VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Radek Ullrych
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Fotovoltaika v ČR v rámci energetické politiky EU (bakalářská práce)
Autor: Radek Ullrych Vedoucí práce: doc. Ing. Ingeborg Němcová, CSc.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Fotovoltaika v ČR v rámci energetické politiky EU“ vypracoval samostatně. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
V Praze dne ……….. …………...……………….. Podpis
PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval své vedoucí bakalářské práce paní doc. Ing. Ingeborg Němcové, CSc. za vstřícnou spolupráci, cenné rady, připomínky a čas, který mi při zpracovávání věnovala. Zároveň bych rád poděkoval panu Ing. Tomáši Baumrukovi, MBA ze společnosti JIHOSPOL a.s. za poskytnutí zajímavých zkušeností a moţnosti nahlédnout na fungování fotovoltaické elektrárny v praxi.
Obsah Seznam grafů, tabulek a obrázků ............................................................................................... 7 Seznam zkratek .......................................................................................................................... 8 Úvod ........................................................................................................................................... 9 1
2
3
Vývoj energetické politiky EU........................................................................................... 11 1.1
Situace po 2. světové válce a následná spolupráce v rámci ESUO........................... 11
1.2
Vznik EHS,EURATOM a počátky prvních energetických krizí ................................... 11
1.3
Kjótský Protokol ....................................................................................................... 13
1.4
Evropská směrnice 2001/77/ES ............................................................................... 14
1.5
Energeticko-klimatický balíček EU ........................................................................... 14
1.6
Aktuální směrnice EU ............................................................................................... 15
Fotovoltaika...................................................................................................................... 17 2.1
Historie ..................................................................................................................... 17
2.2
Vývoj technologie ..................................................................................................... 18
2.3
Princip fungování ..................................................................................................... 19
2.3.1
Solární články ................................................................................................... 19
2.3.2
Fotovoltaické systémy ...................................................................................... 21
2.3.3
Časové úskalí .................................................................................................... 22
Fotovoltaika v ČR.............................................................................................................. 25 3.1
Výkony ...................................................................................................................... 25
3.2
Legislativa ................................................................................................................. 26
3.2.1
Návaznost zákonů na EU .................................................................................. 26
3.2.2
První FVE v Čechách a příčiny razantního rozvoje............................................ 27
3.2.3
Solární boom .................................................................................................... 29
3.3
3.3.1
Hrozba přetížení ............................................................................................... 30
3.3.2
Kroky podniknuté vládou ................................................................................. 32
3.4
4
Situace v roce 2010 .................................................................................................. 30
Situace 2011 ............................................................................................................. 33
3.4.1
Soudní spory, možnost retroaktivity ................................................................ 34
3.4.2
Pohled ekologie ................................................................................................ 37
Případová studie sluneční elektrárny ............................................................................... 39 4.1
Profil společnosti JIHOSPOL ..................................................................................... 40
4.2
Analýza celkového trhu ............................................................................................ 41
4.2.1
Vnímání fotovoltaiky pohledem veřejnosti ...................................................... 43
4.2.2
Cílová skupina................................................................................................... 44
4.2.3
Konkurence ...................................................................................................... 44
4.3
Výběr dodavatele technologie ................................................................................. 45
4.4
Výběr místa .............................................................................................................. 46
4.5
Provozní údržba........................................................................................................ 48
4.6
Finanční plán ............................................................................................................ 49
4.6.1
Cizí kapitál ........................................................................................................ 49
4.6.2
Cashflow a rozvaha .......................................................................................... 51
4.6.3
Odhad plánovaných tržeb ................................................................................ 51
4.6.4
Rizika projektu .................................................................................................. 52
4.7
Kroky po změně zákona. .......................................................................................... 53
4.8
Rozhovor .................................................................................................................. 54
Závěr......................................................................................................................................... 57
Seznam grafů, tabulek a obrázků Seznam grafů Graf 1: Podíl energie o OZE na konečné spotřebě ................................................................... 16 Graf 2: sluneční spektrum fotonů ............................................................................................. 20 Graf 3: průměrný průběh výroby energie FVE během dne ...................................................... 23 Graf 4: diagram spotřeby elektrické energie během dne.......................................................... 24 Graf 5: instalovaný výkon fotovoltaických elektráren ............................................................. 25 Graf 6: index cen FV elektráren ............................................................................................... 28 Graf 7: výkupní ceny v EU (€/kWh) ........................................................................................ 41 Graf 8: výše dopadajícího slunečního záření ........................................................................... 42 Graf 9: doba výkupu ................................................................................................................ 42 Graf 10: celkový výnos za dobu výkupu.................................................................................. 43 Graf 11: energetický audit s měsíčními výkony....................................................................... 48
Seznam tabulek Tabulka 1: výkupní ceny 2009/2010 ........................................................................................ 30 Tabulka 2: výkupní ceny 2010/2011 ........................................................................................ 33 Tabulka 3: odhadovaný plán trţeb prvních 5 let (vlastní zpracování) ..................................... 51
Seznam obrázků Obrázek 1: konstrukce FV panelu ............................................................................................ 21 Obrázek 2: roční průměrný úhrn slunečního záření v ČR ( KWh/m2) ..................................... 47
7
Seznam zkratek EHS
Evropské hospodářské společenství
EURATOM
Evropské společenství pro atomovou energii
EHS
Evropské hospodářské společenství
ESUO
Evropské společenství uhlí a oceli
EPT
Energy playback time Energetická návrtanost
eV
Elektron volt
FVE
Fotovoltaická elektrárna
kWh
Kilowatthodina
kWp
Kilowattpeak
EU
Evropská unie
ERÚ
Energetický regulační úřad
MŢP
Ministerstvo ţivotního prostředí
MW
Megawatthodina
TSC
Trasmission Operators Security Cooperation
ČEPS
Česká energetická přenosová soustava
SRN
Spolková republika Německo
CZEPHO
Česká fotovoltaická průmyslová asociace
OZE
Obnovitelné zdroje energie
ČNB
Česká národní banka
USA
Spojené státy americké
8
Úvod Stačí stisknout vypínač a lampa na stropě se nám rozsvítí, rychlovarná konvice nám uvaří vodu na ranní kávu. Tyto procesy jsou pro nás tak všední, ţe si ani neuvědomujeme, kde všude vyuţíváme elektrickou energii a málokdo si dnes dovede představit ţivot bez ní. Většina lidí si tuto vymoţenost tak zautomatizovala, ţe se nezaobírá tím, kde a jak vlastně energetickou energii vyrábíme. Moţná do doby, neţ se v oblasti energetiky začalo hovořit o alternativních či obnovitelných zdrojích energie. V naší České republice je s tímto pojmem v posledních několika letech spojován fenomén fotovoltaika. Sluneční záření prakticky dává ţivot na Zemi, proč tedy jeho paprsků nevyuţít v ekonomický prospěch. První část práce ukazuje stručně vývoj a samotný vznik společné energetické politiky Evropské Unie, kdy první náznaky evropské koordinace začali po druhé světové válce. Na rostoucí potřebu energetických zdrojů postupně reagovaly státy po celém světě a lidstvo si začalo uvědomovat, ţe fosilní zdroje, které jsme doposud bezmezně čerpali, zde nevydrţí věčně a zvětšující se energetická potřeba světové ekonomiky si vyţaduje hledání nových cest alternativních zdrojů. Ropné krize v 70. letech nám ukázaly, jak je celosvětová ekonomika na této surovině závislá a co mohou přinést výkyvy v její dodávce. Státy evropského společenství se touto situací zaobíraly na několika zasedáních. Výsledkem byla společná dohoda na postupném sníţení vypouštěných škodlivých emisí a především na vyuţívání obnovitelných zdrojů pro výrobu energie. Evropa si do roku 2020 dala za cíl splnění indikativních cílů 20% redukce emisí a 20% podílu OZE na konečné spotřebě energie. Druhá část přibliţuje podstatu samotné fotovoltaiky, nejprve pojednává o počátcích a prvních krůčcích ve vývoji fotovoltaických zařízení, poté jsou co nejjednodušeji vysvětleny principy fungování výroby elektrické energie s pomocí slunečního záření a různé druhy systémů. Hlavním cílem mé práce je přijít na skutečnosti, které vedly k masivnímu rozmachu výstavby fotovoltaiických elektráren v České republice. Ve třetí části této práce se budu zabývat rozvojem odvětví, ve kterém se počínaje rokem 2007 do rozvodné elektrické distribuční sítě začaly připojovat nové solární elektrárny, jejichţ roční nárůst dosahoval desítek aţ stovek procent. Česká republika, jakoţto člen 9
Evropské Unie se svým vstupem do společenství zavázala k plnění stanovených společných evropských cílů. Do naší legislativy tedy musely být českou vládou implementovány evropské směrnice a pro ně vytvořeny nové zákony zabývající se právě výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Dále se pokusím ukázat postup českých zákonodárců při reakci na radikální změny, které se v solárním odvětví odehrály během posledních 3 let. Kdo je zodpovědný za fakt, ţe rapidní růst nebylo moţné zastavit? Jak je na všemi skloňovaný solární boom pohlíţeno očima zástupců fotovoltaických elektráren a proti nim v opozici stojícími regulačními úřady? A v neposlední řadě je potřeba se podívat, co můţe způsobit poslední novela zákona o obnovitelných zdrojích jiţ postaveným solárním elektrárnám a moţný dopad na českou ekonomiku. Poslední část mé práce je postavena na případové studii společnosti JIHOSPOL, která je vlastníkem fotovoltaické elektrárny. Pro zpracování jsem vyuţil moţnosti získat bliţší informace o reálném fungování solární elektrárny a od předsedy představenstva jsem se dozvěděl, v čem spočívala úskalí projektu. Mým cílem bylo zjistit, co stálo za rozhodnutím vybudování solární elektrárny, jaká jsou s tím spojená rizika a především jak se společnost postavila ke změnám v české legislativě.
10
1 Vývoj energetické politiky EU 1.1 Situace po 2. světové válce a následná spolupráce v rámci ESUO Energetika a její zdroje hrají v dějinách lidstva pro jednotlivé státy jednu z nejpodstatnějších rolí. Není tedy divu, ţe obsazení strategických zdrojů vedlo v historii k nejedné z válek. V pozadí 2. světové války stála v té době jedna z nejstrategičtějších surovin – uhlí. Obavy z dalších konfliktů s Německem vedly ke snaze omezit německé hospodářství, jeho přístup k surovinovým zdrojům a vytvořit politiku, která by se otázkám v oblasti uhlí věnovala v celoevropském měřítku. Ke spolupráci ve výrobě uhlí a ocele mezi Německem a Francií přispěl tzv. Schumanův plán, navrhnutý francouzským ministrem zahraničí. Tato spolupráce měla přispět k zefektivnění výroby a zároveň vylepšit poválečné vztahy mezi oběma zeměmi. Plán vyústil v podpis tzv. Paříţské smlouvy o zaloţení společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1951. Mezi členské země se dále připojily státy Beneluxu: Nizozemí, Belgie a Lucembursko a navíc Itálie. K úspěšné realizaci přispěla i politická podpora Spojených států, pro které kontrola části německého hospodářství znamenala sníţení obavy z moţných dalších konfliktů. Mezi členy bylo aplikováno postupné zrušení dovozních a vývozních cel a vůči třetím zemím byly stanoveny jednotné celní tarify. To mělo přinést růst ekonomiky, zvýšení zaměstnanosti a celkové ţivotní úrovně jednotlivých členských zemí.
1.2 Vznik
EHS,
EURATOM
a
počátky
prvních
energetických krizí Počátkem 50. a 60. let se situace v energetice dále vyvíjela. Evropské státy souhlasily s jistou mírou koordinace ve společné politice a další spolupráce v oblasti energetiky pokračovala vznikem dvou organizací; první bylo Evropské hospodářské společenství (EHS) a druhou Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). Tyto smlouvy jsou označované za tzv. Římské smlouvy. Avšak energetika postupem času začala být daleko více závislá na surovině, kterou musela 11
Evropa z více neţ 60% dováţet, a tou byla ropa. Hlavní příčinou přechodu z uhlí na tekutou surovinu byla změna v dopravě, především rozmach kamionové dopravy. Vzrůstající závislost na zahraničním dovozu činila Evropu zranitelnou v případě moţných výpadků, které nakonec přišly v podobě ropných šoků v letech 1973 a 1979. Cena ropy během se roku 1973 zvýšila o 70%.1 To vyvolalo v evropských státech propad ekonomiky a jednu z největších recesí od 2. světové války. Pro budoucnost energetické politiky to znamenalo nutnost vytvořit strategickou koncepci pro získání energie z jiných zdrojů neţ je pouze dovezená ropa. Po prodělání energetických krizích se začalo Evropské společenství zabývat problematikou udrţitelného rozvoje a dopadu těţby a spotřeby fosilních paliv na ţivotní prostředí. Od této chvíle se začalo hovořit o podpoře a dotacích pro obnovitelné zdroje energie. Hledání nových způsobů a míst, kde získat energii s sebou nese poměrně vysokou finanční zátěţ. Na druhou stranu zdroje dosud nejvíce vyuţívaných fosilních paliv2 nejsou na naší planetě nevyčerpatelné a čím dál namáhavější těţba je stále více ekonomicky nákladná. Navíc je třeba vzít v úvahu fakt, ţe při těţbě fosilních paliv je okolní ţivotní prostředí negativně ovlivněno a dochází k úniku škodlivých zplodin. Při zpracování je tedy nutné vzít ohled na potřebu vynaloţení dalších nákladů na obnovu přírodního prostředí a vznik tzv. negativních externalit, které ovlivňují celou společnost. Tyto náklady lze měřit energetickou návratností obnovitelných zdrojů (ERoEI), tento pojem znamená výnosnost získané energie vůči energii, která musela být investovaná. V tabulce č.1 nalezneme hodnoty ERoEI pro jednotlivé suroviny.
1
CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Praha : Dokořán s.r.o, 2007. 191 s. ISBN 978-807363-122-2., str.39 2 Mezi fosilní paliva se řadí černé a hnědé uhlí, ropa a zemní plyn a také například netradiční zdroje ropy jako dehtové písky či ropné břidlice. Tyto souhrnně neobnovitelné zdroje vznikly během miliónů let působením přírodních vlivů.
12
Tabulka 1: Energetická návratnost (ERoEI) pro různé druhy surovin
Surovina
Index EEoEI
Ropa v počátcích těţby
100
Ropa na blízkém východě
30
Ostatní ropa
10-35
Kvalitní uhlí
10-20
Nekvalitní uhlí
4-10
Vodní elektrárny
10-40
Větrná energie
5-10
Solární energie
2-5
Jaderná energie
4-5
Ropné písky
max.3
Biopaliva (Evropa)
0,9-4
Vlastní zpracování, Pramen : CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Praha : Dokořán s.r.o, 2007. 191 s. ISBN 978-80-7363-122-2. str.17
Nejlepších hodnot dosahovala ropa v počátcích její těţby v druhé polovině 19. století, v tomto období stačilo „ stačilo investovat jeden barel ropy, aby člověk získal 60-100 barelů ropy.“3 S postupem času je i získávaní ropy energeticky náročnější a dnešní hodnota se pohybuje od 10 aţ ke 35. Energie z obnovitelných zdrojů je stále ještě náročnější na investovanou energii, je však nutno podotknout, ţe těţba fosilních zdrojů bude v důsledku jejich vytěţování s časem více a více náročnější. Za nejméně „ekonomickou“ surovinu lze povaţovat biopaliva, kde v některých případech je její výnosnost záporná. Hodnota 0,9 prozrazuje, ţe na výrobu 1 litru bionafty je třeba 1,1litru běţné nafty. Získávání této suroviny je v zemích EU dosaţeno za pomoci zemědělských dotací EU.
1.3 Kjótský Protokol Zhoršující se stav ţivotního prostředí dovedl státy po celém světě k mezinárodní domluvě na podepsání Kjótského protokolu. „Protokol ukládá státům, aby do prvního kontrolního období (2008-2012) snížily jednotlivě nebo společně emise
3
CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Praha : Dokořán s.r.o, 2007. 191 s. ISBN 978-807363-122-2., str.17
13
skleníkových plynů nejméně o 5,2% v porovnání se stavem v roce 1990.“4 Ekonomickou náročnost tohoto projektu si uvědomila řada států ale jeden z největších znečišťovatelů ţivotního prostředí, Spojené státy Americké, ho odmítl ratifikovat. Důvodem odstoupení USA byl podle George Bushe fakt, ţe Kjótský protokol nutí k omezování především vyspělé země, zatímco rozvojové státy zůstávají stranou. Hlavní příčinou byl ale ohled na americkou ekonomiku, pro kterou by prudké zdraţení energie mělo negativní hospodářské následky. V souvislosti se sniţováním emisí byl v Evropské Unii zaveden systém obchodování s emisními povolenkami. Pokud tedy některá země sníţí % škodlivého CO2 o více neţ stanovený limit, můţe tento rozdíl prodat jiné zemi v rámci EU.
1.4 Evropská směrnice 2001/77/ES Za největším posunem k podpoře obnovitelných zdrojů stojí právě uvedená směrnice schválená Evropskou komisí v roce 2001. Kapacitu vyuţívání obnovitelných zdrojů v rámci Společenství zhodnotila Evropská komise a Rada jako neuspokojivou, a proto zařazuje OZE jako jednu z priorit, která přispěje k ochraně ţivotního prostředí a k udrţitelnému rozvoji. Mimo jiné mají obnovitelné zdroje pozitivní vliv na bezpečnost neboť diverzifikují zásobování elektrickou energií a přispějí k rychlejšímu splnění poţadavků Kjótského protokolu. Směrný cíl přijatého dokumentu spočívá v dosažení 22,1 % podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny ve Společenství do roku 2010.5
1.5 Energeticko-klimatický balíček EU Tento balíček byl v roce 2008 přijat Evropskou komisí pro účel dosaţení vymezených cílu v oblasti redukce skleníkových plynů a podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Tento balíček se sloţen ze čtyř směrnic a jednoho rozhodnutí EU. Nejdůleţitějším závazkem, kterého je podle této legislativy nutno dosáhnout je sníţení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20% v porovnání s úrovní z roku 4
JENÍČEK, Vladimír; FOLTÝN, Jaroslav. Globální problémy a světová ekonomika. Praha : Nakladatelství C.H.Beck, 2003. 269 s. ISBN 80-7179-795-2. Str. 88 5 Úřední věštník Evropské unie [online]. 27.9.2001 [cit. 2011-04-21]. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2001/77/ES. Dostupné z WWW: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:12:02:32001L0077:CS:PDF>.
14
1990. Pokud k tomuto závazku bude přistoupeno celosvětově, hranice se automaticky zvyšuje na 30%. Do stejného data, tedy 2020 se zároveň evropské státy shodly na zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů tak, ţe se na konečné spotřebě budou podílet 20%.6
1.6 Aktuální směrnice EU V roce 2009 schválila Evropská komise nejaktuálnější směrnici 2009/28/ES, která shrnuje podporu obnovitelných zdrojů v rámci členských státu Evropské Unie. Nahrazuje předchozí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES a 2003/30/ES a stanovuje nové indikativní cíle pro kaţdý stát jednotlivě. Pro Českou republiku tento cíl zní vyrobit 13% celkové elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Společenství Evropské unie jako jeden komplex si stanovilo dosáhnout hranice 20% podílu elektrické energie na obnovitelných zdrojích. Směrnice bere v potaz moţnosti jednotlivých států Unie, a proto je pro kaţdou zemi stanovena jiná hranice. Výjimka je zahrnuta v sektoru dopravy, kde minimální cíl pro všechny členské státy má být 10% podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. Směrnice nedává přesný postup, jak těchto cílů dosáhnout, pouze vymezuje indikativní cíl.7 V níţe uvedeném grafu je uveden stav několika vybraných státu z roku 2008 a hranice podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě, kterou si stanovili za cíl dosáhnout v roce 2020. Evropská unie zaznamenala v roce 2008 podíl 10,3% a je tedy přibliţně na půli cesty za vytyčeným cílem. Nejlépe jsou na tom severské státy, jako je například Švédsko či Finsko, kde vysoko stanovený cíl byl prakticky dosaţen v roce 2008. V České republice hovoří oficiální údaj z roku 2008 o 7,2% a v roce 2010 měl překročit hranici 8%.8
6
Ekolist.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi?. Dostupné z WWW:
. 7 Úřední věštník Evropské unie [online]. 5.6.2009 [cit. 2011-04-21]. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/28/ES. Dostupné z WWW: . 8 Tzbinfo [online]. 14.3.2011 [cit. 2011-04-21]. Obnovitelné zdroje: indikativní cíl 8 % elektřiny v roce 2010 splněn. Dostupné z WWW: .
15
Graf 1: Podíl energie o OZE na konečné spotřebě
% energie z obnovitelných zdrojů
Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie
stav 2008 cíl 2020
60 50 40 30 20 10 0
Vlastní zpracování, Pramen: Data eurostatu [cit. 2011-04-06]. Indikátor podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě . Dostupné z WWW: .
16
2 Fotovoltaika 2.1 Historie Původ slova fotovoltaika je sloţeninou ze dvou slov, řeckého φώς [phos], v překladu světlo a jména slavného fyzika italské národnosti Alessandra Volty. Počátky fotovoltaiky hledejme jiţ v první půli 19. století, kdy francouzský fyzik Alexandre Edmond Becquerel, jako devatenáctiletý mladík, odhalil v roce 1839 fotovoltaický jev. Na základech projektu se spolupodílel jeho otec, Antonio César Becquerel, mimo jiné objevitel piezoelektrického jevu. V roce 1904 vysvětlil Albert Einstein fotoelektrický jev jako vznik volného elektronu v polovodiči po absorpci světelného kvanta a roku 1921 mu byla za „práci v rozvoji teoretické fyziky a především objevu zákona fotoelektrického jevu“ udělena Nobelova cena. Platnost fotovoltaického jevu potvrdil roku 1916 při experimentech další nositel Nobelovy ceny, americký fyzik Robert Millikan. Významným způsobem přispěl k rozvoji také Polák Jan Czochralsky, kdyţ v roce 1918 vyvinul metodu výroby monokrystalického křemíku, ten se stal výchozím materiálem pro výrobu monokrystalických fotovoltaiických článků.9 V průběhu 20. století se rozmach fotovoltaiky zvyšoval a svoji pozici nalezla v několika oblastech moţného uplatnění. Fotovoltaika jako taková se stala více různorodá, proto tedy několik mezníku z její historie10: -
1883 Charles Fritts sestavil selenový fotočlánek s tenkou vrstvou zlata, jehoţ účinnost nepřekročila 1%
-
1946 Russell Ohlem stojící v počátcích rozvoje křemíkových článků si nechal jako první zadat patent na solární články
-
1954 v Bellových laboratořích v USA byl vyvinut článek později nazván první „solární baterií“, který svoji praktickou vyuţitelnost nalezl v oblasti kosmonautiky. Dosahoval účinnosti 6% a v roce 1957 vyuţíval sluneční paprsky k zisku energie ruské druţice Sputnik 3.
9
Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika pro kaţdého. Dostupné z WWW: 10 Czech Solar [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Z historie fotovoltaiky. Dostupné z WWW:
17
-
1973 ropná krize ukázala světu potřebu hledat zdroje energie nejen v neobnovitelných zásobách naší planety
2.2 Vývoj technologie Hnacím motorem výroby elektrického proudu jsou solární články, kaţdý jeden článek je tvořen polovodičovým prvkem, článek je pak velkoplošnou diodou s minimálně jedním PN přechodem. V rámci rozvoje, kterým články prošly, je rozdělujeme do 3 generací11: 1. Generace (tzv. wafer based) Rozvoj solárních článků byl podpořen zvládnutím hromadné výroby polovodičových substrátů v 70. letech minulého století. Nejlépe byla zvládnuta technologie výroby čistého křemíku, logicky se tedy fotovoltaické články začaly budovat na bázi křemíkových substrátů (anglické označení wafer – odtud tedy souhrnný název wafer based). S postupem času převládá snaha ušetřit co nejvíce na vstupních nákladech, tím se tloušťka waferu sníţila z původních 0,5mm na 200µm. Pro tuto generaci jsou typické 2 druhy křemíku: a) Monokrystalický – tyto články mají sytě modrou aţ černou barvu, při laboratorních testech u nich bylo dosaţeno účinnosti aţ 24%, v reálných podmínkách je však moţné dosáhnout u těchto modulů účinnosti 14 aţ 16%. Jejich energetická návratnost12 je cca 2,7 let b) Polykrystalické - jsou jasně modré s nepatrně niţší účinností, avšak zvládnou lépe zpracovávat difúzní světlo a světlo, které přichází z boku, coţ je prakticky dělá rovnocenné s monokrystalickými. Z energetického hlediska se jejich EPT podařilo technologickým vývojem sníţit na 2,2 roku.
11
Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika pro kaţdého. Dostupné z WWW: 12 Energetická návratnost, v překladu Energy playback time, zkratka EPT, je doba, za kterou výrobek vyprodukuje energie, která spotřebována při jeho zhotovení
18
2. generace (thin film) Zásadním důvodem pro vývoj této technologie jsou sniţující se zásoby křemíku s výhledem na rostoucí vývoj budování fotovoltaiických zdrojů. Základní princip funkce je stejný, jen pracují bez substrátu. Polovodivé vrstvy jsou nanášeny na podloţku z plastu či skla a tloušťka článku je výrazně menší, cca 600x. Úspora na materiálové spotřebě vedla i ke sníţení vstupní ceny. Zatím je však účinnost těchto článků niţší (8-10%) neţ u první generace. Podle zkušeností z vývoje je pravděpodobné, ţe účinnost v dalších letech poroste a není vyloučen fakt, ţe předčí účinnost mono či polykrystalických modelů. 3. Generace Nachází se v reţimu příprav a laboratorního testování, u těchto článků dochází k přeměně slunečního záření v organických látkách, kdy jejich nejvyšší naměřené účinnosti v laboratorních podmínkách dosáhly 4%13
2.3 Princip fungování K pochopení fungování komplexního systému rozebereme nejdříve jeho jednotlivé součásti a postupně budeme komponenty dávat dohromady. Nejprve popíšu princip výroby elektrické energie v solárním článku, poté jeho zakomponování do fotovoltaického panelu a následně popíšu jednotlivé druhy systémů.
2.3.1 Solární články Na zemský povrch dopadá sluneční záření skládající se z fotonů s různou vlnovou délkou a nesoucí různou energií. Lidským okem jsme schopni spatřit pouze jeho část v rozmezí 380 aţ 780 nanometrů. Oblast kratší vlnové délky, zato mající větší energii se nazývá světlem ultrafialovým, té s delší vlnovou délkou říkáme infračervené. Pro co nejefektivnější vyuţití slunečních paprsků je potřeba, aby solární články zachytily co nejširší spektrum proudícího záření. V případě křemíku je tato
13
Czech Solar [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Technologie a vývoj PV modulů. Dostupné z WWW: .
19
hranice 1,1 eV (elektronvoltů). Foton s menší energií křemíkem pouze projde bez uţitku, aniţ by byl jakkoliv absorbován.14 Graf 2: sluneční spektrum fotonů
Pramen: Czech RE Agency, 2009 [cit. 2011-04-06]. Solární článek. Dostupné z WWW:
Na jednotlivých článcích vzniká napětí řádově 0,5-0,6V coţ by pro další běţné vyuţití bylo příliš malé. Proto jsou články pospojovány sériovým zapojením, čímţ dostaneme výkon, který uţ je moţno vyuţít v systému FVE. Po vytvoření pouzdra a elektrickém propojení článků vznikne fotovoltaický panel. Mechanickou odolnost celé konstrukce zajišťuje duralový rám po obvodu FV panelu a speciální kalené sklo umístěné tak, aby panel odolal vlivům nepříznivého počasí (silný vítr, mráz, krupobití apod.). Doba ţivotnosti jednoho panelu je odhadována na 30let.15
14
Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Solární článek. Dostupné z WWW: . 15
Studie OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE a moţnosti jejich uplatnění v České republice, Skupina ČEZ, 2007. Dostupné z WWW: [cit. 2011-04-06]. s. 143
20
Poměrně sloţitá konstrukce je realizována laminací jednotlivých součástí, na níţe zobrazeném obrázku je vidět struktura několika vrstev zakomponována do hliníkového rámu. Obrázek 1: konstrukce FV panelu
Poznámky: fotovoltaický panel je složený z několika vrstev, které jsou postupně laminovány. Krycí kalené sklo má zabránit fyzickému poškození, navíc má velmi dobrou optickou propustnost. EVA fólie je složena z etylen vinyl acetátu a slouží k ochraně samotných solárních článků, při vysokém UV záření zabraňuje nepříznivému efektu žloutnutí a tedy snížení optické transparentnosti. Tedlar a polymery tvoří pevnou desku zespodu panelu. Pramen: Czech RE Agency, 2009 [cit. 2011-04-06]. Solární panel. Dostupné z WWW: .
2.3.2 Fotovoltaické systémy Systémy můţeme rozlišit podle jejich vyuţití do několika skupin. Zde zvolíme rozdělení do 4 základních skupin, kdy jednoznačně nejvýznamnější roli hrají síťové systémy.16,17 1) Drobné aplikace přispívají na trh fotovoltaiky nejmenším dílem, nejsou však zanedbatelné. Jedná se o malé články, které kaţdý zná ze svých kalkulaček. Na trhu roste poptávka po drobných fotovoltaických článcích, které zvládnou nabít mobilní telefon, MP3 přehrávač či notebook. 16
Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaické systémy. Dostupné z WWW: . 17 Fotovoltaické systémy [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaický panel. Dostupné z WWW: .
21
2) Ostrovní systémy, neboli tzv. off-grid, nalézají své uplatnění v místech, kde není moţné napojení na rozvodnou síť nebo by její vybudování bylo ekonomicky nevýhodné. Systém zapojení je buď s přímým napojením článku na spotřebič, tím pádem je funkčnost zajištěna pouze v době dostatečné sluneční intenzity. Druhou moţností je do systému zapojit akumulátor, který v době malého slunečního svitu bude poskytovat energii. Příklady takovéhoto pouţití nalezneme u světelných reklam, telekomunikačních zařízení, chat či zahrad 3) Síťové systémy, tzv. on-grid jsou v současné době nejrozšířenějším druhem. Pouţívají se v oblastech s hustě vybudovanou sítí elektrických rozvodů, na kterou jsou napojeny. Ve fotovoltaiických panelech se sluneční energie přemění na stejnosměrný proud, který je potřeba před dodáním do distribuční sítě přeměnit na střídavý, tato přeměna se odehrává ve střídači. V systému je dále zapojen elektroměr, který měří počet kilowatthodin, které protečou přímo do rozvodné sítě. Tento systém můţe pracovat na základě dvou „ekonomických“ principů, „přímého výkupu“ či „zeleného bonusu“. V reţimu přímého výkupu je veškerá elektrická energie odeslána do distribuční sítě, při zeleném bonusu za předpokladu dostatečného slunečního záření dávají fotovoltaické články elektrickou energii přímo spotřebičům a potenciální přebytky jsou vpuštěny do sítě distributora. Naopak při nízkém výkonu vlastního systému je elektrická energie z rozvodné sítě odčerpávána.
Na
správné nastavení dodávek proudu a automatické přepínání dohlíţí řídící síťové střídače. 4) BIPV systémy, jedná se o aplikaci fotovoltaiických plášťů, které přímo tvoří část budovy (střecha, fasáda). Tento trend se objevil v posledních 5 letech hlavně v Japonsku, zemích EU a Spojených Státech. K atraktivitě těchto instalací přispívají niţší pořizovací náklady na vybudování elektrárny a menší odpor ekologů, neţ je tomu u pozemních instalací.
2.3.3 Časové úskalí I fotovoltaika ale naráţí na pevně stanovené limity, které musí člověk respektovat a přes veškerou snahu s nimi zatím nic nenadělá. Tím zásadním faktorem je sluneční svit. V průměru se mnoţství slunečních hodin za rok v České republice pohybuje v rozmezí 1331 – 1844 hodin. Při zvýšené oblačnosti a nepříznivých 22
slunečních podmínkách se výkonnost panelu citelně sniţuje, během noci nedodávají fotovoltaické panely do soustavy dokonce ţádný elektrický proud. Bez dostatečného slunečního záření se tedy panely stávají prakticky bezcenným výrobkem, jenţ pouze zabírá místo. Časové pásmo, kdy FVE vyrábí elektrickou energii, se zuţuje do rozmezí mezi 7 hodinou ranní a 17 hodinou odpoledne, odvíjející se od ročního období. Vrchol výkonu nastává kolem 13 hodiny odpoledne, v tento moment proudí do sítě největší objem elektrické energie. Graf 3: průměrný průběh výroby energie FVE během dne
Pramen: průběh výroby FVE, 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z http://www.solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2010022403&rm=15:28 >.
WWW:
<
Tento výkonový průběh však ne zcela odpovídá průběhu průměrné spotřeby elektrické energie. Z grafu typové spotřeby energie (graf č.4) můţeme vidět, ţe mezi 7 a 9 hodinou přichází první velký nárůst poptávky po proudu, jehoţ vrchol se nachází kolem 11 hodiny dopoledne. Poté dochází k poklesu spotřeby během celého odpoledne a aţ ve večerních hodinách, mezi 20 a 22, kdy FVE uţ neprodukují téměř ţádnou kWh, se spotřeba elektrického proudu vyhoupne do celodenní špičky.
23
Graf 4: diagram spotřeby elektrické energie během dne
Pramen: ERU, energetický regulační úřad, 2011 [cit. 2011-04-01]. Typové diagramy spotřeby elektřiny brutto pro jednotlivé měsíce roku, Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/mesicni_zpravy/2010/zari/page4.htm>.
24
3 Fotovoltaika v ČR 3.1 Výkony Na úvod této kapitoly se nejprve podíváme, jak se v průběhu posledních let vyvíjela atraktivita odvětví z pohledu investorů a rozvoj daný počtem nově připojených fotovoltaických elektráren. Uvedený graf datuje počet aktivně připojených zařízení do přenosové soustavy od roku 2002 spolu s jejich instalovaným výkonem. Graf 5: instalovaný výkon fotovoltaických elektráren
Pramen: ERU, energetický regulační úřad, 2011 [cit. 2011-04-06]. Informace o výrobě elektřiny ze slunečních zdrojů. Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/ >.
Jak můţeme vypozorovat z grafu, na začátku 21. Století nebylo tempo připojování provozoven FVE nikterak vysoké, jednalo se spíše o ojedinělé případy. Rapidní nárůst zprovozněných slunečních elektráren přišel v roce 2009 a 2010, kdy tzv. solární boom nabral své největší obrátky a fenomén zvaný fotovoltaika začal být v naší zemi skloňován ve všech pádech. Důvody, které vedly k masivnímu nárůstu investic do nově vznikajících fotovoltaických elektráren během velice krátké doby a postoje, které k nastalé 25
ekonomické a provozní situaci zaujali legislativní činitelé České republiky a příslušné regulační úřady se pokusím shrnout v následujících podkapitolách.
3.2 Legislativa Česká legislativa pro fotovoltaické elektrárny se opírala o zákony Evropské unie, podkapitoly níţe uvedené ukazují postup zákonodárců v jednání o legislativním rámci a jejich reakci na začínající solární boom.
3.2.1 Návaznost zákonů na EU Za krokem, který změnil náhled na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, se skrývá vstup České republiky do EU 1. dubna 2004. Vstupem mezi země Evropské Unie, jsme se jako její členský stát zavázali plnit poţadavky, které z členství vyplývají. Jedním z nich je právě výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů spadající do legislativy energetické politiky EU. Konkrétně se jedná o směrnici Evropského společenství číslo 77 vydanou v roce 2001, která musela být zakomponována do české legislativy. Její implementace do našeho národního práva se značně protáhla. Zamýšlená původní realizace zákona v roce 2003 ještě před vstupem do EU se uskutečnila aţ v květnu 2005. Prvotní podoba byla poslanci a senátory zčásti pozměněna a konečné schválení proběhlo 31.5.2005. Účelem zákona 180/2005 Sb. je „zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů, přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti, vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010“.18 Je zde na snadě vypíchnout dvě pasáţe tohoto zákona. Zaprvé zákon zaručuje výši výkupních cen z obnovitelných zdrojů po dobu 15let, tzn. výrobci energie z obnovitelných zdrojů budou po dobu minimálně 15let inkasovat stejnou výkupní cenu za vyrobenou elektřinu jako v roce připojení do 18
TZB info [online]. 2005 [cit. 2011-04-06]. Právní předpisy, Zákon č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů). Dostupné z WWW: .
26
přenosové soustavy, kdy tato cena je navíc opatřena indexační doloţkou. Pro výrobce to znamená kaţdoroční navyšování indexem cen průmyslových výrobců a tedy ochranu před inflačními toky. Druhý, pravděpodobně ještě důleţitější faktor je zakotven v této větě: „Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje.“19 Toto rozhodnutí mělo za následek značné sníţení moţnosti manipulace Energetickému regulačnímu úřadu, jehoţ úkolem je regulovat odvětví energetiky v ČR. Nemoţnost sníţit výkupní cenu meziročně o více neţ 5% se v následujících letech ukázala jako zásadní pro masivní rozvoj odvětví. Konečné znění zákona 180/2005 SB. přepokládá vydání dalších několika vyhlášek, kdy většina z nich jiţ byla připravena, a pro vstoupení v platnost pouze musela projít legislativním procesem. Jedná se o vyhlášku ERÚ č. 475/2005 Sb., která stanovuje podporu vyuţívání obnovitelných zdrojů, vyhlášku MŢP č. 482/2005 Sb. a vyhlášku ERÚ č. 502/2005 Sb.20 Stanovení prvních výkupních cen pro rok 2006 se odvíjelo od několika faktorů. Investorovi musela být zaručena garantovaná minimální 15-ti letá návratnost, kdy tato doba vychází z geografických podmínek na území České republiky. Svoji zásadní roli sehrála výše vstupní investice pro vybudování FVE.
3.2.2 První FVE v Čechách a příčiny razantního rozvoje Vysoké dotované výkupní ceny vzbudily v investorech zájem investovat své finanční prostředky do stavby FVE. Jak je vidět z grafu č.5, počet připojených zařízení se mezi lety 2006 a 2007 více neţ zdvojnásobil. Dynamika rostoucího odvětví se ale teprve začala rozjíţdět. Nárůst instalovaného výkonu u fotovoltaiických zdrojů mezi lety 2007/2008 činil bezmála 1500% (z původních 3,4MW na 54,29MW).21 Razantní vývoj v následujících letech byl podpořen třemi faktory:
19
tamtéţ Broţura OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE a moţnosti jejich uplatnění v České republice, Skupina ČEZ, 2007, Dostupné z WWW: [cit. 2011-04-06]. s. 143 21 Sněmovní tisk [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Novela z. o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: . 20
27
Schválení vyhlášky 475/2005 Sb. spolu s její novelizací ve vyhlášce č. 364/2007, která prodlouţila předpokládanou dobu ţivotnosti z 15 na 20 let, tudíţ zaručené výkupní ceny byly o dalších 5 let posunuty.
Výrazný pokles měrných investičních nákladů v důsledku sníţení cen fotovoltaiických panelů o více neţ 40%
Výrazné posílení české koruny od roku 2005 znamenalo sníţení kurzu z 29Kč/€ aţ na hranici atakující 23Kč/€ (v červenci 2008)22
Stojí za to ještě zmínit skutečnost, ţe Energetický regulační úřad se stále musel drţet zákona 180/2005 Sb. a případné meziroční sníţení výkupní ceny elektřiny z těchto zdrojů smí dosahovat maximálně 5%. Z grafu indexu cen FV elektráren je velmi dobře pozorovatelný konstantní pokles investičních nákladů. Od druhého kvartálu roku 2006 do třetí čtvrtiny roku 2008 zaznamenal index přes 25% ztrátu, coţ vychází v průměru na 12% roční pokles. Graf 6: index cen FV elektráren
Poznámky: cenový index společnosti BSW Solar zohledňující průměrnou cenu instalovaných systému v € na jeden kWp. Pramen: TZB info, obnovitelné energie, 2011 [cit. 2011-04-06]. Jaký je přiměřený pokles výkupních cen pro fotovoltaiku. Dostupné z WWW: < http://energie.tzbinfo.cz/fotovoltaika/5983-jaky-je-primereny-pokles-vykupnich-cen-pro-fotovoltaiku>.
22
Kurzy, finanční portál [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Historie kurzů měn EUR. Dostupné z WWW: .
28
3.2.3 Solární boom To stále ještě nebyl ten správný impuls pro investory, aby se vehementně vrhli do solárního businessu, protoţe ta nejideálnější chvíle se teprve chystala. Během 3 dalších kvartálů se cena FV elektráren mírně navýšila především v důsledku oslabení české koruny, konec roku 2009 ale přinesl neočekávaný boom. Cena se propadla o dalších téměř 50% a ve srovnání se začátkem roku 2006 byla na 60% hranici. Jestli-ţe v roce 2008 byl typickým ţadatelem o licenci ţadatel s instalovaným výkonem do 3 či 5kWp a největší udělená licence byla přes 3,3 MWp, pak od roku 2009 začaly přibývat velké projekty s výkony v řádech několik MWp.23 Koncem roku se výkon připojených FVE do distribuční sítě zastavil na čísle 462,9 MW a dramatický nárůst pokračoval během celého roku 2010. Přesto, ţe byl v únoru vyhlášen stop stav pro vydávání nových povolení a ceny výkupu oproti roku 2009 mírně poklesly ( viz. Tabulka č. 2), zůstal zde vysoký počet těch, kteří si stihli rezervovat výkon a stačilo „pouze“ postavit elektrárnu. Pokles výkupních cen naprosto nekorespondoval se sníţením investičních nákladů na postavení FVE. Energetický regulační úřad byl svázán zákonem, který mu znemoţnil razantnější meziroční sníţení ceny o více neţ 5%. Elektrárny vznikaly ve všech koutech české republiky a na konci roku byl údaj o celkovém výkonu proudící do elektrické sítě pro mnoho lidí důvodem k zamyšlení. Číslo 462,9 narostlo více neţ 4x krát a podle údajů Energetického regulačního úřadu se hodnota vyšplhala na 1952,7 MW.
23
KOCOUREK, Martion; LOUŢEK, Marek . Fotovoltaika s růst cen elektřiny. Praha : CEP- centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 139 s. ISBN 978-80-86547-97-8.
29
Tabulka 2: výkupní ceny 2009/2010
Cena (Kč/kWh) Rok 2009 Instalovaný
Rok 2010
Přímý výkup
Zelený bonus
Přímý výkup
Zelený bonus
Do 30kW
13,15
12,18
12,25
11,28
nad 30kW
13,05
12,08
12,15
11,18
výkon
Poznámka: Fotovoltaickou elektrárnu lze provozovat ve dvou režimech : přímý výkup a zelený bonus. V případě přímého výkupu je všechna vyrobená energie vpuštěna do rozvodné sítě a provozovatel dostane zaplaceno za celkový počet vyrobených kWh. V režimu zeleného bonusu dostane provozovatel za celkovou vyrobenou energii nižší výkupní cenu, avšak vyrobenou energii může využit pro svou spotřebu ještě před dodáním do sítě. Rozdíl nespotřebované elektrické energie může dále prodat do rozvodné sítě, avšak tato elektřina se dnes vykupuje za minimální částky. Hlavní výhodou pro výrobce je možnost spotřebovat si svoji vyrobenou energii, kterou by jinak musel nakupovat. Vlastní zpracování, Pramen: Energetický regulační úřad, 2009 [cit. 2011-04-06]. Cenové rozhodnutí ERU č.5/2009. Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_20 09_slunce.pdf>.
3.3 Situace v roce 2010 Po narůstajícím počtu připojených výroben vyvstaly problémy, které by s sebou nové zdroje energie mohly přinést. Na tuto situaci zareagovaly regulační úřady a také česká vláda.
3.3.1 Hrozba přetížení Na podzim roku 2009 se přenosová soustava v České republice ocitla na hranici bezpečného provozu z důvodu přetíţení, které bylo způsobeno zvýšením výroby elektrické energie u větrných elektráren v severním Německu a Polsku a následným přetokem proudu do ČR. Dosud neexistoval mechanizmus, který by tyto situace operativně řešil, a proto byla za tímto účelem zaloţena iniciativa jedenácti provozovatelů přenosných soustav s názvem TSC24
24
Pod zkratkou TSC se skrývá organizace s názvem Trasmission Operators Security Cooperation, coţ je mezinárodní systém bezpečnostní spolupráce provozovatelů přenosových soustav, aktivním členem je i ČEPS.
30
Obavy z podobného scénáře jako v Německu vedly na přelomu roku 2010 a především v únoru 2010 k pozastavení vydávání povolení na připojení nových fotovoltaiických elektráren. ČEPS, jenţ provozuje českou přenosovou soustavu, vyzval distributory k ukončení vydávání povolení k novým instalacím a byl vyhlášen tzv. Stop stav, který trvá dodnes. Oficiálním odůvodněním byla hrozba přetíţení přenosové sítě a tzv. blackout.25 Na tento tah reagovala Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO), která si nechala u společnosti EGÚ Praha Engineering zpracovat analýzu, jejíţ výsledek ukázal, ţe ani rekordní počet připojených slunečních elektráren by výpadek energetické sítě nezpůsobil. V rámci české elektrizační soustavy došlo k vyhlášení nouzového stavu v červenci 2006 způsobeným především přetíţením sítě v sousedních zemích přehřátím soustavy, průměrná denní teplota se uţ v 9 hodin ráno pohybovala kolem 33stupňů. Ţádny spotřebitel v ČR však nepocítil zhoršení kvality elektrického proudu či dokonce jeho přerušení. Nelze tedy tuto situaci povaţovat za typický příklad blackoutu, kdy se bez elektrické energie ocitnou tisíce obyvatel. Analýza naopak poukázala na pozitiva výroby elektrické energie z fotovoltaických panelů. „Menší fotovoltaické elektrárny a obnovitelné zdroje obecně mají naopak velice pozitivní vliv na předcházení blackoutů, jejichž příčinou je enormní přetěžování páteřních vedení. Stavby fotovoltaických elektráren v rámci celé České republiky umožňují spotřebu elektřiny přímo nebo v blízkosti místa její výroby, a tím prospívají elektrizační soustavě jako celku.“26 Pouţiji ještě jednu větu, ve které analytici shrnují závěr moţného kolapsu. „…je důležité si uvědomit, že nemůže dojít k blackoutu elektrizační soustavy pouze elektrizační soustavy České republiky, neboť je aktivně propojena s přenosovými soustavami SRN, Polska, Slovenska a Rakouska.“ Totální blackout by způsobil zhroucení přenosové soustavy propojené po celé Evropě a jeho důsledkem by nebyla nadvýroba elektřiny z FVE v distribuční soustavě ČR, nýbrţ nečekaná přírodní katastrofa nebývalých rozměrů, či přesně plánovaný teroristický útok na strategická místa soustavy. Autoři analýzy dále zmiňují pozitivní dopad rozloţení FVE na transferový přenos energie, kdy dochází k menším ztrátám. Tyto vědomosti jsou 25
Situace, kdy dojde k velkému výpadku dodávky elektrického proudu a postihne vysoké mnoţství spotřebitelů, jeden z největších blac-outu byl zaznamenán ve statě Kalifornie v USA v roce 2001, bez elektrické energie se ocitlo přes 1,5 milionů zákazníků 26 Česká fotovoltaická průmyslová asociace [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Technicka analýza. Dostupné z WWW: <://czepho.cz/files/tiskove-zpravy/technicka_analyza.pdf>.
31
uplatňovány v budování tzv. Smart Grids27 systémech, které dnes hrají důleţitou roli v energetické politice EU. Tyto systémy jsou však v současnosti spíše hudbou budoucnosti, v České republice jde zatím o pilotní projekty, kde jejich celkový počet můţeme napočítat v řádech jednotek.
3.3.2 Kroky podniknuté vládou Neudrţitelnost vyplácení aktuální výše garantovaných výkupních cen vedla k poklesu garantovaných cen, které půjdou za poskytovateli nových solárních elektráren. Před tímto krokem musela ale vláda změnit v té době platnou legislativu. Vydáním zákona č.137/2010 Sb. pozměnila dosud platný zákon č. 180/2005 Sb. a na začátku listopadu poslanecká sněmovna provedla jeho další novelizaci, která se týkala následujících změn28:
U elektráren s výkonem na 30kW uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 dojde po dobu tří let ke zdanění výnosů sráţkovou daní 26%, u zapojení zelených bonusů 28%
FVE jiţ dále nebudou podléhat šestiletým daňovým prázdninám
Pokud bude návratnost investice kratší neţ 11let, mohou výkupní ceny meziročně klesnout o více neţ 5%
FVE na zemědělské a lesní půdě jiţ nadále nebudou podporovány
Podpora bude směřována na menší instalace na budovách
Pro FVE se zvýší odvod za vynětí půdy z pozemkového fondu
Dne 30. listopadu 2010 Energetický regulační úřad vydává cenové rozhodnutí č. 4/2010, ve kterém jsou stanoveny ceny regulovaných sluţeb souvisejících s dodávkou elektřiny, tedy i výkupní ceny pro FVE. V následující tabulce máme přehled výkupních cen pro rok 2011 a jejich srovnání s předcházejícím rokem. Jak můţeme vidět, výše dotace pro instalace s více neţ 30 kW se sníţí meziročně o více neţ 50%, dotovaná cena poklesne z 12,4 Kč/kWh na 5,9 resp. 5,5Kč/kWh v rámci 27
Místní inteligentní sítě, které jsou postaveny v určité lokalitě s vlastními zdroji výroby elektrické energie. Cílem je úplná či částečná samostatnost v dodávce elektrického proudu a rovnoměrnému zatíţení a sníţení spotřeby energie. Projekty Smart Grids jsou dotovány finančními prostředky EU (http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/smartgrids_en.htm) 28 Sněmovní tisk [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Novela z. o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: .
32
reţimu přímého výkupu. Nejniţší pokles nastane u střešních instalací, kdy většina těchto zařízení slouţí k výrobě energie pro vlastní spotřebu soukromých subjektů. U reţimu bez moţnosti spotřeby vyrobené energie, tedy přímého prodeje, se cena sníţí na 7,5Kč/kWh. Tato zařízení s niţším výkonem navíc nepředstavují tak velkou zátěţ pro přenosovou soustavu jako velké solární parky. Tabulka 3: výkupní ceny 2010/2011
Cena (Kč/kWh) Rok 2010 Instalovaný
Rok 2011
Přímý výkup
Zelený bonus
Přímý výkup
Zelený bonus
Do 30kW
12,5
11,5
7,5
6,5
Do 100kW
12,4
11,4
5,9
4,9
Nad 100kW
12,4
11,4
5,5
4,5
výkon
Vlastní zpracování, Pramen: Energetický regulační úřad, 2010 [cit. 2011-04-06]. Cenové rozhodnutí ERU č.2/2010. Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/2_2010_OZE-KVETDZ%20final.pdf>.
3.4 Situace 2011 Prosinec roku 2010 byl pro solární investory honbou za zpracováním veškeré potřebné administrativy pro připojení do rozvodné sítě a získáním tak výhodných výkupních cen před plánovaným rapidním poklesem. Celkový počet připojených provozoven se podle zprávy Energetického regulačního úřadu k 1.1.2011 ustálil na čísle 12861 s registrovaným výkonem 1952,7 MW.29 Od ztráty několika miliard nakonec dělilo některé podniky jen několik málo hodin. Největší sluneční elektrárnu v ČR totiţ stihl ČEZ připojit 29.12.2010. Zařízení v Ralsku se v pomyslném ţebříčku vyhouplo do čela s celkovým instalovaným výkonem 38,2 MW a předstihlo dosud nejvýkonnější FVE Vepřek na Mělnicku vybudovanou na rozloze 82,5 ha s celkovým výkonem 35,1 MW30. Do soustavy se
29
Energetický regulační úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Informace o výrobě elektřiny ze solárních zdrojů. Dostupné z WWW: . 30 Phono Solar [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Největší fotovoltaická elektrárna v ČR. Dostupné z WWW: .
33
před příchodem nového roku stihlo připojit ještě několik dalších velkých instalací. 5 největších spolu s datem uvedení do provozu je uvedeno níţe31:
FVE Ralsko Ra 1
38,2 MW
29. 12. 2010
FVE Czech Vepřek
35,1 MW
7. 5. 2010
FVE Ševětín
29,9 MW
14. 12. 2010
FVE Mimoň Ra 3
17,49 MW
29. 12. 2010
FVE Vranovská Ves
16,03 MW
3. 12. 2010
1.ledna 2011 vstoupila v platnost novela zákona 180/2005 Sb. schválena zákonodárci na konci roku 2010 a pro solární elektřinu začaly platit odvody ve výši 26% v reţimu přímého výkupu a 28% u systémů zapojených do zeleného bonusu. Razantní sníţení výkupních cen o více neţ 50% ( u instalací nad 100kW) znamenalo během prvních tří měsíců připojení nových výroben s celkovým výkonem nepřesahující 6 MW. Šlo převáţně o projekty, které se nestihly dokončit před koncem roku. Stop stav pro vydávání nových smluv o připojení nových FVE stále trvá a v následujících měsících se situace měnit nebude. V současné době není prý zatím známo, jak velké dopady budou mít doposud instalované zařízení na bezpečnost a spolehlivost distribuční sítě. Zástupci ČEPS a distributorů odůvodnili rozhodnutí v tiskové zprávě vydané 24.3.2011 těmito slovy: „Během posledních měsíců byl do rozvodné sítě připojen velký počet fotovoltaických zdrojů elektřiny. Je nutné důkladně analyzovat jejich dopad na bezpečnost a spolehlivost provozu distribučních sítí předtím, než bude případně umožněno připojení dalších.“32
3.4.1 Soudní spory, možnost retroaktivity Investoři do solární energie se ale nevzdávají a chystají se podniknout kroky proti schválené novele zákona o zavedení 26% sráţkové daně, která platí retrospektivně pro FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
Tento krok
31
Ihned.cz Ekonomika [online]. 3.1.2011 [cit. 2011-04-06]. Jen 48 hodin dělilo ČEZ od ztráty miliard. Dostupné z WWW: . 32
České sdruţení regulovaných elektroenergetických společností [online]. 24.3.2011 [cit. 2011-04-07]. Tisková zpráva. Dostupné z WWW: .
34
povaţují za protiústavní a dle odhadů české průmyslové fotovoltaické asociace (CZEPHO) se očekává podání stovky ţalob. Do solárního bussinesu se navíc zapojily zahraniční společnosti, které se při vymáhaní škody mohou opřít nejen o české zákony, ale i o smlouvy zaručující ochranu investice. To můţe nahrávat případnému vítězství v arbitráţním řízení. Dlouho trvající soudní spory a arbitráţe jsou pro společnosti finančně náročné, a proto by se do nich v první řadě pustili větší investoři, které po změněných podmínkách tratí nejvíce. Pokud by první procesy dopadly ve prospěch fotovoltaiických investorů, je více neţ pravděpodobné, ţe se do sporu s Českým státem pustí řada dalších vlastníků solárních parků. O vyčíslení výsledné sumy se pokusil prezident CZEPHO, František Smolka: „ Soudní spory a arbitráže české daňové poplatníky budou ale stát minimálně 260 miliard korun. Stát tak v soudních sporech a arbitrážích zaplatí minimálně o 168 miliard více, než na solární dani vybere. Jde navíc o spíše skromný odhad. Investoři se totiž budou soudit nejen o zmařenou investici, ale i o očekávaný dvacetiletý výnos. “
Retroaktivita a její politické/právní chápání „Právní retroaktivita je zpětná účinnost zákona nebo jiného právního předpisu, resp. zpětná časová působnost právní normy. Pravá retroaktivita je z hlediska právní jistoty nežádoucí. Spočívá v tom, že účinnost právního předpisu začne dříve než jeho platnost, takže se použije pozdějšího zákona na případy, které se staly již v minulosti.“33 Jednotný názor na správnost retroaktivity pro stanovení sráţkové daně nepanuje ani mezi všemi českými zákonodárci. Obava, ţe Česká republika můţe v důsledku přijaté novely zákona čelit velkému počtu arbitráţních řízení a celkové finanční ztráty je těţké přesně odhadnout, vedla skupinu senátorů k podání stíţnosti Ústavnímu soudu. Zákon sice podle autorů stíţnosti zachovává garanci výkupních cen, dodatečný odvod ale fakticky tuto cenu sniţuje a narušuje výrobci určitou návratnost investice.34
33
HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník, 3., podstatně rozšířené vydání . Praha : Nakladatelství C.H.BECK, 2009. 1488 s. ISBN 978-80-7400-059-1.s. 928 34 Svět průmyslu [online]. 3.3.2011 [cit. 2011-04-07]. Senátoři napadli u Ústavního soudu zdanění fotovltaiky. Dostupné z WWW: .
35
Bez ohledu na to, jaký bude konečný verdikt Ústavního soudu a i tehdy, ţe by stát vyhrál všechny potencionální arbitráţe, jsou finanční ztráty pro stát téměř jisté. Největší finanční ztrátou bude oslabení důvěry v český stát v očích zahraničních investorů. Ti budou mít na paměti postup vlády a při rozhodování o investičních příleţitostech budou více zvaţovat, zda svojí investici do české země umístit. Změna můţe postihnout i pohled ratingových agentur, které hodnotí stabilitu finančního trhu dané země. Potencionální pokles úvěrového hodnocení země by mohl mít za následek zvýšení úrokových sazeb a nákladů na obsluhu státního dluhu. Mnohými zanedbanou je problematika bank a úvěrů poskytnutých na solární projekty. Odhadem byly poskytnuty na výstavbu fotovoltaických elektráren úvěry v celkové výši kolem 100 miliard českých korun. Podmínky při uzavření ale nepočítaly s dodatečnými změnami v dotačním financování a dnes mohou některé z nich spadnout do rizikové kategorie.35 Do doby, neţ ERÚ a ČEPS vypracují komplexní analýzu dopadu připojených fotovoltaiických zařízení do soustavy se nedá očekávat změna situace či odvolání STOP stavu pro nové instalace, byť by to byly výrobny solárního proudu především na rodinných domech pro vlastní spotřebu. Potřebná měření o dopadech provozu FVE na spolehlivost distribuční soustavy proběhnou od dubna do srpna letošního roku. Výsledky, které mají být veřejnosti prezentovány v září, určí další postup regulačních úřadů. To ale rozhodně neznamená konec vývoje solárních článků u nás a zcela jistě ne ve světě. Jako klíčový faktor pro rozvoj odvětví vidí firmy, zabývající se výrobou fotovoltaiických panelů, cenu vstupních nákladů do solární energetiky. Proto hledají dnes cesty, jak ušetřit při výrobě a zároveň zvýšit efektivitu při zpracování slunečního záření na hranici, kdy se panely investorovi vyplatí pro pokrytí vlastní spotřeby bez toho, aby se ohlíţel na dotační program státu. Odhadovat legislativní vývoj pro rok 2011 je v současné době čistá spekulace. Jisté je zatím jediné, výkony podporovaných projektů nebudou převyšovat hranici 30 kW a nárůst nových instalací bude v porovnání s předchozími lety minimální. Na druhou stranu zde stále platí stanovisko EU dosáhnout hranice 12% výroby energie
35
Svět průmyslu [online]. 3.3.2011 [cit. 2011-04-07]. Senátoři napadli u Ústavního soudu zdanění fotovltaiky. Dostupné z WWW: .
36
z OZE do roku 2020 stanovené Evropskou komisí pro státy unie. Technologie fotovoltaiky jako taková si cestu mezi obnovitelné zdroje energie najde, legislativní rámec a nedostatek jiných zdrojů pro výrobu elektřiny ale můţe její rozvoj značně urychlit.
3.4.2 Pohled ekologie Samotná výroba elektřiny z fotovoltaiky je řekněme ekologicky přátelskou. při procesu nevznikají ţádné emise, či škodlivé látky, které by unikaly do ovzduší nebo jinak znečišťovaly okolí těchto systémů. Na druhou stranu je nutné připomenout, ţe při výrobě fotovolatických článků je zapotřebí vynaloţit značné mnoţství energie. Zpracování křemíku, jako jedné z hlavní suroviny, se děje při teplotách přesahujících 1000° C. Nesmí se ale věřit zdrojům, které uvádějí, ţe energie vynaloţená na zpracování je vyšší neţ ta, kterou solární článek vyrobí dobu své ţivotnosti. Doba, za kterou se vloţená energie navrátí, se neustále zkracuje a dnes se pohybuje kolem 3 let. To je samozřejmě závislé od místa, kde je panel umístěn. V jiţních státech je tato energetická návratnost podstatně kratší a v souvislosti s pouţitím nových technologií a úsporou křemíku se očekává zkrácení na řádově měsíce. Na výrobu jako takovou je zapotřebí některých chemických látek obsahující toxiny, moderní konstrukce však zabraňuje jejich úniků do okolí. Je nutno počítat s tím, ţe ţivotnost fotovoltaiických panelů je omezená (dnes se odhaduje na 25 let a více) a tyto materiály budou muset být nějakým způsobem zlikvidovány. V současnosti je mnoţství budoucího odpadu v Evropě odhadováno na 4000 tun. V roce 2020 se předpokládá, ţe bude potřeba zpracovat 35000 tun doslouţilých fotovoltaiických článků.36 V článcích je obsaţeno mnoho hodnotných surovin, které budou moci při budoucí recyklaci poslouţit k dalšímu zpracovaní, například při výrobě nových článků. To uţ se bude odvíjet od technologie recyklace budoucnosti a také do jaké míry bude ekonomicky výhodné zpracovat uţ jednou obsaţené suroviny neţ jejich získání jinde na trhu. Uţ dnes jsou komponenty jako sklo a hliníkový rám panelu dále zpracovávány a jejich recyklovatelnost dosahuje téměř 100%. Při termické recyklaci, která je sice velice náročná na energii a ruční práci, lze zpětně
36
Ihned.cz [online]. 15.2.2011 [cit. 2011-04-5]. Zpětný odběr fotovoltaických panelů se v Evropě uţ prosazuje. Dostupné z WWW: .
37
získat aţ 85% křemíkových desek.37 Připravovaná novela zákona o odpadu v České republice navíc počítá se zavedením poplatku za recyklaci solárních panelů. Provozovatel sluneční elektrárny bude muset uzavřít smlouvu s recyklační společností, která bude definována v návrhu zákona a platit příspěvek do speciálního fondu pro budoucí financování vyslouţilých fotovoltaiických panelů. Energetickou úsporu můţeme vidět v následném provozu zařízení, vlastní výrobu fotovoltaického proudu můţeme nazvat „ekologicky přátelskou“, jelikoţ při ní uţ ţádné škodlivé látky nevznikají. Naopak při srovnání výroby 1kWh ušetří fotovoltaická elektrárna 1 kg oxidu uhličitého oproti vyprodukované energii v uhelné elektrárně. To, co v posledních měsících vyvolalo negativní pohled v očích veřejnosti, byla přeměna zemědělské půdy na „pole s fotovoltaikou“, na kterých byly realizovány megalomanské projekty. Změna v legislativě uţ ale tento proces nadále nebude podporovat. Z opačného úhlu pohledu je třeba poukázat na fakt, jak velkou plochu zabírají jiné zdroje výroby energie. Například uhelná elektrárna se všemi potřebnými součástmi zabere sama o sobě velký prostor a navíc je k jejímu provozu zapotřebí značné mnoţství uhlí. A rekultivace zdevastované krajiny po uhelných dolech, které můţeme vidět například v severních Čechách, trvá několik let a jsou na ni vynakládány obrovské finanční prostředky. V tomto ohledu se tedy nedají porovnávat s fotovoltaickými instalacemi, kdy aţ panely doslouţí, mohou být během pár dnů odmontovány a krajina zůstane prakticky nezměněná a můţe být vyuţita k původnímu záměru.
37
Tzbinfo [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Historie a perspektiva OZE. Dostupné z WWW: .
38
4 Případová studie sluneční elektrárny
Podnikatelský plán FVE Dívčice Podnikatelský plán FVE Dívčice je popsán ve spolupráci se společností JIHOSPOL a.s., resp. její dceřinou společností JH Rent Solar s.r.o. Společnost JH SOLAR RENT byla vytvořena za účelem výstavby solární elektrárny a jejího provozování.
39
4.1 Profil společnosti JIHOSPOL Jihočeská obchodní a stavební společnost a.s. (JIHOSPOL) navázala svoji činnost v 90. letech na tehdejší podnik OSP Strakonice. Na počátku roku 1995 došlo k privatizaci a změně právní formy. Firma začala pouţívat název Jihospol a.s. V roce 2007 došlo ke změně akcionářské struktury a novými vlastníky se stali Ing. Tomáš Baumruk, Ing. František Bürger a Ing. Karel Veverka. Předsedou představenstva je právě Ing. Tomáš Baumruk MBA, se kterým jsem spolupracoval při tvorbě této práce. Společnost Jihospol působí na trhu v několika sférách a zabývá se různými aktivitami, mezi ty hlavní patří:
Stavební výroba o Bytová výstavba o Občanská výstavba o Rekonstrukce historický budov o Průmyslové a inţenýrské stavby
Developerská činnost o Především stavba nájemních bytů a budov
Obchodní činnost o Prodej hutního materiálu, olejů a maziv, technických plynů a řeziva
Základní kapitál společnosti činí 48400000 Kč, který je rozdělen do 48 kusů kmenových akcií na jméno, ve jmenovité hodnotě 1000000 Kč a 40kusů kmenových akcií v hodnotě 10000 Kč. V současné době zaměstnává 150 pracovníků a roční obrat firmy osciluje kolem 400 mil Kč. Podkladem pro zpracování studie je rozhovor s panem inţenýrem Baumrukem dne 30.března 2011 společně s jím poskytnutým business plánem pro FVE Dívčice a podklady pro banku. Na konci studie pan Baumruk zodpověděl na z pohledu mé práce nejzásadnější otázky týkající se hlediska vstupu do odvětví fotovoltaiky a zpracovávání projektu. Kde viděl největší úskalí projektu a co si myslí o budoucím vývoji FVE potaţmo obnovitelných zdrojích energie obecně, a zda společnost
40
Jihospol plánuje do budoucna rozvíjet svoje aktivity na tomto poli působnosti. Jeho odpovědi nalezneme na konci.
4.2 Analýza celkového trhu Rostoucí podíl OZE na celkové výrobě energie nemá svůj základ čistě v trţním chování jednotlivých investorů. Velkou váhu zde hraje Evropská unie, která vyuţívání obnovitelných zdrojů vnímá jako jedno z primárních hledisek energetické politiky. Poptávka po energii se kaţdoročně navyšuje a zdroje fosilních paliv nejsou nevyčerpatelné. Slib daný členskými státy, tj. plnit podmínky Kjótského protokolu, hraje ve prospěch obnovitelných zdrojů, které mají rostoucí tendenci na podílu výroby. Plán investice společnosti Jihospol a.s. nebyl nikdy zamýšlen s expanzí do zahraničí, přesto je velmi zajímavé porovnání situace na domácím trhu s ostatními členskými státy EU. Komparace daných států s Českou republikou byla provedena prostřednictví základních hledisek bez podrobnější studie legislativních podmínek. Na grafu č. 4 je znázorněno porovnání výkupních cen pro fotovoltaické elektrárny s výkonem vyšším neţ 30kW uvedené v Eurech (pro přepočet u států mimo eurozonu jsou pouţity směnné kurzy ČNB z 2.2.2010). V nominálních číslech je tedy postavení České republiky na první příčce. Graf 7: výkupní ceny v EU (€/kWh)
Pramen: Nalezeno.cz, 2011 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika: Výkupní ceny elektřiny v EU. Dostupné z WWW: < http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika/fotovoltaika-vykupni-cenyelektriny-v-eu.aspx>.
41
Z hlediska ekonomické návratnosti je velmi podstatným hlediskem mnoţství dopadajícího slunečního záření. Jak je vidět na mapě, nejlépe jsou na tom v tomto hledisku státy jiţní Evropy např. Řecko, Španělsko či Itálie. Graf 8: výše dopadajícího slunečního záření
Pramen: Nalezeno.cz, 2011 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika: Výkupní ceny elekřiny v EU. Dostupné z WWW: < http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika/fotovoltaika-vykupni-cenyelektriny-v-eu.aspx>.
Dalším důleţitým faktorem je pro potencionálního investora doba, po kterou bude mít zajištěny výnosy, tedy doba garantovaného výkupu elektrického proudu. Ve většině zemí EU je časový horizont nastavený na 20 let, pouze Španělsko a Velká Británie zaručuje garanci 25 let, na opačném konci stojí Rumunsko pouze s 10ti letou hranicí. Graf 9: doba výkupu
Pramen: Nalezeno.cz, 2011 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika: Výkupní ceny elekřiny v EU. Dostupné z WWW: < http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika/fotovoltaika-vykupni-cenyelektriny-v-eu.aspx>.
42
Kombinace všech tří výše uvedených faktorů dává celkový výnos za dobu výkupu. Při výpočtu bylo kalkulováno se ztrátami, které vznikají ve vedení a střídačích stejně jako se ztrátami účinnosti článků pokud je nadprůměrná okolní teplota. V těchto grafech je počítáno s průměrnou ztrátou 15%.38 Česká republika tak při zohlednění všech uvedených faktorů stojí v pomyslném ţebříčku v první polovině za jiţními státy. Přesto, ţe je výkupní cena v ČR vyšší, v konečném hodnocení má doba osvitu pro návratnost a cashflow větší váhu. Graf 10: celkový výnos za dobu výkupu
Pramen: Nalezeno.cz, 2011 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika: Výkupní ceny elekřiny v EU. Dostupné z WWW: < http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika/fotovoltaika-vykupni-cenyelektriny-v-eu.aspx>.
4.2.1 Vnímání fotovoltaiky pohledem veřejnosti Pokud bychom před 5 lety poloţili široké veřejnosti otázku, jak vnímá získávání energie ze slunce, popřípadě co si myslí o fotovoltaice, odpovědi by se pravděpodobně nesly v rázu, ţe o této technologii ještě dotázaný neslyšel. Kdyţ by však šlo získat elektrický proud ze Slunce, které svítí kaţdý den, bylo by to jistě zajímavé a pravděpodobně bychom našli mnoho zastánců získávání takto vyrobené ekologické energie. Čas však můţe změnit názory lidí zcela jiným směrem a ti během chvíle otočí o 180 stupňů. Stejný člověk by dnes na fotovoltaiku vyhraněný názor
38
Nalezeno.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Fotovoltaika: výkupní ceny elektřiny v EU. Dostupné z WWW: .
43
pravděpodobně měl. Názor, ţe media hýbou světem, v tomto případě přijde vhod. Média vypouštěla v poslední době takové informace o solární energetice, které její prestiţ mezi veřejností rozhodně nezvýšily. Z pohledu obyčejného spotřebitele se na jednu stranu není čemu divit, kdyţ mu dnes a denně bylo prezentováno, ţe obrovský nárůst solárních panelů přinese zdraţení elektřiny pro konečného spotřebitele aţ o 20%. To se nakonec ukázalo spíše jako zastrašování, protoţe podíl fotovoltaických elektráren vůči ostatním zdrojům elektrické energie je pouze řádech procent, a tudíţ nemůţe tak radikálně ovlivnit konečnou cenu. Nicméně předpokládám, ţe negativní pohled především na velké solární parky bude dnes zastávat větší část naší populace.
4.2.2 Cílová skupina Plánování výstavby fotovoltaické elektrárny mělo svá určitá specifika. Jedním z nich, které se odlišuje od ostatních business plánů, je nalezení cílové skupiny. V případě prodeje solární elektřiny se situace oproti jiným developerským projektům dosti ulehčuje. V programu přímého výkupu jsou podle zákona 180/2005 Sb. distributoři povinni odebrat veškerou vyrobenou energii z obnovitelných zdrojů. Veškerá elektřina z FVE Dívčice tedy putuje za jediným odběratelem, coţ je E.ON. Distribuce a.s. Pro systém výkupu byl zvolen přímý výkup, tzn. ţe veškerá vyrobená elektřina je vpuštěna do distribuční soustavy,aniţ by byla spotřebovávána v místě výroby.
4.2.3 Konkurence Druhým specifikem je konkurence. Konkurenci na poli fotovoltaiických elektráren nelze chápat jako klasickou konkurenci v obchodním prostředí, jelikoţ cena, za kterou je elektřina prodávaná do rozvodné sítě je pevně daná a existuje zde jistota, ţe odběratel je povinný ji dodrţovat. Neexistuje zde všeobecně známý konkurenční boj, kde se výrobci přetahují o svého zákazníka. Kritéria, která mohou firmu odlišit od konkurence lze hledat především v kvalitě systému a pouţité technologii. Ta totiţ můţe v budoucnu sehrát důleţitou roli. Jedním z rozdílů v technologiích solárních systémů je moţnost regulace výkonů. Některé umoţňuji regulaci v rozmezí 0-100 %, tudíţ v případě problému v rozvodné síti je teoreticky moţné vyuţívat výkon systému na přechodné období jen zčásti, a tak zamezit 44
komplexnímu odpojení výrobny. U méně vyspělých systémů tato moţnost neexistuje, a tudíţ je moţné vybrat pouze z „polohy“ plný výkon nebo nic. Za konkurenci jako takovou lze povaţovat situaci, kdy dojde k obchodování uţ s hotovými systémy a ty se od sebe budou lišit právě pouţitou technologií. Jako další konkurenční výhodu je ještě moţné uvést servis zajištěný dodavatelem, kdy ten je po celou dobu výroby smluvně zavázán poskytovat záruční sluţby a udrţovat tím technologii v chodu.
4.3 Výběr dodavatele technologie Tato část projektu spadá mezi ty velmi důleţité, protoţe výběr správného dodavatele ovlivní dalších 20 let fungování systému. Kritériem při výběru není tedy jen samotný dodaný materiál, ale především vidina spolehlivosti dodavatele a posouzení jeho schopnosti postarat se o bezproblémový chod elektrárny v budoucích letech a tedy kvalitní servis. V konečném výběru se objevili dodavatelské společnosti české i zahraniční. Hlavním poţadavkem byly dřívější reference a komplexnost zpracování. Zadání projektu znělo stavba „na klíč“, tzn. dodavatel měl za úkol dotáhnout celý projekt a dodat veškeré části systému, tj. panely, střídače, rozvody atd. a samozřejmě zajistit jejich finální zapojení. Finální volba padla na německého dodavatele Solarwatt A.G. Dresden, který splňoval všechny zadané poţadavky a měl bohaté zkušenosti se stavbou fotovoltaických systému nejen u nás ale i v USA a ve zbytku Evropy. Při rozhodování pomohly i ratingy českých bank. Jelikoţ obdobných projektů v roce 2009 vznikalo stále více a většina z nich byla financována úvěry. Banky měly pro tento typ zakázek speciální týmy, ve které mimo jiné při hodnocení projektu a schvalování poskytnutého úvěru hodnotily spolehlivost dodavatelů. Solarwatt byl ohodnocen nejvyšším moţným stupněm a patřil mezi TOP dodavatele. Jednání proběhla v Dráţďanech, kde byla v říjnu 2009 podepsána smlouva o dodávce na klíč. Za výběrem stály 3 zásadní znaky:
- Kvalitní a spolehlivá technologie pouţitých materiálů, všechny jsou vyrobeny v Německu
45
- Rozsáhlá servisní síť spolu s dlouhodobým servisem, je poskytována on-line poradenská linka a v případě jakýchkoliv výpadků je dodavatel do 24 hodin povinen zajistit technickou podporu a vše zprovoznit. - Tzv. sunny portal, coţ je program, který dlouhodobě sleduje výkonnost celého systému a automaticky hlásí jakékoliv závady. Zaznamenává výkon celého systému a porovnává ho s předpokládanou výtěţností. Přístup je odkudkoliv, kde je internetové připojení. Solarwatt pro výstavbu FVE vyuţívá několik svých subdodavatelů, především na dodání konstrukce a měničů, coţ je jedna z nejdůleţitějších částí systému. Vybraným subdodavatelem německé společnosti byla partnerská firma Sunstrom, která zajistila dodání ocelové konstrukce, drţící panely, kabeláţ, a měniče.
Technické parametry K montáţi byly pouţity monokrystalické panely výrobce Solarwatt a.g. M22060 GET AK s výkonem 240 a 245 Wh. Celkem bylo pouţito 3264 panelů rozloţených do 14 řad. V součtu je výkon celé sluneční elektrárny 785 kWp. V řadách jsou panely upevněny 2 nad sebou na hliníkové konstrukci s optimálním sklonem 30°. Plánek rozloţení, tzv. layout je uveden v příloze č. 1. Na konci kaţdé řady je střídač SMA, který hodnotí výkon dané sekce v případě výkyvů či poruchy dává signalizaci na jiţ zmiňovaný
sunny
portal
a
především
mění
vytvořený
elektrický
proud
z jednosměrného na střídavý. Veškerá kabeláţ se poté sbíhá do trafo stanice, ve které dochází k přeměně z nízkého na vysoké napětí pro následný přenos do přenosové soustavy a také se zde nachází datové centrum. Další technické parametry o panelech,konstrukci a střídačích jsou uvedeny v příloze č.2.
4.4 Výběr místa Výběr správné lokality byl podmíněn výběrem uţ hotového projektu. Podmínkou byla lokalizace v jiţních Čechách či na jiţní Moravě, kde počet slunečných dnů dosahuje maxima v rámci České republiky a tudíţ vyuţití slunečního záření je v našich podmínkách co moţná nejefektivnější. Druhým faktorem byla samozřejmě cena výkupu pozemku a potencionální moţné vyuţití po ukončení výroby z fotovoltaiky. Vybranou plochu je moţné následně vyuţít jako stavební pozemek, 46
např. pro výrobní kapacity. V neposlední řadě zde hraje roli vzdálenost od rozvodné sítě, neboť nutnost vybudování příliš dlouhého přístupu k síti spolu s dalšími rozvody by celkovou investici navýšilo o několik milionů Kč. Vybranou lokalitou je obec Dívčice v jiţních Čechách přibliţně 20km severně od Českých Budějovic. Fotovoltaická elektrárna se rozkládá na ploše s celkovou výměrou 15401m2. Na obrázku č.2 je vidět konečné umístění projektu spolu s mapou, která zobrazuje průměrné mnoţství slunečního záření v České republice. K projektu bylo nutné nechat vypracovat energetický audit, který řeší především technické vyhotovení stavby a vhodnost technologie s ohledem na maximalizaci výnosů. Zpravidla se vyhotovuje minimálně ve dvou variantách a poté je vybrána ta nejvhodnější. V potaz se bere geografické umístění a především průměrné mnoţství slunečního záření a následně mnoţství energie, které je moţno vyuţít. Zpracování auditu provádí specializované auditorské firmy, které se při něm musejí drţet zákona č. 406/2000 Sb. a vyhláškou č.213/2001 ve kterých jsou definovány jednotlivé části a metodiky auditů. Obrázek 2: roční průměrný úhrn slunečního záření v ČR ( KWh/m2)
Pramen: Isofen energy, 2011 [cit. 2011-04-09]. Fotovoltaika v podmínkách České republiky. Dostupné z WWW: < http://www.isofenenergy.cz/Slunecni-zareni-v-CR.aspx>.
Ve zpracovaném grafu č.11 jsou vidět výsledky energetického auditu s odhadnutým výkonem v průběhu roku. Největšího výkonu dosahuje elektrárna v letních měsících, tj. od května do srpna. Naopak v zimních měsících, kdy počet
47
slunečních hodin a intenzita záření je na minimu, je rozdíl ve výnosu například oproti červenci aţ 5x násobný. V příloze č.3 je uvedeno porovnání skutečného výkonu sluneční elektrárny s vyhotoveným auditem za rok 2010. Z kumulovaného rozdílu ve výkonu, který činil -13042 kWh, coţ obnáší 1,6% z celkového výkonu, je patrné, ţe energetické audity jsou zpracovávány s vysokou přesností a od skutečných hodnot se liší jen minimálně. Graf 11: energetický audit s měsíčními výkony
energetický audit (kWh) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
Pramen: vlastní zpracování, data z energetického auditu pro FVE Dívčice
4.5 Provozní údržba Samotné provozování fotovoltaické elektrárny je poměrně nenáročná záleţitost, minimálně v prvních letech. Údrţba spočívá pouze v občasné úpravě okolí panelů, např. posečení trávy, či nátěr plotu. Tyto práce jsou outsourcovány mimo firmu. Panely jako takové mají vysokou schopnost samy se čistit a není tedy potřeba ţádná vnější aktivita. Ta je dokonce neţádoucí, protoţe případné mechanické čištění by mohlo poškodit vrchní vrstvu skla a sníţit tak celkovou výkonnost. Celý objekt je střeţen kamerovým systémem a napojen na pult centrální ochrany bezpečnostní agentury, která má za úkol v případě nebezpečí vandalismu či krádeţe se dostavit na místo do několika minut. Celá elektrárna je navíc pojištěná v reţimu all-risk zahrnující ţivelné nebezpečí, krádeţ i výpadek výroby. 48
Veškerý servis a prohlídky jsou zakomponovány ve smlouvě o dodání se společností Solarwatt AG takţe tato činnost je zajištěna. Z hlediska personálního zajištění je třeba mít nasmlouvaného energetického technika. Veškerá administrativa a účetnictví probíhá v rámci účetního oddělení firmy Jihospol.
4.6 Finanční plán Finanční plán projektu zahrnuje jednání s bankami o poskytnutí úvěru na připravenou investici, plánované cashflow spolu s odhadem výroby a také tvorbu rezerv na moţná rizika, která se v průběhu projektu mohou objevit.
4.6.1 Cizí kapitál Rozhodnutí pustit se do stavby fotovoltaické elektrárny s sebou neslo obrovský finanční náklad. Jednorázová investice v řádu 85 milionů korun si ţádala zajistit cizí kapitál. Před jednáním s bankami byly nastoleny podmínky, za kterých bude společnost akceptovat poskytnutí úvěru, coţ se v konečném jednání ukázalo jako „tvrdý oříšek“. Poţadavky spočívaly v equitě ( čili mnoţství vlastních prostředků na investici) ve výši 10-20%, s délkou placení úvěru 10 let a moţností kdykoliv provést mimořádný vklad aţ do výše celkové nesplacené části. V době solárního rozmachu nebyly úvěry na projekty FVE ničím novým, řada bank měla pro tyto typy obchodů speciálně vytvořená oddělení, která se zabývala právě financováním fotovoltaiky. Po zmapování na českém trhu probíhala jednání se třemi bankovními institucemi: Komerční bankou, Českou spořitelnou a Oberbank. Pro banky byla důleţitá moţnost zástavy úvěru, disponibilita dostatečného vlastního kapitálu, vytvoření dostatečného cashflow, pouţitá technologie a pak kaţdá z nich přidávala své vlastní specifické poţadavky. Pro další popis budu vzhledem k závaţnosti těchto interních údajů pouţívat pro banky označení: banka 1, banka 2, banka 3 bez návaznosti pořadí, ve kterém byly jiţ uvedeny. Nejpropracovanější systém spolupráce s investory měla banka 1, která za účelem těchto úvěru vytvořila v roce 2007 TOP energy program, coţ je souhrn komplexních sluţeb a produktů na podporu a realizaci energetických projektů a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Za účelem větší transparentnosti vede seznam 49
akceptovatelných výrobců technologií, uvedení výrobci pak znamenají pro projekt větší jistotu. Přesto ţe tato banka nakonec pro čerpání úvěru vybrána nebyla, jejich zkušenosti a právě seznam referencí s výrobci přispěl k dotáhnutí projektu do konce. Dvě z výše jmenovaných bank poţadovaly pro poskytnutí půjčky zástavu technologie, moţnost zástavy dalšího majetku a potencionálních příjmů z jiných firemních činností je příliš nezajímala. To se stalo po změně legislativy osudným pro investory, kteří se zaměřili jen na fotovoltaiku a změna cashflow je zahnala do neschopnosti splácet pravidelné platby bankám. Speciálním poţadavkem bylo tvoření několika rezervních fondů, na výměnu měničů či na neschopnost splácet. To by pro společnost znamenalo zakonzervování finančních prostředků a nemoţnost s nimi aktivně nakládat. Equita u úvěrů se pohybovala kolem 30 – 40 % a během celé doby nebylo moţno mimořádně uplatit dluh, popřípadě byly storno podmínky extrémně nevýhodné. Banka 3 neměla pro podobné investice ţádný speciální produkt. Na solární investice se přímo nespecializovala, ale byla ochotna o podmínkách jednat. Na rozdíl od ostatních bank jí na zajištění zástavy nestačila pouhá technologie a elektrárna samotná. Poţadavek zněl v zástavě pozemku a po ocenění nakonec i dozaručení nemovitostmi v majetku firmy. To ovšem přispělo k dohodě o podmínkách z hlediska délky splácení, moţnosti mimořádných vkladů a nutnosti vlastních prostředků. Stanoviska úvěrové smlouvy tedy zněla:
Splatnost 15 let
Výše úroku – 1M PRIBOR plus pevně stanovená marţe banky
Moţnost kdykoliv splatit úvěr aţ do 100%
Equita 25%
V současné ekonomické situaci byla vybrána variabilní úroková míra, která se v celkové výši pohybuje u těchto úvěrů cca 2% pod fixními sazbami. Pravidelně je sledována ekonomická situace a výhled úrokových sazeb na mezibankovním trhu a tedy potenciální růst úroků. V případě razantního zvýšení je moţné přechod na úrokový swap. To znamená pevné stanovení úrokových sazeb na celou dobu úvěru a tím pádem odpadá starost při zvyšování úrokových sazeb na bankovním trhu. Na druhou stranu jelikoţ banka tím přijímá riziko prudkého růstu úroků, jsou sazby
50
v porovnání s variabilní variantou vyšší. V době čerpání úvěru se pohybovaly okolo 7%.
4.6.2 Cashflow a rozvaha Plán financování celého projektu počítá s cizími prostředky ve formě úvěru od banky. V tabulce č. 3 jsou uvedeny pořizovací náklady spolu se zařazením jednotlivých výrobků a prací do odpisových skupin. Všechny kalkulace jsou zhotoveny na dobu 20 let, po kterou je zaručena výkupní cena, ţivotnost elektrárny je odhadována na 25 let. Po uplynutí 20 let se ovšem neví, za jakou cenu a jestli vůbec se bude vyrobená energie odkupovat, proto je počítáno s kratší dobou.
4.6.3 Odhad plánovaných tržeb Výnosy fotovoltaické elektrárny jsou dány prodejem elektrické energie distributorovi do rozvodné soustavy. Za kaţdou 1 kWh firma inkasuje stanovenou výkupní cenu. Při propočtech je zohleďnován meziroční pokles výkonu panelů o 1%, zároveň ale meziroční nárůst výkupní ceny o minimálním indexem růstu cen,coţ jsou 2%.Při původních propočtech s daňovými prázdninami je návratnost projektu spočítána na 7 let. Pro zjednodušení uvádím tabulku propočtů na prvních 5 let provozu. Tabulka 4: odhadovaný plán tržeb prvních 5 let (vlastní zpracování)
Výkupní cena valorizovaná o 2% 12,08 2010 788 216 12,32 2011 780 334 12,57 2012 772 531 12,82 2013 764 805 13,08 2014 *nepočítá s nově zavedenou sráţkovou daní 26% Rok
Plánovaný výkon (kWh)
Plán tržeb Kč*
9 712 082 9 807 261 9 903 372 10 000 425
Úplný přehled peněţních toků je uveden v příloze č.4 Do výnosů projektu je započítávána ztráta účinnosti panelů o 1% a je zohledněna ztráta při přenosu elektrického proudu. Výkupní ceny jsou kaţdý rokem navyšovány o 2%. Z hlediska nákladové stránky se do cashflow promítá především splátka úvěru a ostatní výdaje, mezi které patří provoz a údrţba, pojištění, zabezpečení a ostatní výdaje. Během
51
prvních pěti let provozu je kalkulováno s daňovými prázdninami, coţ v celkovém výsledku znamená úsporu cca 4 miliony Kč. Rozvaha a výkaz zisku a ztrát nejsou vzhledem k celkovému rozsahu uvedeny.
4.6.4 Rizika projektu V této části je důleţité zmínit, ţe počátek projektu byl v srpnu 2009. Kaţdá investice znamená podstoupení určitého rizika, snahou bylo tyto aspekty co nejvíce eliminovat a i přes naplnění některých obav udrţet projekt v plusových výnosech. Po legislativních změnách provedených v roce 2010 se některé obavy vyplnily. Mezi hlavní rizika projektu spadá:
Sníţení výkupní ceny – tento krok byl očekávaný uţ pro fotovoltaické elektrárny připojené po 1.1.2010, proto hrálo zásadní roli správné načasování a time managment projektu, aby bylo moţné celou elektrárnu připojit do rozvodové sítě do konce roku 2009. Pokles výkupní ceny nebyl ale tak dramatický jako v roce 2011, kdy se výkupní cena u projektu nad 100kW dostala na hranici 5,5 Kč/ kWh. Takové sníţení by bylo pro projekt a jeho finanční stránku fatální. Garance stanovené ceny při zapojení ale tomuto pádu zabraňuje.
Zrušení daňových prázdnin – jednou z výhod instalací FVE byly daňové prázdniny pro rok uvedení do provozu a následných 5 let. Varianta s daňovou úlevou znamená v případě projektu Dívčice úsporu v řádu cca 4miliony Kč. Při daňových prázdninách bylo navíc počítáno s variantou, kdy odpis majetku začne aţ v 7.roce provozu.
Sníţení výkonu panelů – v energetickém plánu je počítáno s ročním poklesem výkonu panelů o 1% a ztrátami při samotném přenosu energie. Na zhoršení efektivity by mohly mít vliv dlouhodobé negativní přírodní podmínky či vnější aspekty jako je zničení či vandalismus.
Neschopnost splácet – pokud by výkon elektrárny v určitém období na delší časový úsek poklesl, mohl by se projekt dostat do problému s cashflow a schopností řádně splácet úvěr bance. Toto riziko je sníţeno diverzifikací, jelikoţ společnost vyvíjí řadu jiných výdělečných aktivit, kterých by bylo potencionálně přečerpat peněţní toky. 52
4.7 Kroky po změně zákona. Po vydání zákona č.137/2010 Sb. Nastal v odvětví fotovoltaiky rozruch jak bude situace dále pokračovat, a jaký bude konečný dopad na společnosti, které svoji investici nasměrovali pouze do tohoto odvětví. Od 1.ledna 2011 kdy zákon začal platit, začaly mít problémy především firmy, které svoji činnost postavili pouze na fotovoltaice a na projekt byl poskytnut úvěr s plánovanými splátkami, které byly nastaveny podle plánovaného cashflow. Tyto společnosti se mohly, zaprvé v důsledku sráţkové daně a poté např. krátkodobé nepřízně počasí, dostat do problémů s placením. V zimních měsících je výnosnost elektrárny nepoměrně niţší neţ v létě a je tudíţ potřeba mít připravený dostatečný kapitál na splácení. U společnosti Jihospol je tento krátkodobý výkyv moţný pokrýt z jiných výdělečných aktivit firmy a tudíţ problémy s cashflow se neprojevily v takové míře. Společnost se přesto chce bránit rozhodnutí státu změnit retroaktivně podmínky pro podnikání v daném oboru, které byly původně stanoveny. Jednou z moţných cest je vést arbitráţní řízení proti státu, jak jiţ bylo zmíněno v jedné z předchozích kapitol. V těchto arbitráţích mají šanci pouze na úspěch pouze zahraniční subjekty, které se mohou při procesu opřít o mezinárodní smlouvy zaručující ochranu investice. První myšlenka tedy směřovala k zaloţení zahraniční společnosti a následnému prodeji. V úvahu připadaly země se silným právním systém, např. Belgie či Holandsko. Nikdy však nebyl úmysl směřovat prodej do zemí daňového ráje jako je například Kypr, kdy tento krok je zaprvé dost nákladný a dává podněty k vyšetřování účelovosti
s českými
úřady.
Tato
moţnost
byla
konzultována
s několika
renomovanými právnickými kancelářemi. Dle jejich závěru by tento krok byl dnes povaţován za účelový a potencionální úspěch v soudním řízení by byl minimální. Prodej by měl cenu ještě před přijetím pozměňovacího zákona, coţ uţ je ale pouze čistá spekulace. Druhé, dnes mnohem reálnější řešení situace je pomocí „private equity kapitálu“, kdy do společnosti vstoupí další investor se svým kapitálem, jenţ má představy o 15.leté a delší návratnosti. To by znamenalo vyvázání se z klasického bankovního úvěru a lehčí řešení peněţních toků. Firma doposud nezavrhla jít cestou 53
soudních sporů a opřít se o české právo. Na začátku na trhu panovaly garantované podmínky vstupu do odvětví, které smluvně garantoval stát. Ten potom během pár měsíců tento stav změnil a tím narušil oprávněná očekávání investora při rozhodnutí realizovat projekt.
4.8 Rozhovor Na podstatné otázky k průběhu projektu jsem se zeptal přímo předsedy představenstva společnosti Jihospol a.s. Všechny skutečnosti jsou datovány do 30.března 2011. První otázka, která mě napadla; „Proč zrovna fotovoltaické elektrárny a jak jste se k tomuto projektu dostali?“ Předseda představenstva Ing. Tomáš Baumruk MBA: „ Poměrně velká část našeho firemního rozvoje a působnosti spočívala ve stavebnictví. V něm probíhal v 90.letech a po roce 2000 obrovský rozmach a téměř vždy bylo co stavět. Na přelomu roku 2008 a 2009 však poptávka po nových bytech a developerských projektech značně v důsledku krize poklesla a my se začali poohlížet po jiné příležitosti na trhu. Konečné rozhodnutí padlo na energetiku, konkrétně fotovoltaické panely. Z našeho pohledu byl podnikatelský postup v této činnosti velmi podobný tomu, co jsme dělali doposud. Není až takový rozdíl, zda postavit obytný dům, poté ho pronajímat, starat se o jeho chod nebo postavit a provozovat FVE. Přesto, že jsme do oblasti energetiky vstoupili jako úplní nováčci, věřili jsme, že to jsme schopni zvládnout. Po analýze trhu a zjištění, které překážky bude třeba překonat, jsme se do toho v půlce
roku
2009
pustili. Jelikož na trhu už začalo solárních elektráren velice rychle přibývat a tušilo se, že výkupní ceny pro příští rok nemusí zůstat na stejné hodnotě a nikdo nevěděl, jak zareaguje stát, sháněli jsme se už po připraveném projektu, který jsme mohli koupit. To přišlo v létě 2009, spolu s tím jsme vybrali pozemek a měli schválený projekt ke stavebnímu povolení na předschválený výkon 0,8 MWp. Informace, že pokles výkupu pro další rok může přesáhnout hranici 5%, nás tlačila k tomu, že všechno musí být do konce roku hotové.
54
V čem vidíte největší přínos nové technologie, potencionálně nedostatek? „ Pozitivum vidím v technickém rozvoji, potažmo směr, kterým se energetika ubírá. Zcela zásadní výhodou projektu jsou pravidelné výnosy, které nejsou přímo vázané na ekonomickou situaci na trhu u nás či ve světě. V ostatních oblastech probíhají konjunkturní cykly, tak jako např. v našem případě u stavebnictví, kdy jsme byli závislí na poptávce po nových projektech. Je to tedy další diverzifikace našeho portfolia a snížení celkové rizikovosti. Další výhodou je nenáročnost elektrárny na provoz a její údržbu, což se ale může v čase změnit. A další velmi důležitý faktor, který je třeba neopomenout je silný partner v podobě státu a distribučních energetických společností. Je přeci jen velmi málo pravděpodobné, že některá z těchto institucí by tu nebyla v příštích 20 letech. A za tu stinnou stránkou považuji technologii. Když se podíváme 15, 20 let nazpět, kdy mobilní telefon by byl považován za scifi a osobní počítače se těm současným podobaly jen pramálo, ptám se sám sebe, jaký vývoj nastane během příštích let. Výroba elektřiny bude za zcela jiné ceny a současné technologie budou morálně zastaralé čili jejich tržní hodnota se bude rovnat 0.“ Co bylo na uskutečnění projektu nejtěţší? „ Prvním nejtěžším krokem bylo udělat definitivní rozhodnutí. Odhodlání zainvestovat tolik peněz do technologie, kterou známe 5 let a zatím nikdo neví,jak se bude vyvíjet její současná spolehllivost. Bylo to zároveň něco nového, museli jsme tedy získat nové know-how tohoto odvětví. Rozhodně jednoduché nebylo jednání s bankami o poskytnutí úvěru, jednání probíhalo s několika institucemi a zpočátku se naše a jejich požadavky v některých bodech výrazně lišily. Nakonec se nám ale podařilo dosáhnout podmínek, které jsme si předem stanovili a nechtěli z nich ustoupit. To jsme ale ještě netušili, jak složitý bude samotný proces výstavby, legislativních kroků a zprovoznění. Stavební povolení jsme získali v říjnu a na faktické dotáhnutí do konce roku jsme měli 2 měsíce. Obrovskou důležitost měl správný timemanagment, bylo potřeba zajistit dodávky ze zahraničí, zajistit revizní prohlídky a zprávy, legislativně dotáhnout smlouvy s distributory. Hrálo se o dny a jedna zpožděná dodávka mohla znamenat nestihnutí zprovoznění do konce roku. V tomto nám velice pomohly rady jiných investorů, kteří s procesem výstavby fotovoltaiky měli své zkušenosti a byli ochotni se o ně podělit. Troufám si říci, že bez nich bychom to nestihli.“ 55
Co si myslíte o dalším vývoji v oblasti obnovitelných zdrojů energie popřípadě právě fotovoltaiky do budoucnosti? „ V energetice jako takové vězí obrovský potenciál. Celosvětově rostoucí poptávka po energiích dělá z tohoto odvětví jednu z primárních oblastí v politice jednotlivých států. Proto se jako společnost na budoucnosti chceme podílet. Jako jedna z možností se jeví projekty hydroelektráren s přečerpáváním, kdy nejste tak závislí například na počasí. Na druhou stranu je to opět o technologickém pokroku a ekonomickém aspektu."
56
Závěr Oblast energetiky je dnes velmi propojena s národní ekonomikou kaţdého státu, z toho pak plyne fakt, ţe zabezpečení energetické politiky se pro vlády jednotlivých zemí stává klíčovou rolí. Soběstačnost na energetických zdrojích a stupeň rozvoje energetiky je moţné v současnosti brát jako ukazatel vyspělosti státu. Přestoţe se kaţdá vláda dívá na tuto oblast trochu jinak a budoucí potenciál rozvoje je pro kaţdou zemi na jiné úrovní, integrační uskupení jako je Evropská unie si za svůj cíl stanovila propojit energetické politiky jednotlivých zemí a společně tuto oblast rozvíjet. Hlavní snahou evropské energetické politiky je omezit závislost na zahraničních dovozech energie a sníţit emise škodlivých plynů pro zlepšení ţivotního prostředí. Prostředníkem pro splnění stanovených kriterií se mají stát obnovitelné zdroje energie. V nejaktuálnější evropské směrnici 2009/28/ES si evropská unie předsevzala dosáhnout společnými silami 20% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie a také sníţit emise vypouštěných škodlivých plynů o 20% do roku 2020. Ve své práci jsem se zaměřil na jednu z moţných cest alternativních zdrojů, a to je získávání elektrické energie prostřednictvím fotovoltaiických elektráren. V posledních letech propukl rozvoj tohoto odvětví v České republice nevídaným způsobem a slovo fotovoltaika byla na denním pořádku. Hlavním cílem mé práce bylo dohledat příčiny, které stály u zrodu prudkého nárůstu solárních elektráren mezi lety 2007 a 2010. Svůj důleţitý podíl na tomto stavu nese pravděpodobně politická neschopnost rychlejší reakce na probíhající situaci. Po implementaci evropských směrnic do českých zákonů vláda včas nezareagovala na dramatické sníţení investičních nákladů na výstavbu FVE, které se propadly aţ o 40%. Investorům se tím podařilo při zachování garantovaných výkupních cen vyrobené elektrické energie zkrátit návratnost projektů z původně v zákoně plánovaných 15let na dobu okolo 7-8 roků. To zapříčinilo tzv. solární boom, tedy miliardové investice do rozvíjejícího se odvětví
a
očekávání
téměř
bezrizikové
investice,
kterou
provozovatelům
fotovoltaických elektráren garantoval Český stát. Výrobci fotovoltaické elektřiny měly s distributory, potenciálně se státem České republiky podepsanou smlouvu o zaplacení veškeré vyrobené elektrické energie na 20 let dopředu. Ke konci roku 2009 vzrůstající počet připojených MW slunečních elektráren vyvolal obavu u správce 57
distribuční sítě a energetického regulačního úřadu z hrozby moţných výpadků a tzv. blackoutů. Výsledkem bylo vydání stop stavu pro ţádosti o připojení nových FVE v únoru 2010 a honba za dokončením jiţ schválených projektů. Aţ v tento moment zareagovala vláda změnou zákona o podpoře obnovitelných zdrojů a pro rok 2011 nastavila podmínky odpovídající ekonomickým nákladům při zachování původních záměrů. Pro jiţ zprovozněné FVE se stát rozhodl upravit původní podmínky a pustit se tak na tenký led s uplatněním právní retroaktivity a hrozby soudních sporů ze strany majitelů solárních elektráren. Na druhou stranu je potřeba konstatovat, ţe rozvoj alternativních zdrojů by asi těţko dospěl k takovému růstu bez jakýchkoliv podpor od vlád jednotlivých zemí. Ty však musí zohlednit fakt, ţe v prostředí, jakým je například fotovoltaika, neexistuje trţní konkurence taková, jakou běţně známe, coţ poté vedlo k nekontrolovanému rozvoji. Pro vládu z toho vyplývá nutnost zavést určitý stupeň regulace a průběţného sledování vývoje v odvětví, do kterého musí v případě potřeby v co nejkratším časovém horizontu zakročit a přehodnotit stanovené podmínky. V případě České republiky naše vláda zaspala a ať podnikne kroky jakékoliv, budou pro jednu z účastněných stran vţdy negativní. Část práce popisující podnikatelský plán FVE Dívčice pojednává o zpracování projektu a výstavbě solární elektrárny v Jiţních Čechách společností Jihospol a.s. Nejprve je zhodnocena situace na trhu s fotovoltaikou a důvody, které vedly uvedenou společnost ke vstupu na tento trh. Důleţitý je také výběr zahraničního dodavatele veškeré technologie. Moje největší pozornost byla věnována finančnímu plánu projektu, tj. získání cizích zdrojů od banky a zpracování finančních toků. Odpovědi na to, jaké následky má změna zákona na fungování společnosti, jakým způsobem na ně společnost hodlá reagovat a jaká rizika s sebou nesl vstup na pole fotovoltaiky byly zodpovězeny v rozhovoru s předsedou představenstva Ing. Tomášem Baumrukem.
58
Seznam pouţité literatury Publikace CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Praha : Dokořán s.r.o, 2007. 191 s. ISBN 978-80-7363-122-2. JENÍČEK, Vladimír; FOLTÝN, Jaroslav. Globální problémy a světová ekonomika. Praha : Nakladatelství C.H.Beck, 2003. 269 s. ISBN 80-7179-7952. KOCOUREK, Martion; LOUŢEK, Marek . Fotovoltaika s růst cen elektřiny. Praha : CEP- centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 139 s. ISBN 978-8086547-97-8 HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník, 3., podstatně rozšířené vydání . Praha : Nakladatelství C.H.BECK, 2009. 1488 s. ISBN 978-80-7400-059-1.
Ostatní Business plán společnosti JH Rent Solar Podklady pro banku pro FVE Fívčice Řízené interwiev s expertem
Internetové zdroje Úřední věštník Evropské unie [online]. 27.9.2001 [cit. 2011-04-21]. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2001/77/ES. Dostupné z WWW: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:12:02:32001L0077:CS:PDF >. Ekolist.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi?. Dostupné z WWW: . Úřední věštník Evropské unie [online]. 5.6.2009 [cit. 2011-04-21]. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/28/ES. Dostupné z WWW: . Tzbinfo [online]. 14.3.2011 [cit. 2011-04-21]. Obnovitelné zdroje: indikativní cíl 8 % elektřiny v roce 2010 splněn. Dostupné z WWW:
59
info.cz/energeticka-politika/7240-obnovitelne-zdroje-indikativni-cil-8elektriny-v-roce-2010-splnen>. Czech Solar [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Z historie fotovoltaiky. Dostupné z WWW: Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaika pro kaţdého. Dostupné z WWW: Czech Solar [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Technologie a vývoj PV modulů. Dostupné z WWW: . Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Solární článek. Dostupné z WWW: . Studie OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE a moţnosti jejich uplatnění v České republice, Skupina ČEZ, 2007. Dostupné z WWW: [cit. 201104-06]. s. 143 Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaické systémy. Dostupné z WWW: . Fotovoltaické systémy [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Fotovoltaický panel. Dostupné z WWW: . TZB info [online]. 2005 [cit. 2011-04-06]. Právní předpisy, Zákon č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů). Dostupné z WWW: . Broţura OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE a moţnosti jejich uplatnění v České republice, Skupina ČEZ, 2007, Dostupné z WWW: [cit. 201104-06]. s. 143 Sněmovní tisk [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Novela z. o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: . Kurzy, finanční portál [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Historie kurzů měn EUR. Dostupné z WWW: . Česká fotovoltaická průmyslová asociace [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Technická analýza. Dostupné z WWW: <://czepho.cz/files/tiskovezpravy/technicka_analyza.pdf>. Sněmovní tisk [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Novela z. o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW:
60
. Energetický regulační úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Informace o výrobě elektřiny ze solárních zdrojů. Dostupné z WWW: . Phono Solar [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Největší fotovoltaická elektrárna v ČR. Dostupné z WWW: . Ihned.cz Ekonomika [online]. 3.1.2011 [cit. 2011-04-06]. Jen 48 hodin dělilo ČEZ od ztráty miliard. Dostupné z WWW: . České sdruţení regulovaných elektroenergetických společností [online]. 24.3.2011 [cit. 2011-04-07]. Tisková zpráva. Dostupné z WWW: . Svět průmyslu [online]. 3.3.2011 [cit. 2011-04-07]. Senátoři napadli u Ústavního soudu zdanění fotovoltaiky. Dostupné z WWW: . Ihned.cz [online]. 15.2.2011 [cit. 2011-04-5]. Zpětný odběr fotovoltaických panelů se v Evropě uţ prosazuje. Dostupné z WWW: . Tzbinfo [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Historie a perspektiva OZE. Dostupné z WWW: . Nalezeno.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Fotovoltaika: výkupní ceny elektřiny v EU. Dostupné z WWW: .
61
Příloha č. 1: rozložení elektrárny, tzv.layout
62
Příloha č. 2: solární panel
63
Příloha č. 3: Porovnání výkonu fotovoltaické elektrárny Dívčice s energetickým auditem pro rok 2011
Porovnání výkonu sluneční elektrárny Dívčice
2010 Leden Únor Březen Duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
energetický výkon beze audit ztrát (kWh) (kWh) 25 686 38 258 64 417 83 141 102 067 96 660 109 503 98 012 70 974 56 576 24 266 18 656
10 850 34 995 77 579 112 165 80 437 100 576 107 503 93 611 74 725 59 554 25 631 17 032
výkon skutečnost (kWh) 10 528 34 044 75 678 109 514 78 681 97 942 104 546 91 179 72 925 58 299 25 079 16 759
energetický rozdíl audit skutečnostkumulovaný audit (kWh) -15 158 25 686 -4 214 63 944 11 261 128 361 26 373 211 502 -23 386 313 569 1 282 410 229 -4 957 519 732 -6 833 617 744 1 951 688 718 1 723 745 294 813 769 560 -1 897 788 216
Příloha č. 4: peněžní toky
64
výkon skutečnost rozdíl kumulovaný kumulovaný (kWh) 10 528 -15 158 44 572 -19 372 120 250 -8 111 229 764 18 262 308 445 -5 124 406 387 -3 842 510 933 -8 799 602 112 -15 632 675 037 -13 681 733 336 -11 958 758 415 -11 145 775 174 -13 042
