VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Vliv rozvoje mobilního internetu na eTourism (bakalářská práce)

Autor: Jiří Popelka Vedoucí práce: Ing. Martin Vaško

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.

V Praze dne 7. května 2014

…………………. podpis studenta

Poděkování: Rád bych poděkoval Ing. Martinu Vaškovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky během vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod .............................................................................................................................. 6 Vymezení cestovního ruchu ................................................................................. 7

1. 1.1

Definice cestovního ruchu ................................................................................ 7

1.2

Informace v cestovním ruchu ........................................................................... 8 ICT a jejich postupná implementace v cestovním ruchu ..................................... 9

2. 2.1

Vývoj počítačových technologií a jejich vliv na společnost ............................ 9

2.2

Rané informační technologie v cestovním ruchu ............................................. 9

2.3

Vývoj Internetu a jeho vliv na společnost ...................................................... 10

2.3.1 Internet v celosvětovém měřítku............................................................... 12 2.4

Vznik a vývoj e-komerce ................................................................................ 13

2.5

Důsledky Internetu pro cestovní ruch ............................................................. 15

2.6

Definice eTourismu ........................................................................................ 15

2.6.1 Vznik a vývoj online trhu cestovního ruchu ............................................. 16 2.6.2 Internet jako trend rozvoje cestovního ruchu ........................................... 19 Mobilní internet .................................................................................................. 20

3. 3.1

Dosavadní historie mobilního internetu ......................................................... 20

3.2

Vznik m-komerce ........................................................................................... 21

3.3

Vymezení a vznik mTourismu........................................................................ 22

3.4

Mobilní elektronická zařízení současnosti...................................................... 22

3.4.1 Chytré mobilní telefony (smartphony) ..................................................... 23 3.4.2 Tablety ...................................................................................................... 24 Analýza stavu a trendů mobilního internetu....................................................... 26

4. 4.1

Hypotéza analýzy............................................................................................ 26

4.2

Penetrace mobilního internetu ........................................................................ 26

4.3

Prodej a ceny mobilních zařízení.................................................................... 28

4.3.1 Prodej a ceny chytrých telefonů................................................................ 28 4.3.2 Prodej a ceny tabletů ................................................................................. 32

4.4

Mobilní aplikace ............................................................................................. 33

4.5

Infrastruktura sítí mobilního internetu a rychlost přenosu dat ....................... 34

4.5.1 Ceny mobilního internetu a ceny roamingových služeb ........................... 36 4.6

Závěry analýzy................................................................................................ 39 Analýza současných trendů v mTourismu ......................................................... 40

5. 5.1

Hypotéza analýzy............................................................................................ 40

5.2

Trendy na straně nabídky................................................................................ 40

5.2.1 Inovace leteckých společností .................................................................. 40 5.2.2 Mobilní web a mobilní aplikace ............................................................... 41 5.3

Změny ve spotřebním chování........................................................................ 42

5.3.1 Předrealizační fáze cesty a multiplatformní rozhodování turistů ............. 43 5.3.2 Realizační fáze cesty ................................................................................. 46 5.3.3 Post-realizační fáze cesty .......................................................................... 47 5.4

Specifický vliv sociálních sítí ......................................................................... 47

5.5

Regionální pohled ........................................................................................... 48

5.6

Závěry analýzy................................................................................................ 49 Potenciál dalšího rozvoje na základě nových technologických řešení ............... 51

6. 6.1

QR kódy .......................................................................................................... 51

6.2

RFID a NFC technologie ................................................................................ 52

6.3

Rozšířená realita ............................................................................................. 53

6.4

Google Glass ................................................................................................... 53

6.5

Hybridní přístroje (ultrabooky a phablety) ..................................................... 54

Závěr ............................................................................................................................ 55 Seznam zdrojů .............................................................................................................. 56 Seznam grafů, tabulek a obrázků .................................................................................. 63

Úvod Tématem této bakalářské je rozvoj mobilního internetu v návaznosti na elektronický trh cestovního ruchu – eTourism. V dnešní době dochází k revoluci v komunikačních a informačních technologiích, kdy se jejich rozvoj soustředí právě do oblasti mobilního internetu. S pronikáním mobilních zařízení do každodenního života nastávají velké socioekonomické změny. Lze očekávat, že v budoucím vývoji ještě více ovlivní i podobu elektronického obchodování neboli e-komerci. Jelikož důležitou součást e-komerce tvoří eTourism, lze očekávat, že se změny projeví i v této oblasti. Cílem této práce je tedy posoudit vliv rozvoje mobilního internetu na elektronický trh cestovního ruchu (eTourism), který je důležitým segmentem pro rozvoj tohoto odvětví. Bakalářská práce se v první kapitole zabývá vymezením cestovního ruchu a významu informace pro toto odvětví. Následující kapitola již popisuje vývoj informačních a komunikačních technologií a jejich vliv na cestovní ruch. Velký prostor je zde věnován síti Internet a vzniku eTourismu jakožto nejvýraznějšího trendu rozvoje cestovního ruchu posledních let. Třetí kapitola se věnuje popisu historie mobilního internetu a vzniku a významu m-komerce v rámci elektronického obchodu. Zároveň představuje nejvýraznější současná mobilní přenosná zařízení – chytré telefony a tablety. Čtvrtá kapitola je analýzou současného stavu mobilního internetu z pohledu jeho penetrace, penetrace mobilních zařízení, infrastruktury sítí a cen datových služeb. Obsahem páté kapitoly je pak analýza vlivu mobilních technologií na online trh cestovního ruchu, a to jak na straně nabídky, tak z pohledu změn ve spotřebním chování. Zabývá se také tím, jakou úlohu hrají na tomto poli sociální sítě. Dále jsou zde zhodnoceny regionální disparity, ke kterým bude pravděpodobně docházet kvůli různým socio-ekonomickým úrovním rozvoje v těchto regionech. Šestá kapitola pak nastiňuje další možný vývoj v oblasti mTourismu na základě nových technologických řešení.

6

1. Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch (popř. turismus) je fenoménem, který má mnoho rovin. Jedná se o socioekonomický jev, jenž svým záběrem protíná široké spektrum rozličných ekonomických činností a odvětví. Je realizován napříč společností za účelem uspokojení určitých potřeb. Hlavním motivem zúčastnit se cestovního ruchu zpravidla bývá změna prostředí za účelem poznání, relaxace, odpoutání se od každodenní skutečnosti a další. Na turismus je také třeba nahlížet jako na velmi dynamické a zcela specifické odvětví ekonomické činnosti člověka, které se stalo neodmyslitelnou součástí spotřeby. Má vysoký multiplikační efekt a zaměstnává po celém světě mnoho lidí (podle UNWTO je vždy jedno z 11 pracovních míst spjato s cestovním ruchem1). Jeho globální významnost potvrzuje i fakt, že v roce 2012 tvořil 9 % světového hrubého domácího produktu.2 V České republice činil v roce 2011 podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu 2,7 %.3 V některých zemích světa je cestovní ruch dokonce hlavním (a mnohdy jediným) ekonomickým odvětvím. Jde zejména o malé ostrovní země, např. Palau, Barbados nebo Bahamy.

1.1 Definice cestovního ruchu K uchopení pojmu cestovní ruch používají odborné publikace nejčastěji následující definici UNWTO: Cestovní ruch je činnost osoby, cestující přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.4 Cestovní ruch může být typologizován dle nejrůznějších kritérií. Nejdůležitější z nich jsou např.: motivace na účasti v cestovním ruchu (rekreační, kulturní, poznávací…), místo realizace (domácí, zahraniční…), vztah k platební bilanci státu (aktivní, pasivní), počet účastníků (individuální, skupinový), prostředí pobytu (městský, venkovský, lázeňský…), délka pobytu aj.5

1

UNWTO Tourism Highlights: 2013 Edition [on-line]. UNWTO, 2013 [cit. 29.1.2014]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_lr_0.pdf. 2 tamtéž 3 Cestovní ruch v České republice 2012 [on-line]. MMR ČR, 2013 [cit. 29.1.2014]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a6bc21b6-0b35-45f9-8455-b3240d13b201/Cestovni-ruch-v-CR-2012.pdf. 4 International Conference on Travel and Tourism Statistic. Conference Resolutions UNWTO, Madrid, Juli 1991. In: International Recommendations for Tourism Statistics 2008 [online]. UN DESA SD, WTO, 2008. [cit. 6.5.2014]. Dostupné z: http://unstats.un.org/unsd/tradeserv/irts%202008%20edited%20whitecover.pdf. 5 Volně podle: INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009. ISBN 978-8024515-694. Str. 17-28.

7

Nelze také opomenout význam cestovního ruchu v oblasti regionálního rozvoje. V regionech nedostatečně vybavených přírodními zdroji je cestovních ruch považován jako jedno z východisek, pakliže pro něj v regionu existují předpoklady v podobě přírodních, kulturních, historických nebo jiných atraktivit. Cestovní ruch má v těchto oblastech potenciál stát se dominantním činitelem jejich rozvoje s následujícími pozitivními ekonomickými dopady: saldo platební bilance, příjmy z daní a poplatků, vytváření podnikatelských a investičních příležitostí, vytváření pracovních míst, zlepšování úrovně infrastruktury, zvyšování povědomí o regionu, zvyšování atraktivity pro rozvoj dalších ekonomických aktivit. Svá specifika mají i výstupy tohoto odvětví. Služby cestovního ruchu nejsou hmatatelné, ze své podstaty jsou spjaty s určitým místem (městem, regionem, jiným prostředím) atraktivitami. Charakteristickou vlastností je podléhání sezónnosti – změna nabídky v průběhu roku. Pro cestovní ruch je dále typický takzvaný packaging služeb – propojení dvou a více služeb (doprava, ubytování, stravování, služby průvodců aj.), které mohou být a zpravidla bývají zajišťovány různými poskytovateli – do jednoho „balíčku“, který se dál stává prodejním artiklem. Tyto služby však mohou být konzumovány i zvlášť, např. v rámci individuálního cestovního ruchu. Výraznou odlišností produktů cestovního ruchu od jiných běžných statků je časové propojení jejich konzumace a realizace. Zajímavým aspektem cestovního ruchu je i rozsáhlá segmentace trhu.

1.2 Informace v cestovním ruchu Odvětví cestovního ruchu vždy bylo závislé na informacích a tato závislost se v průběhu let stále zvyšovala. Relevantní informace je taková, která je aktuální a odpovídá realitě. Požadavky na relevantní informaci jsou následující: 

dostupnost,



aktuálnost a aktualizace,



objektivita,



ověřování,



jednotnost zpracování.

8

2. ICT a jejich postupná implementace v cestovním ruchu Využití informačních a komunikačních technologií (ICT) výrazným způsobem napomáhá naplňovat požadavky na informace v cestovním ruchu, které jsou vzpomenuty výše v kapitole 1.2. Tyto požadavky jsou splňovány možnostmi ICT dolovat či přijímat, zpracovávat, ukládat, synchronizovat a distribuovat informace on-line, tj. neustále v reálném čase.

2.1 Vývoj počítačových technologií a jejich vliv na společnost Některé

publikace

za

prazáklad

počítačů

považují

počítadlo

abakus,

které vzniklo ve starověké Číně. První kompletně elektronické počítače však byly sestrojeny kolem roku 1940. Od té doby byl vývoj počítačů spojen s technologickým pokrokem, přičemž důraz byl čím dál více kladen na zmenšování samotných počítačů. První osobní počítač ale přichází až roku 1981 z dílny společnosti IBM. Za vývojem jeho softwarového vybavení stála tehdy nová společnost Microsoft. Osobní počítače byly velmi rychle přijaty v komerční oblasti. Stále větší procento lidské činnosti je v dnešní době ovlivňováno technologiemi. Doménou ICT je jejich neustálý vývoj, který je iniciován vědeckým pokrokem, zvyšujícími se požadavky na funkcionalitu, flexibilitu a ergonomii, a také vlivem konkurenčních bojů vývojářů hardwaru a softwaru. Díky tomu, že ICT prostupují prakticky do všech oblastí lidské činnosti, se zvyšuje i informační gramotnost světové populace.

2.2 Rané informační technologie v cestovním ruchu ICT začaly velmi brzy pronikat i do oblasti cestovního ruchu. Již v 60. letech se objevily první globální distribuční systémy (GDS) jako Sabre (dnes dále Amadeus, Galileo a Wordlspan) a signifikantními aplikátory ICT v cestovním ruchu se staly letecké společnosti, přičemž tento trend přetrval i do dalšího rozvoje. GDS byly následovány centrálními rezervačními systémy (CRS). ICT začalo postupně pronikat do dalších oblastí a podnikových procesů a začalo ovlivňovat marketingové rozhodování, management, logistiku atd.

9

S vývojem hardwaru v následujících letech se objevila inovativní softwarová řešení na míru potřebám cestovního ruchu: lokální informační systémy, lokální aplikace pro podporu odbavování klientů, programy pro recepce a cestovní kanceláře. Později bylo jasné, že zavádění GDS a CRS do cestovního ruchu bude natolik zásadním milníkem, že bude považováno za těžiště rozvoje tohoto odvětví. Změny, které tyto technologie do oboru přinesly, jsou zejména zvyšování kvality poskytovaných služeb, podpora spolehlivosti a rychlosti odbavení, standardizace, zrychlení veškerých procesů, automatizace některých procesů apod.

2.3 Vývoj Internetu a jeho vliv na společnost Velkým pokrokem v oblasti ICT byl vznik celosvětové sítě s názvem Internet.6 V roce 1969 byla založena síť ARPANET, financovaná americkým ministerstvem obrany. Tehdy bylo úlohou projektu ověřit dostupné technologie k budování rozsáhlých sítí. Pro jeho velkou úspěšnost začaly brzy vývojové práce na druhé generace, tzv. TCP/IP protokolu, který už je součástí Internetové současnosti. Významným milníkem v historii byl rok 1973, kdy je vyslovena myšlenka spojení již existující lokálních sítí v jeden síťový komplex. V témže roce byl definován protokol FTP, který i dnes slouží k přenosu souborů. Zároveň byla v USA otevřena veřejná datová služba Telnet. Ke standardizaci elektronické pošty došlo v roce 1977. V osmdesátých letech vznikla síťová infrastruktura na všech obydlených kontinentech, kromě Afriky, ve které byl Internet zaváděn až v devadesátých letech. O rozvoj Internetu v Evropě se výrazně zasadila Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN. Zde došlo k zavádění Internetu počátkem osmdesátých let, kdy byla v roce 1981 ve Francii otevřena síť Minitel. V roce 1984 byly zavedeny internetové adresy dnešní podoby díky službě DNS. Roku 1991 byl Internet spuštěn na ČVUT v Praze. V devadesátých letech došlo k dalšímu prudkému rozvoji Internetu a pro vývojový stupeň společnosti se začal používat přívlastek „informační“. Jeho nástup dal vzniknout množství webových stránek, později se pak objevily rozsáhlé portály a lidé získali rychlý přístup k velkému objemu různých dat a informací. Příchod e-mailu a chatu dramaticky změnil komunikační zvyky ve společnosti.

6

Heslo „Internet“ zde použito jako vlastní jméno celosvětové informační a komunikační sítě. Zdroj: ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ AKADEMIE VĚD ČŘ. Internetová jazyková příručka [online]. [cit. 19.1.2014]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/.

10

Další fází rozvoje Internetu byl vznik Webu 2.0, který jej ovlivňuje dodnes. Web 2.0 je přechodem od původního pasivního pojetí Internetu k interaktivnímu přístupu. Uživatel má nyní možnost nikoli pouze informace přijímat, ale stát se jejich spolutvůrcem pomocí jednoduchých ovládacích prvků, a vzniká tak tzv. user-generated content (obsah tvořený uživatelem). Tvůrce webu se tak stává spíše jeho moderátorem. Příklady využití jsou dnes k nalezení po celém Internetu: Wikipedia.org a jiné wiki systémy, blogy, diskusní fóra, chaty, Google News, YouTube aj. Novým fenoménem je pak vznik sociálních sítí: Facebook, Twitter, Google+, Tumblr, Pinterest, Instagram, Soundcloud atd. Vniká tak zcela nový koncept sociálních vazeb ve virtuální realitě. Je však potřeba zdůraznit, že pokud se na Internetu stává konečný uživatel také tvůrcem obsahu, jsou kladeny vyšší nároky na rozlišovací schopnosti jiných uživatelů, kteří musí posoudit, zda je ten který zdroj informací důvěryhodný, či nikoliv. Graf 1: Celosvětová penetrace Internetu v procentech (*odhad) 50% 40,7%

40%

30%

28,7%

20% 10%

13,9%

15,7%

17,2%

21,1%

30,2%

33,3%

36,0%

23,8%

0% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013*

2014*

Zdroje: podle World Internet Usage and Population Statistics [online]. Miniwatts Marketing Group, poslední změna 30.1.2014. [cit. 5.1.2014]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats.htm; podle The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf.

Stále častější používání Internetu potvrzují šetření společnosti Miniwatts Marketing Group. Nárůst uživatelů Internetu od roku 2000 do roku 2012 byl 566,4 %.7 Zároveň z údajů za rok 2012 vyplývá, že z celkových 7 miliard lidí žijících na této planetě je 2,4 miliardy pravidelnými uživateli Internetu, což představuje 34,3 % světové populace.8 Vývoj

7

The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITUD/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf. 8 tamtéž

11

znázorňuje graf 1. Statistika Mezinárodní telekomunikační unie (dále ITU) odhaduje, že v roce 2013 je online již téměř 40 % lidí po celém světě.9

2.3.1 Internet v celosvětovém měřítku Je pochopitelné, že penetrace internetu10 se v různých částech světa stále ještě významně liší (viz tabulka 1 a graf 2), což je samozřejmě dáno různou úrovní rozvoje světových regionů. Tabulka 1: Celosvětová internetová statistika za rok 2012

Afrika Asie Evropa Střední Východ Severní Amerika Latinská Amerika a Karibik Austrálie a Oceánie SVĚT

Růst v letech 2000-2012 v %

167 335 676 1 076 681 059 518 512 109 90 000 455 273 785 413

Penetrace (2012, % populace) 15,6 27,5 63,2 40,2 78,6

593 688 638

254 915 745

42,9

1 310,8

35 903 569 7 017 846 922

24 287 919 2 405 518 376

67,6 34,3

218,7 566,4

Populace (2012)

Internetoví uživatelé (2012)

1 073 380 925 3 922 066 987 820 918 446 223 608 203 348 280 154

3 606,7 841,9 393,4 2 639,9 153,3

Zdroj: World Internet Usage and Population Statistics [online]. Miniwatts Marketing Group, poslední změna 30.1.2014. [cit. 5.1.2014]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats.htm.

V rozvojovém světě je online pouze 31 % populace ve srovnání s vyspělými státy, kde toto číslo dosahuje 77 %.11 Nejvyšší úroveň penetrace dosahuje Severní Amerika, Evropa a Austrálie s Oceánií, protože právě v těchto regionech byl Internet zaváděn nejdříve. Avšak v době, kdy se v rozvinutých ekonomikách další růst Internetu zpomaloval, zaznamenávaly rozvojové státy vyšší přírůstky. Afrika, ač má doposud nejnižší úroveň penetrace, zažívala v posledních letech strmý růst připojených domácností, a to o 27 % ročně mezi lety 20092013. Arabské státy, státy Asie a Pacifiku a státy Společenství nezávislých států zaznamenávaly v tomtéž období roční 15% přírůstky.12

9

The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITUD/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf. 10 Heslo „internet“ (s malým písmenem) zde použito ve významu propojené počítačové sítě a komunikačního média. Zdroj: ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ AKADEMIE VĚD ČŘ. Internetová jazyková příručka [online]. [cit. 19.1.2014]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/. 11 The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITUD/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf. 12 tamtéž

12

Graf 2: Odhad penetrace Internetu na 100 obyvatel jednotlivých regionů pro rok 2013 v procentech 80% 60% 40% 20% 0%

16% Afrika

32%

38%

Asie a Pacifik

Arabské státy

52%

61%

Spol. nezávislých států

S. a J. Amerika

75%

Evropa

Zdroj: The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf.

Pozvolnější nárůst čísel ve vyspělých zemích v posledních letech lze vysvětlit tak, že hodnoty již pomalu atakují hranici části obyvatel, která si buď připojení nemůže dovolit vůbec, nebo je pro ni ekonomicky nevýhodné, nebo se jedná o občany, kteří takovéto připojení nepotřebují (např. důchodci). K příznivému vývoji také přispívá fakt, že cena pevného připojení k internetu během let 2008 až 2012 v globálním měřítku klesla o 82 %.13 Údaje ITU14 o cenové dostupnosti pevného připojení k internetu však také jasně deklarují, že pro obyvatele rozvojových států představuje tento způsob připojení velkou finanční zátěž. Dle cenové dostupnosti se na přední místo staví Evropa s hodnotou 1,5 % HNP na obyvatele, nejhorší situace převládá v Africe, kde hodnota vystoupala na 64,3 % HNP na obyvatele. Světový průměr pak činí 22,1 % HNP na obyvatele.

2.4 Vznik a vývoj e-komerce Tak jako kdysi rané ICT velmi rychle pronikly do komerční činnosti, je Internet pro tento účel adaptován mnohonásobně rychleji. Dnes pro využití Internetu pro komerční účely používáme termín e-komerce. Často se setkáváme také s pojmy e-business, e-obchodování nebo e-podnikání. Počátky internetové komerce sahají do roku 1990, kdy byla založena společnost EFF – první komerční poskytovatel internetu. Krátce poté, co byl překročen počet 1 000 000 serverů, se do světa rozšířil první grafický prohlížeč WWW s názvem Mosaic. Jako první komerční

13

The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITUD/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf. 14 tamtéž

13

prohlížeč nastoupil v roce 1994 Netscape. V témže roce se také na internetu objevily první reklamní bannery. V následujícím roce byly spuštěny internetové obchody Amazon.com a eBay. Rok 1999 přinesl vznik první plně internetové banky. Nová éra komercializace internetu pokračovala po internetové krizi v roce 2000 a s nástupem Webu 2.0. Roku 2003 proběhly ve Švýcarsku první oficiální internetové volby (projev tzv. e-governmentu, neboli elektronické veřejné správy). Došlo také postupně k větší právní regulaci a legislativním zakotvením Internetu. Tabulka 2: Světové prodeje na B2C trhu v rámci e-komerce podle regionů v miliardách USD a meziroční změny těchto hodnot v procentech

Asie a Pacifik Severní Amerika Latinská Amerika Západní Evropa Střední a východní Evropa Střední východ a Afrika SVĚT

2011 $237,86 +37,2 % $327,77 +15,0 % $28,33 +38,5 % $218,27 +17,1 % $30,89 +41,6 % $14,41 +70,0 % $856,97 +23,3 %

2012 $315,91 +32,8 % $373,03 +14,0 % $37,66 +33,0 % $255,59 +17,1 % $40,17 +30,1 % $20,61 +43,0 % $1 042,98 +21,7 %

2013 $388,75 +23,1 % $419,53 +12,5 % $45,98 +22,1 % $291,47 +14,0 % $48,56 +20,9 % $27,00 +31,0 % $1 221,29 +17,1 %

2014 $501,68 +29,0 % $469,49 +11,9 % $55,95 +21,7 % $326,13 +11,9 % $57,96 +19,4 % $33,75 +25,0 % $1 444,97 +18,3 %

2015 $606,54 +20,9 % $523,09 +11,4 % $63,03 +12,7 % $358,31 +9,9 % $64,35 +11,0 % $39,56 +17,2 % $1 654,88 +14,5 %

2016 $707,60 +16,7 % $580,24 +10,9 % $69,60 +10,4 % $387,94 +8,3 % $68,88 +7,0 % $45,49 +15,0 % $1 859,75 +12,4 %

Zdroj: podle B2C Ecommerce Climbs Worldwide as Emerging Markets Drive Sales Higher [online]. eMarketer, 27.1.2013. [cit. 25.3.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/B2C-Ecommerce-ClimbsWorldwide-Emerging-Markets-Drive-Sales-Higher/1010004.

S rozvojem Internetu došlo postupně k velikým změnám jak na straně nabídky (výroby),

tak

na

straně

spotřebitele

(odbytu).

Lze

konstatovat,

že e-komerce je v současné době nezanedbatelnou součástí ekonomiky. Tradičně vysoký podíl e-komerce panuje v USA, kde by v roce 2014 mohl počet online nakupujících lidí dosáhnout až 67 %.15 Co do tržeb z e-komerce, doposud vedoucí pozici USA brzy převezme region Asie a Pacifik, který by v roce 2014 měl přesáhnout hranici 500 miliard USD a bude tvořit až 35 % světové e-komerce. Ta je zde tažena indickým a indonéským a především čínským trhem, kde podíl e-komerce v roce 2013 vystoupal o 65 %. Čína je zároveň země s největším počtem online nakupujících na světě (téměř 270 milionů v roce 2013). Významným trhem tohoto regionu je také Japonsko. Přesto, že se region Asie a Pacifik stane brzy vedoucím na světovém online trhu, jak naznačuje tabulka 2, růstový potenciál 15

Estimated E-Commerce Share of Total 2014 Retail Sales, US and Europe [online]. Marketing Charts, 20.3.2014. [cit. 25.3.2014] Dostupné z: http://www.marketingcharts.com/wp/online/estimated-e-commerce-share-of-total-2014-retail-salesus-and-europe-41500/.

14

zde zůstává stále poměrně velký, jelikož je tento region nejlidnatějším na světě a penetrace je zde stále nízká. Západní Evropa se řadí na třetí místo, kde se mezi významné trhy řadí Velká Británie, Německo a Francie. Největší přírůstky v tržbách za poslední roky zaznamenaly regiony Latinské Ameriky, východní Evropy a Afriky, které lze označit za mladé trhy a skýtají tudíž růstový potenciál. Celosvětové rozdíly v penetraci e-komerce mezi uživateli jsou patrné na grafu 3. Graf 3: Penetrace e-komerce mezi uživateli internetu dle regionů v procentech s odhadem roku 2017

90% 80% 70%

Střední východ a Afrika

60%

Asie a Pacifik

50%

Latinská Amerika

40%

Střední a východní Evropa Západní Evropa

30%

Severní Amerika

20%

SVĚT

10% 0% 2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Zdroj: podle B2C Ecommerce Climbs Worldwide as Emerging Markets Drive Sales Higher [online]. eMarketer, 27.1.2013. [cit. 25.3.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/B2C-Ecommerce-ClimbsWorldwide-Emerging-Markets-Drive-Sales-Higher/1010004.

2.5 Důsledky Internetu pro cestovní ruch Výše popsaný trend se pochopitelně nevyhnul ani odvětví cestovního ruchu, pro který měl rozvoj Internetu v 90. letech velký význam. Z vymezení cestovního ruchu je zjevné, že jeho kvalita je závislá na informacích, které jsou relevantní. Technologie, které umožňují takové nakládání s informacemi, jaké nabízí Internet, pak pro odvětví cestovního ruchu představují jedinečnou platformu.

2.6 Definice eTourismu Po vzoru termínu e-komerce se pro využití ICT v odvětví cestovního ruchu ujal pojem eTourism (můžeme se setkat také s pojmy e-Turismus, e-Travel, electronic travel nebo electronic tourism).

15

Je nasnadě, že definice pojmu eTourism procházela obměnami v průběhu času právě tak, jak docházelo k technologickým změnám, které buď již zaznamenaly signifikantní přesah či použití i v cestovním ruchu, či měli podobný potenciál. Profesor Dimitros Buhalis, který se problematikou eTourismu dlouhodobě zabývá, jej v roce 2003 definoval takto: ETourism je digitalizace všech procesů a hodnotových řetězců v cestovním ruchu, ubytovacích a stravovacích službách, která organizacím umožňuje maximalizovat jejich efektivitu.16 Jiné pojetí tvrdí, že eTourism je využití nových technologií pro úkony jako jsou online rezervace hotelů, jízdenek či vstupenek, portály turistických destinací atd. 17 V definici použité ve stati profesora managementu cestovního ruchu Chulwona Kima pro OECD je eTourism popsán jako proces nákupu, prodeje a výměně produktů, služeb a informací prostřednictvím počítačových sítí včetně internetu.18 Konečně, výkladový slovník cestovního ruchu M. Páskové a J. Zelenky pojímá eTourism nejdříve úžeji jako elektronický obchod v cestovním ruchu, avšak je patrné, že je tato definice v dnešní době nedostatečná. Proto přidává i další výklad pojmu: obecné označení pro spojení cestovního ruchu a digitálních médií, v současnosti především s Internetem…19 Pro potřeby této bakalářské práce je nejlépe využitelná definice z výkladového slovníku cestovního ruchu, tedy spojení cestovního ruchu a digitálních médií, přičemž je žádoucí do těchto technologií zahrnout také mobilní internet a mobilní přístroje či zařízení – tyto v rámci eTourismu tvoří segment tzv. mTourismu, který bude v širším pojetí rozebrán v kapitole 3.3.

2.6.1 Vznik a vývoj online trhu cestovního ruchu V letech 1995 a 1996 vznikají první mezinárodní internetové sítě s prodejem služeb cestovního ruchu. Vzniká trh online cestovních agentur (tzv. OTA – Online Travel Agency), které zprostředkovávají rezervaci leteckých, hotelových služeb a pronájmy automobilů. Prvním takovým serverem byla Expedia, později vznikl Travelocity, či Priceline. Pozice OTA

16

Podle: BUHALIS, Dimitrios. ETourism: information technology for strategic tourism management. Harlow, England: Financial Times Prentice Hall, 2003. ISBN 05-823-5740-3. 17 Podle: MAVRI, M., ANGELIS. V. Forecasting the Growth of eTourism, Sector: The Case Study of, Mediterranean Countries [online]. University of the Aegean, 6.7.2009. [cit. 2.4.2014]. Dostupné z: http://mpra.ub.unimuenchen.de/25439/1/MPRA_paper_25439.pdf. 18 Podle: CHULWON, Kim. ETourism: An Innovative Approach for the Small and Medium-sized Tourism Enterprises (SMTES) in Korea [online]. OECD, 2004. [cit. 2.4.2014]. Dostupné online z: http://www.oecd.org/industry/tourism/34268048.pdf. 19 Podle: ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201880-2.

16

na trhu dnes je silná a stále roste. Největšími na globálním trhu jsou Expedia, Priceline, Orbitz a Travelocity. Důležitými subjekty v oblasti rozvoje online trhu byly také samotné letecké společnosti, které využily spojení internetu a GDS. Další velký krok kupředu znamenal spuštění srovnávacích serverů, např. TripAdvisor či Kayak, které porovnávaly jednotlivé nabídky zájezdů a nabízely je pro srovnání uživateli. Později některé z nich (TripAdvisor) umožnily samotným uživatelům hodnotit hotely a restaurace, které navštívili, a o tato hodnocení se podělit s ostatními uživateli, což nastartovalo oblibu těchto serverů, jež korespondovala se vzrůstající oblibou sociálních sítí. Online trh cestovního ruchu tradičně tvořil významnou část e-komerce. Dokonce lze tvrdit, že byl klíčovým trhem pro vznik online obchodu. Podíly eTourismu na B2C e-komerci se značně liší co do regionu či země, zůstávají však podstatným segmentem. Ve vyspělých státech, kde trhy dospívají, se jejich podíl v roce 2013 pohyboval okolo 31 %. V některých zemích dosahuje velmi vysokých čísel, např. v Mexiku 68,5 % nebo v Indii 67 %.20, kde je toto vysoké číslo způsobeno mládím trhu e-komerce. Postupný vzrůstající význam online prodeje služeb cestovního ruchu deklaruje průzkum společnosti PhoCus Wright z roku 2011, když tvrdí, že v roce 2010 reprezentovaly tržby z online prodeje 30 % z celkových tržeb cestovního ruchu, které představovaly 256 miliard USD. Dle průzkumu měl být v roce 2012 tento podíl již třetinový.21 Čerstvější data přináší zpráva společnosti eMarketer z roku 201222, která tvrdí, že podíl online tržeb cestovního ruchu činil dokonce 38,9 %. Zároveň také znázorňuje, že růst online trhu je dokonce rychlejší než růst celkového trhu cestovního ruchu a tento vývoj bude v budoucnu markantnější. Do roku 2016 by mohl podíl online trhu cestovního ruchu dosáhnout až 46,2 % celkového trhu cestovního ruchu. Zakotvení online prodeje potvrzuje i graf 4, který naznačuje, že jak se postupně zvyšoval počet prodaných zájezdů v jednotlivých regionech, podobným tempem rostl i online prodej zájezdů.

20

Digital Travel Sales Mature Worldwide [online.] eMarketer, 5.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné online z: http://www.emarketer.com/Article/Digital-Travel-Sales-Mature-Worldwide/1010577. 21 PhoCus Wright’s Global Online Travel Overview Second Edition (April 2011) [online]. PhoCus Wright, 2011. [cit. 26.4.2014]. Dostupné z: http://sete.gr/_fileuploads/entries/Online%20library/GR/110419_Global%20Online%20Travel%20Overview%20Second%20 Edition.pdf. 22 Online Travel Sales Explode in Latin America [online]. eMarketer, 20.11.2012. [cit. 26.4.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article.aspx?R=1009493.

17

Graf 4: Srovnání celkových počtů prodaných zájezdů s počtem zájezdů prodaných online v letech 2009 a 2012 v Evropě, USA, Asii a Pacifiku a Latinské Americe 299,4 317

290,4

288,4 232,7 92,4

114,9

219,5 113,5 89,5 39,6

2009

70,6

52,3 68,1

5,6 14,4

2012

Zdroj: podle PhoCus Wright’s Global Online Travel Overview Second Edition (April 2011) [online]. PhoCus Wright, 2011. [cit. 26.4.2014]. Dostupné z: http://sete.gr/_fileuploads/entries/Online%20library/GR/110419_Global%20Online%20Travel%20Overview%2 0Second%20Edition.pdf.

Zatímco jsou tradiční online trhy cestovního ruchu poměrně vysoce saturovány a jejich výkon vzrůstá pomaleji, formují se v jiných regionech silně potenciální trhy s vysokým předpokládaným meziročním růstem. Podle Euromonitor International se klíčovými online trhy stanou Čína, Indie, Rusko, Brazílie a Jižní Afrika (tzv. země BRICS) s průměrnými meziročními přírůstky mezi 10 % a 20 % v letech 2012 až 2017.23 PhoCusWright k těmto zemím přidává ještě např. Mexiko, Chile a Singapur.24 Tento vývoj znamená, že podíl tradičních online trhů cestovního ruchu (západní Evropy a USA) na globálních tržbách tohoto trhu, který v roce 2012 činil 73 %, bude nadále klesat. To ostatně potvrzuje i graf 5, kde lze zřetelně pozorovat vzrůstající podíl trhu Latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko, Chile) a Asie a Pacifiku (Indie, Singapur).

23

EUROMONITOR INTERNATIONAL. Passport. Forecast Revisit for the Global Travel and Tourism Industry [online]. Euromonitor International, březen 2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://euromonitor.typepad.com/files/forecast-revisitfor-the-global-travel-and-tourism-industry-sampledeck.pdf. 24 BOSSELAAR, C. Technology and the New DMO [online]. PhoCusWright, 2012. [cit. 29.4.2014]. Dostupné online z: http://www.gwttra.com/Portland%20PDFs/Technology%20&%20The%20New%20DMO.pdf.

18

Graf 5: Vývoj penetrace online trhu cestovního ruchu v rámci celkového trhu cestovního ruchu 45% 40%

35%

38%

38%

39%

39%

35% 23%

36% 24%

35% 30% 25% 20%

27% 15%

31% 18%

33% 21%

15% 10% 5%

21%

18% 8%

11%

14%

0% 2008

2009 Latinská Amerika

2010 Evropa

2011 Asie a Pacifik

2012 USA

Zdroj: BOSSELAAR, C. Technology and the New DMO [online]. PhoCusWright, 2012. [cit. 29.4.2014]. Dostupné online z: http://www.gwttra.com/Portland%20PDFs/Technology%20&%20The%20New%20DMO.pdf.

2.6.2 Internet jako trend rozvoje cestovního ruchu Podobně jako CRS či GDS zanesl Internet řadu nových změn a příležitostí do odvětví: vznikají webové stránky cestovních kanceláří a agentur, hotelů, restaurací, webové stránky destinací a turistické portály, vznikají internetové cestovní agentury, rozšiřuje se nabídka i poptávka nejen po tradičních typech cestování, ale i těch neobvyklých, rozvíjí se vnitropodnikové a informačními systémy, zvyšuje a zrychluje se dostupnost informací, které jsou přístupné online a obsahují větší podíl audiovizuálních prvků, data se globalizují, subjekty působící v odvětví se shlukují do aliancí, vznikají nové komunikační kanály, dochází k personalizaci a customizaci směrem k zákazníkovi, rozšiřuje se nabídka packagingu. Internet dále např. umožňuje snižovat sezónnost nabídkou mimosezónních zájezdů, napomáhá také dalším marketingovým procesům, jako jsou analýzy trhu, targeting či reklama. Dnes lze tvrdit, že podobné pozitivní tendence pro rozvoj, které mělo zavádění GDS a CRS do služeb cestovního ruchu, lze sledovat i při pronikání Internetu do tohoto odvětví. Jde tedy o potvrzení trendu, že se cestovní ruch stal typickým odvětvím, pro které jsou ICT prostředkem rozvoje tohoto odvětví. Po těchto zkušenostech a poznatcích lze zároveň konstatovat, že rozvoj eTourismu je navázán na vývoj samotných ICT a ten je každodenní realitou. Díky tomu eTourism (potažmo i cestovní ruch) stále mění svoji tvář a přizpůsobuje se novým technologiím.

19

3. Mobilní internet V posledních letech se velká pozornost v oblasti telefonie a internetového připojení soustředí do rozvoje sítí a technologií mobilního internetového připojení, protože je to právě oblast mobilních telefonů a potažmo mobilního připojení k internetu, která vykazuje v posledních letech nejvyšší přírůstky v penetraci mezi obyvatelstvem, a to na úkor pevného internetového připojení, jehož podíl klesá.

3.1 Dosavadní historie mobilního internetu První technologie mobilního internetu, tzv. CSD se objevily v roce 1996. I přes dobré pokrytí skrze GSM signál byla jeho rychlost samozřejmě velmi omezená. Pokrok přišel s nástupem technologie GPRS v roce 1997. Její výhodou byla vyšší rychlost a otevření datového kanálu, až když byl vyslán požadavek (na rozdíl od CSD, kde byl kanál otevřen neustále). V roce 1998 vznikla sada protokolů WAP (Wireless Application Protocol), který umožnil mobilním telefonům přístup k internetu. GPRS technologie vydržela až do roku 2004, kdy byla nahrazena svoji vylepšenou sesterskou technologií s názvem EDGE. Doposud zmíněné dosavadní technologie fungovaly v síti GMS, která byla primárně vytvořena pro hlasový přenos. Pokroková tak byla síť UMTS, která už byla projektována nejen pro hlasové, ale i datové přenosy. To z ní činí tzv. 3G síť, tedy síť třetí generace. Byla uvedena v roce 2000 (do České republiky dorazila na přelomu let 2005 a 2006). Nadstavby sítě UMTS představovaly zlepšení v rychlosti downloadu i uploadu. Poslední z nich, HSDPA+, dosahuje rychlosti až 42/7.2 Mb/s (download/upload). Nejnovější a nejrychlejší technologií pro přístup k mobilnímu internetu je LTE, která je teoreticky schopná dosáhnout rychlosti až 100/50 Mb/s. Její následovník, LTE-Advanced, který již spadá do kategorie 4G, je aktuálním tématem diskusí o mobilním internetu, mimojiné i v České republice. Do LTE-Advanced (později bude použito pouze označení LTE nebo 4G) jsou však vkládány velké naděje. Hovoří se o nich jako o technologii příštího desetiletí, pomocí které bude možné pokrýt internetem odlehlé či venkovské oblasti, do kterých pokrytí předchozích technologií nebylo z různých důvodů schopné dosáhnout.

20

3.2 Vznik m-komerce Prohlížení webových stránek na mobilních telefonech bylo časově i uživatelsky neintuitivní. Využitelnost mobilního internetu v jeho raných letech byla omezena nízkou rychlostí přenosu dat, která dlouho nebyla schopná konkurovat rychlosti internetu na osobních počítačích. Jeho provoz byl také velmi drahý. Vznik WAPu však znamenal významný krok kupředu. Společně s velmi rychlým nástupem penetrace mobilních telefonů došlo k logickému kroku v dalším rozvoji e-komerce, která se začala soustřeďovat právě na mobilní telefony a vznikla tak tzv. m-komerce. M-komerce (mobile commerce) lze tedy definovat jako nákup a prodej zboží prostřednictvím mobilních telefonů. Trhem, který byl do značné míry hlavním centrem rozvoje m-komerce, bylo Japonsko díky unikátním podmínkám tamního prostředí (technologický pokrok, návyky Japonců vedoucí ke zvýšenému používání mobilních telefonů). Tamní rozvoj mobilních technologií začal přitahovat podnikatele, kteří v mobilní telefonech spatřili platformu pro realizaci obchodních záměrů. Do této oblasti spadal nejprve prodej obsahu určený přímo pro telefony (stahování vyzváněcích melodií, tapet), dále pak placené informační služby (nejprve informace o počasí a dopravě, poté i denní zprávy), geolokační a navigační služby, GSM banking a později se také rozvinul mobilní marketing (SMS marketing, SMS soutěže, SMS hlasování). Graf 6, který ukazuje strmý nástup m-komerce po roce 2010, naznačuje, že se mobilní internet stává důležitou platformou pro provozování komerční činnosti. Graf 6: Vývojový trend podílu m-komerce na celkových hodnotách prodeje v rámci e-komerce v % (*odhad) 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2011

2012

2013*

2014*

2015*

2016*

2017*

Zdroj: Global Ecommerce to Accelerate [online]. Goldman Sachs, červen 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/morellimarc/goldman-sachs-ecommerce-research-2013.

21

3.3 Vymezení a vznik mTourismu Podobně jako ostatní ICT, nachází i mobilní zařízení a Internet v mobilu rychle své využití i v odvětví cestovního ruchu. Tzv. mTourism neboli mobile tourism je souhrnné označení pro aktivity a činnosti cestovního ruchu, které jsou realizovány skrze přenosná digitální zařízení.25 V souvislosti s adaptací nových technologií zaznamenával cestovní ruch vždy dramatické změny. Bylo tomu tak u rozvoje GDS, poté u rozvoje internetu, kdy vznikl eTourism, a ten se podobným způsobem přizpůsoboval změnám, které s sebou přináší růst mobilního internetu ve všech jeho oblastech. Předchůdci dnešních smartphonů či tabletů, které jsou zmíněny v kapitole 3.4.1 a 3.4.2, byly do jisté míry tzv. palmtopy neboli PDA (personal digital assistant) a posléze PDA GPS navigace. Takové přístroje v sobě spojovaly omezené funkce stolních počítačů a GPS navigací a nacházeli tudíž i využití v cestovním ruchu v oblasti geolokalizace a navigace. Byly představeny i speciální PDA GPS turističtí průvodci, v Evropě to byl např. mToGuide. V rámci mobilních telefonů byly pro cestovní ruch zpočátku využitelné zejména informace o počasí a dopravě.

3.4 Mobilní elektronická zařízení současnosti V posledních letech lze pozorovat stále se zvyšující produkci a odbyt mobilních elektronických zařízení, zejména pak chytrých mobilních telefonů neboli smartphonů a tabletů. Poslední řady těchto produktů se již několik let svým softwarovým a hardwarovým vybavením vyrovnávají některým funkcím osobních stolních počítačů. Kromě standardních funkcí mobilního telefonu obsahují rychlé procesory (mnohdy i vícejádrové), fotoaparát (kameru) a disponují širokou konektivitou. Samozřejmostí již dnes bývají USB konektory, avšak mnohem zajímavější jsou možnosti bezdrátového připojení k sítím. Tyto přístroje jsou svým designem a uživatelským rozhraním koncipovány tak, aby svému uživateli poskytly co nejlepší platformu pro okamžitý přístup k vysokorychlostnímu internetu. Jsou vybaveny operačními systémy, které umožňují chod programů, tzv. mobilních aplikací včetně internetových prohlížečů podobných těm z osobních počítačů.

25

Podle: RAYNER, Alexander. Technologies That Engage Destinations [on-line]. 26.10.2011. [cit 29.3.2014]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/mtourismbyalex.pdf.

22

3.4.1 Chytré mobilní telefony (smartphony) Průlom v přístupu k mobilnímu internetu přinesla v roce 2007 americká společnost Apple, když představila mobilní telefon iPhone. Byl vyvinut za účelem propojení světově veleúspěšného hudebního přehrávače iPod s mobilním telefonem. Jeho původním cílem bylo umožnit posluchačům stahovat hudbu z internetu přímo do mobilního zařízení bez použití osobního počítače. Pro tyto účely byla předpokládána podpora rychlého internetového přenosu dat, který byl již mobilními technologiemi umožněn, a mnohé smarthphony, neboli chytré telefony jej podporovaly. Prodeje smartphonů dostupných na trhu byly však nepřesvědčivé. Revolučnost iPhone tkví v jeho intuitivnímu přístupu k uživateli, použitých technologiích a kvalitním zpracování. Podstatnou změnu v ovládání přináší kapacitní dotykový display s technologií multi-touch, který umožňuje telefon ovládat i speciálními příkazy dvěma prsty. Tento display je tedy primárním ovládacím prvkem. Nově vyvinutý operační systém Mac OS X je protkán jednoduchými ovládacími prvky umožňující např. psaní pomocí klávesnice na display bez stylusu, prohlížení dokumentů, fotografií a WWW pomocí logických příkazů (intuitivní zoom, otočení atd.) apod. Jeden z nedostatků, které byly prvnímu modelu iPhone vyčítány, byla absence podpory 3G. Proto další model, který již 3G konektivitou disponoval, se na trhu objevil zanedlouho a měl několika násobně větší tržní úspěch a zaznamenal strmý růst v prodejnosti. Dalším zlomem v mobilním internetu, o který se také zasadila společnost Apple, je spuštění internetového obchodu s mobilními aplikacemi, tzv. AppStore v roce 2008. Mobilní aplikace jsou programy pro mobilní telefony (a posléze i tablety), které, podobně jako programy pro osobní počítače, slouží k různým úkonům. Nakupování aplikací probíhá prostřednictvím mobilního internetu, kdy se požadovaná aplikace stáhne do telefonu a nainstaluje se. K základním součástem softwarového vybavení smartphonu patří internetový prohlížeč.

23

Trh s chytrými telefony v letech 2007 až 2008, kdy na něj čerstvě působilo zavedení iPhone do prodeje, se co do počtu vyvíjel následujícím způsobem26 (seřazeno podle pozice na trhu): 

Nokia ve vedoucí pozici zaznamenala pouze 0,8% růst,



Research In Motion (později BlackBerry) zaznamenal 96,7% růst,



Apple zaznamenal 245,7% růst,



HTC zaznamenal 58,5% růst,



Sharp poklesl o 24 %,



další výrobci celkem klesli o 9,7 %,



v posledním kvartálu roku 2008 se navíc mezi prvních pět firem dostala firma Samsung, jejíž podíl na trhu s chytrými telefony meziročně posílil o 138 %, což předznamenalo rychlý vzrůst této značky v odvětví.

3.4.2 Tablety O další změnu v mobilním průmyslu se znovu postarala společnost Apple, když v roce 2010 uvedla na trh první moderní tablet s názvem iPad. Nástup prodejů byl mnohonásobně rychlejší, než jak tomu bylo u iPhone. V porovnání prvních kvartálů od uvedení do prodeje se prodalo 3 270 000 kusů, což je přibližně dvanáctkrát víc než u iPhone. Hranici 10 milionů prodaných kusů pokořil iPad přibližně za 4 měsíce, iPhone až za cca 17 měsíců. Po úspěchu se na trhu objevily i tablety konkurenčních značek. Tablet je elektronické mobilní zařízení, které lze svojí velikostí zařadit mezi mobilní telefony a laptopy (notebooky). Téměř celá přední strana je tvořena displayem, který je dotykový a je primárním ovládacím prvkem přístroje (odhlédněme od možnosti připojit k tabletu externí klávesnici). Tablety většinou nepodporují telefonické služby, lze do nich však vložit SIM kartu s připojením na mobilní internet. K hardwarovému vybavení tabletu patří fotoaparát/kamera, výkonné ARM procesory, paměťová kapacita se nejběžněji pohybuje od 16 až po 64 GB a konektivitu umožňuje podpora Wi-Fi, 3G, 4G a Bluetooth. Po softwarové stránce jsou vybaveny operačními systémy, které podporují běh nejrůznějších programových aplikací. Podobně jako u chytrých telefonů je lze dokupovat a stahovat v elektronických obchodech s aplikacemi. Díky své velikosti, potažmo i velikosti displaye, jsou tablety oproti chytrým telefonům uživatelsky příjemnějším nástrojem k prohlížení

26

Gartner Says Worldwide Smartphone Sales Reached Its Lowest Growth Rate With 3.7 Per Cent Increase in Fourth Quarter of 2008 [online]. Gartner, 11.3.2009. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/910112.

24

internetu, nahrávání a přehrávání videa, správě fotografií, hraní her či provozování dalších zábavných funkcí, ale poslouží i při přípravě prezentací, či dalším jednodušším pracovním úkonům. Náhradou za smartphony ale prozatím nejsou, a to nejen kvůli své velikosti. Tablety totiž nejsou primárně určeny k telefonování a většina z nich je pro hlasové a SMS služby neefektivní. Tablety se zatím nestaly ani substitutem počítačů (laptopů/notebooků). Nezvládají a nepodporují totiž např. složitější kancelářské úkony a kvůli absenci hardwarové klávesnice a myši prozatím ani nejsou pro tyto úkony vhodným zařízením. Dále mají oproti laptopům velmi nízkou kapacitu úložného prostoru a jsou limitovány výdrží baterie. Tablety a notebooky jsou tedy stále spíše vzájemnými komplementy.

25

4. Analýza stavu a trendů mobilního internetu Abychom dokázali posoudit, jaký vliv má rozvoj mobilního internetu na eTourism, musíme analyzovat současný stav a vývoj mobilního internetu a zároveň se na základě dostupných prognóz pokusit o výhledy do budoucnosti.

4.1 Hypotéza analýzy Základním předpokladem je, že význam mobilního internetu bude neustále stoupat, a to zejména kvůli vzrůstající oblibě a dostupnosti mobilních technologií mezi uživateli. Rovněž lze předpokládat, že s rostoucím významem bude stoupat jeho penetrace a klesat jeho ceny. Zároveň budou klesat ceny mobilních zařízení, tj. chytrých telefonů a tabletů, ze kterých se zanedlouho stane běžné spotřební zboží.

4.2 Penetrace mobilního internetu Služba mobilního internetu se v poslední době stala běžnou součástí nabídky mobilních operátorů a stále více zákazníků této služby využívá. V dubnu 2010 předpověděla Mary Meeker, internetová analytička společnosti The Morgan Stanley, že mobilní internet patrně v roce 2014 překoná připojení klasickým pevným způsobem.27 Do roku 2017 by pak měl počet aktivních připojení dosáhnout 5,1 miliardy. ITU odhaduje, že koncem roku 2013 bylo na světě více než 2 miliardy uživatelů mobilního internetu. Stoupá také podíl mobilního internetového přenosu dat (data traffic) vůči celkovému objemu. Rostoucí obliba používání internetu v mobilních zařízeních dokazují také data agentury Accenture, která ve svém průzkumu tvrdí, že v roce 2012 69 % všech uživatelů internetu použilo k jeho obsluze právě mobilní zařízení.28 Z těchto bylo 61 % připojeno přes smartphone, 37 % přes notebook a 22 % prostřednictvím tabletu. V kombinaci s údajem z roku 2012 z grafu 7 je patrné, že mobilní internet neslouží zatím k přenosu vysokého objemu dat a je využíván spíše pro velký počet méně náročných úkonů. To se však patrně změní. A. T. Kearney 29odhaduje, že do roku 2017

27

MEEKER, Mary. Internet Trends 2010 [online]. The Morgan Stanley, 7.6.2010. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CMSummit/ms-Internet-trends060710final. 28 Mobile Web Watch 2012 [online]. Accenture, 2012. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Mobile-Web-Watch-Internet-Usage-Survey-2012.pdf. 29 PAGE, M., MOLINA, M. JONES, G. The Mobile Economy 2013 [online]. A.T. Kearney, 2013. [cit. 5.5.2014] Dostupné z: http://www.atkearney.com/documents/10192/760890/The_Mobile_Economy_2013.pdf

26

se objem data traffic oproti roku 2013 téměř zdesetinásobí. Velký růst zaznamenají všechny regiony, největší však Afrika, Asie a Pacifik a Blízký východ. Graf 7: Trend procentuálního celosvětového zastoupení mobilního internetového přenosu dat (data traffic) v celkovém ínternetovém přenosu dat. (*odhad) 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

30,0% 20,0% 15,0% 10,0% 6,0% 0,9% 2008

2,4% 2009

2010

2011

2012

2013*

2014*

Zdroj: StatCounter Global Stats, 5/13 In: MEEKER, M., WU, L. Internet Trends D11 Conference [online]. KPCB, 29.5.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: www.kpcb.com/file/kpcb-internet-trends-2013.

Světová penetrace mobilního internetu dosáhla podle ITU v roce 2013 téměř 30 % světové populace, s jasnou a logickou dominancí vyspělých ekonomik. Rychlý nárůst v letech 2009 až 2010 byl zbrzděn ekonomickou krizí, poté byl znovu nastartován. V rozvojovém světě přichází velký nástup až v roce 2012 a je nyní podobně rychlý jako ve vyspělých státech, viz graf 8. Graf 8: Počet aktivních účtů mobilního připojení k Internetu v % obyvatel podle míry rozvoje (* odhad) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

74,8%

29,5% 19,8%

2007

2008

2009

Rozvojový svět

2010 Svět celkem

2011

2012*

2013*

Vyspělé státy

Zdroj: Measuring the Information Society 2013. ITU, Ženeva, 2013. ISBN 978-92-61-14401-2.

Podle dat z tabulky 3 je Evropa oblastí s největší penetrací mobilního internetu s hodnotou 68 %, následována oběma Amerikami. Tyto trhy vykazují nižší meziroční růst v letech 2010 až 2013 s tím, jak dochází k jejich postupné saturaci. Na druhé straně stojí rodící se mladé trhy. Penetrace mobilního internetu v Africe je zatím pouze 11 %, ale meziroční růst 82 % proklamuje velký rozvoj v příštích letech. Podobně nízké penetrace jsou 27

v Arabských státech, státech v Pacifiku a v Asii. Ovšem poslední jmenovaný region je vedoucí co do celkového počtu aktivních mobilních připojení, a jelikož se jedná o nejlidnatější region, jeho růstový potenciál je rovněž velký. V Číně v roce 2012 dosáhl počet uživatelů mobilního internetu 75 %, a předčil tak počet uživatelů pevného připojení o 4 %. Zároveň jsou to právě oblasti Asie a Pacifiku, které dle A.T. Kearney v roce 2013 vykazují v globálním srovnání největší podíl mobilního data traffic za měsíc.30 Tabulka 3: Mobilní internet ve světě podle počtu aktivních připojení, penetrace a složeného meziročního růstu (CAGR) v letech 2010 až 2013 a penetrace v roce 2013

SEVERNÍ A JIŽNÍ AMERIKA 460 mil. 28% růst penetrace: 48 % SPOL. NEZÁVISLÝCH STÁTŮ 129 mil. 27% růst penetrace: 46 % AFRIKA 93 mil. 82% růst penetrace: 10,9 %

EVROPA 422 mil. 33% růst penetrace: 67,5 % ARABSKÉ STÁTY 71 mil. 55% růst penetrace: 18,9 % ASIE A PACIFIK 895 mil. 45% růst penetrace: 22,4 %

Zdroje: podle The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf; a podle Measuring the Information Society 2013. ITU, Ženeva, 2013. ISBN 978-92-61-14401-2.

4.3 Prodej a ceny mobilních zařízení Vzrůstající penetrace mobilního internetu je úzce spojena s možnostmi dnešních mobilních zařízení, zejména chytrých telefonů a tabletů, které jsou ke konzumaci internetového obsahu uzpůsobeny.

4.3.1 Prodej a ceny chytrých telefonů Celkové počty mobilních telefonů na světě se již blíží počtu lidí na Zemi. Na světě je již 6,7 miliardy přihlášených mobilních telefonů (celkový počet všech telefonů). Nejvyšší čísla vykazuje region Asie a Pacifik (bez Číny a Indie) s 1 344 miliony, Čína s 1 224 miliony telefony, Afrika s 802 miliony telefony a Indie s 762 miliony telefony. Tyto regiony jsou rovněž nejrychleji rostoucími. Mezi jednotlivé země s rychlým růstem se řadí také USA.

30

PAGE, M., MOLINA, M. JONES, G. The Mobile Economy 2013 [online]. A.T. Kearney, 2013. [cit. 5.5.2014] Dostupné z: http://www.atkearney.com/documents/10192/760890/The_Mobile_Economy_2013.pdf

28

Graf 9: Celosvětová penetrace výpočetních zařízení na hlavu v procentech. (*odhad) 25% 20% 15%

14%

10% 5%

7%

8%

2004

2005

18%

2006

20%

22% 20%

16% 11%

10%

1%

0%

16%

15%

19%

3%

2007

Osobní počítače

5%

4%

2008

7%

6%

2% 2009

Smartphony

2010

2011

3%

2012

2013*

Tablety

Zdroj: HEGGESTUEN, John. One In Every 5 People In The World Own A Smartphone, One In Every 17 Own A Tablet [on-line]. Bussines Insider, 15.12.2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/smartphone-and-tablet-penetration-2013-10.

Graf 9 jasně ukazuje rychlý nástup chytrých telefonů v prodejnosti a jejich oblibě mezi spotřebiteli. Odhady počítají s tím, že v roce 2013 již počet smartphonů na hlavu překročil počet osobních počítačů. Rok 2013 znamenal pro trh s chytrými telefony významný milník, když se přiblížil k 1 miliardě prodaných smartphonů (viz celkový počet prodaných jednotek v roce 2013 v tabulce 4), což zároveň vedlo k překročení počtu prodaných běžných telefonů poprvé v historii s výsledkem 53,6 % z celkového počtu všech prodaných mobilních telefonů. Průzkum International Data Corporation (IDC) odhaduje, že celkový počet prodaných chytrých telefonů dokonce 1 miliardu překročil.31 Podle IDC budou v letech 2014 až 2018 počty prodaných smartphonů meziročně stoupat pomaleji, průměrně o 11,5 %, aby v roce 2018 trh dosáhl 1 738 milionů prodaných kusů.32

31

Worldwide Smartphone Shipments Top One Billion Units for the First Time, According to IDC [online]. IDC, 27.1.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24645514. 32 Despite a Strong 2013, Worldwide Smartphone Growth Expected to Slow to Single Digits by 2017, According to IDC [online]. IDC, 26.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24645514.

29

Tabulka 4: Přehled prodeje smartphonů v roce 2013 a 2012 podle výrobců

Výrobce Samsung Apple Huawei LG Electronics Lenovo ostatní Celkem

Prodaných jednotek (2013) 299 794 900 150 785 900 46 609 400 46 431 800 43 904 500 380 249 300 967 775 800

Tržní podíl (2013, %) 31,0 15,6 4,8 4,8 4,5 39,3 100,0


Tržní podíl (2012, %) 30,3 19,1 4,0 3,8 3,2 39,6 100,0

Zdroj: Gartner Says Annual Smartphone Sales Surpassed Sales of Feature Phones for the First Time in 2013 [online]. Gartner, 13.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2665715

Co do podílů operačních systémů zastoupených mezi prodanými mobilními telefony, tabulka 5 naznačuje jasné vedení operačního systému Android (používají jej telefony Samsung, Huawei, HTC, LG, Lenovo…), který svoji pozici posiluje na úkor iOS (Apple iPhone). Ostatní operační systémy zaujímají podíly menší než 5 %. Podle výhledu IDC 33 by podíly Androidu a iOS měly do roku 2018 zůstat podobné. Operační systém, který by mohl zaznamenat největší růst, by mohl být Windows Phone (Nokia), který má potenciál dosáhnout až 7% podílu na trhu, avšak zůstane na třetím místě. Tabulka 5: Podíly operačních systému na trhu s chytrými telefony v letech 2012 a 2013

Operační systém Android iOS Microsoft BlackBerry ostatní OS

Tržní podíl (2013, %) 78,4 15,6 3,2 1,9 0,9

Tržní podíl (2012, %) 66,4 19,1 2,5 5,0 6,9

Zdroj: Gartner Says Annual Smartphone Sales Surpassed Sales of Feature Phones for the First Time in 2013 [online]. Gartner, 13.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2665715

V grafu 10 s procentním rozdělením trhu podle cenových kategorií si lze povšimnout několika milníků na trhu se smartphony. V letech 2007 až 2009 došlo k poměrně silnému nárůstu poptávky po chytrých telefonech z kategorie high-end (dražší, ale kvalitnější), který lze připisovat uvedení iPhone společnosti Apple na trh. Penetrace v roce 2009 dosáhla 55 %. V dalších letech však přicházeli na trh s chytrými telefony noví výrobci (zejména ti, kteří v telefonech používají operační systém Android), aby odpověděli na velký úspěch Apple, a vzrůstající poptávka po těchto zařízeních vedla k rozšíření nabídky napříč cenovými

33

Worldwide Smartphone Shipments Top One Billion Units for the First Time, According to IDC [online]. IDC, 27.1.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24645514.

30

kategoriemi. Levnější low-endové (levnější kategorie na úkor kvality a výkonu) telefony, které se kvalitou provedení sice dražším strojům nevyrovnají, zvládají řadu pokročilých funkcí jako telefony vyšších kategorií. V roce 2006 byl jejich podíl na trhu jen 4%, ke zdvojnásobení penetrace došlo v roce 2010. V roce 2014 by penetrace low-endových smartphonů měla dosáhnout již 27 %. Apple v tomto ohledu pomalu ztrácí, jelikož v jeho nabídce se levné smartphony neobjevují. Vedoucím na trhu je jihokorejský Samsung, jehož nabídka je v tomto ohledu široká. Vývoj čísel poukazuje na trend, že se chytré telefony stávají běžným spotřebním artiklem, který je čím dál víc dostupný i pro lidi z nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Graf 10: Procentní rozdělení trhu s chytrými telefony podle cenových kategorií (ceny v USD, *odhad) 100% 90% 80%

42%

48%

70%

53%

54%

51%

49%

48%

47%

45%

31%

30%

29%

28%

31%

18%

20%

22%

24%

27%

2010

2011

2012

2013*

2014*

60% 50% 40% 30%

54%

47%

40%

38%

20% 10% 0%

4%

6%

6%

9%

2006

2007

2008

2009

Low-end (100$-190$)

Mid-end (191$-299$)

High-end (více než 300$

Zdroj: Statistiky SA, Korea Investment & Securities. In: Sector Note, July 5, 2013 [online]. Korea Investment & Securities Co., Ltd, 5.7.2014. [cit. 5.5.2014]. Dostupné z: http://file.truefriend.com/servlet/Download?file_path=eng/research/&file_name=130704_Handset_E.pdf

Výhledy IDC předpovídají, že ceny chytrých telefonů by měly do roku 2018 meziročně klesat o 5 %. Odhad průměrné ceny v roce 2014 je 308 USD, v roce 2018 potom 260 USD.34 Prognózy, které předložila společnost A. T. Kearney, zároveň předpovídají i budoucí růst v oblasti tradičních způsobů použití mobilních telefonů – volání a SMS.35 Tyto teze

34

Despite a Strong 2013, Worldwide Smartphone Growth Expected to Slow to Single Digits by 2017, According to IDC [online]. IDC, 26.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24645514. 35 PAGE, M., MOLINA, M. JONES, G. The Mobile Economy 2013 [online]. A.T. Kearney, 2013. [cit. 5.5.2014] Dostupné z: http://www.atkearney.com/documents/10192/760890/The_Mobile_Economy_2013.pdf

31

společně s růstem mobilního internetu potvrzují, že se tak chytré telefony skutečně stávají všestrannými komunikačními nástroji, které zároveň slouží k volnočasovým zábavným aktivitám, k nákupům, k organizaci času a další, ale jsou i do určité míry pomocníky v pracovním životě. Navíc jsou stále dostupnější. To vše zejména díky přístupu na internet, mobilním aplikacím a sociálním sítím. Zakotvení prodeje smartphonů tak vede k závěru, že z módního zařízení se pomalu stává běžná součást života, tak jak to dříve bylo internetu a u běžných mobilních telefonů.

4.3.2 Prodej a ceny tabletů Pakliže se vrátíme ke grafu 9, lze si povšimnout značně vysokých prodejů tabletů ihned po jejich uvedení na trh. Celkový počet prodaných tabletů v roce 2013 dosáhl počtu bezmála 195 a půl milionu kusů, což představuje nárůst o 68 % oproti předchozímu roku. Na rozdíl od trhu s chytrými telefony, kde se na první pozici dostal Samsung, je vedoucím na trhu tabletů firma Apple, jejíž tržní podíl ale také klesá, a to na úkor právě Samsungu, viz tabulka 6. Tabulka 6: Přehled prodeje tabletů v roce 2013 podle výrobců

Výrobce Apple Samsung ASUS Amazon Lenovo ostatní Celkem


Tržní podíl (2013, %) 36,0 19,1 5,6 4,8 3,3 31,0 100,0


Tržní podíl (2012, %) 52,8 7,4 5,4 6,6 1,9 25,8 100,0

Zdroj: Gartner Says Worldwide Tablet Sales Grew 68 Percent in 2013, With Android Capturing 62 Percent of the Market [online]. Gartner, 3.3.2014. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2674215

Dle tabulky 7, která znázorňuje rozdělení trhu podle operačních systémů však i zde vévodí Android, který se do popředí dostal v roce 2013 a zakončil rok s podílem 61,9 %. Druhý iOS společnosti Apple naopak klesl na 36 %. Podíly ostatních OS jsou velmi malé, což platí i pro třetí Microsoft.

32

Tabulka 7: Podíly operačních systému na trhu s tablety v letech 2012 a 2013

Operační systém Android iOS Microsoft ostatní OS

Tržní podíl (2013, %) 61,9 36,0 2,1 <0,1

Tržní podíl (2012, %) 45,8 52,8 1,0 0,3

Zdroj: Gartner Says Worldwide Tablet Sales Grew 68 Percent in 2013, With Android Capturing 62 Percent of the Market [online]. Gartner, 3.3.2014. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2674215

Podle IDC36 se prodeje tabletů v roce 2014 zpomalí o 30 % oproti předchozímu roku. Do roku 2017 se budou prodeje nadále celosvětově zpomalovat, jak bude postupně docházet k nasycení trhu. Dalším důvodem bude podle IDC stabilizace cen tabletů, které sice klesaly, v roce 2012 o 18,3 %, v roce 2013 o 14,6 %, v roce 2014 ale pouze o 3,6 %. To je způsobeno poklesem poptávky po low-endových tabletech. Zákazníci mají na kvalitu i výkon tabletů zřejmě vyšší nároky, než je tomu u smartphonů. Zároveň také očekávají vyšší životnost těchto přístrojů. Úspěch tabletů mezi spotřebiteli je neoddiskutovatelný. Na rozdíl od smartphonů zde uživatelé oceňují šiřší zobrazovací plochu, která je vhodnější pro zobrazení webu, videa či čtení elektronických novin a časopisů.

4.4 Mobilní aplikace Aplikace pro mobilní telefony a pro tablety jsou dnes základem úspěchu a oblíbenosti těchto přenosných zařízení. Uživatelé mají na výběr ze široké škály různých mobilních aplikací, které funkce mobilního telefonu rozšiřují zcela novým způsobem. Řada těchto aplikací či jejich kombinace způsobuje, že mobilní telefony dnes mohou zastávat řadu funkcí jiných elektronických zařízení. Pro uživatele je zajímavé, že přibližně třetinová část aplikací na trhu je zdarma. Další výhodou je, že mnohé z nich lze použít v režimu offline.

36

Worldwide Tablet Growth Forecast to Slow as New and Replacement Purchases in Mature Markets Begin to Level Off, According to IDC [online]. IDC, 6.3.2014. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24716914

33

Graf 11: Počty aplikací ve dvou největších obchodech s aplikacemi Appstore a Android Market (dnes Google Play) 900 000 800 000

700 000

775 000 800 000

700 000 600 000 500 000

500 000 350 000

400 000 300 000

170 000

200 000 100 000 0

250 000

50 000 5 000 2009

30 000 2010 Apple App Store

2011

2012

2013

Android Market (Google Play)

Zdroj: podle Charts of the Week: All Thos iPad Competitors Are Toast [online]. Business Insider, 2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/charts-of-the-week-ipad-competition-is-toast-20113?tru=JX8nR#google-is-closing-the-gap-on-apples-app-store-3; a podle How Many Apps Are In Each App Store? [online]. Pure Oxygen, 5.3.2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.pureoxygenmobile.com/how-many-apps-in-each-app-store/.

V současné době dominují trhu s mobilními aplikacemi dva obchody: AppStore s aplikacemi pro iOS a Google Play s aplikacemi pro Android. Přestože druhý jmenovaný obchod vznikl později, v roce 2013 předčil doposud vedoucí AppStore nejen počtem aplikací, ale i počtem uživateli stažených aplikací, viz graf 11. Dalšími účastníky na trhu jsou Windows Store a BlackBerry World, které však na vedoucí prodejce nestačí. Dle Accenture 71 % uživatelů mobilních zařízení stahuje programy nebo aplikace. 37 V roce 2012 se na prvním místě v žebříčku počtů stažených aplikací uživatelem umístily aplikace informativního charakteru (jízdní řády, informace o počasí), následovaly aplikace zábavního charakteru, na třetím místě zůstaly aplikace pro plánování volnočasových aktivit.

4.5 Infrastruktura sítí mobilního internetu a rychlost přenosu dat Indexy rozvoje ICT služeb IDI38 poukazují na velké rozdíly mezi vyspělým a rozvojovým světem, které do značné míry kopírují také socio-ekonomické rozdělení světa na vyspělé a rozvojové státy. Lze tedy vyvodit, že v dnešním světě, kdy dochází k výrazným 37

Mobile Web Watch 2012 [online]. Accenture, 2012. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Mobile-Web-Watch-Internet-Usage-Survey-2012.pdf. 38 . Measuring the Information Society MIS 2012 [online]. ITU, 2012. [cit. 29.4.2014]: Dostupné z: http://www.itu.int/ITU-D/ict/publications/idi/material/2012/MIS2012_Map.pdf

34

socio-ekonomickým změnám díky adaptaci technologií, se ICT stávají jedním z indikátorů rozvoje státu a potažmo impulsem rozvoje ekonomiky. Nejméně rozvinuté státy jsou v penetraci pevného připojení velmi pozadu za rozvinutými ekonomikami. Pokrytí optickými kabely je zde nízké a jeho vybudování představuje poměrně vysoké náklady. Vyspělé státy, kde internet vznikal a které mají dnes velmi hustou infrastrukturu pevného připojení, se mohou soustředit na modernizaci sítí a pokrytí rychlejším připojením. Náklady na pokrytí mobilním připojením jsou ale nižší. Pakliže v rozvojových oblastech tradiční infrastruktura pevného připojení chybí, je tedy nasnadě, že je v těchto státech investováno spíše do mobilního připojení za účelem ušetření nákladů. V tomto ohledu je proto v mobilním internetu spatřován velký potenciál. V žebříčkách IDI rozvojové státy zaznamenávají vyšší přírůstky indexu, zatímco vyspělý svět zpomaluje. Podle Ericsson Mobility Report39 je nyní přibližně 85 % světové populace pokryto 2G technologií GSM/EDGE. Zbývajících nepokrytých 15 % zaujímají oblasti s velmi nízkou hustotou osídlení. Sítě třetí generace dnes zaujímají přibližně 55 % světové populace, přičemž toto číslo by mělo v roce 2019 dosáhnout cca 90 %. Konečně technologie 4G LTE koncem roku 2012 pokryla zatím jen 10 % světové populace, ale je predikováno, že by v příštích šesti letech mohlo světové pokrytí této sítě vzrůst na 65 %. Graf 12: Průměrná rychlost přenosu dat prostřednictvím mobilního internetu s odhadem do roku 2017 v Kbps 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000

3 898

1 500

2 725

1 000 500 0

189

315

526

817

2010

2011

2012

2013

1 233 2014

1 857

2015

2016

2017

Zdroj: PAGE, M., MOLINA, M. JONES, G. The Mobile Economy 2013 [online]. A.T. Kearney, 2013. [cit. 5.5.2014] Dostupné z: http://www.atkearney.com/documents/10192/760890/The_Mobile_Economy_2013.pdf.

39

Ericsson Mobility Report. On The Pulse Of The Networked Society. [online]. Ericsson, leden 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.ericsson.com/res/docs/2013/ericsson-mobility-report-june-2013.pdf.

35

Průměrná rychlost přenosu dat, kterou mobilní internet umožňuje, se v letech 2012 až 2014 více než zdvojnásobila. Odhad do roku 2017 počítá s nárůstem téměř až na čtyřnásobek odhadované hodnoty roku 2014, viz graf 12. Tato čísla souvisí s rozvojem infrastruktury třetích a čtvrtých generací mobilních sítí, které umožňují rychlejší přenos většího objemu dat. Nárůst rychlosti a spolehlivosti mobilního internetu pochopitelně implikuje rozvoj samotných mobilních zařízení, ale také vývoj v aplikační sféře. Ve vyspělém světě se tak mobilní internet zanedlouho vyrovná možnostem a kapacitám dnešního pevného připojení, což koresponduje s postupným trendem vyššího využívání náročných služeb na mobilních zařízeních, jako je video streaming, internetová TV nebo video chat.

4.5.1 Ceny mobilního internetu a ceny roamingových služeb Přes pokračující zvyšování rychlosti mobilního internetu se jeho ceny naopak snižují. Dle ITU40 je dnes mobilní internet cenově dostupnější, než pevné připojení k internetu. Lze však stále konstatovat, že průměrně a celosvětově je mobilní připojení relativně drahé. Nabídku mobilního internetu lze rozdělit podle programů na: 

předplacené mobilní připojení (500 MB),



tarifní mobilní připojení (500 MB),



předplacené mobilní připojení pro počítače (USB modem) (1 GB),



tarifní mobilní připojení pro počítače (USB modem) (1GB).

Dle grafu 13 je průměrně nejlevnější variantou druhé zmiňované tarifní připojení pro mobilní telefony, které představuje celosvětově 7,7 % HNP na obyvatele, což je fakt, který dozajista podporuje penetraci připojení právě přes mobilní telefony a otevírá cestu jeho aktivnímu využívání právě např. v oblasti cestovního ruchu, v jehož rámci je mobilní telefon pro příjem internetu efektivnějším nástrojem než počítač.

40

Measuring the Information Society 2013. ITU, Ženeva, 2013. ISBN 978-92-61-14401-2.

36

Graf 13: Ceny mobilního internetového připojení vyjádřené jako procenta hrubého národního produktu na obyvatele globálně a dle stupně vývoje 30%

24,7%

25% 20% 15%

11,3%

17,9%

13,0%

7,7%

10% 5%

18,8%

15,7% 11,6%

1,3%

1,5%

1,1%

2,3%

0% Tarifní mobilní

Předplacené mobilní Rozvinuté státy

Tarifní pro počítače

Svět

Předplacené pro počítače

Rozvojové státy

Zdroj: Measuring the Information Society 2013. ITU, Ženeva, 2013. ISBN 978-92-61-14401-2.

Ve vyspělých ekonomikách představují ceny mobilního internetu průměrně 1,3 % HNP na obyvatele (o 0,7 % levnější než hlasové služby). Podobně jako pevné připojení je i mobilní připojení cenově nejdostupnější v Evropě, pak také v Arabských státech, Asii a v pacifické oblasti. Mezi jednotlivými zeměmi je na tom nejlépe Rakousko, následováno Katarem, Velkou Británií, Německem, Kuvajtem, Francií, Estonskem, Norskem, Belgií a Švýcarskem. Mobilní internet prozatím zůstává v rozvíjejícím se světě dražší vymožeností než ve vyspělých zemích. V rozvojových zemích jsou ceny vyjádřeny průměrnou hodnotou 13,4 % HNP na obyvatele (o 3,8 % dražší než hlasové služby). Nejhorší cenová dostupnost setrvává v Africe, kde cena nejlevnějšího programu představuje 36,8 % HNP na obyvatele. Přesto ve srovnání s ukazateli pevného připojení, které poukazují na jeho vysoké ceny, je zde mobilní připojení na základě těchto dat výhodnější způsob přístupu k internetu. Dle A. T. Kearney41 ale průměrně meziročně (2008-2012) ceny mobilních tarifů (hlasové, SMS i datové služby dohromady) napříč regiony klesaly, globálně o 7,6 %. Největší poklesy byly zaznamenány v Africe (10 %), v Evropě (7 %), v Asii a Pacifiku (6 %) a v Latinské Americe (5 %). Spolu s legislativními regulacemi a zvýšenou konkurencí, již představuje např. vznik trhu s virtuálními mobilními operátory, kteří nabízí výhodné tarify, lze očekávat tlak na další snižování cen a tudíž i pokračování trendu zlevňování. Ačkoli domácí ceny mobilního internetu klesají, využívání telefonie a internetu v zahraničí bylo vždy omezováno poměrně vysokými cenami roamingových služeb (tj. provozování hlasových a datových služeb v zahraničí). Tyto vysoké ceny mohou být

41

PAGE, M., MOLINA, M. JONES, G. The Mobile Economy 2013 [online]. A.T. Kearney, 2013. [cit. 5.5.2014] Dostupné z: http://www.atkearney.com/documents/10192/760890/The_Mobile_Economy_2013.pdf.

37

způsobeny různými aspekty, např. absencí konkurence na domácím trhu s mobilními službami, tudíž existujícím monopolním postavením vedoucí firmy, dvojím zdaněním služby nebo neexistencí bilaterálních smluv mezi státy. V posledních letech lze zaznamenat debatu o řešení tohoto problému napříč světovými regiony. V některých postupně docházelo k určitým regulacím cen. Pochopitelné je, že hlasové a SMS služby se regulace dočkaly dříve, avšak i datovým službám se dnes s rostoucím významem mobilního internetu dostává větší pozornosti, jak mediální, tak politické. Avšak přestože bylo zahájeno mnoho iniciativ k řešení problému s vysokými sazbami za roaming, data ITU42 z roku 2012 hovoří o tom, že v praxi se k určitým druhům regulace přiklonilo jen relativně málo členů ITU, a to 52 (z celkového počtu 195), z toho 23 z nich zavedlo cenový strop. Nejaktivnějším regionem v tomto směru je bezesporu Evropa. Evropská unie dosahuje ve snižování cen roamingu uspokojivých výsledků pro odběratele služeb, a to díky regulacím, které jsou prosazovány v Evropském parlamentu. Dne 3. dubna 2014 odhlasoval Evropský parlament zrušení roamingových sazeb do konce roku 2015.43 Pokud návrh schválí i Rada Evropské unie, budou pro hlasové i datové služby konzumované v zahraničí platit stejné sazby jako v domácí zemi. Kromě Evropy docházelo k příznivému vývoji také ve Společenství nezávislých států a v Arabských státech. Regulace cen roamingu musí být podmíněna vzájemnou dohodou mezi státy, nejlépe na mezinárodní úrovni. ITU se v tomto ohledu snaží působit již delší dobu. Výsledkem snažení jsou mimo jiné např. dohody o lepší informovanosti zákazníků o cenách. Začínají si uvědomovat bariéry, které vysoké ceny roamingu představují, proto v některých oblastech již působí také tržní mechanismy na snížení ceny. Do budoucna se dá očekávat stále vyšší tlak na snižování cen roamingu díky globalizaci, rostoucí propojenosti světových trhů v souvislosti s odstraňováním obchodních bariér (legislativní kroky, regulace trhu) a penetraci mobilního internetu a smartphonů, tabletů a dalších zařízení. Pro roaming existují částečné substituty, které může turista využít. Ty však nejsou jeho plnohodnotnou náhradou. Ačkoli se počet Wi-Fi hotspotů celosvětově zvyšuje, nepředstavuje efektivní řešení, jelikož snižuje mobilitu turisty, který tyto hotspoty musí vyhledávat. Dalším alternativním řešením mohou být nabídky lokálních virtuálních mobilních operátorů, jejichž počet poslední dobou rapidně vzrůstá. Avšak fakt, že zákazník si musí 42

International Mobile Roaming Services: Faciliating Competition and Protecting Users [online]. ITU, září 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/RegulatoryMarket/Pages/Events2013/GE_Roaming/Document/Roaming%20Study%20EV4.pdf. 43 EVROPSKÁ KOMISE. Evropský parlament odhlasoval zrušení poplatků za roaming a rozšíření práv spotřebitelů. Tisková zpráva [online]. Evropská komise, 3. dubna 2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressrelease_IP-14-373_cs.htm.

38

pořídit novou SIM kartu v zahraničí, skýtá prozatím určitá omezení. Ceny roamingu proto stále hrají klíčovou roli v otázce, zda bude zákazník v zahraničí připojen na internet. I přes snižování jsou cenové hladiny roamingu stále poměrně vysoké. Rozhodnutí EU a dalších společenství mohou mít dramatický vliv na rozmach využívání mobilního internetu v rámci cestovního ruchu, a to zejména ve fázi realizace zahraniční cesty. Lze tedy očekávat další rozvoj eTourismu do oblasti mobilních technologií, tzn. do oblasti mTourismu. Nárůst poptávky, který v této souvislosti lze očekávat, pak může urychlit i technologický pokrok mobilního internetu.

4.6 Závěry analýzy Analýza prokázala, že význam mobilního internetu ve světě vzrůstá. Ten začíná dominovat nad pevným připojením k internetu, s čímž roste i jeho penetrace. Jak bylo zároveň naznačeno, infrastruktura mobilního internetu se bude globálně zlepšovat jak v otázce rychlosti, tak v otázce technické i cenové dostupnosti. Specifickým problémem jsou vysoké ceny roamingu, jejichž odbourávání je založeno na bilaterální a multilaterální spolupráci států. S rostoucí penetrací mobilního internetu úzce souvisí zvýšený prodej mobilních zařízení (potažmo mobilních aplikací), která se stávají nejen oblíbenější, ale zároveň také cenově dostupnější. Lze tvrdit, že se stávají běžným spotřebním zbožím. Důraz na využívání mobilního internetu na těchto zařízeních rovněž potvrzuje zvýšený zájem o tablety, které nacházejí využití zejména ve spojení s mobilním internetem. Je však třeba zmínit určité regionální rozdílnosti. Zatímco vyspělé regiony (zejména západní Evropa, Skandinávie, USA, Austrálie, Japonsko…) s již vysokou penetrací budou investovat do zlepšování infrastruktury při zachování již poměrně nízkých cen, v rozvojových oblastech budou sítě teprve postupně zaváděny.

39

5. Analýza současných trendů v mTourismu Posouzení současných trendů mobilních technologií v oblasti cestovního ruchu poslouží k sestavení obrazu o vlivu rozvoje mobilního internetu na eTourism.

5.1 Hypotéza analýzy Na základě závěru analýzy stavu mobilního internetu lze předpokládat další rozvoj mTourismu v rámci eTourismu. Mobilní internet představuje novou slibnou platformu s potenciálně rozsáhlým využitím v cestovním ruchu, podobně, jak dříve v případě pevného internetového připojení. mTourism může změnit podobu eTourismu a stát dalším těžištěm rozvoje cestovního ruchu.

5.2 Trendy na straně nabídky Podobně jako u předchozích inovací v cestovním ruchu i pro mobilní internet platí, že průlomovým sektorem pro jeho implementaci jsou letecké společnosti.

5.2.1 Inovace leteckých společností Mezi leteckými společnostmi se investice do rozšiřování mobilních služeb pro klienty stalo během let nejdůležitější prioritou. Již v roce 201144 se pro tyto investice vyslovilo 91 % aerolinií. V roce 201345 už téměř celý segment (97 % firem) plánuje takovéto investice, z toho 66 % (60 % v roce 2011) aerolinií toto považuje za hlavní investice a bude investovat podstatné prostředky. K oblastem hlavního zaměření implementace mobilních technologií patří odbavování pasažéru (check-in), boarding a informace o letu zákazníka. V roce 2012 nabízelo check-in skrze mobilní telefony již 50 % aerolinií. Vzrůst provedených mobilních check-inů vzrůstal od roku 2011, kdy zaujímal pouze 3 % z celkového počtu, v roce 2014 je odhadován na 15 %. Co se týká boardingu pasažérů, v roce 2013 již 53 % aerolinií nabízí provedení tohoto procesu

44

The Airline IT Trends Survey 2011 - Executive Summary [online]. Airline Business, SITA, 2011. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/airspace/media/reports_pdf/emptys/85173/airline-it-trends-2011-executive-summary.pdf. 45 The Airline IT Trends Survey 2013 - Executive Summary [online]. Airline Business, SITA, 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/airspace/media/reports_pdf/emptys/107855/airport-it-trends-survey-2013-executivesummary.pdf.

40

přes mobilní aplikaci aerolinie. Dalších 30 % aerolinií plánuje tuto možnost zavést do roku 2016. Airline IT Trends Survey 2013 46 predikuje, že více jak 75 % aerolinií zavede tablety jako pracovní zařízení pro své zaměstnance nejen na letištích, ale také v letadlech, což nabídne mnohé nové možnosti jak pro zákazníka, tak pro personál. Je patrné, že si letecké společnosti uvědomují využití mobilních technologií a přestože tradiční procesy zatím převládají, chtějí být napřed, a proto se chystají v této oblasti investovat. V rozsáhlém průzkumu EyeforTravel47 se v letech 2011-2013 postupně vyšší procento zprostředkovatelských subjektů a zejména samotných poskytovatelů se vyslovovalo v tom smyslu, že jim mobilní technologie generovaly přímé prodeje. Podobný trend byl vysledován i v otázce zlepšení vztahů se zákazníky. V obou případech panoval pozitivní pohled více u poskytovatelů než zprostředkovatelů služeb.

5.2.2 Mobilní web a mobilní aplikace Společnost Amadeus ve své zprávě z roku 201148 upozorňuje, že jak mobilní web, tak mobilní aplikace jsou důležitými kanály pro aerolinie. S rostoucím podílem m-komerce však lze tvrdit, že je důležitý pro všechny firmy, které chtějí na trhu uspět. Měly by se tedy soustředit na budování responsivních firemních webů (webů uzpůsobených pro prohlížení na všech platformách od PC po tablety) i mobilních aplikací. Ve světě lze sledovat různé preference těchto dvou platforem. Podle společnosti Flurry existuje jasný trend, že budoucnost mobilního internetu je v mobilních aplikacích. Srovnání procentuálního zastoupení stráveného času na mobilních aplikacích oproti mobilnímu webu hovoří v jejich prospěch: v roce 2013 bylo 80%, v roce 2014 bude již 86%.49 K nákupům však zákazníci preferují spíše mobilní web, a to platí i pro segment cestovního ruchu.50

46

The Airline IT Trends Survey 2013 - Executive Summary [online]. Airline Business, SITA, 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/airspace/media/reports_pdf/emptys/107855/airport-it-trends-survey-2013-executivesummary.pdf. 47 Social Media Mobile Travel Distribution Report: Online strategies, consumer and industry trends [online]. EyeforTravel, 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://events.eyefortravel.com/social-media-mobile-travelreport/pdf/EyeforTravel_Social_Media_Mobile_Travel_Distribution_Report.pdf. 48 The Always-connected Traveller: How mobile will transform the future of travel [online]. Amadeus IT Group, 2011. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.amadeus.com/airlineit/the-always-connected-traveller/docs/amadeus-the-alwaysconnected-traveller-2011-en.pdf. 49 KHALAF, Simon. Apps Solidify Leadership Six Years into the Mobile Revolution [online]. Flurry, 1.4.2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.flurry.com/bid/109749/Apps-Solidify-Leadership-Six-Years-into-the-MobileRevolution#.U2P4rIF_vng. 50 The Traveller 2013 [online]. Google, listopad 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.thinkwithgoogle.com/research-studies/2013-traveler.html.

41

Přestože již na trhu celkově existuje velké množství aplikací, penetrace aplikací pro cestovní ruch je poměrně nízká. Procentuální podíl stažených aplikací podle Statistic Brain napříč trhy aplikací je pouze 4 %. Zvlášť stojí navigační aplikace se 3 %.51 Průzkum společnosti Nucleus z roku 2013 na trhu Velké Británie52, který lze považovat za vyspělý, přišel se zjištěním, že více jak třetina největších tamních firem v cestovním ruchu nedisponuje ani responsivním webem, ani mobilní aplikací a že pouze méně než polovina z nich má svoji mobilní aplikaci, z nichž pouze polovina podporuje nákup v plném rozsahu. Z toho můžeme odvodit, že provozovatelé služeb cestovního ruchu na dospělých trzích cestovního ruchu mají ještě vývoj směrem k implementaci mobilnímu internetu spíše před sebou. Nejdále jsou zatím letecké společnosti. Jiná situace ale může panovat na mladých trzích, kde bude spolu s rozvojem mobilního internetu docházet snadněji k jeho implementaci v oblasti cestovního ruchu, protože firmy i zákazníci nejsou tolik zvyklí na tradiční procesy, které známe z dospělých trhů. Na trhu lze nalézt různé mobilní aplikace, které napomáhají dílčím aktivitám v cestovním ruchu. Mezi ně patří navigační a mapové aplikace (velký podíl zde má Google Maps, potažmo Google Street View), dále lokální aplikace vyhledávající dopravní spojení či aplikace taxislužeb. Tyto aplikace usnadňují cestování mimo jiné také individuálním turistům, kteří v nich nachází pomocné nástroje, na které spoléhají. Ambiciózní aplikací, která může naznačit další možné směřování, je Tourism Radio. Tato jihoafrická společnost se specializuje na vývoj turistických audio průvodců s geolokační technologií. V současné nabídce společnosti najdeme technologií GPS vybaveného elektronického turistického průvodce do automobilu a aplikace pro chytré telefony s podobným obsahem. Poté, co se do mobilu stáhnou požadované turistické informace, lze aplikaci používat v režimu offline.

5.3 Změny ve spotřebním chování Mobilní technologie ovlivňují takřka celý spotřební proces služeb cestovního ruchu, od iniciace, přes plánování, samotnou realizaci cesty až po ponákupní aktivity. V jednotlivých fázích používají turisté různá zařízení s určitými odlišnostmi. Důkazem je např. výzkum

51

Statistiky In: Mobile Phone App Store Statistics [online]. Statistic Brain, 2. 3. 2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.statisticbrain.com/mobile-phone-app-store-statistics/. 52 Mobile Web Browsing Wave 6 Mobile momentum approaches the tipping point...[online]. Nucleus, březen 2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.nucleus.co.uk/Nucleus/media/research/Nucleus-Mobile-Survey-March-2014.pdf.

42

společnosti Expedia53, který se touto otázkou zabývá. Zatímco osobní počítače/notebooky hrají stále ještě klíčovou roli během rozhodovací fáze a fáze plánování, a to téměř 90 %, logicky pak strmě klesají s blížící se realizací cesty. Během cesty však stále zaznamenávají téměř 50 % použití. Je třeba si ale uvědomit, že tento podíl může být zastoupen počítači, které se nacházejí v cílové destinaci nebo po cestě (internetové kavárny, erární PC v ubytovacích zařízeních). Pochopitelně to ale mohou být i notebooky s mobilním USB připojením. Chytré telefony zpočátku oscilují okolo 12% využití, v průběhu cesty ale dosahují 20% využití. Stabilních 20 % po celou dobu procesu zaujímají tablety.

5.3.1 Předrealizační fáze cesty a multiplatformní rozhodování turistů Data ze zprávy The Traveller 201354 společnosti Google ukazují, že důležitou roli ve fázi inspirace a plánování cest hraje právě internet, a pak také rodina, přátelé a známí. 62 % respondentů uvedlo druhý zmíněný zdroj, 61 % uvedlo internet. 80 % pak uvedlo internet jako platformu, kterou využívají pro samotné plánování cesty, a doporučení rodiny a známých byla pro plánování využita u 49 % respondentů. Výzkumy napovídají, že různé procesy ve fázi plánování cesty jsou prováděny na více zařízeních, které se navzájem doplňují. Řada úkonů tak začíná na jednom zařízení a končí na jiném. The Traveller 2013 tvrdí, že k tomuto fenoménu dochází dokonce v 89 % případů. Graf 14: Procentuální vyjádření turistů provozující různé aktivity podle zařízení 88% 70%

83% 78% 68% 57% 44%

53%

60% 46% 38%

5% Vyhledávání zájezdu

58%

50%

34%

48%

33% 3%

Mapy a navigace Recenze jiných turistů PC

Hotelový, Vyžádání dalších letecký, lodní informací o cestě check-in

Smartphone

Video

Tablet

Zdroj: The Traveller 2013 [online]. Google, listopad 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.thinkwithgoogle.com/research-studies/2013-traveler.html.

53

Statistika In: SHANKMAN, Samantha. Desktop Still Dominates the Travel Plannign and Booking Proces [online]. Skift, 21.11.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://skift.com/2013/11/21/desktop-still-dominates-the-travel-planning-andbooking-process/ 54 The Traveller 2013 [online]. Google, listopad 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.thinkwithgoogle.com/research-studies/2013-traveler.html.

43

Výzkum The Traveller 2013 mezi leisure turisty naznačuje vysoké využití tabletů pro většinu uvedených činností, viz graf 14. Podstatně vyšší využití chytrých telefonů bylo zaznamenáno pro vyhledávání map a navigace, a to 78 %, zatímco tablet k těmto aktivitám použilo pouze 5 % dotazovaných. Příznivý výsledek pro tablety znamená 57 % leisure turistů, kteří jeho prostřednictvím četli recenze a doporučení jiných turistů. Větší využití tabletů bylo také zaznamenáno při sledování videa vztahujícího se k destinaci. To potvrzuje předpoklad, že tablety jsou díky větším zobrazovacím plochám pro konzumaci komplexnějšího webového obsahu a videa uživatelsky příjemnější. Naopak k check-inu a stahování cestovních aplikací využili turisté opět spíše chytré telefony, přičemž u business turistů toto zastoupení bylo téměř dvoutřetinové. V žádném z těchto procesů však smartphony ani tablety zatím nepředčily podíl osobních počítačů, které dominovaly zejména při vyhledávání dovolené, vysoký podíl zaznamenaly také při vyhledávání map a navigací. Preferenci počítačů při vyhledávacím procesu potvrzuje i výzkum firmy EyeforTravel, který v roce 2013 zaznamenal 41 % takovýchto preferenčních hlasů mezi turisty.55 To zároveň podporuje i domněnku, že důležitá rozhodnutí jsou nakonec stále ještě prováděna v největší míře prostřednictvím počítače, jak ukazuje graf 15, ačkoli vždy přibližně čtvrtina respondentů se vyslovila, že k rezervaci služeb používá chytrý telefon a tablet, což může poukazovat na blížící se zakotvení rezervací přes tato zařízení. Podle denního rozložení využívání jednotlivých zařízení k plánování cesty, kdy nejvyšší aktivita na smartphonech byla pozorována v poledních hodinách, a nejvyšší aktivita na počítačích pak v odpoledních a večerních hodinách, lze pak dedukovat existenci trendu, kdy přes den dochází k vyhledávání informací o cestě, a v odpolední a večerních hodinách pak ke konečným rozhodnutím. Výzkum společnosti Expedia mezi americkými uživateli56 naznačuje, jak vysoké procento z rezervací hotelů a letů provedeného skrze mobilní telefony mohou zaujímat last-minute rezervace. Téměř 70 % rezervací hotelů a cca 17 % rezervací letů bylo totiž provedeno ve stejný den, kdy byla služba konzumována.

55

Social Media Mobile Travel Distribution Report: Online strategies, consumer and industry trends [online]. EyeforTravel, 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://events.eyefortravel.com/social-media-mobile-travelreport/pdf/EyeforTravel_Social_Media_Mobile_Travel_Distribution_Report.pdf 56 Statistika Expedia In: LAIRD, Sam. How Mobile Tech Is Changing Travel [INFOGRAPHIC] [online]. Mashable, 3.9.2012. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://mashable.com/2012/09/03/mobile-tech-travel-infographic/.

44

Graf 15: Procentuální vyjádření uživatelů provádějících rezervace jednotlivých služeb na různých zařízeních 100% 80% 60% 40% 20% 0%

93%

19% 24%

Letenky

87% 25% 27%

82% 25% 26%

Ubytování

Zapůjčení automobilu

Počítač

Chytrý telefon

71%

29% 26%

Plavby

Tablet


Podstatným fenoménem na online trhu cestovního ruchu jsou vyhledávací služby postavené na technologii metasearch, které prostřednictvím řady kanálů vyhledávají ty služby, jež zákazník přesně požaduje, a porovnávají je mezi sebou. Jsou zde přítomny i uživatelské recenze a hodnocení jiných turistů. Zákazník tak nabývá pocitu, že si vybírá služby, které jsou prověřené řadou dalších zákazníků, a spatřuje v tom přidanou hodnotu. Dochází zde k propojování nabízených služeb s user-generated obsahem. Ve prospěch takových vyhledávacích služeb vůči OTA hovoří průzkum společnosti Google mezi leisure a business turisty v otázce, které online způsoby plánování cesty volí, viz graf 16. OTA využívá 47 % turistů v obou segmentech, což je řadí vždy na 4. místo. Vyhledávací služby využívá 60 % leisure turistů, přičemž zde se jedná o nejvyužívanější způsob. Specifická situace u business klientely, kde jsou vyhledávací služby sice používanější (53 %) než OTA, ale méně než webové stránky hotelů (68 % respondentů) a aerolinií (57 %), lze vysvětlit tak, že business klientela vykazuje z principu větší míru loajality a stálosti vůči hotelům a aeroliniím.

45

Graf 16: Online způsoby plánování cesty mezi leisure a business turisty (2013) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

60% 53%

58%

Vyhledávací služby

68% 47%

57%

Webové stránky hotelů Webové stránky aerolinií leisure turisté

business turisté

47% 47%

OTA

Sloupec1


5.3.2 Realizační fáze cesty Průzkumy prokazují, že využití mobilního internetu je rozšířenější mezi business turisty. S pronikáním internetu, zvláště pak e-mailové komunikace, do běžného pracovního života považuje business klientela za žádoucí disponovat na svých cestách připojením k internetu. Pakliže k propojení pracovních a osobních potřeb dochází právě na smartphonech či tabletech, které navíc v některých případech mohou být služebními zařízeními, je tento trend vysvětlen. Se zvyšující se poptávkou internetu v mobilu roste přání leisure účastníků cestovního ruchu být na také na svých cestách připojen k internetu. Podle The Traveler 201357 42 % leisure turistů chce během svých cest použít chytrý telefon nebo tablet k vyhledání dalších informací o svém zájezdu. V roce 2012 činil tento podíl jen jednu třetinu. Lze tak očekávat, že se rozdíly mezi business a leisure klientelou budou vyrovnávat. Napomůže tomu zcela jistě i trend zlevňování smartphonů, cen mobilního internetu a cen roamingu. Možnosti, které nabízí mobilní zařízení ve spojení s mobilním internetem, otevírají prostor pro spontánní chování turistů. Do budoucna lze očekávat zvýšený nárůst aktivit souvisejících právě s rychlým rozhodováním během cesty.

57

The Traveller 2013 [online]. Google, listopad 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.thinkwithgoogle.com/research-studies/2013-traveler.html.

46

5.3.3 Post-realizační fáze cesty V této konečné fázi turista využívá zejména sociálních sítí ke sdílení multimediálního obsahu, viz následující kapitola 5.4.

5.4 Specifický vliv sociálních sítí Zvláštní roli v trendu rozvoje mTourismu hrají nově tzv. sociální sítě. Ty představují virtuální komunikační platformu určenou ke sdílení osobních informací, fotografií, videí a dalšího obsahu zejména osobního charakteru. Jak proniká vliv sociálních sítí do všech aspektů lidského činnosti, mají i ony specifický vliv na chování zákazníků a potažmo poskytovatelů služeb na trhu cestovního ruchu. U zákazníků vstupují do všech procesů, které s realizací cesty souvisí. Zároveň se stávají prostředím, kde dochází ke zcela novému způsobu střetávání provozovatelů služeb a zákazníků. V roce 2012 používalo sociální sítě 65,3 % uživatelů smartphonů.58 V Brazílii v roce 2013 dosáhlo toto dokonce číslo 75 %.59 V první iniciační fázi nákupního procesu zákazníků mohou být na sociálních sítích zdrojem inspirace různé příspěvky přátel, fotografie, reklama (podle The Traveller 2013 25 % uživatelů smartphonů kliká na reklamy, 24 % navštíví webové stránky inzerenta) sdílená videa z dovolené nebo promo videa (podle The Traveller 2013 stoupá počet přehrávaných videí vztahujících se k cestovnímu ruchu). Ve fázi realizace cesty se pak prostřednictvím sociálních sítí turisté sdílí své aktuální a bezprostřední zážitky znovu multimediální formou. Některé sociální sítě umožňují pomocí geo-lokace zachytit a sdílet i aktuální polohu uživatele (FourSquare – geosociální sítě). V post-realizační fázi pak uživatelé kromě dalších multimediálních příspěvků mohou připojit i podrobnější komentáře, buď k profilům provozovatelů služeb, nebo na uživatelské recenzní sítě. Některé sociální sítě podporují sestavení interaktivní mapy navštívených destinací nebo jejich hodnocení. Tyto aktivity pak mohou inspirovat jiné turisty. Sociální sítě mohou být využity k marketingovým účelům. Díky poměrně širokým uživatelským základnám mají firmy možnost oslovit svoji cílovou skupinu, musí ale zároveň brát zřetel na způsob a obsah komunikace na těchto sítích, který lze přirovnat k word of mouth s tím rozdílem, že se šíří mnohem rychleji a zasahuje širší skupinu potenciálních zákazníků. 58

Mobile Future In Focus Report 2013 [online]. ComScore, únor 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z : http://www.comscore.com/Insights/Presentations_and_Whitepapers/2013/2013_Mobile_Future_in_Focus. 59 The Mobile Consumer: A Global Snapshot. February 2013 [online]. Nielsen, únor 2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.nielsen.com/content/dam/corporate/us/en/reports-downloads/2013%20Reports/Mobile-Consumer-Report2013.pdf .

47

Navíc pokud není cenzurován, zůstává online, tudíž je snadno dohledatelný. Může tedy mít velmi pozitivní, ale také velmi negativní vliv.

5.5 Regionální pohled V aplikaci mobilních technologií budou pochopitelně panovat určité regionální disparity. Tradiční trhy s rozvinutou sítí pevného internetu a s poměrně hustou sítí moderního mobilního pokrytí již mají nastavené procesy v oblasti eTourismu a nyní jsou ve fázi, kdy dochází ke změnám spotřebních návyků a nabídky. Zakotvení mobilních technologií pomalu přichází, což lze pozorovat i na grafu 17. Graf 17: Podíly mTourismu na celkovém a online trhu cestovního ruchu v USA 7%

6,5%

6% 5% 3%

0%

2,6%

2,4%

2% 1%

Podíl m-tourismu na celkovém trhu cestovního ruchu

4,3%

4%

1,7% 0,4%

Podíl m-tourismu na online trhu cestovního ruchu

0,9% 0,2%

2010

2011

2012

2013

Zdroj: BOSSELAAR, C. Technology and the New DMO [online]. PhoCusWright, 2012. [cit. 29.4.2014]. Dostupné online z: http://www.gwttra.com/Portland%20PDFs/Technology%20&%20The%20New%20DMO.pdf.

Jak naznačila kapitola 4.5, rozvojové regiony se budou přiklánět k investicím do mobilního internetu, který představuje na rozdíl od pevného internetu úsporu nákladů jak na vystavění infrastruktury, tak posléze úsporu na straně spotřebitele. Je tedy pravděpodobné, že se tyto oblasti se stanou později signifikantními v oblasti implementace novinek v oblasti m-komerce, tudíž i mTourismu, jelikož jak firmy, tak zákazníci zde nejsou zvyklí na tradiční procesy v oblasti eTourismu, jak bylo řečeno v kapitole 5.2.2. Ale už dnes lákají velké investory, kteří chtějí stát u zrodu těchto trhů. Euromonitor International identifikoval země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) jako země s aktuálně největším ekonomickým růstovým potenciálem,60 z nichž nejvýkonnější bude Čína. A to se týká i cestovního ruchu. Čína, Rusko a Indie budou do roku 2017 zaznamenávat největší přírůstky výjezdového cestovního ruchu. Zároveň report očekává,

60

EUROMONITOR INTERNATIONAL. Passport. Forecast Revisit for the Global Travel and Tourism Industry [online]. Euromonitor International, březen 2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://euromonitor.typepad.com/files/forecast-revisitfor-the-global-travel-and-tourism-industry-sampledeck.pdf.

48

že se společně s brazilským trhem stanou vyspělými online trhy cestovního ruchu. Ve všech těchto zemích lze navíc pozorovat vzrůstající oblibu sociálních sítí. Podle propočtů zaznamenala Čína od roku 2008 do roku 2012 růst online trhu z 19 % na 39%. Poměrně špatné pokrytí 3G sítěmi v Číně vede mobilní uživatele k tomu, že v mnohem větší míře využívají zatím spíše mobilní web, než mobilní aplikace 61 a brzdí další vývoj. I trh Indie zaznamenal v posledních letech nárůst rezervací přes online cestovní agentury, avšak trh s mobilními technologiemi je zde poznamenán poměrně nízkou penetrací mobilního internetu.62 Na brazilském trhu již dochází k mobilní revoluci. 59 % uživatelů internetu zde používá během cestování mobilní zařízení. Nabídková strana v Brazílii se však vzrůstající oblibě mobilního internetu zatím nedokázala přizpůsobit. 63 Zdá se, že nejlepší dispozice pro vývoj od eTourismu k mTourismu má Rusko. V letech 2008-2012 zaznamenalo růst online tržeb cestovního ruchu z 9 % na 42 %64. Ze všech zemí BRIC má nejvyšší penetraci (2014) a nejlepší pokrytí mobilním internetem, což zároveň vede k nižším cenám a lepším službám. Přesto zatím mobilní internet k nakupování využívá pouze 26% jeho uživatelů.65 Země BRIC tedy mají nakročeno k velkému ekonomickému růstu a růstu cestovního ruchu i v rámci online trhu, s velkým potenciálem příklonu k mTourismu, budou ale čelit různým bariérám specifickým pro jejich prostředí.

5.6 Závěry analýzy Analýza současných trendů mTourismu prokázala, že již dnes dochází v důsledku rozvoje mobilního internetu ke zjevným změnám jak na straně nabídky, tak zejména na straně poptávky. Ze subjektů cestovního ruchu jsou nejaktivnější letecké společnosti, které si nejlépe uvědomují význam mobilního internetu a přistupují již k investicím do této oblasti. Z výsledků analýzy je tak patrné, že hlavním důvodem pronikání mobilního internetu do eTourismu jsou sami turisté (ve větší míře jsou to zatím business turisté), kteří již dnes

61

Statistika In: Global mobile statistics 2013 Section E: Mobile apps, app stores, pricing and failure rates. How many people use apps? [online]. Mobithinking, květen 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://mobithinking.com/mobile-marketingtools/latest-mobile-stats/e#appusers. 62 Android, Symbian Domin Smartphone Market [online]. eMarketer, 22.2.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné online z: http://www.emarketer.com/Article/Android-Symbian-Dominate-Indias-Smartphone-Market/1009687. 63 Nearly a Quarter of Travel Products Sold Online in Brazil [online]. eMarketer, 6.1.2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/Nearly-Quarter-of-Travel-Products-Sold-Online-Brazil/1010504. 64 Travel agencies versus the internet: China and Russia are catching up with online travel bookings [online]. Travel Trade Gazette, 26.6.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/travel-agencies-versus-the-internet-china-and-russia-arecatching-up-with-online-travel-bookings/. 65 Russia's Digital Ecosystem Shaped by Market Nuances [online]. eMarketer, 6.2.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/Russias-Digital-Ecosystem-Shaped-by-Market-Nuances/1009653.

49

používají mobilní internet na chytrých telefonech a tabletech hlavně k vyhledávání informací. Nezanedbatelné

procento

zákazníků

již

tohoto

kanálu

využívá

i

k rezervacím,

což předznamenává možné budoucí ustálení mobilního prodeje. Mezi zeměmi, které budou mít v příštích letech velký potenciál rozvoje právě v oblasti mTourismu, budou díky příhodným podmínkám vynikat zejména země BRIC.

50

6. Potenciál dalšího rozvoje na základě nových technologických řešení Budoucí rozvoj mTourismu by mohl být silně ovlivněn následujícími technologickými řešeními, z nichž některé již dnes nacházejí širší uplatnění v souvislosti s mobilními zařízeními.

6.1 QR kódy QR kódy můžeme přirovnat ke klasickým čárovým kódům, oproti nim ale mohou obsahovat několiksetkrát více informací. Jedná se o sadu čtverců sestavených do různých kombinací se zašifrovanými daty, rozdělenými do různých vrstev, viz obrázek 1. Každý QR kód může obsahovat až 7 000 symbolů. Ke čtení QR kódů slouží QR čtečky. Takovouto čtečkou se může stát i mobilní telefon po nainstalování příslušné aplikace, která čtení těchto kódů umožní. Uživateli pak stačí QR kód vyfotografovat a na základě snímku provede aplikace požadovanou operaci. Nejčastěji se jedná o otevření internetového odkazu, proto je využití kódu myslitelné zejména ve spojení s mobilním internetem. Obrázek 1: Ukázka QR kódu

Zdroj: vlastní zpracování pomocí online QR generátoru, dostupného online z http://goqr.me/.

QR kódy jsou dnes rozšířeny pro marketingové účely. V cestovním ruchu mohou nalézt mnohá využití. Objevují se na příklad u různých atraktivit, kde se po jejich načtení nahraje webová stránka s doplňujícím obsahem. Pomocí QR kódů a smartphonu tak může být turista proveden turistickou stezkou interaktivním způsobem. Další využití můžeme nalézt v ticketingu (tzv. m-ticketing). Po zakoupení vstupenky (které může být provedeno také přes mobilní telefon) obdrží uživatel QR kód, který zobrazený na mobilním telefonu poslouží jako samotná vstupenka.

51

6.2 RFID a NFC technologie Technologie RFID je také považována za nástupce čárových kódů. Funguje na bázi rádiových vln a zprostředkovává komunikaci mezi elektronickými zařízeními. Využití RFID je dnes na světě rozšířenou technologií. Každodenní použití můžeme pozorovat např. v obchodech, kde RFID čipy nalepené na zboží varují personál při jeho krádeži. Potenciál RFID pro cestovní ruch lze např. promítnout do hotelového průmyslu, kde se hotelové RFID karty používají při platbách, nahrazují klíče od pokojů, lokalizují pohyb různých předmětů apod. Podobné využití mají RFID náramky, které se používají např. na hudebních festivalech nebo pro platby veřejné dopravy. Zajímavé využití nachází RFID také v leteckém průmyslu, kde lze čipy např. použít pro sledování odbavených, či následně ztracených zavazadel. Technologie NFC (Near Field Communication) rovněž umožňuje bezdrátovou komunikaci mezi elektronickými zařízeními, avšak na velmi krátkou vzdálenost maximálně několika centimetrů. Těmito zařízeními jsou buď tzv. tagy (nálepky s čipy) nebo přenosná zařízení, např. mobilní telefon. Výhodou oproti RFID je možnost oboustranné komunikace. Dle IHS66 zažívá trh s mobilními telefony podporujícími NFC velký rozkvět. Zatímco v roce 2012 bylo zákazníkům dodáno 120 milionů kusů takových telefonů, o rok později byl počet vyšší o cca 128 % – 275 milionů kusů. To představuje 18,2 % všech mobilních telefonů dodaných zákazníkům v roce 2013. Prognóza tvrdí, že v roce 2018 stoupne toto procento na 64 %. Podle Dona Taita z IHS považuje většina výrobců smartphonů technologii NFC za standardní funkci telefonu. S aplikací NFC lze např. rozšířit myšlenku sledování odbavených zavazadel na letišti a umožnit cestujícím kontrolovat polohu a destinaci svých zavazadel pomocí aplikace v mobilním telefonu, která bude se zavazadlem spárována. Tato inovace zcela nepochybně zvyšuje komfort služby. Dalším příslibem do budoucnosti jsou platby přes mobilní telefon pomocí NFC, kdy se mobilní telefon přiloží k NFC terminálu podobně jako platební karta. Podle Gartner by tento způsob plateb mohl začít významněji růst v roce 2016, kdy již bude infrastruktura vykazovat dostačující penetraci.67

66

NFC-Enabled Cellphone Shipments to Soar Fourfold in Next Five Years [online]. IHS, 27.2.2014. [cit. 3.5.2014]. Dostupné z: http://press.ihs.com/press-release/design-supply-chain/nfc-enabled-cellphone-shipments-soar-fourfold-next-fiveyears. 67 Gartner Says Worldwide Mobile Payment Transaction Value to Surpass $235 Billion in 2013 [online]. Gartner, 4.6.2013. [cit. 3.5.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2504915.

52

6.3 Rozšířená realita Pojem rozšířená realita (augmented reality) označuje technologii, kdy je reálný obraz doplněn o digitální kontextové informace a další grafický obsah (text s doplňujícími informacemi, obrázky, video, projekce a další). Tato technologie nachází široká využití v cestovním ruchu. Příkladem je tzv. Digital Binocular Station (DBS), která používá rozšířené reality k obohacení

obrazu o digitální

vrstvu audiovizuálních doplňků v muzeích,

na rozhlednách či turistických atrakcí. Další potenciální oblasti využití rozšířené reality lze spatřovat v chytrých telefonech a tabletech, a to díky tomu, že jsou vybaveny fotoaparátem, resp. kamerou, jsou tedy schopné snímat obraz v reálném čase a zároveň jej zobrazovat na display, mohou se připojit na internet a pomocí aplikace doplnit reálný obraz o vybrané audiovizuální prvky. Společnost TripAdvisor již spustila využití rozšířené reality ve svých mobilních aplikacích pro iOS. Aplikace pomocí GPS lokalizuje uživatele a vyhledá nejbližší podniky doplněné o návštěvnické recenze. Tyto podniky zároveň umí zobrazit v kontextu reálného obrazu města. Podobnou službu nabízí např. aplikace Yelp. Obdobným způsobem funguje aplikace Nearest Tube, která na promítaném obrazu z kamery telefonu zobrazuje ukazatele nejbližšího metra. Další v turismu široce využitelnou aplikací je Word Lens, která přeloží text snímaný kamerou do vybrané cizí řeči a zobrazí jej na display přes originální text.

6.4 Google Glass Glass je projekt společnosti Google, který byl představen v roce 2012. Jedná se o náhlavní minipočítač v podobě brýlí s tzv. HUD (Head-Up Display), který kompletně pracuje s konceptem rozšířené reality. Při použití je před pravým okem umístěn malý skleněný hranol, na který se před zrak uživatele promítá display. Google Glass lze používat jako hands-free zařízení a ovládat jej pomocí hlasových příkazů a pohybů hlavou nebo lze pro spuštění aplikací a funkcí případně použít touchpad, který je umístěn na pravé nožičce Google Glass. Produkt sice disponuje Wi-Fi konektivitou, ale je možné (a pro maximální využitelnost i doporučené) jej pomocí Bluetooth spárovat s mobilním telefonem, který je připojen k mobilnímu internetu. Zároveň tato možnost umožňuje přijímat hovory a SMS, rychlé vytáčení, používat sociální sítě a další interakci s telefonem pomocí hlasu. Google Glass zatím nebyl uveden do volného prodeje (stav k 25. 4. 2014).

53

U Google Glass bude pravděpodobně fungovat stejný koncept programových aplikací a elektronického obchodu s nimi jako u smartphonů a tabletů. Současné zaměření základních aplikací, které zatím byly pro Google Glass vyvinuty, předurčují široké možnosti využití v oblasti cestovního ruchu. Příkladem je navigační aplikace, která využívá služby Google Maps a která před zraky uživatele promítá cestu tak, jak je známo např. z navigačních zařízení automobilů. Do budoucna lze díky možnostem Google Glass předpokládat, že budou vznikat další zajímavé aplikace pro využití v cestovním ruchu. Jako příklad může posloužit např. vize amerických low-costových aerolinií JetBlue, které představily, jak by mohly vypadat aplikace pro zákazníky leteckých společností, kdy uživatel před sebou vidí letištní navigaci, informace o svém letu, odbaveném zavazadle atp.68

6.5 Hybridní přístroje (ultrabooky a phablety) Komplementarita tabletů a počítačů, která byla popsána v kapitole 3.4.2, a zároveň multiplatformní rozhodovací proces popsaný v kapitole 5.3.1 možná v budoucnu projde změnou s příchodem hybridních zařízení, která spojí různé přístroje v jeden. Příslibem spojení tabletů a notebooků jsou tzv. ultrabooky, které se na trh dostávají v širším měřítku doslova teprve v posledních měsících. Tato zařízení jsou svým způsobem laptopy, avšak s odnímatelnou dotykovou obrazovkou, která je po odejmutí samostatně funkční obdobně jako tablet. Tato hybridní zařízení mají potenciál spojit výkonnost laptopů a mobilitu tabletů v jeden celek a uspokojit poptávku těch lidí, kteří chtějí využívat místo více zařízení jen jedno komplexní. Lze očekávat, že tyto přístroje využijí během cestování zpočátku zejména business turisté, pro které je důležité, že zařízení je v první řadě výkonné, ale také mobilní a efektivní. V roce 2011 představil Samsung model nového mobilního telefonu Galaxy Note, který je větší než klasický smartphone, ale menší než tablet. Propojuje v sobě výhody obou těchto zařízení, tj. podporu telefonie a větší zobrazovací plochu. Proto také bývá nazýván phablet. Tyto přístroje se mohou stát populárními mezi leisure turisty, kteří ocení, že zařízení je díky větší obrazovce efektivnější než smartphone při zachování mobility, zároveň ale výkonnější.

68

Obrázky In: If JetBlue Had Glass [online]. JetBlue, Google+. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: https://plus.google.com/photos/+JetBlue/albums/5849772243525813201

54

Závěr Z analýzy stavu mobilního internetu vyplývá, že zejména v oblastech s vysokou penetrací pevného připojení k internetu začíná mít mobilní internet velký význam, dokonce jej uživatelé brzy začnou upřednostňovat před pevným připojením k internetu. Tyto závěry úzce souvisí se stále se zvyšující penetrací smartphonů a tabletů. Zejména chytré telefony se díky svým vlastnostem a klesajícím cenám stávají běžným spotřebním zbožím. Uživatelé v nich spatřují nejen prostředek ke komunikaci, ale také k trávení volného času a stávají se i součástí pracovního života. Tablety ale zažily strmý nárůst po uvedení na trh a zákazníci si je rychle oblíbili pro jejich intuitivnost v přístupu ke konzumaci internetu. Se zvyšujícím se podílem m-komerce se mobilní zařízení stávají zajímavou platformou pro ekonomickou činnost. Analýza současných trendů v mTourismu potvrdila, že mobilní internet proniká i do oblasti cestovního ruchu. Přestože si zejména letecké společnosti brzy začaly uvědomovat jeho vzrůstající vliv a investují do podpory mobilních zařízení, jsou to hlavně uživatelé, kteří se stávají důvodem zvyšujícího se využívaní mobilního internetu v cestovním ruchu. Díky možnostem, které dnešní technologie nabízí, je dnešní turista sám schopen velmi rychle vyhledávat relevantní informace a zároveň být jejich poskytovatelem dalším turistům prostřednictvím sítí. Dominantními zařízeními v eTourismu jsou však stále ještě osobní počítače, a to hlavně v regionech s již saturovanými trhy. Lze však pozorovat zjevné trendy, které pravděpodobně povedou k zakotvení mTourismu v rámci eTourismu. Z hlediska budoucího vývoje se potenciálně nejzajímavějšími trhy pravděpodobně stanou země BRIC kvůli příhodným podmínkám pro ekonomický růst, rozvoj online trhu a jeho vývoj do oblasti mTourismu. Zajímavé možnosti představují nová technologická řešení, která by v budoucnu mohla přinést signifikantní změny do celé m-komerce a zároveň zásadně změnit podobu mTourismu. Nejbližší potenciál skýtá NFC technologie, která začíná nacházet podporu i u výrobců chytrých telefonů.

55

Seznam zdrojů Publikace 1) BROOKSHEAR, J, David T SMITH a Dennis BRYLOW. Informatika. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013. 608 s. ISBN 978-80-251-3805-2. 2) BUHALIS, D.: eTourism: Information Technology For Strategic

Tourism

Management. 1. vyd. London; Harlow: Finacial Times Prentice Hall, 2003. 376 s. ISBN 0-582-35740-3 3) INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009. 121 s. ISBN 978-802-4515-694. 4) JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 1) Measuring the Information Society 2013. ITU, Ženeva, 2013. ISBN 978-92-61-144012. 5) SEDLÁČEK, Jiří. Internet II: komerční využití. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 1999. 380 s. ISBN 80-707-9839-4. 6) SEDLÁČEK, Jiří. E-komerce, internetový a mobil marketing od A do Z. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2006, 351 s. ISBN 80-730-0195-0. 7) ÚŘAD, Český statistický. Statistická ročenka České republiky = Statistical yearbook of the Czech Republic: 2012. 1. vyd. Praha. ISBN 978-802-5022-535. 8) VACULKA, Jaroslav, Tomáš STARTL a Petr PEŠEK. E-podnikání pro cestovní ruch. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 110 s. ISBN 978-80-87147-19-1. 9) ZANDL, Patrick. Apple: cesta k mobilům. Praha: Mladá fronta, 2012, 269 s. ISBN 978-80-204-2641-3. 10) ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 11) ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: informační a komunikační technologie. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 239 s.ISBN 978-807-0415-146. 12) ZELENKA, Josef: e-Tourism v oblasti cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 237 s. ISBN 978-80-87147-07-8.

56

Elektronické zdroje 13) About

us

[online].

Tourism

Radio.

[cit.

20.4.2014].

Dostupné

z:

http://www.tourismradiocityguide.com/about-us/. 14) Android, Symbian Domin Smartphone Market [online]. eMarketer, 22.2.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné online z: http://www.emarketer.com/Article/Android-Symbian-Dominate-IndiasSmartphone-Market/1009687. 15) B2C Ecommerce Climbs Worldwide as Emerging Markets Drive Sales Higher [online]. eMarketer, 27.1.2013. [cit. 25.3.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/B2CEcommerce-Climbs-Worldwide-Emerging-Markets-Drive-Sales-Higher/1010004. 16) BELLEVUE, Wash. Millennials Spend More Freely, Complain More Loudly and Crave Mobile Devices for Business and Leisure Travel. In: Expedia.com [online]. 14. října 2013. [cit. 30.1.2014]. Dostupné z: http://viewfinder.expedia.com/features/future-of-travel-report. 17) BOSSELAAR, C. Technology and the New DMO [online]. PhoCusWright, 2012. [cit. 29.4.2014]. Dostupné online z: http://www.gwttra.com/Portland%20PDFs/Technology%20&%20The%20New%20DMO.pdf. 18) Cestovní ruch v České republice 2012 [on-line]. MMR ČR, 2013 [cit. 29.1.2014]. Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/a6bc21b6-0b35-45f9-8455-

b3240d13b201/Cestovni-ruch-v-CR-2012.pdf. 19) ČERNÁ, Zuzana. Historie Internetu. Metodický portál: Články [online]. 12. dubna 2012. [cit. 30.1.2014].

ISSN

1802-4785.

Dostupné

z:

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/o/14791/HISTORIE-INTERNETU.html. 20) Despite a Strong 2013, Worldwide Smartphone Growth Expected to Slow to Single Digits by 2017, According to IDC [online]. IDC, 26.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24645514. 21) Digital Binocular Station [online]. Digital Binocular Station. [cit. 20.4.2014]. Dostupné z: http://digitalbinocularstation.com/. 22) Digital Travel Sales Mature Worldwide [online.] eMarketer, 5.2.2014. [cit. 1.5.2014]. Dostupné

online

z:

http://www.emarketer.com/Article/Digital-Travel-Sales-Mature-

Worldwide/1010577. 23) Ericsson Mobility Report. On The Pulse Of The Networked Society. [online]. Ericsson, leden 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.ericsson.com/res/docs/2013/ericsson-mobilityreport-june-2013.pdf.

57

24) Estimated E-Commerce Share of Total 2014 Retail Sales, US and Europe [online]. Marketing 20.3.2014.

Charts,

[cit.

25.3.2014]

Dostupné

z:

http://www.marketingcharts.com/wp/online/estimated-e-commerce-share-of-total-2014-retailsales-us-and-europe-41500/. 25) EUROMONITOR INTERNATIONAL. Passport. Forecast Revisit for the Global Travel and Tourism Industry [online]. Euromonitor International, březen 2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z:

http://euromonitor.typepad.com/files/forecast-revisit-for-the-global-travel-and-tourism-

industry-sampledeck.pdf. 26) Gartner Says Annual Smartphone Sales Surpassed Sales of Feature Phones for the First Time in

2013

[online].

Gartner,

13.2.2014.

[cit.

1.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.gartner.com/newsroom/id/2665715. 27) Gartner Says Worldwide Mobile Payment Transaction Value to Surpass $235 Billion in 2013 [online].

Gartner,

4.6.2013.

[cit.

3.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.gartner.com/newsroom/id/2504915. 28) Gartner Says Worldwide Smartphone Sales Reached Its Lowest Growth Rate With 3.7 Per Cent Increase in Fourth Quarter of 2008 [online]. Gartner, 11.3.2009. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/910112. 29) Gartner Says Worldwide Tablet Sales Grew 68 Percent in 2013, With Android Capturing 62 Percent of the Market [online]. Gartner, 3.3.2014. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2674215. 30) Global Ecommerce to Accelerate [online]. Goldman Sachs, červen 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/morellimarc/goldman-sachs-ecommerce-research-2013. 31) Google

Glass

[online].

Google.

[cit.

1.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.google.com/glass/start/. 32) HEGGESTUEN, John. One In Every 5 People In The World Own A Smartphone, One In Every 17 Own A Tablet [on-line]. Bussines Insider, 15.12.2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/smartphone-and-tablet-penetration-2013-10. 33) How Many Apps Are In Each App Store? [online]. Pure Oxygen, 5.3.2013. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.pureoxygenmobile.com/how-many-apps-in-each-app-store/. 34) Charts of the Week: All Thos iPad Competitors Are Toast [online]. Business Insider, 2013. [cit.

29.4.2014].

Dostupné

z:

http://www.businessinsider.com/charts-of-the-week-ipad-

competition-is-toast-2011-3?tru=JX8nR#google-is-closing-the-gap-on-apples-app-store-3.

58

35) CHULWON, Kim. ETourism: An Innovative Approach for the Small and Medium-sized Tourism Enterprises (SMTES) in Korea [online]. OECD, 2004. [cit. 2.4.2014]. Dostupné z: http://www.oecd.org/industry/tourism/34268048.pdf. 36) International Conference on Travel and Tourism Statistic. Conference Resolutions UNWTO, Madrid, Juli 1991. In: International Recommendations for Tourism Statistics 2008 [online]. UN

DESA,

WTO,

2008.

[cit.

6.5.2014].

Dostupné

z:

http://unstats.un.org/unsd/tradeserv/irts%202008%20edited%20whitecover.pdf. 37) International Mobile Roaming Services: Faciliating Competition and Protecting Users [online]. ITU, září 2013. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/RegulatoryMarket/Pages/Events2013/GE_Roaming/Document/Roaming%20Study%20EV4.pdf. 38) KHALAF, Simon. Apps Solidify Leadership Six Years into the Mobile Revolution [online]. Flurry, 1.4.2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.flurry.com/bid/109749/AppsSolidify-Leadership-Six-Years-into-the-Mobile-Revolution#.U2P4rIF_vng. 39) KYSELA, Jiří. Svět v pohybu podle tabletů a smartphonů. Internet pro všechny [online]. 10. prosince

2013.

[cit.

22.1.2014].

ISSN

1801-1160.

Dostupné

z:

http://www.internetprovsechny.cz/svet-v-pohybu-podle-tabletu-a-smartphonu/. 40) MAVRI, M., ANGELIS. V. Forecasting the Growth of eTourism, Sector: The Case Study of, Mediterranean Countries [online]. University of the Aegean, 6.7.2009. [cit. 2.4.2014]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/25439/1/MPRA_paper_25439.pdf. 41) Measuring the Information Society MIS 2012 [online]. ITU, 2012. [cit. 29.4.2014]: Dostupné z: http://www.itu.int/ITU-D/ict/publications/idi/material/2012/MIS2012_Map.pdf. 42) MEEKER, M., WU, L. Internet Trends D11 Conference [online]. KPCB, 29.5.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: www.kpcb.com/file/kpcb-internet-trends-2013. 43) MEEKER, Mary, Liang WU. Internet Trends D11 Conference [online]. 29. května 2013. [cit. 30.1.2014]. Dostupné z: http://www.kpcb.com/insights/2013-internet-trends. 44) Mobile Future In Focus Report 2013 [online]. ComScore, únor 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné

z

:

http://www.comscore.com/Insights/Presentations_and_Whitepapers/2013/2013_Mobile_Futur e_in_Focus. 45) Mobile Phone App Store Statistics [online]. Statistic Brain, 2. 3. 2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.statisticbrain.com/mobile-phone-app-store-statistics/.

59

46) Mobile Web Browsing Wave 6 Mobile momentum approaches the tipping point...[online]. Nucleus,

březen

2014.

[cit.

2.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.nucleus.co.uk/Nucleus/media/research/Nucleus-Mobile-Survey-March-2014.pdf. 47) Mobile Web Watch 2012 [online]. Accenture, 2012. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Mobile-Web-WatchInternet-Usage-Survey-2012.pdf. 48) Nearly a Quarter of Travel Products Sold Online in Brazil [online]. eMarketer, 6.1.2014. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/Nearly-Quarter-of-Travel-ProductsSold-Online-Brazil/1010504. 49) NFC-Enabled Cellphone Shipments to Soar Fourfold in Next Five Years [online]. IHS, 27.2.2014. [cit. 3.5.2014]. Dostupné z: http://press.ihs.com/press-release/design-supplychain/nfc-enabled-cellphone-shipments-soar-fourfold-next-five-years. 50) Obrázky In: If JetBlue Had Glass [online]. JetBlue, Google+. [cit. 1.5.2014]. Dostupné z: https://plus.google.com/photos/+JetBlue/albums/5849772243525813201. 51) Online Travel Sales Explode in Latin America [online]. eMarketer, 20.11.2012. [cit. 26.4.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article.aspx?R=1009493. 52) PAGE, M., MOLINA, M. JONES, G. The Mobile Economy 2013 [online]. A.T. Kearney, 2013.

[cit.

5.5.2014]

Dostupné

z:

http://www.atkearney.com/documents/10192/760890/The_Mobile_Economy_2013.pdf. 53) PhoCus Wright’s Global Online Travel Overview Second Edition (April 2011) [online]. PhoCus

Wright,

2011.

[cit.

26.4.2014].

Dostupné

z:

http://sete.gr/_fileuploads/entries/Online%20library/GR/110419_Global %20Online%20Travel%20Overview%20Second%20Edition.pdf. 54) POŠTOLKOVÁ, Lucie. Cestovní ruch táhne v mobilech. Travel Trade Gazzette [online]. 21. června 2013. [cit. 22.1.2014]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/cestovni-ruch-tahne-v-mobilech/. 55) QR Code generator [online].ARSAVA. [cit. 6.5.2014]. Dostupné z: http://goqr.me/ 56) RAYNER, Alexander. Technologies That Engage Destinations [on-line]. 26.10.2011. [cit 29.3.2014]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/mtourismbyalex.pdf. 57) RAYNER, Alexander. Technologies that engage Destinations [online]. 26. října 2011. [cit. 29.1.2014].

Dostupné

http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/mtourismbyalex.pdf.

60

z:

58) Russia's Digital Ecosystem Shaped by Market Nuances [online]. eMarketer, 6.2.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/Russias-Digital-Ecosystem-Shapedby-Market-Nuances/1009653. 59) Sector Note, July 5, 2013 [online]. Korea Investment & Securities Co., Ltd, 5.7.2014. [cit. 5.5.2014]. Dostupné z: http://file.truefriend.com/servlet/Download? file_path=eng/research/&file_name=130704_Handset_E.pdf. 60) SHANKMAN, Samantha. Desktop Still Dominates the Travel Plannign and Booking Proces [online]. Skift, 21.11.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://skift.com/2013/11/21/desktopstill-dominates-the-travel-planning-and-booking-process/. 61) Social Media Mobile Travel Distribution Report: Online strategies, consumer and industry trends

[online].

EyeforTravel,

2013.

[cit.

1.5.2014].

Dostupné

z:

http://events.eyefortravel.com/social-media-mobile-travelreport/pdf/EyeforTravel_Social_Media_Mobile_Travel_Distribution_Report.pdf. 62) Statistika Expedia In: LAIRD, Sam. How Mobile Tech Is Changing Travel [INFOGRAPHIC] [online].

Mashable,

3.9.2012.

[cit.

2.5.2014].

Dostupné

z:

http://mashable.com/2012/09/03/mobile-tech-travel-infographic/. 63) Statistika In: Global mobile statistics 2013 Section E: Mobile apps, app stores, pricing and failure rates. How many people use apps? [online]. Mobithinking, květen 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://mobithinking.com/mobile-marketing-tools/latest-mobile-stats/e#appusers 64) The Airline IT Trends Survey 2011 - Executive Summary [online]. Airline Business, SITA, 2011.

[cit.

1.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.flightglobal.com/airspace/media/reports_pdf/emptys/85173/airline-it-trends-2011executive-summary.pdf. 65) The Airline IT Trends Survey 2013 - Executive Summary [online]. Airline Business, SITA, 2013.

[cit.

1.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.flightglobal.com/airspace/media/reports_pdf/emptys/107855/airport-it-trendssurvey-2013-executive-summary.pdf. 66) The Always-connected Traveller: How mobile will transform the future of travel [online]. Amadeus IT Group, 2011. [cit. 5.5.2014]. Dostupné z: http://www.amadeus.com/airlineit/thealways-connected-traveller/docs/amadeus-the-always-connected-traveller-2011-en.pdf. 67) The Mobile Consumer: A Global Snapshot. February 2013 [online]. Nielsen, únor 2013. [cit. 29.4.2014].

Dostupné

z:

http://www.nielsen.com/content/dam/corporate/us/en/reports-

downloads/2013%20Reports/Mobile-Consumer-Report-2013.pdf.

61

68) The Traveller 2013 [online]. Google, listopad 2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.thinkwithgoogle.com/research-studies/2013-traveler.html. 69) The World in 2013: ICT Facts and Figures [online]. ITU, 2013. [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf. 70) Travel agencies versus the internet: China and Russia are catching up with online travel bookings [online]. Travel Trade Gazette, 26.6.2013. [cit. 2.5.2014]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/travel-agencies-versus-the-internet-china-and-russia-are-catching-up-withonline-travel-bookings/. 71) TRČÁLEK, Antonín. Stačí přiložit: NFC a jeho využití v praxi [online]. 14. října 2013. [cit. Dostupné

30.1.2014].

z:

http://www.mobilmania.cz/clanky/staci-prilozit-nfc-a-jeho-vyuziti-v-praxi/sc-3-a1325034/default.aspx. 72) UNWTO Tourism Highlights: 2013 Edition [on-line]. UNWTO, 2013 [cit. 29.1.2014]. Dostupné

z:

http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_lr_0.pdf. 73) VRBACKÝ, Jakub. Technologie mobilního internetu – od CSD po LTE Advanced (vědecké okénko)

[online].

12.

února

2012.

[cit.

31.1.2014].

Dostupné

z:

http://mobilizujeme.cz/clanky/technologie-mobilniho-internetu-od-csd-po-lte-advancedvedecke-okenko/. 74) VYLEŤAL, Martin. Mobile Internet Forum 2013: uživatelé utěšeně rostou, následovat by měly peníze. Lupa.cz [online]. 11. října 2013. [cit. 22.1.2014]. ISSN: 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/mobile-internet-forum-2013-uzivatele-utesene-rostou-nasledovatby-mely-i-penize/. 75) World Internet Usage and Population Statistics [online]. Poslední změna 30.1.2014. [cit 5.1.2014]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats.htm. 76) Worldwide Smartphone Shipments Top One Billion Units for the First Time, According to IDC [online].

IDC,

27.1.2014.

[cit.

1.5.2014].

Dostupné

z:

http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24645514. 77) Worldwide Tablet Growth Forecast to Slow as New and Replacement Purchases in Mature Markets Begin to Level Off, According to IDC [online]. IDC, 6.3.2014. [cit. 29.4.2014]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS24716914.

62

Seznam grafů, tabulek a obrázků Graf 1: Celosvětová penetrace Internetu v procentech (*odhad) .......................................................... 11 Graf 2: Odhad penetrace Internetu na 100 obyvatel jednotlivých regionů pro rok 2013 v procentech . 13 Graf 3: Penetrace e-komerce mezi uživateli internetu dle regionů v procentech s odhadem roku 201715 Graf 4: Srovnání celkových počtů prodaných zájezdů s počtem zájezdů prodaných online v letech 2009 a 2012 v Evropě, USA, Asii a Pacifiku a Latinské Americe ........................................................ 18 Graf 5: Vývoj penetrace online trhu cestovního ruchu v rámci celkového trhu cestovního ruchu ........ 19 Graf 6: Vývojový trend podílu m-komerce na celkových hodnotách prodeje v rámci e-komerce v % (*odhad) ............................................................................................................................................... 21 Graf 7: Trend procentuálního celosvětového zastoupení mobilního internetového přenosu dat (data traffic) v celkovém ínternetovém přenosu dat. (*odhad) ...................................................................... 27 Graf 8: Počet aktivních účtů mobilního připojení k Internetu v % obyvatel podle míry rozvoje (* odhad) .................................................................................................................................................. 27 Graf 9: Celosvětová penetrace výpočetních zařízení na hlavu v procentech. (*odhad) ........................ 29 Graf 10: Procentní rozdělení trhu s chytrými telefony podle cenových kategorií (ceny v USD, *odhad) ............................................................................................................................................................. 31 Graf 11: Počty aplikací ve dvou největších obchodech s aplikacemi Appstore a Android Market (dnes Google Play) ........................................................................................................................................ 34 Graf 12: Průměrná rychlost přenosu dat prostřednictvím mobilního internetu s odhadem do roku 2017 v Kbps .................................................................................................................................................. 35 Graf 13: Ceny mobilního internetového připojení vyjádřené jako procenta hrubého národního produktu na obyvatele globálně a dle stupně vývoje ............................................................................ 37 Graf 14: Procentuální vyjádření turistů provozující různé aktivity podle zařízení ................................ 43 Graf 15: Procentuální vyjádření uživatelů provádějících rezervace jednotlivých služeb na různých zařízeních ............................................................................................................................................. 45 Graf 16: Online způsoby plánování cesty mezi leisure a business turisty (2013) ................................. 46 Graf 17: Podíly mTourismu na celkovém a online trhu cestovního ruchu v USA ................................ 48

63

Tabulka 1: Celosvětová internetová statistika za rok 2012 ................................................................... 12 Tabulka 2: Světové prodeje na B2C trhu v rámci e-komerce podle regionů v miliardách USD a meziroční změny těchto hodnot v procentech ...................................................................................... 14 Tabulka 3: Mobilní internet ve světě podle počtu aktivních připojení, penetrace a složeného meziročního růstu (CAGR) v letech 2010 až 2013 a penetrace v roce 2013......................................... 28 Tabulka 4: Přehled prodeje smartphonů v roce 2013 a 2012 podle výrobců ........................................ 30 Tabulka 5: Podíly operačních systému na trhu s chytrými telefony v letech 2012 a 2013 .................... 30 Tabulka 6: Přehled prodeje tabletů v roce 2013 podle výrobců ............................................................ 32 Tabulka 7: Podíly operačních systému na trhu s tablety v letech 2012 a 2013 ..................................... 33 Obrázek 1: Ukázka QR kódu................................................................................................................ 51

64

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents