Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE Jana Schánělcová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

D IPLOMOVÁ PRÁCE

2007

Jana Schánělcová 1

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra cestovního ruchu

V ÝZNAM KOMUNÁLNÍHO LÁZEŇSTVÍ NA PŘÍKLADU LÁZEŇSKÉHO MĚSTA

T ŘEBOŇ

Jméno studenta:

Jana Schánělcová

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Lena Mlejnková

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Význam komunálního lázeňství na příkladu lázeňského města Třeboň“ zpracovala samostatně a použitou literaturu a podkladové materiály jsem uvedla v přiloženém seznamu literatury.

Datum odevzdání:

....................................... podpis

3

Děkuji Ing. Leně Mlejnkové za odborné vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce a pracovníkům Bertiných lázní, lázní Aurora a Městského úřadu Třeboň za ochotu při poskytování informací.

4

OBSAH

ÚVOD

1

1. HISTORIE LÁZEŇSTVÍ SE ZAMĚŘENÍM NA VÝVOJ NA NAŠEM ÚZEMÍ

3

2. VYMEZENÍ LÁZEŇSTVÍ

5

3. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DOPADY LÁZEŇSTVÍ

8

3.1 Sociální dopady lázeňství

8

3.2 Ekonomické dopady lázeňství

9

4. SOUČASNÁ SITUACE V LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

13

5. AKTIVITY KLÍČOVÝCH SUBJEKTŮ V LÁZEŇSTVÍ

18

5.1 Ministerstvo zdravotnictví

18

5.2 Zdravotní pojišťovny

20

5.3 Výzkum a vzdělání v lázeňství

22

5.4 Ministerstvo pro místní rozvoj

23

5.5 Agentura CzechTourism

31

5.6 Lázeňské obce a regiony (kraje)

33

5.7 Poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb v lázeňství

35

5.8 Zájmová sdružení

35

5.9 Zahraniční subjekty

36

5.10 Veřejnost

37

6. HISTORIE LÁZEŇSTVÍ V TŘEBONI

38

7. SOUČASNÁ NABÍDKA BERTINÝCH LÁZNÍ A LÁZNÍ AURORA

40

8. NÁVŠTĚVNOST A HOSPODAŘENÍ TŘEBOŇSKÝCH LÁZNÍ

45

5

9. AKTIVITY MĚSTA TŘEBONĚ JAKO VLASTNÍKA LÁZNÍ

57

10. EKONOMICKÝ A SOCIÁLNÍ VÝZNAM LÁZEŇSTVÍ PRO ROZVOJ MĚSTA A REGIONU

66

10.1 Hospodářská situace v regionu

66

10.2 Význam komunálního lázeňství pro rozvoj města a regionu

69

ZÁVĚR

81

SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6

ÚVOD Lázeňství je fenomén, který zasahuje do sociálního a ekonomického života společnosti. Lázeňství v evropském pojetí má svůj vlastní charakter vycházející z historie oblasti a místních podmínek. Je založeno převážně na přírodních léčivých zdrojích (minerální vody, peloidy, plyny a klima), které se využívají k léčbě onemocnění a k jejich prevenci. Takto je lázeňství charakterizováno v krédu Evropského svazu lázní, které mj. říká, že „léčebné lázně, lázně a lázeňská zařízení v Evropě tvoří nezbytnou součást zdravotnictví v evropských zemích“.1

Lázeňství má nesporný sociální význam spočívající v uspokojení potřeb jednotlivců, primárně udržení fyzického a duševního zdraví přírodní cestou. Tím současně přináší i hospodářské efekty v podobě snížení pracovní neschopnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Lázeňská místa, tj. místa s výskytem přírodních léčivých zdrojů a lázní, se také stávají významnými centry cestovního ruchu. Větší koncentrace návštěvníků s nejrůznějšími potřebami vyvolává vznik a rozvoj řady podnikatelských aktivit. To má významné dopady na sociální a ekonomický rozvoj lázeňských míst i širších regionů.

Česká republika patří mezi evropské země s významným počtem lázeňských míst. Některé z nich mají světové jméno (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně). Naše lázně nabízí kvalitní přírodní léčivé zdroje, lékařskou péči na vysoké úrovni, velké množství turistických atraktivit a dobrou úroveň materiálně-technické základny a služeb. Sociální systém státu zařazuje lázeňství do zdravotní péče, která je zcela, nebo částečně

hrazena

z veřejných

zdrojů

(povinného

zdravotního

pojištění).

Napětí

v rozpočtových vztazích České republiky se však v současné době odráží v tendenci snižování výdajů na lázeňskou péči ze strany zdravotních pojišťoven.

Cílem teoretické části práce je charakteristika současného stavu lázeňství v České republice (jako součásti zdravotnictví a zároveň perspektivní ekonomické činnosti), jeho předností, nedostatků a možného vývoje v budoucnosti. Jelikož maximalizace pozitivních efektů plynoucích z lázeňství závisí nejen na správně zvolené dlouhodobé strategii, ale i

1

http://www.lazne-kur-spa.cz/index.php?ID=1317 (internetové stránky Svazu léčebných lázní ČR)

7

aktivitě a spolupráci dotčených subjektů, záměrem mé práce bylo také popsat celý systém lázeňství, jeho jednotlivé subjekty a jejich činnosti.

Praktická část práce se zabývá podrobnou analýzou lázeňského města Třeboň. Na tomto konkrétním příkladě jsem chtěla ukázat důsledky obecných trendů, evropské a národní politiky na rozvoj lázeňského místa a život jeho obyvatel. Určitým specifikem třeboňských lázní je skutečnost, že jsou v komunálním vlastnictví (v České republice najdeme pouze dva případy městských lázní). Důležitou součástí mé práce je popsat význam zapojení města do rozvoje lázeňství a podpory podnikání. Existence lázní na území města představuje strategickou hodnotu s řadou ekonomických a sociálních dopadů, jejichž množství a kvalita závisí na vzájemné spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Mým cílem bylo analyzovat činnost městských lázní v Třeboni a zároveň popsat lázeňstvím vyvolané efekty v sociální a ekonomické oblasti.

Témata lázeňství a rozvoj měst jsou v současné době často diskutována. Informace k problematice jsem čerpala z odborné literatury z oblasti lázeňství, cestovního ruchu

a

regionálního rozvoje, dostupných statistik, sdělovacích prostředků (noviny, časopisy, internet) a v neposlední řadě v rámci osobních konzultací s odborníky z příslušné oblasti.

8

1 HISTORIE LÁZEŇSTVÍ SE ZAMĚŘENÍM NA VÝVOJ NA NAŠEM ÚZEMÍ 2 Lidé si od pradávna všímali přírodních vývěrů vody, která se lišila od běžných pramenů svým vzhledem, chutí nebo teplotou. Prapůvodní význam těchto pramenů byl očistný, ale již před dvěma tisíci lety se je začíná využívat i v rámci léčebných procedur. Kult hygieny a lázeňství byl velmi silný především v civilizacích kolem Středozemního moře a nejvíce se rozvinul u Římanů.

V období feudalismu byl význam lázeňství v celé Evropě minimální. Hygiena i v nejvyšších kruzích na hradech a zámcích byla částečně nebo úplně opomíjená. Pro nejvýznamnější a nejbohatší vrstvu obyvatel byl pobyt v lázeňských místech zejména rozptýlením, spojeným s hony a jinou panskou zábavou. Také nesmyslné pseudolékařské předpisy pro lázeňskou léčbu, které byly velmi náročné pro pacienta, a někdy mu spíše uškodily, vedly k všeobecné skepsi v posuzování účinků lázeňské péče.

Změnu přináší 18. a 19. století, a to v souvislosti s rozvojem vědy a techniky. Stále větší část lékařů se přiklání k možnostem léčby nejrůznějších onemocnění pomocí léčivých přírodních zdrojů pod dohledem specialistů. Lázně získávají prestiž nejen léčebnou, ale i společenskou. V tomto období jsou pacienty významné osobnosti politického života a členové vysoké aristokracie, později pak bohatí průmyslníci, bankéři, umělci, vědci. Zároveň dochází k bouřlivému rozvoji lázeňských měst. S tím souvisí i tvrdý konkurenční boj mezi podnikateli, zejména ve výstavbě ubytovacích kapacit.

Ke skutečně „zlatému věku“ lázeňství na našem území, v návaznosti na obdobný vývoj v celé vyspělé Evropě, dochází na přelomu

19. a 20. století. V souvislosti

s nejnovějšími výsledky výzkumů a rychlým vývojem léčebných postupů, a tím i zvýšením účinnosti lázeňských pobytů na zdraví pacientů, výrazně vzrůstá důvěra v lázeňskou péči. Lázně se stávají mimořádně významnými společenskými a kulturními centry, a to i z hlediska cestovního ruchu. Lázeňská místa jsou nejnavštěvovanějšími turistickými centry hned po evropských metropolích. Pobýt v lázních, projít se po promenádě, účastnit se společenského života v lázních, to vše patří k novému životnímu stylu. Po 1. světové válce se také objevují první významné zdravotní pojišťovací společnosti, což přináší rozšíření uživatelů lázeňské 2

Podle KNOP, K. - DIVIŠOVÁ, M.: Lázeňství včera, dnes a zítra, Tourism Courier, 2000, č. 105 a KNOP, K. A Lázeňství - ekonomika a management.

KOL.:

9

péče a rozvrstvení celkové nabídky. Z hlediska ekonomického lze toto období charakterizovat jako období prosperity a dynamického rozvoje podnikatelských aktivit v celém spektru nabídky lázeňských míst.

Po 2. světové válce dochází v Československu i v dalších zemích východního bloku ke změně pohledu na lázeňství v duchu komunistických ideálů. Majetek lázní je zestátněn. Z našich lázní se vytrácí podnikavost, vývoj směřuje k uniformitě, potlačuje se společenská úloha lázní a klade se jednoznačně důraz na léčbu. Extenzívní trendy v rozvoji oboru znamenaly ve svém důsledku velkou devastaci a zanedbanost základních fondů lázeňských organizací. Docházelo ke stavbám velkých a nákladných lázeňských objektů, neinvestovalo se však do stávajících zařízení. Kapacity lázní byly přetěžovány, materiální základna lázní a úroveň služeb postupně upadala.

Po roce 1989 nastává obrat v pohledu na funkci lázeňství. Spolu s navazujícími oblastmi zasahuje tento obor do nejrůznějších sfér hospodářského a společenského života a zároveň, podle zkušeností z naší předválečné historie a z vyspělé Evropy, představuje velmi významný potenciál a zdroj vysoké životní úrovně v lázeňském městě, regionu i celém státě. Změny po stránce majetkoprávní zahrnovaly v tomto období vyřešení restitučních nároků a privatizaci. Diverzifikací vlastnických vztahů bylo vytvořeno konkurenční prostředí a prostor pro uplatnění všech logicky začlenitelných komerčních aktivit. Cílem transformace bylo zároveň zachování veřejného charakteru služeb lázeňství. Na základě nové legislativní úpravy z roku 1993 byla lázeňská péče zařazena do zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění.

V současné době dochází k intenzívnímu rozvoji lázeňství a zájem o tento obor roste jak ze strany podnikatelů, tak i měst a regionů. Jestliže výsledkem minulého vývoje bylo snižování počtu lázeňských míst, v současnosti se naopak setkáváme s obnovou nebo zakládáním nových center lázeňství3. Lázně v České republice zůstávají součástí veřejné i soukromé ekonomiky, zároveň jsou v souvislosti s procesem globalizace stále více ovlivňovány vnější konkurencí a ekonomickým, společenským i kulturním vývojem v ostatních částech Evropy a světa. Podrobnější charakteristikou současného stavu lázeňství v České republice se zabývá kapitola č. 4.

3

KNOP, K. A KOL.: Lázeňství - ekonomika a management.

10

2 VYMEZENÍ LÁZEŇSTVÍ Charakter lázeňství se v různých státech a oblastech liší a je ovlivněn místními přírodními a klimatickými podmínkami a historickým a kulturním vývojem dané společnosti. Společné rysy evropského lázeňství a zároveň důležitost jeho postavení ve společnosti vymezil ve svém krédu Evropský svaz lázní, zájmová organizace lázeňství, sdružující členy z 22 evropských zemí. Obsahem kréda je: „Léčebné lázně, lázně a lázeňská zařízení v Evropě tvoří nezbytnou součást zdravotnictví v evropských zemích. Utváří a ovlivňují kulturní obraz regionu, jsou významným ekonomickým a sociálním faktorem a zaručují mnoho pracovních příležitostí.“4

Lázeňství v tradičním evropském pojetí představuje tedy především určitou formu léčebné péče. K léčení se využívá převážně přírodních léčivých zdrojů, které zahrnují minerální vody, peloidy, plyny a klima. Účinky těchto zdrojů na lidský organismus se zabývá vědní disciplína - balneologie.

Přírodní léčivé zdroje se využívají v rámci různých lázeňských terapeutických postupů (balneoterapií), jimiž jsou zejména -

pitné kúry minerálními vodami,

-

termoterapie (ohřívání nebo ochlazování organismu), kam lze zařadit vodoléčbu, peloidoterapii a parafinoterapii,

-

léčebné inhalace, využívající zejména minerální a mořské vody,

-

klimatoterapie a další.

K ostatním druhům lázeňských terapií (bez využití přírodních léčivých zdrojů) patří elektroterapie a magnetoterapie, fototerapie, dietoterapie, rehabilitace, psychoterapie a řada dalších.

4

www.lazne-kur-spa.cz (internetové stránky Svazu léčebných lázní ČR)

11

Význam lázeňské péče pro zdraví člověka je však daleko širší. Pobyt v lázních má významný psychologický účinek, zejména pro osamělé a geriatrické pacienty, ale i pro ty, kteří trpí trvalým stresem v zaměstnání nebo v rodině. Úkolem lázeňství je též zmírňovat následky vlivu špatného životního prostředí na lidský organismus a důsledky nesprávného životního stylu (zejména nedostatek aktivního pohybu, civilizační stres, kouření, obezita aj.).

Z tohoto pohledu se lázeňství přibližuje jednomu ze současných trendů, který je označován jako wellness. Wellness představuje komplexní péči o tělo a duši prostřednictvím pohybu, výživy, duševní hygieny a zdravého životního prostředí. Tento nový životní styl lze vysvětlit spolupůsobením následujících faktorů: -

změny v životních potřebách lidí – lidem ve vyspělých zemích s vysokou životní úrovní stále více záleží na dobré fyzické a psychické kondici, vzhledu, zpomalení procesu stárnutí apod. a pro uspokojení těchto potřeb jsou ochotni věnovat značnou část času, úsilí i peněz

-

změny ve zdravotním systému – nový systém prosazuje především preventivní metody ve zdravotnictví a působí na převzetí vysoké míry zodpovědnosti jednotlivce za své zdraví.5

Lázeňství lze současně považovat za specifickou formu cestovního ruchu (součást zdravotně orientovaného cestovního ruchu6). Cestovní ruch je podle definice Světové organizace turismu (WTO) charakterizován jako „aktivity osob, které dočasně cestují a pobývají v místech mimo jejich obvyklé prostředí za účelem vyplnění svého volného času, za obchodem nebo za jinými účely.“ Motivem účasti na cestovním ruchu může být také pobyt v lázeňském místě. Obecně lze lázeňský cestovní ruch ještě členit na pobyty v tzv. zóně lázeňského cestovního ruchu (lázeňská místa s poskytováním lázeňské péče) a na léčebné pobyty přímo v léčebných lázeňských zařízeních.

Základní nabídka lázní zahrnuje zdravotní, ubytovací a stravovací služby a tradičně také kulturní, společenské, sportovní a zábavní atraktivity. Obsahuje tedy stejné prvky jako nabídka cestovního ruchu dané lokality a v praxi dochází k jejich vzájemnému prolínání. Lázeňské podniky zároveň stále rozšiřují a zatraktivňují své tradiční služby.

5 6

Nabízejí

Podle NĚMČANSKÝ, M.: Odvětví cestovního ruchu II, Slezská universita. MALÁ V.: Cestovní ruch - vybrané kapitoly, VŠE.

12

moderní formy ubytování, gastronomické a regionální speciality a akce, pořádají festivaly, konference, sportovní klání a zaměřují se na různé formy tzv. zdravotního cestovního ruchu4.

Zdravotní cestovní ruch představuje v současné době progresivní formu turismu. V souvislosti s dnešními trendy se lidé ve vyspělých zemích snaží zařadit péči o zdraví i do svých dovolených. Po ní zákazníci chtějí, aby jim přinesla nejen celkové zotavení těla i ducha, ale zároveň byla zážitkem a radostí z péče o zdraví. Vyrůstají různá centra zdravotní turistiky (jako určitá konkurence lázním), která se zaměřují na sport, speciální výživu, meditace, masáže, kosmetické metody a korektivní medicínu (plastické chirurgie, redukční metody aj.), lázeňské terapie i paramedicínské procedury (jóga, akupunktura, akupresura, oxygenoterapie, aromaterapie aj.). Nabídka zdravotního cestovního ruchu tedy není podmíněna existencí přírodních léčivých zdrojů.

Obr. č. 1 Grafické zobrazení vztahu lázeňství a cestovního ruchu a vlivu wellness

Wellness

Cestovní ruch Lázeňství

Zdroj: vlastní schéma

13

3 SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DOPADY LÁZEŇSTVÍ Lázeňství lze tedy považovat za určitý druh léčebné péče a současně specifickou formu cestovního ruchu. Ze sociálního pohledu přináší především uspokojení nejrůznějších potřeb jednotlivců i celé společnosti. Z ekonomického pohledu představuje tento obor významné přínosy pro hospodářský rozvoj lázeňských měst, regionů i celého státu.

3.1 Sociální dopady lázeňství Sociální dopady představují vlivy, které působí na chování jednotlivců, skupin obyvatel nebo společnost jako celek. V oblasti lázeňství je lze rozdělit na dopady na návštěvníky lázeňského místa a na místní obyvatelstvo7.

Návštěvníkům lázní přináší lázeňství především péči o zdraví. U řady zdravotních problémů je úloha lázeňské péče nezastupitelná a navíc svým komplexním působením přináší prevenci onemocnění. V rámci lázeňství, obdobně jako v případě cestovního ruchu, dochází k uspokojení potřeb návštěvníků v určitých svazcích a komplexech, přičemž dominantní (motivační) složku zde představují potřeby spojené se zdravím člověka (potřeba léčby zdravotních problémů, duševního a fyzického odpočinku, pohybu, úpravy životního stylu, změny životního prostředí apod.). Mezi další součásti této kombinace motivů patří zpravidla potřeby společenského, kulturního a sportovního vyžití, vzdělání, zábavy aj. Na tyto primární (motivační) potřeby pak navazuje řada dalších (sekundárních), které umožňují uspokojení potřeb předchozích. Jedná se zejména o dopravu do lázeňského místa, ubytování, stravování apod.8

Sociální dopady na návštěvníky lázní se projevují zejména v jejich spokojenosti či nespokojenosti s pobytem, což ovlivňuje jejich spotřebitelské chování. Návštěvník působí jako multiplikátor, který vysílá do svého okolí pozitivní nebo negativní informace. Klíčové je tedy zajistit maximální spokojenost hostů s pobytem v lázeňském místě.

7 8

KMECO, L.: Mestský cestový ruch. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2000, č. 2. MALÁ V.: Cestovní ruch - vybrané kapitoly, VŠE.

14

Místním obyvatelům dávají lázně především možnost využívat rozšířeného spektra služeb (zdravotních, kulturních, společenských, sportovních aj.). Přinášejí také pracovní a podnikatelské příležitosti. Rozvoj lázeňství také iniciuje činnosti komunální a soukromé sféry ke zlepšení infrastruktury, vybavenosti města a k péči o životní prostředí. Lázeňství tak přispívá ke zlepšení životní úrovně místního obyvatelstva.

Zvýšená koncentrace návštěvníků lázeňských míst však může přinášet i některé nevýhody, např. zvýšení cenové hladiny, ztrátu atmosféry místa, hluk, přelidněnost nebo přetíženost dopravy. Obyvatelé lázeňského místa si také musí zvyknout na své dočasné „spoluobčany“, přičemž důležitou roli hraje případná odlišnost kultur. Pozitivní přístup občanů je pro rozvoj lázeňství velmi důležitý. Významnou úlohu zde má aktivita místní veřejné správy.

3.2 Ekonomické dopady lázeňství Z ekonomického hlediska lze hodnotit lázeňskou péči zejména jako přínos pro snížení pracovní neschopnosti, zlepšení pracovního uplatnění člověka, jeho kondice, oddálení invalidity, a tím i zlepšení společenské a ekonomické úrovně společnosti9.

Lázeňství, obdobně jako cestovní ruch, přináší prospěch pro celou ekonomiku a pro ekonomický rozvoj měst a regionů tím, že ⇒ má vliv na tvorbu hrubého domácího produktu, ⇒ vytváří pracovní místa, ⇒ příznivě působí na investiční aktivitu, ⇒ je významným zdrojem devizových příjmů od zahraničních návštěvníků lázní, ⇒ přináší příjmy do veřejných rozpočtů, ⇒ působí na rozvoj řady odvětví a na vyrovnávání regionálních ekonomik.

Ekonomické dopady lázeňství v určitém regionu mohou zasahovat do řady oborů a odvětví. Lze je rozdělit na přímé, nepřímé a indukované. Přímé dopady plynou z konkrétního objemu výdajů peněz hosty v lázeňském místě. Jedná se o tržby podniků, příjmy města, mzdy, zaměstnanost aj. Nepřímé dopady představují příjmy podniků získané od lázeňských hostů, 9

KNOP, K. A KOL.: Lázeňství - ekonomika a management.

15

které jsou následně použity na nákup výrobků a služeb od jiných podnikatelů. Indukované dopady pak zahrnují příjmy plynoucí z přímých i nepřímých dopadů, které jsou vynaloženy na osobní spotřebu v regionu.10 Tento efekt je tím vyšší, čím nižší je objem dovozu do regionu a čím vyšší je sklon ke spotřebě (za předpokladu, že je tato spotřeba uskutečněna v daném regionu). Uvedené vztahy znázorňuje následující schéma.

Schéma č. 1 Ekonomické dopady lázeňství v regionu Ekonomické dopady lázeňství v regionu Přímé dopady (vyvolané výdaji návštěvníků lázní) Nepřímé dopady (výdaje na nákup výrobků a služeb od ostatních podniků)

Indukované dopady (výdaje na osobní spotřebu)

Indukované dopady (výdaje na osobní spotřebu)

Zdroj: vlastní schéma

Lázeňství vykazuje oproti většině forem cestovního ruchu řadu výhod, které se významně projevují v ekonomické oblasti. Patří sem zejména:

1. Delší průměrná doba pobytu návštěvníků lázní

V České republice byla podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná doba pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2005 4,3 dne, z toho u cizinců 4,1 dne. Stejný ukazatel sledovaný v lázeňských ubytovacích zařízeních byl 14 dnů, resp. 10,9 dne u cizinců. Zdrojem údajů o návštěvnosti lázní v České republice je také Ústav pro zdravotní informace a statistiku (ÚZIS), který sleduje pouze lázeňské pacienty v lázeňských léčebnách, tedy užší okruh návštěvníků lázeňských míst. Podle těchto údajů činila průměrná ošetřovací doba u plně platících dospělých tuzemců v roce 2005 7,5 dne, u cizinců 14,3 dne a u pacientů na náklad zdravotního pojištění 23,3 dne. V budoucnosti bude vývoj délky pobytu záviset na zaměření jednotlivých lázeňských subjektů. Vzhledem k situaci ve financování zdravotní péče a potřebám klientů lze však očekávat spíše její zkracování. 10

KMECO, L.: Mestský cestovný ruch. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2000, č. 2.

16

2. Vyšší průměrné výdaje lázeňských hostů

Výdaje lázeňských hostů představují vyšší částky ve srovnání s např. rekreačním cestovním ruchem. Je to dáno jednak úhradou za léčebné služby, které tvoří specifickou součást nabídky lázeňství, jednak využitím širšího spektra dalších služeb, které nejsou zpravidla při krátkodobých pobytech vyhledávány. Jedná se například o kadeřnictví, čistírny, opravny, lékárny, obchody s nejrůznějších zbožím apod. Nezanedbatelná je rovněž výše výdajů na společenské, kulturní a další aktivity lázeňských hostů během jejich pobytu.

3. Vysoká atraktivita lázeňských míst

Lázeňská města a regiony patří mezi atraktivní destinace cestovního ruchu (lázeňství vytváří dobrou image lokality). V České republice je například po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem podle počtu cizinců Karlovarský kraj, kde se nachází řada významných lázeňských míst (např. Karlovy Vary, Františkovy lázně, Mariánské lázně, Jáchymov). Je to zároveň kraj s nejdelší průměrnou dobou pobytu (viz příloha č. 1).

Lázeňská místa jsou v praxi často centry nejrůznějších forem cestovního ruchu. Vedle zdravotního se jedná o rekreační cestovní ruch, cestování s cílem poznání kultury a přírodního prostředí, s motivy sportovními, společenskými a také profesními (cestovní ruch obchodní, kongresový, veletrhů a výstav a incentivní)11. To znásobuje atraktivitu lázeňských měst a umožňuje flexibilitu turistického produktu destinace.

4. Nižší sezónnost lázeňských pobytů

Významnou charakteristikou lázeňství v České republice je menší závislost na měnícím se ročním období, a to zejména díky vysokému podílu hostů na náklady zdravotního pojištění. To přináší vysokou stabilitu ekonomických přínosů v lázeňských místech.

Nižší sezónnost se projevuje také ve vyšší obsazenosti ubytovacích zařízení v lázeňských destinacích. Průměrné čisté využití lůžek v České republice činilo v roce 2003 35,4 %, v roce 2004 37 %. Nad tímto průměrem byly kapacity využívány v hlavním městě 11

MALÁ V.: Cestovní ruch - vybrané kapitoly, VŠE.

17

Praze, jako nejnavštěvovanější destinaci České republiky, a dále v Karlovarském a Zlínském kraji (jedná se o dva kraje s nejvyšším počtem lázeňských zařízení – viz přílohy č. 2 a 3).

5. Pozitivní vliv na kvalitu životního prostředí

Lázeňství svým charakterem vyžaduje zvýšenou péči o životní prostředí a infrastrukturu lázeňského místa, jako důležité faktory ekonomického rozvoje města. Lázeňská místa se stávají lákavým cílem pro podnikání, zaměstnání i bydlení, což zvyšuje přínosy do místních veřejných rozpočtů.

Lázeňství je zařazováno mezi tzv. měkké formy cestovního ruchu. Charakter lázeňství a obecné požadavky na něj mohou být faktorem pozitivně působícím na udržitelnost rozvoje lázeňských míst. V České republice jsou požadavky na kvalitu životního prostředí v lázeňských místech upraveny i legislativně. Na základě zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, jsou vydávány lázeňské statuty, které stanovují režim ochrany lázeňských míst. Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. jsou pak stanoveny požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní (viz příloha č. 4).

18

4 SOUČASNÁ SITUACE V LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Postavení lázeňských subjektů je vzhledem k veřejně prospěšnému charakteru jejich hlavní činnosti specifické. Lázeňské podniky jsou z velké části součástí veřejné ekonomiky. Lázeňská léčebná péče je financována přerozdělením důchodů mezi občany prostřednictvím zdravotního pojištění a na základě dotací a daňových úlev (viz tabulka č. 1). Komu bude poskytnuta plně či částečně hrazená lázeňská péče, určuje příslušná legislativa a odborný názor lékaře předepisujícího lázeňskou péči. Konečné posouzení náleží reviznímu lékaři příslušné zdravotní pojišťovny. Tab. č. 1 Výdaje na zdravotnictví v roce 2004 (v mil. Kč)

Ukazatel

Výdaje Celkem

Výdaje státního rozpočtu Výdaje územních rozpočtů Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči Přímé soukromé výdaje obyvatel Výdaje úhrnem Výdaje na 1 obyvatele v Kč

8 591 10 283 155 569 20 934 195 377 19 142

Zdroj: Statistická ročenka, ČSÚ

Lázeňská péče je zařazena do zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Lázeňská péče je zde členěna na 1. komplexní, která je plně hrazena zdravotní pojišťovnou, 2. příspěvkovou, u které zdravotní pojišťovna hradí pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Dalším předpisem je vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví

indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Ten má pro všechny lázeňské organizace zásadní význam, neboť obsahuje:

⇒ nemoci, u nichž lze lázeňskou léčbu poskytnout ⇒ indikační předpoklady ⇒ odborná kritéria pro poskytnutí komplexní, resp. příspěvkové péče u jednotlivých nemocí

19

⇒ délku léčebného pobytu ⇒ indikační zaměření lázeňských míst.

V roce 2005 bylo do lázeňské péče celkem přijato 314 298 pacientů. Nejčastější indikaci u tuzemských pacientů představovaly poruchy pohybového a oběhového ústrojí,

netuberkulózní choroby dýchacího ústrojí a nemoci nervové. Zahraniční hosté se do českých lázních přijeli léčit převážně s nemocemi pohybového, trávicího a oběhového ústrojí. Strukturu lázeňských hostů podle indikací v roce 2005 ukazuje příloha č. 5.

Celkový počet hostů přijíždějících do lázní České republiky na náklady zdravotního

pojištění tvořil v letech 2000 až 2005 v průměru 50 % celkového počtu hostů lázní, současně však, od roku 2002, dochází k jeho trvalému poklesu. Naopak rostoucí složky lázeňské klientely představují tuzemští samoplátci a cizinci (viz graf č. 1 a příloha č. 6).

Graf č. 1 Vývoj struktury lázeňských hostů v letech 2000 až 2005 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000

2001

2002

Komplexní láz. péče Plně platící tuzemci

2003

2004

2005

Příspěvková láz. péče Plně platící cizinci

Zdroj: Lázeňská péče 2000 – 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS.

V roce 2005 představovali hosté s komplexní lázeňskou péčí 38,1 % celkového počtu hostů v lázních České republiky, pacienti s příspěvkovou lázeňskou péčí tvořili 5,8 %, podíl plně platících tuzemců byl 17,8 % a zahraničních návštěvníků 38,3 %. Vzájemný poměr jednotlivých kategorií hostů se však v lázeňských místech liší. Celková struktura je ovlivněna zejména Karlovarským krajem, kam v roce 2005 přijelo přes 42 % všech lázeňských hostů a zároveň téměř 81 % hostů ze zahraničí (viz graf č. 2 a příloha č. 7).

20

Graf č. 2 Počet lázeňských hostů v krajích České republiky (2005) 140000 120000 100000 80000 60000 40000

Tuzemci

Moravskoslezký

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

0

Středočeský

20000

Cizinci

Zdroj: Lázeňská péče 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS

Procentní strukturu lázeňských hostů v jednotlivých krajích České republiky ukazuje graf č. 3. Významný počet cizinců (z hlediska struktury klientely) se nachází v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, což je ovlivněno zejména jejich geografickou polohou v blízkosti Německa. V ostatních krajích (kromě Zlínského) tvoří většinu lázeňských hostů

klientela přijíždějící na náklady zdravotního pojištění.

Komplexní lázeňská péče

Příspěvková lázeňská péče

Plně platící tuzemci

ČR

Moravskoslezký

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Středočeský

Graf č. 3 Struktura lázeňských hostů v krajích České republiky (2005)

Plně platící cizinci

Zdroj: Lázeňská péče 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS 21

Výše uvedený vývoj celkové struktury lázeňských hostů je výsledkem ekonomické a sociální politiky v České republice a zároveň globálních vlivů a trendů. Postupná reforma

sociálního a zdravotního systému má vliv také na oblast lázeňství. Dochází k poklesu počtu lázeňských hostů na náklady zdravotního pojištění a stagnaci cen v oblasti lázeňské zdravotní péče. Lázeňské subjekty jsou tak motivovány k rozvoji nejrůznějších komerčních aktivit. Současné změny v nabídce a poptávce a otevírání trhu České republiky Evropě a světu s sebou přináší mnohé podnikatelské příležitosti. Lázně rozšiřují svou nabídku o relaxační, rekondiční a sportovní služby, pořádání kongresů, kulturních a společenských událostí apod.

Uvedené trendy mají na rozvoj lázeňství ambivalentní vliv. Jednak dochází ke zlepšení úrovně a zvýšení rozsahu služeb v lázních, zároveň však vzniká riziko postupného omezování lázeňské léčebné péče ve prospěch hospodářsky efektivnějších komerčních aktivit. Při pokračování současného trendu snižování úhrad lázeňské péče z prostředků zdravotního pojištění totiž nelze předpokládat, že budou tyto prostředky zcela nahrazeny soukromými zdroji. Současní příjemci lázeňské péče, zejména senioři a dlouhodobě nemocní, zpravidla nebudou schopni z vlastních prostředků lázeňskou péči uhradit.

Lázeňská léčebná péče je však v mnohých případech zdravotních problémů nezastupitelná a navíc má významné preventivní účinky. Přináší proto úspory v systému zdravotnictví. Vysoká kvalita léčebné péče je také naší významnou konkurenční výhodou.

Řada klientů ze zahraničí přijíždí právě kvůli vynikající pověsti českých lékařů a zdravotní péči v lázních. Některé evropské lázně (např. v Maďarsku nebo Německu) se v minulosti odklonily od tradiční léčebné péče a orientovaly se převážně na wellness aktivity a různé formy cestovního ruchu.

V této souvislosti je nutné podotknout, že lázeňská péče v České republice v současnosti představuje ve struktuře výdajů zdravotních pojišťoven výrazně nižší částku ve

srovnání s ostatními formami léčebné péče. Podíl výdajů na lázeňskou péči představoval v roce 2004 2,13 % celkových výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči, přičemž výdaje na léčbu v nemocničních zařízeních tvořily 46,2 % a výdaje na farmakoterapii a pomocnou zdravotnickou techniku 25,6 % (viz graf č. 4 a příloha č. 8).

22

Graf č. 4 Struktura výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v roce 2004 (v %) léky a PZT

25,61 0,59

zdravotnická záchranná služba doprava

0,83 ozdravovny

0,06

lázně

2,13

46,22 lůžková zdravotnická 23,20 5,47 4,79

zařízení ambulatní zdravotnická zařízení celkem stomatologie praktičtí lékaři

Zdroj: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2004, zdravotnická statistika, ÚZIS.

Hospodaření českých lázní tedy závisí jednak na veřejném financování lázeňské péče a jednak na soukromých podnikatelských aktivitách. Vzhledem k současné situaci ve většině lázní České republiky (většina lázeňských hostů přijíždí na náklady zdravotních pojišťoven) by významné omezení veřejného financování lázeňské péče mohlo způsobit řadě lázeňských subjektů hospodářské problémy. Snížení počtu lázeňských hostů by současně představovalo

riziko i pro ostatní podnikatele v lázeňských místech a v návaznosti na to i pro sociálněekonomický rozvoj lázeňských míst.

Řešením současné situace je vytvoření systému, který by byl kompromisem mezi současnými ekonomickými zájmy a sociálními potřebami společnosti, zejména s ohledem na budoucí vývoj. K tomu je ale nezbytná komunikace a spolupráce všech zainteresovaných

subjektů. Lázeňství představuje průřezovou oblast a k maximalizaci jeho efektů je nutná kvalitní a koordinovaná činnost ve všech oblastech. V následující kapitole jsou popsány aktivity klíčových subjektů v lázeňství České republiky a naznačeny hlavní oblasti jejich spolupráce.

23

5 AKTIVITY KLÍČOVÝCH SUBJEKTŮ V LÁZEŇSTVÍ Lázeňství je možné z hlediska působnosti dotčených subjektů rozdělit na oblast zdravotnictví a cestovního ruchu, resp. regionálního rozvoje. Aktivity jednotlivých subjektů se však do značné míry prolínají. Graficky lze vztahy mezi jednotlivými subjekty zobrazit následujícím schématem.

Schéma č. 2 Základní vztahy mezi klíčovými aktéry v lázeňství

Ministerstvo zdravotnictví

Výzkum a vzdělání v lázeňství

Kraje

SLL

SLM

Veřejnost

Zahraničí

Lázeňské obce

CzechTourism

Zdravotní pojišťovny

Ministerstvo pro místní rozvoj

Lázeňská zařízení

Poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb v lázeňství

Pozn.: SLL – Svaz léčebných lázní ČR, SLM – Sdružení lázeňských míst ČR Zdroj: vlastní schéma

5.1 Ministerstvo zdravotnictví Lázeňství, jako součást zdravotní péče, patří do rezortu Ministerstva zdravotnictví. Podle tzv. kompetenčního zákona je toto ministerstvo „ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém.“12

12

Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

24

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu zařazuje lázeňskou péči do tzv. léčebně

preventivní péče, která spočívá „v péči o ochranu, navrácení a upevnění zdraví jednotlivců i kolektivů“. Lázeňská péče je poskytována na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost.

V rezortu ministerstva byl také vytvořen tzv. lázeňský zákon (zákon 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.). Tento zákon stanoví zejména: -

právní povahu vlastnictví přírodních léčivých zdrojů (přírodní léčivé zdroje nejsou předmětem vlastnictví, výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví, jakmile jej osoba, která má podle tohoto zákona povolení k využívání zdroje, odejme ze zdroje)

-

podmínky k vydání povolení k využívání přírodních léčivých zdrojů

-

povinnosti uživatele přírodního léčivého zdroje (uživatel zdroje je povinen mj. zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem zvláštního osvědčení o odborné způsobilosti, tzv. balneotechnikem)

-

poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody, který je příjmem státního rozpočtu

-

ochranu přírodních léčivých zdrojů (stanovení tzv. ochranných pásem)

-

podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a režim jejich ochrany (tzv. lázeňský statut)

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. k lázeňskému zákonu stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). Podle lázeňského zákona je také zřízena příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví – Referenční

laboratoř přírodních léčivých zdrojů, která mj. zabezpečuje kontrolu kvality a stability užívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěžků z těchto zdrojů a nakládání s nimi a posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů.

25

5.2 Zdravotní pojišťovny Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění patří lázeňská péče do zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Pojištěnci jsou podle tohoto zákona -

„osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky

-

a osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky“.

Pojištěnec má podle tohoto zákona mj. právo na výběr zdravotní pojišťovny, které bude platit pojistné zdravotního pojištění. V současné době existuje v České republice 9 zdravotních pojišťoven.13 Jejich činnost je upravena zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Úlohou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je kromě úkolů, které plní ostatní pojišťovny, vedení registru všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (na základě měsíčního hlášení jednotlivých pojišťoven) a přerozdělování pojistného zdravotním pojišťovnám za pojištěnce, u kterých je plátcem stát.

Při poskytnutí lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění určí nejdříve odborný lékař pacienta, v souladu s indikačním seznamem, možnost léčby a zasílá doporučení zdravotní pojišťovně. Revizní lékař pojišťovny prověří, zda je na léčení nárok, a pak je návrh odeslán přímo do lázeňského zařízení. V případě příspěvkové péče je návrh schválený revizním lékařem odeslán přímo pacientovi, který si sám vybere lázeňské zařízení a s ním pak domlouvá nástup na léčení. Vyúčtování lázeňské péče mezi lázeňskou společností a pojišťovnou se uzavírá vždy po uplynutí kalendářního měsíce.

Struktura výdajů hrazených zdravotní pojišťovnou v rámci komplexní nebo příspěvkové péče je určena tzv. standardy lázeňské léčebné péče v návaznosti na indikační seznam a smlouvy uzavřené mezi lázeňskou organizací a zdravotní pojišťovnou. Jsou zde specifikovány lázním přiznané indikace z hlediska léčení, ubytovací objekty a stravování ve 13

Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Revírní bratrská pokladna – zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Metal – Aliance, Česká národní zdravotní pojišťovna.

26

vazbě na indikaci a ceny jednotlivých složek lázeňské péče. Partnerem vyjednávání na straně lázní je Svaz léčebných lázní ČR.

Následující tabulka obsahuje výdaje pojišťoven na lázeňskou péči v letech 2003 a 2004. Podíl výdajů na lázeňskou péči (LP) na celkových výdajích na zdravotní péči (ZP) byl v roce 2004 2,13 %, z toho ve VZP 1,9 % a v ostatních 8 pojišťovnách v průměru 2,64 %. Výše výdajů na lázeňskou péči připadající na 1 pojištěnce byla v roce 2004 v průměru za všechny pojišťovny 323 Kč, z toho ve VZP 302 Kč a v ostatních pojišťovnách celkem 363 Kč. Výdaje vynaložené na jednoho lázeňského pacienta byly ve zdravotních pojišťovnách ve stejném roce 22 696 Kč, z toho ve VZP 22 020 Kč a v ostatních pojišťovnách 23 842 Kč. Z uvedených čísel vyplývá, že výdaje VZP pro jednotlivé pojištěnce jsou ve srovnání s ostatními pojišťovnami nižší, což dokazuje její dominantní postavení na trhu.

Tab. č. 2 Výdaje zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči v letech 2003 a 2004

Ukazatel

VZP1) 2003

2004

Počet pojištěnců 6 853 882 6 728 815 Počet láz. pacientů 95 854 92 330 Náklady na zdravotní 107 048 péči (ZP) v tis. Kč 720 100 032 415 Náklady na lázeňskou péči (LP) v tis. Kč 2 049 091 2 033 112 Podíl nákladů na LP 2,05% 1,90% Náklady na ZP na 1 pojištěnce v Kč 14 595 15 909 Náklady na LP na 1 pojištěnce v Kč 299 302 Náklady na LP na 1 láz. pacienta v Kč 21 377 22 020 Zdroje: 1) Výroční zpráva VZP za rok 2004 2) Ekonomické informace ve zdravotnictví 2004, ÚZIS 3) Lázeňská péče 2004, ÚZIS 4) dopočítané údaje

Ostatní pojišťovny4) 2003 2004

Celkem2)3) 2003 2004

3 460 146 54 263 45 467 585

3 579 710 10 314 028 10 308 525 54 431 150 117 146 761 49 187 280 145 500 000 156 236 000

1 286 572 2,83%

1 297 735 2,64%

3 335 663 2,29%

3 330 847 2,13%

13 140

13 741

14 107

15 156

372

363

323

323

23 710

23 842

22 220

22 696

27

5.3 Výzkum a vzdělání v lázeňství Kvalita lékařské péče tvoří základ léčebného lázeňství. Lékaři se podílejí na lázeňské péči jednak jako praktičtí lékaři předepisující tuto formu zdravotní péče svým pacientům a jednak jako lékaři v lázeňských zařízeních. Obor balneologie, který se zabývá účinky přírodních léčivých zdrojů na lidský organismus, je v České republice součástí lékařské specializace „fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace“. Názory lékařů na účinnost lázeňské péče nejsou jednotné, avšak podle zkušeností řady lékařů a pacientů se lázeňská péče ukazuje u mnoha zdravotních problémů jako nezastupitelná.

Výzkumu v lázeňství nebyla bohužel řadu let věnována dostatečná pozornost. Po zrušení Výzkumného ústavu balneologického v roce 1990 se touto problematikou komplexně žádný subjekt nezabýval. Činnost ústavu byla obnovena až v roce 2004 v podobě Ústavu

lázeňské medicíny, který ve své pobočce v Mariánských Lázních otevřela 1. lékařská fakulta pražské Univerzity Karlovy. Toto vědecké pracoviště by mělo sledovat nejen medicínské problémy lázeňské péče, ale například i ekonomické a organizační otázky.14 V souvislosti s výzkumem v lázeňství je nutné zdůraznit také zhodnocení efektivnosti balneologie a léčebných postupů obecně a možnosti jejich propagace a marketingu. V současné době se ústav zabývá zejména realizací studijních programů pro specialisty v oblasti balneologie a fyzioterapie. První výzkumné projekty jsou vzhledem k celkové náročnosti realizace a více než desetileté absenci koordinovaného výzkumu v oblasti balneologie plánovány až v horizontu 3 až 5 let.15

Nutnost vzdělávání v lázeňství se týká nejen lékařů, ale i ostatního zdravotnického personálu (ošetřovatelé, fyzioterapeuté, hygienici, laboranti, zdravotní technici aj.) a též péče o přírodní léčivé zdroje (balneotechnici). Důležitou oblastí je také obor cestovního ruchu a hotelnictví, a to od managementu po pracovníky provozu (kuchaři, číšníci, animátoři apod.). Zde se podílí celá řada odborných škol, profesních asociací, ale i samotných lázeňských zařízení. V lázeňství je v souvislosti se současnými trendy vhodné zaměřit se na jazykovou průpravu pracovníků. Důležitá je také oblast celoživotního vzdělávání v oboru.

14

http://www.kr-karlovarsky.cz/hl/Archiv/Rok_2004/Leden_2004/Seznam/070104_ml.htm. (internetové stránky Karlovarského kraje). 15 Rozhovor s Mgr. Petrem Hálou, ředitelem Ústavu lázeňské medicíny, 4. září 2006.

28

5.4 Ministerstvo pro místní rozvoj Lázně České republiky představují významnou atraktivitu cestovního ruchu pro domácí i zahraniční turisty a přispívají k sociálně-ekonomickému rozvoji lázeňských míst a regionů. Oblast cestovního ruchu a regionálního rozvoje spadá do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Mezi jeho hlavní úkoly patří tvorba strategických rozvojových dokumentů, finanční a odborná podpora příslušných subjektů (krajů, měst, podnikatelů atd.) a spolupráce se zahraničím (zejména Evropskou unií).

Hlavními strategickými dokumenty v oblasti regionálního rozvoje a cestovního

ruchu jsou: a) Strategie regionální rozvoje ČR na období 2000 až 2006 b) Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2002 až 2006 V rámci Strategie regionálního rozvoje ČR16 byl pro oblast cestovního ruchu stanoven cíl „uvolnění skrytého ekonomického potenciálu v cestovním ruchu a lázeňství a podpora růstu jejich podílu na prosperitě regionů“. Strategickými směry v této oblasti jsou: -

zlepšení legislativního rámce a zvýšení podpory podnikání v cestovním ruchu a lázeňství

-

zlepšení propagace cestovního ruchu a lázeňství na úrovni regionů a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v odvětví

-

rozvoj turistické infrastruktury a produktů cestovního ruchu ve vazbě na specifika regionů a jejich kulturní a přírodní bohatství

-

rozvoj nových forem, produktů a infrastruktury lázeňství Mezi opatření stanovené v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR16 patří:

16

-

realizace Státního programu podpory cestovního ruchu

-

vytvoření a realizace systému pro přijímání finanční podpory z Evropské unie

-

vytvoření satelitního účtu cestovního ruchu

-

koordinace tvorby integrovaného informačního systému cestovního ruchu

www.mmr.cz (internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj)

29

-

podpora tvorby a realizace turistických produktů zaměřených převážně na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku, cykloturistiku a ostatní šetrné formy cestovního ruchu

-

zvýšení účinnosti zahraniční prezentace České republiky jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu

-

zajištění účinnějšího marketingu cestovního ruchu

Významným počinem státu v oblasti cestovního ruchu a lázeňství se stalo schválení

Státního programu podpory cestovního ruchu (SPPCR). Program byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075 a jeho realizace začala v roce 2001, zaměřením na podporu rozvoje a regeneraci českého lázeňství. Výsledky realizace programu a jeho priority v jednotlivých letech jsou shrnuty v následující tabulce.

30

Tab. č. 3 Výsledky Státního programu podpory cestovního ruchu v letech 2001 až 2005 Rok

Podprogram

Počet

Přidělená částka

akcí 2001 Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

101

143 884 000 Kč

Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

32

110 174 000 Kč

Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve

32

5 070 000 Kč

8

10 073 000 Kč

2002 Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

36

64 954 000 Kč

Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

25

62 416 000 Kč

Programy rozvoje lázeňské turistiky

2

4 000 000 Kč

Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro

73

68 530 000 Kč

28

33 100 000 Kč

42

73 652 000 Kč

14

7 000 000 Kč

42

50 000 000 Kč

14

17 310 000 Kč

28

42 850 000 Kč

39

90 883 000 Kč

10

13 391 000 Kč

63

117 365 000 Kč

11

8 787 000 Kč

městech a obcích se statutem lázeňského místa Programy rozvoje lázeňské turistiky

sportovně-rekreační činnosti 2003 Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační činnosti Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území městských památkových rezervací a zón Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu 2004 Podpora rozvoje lázeňství Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační činnosti Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu 2005 Podpora rozvoje lázeňství Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační činnosti Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu

Zdroj: www.mmr.cz (internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj).

Nejvíce akcí v oblasti lázeňství bylo realizováno v letech 2001 a 2002, kdy byl program primárně zaměřen na podporu lázeňského cestovního ruchu. Ostatní podprogramy (podpora sportovně-rekreačního a městského cestovního ruchu a prezentace České republiky) se rozvoje lázeňství dotýkají jen částečně nebo nepřímo. Dalším trendem bylo snižování celkových prostředků vynaložených na podporu cestovního ruchu v rámci programu.

31

Důvodem bylo mj. otevírání možností získání prostředků z evropských fondů v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Vývoj v jednotlivých letech ukazuje následující graf. Graf č. 5 Výdaje v rámci SPPCR v letech 2001 až 2005

269 201 000 Kč

199 900 000 Kč 163 752 000 Kč

Rok 2001

Rok 2002

Rok 2003

151 043 000 Kč

Rok 2004

139 543 000 Kč

Rok 2005

Zdroj: www.mmr.cz (internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj). Lázeňské subjekty a města mají po vstupu České republiky do Evropské unie (EU) možnost získat, v rámci podpory cestovního ruchu a regionálního rozvoje, finanční dotace ze

strukturálních fondů (zejména Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu). Pro čerpání z fondů EU musela Česká republika vytvořit příslušný institucionální rámec a řadu programových dokumentů. Pro tzv. cíl 1 strukturální politiky EU s názvem „Podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobování regionů, které ve svém rozvoji zaostávají za ostatními“, pod který podle stanovených podmínek spadá celé území České republiky kromě Prahy17, bylo nutné vytvořit třístupňovou strukturu dokumentů zahrnující: -

Národní rozvojový plán

-

Rámec podpory společenství

-

Regionální a strukturální operační programy. Pro zkrácené období 2004 až 2006

nebyly vytvořeny regionální operační programy pro jednotlivé regiony NUTS II, ale pouze jeden Společný regionální operační program (SROP) vztahující se na všechny regiony v České republice, kromě hl. města Prahy. Cíle stanovené v rámci tohoto programu zahrnují:

17

Pod cíl 1 spadají regiony NUTS II s průměrným HDP na obyvatele nižším než je 75 % průměru HDP v EU.

32

-

zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel a

vytvářením nových pracovních příležitostí -

všestranně zkvalitnit regionální dopravní a informační infrastrukturu při respektování

ochrany životního prostředí -

zlepšit podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním

učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a k pracovnímu uplatnění -

zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem

přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé priority SROP a rozdělení prostředků ze strukturálních fondů.

Tab. č. 4 Rozdělení prostředků strukturálních fondů na jednotlivé priority SROP v období 2004 až 2006 (v Eurech)

Priorita

2004 – 2006

Podíl v %

Regionální podpora podnikání

45 138 356

9,9

Regionální rozvoj

196 998 604

43,4

92 302 852

20,3

Rozvoj cestovního ruchu

108 085 719

23,8

Technická pomoc

11 807 040

2,6

Celkem

454 332 571

100,0

infrastruktury Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech

Zdroj: Programový dodatek Společného regionálního operačního programu, www.strukturalni-fondy.cz

Opatření v rámci priority Rozvoj cestovního ruchu zahrnují -

Rozvoj služeb pro cestovní ruch (7,9 % celkové alokace strukturálních fondů pro SROP),

-

Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (15,9 % celkové alokace strukturálních fondů pro SROP).

33

V rámci opatření Rozvoj služeb pro cestovní ruch jsou podporovány subjekty rozvíjející služby týkající se vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména v oblasti spolkové, poradenské a informační činnosti, zavádění jednotného systému značení aktivit v cestovním ruchu, marketingových studií cestovního ruchu, účasti na veletrzích a workshopech cestovního ruchu, vytváření propagačních materiálů nebo pořádání sympozií a konferencí o cestovním ruchu (neinvestiční podpora).

Opatření Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch podporuje investiční projekty týkající se například projektů kongresového, lázeňského a kulturního cestovního ruchu a ekoturismu, budování informačních systémů cestovního ruchu, revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví či obnovy a rozvoje turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, cyklostezek a cyklotras včetně doplňkových zařízení.

Všechny projekty musí být součástí integrovaného regionálního plánu rozvoje cestovního ruchu a podporovat jen taková zařízení, která jsou certifikována celostátně uplatňovanou a Ministerstvem pro místní rozvoj schválenou certifikací (pokud existuje), nebo se k následné certifikaci zavázat.18

Výsledky realizace opatření v oblasti cestovního ruchu a lázeňství ukazují, že jsou tyto obory velmi dobře připraveny vytvářet kvalitní záměry. Většinu projektů, ačkoliv splňovaly všechny stanovené požadavky hodnocení, nebylo možné uspokojit, z důvodu nedostatku finančních prostředků19. V oblasti cestovního ruchu a lázeňství bylo v rámci dosavadních dvou výzev podpořeno 18 projektů, 85 bylo náhradních a 23 vyřazeno. V samotném lázeňství byly podpořeny 4 projekty, 2 byly náhradní a 1 projekt byl vyřazen. Úspěšné 4 lázeňské projekty představují 37,6 % finančních nákladů na všechny podpořené projekty20. V rámci tzv. grantového schématu podopatření Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu, jehož gestorem bylo v případě podpory podnikatelů (právnických osob) Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo předloženo 57 projektů, z nichž bylo 27 náhradních a 13 schváleno, z toho v oblasti lázeňství uspěl 1 projekt, 6 projektů bylo náhradních a 3 vyřazené. Výsledky

18

Programový dodatek Společného regionálního operačního programu, www.strukturalni-fondy.cz. Rozhovor s Ing. Jaroslavem Trávníčkem, vedoucím Oddělení zprostředkování pomoci Evropské unie, Ministerstvo pro místní rozvoj, 24. července 2006. 20 Uvedené hodnocení se týká realizace podopatření Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu a Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu. Zdroj: interní materiály Ministerstva pro místní rozvoj. 19

34

realizace jednotlivých podopatření a grantového schématu v oblasti lázeňství ukazuje tabulka

č. 5.

Tab. č. 5 Projekty v oblasti lázeňství v rámci podopatření Podpora nadregionálních služeb CR (4.1.1) a Podpora nadregionální infrastruktury CR (4.2.1) a grantového schématu podopatření Podpora nadregionální infrastruktury CR pro podnikatele, právnické osoby (GS)

Název akce Multifunkční centrum pro cestovní ruch a lázeňství Výstavba a obnova lázeňské infrastruktury Rozvoj lázeňské infrastruktury v Jihomoravském kraji Třeboň – rozvoj lázeňské infrastruktury Revitalizace lokality Jánské koupele – etapa II

Žadatel Schválené projekty

Celkové náklady v Kč Podopatření

Město Jeseník Město Klášterec nad Ohří Dobrovolný svazek obcí Jihomoravské lázně Město Třeboň

187 844 587

4.2.1

109 693 352

4.2.1

216 342 826 164 795 802

4.2.1 4.2.1

BANEBA s. r. o. Náhradníci1)

139 875 899

GS

Mezinárodní konference Jeseník cestovní ruch a lázeňství, Dny Vincence Společnost Vincence Priessnitze Priessnitze Město Františkovy Lázně Infrastruktura veřejného lázeňství Lavana – lázně a kongresové centrum Lázeňský hotel Orfeus 2 Poděbrady

Ludvík, spol. s r. o. Lázně Felicitas s. r. o.

Lázně Rožnov pod Radhoštěm

Společnost pro Obnovu a rozvoj lázní Rožnova pod Radhoštěm s. r. o.

3 204 600

4.1.1

129 318 000

4.2.1

1 254 621 703 139 462 680

GS GS

163 723 000

GS

Revitalizace komplexu lázeňských budov v památkové oblasti "Coventry a Berliner 151 441 061 GS Hof" Františkovy Lázně a. s. Lázeňský hotel Olympia – centrum GS ozdravných a rekreačních pobytů Olympia hotel, s. r. o. 141 676 884 Lázeňské sanatorium Dům Sv. Josef TRANSPOL s. r. o. 200 056 622 GS Vyřazeni2) Obnova lázeňství v regionu Město Nové Hrady 139 230 000 4.2.1 Lázeňské a turistické centrum Vincenze Priessnitzovy léčebné Priessnitze lázně a. s. 157923900 GS Obnova lázeňství v Chropyni CLIMA CZ, s. r. o. 207 526 829 GS Masarykův dům – rekonstrukce lázeňského domu Lázně Velichovky a. s. 176 926 755 GS 1) Splnily náležitosti, ale dosáhly celkového nižšího hodnocení v poměru s ostatními projekty 2) Nesplnily předepsané náležitosti

Zdroj: Interní materiály Ministerstva pro místní rozvoj.

35

Rozvoj cestovního ruchu v České republice vyžaduje vedle budování kvalitní infrastruktury a nabídky produktů současně vytváření podmínek pro přípravu a výchovu kvalifikované pracovní síly. Česká republika má možnost čerpat finanční prostředky pro oblast rozvoje pracovních sil v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Řídícím orgánem programu bylo stanoveno Ministerstvo práce a sociálních věcí, projekty vzdělávání pracovníků v cestovnímu ruchu však připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (je tzv. konečným příjemcem). Vychází při tom z opatření Specifické vzdělávání v rámci priority Adaptibilita a podnikání, pro nějž činí celková hodnota finanční podpory ze strukturálních fondů na léta 2004 až 2006 21,3 mil. Eur.

Opatření Specifické vzdělávání podporuje specifické aktivity vybraných sektorů průmyslu, podnikání, služeb a cestovního ruchu vzhledem k jejich potenciálu růstu, vyjádřenému schopností těchto sektorů absorbovat uvolněnou pracovní sílu. Opatření je mj. zaměřeno na zlepšení přípravy a vzdělávání absolventů škol zaměřených na cestovní ruch, pracovníků a podnikatelů a vzdělávání odborníků na cestovní ruch ve veřejné správě, tvorbu a realizaci programů celoživotního vzdělávání pro cestovní ruch včetně rekvalifikačních a poradenských programů, zkvalitnění regionálního marketingu a managementu cestovního ruchu

aj.21

Projekty

v oblasti

lázeňství

v rámci

opatření

Specifické

vzdělávání

v programovacím období 2004 až 2006 ukazuje následující tabulka.

21

Dodatek k Operačnímu programu Rozvoj lidských zdrojů, www.strukturalni-fondy.cz

36

Tab. č. 6 Projekty v oblasti lázeňství v rámci opatření Specifické vzdělávání v období 2004 až 2006

Název akce

Zadavatel

Dodavatel

Náklady v Kč

Publikace "České lázně a lázeňství kontextuální monografie pro potřeby destinačního managementu“

Univerzita Karlova v Ministerstvo pro místní Praze, 1. lékařská rozvoj fakulta UK v Praze

2 000 000

Komplexní zajištění vzdělávacího programu "Lázeňský léčebný a rehabilitační provoz - kvalifikační vzdělávací program pro vybrané zdravotnické profese"

Univerzita Karlova v Ministerstvo pro místní Praze, 1. lékařská rozvoj fakulta UK v Praze

2 000 000

Vzdělávání zaměstnanců společnosti Lázně Luhačovice, a.s. Lázně Luhačovice, a.s. Zajištění realizace vzdělávacích akcí pro zaměstnance Priessnitzových léčebných lázní a. s. Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Komplexní zajištění vzdělávacího programu "Lázeňský hotel - kontaktní a specifické profese pro hotelový a Ministerstvo pro místní lázeňský provoz" rozvoj

Profima Effective, s.r.o.

1 776 200

Tempo Training & Consulting s.r.o.

2 070 000

Eden Group a. s., Karlovy Vary

2 000 000

Zdroj: http://www.esfcr.cz (internetové stránky Evropského sociálního fondu v ČR).

5.5 Agentura CzechTourism Podpora cestovního ruchu a lázeňství v oblasti marketingu je zajišťována činností agentury CzechTourism, která je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj. Od roku 2005 zde funguje samostatné oddělení lázeňství, jehož činnost zahrnuje: -

organizaci zahraničních workshopů pro cestovní kanceláře,

-

prezentace organizované v obchodních centrech určené pro konečné spotřebitele (zejména v zahraničí, ale také v České republice pro domácí klientelu),

-

infotripy konané v České republice zahrnující presstripy pro novináře, famptripy pro cestovní kanceláře a infotripy pro lékaře,

-

účast na veletrzích cestovního ruchu doma i v zahraničí,

-

prezentace při mezinárodních lékařských kongresech,

-

ediční činnost (v současné době jsou vytvořeny prezentační brožura „Spas“ a publikace „Spa a Wellness Catalogue“, která slouží také jako bezplatná inzerce pro lázeňská a ubytovací zařízení v lázeňských místech).

37

Hlavním cílem aktivit CzechTourism je zvýšit přínosy plynoucí z cestovního ruchu a lázeňství. V řadě případů se jedná o podporu a koordinaci činnosti a spolupráce jednotlivých subjektů. Podle dosavadních zkušeností se akcí spojených s lázeňstvím (veletrhů, workshopů a prezentací) účastní zejména jednotlivá lázeňská (wellness) zařízení, hotely a cestovní kanceláře, zaměřující se na lázeňské a wellness pobyty, v minimální míře však územní samospráva lázeňských míst (kraje a obce). Výjimku tvoří pouze Karlovarský kraj.22

Součástí činnosti agentury je také provádění marketingových výzkumů. Jejich výsledky se mohou stát významným podnětem pro budoucí aktivity subjektů soukromé i veřejné sféry. V rámci širšího průzkumu motivace v cestovním ruchu České republiky, který v létě 2005 provedla pro CzechTourism firma General Marketing (GM), bylo provedeno šetření spotřebního chování zahraničních návštěvníků našich lázní. Sběr dat byl proveden v 10 lázeňských místech. Celkem bylo dotázáno 2276 respondentů, 50 % se účastnilo léčebného pobytu, ostatní využili nejrůznějších wellness programů. Průměrná doba pobytu hostů byla 16,8 dne. Podstatnou částí výzkumu byly otázky týkající se spokojenosti hostů s lázněmi a jejich službami. Respondenti vyjádřili celkovou spokojenost s pobytem (možnost nespokojen neoznačil žádný z dotázaných), nejlépe však bylo hodnoceno -

lázeňské prostředí,

-

lékařský personál,

-

kvalita procedur.

Naopak nejméně spokojeni byli hosté s -

jazykovou vybaveností personálu,

-

časováním procedur,

-

kulturním vyžitím,

-

nákupními možnostmi,

-

a dopravní infrastrukturou.23

22

Vondruška R.: Pohled CzechTourism na spolupráci lázeňských míst a lázeňských zařízení v oblasti prezentace a propagace lázeňství. Sborník přednášek 9. konference Sdružení lázeňských míst, Třeboň, 2006. 23 C.O.T. business, listopad 2005, C.O.T. media s. r. o.

38

Tab. č. 7 Důvody nespokojenosti zahraničních hostů podle průzkumu General Marketing

Turistické aktivity

Čas procedur

Málo organizovaných akcí, málo stezek pro pěší, chybí nabídky na výlety

Začínají příliš brzy, jsou krátké, čekání, prodlevy mezi procedurami

Kulturní vyžití

Sportovní vyžití

Málo kulturních akcí, Nedostatečné málo aktivit pro mladé vyžití pro děti, málo příležitostí pro sportovní vyžití, chybí sportovní kolektiv

Turistické informace Nedostatek těchto informací, nejsou dostupné v mém jazyce, málo zajímavých nabídek Jazyková vybavenost personálu Neznají mou řeč (polsky, rusky, italsky, arabsky), nerozumí dobře anglicky

Dopravní infrastruktura Špatná kvalita silnic, nedostatečné značení, nedostatek parkovacích kapacit Orientace v lázeňských zařízeních a hotelech Ukazatele pouze v češtině, nedostatečné značení, špatná orientace mimo lázně

Nákupní možnosti Nedostatek obchodů, chybí obchodní dům, malý sortiment, mnoho asijských prodejců Spokojenost s cenou lázeňského pobytu

Vše je drahé, nad očekávání vyšší ceny

Zdroj: Zahraniční hosté v tuzemských lázních. C.O.T. Business, 2005, listopad. Je zřejmé, že uvedené nedostatky souvisí nejen s činností samotných lázní (jazyková vybavenost, časování procedur), ale zejména s vybaveností a možnostmi lázeňského místa.

5.6 Lázeňské obce a regiony (kraje) Jednou ze základních charakteristik lázeňství je vazba na místo výskytu přírodních léčivých zdrojů. Lázeňské obce a regiony hrají důležitou roli v rozvoji lázeňství v oblasti primární nabídky regionu (přírodní podmínky včetně přírodních léčivých zdrojů, kulturněhistorické, společenské a organizované atraktivity) a jeho vybavenosti (ubytovací a stravovací zařízení, dostupnost a doprava, sportovní a kulturní zařízení apod.). Lázeňství významně přispívá k sociálně-ekonomickému rozvoji měst a regionů. Spolupráce lázní a veřejného sektoru (obecní a krajské samosprávy) se tedy může stát příležitostí a silnou stránkou pro obě strany.

Hlavní aktivity veřejného sektoru v lázeňství a zároveň oblasti spolupráce se soukromým sektorem zahrnují: -

budování a rozmístění technické infrastruktury (zejména dopravní) a sociálních služeb (např. některá kulturní zařízení)

-

péči o životní prostředí včetně správy a údržby veřejné zeleně a čistoty lokality

39

-

společnou tvorbu koncepcí v oblasti cestovního ruchu, sociálně-ekonomického rozvoje a ochrany životního prostředí

-

realizaci podpory lázeňství a cestovního ruchu (spíše na krajské úrovni)

-

iniciaci spolupráce mezi dotčenými subjekty a koordinace jejich činnosti

-

marketingové aktivity, komunikace s veřejností a lobbying

Specifickým případem je komunální lázeňství. Ke konci roku 2004 existovalo v

České republice 66 soukromých lázeňských zařízení, 2 zařízení ve vlastnictví měst (městské lázně Hodonín a Třeboň) a 15 státních lázeňských zařízení (zejména specializované ústavy a dětské léčebny)24. Pro srovnání uvádím majetkoprávní uspořádání lázeňství v Evropě u tří lázeňských velmocí.

Tab. č. 8 Příklad forem majetkových vztahů v lázeňství ve vybraných zemích (v procentech)

Země

Typ právního postavení lázní Státní

Komunální

Privátní

Německo

8

78

14

Francie

5

30

65

Itálie

5,5

2

92,5

Česká republika

18

2

80

Zdroj: Knop, K. a kol.: Lázeňství - ekonomika a management.

Komunální vlastnictví může vhodně doplňovat zájmy města a lázní. Názory na podnikání měst v oblasti lázeňství se různí, pohled na mezinárodní srovnání i domácí zkušenosti však naznačují, že i lázně ve vlastnictví měst mohou být ekonomicky úspěšné a konkurenceschopné a navíc být zdrojem dalších sociálně-ekonomických výhod. Podrobnou analýzou činnosti Městských slatinných lázní Třeboň se zabývá praktická část této práce.

24

Lázeňská péče 2004, zdravotnická statistika, ÚZIS.

40

5.7 Poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb v lázeňství K základním službám lázeňských subjektů patří zdravotní služby, ubytování a stravování a dále nabídka kulturních, společenských a sportovních aktivit. Na poskytování služeb v lázeňství se však podílí řada dalších subjektů. Zejména v nabídce doplňkových služeb hraje důležitou roli aktivita místních podnikatelských a ostatních subjektů (obchody, kulturní

a

sportovní

zařízení,

společensko-zábavní

podniky).

V oblasti

prodeje

produktu lázeňství, resp. zdravotní turistiky je též významná činnost zprostředkovatelů (cestovních kanceláří a agentur).

V Živnostenském rejstříku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo k 31. 12. 2004 evidováno celkem 980 cestovních kanceláří a 6157 cestovních agentur. Činnost cestovních kanceláří a agentur však není v současné době statisticky sledována. Poslední údaje ČSÚ z roku 2001 hovoří o počtu 904 cestovních kanceláří z nichž se 16,5 % zabývalo léčebnou turistikou (cestovní agentury nebyly sledovány). Mezi nejvýznamnější cestovní kanceláře, které se v současné době zabývají lázeňskými pobyty, patří Čedok a. s., OK-Tours a. s., CK Pressburg s. r. o., Autoturist a. s. nebo ATIS a. s.25 Využití zprostředkovatelů v cestovním ruchu má pro konečného spotřebitele své výhody i nevýhody. V oblasti lázeňského turismu lze však vysledovat zvýšené využívání těchto služeb26. Lze to vysvětlit dominantním typem klientely (senioři), ale i určitým očekáváním komplexních služeb ze strany návštěvníků lázní.

5.8 Zájmová sdružení Svaz léčebných lázní ČR byl zřízen jako „zájmové sdružení léčebných lázní a jiných právnických osob bez rozdílu typu vlastnictví. Posláním svazu je rozvíjení léčebného lázeňství a racionální využití přírodních léčivých zdrojů s léčením“27. Svaz se zaměřuje mj. na prosazování změn v tvorbě smluvních cen lázeňských pobytů ve prospěch lázeňských společností, zdokonalení legislativy v lázeňství, působí jako odborný poradce v oblasti lázeňství a přírodních léčivých zdrojů, vystupuje ve vztahu k odborům a státním orgánům

25

TOP 50 cestovních kanceláří a agentur. Ročenka cestovního ruchu 2005, Praha, Mag Consulting, s. r. o. Podle výsledků průzkumu General Marketing zpracovaného pro CzechTourism využilo 42 % zahraničních návštěvníků českých lázní cestovní kancelář nebo agenturu, v případě zahraničních turistů však pouze 20 %. Zdroj: Zahraniční hosté v tuzemských lázních. C.O.T. Business, 2005, listopad. 27 www.lazne-kur-spa.cz (internetové stránky Svazu léčebných lázní ČR). 26

41

jako zájmová organizace zaměstnavatelů a zastupuje zájmy lázeňství České republiky v rámci Evropského svazu lázní.

Sdružení lázeňských míst ČR je zájmovou organizací lázeňských měst a obcí v České republice, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní. „Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst. Pro dosažení vytyčených cílů usiluje sdružení o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale i o spolupráci na mezinárodní úrovni.“28 Každoročně sdružení pořádá Salon lázeňství a konferenci Sdružení lázeňských míst ČR, které se pravidelně účastní zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví, Svazu léčebných lázní, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, odborných vysokých škol, lékařských fakult a podnikatelských subjektů v oblasti lázeňství a cestovního ruchu. Témata konferencí v jednotlivých letech zahrnovala: -

2002 – Estetika a etika v lázeňství

-

2003 – Lázně a Evropa

-

2004 – Lázeňství a finance

-

2005 – Lázeňství a lidé

-

2006 – Lázně v obci a obec v lázních

Dále sdružení propaguje a spolupracuje při prezentaci lázeňských míst jako center lázeňství a cestovního ruchu (webové stránky sdružení, propagační materiály, účast na výstavách a veletrzích apod.).

5.9 Zahraniční subjekty Zahraničí představuje pro české lázeňství jednak konkurenci v podobě lázeňských a wellness zařízení, ale také možnosti partnerství a zejména významný zdroj klientely. Počet

zahraničních návštěvníků v českých lázních každoročně roste. Největší podíl představují návštěvníci z Německa (62 % z celkového počtu zahraničních lázeňských hostů), Ruska (přes 15 %), dále Rakouska, USA, Slovenska, Ukrajiny a Izraele (viz příloha č. 9).

28

www.spas.cz (internetové stránky Sdružení lázeňských míst ČR).

42

Se vstupem České republiky do Evropské unie se též rozšiřují možnosti v oblasti spolupráce českých lázní se zahraničními pojišťovnami. Není výjimkou, že pobyt v českých lázních je některým zahraničním návštěvníkům po jejich návratu zcela nebo částečně proplácen jejich zdravotními pojišťovnami. Možnosti uzavírání smluv českých lázní přímo se zahraničními pojišťovnami však zatím běžné nejsou. Závisí na vzájemném vyjednávání a také na vnitřní politice států.

Významnou možnost partnerství českého lázeňství se zahraničím představuje

Evropský svaz lázní (ESPA) se sídlem v Bruselu, který byl založen v roce 1996. Cíle stanovené ESPA zahrnují: -

monitorování a analýzu stavu lázní a lázeňských míst v Evropě

-

podporu výměny zkušeností a know how mezi subjekty

-

rozvoj zdravotních a preventivních programů pro co největší počet obyvatel a návštěvníků lázeňských míst

-

zavedení standardů kvality v lázeňských střediscích

-

podporu výzkumu v lázeňství

-

harmonizaci vzdělávání v lázeňství a zvyšování profesní úrovně v oboru

-

koordinace marketingových aktivit členů ESPA29

5.10 Veřejnost Veřejnost v nejširším pojetí zahrnuje všechny zaměstnance zmíněných subjektů a organizací, jejich zákazníky, partnery, konkurenty, místní obyvatelstvo a sdělovací prostředky (lze sem zařadit např. finanční instituce, ostatní sektory státní správy, místní společenství, dodavatele aj.). Vzájemná komunikace a spolupráce mezi těmito subjekty může výrazně podpořit dosažení hlavních cílů v oblasti lázeňství, tj. prevence onemocnění a udržení zdraví obyvatel (sociální přínos lázeňství) a zvyšování životní úrovně a zlepšování životního prostředí v lázeňských městech a regionech (ekonomický a ekologický přínos lázeňství).

29

www.espa-ehv.com (internetové stránky ESPA)

43

6 HISTORIE LÁZEŇSTVÍ V TŘEBONI30 Lázeňská péče v Třeboni má více než stoletou tradici. Již ve středověku využívaly sestry z místního kláštera k léčbě zdejší sirnoželezité prameny. Teprve 19. století je však spojeno se vznikem slatinných lázní. V roce 1869 koupil Václav Hucek, místní učitel a kronikář, zahradu u Zlaté stoky a zřídil zde taneční sál a kuchyni. Později se rozhodl vystavět malé slatinné lázně pro svou dceru Bertu, podle níž nesou dnešní Bertiny lázně svůj název. První pacienti zde absolvovali léčbu v roce 1883.

Koncem roku 1909 se stala majitelkou lázní Rosalie Vlčková. Lázně se pro Třeboň po půlstoletí existence staly již nezbytnou potřebou. Ve 30. letech však klesla úroveň péče v lázních natolik, že se v roce 1939, navzdory okolnostem hrozící války, usneslo zastupitelstvo Třeboně odkoupit od dosavadní majitelky lázeňský objekt se zahradou za 190 tisíc korun. Z této sumy téměř polovinu představovaly dluhy. Město pak provedlo rozsáhlou rekonstrukci lázní za více než 1 milion korun. Část nákladů uhradilo ministerstvo sociální a zdravotní správy. Tehdejší starosta města František Adam požádal ministerstvo o dotaci 350 tisíc Kč s odůvodněním, že „dosavadní prokázané vynikající účinky zdejší rašeliny a také krásný kraj třeboňský jsou předurčeny k vybudování lázeňského místa, a proto se město Třeboň rozhodlo zřídit první lázeňský objekt jako počátek budoucích velkých lázní“. Provoz byl slavnostně obnoven v červnu roku 1940. Od roku 1941 však sloužila budova lázní jako ubytovna pro evakuované německé děti. Koncem 2. světové války byl v objektu lázní zřízen lazaret pro maďarské vojáky a po osvobození sloužilo zařízení jako lazaret sovětské armády.

Lázeňský provoz byl opět zahájen v roce 1946. O dva roky později byly lázně znárodněny a k dosavadní budově byly přičleněny objekty hostince „Na Novém světě“ a obytný dům Státních lesů a statků zvaný „Rambouskovna“. Správu lázní vykonávaly

Československé lázně a zřídla v Praze. K 1. lednu 1957 byla vytvořena lázeňská organizace Československé státní lázně Třeboň, kterou tvořily státní lázně Třeboň, Bechyně a Vráž u Písku. K tomuto datu byla lůžková kapacita v Třeboni 57 lůžek. V průběhu let 1957 až 1964 došlo ke generální přestavbě a rozšíření lázní a byly také vytvořeny podmínky pro rozvoj ambulantní péče. Budovy byly spojeny v jeden celek, byly vybudovány nové léčebné prostory, pomocné provozy a zvýšen počet lůžek na 130.

30

Podle Psíková, J.: Takové byly a jsou třeboňské lázně. Třeboň, Bertiny lázně, s. r. o. 2003.

44

V roce 1960 dostala Třeboň statut lázeňského města. V té době již kapacita Bertiných lázní nestačila, a tak se začaly stavět nové lázně. Základní kámen k výstavbě dalšího lázeňského objektu na severním břehu rybníka Svět byl položen v roce 1967. Státní lázně

Aurora pak byly uvedeny do provozu v roce 1975. Tento komplex se rozprostírá na rozloze 42 ha. Větší část areálu tvoří park, jehož úprava byla dokončena v roce 1977.

Po roce 1989 se oba lázeňské objekty staly postupně majetkem města. Bertiny lázně byly městu bezúplatně převedeny v rámci privatizace v roce 1992. Nejdříve se staly rozpočtovou organizací města a o dva roky později společností s ručením omezeným. Současně byl zahájen proces celkové modernizace a rekonstrukce zařízení.

Lázně Aurora byly od roku 1990 provozovány Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí České republiky jako Státní léčebné lázně Třeboň. Vleklá privatizace od roku 1994 vyústila v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o převodu majetku Státních léčebných lázní Třeboň na Fond národního majetku. Smlouvou o bezúplatném převodu majetku ze dne 10. 7. 1998 připadl určený majetek na město Třeboň. Následně vznikla společnost s ručením omezeným Lázně Aurora. Postupně i zde dochází ke kompletní modernizaci a rekonstrukcím.

Jelikož obě lázeňská zařízení nestačí uspokojovat celou poptávku po lázeňské péči v regionu, objevil se návrh výstavby třetích lázní. Nové lázně by měly stát mezi rybníky Svět a Opatovický v katastru obce Domanín u Třeboně. Jedná se o třetí zónu Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, ale Ministerstvo životního prostředí udělilo projektu výjimku. Nový lázeňský komplex o rozloze cca 40 hektarů má být ze tří čtvrtin tvořen parkem a jeho součástí by měly být hlavní lázeňská budova s 300 lůžky, kongresové centrum, obchody, ubytovací domy a další infrastruktura. Vybudování celého areálu by mělo stát 2 miliardy Kč31. V roce 2005 bylo uděleno stavební povolení pro výstavbu a uskutečněna I. etapa realizace lázeňského parku.

Zásoby slatiny v třeboňské pánvi představují 57 % z celkových zásob v České republice. Jejich zásoba by podle odhadů měla stačit na více než 180 let (viz příloha č. 10). Hospodaření s léčebnými zdroji respektuje zásady udržitelného rozvoje. Po použití se slatina

31

Rozvojový plán, Lázně Lavana Třeboň, únor 2002.

45

vyváží zpět k regeneraci. Dostatečné množství a vynikající kvalita třeboňské rašeliny jako přírodního léčivého zdroje jsou základem kvalitního účinku lázeňské léčby v Třeboni.

7 SOUČASNÁ NABÍDKA BERTINÝCH LÁZNÍ A LÁZNÍ AURORA Nabídka služeb Bertiných lázní a lázní Aurora je víceméně obdobná. Oba subjekty se liší zejména:

⇒ umístěním ⇒ dobou výstavby ⇒ dislokací služeb ⇒ rozsahem ubytovací a léčebné kapacity

Lázně Aurora jsou umístěny mimo historické centrum, jsou obklopeny přírodním parkem s výhledem na rybník Svět. Okolí je tedy velmi tiché a klidné, vzdálenost lázní od centra města je však delší. Budova svou strohou architekturou nepůsobí v krajině příliš esteticky. Jedná se však o rozsáhlý areál nabízející své služby na jednom místě. Vlastní ubytovací kapacita lázní zahrnuje 459 lůžek, odléčit zde však lze až 800 osob denně. Dodatečné možnosti ubytování přináší spolupráce s externími ubytovateli (soukromými penziony a hotely v okolí).

Obr. č. 2 Lázně Aurora

Zdroj: www.aurora.cz (internetové stránky lázní Aurora, s. r. o.)

46

Bertiny lázně leží přímo v historickém centru města, kolem se nacházejí památkově chráněné domy, městské hradby a park, kterým protéká Zlatá Stoka. Prostředí je velmi živé a má pro Třeboň typickou středověkou atmosféru. Léčebná kapacita převyšuje ubytovací; více než 40 % klientů je ubytováno mimo budovu lázní. Rovněž k doplňkovým službám jsou využívány obchody a provozovny sídlící v okolí lázní. Vlastní ubytovací kapacita lázní je 186 lůžek, počet denně odléčených pacientů může být až 380.

Obr. č. 3 Terasa Bertiných lázní

Zdroj: Prospekt Bertiných lázní

V třeboňských lázních se léčí zejména poruchy pohybového aparátu, revmatické choroby, funkční poruchy svalů a šlach, stavy po úrazech pohybového ústrojí, po ortopedických operacích, po kloubních náhradách, osteoporóza a bolestivé stavy páteře a kloubů.

K léčbě je využíváno základních slatinných terapií (koupelí a zábalů), ale i řada pomocných procedur jako elektroterapie, fyzioterapie, masáže, laserové terapie, vodoléčebné procedury, parafinové zábaly, plynové injekce, akupunktura aj.

Oboje lázně poskytují léčebné pobyty na základě smluv se zdravotními pojišťovnami (komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči) a pobyty pro samoplátce. Lázně dále vytváří celou řadu relaxačních a rekondičních pobytů.

47

Nabídka relaxačních pobytů v roce 2006 v lázních Aurora zahrnovala: -

víkendový pobyt Harmonie

-

sedmidenní a desetidenní relaxační pobyty Relax, týdenní pobyt Lázeňský koktejl

-

týden pro ženy Wellness

-

pobyt pro manažery Siesta

-

týden pro páry Romance

V Bertiných lázních si zájemci o relaxační pobyty mohli v roce 2006 zvolit: -

víkendové relaxační pobyty

-

týdenní program pro krásu těla a klid duše pro ženy

-

rekondiční týden pro unaveného sportovce

-

týdenní relaxační a rekondiční pobyt

Vedle lázeňské péče působí oba objekty jako rehabilitační střediska s odbornými zdravotními službami. V lázních Aurora jsou navíc soukromé ordinace stomatologie a chirurgie a plastické chirurgie.

Celkem mají třeboňské lázně ubytovací kapacitu 645 lůžek (bez ubytování mimo lázeňské objekty). V nabídce ubytování jsou jednolůžkové, dvoulůžkové pokoje a apartmány. Vybavení pokojů zahrnuje sociální zařízení, telefon, radiomagnetofon, televizi a lednici, apartmány jsou navíc vybaveny minibarem, trezorem, vysoušečem vlasů, varnou konvicí a pracovním stolem.

Stravovací střediska lázní zahrnují dvě jídelny, restauraci, kavárnu a bar v Bertiných lázních a čtyři jídelny, restauraci a dva bary v Lázních Aurora. Pro lázeňské hosty nabízí lázně stravování formou plné penze nebo polopenze, dietní program (jako součást léčebného programu) i různé formy nerežimového stravování, které slouží také externím návštěvníkům.

Bertiny lázně dále sezónně (od května do října) nabízejí stravovací služby na Pergole, umístěné nedaleko lázní v přírodním prostředí. Má kapacitu 60 míst, krytou střechu a výhled na soustavu rybníků. Je vybavena tanečním parketem, zařízením pro občerstvení s možností přípravy specialit na rožni, otevřeném ohništi a v udírně.

48

Obr. č. 4 Restaurace Harmonie v lázních Aurora

Zdroj: www.aurora.cz (internetové stránky lázní Aurora, s. r. o.)

Lázně mají k dispozici širokou nabídku sportovně-rekreačních služeb. V Bertiných lázních lze v současné době využít relaxační bazén, fitness centrum, tenisovou halu, vybavení na stolní tenis, hřiště na squash, pétanque a volejbal a půjčovnu jízdních kol. Nabídka lázní Aurora zahrnuje bazén a aqua centrum s vodními atrakcemi, saunu, solárium, fitness centrum, squash, bowling, kulečník a půjčovnu jízdních kol. K významnému rozšíření tohoto druhu služeb došlo zejména v souvislosti s rozsáhlou modernizací lázní v rámci projektu Rozvoj lázeňské infrastruktury financovaného ze SROP (viz kapitola 9). Lázně nabízejí svým klientům i další možnosti využití volného času, zejména sportovní rybolov, honitbu ve vlastním loveckém revíru, půjčování loděk, golf, koupání a pěší turistiku.

Obr. č. 5 Wellness centrum v lázních Aurora

Zdroj: www.aurora.cz (internetové stránky lázní Aurora, s. r. o.) 49

Oboje lázně mají svá kulturní střediska, která nabízí nejrůznější kulturní a poznávací akce ve městě i v okolí. Jedná se zejména o zájezdy s cestovními kancelářemi po jižních

Čechách a rakouském příhraničí, exkurze do pivovaru Regent, Botanického ústavu Akademie věd ČR a prohlídky historických památek města. Kulturní program přímo v lázních zahrnuje taneční večírky, módní přehlídky, přednášky a besedy, koncerty a možnost zapůjčení knih a společenských her. Prostory v lázních lze také využít ke konání konferencí a nejrůznějších společensko-gastronomických akcí. Vhodné prostory pro tyto příležitosti jsou zejména v lázních Aurora (konferenční sál, čítárna, V.I.P. salonek a internetová učebna).

Obr. č. 6 Třeboňský zámek a park

Zdroj: www.aurora.cz (internetové stránky lázní Aurora, s. r. o.)

Lázně dále nabízejí služby v rámci recepce a přijímací kanceláře a směnárnu. Hosté mají možnost předem si objednat odvoz z třeboňského železničního nebo autobusového nádraží lázeňským mikrobusem, příp. využít soukromou taxislužbu. Pro návštěvníky, kteří přijíždějí vlastními vozy, jsou k dispozici parkoviště a garáže. I když jejich potřeba ve srovnání s hotely není v současnosti tak vysoká, je vhodné s ohledem na možné budoucí změny struktury hostů nabídnout co nejvíce kvalitních parkovacích míst. Lázně Aurora disponují dostatečnými prostory ve svém okolí a v současnosti mají zajištěno přes 200 míst na 2 hlídaných parkovištích. Složitější situace je v případě Bertiných lázní, jelikož se nacházejí v historickém centru města. V současnosti nabízí 53 parkovacích míst střežených průmyslovými kamerami. Mezi doplňkové služby lze zařadit kadeřnictví, kosmetiku, pedikúru, manikúru, internet, obchody s módním oblečením, suvenýry, s přírodními léčivy a kosmetikou, které nabízejí shodně oboje lázně.

50

8 NÁVŠTĚVNOST A HOSPODAŘENÍ TŘEBOŇSKÝCH LÁZNÍ Charakteristickým rysem návštěvnosti třeboňských lázní je převis poptávky. Lázně každoročně odmítají několik tisíc klientů. Počet navrácených poukazů se však v posledních letech snižuje. Důvodem je jednak nižší počet přijatých žádostí na léčbu, jednak postupné rozšiřování kapacity lázní umožňující uspokojení většího počtu klientů (v posledních letech zejména spoluprací s externími ubytovateli). Celkový počet hostů od roku 2000 v obou zařízeních roste (viz grafy č. 6 a 7).

Graf č. 6 Počet hostů lázní Aurora a navrácené poukazy v letech 2000 až 2005 14000 12224

12000 10000 8000

9201

9321

3119

2923

10581

10827

1946

1985

7732

6000 4000 3102 2000

1931

0 2000

2001

2002

2003

celkem

2004

2005

navrácené poukazy

Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

Graf č. 7 Počet hostů Bertiných lázní a navrácené poukazy v letech 2000 až 2005 9000 8244

8000 7000 6000

5866

6159

3546

3529

6338

6532

2236

2074

5000 4000

4258

3000

2689

2000

1946

1000 0 2000

2001

2002 celkem

2003

2004

2005

navrácené poukazy

Zdroj: interní materiály Bertiných lázní, s. r. o.

51

Největší nárůsty, ovlivňující celkový trend, představují počty samoplátců a účastníků

relaxačních pobytů (v roce 2005 byl jejich počet oproti roku 2000 v lázních Aurora více než dvojnásobný, v Bertiných lázních více než trojnásobný). Lázně Aurora a Bertiny lázně bohužel tyto kategorie hostů jednotlivě nesledují. Podle managementu lázní výrazně narůstá zejména počet krátkodobých relaxačních pobytů. U ostatních kategorií hostů dochází víceméně ke stagnaci (viz grafy č. 8 a 9 a příloha č. 11).

V Bertiných lázních jsou dále samostatně sledováni samoplátci, resp. účastníci relaxačních pobytů, kteří si v lázních objednávají pouze léčebné procedury či relaxační služby (například krátkodobí návštěvníci města). Jejich počet se v roce 2005 zvýšil oproti minulému roku o více než 300 % (viz kategorie „samoplátci – jen procedury“ v grafu č. 9).

Graf č. 8 Struktura klientely v lázních Aurora v letech 2000 až 2005 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000

2001

2002

2003

2004

s komplexní péčí

s příspěvkovou péčí

samoplátci vč. relax. pobytů

cizinci

2005

Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

52

Graf č. 9 Struktura klientely v Bertiných lázních v letech 2000 až 2005 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

s komplexní péčí

s příspěvkovou péčí

samoplátci vč. relax. pobytů

cizinci

2005

samoplátci (jen procedury)

Zdroj: interní materiály Bertiných lázní, s. r. o.

Z ekonomického pohledu je významné sledovat počet léčebných dnů (lůžkodnů) jednotlivých kategorií hostů. Průměrná doba pobytu se totiž u jednotlivých segmentů klientely výrazně liší. U pacientů na náklad zdravotního pojištění tvořila v roce 2005 v obou lázních v průměru 23 dní, u cizinců v lázních Aurora 15 dnů a v Bertiných lázních 15,2 dne. U samoplátců a účastníků relaxačních pobytů činila ve stejném roce 6,1 dne v lázních Aurora a 6,8 dne v Bertiných lázních. Celková průměrná doba pobytu se v letech 2000 až 2005 postupně snižovala, což ukazuje na postupné změny ve struktuře klientely lázní ve prospěch návštěvníků s kratšími pobyty (viz graf č. 10 a příloha č. 12).

Graf č. 10 Průměrná doba pobytu v lázních Aurora a Bertiných lázních v letech 2000 až 2005 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2000

2001

2002

Lázně Aurora

2003

2004

2005

Bertiny lázně

Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o. 53

Největší podíl představují léčebné dny hostů s komplexní lázeňskou péčí. V roce 2005 činil jejich podíl v lázních Aurora na celkovém počtu lůžkodnů 63,7 %. U pacientů s příspěvkovou péčí tvořily 9,5 %. V Bertiných lázních byl ve stejném roce podíl léčebných dnů pacientů s komplexní péčí 68 % a s příspěvkovou péčí 13,3 % (viz grafy č. 11 a 12).

Graf č. 11 Počet lůžkodnů a jejich struktura v lázních Aurora v letech 2000 až 2005 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000 komplexní péče

2001

2002

příspěvková péče

2003

2004

samoplátci vč. relax. pobytů

2005 cizinci

Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

Graf č. 12 Počet lůžkodnů a jejich struktura v Bertiných lázních v letech 2000 až 2005 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000

2001

2002

komplexní péče samoplátci vč. relax. pobytů samoplátci (jen procedury)

2003

2004

2005

příspěvková péče cizinci

Zdroj: interní materiály Bertiných lázní, s. r. o.

54

Více jak polovinu pacientů s komplexní a příspěvkovou péčí tvoří pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny (v roce 2005 tvořili 58,5 % všech pacientů v lázních Aurora a 59,4 % pacientů v Bertiných lázních).32 Počet pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních pojišťoven a jejich vzájemný poměr v posledních letech kolísal (viz graf č. 13).

Graf č. 13 Počet pacientů lázní Aurora a Bertiných lázní podle pojišťovny v letech 2000 až 2005 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000

2001

2002

VZP lázně Aurora VZP Bertiny lázně

2003

2004

2005

ostatní poj. lázně Aurora ostatní poj. Bertiny lázně

Pozn.: Údaje Bertiných lázní jsou k dispozici pouze od roku 2002 Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o.

Pokud by se lázně zaměřovaly pouze na tento segment klientely, dosáhly by téměř plného využití lůžkové kapacity (neobsazenost by způsobovala jen provozní přestávka). Nízké příjmy plynoucí od zdravotních pojišťoven a finanční limity lázním (maximální výše plateb za rok stanovovaná pojišťovnami v posledních 2 letech) však lázeňské subjekty motivuje hledat dodatečné příjmy u samoplátců a cizinců. Podíl lůžkodnů samoplátců a

účastníků relaxačních pobytů činil v roce 2005 15,4 % v lázních Aurora a 10,4 % v Bertiných lázních, přičemž se jejich počet každoročně zvyšuje. Léčebné dny cizinců tvořily ve stejném roce 11,4 % celkového počtu lůžkodnů v lázních Aurora, v Bertiných lázních však pouze 1,5 % (viz grafy č. 11 a 12 a příloha č. 13). Počet lůžkodnů cizinců v lázních Aurora v posledních letech spíše stagnuje, v Bertiných lázních však od roku 2003 výrazně poklesl (v roce 2005 činil necelých 30 % počtu lůžkodnů v roce 2002). 32

Celkový podíl pacientů v lázních ČR, kteří jsou klienty VZP, činil v roce 2004 63 % (viz kapitola 5, tab. č. 2).

55

Využití ubytovací kapacity lázní je vzhledem k převisu poptávky vysoké. Přesto jsou v zimních měsících lázně obvykle méně vytíženy, což souvisí s všeobecně menším zájmem o pobyty mimo sezónu a také s provozními přestávkami. Využití ubytovací kapacity lázní Aurora ukazuje následující tabulka.

Tab. č. 9 Využití ubytovací kapacity lázní Aurora (v %) v letech 2003 až 2005

Rok/měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. XI. X. XI. 2003 45,7 95,4 97,8 99,8 101,4 102,0 104,0 104,6 103,2 102,6 102,8 2004 75,0 92,5 104,9 105,1 107,0 107,8 108,7 109,0 108,9 109,0 103,5 2005 66,5 97,7 98,2 105,0 105,6 103,6 109,0 107,6 109,1 105,0 107,5 Pozn.: Obsazenost nad 100 % způsobuje ubytování v rezervních 8 pokojích, které nejsou standardně do ubytovací kapacity lázní zahrnovány a ubytování na přistýlkách.

XII. 63,5 21,0 58,8

Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

Oboje lázně využívají možností ubytování svých hostů v okolních hotelech a penzionech na základě vzájemně uzavřených dohod. Bertiny lázně rozšířily tuto spolupráci zejména v letech 1995 – 1997, kdy byla v rámci podnikatelského záměru s hlavní myšlenkou „Lázně a město jedno jsou“ léčebná kapacita výrazně navýšena nad ubytovací (podrobněji se tímto projektem zabývá kapitola č. 9). V současné době je cca 40 % hostů lázní ubytováno mimo budovu Bertiných lázní. Lázně Aurora započaly tuto spolupráci v rámci rozsáhlé rekonstrukce balneoprovozu v letech 2000 – 2005, která přinesla rozšíření léčebné kapacity z 520 na cca 800 osob. Vývoj počtu hostů ubytovaných mimo lázeňské budovy ukazuje následující tabulka.

Tab. č. 10 Počet hostů ubytovaných mimo lázně Aurora a Bertiny lázně v letech 2000 až 2005

Lázně Aurora Bertiny

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Osob podíl osob podíl osob Podíl osob podíl Osob podíl osob podíl 627 8% 1484 16% 1261 14% 1740 16% 1679 16% 1792 15% 1448 34% 2288 39% 2587 42% 2662 42% 2743 42% 3298 40%

Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o.

Ubytování hostů mimo objekt lázní zvyšuje administrativní a provozní náročnost zajištění ubytování, z hlediska lázní jako podnikatelských subjektů, ale také širší a snadnější

56

možnosti dosažení vyšších příjmů. Přístup hostů k této variantě je individuální, záleží převážně na docházkové vzdálenosti a také ročním období. Někteří vítají možnost větší „volnosti“ a soukromí v případě ubytování mimo lázně, jiní upřednostňují služby „pod jednou střechou“.

Třeboňské lázně dosahují v posledních letech poměrně dobrých hospodářských

výsledků. Situace v lázních Aurora se obrátila v roce 2002, kdy dosáhly lázně po několika letech kladného hospodaření. Nejlepších výsledků pak dosáhly lázně v letech 2003 a 2004 (viz graf č. 14). Při téměř konstantních cenách od pojišťoven byl nárůst tržeb způsoben: -

možností obsazování nových ubytovacích kapacit v depandancích,

-

cenovou politikou preferující doplatky za nadstandardy v ubytování a srovnávající

české samoplátce (včetně příspěvkové péče) se zahraničními -

a dále růstem samoplátecké klientely.

Výrazný nárůst nákladů v roce 2004 byl způsoben zejména růstem výdajů na rekonstrukci a modernizaci kapacit lázní (zvýšení nákladů představovalo 12 mil. Kč).

Velmi příznivého výsledku roku 2004 se bohužel nepodařilo v následujícím roce dosáhnout, a to i přes celkový nárůst počtu hostů (samoplátců). Důvody lze shrnout jako: -

úbytek počtu pojištěnců a ztráta výlučné pozice lázní Aurora v cenových ujednáních se zdravotními pojišťovnami z důvodu nepříznivé finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění,

-

cenová politika konkurenčních lázní reagující na výše uvedenou situaci spočívající ve snížení cen služeb,

-

neexistence nových ubytovacích kapacit v depandancích umožňující zvýšení počtu léčených klientů.

Vzhledem k současné situaci ve zdravotnictví je pro příští období cílem lázní další získávání samoplátecké klientely při stanovení pro klienty přijatelných a přitom pro lázně dostatečně rentabilních cen33. Vývoj celkových tržeb, nákladů a hospodářského výsledku lázní Aurora v letech 2000 až 2005 ukazuje následující graf.

33

Výroční zpráva Lázní Aurora, s. r. o. 2005.

57

Graf č. 14 Hospodaření lázní Aurora v letech 2000 až 2005 (v tis. Kč)

250000 200000 150000

tržby celkem

100000

náklady celkem

50000

provozní HV bez rezerv a opravných položek

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 -50000

Zdroj: Výroční zprávy Lázní Aurora, s. r. o. 2000 – 2005.

Celkové výnosy v Bertiných lázních od roku 2000 trvale stoupají (tento trend byl nastartován po provedení rekonstrukce a rozšíření kapacity lázní v letech 1995 – 1998). Nárůst tržeb je umožněn zejména rozvíjející se spoluprací s externími ubytovateli. Důležitou položkou výnosů jsou také doplňkové výnosy ze stravovacích služeb lázní (Pergola od roku 2001, restaurace Adéla od roku 2004). Vývoj hospodaření v Bertiných lázních v letech 2000 až 2005 ukazuje graf č. 15.

Každoroční zvyšování nákladů v jednotlivých položkách souvisí zejména s postupným nárůstem počtu lázeňských hostů. Nárůst nákladů v roce 2004 byl způsoben převodem hlavní budovy lázní ve formě daru na město Třeboň, což též zapříčinilo záporný provozní výsledek hospodaření v tomto roce (nárůst nákladů, resp. zůstatková cena budov činila 16 516 tis. Kč). Rok 2005 pak pokračoval dalším zvýšením tržeb i nákladů (zejména díky rostoucímu zájmu samoplátců), ovšem s kladným hospodářským výsledkem.

58

Graf č. 15 Hospodaření Bertiných lázní v letech 2000 až 2005 (v tis. Kč)

160 000 140 000 120 000 tržby celkem

100 000 80 000

náklady celkem

60 000

provozní HV bez rezerv a opravných položek

40 000 20 000 0 -20 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: Výroční zprávy Bertiných lázní, s. r. o. 2000 – 2005.

Co se týká struktury položek hospodaření, je situace v obou lázeňských zařízeních obdobná. Největší podíl výnosů tvoří tržby za léčení (42 % celkových tržeb v roce 2005), na druhém místě jsou tržby za ubytování (35 %) a dále za stravování (22 %). Nejvyšší položkou nákladů tvoří náklady na nákup služeb, včetně nakupovaných služeb od spolupracujících ubytovatelů a nájemného městu (celkem 38 % v roce 2005) a dále osobní náklady (33 %). Základní strukturu nákladů a výnosů ukazují následující grafy.

Graf č. 16 Struktura tržeb v lázních Aurora a Bertiných lázních v roce 2005

1% 22% 42%

léčení ubytování stravování ostatní

35%

Zdroj: Interní materiály lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o.

59

Graf č. 17 Struktura nákladů v lázních Aurora a Bertiných lázních v roce 2005

5%

3%

21%

33%

19% 19%

materiál a energie

nájem městu

ostatní služby

osobní náklady

prodané zboží

ostatní náklady

Zdroj: Interní materiály lázní Aurora a Bertiných lázní

Ve srovnání s průměrným stavem v České republice (ČR) se situace v třeboňských lázních ukazuje jako příznivější. Počet pacientů na náklady zdravotního pojištění od roku 2002 klesá, v třeboňských lázních však dochází k těmto změnám v menším rozsahu (viz tabulka č. 11). Vývoj ostatních kategorií hostů (tuzemských samoplátců a cizinců) v poměru k celkové situaci v ČR v letech 2001 až 2005 kolísal. Celkový počet lázeňských hostů se však v třeboňských lázních ve srovnání se stavem v ČR vyvíjel příznivěji (s výjimkou roku 2004). Srovnání vývoje jednotlivých kategorií návštěvníků lázní v ČR a třeboňských lázní od roku 2001 ukazuje následující tabulka.

Tab. č. 11 Počet lázeňských hostů a jejich struktura v ČR a třeboňských lázních v letech 2001 – 2005 Lázeňští hosté

2001

TL

Pacienti na náklady ZP

9875

meziroční změna v %

.

Tuzemští samoplátci

3420

meziroční změna v %

.

Cizinci

1645

meziroční změna v % Celkem meziroční změna v %

. 14940 .

2002

ČR

TL

2003

ČR

TL

2004

ČR

TL

2005

ČR

TL

ČR

153524

9843

151055

10549

150117

10497

.

-0,3

-1,6

7,2

-0,6

-0,5

-2,2

-2,2

-6,0

3517

35701

3948

30955

4650

45301

6602

55862

42,0

23,3

35744 . 115567 . 304835 .

146761 10264 137962

2,8

-0,1

12,3

-13,3

17,8

46,3

1647

109212

1765

117922

1552

117196

0,1

-5,5

7,2

8,0

-12,1

15007

295968

16262

298994

16699

0,4

-2,9

8,4

1,0

2,7

-0,6

1560 120474 0,5

2,8

309258 18426 314298 3,4

10,3

1,6

Pozn.: TL = třeboňské lázně (lázně Aurora a Bertiny lázně celkem) Zdroj: Lázeňská péče 2001 – 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS, interní materiály lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o.

60

Co se týká struktury klientely, pacienti na náklad zdravotního pojištění tvořili v roce 2005 v Třeboni 55,7 % lázeňských hostů, přičemž v ČR celkem činil jejich podíl 44 % (graf

č. 18). Pokud abstrahujeme od situace v Karlovarském kraji, jehož klientela se významně odlišuje od ostatních lázeňských oblastí v ČR, byl podíl hostů na náklady zdravotního pojištění v roce 2005 60,4 % (strukturu klientely v krajích ČR ukazuje příloha č. 7).

Podíl tuzemských samoplátců v třeboňských lázních činil v roce 2005 35,8 %, v celé republice 17,8 %, z toho v regionech ČR bez Karlovarského kraje 26,8 %. Naopak méně příznivá situace je v případě zahraničních návštěvníků třeboňských lázní. Jejich podíl byl v roce 2005 8,5 %, podíl cizinců v lázních ČR byl ve stejném roce 38,3 %, z toho v ČR bez Karlovarského kraje 12,8 %. Počet cizinců v třeboňských lázních je však ovlivněn negativní situací v Bertiných lázních, v lázních Aurora činil jejich podíl v roce 2005 11,8 % (viz příloha

č. 11). Srovnání struktury klientely třeboňských lázní se situací v ČR ukazuje následující graf.

Graf č. 18 Srovnání struktury klientely v třeboňských lázních a ČR v roce 2005

Třeboňské lázně

Česká republika ČR bez Karlovarského kraje 0%

20%

Pacienti na náklady ZP

40%

60%

80%

Tuzemští samoplátci

100% Cizinci

Zdroj: Lázeňská péče 2001 – 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS, interní materiály lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o.

Třeboňské lázně jsou v současné době vyhledávané nejen pro tradiční léčebné pobyty, o čemž svědčí stále výrazný počet navrácených žádostí na léčbu v lázních Aurora a Bertiných lázních, ale také za účelem relaxace a odpočinku, což ukazuje výrazný nárůst samoplátců a účastníků relaxačních pobytů v posledních letech. Další vývoj návštěvnosti a hospodaření třeboňských lázní bude záviset nejen na situaci v oblasti zdravotní politiky státu, ale i

61

managementu a marketingu třeboňských lázní i aktivitě samotného města Třeboň. Cenovou politiku lázní je nutné přizpůsobit kvalitativní úrovni nabídky a také domácí a zahraniční konkurenci. Třeboňské lázně v současné době rozšiřují nabídku wellness služeb, což se může stát pozitivním faktorem růstu domácích i zahraničních hostů. Také dobrá spolupráce s městem Třeboň a ostatní turistická nabídka této destinace mohou významně přispět k atraktivitě třeboňských lázní.

62

9 AKTIVITY MĚSTA TŘEBONĚ JAKO VLASTNÍKA LÁZNÍ Historie komunálního lázeňství byla v Třeboni započata již v předválečném období. V roce 1939 odkoupilo město Třeboň Bertiny lázně od soukromého vlastníka a provedlo v něm rozsáhlou rekonstrukci. Další vývoj byl však přerušen válečným obdobím. Od 50. do 90. let 20. století byly třeboňské lázně provozovány státem jako výhradně zdravotnické zařízení. V roce 1960 získává Třeboň lázeňský statut a roku 1975 je vybudován druhý lázeňský komplex, lázně Aurora. Bertiny lázně se znovu dostávají do vlastnictví města v roce 1992, a to na základě bezúplatného převodu v rámci privatizace. Lázně Aurora byly po neúspěšné privatizaci převedeny v roce 1994 na Fond národního majetku a o 4 roky později pak na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR na město Třeboň. Obě zařízení jsou v současnosti provozována samostatnými společnostmi s ručením omezeným, které ročně vyplácí městu stanovené nájemné.

Základní povinnosti jsou Třeboni, jako lázeňské obci, dány současnou legislativní úpravou. Tzv. lázeňský zákon č. 164/2001 Sb. upravuje podmínky pro ochranu přírodních léčivých zdrojů prostřednictvím ochranných pásem a stanovuje vydávání lázeňských statutů, které vymezují režim ochrany lázeňského místa. Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č.

423/2001 Sb. k lázeňskému zákonu jsou pak určeny požadavky na životní prostředí a vybavenost přírodních léčebných lázní (viz příloha č. 5).

Lázeňský statut města Třeboně byl schválen usnesením rady Jihočeského krajského národního výboru v Českých Budějovicích z roku 1988. Jeho hlavním účelem je stanovení základních pravidel pro činnosti a zařízení působící na území lázeňského místa. Statut vymezuje tzv. vnitřní a vnější lázeňské území a stanovuje potřebná ochranná opatření a podmínky zabezpečující kvalitu lázeňské péče. Zajištění plnění úkolů vyplývajících ze statutu a kontrola jeho dodržování spadá do kompetence lázeňské komise zřízené obcí. V současné době se v souvislosti s realizací nového územního plánu města Třeboně připravuje též novelizace statutu.

Hlavní strategií města Třeboně v oblasti lázeňství je naplnění myšlenky „LÁZNĚ MĚSTO JEDNO JSOU“.

A

První realizovanou akcí v souladu s touto strategií se stal podnikatelský

záměr Bertiných lázní realizovaný v letech 1995 – 1997. Cílem projektu bylo rozšíření a

63

zlepšení vybavení lázeňských provozů k uspokojení převyšující a náročnější poptávky a k zajištění konkurenceschopnosti lázní. Na rozdíl od léčebné kapacity se však nezvyšoval počet lůžek a tento kvantitativní rozpor se pak řešil smluvně s ubytovacími zařízeními v blízkosti lázní. Z pohledu města bylo cílem pomoci podnikatelům v ubytovacích službách a obecně podpořit podnikání ve městě.

Ve své strategii rozvoje lázeňství město nechce poskytovat veškeré služby pouze v prostorách lázeňských zařízení. Dává prostor i pro další podnikatele - vhodnou formou nabídky lázeňským hostům - rozšířit služby na území celého města, případně nejbližšího okolí. Tomu odpovídají i další aktivity obce, zejména udržování pěší zóny v historickém centru jako určité „lázeňské kolonády“, vytváření nabídky kulturních a společenských aktivit v centru města, dostupná doprava apod. Dochází tak nejen k rozšíření služeb pro lázeňské hosty a zvýšení jejich spokojenosti, ale také zvýšení podnikatelských příležitostí, počtu pracovních míst a životní úrovně místních obyvatel.

Lázeňství tvoří jeden z pilířů sociálně-ekonomického rozvoje města, což dokazuje též jeho postavení v rámci Programu sociálního a ekonomického rozvoje Třeboně (PSER), jako základního dlouhodobého rozvojového dokumentu. PSER byl poprvé pořízen v roce 1994 a následně novelizován v roce 1998. Konzultační skupina pro tvorbu programu byla složena ze starosty, místostarosty, zpracovatele PSER, zástupců ochranářů přírody (2), podnikatelů (8), lázeňství (1), cestovního ruchu (2), školství (2), Botanického ústavu Akademie věd (1), bankovnictví (1) a městského úřadu (1). Pravidelné hodnocení provádí každé dva roky místostarosta města.

Vize rozvoje města stanovená konzultační skupinou, jako „nejobecnější a nejdéle platná, společně sdílená představa o budoucí podobě města“ zahrnuje těchto 8 bodů: -

lázeňské město

-

centrum cestovního ruchu

-

centrum školství a vzdělávání

-

přirozené centrum regionu Třeboňska a Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko

-

centrum vědy a výzkumu

-

místo spokojeného a plnohodnotného žití

-

město tradičních hospodářských činností

-

město drobného a středního podnikání 64

Cíle a projekty, jako nástroje realizace programu, jsou rozděleny do následujících 9 oblastí: výroba, obchod a komerční služby; lázeňství a cestovní ruch; bydlení; sociální infrastruktura; technická infrastruktura; doprava; životní prostředí; věda, výzkum a vzdělání a společenský život a řízení. Cíle a projekty v oblasti lázeňství a cestovního

ruchu a jejich realizace jsou shrnuty v následující tabulce.

65

Tab. č. 12 Cíle a projekty v oblasti lázeňství a cestovního ruchu v rámci Programu sociálního a ekonomického rozvoje Třeboně z roku 1998 Cíle

Projekty

Realizace

Výstavba haly pro tenis a squash

Krytá tenisová hala byla vybudována v Bertiných lázních. V rámci SROP jsou realizovány další haly pro tenis a squash u obou lázeňských zařízení.

Výstavba golfového hřiště

Není realizováno.

Podpora zřízení cestovní kanceláře pro incoming

Není realizováno.

Zavedení průvodcovské služby po městě

Realizuje IKS (Informační a kulturní středisko) Třeboň. Ve městě jsou umístěny zvukové informační panely.

Podpora agroturistiky v místních částech Třeboně

Existuje pouze v rámci zprostředkování ubytování přes IKS Třeboň. Rozvoj této formy turismu je v regionu nedostatečný.

Cíl 3: Rozvoj informační infrastruktury ve městě a regionu

Zavedení „hostovské karty“ pro návštěvníky Třeboně

Pro rok 2006 byl připraven pilotní projekt Slevové karty pro celý region Třeboňska (projekt Jihočeské centrály cestovního ruchu a Třeboňského rozvojové společnosti, o. p. s.).

Cíl 4: Zkvalitnění městské lázeňské infrastruktury

Propojení informačních systémů Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a Informačního a kulturního střediska

Řešeno formou odkazu na příslušné webové stránky.

Rozvoj kongresové turistiky spoluprací s Akademií věd ČR, Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a Městského úřadu

K tomuto účelu byla vybudována Městská hala Roháč, další kongresové akce se konají v lázních Aurora. V současnosti je rekonstruován objekt tzv. Besedy se záměrem vytvoření mezinárodního střediska animované tvorby (v rámci festivalu Anifest).

Využití existence Biosférické rezervace pro propagaci Třeboně

Vybudována expozice „Třeboňsko – krajina a lidé“

Cíl 1: Rozšíření počtu a zkvalitnění lázeňských kapacit

Cíl 2: Rozvoj komerčních služeb orientovaných na cestovní ruch

Cíl 5: Zvýšení účinnosti vnější propagace města

Cíl 6: Rozvoj cykloturistiky

Cíl 7: Prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků

Cíl 8: Odstranění nadměrné sezónnosti cestovního ruchu

Výstavba nových cyklistických naučných Zrealizována nová Naučná stezka stezek Rožmberk. Rozšíření nabídky veřejně přístupných kulturních akcí v centru města

Nabídka kulturních a společenských akcí je, zejména v letní sezóně, rozsáhlá (Lázeňská Třeboň, Čochtanova Třeboň, Okolo Třeboně, Anifest aj.).

Výstavba lázeňské kolonády

Plánována jako propojení obou lázeňských objektů.

Zřízení organizace pro podporu cestovního ruchu ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru

V roce 2001 vznikl Svazek obcí regionu Třeboňsko, který se také zabývá cestovním ruchem (tvorba strategie cestovního ruchu aj.)

Zřízení Muzea Třeboně a Třeboňska

Postupně realizováno od roku 2001.

Zdroj: Program sociálního a ekonomického rozvoje města Třeboně 1998, vlastní průzkum.

66

Důležitou oblastí pro rozvoj lázeňství je také doprava, která tvoří samostatnou oblast PSER (projekty v oblasti dopravy jdou uvedené v příloze č.14). V souvislosti s rozvojem automobilismu je nutné řešit zejména systém obchvatů a parkovacích ploch. Plánované dva obchvaty, které by pomohly snížení průjezdu automobilů historickým centrem, však zatím existují pouze ve formě studií. Parkovací plochy ve městě jsou realizovány průběžně, problémem zůstává zejména možnost parkování v blízkosti historického centra města (a současně Bertiných lázní).

Dostupnost města a regionu veřejnou dopravou je spíše nedostatečná. V současné době neexistuje žádný přímý železniční spoj ve směru Praha – Třeboň, což je s ohledem na lázeňské hosty, kteří si do třeboňských lázní jezdí léčit nemoci pohybového aparátu, značně omezující. Kvalita veřejné autobusové dopravy do města má též velké rezervy. Pozitivní akcí byla v posledním období výstavba nového nádraží ČSAD, obnova čekáren na autobusových zastávkách ve městě a rekonstrukce zastávky Českých drah. Ve městě také existuje bezplatná městská doprava, jsou budovány cyklistické trasy a bezbariérové zóny.

Jedním z klíčových problémů realizace jednotlivých projektů PSER jsou omezené

finanční prostředky. Kapacita rozpočtu města je pro tyto účely zpravidla nedostatečná. Omezená daňová pravomoc obcí v České republice také příliš nepřispívá k podpoře spolupráce se soukromým sektorem. Nejvýznamnější zdroj financování v oblasti lázeňství a cestovního ruchu tak v posledních letech představují dotace. Město Třeboň i místní podnikatelé v minulých letech aktivně využívali možnosti získat dodatečné finanční prostředky pro své záměry v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu. Velkou příležitost v současné době představuje možnost podpory ze strukturálních fondů EU.

V rámci Státní programu podpory cestovního ruchu (SPPCR) předložilo do současné doby největší počet projektů (11 z celkových 24) a zároveň nejnákladnější akce (85 % celkové částky) město Třeboň. Bertiny lázně a lázně Aurora, jako samostatné subjekty, realizovaly celkem 3 akce o celkové částce 2 275 000 Kč (5 % celkové částky). Ostatní subjekty uskutečnily 10 projektů v celkové hodnotě 5 212 000 Kč (10 % celkové částky). Strukturu dotací podle subjektů za celé období ukazuje následující graf.

67

Graf č. 19 Realizace SPPCR jednotlivými subjekty v Třeboni podle výše dotace (v %)

1%

10%

4%

85%

MÚ Třeboň

Bertiny lázně

Lázně Aurora

Ostatní subjekty

Zdroj: www.mmr.cz (internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj)

Od roku 2004 je podpora v rámci SPPCR poskytována na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004, kterým byla schválena realizace programu do roku 2007. V souladu s tímto usnesením je oblasti lázeňství primárně věnován podprogram „Podpora rozvoje lázeňství“, který je zaměřen na rekonstrukci a vybudování lázeňské infrastruktury pouze v majetku měst nebo obcí. Není tedy určen pro podnikatele a ostatní organizace.

Projekty města Třeboň zahrnovaly akce spojené s lázeňskou infrastrukturou města a materiálně-technickou vybaveností lázní Aurora. Jejich výčet je uveden v následující tabulce. Podpořené akce ostatních subjektů a výše jejich dotace jsou uvedeny v příloze č. 15.

68

Tab. č. 13 Projekty města Třeboň v rámci SPPCR v letech 2001 až 2005

Rok

Podprogram

Název akce

Částka

Podpora obcí a měst se statutem 2001 lázeňského místa

Parkoviště pro Lázně Aurora

2 057 000

Podpora obcí a měst se statutem 2001 lázeňského místa

Oprava ul. Dukelské a přístupu do areálu lázní

6 066 000

Podpora obcí a měst se statutem 2001 lázeňského místa

Oprava části balneoprovozu Aurora

14 366 000

Podpora obcí a měst se statutem 2001 lázeňského místa

Oprava příjezdové komunikace k lázním Aurora - ulice Svobody

Podpora obcí a měst se statutem 2001 lázeňského místa

Parkoviště u Bertiných lázní

2 080 000

Podpora obcí a měst se statutem 2002 lázeňského místa

Modernizace provozů lázní Aurora I.část

5 200 000

Podpora obcí a měst se statutem 2002 lázeňského místa

Modernizace provozů lázní Aurora

3 512 000

Podpora obcí a měst se statutem 2002 lázeňského místa

Modernizace společenských prostorů lázní Aurora

1 750 000

Podpora obcí a měst se statutem 2003 lázeňského místa

Oprava ulic Sokolské a Jiráskovy v Třeboni

2 974 000

2004 Podpora rozvoje lázeňství

Rekonstrukce chodníků a veřejného osvětlení, úpravy a výsadba veřejné zeleně v Třeboni

3 000 000

Cyklistické pruhy v ulici Svobody 2005 Podpora rozvoje lázeňství v Třeboni Zdroj: www.mmr.cz (internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj)

710 000

1 708 000

Město Třeboň také uspělo při své žádosti o dotaci z EU v rámci Společného regionální operačního programu. Celkové náklady na projekt s názvem „Třeboň – rozvoj lázeňské infrastruktury“ představovaly částku 164 795 800 Kč, z nichž 75 % (123 596 852 Kč) tvořila dotace ze strukturálních fondů EU, 15 % (24 719 370 Kč) vydal stát ze státního rozpočtu a zbylých 10 % (16 476 580) investovalo město ze svých prostředků34.

Projekt zahrnoval 5 etap, které byly rozplánovány na období let 2005 až 2007: 1. Obsahem první etapy, ukončené v prosinci roku 2005, byla realizace městského informačního systému, jehož účelem bylo propojit oba lázeňské subjekty. Součástí 34

Třeboňský svět 11/2006, Třeboň, Informační a kulturní středisko města Třeboně.

69

projektu bylo osazení nových laviček, informačních vitrín s plánem města, zvukových informačních panelů a orientačních značení pro chodce a cyklisty. Projekt upravuje a zlepšuje podmínky pro pohyb a pobyt lázeňských hostů, usnadňuje jejich orientaci ve městě a zároveň umožňuje propagaci jednotlivých míst. V této etapě bylo dále realizováno víceúčelové venkovní sportoviště u Bertiných lázní, které je vybaveno pro stolní tenis, tenis, volejbal a petanque.

2. V rámci druhé etapy byla v lázních Aurora vybudována nová víceúčelová hala o rozměrech 17,5 x 30 m, která slouží pro skupinový rehabilitační tělocvik, cvičení jógy a míčové hry (basketbal, volejbal a tenis). Součástí této etapy bylo také otevření nového fitness centra s moderními přístroji na ploše 130 m2. Obě nová střediska byla uvedena do provozu v lednu roku 2006.

3. Třetí etapa, ukončená v červnu roku 2006, zahrnovala výstavbu bazénu, sauny, solária a hřiště na squash v lázních Aurora. Bazén o délce 25 m je naplněn mírně slanou vodou, jež na rozdíl od klasické sladkovodní chlorové technologie nezpůsobuje podráždění očí.

4. V rámci čtvrté etapy, která bylo ukončena v říjnu 2006, byly vybudovány dvě bowlingové dráhy a aqua centrum v lázních Aurora. Jako doplnění bazénu se slanou vodou zde byla vytvořena divoká řeka, tobogán, perličková masážní lavice, stěnová hydromasáž, chrlič, vodní hřib a whirpooly pro 6 a 12 osob.

5. Pátá etapa počítá s výstavbou sportovně-rehabilitační haly v Bertiných lázních, která bude sloužit k provozování míčových her, tenisu, cvičení a bowlingu. Součástí haly bude veškeré technické zázemí včetně sportovního klubu. Vzniknout má také parkoviště s kapacitou až 60 míst. To bude sloužit pro všechna nově vzniklá sportoviště v této oblasti. Ukončení je plánováno v květnu roku 2007.

Podstatou projektu je rozšíření obou lázní o tzv. wellness centra a vybudování navazujících služeb. Při přípravě záměru se vycházelo z dlouhodobého plánu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v souvislosti s posledními trendy a změnami vnějších podmínek. Projekt má vytvořit dodatečnou nabídku nejen pro lázeňské hosty, ale i pro další návštěvníky města a místní obyvatele a rozšířit tak množství atraktivit Třeboně i celého regionu. 70

Důležitým východiskem projektu je také skutečnost, že léčebná kapacita třeboňských lázní je asi dvojnásobná oproti kapacitě ubytovací. Zbývající lůžka a další navazující služby budou realizovány v soukromé sféře.

Spolupráce soukromého a veřejného sektoru představuje významný nástroj sociálněekonomického rozvoje obcí. Koncentrací prostředků a úsilí lze snáze a efektivněji dosáhnout realizace řady cílů a projektů. Základem kooperace by se měla stát společně sdílená vize a strategie rozvoje. Úlohou města je nejen účastnit se přímo vztahů s jednotlivými subjekty soukromého a veřejného sektoru a místními obyvateli, ale také iniciovat, koordinovat a podporovat jejich vzájemnou kooperaci a komunikaci.

Specifikem třeboňských lázní je skutečnost, že oboje lázně - Bertiny lázně a lázně Aurora - jsou ve vlastnictví města. Jejich provozovatelem jsou dvě na sobě nezávislé společnosti s ručením omezeným, které městu platí roční nájemné. Získané prostředky pak město znovu vrací do rozvoje lázní. Výsledkem je intenzívní spolupráce mezi městem a oběma lázeňskými společnostmi, spočívající ve vytváření a realizaci společných cílů. Město se tak stává žádaným cílem pro strávení dovolené a léčení, ale i za účelem bydlení a podnikání.

Stanovená strategie města Třeboně („Lázně a město jedno jsou“) nastartovala spolupráci mezi městem, lázněmi, ubytovacími zařízeními a dalšími podnikateli. Společný cíl různých subjektů zde představuje vytvoření kvalitní nabídky lázeňství a následné sdílení benefitů. Výsledky je možné vidět zejména ve zvýšení kvality a rozsahu nabídky subjektů, spolupráci v oblasti propagace (např. vydávání propagačních materiálů či tvorba místní informační infrastruktury) a společné organizaci nejrůznějších kulturních a společenských akcí pro návštěvníky města. Je však nutné nadále posilovat dlouhodobou a koncepční spolupráci města, podnikatelů i místních obyvatel na strategických otázkách týkajících se všestranného rozvoje města.

71

10 EKONOMICKÝ A SOCIÁLNÍ VÝZNAM LÁZEŇSTVÍ PRO ROZVOJ MĚSTA A REGIONU

10.1 Hospodářská situace v regionu Region Třeboňsko zahrnuje oblast 27 obcí Svazku obcí regionu Třeboňsko (SORT) o celkové rozloze 527,77 km2. Podstatná část regionu je tvořena mělkou Třeboňskou pánví. Necelých 50 % území je pokryto lesy a více jak desetinu povrchu zaujímají vodní plochy (rybníky, řeky, umělé toky). Přibližně polovina oblasti je tvořena tzv. kulturní krajinou, tj. poli, loukami, sídly a komunikacemi. Počet obyvatel se pohybuje kolem 20 000, hustota obyvatel činí pouze 37,8 obyvatel na km2, tedy méně než třetinu republikového průměru.35. Nejvíce obyvatel je soustředěno v centru regionu v Třeboni (8 871 obyvatel, tj. téměř 45 % populace regionu), Chlumu u Třeboně (2 168 obyvatel) a Lomnici nad Lužnicí (1 674 obyvatel), průměrný počet obyvatel v ostatních obcích je 29836.

Třeboňsko je oblastí, kde v hospodářské činnosti po staletí dominovalo zemědělství, lesnictví,

rybníkářství

a

drobná

řemesla.

Poslední

majitelé

třeboňského

panství

Schwarzenberkové neměli na rozvoji průmyslu zájem, takže až do druhé světové války byly jedinými průmyslovými podniky regionu pivovar v Třeboni a sklárna v Chlumu u Třeboně. Ani poválečný všeobecný rozvoj průmyslu se Třeboně příliš nedotkl. K původním podnikům přibyly pouze oděvní závod Otavan a výrobna prefabrikátů v Majdaleně. V rámci kolektivizace zemědělské výroby vznikly velkovýkrmny vepřů, hovězího dobytka a drůbeže. Rozvíjelo se stavebnictví a těžba surovin, zejména štěrkopísků a rašeliny. Naproti tomu toto období těžce postihlo drobné živnostníky, majitele obchodů, restaurací a řemeslných dílen, jejichž živnosti (někdy včetně domu) byly zčásti zestátněny, zčásti zrušeny. Tímto zásahem byl utlumen rozvoj řemesel a obchodu.

V roce 1960 obdrželo město lázeňský statut a k rozvoji lázeňství přispěla výstavba nového lázeňského komplexu Aurora v 70. letech. Zrušení třeboňského okresu a následné přednostní vkládání investičních prostředků do budování nového průmyslu a obytných sídlišť v nástupnických okresních městech Jindřichův Hradec a České Budějovice, znamenalo 35 36

Program sociálního a ekonomického rozvoje regionu Třeboňska do roku 2015. Zdroj: http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/okresy/CZ0313 (internetové stránky ČSÚ).

72

logicky omezení investičních akcí v ostatních městech a obcích, kde často nezbývalo ani na nezbytné opravy a údržbu. Paradoxem je, že s odstupem času lze „nepřízeň osudu“, která zabránila rozvoji průmyslu a částečně i nové výstavbě v centru Třeboně, hodnotit spíše pozitivně. Nedostatek finančních prostředků

v městské pokladně zabránil provést tehdy

obecně rozšířenou „modernizaci“ staré zástavby, kterou byly často napáchány nenahraditelné škody na historických památkách.

Radikální obrat přinesl rok 1989. Pod dohledem památkářů byly provedeny opravy fasád i vnitřní rekonstrukce památkově chráněných budov, soukromých i v majetku města i státu. Ve svých domech majitelé po čtyřicetileté přestávce v soukromém podnikání opět otevřeli obchody, restaurace, penziony a pomalu se obnovuje i rozvoj řemesel, čímž se vytvořily nové pracovní příležitosti. Pro většinu podnikatelů byl start obtížný, chyběly finanční prostředky a zkušenosti, navázat na minulou tradici bylo prakticky nemožné.

V současnosti mají na Třeboňsku dominantní postavení firmy působící v zemědělství (např. velkovýkrmna vepřů K + K Břilice Gigant), lesním hospodářství (Jihočeské lesy, a. s.), rybolovu a chovu ryb (Rybářství Třeboň, a. s.), zpracovatelském průmyslu (pivovar Regent, a. s.), stavebnictví (Lesostavby Třeboň a. s.; Sloupárna Majdalena, s. r. o.) a těžbě štěrkopísků (Hanson ČR, a. s.). Významný podíl zaujímají Městské slatinné lázně a zařízení pohostinství a ubytování. Rozvíjí se také místní řemesla, zejména v souvislosti s cestovním ruchem (košíkářství, výroba keramiky). Daří se zde lokalizovat i některé netradiční průmyslové výroby (např. firma Lexa, s. r. o. v Hamru, zabývající se výrobou elektrických rozvodných zařízení).

Pro ekonomickou strukturu regionu je typická nerovnoměrnost, která souvisí s demografickou situací a přírodními a historickými podmínkami. Nejvíce obyvatel a zároveň pracovních a podnikatelských příležitostí je soustředěno v centru regionu Třeboni a dále na severojižní ose podél řeky Lužnice. Ostatní sídla jsou převážně zemědělského charakteru s významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství.

Průměrná nezaměstnanost na Třeboňsku je jedna z nejnižších v republice, situace v jednotlivých lokalitách je však odlišná (viz tab. č. 14). Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Třeboňsko byla k 31. 12. 2005 6,5 %, v Třeboni se pohybovala kolem 5,3 %,

73

naopak v Chlumu u Třeboně převýšila 10 %. Relativně nízká míra nezaměstnanosti v oblasti je způsobena také poměrně vysokou mobilitou obyvatel za prací.

Tab. č. 14 Srovnání míry nezaměstnanosti ve vybraných regionech a lokalitách v % (k 31. 12. 2005)

Region/lokalita

Průměrná míra nezaměstnanosti

Česká republika

9,8

Jihočeský kraj

6,7

Okres Jindřichův Hradec

7,4

Mikroregion Třeboňsko

6,5

Vybrané obce mikroregionu: Třeboň

5,3

Lomnice nad Lužnicí

6,5

Majdalena

7,7

Novosedly nad Nežárkou

10,2

Chlum u Třeboně

10,3

Zdroj: portal.mpsv.cz/sz/local/jh_info (internetové stránky Úřadu práce Jindřichův Hradec)

Budoucí vývoj regionu je třeba směrovat ve smyslu trvale udržitelného rozvoje s důrazem na vytvoření dostatečného množství pracovních příležitostí. Negativní vliv v oblasti zaměstnanosti mělo v poslední době zejména uzavření výroby podniku Otavan, a. s. v Třeboni (původně největšího zaměstnavatele v regionu) a skláren Český křišťál v Chlumu u Třeboně. Zatímco první případ souvisí zejména s celorepublikovou krizí textilního průmyslu v souvislosti s vnější konkurencí, uzavření podniku Český křišťál bylo zapříčiněno špatným vedením podniku, a region tak přišel nejen o pracovní místa (cca 600), ale i významnou tradiční atraktivitu regionu. Jako nejvýhodnější směry budoucího vývoje regionu se jeví rozvoj produktivního a ekologicky šetrného rybářství, lesnictví a zemědělství, lázeňství a cestovního ruchu, moderního lehkého a potravinářského průmyslu, aktivního středního a drobného podnikání, vědy a inovací37. Vyrovnanost zastoupení jednotlivých odvětvových skupin ve struktuře ekonomické základny znamená i menší rizika případných výkyvů v zaměstnanosti. 37

Program sociálního a ekonomického rozvoje regionu Třeboňska do roku 2015.

74

10.2 Význam komunálního lázeňství pro rozvoj města a regionu Lázeňství na Třeboňsku je v současnosti důležitou součástí hospodářství regionu. Jeho význam lze vymezit jako -

zdroj pracovních a podnikatelských příležitostí – přímých i nepřímých

-

významná atraktivita cestovního ruchu

-

faktor ovlivňující životní prostředí lokality

-

faktor ovlivňující životní úroveň místních obyvatel a spokojenost návštěvníků města

-

faktor ovlivňující rozpočet města

Lázeňství jako zdroj pracovních a podnikatelských příležitostí Lázně v současné době vytváří cca 420 pracovních míst38 a jsou tak jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu. Podle odborných odhadů jedno pracovní místo v lázeňství iniciuje vznik nejméně dvou dalších v návazných oborech39. Lázně mají přímý vliv na rozvoj pracovních a podnikatelských příležitostí v řadě oblastí, zejména ubytování, stravování, prodeje turistického zboží a poskytování nejrůznějších služeb (kadeřnictví, kosmetika, sportovní a relaxační služby, zdravotnické služby, průvodcovské služby a cestovní agentury, společensko-kulturní zařízení).

Nejvýznamnějším příkladem je oblast ubytovacích služeb. V současné době je asi ¼ lázeňských hostů, tj. cca 5000 osob ročně (viz tab. č. 10), ubytována v soukromých hotelech a penzionech

v okolí

zrekonstruována

řada

lázní.

V historickém

historických

objektů.

centru

Třeboně

„Jistota“

byla

lázeňské

za tímto klientely

účelem snižovala

podnikatelské riziko a motivovala ke zvýšení kvality a množství služeb.

Rozvoj lázeňství v Třeboni se stal také předmětem zájmu hotelových řetězců. V roce 2005 byly v blízkosti lázní Aurora vybudovány nové ubytovací kapacity, tzv. Apartmány Nový Svět a Elizabeth, které provozuje společnost OREA, největší český hotelový řetězec. Nové apartmány jsou vybaveny obývací částí a kuchyňkou a nabízejí celkem 113 lůžek. V letech 2008 až 2009 se dále plánuje dokončení výstavby dvou nových hotelů s wellness 38 39

Výroční zprávy lázní Aurora, s. r. o. a Bertiných lázní, s. r. o., 2005. Sborník přednášek 7. konference Sdružení lázeňských míst, 2004.

75

centrem a dalšími službami (opět provozovaných společností OREA) o celkové kapacitě 250 lůžek. Realizátorem obou zmíněných akcí je významná developerská společnost Indes Invest, s. r. o. Obr. č. 7 Apartmány Nový Svět – interiér

Zdroj: www.orea.cz/novysvet (internetové stránky Apartmánů Nový Svět)

Oblast přímých dopadů lázeňství je však daleko širší. Delší pobyt lázeňských hostů dává předpoklad k využívání dalších služeb, např. opravny obuvi, lékárny, krejčovství (úpravy oděvů), čistírny aj., které turisté zdržující se ve městě jen pár dní nebo hodin většinou nepotřebují. V oblasti nepřímých efektů pak přispívá lázeňství k rozvoji firem zejména z oblasti potravinářství, stavebnictví, cestovního ruchu (cestovní kanceláře), dodavatelů vnitřního vybavení, čistících prostředků, textilu, zdravotnického materiálu a nejrůznějších služeb (marketing a propagace, výpočetní technika, praní prádla, opravy a údržba, zdravotnické služby aj.).

Lázeňství jako významná atraktivita cestovního ruchu

Existence lázní v Třeboni přispívá také k posílení Třeboně jako centra kultury a

cestovního ruchu. Lázně jsou významnou atraktivitou cestovního ruchu a zároveň se zde koná řada společenských a kulturních akcí. Lázeňští hosté jsou určitou „zárukou“ návštěvnosti nejrůznějších událostí, a proto se Třeboň stává oblíbeným cílem řady umělců, herců, hudebních a zábavních skupin. Samotné město má vlastní symfonický orchestr

76

(Třeboňský lázeňský symfonický orchestr), pěvecký sbor (Pěslav – Ozvěna), flétnový soubor (Třeboňští pištci), divadelní spolek (Kajetán Třeboň), spolek loutkového divadla, budovu divadla J. K. Tyla s výzdobou z 19. století, kino a moderní kulturní a kongresové centrum.

Významné dopady má spolupráce města, lázní a dalších podnikatelů v oblasti

organizace společensko-kulturních akcí. Mezi nejznámější události patří Lázeňská Třeboň, mezinárodní festival animované tvorby Anifest, hudební festival Třeboňská nokturna, festival Okolo Třeboně, Třeboňský divadelní festival, Rybářské slavnosti, Pivní slavnosti, historická slavnost Krčínova Třeboň a další (viz volná příloha). Vzájemnou spoluprací v nabídce a propagaci jednotlivých akcí dochází k znásobení atraktivity lokality i získaných ekonomických efektů.

Obdobné přínosy má spolupráce jednotlivých subjektů v oblasti propagace. Na Třeboňsku má nejčastěji podobu vydávání společných propagačních materiálů, tvorby místní informační infrastruktury, případně účasti na výstavách a veletrzích lázeňství a cestovního ruchu. Vzájemná propojenost internetových prezentací subjektů je však spíše nedostatečná. V roce 2006 byla s podporou Evropské unie40 vytvořena Marketingová studie Třeboňska, která se zaměřuje zejména na analýzu cílových trhů regionu a návrhy některých opatření v oblasti marketingu regionu. Pilotní opatření studie jsou zaměřena na zlepšení a optimalizaci internetové prezentace regionu a vytvoření komplexního regionálního informačního systému.

Informační a kulturní středisko Třeboň, které je příspěvkovou organizací města, zajišťuje v současné době propagaci regionu a provoz některých kulturních zařízení. Jeho aktivity zahrnují: -

prodej turistického zboží a poskytování turistických služeb včetně

průvodcovské

činnosti, -

vydávání propagačních materiálů a účast na veletrzích cestovního ruchu,

-

správu internetových stránek www.itrebon.cz,

-

pořádání a spoluúčast na řadě akcí pro turisty i místní obyvatele (festivaly, koncerty, divadelní představení, řemeslné trhy),

-

vydávání časopisu Třeboňský svět,

40

Na základě grantového schématu podopatření Rozvoj regionálních a místních služeb pro cestovní ruch v rámci Společného regionálního operačního programu.

77

-

provoz městského kina, divadla, knihovny, kulturního a kongresového centra Roháč, Radniční věže, Výstavního sálu Pod Věží a expozice Třeboňsko, krajina a lidé umístěné v areálu třeboňského zámku.

Důležité je také členství města v nejrůznějších organizacích a spolupráce s řadou dalších subjektů, zejména Českou inspirací, Sdružením lázeňských míst ČR, Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, Agenturou CzechTourism a také s tzv. partnerskými městy (Schrems v Rakousku, Utena v Litvě, Interlaken ve Švýcarsku a Horsen v Dánsku).

Lázeňství jako faktor kvality životního prostředí

Lázeňství svým charakterem přispívá ke kvalitě a ochraně životního prostředí. Může však současně přinášet i určitá rizika. Týká se to například nevhodného chování lázeňských hostů k přírodě nebo narušení atmosféry místa vlivem nadměrné návštěvnosti i výstavby doprovodných zařízení lázeňství a cestovního ruchu (aquaparky, casina, nadměrný růst počtu ubytovacích zařízení). Přestože se v současné době hovoří spíše o nevyužitém potenciálu území, je nutné budoucí rozvoj lázeňství usměrňovat a regulovat také z pohledu udržitelnosti rozvoje. Podle předsedy Sdružení lázeňských míst Ing. Jiřího Houdka „zůstane Třeboň nadále klidným a pěkným lázeňským městem, i v případě zdvojnásobení současného počtu návštěvníků města“41. Zde je však nutné upozornit na vysokou sezónnost a nerovnoměrnost rozmístění poptávky i nabídky cestovního ruchu. V hlavní sezóně bývá Třeboň jednou z nejvíce vytížených oblastí jižních Čech.

Lázeňství jako faktor spokojenosti místních obyvatel a návštěvníků města

Lázně mají vliv na zvýšení životní úrovně místních obyvatel. Dávají příležitost k zaměstnání, podnikání a přinášejí možnosti využívání širšího spektra služeb narozdíl od ostatních velikostně srovnatelných měst. V rámci zdravotní péče se nejedná jen o ambulantní lázeňskou péči. Na základě doporučení lékaře mohou obyvatelé docházet do lázní na rehabilitace místo toho, aby dojížděli do nemocnic v okolních městech. Občané města mohou dále využívat sportovní a relaxační zařízení lázní, stravovací odbytová střediska, kosmetické

41

MF Dnes, jižní Čechy, 19. ledna 2006, Praha, MAFRA, a. s.

78

služby, příp. účastnit se kulturních a poznávacích akcí organizovaných lázněmi pro lázeňské hosty. K soukromým společenským akcím si lze pronajmout k tomuto účelu určené prostory (např. společenský sál lázní Aurora, restaurace nebo pergola Bertiných lázní). Sportovních služeb lázní využívají také místní sportovní kluby a školy. Lázně též pronajímají tělocvičnu pro skupinové cvičení. V rámci hudebních koncertů pořádaných v lázních existuje úzká spolupráce i se Základní uměleckou školou v Třeboni. Tato činnost nepřináším lázním podstatný zisk, významně však podporuje pozitivní vzájemný vztah místního obyvatelstva, lázní a města.

Rozvoj lázeňství a cestovního ruchu iniciuje soukromou a komunální sféru ke zlepšení infrastruktury a vybavenosti města a také k péči o životní prostředí. Dochází tak ke zlepšení vzhledu města (květinová výzdoba, udržování čistoty aj.), rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a dopravy (opravy komunikací, informační systém města, bezplatná místní autobusová linka, dvě železniční stanice aj.) a růstu množství a kvality obchodů a služeb (např. počet stravovacích, kulturních a sportovních zařízení). To vše přispívá k vyššímu životnímu standardu obyvatel města.

Spokojenost návštěvníků Třeboně lze nejlépe zhodnotit na základě průzkumu. Kvalitou soukromých a veřejných statků v oblasti cestovního ruchu v Třeboni se v rámci celorepublikového šetření zabýval průzkum „Monitoring návštěvníků v turistických regionech“ realizovaný agenturou CzechTourism v roce 2005. Porovnáním výsledků v Třeboni a České republice celkem lze zhodnotit situaci ve sledované lokalitě a do jisté míry ukázat efektivnost aktivit města a místních podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. Celkem bylo v rámci průzkumu dotázáno 30 640 respondentů, z nichž 76 % pocházelo z ČR a 24 % bylo zahraničních. V lokalitě Třeboň bylo dotázáno 452 osob, z toho 77 % bylo z tuzemska a 23 % ze zahraničí.

Hodnocené služby v rámci průzkumu lze rozdělit do dvou částí – služby spadající převážně do kompetence veřejného sektoru42 a služby poskytované zpravidla soukromým sektorem43. V rámci první skupiny hodnocených služeb bylo v Třeboni nelépe hodnoceno44:

42

Jedná se o tyto položky: péče o čistotu a pořádek, dopravní infrastruktura, dostupnost oblasti hromadnou dopravou, péče o bezpečnost návštěvníků, péče o životní prostředí, místní orientační značení, péče o památky a turistické atraktivity, poskytování informací o regionu a do jisté míry také přátelskost místních lidí k návštěvníkům.

79

-

poskytování informací o regionu (průměrné hodnocení 1,57)

-

péče o čistotu a pořádek (1,58)

-

místní orientační značení (1,62)

-

přátelskost místních lidí k návštěvníkům (1,63)

-

péče o životní prostředí (1,68).

„Nejhůře“ byla naopak hodnocena dopravní infrastruktura (2,46) a dostupnost regionu hromadnou dopravou (2,39). V rámci služeb soukromého sektoru byly v Třeboni nejlépe hodnocen drobný prodej (1,5), stravovací služby (1,65) a ubytovací služby (1,66). Méně pozitivně dopadlo hodnocení regionu podle vybavenosti atrakcemi pro děti (2,5), služeb pro motoristy (2,43) a příležitostí pro zábavu a společenské vyžití (2,15). Podrobné výsledky průzkumu jsou uvedeny v přílohách č. 16 a 17.

V obou skupinách bylo zároveň v Třeboni dosaženo v průměru lepšího hodnocení než v ČR celkem. Nejvýraznější rozdíl se projevil v následujících oblastech: péče o čistotu a pořádek, místní orientační značení, péče o životní prostředí a poskytování informací o regionu. V oblasti služeb soukromého sektoru se jednalo zejména o drobný prodej, rozsah a dostupnost stravovacích kapacit a cenovou úroveň služeb. Horší hodnocení než v ČR se týkalo zejména dostupnosti regionu hromadnou dopravou, úrovně dopravní infrastruktury a služeb pro motoristy. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že spokojenost návštěvníků Třeboně s nabídkou cestovního ruchu je ve srovnání se situací v ČR větší, přičemž lepších výsledků bylo dosaženo v oblasti služeb spadajících převážně do veřejného sektoru. Přehledné srovnání ukazují přílohy č. 16 a 17.

Lázeňství jako faktor ovlivňující rozpočet města

Lázeňství je zdrojem příjmů i výdajů obecního rozpočtu. V oblasti příjmů se jedná o místní poplatky (zejména lázeňský poplatek, ale také částečně poplatek z ubytování, parkování či ze vstupného), daňové příjmy (zejména podíl na dani z příjmu fyzických osob a daň z nemovitostí) a nájemné od lázeňských organizací. V současné době patří mezi významné zdroje příjmů rozpočtu Třeboně dotace na lázeňství. 43

Jedná se o následující položky: služby pro motoristy, služby pro cykloturisty, cenová úroveň služeb, úroveň personálu ve službách cestovního ruchu, úroveň veřejného stravování, ubytovací služby, vybavenost regionu atrakcemi pro děti, příležitosti pro zábavu a společenské vyžití, vybavení regionu pro sportovní aktivity, nákupní možnosti, rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích služeb, nabídka programů pro volný čas a drobný prodej. 44 Nižší číslo označuje lepší hodnocení.

80

Výdaje na lázeňství představují zejména investiční výdaje na lázeňskou infrastrukturu, ale také splátky dluhů města týkající se lázní. V letech 1995 a 1996 přijalo město dva investiční úvěry na přístavbu a rekonstrukci Bertiných lázní. První úvěr byl splacen v roce 2005, uhrazení druhého úvěru se předpokládá v roce 2011. V souvislosti s bezúplatným převodem lázní Aurora v roce 1998 vznikl také městu závazek vůči Fondu národního majetku ve výši 120 mil. Kč. Jeho splacení je stanoveno do roku 2008.

Výdaje města na lázeňství však zahrnují daleko širší skupinu položek, a to zejména výdaje na dopravu (opravy komunikací), kulturu (rekonstrukce památek) a životní prostředí (technické služby, květinová výzdoba, obnova veřejné zeleně, monitoring skládek aj.).

Číselné vyjádření jednotlivých položek příjmů a výdajů města v roce 2005 a jejich rozpočet na rok 2006 jsou uvedeny v tabulkách č. 15 až 18.

81

Tab. č. 15 Příjmy města Třeboně v roce 2005 a výše rozpočtovaných příjmů na rok 2006 (v tis. Kč)

Název Daňové příjmy

Skutečnost k 31. 12. Podíl v % 2005

Rozpočet na rok 2006

Podíl v %

102809

42,65

106592

27,83

Daně

88631

36,77

91700

23,94

Poplatky

14178

5,88

14892

3,89

z toho např. Lázeňský poplatek

4101

1,70

4400

1,15

87379

36,25

137905

36,00

1 – zemědělství a lesní hospodářství

1457

0,60

1557

0,41

2 – průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

3639

1,51

3667

0,96

79684

33,05

127036

33,16

879

0,36

878

0,23 0,01

Nedaňové a kapitálové příjmy

3 – služby pro obyvatelstvo z toho 31,32 – vzdělávání 33 – kultura

22

0,01

20

535

0,22

495

0,13

35 – zdravotnictví

62620

25,98

62620

16,35

tj. pronájem Bertiny lázně

22770

9,45

22770

5,94

Pronájem lázně Aurora

39850

16,53

39850

10,40

15088

6,26

62527

16,32

540

0,22

496

0,13

1134

0,47

1220

0,32

34 - tělovýchova a zájmová činnost

36 – bydlení, komunální služby a územní rozvoj 37 - ochrana životního prostředí 5 – bezpečnost státu 6 - všeobecná veřejná správa a služby

1465

0,61

4425

1,16

50878

21,11

138554

36,17

1213

0,50

1570

0,41

920

0,38

2216

0,58

rekonstrukce památek

0

0,00

800

0,21

Marketingová studie cestovního ruchu

0

0,00

1080

0,28

SROP – fondy EU (Wi-Fi)

0

0,00

979

0,26

Dotace z toho např. životní prostředí Expozice Třeboňsko

SROP – stát (Wi-Fi)

0

0,00

130

0,03

SROP – fondy EU

6872

2,85

76848

20,06

SROP – stát

5861

2,43

14301

3,73

241066

100,00

383051

100,00

Příjmy celkem

Zdroj: Městský úřad Třeboň

Mezi hlavní skupiny příjmů obcí patří daňové příjmy (daně a poplatky) a nedaňové a kapitálové příjmy (pronájmy, pokuty, případně příjmy z prodeje majetku). Nevýhodou pro lázeňská města je, že lázně, jako zdravotnická zařízení, jsou osvobozeny od daně z nemovitostí. Finanční podíl poplatků je většinou minimální, v Třeboni má však určitý význam lázeňský poplatek, jehož výše tvořila v roce 2005 30 % celkového výnosu ze správních a místních poplatků (1,7 % celkových příjmů). V souladu se zákonem o místních

82

poplatcích je výše tohoto poplatku stanovena na 15 Kč/os. a den (maximální dovolená hranice).

Největší část nedaňových a kapitálových příjmů tvoří nájemné od lázeňských společností (v roce 2005 téměř 26 % příjmů rozpočtu45). Město Třeboň také aktivně využívá možností získání dotací ze státního rozpočtu i strukturálních fondů Evropské unie. Dotace tvořily v roce 2005 téměř 51 mil. Kč (21 % rozpočtových příjmů), rozpočet na rok 2006 plánuje dotační příjmy ve výši 138,5 mil. Kč (36 % rozpočtových příjmů), z čehož většinu (66 %) tvoří dotace na program Rozvoj lázeňské infrastruktury, financovaný ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Tento program má být profinancován do konce roku 2007.

45

Průměrný podíl nedaňových a kapitálových příjmů celkem v obcích ČR byl v roce 2004 12 %. Zdroj: Státní závěrečný účet za rok 2004 (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2004_Gt6_pdf.pdf)

83

Tab. č. 16 Výdaje města Třeboně v roce 2005 a výše rozpočtovaných výdajů na rok 2006 (v tis. Kč)

Název

Skutečnost k 31. 12. 2005

Podíl v %

Rozpočet na rok 2006

Podíl v %

1 - Zemědělství a lesní hospodářství

1493

0,75

1900

0,47

2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

9114

4,60

46397

11,57

0

0,00

1200

0,30

31, 32 – Vzdělání

16478

8,32

16323

4,07

33 – Kultura

11079

5,59

20601

5,14

7969

4,02

9669

2,41

příspěvky na kulturu

721

0,36

930

0,23

Expozice Třeboňsko

1499

0,76

3100

0,77

34 - Tělovýchova a zájmová činnost

6001

3,03

24156

6,02

35 – Zdravotnictví

22169

11,19

142741

35,60

běžné výdaje

14677

7,41

20145

5,02

SROP Audit

0

0,00

167

0,04

energetický audit Berta

0

0,00

100

0,02

z toho např. marketingová studie CR 3 - Služby pro obyvatelstvo

z toho např. příspěvek pro IKS

z toho

Aurora - opravy nemovitostí úroky – FNM Splátka závazku – FNM úroky - II. etapa rekonstrukce Bertiných lázní

0

0,00

5000

1,25

1666

0,84

1825

0,46

12092

6,10

12092

3,02

918

0,46

859

0,21

pronájem pozemků pro "wellness centrum"

1

0,00

2

0,00

příspěvek - Charita, Citadela

0

0,00

100

0,02

7492

3,78

122596

30,57

kapitálové výdaje z toho SROP II. etapa - Aurora relaxační hala

7492

3,78

22423

5,59

SROP III. etapa – Aurora bazén

0

0,00

72472

18,07

SROP IV. etapa – Aurora vodní atrakce

0

0,00

22701

5,66

Aurora – investice

0

0,00

5000

1,25

36 - Bydlení, komunální služby a územní rozvoj

18677

9,43

19433

4,85

37 - Ochrana životního prostředí

11172

5,64

14513

3,62

41 - Dávky a podpory sociálního zabezpečení

16274

8,21

18000

4,49

43 - Sociální péče

34

0,02

240

0,06

52 - Krizové řízení

0

0,00

1550

0,39

6372

3,22

7841

1,96

83

0,04

2200

0,55

61 - Územní samospráva

47335

23,89

54431

13,57

63 - Finanční operace

30280

15,28

30375

7,57

1543

0,78

308

0,08

198104

100,00

401009

100,00

53 – Bezpečnost 55 - Požární bezpečnost a int. záchranný systém

64 - Ostatní činnosti Výdaje celkem

Zdroj: Městský úřad Třeboň

84

Největší položku výdajů města tvořily v roce 2005 výdaje na územní samosprávu (47 mil. Kč), finanční operace (30 mil. Kč, z čehož 25 mil. Kč tvořila daň z příjmu právnických osob obce) a výdaje na zdravotnictví, resp. lázeňství (22 mil. Kč, zahrnující splátky úroků a závazku Fondu národního majetku, splátky úroků z úvěru poskytnutých na rekonstrukci Bertiných lázní a náklady na relaxační halu v lázních Aurora v rámci SROP).

Rozpočet na rok 2006 počítá s celkovým nárůstem výdajů o téměř 203 mil. Kč, z čehož představují nejvyšší nárůsty položky ve zdravotnictví, resp. lázeňství (projekt podporovaný ze SROP zde představuje téměř 58 % navýšení), dále v průmyslových a ostatních hospodářských odvětví (více než čtyřnásobný nárůst oproti roku 2005, zahrnující zejména výdaje na rekonstrukce komunikací, marketingovou studii cestovního ruchu aj.) a tělovýchově a zájmové činnosti (cca čtyřnásobný nárůst, představující zejména výstavbu zimního kluziště, nové klubovny pro mládež a rekonstrukci střechy sportovní haly). Největší

částky výdajů rozpočtu na rok 2006 tak představují výdaje na lázeňství (téměř 143 mil. Kč), výdaje na územní samosprávu (54 mil. Kč) a výdaje na průmyslová a ostatní hospodářská odvětví (46 mil. Kč).

Tab. č. 17 Rekapitulace příjmů a výdajů města Třeboně v roce 2005 a rozpočtu na rok 2006 (v tis. Kč)

Název

Skutečnost k 31. 12. Rozpočet na rok 2005 2006

Příjmy celkem

241066

383051

Výdaje celkem

198104

401009

Saldo příjmy – výdaje

42962

-17958

Financování

-7369

17958

Financování – příjmy

0

29172

Financování – výdaje

7369

11214

3572

3572

35593

0

z toho např. jistiny Bertiny lázně Saldo rozpočtu

Zdroj: Městský úřad Třeboň

Položky financování, jako povinné součásti rozpočtu města, představují pro rok 2006 v oblasti příjmů přijetí úvěru na financování podpory ze SROP a zůstatky na účtech obce (29 172 tis. Kč), ve výdajích pak splátky jistin z úvěrů (11 214 tis. Kč). Rozpočet na rok 2006 je plánován s nulovým saldem. Skutečnost roku 2005 přinesla městu přebytek ve výši 35 593 tis. K č.

85

Tab. č. 18 Příjmy a výdaje z lázeňství v letech 2003 až 2005 a v rozpočtu na rok 2006 (v tis. Kč)

Název

Skutečnost k 31. 12. 2003

Skutečnost k 31. 12. 2004

Skutečnost k 31. 12. 2005

Rozpočet na rok 2006

Příjmy z lázeňství

67411

67196

79454

184792

lázeňský poplatek

4213

4041

4101

4400

35 – zdravotnictví

60224

59035

62620

62620

tj. pronájem Bertiny lázně

20474

19218

22770

22770

pronájem lázně Aurora

39750

39817

39850

39850

2974

4120

0

0

0

0

6872

76848

dotace - SROP – stát

0

0

5861

14301

Úvěr na financování SROP

0

0

0

26623

30776

25438

25741

146213

SROP Audit

0

0

0

167

energetický audit Berta

0

0

0

100

Aurora - opravy nemovitostí

0

0

0

5000

dotace - město se statutem lázeňského místa dotace - SROP - fondy EU

Výdaje na lázeňství

úroky – FNM splátka závazku – FNM úroky - rekonstrukce Bertiných lázní

1387

1632

1666

1825

12092

12092

12092

12092 859

1881

1381

918

pronájem pozemků pro "wellness centrum"

0

0

1

2

SROP II. etapa – Aurora relaxační hala

0

0

7492

22423

SROP III. etapa - Aurora bazén

0

0

0

72472

SROP IV. etapa - Aurora vodní atrakce

0

0

0

22701

Aurora – investice

0

0

0

5000

Bertiny lázně – investice

5976

0

0

jistiny Bertiny lázně

9440

10333

3572

3572

Saldo z lázeňství

36635

41758

53713

38579

Zdroj: Městský úřad Třeboň

Z porovnání hlavních příjmů a výdajů na lázeňství (viz tab. č.18) vyplývá, že saldo příjmů a výdajů z lázeňství je kladné. Odečteme-li příjmy a výdaje související se Společným regionálním operačním programem, jako víceméně mimořádných položek, saldo z lázeňství zůstává stále kladné (v průměru cca 40 mil. Kč). Tuto částku je však nutné snížit o další výdajové položky (výdaje na kulturu, dopravu, životní prostředí aj.), které jsou pro fungování lázeňského města nezbytné a jejichž výše není zanedbatelná. Jejich podíl lze však určit pouze odhadem. Realističtější pohled by také přinesl průměr za delší časové období. Dlouhodobou strategií města je 100 % použití příjmů plynoucích z lázeňství zpět na rozvoj města a lázní. Lázeňství vytváří příležitosti pro podnikání a kvalitní prostředí pro bydlení, tedy další potenciál prostředků obce (zejména daňových příjmů).

86

ZÁVĚR Lázeňství v České republice prochází v současné době dynamickým rozvojem. Celkový počet lázeňských hostů v posledních letech roste, dochází však k postupným

změnám ve struktuře klientely. Trvale klesá počet klientů na náklady zdravotního pojištění a naopak rostoucí složku lázeňských hostů představují samoplátci a cizinci. Tato situace je zapříčiněna řadou faktorů. Mezi nejvýznamnější patří změny v životním stylu obyvatelstva, sociálně-ekonomická politika státu a otevírání České republiky Evropě i celému světu.

Reforma zdravotního systému v České republice směřuje ke zvýšení finanční spoluúčasti obyvatel na zdravotní péči a odráží se také v tendencích snížit náklady na lázeňskou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že u řady onemocnění je lázeňská péče nezastupitelná a ne vždy je pacient schopen si ji uhradit z vlastních prostředků (zejména v případě seniorů, dlouhodobě nemocných a dětských pacientů).

Lázeňská péče pomáhá pacientům navrátit se do běžného života a

zároveň působí preventivně vůči vzniku zdravotních problémů. Tím představuje významný

přínos pro zdravotní systém státu.

Pobyt v lázních přináší nejen úlevu od zdravotních problémů, ale i duševní relaxaci, pobyt ve kvalitním životním prostředí či výchovu ke zdravému životního stylu. Lázně se stávají oblíbeným cílem těch, kteří hledají odpočinek nebo posílení své fyzické či psychické kondice. Velmi vhodnou doplňkovou nabídkou lázní se tak stávají různé druhy relaxačních a

rekondičních služeb, od aqua center, přes nejrůznější sportovní aktivity, až po orientální způsoby léčby. Tyto aktivity přinášejí lázním dodatečné příjmy a zvyšují rozsah a úroveň poskytovaných služeb. V zájmu ochrany spotřebitele by však bylo vhodné odlišit lázeňské společnosti s odbornou léčebnou péčí a zařízení poskytující pouze relaxační služby (např. formou oficiální kategorizace).

Tradiční léčebné lázeňství má pro zdraví obyvatel nesporný význam a navíc je i naší konkurenční výhodou vůči zahraničním lázním. České lázeňství by mělo být v budoucnosti spojováno s profesionální léčebnou péčí, kvalitními přírodními léčivými zdroji, krásným

a zdravým životním prostředím a vynikající úrovní infrastruktury a služeb. K dosažení tohoto cíle je třeba nastolit úzkou spolupráci všech dotčených subjektů, tj. lázeňských

87

zařízení, lázeňských obcí a regionů, státních orgánů z oblasti zdravotnictví, cestovního ruchu a regionálního rozvoje, zdravotních pojišťoven, vzdělávacích a výzkumných ústavů a v neposlední řadě všech poskytovatelů služeb v lázeňství.

V posledních letech měla pro rozvoj lázeňství v České republice velký význam

veřejná podpora ze státního rozpočtu a v současné době také dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Od roku 2001 je lázeňství podporováno v rámci tzv. Státního programu podpory cestovního ruchu a po vstupu České republiky do Evropské unie také prostřednictvím Společného regionálního operačního programu. Největší část prostředků, věnovaných na lázeňství, byla do současné doby použita na zkvalitnění lázeňské infrastruktury, zejména ve vlastnictví obcí. V řadě lázeňských míst tak došlo k významnému zlepšení podmínek pro rozvoj lázeňství, které často představuje jednu z hlavních složek ekonomiky lokality.

Pro rozvoj lázeňství je nutné věnovat pozornost nejen vybudování kvalitní a moderní materiálně-technické základny, ale i výchově a vzdělání pracovníků v lázeňství, a to od lékařů a zdravotnického personálu, přes pracovníky jednotlivých provozů, až po manažery lázní i lázeňských míst. V této oblasti přetrvávají v České republice stále rezervy. Lze však předpokládat, že změny tohoto charakteru vyžadují delší období. Samostatnou kapitolou je oblast výzkumu v lázeňství, jako jednoho z nejdůležitějších nástrojů dalšího rozvoje tohoto oboru. Po více než desetileté přestávce vznikl za tímto účelem v roce 2004 Ústav lázeňské medicíny se sídlem v Mariánských Lázních.

Dalším rozhodujícím faktorem pro úspěch českého lázeňství u zahraničních ale i domácích návštěvníků je kvalitní marketing, a to na úrovni národní, regionální i lokální. Na státní úrovni se propagací a marketingovým výzkumem v oblasti lázeňství zabývá příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj, agentura CzechTourism. Přes řadu jejích aktivit v posledních letech, Česká republika v úrovni zahraniční propagace pokulhává za aktivitou některých našich lázeňských konkurentů (např. Maďarsko, Německo). Je také nutné zlepšit spolupráci CzechTourism s jednotlivými lázeňskými místy a kooperaci v rámci regionů. Společným úsilím lze lépe využít vynaložených prostředků a znásobit získané efekty.

Existence lázní je vázána na výskyt přírodních léčebných zdrojů. Kvalita okolního prostředí a péče o něj je pro rozvoj lázeňství velmi důležitá. Spolupráce lázní a lázeňských 88

míst se stává nezbytnou potřebou, stejně jako podpora a zapojení podnikatelských a ostatních subjektů a obyvatel v destinaci. Koncepční, iniciativní a koordinační úlohu by zde měla hrát obecní samospráva. Její úloha by měla spočívat v tvorbě dlouhodobé koncepce rozvoje (ve spolupráci se všemi dotčenými subjekty) a podpoře její realizace prostřednictvím nejrůznějších nástrojů, zejména administrativně-správních (vyhlášky, územní plán a strategické dokumenty), majetkových (zvýhodněné pronájmy a prodeje, poskytování veřejných statků), rozpočtových (volba výše a druhu místních poplatků, dotace, úvěry a záruky) a komunikačních (práce s veřejností).

V České republice bylo ke konci roku 2004 66 soukromých lázeňských společností, 2 společnosti ve vlastnictví měst (Třeboň a Hodonín) a 15 státních lázeňských zařízení. Touto strukturou se významně odlišujeme například od Německa, kde je téměř 80 % lázní v komunálním vlastnictví. Lze konstatovat, že o úspěchu hospodaření lázní nerozhoduje forma vlastnictví, ale zejména záměry, vzdělání a úsilí managementu a úroveň spolupráce a komunikace se všemi dotčenými subjekty.

Město Třeboň je vlastníkem 2 lázeňských subjektů, Bertiných lázní (od roku 1992) a lázní Aurora (od roku 1998). Obě zařízení jsou v současné době provozována samostatnými společnostmi s ručením omezeným, které městu odvádí každoročně nájemné. Tento vzájemný vztah umožňuje oddělené hospodaření lázní a města a současně samostatné řízení lázeňských společností. Město získává dohled nad činností lázní a zároveň významný prostředek sociálně-ekonomického rozvoje obce.

Třeboňské lázně jsou v současné době vyhledávány jak pro tradiční léčebné pobyty (s indikací poruch pohybového ústrojí), tak za účelem relaxace nebo strávení dovolené. Více než polovinu návštěvníků třeboňských lázní tvoří pacienti na náklady zdravotního pojištění; rostoucí složku klientely však představují samoplátci a účastníci relaxačních pobytů. Jejich počet se v roce 2005 ve srovnání s rokem 2000 více než zdvojnásobil. Podíl této složky klientely byl v roce 2005 35,8 % a je tedy výrazně vyšší než činí průměr za všechna lázeňská místa v České republice (17,8 %). Opačná situace je však v případě zahraničních návštěvníků lázní. Jejich podíl v třeboňských lázních v posledních letech stagnuje a pohybuje se pod průměrným stavem v České republice.

89

Město Třeboň považuje lázeňství za významný zdroj sociálního a ekonomického

rozvoje města. Na základě zvolené dlouhodobé strategie vrací získané nájemné zpět do lázeňských společností ve formě investic. V letech 1995 a 1996 také přijalo dva dlouhodobé úvěry na rekonstrukci a rozšíření Bertiných lázní. Aktivně též využívá možností získání dotací ze státního rozpočtu a strukturálních fondů Evropské unie. Výše získaných prostředků ze Státního programu podpory cestovního ruchu v letech 2001 až 2005 byla 44 423 tis. Kč. V rámci Společného regionálního operačního programu byl v letech 2005 až 2007 realizován rozsáhlý projekt Rozvoj lázeňské infrastruktury, jehož celkové náklady činily 164 796 tis. Kč. Realizované

investiční

akce

směřovaly

ke

zlepšení

lázeňské

infrastruktury

ve

městě, rekonstrukci a modernizaci léčebného, ubytovacího a stravovacího úseku lázní a rozšíření jejich nabídky o sportovní a relaxační služby. Tato strategie byla zvolena v souvislosti s nastávajícími změnami vnějších podmínek (zejména v oblasti financování lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění), růstem domácí a zahraniční konkurence a rostoucími požadavky návštěvníků lázní.

Významnou charakteristikou třeboňských lázní je aktivní spolupráce s místními ubytovacími zařízeními (hotely a penziony). Tato spolupráce byla započata v letech 1995 až 1997 realizací podnikatelského záměru Bertiných lázní, jehož cílem bylo rozšíření kapacity a kvality poskytovaných služeb. V lázních došlo k významnému rozšíření léčebného provozu, chybějící ubytovací kapacity však byly nahrazeny smluvní spoluprací s ubytovateli v bezprostředním okolí lázní. Tento projekt byl realizován v souladu s celkovou strategií města v oblasti lázeňství, kterou vyjadřuje vize „Lázně a město jedno jsou“. Cílem je rozšířit a podpořit poskytování služeb lázeňským hostům na území celého města a iniciovat tak podnikatelskou a investiční aktivitu v obci.

Důležitost rozvoje lázeňství pro město dokládá jeho postavení v Programu sociálního a ekonomického rozvoje Třeboně, jako základního rozvojového dokumentu obce. Činnosti města směřují ke zlepšování situace v oblasti lázeňské infrastruktury a služeb (rozšiřování sportovní nabídky města a jeho vybavenosti, informační servis apod.), dopravy (rekonstrukce silnic, tvorba bezbariérových zón, bezplatná městská doprava), životního prostředí (péče o veřejnou zeleň ve městě, ochrana a obnova přírodního bohatství) a kulturního a společenského života ve městě (pravidelné pořádání festivalů, slavností a koncertů).

90

Mezi hlavní úkoly lze však nadále zařadit zejména zkvalitnění dostupnosti regionu veřejnou dopravou, vybudování obchvatu historického centra města, vytvoření dodatečných možností parkování v blízkosti centra Třeboně a dokončení oprav některých komunikací. Dále je nutné kontinuálně vytvářet podmínky pro mimosezónní využití nabídky města a regionu a zvyšovat úroveň zahraniční propagace destinace. Prestiži města i lázní by také mohlo přispět vybudování vysoké školy se zaměřením na oblast lázeňství nebo cestovního ruchu. Je nutné zdůraznit, že realizace těchto záměrů závisí nejen na iniciativě místních subjektů, ale v řadě případů také na aktivitách regionální a státní správy a vzájemné spolupráci.

Třeboňské lázně jsou významným zdrojem pracovních, podnikatelských a investičních příležitostí. Odhaduje se, že jedno pracovní místo v lázeňství iniciuje vznik nejméně dvou dalších v návazných oborech. Existence lázní dále podporuje rozvoj cestovního ruchu a kulturně-společenského života ve městě, pozitivně působí na kvalitu životního prostředí, je zdrojem příjmů rozpočtu města a v celkovém efektu zvyšuje životní úroveň obyvatel. Lázeňství představuje v současné době jeden z hlavních směrů rozvoje celého regionu Třeboňska a vhodným způsobem doplňuje nebo podporuje další strategické oblasti, tj. zejména rozvoj cestovního ruchu, ekologicky šetrného rybářství, zemědělství a lesnictví, drobného podnikání a řemesel.

91

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Výdaje na zdravotnictví v roce 2004 (v mil. Kč)

13

Tab. č. 2 Výdaje zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči v letech 2003 a 2004

21

Tab. č. 3 Výsledky Státního programu podpory cestovního ruchu v letech 2001 až 2005

25

Tab. č. 4 Rozdělení prostředků strukturálních fondů na jednotlivé priority SROP v období 2004 až 2006 (v Eurech)

27

Tab. č. 5 Projekty v oblasti lázeňství v rámci podopatření Podpora nadregionálních služeb CR (4.1.1) a Podpora nadregionální infrastruktury CR (4.2.1) a grantového schématu podopatření Podpora nadregionální infrastruktury CR pro podnikatele, právnické osoby (GS)

29

Tab. č. 6 Projekty v oblasti lázeňství v rámci opatření Specifické vzdělávání v období 2004 až 2006

31

Tab. č. 7 Důvody nespokojenosti zahraničních hostů podle průzkumu General Marketing

33

Tab. č. 8 Příklad forem majetkových vztahů v lázeňství ve vybraných zemích (v procentech) Tab. č. 9 Využití ubytovací kapacity lázní Aurora (v %) v letech 2003 až 2005

34 50

Tab. č. 10 Počet hostů ubytovaných mimo lázně Aurora a Bertiny lázně v letech 2000 až 2005

50

Tab. č. 11 Počet lázeňských hostů a jejich struktura v ČR a třeboňských lázních v letech 2001 – 2005

54

Tab. č. 12 Cíle a projekty v oblasti lázeňství a cestovního ruchu v rámci Programu sociálního a ekonomického rozvoje Třeboně z roku 1998 Tab. č. 13 Projekty města Třeboň v rámci SPPCR v letech 2001 až 2005

60 63

Tab. č. 14 Srovnání míry nezaměstnanosti ve vybraných regionech a lokalitách v % (k 31. 12. 2005)

68

Tab. č. 15 Příjmy města Třeboně v roce 2005 a výše rozpočtovaných příjmů na rok 2006 (v tis. Kč)

76

Tab. č. 16 Výdaje města Třeboně v roce 2005 a výše rozpočtovaných výdajů 92

na rok 2006 (v tis. Kč)

78

Tab. č. 17 Rekapitulace příjmů a výdajů města Třeboně v roce 2005 a rozpočtu na rok 2006 (v tis. Kč)

79

Tab. č. 18 Příjmy a výdaje z lázeňství v letech 2003 až 2005 a v rozpočtu na rok 2006 (v tis. Kč)

80

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Vývoj struktury lázeňských hostů v letech 2000 až 2005

14

Graf č. 2 Počet lázeňských hostů v krajích České republiky (2005)

15

Graf č. 3 Struktura lázeňských hostů v krajích České republiky (2005)

15

Graf č. 4 Struktura výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v roce 2004 (v %) 17 Graf č. 5 Výdaje v rámci SPPCR v letech 2001 až 2005

26

Graf č. 6 Počet hostů lázní Aurora a navrácené poukazy v letech 2000 až 2005

45

Graf č. 7 Počet hostů Bertiných lázní a navrácené poukazy v letech 2000 až 2005

45

Graf č. 8 Struktura klientely v lázních Aurora v letech 2000 až 2005

46

Graf č. 9 Struktura klientely v Bertiných lázních v letech 2000 až 2005

47

Graf č. 10 Průměrná doba pobytu v lázních Aurora a Bertiných lázních v letech 2000 až 2005 Graf č. 11 Počet lůžkodnů a jejich struktura v lázních Aurora v letech 2000 až 2005

47 48

Graf č. 12 Počet lůžkodnů a jejich struktura v Bertiných lázních v letech 2000 až 2005

48

Graf č. 13 Počet pacientů lázní Aurora a Bertiných lázní podle pojišťovny v letech 2000 až 2005

49

Graf č. 14 Hospodaření lázní Aurora v letech 2000 až 2005 (v tis. Kč)

52

Graf č. 15 Hospodaření Bertiných lázní v letech 2000 až 2005 (v tis. Kč)

53

Graf č. 16 Struktura tržeb v lázních Aurora a Bertiných lázních v roce 2005

53

Graf č. 17 Struktura nákladů v lázních Aurora a Bertiných lázních v roce 2005

54

Graf č. 18 Srovnání struktury klientely v třeboňských lázních a ČR v roce 2005

55

Graf č. 19 Realizace SPPCR jednotlivými subjekty v Třeboni podle výše dotace (v %)

62

93

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1 Ekonomické dopady lázeňství v regionu

10

Schéma č. 2 Základní vztahy mezi klíčovými aktéry v lázeňství

18

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Grafické zobrazení vztahu lázeňství a cestovního ruchu a vlivu wellness

7

Obr. č. 2 Lázně Aurora

40

Obr. č. 3 Terasa Bertiných lázní

41

Obr. č. 4 Restaurace Harmonie v lázních Aurora

43

Obr. č. 5 Wellness centrum v lázních Aurora

43

Obr. č. 6 Třeboňský zámek a park

44

Obr. č. 7 Apartmány Nový Svět – interiér

70

94

SEZNAM LITERATURY ODBORNÉ KNIHY

KNOP, K. a kol.: Lázeňství - ekonomika a management. Praha, Grada Publishing, s. r. o. 1999. KOLEKTIV AUTORŮ: Cestovní ruch I. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 2004. KOLEKTIV AUTORŮ: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, Vydavatelství Aleš

Čeněk, s. r. o 2004. MALÁ V.: Cestovní ruch - vybrané kapitoly. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 1999. NĚMČANSKÝ, M.: Odvětví cestovního ruchu I, II. Karviná, Slezská universita 1999. PSÍKOVÁ, J.: Takové byly a jsou třeboňské lázně. Třeboň, Bertiny lázně, s. r. o. 2003. TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 1998.

ODBORNÁ PERIODIKA A SBORNÍKY

C. O. T. business, listopad, Praha, C. O. T. media s. r. o., 2005. C. O. T. business, listopad, Praha, C. O. T. media s. r. o., 2006. KMECO, L.: Mestský cestovný ruch. Ekonomická revue cestovného ruchu, ročník XXXIII, Ekonomická fakulta Univerzity Mateja Bela 2000, č. 2. KNOP, K. - DIVIŠOVÁ, M.: Lázeňství včera, dnes a zítra. Tourism Courier, ročník 10, 2000, č. 105. Sborník přednášek 7. konference Sdružení lázeňských míst, 2004. TOTH, P.: Zdroje a nástroje sociálně ekonomického rozvoje obcí. Sborník konference Regionální politika a úloha euroregionů, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005. VONDRUŠKA, R.: Pohled CzechTourism na spolupráci lázeňských míst a lázeňských zařízení v oblasti prezentace a propagace lázeňství. Sborník přednášek 9. konference Sdružení lázeňských míst, 2006.

DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

SCHÁNĚLCOVÁ, J.: Sociálně-ekonomické dopady lázeňství na Třeboňsko. Bakalářská práce, Praha, Vysoká škole hotelová v Praze 8, 2002.

95

ŽIŽKOVÁ, S.: Lázeňství jako součást cestovního ruchu České republiky. Diplomová práce, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2004.

PRÁVNÍ NORMY

Statut lázeňského místa Třeboň, Jihočeský krajský národní výbor 1988. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

STATISTICKÉ ZDROJE

Ekonomické informace ve zdravotnictví, ÚZIS, 2004. Lázeňská péče, ÚZIS, 2000 - 2005. Návštěvnost ubytovacích zařízení cestovního ruchu, ČSÚ, 2005. Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství, mag Consulting, s. r. o., 2006. Statistická ročenka, ČSÚ, 2004.

OSTATNÍ ZDROJE

MF DNES, jižní Čechy, 19. ledna 2006, Praha, MAFRA, a. s. Program sociálního a ekonomického rozvoje města Třeboň, město Třeboň 1998. 96

Program sociálního a ekonomického rozvoje Třeboňska do roku 2015, město Třeboň 2002. Prospekt Bertiny lázně Prospekt lázně Aurora Rozvojový plán. Lázně Lavana Třeboň, únor 2002. Třeboňský svět, ročník 2006, Třeboň, Informační a kulturní středisko. Výroční zprávy lázní Aurora, s. r. o., 2000 – 2005. Výroční zprávy Bertiných lázní, s. r. o., 2000 – 2005. Výroční zpráva Veřejné zdravotní pojišťovny, 2004. Rozhovor s Ing. Jaroslavem Trávníčkem, vedoucím Oddělení zprostředkování pomoci Evropské unie, Ministerstvo pro místní rozvoj, 24. července 2006. Rozhovor s Mgr. Petrem Hálou, ředitelem Ústavu lázeňské medicíny, 4. září 2006.

INTERNET

portal.mpsv.cz/sz/local/jh_info (Úřad práce Jindřichův Hradec) www.aurora.cz (Lázně Aurora, s. r. o.) www.berta.cz (Bertiny lázně, s. r. o.) www.czechtourism.cz (Agentura CzechTourism) www.czso.cz (Český statistický úřad) www.esfcr.cz (Evropský sociální fond v ČR). www.espa-ehv.com (internetové stránky ESPA) www.itrebon.cz (IKS Třeboň) www.kr-karlovarsky.cz (Karlovarský kraj). www.lazne-kur-spa.cz (Svaz léčebných lázní ČR) www.mfcr.cz (Ministerstvo financí ČR) www.mesto-trebon.cz (Městský úřad Třeboň) www.mmr.cz (Ministerstvo pro místní rozvoj) www.mzcr.cz (Ministerstvo zdravotnictví) www.orea.cz/novysvet (Apartmány Nový Svět) www.spas.cz (Sdružení lázeňských míst) www.strukturalni-fondy.cz (Strukturální fondy EU v ČR) www.uzis.cz (Ústav zdravotnických informací a statistiky)

97

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. až 4. čtvrtletí 2005 Příloha č. 2: Přehled kapacit lázeňských zařízení podle krajů v letech 2003 a 2004 Příloha č. 3: Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů v letech 2003 a 2004 Příloha č. 4: Výňatek z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. Příloha č. 5: Pacienti v českých lázních podle indikačních skupin (2005) Příloha č. 6: Struktura pacientů v lázeňských zařízeních ČR v letech 2000 až 2005 Příloha č. 7: Lázeňští hosté v krajích ČR v roce 2005 Příloha č. 8: Struktura výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v roce 2004 Příloha č. 9: Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí za 1. až 4. čtvrtletí 2005 Příloha č.10: Lázně v ČR využívající peloidy a jejich strategické geologické zásoby v m3 Příloha č.11: Struktura klientely v Bertiných lázních a lázních Aurora v letech 2000 až 2005 (lázeňští hosté) Příloha č. 12: Průměrná doba pobytu jednotlivých kategorií hostů v Bertiných lázních a lázních Aurora v letech 2000 až 2005 Příloha č. 13: Struktura klientely v Bertiných lázních a lázních Aurora v letech 2000 až 2005 (lůžkodny) Příloha č. 14: Projekty v oblasti dopravy v rámci Programu sociálního a ekonomického rozvoje Třeboně z roku 1998 Příloha č. 15: Projekty ve městě Třeboni v rámci SPPCR Příloha č. 16: Hodnocení služeb v Třeboni I Příloha č. 17: Hodnocení služeb v Třeboni II Volná příloha

98

PŘÍLOHY

99

Příloha č. 1: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. až 4. čtvrtletí 2005

Počet příjezdů Number of arrivals Celkem

z toho cizinci

Počet přenocování Number of overnight stays Celkem

z toho cizinci

ČR celkem 12 361 793 6 336 128 40 320 477 19 595 035 v tom Hlavní město Praha 4 108 565 3 725 180 11 204 950 10 368 571 Středočeský kraj 770 670 230 857 2 166 842 587 993 Jihočeský kraj 1 023 289 326 962 3 490 237 896 219 Plzeňský kraj 469 280 155 153 1 514 196 450 902 Karlovarský kraj 589 838 405 969 3 792 155 2 619 054 Ústecký kraj 385 056 166 648 1 265 912 517 769 Liberecký kraj 768 061 242 445 2 741 134 962 515 Královéhradecký kraj 972 391 325 271 3 862 054 1 284 891 Pardubický kraj 329 395 52 749 1 097 031 173 258 Vysočina 389 135 59 282 1 160 101 193 722 Jihomoravský kraj 1 056 307 367 439 2 321 628 680 503 Olomoucký kraj 414 910 99 563 1 811 367 287 298 Zlínský kraj 488 766 71 050 1 827 599 258 652 Moravskoslezský kraj 596 130 107 560 2 065 271 313 688 Zdroj: Návštěvnost ubytovacích zařízení cestovního ruchu, Český statistický úřad

Průměrný poč. přenocování Average number of overnight stays z toho Celkem cizinci 3,3 3,1 2,7 2,8 3,4 3,2 6,4 3,3 3,6 4,0 3,3 3,0 2,2 4,4 3,7 3,5

2,8 2,5 2,7 2,9 6,5 3,1 4,0 4,0 3,3 3,3 1,9 2,9 3,6 2,9

Prům. doba pobytu (dny) Average number of days of stay z toho Celkem cizinci 4,3 4,1 3,7 3,8 4,4 4,2 7,4 4,3 4,6 5,0 4,3 4,0 3,2 5,4 4,7 4,5

3,8 3,5 3,7 3,9 7,5 4,1 5,0 5,0 4,3 4,3 2,9 3,9 4,6 3,9

100

Příloha č. 2: Přehled kapacit lázeňských zařízení podle krajů v letech 2003 a 2004 Kraj

Počet lázeňských zařízení

Počet pokojů

2003 2004 2003 2004 Středočeský kraj 10 10 493 493 Jihočeský kraj 7 5 627 780 Karlovarský kraj 71 82 6322 7077 Ústecký kraj 6 6 654 677 Liberecký kraj 4 i.d. 369 i.d. Královéhradecký kraj 4 i.d. 808 i.d. Olomoucký kraj 8 8 1351 1398 Zlínský kraj 19 19 1445 1547 Moravskoslezský kraj 5 4 1139 1137 ČR celkem 139 134 13913 13109 Pozn.: V krajích Liberecký a Královéhradecký z důvody ochrany individuálních dat nejsou údaje zveřejněny. Zdroj: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství, Mag Consulting, s. r. o. Příloha č. 3: Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů v letech 2003 a 2004 Čisté využití lůžek v % Využití pokojů v % Kraj 2003 2004 2003 2004 Hl. město Praha 47,2 53,5 54,3 61,2 Středočeský kraj 33,9 33,4 40,3 39,6 Jihočeský kraj 28,0 27,6 33,3 32,5 Plzeňský kraj 31,4 30,7 36,3 36,5 Karlovarský kraj 45,8 43,4 53,8 49,4 Ústecký kraj 23,8 21,3 29,6 26,5 Liberecký kraj 28,9 28,3 34,2 33,2 Královéhradecký kraj 30,5 31,5 35,8 37,3 Pardubický kraj 28,5 27,2 32,0 32,5 Vysočina 27,6 26,3 32,9 32,5 Jihomoravský kraj 27,2 27,9 33,3 36,1 Olomoucký kraj 28,0 27,0 32,9 33,3 Zlínský kraj 37,0 37,3 43,1 43,4 Moravskoslezský kraj 32,7 30,7 39,5 38,7 ČR celkem 35,4 37,0 42,1 44,1 Zdroj: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství, Mag Consulting, s. r. o.

101

Příloha č. 4: Výňatek z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní §8 (1) Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné lázně byly, popřípadě mají být stanoveny, a) respektováním bioklimatické bonity území, b) vymezením optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje, c) zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a d) harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou. (2) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Zeleň na území přírodních léčebných lázní i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce. (3) Území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky, skupiny stromů). (4) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí). (5) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny převážně mimo vnitřní území lázeňského místa. (6) Povolené hladiny hluku v přírodních léčebných lázních stanoví zvláštní právní předpisy. (7) Je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči v blízkosti zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se poskytuje lázeňská péče.

102

Příloha č. 5: Pacienti v českých lázních podle indikačních skupin (2005) z toho Indikační skupiny

na náklad ZP

Celkem dospělí

Nemoci onkologické Nemoci oběhového ústrojí Nemoci trávicího ústrojí

dorost

děti

4102

2859

4

18

37901 29637

19 087 3539

36 79

111 193

dospělí tuzemci cizinci 28 1193 8709 846

plně platící dorost tuzemci cizinci 0 0

9952 24750

Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí 11882 3822 508 1275 464 5811 Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí 30639 8537 383 5210 12785 3698 Nemoci nervové 22210 17380 523 1701 624 1775 Nemoci pohybového ústrojí 165203 59963 465 1052 32309 71338 Nemoci močového ústrojí 3319 1524 55 441 37 1255 Duševní poruchy 1932 1903 4 0 1 24 Nemoci kožní 2172 1578 141 442 0 11 Nemoci gynekologické 5301 3385 533 1211 50 122 Celkem 314298 123577 2731 11654 55853 119929 Zdroj: Lázeňská péče 2005, zdravotní statistika, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)

děti tuzemci cizinci 0 0

0 0

6 54

0 0

0 176

0

1

1

0

2 0

18 0

4 0

2 207

0

19

2

55

0 0 0 0 2

0 0 0 0 98

0 0 0 0 7

7 0 0 0 447

103

Příloha č. 6: Struktura pacientů v lázeňských zařízeních ČR v letech 2000 až 2005

Komplexní Příspěvková Na náklad ZP celkem

2000 125 975 24 914 150 889

2001 129 885 23 639 153 524

Počet pacientů 2002 2003 130 038 130 202 21 017 19 915 151 055 150 117

Plně platící tuzemci Plně platící cizinci Plně platící celkem

31 901 93 021 124 922

35 744 115 567 151 311

35 701 109 212 144 913

30 955 117 922 148 877

45 301 117 196 162 497

55 862 120 474 176 336

Celkem 275 811 304 835 295 968 Zdroj: Lázeňská péče 2000 - 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS

298 994

309 258

314 298

Poskytnutá lázeňská péče

2004 127 598 19 163 146 761

2005 119 695 18 267 137 962

104

Příloha č. 7: Lázeňští hosté v krajích ČR v roce 2005 Plně Komplexní Příspěvková platící lázeňská lázeňská tuzemci péče péče Středočeský 7707 545 3586 Jihočeský 13156 1905 7544 Plzeňský 1672 219 348 Karlovarský 24858 3353 7246 Ústecký 7135 875 2108 Liberecký 2368 847 756 Královéhradecký 12066 1782 2202 Pardubický 6141 671 1998 Jihomoravský 2349 759 0 Olomoucký 16741 3304 11488 Zlínský 9691 2310 15119 Moravskoslezký 15811 1697 3467 ČR 119695 18267 55862 Zdroj: Lázeňská péče 2005, zdravotnická statistika, ÚZIS Kraj

Plně platící cizinci

Celkem

1264 13102 1865 24470 980 3219 97169 132626 8046 18164 3252 7223 1367 17417 86 8896 0 3108 2040 33573 3798 30918 607 21582 120474 314298

105

Příloha č. 8: Struktura výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v roce 2004

Druh zařízení Celkem

Celkem v mil. Kč 156 236

V% 100,0

Na 1 pojištěnce v Kč 15156

z toho: praktičtí lékaři 7 476 4,8 stomatologie 8 545 5,5 ambulatní zdravotnická zařízení celkem 36 240 23,2 lůžková zdravotnická zařízení 72 215 46,2 lázně 3 331 2,1 ozdravovny 89 0,1 doprava 1 297 0,8 zdravotnická záchranná služba 918 0,6 léky a PZT 40 005 25,6 Zdroj: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2004, zdravotnická statistika, ÚZIS

725 829 3515 7005 323 9 126 3880

106

Příloha č. 9: Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí za 1. až 4. čtvrtletí 2005 Průměrný počet Počet Země V % Počet přenocování V % přenocování příjezdů Hosté celkem 504 730 100,00 6 536 808 100,00 13,0 v tom: cizinci 228 110 45,19 2 265 149 34,65 9,9 v tom: Belgie 738 0,15 2 037 0,03 2,8 Bulharsko 96 0,02 348 0,01 3,6 Dánsko 728 0,14 3 804 0,06 5,2 Estonsko 96 0,02 804 0,01 8,4 Finsko 278 0,06 1 497 0,02 5,4 Francie 1 741 0,34 4 488 0,07 2,6 Chorvatsko 131 0,03 597 0,01 4,6 Irsko 49 0,01 148 0,00 3,0 Island 49 0,01 97 0,00 2,0 Itálie 1 967 0,39 21 575 0,33 11,0 Srbsko a Černá Hora 22 0,00 44 0,00 2,0 Kypr 55 0,01 286 0,00 5,2 Litva 310 0,06 2 246 0,03 7,2 Lotyšsko 88 0,02 760 0,01 8,6 Lucembursko 78 0,02 316 0,00 4,1 Lichtenštejnsko 37 0,01 251 0,00 6,8 Maďarsko 1 440 0,29 8 157 0,12 5,7 Malta 288 0,06 2 957 0,05 10,3 Německo 141 457 28,03 1 423 610 21,78 10,1 Nizozemsko 1 260 0,25 5 599 0,09 4,4 Norsko 321 0,06 1 263 0,02 3,9 Polsko 2 514 0,50 9 263 0,14 3,7 Portugalsko 60 0,01 162 0,00 2,7 Rakousko 5 510 1,09 38 392 0,59 7,0 Rumunsko 130 0,03 749 0,01 5,8 Rusko 34 595 6,85 463 621 7,09 13,4 Řecko 217 0,04 1 783 0,03 8,2 Slovensko 3 592 0,71 11 717 0,18 3,3 Slovinsko 151 0,03 441 0,01 2,9 Spojené království 1 842 0,36 7 439 0,11 4,0 Španělsko 474 0,09 1 161 0,02 2,4 Švédsko 1 188 0,24 5 189 0,08 4,4 Švýcarsko 1 203 0,24 5 066 0,08 4,2 Turecko 226 0,04 1 582 0,02 7,0 Ukrajina 2 494 0,49 29 573 0,45 11,9 Ostatní evropské země 2 120 0,42 20 882 0,32 9,9 Kanada 841 0,17 4 810 0,07 5,7 Spojené státy americké 4 128 0,82 40 768 0,62 9,9 Brazílie 12 0,00 24 0,00 2,0 Mexiko 19 0,00 69 0,00 3,6 Ostatní americké země 131 0,03 839 0,01 6,4 Čína 338 0,07 518 0,01 1,5 Izrael 2 184 0,43 29 837 0,46 13,7 Japonsko 735 0,15 890 0,01 1,2 Jižní Korea 54 0,01 99 0,00 1,8 Ostatní asijské země 11 049 2,19 97 838 1,50 8,9 Jihoafrická republika 24 0,00 396 0,01 16,5 Ostatní africké země 682 0,14 10 168 0,16 14,9 Austrálie 263 0,05 878 0,01 3,3 Nový Zéland 4 0,00 6 0,00 1,5 Oceánie 101 0,02 105 0,00 1,0 Česká republika 276 620 54,81 4 271 659 65,35 15,4 Zdroj: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství, Mag Consulting, s. r. o.

107

Příloha č. 10: Lázně v ČR využívající peloidy a jejich strategické geologické zásoby v m3 Lázně Třeboň

Geologická zásoba v m3 20 000 000

Druh peloidu

Zásoba více než 180 let

Kunratice Konstantinovy Lázně

155 000 70 000

slatina, rašelina, sirnoželezitá slatina slatina, rašelina, sirnoželezitá slatina slatina, řašelina, slatinná zemina, sirnoželezitá slatina rašelina, slatina slatinná zemina, slatina rašelina, slatina slatina slatinná zemina sirnoželezitá slatina, slatinná zemina, slatina slatina, slatinná zemina slatina

Bělohrad Kořenov (pro Jánské Lázně) Běloves Toušeň

50 000 50 000

slatina, slatinná zemina slatina

více než 30 let více než 30 let

40 000 35 000

více než 30 let více než 30 let

Kunčice p. Ondřejníkem Karlova Studánka

18 000

slatina, slatinná zemina sirnoželezitá slatina, slatinná zemina, slatina slatinná zemina, slatina

11 000

slatina

více než 15 let

Bechyně

4 000 000

Mariánské Lázně

3 300 000

Teplice v Čechách Velichovky Libverda Bohdaneč Františkovy Lázně

1 000 000 600 000 460 000 450 000 300 000

více než 180 let více než 180 let

více než 100 let více než 100 let více než 100 let více než 100 let více než 100 let více než 60 let více než 50 let

více než 20 let

Zdroj: Tourism Courier, ročník 10, 2000, č. 105

108

Příloha č. 11: Struktura klientely v Bertiných lázních a lázních Aurora v letech 2000 až 2005 (lázeňští hosté)

Hosté v lázních Aurora Pacienti na náklady ZP, z toho s komplexní péčí s příspěvkovou péčí Samoplátci vč. relax. pobytů Cizinci

2000 2001 2002 4731 5509 5743 4190 4617 4870 541 892 873 1991 2412 2315 1010 1280 1263

2003 6287 5412 875 2676 1618

2004 6251 5323 928 3132 1444

2005 6013 5152 861 4772 1439

Celkem Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

7732

9321

10581

10827

12224

Hosté v Bertiných lázních Pacienti na náklady ZP, z toho s komplexní péčí s příspěvkovou péčí Samoplátci vč. relax. pobytů Cizinci Samoplátci (jen procedury)

2000 2001 2002 3402 4366 4100 3140 3540 3331 262 826 769 580 1008 1202 276 365 384 . 127 473

2003 4262 3474 788 1272 147 657

2004 4246 3443 803 1518 108 660

2005 4251 3488 763 1830 121 2042

Celkem Zdroj: interní materiály Bertiných lázní, s. r. o.

4258

6338

6532

8244

9201

5866

6159

109

Příloha č. 12: Průměrná doba pobytu jednotlivých kategorií hostů v Bertiných lázních a lázních Aurora v letech 2000 až 2005 Průměrná doba pobytu v lázních Aurora Pacienti na náklady ZP, z toho s komplexní péčí s příspěvkovou péčí Samoplátci vč. relax. pobytů Cizinci Celkem Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 23,2 23,0 23,1 22,9 22,8 22,9 23,5 23,4 23,5 23,2 23,1 23,3 20,8 20,8 20,9 20,8 20,8 20,8 7,6 7,3 7,8 7,3 8,0 6,1 18,9 16,3 14,6 12,9 13,8 15,0 18,6 17,9 18,1 17,4 17,3 15,4

Průměrná doba pobytu v Bertiných lázních Pacienti na náklady ZP, z toho s komplexní péčí s příspěvkovou péčí Samoplátci vč. relax. pobytů Cizinci Celkem Zdroj: interní materiály Bertiných lázní, s. r. o.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 23,2 22,7 22,8 22,7 22,8 22,8 23,4 23,1 23,3 23,2 23,3 23,3 20,9 20,9 20,7 20,7 20,7 20,8 8,5 8,6 9,7 9,0 8,5 6,8 11,1 17,3 17,0 17,1 17,0 15,2 21,6 21,1 21,0 20,9 20,6 19,9

110

Příloha č. 13: Struktura klientely v Bertiných lázních a lázních Aurora v letech 2000 až 2005 (lůžkodny)

Lůžkodny v lázních Aurora Pacienti na náklady ZP, z toho s komplexní péčí s příspěvkovou péčí Samoplátci vč. relax. pobytů Cizinci

2000 2001 2002 2003 2004 2005 109598 126653 132631 143749 142376 137897 98335 108125 114417 125585 123051 120005 11263 18528 18214 18164 19325 17892 15045 17500 18055 19528 25092 28995 19133 20863 18387 20824 19913 21514

Celkem 143776 165016 169073 184101 187381 188406 Zdroj: interní materiály lázní Aurora, s. r. o.

Lůžkodny v Bertiných lázních Pacienti na náklady ZP, z toho s komplexní péčí s příspěvkovou péčí Samoplátci vč. relax. pobytů Cizinci Samoplátci (jen procedury)

2000 78929 73449 5480 4906 3062 .

2001 98990 81740 17250 8639 6326 957

2002 93484 77597 15887 11681 6533 2218

2003 96812 80466 16346 11453 2511 2384

2004 96924 80298 16626 12904 1835 3577

2005 97106 81262 15844 12483 1835 8068

Celkem 86897 114912 113916 113160 115240 119492 Zdroj: interní materiály Bertiných lázní, s. r. o.

111

Příloha č. 14: Projekty v oblasti dopravy v rámci Programu sociálního a ekonomického rozvoje Třeboně z roku 1998

Projekty Rekonstrukce železničního přejezdu na Dukelské ulici. Rekonstrukce nádraží ČSAD Rekonstrukce nádraží a zastávky ČD

Realizace Realizováno v roce 2000.

Vybudování kruhové křižovatky na Táboritské ulici Výstavba obchvatu historického centra (Dukelská - Novohradská ulice) Výstavba obchvatu historického centra (Jiráskova - Dukelská ulice) Výstavba parkovišť

Zrealizováno v roce 2001.

Výstavba nových cyklotras ve městě Budování bezbariérových zón na komunikacích ve městě Jednání na podporu východní varianty dálnice D3 Praha - České Budějovice Jednání na podporu elektrifikace železničního koridoru č. 4 Veselí nad Lužnicí - Gmuend

Průběžná realizace. Průběžná realizace.

Realizováno v roce 2004. Zastávka dána do provozu v roce 2001, nádraží dosud opraveno není. Rozšíření sítě přímých vozů ČD Praha - Třeboň Není realizováno. – Gmuend Rekonstrukce čekáren na zastávkách autobusu Zrealizováno. v Třeboni Zavedení sezónní dopravy minibusy po městě. Není realizováno. Ve městě funguje bezplatná městská veřejná doprava ve spolupráci se společností Jihotrans.

Zadána pouze studie ve spolupráci s Jihočeským krajem. Zadána pouze studie ve spolupráci s Jihočeským krajem. Od roku 2000 do současnosti bylo postupně vybudováno 645 nových parkovacích míst ve městě a nejbližším okolí.

Jednání probíhají. Realizace této varianty je v souvislosti s přípravou elektrifikace koridoru Praha - Veselí nad Lužnicí České Budějovice odsunuta.

Zdroj: Program sociálního a ekonomického rozvoje města Třeboně 1998, vlastní průzkum.

112

Příloha č. 15: Projekty ve městě Třeboni v rámci SPPCR Rok

Podprogram

Žadatel

Název akce

2001

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Parkoviště pro Lázně Aurora

2 057 000

2001

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Oprava ul. Dukelské a přístupu do areálu lázní

6 066 000

2001

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Oprava části balneoprovozu Aurora

2001

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Oprava příjezdové komunikace k lázním Aurora - ulice Svobody

2001

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Parkoviště u Bertiných lázní

2 080 000

2001

Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

Petr Otevřel

Výstavba penzionu

1 800 000

2001

Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

Miroslav Plucar

Penzion Růže - rekonstrukce objektu na penzion

2001

Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

Miloslav Melichar

Pohostinství s ubytováním "Pod hrází"

František Schánělec

Rozšíření ubytovací kapacity

100 000

2001

Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa

p. Sedláček

Ubytovací služby, penzion 6 lůžek

120 000

2001

Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa

p. Neubauer

Zřízení 5 lázeňských lůžek

100 000

2001

Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa

p. Kuchválková

Vybudování ubytovací kapacity v soukromí

200 000

p. Kouba

Adaptace podkroví na malokapacitní penzion

120 000

Bertiny lázně

Odborná vzdělávací síť

975 000 300 000

Částka

14 366 000 710 000

890 000 1 000 000

2001

Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa Rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa Programy rozvoje lázeňské turistiky

2001

Programy rozvoje lázeňské turistiky

Lázně Aurora

Rozvoj příhraniční zdravotní turistiky J.Čech a H.Rakouska

2002

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Modernizace provozů lázní Aurora I.část

5 200 000

2002

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Modernizace provozů lázní Aurora

3 512 000

MÚ Třeboň

2002

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

Ladislav Vondrák

2002

Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury

František Schánělec

2002 2003

Podpora obcí a měst se statutem lázeňského místa

MÚ Třeboň

Oprava ulic Sokolské a Jiráskovy v Třeboni

2 974 000

MÚ Třeboň

Rekonstrukce chodníků a veřejného osvětlení, úpravy a výsadba veřejné zeleně v Třeboni

3 000 000

Dobudování sociál. zázemí a sport. klubu u Bertiných lázní

1 000 000

Cyklistické pruhy v ulici Svobody v Třeboni

1 708 000

2001

2001

2004

Podpora rozvoje lázeňství

2004

Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační činnosti

2005

Podpora rozvoje lázeňství

Bertiny lázně MÚ Třeboň

Modernizace společenských prostorů lázní Aurora Jídelna pro láz. pacienty a bezbariérová restaurace pro návštěvníky Třeboně Zastřešení terasy závěrečná etapa rekonstrukce pokojů a soc. a služeb. zázemí

1 750 000

508 000

374 000

Zdroj: www.mmr.cz (internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj)

113

ČR Třeboň

Rozdíl

péče o životní prostředí místní orientační značení

1,97 2,35 2,26 1,58 2,46 2,39

1,99 1,97

1,93 1,68

1,92 1,62

celkové hodnocení

přátelskost místních lidí k návštěvníkům

poskytování informací o regionu

péče o památky a turistické atraktivity

péče o bezpečnost návštěvníků

1,84 1,78 1,61 1,96 1,70 1,57 1,63 1,84 -0,39 0,11 0,13 -0,03 -0,25 -0,31 -0,14 0,21 0,03 0,12

dopravní infrastruktura dostupnost regionu hromadnou dopravou

péče o čistotu a pořádek

Hodnocení služeb v regionu I

Příloha č. 16: Hodnocení služeb v Třeboni I

Zdroj: interní materiály agentury CzechTourism

114

Rozdíl 0,20 0,02 -0,18 0,00 -0,08 -0,08

Zdroj: interní materiály agentury CzechTourism 2,44 2,12 2,09 2,06 1,81 2,50 2,15 2,07 1,96 1,70 0,06 0,03 0,02 0,10 -0,11 1,77 1,59 2,12 2,05

celkové hodnocení

drobný prodej

nákupní možnosti

vybavení regionu pro sportovní aktivity

příležitosti pro zábavu a spol.vyžití

nabídka programů pro volný čas

1,69 1,61

rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

1,79 1,70

rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

2,00 1,80 1,82 1,80

vybavenost regionu atrakcemi pro děti

ubytovací služby

2,22 2,04 2,43 2,05

úroveň veřejného stravování

ČR Třeboň úroveň personálu ve sl.cest. ruchu

cenová úroveň služeb

služby pro cykloturisty

služby pro motoristy

Hodnocení služeb v regionu II

Příloha č. 17: Hodnocení služeb v Třeboni II

1,92 2,00 1,50 1,90 -0,18 -0,07 -0,42 0,10

115