VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Andrea Pycivová
1
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Rozvoj cykloturistiky Libereckého kraje (bakalářská práce)
Autor: Andrea Pycivová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 2.1.2009
……...…………… podpis studenta
2
Obsah 1
ÚVOD................................................................................................................................4
2
CYKLISTICKÁ DOPRAVA...........................................................................................5 2.1
CYKLOTURISTIKA...................................................................................................5
2.2
VÝZNAM CYKLOTURISTIKY PRO CESTOVNÍ RUCH.......................................6
2.3
LEGISLATIVNÍ A KONCEPČNÍ RÁMEC CYKLISTICKÉ DOPRAVY V ČR.......6
2.4
CYKLOSTEZKA X CYKLOTRASA X CYKLOKORIDOR.....................................7
3
LIBERECKÝ KRAJ.......................................................................................................10 3.1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA.............................................................................10
3.2
PŘEDPOKLADY LIBERECKÉHO KRAJE PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO..........11 RUCHU A CYKLOTURISTIKY
3.3 4
ATRAKTIVITY LIBERECKÉHO KRAJE...............................................................13 ORGANIZACE SÍTĚ CYKLOTRAS V LIBERECKÉM KRAJI..............................14
4.1
HISTORIE PROJEKTU............................................................................................14
4.2
REGISTR SÍTĚ CYKLOTRAS LIBERECKÉHO KRAJE.......................................14
4.3
AKTÉŘI V OBLASTI BUDOVÁNÍ CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ .............15 LIBERECKÉHO KRAJE
4.4
KATEGORIZACE SÍTĚ CYKLOTRAS...................................................................15
4.5
POSTUP VYZNAČOVÁNÍ CYKLOTRAS..............................................................17
4.6
ZŘÍZENÍ NOVÉ CYKLOTRASY............................................................................21
4.7
ÚPRAVA STÁVAJÍCÍ CYKLOTRASY (PRODLOUŽENÍ, PŘEZNAČENÍ).........22
5
FINANCOVÁNÍ CYKLODOPRAVY LIBERECKÉHO KRAJE..............................24 5.1
EVROPSKÉ FONDY................................................................................................24
5.2
NÁRODNÍ FONDY..................................................................................................26
5.3
KRAJSKÉ FONDY...................................................................................................26
6
PROPOJENÍ CYKLODOPRAVY S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY.................27 6.1
BIKE & RIDE...........................................................................................................27
6.2
PŘEPRAVA A PŮJČOVNA KOL............................................................................28
7
ZÁVĚR............................................................................................................................30
8
LITERATURA................................................................................................................31
9
SEZNAM OBRÁZKŮ....................................................................................................33
10
PŘÍLOHY.......................................................................................................................34
3
1
Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě svého kladného vztahu k
cyklistice. Vzhledem ke skutečnosti, že Liberecký kraj je mým bydlištěm, rozhodla jsem se práci zaměřit na tento region. Mým záměrem je monitorovat projekt vzniku a další rozvoj cykloturistické dopravy Libereckého kraje v souvislosti s jejím vlivem na cestovní ruch a ekonomický rozvoj regionu. Chtěla bych zhodnotit, jak kraj využívá svůj potenciál a aplikuje principy regionální politiky při tvorbě koncepčních a organizačních dokumentů- jak z teoretického, tak z prakického hlediska. Nejprve vymezím základní pojmy a informace z oblasti cyklistické dopravy, následně se zaměřím na zhodnocení potenciálu Libereckého kraje pro cestovní ruch a jeho činitele v rámci programové dokumentace, jejich kompetence a vztahy. Dále seznámím s procesem vzniku nových cyklotras, možnostmi jejich financování a významem partnerství a spolupráce během tvorby komplexního systému cyklistické dopravy.
4
2
Cyklistická doprava Cyklistiku můžeme z hlediska významu zařadit do dvou různých oblastí- oblasti
dopravní ve smyslu dopravní obslužnosti území nebo oblasti cestovního ruchu související s místní rozvojem, kdy je označována jako cykloturistika. Cyklistická doprava zaznamenává v poslední době významný vzestup, stává se součástí regionální politiky či územního plánování a postupně je integrována i do ostatních druhů dopravy. S tím souvisí i nutnost existence odpovídající infrastruktury a vytvoření podmínek pro fungování, velkou měrou ovlivněné potřebami poptávky.
Obrázek 1: Ukázka cykloturistické trasy
2.1
Cykloturistika Cykloturistika je chápána jako forma rekreační cyklistky, která navazuje na
tradice českého turistického hnutí. Pro naplňování turistické činnosti využívá jako přesunového prostředku jízdního kola, díky svým nulovým ekologickým dopadům na stav životního prostředí jde tedy o specifickou formu šetrného cestovního ruchu. Její historie spadá na českém území až na konec 19. století, skutečný rozmach zažila po rozšíření horských a trekových kol, kdy zároveň vzniklo mnoho cykloturistických 5
oddílů, sdružení a cestovních kanceláří zabývajících se touto problematikou. Rozvoji cykloturistiky pomáhá stále větší počet cyklotras a cyklostezek, které v posledních letech vznikají kolem měst a obcí.
2.2
Význam cykloturistiky pro cestovní ruch Cestovní ruch a jeho formy představují průřezové odvětví, jeho význam spadá
do více oblastí, které se mohou navzájem prolínat. Důsledky všech aktivit souvisejících s cestovním ruchem mají tedy nejen ekonomické či politické, ale v neposlední řadě také ekologické důsledky. Aby bylo možno dosáhnout udržitelného rozvoje, podporují se v současné době velkou měrou šetrné formy cestovního ruchu, kam spadá například právě cykloturistika. Do popředí se dostává zdravý a aktivní životní styl, poptávka se odklání od zažitého stereotypu pasivního trávení volného času a tomu je uzpůsobena také nabídka služeb. Lidé jsou stále citlivější na kvalitu životního prostředí a na jeho čistotu. Tento trend s sebou přináší množství výhod, mezi nejdůležitější patří zejména zdravotní, ekonomické a již zmíněné enviromentální přínosy. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu, jedná se o nehlučný dopravní prostředek, který neznečišťuje životní prostředí a zároveň je dostupný pro všechny jak z věkového, tak i z ekonomického hlediska. Stejně jako ostatní druhy dopravy je však i cyklistická doprava podmíněna kritérii jako existence infrastruktury, legislativní a koncepční rámec apod. Právě proto je třeba chápat tento fenomén komplexně jako součást většiny prioritních okruhů regionální politiky a jeho potenciál využít k ekonomickému rozvoji.
2.3
Legislativní a koncepční rámec cyklistické dopravy v ČR
2.3.1
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR V souladu s naplňováním Charty o dopravě, zdraví a životním prostředí vydala
Česká republika Vládní usnesení ČR č. 706 ze dne 12.7.2000, jehož cílem je především naplnění bodu 4.B Charty, tedy vypracování a realizace strategie k podpoře druhů dopravy, vedoucí k příznivému ovlivňování zdraví a životního prostředí. Ministerstvo 6
dopravy tímto úkolem pověřilo Centrum dopravního výzkumu a výsledný dokument se nazývá Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR, někdy též zkráceně Cyklostrategie. Na základě předchozího průzkumu a vypracování SWOT analýzy se definovaly vize, cíle a akční plány včetně prioritních os, tak aby jejich řešení co nejvíce naplňovalo strategickou vizi dokumentu. Hlavními prioritními osami se staly (A) Organizace, legislativa a výzkum, (B) Lidský činitel- výchova, vzdělávání a produkty a ( C) Rozvoj cyklistické infrastruktury. Cyklostrategie též obsahuje metodické materiály, které komentují a odpovídají na otázky způsobu realizace cyklostrategie, jejího financování a úlohy a funkce jednotlivých činitelů, ať už v oblasti veřejné správy nebo dalších organizací aktivně zapojených do přípravy. Plán je založen na vytvoření trvalého partnerství mezi státem, krajem, městy, mikroregiony, neziskovým sektorem a podnikatelskou veřejností, tak aby mohlo dojít k přeměně neorganizované a neregulované cyklistiky na cyklistiku kultivovanou a systematicky podporovanou. Konečná verze byla schválena Usnesením Vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678, kde se stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek. Jako pět základních důvodů k podpoře cyklistiky byly označeny vzdělanost, cestovní ruch, zdraví, životní prostředí a bezpečnost.
2.3.2
Základní síť cyklotras ČR Základním koncepčním materiálem pro navrhování cyklotras na území České
republiky se stala Základní síť cyklotras ČR, kterou Ministerstvo dopravy nechalo zpracovat v roce 1997. Cyklotrasy se zde dělí na několik základních úrovní- dálkové, regionální a místní, čímž se mohly zkoordinovat aktivity na jednotlivých regionálních úrovních. Význam tohoto materiálu v oblasti značení cyklotras je nepopiratelný- v roce 1997 bylo vyznačeno 552 km cyklotras, v roce 1998 2068 km, v roce 1999 4300 km, v roce 2000 10279 km, v roce 2001 17154 km a v roce 2002 19024 km.
2.4
Cyklostezka x cyklotrasa x cyklokoridor Pro sjednocení terminologie a snadnějsí pochopení vyskytujících se pojmů je
třeba uvést několik základních definic.
7
2.4.1
Cyklotrasa Cyklotrasa je doporučená trasa pro cyklisty označená orientečním dopravním
nebo turistickým značením. Měla by účelně spojovat místa, mezi nimiž lze předpokládat cyklistickou dopravu, a to komunikacemi, které jsou vhodné pro jízdu na silničním jízdním kole. Cyklotrasa může být lokálně nebo v celém rozsahu sdílena dalšími účastníky provozu- může být vedena z části po stezce pro cyklisty, místy po vozovce nebo vyhrazeném jízdním pruhu. Běžné cyklotrasy by měly být vedeny jen po pozemních komunikacích s povrchem silniční kvality, cyklotrasy vedené i po nezpevněných cestách v terénu se označují jako cykloturistické trasy.
Obrázek 2: Směrová tabulka pro cyklisty
2.4.2
Cyklostezka Cyklostezka (častěji však nazývána stezka pro cyklisty) je pozemní komunikace
nebo její jízdní pás vyhrazené dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, automobilová i motocyklová doprava je z ní vyloučena. Někdy může být její užití kombinováno např. s jízdou na kolečkových bruslích, na lyžích či s chodci. Pro cyklostezky nalezneme vodorovné i svislé dopravní značení.
8
Obrázek 3: Dopravní značka C 8a „Stezka pro cyklisty“
Obrázek 4: Česká cykloturistická značka pro cyklisty v souběhu s pěšími trasami
2.4.3
Cyklokoridor Cyklokoridor je koridor stávající a navrhované sítě cyklodopravy, který využívá
cyklotrasy a cyklostezky a integruje je do infrastruktury dopravní sítě. Jestliže po
9
příslušném úseku sítě vede jedna nebo více cyklotras, redukují se do jednoho úseku cyklokoridoru. Síť cyklokoridorů se stává součástí bezmotorové dopravy.
3 Liberecký kraj 3.1
Obecná charakteristika Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky a je tvořen čtyřmi
okresy – Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily. Od 1. 1. 2003 se na jeho území nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí. Hlavním městem kraje a současně přirozeným centrem regionu je Liberec. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje
130 km
dlouhá
hranice
s Polskem.
Východní
část
kraje
sousedí
s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Liberecký kraj tvoří pouze 4% území celé České republiky a s výjimkou Prahy je se svými 3 163 km2 nejmenším v republice. Populace Libereckého kraje čítá téměř 434 000 obyvatel, hustota obyvatel je 137,2 obyvatel na km2, čímž mírně převyšuje celorepublikový průměr. Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou a Liberec. V souvislosti s rozšířením přeshraniční spolupráce byl v roce 1991 ustaven Euroregion Neisse-Nisa-Nysa - dobrovolné sdružení obcí České republiky, Polska a Německa. Jeho členy jsou obce a města Libereckého kraje, obce Šluknovského výběžku a přilehlých okresů obou sousedních států. Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter, rozvinut je především průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a výroba automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v posledních letech svoje dominantní postavení. Dalšími hlavními sektory jsou obchod, doprava, zdravotnictví, stavebnictví, dále zemědělství a administrativa. V oblasti dopravy sehrává důležitou roli spojení Liberce s Prahou. Její prodloužení na státní hranici umožní napojení na dálniční síť Německa.
10
Na území kraje se rovněž nachází několik významných hraničních přechodů, které doplňuje řada hraničních přechodů otevřených v rámci malého pohraničního styku. Tato skutečnost je důvodem toho, že Liberecký kraj je velmi významný z hlediska cestovního ruchu.
3.2
Předpoklady Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu a cykloturistiky Liberecký kraj můžeme pro potřeby cestovního ruchu rozdělit následovně:
•
první nadregionální úroveň tvoří Liberecký kraj (resp. turistický region Český sever, Český ráj a Krkonoše)
•
druhou regionální úrovní je 7 oblastí
cestovního ruchu, které představují
základní funkční jednotky: Lužické hory a Ještědský hřbet Máchův kraj Český ráj Frýdlantsko Jizerské hory Krkonoše západ Krkonoše střed •
třetí regionální úroveň tvoří 19 turistických podoblastí: České středohoří Máchův kraj Kokořínsko Ralsko Holany Česká Lípa Lužické hory − Novoborsko Lužické hory − Hrádecko−Chrastavsko Lužické hory − Ještěd a Podještědí Liberecko 11
Jizerské hory Frýdlantsko Český ráj Pojizeří Harrachovsko Rokytnicko Jilemnicko Špindlerovsko Vrchlabsko
Obrázek 5: Okresy Libereckého kraje
Liberecký kraj nabízí svým návštěvníkům především aktivní vyžití v zimní sezóně, což je dáno jeho přírodními podmínkami, které přímo vybízejí k běžeckému a sjezdovému lyžování a dalším zimním sportům. Z pohoří, rozprostírajících se mezi hranicemi Libereckého kraje jsou největší a nejznámější Jizerské hory a Krkonoše. Liberecký kraj také nabízí poměrně bohatou nabídku příležitostí pro letní pobytovou turistiku u vody na březích přehrad, řek a rybníků, spojenou s možnostmi provozování vodních sportů a rybaření. Mezi nejčastěji využívané vodní plochy patří Máchovo jezero, Hamerské rybníky či přehrady u městských aglomerací. V posledních letech je velmi populární cykloturistika nebo alternativní formy turistiky jako je např. venkovská 12
turistika a agroturistika ve venkovských oblastech kraje, jejichž rozvoj může znamenat i příliv nových finančních prostředků, budování cyklostezek a rozvoj cykloturistiky a ochrana přírodních lokalit v turisticky hojně navštěvovaných oblastech.
3.3
Atraktivity Libereckého kraje Cestovní ruch v Libereckém kraji je dlouhodobě jedním z hlavních pilířů jeho
hospodářského rozvoje. Důvodů, proč tomu tak je, existuje hned několik: − pestrost zastoupených krajinných typů
- pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny
(Krkonoše – nejvyšší horou kraje je Kotel (1435 m), Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory) − horninová tělesa tvořící různé tvary (Trosky, Vyskeř, Kozákov, Ralsko, Bezděz, Luž, Hvozd a další) − skalní města (Hruboskalsko, Maloskalsko, Kokořínsko aj.) − vápencové jeskyně a jiné krasové tvary (např. Bozkovské jeskyně) − 6 velkoplošných chráněných území: Národní park Krkonoše, CHKO Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, České Středohoří a Kokořínsko − množství kulturně-historických objektů a památek − 8 národních kulturních památek (Bezděz, Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy, Hrubý Rohozec, Trosky a hotel a vysílač Ještěd) − 15 městských památkových zón (Liberec, Dubá, Frýdlant, Česká Lípa,…) − 8 vesnických památkových rezervací a 10 vesnických památkových zón − hrady, zříceniny a zámky (např. zámky Houska, Grabštejn, Valdštejn, Hrubá Skála, …) − muzea, galerie, divadla, botanická a zoologická zahrada. − rozhledny – specifikum kraje − lázeňství (Lázně Libverda a Lázních Kunratice) − příhodná poloha u hranic se SRN a Polskem, jejich průchodnost a nabídka komplexních sportovních zařízení pro letní a zimní aktivity
13
4 Organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji Aby byl potenciál Libereckého kraje pro cykloturistiku využit co nejefetivněji, nestačí pouze řada atraktivit a kvalitní materiálně technická základna. Na regionální úrovni se musí řešit také koncepční rámec, organizace, způsob realizace a v neposlední řadě financování daných projektů. Co je vlastně potřeba při zřizování nových cyklotras či cyklostezek, jejich správě a údržbě? Stěžejním podkladem právě pro efektivní zajištění koordinace podmínek pro cyklistickou dopravu se stal dokument Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji.
4.1
Historie projektu Díky příznivým podmínkám Libereckého kraje pro rozvoj cykloturistiky se
rozhodl Krajský úřad Libereckého kraje pozvednout význam cyklistické dopravy na úroveň jednoho z pilířů cestovního ruchu na území kraje a pomoci její integraci do systému bezmotorové dopravy. Z důvodu absence zastřešujícího koncepčního materiálu pověřil krajský úřad v roce odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu vypracováním materiálu, který by řešil neutěšený stav v budování, značení a údržbě cyklotras na území Libereckého kraje. Finální dokument, podklad pro koordinaci cyklistické dopravy se nazývá Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji. Vzniklý systém má za cíl stanovení a dodržování pravidel, která mají pomoci ke zvýšení efektivnosti vynakládání finančních prostředků a k aplikaci účinného marketingu cestovního ruchu v oblasti cykloturistiky.
4.2
Registr sítě cyklotras Libereckého kraje Odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu spolu
s odborem územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Libereckého kraje zpracoval územně technický podklad ve struktuře geografického informačního systému- Registr sítě cyklotras v Libereckém kraji. Tento materiál se stal základním dokumentem pro systém územního plánování regionu v oblasti cykloturistiky s vazbou na územní plány a je též
podkladem pro rozvoj území od úrovně mikroregionů.
Nicméně stále podléhá řadě změn a aktualizací. Obsahuje systém kompletní sítě číslovaných cyklotras dle Klubu českých turistů, horských cyklotras KRNAP, cyklotras 14
oblasti Kokořínska a mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů, který je dále doplněn cyklokoridory regionálního a místního významu. Registr cyklotras dále vyznačuje problémová místa z hlediska bezpečnosti cyklistické dopravy a souběhy cyklotras. Praktickým přínosem Registru cyklotras je vytváření podélných profilů cyklotras, zobrazení míst možného výskytu kolizí cyklistické dopravy s ostatními a v neposlední řadě zobrazuje statistické údaje (např. počet a délka cyklotras v Libereckém kraji, počet a délka tématických cyklokoridorů, počet kilometrů na silnicích apod.).
4.3
Aktéři v oblasti budování cyklistických komunikací Libereckého kraje Celého procesu utváření jednotného systému se zúčastní více subjektů, které
však mezi sebou nemají stanovené jasné kompetence. Klub českých turistů zpracovává jednotnou metodiku tvorby cyklotras (značení, zřizování, vydávání čísel cyklotras a jejich evidence v rámci celé republiky). Krajský úřad v zastoupení odboru kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu plní především koordinační a koncepční úkoly, obce a regiony jsou ve většině případů zadavatelé projektů, objednávají vyznačování cyklotras v území. O zpracování projektů a dokumentaci se stará Agentura regionálního rozvoje Nisa, s.r.o., která zároveň zprostředkovává vyznačení cyklotras v území. Na mezinárodní úrovni působí v projektu pracovní skupina zastupující Euroregion Nisa, která řeší propojení cyklistických tras České republiky s Německem a Polskem.
4.4
Kategorizace sítě cyklotras Na základě Zásad organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji byly jednotlivé
cyklotrasy rozděleny do dvou základních kategorií: •
podle významu – ve smyslu geografického významu či vlivu na oblast dopravy a cestovního ruchu
•
podle typu – ve smyslu terénu, povrchu trasy, náročnosti, typu značení apod.
15
4.4.1
Cyklotrasy podle významu – cyklokoridory Registr cyklotras je třeba chápat jako jakousi dopravní síť pro cyklistiku, kde pro
lepší přehlednost má každý dopravní úsek jednoznačné číslo (identifikátor přiřazení k určité trase). Cyklokoridor tedy nemá přímý fyzický dopad do mapového ani terénního vyznačování tras, vznikl na základě potřeby systémového začlenění do Geografického informačního systému. Kategorie cyklokoridorů:
cyklokoridory mezinárodního významu – se záměrem přilákat zahraniční turisty
cyklokoridory nadregionálního významu – s cílem propojení se sousedními regiony
cyklokoridory regionálního významu – s cílem propojení sídel a lokalit v rámci regionu a pomoci jim tak k napojení na cyklokoridory vyšší hierarchické úrovně.
4.4.2
Cyklotrasy podle typu cyklotrasy vedoucí po silnicích a udržovaných místních a účelových komunikacích – jsou označovány dopravními značkami (vyhláška MDS ČR č. 30/2001 Sb.), které mají informační charakter i pro ostatní účastníky silničního provozu. Jedná se o žluté směrové tabule, tabulky a návěst před křižovatkou s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy. Systém číslování zajišťuje KČT.
cyklostezky – tento typ cyklotrasy je určen pouze pro cyklistický provoz, nesou označení C 8a a C 8b podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb.
společné stezky pro chodce a cyklisty – cyklotrasa, kterou mohou využívat chodci i cyklisté společně s osobami na lyžích, kolečkových bruslích anebo vozíku pro invalidy. Na pozemních komunikacích jsou označeny značkami C 9a, C 9b, C 10a a C 10b podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb.
terénní cykloturistické trasy – vedou převážně po cestách a účelových komunikacích. Tento typ cyklotras se vyskytuje též v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Ke značení se užívá pásových značek jako u pěších turistických tras, ovšem bílé upozorňovací pruhy jsou nahrazeny oranžovými. Je třeba respektovat zákonná opatření a předpisy upravující chování v lese nebo CHKO. 16
horské cyklotrasy – specifické značení cyklotras na území KRNAPu pomocí dřevěných gravírovaných tabulek, kde je vyobrazen cyklista na kole na nakloněné rovině s číslem trasy. Tato číselná řada je evidována přímo Správou KRNAPu.
tématické cyklotrasy – mohou vést po jedné či více cyklotrasách, jsou charakteristické vlastním názvem a tématikou (např. Krakonošova cesta)
Obrázek 6: Značky pro cyklisty
4.5
Postup vyznačování cyklotras
4.5.1
Partnerství Organizace sítě cyklotras si žádá spolupráci na několika úrovních, i v této oblasti
se tedy setkáváme s partnerstvím jako jedním ze základních principů regionální politiky. Za partnera se považuje každý aktivně zapojený subjekt, který se určitým způsobem podílí na vytváření již zmíněného jednotného systému, tak aby byla zachována výhodnost pro každého partnera. Podíl účasti se uvažuje např. v koncepčním či marketingovém zapojení, časté bývá též finanční hledisko. V Libereckém kraji roli partnerů při organizaci sítě cyklotras zastupují především následující orgány: •
Liberecký kraj
•
Zřizovatel 17
•
Cyklopartněři
•
Klub českých turistů – Praha (ústředí)
•
Klub českých turistů – zástupce pro Liberecký kraj
•
Krajská správa silnic Libereckého kraje
•
Organizace působící v oblasti cestovního ruchu
•
ČeMBA, Cyklisté Liberecka
•
Vlastníci a správci lesa, SCHKO
4.5.1.1
Krajský úřad Libereckého kraje Odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu
Odbor je garantem koordinace koncepce cykloturistiky Libereckého kraje, má na starosti aktualizaci Registru cyklotras, a to jeho tabulkovou i mapovou část. Zároveň poskytuje metodickou pomoc obcím a mikroregionům.
Odbor dopravy Odbor dopravy zastává v oblasti bezmotorové dopravy funkci zajištění
podmínek jejího rozvoje, bezpečnosti a oddělení cyklistické dopravy od motorové na pozemních komunikacích. Podporuje mezinárodní, krajské i reginální projekty v souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje a naplňováním dopravní politiky ČR. Konkrétně spolupracuje na vytváření programu rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, především vymezení sítě cyklokoridorů krajského významu. Spolupracuje na koordinování rozvoje dopravní infrastruktury s ohledem na optimalizaci dopravní obslužnosti v Libereckém kraji, poskytuje konzultace pro koordinátora zejména v oblastech sledování dopravních proudů a navrhování přestupních stanic kolo/veřejná hromadná doprava, dále při posuzování souladu územních plánů obcí se záměry rozvoje cyklistické dopravy v LK ve spolupráci s OKSCR a OR. Posuzuje technické podmínky a technologické postupy při zřizování či údržbě cyklotras a podporuje spolufinancování při budování, opravách a údržbě cyklotras z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Další důlěžitou funkcí je též podpora údržby stávajících cyklotras krajského významu, vedených na silnicích II. a III. třídy, včetně směrového dopravního značení na těchto pozemních komunikacích a
18
odstraňování technických a dopravně bezpečnostních závad dopravní infrastruktury pro bezmotorovou dopravu. Odbor rozvoje kraje
Odbor rozvoje kraje koordinuje všechny rozvojové dokumenty kraje, v některých případech i rozvojové dokumenty měst, obcí a mikroregionů. Spolupracuje v oblasti dotací, ať už ve smyslu zprostředkování pomoci či vytváření vlastních grantových programů. Pomáhá též se zajištěním materiálně technické základny pro cestovní ruch obcí a mikroregionů a částečně i se spolufinancováním přípravy projektové dokumentace k cyklotrasám a cyklostezkám. Odbor životního prostředí a zemědělství
Odbor životního prostředí a zemědělství spolupracuje při návrhu nových cyklotras a dohlíží na minimalizaci zásahů a vzniklých škod do krajiny. To samé platí i v případě, že se jedná o úpravy a změny stávajících cyklotras. Okrajově též navrhuje zajímavé cyklistické cíle regionu.
4.5.1.2
Zřizovatel
Zřizovatelem rozumíme žadatele, který předkládá záměr o zřízení nové cyklotrasy nebo záměr o úpravě stávající cyklotrasy. Tuto roli může zastávat kraj, město, obec, mikroregion, nebo jiná fyzická či právnická osoba. Tento subjekt by měl závazně akceptovat Registr cyklotras v Libereckém kraji a respektovat jeho návrhové části. Města, obce a mikroregiony většinou zastávají rozhodovací roli spravovaného území, mimo zřizovatele vystupují též jako konzultant či poradce cyklopartnerům. Často v roli zřizovatele vystupují i neziskové organizace a podnikatelské subjekty.
4.5.1.3
Cyklopartneři
Cyklopartner operuje na základě objednávek v daných lokalitách. Jeho úlohou je posouzení záměrů zřizování nových cyklotras a úprav stávajících cyklotras v návaznosti na rozvojové materiály Libereckého kraje. Spolupracuje při průběžné aktualizaci Registru sítě cyklotras a při tvorbě koncepce rozvoje sítě cyklotras. Provádí pasportizaci cyklotras v dané oblasti (popis dopravních závad ve vztahu ke konkrétním pozemním 19
komunikacím, hodnocení potřeby vybudování úseků speciálních stezek aj.). Hledá řešení při snaze o vytvoření návaznosti cyklotras dané lokality na krajskou síť. Též spolupracuje při vydávání cykloturistických propagačních materiálů Libereckého kraje. Území Libereckého kraje bylo rozděleno podle hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností III. typu do následujících oblastí tak, aby koordinace byla co nejúčinnější a nejobjektivnější: •
Českolipsko
•
Frýdlantsko
•
Jablonecko
•
Jilemnicko
•
Liberecko
•
Novoborsko
•
Semilsko
•
Tanvaldsko
•
Turnovsko
•
Železnobrodsko Každá oblast bude mít jednoho a více zástupců- cyklopartnerů, kteří budou
spolupracovat při výše zmíněných aktivitách.
4.5.1.4
Klub českých turistů – ústředí Praha
Zpracovává jednotnou metodiku tvorby cyklotras, jejich značení a zřizování, vydává čísla cyklotras a vede jejich evidenci v rámci celé ČR.
20
Obrázek 7: Informativní směrové značky pro cyklisty
4.5.1.5
Klub českých turistů – zástupce pro Liberecký kraj
Pod vedením tohoto zástupce pracují vyškolení značkaři KČT na území Libereckého kraje. Značkaři KČT se budou podílet na instalaci nového a periodických opravách stávajícího cykloznačení mimo silniční síť.
4.5.1.6
Krajská správa silnic Liberckého kraje
Na základě dohody s Libereckým krajem převezme údržbu cykloznačení na silnicích II. a III. třídy pod svou správu za předpokladu, že Libercký kraj pokryje tuto činnost potřebnými finančními prostředky. Cykloznačení bude tak zajišťováno v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Dále bude spolupracovat na přípravě společných plánů a priorit při opravách komunikací.
4.6
Zřízení nové cyklotrasy1 První krok při zřizování nové cyklotrasy připadá na zřizovatele. Jak již bylo
zmíněno, může jít o obec, mikroregion a další fyzické i právnické osoby.
1 viz Příloha č. 1 (Organizační schéma – záměr zřízení nové cyklotrasy)
21
1
Zřizovatel kontaktuje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury,
památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu, jakožto koordinátora cyklotras LK(dále jen koordinátor) se záměrem zřízení nové cyklotrasy. Zřizovatel vyplní formulář II. 3.A. žádost, který mu bude poskytnut koordinátorem. 2
Na základě této Žádosti o posouzení záměru zřízení nové cyklotrasy -
II.3. A.1 žádost, zpracuje koordinátor Stanovisko koordinátora cyklotras LK - II.3.A.2 žádost. Toto stanovisko bude obsahovat i vyjádření dalších odborů zejména OR a OŽPZ a dále vyjádření OD jako orgánu veřejné správy, jehož stanovisko vyžaduje SFDI jako doklad k žádosti o příspěvek. 3
Je nezbytně nutné doplnit Stanovisko vyjádřením cyklopartnera
v příslušné oblasti - ve formuláři II. 3.A.3 žádost. 4
Vyplněný formulář se vrátí ke koordinátorovi a po odsouhlasení záměru
zažádá koordinátor žadatele o zpracování projektu. 5
Zřizovatel obdrží od koordinátora vzor projektu cykloturistické trasy,
který je součástí tohoto materiálu. Zpracuje projekt a předloží ho koordinátorovi. 6
Koordinátor, neshledá-li žádné vady projektu, zažádá u KČT – Ústředí
Praha o přidělení nového čísla trasy. 7
Na základě nově vydaného čísla trasy od KČT a zapracování trasy do
koncepčního materiálu „Registru cyklotras LK“, koordinátor vypracuje Certifikát pro zřízení cyklotrasy a předá tento dokument zřizovateli. Certifikát je pro zřizovatele dokladem o souhlasu koordinátora a KČT s vyznačením nové cyklotrasy. Koordinátor informuje cyklopartnery v území LK a zástupce KČT pro LK o vydání Certifikátu.
4.7
Úprava stávající cyklotrasy (prodloužení, přeznačení)2
2 viz Příloha č. 2 (Organizační schéma – záměr úpravy stávající cyklotrasy)
22
1
Zřizovatel kontaktuje, Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury,
památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu, jakožto koordinátora cyklotras LK (dále jen koordinátor) se záměrem úpravy stávající cyklotrasy. Zřizovatel vyplní formulář II.3.B.1 žádost, který mu bude poskytnut koordinátorem. 2
Na základě této Žádosti o posouzení záměru úpravy stávající
cyklotrasy - II.3.B.1 žádost, zpracuje koordinátor Stanovisko koordinátora cyklotras LK - II.3.B.2 žádost. Toto stanovisko bude obsahovat i vyjádření dalších příslušných odborů KÚLK – OR, OŽPZ, OD. 3
Je nezbytně nutné doplnit Stanovisko vyjádřením cyklopartnera
v příslušné oblasti - opět ve formuláři II.3.B.3 žádost. 4
Vyplněný formulář se vrátí ke koordinátorovi a po odsouhlasení záměru
zažádá koordinátor žadatele o zpracování změny, doplnění projektu. 5
Zřizovatel obdrží od koordinátora vzor projektu cykloturistické trasy,
který je součástí tohoto materiálu. Zpracuje změnu projektu a předloží ho koordinátorovi. 6
Koordinátor, neshledá-li žádné vady doplněného projektu, informuje
KČT – Ústředí Praha o změně vedení trasy. 7
Na základě odsouhlasení nového vedení cyklotrasy a na základě
zapracování úpravy stávající cyklotrasy do koncepčního materiálu „Registru sítě cyklotras LK“, koordinátor vypracuje Dodatek k Certifikátu pro úpravu cyklotrasy a předá tento dokument zřizovateli. Certifikát je pro zřizovatele dokladem o souhlasu koordinátora a KČT se změnou, či úpravou trasy. Koordinátor informuje cyklopartnery v území LK a zástupce KČT pro LK o vydání Dodatku k Certifikátu.
23
5 Financování cyklodopravy Libereckého kraje S rozvojem regionální politiky dochází také k zefektivnění rozdělování finančních prostředků, bez nichž by se celý program rozvoje nedal uskutečnit. Pro podporu realizace projektů v oblasti cyklistické dopravy Libereckého kraje bude možné využívat zdroje z evropských, národních i krajských fondů.
5.1
Evropské fondy
5.1.1
Regionální operační program NUTS II Severovýchod V tomto ROP nalezneme tři základní oblasti podpory související s cyklistickou
dopravou: •
Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury – zabývá se odstraňováním bodových závad a bariér na silnicích II. a III. třídy a eliminací nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a na životní prostředí. V souvislosti s cyklistikou se jedná o zklidnění průtahů a zůžení profilu komunikací.
•
Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území – rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zaměřením na zvýšení bezpečnosti provozu, předmětem podpory jsou projekty zaměřené na výstavbu a rekonstrukci cyklistických cest, zvýšení atraktivity pro pravidelné dojíždění, budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou dopravu (parkoviště, úschovny, odpočívadla aj.) a vytváření systémů cyklistické dopravy jako součásti MHD (systém stojanů – půjčoven jízdních kol aj.).
•
Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR – podpora je zaměřena na tvorbu širokého spektra prvků doprovodné infrastruktury i jejich následnou propagaci. Financována bude také výstavba zpevněných cyklostezek a přírodě blízkých stezek pro cyklisty včetně doprovodné infrastruktury určených primárně pro cestovní ruch.
24
5.1.2
Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Sasko pro období 2007-2013 Náplň Prioritní osy 2 – Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu souvisí s
cyklistickou dopravou ve smyslu zlepšení úrovně infrastruktury cestovního ruchu ve společném dotačním území. Podporou společných marketingových strategií a společného
destinačního
managementu
se
zlepší
nabídka
prostřednictvím kooperací. To vše je podmíněno
cestovního
investicemi
ruchu
do turistické
infrastruktury, tak aby byl využit existující potenciál a mohl vzniknout přeshraniční turistický a rekreační region.
5.1.3
Operační program přeshraniční spolupráce Polsko – ČR pro období 2007-2013 V tomto operačním programu lze využít dvou oblastí podpory, které ovlivní i
rozvoj cyklistické dopravy: •
Podpora rozvoje cestovního ruchu – rozvoj cyklistických tras a stezek spolu s ochranou a obnovou kulturního a přírodního bohatství, rázu krajiny, turistických stezek aj. Zároveň mají být rozšířeny a inovovány související služby cestovního ruchu a organizace.
•
Posilování dostupnosti – v souvislosti s cyklistkou je plánován rozvoj systémů na zlepšování kvality a efektivnosti veřejné dopravy.
5.1.4
Další evropské zdroje financování, Plán rozvoje venkova pro období 2007-2013 Ostatní využitelné evropské fondy opět kladou důraz na rozvoj infrastruktury
cestovního ruchu, ať už se jedná o lesnickou oblast nebo jiné pozemkové úpravy.
25
5.2
Národní fondy
5.2.1
Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI) Cyklistickou dopravu řeší část cyklostezky, kapitola 2.4.6.5, která řadí mezi
podporované aktivity hlavně výstavbu a údržbu cyklistických stezek. Podpora se má realizovat formou dotace maximálně do výše 60% skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo její údržbě. Mezi příjemce této podpory se řadí obec jako vlastník cyklistické stezky nebo svazek obcí, pokud je akce, pro kterou je prostředek žádán, v souladu s předmětem jeho činnosti. Tato dotace však může být čerpána pouze v roce podání žádosti a vztahuje se pouze na náklady profinancované v daném roce.
5.3
Krajské fondy Jako řešení finančního zajištění plánovaných projektů na krajské úrovni byl
podán návrh nového dotačního titulu na podporu cyklistické dopravy. Tato myšlenka vychází z kalkulace průměrných nákladů potřebných na vybudování cyklostezky. Finanční prostředky vyčleněné z výše zmíněných fondů by nepokryly veškeré náklady, proto je nutné propojit stávající fondy s novým dotačním titulem. Tak by měla být zajištěna životaschopnost realizace daných infrastrukturálních opatření. Z dotačního programu by měla být financována především investiční opatření definovaná v prioritách a cílech: •
Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek (město – obec), multifunkčních turistických koridorů, projektů sítí přírodě blízkých stezek a projektů infrastruktury pro další formy cyklistiky.
•
Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek město – obec), multifunkčních turistických koridorů, projektů sítí přírodě blízkých stezek a projektů infrastruktury pro další formy cyklistiky.
•
Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS (úschovny kol na nádražích)
26
6 Propojení cyklodopravy s ostatními druhy dopravy 6.1
BIKE & RIDE Pro zajištění co nejlepší dopravní obslužnosti je nutné zajistit především
fyzickou dostupnost systému pro jeho uživatele, přesněji zahrnout do celého systému i mezičlánky a okrajovou dopravu, tedy např. dopravu od domova k zastávce nebo naopak dopravu od zastávky do cílového místa. Integrace cyklistické dopravy do ostatních druhů doprav je bezpochyby nevyhnutelná, avšak při zajištění kvalitní, bezpečné a komfortní infrastruktury lze čerpat i určité výhody a využívat možnosti spolupráce. Systém Bike & Ride se osvědčil již v minulosti v cizině a spočívá v zajištění přístupnosti nástupišť cyklistům a zejména možnost odstavování jízdních kol. Lze ho aplikovat na železniční i autobusovou dopravu prakticky všude dle místních podmínek za předpokladu vytvoření odpovídající infrastruktury. Základními požadavky jsou snadná dostupnost, bezpečnost, přímost a plynulost. V rámci Programu cyklistické dopravy v Libereckém kraji byl vypracován návrh na provedení revize stávajícího stavu možnosti úschovy a odstavování jízdních kol v rámci systému Ride & Bike a na základě toho určit případná opatření pro zlepšení stavu. Žádoucím výsledkem by potom bylo vytvoření konkrétní databáze, která by kromě seznamu nádraží a zastávek informovala např. i o počtu stojanů a zaparkovaných kol. U každého zapojeného nádraží by pak neměly chybět číselné informace jako kapacita úschovny, průměrný počet uschovaných kol za dané období atd. Tato databáze by potom mohla sloužit jako podklad pro zdokonalení daného systému a zároveň jako základ pro vznik dalších projektů.
27
Obrázek 8: Asperes, T. (Hasselt University, Belgie)
Obrázek 9: Bike & Ride Program Cologne (Německo)
6.2
Přeprava a půjčovna kol Pokud bychom uvažovali systém Bike & Ride ve smyslu nikoli denní dojížďky,
nýbrž z rekreačního hlediska, např. v rámci cykloturistiky, mohl by být tento systém chápán jako přímý činitel podpory cestovního ruchu regionu. V této souvislosti se lze již poměrně často setkat s propojením cyklistické a železniční i silniční motorové dopravy v podobě cyklobusů, cyklovlaků či poskytování služeb jako půjčování kol apod.
6.2.3
Přeprava kol Nejčastěji potřebují cyklisté přepravit svá jízdní kola při rekreačních jízdách na
začátek trasy výletu a pak zpět z cílového místa domů. České dráhy a.s. poskytují službu přepravy kol, přičemž na jízdní kolo může být pohlíženo jako na spoluzavazadlo,
28
kdy si ho cestující bere s sebou do vlaku a sám za něj zodpovídá. Další možností je úschova kola během přepravy nebo kombinace dvou předcházejících variant. Přeprava kol autobusem se uskutečňuje na linkách zahrnutých do systému základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje, zpravidla propojujících východiska turistických cest a významných lokalit s parkovišti. Jízdní řády cyklobusů jsou sestaveny v návaznosti na vlakové spoje, které též umožňují přepravu kol.
6.2.4
Půjčovna kol Zapůjčení kol poskytují jak již zmiňované České dráhy a.s. v rámci svých
komplexních služeb tak i individuální podnikatelské subjekty, často též ubytovací zařízení. V případě ČD a.s. stačí k vyřízení záležitosti dva osobní průkazy, záloha 1 000,- Kč a platba půjčoného. Aktuální ceny se pohybují kolem 260,- Kč na den, s jízdenkou ČD se slevou 30,- Kč. Pravidla určují, že kolo je možné vrátit pouze v té stanici, kde bylo vypůjčeno.
29
7 Závěr Potenciál Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu i cykloturistiky je nepopiratelný, což dokazuje nejen množství turisticky zajímavých atraktivit. Cykloturistika patří mezi odvětví se stále větší oblíbeností, podporuje ji i trend zdravého životního stylu, který je ideálním faktorem pro rozmach šetrné turistiky. Výskyt množství atraktivit a kvalitní materiálně technické základny však ještě nepředstavuje záruku úspěšného rozvoje. Spolu s růstem poptávky totiž stoupá i tlak na kvalitu a úroveň poskytovaných služeb, stále více je kladen důraz na co nejefektivnější fungování regionální politiky a využívání jejích principů. Proto může kvalitní organizace systému výrazně pomoci ekonomickému rozvoji i na několika úrovních územního členění. Liberecký kraj má velmi dobře zpracovanou programovou dokumentaci, která může sloužit jako pevný základ pro zpracování dalších projektů i jako metodická pomůcka při tvorbě různých opatření. Velice důležitým se také ukázal princip partnerství a spolupráce, ať už mezi jednotlivými angažovanými orgány kraje mezi sebou nebo ve vztahu k veřejnosti a podnikatelskému sektoru. Významnou roli v rozvoji cykloturistiky Libereckého kraje hraje také přeshraniční spolupráce ve smyslu financování i společných aktivit a plnění společných cílů.
30
8 Literatura (1) Ministerstvo dopravy. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Praha: Ministerstvo dopravy, 2005. 40 s. ISBN: 80-86502-11-2 (2) Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji. Liberec: Produktová kancelář Vaner, 2007 (3) Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008-2013. Liberec: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2008 (4) Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, 2007 (5) Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu, 2003 Webové odkazy: (6) http://cs.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nisa (7) http://www.kge.vslib.cz/soubory/projekty/nature_protection_ERN/pages/euroreg ion_nisa.html (8) http://www.neisse-nisa-nysa.com/ (9) http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/euroregion_nisa_ps (10)http://www.cot.cz/zobrazcl.php?id=1040810830 (11)http://www.svazvt.cz/files/vzdelanivcr.htm (12)http://www.kraj-lbc.cz (13)http://www.cyklostrategie.cz (14)http://twist.kraj-lbc.cz/tms/cyklo_a/index.php (15)http://www.czechtourism.cz (16)http://www.czecot.cz (17)http://www.cd.cz (18)http://www.enviwiki.cz (19)http://www.cyklotrasy.info 31
(20)http://www.nakole.cz (21)http://www.cykloatlas.cz (22)http://mapy.tiscali.cz (23)http://www.strukturalni-fondy.cz (24)http://twist.kraj-lbc.cz/tms/cyklo_a/index.php
32
9 Seznam obrázků Obrázek 1: Ukázka cykloturistické trasy...........................................................................5 Obrázek 2: Směrová tabulka pro cyklisty..........................................................................8 Obrázek 3: Dopravní značka C 8a „Stezka pro cyklisty“..................................................9 Obrázek 4: Česká cykloturistická značka pro cyklisty v souběhu s pěšími trasami..........9 Obrázek 5: Okresy Libereckého kraje.............................................................................12 Obrázek 6: Značky pro cyklisty.......................................................................................17 Obrázek 7: Informativní směrové značky pro cyklisty...................................................21 Obrázek 8: Asperes, T. (Hasselt University, Belgie)......................................................28 Obrázek 9: Bike & Ride Program Cologne (Německo)..................................................28
33
10 Přílohy Příloha 1 – Organizační schéma (záměr zřízení nové cyklotrasy) Příloha 2 – Organizační schéma (záměr úpravy stávající cyklotrasy) Příloha 3 – Seznam cyklostezek Libereckého kraje Příloha 4 – Výňatek z mapové části Registru cyklotras a koridorů Libereckého kraje
Příloha 1
projekt
ZŘIZOVATEL
1
4
7
5
žádost o projekt
záměr
vydání certifikátu
odsouhlasen í záměru
LIBERECKÝ KRAJ
žádost o nové číslo trasy
Koordinátor sítě
6
přidělení nového čísla trasy
2 8
vyjádření LK k záměru
informace o vydání certifikátu
vyjádření cyklopartnera k záměru
3
cyklopartneři v území LK
na vědomí 9
KČT zástupce pro LK
KČT Ústředí Praha
Příloha 2
ZŘIZOVATE L
7
1
vydání Dodatku k Certifikátu
záměr změny
změna,dopln ě-ní projektu
žádost o změnu, doplnění projektu
5
4
odsouhlasení záměru změny
LIBERECKÝ KRAJ koordinátor sítě
6
informace o změně vedení trasy
8
vyjádření LK k záměru změny
informace o vydání Dodatku k Certifikátu
2
vyjádření cyklopartnera k záměru změny
3
cyklopartneři v území LK
na vědomí 9
KČT zástupce pro LK
KČT Ústředí Praha
Příloha 3 1. Struktura tras mezinárodních 1.1. Radiální trasy (sever – jih) Berlín - Praha (Polevsko - Kamenický Šenov - Dubá - Blatce) Zittau - Kurort Jonsdorf - Praha (Krompach - Zákupy - Doksy - Bezděz) Zittau - Lückendorf - Praha (Petrovice - Jablonné v P. - Stráž p.R.- Mimoň - Ralsko) Zittau - Hradec Králové (Hrádek n.N. - Liberec varianty - Turnov - Vyskeř) Greenway Jizera (Příšovice - Turnov - Železný Brod - Semily - Jablonec nad Jizerou - Kořenov – Orle)
1.2. Tangenciální směr (západ – východ) Ostritz - Harrachov (Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov - Harrachov) ER2/ Zittau - Karpatz (Kunratice - Frýdlant - Raspenava - Nové Město p.S.) Ploučnice + Nová Hřebenovka jih / Žandov - Česká Lípa - Mimoň -Stráž p.R. Proseč p.J. - Jablonec n.N. - Kořenov – Orle)
2. Trasy nadregionální Doplňují síť mezinárodních. V textu jsou uvedeny pouze významné nebo nově navrhované trasy. Nová Hřebenovka jih (Svor - Mařenice - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí Šimonovice) Nová Hřebenovka sever (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Hejnice - Harrachov Rokytnice n.J. - Horní Mísečky) Liberec – Mnišek - Frýdlant Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - Vrchlabí Proseč p.J. - Č.Dub - Turnov - Ktová Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P. Česká Kamenice - Prysk – Svor odbočka Nová Huť – Svor
odbočka na Ještěd Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - Tuhaň
3. Multifunkční turistické koridory Koridor Ploučnice Koridor Lužická Nisa (dříve pod názvem Odra – Nisa) Koridor Jizera Nová Hřebenovka, jižní a severní větev
4. Regionální Zmíněna jsou pouze potřebná dopravní propojení Rynoltice – Jablonné v P. – Cvikov – N. Bor – Č. Lípa – Zákupy – Mimoň, Liberec – Jablonec n. N. – Smržovka – Tanvald, Turistické propojení Jablonec n. N: - Bedřichov přes Vyšehrad.
5. Trasy sledované mezinárodní pracovní skupinou Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa – trasy značené ER 1-9, které jsou sledovány mezinárodní pracovní skupinou Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Velkou výhodou daných tras je, že na trasování, úpravu a značení těchto tras je možno čerpat prostředky přednostně z programu CÍL III.:
ER-1 - okružní cesta Trojzemím (polské území – Zittau – Hartau – Hrádek n/N.; rekreační trasa vytvořená v Trojzemí Č – N – P).
ER-2 - Krakonošova cesta (vede po polském území severních svahů Krkonoš, do Libereckého kraje přichází v Novém Městě pod Smrkem a do Polska se vrací v Kunraticích, pokračuje přes Bogatyni a Zittau na území Ústeckého kraje v Dolním Podluží a dále do Bad Schandau).
ER-3a - Podél Lužické Nisy a Odry – (varianta Česko – Německo)
ER-3b - Podél Lužické Nisy a Odry – (varianta Česko – Polsko)
ER-4 - Cesta středověkými městy
ER-5- Cesta Praha – Berlín (v Německu vede po stezce Spreeweg, do Ústeckého kraje vstupuje v Rožanech , na území Libereckého kraje v Polevsku a kraj opouští u obce Blatce. Středočeským krajem pokračuje do Prahy).
ER-6 - Cesta „Údolí Bobrů“
ER-7- Cesta venkovem Jizerského pohoří
EER-8 - Ploučnice – v jednání
ER-9 - Greenway Jizera – v jednání ER - 3 Cyklostezka Lužická Nisa (Odra – Nisa). Úsek v Libereckém kraji je od pramene Nisy přes Rádlo, Liberec a Hrádek n/N. do Polska a Německa a dále po obou březích Nisy k Baltickému moři
Mezinárodní cyklotrasa Odra – Nisa je společným projektem tří zemí - ČR, Německa a Polska. Výsledkem bude 591 km dlouhá cyklostezka vedoucí převážně v nížinaté krajině podél hraničních řek Nisy a Odry. Stezka je již na českém úseku proznačena a probíhá propagační činnost.
ER – 8 Cyklostezka Ploučnice
ER – 9 Cyklostezka Jizera – Greenways Jizera
Cyklistická doprava v Zásadách územního rozvoje LK Jedná se zatím jen o návrh ploch multifunkčních dopravních koridorů pro pěší, cyklo, lyže a vodní turistiku s potřebou koordinovaného rozvoje mezi jednotlivými složkami bezmotorové dopravy „ Jedná se o NÁVRH rozšíření (prohloubení) záměru číslo D39 – D42 ZÚR LK: Multifunkční turistické koridory: D39 koridor - Ploučnice D40 koridor - Lužická Nisa D41 koridor - Jizera D42 Nová Hřebenovka, jižní a severní větev Mezinárodní cyklokoridory MN_CYKLO: MN_CYKLO_01 Berlín - Praha (Polevsko - Kamenický Šenov - Dubá - Blatce)
MN_CYKLO_02 Zittau - Kurort Jonsdorf - Praha (Krompach - Zákupy - Doksy Bezděz) MN_CYKLO_03 Zittau - Lückendorf - Praha (Petrovice - Jablonné v P. - Stráž p.R.Mimoň - Ralsko) MN_CYKLO_04 Zittau - Hradec Králové (Hrádek n.N. - Liberec varianty - Turnov Vyskeř) MN_CYKLO_05 Ostritz - Harrachov (Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov Harrachov) MN_CYKLO_06 ER2/ Zittau - Karpatz (Kunratice - Frýdlant - Raspenava - Nové Město p.S.) MN_CYKLO_07 Ploučnice + Nová Hřebenovka jih / Žandov - Česká Lípa - Mimoň -Stráž p.R. - Proseč p.J. - Jablonec n.N. - Kořenov - Orle) MN_CYKLO_08 Greenway Jizera (Příšovice - Turnov - Železný Brod - Semily – Jablonec nad Jizerou - Kořenov – Orle) Nadregionální cyklokoridory NR_CYKLO: NR_CYKLO_01 Česká Kamenice - Prysk - Svor NR_CYKLO_02 Nová Hřebenovka jih (Svor - Mařenice - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice) NR_CYKLO_02_1 odbočka Nová Huť - Svor NR_CYKLO_02_2 odbočka na Ještěd NR_CYKLO_03 Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P. NR_CYKLO_03_1 odbočka Jablonné v P. - Velký Valtinov - Brniště NR_CYKLO_04 Nová Hřebenovka sever (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Hejnice Harrachov - Rokytnice n.J. - Horní Mísečky) NR_CYKLO_05 Liberec - Mníšek - Frýdlant NR_CYKLO_06 Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - Vrchlabí NR_CYKLO_07 Proseč p.J. - Č.Dub - Turnov - Ktová NR_CYKLO_08 Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá – Tuhaň
Mezinárodní turistické pěší koridory MN_PESI (Evropské dálkové trasy) MN_PESI_E3 Atlantic – Ardennen – Erzgebirge – Karpaten – Black Sea MN_PESI_E10 Lapland - Baltic Sea – Šumava – Alps
Příloha 4
Nadregionální turistické rozvojové koridory [NR34]
Registr cyklotras [GD27]
