 2008. Na zahájení těchto jednání se významně podílely politické změny, které se v řecké části ostrova odehrály. Dosavadní prezident Tassos Papadopoulos, jenž byl znám pro svůj odmítavý postoj ke sjednocení ostrova, nepostoupil od druhého kola voleb.128 Novým prezidentem Kyperské republiky se stal Demetris Christofias, který se k vyjednáváním s tureckým severem staví otevřeněji.
125
Kyperská republika a Severokyperská turecká republika HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 181-182. 127 ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 69. 128 EurActiv.cz [online]. 18. 02. 2008 [cit. 2011-11-14]. Kyperské volby: naděje na sjednocení ostrova. Dostupné z WWW: . 126
~ 50 ~
V jednáních o budoucím uspořádání ostrova přislíbil pokračovat také současný prezident severního Kypru Derviş Eroglu129, který preferuje princip dvojího rozdělení státu.130
4.4. Možná řešení kyperské otázky Obě protivné strany mají o budoucím uspořádání ostrova různé představy a zastávají tudíž i odlišná stanoviska při jednáních. Kyperským Turkům se nejvíce zamlouvá návrh, který byl představen v tzv. Annanově plánu z roku 2004.131 Preferují tedy bizonální a bikomunální federaci, ve které by si obě komunity byly rovny. Pokud by podoba takovéto federace byla nereálná, byli by kyperští Turci pro trvalé rozdělení ostrova. Se současným stavem Kypru však rozhodně spokojeni nejsou.132 Kyperští Řekové naopak preferují unitární stát, ve kterém by si zachovali nadvládu nad ostrovem. Druhá možnost spočívá v ponechání současného statusu quo na Kypru. Na návrh severokyperské strany počítající s vytvořením bizonální a bikomunální federace by kyperští Řekové přistoupili pouze v případě postoupení velké části tureckého území. V případě rozdělení ostrova bez jakýchkoliv územních zisků by ale i pro ně bylo výhodnější federální uspořádání.133 Řešení budoucího uspořádání ostrova jsou jen dvě: buď spojit obě entity do původní či upravené podoby z roku 1960, nebo vytvořit konfederaci s rovnocenným zapojením obou států do mezinárodního společenství. Jsou to krajní verze řešení a obě protivné strany je bohužel zastávají bez patřičné pružnosti.134 Srovnání představ obou komunit o budoucím uspořádání ostrova nabízí následující tabulka.
129
Severokyperský prezident Derviş Eroglu byl vůči sjednocení ostrova odjakživa skeptický. Kritici hlavy státu se obávají, že dobře rozběhnutá jednání se zástupci řecké části ostrova budou zbrzděna. Sám Eroglu však tvrdí, že budou i nadále pokračovat. 130 EurActiv.cz [online]. 19. 04. 2010 [cit. 2011-11-14]. V severokyperských prezidentských volbách zvítězil nacionalista. Dostupné z WWW: . 131 Což se také potvrdilo v referendu v roce 2004, kdy se kyperští Turci vyslovili pro tento návrh. 132 SÖZEN, Ahmet. Jednání o kyperské otázce: Jednání od roku 1963 do současnosti. In TUNKROVÁ, Lucie; ŠARADÍN, Pavel (ed). Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 154 s. ISBN 978-80-244-1875-9., s. 146-147. 133 SÖZEN, Ahmet. Jednání o kyperské otázce: Jednání od roku 1963 do současnosti. In TUNKROVÁ, Lucie; ŠARADÍN, Pavel (ed). Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 154 s. ISBN 978-80-244-1875-9., s. 145-146. 134 ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4., s. 69.
~ 51 ~
Tabulka 6: Postoje obou komunit ke klíčovým otázkám kyperského problému PROBLÉM
Politický systém
ŘECKÝ (ŘECKO-KYPERSKÝ) POSTOJ Preferují unitární stát. Nabízejí federální uspořádání, v němž by měli kyperští Turci autonomii. Možná akceptují bikomunální, bizonální federaci, ale bez rovného postavení turecko-kyperské komunity. Za souhlas se vznikem bizonální, bikomunální federace tvořené dvěma politicky rovnými státy však požadují obrovské kompenzace.
Pravomoci států
Velmi slabé a omezené pravomoci.
Suverenita
Společná suverenita celého ostrova (tzn. pro obě komunity).
Zastoupení
Řecko-kyperský prezident, (možná) turecko-kyperský viceprezident (ne rotace prezidentského úřadu). Poměr kyperských Řeků a kyperských Turků v radě ministrů, federálním legislativním tělesu a institucích má být založen na poměru počtu obyvatel (80:20 kyperských Řeků ke kyperským Turkům).
Záruky
Mnohonárodnostní síly - NATO nebo OSN.
Územní úpravy Budování armády
Stát kyperských Řeků tvořen 80 % území, možnost snížení na 75 %. Demilitarizace ostrova. Mnohonárodnostní síly a slabě vyzbrojené kyperské policejní síly k udržení pořádku.
Vysídlené osoby a majetek
Všechny vysídlené osoby mají právo na navrácení svého majetku.
Osadníci / přistěhovalci
Všichni turečtí osadníci se mají vrátit na pevninské Turecko.
Členství v EU
Silně podporuje.
TURECKÝ (TURECKOKYPERSKÝ) POSTOJ Preferují dva suverénní státy nebo bizonální, bikomunální konfederaci dvou suverénních států. Nicméně pokud by dostali značné kompenzace, mohli by akceptovat bizonální, bikomunální federaci, kde by měli kyperští Turci výslovně zaručenou politickou rovnost. Velmi silné a rozsáhlé pravomoci. Oba státy budou suverénní. Oddělená suverenita obou národů (komunit) založená na právu na sebeurčení.
Rotace prezidentského úřadu, poměr kyperských Řeků a kyperských Turků v (kon)federálních institucích má být 50:50.
Záruční smlouva z roku 1960 má zůstat beze změn (Turecko má právo na jednostrannou intervenci). Kypersko-turecké straně zůstane 29+ % území. Oddělené obranné a policejní složky obou států. Na ostrově zůstane turecký kontingent k zajištění bezpečnosti kyperských Turků. Omezený přístup k vysídleným osobám. Vysídlenci dostanou kompenzace a budou provedeny teritoriální úpravy, ale tak, aby se zachoval bizonální charakter státu. Všichni turečtí přistěhovalci mají zůstat na Kypru. Podporuje členství až po dosažení konečného řešení, oddělených referendech v obou komunitách a uznání speciálních vztahů Turecka s Kyprem (tzn., bude mít na Kypru stejná práva jako členové EU).
Zdroj: SÖZEN, Ahmet. Jednání o kyperské otázce: Jednání od roku 1963 do současnosti. In TUNKROVÁ, Lucie; ŠARADÍN, Pavel (ed). Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.154 s. ISBN 978-80-244-1875-9. s. 150-151. Upraveno autorem.
~ 52 ~
Závěr Rozdělením ostrova na řeckou a tureckou část se Kypr stal jedním z dlouhodobých ohnisek mezinárodního napětí a jablkem sváru mezi Řeckem a Tureckem. Řecko-turecký problém o Kypr se zdramatizoval teprve až v roce 1955 v souvislosti se snahami Řeků o enosis – připojení ostrova k Řecku. Prohlubující se napětí na Kypr mělo také dopad na vzájemné řecko-turecké vztahy. Po vyhlášení Kyperské republiky v roce 1960 a ukončení koloniální nadvlády Velké Británie nad ostrovem se očekávalo, že kyperští Řekové se vzdají úsilí prosadit enosis a kyperští Turci nebudou nadále prosazovat taksim (koncepce rozdělení ostrova). Bohužel se tomu tak nestalo a v průběhu 60. let se napětí nadále vyhrocovalo, až přerostlo v etnické násilí s prvními oběťmi na životech. Špičkou ledovce bylo uskutečnění převratu řecko-kyperskými nacionalisty (červenec 1974), následná turecká vojenská intervence a vyhlášení SKTR v roce 1983. Novým momentem se stal také fakt, že Kypr zastoupený legitimní vládou (řecko-kyperskou) bude v EU spolurozhodovat o vstupu či případném přerušení vstupních rozhovorů s Tureckem. A v nich má nárok nejen na vlastní názor, ale i na právo veta. V rámci druhé a třetí kapitoly byly mimo jiné popsány politicko-ekonomické aspekty obou částí ostrova. Hospodářský profil obou částí ostrova je podobný, dříve převažovalo zemědělství, dnes hraje dominantní roli sektor služeb cestovního ruchu vytvářející v obou částech ostrova 70 % HDP. Obě země představují otevřené tržní ekonomiky, které jsou vysoce citlivé na dění ve světě. Hospodářství severního Kypru pociťuje mezinárodní izolaci a o to více je závislé na finanční podpoře ze strany Turecka. Politický vývoj v posledních letech izolaci pozvolna odbourává, přesto zůstává Turecko i nadále jedinou zemí, která SKTR oficiálně uznala.
~ 53 ~
Kyperská republika je nejvyspělejším státem přistoupivších do EU v roce 2004 v rámci tzv. východního rozšíření. Její HDP na obyvatele představovalo v roce 2010 podle standardu kupní síly 97 % průměru EU 27.Jedná se malou otevřenou ekonomikou citlivou na vnější vlivy, tato citlivost je dána nejenom velikostí ekonomiky, ale i velkou sektorovou koncentrací. Tři čtvrtiny HDP jsou dlouhodobě tvořeny službami, což vedlo k oslabení významu jiných sektorů a ke snížení jejich konkurenceschopnosti. Významným impulsem pro hospodářství Kyperské republiky byl její vstup do EU. I když odlehlost od vnitřního trhu EU neumožňuje plně využít všechny jeho výhody, ambicí Kyperské republiky zůstává těžit ze své geografické polohy a fungovat jako most mezi EU a Blízkým Východem. Lze říci, že k tomu má všechny předpoklady. Kyperská republika má všeobecně příznivé podnikatelské prostředí, dobře fungující bankovní sektor a kvalitní obchodní služby, relativně moderní infrastrukturu, vzdělanou pracovní sílu, právní systém přizpůsobený pro podnikání a nízký stupeň kriminality. I přes veškeré snahy OSN i západních mocností (USA, Velká Británie) vyřešit kyperský problém, zůstává ostrov i nadále rozdělen. Ze všech plánů, které byly ze strany OSN i západních mocností předloženy, měl největší šanci na úspěch tzv. Annanův plán spojení, jenž byl v referendu kyperskými Řeky zamítnut.Pro budoucnost ostrova je alfou a omegou jeho rozdělení. Faktická existence dvou národních států pod patronací Řecka a Turecka pokračuje i nadále. SKTR postrádá mezinárodní uznání, což ji nutí se napojovat na Turecko a vyvolává nálady směřující k připojení k němu. Řecký celek sice legitimní je, ale není schopen svou suverenitu prosadit na celém ostrově.
~ 54 ~
Seznam literatury Knižní zdroje HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: Nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4. SÖZEN, Ahmet. Jednání o kyperské otázce: Jednání od roku 1963 do současnosti. In TUNKROVÁ, Lucie; ŠARADÍN, Pavel (eds). Turecko a Evropská unie: česká a turecká perspektiva. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 154 s. ISBN 978-80244-1875-9. ŠLACHTA, Mojmír; BURDA, Tomáš; HOLEČEK, Milan. Ohniska napětí ve světě. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. 226 s. ISBN 978-80-86034-74-4. Internetové zdroje Aktuálně.cz [online]. 1. 8. 2011 [cit. 2011-10-22]. Centrální banka Kypru: Vláda musí nezbytně zakročit. Dostupné z WWW: . Central Bank of Cyprus [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Cyprus economy. Dostupné z WWW: . Cypnet.co.uk [online]. 5. 5. 2006 [cit. 2011-10-26]. Population and housing census. Dostupné z WWW: . Cyprus [online]. c2004-2011 [cit. 2011-10-23]. Cyprus Manufacturing and Industry. Dostupné z WWW: . Cyprus [online]. c2004-2011 [cit. 2011-10-24]. Cyprus Tourism. Dostupné z WWW: . Cyprus Forum [online]. 24/05/2011 [cit. 2011-11-07]. 'TRNC' trade deficit. Dostupné z WWW: . Dalky.cz [online]. Aktualizováno: 17. 01. 2007 [cit. 2011-11-15]. Kyperská republika. Dostupné z WWW: .
~ 55 ~
Elections results [online]. 2011-05-28 [cit. 2011-10-11]. Cyprus Parliamentary Elections 2011. Dostupné z WWW: . EurActiv.cz [online]. 18. 02. 2008 [cit. 2011-11-14]. Kyperské volby: naděje na sjednocení ostrova. Dostupné z WWW: . EurActiv.cz [online]. 19. 04. 2010 [cit. 2011-11-14]. V severokyperských prezidentských volbách zvítězil nacionalista. Dostupné z WWW: . European Commission [online]. Last update: 28/10/2011 [cit. 2011-10-31]. Turkish Cypriot community. Dostupné z WWW: . Európska únia [online]. 01. 02. 2010 [cit. 2011-10-24]. Cyprus. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz : Kypr v Evropské unii [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-19]. Kypr. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz : Moderní historie Kypru [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-10]. Kypr. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz : Základní informace [online]. c2005-2011 [cit. 2011-10-10]. Kypr. Dostupné z WWW: . Governement Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-10-10]. Executive power. Dostupné z WWW: . Hürriyet [online]. c2008 [cit. 2011-10-31]. Nationalists sweep votes in general elections in Turkish Cyprus. Dostupné z WWW: . KKTC DEVLET PLANLAMA ÖRGÜTÜ [online]. 2008 [cit. 2011-11-01]. Economic and Socials Indicators. Dostupné z WWW: .
~ 56 ~
Kypr na Travelon.cz [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-09]. Kypr - Mapa. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Ekonomická charakteristika země [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-21]. Kypr. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-24]. Zahraniční obchod země. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Vnitropolitická charakteristika [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-10]. Kypr. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Zahraničně-politická orientace [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-17]. Kypr. Dostupné z WWW: . North Cyprus, Holidays, Flight, Hotels, Car Hire, Property, Villas [online]. c2006 [cit. 201111-01]. Northern Cyprus Economy. Dostupné z WWW: . North Cyprus Home Page: Agricultural Sector [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-02]. Business & economy. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 24. dubna 2004 [cit. 2011-10-21]. Kypr má po 30 letech šanci na sjednocení. Dostupné z WWW: . REKACEWICZ, Philippe. Le Monde diplomatique [online]. January 2000 [cit. 2011-11-09]. Ethnic cleansing in Cyprus. Dostupné z WWW: .
~ 57 ~
Rep. of Turkey Ministry of Foreign Affairs [online]. Nedatováno [cit. 2011-10-31]. Cyprus Issue (summary). Dostupné z WWW: . Řecko - informace na dovolenou [online]. c2007 [cit. 2011-11-08]. Historie Kypru. Dostupné z WWW: . SOMMER, Jerry. BICC - Bonn International Center for Conversion [online]. Bonn: Bonn International Center for Conversion, 2005 [cit. 2011-11-08]. Security in Cyprus: Threat Perceptions, Possible Compromises and the Role of the EU. Dostupné z WWW: . Statistical Service [online]. 08/09/11 [cit. 2011-11-14]. Main indicators. Dostupné z WWW: . Statistical service [online]. 10/02/2011 [cit. 2011-10-10]. Population and social conditions. Dostupné z WWW: . Statistical Service [online]. 13/10/11 [cit. 2011-10-24]. Services>Tourism. Dostupné z WWW: STAVRIDIS, Stelios. The Cyprus Problem and Cyprus Accession to the EU: the role of the Cypriot House of Representatives (Vouli) [online]. Athens (Greece) : Hellenic Foundation for European and Foreign Policy, 2002 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: . The Cyprus Conflict [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-08]. The Macmillan Plan, 1957. Dostupné z WWW: . Vlajky států světa [online]. c2009-2010 [cit. 2011-11-15]. Vlajka Kypru. Dostupné z WWW: . World Elections [online]. 20. 4. 2009 [cit. 2011-10-31]. TRNC (NORTH CYPRUS) 2009. Dostupné z WWW: .
~ 58 ~
YAGA: CYPRUS TURKISH INVESTMENT DEVELOPMENT AGENCY [online]. c2009 [cit. 2011-11-14]. Why Northern Cyprus. Dostupné z WWW: . YORUCU, Vedat. The Management Centre [online]. c2009 [cit. 2011-11-07]. CURRENT ECONOMIC EXPANSION IN THE TRNC A STATISTICAL REVIEW. Dostupné z WWW: . Your-Story.org [online]. August 23, 2011 [cit. 2011-11-02]. Turkey Unhappy With North Cyprus Finances. Dostupné z WWW: . Zeměpis světa [online]. 5. července 2006 [cit. 2011-11-15]. Kypr. Dostupné z WWW: . Zeměpis světa [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-15]. Vlajka Severního Kypru. Dostupné z WWW: .
~ 59 ~
Seznam obrázků Obrázek 1: Řecké a turecké etnikum na Kypru v letech 1960 a 1999 ..................................... 13 Obrázek 2: Obecně-zeměpisná mapa Kypru ............................................................................ 16
Seznam tabulek Tabulka 1: Vybrané makroekonomické ukazatele Kyperské republiky I (2005-2010) ........... 22 Tabulka 2: Vybrané makroekonomické ukazatele Kyperské republiky II (2005-2010) .......... 27 Tabulka 3: Podíl odvětví na tvorbě HDP (2005-2009) ............................................................ 28 Tabulka 4: Nejvýznamnější obchodní partneři Kyperské republiky (2010) ............................ 29 Tabulka 5: Vybrané makroekonomické ukazatele SKTR (2008-2009) ................................... 40 Tabulka 6: Postoje obou komunit ke klíčovým otázkám kyperského problému ..................... 52
Seznam grafů Graf 1: Čtvrtletní změny HDP ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku .............. 29 Graf 2: Průměrný růst HDP severního Kypru a vybraných zemí EU v letech 2003-2009 ...... 39 Graf 3: Podíl odvětví na tvorbě HDP v roce 2009 ................................................................... 44 Graf 4: Kam směřují severokyperské exporty? ........................................................................ 44
Seznam příloh Příloha 1: Vlajka a státní znak Kyperské republiky ................................................................. 61 Příloha 2: Vlajka a státní znak Severokyperské turecké republiky .......................................... 61
~ 60 ~
Přílohy Příloha 1: Vlajka135 a státní znak136 Kyperské republiky
Příloha 2: Vlajka137 a státní znak138 Severokyperské turecké republiky
135
Vlajky států světa [online]. c2009-2010 [cit. 2011-11-15]. Vlajka Kypru. Dostupné z WWW: . 136 Dalky.cz [online]. Aktualizováno: 17. 01. 2007 [cit. 2011-11-15]. Kyperská republika. Dostupné z WWW: . 137 Zeměpis světa [online]. Nedatováno [cit. 2011-11-15]. Vlajka Severního Kypru. Dostupné z WWW: . 138 Zeměpis světa [online]. 5. července 2006 [cit. 2011-11-15]. Kypr. Dostupné z WWW: .
~ 61 ~
